-
--
--
7 Ca 34/2005-53
25 "07-100S
(
~
cf'.//J76~
-
ÚRAD RADY pro rozhlasové a televizní vysílání DOŠLO DNE
CESKÁ REPUBLIKA
o 9 -08- 2005
. . . . ... .. . .. .. . .. .. . . . Císlojednací:. . .. . . . .. . .-:(3
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
o
Mestský soud VPraze rozhodl v senáte složeném z predsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudcu JUDr. Marcely Rouskové a Mgr. Aleše Sabola ve veci žalobce: CET 21 spol. s r.o., IC: 45800456, se sídlem v Praze 5, Kríženeckého námestí 322, proti žalovanému správnímu orgánu: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem v Praze 10, Krátká 10, zast. JUDr. Simonou Macáškovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Prechodní 1600/11, o prezkoumání rozhodnutí orgánu verejné správy, k žalobe proti rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 10. ledna 2005, cj. Rpo/116/04, takto:
I.
Žaloba se zamítá.
II.
Žádný z úcastníku nemá právo na náhradu nákladu rízení.
I
Oduvodnení
D
Žalobce podanou žalobou napadl shora uvedené rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kterým mu byla uložena pokuta ve výši 150.000,- Kc podle ust. § 60 odst. 3 písmod) zákona c. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znení pozdejších predpisu (dále jen "zákon o vysílání"), a to za skutek, kterého se dopustil žalobce uvedením jednoho z dílu seriálu "Krucek k vražde" s názvem "Nájemný vrah", který byl žalobcem odvysílán v sobotu 11. zárí 2004 na programu NOVA od 10:55 hodin. Tímto jednáním došlo k porušení ust. § 32 odst. 1 písmog) zákona o vysílání. Žalobce napadl rozhodnutí v celém rozsahu a domáhal se jeho zrušení a vrácení veci žalovanému k dalšímu rízení. Odvysíláním poradu nemohlo podle jeho názoru dojít k ohrožení psychického, mravního ci fyzického vývoje detí a mladistvých, pricemž tato skutecnost nebyla ve správním rízení najisto zjištena. Zákonné ustanovení uvádí neurcitý právní pojem "ohrožení fyzického, psychického nebo mravního vývoje detí a mladistvých", a podle názoru žalobce jeho vymezení vyžaduje odborné znalosti, což napadené rozhodnutí postrádá. Záver žalovaného je pouze jeho subjektivním hodnocením. Žalobce v prubehu správního rízení navrhoval provedení dukazu za pomoci odborníka z oblasti psychologie, a nikoliv z oblasti sexuologie, jak je uvedeno v oduvodnení napadeného rozhodnutí. Podle názoru žalobce odvysílaný porad nevybocuje z linie obdobných poradu, které zpracovávají spolecensky zcela neprijatelné chování. Zábery obetí a lícení jednotlivých trestných cinu je
---
- ----
I
'1
I
~
[ 2
pokracování
7 Ca 34/2005
vecné, bez zbytecné teatrálnosti. Scény obetí od krve a jejich zabíjení nevyvolávají inspirativní dojem u normálního zdravého jedince. Z názvu poradu je jednoznacné, o jaký porad jde, a proto by to nemelo rodicum ci pedagogum cinit žádný problém.
.
