Řízení stavebního díla II

Řízení stavebního díla II

Ing. Terezie Vondráčková, Ph.D. Ing. Jaroslav Mikyška

2014 České Budějovice

1

Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

1. vydání ISBN © Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2014 Vydala: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice Za obsahovou a jazykovou správnost odpovídají autoři a garanti příslušných předmětů.

2

Obsah 1 Dodavatelsko-odběratelské vztahy při realizaci stavby ............................................ 6 1.1 Specifika stavební produkce ............................................................................................................... 6 1.2 Účastníci výstavby, dodavatelské systémy .................................................................................. 7 1.2.1 Účastníci výstavby ........................................................................................................................... 7 1.2.2 Dodavatelské systémy ................................................................................................................... 9 1.3 Projektová příprava ............................................................................................................................ 11 2 Výběr zhotovitele stavby ......................................................................................... 15 2.1 Výběr zhotovitele stavby................................................................................................................... 15 2.2 Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách ........................................................................ 16 2.2.1 Druhy výběrových řízení dle zákona o veřejných zakázkách ................................... 16 3 Zadávací dokumentace .......................................................................................... 23 4 Smlouva o dílo na zhotovení projektové dokumentace .......................................... 28 4.1 Název smlouvy ....................................................................................................................................... 28 4.2 Smluvní strany ....................................................................................................................................... 29 4.3 Předmět plnění ...................................................................................................................................... 29 4.4 Rozsah díla .............................................................................................................................................. 30 4.4.1 VZOR, Rozsah díla .......................................................................................................................... 30 4.5 Doba plnění ............................................................................................................................................. 38 4.6 Cena a fakturace .................................................................................................................................... 38 4.7 Ostatní ustanovení ............................................................................................................................... 39 4.8 Závěrečná ustanovení......................................................................................................................... 39 5 Investorská činnost ................................................................................................. 41 5. 1 Rozhodování o zakázce – VÝBĚR LOKALITY ........................................................................... 41 5.2 Povolování stavby ................................................................................................................................ 44 5.2.1 Základní pojmy .............................................................................................................................. 44 5.2.2 Výběr projektanta......................................................................................................................... 45 5.3 Vyhledávání dodavatele stavby...................................................................................................... 46 5.4 Realizace staveb .................................................................................................................................... 46 5.4.1 Dozorová činnost stanovená zákonem................................................................................ 47 5.4.2 Orgány dozoru při realizaci stavby ....................................................................................... 47 5.5 Užívání stavby ........................................................................................................................................ 52 6 Smluvní vztahy ....................................................................................................... 54

3

6.1 Obecné principy tvorby smluvních vztahů ............................................................................... 54 6.2 Typy smluv ve stavebnictví.............................................................................................................. 56 6.3 Zásady tvorby smlouvy o dílo dle zákona č. 89/2012Sb (Nový občanský zákoník)61 7 Struktura smlouvy o dílo ......................................................................................... 64 7.1 Název smlouvy ....................................................................................................................................... 65 7.2 Smluvní strany ....................................................................................................................................... 65 7.3 Předmět a rozsah díla ......................................................................................................................... 67 7.4 Termíny plnění ...................................................................................................................................... 67 7.5 Cena a platební podmínky ................................................................................................................ 68 7.6 Předání staveniště, podmínky při provádění stavby a předání stavby ........................ 68 7.7 Vady a nedodělky, záruční doba a reklamace .......................................................................... 73 7.8 Sankce........................................................................................................................................................ 74 7.9 Ostatní a závěrečná ustanovení ..................................................................................................... 76 8 Klíčová ustanovení smlouvy o dílo ......................................................................... 80 8.1 Předmět díla ........................................................................................................................................... 81 8.2 Termíny provedení stavby ............................................................................................................... 84 8.3 Cena a platební podmínky ................................................................................................................ 85 9 Organizace výstavby, stavební deník ..................................................................... 90 9.1 Dispečerské řízení ................................................................................................................................ 92 9.2 Vedení stavby ......................................................................................................................................... 93 9.3 Stavební deník ....................................................................................................................................... 99 9.4 Jednoduchý záznam o stavbě ....................................................................................................... 105 10 Předání stavby, kolaudace ................................................................................. 107 10.1 Předání a převzetí stavby............................................................................................................ 107 10.2 Kolaudační řízení ............................................................................................................................ 108 10.3 Kolaudační souhlas ........................................................................................................................ 111 10.4 Předčasné užívání stavby ............................................................................................................ 112 10.5 Zkušební provoz .............................................................................................................................. 112 10.6 Užívání stavby .................................................................................................................................. 113 11 Kvalita stavebních prací...................................................................................... 115 11.1 Požadavky zákazníka .................................................................................................................... 117 11.2 Systém řízení kvality staveb a stavebních prací................................................................ 117 11.2.1 Certifikace systémů řízení kvality ................................................................................... 119

4

11.2.2 Postup stavební firmy při certifikaci systému řízení kvality ............................... 120 12 Zabezpečení kvality stavebního díla ................................................................... 123 12.1 Základní disciplíny systému řízení kvality .......................................................................... 123 12.2 Technická kontrola kvality ......................................................................................................... 125 12.3 Ztráty ve stavební výrobě ........................................................................................................... 128 12.4 Náklady na kvalitu.......................................................................................................................... 128 13 Bezpečnost při užívání staveb ............................................................................ 130 13.1 Základní požadavky na bezpečnost při užívání staveb .................................................. 130 13.1.1 Riziko pádů ................................................................................................................................ 131 13.1.2 Riziko přímých nárazů.......................................................................................................... 132 13.1.3 Riziko popálení ........................................................................................................................ 133 13.1.4 Riziko úrazu elektrickým proudem ................................................................................ 134 13.1.5 Riziko výbuchu ......................................................................................................................... 134 13.1.6 Rizika nehod způsobených pohybem vozidel ............................................................ 135 13.2 Technické osvědčování ................................................................................................................ 136 13.3 Ukazatele užitných vlastností výrobků ................................................................................. 136 13.4 Prokazování shody výrobků ...................................................................................................... 136 13.5 Životnost, trvanlivost .................................................................................................................... 136 Použitá literatura ...................................................................................................... 138

5

1 Dodavatelsko-odběratelské vztahy při realizaci stavby KLÍČOVÉ POJMY Účastníci výstavby, dodavatelské projektová dokumentace

systémy,

CÍLE KAPITOLY Umět charakterizovat stavebnictví jako celek v porovnání s jinými odvětvími průmyslu. Znát hlavní účastníky výstavby. Pochopit princip stavebních dodávek. Seznámit se s jednotlivými stupni projektové dokumentace.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 6 hodin

VÝKLAD

1.1 Specifika stavební produkce Stavební výroba, stejně jako celé odvětví stavebnictví, je v mnoha ohledech velmi odlišná od např. průmyslové výroby nebo jiných odvětví ekonomiky. Každé stavební dílo je svým způsobem jedinečné, a to i v případě, kdy se jedná např. o stejné projektové řešení určitého záměru. I realizace dvou stejných projektových řešení rodinného domu na různých místech v různém čase bude vždy odlišná, ať už díky jiným podmínkám daným jinou lokalitou výstavby, nebo jiným povětrnostním podmínkám atp. Ve stavebnictví tedy není možné ve větší míře uplatnit principy sériové výroby, jako v některých jiných odvětvích průmyslu. Pro stavební výrobu je také charakteristická velká závislost na počasí a z toho vyplývající sezónnost stavebních prací. Největších výkonů stavebnictví dosahuje každoročně mezi 4 a 11 měsícem, tzn. mezi dubnem a listopadem. Období od prosince do března bývá stavebnictví v útlumu.

