ŘÍZENÍ ZPĚTNÝCH TOKŮ

Ma sa ryk ova un i verzit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management

ŘÍZENÍ ZPĚTNÝCH TOKŮ Reverse flows management Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

doc. Ing. Alena KLAPALOVÁ, Ph.D.

Barbora FLÉGROVÁ

Brno, 2015

J mé no a př íj me ní aut or a:

Barbora Flégrová

Náze v d ip lo mo vé pr áce:

Řízení zpětných toků

Náze v pr áce v a ng ličt ině:

Reverse flows management

Kat edr a:

podnikového hospodářství

Vedo ucí d ip lo mo vé pr áce:

doc. Ing. Alena Klapalová, Ph.D.

Ro k o bha jo by:

2015

Anotace Předmětem této bakalářské práce je Řízení zpětných toků. Teoretickou část tvoří přehled dosavadních poznatku v dané oblasti. Praktická část je realizována na společnosti Saint Gobain Building Distribution CZ, spol. s.r.o. Konkrétně je věnována pozornost paletovému hospodářství v rámci obchodní značky Raab Karcher. Cílem práce je analyzovat paletové hospodářství na příkladu konkrétního obchodního střediska, nalézt slabá místa a navrhnout řešení.

Annotation The subject of this thesis is the Reverse flows management. The theoretical part is an overview of the current knowledge in the field. The practical part is realized in the company Saint Gobain Building Distribution CZ, spol. Ltd. Specifically, the attention is paid to pallet management within the Raab Karcher trademark. The aim of the thesis is to analyze the pallet management by using the example of one particular store, find weak points and suggest solutions.

Klíčová slova Reverzní logistika, zpětné toky, paletové hospodářství, palety

Keywords Reverse logistics, reverse flows, pallet management, pallets

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Řízení zpětných toků vypracovala samostatně pod vedením doc. Ing. Aleny Klapalové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 23. dubna 2015

vl a s t n or u čn í p od p i s a u t or a

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Aleně Klapalové, Ph.D. za trpělivost, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji zaměstnancům firmy Saint-Gobain Building Distribution CZ, spol. s.r.o. Konkrétně vedoucímu obchodního střediska Jičín, p. Flégrovi, za poskytnuté informace a cenné rady. Dále řediteli pro region Východ, p. Novotnému, za poskytnutá data a ostatním odpovědným vedoucím obchodních středisek za ochotu při vyplňování dotazníku.

OBSAH ÚVOD.......................................................................................................................................11 I. TEORETICKÁ ČÁST................................................................................................13 1. REVERZNÍ LOGISTIKA................................................................................................13 1.1. Vývoj a definice reverzní logistiky..............................................................................13 1.1.1. Vývoj..................................................................................................................13 1.1.2. Definice.............................................................................................................14 1.2. Vymezení reverzní logistiky.........................................................................................15 1.2.1. Closed loop supply chain..................................................................................15 1.2.2. Waste management............................................................................................16 1.2.3. Green logistics...................................................................................................16 1.3. Význam reverzní logistiky...........................................................................................16 1.4. Legislativa....................................................................................................................18 2. ŘÍZENÍ ZPĚTNÝCH TOKŮ...........................................................................................19 2.1. Důvody zpětné logistiky (PROČ?)..............................................................................19 2.2. Prvky reverzní logistiky (CO?)....................................................................................20 2.3. Procesy a aktivity reverzní logistiky (JAK?)...............................................................20 2.3.1. Aktivity...............................................................................................................20 2.3.2. Procesy..............................................................................................................21 2.4. Aktéři zpětné logistiky (KDO?)...................................................................................22 2.5. Faktory kritické pro úspěch programů a strategií reverzní logistiky...........................23 3. OB ALOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ.......................................................................................25 3.1. Vratné a nevratné obaly................................................................................................25 3.2. Systémy vratných obalů...............................................................................................26 3.2.1. Switch pool systém.............................................................................................26 3.2.2. Systém se zpětnou logistikou.............................................................................26 3.2.3. Systém bez zpětné logistiky................................................................................27 3.3. Paletové hospodářství..................................................................................................27 3.3.1. Palety (I.)...........................................................................................................27 3.3.2. Typy palet...........................................................................................................28 II. PRAKTICKÁ ČÁST...................................................................................................31 4. RAAB KARCHER............................................................................................................31 4.1. Historie.........................................................................................................................31 4.2. Obchodní středisko Jičín..............................................................................................32 4.3. Zpětné toky Raab Karcher..........................................................................................32 5. PALETOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ.....................................................................................33 5.1. Paletové hospodářství obchodního střediska Jičín.......................................................33 5.1.1. Proces................................................................................................................33 5.1.2. Palety (II.).........................................................................................................35 5.1.3. Dodavatelé.........................................................................................................37 5.1.4. Doprava.............................................................................................................39 5.1.5. Skladování.........................................................................................................39

5.1.6. Náklady.............................................................................................................40 5.1.7. Cíle pro rok 2015...............................................................................................41 6. OBCHODNÍ STŘEDISKO JIČÍN V KONTEXTU REGIONU VÝCHODNÍ ČECHY..............................................................................................................................43 6.1. Region Východní Čechy..............................................................................................43 6.2. Situace v Regionu........................................................................................................43 6.3. Dotazníkové šetření.....................................................................................................46 6.3.1. Vyhodnocení dotazníkového šetření..................................................................47 7. VYHODNOCENÍ A DOPORUČENÍ.............................................................................55 ZÁVĚR....................................................................................................................................59 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ.......................................................................................61 SEZNAM TABULEK.............................................................................................................64 SEZNAM GRAFŮ..................................................................................................................64 SEZNAM OBRÁZKŮ............................................................................................................64 SEZNAM ZKRATEK.............................................................................................................64 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................65

Úvod Zpětné toky, reverzní logistika neboli zpětná logistika začala být podrobněji zkoumána až v nedávné době. Hlavní roli vždy hrály toky jdoucí od výrobce ke koncovému zákazníkovi. Teprve s otevřením tématu udržitelnosti životního prostředí, jeho ochranou a s tím související recyklací a nakládání s odpady se objevil zvýšený zájem o toky jdoucí od koncového zákazníka zpět k výrobci. Podniky jsou k zájmu o reverzní logistiku většinou nuceny legislativou (Nikolaidis,2013). Na stranu druhou, reverzní logistika má pro některá odvětví i strategický význam a mimo jiné například s pomocí využití vratných obalů může dojít i k úspoře nákladů v dlouhém období (Stock, 1992). Vratné obaly mohou přinést jak úsporu, tak i náklady, pokud s nimi není nakládáno efektivně. To se týká například paletového hospodářství, jehož problematice se věnuje tato práce.

Cíl práce Cílem této bakalářské práce je analyzovat zpětné toky firmy Saint Gobain Building Distribution CZ, spol. s.r.o., a to se zaměřením na přepravní obaly. Konkrétně se budu zabývat paletovým hospodářstvím značky Raab Karcher na příkladu obchodního střediska v Jičíně, pokusím se nalézt jeho slabá místa a navrhnout vhodné řešení. Součástí analýzy bude i dotazníkové šetření, pomocí něhož zmapuji přístup vedoucích obchodních středisek v regionu východních Čech, uvedu ho do kontextu s reálnými daty společnosti a vyhodnotím situaci paletového hospodářství Raab Karcher. Jelikož pro paletové hospodářství RKS neexistuje žádné centrální řízení, předpokládám, že dotazníkové šetření mezi vedoucími pracovníky přinese přínosné informace, které mohou být zohledněny v podnikové praxi a následně mohou pomoci zlepšit stávající stav paletového hospodářství společnosti.

11

12

I.

TEORETICKÁ ČÁST

1 REVERZNÍ LOGISTIKA 1.1 Vývoj a definice reverzní logistiky 1.1.1 Vývoj Opětovné využívání materiálu nebo výrobků je velmi starou záležitostí. V minulosti se tak dělo z důvodu nedostatku zdrojů. Ovšem pokrok, levný materiál a nové technologie vedly k masové produkci a o množství odpadu se nikdo nestaral. V 70. letech se však objevily zprávy o tom, že takovéto chování společnosti není slučitelné s dlouhodobou existencí lidstva na zemi. Od té doby se ekologii věnuje pozornost a recyklace, opětovné použití zdrojů a odpovědnost vůči životnímu prostředí jsou často skloňované termíny (de Brito, Dekker, 2002). Ochrana životního prostředí se tak postupně dostala do legislativy. Týkalo se to především likvidace nebezpečného odpadu, nevratných obalů, podmínek na skládkách odpadu nebo recyklace (Škapa, Klapalová, 2011). Důležitým milníkem pro reverzní logistiku v Evropě byl rok 1991, kdy byla v Německu vydána vyhláška o předcházení vzniku obalových odpadů, která zavedla povinnost recyklačních programů. Tato vyhláška se stala inspirací pro mnoho dalších zemí. V roce 2001 stanovila Evropská Unie (EU) cíl 50 – 65% obnovy nebo recyklace obalového odpadu. Pokud další země chtěli obchodovat s EU, musely splňovat takovéto nařízení. Reverzní logistika se tak pro firemní praxi stala nutností kvůli vydaným zákonům. Pro akademickou sféru, se zásadním mezníkem stalo založení RevLog, mezinárodní skupiny zabývající se reverzní logistikou. RevLog představoval spolupráci několika evropských univerzit a jeho cílem bylo analyzovat klíčové prvky reverzní logistiky a vytvořit teoretický rámec pro reverzní logistiku. Díky mnoha případovým studiím též zmenšili mezeru mezi teorii a praxí. (Nikolaidis, 2013) Z předchozího textu vyplývá, že hlavním motivem, proč se firmy věnují reverzní logistice je právě ekologie a ochrana životního prostředí (resp. legislativa zabývající se ochranou životního prostředí). Ovšem jak uvádí Škapa, Klapalová (2011, s. 11) zpětné toky představují základní “dodavatelskoodběratelský” vztah mezi dodavatelem a zákazníkem. V rámci tohoto vztahu je realizována směna a transakce a mohla by být vytvářena hodnota. A právě tvorba hodnoty je v reverzní logistice klíčová. Škapa (2005) zmiňuje dva pohledy na podnikovou logistiku, a to zaprvé právě z pohledu ochrany přírodních zdrojů a zadruhé z pohledu podnikových zájmů. Zájmem o zpětné toky mohou totiž podniky snížit své náklady (například dostanou zpět součástky, které mohou dále využít), získat zpětnou vazbu o svých výrobcích a také získat konkurenční výhodu, díky vstřícnému přístupu při reklamacích a „zelené“ image.

13

1.1.2 Definice V odborné literatuře se reverzní logistika objevuje již v 70. letech, kdy se objevují prvně termíny jako zpětný kanál (reverse channel) nebo zpětný tok (reverse flow). Zcela poprvé byl pojem „zpětné“ nejspíše použit ve sborníku Americké marketingové asociace v článku nazvaném „Reverse channels for recycling: an analysis for alternatives and public policy implications“. (Škapa, Klapalová, 2011) Během 80. let se definice reverzní logistiky odvíjela pohybem zpětných toků proti tradičním tokům v dodavatelském řetězci a byla dokonce autory Lambertem a Stockem (1981) označena za toky „jdoucí špatným směrem“ 1 (uvedeno v Rogers, Tibben-Lembke 2001). Na konci 80. let se zájem zvýšil kvůli legislativním požadavkům zaměřeným na ekologii zmíněným v předchozí podkapitole. Na počátku 90. let se objevuje první oficiální definice zpětných toků, se kterou přišel Council of Logistics Management (CLM): „…často používaný termín referující k roli logistiky v recyklaci, likvidaci odpadu a spravování nebezpečného materiálu; širší pohled zahrnuje logistické aktivity související se snižováním spotřeby zdrojů, recyklací, nahrazováním, opětovným použitím materiálu a likvidací.“ 2 (uvedeno v de Brito, 2003, s. 19) V roce 1992 autoři Pohlen a Farris definují reverzní logistiku následovně: „…pohyb zboží od spotřebitele k výrobci v rámci distribučního kanálu.“ (uvedeno v de Britto, 2003, s. 19) Později Rogers a Tibben-Lembke (1998, s. 2) vycházejí z definice klasické logistiky od Council of Logistics Management (CLM): „Proces plánování, implementace a kontroly účinnosti a nákladové efektivnosti toku surovin, polotovarů a dokončeného zboží a souvisejících informací od bodu spotřeby do bodu původu za účelem znovuzískání hodnoty nebo vhodné likvidace.“3 Definice, které můžeme v odborných periodikách nelézt dnes, odpovídají odvětví, ke kterému se vztahují. Tudíž pro maloobchod se jedná o vrácení neprodaného zboží a reklamovaných výrobků zpět

1

"going the wrong way on a one way street because the great majority of product shipments flow in one direction" 2 3

Vlastní překlad autora Vlastní překlad autora

14

velkoobchodu či výrobci, pro výrobce představuje reverzní logistika získání vratných obalů k novému použití nebo třeba získání materiálu z vrácených výrobku, ať už třeba pokažených nebo na konci životnosti (Škapa, 2005). Pro podnik prodávající stavební materiál (jako je Raab Karcher Stavebniny, kterému je věnována praktická část) budou zpětné toky představovat vratné obaly (především palety). Obecnou definici zpětné logistiky, jak ji chápeme dnes, uvádí Škapa (2005): „Hlavní náplní reverzní logistiky (neboli zpětné logistiky) je sběr, třídění, demontáž a zpracování použitých výrobků, součástek, vedlejších produktů, nadbytečných zásob a obalového materiálu, kde hlavním cílem je zajistit jejich nové využití nebo materiálové zhodnocení způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí a ekonomicky zajímavý.“ (Škapa, 2005, s.21) Stehlík (2002) řadí zpětné toky pod nadřazený pojem podniková logistika. Dělí ji na čtyři fáze podle toku statků a to na pořizovací logistiku, materiálovou logistiku, distribuční logistiku a na logistiku recyklace a likvidace. Poslední zmíněná se od pojmu reverzní logistika liší pouze názvem, ačkoliv se více zaměřuje na nakládání s odpadem než na opětovné získání hodnoty produktu. Naopak Blumberg (2005) vidí v reverzní logistice ekonomickou příležitost ve zhodnocení produktů opětovným prodejem a použitím původního materiálu. Podle Pernici (2004) lze zpětnou logistiku chápat dvojím způsobem. Zaprvé jako součást, resp. poslední fázi plně integrovaného logistického řetězce. Nebo ji lze chápat průřezově, tudíž jako využití logistiky v oblasti odstraňování komunálního a výrobního odpadu.