Žalobce dále napadl, že v oduvodnení napadeného rozhodnutí jsou uvedeny skutecnosti, které nemají oporu ve spisu. V oduvodnení napadeného rozhodnutí žalovaný neuvedl, proc neprovedl dukazy, jež navrhoval žalobce. Tento seriál vysílala BBC pred 22. hodinou, a sledovalo jej 380 tisíc diváku, pricemž stížnost proti nemu podal pouze jeden. Žalobce dále vytkl, že nebyl upozornen na stejné porušení zákona. Upozornení, o než žalovaný svuj názor opírá, se týkalo odvysílání poradu Striptýz, kde žalovaný vytýkal porušení jiných skutecností (erotické tanecní výstupy a vulgární výrazy). Proto žalovaný nesplnil svou povinnost podle ust. § 59 odst. 1 zákona o vysílání. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Zákon o vysílání sveruje žalovanému kontrolní a sankcní kompetence, aby kontroloval dodržování povinnosti nezarazovat v dobe od 6:00 do 22:00 porady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj detí a mladistvých. Z této kompetence nevyplývá, že by žalovaný byl nucen vždy pri výkladu tohoto právního pojmu využít znalostí odborníku, pricemž žalovaný nehodnotí skutecnost, zda došlo k ohrožení, ale zda je tu potenciální nebezpecí, že by porad mohl ohrozit chránené zájmy. Žalovaný správní orgán je složený z ruzných osob, které se s danou problematikou setkávají, a lze tedy u nich predpokládat vyšší míru odbornosti, než u laické verejnosti. Rozhodnutí žalovaného je prijímáno po posouzení ve trinácticlenném orgánu po príslušném projednání a diskusi. Pojem "ohrožení fyzického, psychického nebo mravního vývoje detí a mladistvých" není natolik neurcitý, aby musel být v rozhodnutí objektivne vymezen s využitím odborných znalostí. Odvysílaný porad obsahoval expresivne pojaté desivé scény, a proto žalovaný dospel k záveru, že takový porad nemá na televizní obrazovce místo mezi 6:00 a 22:00 hodinou. V oduvodnení napadeného rozhodnutí je nesprávne uvedeno, že žalobce navrhoval znalecké posudky z oblasti psychiatrie a sexuologie, tato skutecnost však nemá žádný vliv na zákonnost rozhodnutí. V oduvodnení napadeného rozhodnutí je uvedeno, proc žalovaný neprovedl znalecký posudek. Jiné dukazy (výpovedi zamestnancu žalobce) nebyly provedeny pro nadbytecnost. Žalobce byl na porušování zákona upozornen, a byly tak splneny zákonné podmínky pro uložení pokuty.
n
r)
Pri ústním jednání úcastníci na svých procesních návrzích setrvali. Žalobce navrhl doplnit dokazování o výslech Jana Ekla, Jaroslavy Vokurkové, Daniely Linhartové (zamestnanci žalobce), znaleckým posudkem z oboru psychologie, a listinným dukazem výpisem z profesního životopisu clenu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Soud takto navržené dukazy neprovedl pro nadbytecnost, nebot pro posouzení veci samé (jak bude dále uvedeno), nemají žádný význam. Soud se v dané veci ztotožnuje se skutkovým záverem, k nemuž dospel žalovaný, aniž by bylo nutné jej doplnovat o další skutková zjištení v rízení pred soudem. Z obsahu správního spisu jsou patrné tyto právne významné skutecnosti. Oznámením ze dne 10.11.2004, cj. Rpo/116/04-V, žalovaný oznámil žalobci zahájení správního rízení o uložení pokuty za odvysílaný porad. Žalobce svým dopisem ze dne 30.11.2004 žalovanému vY.iádrilsvé stanovisko ke správnímu rízení. Uvedl v nem, že odvysíláním poradu nemohlo
--
--
~
pokracování 1-