6

Graf č. 1 – výkony ve stavebnictví v letech 1994-2012, v mil Kč běžných cen Z výše uvedeného grafu je zřejmé, jakým vývojem prochází stavebnictví v České republice v posledních letech z pohledu stavebních výkonů v jednotlivých letech. Je zřejmé, že stavební produkce v České republice od poloviny devadesátých let až do roku 2008 více či méně rostla. V roce 2008 dosáhl objem stavebních výkonů téměř 550 miliard korun, což byl přibližně trojnásobek výkonů roku 1994. S nástupem finanční krize v západní Evropě se ovšem tento trend obrátil a od roku 2008 stavební výroba každým rokem ztrácí přibližně 5-10 % výkonu oproti předchozímu roku. Tento pokles je způsobený především poklesem státních investic, nejvíce v oblasti dopravní infrastruktury a je v něm promítnutý nejen pokles počtu stavebních zakázek, ale také pokles cen stavebních prací. S tímto vývojem souvisí doprovodné jevy, jako je úbytek počtu stavebních firem či nárůst počtu nezaměstnaných, kteří přicházejí právě z oblasti stavebnictví. Podobný trend zaznamenaly všechny naše sousední země kromě Polska, kde stavební produkce roste po roce 2008 stejným tempem jako před ním.

1.2 Účastníci výstavby, dodavatelské systémy 1.2.1 Účastníci výstavby Účastníky výstavby jsou fyzické nebo právnické osoby, které se nějakým způsobem podílí na vzniku určitého stavebního díla. Podle míry jejich účasti je můžeme rozlišovat dvě skupiny: přímí účastníci – osoby, které se aktivně účastní projektu

7

nepřímí účastníci – osoby, jejichž zájmy jsou realizovaným stavebním dílem určitým způsobem dotčeny Nejdůležitějšími subjekty, které jsou účastníky každého stavebního díla, jsou investor, projektant a dodavatel. Investor (také objednatel, stavebník, vlastník, zadavatel …) – právnická nebo fyzická osoba, která je uvedena jako stavebník ve „stavebním povolení“ a která celou investici financuje a zpravidla i následně provozuje. Některé činosti investora provádí v některých případech smluvně zajištěná odborně způsobilá právnická nebo fyzická osoba (tz. technický dozor investora) Projektant (také dodavatel projektové dokumentace) – právnická nebo fyzická osoba s příslušnou autorizací (ČKAIT, ČKA), která projektuje veškerou potřebnou dokumentaci staveb a zajišťuje případný autorský dozor projektanta Zhotovitel stavby (také dodavatel, stavební podnikatel) – právnická nebo fyzická osoba podnikající, která má příslušná oprávnění k realizaci staveb. Dodavatel, který zajišťuje dodávku stavby jako celku a nese záruky za její soulad s projektovou dokumentací, bývá označován jako generální nebo vyšší dodavatel či zhotovitel. Tento generální dodavatel má svoje subdodavatele, tj. dodavatelské firmy, které nejsou v přímém vztahu s investorem a provádějí pro generálního dodavatele dodávky dílčích prací. Z pohledu zákona č. 183/2006 (stavebního zákona) rozlišujeme tyto účastníky výstavby:      

Stavebník Stavební dozor Stavební podnikatel Projektant Stavební úřad Autorizovaný inspektor

Stavebník je osoba, která pro sebe žádá o vydání stavebního povolení. Jedná se v podstatě o investora nebo objednatele stavby. V některých případech může stavebník stavbu provádět svépomocí. Stavební dozor je odborný dozor nad stavbami prováděnými svépomocí. Může ho vykonávat osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Pozor: nezaměňovat s technickým dozorem investora! Stavební podnikatel je osoba oprávněná k provádění stavebních prací jako předmětu své činnosti podle zákona o živnostenském podnikání. Stavební podnikatel je povinen zabezpečit odborné provádění stavby stavbyvedoucím. Ze stavebního zákona vyplývá, že vést realizaci stavby může pouze osoba, která předepsaným způsobem prokázala zvláštní způsobilost k této činnosti. Znamená to, že tato osoba musí mít osvědčení zvláštní způsobilosti pro realizaci staveb a musí být autorizována v příslušném oboru. Autorizací se rozumí oprávněni fyzických osob k výkonu odborných činnosti ve výstavbě. Toto řeší zákon č. 360/1992 Sb. ze dne 7. května 1992 o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povoláni autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě včetně změn 164/1993 Sb. a 275/1994 Sb. Právnické a fyzické

8

osoby podnikající podle příslušných předpisů mohou vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě pouze tehdy, zajišťují-li výkon těchto činností autorizovanými osobami podle tohoto zákona. Mezi tyto činnosti patří i vedeni realizace staveb. Projektant je fyzická osoba oprávněná k projektové činnosti ve výstavbě podle zákona č. 360/1992 Sb. Stavební úřady vykonávají dozor nad zajišťováním veřejných zájmů a nad plněním povinností jednotlivých účastníků výstavby. Autorizovaný inspektor je fyzická osoba jmenovaná ministerstvem pro místní rozvoj po dobu 10 let. Autorizovaný inspektor je oprávněn na základě smlouvy se stavebníkem a na jeho náklad a) osvědčit, že navrhovaná stavba nebo změna stavby před jejím dokončením může být provedena, b) zpracovat odborný posudek (certifikát) pro vydání kolaudačního souhlasu c) dohlížet na provádění stavby. 1.2.2 Dodavatelské systémy Způsob nastavení smluvních vztahů mezi jednotlivými účastníky výstavby vytváří tzv. dodavatelský systém. Dodavatelské systémy můžeme v zásadě rozdělit takto:  Systém více dodavatelů  Systém jediného dodavatele např. výstavba na klíč, nebo také tzv. PPP projekty  Kombinace obou možností V systému více dodavatelů investor zadává zvlášť zhotovení projektové dokumentace a zvlášť provedení stavebních prací. Způsob nastavení smluvních vztahů mezi jednotlivými stranami ukazuje následující obrázek:

Obr. 1 Vztahy mezi jednotlivými subjekty v systému více dodavatelů. Smluvní vztah označuje červená šipka. V tomto systému tedy investor nejprve uzavře smlouvu s projekční kanceláří, která pro investora provádí veškerou přípravu v před investiční fázi a poté může zastupovat

9

investora při řízení realizace díla, nejčastěji formou technického dozoru investora. Tuto činnost ve fázi realizace však může vykonávat i nezávislá inženýrská kancelář, na základě např. mandátní smlouvy. Pro samotnou realizaci díla potom investor uzavírá smlouvu o dílo s dodavatelskou firmou, popř. několika firmami. Systém více dodavatelů lze tedy graficky zobrazit i např. takto:

Obr. 2 Systém více dodavatelů Systém více dodavatelů je nejvíce používaným systémem v ČR, především v oblasti veřejných zakázek. Z pohledu investora umožňuje poměrně detailní kontrolu nákladů projektu. Naproti tomu v systému jediného dodavatele investor uzavírá jedinou smlouvu o dílo, která zahrnuje jak zhotovení projektové dokumentace, tak i následné provedení stavby. Tento systém klade menší nároky na činnosti investora během výstavby, jeho nevýhodou je ovšem nízká transparentnost skutečných nákladů výstavby. Dodavatel na sebe přebírá většinu rizik spojených s výstavbou, ale také většinu šancí na úsporu nákladů. Systém jediného dodavatele má několik jen málo se lišících variant. Lze sem především zařadit tzv. výstavbu na klíč. Investor si většinou sám nebo s pomocí inženýrské organizace zajistí územní rozhodnutí. Poté vyhlásí výběrové řízení, jehož vítěz nejprve dopracuje dokumentaci pro stavební řízení a zajistí stavební povolení a následně i realizuje stavební dílo.