1.2 Vymezení reverzní logistiky Spolu s reverzní logistikou se objevují oblasti jí velmi podobné, jejichž zájmová oblast se částečně se zpětnými toky částečně překrývá. De Brito a Dekker (2002) tyto pojmy vymezují vůči reverzní logistice následovně.

1.2.1 Closed loop supply chain Closed loop supply chain definujeme jako uzavřený dodavatelský řetězec. Jedná se o propojení přímého (dopředného) dodavatelského řetězce, reverzní logistiky a služeb potřebných ke zpracování produktů a materiálů získaných ze zpětných toků, kdy se od koncového uživatele produkt dostává zpět ke svému výrobci (Blumberg, 2005). De Brito a Dekker (2002) zdůrazňují, že velmi často řetězec není uzavřený, ale naopak otevřený. Například při recyklaci skla a jeho následném využití, jen stěží se sklo (konkrétní střep) dostane zpět ke svému původnímu výrobci. To samé platí u vratných přepravních obalů, jako jsou palety, jimiž se zabývá praktická část této práce. Univerzální paleta typu EUR, pokud

15

není speciálně označena jejím dodavatelem, se nemusí nutně vrátit na stejné místo, ze kterého byla odeslána. Z toho důvodu Brito et al. (2002) navrhuje používat místo termínu Closed loop supply chain termíny Loop supply chain nebo Supply chain loop. (uvedeno v de Brito, Dekker, 2002).

1.2.2 Waste management Waste management zabývá sbíráním a zpracováváním odpadu (tedy těch výrobků, které už není možné využít znovu) účinnou a efektivní cestou. To ho jasně vymezuje vůči reverzní logistice, která se naopak zaobírá výrobky, které jsou ještě stále nositeli nějaké hodnoty. Dalo by se tedy říci, že waste management a reverzní logistika se navzájem doplňují. Kde lze ještě výrobek nějak využít, spadá to do reverzní logistiky. Naopak pokud již výrobek není nositelem hodnoty, přichází na řadu waste management.

1.2.3 Green Logistics Reverzní logistika je mnohem více než jen recyklace, například vytvoření nového designu obalu, aby bylo použito méně materiálu nebo snižování znečištění a spotřeby energie při dopravě. Tyto aktivity se ale více hodí právě do tzv. Zelené logistiky. (Rogers a Tibben-Lembke, 1998). Tyto dvě oblasti jsou si velmi blízké a shodují se v některých svých aktivitách, jako je například recyklace starých výrobků či jejich znovuvyužití. Obecně se dá říci, že zelená logistika, na rozdíl od reverzní logistiky, studuje dopady logistických aktivit (např. dopravy) na životní prostředí a její snahou je tyto nepříznivé vlivy minimalizovat (Škapa, 2005). Škapa (2005) považuje označení „zelená logistika“ za neperspektivní a nadbytečné, jelikož tento termín není využíván často a místo něj bývá používán opis „vliv logistiky na životní prostředí“.

1.3 Význam reverzní logistiky V roce 1998 byly náklady na logistiku v USA odhadovány na 10,7 % amerického HDP. Ačkoliv přesné měření „velikosti“ zpětných toků se nedá provést, jelikož spousta společností nedisponuje těmito daty. Podle průzkumu, reverzní logistika společností USA tvořila asi 4% jejich celkových nákladů na logistiku. Náklady na reverzní logistiku pak tvořily asi 0,5% HDP USA (uvedeno v Rogers a Tibben-Lembke, 1998). Ačkoliv pro některá odvětví mohou být zpětné toky naprosto kritickým odvětvím, pro jiné se jeví jako zanedbatelné. Odvětví, pro které zpětné toky, co se týče vrácených produktů, představují důležitou oblast, jsou uvedeny v tabulce 1. Jedná se o procento vrácených produktů.

16

Tabulka č. 1

Pramen: Rogers, Tibben-Lembke (1998, s.7) Na druhou stranu, zpětné toky se netočí pouze okolo vrácených produktů (jejich reklamací, recyklací atd). Rogers a Tibben-Lembke (1998) dělí firmy na dvě skupiny, a to na ty, jejichž zpětné toky se zabývají primárně produkty a na ty, pro které zpětné toky představují primárně obaly. Do druhé skupiny se řadí i značka Raab Karcher Stavebniny, které se věnuji v praktické části. Pro podnik mohou mít zpětné toky význam také ze strategických důvodů. Ty jsou dále zmiňovány v podkapitole 2.1. Ačkoliv pro některá odvětví jsou zpětné toky důležitou oblastí, podniky jim nevěnují potřebnou pozornost. Rogers, Tibben-Lembke (2001) podle provedeného výzkumu uvádí bariéry, které brání podnikům v zavedení vhodné strategie řízení zpětných toků, která by mohla dovést podnik k lepším výsledkům a snížení nákladů. Byly zmíněny bariéry jako relativní nedůležitost reverzní logistiky v porovnání s ostatními oblastmi (39,9% respondentů), politika společnosti (35,4%), nesystémový přístup (35,1%), konkurenční problémy (32,1%), nezájem vedení (27,3%), personální zdroje (19,3%), finanční zdroje (18,9%) a legislativní problémy (14,1%). Jak uvádí Škapa, Klapalová (2011), kteří provedli srovnání vícera výzkumů, většina bariér je

interního charakteru a souvisí především s postojem manažerů ke zpětným tokům.

17

1.4 Legislativa Jedním z důvodů, proč se podniky zajímají o zpětné toky je právě legislativa. V posledních letech je téma životního prostředí a jeho ochrany čím dál aktuálnější. Vláda se snaží právě právními předpisy a zákony zajistit šetrnější chování k životnímu prostředí. Aplikováno na činnosti firem, jedná se především o snahu omezit množství odpadu, které je produkováno, jeho vhodnou likvidaci a recyklaci. Předpisy a zákony jsou řazeny do komunikační strategie tlaku (push). Naopak třeba přání odběratelů se řadí do strategie tahu (pull). V České republice se této problematiky týká zákon č. 477/2001 Sb. o obalech ve znění pozdějších předpisů a zákon č.185/2001 Sb. o odpadech. Zákon o obalech ukládá povinnost vést evidenci nakládání s obaly a předkládat údaje Ministerstvu životního prostředí. Dále ukládá povinnost zpětného odběru obalů a stanovuje procentuální množství obalů, které musí být recyklováno. Společnost EKO-KOM je autorizovanou obalovou společností, která za poplatek zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů podle zákona (www.mzp.cz). Zákon o odpadech je pro zpětné toky důležitý především z hlediska určení povinnosti zpětného odběru výrobků. Jedná se například o baterie a akumulátory či elektrozařízení.

18

2 ŘÍZENÍ ZPĚTNÝCH TOKŮ Jak vyplývá z předchozí kapitoly, zpětné toky neboli reverzní logistika představují pro společnosti významnou část jejich aktivit. RevLog vymezil základní otázky řízení a fungování zpětných toků. Jsou jimi PROČ (důvody), CO (?), JAK (aktivity a procesy) a KDO (aktéři), (Škapa, Klapalová, 2011). V následujících podkapitolách objasňuji tyto otázky.

2.1 Důvody zpětné logistiky (PROČ?) Jak jsem uvedla v první kapitole, hlavní zájem o reverzní logistiku je spojován s důvody snahy společnosti o ochranu životního prostředí. Podle De Brito a Dekker (2002) se důvody, proč se podniky zabývají zpětnými toky, rozdělují na ekonomické, legislativní a rozšířené odpovědnosti.



Ekonomické Do ekonomických důvodů se řadí přímé a nepřímé ekonomické výnosy. Mezi přímé se řadí například získání cenných náhradních dílů, snížení spotřeby materiálu a nákladů. Nepřímým výnosem může být „zelená image“ v očích zákazníka, díky zavedení ekologicky šetrné řady výrobků, tím získaná konkurenční výhoda a vylepšení vztahů se svými zákazníky.



Legislativní Jedná se o zákony a nařízení, kterými je podnik povinen se řídit. Jedná se buď o ochranu práv zákazníka (reklamace zboží) nebo o legislativu týkající se ochrany životního prostředí. (De Brito, 2003)



Rozšířené odpovědnosti Důvody rozšířené odpovědnosti souvisí s vlastními cíli konkrétního podniku.

Většinou se ovšem nejedná pouze o jeden důvod, který vede podnik k zabývání se reverzní logistikou ale o kombinaci vícera. Jak De Brito, Dekker (2002) zmiňují, záleží na typu společnosti. Pro soukromé subjekty budou nejdůležitější ekonomické a legislativní důvody, zatímco u veřejných a neziskových společností budou převládat zájmy etické a legislativní. Rogers a Tibben-Lembke (1998) se zmiňují o strategických důvodech, které vedou firmy k tomu, aby se věnovaly zpětným tokům. V provedeném výzkumu vyšlo najevo, že nejvíce firem se věnuje reverzní logistice z konkurenčních důvodů (65,2% respondentů). Dalším důvodem je „vyčištění kanálu“ (33,4%), kdy firmy odebírají produkty zpět, aby si zákazníci kupovali více nových produktů. Poté legislativa v oblasti likvidace (28,9%), znovuzískání hodnoty (27,5%), navrácení majetku (26,5%) a ochrana marže (18,4%).

19

2.2 Prvky reverzní logistiky (CO?) Škapa (2005) dělí prvky reverzní logistiky do tří skupin:



Použité výrobky od spotřebitelů (vadné výrobky v záruční lhůtě, výrobky, které je možné vrátit kvůli nesplněným představám a výrobky na konci životnosti)



Odpad a materiálové ztráty v souvislosti s výrobou (zbytky surovin, nepovedené meziprodukty, vedlejší produkty výroby)



Zboží vrácené obchodem, včetně obalů (neprodané výrobky, které se výrobce zavázal vzít zpátky, výrobky poškozené při přepravě, výrobky s prošlou záruční lhůtou a obaly)

Blumberg (2005) dále dělí tyto prvky podle funkce. A to zaprvé na produkty, ze kterých jsou získávány součástky, zadruhé na materiály, které nemohou být použity znovu přímo, ale musí být recyklovány a zatřetí na produkty, které mohou být znovu vráceny na trh téměř okamžitě.

2.3 Procesy a aktivity reverzní logistiky 2.3.1 Aktivity Podle Rogers a Tibben-Lembke (1998) se zpětné toky dají rozdělit do dvou skupin a to buď podle vrácených produktů anebo obalů. Poté, co je produkt nebo obal navrácen, existuje řada možností jak s ním naložit dále (Tabulka č. 2).

Tabulka č. 2 Materiál

Aktivity reverzní logistiky

Produkt

Vrácení dodavateli Opětovný prodej Outletový prodej Záchrana Oprava Renovace Přepracování Využití původního materiálu Recyklace Uložení na skládce

Obalový materiál

Opětovné použití Renovace Využití původního materiálu Recyklace Uložení na skládce

Pramen: Rogers a Tibben-Lembke (1998), vlastní přepracování

20

Existuje mnoho možností, jak lze naložit s vrácenými obaly a produkty. U produktů se společnost snaží, aby mohl být produkt dále prodán. Opravuje ho, renovuje, dává do outletu. Pokud už není možnost produkt dál využít, snaží se z něj získat použitý materiál. Poslední fází je likvidace produktu s co nejnižšími náklady. Obalové materiály (například palety) jsou většinou využívány mnohokrát, než jsou zcela vyřazeny a určeny k likvidaci. Poničené obaly se opravují, aby mohly být dál používány. Buď je opravují samy ty společnosti, které je používají nebo jsou jejich vlastníkem (v případě jejich zapůjčení) nebo se tímto problémem zabývají samostatné firmy.

2.3.2 Procesy De Britto a Dekker (2003) definovali čtyři základní procesy, kterými je znovu získávána hodnota produktu.



Sběr

Získání produktu od koncového uživatele.