")
)
3
7 Ca 34/2005
(
dojít k následku stanoveném zákonem a navrhl výslech svých zamestnancu, prípadne aby odvysílaný porad posoudil odborník z oblasti psychologie. Napadeným rozhodnutím (rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 10. ledna 2005, cj. Rpo/116/04) žalovaný uložil žalobci pokutu ve výši 150.000,- Kc. V oduvodnení napadeného rozhodnutí je mj. uvedeno, že v prubehu správního rízení zjistil žalovaný, že predmetný porad s názvem "Nájenmý vrah" byl dílem volného britského seriálu "Krucek k vražde", žánrem poradu je hraný thriller s prvky hororu a detektivního príbehu. Jedná se o príbeh rozvratu manželství muže a ženy v domácnosti pro neveru manželky. Muž se dozví, že se s ním chce jeho žena rozvést a pri jednom príchodu domu uvidí milenecké loucení své ženy se svým kolegou z práce. Tomuto svému kolegovi pri výkonu práce jednou zachrání život, a v souvislosti s tím jej žádá, aby nechal jeho ženu na pokoji. Ten to odmítne a dojde k surové rvacce. V druhé linii príbehu hledá hlavní hrdina radu pri "chatování" na internetu. V anonymní konverzaci popíše svuj príbeh a pomoc mu nabídne neznámý clovek. Ten mu pri osobním setkání nabídne dokonalou vraždu, jeho žena má být s milencem zastrelena v dobe, kdy bude hlavní hrdina mimo domova vše má vypadat jako loupežná vražda. Vražda dohodnutým zpusobem probehne, když se však hlavní hrdina vrátí domu, zjistí, že obeti jsou ubodány nožem, .který trcí jeho manželce z hrudi. Ta umírá práve v okamžiku, kdy obeti najde a ješte jej osloví. Poté hlavní hrdina zavolá policii, ta však v dome nachází šperky a peníze, které se snažil rychle ukrýt. Pod tíhou dukazu se na policii priznává,
že objednal vraždu. Divák neví, který konec príbehuje skutecný - zda vražda provedená neprícetným žárlivcem, nebo dokonalá vražda neznámého nájemného vraha. V oduvodnení je dále uvedeno, že diváci v príbehu vidí trikrát explicitní zábery vraždy - jednou prubehcinu,dvakrátjeho výsledek.Záberyjsou realistické,bez použitízmírnujících
prostredku filmového pojednání scén. Další výrazne expresivne zobrazenou násilnou scénou je surová rvacka. Krev je již v úvodních ilustrativních záberech ze znelky seriálu pred titulky, kde se v detailu myjí dve ruce umazané od krve. V rovine príbehu pak diváci sledují napríklad proces dojednávání nájemné vraždy, proces rozvratu rodinných vztahu, nebo svým obsahem prinejmenším cynickou anonymní komunikaci na internetu. Na vyznení celého díla jen málo mení to, že dej je nekterými prvky posunut do roviny pochybností o tom, jestli se skutecne v celém fiktivním príbehu odehrál tak ci onak, ci zda se snad stala jen v necí fantazii. Odvysíláním tohoto poradu mohlo dojít k ohrožení fyzického, psychického nebo morálního vývoje detí a mladistvých zejména z toho dÚvodu, že u detí a mladistvých diváku nelze predpokládat takový stupen intelektuální a morální vyspelosti, schopnosti rozlišovat nadsázku a možností abstrahovat od predkládaných výjevÚ, jakými byly výjevy a výrazy použité v predmetném poradu. V odÚvodnení rozhodnutí je dále uvedeno, že žalovaný vyhodnotil vyjádrení žalobce jako nedostatecné a do znacné míry úcelové. Excesy vymykající se etickému prístupu k danému tématu není možné omlouvat snahou tvÚrcupo realistickém uchopení tématu. Zvlášte nekteré výše