10

Obr. 3 Systém jednoho dodavatele Zvláštní formou systému jediného dodavatele jsou tzv. PPP projekty. Zkratka PPP pochází z anglického Public Private Partnership - Partnerství veřejného a soukromého sektoru. Tento systém se používá za účelem využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb. Funguje tak, že soukromý subjekt danou stavbu kompletně zrealizuje ve všech jejích fázích a následně zajistí její provoz po stanovenou dobu, na jejímž konci předá objekt do vlastnictví státu. Návratnost investice je zajištěna např. vybíráním mýtného (u dálnic), nebo stát platí soukromému subjektu určité sumy za provozování objektu (např. u věznic nebo sociálních ústavů). Veřejný zadavatel při těchto řízeních postupuje podle zákona č. 139/2006 o koncesních smlouvách a koncesních řízeních. Nutno říci, že nastavení smluvních vztahů v případě PPP projektů je velmi náročné a proto nejsou u nás PPP projekty využívány v takové míře, jak se původně přepokládalo. Např. výstavba dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic byla původně také plánována v tomto režimu, nakonec se od něj ale upustilo.

1.3 Projektová příprava Každá stavba musí být postavena či rekonstruována na základě projektové dokumentace. Zpracování projektové dokumentace je vždy tzv. vybranou činností ve výstavbě dle § 158 stavebního zákona a smějí ji zpracovávat jen a pouze autorizované osoby. Způsobilost autorizovaných osob ověřují a jejich registry vedou Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků a Česká komora architektů. Projektová dokumentace staveb je podřízena požadavkům výstavby, které jsou upraveny stavebním zákonem (183/2006 Sb.)a navazujícími předpisy. Z těchto předpisů jsou nejdůležitější vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj a to vyhláška č. 268/2009 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, 499/2006 o dokumentaci staveb, 500/2006 Sb. o územní dokumentaci, 501/2006 Sb. o požadavcích na využití území, 503/2006 Sb. o územním řízení, 526/2006 Sb. o věcech stavebního řádu. Stavební činnost se dotýká širokého spektra práv dotčených osob fyzických i právnických a stavební proces je regulován mnoha právními předpisy. Proto je překvapivé, že názvosloví ve stavebnictví není jednoznačně definované. Některé pojmy/názvy nejsou definovány vůbec, jiné jsou v různých předpisech uvedeny různě.

11

Samotný stavební zákon například definuje jednou stavební dozor coby odborníka dohlížejícího nad náležitým prováděním ohlášené stavby, kterou vede sám stavebník svépomocí, jinde však funkci stavebního dozoru chápe jako činnost orgánu státní správy, dohlížejícího nad náležitostmi vedení stavby z ohledu dodržování podmínek stavebního povolení. Daleko hlubší jsou rozdíly v chápání jednotlivých pojmů ve veřejnosti a jejich významy v právních dokumentech. Projektová dokumentace ze stavebního zákona je pouze dokumentace, která se přikládá k žádosti o stavební povolení podle § 109 nebo 117 stavebního zákona, nebo dokumentace která se přikládá k ohlášení stavby podle § 104 SZ. Dokumentace přikládaná k žádosti o územní rozhodnutí, není ve stavebním zákoně ani souvisejících vyhláškách nikde jako projektová dokumentace nazývána. O dalších stupních projektové dokumentace s výjimkou územně plánovací dokumentace se stavební právo nevyjadřuje. Naše stavební právo nezná veřejností často užívaný pojem rekonstrukce, studie, prováděcí projekt atd. Rozlišujeme několik fází rozpracovanosti projektové dokumentace, z nichž části pro územní rozhodnutí, stavební povolení a realizaci obvykle označujeme za stupně PD. Toto členění stanovuje Výkonový a honorářový řád architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě: STS nebo PPR - Studie stavby nebo přípravné práce - prověření konkrétního staveniště, vhodnost lokality, vlastnosti veřejných zdrojů, limity území. Studie ve variantách vyhledání optimálního vzhledu stavby / trasy dopravní stavby/ technického řešení. Objednavatelem je investor. DÚR - Dokumentace pro územní rozhodnutí - na jejím základě bude povoleno umístění stavby, vypracovává se v náležitostech stanovených přílohou č. 4 vyhlášky 503/2006 Sb. Objednavatelem je investor. DSP - Dokumentace pro stavební povolení - na jejím základě bude vydáno povolení ke stavbě, vypracovává se v náležitostech stanovených přílohou č. 1 vyhlášky 499/2006 Sb. Objednavatelem je investor. DOS - Dokumentace pro ohlášení stavby v případě, že není nutné stavební povolení, je dle požadavku vyhlášky 499/2006 Sb. obsahově identická s dokumentací pro stavební povolení. DZS - Dokumentace pro zadání stavby - podklad pro výběrové řízení a stanovení ceny projektu. Je možno se setkat i s těmito alternativními ale nesprávnými označeními: ZDS Zadávací dokumentace stavby, DVZ - dokumentace pro výběr zhotovitele, TD - Tendrová dokumentace. S vydáním prováděcí vyhlášky č. 230/2012 Sb. k zákonu o veřejných zakázkách 137/2006 Sb. jsou všechny uvedené termíny chybné. Novela stanoví, že DZS je Dokumentace pro provádění stavby (DPS) (viz §1 vyhlášky 230/2012 Sb.), její struktura a obsah se tedy řídí vyhláškou 499/2006 Sb. Jako DZS lze vnímat pouze celý balík zadávací soutěžní dokumentace, vlastní stavební projekt je pouze částí tohoto balíku a má označení DPS. Objednavatelem je investor. DPS - Dokumentace pro provedení stavby - podklad pro provedení (realizaci) stavby, univerzální dokumentace bez ohledu na budoucího vybraného dodavatele. Objednavatelem je investor.