Inspekce/selekce/třídění

Je zjištěna kvalita produktu a rozhoduje s o typu obnovy. Pokud je produkt „stále jako nový“, je možné jeho téměř okamžité vstoupení zpět na trh. Pokud ne, jsou využity formy opětovného zpracování.



Obnova / zpracování

V případě okamžitého opětovného prodání, zmíněném v předchozím bodu se jedná o přímou obnovu. Pokud je potřeba produkt opětovně zpracovat přichází na řadu procesy jako oprava, renovace, přepracování, znovuzískání (využitelné části výrobku), recyklace a spalování (získání energie)



Redistribuce

Opětovné zavedení produktu na trh. Ke stejným procesům odkazuje i Nikolaidis (2003). Také Škapa (2005) rozděluje procesy reverzní logistiky velmi podobně. Drobný rozdíl je v tom, že na první místo řadí inspekci (gatekeeping), kdy se rozhodne, zda produkt vůbec bude vpuštěn do systému reverzní logistiky. Následuje sběr, třídění a zpracování. Schéma procesů reverzní logistiky ukazuje graf č 1.

21

Graf č. 1

Pramen: Škapa (2005, s.36)

Konkrétně třetí fázi (u de Britto a Dekker, 2003), resp. poslední fázi (Škapa, 2005) detailněji rozebírá Thierry et al. (1995), který poukazuje na tři možnosti. Zaprvé může být produkt opětovně prodán (directly resold), obnoven (recovered) nebo zničen. V případě obnovení nastává pět možností jak produkt zpracovat. K tomuto členění se přiklání Škapa (2005), který do procesu zpracování přidal i direct reuse, tedy přímé opětovné použití (například vratné lahve). Prvním typem zpracování podle Thierry et al. (1995) je oprava (repair), kdy jsou pokažené výrobky dány do předchozího stavu. Recyklace, při níž jsou výrobky rozebrány na základní materiály a po zpracování znovu použity. Přepracování (remanufacturing), při kterém je výrobek zcela rozebrán, jednotlivé díly zkontrolovány a výsledný výrobek se skládá ze starých i nových částí. Upgrade/renovace (refurbishing), který je podobný opravě, ale jeho výsledný produkt má vyšší hodnotu než produkt pouze opravený, jelikož jsou při něm zastaralé části vyměněny za nové. Posledním typem zpracování je kanibalizace, kdy jsou některé části z původního výrobku vyjmuty a použity na opravu nového výrobku.

2.4 Aktéři zpětné logistiky (KDO?) De Britto, Dekker (2002) rozdělují aktéry reverzní logistiky na „vracející“, „příjemce“, „vybírající a zpracovávající“. Vracející může být kdokoliv v dodavatelském řetězci, kromě posledního článku, který už nemá kam vracet. Příjemcem může být kdokoliv z dodavatelského řetězce (dodavatel, výrobce, velkoobchodník i maloobchodník) až na koncového uživatele (zákazníka). Posledním aktérem jsou ti, kteří se starají o výběr a zpracování. Tam patří nezávislí zprostředkovatelé, společnosti zabývající se zpětnými toky, municipální subjekty obstarávající sběr odpadu nebo neziskové organizace zabývající se některou oblastí reverzní logistiky. Titéž autoři o rok později přichází s upravenou typologií (de Britto, Dekker, 2003).



Aktéři dopředných toků dodavatelského řetězce (dodavatelé, výrobci, velkoobchodníci a maloobchodníci)

22



Aktéři specializovaní na zpětné toky (specialisté na recyklaci, atd)



Oportunističtí aktéři (charitativní organizace)

K těmto rolím musíme ještě přiřadit odesílatele a budoucího uživatele, kteří jsou nezbytnou součástí zpětných toků a bez kterých by celý proces nedával smysl. Někteří aktéři jsou zodpovědní za organizaci zpětných toků a někteří jsou pouze vykonavateli úloh ve zpětných tocích. Každý aktér sleduje odlišné cíle, např. výrobce může recyklovat své výrobky, aby zamezil opravářům jejich prodej za sníženou cenu. Jednotlivé role aktérů reverzní logistiky ukazuje graf č.2. Graf č.2

Pramen: De Britto, Dekker (2003, s. 16), vlastní přepracování

2.5 Faktory kritické pro úspěch programů a strategií reverzní logistiky V podkapitole 1.3 hovořím o bariérách, které brání podnikům v zavedení vhodných strategií řízení zpětných toků. Měla bych proto zmínit i faktory, které naopak pozitivně ovlivňují řízení zpětných toků v podniku. Stock (1998) na základě provedených případových studií určil tři hlavní faktory, které ovlivňují úspěch podnikových programů a strategií v praxi. Jsou jimi management a kontrola, měřitelnost a finance.

23



Management a kontrola

Procesy reverzní logistiky by měly být mapovány, aby bylo možné porozumět jejich jednotlivým částem a vztahům. Toto je naprosto nezbytné pro jakoukoliv zpětnou kontrolu, možnost vyhodnocení, zvýšení efektivity a snížení nákladů. Důležité je také věnovat se environmentálnímu managementu (environmental management system, eco-management system), který sleduje a poskytuje detaily ekologického programu společnosti. Pokud se firma nevěnuje dostatečně této oblasti, může pro ni být obtížné zaměřit se na ty nejvhodnější oblasti z hlediska návratnosti investic. V řadě podniků představují ekologické iniciativy nový směr pro spoustu zaměstnanců, zákazníků atd. Dříve se ve společnostech nepočítalo s ekologickými faktory a zpětnými toky jako takovými. Je proto nezbytné zavádět vzdělávací programy o životním prostředí jak pro zákazníky a zaměstnance, tak pro dodavatele. Díky porozumění důležitosti tohoto problému bude daleko jednodušší plánovat, zavádět a kontrolovat programy zpětné logistiky. Společnost by se též měla zaměřit na úspory z rozsahu. Pokud podnik nedisponuje dostatečným množstvím materiálu (opravy, recyklace), je vhodné zahrnout do procesu třetí stranu a aktivity reverzní logistiky outsourcovat. Z důvodu úspor je pro podnik žádoucí navazovat strategická partnerství.



Měřitelnost

Každá oblast zpětných toků musí být měřitelná a měřena, aby se zjistilo, zda provedená rozhodnutí byla optimální a případně mohly být vyvozovány důsledky a prováděny změny.



Finance

Posledním uváděným faktorem jsou finance. Je potřeba mít dostatečně velký rozpočet určený na zpětné toky a ekologicky zaměřený program, aby mohly být úspěšné a ekonomicky návratné.

24

3 OBALOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ S ohledem na rozsah práce a zaměření praktické části se v této kapitole budu věnovat pouze části zpětných toků a to obalovému hospodářství.

3.1 Vratné a nevratné obaly Stock (1998) uvádí tři typy obalů (podle The Coalition of Northeastern Governors), které je důležité zvažovat v každém waste managementu. První typ obalů je ten, který přijde přímo do styku s výrobkem, sekundárním typem je takový obal, který obaluje primární obal, anebo spojuje více primárních obalů k sobě. Terciálním obalem jsou míněny přepravní krabice nebo jiné obaly související s dopravou k maloobchodníkovi a zpět (například palety). Přepravní obaly autoři Kroon a Vrijens (1995) definují, jako obalový materiál do kterého jsou baleny výrobky a zboží během přepravy od odesílatele k příjemci. Dělí je na jednorázové a obaly na více použití. Za jednorázové jsou považovány například lepenkové krabice a nazýváme je nevratnými obaly (řadí se sem i některé druhy nevratných palet). Naopak vratnými obaly rozumíme obaly, které jsou určeny k opakovanému použití. Patří sem například vratné kontejnery a palety. Přepravní obaly můžeme také dále rozdělit na manipulační jednotky a přepravní jednotky. Pernica (1998) definuje manipulační jednotku jako materiál, díky kterému je možné odborné přemisťování, ložení, a usměrňování materiálu ve výrobě a v oběhu (včetně skladů) aniž by ji bylo nutné dál upravovat. Přepravním materiálem má na mysli technický prostředek, který manipulační jednotku spoluvytváří a usnadňuje dopravu. Manipulační a přepravní jednotky rozděluje do čtyř kategorií:



Manipulační jednotka I. řádu

Jedná se o základní manipulační jednotku, jako jsou bedny, přepravky či lepenkové krabice, hmotnost a velikost je dána požadavkem na ruční manipulaci.



Manipulační (přepravní) jednotka II. řádu

Jednotka II. řádu je přizpůsobena k automatizované manipulaci a ukládání ve skladech, jedná se o palety, roltejnery, přepravníky malé kontejnery.



Přepravní (manipulační) jednotka III. řádu

Slouží k dálkové přepravě, a patří sem velké kontejnery.



Přepravní (manipulační) jednotka IV. řádu

25

Do IV. řádu se řadí jednotky používané při vodní dopravě, tedy bárky a lichtery. Pro podniky jsou sice vratné obaly dražší než jednorázové, ale vyšší počet použití z nich nakonec dělá levnější záležitost než obaly na jedno použití. Z toho vyplývá, že se použití vratných obalů vyplatí společnosti v dlouhém období. To dokazuje i řada případových studií. Na druhou stranu jsou i případy, kdy se vratné přepravní obaly ukázaly jako neekonomické. (Rogers a Tibben-Lembke, 1998)

3.2 Systémy vratných obalů Při používání vratných obalů nastávají situace, kdy se obal nevrací ke stejnému odesílateli. Navíc přeprava vratných kontejnerů zahrnuje i jejich údržbu a skladování během celého procesu. Kroon a Vrijens (1995) uvádí tři způsoby jakými lze nakládat s vratnými obaly.

3.2.1 Switch pool system V tomto případě má každý účastník řetězce svůj vlastní příděl vratných obalů, za které je zodpovědný. Má na starosti nejen jejich uskladnění, ale i údržba, čištění a kontrolu. Tento systém se dále dělí na dva druhy:



a) Pouze odesílatel (dodavatel) a příjemce vlastní určitý počet vratných obalů. Dopravce pouze převáží plné vratné obaly se zbožím anebo se naopak vrací s těmi prázdnými. Z hlediska dlouhého období odesílatel je zodpovědný za to, že počet vrácených kontejnerů se bude rovnat kontejnerům původně odeslaným.



b) Vratné obaly vlastní každý článek, tudíž i dopravce. Při každém doručení kontejnerů tu probíhá výměna. Když dopravce vyzvedává zboží, dá výměnou odesílateli odpovídající počet prázdných kontejnerů. Tudíž v tomto případě odesílatel nenese žádnou zodpovědnost za zpětný tok kontejnerů.

3.2.2 Systém se zpětnou logistikou V tomto systému jsou vratné obaly vlastněny logistickou společností. Ta také nese zodpovědnost za navrácení vratných obalů zpět. Když příjemce nasbírá dostatečný počet vratných obalů, společnost je od nich vybírá zpět.



Přepravní systém Odesílatel používá stále stejné obaly. Je také zodpovědný za jejich sledování, údržbu, kontrolu a

skladování. Je na něm aby zajistil, že se všechny obaly od příjemce vrátí.



Skladový systém Vratné obaly jsou uloženy v centrálním skladu vratných obalů logistické společnosti. Odesílateli

je poskytnuto pouze takové množství obalů, které potřebuje pro dopravu zboží. Po doručení zboží jsou

26

vratné obaly vráceny do centrálního skladu. Skladový systém může být prováděn dvěma způsoby a to buď vyplácením zálohy anebo zálohovým účtem, kdy je odesílateli blokována částka v hodnotě vratných obalů

3.2.3 Systém bez zpětné logistiky Zde jsou vratné obaly také vlastněny logistickou společností. Odesílatel si pronajme vratné obaly a veškeré činnosti s nimi související jako údržba, čištění, skladování a zpětné toky jsou tak jeho zodpovědností. Jakmile vratné obaly dále nepotřebuje, vrací je společnosti. Výhodou je snížení fixních nákladů tím, že si pronajme jen ty obaly, které opravdu potřebuje.

3.3 Paletové hospodářství V rámci obalového hospodářství můžeme vyčlenit speciální oblast týkající se pouze jednoho typu obalů a tím jsou palety. Paletové hospodářství se tedy zabývá veškerý činností v podniku týkající se palet.

3.3.1 Palety (I.) Palety můžeme definovat jako ploché přepravní konstrukce, pomocí kterých lze manipulovat s větším množstvím zboží, výrobků či materiálu. K manipulaci s paletami je používán vysokozdvižný vozík nebo jiná zvedacích zařízení. Paleta je tak základním prostředkem při nakládce zboží, vykládce a jeho přepravě. Na jejich výrobu je nejčastěji využíváno dřevo a plast. (Mokhlesi, Lohrasebi, 2009)

Górecka et al. (2008) uvádí čtyři kritéria, která určují vhodnost typu palety pro potřeby využití. Jsou jimi pevnost, tvrdost, životnost a funkčnost. 

Pevnost (Strenght)

Nosnost palety během dopravy a skladování. Za nejpevnější jsou považovány kovové palety. 

Tvrdost (Stiffness)

Odolnost palety proti deformaci při zatížení. Z hlediska materiálu sem lze přiřadit kovové a dřevěné palety. 