specifikované sekvence poradu v sobe obsahují znaky demoralizacního vlivu, který je s to negativne zasáhnout zejména deti a mladistvé. Expresivne pojednané scény hruzného obsahu mohou negativne ovlivnit mladé diváky, kterí mnohdy prebírají nevhodné modely chování a rešení konfliktních situací z médií a sami je, možná i bezdecne, používají, nebot média jsou pro jedním z nejduležitejších zdroju informací, navíc i urcitým zpusobem urcují míru vkusnosti a únosnosti. Uvedeni poradu tak mohlo prispet k nežádoucímu osvojování agresivních asociálních mechanismu a mohlo ohrozit zejména jejich mravní vývoj. Žalobci již byla za stejné porušení zákona uložena v minulosti pokuta, pricemž mu bylo
io..--
4
pokracování
7 Ca 34/2005
doruceno upozornení za porušení predmetného ustanovení zákona o vysílání za uvedení filmu "Striptýz" rozhodnutím Rup/69/03. V oduvodnení je uvedeno, že uvedení poradu v sobotních dopoledních hodinách bylo z techto duvodu a pod zorným úhlem ochrany zdravého vývoje detí a mladistvých nevhodné zejména k expresivnímu desivému vyznení scén, které porad obsahoval. V televizi se zejména detem a mladým lidem predkládají prototypy paradigmat, vzoru chování, morálky a etických principu v širším pojetí. V poradu byla expresivne nekolikanásobne pojednána scéna vraždy bez snahy stylisticky zmírnit desive pojednaný výsledek zpracovaný. Tento zpusob prezentace krutých momentu poradu, jejich výrazne expresivní pojetí, kdy lze predpokládat, že tvurci poradu i žalobce dbají více na povrchní pochybne atraktivní senzacní formu než obsah poradu, muže vytvorit u nezralých mladých lidí, jakou je práve kategorie detí a mladistvých, dojem, že hrubé násilí a zkratkovitá agrese, excesivní jednání, predstavují svým zpusobem normu v komunikaci mezi lidmi. Díte nebo mladistvý si pak muže na základe takových scén sublimovat pro svuj životní postoj zejména siláckost a agresivitu, jakožto zdroj subjektivního pocitu zdánlivé neohroženosti a siláctví v cinech. To muže mít nejruznejší negativní spolecenské dopady, pramenící zejména z agrese cloveka, který si takovou i hrubou, silovou životní normu osvojil. V poradu prezentované expresivní scény vraždy ci jejich následku se rovnají tomu, co lze oznacit za otevrené mediální násilí.
n
Dále je v oduvodnení uvedeno, že žalovaný neprovádel další doplnení dokazování znaleckými posudky, nebot sám žalovaný je schopen ve správním rízení posoudit možný negativní úcinek odvysílání poradu. Mestský soud v Praze napadené rozhodnutí prezkoumal v mezích žalobních bodu, jimiž je vázán (ust. § 75 odst. 2 zákona IS. 150/2002 Sb., soudní rád správní, ve znení pozdejších predpisu
- dále
jen "s.r.s. "), vycházeje pritom ze skutkového a právního stavu,
který tu byl v dobe rozhodování správního orgánu (ust. § 75 odst. 1 s.r.s.), a celou vec posoudil takto.
I
I
Podle ust. § 32 odst. 1 písmo g) zákona o vysílání, provozovatel vysílání je povinen I
nezarazovatv dobe od 06.00 hodin do 22.00 hodinporadya upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj detí a mladistvých. Podle ust. § 59 odst. 1 zákona o vysílání, jestliže provozovatel vysílání a provozovatel prevzatého vysílání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky udelené licence, upozorní jej Rada na porušení tohoto zákona a stanoví mu lhutu k náprave.