12

RDS - Realizační dokumentace stavby - podklad pro provedení (realizaci) stavby upravena pro dodavatele stavby, dle jeho řešení, technologie a zpracování. Objednavatelem je investor nebo dodavatel. DSPS - Dokumentace skutečného provedení stavby - zachycení konečného stavu stavby. Pro ilustraci dále uvádím povinný obsah dokumentace pro provedení stavby, jak ho stanovuje vyhláška č. 499/2006 Sb.: Projektová dokumentace obsahuje části: A Průvodní zpráva B Souhrnná technická zpráva C Situační výkresy D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení E Dokladová část Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až E s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Společné zásady: Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské objekty a pro technologická zařízení. Vychází se ze schválené projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací. Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat. Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

STUDIJNÍ MATERIÁLY TOMÁNKOVÁ, J., ČÁPOVÁ, D., MĚŠŤANOVÁ, D., 2008. Příprava a řízení staveb. Praha ČVUT. ISBN 978-80-0104166-6. Ministerstvo pro místní rozvoj. Vyhláška č. 499 ze dne 10. listopadu 2006 o dokumentace staveb, v platném znění. In Sbírka zákonů České republiky. 2006, část 163, s. 6872 –

13

6910. ISSN 1211 – 1244.

OTÁZKY A ÚKOLY Vyjmenujte účastníky výstavby z pohledu stavebního zákona. Jaká jsou specifika stavební produkce? Jaké rozlišujeme dodavatelské systémy ve výstavbě? Jaké rozlišujeme stupně projektové dokumentace dle podrobnosti zpracování?

KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Klíč k řešení otázek je v textu výkladu. Vzhledem k jednoduchosti a jednoznačnosti otázek není nutno stanovit další pomůcky, vzory nebo postupy.

14

2 Výběr zhotovitele stavby KLÍČOVÉ POJMY Inženýrská kancelář, veřejná zakázka, druhy výběrových řízení

CÍLE KAPITOLY Umět popsat činnosti inženýrských kanceláří. Znát způsoby výběru výběrových řízení dle zakázkách.

dodavatele zákona o

a druhy veřejných

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY VÝKLAD 6 hodin

2.1 Výběr zhotovitele stavby Výběr zhotovitele stavby je jedním z nejdůležitějších kroků investora v průběhu výstavby stavebního díla. Na správném rozhodnutí závisí, zda výstavba bude probíhat plynule, problémy budou řešeny rychle a profesionálně a na konci výstavby bude panovat všestranná spokojenost, anebo se výstavba stane pro jednu nebo více zúčastněných stran noční můrou. Nejen z tohoto důvodu velká část investorů svěřuje činnosti spojené s výběrem dodavatelské firmy odborným inženýrským kancelářím. Tyto kanceláře jsou schopny pro investora zajistit veškeré důležité činnosti, jako jsou: vypracování podkladů pro výběrové řízení, které tvoří návrh textu smlouvy a zvláštních ustanovení organizace informačních schůzek, případně prohlídek stavby a účast na nich určení postupu pro výběr dodavatele/zhotovitele stavby získání nabídek zhotovitelů stavby otevření nabídek společně s investorem, zápis z otvírání nabídek posouzení úplnosti nabídky zhotovitele stavby posouzení nabídek pokud jde o kvalitu, termíny a ceny jednání s potencionálními zhotoviteli stavby, vypracování podkladů pro uzavření smlouvy se zhotovitelem stavby

15

účast na rozhodnutí o zadání stavby jednání o smlouvě a podpis smlouvy Při organizaci výběrového řízení hraje zásadní roli skutečnost, zda se jedná o soukromého investora, který financuje zakázku ze soukromých prostředků, nebo zda se jedná o veřejného zadavatele, který hospodaří s veřejnými prostředky. V prvním případě, tedy u soukromých investorů, není způsob výběru dodavatele regulován žádnými předpisy a je plně na jednotlivých investorech, jakým způsobem si vyberou dodavatelskou firmu. Mohou tedy provést výběr třeba jen na základě doporučení. Ve většině případů se však soukromí investoři snaží ušetřit maximum finančních prostředků, a tak provádějí několikakolová výběrová řízení, během kterých se snaží stlačit nabídkové ceny na minimum, často dle nedostatečných podkladů, kdy nejsou např. ochotni zaplatit za plnohodnotnou dokumentaci pro provedení stavby. Odlišná situace je u veřejných zadavatelů. Jejich postup je poměrně detailně regulován různými právními předpisy. U veřejných zakázek výběrové řízení podléhá zákonu č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o speciální zákon, který upravuje postupy zadavatelů směřující k uzavření smlouvy k plnění veřejné zakázky.

2.2 Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách Zákon o veřejných zakázkách popisuje celý průběh výběrového řízení od vyhlášení soutěže až po její vyhodnocení. Skládá se z následujících částí:             

část první – obecná ustanovení část druhá – zadávací řízení část třetí – zvláštní postupy v zadávacím řízení část čtvrtá – soutěž o návrh část pátá – ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele část šestá – Seznam kvalifikovaných dodavatelů, systém certifikovaných dodavatelů, zahraniční seznam dodavatelů část sedmá – společná ustanovení část osmá – přechodná a závěrečná ustanovení část devátá – účinnost příloha č. 1 – seznam služeb podléhajících zveřejnění v Úředním věstníku EU příloha č. 2 – seznam služeb nepodléhajících zveřejnění v Úředním věstníku EU příloha č. 3 – stavební činnosti podle § 9 odst. 1 písm. a)

2.2.1 Druhy výběrových řízení dle zákona o veřejných zakázkách    

otevřené řízení (§ 27) užší řízení (§ 28) jednací řízení s uveřejněním (§ 29) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34)

16

 soutěžní dialog ((§ 35)  zjednodušené podlimitní řízení (§ 38) Druh výběrového řízení, které lze použít v konkrétním případě závisí především na velikosti zakázky (předpokládané hodnotě) a také na okolnostech, za jakých je zakázka vypisována. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Předpokládanou hodnotu stanovuje zadavatel na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním. U stavebních zakázek se předpokládaná hodnota často stanovuje orientačním oceněním výkazu výměr, např. pomocí některé dostupné cenové databáze – např. URS Praha nebo RTS Brno. Otevřené řízení je nejčastěji používaný způsob výběru zhotovitele, týká se zakázek s předpokládanou hodnotou nad 10 mil Kč bez DPH - u zakázek s nižší hodnotou je možno použít zjednodušené podlimitní řízení. V oznámení otevřeného řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení otevřeného řízení je výzvou k podání nabídek dodavatelů a k prokázání splnění kvalifikace. Následující obrázek ukazuje graficky časový průběh otevřeného řízení:

17

Obr. 4 Průběh otevřeného výběrového řízení V oznámení užšího řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení užšího řízení je výzvou k podání žádostí o účast v užším řízení a k prokázání splnění kvalifikace. Zájemci podávají písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Lhůta pro doručení žádostí o účast v užším řízení nesmí být kratší než 15 dnů, resp. 37 u nadlimitních zakázek. Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel vyzve zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky. Poté již výběrové řízení probíhá v obdobném režimu jako otevřené výběrové řízení, pouze lhůty pro podání nabídek jsou zde kratší (15, resp. 40 dnů) Od 1.4.2012 nemá již veřejný zadavatel možnost omezovat počet zájemců, které vyzve k podání nabídky. Výjimku tvoří pouze veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