Životnost (Durability)

Schopnost odolávat náročným podmínkám (při dopravě a balení) 

Funkčnost (Functionality)

Kompatibilita palet s manipulačním zařízením a plnění funkčních požadavků jako je váha, požární bezpečnost atd.

27

3.3.2 Typy palet Palety můžeme rozdělit podle použitého materiálu do pěti kategorií (Górecka et al., 2008): 

Dřevěné palety

Dřevěné palety tvoří 95% všech používaných palet (Mokhlesi, Lohrasebi, 2009). Typická je pro ně nízká výrobní cena, odolonost při zatížení a váhová kapacita. Nevýhody způsobuje jejich obtížná údržba a ne příliš vysoká životnost. Dřevěné palety jsou využívány hlavně při skladování a vlakové a kamionové dopravě (Górecka et al., 2008). Existuje mnoho typů dřevěných palet lišících se rozměry. Nejpoužívanější v evropských podmínkách je paleta nazvaná EUR (příloha č. 1). Palety typu EUR jsou oprávněni vyrábět pouze autorizovaní výrobci, kteří musí splňovat přísná kritéria Evropské paletové asociace (EPAL), jež poskytuje garanci kvality. Europalety jsou dostupné ve čtyřech rozměrech, ovšem nejpoužívanější je paleta o rozměrech 120x80 cm. Je-li řečeno europaleta, obvykle se jí rozumí právě paleta o těchto rozměrech. Tento typ je také nejpoužívanější i v paletovém hospodářství Raab Karcher, kterému se věnuji v praktické části. 

Palety z recyklovaného dřeva

Jsou vhodné z hlediska nízké váhy pro leteckou dopravu. Jejich výhodou je levnější výrobní cena než u plastových a kovových palet, hladká vrchní deska pokrývající celou plochu paletu a šetření skladového prostoru. Nevýhodou je dražší cena než u palet dřevěných, nákladná oprava a nižší odolnost vůči počasí ve srovnání s plastovými a kovovými paletami (Górecka et al., 2008). 

Kovové palety

Jsou vyráběny z oceli a hliníku a jejich výhodou je vysoká nosnost. Jsou využívány hlavně ve vnitřních prostorách a v případě hliníkových palet při letecké dopravě. Jejich nevýhodou je vysoká cena a váha (Górecka et al., 2008). 

Plastové palety

Jsou velmi odolné vůči vnějším vlivům a snadno udržovatelné. Nejsou však vhodné pro těžké náklady a také jejich cena je ve srovnání s dřevěnými paletami vysoká. Jsou využívány ve farmaceutickém a nápojovém průmyslu (Górecka et al., 2008). 

Papírové palety

Výhodou papírových palet je velmi nízká hmotnost a snadná recyklace. Jsou proto využívány v rámci specializovaných trhů, kdy je kladen důraz na váhu. Nosnost, ochrana produktu a životnost je ovšem minimální (Górecka et al., 2008).

28

Vratné palety a jejich opakované používání je výhodné z pohledu udržitelnosti. Na druhou stranu může způsobit mnoho problémů, jak uvádí Mokhlebi, Lohrasebi (2009), kteří v tomto případě mluví o distribučních centrech. Problémy s vratnými paletami se ovšem dají vztáhnout i na ostatní články řetězce. V případě obchodníka se stavebním materiálem jsou tyto problémy blíže specifikovány v praktické části.

29

30

II.

PRAKTICKÁ ČÁST

4 RAAB KARCHER Raab Karcher4 je prodejcem stavebního materiálu s dlouholetou historií v evropských zemích jako je Německo, Polsko, Nizozemí, Maďarsku nebo Česká republika. V současné době existuje 50 prodejen rozmístěných ve všech krajích po celé České republice a díky tomu je RKS jednou z nejrozsáhlejších sítí prodejen se stavebními materiály v ČR (www.staviva.cz).

4.1 Historie Historie firmy se datuje do roku 1848, kdy byla založena společníky Friedrichem Carlem Raabem a Karlem Heinrichem Karcherem. Jejich odkaz ve jménu obchodní značky setrval dodnes. Původně se zabývali obchodem s uhlím. Později však rozšířili svoji oblast zájmu o dřevo, stavební hmoty, topné oleje, chemické výrobky a další. V České republice se Raab Karcher objevuje od roku 1993. V rámci privatizace RKS vstoupil na český trh jako zahraniční investor. 15. října toho roku firma RKS podepsala smlouvu s Fondem národního majetku a převzala většinový podíl státního podniku Staviva. Státní podnik Staviva, který měl v Čechách dlouho historii, byl v roce 1989 rozdělen na 10 samostatných podniků. Ovšem vedení těchto podniků přišlo s privatizačním projektem. Cílem bylo opět spojit všechny podniky v jeden a za pomoci zahraničního kapitálu přeměnit subjekt v akciovou společnost. To se podařilo právě za pomoci RKS a na českém trhu se tak objevila společnost Raab Karcher Staviva, a.s. V roce 1998 se stala firma součástí koncernu VEBA. Stalo se tak díky působení v rámci společnosti Stinnes AG, která byla jeho součástí. Zcela zásadním datem se stal 1. ledna 2000, kdy se novým majitelem společnosti Raab Karcher stal francouzský koncern Saint-Gobain. Saint-Gobain je společnost působící na celosvětovém trhu skla, konstrukčních a ušlechtilých materiálů. Byla založena již roku 1665 a v historii jejích zakázek se objevuje třeba zrcadlový sál ve Versailles nebo skleněná pyramida v Louvru. 6. května 2008 byl změněn název společnosti v České republice na Saint Gobain Building Distribution

4

dále jen RKS (Raab Karcher Staviva)

31

CZ, spol. s.r.o. Změna proběhla z důvodu neustále se rozšiřujících aktivit společnosti na českém trhu. Vzhledem k vybudovanému postavení RKS, název Raab Karcher dále funguje jako obchodní značka (www.staviva.cz).

4.2 Obchodní středisko Jičín Firma RKS se v Jičíně vyskytuje od samého počátku působení společnosti v České republice. Obchodní středisko5 Jičín patří dlouhodobě k nejlepším v republice a pravidelně se pohybuje v desítce neúspěšnějších středisek Již 21 let je jeho odpovědným vedoucím pan Vladimír Flégr, který poskytl veškeré informace o řízení paletového hospodářství v RKS.

4.3 Zpětné toky Raab Karcher Zpětné toky objevující se v rámci činnosti RKS se týkají reklamací a obalových materiálů. 

Reklamace

Evidované reklamace na zboží se například v OS Jičín vyskytují ve velmi malé míře. Z vyjádření pana Flégra, je to do 10 ročně. Mnoho reklamací je totiž provedeno, aniž by bylo zapsáno do systému a děje se tak pouze na základě ústní dohody. 

Obalové materiály o

Za prvé se jedná o obalové materiály, které je RKS ze zákona (Zákon o obalech č. 477/2001 Sb.) povinen přijmout zpět a zajistit jim vhodnou likvidaci. Společnost je zapojena do Systému sdruženého plnění EKO-KOM.

o

Za druhé jsou to vratné obaly. V rámci obchodní činnosti RKS se jedná o přepravní vratné obaly, konkrétně palety a rošty. Řízení procesu, jakým se s vratnými obaly nakládá, se věnuje následující kapitola.

5

dále jen OS

32

5 PALETOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ6 Nejvýznamnější oblast reverzní logistiky pro RKS představuje paletové hospodářství. Už ze zaměření společnosti vyplývá, že při prodeji a přepravě stavebního materiálu, je potřeba nějakým způsobem s tímto zbožím manipulovat. Problematický je dlouhodobý přístup nejvyššího managementu, který sice má snahu nějakým způsobem řešit problematiku paletového hospodářství, ale zatím nebylo zavedeno žádné opatření. V minulém roce byl pověřen vypracováním plánu pro paletové hospodářství ředitel regionu Východ. Než se zmíním o jeho návrhu na změnu, představím současný stav řízení paletového hospodářství.

5.1 Paletové hospodářství obchodního střediska Jičín Analyzovat paletové hospodářství jsem se rozhodla na příkladu jednoho z padesáti obchodních středisek v České republice a to právě na OS v Jičíně. OS Jičín patří dlouhodobě k jednomu z nejúspěšnějších skladů RKS v ČR a to i z hlediska paletového hospodářství, proto si myslím, že skvěle poslouží jako modelový příklad. Nejprve se zaměřím na proces, jakým celé nakládání s paletami probíhá, a dále pak rozeberu jednotlivé aspekty.

5.1.1 Proces 

Příjem palet Celý proces začíná přivezením zboží od dodavatelů. Může se jednat o „drobné“ zboží určené pro minimarket (samoobslužná zóna, která je součástí každého OS), tedy nářadí, stavební chemii, barvy, elektronářadí, obklady, dlažby, sanity, spojovací materiál a podobně. Pro manipulaci s tímto zbožím se obvykle používají kartonové krabice, v kterých je buď dále expedováno zboží k zákazníkovi, nebo jsou recyklovány. Většinu ovšem tvoří zboží daleko větších rozměrů, tedy cihly, střechy, panely, cement, venkovní dlažby atd., které jsou přivezeny, a je s nimi manipulováno na paletách.



Zaevidování palet Pokud se jedná o palety vratné, dodavatel na dodacím listě rozepíše množství zboží a množství palet. Na palety je vystaven i jejich vlastní doklad, který je vyžadován při jejich vracení. Palety mají svou cenu za kus, za kterou je OS koupí spolu s dodávkou zboží. Jsou pak

6

Veškeré informace obsažené v této kapitole pochází z interních materiálů společnosti Saint Gobain Distribution CZ, spol. s.r.o.

33

vedeny ve skladové evidenci jako zboží a mohou být dále prodávány.

Jedná-li se o palety nevratné, jejich cena je již započítána do ceny zboží a je na konkrétním OS, jak s nimi poté naloží (viz podkapitola 5.1.3 Palety).



Skladování palet Pro zboží přivezené a dále skladované na paletách slouží jeden sklad. Speciální sklad je pak určen pro palety, které jsou volné (tedy není na nich zboží).



Prodej zákazníkovi Palety slouží pro přesun zboží, tudíž při prodeji zákazníkovi se spolu se zbožím, které to vyžaduje, prodává i množství palet, které je pro přepravu potřeba. Zákazníkovi je vydán prodejní doklad, na kterém je zaznamenáno i množství palet a jejich prodejní cena. Obdrží také tzv. vratku na palety, kterou musí při vrácení předložit na OS.



Vrácení palet zákazníkem Jakmile zákazník palety již nepotřebuje, může je (ale nemusí) vrátit zpět OS. Po zkontrolování kvality palet a předložení vratky na palety jsou mu vráceny peníze, ze kterých je strhnuté procento za opotřebení. Poté se palety se vrací do evidence zpět na sklad. Mohou být opět prodány anebo vráceny dodavateli.



Vrácení palet dodavateli Když se na skladě nashromáždí dostatek palet, jsou (většinou) s pomocí externích dopravců vráceny palety zpět dodavateli. Ten si strhne cenu za opotřebení a vypíše dobropis na palety. Dodavatel přijme pouze takový počet palet, který byl OS prodán v lhůtě určené smluvními podmínkami (viz níže) a pouze po předložení dokladu o předchozí koupi.

34

Graf č.3

Pramen: autor Celý proces schematicky popisuje graf č.3, kde je zelenými šipkami znázorněn dopředný tok, kdy zboží putuje od dodavatele (D1/2/3) do OS RKS a z OS poté k zákazníkům (Z 1/2/3). Červené šipky znázorňují zpětné toky probíhající v tomto řetězci, konkrétně zpětný tok palet. U zákazníka č.2 a u dodavatele č.2 zpětné toky palet nejsou zakresleny. Je to z toho důvodu, že ne všechny palety se vrátí zpět do OS. Některé palety se zničí a OS je odmítne přijmout. Jiné by sice byly znovu použitelné, ale zákazníkovy se nevyplatí palety vracet, jelikož jeho náklady na dopravu jsou vyšší než suma, kterou by za palety dostal od OS. Je pro něj výhodnější je prodat do blízkého výkupu palet nebo je použít třeba na podpal. Z těchto důvodů se některé palety nevrátí do OS a také se pak nemohou vrátit všechny dodavateli. Jak také vyplývá z grafu, RKS leží uprostřed tohoto řetězce, a co se palet týče, ať už chtějí nebo ne, představuje to pro ně důležitou oblast, kterou je nutné se zaobírat. Palety hromadící se na skladě jim totiž zabírají nejen místo, ale především zadržují aktiva, která by mohla být použita jinde.

5.1.2 Palety (II.) Základním prvkem paletového hospodářství jsou palety. Jak jsem popsala výše, jedná se o přepravní obal a manipulační obal. Dělí se na nevratné a vratné.