n
Podle ust. 60 odst. 3 písmod) zákona o vysílání, pokutu od 20.000 Kc do 10.000.000 Kc uloží Rada provozovateli vysílání a provozovateli prevzatého vysílání, pokud zarazuje do vysílání od 06.00 hodin do 22.00 hodin porady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj detí a mladistvých. Podle ust. § 47 odst. 3 zákona c.7111967 Sb., správní rád, ve znení pozdejších predpisu (dále jen "správní rád"), v oduvodnení rozhodnutí správní orgán uvede, které skutecnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden pri hodnocení dukazu a pri použití právních predpisu, na základe kterých rozhodoval. Podle ust. § 32 odst. 1 správního rádu, správní orgán je povinen zjistit presne a úplne skutecný stav veci a za tím úcelem si opatrit potrebné podklady pro rozhodnutí. Pritom
........... r-I
f,
')
)
pokracování
5
7 Ca 34/2005
(
.,
není vázán jen návrhy úcastníku rízenÍ. Podle odst. 2 cit. ust. podkladem pro rozhodnutí jsou zejména podání, návrhy a vyjádrení úcastníku rízení, dukazy, cestná prohlášení, jakož i skutecnosti všeobecne známé nebo známé správnímu orgánu z jeho úrední cinnosti. Rozsah a zpusob zjištování podkladu pro rozhodnutí urcuje správní orgán. Soud po prezkoumání napadeného rozhodnutí dospel k záveru, že první ze žalobních námitek není duvodná. Podle zákona o vysílání je provozovateli vysílání (v tomto prípade žalobci) uložena povinnost ve stanovené dobe nezarazovat takové porady, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj detí a mladistvých (ust. § 32 odst. I písmo g) zákona o vysílání). Soud souhlasí s právním názorem žalovaného správního orgánu, že tato povinnost se vztahuje na ty porady, které by mohly právem chránené zájmy ohrozit, a nikoliv na porady, které právem chránené zájmy skutecne ohrozÍ. Podstatným posouzením v konkrétní veci tak je, zda odvysílaný porad mohl tyto zájmy ohrozit. Takové posouzení je na žalovaném, který musí v oduvodnení napadeného rozhodnutí konkrétne vymezit, v cem takovou možnost ohrožení spatruje. Ackoliv oduvodnení napadeného rozhodnutí nepostupuje v právní argumentaci zcela konzistentne, podstatné posouzení v nem podle názoru soudu obsaženo je. Nejprve žalovaný rozebral, proc jsou práve takovým odvysílaným poradem chráneny deti a mladiství (nebot u nich nelze predpokládat takový stupen intelektuální a morální vyspelosti, schopnosti rozlišovat nadsázku a možností abstrahovat od predkládaných výjevu, jakými byly výjevy a výrazy použité v poradu). O jaké výjevy a výrazy se jednalo žalovaný popisuje konkrétne v predchozí cásti oduvodnenÍ. Ac tedy pojem "deti a mladiství" je pojmem zákonným, žalovaný jej v dané veci konkrétne upresnil s vazbou na konkrétní možnost ohrožení techto skupin diváku, pricemž s takovým upresnením soud souhlasÍ. V další cásti oduvodnení pak žalovaný rozebral, jakými výjevy a výrazy mohlo dojít k ohrožení právem chránených zájmu (expresivne pojaté scény hruzného obsahu, které jsou konkrétne rozvedeny v predchozí cásti oduvodnení). Takto pojaté scény pak mohou ohrozit deti a mladistvé, pricemž žalovaný tuto skutecnost konkrétne rozvedl (vytvorení dojmu u detí a mladistvých, že hrubé násilí, zkratovitá agrese a excesivní chování muže sublimovat pro životní postoj techto osob zejména siláckost a agresivitu