18

Podobně jako v užším řízení, i oznámení jednacího řízení s uveřejněním je výzvou k podání žádostí o účast v jednacím řízení s uveřejněním a k prokázání splnění kvalifikace. Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel vyzve zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky. Po otevření obálek s nabídkami, po posouzení a hodnocení nabídek oznámí zadavatel písemně všem uchazečům, jejichž nabídky byly hodnoceny a kteří nebyli vyloučeni z účasti v jednacím řízení s uveřejněním, předběžný výsledek hodnocení nabídek. Současně s oznámením o předběžném výsledku hodnocení nabídek zadavatel tyto uchazeče písemně pozve k prvnímu jednání o nabídkách a uvede dobu, místo a jazyk jednání. Zadavatel je povinen v oznámení jednacího řízení s uveřejněním uvést, zda se jednání o nabídkách uskuteční v několika fázích za účelem postupného omezování počtu uchazečů, s nimiž bude o jejich nabídkách jednáno. Zadavatel je oprávněn jednat s uchazeči o všech podmínkách plnění obsažených v nabídkách, zejména o podmínkách, které jsou předmětem hodnocení. Z každého jednání o nabídkách vyhotovuje zadavatel protokol s uvedením všech ujednání, která mohou mít za následek změnu nabídky či návrhu smlouvy. Po ukončení každé fáze jednání o nabídkách stanoví zadavatel na základě výsledků jednání pořadí uchazečů. Uchazeč, jenž se podle výsledků jednání o nabídkách umístil první v pořadí, doručí zadavateli do 7 dnů po doručení protokolu o konečném výsledku hodnocení upravený návrh smlouvy, pokud se nedohodne se zadavatelem na jiné lhůtě. Jednací řízení s uveřejněním lze použít např. v těchto případech:  po předchozím otevřeném, užším, zjednodušeném podlimitním řízení, nebo soutěžním dialogu (podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky)  ve výjimečných případech, pokud s ohledem na povahu dodávek, služeb či stavebních prací nebo rizika s nimi spojená lze důvodně předpokládat, že nabídkové ceny uchazečů budou navzájem nesrovnatelné  v případě veřejných zakázek na stavební práce, pokud jde o stavební práce prováděné výhradně za účelem výzkumu nebo vývoje a nikoliv za účelem dosažení zisku nebo úhrady nákladů spojených s výzkumem a vývojem dle výsledku jednání Naproti tomu v písemné výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění oznamuje zadavatel zájemci nebo omezenému počtu zájemců svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, jestliže a) v předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení či jednacím řízení s uveřejněním, a v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti rovněž v předchozím soutěžním dialogu, nebyly podány žádné nabídky, b) v předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení či jednacím řízení s uveřejněním, a v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti rovněž v předchozím soutěžním dialogu, byly podány pouze nevhodné nabídky podle § 22 odst. 1 písm. a) ZVZ, nebo c) nebyly podány žádné žádosti o účast v užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním a v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti rovněž v soutěžním dialogu.

19

V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázku na stavební práce rovněž v případě, jestliže jde o a) dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že 1. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli, 2. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a 3. v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky, nebo b) nové stavební práce a v případě veřejného zadavatele i o nové služby, spočívající v obdobných stavebních pracích nebo službách, jako v původní veřejné zakázce a odpovídajících původní veřejné zakázce, a to za předpokladu, že 1. nové stavební práce nebo nové služby budou zadány témuž dodavateli, 2. původní veřejná zakázka byla zadána v otevřeném řízení, užším řízení, nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení a v případě sektorového zadavatele rovněž v jednacím řízení s uveřejněním; 3. v zadávacích podmínkách původního zadávacího řízení byla obsažena možnost zadat veřejnou zakázku na nové stavební práce nebo nové služby v jednacím řízení bez uveřejnění, 4. předpokládaná hodnota veřejné zakázky na nové stavební práce nebo nové služby byla zahrnuta do předpokládané hodnoty původní veřejné zakázky a 5. jednací řízení bez uveřejnění bude zahájeno do 3 let a v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti do 5 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti lze zahájit jednací řízení bez uveřejnění i později, pokud je to odůvodněno okolnostmi hodnými zvláštního zřetele. Soutěžní dialog Veřejný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky se zvláště složitým předmětem plnění použít soutěžní dialog, pokud použití otevřeného řízení či užšího řízení není s ohledem na povahu předmětu plnění veřejné zakázky možné. Za veřejnou zakázku se zvláště složitým předmětem plnění je považována veřejná zakázka, u níž není veřejný zadavatel objektivně schopen přesně vymezit technické podmínky nebo právní nebo finanční požadavky na plnění veřejné zakázky. V oznámení soutěžního dialogu oznamuje veřejný zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku

20

v tomto zadávacím řízení; oznámení soutěžního dialogu je výzvou k podání žádostí o účast v soutěžním dialogu a k prokázání splnění kvalifikace. Zájemci podávají písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Po posouzení kvalifikace zájemců vyzve veřejný zadavatel zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k účasti v soutěžním dialogu. Veřejný zadavatel vede jednání s vyzvanými zájemci s cílem nalézt vhodná řešení způsobilá splnit jeho potřeby a požadavky. V průběhu soutěžního dialogu může veřejný zadavatel projednat s vyzvanými zájemci veškeré aspekty veřejné zakázky. O ukončení jednání v soutěžním dialogu informuje veřejný zadavatel písemně všechny zájemce, kteří byli vyzváni k účasti v soutěžním dialogu, a současně každému zašle rozhodnutí o vhodnosti jeho řešení s odůvodněním a vyzve jej k podání nabídky. Zajímavostí je, že veřejný zadavatel může účastníkům soutěžního dialogu poskytnout soutěžní ceny za to, že řešení jimi předložené bylo vybráno veřejným zadavatelem jako způsobilé splnit jeho potřeby a požadavky. Veřejný zadavatel může účastníkům soutěžního dialogu poskytnout rovněž jiné platby spojené s jejich účastí v soutěžním dialogu. Veřejný zadavatel může použít také zjednodušené podlimitní řízení pro zadání podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne 10 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Ve zjednodušeném podlimitním řízení vyzývá veřejný zadavatel písemnou výzvou nejméně 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace. Písemnou výzvu podle odstavce 1 uveřejní veřejný zadavatel vhodným způsobem na profilu zadavatele po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. Zadavatel je povinen přijmout a hodnotit nabídku dodavatele, který nebyl vyzván. Výhodou tohoto druhu výběrového řízení je to, že zájemci nemusí pro prokazování kvalifikace předkládat jednotlivé požadované dokumenty, ale mohou předložit pouze čestné prohlášení, ze kterého vyplývá, že všechny požadované doklady mají k dispozici. Originály dokladů předkládá poté pouze vybraný uchazeč. Tato skutečnost výrazně snižuje administrativní zatížení uchazečů.

STUDIJNÍ MATERIÁLY TOMÁNKOVÁ, J., ČÁPOVÁ, D., MĚŠŤANOVÁ, D., 2008. Příprava a řízení staveb. Praha ČVUT. ISBN 978-80-0104166-6. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů.

OTÁZKY A ÚKOLY Jaké činnosti zajišťuje pro investora inženýrská kancelář? Popište jednotlivé druhy výběrových řízení dle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách.