Nevratné palety Nevratných palet se vyskytuje méně než vratných. Je zajímavé, že je pozorován rostoucí trend častějšího používání nevratných palet. Čím je tento trend dán mi není známo. Za nevratné palety jsou považovány ty, jejichž cena je již započítána v ceně zboží a není k nim tedy vydáván vratný doklad. Často se jedná o palety od zahraničních dodavatelů. Bývají vydávány

35

jako nevratné i ty palety, jež se běžně používají jako vratné (například palety EUR). Těmito paletami, jelikož jsou velmi univerzální, je pak možné doplnit vratné palety na skladě (a nahradit ztráty palet, které mohou nastat). Například firma Heluz si za palety účtuje 60 Kč, ale zpět je již nevykupuje. Jelikož se jedná o typ palet 118x100, které používá například i firma Wienerberger (ovšem jako vratné, kdy je prodává za 220Kč a vykupuje za 180Kč), je možné jimi nahradit ztráty způsobené například nevrácením od zákazníka nebo mechanickým poškozením či zničením na skladě. Naopak vyskytují se i firmy, které palety neúčtují zvlášť, jejich cenu započítávají do zboží a je s nimi proto nakládáno jako s nevratnými. Jsou ale ochotny palety vykoupit zpět. Například firma Porfix CZ, a.s., která je vykupuje za 55 Kč. Je potom na rozhodnutí odpovědného vedoucího, jestli se rozhodne tyto palety vrátit nebo ne.



Vratné palety V obchodním středisku Jičín se v současné době používá 32 druhů palet včetně paletových roštů. Nejpoužívanější paletou je paleta EUR, která tvoří průměrně 40-50% ze všech palet přijatých na sklad. Jak už jsem zmínila, každá paleta, která přijde na sklad je zavedena do skladové evidence a může se dále prodávat. Problematické je, že každý dodavatel si účtuje jinou cenu za stejný typ palet (viz tabulka č. 3). Nastává tedy otázka jakým způsobem určit cenu palety pro zákazníka a v jaké ceně je evidována na skladě. Například cena za jednu paletu EUR se pohybuje od 190 do 250 Kč. V OS Jičín se paleta vypočítává z průměrné ceny od všech dodavatelů, ovšem vždy se zaokrouhluje směrem nahoru. To z toho důvodu, aby se palety nestaly ztrátovými. V současné době je tak prodejní cena OS tohoto druhu palet 250 Kč. Jakmile zákazník paletu vrací zpět do OS, je mu vyplacena částka, kterou za paletu zaplatil minus cena opotřebení. Cena opotřebení je v současné době 15% z prodejní ceny a je určována centrálně, tudíž je pro všechna střediska v ČR stejná. Procento opotřebení určuje centrála vzhledem k účtovanému opotřebení od dodavatele tak, aby se paletové hospodářství nestalo ztrátovým. Palety se velmi často nevrací stejnému dodavateli, od kterého byly koupeny. Díky univerzálnosti některých palet (například palety typu EUR) to není ani možné. Existují výjimky, například firmy Best a Weber, které sice používají palety EUR, ale mají je označené

36

vlastním logem. Nelze je proto vrátit žádnému jinému dodavateli. Takovéto výjimky se objevili asi před 3-5 roky. Stávalo se totiž, že řidič externího dopravce palety, které měl přepravit, prodal ve výkupu za cenu dobře zachovalých palet a nakoupil levné opotřebované palety, které pak odvezl dodavateli. Sám na tom vydělal a dodavatel dostal palety ve špatném stavu. Dalším opatřením, které někteří dodavatelé požadují, je ocejchování palet kleštěmi a pořizování fotografií naloženého kamionu, aby s paletami dopravce nemohl manipulovat.

5.1.3 Dodavatelé Dodavatelé představují v tomto řetězci prvek, u kterého celý proces začíná. Pokud by vedoucí OS neměl zájem palety vracet dodavateli, což není jeho povinností, a rozhodl se, že místo zařizování dopravy po republice je zlikviduje nebo prodá palety do výkupu, bude to pro podnik prodělečné. Pro srovnání, cena palet typu EUR ve výkupu se pohybuje podle opotřebení zhruba od 40 do 120 Kč (může se lišit u jednotlivých výkupů). Částka, kterou vrátí dodavatel, se pohybuje okolo 200 Kč (viz tabulka č. 3). Jinak řečeno, dodavatelé dávají palety do oběhu a z finančních důvodů popsaných výše je v zájmu ostatních subjektů vracet je zpět. Největším problémem souvisejícím s paletovým hospodářstvím je jeho nejednotnost, co se dodavatelů týče. OS Jičín má dodavatele po celé republice a každý z nich si klade rozdílné podmínky týkající se následujících aspektů: 

Cena palet



Účtovaná cena opotřebení



Kvalita palet

Zpátky přijímají pouze palety splňující daná kritéria kvality. To může být problematické, když je dodají ve špatné kvalitě, ale vyžadují je pak v dobrém stavu. 

Množství palet

Někteří dodavatelé jsou ochotni přijmout na sklad palety až od určitého množství. Samozřejmě musí být splněna podmínka, že vracené množství palet bylo nakoupeno v daném období (viz níže). Zcela výjimečně se ale může stát, že dodavatel vezme na sklad větší množství palet. To se děje v případě, kdy má palet nedostatek a je pro něj výhodnější vzít palety od OS než nakoupit zcela nové. Pokud nastane taková situace, dodavatel kontaktuje telefonicky vedoucího OS nebo pověřeného pracovníka a domluví podmínky.

37



Lhůta vrácení

Doba uplynulá od koupě, po kterou je možné palety vrátit dodavateli, se pohybuje v rozmezí od 3 do 12 měsíců. U některých dodavatelů tak nastává problém, jelikož OS často není schopné palety vrátit do 3 měsíců od koupě. 

Doprava

Dalším specifikem může být u dodavatelů doprava. V naprosté většině případů nechává dodavatel dopravu čistě na OS. Existují však i dodavatelé, kteří si palety stahují ze skladů sami. Jakmile je splněno saldo palet, pověřený pracovník zavolá dodavateli a ten pro palety pošle kamion. Jiný dopravce si klade podmínku, že palety dopraví sám, ale pouze „výměnou“ (například Wienerberger). OS si musí objednat zboží a dodavatel pak naloží do prázdného kamionu palety, a odveze si je. Tabulka č.3

Pramen: interní zdroje, vlastní zpracování V tabulce č. 3 jsou vypsány tři typy palet, které jsou v OS Jičín nejpoužívanějšími, dodavatelé, kteří daný typ palety prodávají, ceny, za které je prodávají, ceny za které je dále prodává OS Jičín, částka, za kterou ji vykupuje dodavatel zpátky a lhůta v měsících, do které je možné palety vrátit. 7 Z tabulky je vidět, jak problematické může paletové hospodářství kvůli výše zmíněným odlišným podmínkám být.

7

Jedná se pouze o ilustrativní výsek informací a nejsou zde uvedeni všichni dodavatelé ani všechny typy palet.

38

5.1.4 Doprava Doprava zpětných toků palet je v rámci RKS (mimo výjimky zmíněné výše) zajišťována externě. V zásadě můžeme dopravu rozdělit do dvou skupin a to na dopravu jdoucí od zákazníka do OS a dopravu jdoucí z OS k dodavateli. 

Doprava od zákazníka do OS RKS Doprava palet od zákazníka zpět do OS je ponechána čistě na zákazníkovi. Tento systém funguje, díky „systému vratné zálohy“, kdy zákazník paletu koupí a na doklad mu jsou, po vrácení palety zpět, vráceny peníze snížené o procento za opotřebení. Výjimku tvoří zákazníci, kteří nakoupí třeba dvě palety zboží a nevyplatí se jim vracet palety kvůli nákladům na cestu nebo ztracenému času. Tento přístup nevrácení palety je potom výhodný i pro OS, které na tom naopak vydělá, jelikož zákazník za paletu zaplatil a podnik mu nemusí nic vracet. Další výjimku tvoří naopak zákazníci, kteří představují velkou zakázku pro podnik a OS jim posílá další kamion zboží. V tomto případě je možné se dohodnout na odvozu, který zajistí OS. Středisko na tom nesmí tratit, proto se jedná pouze o opravdu velké zakázky, kde se točí hodně palet.



Doprava z OS RKS k dodavateli Pokud se jedná o dopravu ze skladu OS k dodavateli, je zajišťována externími dopravci. OS Jičín má „ústní dohodu“ s 5 dopravci z regionu, kteří jsou oslovováni, když se množství palet na skladě začne hromadit a je potřeba je vrátit zpět dodavateli. V OS Jičín má dopravu na starosti odpovědný vedoucí střediska, který obvolává dopravce a snaží se domluvit co nejnižší cenu. Sám si stanovil, že aby se doprava palet vyplatila, náklady za dopravu přepočtené na paletu nesmí přesáhnout 10 Kč, jinak je to ztrátové.

5.1.5 Skladování Pro skladování palet jsou určeny dva sklady. Sklad evidovaný jako 001, kde je zboží na paletách a pak sklad 005, kde jsou skladovány prázdné palety připravené k okamžitému vrácení. Evidenci paletového hospodářství má na starosti pověřený pracovník a je spravováno v programu SAP. Jedná se o program, ve kterém jsou zpracovávány veškeré informace OS, jako je například účetnictví, skladová evidence atd. Z paletového hospodářství sleduje stav jednotlivých typů palet na skladě, lhůty zbývající u jednotlivých dodavatelů a další podmínky, které je nutné splňovat. Přes tento program je také sledován stav volných palet ve skladu 005 u každého střediska. Centrála tak má neustálý přehled o situaci. Tento systém centrální evidence však není zatím nijak využíván. V rámci skladování je také důležité zajistit, aby se neustále neoperovalo jen s paletami nově

39

příchozími a v zadní části palety neuhnívaly. Na to je kladen důraz, proto pohyb palet ve skladu funguje na principu „první dovnitř, první ven“. Pro lepší koordinaci palet je důležité si palety ve skladu roztřídit podle typu. To později zjednodušuje nakládání s nimi. OS Jičín se tomuto věnuje hned při převzetí palet na sklad.

5.1.6 Náklady Jak jsem už zmínila, paletové hospodářství je pro OS nezbytnou nutností, kterou je nutné se zabývat. Jelikož se nejedná o hlavní podnikovou činnost, je v zájmu podniku, aby se promítalo do hospodářského výsledku co nejméně. Důležitá je z hlediska nákladů na paletové hospodářství doprava. Bylo již zmíněno, že vedoucí OS Jičín, p. Flégr, si stanovil, že doprava rozpočtená na jednu paletu by neměla stát více než 10 Kč. Jelikož je ve své funkci už 21 let, konkrétní výpočet mi není schopen poskytnout. Principiálně však vycházel z tvorby ceny zboží. To se oceňuje pořizovací cenou, ke které jsou započteny náklady na dopravu a náklady na obal. Náklad na obal se skládá z opotřebení a dopravného na vrácení palety. Jedná-li se například o paletu s cementem, kterého je na ní 1400kg, cena cementu se pohybuje okolo 1700 Kč za tunu, 10 Kč je pak částka, která se při prodeji rozpadne doslova na haléře a prakticky vůbec se nepromítne do ceny. Zajímavé je, že i přesto, že si tuto hranici stanovil spoustu let zpátky, i při dnešní cenové hladině se mu daří ji splňovat. Pokud se jedná o evidenci nákladů na dopravu palet střediska, je vedena jako ostatní náklady. Není možné ji zpětně sledovat a vyhodnotit výsledky středisek paletových nákladů na dopravu. Nepřímé náklady jako je čas zaměstnanců a skladovací prostory se nesledují vůbec. Nejdůležitějším nákladem pro OS z hlediska paletového hospodářství je, že s větším množstvím palet na skladě se blokují aktiva, která by mohla být využita efektivněji jinde. Z toho důvodu je pro OS žádoucí, aby drželo ve svém skladě, pouze takové množství palet, které potřebuje a nestalo se, že se mu budou palety hromadit, zadržovat aktiva a zabírat víc prostoru ve skladu, než je nezbytné. Každé OS je hodnoceno z hlediska obrátkovosti zásob. Jelikož se zásoby nakupují na centrální úvěr společnosti, jako jeden z nákladů jsou počítány i úroky z úvěru. Proto platí úměra čím více zásob na skladě, tím větší náklady. A protože palety jsou počítány jako zásoby, jejich nadměrné množství držené na skladě zvyšuje množství zásob a tím pádem, i náklady. Palety, jakožto držitel aktiv, snižují obrátkovost zásob, zvyšují náklady a tím zhoršují výsledek OS. Pro každý rok je centrálně určen plán maximálního stavu palet. Jelikož se každé středisko liší velikostí

40

a tudíž i množstvím zásob, není možné sledovat stav paletového hospodářství počtem palet na skladě. Je to hodnoceno vyjádřením procenta palet z celkového stavu zásob.

Graf č. 4

Pramen: vlastní zpracování Graf č.4 ukazuje plán paletového hospodářství pro rok 2014 a skutečný stav v OS Jičín. Podle plánu by procento palet nemělo překročit 9,2% ze zásob OS. Jak je vidět, tento cíl středisko splňuje a dokonce s velkou rezervou. Centrála má v současné době tendence plánované procento snižovat, v roce 2013 byl plán 9,5%.

5.1.7 Cíle pro rok 2015 Nejvyšší management si uvědomuje problematiku paletového hospodářství a v současné době se ji snaží řešit. V roce 2014 byl ředitelem pro Českou republiku pověřen ředitel pro region Východ, p. Novotný, vypracováním plánu a strategie pro paletové hospodářství. Nastavil si dva cíle, kterých by chtěl dosáhnout. 