jakožto zdroje pocitu zdánlivé neohroženosti, siláctví v cinech, které muže mít nejruznejší negativní spolecenské dopady, pramenící zejména z agrese cloveka). Zákon o vysílání dává žalovanému správnímu orgánu správní uvážení, aby rozhodl, zda odvysílaný porad mohl ohrozit právem chránené zájmy (ust. § 32 odst. 1 písmo g) zákona o vysílání). V podstate každý pojem, který je použit v právních predpisech, muže být predmetem diskusÍ. Práve z tohoto duvodu i ze skutecnosti, že mediální právní predpisy povetšinou pracují se zcela specifickými pojmy a upravují pomerne specializovanou oblast verejné správy, zákon o vysílání vytvoril správní orgán, který je orgánem sborovým a který je utváren kvalifikovaným zpusobem. Práve složení tohoto sborového orgánu i zpusob volby jeho clenu má být zárukou jistého vzorku spolecnosti, nebot konzumentem vysílání je široká verejnost, vcetne detí a mladistvých, nikoliv pouze odborníci. Proto i zpusob prijetí konkrétního správního rozhodnutí je zákonem koncipován jako urcitý konsensus mezi cleny tohoto sborového orgánu, který odpovídá konsensu ve spolecnosti na dané otázky. Proto posouzení každého konkrétního prípadu nemuže být vázáno na pouze odborné otázky (v daném prípade posudek psychologa), ale musí vycházet z celkového dojmu, který daný porad mohl vyvolat ve spolecnosti. Hranice, kde je míra obecného prijetí každého poradu, samozrejme muže být predmetem polemik a bezpochyby se mení a menit bude (a to nejen v
~
pokracování
6
7 Ca 34/2005 ;
case, ale i V'závislosti na celkovém civilizacním a kulturním prostredí dané spolecnosti), nicméne konecným rozhodcem v takovém sporu musí být v dané veci žalovaný, který má zákonem danou pravomoc takovou míru prijetí poradu závazne vyslovit. Takové správní uvážení nemuže být podle názoru soudu redukováno na pouhé posouzení odborné otázky psychologem, nebot v takovém prípade by rozhodcem nebyl správní orgán k tomu kompetentní, ale psycholog. Taková koncepce je podle názoru soudu v rozporu se zákonem o vysílání i s celkovým pojetím naší právní kultury. Pokud se odvysílaný porad celkove vymyká spolecenskému konsensu (v daném prípade zobrazením krutých scén), je žalovaný oprávnen ucinit záver o jeho neprípustnosti zarazení do vysílání ve vymezeném case, kdy mohl ohrozit deti a mladistvé, aniž by musel posouzení takové otázky provést po znaleckém zkoumání, pokud je takový záver zjevný a v oduvodnení správního rozhodnutí rádne rozvedený. Lze tedy uzavrít, že pri posuzování konkrétního poradu musí žalovaný vycházet ze zjištených skutecností, a prípadne si vyžádat i znalecké posouzení, což však nemuže být obecným pravidlem. Pokud žalovaný jako sborový orgán dospeje ke spolecnému konsensu, že porad mohl ohrozit právem chránené zájmy, pricemž vychází z konkrétních skutecností, které v oduvodnení napadeného rozhodnutí rádne uvede, a rádne zduvodní, proc porad mohl ohrozit právem chránené zájmy, pak se pri. rozhodování nedopustil nezákonnosti tím, že v rízení neprovedl dukaz znaleckým posudkem. Tak tomu v daném prípade podle názoru soudu bylo, nebot v oduvodnení napadeného rozhodnutí jsou uvedeny konkrétní skutecnosti, z nichž žalovaný dospel k záveru, že k odvysíláním poradu mohlo dojít k ohrožení právem chránených zájmu.