21


22

3 Zadávací dokumentace KLÍČOVÉ POJMY Zadávací dokumentace, kvalifikace dodavatelů, technické podmínky, obchodní podmínky

CÍLE KAPITOLY Umět popsat součásti zadávací dokumentace. Dokázat stanovit technické a obchodní podmínky zadávací dokumentace. Umět stanovit požadavky na kvalifikaci dodavatelů.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY VÝKLAD 4 hodiny Zadávací řízení zadavatel zahajuje odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění, nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení. Součástí těchto dokumentů je informace o tom, kde případní uchazeči mohou získat tzv. zadávací dokumentaci. Zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Je vždy uveřejněna na internetovém profilu zadavatele (webová adresa, kterou je povinen mít každý veřejný zadavatel) – textová část vždy, u projektové dokumentace mohou být zveřejněny pouze pokyny pro její objednání. Dle § 44 odst. 4 zákona musí zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku obsahovat vždy minimálně tyto údaje: a) obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, případně též objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny. Obchodní podmínky mohou předloženy formou návrhu smlouvy o dílo. Minimální požadavky stanovuje vyhláška č. 231/2012 Sb., která stanoví bližší požadavky na úpravu podstatných náležitostí obchodních podmínek, které je veřejný zadavatel povinen stanovit v zadávací dokumentaci veřejných zakázek na stavební práce. b) technické podmínky; technickými podmínkami se v případě veřejné zakázky na stavební práce rozumí souhrn všech technických popisů, které vymezují požadované technické charakteristiky a požadavky na stavební práce, a současně dodávky a služby související s těmito stavebními pracemi, jejichž prostřednictvím je předmět veřejné

23

zakázky na stavební práce popsán jednoznačně a objektivně způsobem vyjadřujícím účel použití zamýšlený zadavatelem; technické podmínky nesmí obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb. V případě stavebních prací lze takový odkaz připustit, pouze pokud nepovede k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. Zadavatel v takovém případě takových p vždy výslovně umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. c) požadavky na opatření k ochraně utajovaných informací je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, d) požadavky na zabezpečení dodávek, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, e) požadavky na varianty nabídek podle § 70, pokud je zadavatel připustil, f) požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny, g) podmínky a požadavky na zpracování nabídky, h) způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií a, i) požadavek na podání nabídky pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje, pokud tak zadavatel stanovil, a j) jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky Zadavatel může v zadávací dokumentaci dále požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci také vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem. Velmi důležitou součástí zadávací dokumentace jsou technické podmínky. U veřejných zakázek na stavební práce se technickými podmínkami rozumí příslušná projektová dokumentace zpracovaná do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky, a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a to rovněž v elektronické podobě. Podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr stanovuje vyhláška č. 230/2012 Sb. Jedná se o prováděcí právní předpis k zákonu č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Tato vyhláška stanoví, že projektová dokumentace pro zadání stavby musí být zpracovaná v podrobnosti projektové dokumentace pro provádění stavby, jejíž obsah přesně definuje vyhláška č. 499/2006 Sb. Dle této vyhlášky musí projektová dokumentace pro zadání stavby obsahovat následující součásti:  A Průvodní zpráva  B Souhrnná technická zpráva  C Situační výkresy  D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení  E Dokladová část

24

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až E s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské objekty a pro technologická zařízení.Vychází se ze schválené projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací. Výkresy podrobností zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat. Zadávací dokumentace musí dle vyhlášky č. 230/2012 Sb. dále obsahovat také soupis prací. Soupis prací stanoví v přímé návaznosti na příslušnou dokumentaci podle podrobný popis všech stavebních prací, dodávek či služeb nezbytných k úplné realizaci předmětu veřejné zakázky, případně i popis dalších prací, dodávek a služeb nezbytných k plnění požadavků zadavatele. Soupis prací je zpracován v členění na stavební objekty, inženýrské objekty a provozní soubory v souladu s příslušnou dokumentací. Každý stavební objekt, inženýrský objekt a provozní soubor, definovaný příslušnou dokumentací, má vlastní soupis prací. Soupis prací obsahuje položky veškerých stavebních nebo montážních prací, dodávek materiálů a služeb nezbytných pro zhotovení stavebního objektu, inženýrského objektu a provozního souboru. Obsah položky soupisu prací  pořadové číslo položky, 

číselné zatřídění položky, pokud je možné danou položku zatřídit, s označením cenové soustavy, pokud je použita,



popis položky jednoznačně vymezující druh a kvalitu prací, dodávky nebo služby, s případným odkazem na jiné dokumenty, zejména technické a cenové podmínky,



měrnou jednotku,



množství v měrné jednotce,



výkaz výměr k uvedenému množství.

Výkazem výměr se rozumí vymezení množství stavebních prací, konstrukcí, dodávek nebo služeb s uvedením postupu výpočtu celkového množství položek soupisu prací. Postup výpočtu celkové výměry je uveden s popisem odkazujícím na příslušnou grafickou nebo textovou část dokumentace tak, aby umožnil kontrolu celkové výměry. Soupis prací musí obsahovat i tzv. vedlejší a ostatní náklady, někdy nazývané také vedlejší rozpočtové náklady. Vedlejší a ostatní náklady jsou takové náklady, které nejsou zahrnuty v položkách soupisu prací stavebních objektů, inženýrských objektů a

25

provozních souborů, ale se zhotovením stavby souvisí a jsou pro její realizaci nezbytné. Jedná se např. o požadavky související s vybudováním, provozem a likvidací zařízení staveniště, ztížené výrobní podmínky související s umístěním stavby, provozními nebo dopravními omezeními, pokud jsou zadavatelem požadovány, případně pokud vyplývají z příslušné dokumentace. Podrobnost popisu položky soupisu vedlejších a ostatních nákladů musí umožnit stanovení ceny dané práce nebo činnosti. Každý zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit požadavky na kvalifikaci dodavatelů. Veřejný zadavatel není oprávněn stanovit takové kvalifikační předpoklady, které by vedly k podstatnému omezení hospodářské soutěže, a současně by kvalifikační předpoklady bylo vzhledem k potřebám zadavatele možné nahradit stanovením odpovídajících smluvních podmínek. Kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je dodavatel, který a) splní základní kvalifikační předpoklady b) splní profesní kvalifikační předpoklady c) předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku d) splní technické kvalifikační předpoklady K prokázání základních kvalifikačních předpokladů může veřejný zadavatel požadovat:  Výpisy z rejstříku trestů firmy a statutárních orgánů  Potvrzení příslušného finančního úřadu a správy sociálního zabezpečení o bezdlužnosti  Čestné prohlášení o dalších skutečnostech dle §53 zákona o veřejných zakázkách. K prokázání profesních kvalifikačních předpokladů může veřejný zadavatel požadovat: a) výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence 42), pokud je v ní zapsán, b) doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci, c) doklad vydaný profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci, je-li takové členství nezbytné pro plnění veřejné zakázky na služby, d) doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, e) doklad prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací při plnění veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, K prokázání technických kvalifikačních předpokladů může veřejný zadavatel požadovat např.:

26

a) seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; b) seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, c) osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců, d) opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky, e) přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele za poslední 3 roky, f) přehled nástrojů či pomůcek, provozních a technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici.

STUDIJNÍ MATERIÁLY TOMÁNKOVÁ, J., ČÁPOVÁ, D., MĚŠŤANOVÁ, D., 2008. Příprava a řízení staveb. Praha ČVUT. ISBN 978-80-0104166-6. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů.

OTÁZKY A ÚKOLY Jaké jsou povinné součásti zadávací dokumentace veřejné zakázky? Co musí obsahovat obchodní a technické podmínky, které jsou součástí zadávací dokumentace? Jaké požadavky na kvalifikaci dodavatele si může stanovit zadavatel veřejné zakázky?