Nastavení efektivního systému vracení palet u dodavatelů s malou otáčkou palet.



Nastavení centrálního a řízeného procesu vracení palet typu EUR dodavatelům.

Cíle č. 1 chce dosáhnout domluvením lepších podmínek pro vrácení palet, tedy prodloužení termínů na vrácení. Součástí plánu je i místo pro každý region, kam by se svážely palety s malou otáčkou (velký sklad, jež je dobře dostupný v regionu). Tento přesun palet z OS na centrální regionální sklad je třeba vyřešit i v programu SAP, který zatím není pro přesun palet v systému uzpůsoben.

41

V rámci dosažení cíle číslo 2 je zjištění volných saldokont EURo palet u dodavatelů, tedy zjištění ke kterému dodavateli je ještě možné vrátit palety a v jakém množství. Tyto palety by byly svezeny ze středisek, kde přebývají nebo případně levně nakoupeny přímo od výrobce. Součástí je zároveň projednání vrácení palet i mimo dohodnuté termíny. Stejně jako u prvního cíle, celá tato operace by musela být vyřešena i v programu SAP.

42

6 OBCHODNÍ STŘEDISKO JIČÍN V KONTEXTU REGIONU VÝCHODNÍ ČECHY 6.1 Region Východní Čechy Obchodní střediska v České republice jsou od r. 2014 rozdělena do čtyř regionů. A to na region Východ, region Západ, region Jih a region Morava. Jak znázorňuje mapa na obrázku č. 1, OS Jičín spadá do regionu Východ, jenž je vyznačen žlutě.

Obrázek č. 1

Pramen: interní zdroj Region Východ se skládá z 11 obchodních středisek. Jsou jimi Turnov, Jičín, Kutná Hora, Trutnov, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Rychnov nad Kněžnou, Žamberk, Lanškroun a Svitavy.

6.2 Situace v regionu Vzhledem k různým velikostem skladů se množství potřebných palet liší středisko od střediska velmi výrazně. Stav paletového hospodářství je proto měřen procentuálním vyjádřením oceněných palet na zásobách. Kvůli neustálému toku palet a zboží se množství může změnit zásadně ze dne na den. Pro zmapování situace jsem proto srovnala data středisek regionu pro každý měsíc za rok 2014. Jak znázorňuje graf č. 4, stav palet na střediscích v regionu Východ se pohybuje v rozmezí od 2% až do skoro 18% ze zásob na skladě. V grafu je vidět, že v nejlepší situaci se nachází právě OS Jičín, jehož průměrný stav byl v roce 2014 4% (viz graf č. 5). Naopak v nejhorší situaci se nachází OS Trutnov,

43

jehož průměrný stav palet byl za loňský rok 13,66%.

Graf č. 5

Pramen: interní zdroje, vlastní zpracování

Graf č. 6

Pramen: interní zdroje, vlastní zpracování

44

Podle centrálního plánu paletového hospodářství bylo pro rok 2014 určeno maximum 9,2% ze zásob. Tuto hranici ukazuje spolu s průměrnými stavy palet za 2014 graf č.5. 6 středisek z 11 tuto hranici nesplnilo a středisko Trutnov ji překročilo dokonce až o 4,47%. Jak jsem zmínila výše, větší množství palet než je nezbytné zadržuje aktiva a zvyšuje náklady střediska. Situace některých středisek proto představuje problém. O to větší, že podle interních zdrojů se nejedná o výjimečný rok, ale o zcela běžný stav (OS Trutnov se potýká s dlouhodobými problémy) Abych vyloučila souvislost úspěšnosti OS v prodeji s úspěšností paletového hospodářství, vyčíslila jsem průměrný obrat zboží u všech skladů za rok 2014. Obratem je myšlena doba od přijetí zboží na sklad až po jeho prodej. Jedná se tedy o určitý časový úsek měřený ve dnech. Při porovnání grafu č. 5, kde je obrat znázorněn a grafu č. 6, který ukazuje stav paletového hospodářství, nepozorujeme žádný podobný trend. Tudíž vliv úspěšnosti OS v prodeji na stav jejich paletového hospodářství je možné vyloučit.

Graf č. 7

Pramen: interní zdroje, vlastní zpracování Pro vyloučení vlivu velikosti skladu na stav paletového hospodářství jsem spočítala průměrný stav zásob za rok 2014 v jednotlivých střediscích regionu Východ (graf č. 7). Stejně jako u obratu, ani zde není pozorována žádná souvislost. Lze tedy vyloučit vliv velikosti OS na stav paletového hospodářství.

45

Graf č.8

Pramen: interní zdroje, vlastní zpracování

6.3 Dotazníkové šetření Vzhledem k významu paletového hospodářství, považuji za důležité nalézt příčinu tak rozdílných výsledků v jednotlivých obchodních střediscích. Mnoho věcí je dáno centrálně a platí tak plošně pro střediska v celé České republice. Souvislost s výsledky paletového hospodářství nebyla nalezena ani mezi úspěšností a velikostí středisek. Příčinou takto velkých rozdílů proto musí být odlišnosti v řízení paletového hospodářství tam, kde je ponechána volná ruka obchodním střediskům. Z tohoto důvodu jsem rozeslala dotazníky odpovědným vedoucím obchodních středisek z regionu Východ. Předmětem dotazníku byly ty oblasti, které jsou v jejich kompetenci. Dotazník byl sestaven na základě konzultace s vedoucím OS Jičín. Střediska jsem rozdělila do dvou skupin a to do skupiny, která centrální plán (9,2%) splňuje a která nesplňuje. Tabulka č. 4 uvádí rozdělení do těchto dvou skupin a dále použité zkratky středisek. Tabulka č.4 Splňuje plán

Nesplňuje plán

Jičín

JC

4%

Chrudim

CHR

9,9%

Kutná Hora

KH

5,1%

Rychnov nad Kněžnou

RK

10%

46

Pardubice

PCE

6,3%

Hradec Králové

HK

10,6%

Svitavy

SVI

7,5%

Žamberk

ŽM

11%

Lanškroun

LAN

7,7%

Turnov

TUR

12,8%

Trutnov

TRU

13,7%

Pramen: vlastní zpracování

6.3.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření Otázka č. 1: Délka funkce v letech Tabulka č. 5 JC

KH

PCE

SVI

LAN

CHR

RK

HK

ŽM

TUR

TRU

21

1

8

12

3

15

18

13

20

2

2

Pramen: vlastní zpracování Délka období, po které vykonává OV svou funkci (a tedy i množství zkušeností, které má s paletovým hospodářstvím) neovlivňuje výrazně výsledek. Naopak OV ze středisek, která nesplňují plán, jsou ve své funkci průměrně delší dobu. To může být dáno i tím, že dříve se paletovému hospodářství nevěnovala taková pozornost a oni stále lpí na starých způsobech nebo paletové hospodářství považují za nepodstatné. U vedoucích, kteří jsou ve své funkci pouze krátkou dobu, se nabízí vysvětlení, že stav paletového hospodářství „zdědili“ a pokračují v zaběhnuté praxi. Podle mně dostupných zdrojů, v žádném ze středisek nebyla provedena změna řešení problematiky paletového hospodářství.

Otázka č. 2: Počet zaměstnanců Tabulka č. 6

JC

KH

PCE

SVI

LAN

CHR

RK

HK

ŽM

TUR

TRU

9

4

10

5

7

9

7

10

4

8

6

Pramen: Vlastní zpracování Počet personálu na středisku (tedy velikost střediska) dle výsledků nijak neovlivňuje úspěšnost

47

paletového hospodářství.

Otázka č. 3: Důležitost paletového hospodářství Graf č. 9

Pramen: vlastní zpracování Pro posouzení osobního přístupu jsem položila otázku, jakou důležitost přisuzují paletovému hospodářství. Většina vedoucích mu přisoudila stupeň 5 na škále od 1 do 7, kdy hodnota 7 znamená velmi důležité. Z odpovědí lze vyvodit, že vedoucí považují paletové hospodářství spíše za důležité a jejich odpověď nemá žádnou souvislost s dosahovanými výsledky

Otázka č.4: Kdo má na starosti paletové hospodářství Graf č. 10

Pramen: vlastní zpracování Ve většině případů má na starosti paletové hospodářství obchodní referent a koordinátor prodeje. Je

48

zajímavé, že ve dvou skladech stejné velikosti, co se personálu týče (Kutná Hora a Žamberk), je na tom v paletovém hospodářství lépe sklad Kutné Hory, kde má paletové hospodářství na starosti skladník, na rozdíl od Žamberku, kde je to vedoucí. To může být dáno tím, že vedoucí nepřikládá paletovému hospodářství dostatečnou důležitost a naopak skladník, jelikož s paletami přímo pracuje, je schopný pohlídat si stav na skladě.

Otázka č. 5: Kdo zajišťuje dopravu k dodavateli? Graf č. 11

Pramen: Vlastní zpracování Dopravu palet zpět k dodavateli zajišťuje většinou stejná osoba, která má na starosti paletové hospodářství. Pouze v případě KH je tato kompetence přiřazena místo skladníka prodejci, což se dá ve srovnání s jejich odpovědí na minulou otázku považovat za dobře rozdělené kompetence. V Jičíně, Žamberku a v Trutnově, má zajištění dopravy na starosti vedoucí. Na rozdíl od OS Jičín, OS Trutnov plán neplní a dokonce se pohybuje na zcela opačné straně grafu, OS Žamberk také patří do „neúspěšné skupiny středisek“. Z vyjádření vedoucího z Jičína víme, že považuje paletové hospodářství za důležité a věnuje mu pravidelnou pozornost, stejně jako se věnuje sjednávání dopravy (na což navazuje následující otázka). Proto lze konstatovat, že rozdílné výsledky jsou dány odlišným individuálním přístupem pracovníků a zejména vedoucích, kteří by se měli postarat o to, aby v „jejich“ středisku nedocházelo k takovému selhání.

49

Otázka č. 6: Náklady na dopravu jedné palety Tabulka č. 7 JC

KH

PCE

SVI

LAN

CHR

RK

HK

ŽM

TUR

TRU

10

-

-

-

12-21

Ano

7-15

15

-

-

12

Pramen: vlastní zpracování Maximální náklady na dopravu jedné palety si určilo pouze 6 středisek z 11. Nelze je samozřejmě paušalizovat na všechny palety. Cena se liší především vzdáleností dodavatele. Pokud je to možné, snaží se palety vracet bezplatně (tedy svozem od dodavatele). Je zajímavé, že v Jičíně se daří cenu dopravy držet do 10 Kč za paletu. To je ve srovnání například s Lanškrounem, kterému se cena dopravy pohybuje až do 21 Kč, obrovský rozdíl a mohlo by to znamenat velkou úsporu nákladů.

Otázka č. 7: Srovnávání nabídek dopravců s cílem nalézt nejvýhodnější Všichni také uvedli, že v okamžiku kdy zařizují dopravu, vždy spolupracují s více dopravci a porovnávají nabídku s cílem co nejvýhodnější ceny

Otázka č. 8: Reálná maximální hranice množství palet Tato otázka byla cílena především na střediska, která nesplňují plán. Striktní hranice maximálního množství na skladě v kusech není stanovena v žádném OS. Odpovědný vedoucí Kutné Hory ji odhaduje na max. 500 ks. Naopak v Rychnově je k inventuře 1400 ks pod zbožím a minimum k vrácení palet. Jak jsem několikrát zmínila, počet palet na střediscích se liší kvůli velikosti skladu a množství zásob. Tuto otázku jsem položila z důvodu zjištění, jestli mají vedoucí představu reálného množství palet na jejich skladu, které už představuje problematickou situaci.

Otázka č. 9: Bariéry Tabulka č. 8 JC

Výsledky dosahujeme, ale vždy se dá něco zlepšovat. Produkt management by měl vyjednat delší lhůty na vrácení palet, menší nebo žádné účtované opotřebení, nižší částku za palety, svoz palet dodavatelem od určitého množství zdarma atd.

KH

Lepší důslednost při přebírání palet od dodavatelů i zákazníků. Tlak na nevratné rošty.

PCE Jednoznačně mi chybí centrální paletové konto, které by bylo dle mého názoru nevyčerpatelné. Toto z jednoduchého důvodu, máme některé dodavatele z druhého konce republiky a odebereme od něho 20 ks

50

palet za rok. Vrácení přímo jemu je tedy z důvodu dopravní vrátitelnosti nerentabilní, ale v blízkosti je jiný Raab, který by je mohl vrátit za nás. Takto to bohužel nefunguje. SVI LAN Nedostatek prostor k uskladnění volných palet. Musí se vyvážet po menším množství – smluvní dopravce placený. Větší množství palet je možné svážet sběrnou dopravou každého dopravce zdarma CHR ano RK

Vidím problém v kvalitě palet, dodavatel neposílá zboží vždy na úplně dobrých, ale zpět je vyžaduje. Potom řešíme neuznané, tedy nám neproplacené a jdou k naší tíži.