n
Pokud žalobce v žalobe vytýká správnímu orgánu, že v oduvodnení uvedl namísto jeho dukazního návrhu znalecký posudek z oblasti psychiatrie a sexuologie, a nikoliv psychologie, tak tento záver sice nemá oporu ve správním spise, tato vada však nemá žádný vliv na zákonnost rozhodnutí jako takového. Žalobní námitka, v níž žalobce vytýká žalovanému, že v oduvodnení jsou uvedeny skutecnosti, které nemají oporu ve správním spise, je obecná a není nijak konkrétne rozvedena, proto se k ní soud, který je žalobními body vázán, nemuže vyjádrit. Žalobce dále vytkl, že žalovaný se v oduvodnení napadeného rozhodnutí nerozvedl svou úvahu, proc neprovedl žalobcem navrhované dukazy. V oduvodnení napadeného rozhodnutí je uvedeno, že argumentace žalobce ve správním rízení je k posouzení dané skutkové podstaty irelevantní. Ackoliv v oduvodnení rozhodnutí dukazní návrhy žalobce nejsou konkrétne uvedeny, je z oduvodnení seznatelné, že tyto dukazní návrhy považoval žalovaný za nadbytecné, nebot pro vlastní posouzení veci samé by nemely význam. S ohledem na právní názor soudu shora uvedený se soud s takovým právním záverem ztotožnuje. Pokud se týká dukazních návrhu žalobce výpovedí jeho zamestnancu (vedoucí dramaturgie dabingu, screenisty, vedoucí skladby programu), je nutné uvést, že podstatou veci není posouzení, proc byl predmetný porad zarazen do vysílání a jaký dojem cinil na tyto osoby, ale posouzení, zda odvysílání predmetného poradu mohlo ohrozit právem chránené zájmy. Proto i soud považuje takové dokazování v daném prípade za nadbytecné, nebot nesmeruje k podstate veci. V dalším žalobním bode žalobce vytkl, že nebyl na stejné porušení zákona upozornen, nebot v minulosti byl upozornen na uvedení filmu Striptýz, který obsahoval erotické výjevy, a nikoliv skutky, které byly predmetem tohoto správního rízení. Soud vycházel ze shodného tvrzení úcastníku, o nemž nebylo sporu, že žalobce byl upozornen na porušení zákona za
n
100.-....
" 7
pokracování ""
"
o
7 Ca 34/2005
uvedení filmu Striptýz rozhodnutím žalovaného cj. Rup/69/03 (kopii upozornení žalobce doložil do soudního spisu). Sporným mezi úcastníky je právní posouzení takového upozornení, tedy zda se jednalo o upozornení, které je možné považovat za upozornení podle ust. § 59 odst. I zákona o vysílání. Zdejší soud pri výkladu této právní povinnosti správního orgánu vychází stabilne z právního názoru, že takové upozornení se musí týkat porušení povinnosti stanovené zákonem, a nikoliv konkrétního skutku (zdejší soud tento právní názor vyslovil s ohledem na predchozí zákon o vysílání - zákon c. 468/1991 Sb., ve znení pozdejších predpisu, a jeho ust. § 20 odst. 1). Ust. § 20 odst. 1 zákona c. 468/1991 Sb. je podle názoru soudu obsahove totožné se soucasným znením ust. § 59 odst. 1 zákona o vysílání, a proto je možné tento právní záver považovat za použitelný i pri nové právní úprave. Zákon o vysílání v ust. § 59 odst. 1 hovorí o porušení povinnosti podle tohoto zákona, nikoliv o konkrétním skutku. Pokud vyjdeme z právního názoru, že ust. § 32 odst. 1 písmo g) ukládá provozovateli vysílání povinnost nezarazovat do vysílání ve vymezeném case urcité porady, tak pokud byl provozovatel na porušení této povinnosti v minulosti již upozornen (byt se jednalo o skutkove jiný prípad), pak podmínka stanovená v ust. § 59 odst. 1 zákona o vysílání splnena byla. Ze všech techto duvodu soud žalobu jako neduvodnou zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.r.s.). o nákladech rízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 s.r.s., nebot ve veci plne úspešnému žalovanému správnímu orgánu tyto náklady nevznikly. Poucení: Proti tomuto rozsudku lze podat ve lhute dvou (2) týdnu po dorucení rozhodnutí kasacní stížnost za podmínek ust. § 102 a násl. s.r.s., a to k Nejvyššímu správnímu soudu prostrednictvím soudu podepsaného. Sležovatel musí být zastoupen advokátem, to neplatí, má-li stežovatel, jeho zamestnanec nebo clen, který za nej jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdelání, které je podle zvláštních zákonu vyžadováno pro výkon advokacie (ust. § 105 odst. 2 s.r.s.). V Praze dne 22. cervna 2005 JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r. predseda senátu
f)
\
Za správno,stvrhotovep.í: Krahu1cova /~r..j/7 ' /
a.-...