27

4 Smlouva o dílo na zhotovení projektové dokumentace KLÍČOVÉ POJMY Smlouva o dílo, projektová dokumentace, smluvní strany, předmět díla, rozsah díla, doba plnění, fakturace, cena díla, sankce

CÍLE KAPITOLY Seznámení s obsahem smlouvy o dílo na zhotovení projektové dokumentace Pochopení principu její tvorby Naučit se definovat rozsah díla Umět definovat dobu plnění Umět ve smlouvě formulovat cenu díla a fakturaci Správně definovat sankce.


VÝKLAD Smlouva o dílo na zhotovení projektové dokumentace je jednou ze smluv, se kterou se i běžní občané často setkávají. Většina lidí minimálně jednou za život něco buduje (staví) a potřebuje k tomu projektovou dokumentaci. Běžně se s takovou smlouvou setkávají pracovníci v odvětví stavebnictví, aniž by měli právní vzdělání. Základní principy této smlouvy by měl znát každý „stavař“ pracující v oboru. Účelem této kapitoly není udělat ze stavaře právníky, ale naučit je se ve smlouvě orientovat a znát většinu úskalí, která mohou v tomto smluvním vztahu nastat. Výklad nemůže být vyčerpávající a v mnoha případech mohou mít odborníci na danou věc odlišný názor. V následujícím textu budou probrány jednotlivé části smlouvy s vysvětlením a výkladem a také bude uveden obecný vzor každé části.

4.1 Název smlouvy I když se nejedná o zásadní právní problém, měla by být smlouva vždy přesně identifikována již v jejím názvu. Většinou se však název smlouvy objeví i v dalších

28

ustanoveních smlouvy. Velmi důležitým aspektem je uvedení zákona, podle kterého se smlouva uzavírá. Obecně lze uzavřít takovou smlouvu buď podle Obchodního zákoníku, nebo podle Občanského zákoníku. Pokud jsou smluvní strany osoby podnikající (ale týká se to i jiných subjektů) uzavírá se smlouva zpravidla dle Obchodního zákoníku. Pokud je jednou ze stran občan, měla by se taková smlouva přednostně uzavírat dle Občanského zákoníku, protože v takovém smluvním vztahu je občan více právně chráněn než u smlouvy uzavřené dle Obchodního zákoníku. Projektanti velmi často předkládají občanům smlouvy, ve kterých se smluvní strany „dohodnou“, že smlouva bude uzavřena dle Obchodního zákoníku. Pokud se občan neporadí s právníkem, případně jiným odborníkem, dostává se uzavřením takové smlouvy do nevýhodné pozice při případném řešení některých sporů mezi smluvními stranami. VZOR SMLOUVA O DÍLO NA ZHOTOVENÍ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE uzavřená dle Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění

4.2 Smluvní strany V této části smlouvy je nejdůležitější přesně identifikovat smluvní strany. U občana je kvůli nezaměnitelnosti vhodné uvést alespoň datum narození, ideální je rodné číslo. Číslo občanského průkazu není vhodné, neboť může dojít k jeho výměně. Potřebné je také uvést trvalé bydliště pro potřeby doručování písemností. Vhodné, i když ne nezbytné, je uvedení číslo bankovního účtu. U fyzické osoby podnikající je nutné kromě jména a příjmení uvést místo podnikání, identifikační číslo (IČ) a pokud je plátcem daně z přidané hodnoty (DPH) tak i daňové identifikační číslo (DIČ). Dále se uvádí bankovní spojení. U právnické osoby je identifikace „nejsložitější“, resp. nejdůležitější z důvodu možné záměny. Je vhodné prověřit identifikační údaje v Obchodním rejstříku. Musí být naprosto přesně uveden název společnosti vč. malých a velkých písmen, teček, čárek, mezer apod. Při dnešních praktikách některých soudů může být i nepřesný název společnosti důvodem pro neplatnost smlouvy. Musí být uvedena osoba nebo osoby kompetentní smlouvu podepsat. Tato skutečnost je také uvedena ve výpisu z obchodního rejstříku. Některé smlouvy podepisuje za společnost více oprávněných osob, a pokud by takovou smlouvu podepsal jen jeden z nich, smlouva by byla neplatná. Samozřejmostí je uvedení sídla firmy, IČ, DIČ a bankovního spojení.

4.3 Předmět plnění Jako vzor si vezmeme stavbu rodinného domu, která je i pro neodborníky nejsrozumitelnější. V této části je nutno identifikovat stavbu, která se má projektovat včetně pozemku a území, kde má být dům postaven. Mohou nastat dvě možnosti. Buď je již z dřívější doby zpracována a odsouhlasena studie domu, pak na ní stačí odkázat a měla by být přílohou této smlouvy. I v tomto případě je dobře základní parametry RD do smlouvy uvést. Ve druhém případě má objednatel pouze představu o dispozici rodinného domu a zná své finanční možnosti. Tuto představu, včetně omezení realizačních nákladů stavby, je nutné do smlouvy uvést.

29

4.4 Rozsah díla V této části smlouvy je vhodné co možná nejkonkrétněji uvést rozsah zpracovávané dokumentace. Pouze odkaz na vyhlášku č. 499/2006 Sb. může být pro obě strany, v případě sporu, zavádějící. Rozsah dokumentace uvedený ve vyhlášce je navržen na „jadernou elektrárnu“ a text ve vyhlášce, že se použije pro stavby přiměřeně jejich složitosti a rozsahu, může být předmětem sporu. Pro rodinný dům je nadbytečné zpracovávat doslova vše, co vyhláška uvádí. Ve většině případů však projektanti nezpracovávají dokumentaci pro rodinný dům v potřebném rozsahu. Proto je vhodné, aby již ve smlouvě byl stanoven rozsah projektové dokumentace. Vždy však s dovětkem, že v případě požadavku stavebního úřadu bude dokumentace dopracována v rámci dojednané ceny. Doporučuji zpracovat dokumentaci v členění uvedeném ve vyhlášce, a pokud se některá část netýká projektované stavby, tak tam tuto skutečnost uvést. Tímto způsobem se nemůže stát, že bude něco v projektové dokumentaci opomenuto. Vyhláška o dokumentaci staveb byla vydána pod číslem 499/2006 Sb. Vyhláška stanovuje rozsahy a obsah projektové dokumentace pro povolení a ohlášení stavby, dále pro provádění stavby a dokumentace skutečného provedení stavby. Také stanoví náležitosti dokumentace bouracích prací a náležitosti stavebního deníku. Nejčastěji zpracovávanou dokumentací je projektová dokumentace pro ohlášení stavby nebo stavební povolení a proto je rozsah a obsah této projektové dokumentace uveden níže podrobněji. 4.4.1 VZOR, Rozsah díla Projektová dokumentace bude zpracována přiměřeně v rozsahu uvedeném ve vyhlášce č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, v platném znění, minimálně však v níže uvedeném rozsahu a členění. V případě požadavku stavebního úřadu bude dokumentace v rámci dojednané ceny dopracována. Dokumentace bude mít následující členění: A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva C. Situace stavby D. Dokladová část E. Zásady organizace výstavby F. Dokumentace objektů Rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Předpokládáme, že objednatel (stavebník) je fyzická osoba a projektant je právnická osoba. A. Průvodní zpráva a) identifikace stavby