HK

ne

ŽM

ne

TUR Čas, špatná kvalita palet. TRU ne

Pramen: Vlastní zpracování Pokud jde o vnímané bariéry, hlavním problémem jsou krátké lhůty na vrácení, kdy palety zůstávají na skladě. Problémem je také kvalita palet a jejich opotřebení. OV OS Pardubice navrhuje centrální paletové konto, jež by vyřešilo problém s nedostatečnými lhůtami. Z pohledu vedoucího z Jičína jsou bariérou nevýhodné podmínky sjednané produktovým managementem, který má na starosti smlouvy s dodavateli. Pro Lanškroun je bariérou nedostatečná kapacita skladu, což ale představuje individuální problém tohoto střediska související s nedostačujícími prostory. Je zajímavé, že bariéry si více uvědomují střediska, jímž se daří plnit plán a dosahují lepších výsledků. To může být dáno jejich zájmem o paletové hospodářství a souviset právě i s celkovým výsledkem paletového hospodářství.

Otázka č. 10 Pomoc centrály při problémech V 7 případech bylo uvedeno, že se na centrálu vůbec neobrací a záležitosti paletového hospodářství si řeší sami. Středisko Trutnov dokonce uvedlo, že jim naopak přitěžuje, kvůli špatně sjednaným podmínkám s dodavateli (malé lhůty). Pouze tři respondenti, že se na ni obrací v případě potřeby. Vedoucí z Kutné Hory s tím není obeznámen, což je pravděpodobně dáno tím, že svou funkci zastává

51

pouze jeden rok.

Otázka č. 11: Vracíte palety zpět dodavateli při naplnění celého kamiónu nebo i po menším množství? V této odpovědi se respondenti převážně shodují. Pokud je to možné snaží se vrátit celý kamion, menší množství pouze když je to bezplatné (na náklady dodavatele). Záleží také na vzdálenosti dodavatele a jeho lhůtě na vrácení.

Otázka č. 12: Mixujete dodávku palet pro různé dodavatele? Tato otázka navazuje na předchozí. Většina dodavatelů vrací palety tak, aby doprava byla co nejvýhodnější, proto v rámci jednoho kamionu namixují dodávku palet pro více dodavatelů. Vymyká se pouze středisko Pardubice, které to nepovažuje za výhodné. Tato odpověď je poměrně překvapující, jelikož z vyjádření vedoucího OS Jičín vyplývá, že je to jediný způsob jak vrátit menší množství palet vzdáleným dodavatelům.

Otázka č. 13 a 14: Kvalita palet a jejich opotřebení Kvalitu palet řeší bez výjimky všechny obchodní střediska. Opotřebení ze skupiny středisek, která splňují plán, si účtují všichni pokaždé. Pouze Jičín uvedl výjimečný stav, kdy „soupeří“ o zakázku s konkurencí. Pak je ochotný neúčtovat opotřebení. Z druhé skupiny středisek, kterým se plán nedaří plnit, si opotřebení účtuje vždy pouze Trutnov. Zbytek středisek si přiznává výjimečné případy, kdy si opotřebení neúčtují. Je to dáno buď smlouvou s odběrateli, u palet výměnou, nebo stejně jako v případě Jičína jde o získání konkurenční výhody a získání zakázky.

Otázka č. 15: Třídění palet na skladě Pokud jde o příjem palet na sklad, většina OS třídí palety již při příjmu. Výjimku tvoří pouze Kutná Hora, kde to však může být způsobeno velikostí střediska a počtem personálu. Svitavy se tomu věnují až během dne, Turnov pouze pokud je čas.

Otázka č. 16: Palety ve špatném stavu a jejich příjem na sklad Všichni vedoucí se shodují, že palety ve špatném stavu berou na sklad pouze ve výjimečných případech. Například v Pardubicích ji berou za 50% ceny, tedy za nevýhodných podmínek pro zákazníka. Pokud jsou špatné palety přijímány na sklad, pak pouze pokud je zákazník v takovém stavu již dostal a má to zaznamenáno na vratce, v rámci reklamace (rozbité palety je možné reklamovat) anebo rovnou od dodavatele. Pokud jsou palety získány od dodavatele ve špatném stavu, jsou foceny

52

pro fotodokumentaci (Lanškroun), aby pak bylo možné je vrátit zpět.

Otázka č. 17: Komentáře a doporučení Tabulka č. 9 JC

Na našem středisku s paletami nemáme problém, jelikož se tomu pravidelně věnujeme a hlídáme si veškeré termíny a lhůty. Dost dobře si nedovedu představit centrálně řízené paletové hospodářství. Zatím vše, co bylo centralizováno, moc nefunguje, nebo funguje s vyššími náklady.

KH

Ideálně nevratné rošty = odstranění paletového hospodářství

PCE Pro naši společnost jednoznačně nastavení nového centrálního systému pro optimalizaci vrácení k dodavatelům, osobně preferuji dodavatele s paletami nevratnými (nazálohovanými). SVI S paletami jsou spojené velké problémy při vrácení. Dodavatelé neposílají palety v dobré kvalitě, ale při vrácení by chtěli „krásné nové EUROVKY“. LAN Uvítali bychom paletové hospodářství regionální. Všechny volné palety by se svážely do jednoho skladu a řešení vrácení palet by měl na starosti jeden určený, vyškolený zaměstnanec. CHR RK

Dle mého názoru jsou palety drahé, dodavatelé používají stále stejnou cenu jak při prvním použití, tak při posledním.

HK

Veškeré palety bych rozpočítával do ceny zboží. Již u dodavatele.

ŽM

Rozpustit cenu palet do zboží a je ušetřeno spoustu práce a peněz

TUR Já se stále učím a stále narážím na nové problémy, ale i cesty. U nás je problém – volné saldo palet, které nám někdy neumožňuje vracet do nejbližších výroben, včasné vrácení palet a i kvalita palet. TRU -

Pramen: Vlastní zpracování Z předchozích komentářů vyplývá, že paletové hospodářství je vnímáno některými vedoucími jako problém, preferovali by palety nevratné a v ideálním případě by zrušili paletové hospodářství. Tento názor byl uveden 3 respondenty, z nichž 2 patří do skupiny, která plán neplní. To naznačuje jejich negativní přístup.

53

Vedoucí z Lanškrouna navrhuje regionálně nastavené paletové hospodářství, což se shoduje s navrhovaným plánem společnosti. Zajímavý je zcela opačný názor vedoucího z Pardubic a vedoucího z Jičína, kdy první jmenovaný by uvítal centrálně nastavený systém, zatímco druhý zpochybňuje efektivitu takového systému. Obě OS patří do skupiny, která plní plán, lze to proto považovat za osobní názor založený na zkušenostech. Vzhledem k faktu, že vedoucí z Jičína působí ve své funkci déle než dvojnásobnou dobu, považuji jeho názor za zkušenější a proto relevantnější. Další komentáře se týkají špatné kvality palet a jejich ceny, což jsou problémy způsobené nevýhodnými smlouvami s dodavateli.

54

7 VYHODNOCENÍ A DOPORUČENÍ Cílem předchozí analýzy a dotazníkového šetření bylo odhalit slabá místa a problémy. V rámci dotazování vedoucích z regionu Východ jsem pak chtěla odhalit konkrétní důvody velkých rozdílů v paletovém hospodářství, což se nepodařilo. Z toho důvodu vyvozuji závěr, že příčinou musí být nějaký faktor, který není možné dotazníkovým šetřením zjistit. Dle mého názoru jsou špatné výsledky způsobeny nedostatečnou pozorností věnovanou paletovému hospodářství a nezájmem vedoucích či pověřených osob, kteří dávají přednost ostatním podnikovým činnostem. Lze předpokládat, že paletové hospodářství neřeší pravidelně, ale až když je palet na skladě neúnosné množství a potom jim unikají termíny, v rámci kterých je možné palety vrátit. Tato domněnka může být podpořena nižší mírou uvědomování si bariér a i celkovým způsobem vyplňování dotazníku. Tím se potvrzuje jedna z bariér uvedená autory Roggers, Tibben-Lembke (2001) a to relativní nedůležitost v porovnání s ostatními oblastmi. (kapitola 1.3). Plánované řešení navrhované centrálou považuji za krok správným směrem. Je vidět, že nejvyšší management se snaží zlepšit situaci. Nejsem si však jistá, jestli plánované změny mohou pomoci zlepšit výsledky středisek, která neplní plán. Dle mého názoru je chyba zcela na straně odpovědných pracovníků a jejich malém zájmu řešit tuto problematiku. S navrženým cílem č.1, tedy nastavením efektivního vracení palet u dodavatelů s malou otáčkou, a způsobem jeho dosažení se dá zcela souhlasit. Plán zavést jeden regionální sklad pro palety s malou otáčkou je velmi dobrá idea, která by pomohla řešit problémy s vracením některých typů palet. Také tlak na produktový management, aby sjednal lepší podmínky s dodavateli, by měl pomoci zlepšit efektivitu paletového hospodářství. Stejným způsobem se vyjadřovali i někteří vedoucí. Pokud se jedná o cíl č. 2 tedy nastavení centrálního a řízeného procesu vracení palet, nemohu s ním souhlasit. Zavedení tohoto plánu, kdy by se svážely přebývající palety (typu EUR) centrálně se mi nezdá vhodný, jelikož se nejedná o řešení příčiny problému, ale až o nápravu chyb. Centrála by pouze přebírala práci některých skladů, které nejsou v paletovém hospodářství úspěšné a řešila jejich problémy. Jelikož existují střediska, která s paletovým hospodářstvím problém nemají, měla by být řešena příčina, proč není situace u všech takto příznivá. V práci bylo ověřeno, že velikost střediska, počet personálu, úspěšnost v prodeji ani sjednávání dopravy nemá na výsledky vliv. Jak jsem již zmínila, pro navržení opatření je třeba nalézt příčinu problémů, proto jsem se inspirovala metodou „pětkrát proč“ (Blažek, 2014). Dle mého názoru by management měl postupovat tímto způsobem:

55



Vysoké náklady. Proč?



Zbytečné náklady spojené s paletovým hospodářstvím. Proč?



V paletách je drženo velké množství aktiv. Proč?



Na střediscích zůstává více palet než by mělo. Proč?



Palety nejsou optimálně vraceny. Proč? o

Špatné podmínky určené dodavateli (především krátká lhůta na vrácení a problémy s opotřebením palet)

o

Nedostatečné know-how vedoucích (například Turnov)

o

Nedostatečný zájem vedoucích pracovníků

Výše uvedené příčiny považuji za slabá místa v řízení paletového hospodářství a navrhuji tato opatření: 

Vyjednání lepších podmínek paletového hospodářství u dodavatelů. Tento návrh je již součástí plánů managementu.



Zavést povinné školení týkající se paletového hospodářství. Školení by bylo vedeno odpovědnými vedoucími (případně pověřenými pracovníky) úspěšných skladů z celé republiky. Ti by se pokusili předat své know-how ostatním střediskům a poradili by jakým způsobem řešit jednotlivé problémy. Z informací projednaných na tomto školení by byla vyhotovena brožura o paletovém hospodářství s jednotlivými situacemi a problémy, které mohou nastat a způsoby jejich řešení. Tato brožura by byla k dispozici všem pracovníkům, kteří se paletami zabývají. Školení by bylo provedeno v rámci společnosti bez pomoci externí firmy. Z důvodu kapacity a ušetření nákladů na dopravu navrhuji provést školení pro každý region zvlášť. Konalo by se ve školící místnosti, která je k dispozici v rámci každého regionu (Hradec Králové, České Budějovice, Rudná u Prahy, Brno). Z každého střediska by se účastnili dva zaměstnanci, a to vedoucí a pověřený pracovník (22 zaměstnanců pro region Východ). Přímé náklady na školení by se díky využití vlastních prostor skládaly pouze z nákladů na dopravu (pro region Východ při 6Kč/km to je přibližně 6500Kč) a případného občerstvení. Nepřímými náklady by byl čas ostatních zaměstnanců, kteří by museli zastoupit školící se zaměstnance na středisku. Tato školení by byla uhrazena z regionálního rozpočtu, konkrétních středisek by se tak nedotkla.

56



Zavedení motivačního systému založeného na úspěšnosti paletového hospodářství. Motivací by byly finanční odměny zaměstnancům za dodržování plánu. Konkrétně by se jednalo o jednorázovou finanční odměnu v pololetí pro ta střediska, jejichž stav paletového hospodářství by se dostal pod hranici 8%. Aby tato motivace neměla za následek pouze půlroční trvání, další finanční odměna by následovala na konci roku za udržení stavu pod hranicí 8%. Další rozhodnutí bych provedla až na základě dalších výsledků.

V rámci dotazníku byla také odhalena skutečnost týkající se nákladů na dopravu. Náklady na dopravu jedné palety má určeno pouze šest skladů a ve srovnání s náklady v Jičíně se pohybují ve vyšší cenové rovině. Vzhledem k lokaci ve stejném regionu a dodavatelům z celé České republiky nelze označit některý ze skladů za znevýhodněný, co se vzdálenosti týče. Nastává tedy otázka, proč se cena v Jičíně může pohybovat do 10 Kč za dopravu a v Lanškrouně až do 21 Kč. Přisuzuji tento stav nedostatečné pozornosti věnované ceně dopravy. Pokud by se střediskům podařilo domluvit cenu i jen o 3 Kč na paletu výhodnější, znamenalo by to úsporu asi 1200Kč na každý plně naložený kamion (kapacita se pohybuje okolo 400 palet). Otázka dopravy a její ceny by proto měla být součástí navrhovaného školení. Případně by měl být proveden průzkum mezi dopravci a navržena doporučení na sjednávání dopravy. Pokud jde o kvalitu palet, se kterou se dle dotazníků potýkají střediska, velmi vhodným řešením se mi zdá pořízení stavu fotografie již při příjmu zboží a palet na sklad. Tím by se mělo vyhnout problémům s následovným přijetím palet dodavateli.

57

58

Závěr Zpětné toky neboli reverzní logistika představují důležitou součást každého obchodního řetězce, a pokud je jim věnována pozornost, podniky mohou ušetřit mnoho ze svých nákladů. Tato bakalářská práce se zabývá řízením zpětných toků firmy Saint Gobain Building Distribution CZ, spol. s.r.o., prodávající stavební materiál pod značkou Raab Karcher a analýzou problematiky jejich paletového hospodářství. V rámci teoretické části práce byla provedena rešerše literatury související s tématem. Nejprve byla představena stručná historie zpětných toků a její definice. Poté jsem vymezila pojem reverzní logistiky vůči pojmům jako je waste management, green logistics a supply chain management. Byl objasněn význam reverzní logistiky, zvláště pro některá odvětví a bariéry, kvůli kterým není reverzní logistice věnována dostatečná pozornost. V druhé kapitole jsem se věnovala řízení zpětných toků a to z hlediska následujících otázek: proč (důvody zpětné logistiky), co (prvky reverzní logistiky, jak (aktivity a procesy) a kdo (aktéři). Také byly určeny faktory kritické pro úspěch strategií reverzní logistiky. Třetí kapitola se věnuje obalům, definuje vratné a nevratné obaly a systémy vratných obalů. Zdůrazněny zde jsou palety a paletové hospodářství vzhledem k zaměření praktické části. Cílem praktické části bylo analyzovat paletové hospodářství značky Raab Karcher, zjistit slabá místa a navrhnout vhodná řešení. V rámci analýzy bylo provedeno i dotazníkové šetření mezi vedoucími skladů regionu Východní Čechy. Paletové hospodářství je hodnoceno dle procenta, které tvoří palety na zásobách daného střediska. Pro zjištění situace v regionu jsem použila sekundární data společnosti a srovnala úspěšnost střediska z hlediska paletového hospodářství za rok 2014. Toto srovnání ukázalo propastné rozdíly mezi jednotlivými středisky, kdy se průměrný stav paletového hospodářství mezi nejúspěšnějším a nejhorším střediskem liší až o téměř 9,7%. Po vyloučení spojitosti paletového hospodářství s úspěšností střediska (měřené obratem) a velikostí (měřené množstvím zásob) jsem dospěla k závěru, že výsledky jsou dány individuálním přístupem pověřených pracovníků. Proto jsem rozeslala dotazníky odpovědným vedoucím jednotlivých středisek s cílem nalézt příčinu takových rozdílů. Dotazníkové šetření odhalilo negativní postoj některých pracovníků, kteří by nejradši vratné palety nahradili nevratnými a zrušili tak celé paletové hospodářství. Zároveň byla potvrzena slabá místa vyplývající z předchozího rozboru. Největším slabým místem jsou špatné podmínky sjednané s dodavateli. Hlavní problém představuje malá lhůta na vrácení palet. Dále například kvalita palet, kdy jsou dodávány palety ve špatném stavu a zpět požadovány nové nebo množství palet přijímaných zpět. Bohužel dotazník neodhalil příčinu rozdílných výsledků. Vyvozuji proto závěr, že důvodem špatných výsledkům je negativní vztah a tím pádem i nedostatečný zájem vedoucích, kdy si nehlídají včas

59

všechny lhůty a množství palet na skladě. To je dalším slabým místem, které se však týká pouze skladů se špatným výsledkem. Posledním slabým místem je chybějící know-how, jak řešit konkrétní kritické situace. V některých případech byly zjištěny také zbytečně vysoké náklady na dopravu, které by bylo možné zredukovat. Vzhledem ke zjištěným slabým místům navrhuji zavést motivační systém založený na finanční odměně za splnění plánu. Dále zavedení školení, kdy by pracovníci úspěšných skladů předali své znalosti a způsoby řešení kritických situací ostatním střediskům. Zároveň by byla vydána brožura k řešení problémů v paletovém hospodářství. Problém se špatnými podmínkami s dodavateli je již v plánované inovaci paletového hospodářství, kdy by měl produktový management vyjednat lepší podmínky týkající se lhůt na vrácení a množství. Mohu konstatovat, že cíl práce byl dosažen. Byla provedena analýza řízení paletového hospodářství na jednom ze středisek, s pomocí dotazníkového šetření byla zjištěna slabá místa a následně navržena vhodná opatření.

60

Seznam použitých zdrojů BLAŽEK, Ladislav. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 211 s. ISBN 978-80-247-4429-2. BLUMBERG, Donald F. Introduction to management of reverse logistics and closed loop supply chain prosesses. 1. vyd. Boca Raton: CRC Press, 2004. 279 s. ISBN 978-1-57444-360-8. Česko. Zákon o obalech a změně některých zákonů. In: 477/2001 Sb. 2001. Česko. Zákon o odpadech a změně některých zákonů. In: 185/2001 Sb. 2001 DE BRITO, Marisa P. a DEKKER, Rommert. A Framework for Reverse Logistics, Rotterdam: Erasmus University Rotterdam 2003, 25s. DE BRITO, Marisa P. a DEKKER, Rommert. Reverse logistics - a framework. In Econometric Institute Report EI 2002-38. Rotterdam: Erasmus University Rotterdam, 2002. DE BRITO, Marisa. Managing Reverse Logistics or Reversing Logistics Management? [online]. 2004 [cit.

2015-04-22].

ISBN

90-5892-058-6.

Dostupné

z:http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&ved=0CEMQFjAD&url=htt p%3A%2F%2Frepub.eur.nl%2Fpub%2F1132%2FEPS2004035LIS_9058920585_DEBRITO.pdf&ei= ekFuU9-2LMfb7Abk3IAY&usg=AFQjCNFEqrsbFRQ14Dv-aob_1H8IokoKw&bvm=bv.66330100,d.bGE EUROPEAN PALLET ASSOCIATION. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.epalpalety.cz/cz/home/main.php GÓRECKA, Magdalena, Katarzyna KĄCKA a Łukasz PARKOT. EP Serwis- Value Creation and Strategic

Supply

Chain

Management [online].

2009

[cit.

2015-04-14].

Dostupné

z: http://projekter.aau.dk/projekter/files/16505999/EP_Serwis_Value_Creation_and_Strategic_Supply_Chain_Management_M.Gorecka_K.Kacka_L.Parkot.pdf. Master Thesis. Aalborg University. KROON, Leo a Gaby VRIJENS. Returnable containers: An example of reverse logistics. International Journal of Physical Distribution & Logistics Management [online]. 1995 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://publishing.eur.nl/ir/repub/asset/14342/ReturnableContainers_1995.pdf

61

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR. Autorizace k zajišťování sdruženého plnění podle zákona

o

obalech [online].

[cit.

2015-04-19].

Dostupné

z: http://www.mzp.cz/cz/autorizace_k_zajistovani MOKHLESI, Javad a Saman LOHRASEBI. The Current State and Future Trends in The Use of Pallets

in

Distribution

Systems [online].

Borås,

2009

[cit.

2015-04-14].

Dostupné

z: http://bada.hb.se/bitstream/2320/6000/1/Lohrasebi,%20Mokhlesi.pdf. Master thesis. University of Borås. PERNICA, Petr. Logistický management: teorie a podniková praxe. Vyd. 1. Praha: Radix, 1998, 660 s. ISBN 80-86031-13-6 PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století: (Supply chain management). Vyd. 1. Praha: Radix, 2005, 3 sv. ISBN 80-86031-59-4. Quality management in reverse logistics :a broad look in quality issues and their interaction with closed-loop supply chains. Edited by Yiannis Nikolaidis. London: Springer, 2013. 158 s. ISBN 9781447145363. ROGERS, Dale S. a Ronald S. TIBBEN-LEMBKE. An Examination of reverse logistics practices. Journal of Business Logistics [online]. 2001, č. 22 [cit. 2015-04-01] ROGERS, Dale S. a Ronald S. TIBBEN-LEMBKE. Going Backwards: Reverse Logistics Trends and Practices [online]. Reno: University of Nevada, 1998 [cit. 2015-03-15]. SAINT-GOBAIN BUILDING DISTRIBUTION CZ, spol. s r.o. Raab Karcher [online]. [cit. 2015-0419]. Dostupné z: http://www.staviva.cz/ STEHLÍK, Antonín. Logistika - strategický faktor manažerského úspěchu. Brno?: Contrast, 2002, 231 s. ISBN 8023883321. STOCK, James R. Development and implementation of reverse logistics programs. Florida: University of South Florida, 1998. 247 s. ŠKAPA, Radoslav a Alena KLAPALOVÁ. Řízení zpětných toků. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2011, 105 s. ISBN 978-80-210-5691-6. ŠKAPA, Radoslav. Reverzní logistika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 81 s. ISBN 80210-3848-9.

62

THIERRY, M., SALOMON, M., van NUNEN J.A.E.E., and van WASSENHOVE, L.N. Strategic issues in product recovery management. California Management Review. California, 1995. roč. 37, č. 2, s. 114-135

63

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Procento návratnosti produktů v jednotlivých odvětvích Tabulka č. 2 Aktivity reverzní logistiky Tabulka č. 3 Dodavatelé a typy palet Tabulka č. 4 Rozdělení středisek RKS podle úspěšnosti Tabulka č. 5 Délka funkce v letech Tabulka č. 6 Počet zaměstnanců Tabulka č. 7 Náklady na dopravu jedné palety Tabulka č. 8 Bariéry paletového hospodářství Tabulka č. 9 Komentáře

Seznam grafů Graf č. 1 Procesy reverzní logistiky Graf č. 2 Aktéři reverzní logistiky Graf č. 3 Proces paletového hospodářství Graf č. 4 Plnění plánu OS Jičín Graf č. 5 Paletové hospodářství RKS (2014) Graf č. 6 Průměrný stav palet (2014) Graf č. 7 Obrat zásob na skladě Graf č. 8 Průměrný stav zásob Graf č. 9 Důležitost paletového hospodářství Graf č. 10 Osoby pověřené paletovým hospodářstvím Graf č. 11 Osoby pověřené zajištěním dopravy

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Mapa středisek RKS v České Republice

Seznam zkratek EU – Evropská Unie CLM – Council of Logistics Management EPAL – European Pallet Association RKS – Raab Karcher Stavebniny OS – Obchodní středisko

64

Seznam příloh Příloha č. 1: Paleta typu EUR (120x80cm) Příloha č. 2: Dotazník – Paletové hospodářství

65

Příloha č. 1: Paleta typu EUR (120x80cm)

Pramen: http://www.epal-palety.cz/cz/produkte/800x1200.htm

Příloha č. 2: Dotazník – Paletové hospodářství -

Napište, prosím, název střediska (město), ve kterém pracujete.

1.

Jak dlouho jste ve své funkci (v letech)?

2.

Kolik má vaše středisko personálu?

3.

Jakou důležitost přisuzujete paletovému hospodářství v rámci obchodní činnosti podniku (na škále od 1 do 7, kde 1 znamená nedůležité a 7 velmi důležité)?

4.

Kdo má na starosti paletové hospodářství ve vašem středisku?

5.

Když zajišťujete dopravu palet k dodavateli, kdo to má na starosti? Staráte se o dopravu sami, nebo tento úkol zajišťuje někdo ze zaměstnanců?

6.

Máte spočítané, kolik by maximálně měly být náklady na dopravu jedné palety (z vašeho střediska dodavateli)? Pokud ano, kolik a jak jste si je určili?

7.

Když zajišťujete dopravu, porovnáváte nejvýhodnější nabídky od dopravců? Máte smlouvy s vybranými dopravci?

8.

Máte stanovenou hranici, kolik palet by maximálně mělo být na vašem skladě? Pokud ano, jak jste si ji určili a daří se vám ji splňovat?

9.

Pociťujete nějaké bariéry v paletovém hospodářství, kvůli kterým nedosahujete výsledků, jakých byste mohli? (například nedostatek personálu, chybějící poradenství, jiné)?

10. Pomáhá vám centrála s paletovým hospodářstvím v případě problémů? Obracíte se na ni? 11. Když vracíte palety zpět dodavateli, vracíte celý kamion nebo menší množství? 12. Mixujete dodávku palet pro různé dodavatele, abyste naplnili celý kamion? 13. Řešíte kvalitu vrácených palet? 14. Účtujete si opotřebení pokaždé? Pokud ne, v jakém případě? 15. Třídíte palety podle druhu už při příjmu palet na sklad? 16. Vyskytuje se případ, kdy berete na sklad i palety ve špatném stavu? Jestli ano, kdy a proč? 17. Máte nějaký komentář k paletovému hospodářství? (Co je na něm špatně, jak byste řešili problematiku jinak, vaše osobní postřehy z praxe.)