30

- jméno a příjmení, místo trvalého pobytu stavebníka - jméno a příjmení projektanta, číslo, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace, dále jeho kontaktní adresa a základní charakteristika stavby a její účel b) údaje o dosavadním využití a zastavěnosti území, o stavebním pozemku a o majetkoprávních vztazích c) údaje o provedených průzkumech a o napojení na dopravní a technickou infrastrukturu d) informace o splnění požadavků dotčených orgánů e) informace o dodržení obecných požadavků na výstavbu f) údaje o splnění podmínek regulačního plánu nebo územního rozhodnutí g) věcné a časové vazby stavby na související a podmiňující stavby a jiná opatření v dotčeném území h) předpokládaná lhůta výstavby včetně popisu postupu výstavby i) statistické údaje o orientační hodnotě stavby v tis. Kč, dále údaje o podlahové ploše RD v m2, a o počtu bytů v rodinném domě B. Souhrnná technická zpráva 1. Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení a) zhodnocení staveniště b) urbanistické a architektonické řešení stavby c) technické řešení s popisem pozemních staveb a inženýrských staveb a řešení vnějších ploch d) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu g) řešení technické a dopravní infrastruktury včetně řešení dopravy v klidu, dodržení podmínek stanovených pro navrhování staveb na poddolovaném a svážném území f) vliv stavby na životní prostředí a řešení jeho ochrana g) řešení bezbariérového užívání navazujících veřejně přístupných ploch a komunikací h) průzkumy a měření, jejich vyhodnocení a začlenění jejich výsledků do projektové dokumentace i) údaje o podkladech pro vytýčení stavby, geodetický referenční polohový a výškový systém j) členění stavby na jednotlivé stavební a inženýrské objekty k) vliv stavby na okolní pozemky a stavby, ochrana okolí stavby před negativními účinky provádění stavby a po jejím dokončení, resp. jejich minimalizace l) způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků, pokud není uveden v části F Následující část PD, týkající se mechanické odolnosti a stability, velmi často v projektové dokumentaci pro stavební povolení, předávané na stavební úřady, schází. 2. Mechanická odolnost a stabilita Průkaz statickým výpočtem, že stavba je navržena tak, aby zatížení na ni působící v průběhu výstavby a užívání nemělo za následek a) zřícení stavby nebo její části, b) větší stupeň nepřípustného přetvoření,

31

c) poškození jiných částí stavby nebo technických zařízení anebo instalovaného vybavení v důsledku většího přetvoření nosné konstrukce, d) poškození v případě, kdy je rozsah neúměrný původní příčině, Část „požární bezpečnost“ v souhrnné technické zprávě zpracovává projektant stavař a vychází z požárně bezpečnostního řešení zpracovaného požárním specialistou. 3. Požární bezpečnost a) zachování nosnosti a stability konstrukce po určitou dobu, b) omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, c) mezení šíření požáru na sousední stavbu, d) umožnění evakuace osob, e) umožnění bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. 4. Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí 5. Bezpečnost při užívání 6. Ochrana proti hluku – velmi důležité, málokdy je u RD řešeno! 7. Úspora energie a ochrana tepla a) splnění požadavků na energetickou náročnost budov a splnění porovnávacích ukazatelů podle jednotné metody výpočtu energetické náročnosti budov, b) stanovení celkové energetické spotřeby stavby. 8. Řešení přístupu a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Údaje o splnění požadavků na bezbariérové řešení stavby. Zde bude v textu uvedeno, že se nejedná o bezbariérový rodinný dům a proto není bezbariérovost řešena. 9. Ochrana stavby před škodlivými vlivy vnějšího prostředí radon, agresivní spodní vody, seismicita, poddolování, ochranná a bezpečnostní pásma apod. 10. Ochrana obyvatelstva splnění základních požadavků na situování a stavební řešení stavby z hlediska ochrany obyvatelstva. Opět uvést, že se tento bod stavby RD netýká. 11. Inženýrské stavby (objekty) a) odvodnění území včetně zneškodňování odpadních vod, b) zásobování vodou, c) zásobování energiemi, d) řešení dopravy, e) povrchové úpravy okolí stavby, včetně vegetačních úprav, f) elektronické komunikace. 12. Výrobní a nevýrobní technologická zařízení staveb (pokud se ve stavbě vyskytují) a) účel, funkce, kapacita a hlavní technické parametry technologického zařízení,

32

b) popis technologie výroby, c) údaje o počtu pracovníků, d) údaje o spotřebě energií, e) bilance surovin, materiálů a odpadů, f) vodní hospodářství, g) řešení technologické dopravy, h) ochrana životního a pracovního prostředí. Opět uvést, že se tento bod stavby RD netýká. V projektové dokumentaci jsou nutné dvě (obě) situace. C. Situace stavby a) situace širších vztahů stavby a jejího okolí, zakreslená do mapového podkladu zpravidla v měřítku 1:5000 až 1: 50 000 s napojením na dopravní a technickou infrastrukturu a s vyznačením ochranných, bezpečnostních a hlukových pásem b) koordinační situace stavby (zastavovací plán) zpravidla v měřítku 1:1000 nebo 1:500. Na koordinační situaci zpracované na podkladě snímku z katastrální mapy se vyznačují hranice pozemků a jejich parcelní čísla, zakresluje se umístění stavby s vyznačením vzdálenosti od hranic sousedních pozemků a staveb na nich, stávajících a navrhovaných pozemních a inženýrských objektů, přípojek na technickou infrastrukturu, s řešením dopravy včetně dopravy v klidu, s vyznačením ochranných a bezpečnostních pásem, výškových kót, geologických sond, hranice staveniště a případných dalších záborů c) u výrobních staveb se dokládá souhrnné technologické schéma, schéma rozvodů energií, základní schéma rozvodu vody a čistění odpadních vod. Opět uvést, že se tento bod stavby RD netýká. d) návrh vytyčovací sítě stavby zpracovaný v souladu s právními předpisy vydanými k provedení zákona o zeměměřictví V dokladové části musí být vždy průkaz energetické náročnosti navrženého RD. Výsledky jednání, stanoviska dotčených orgánů apod. však bývají často dokladována zvlášť. Ideálně by však měla být vložena do této části PD. D. Dokladová část a) stanoviska, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování projektové dokumentace, b) průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií, Zásady organizace výstavby řeší zabezpečení vlastního průběhu výstavby RD. E. Zásady organizace výstavby 1. Technická zpráva a) informace o rozsahu a stavu staveniště, předpokládané úpravy staveniště, jeho oplocení trvalé deponie a mezideponie, příjezdy a přístupy na staveniště b) významné sítě technické infrastruktury c) napojení staveniště na zdroje vody, elektřiny, odvodnění staveniště apod. d) úpravy z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví třetích osob e) uspořádání a bezpečnost staveniště z hlediska ochrany veřejných zájmů

33

f) řešení zařízení staveniště včetně využití nových a stávajících objektů g) stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví i) podmínky pro ochranu životního prostředí při výstavbě j) orientační lhůty výstavby a přehled rozhodujících dílčích termínů 2. Výkresová část a) celková situace stavby se zakreslením hranice staveniště a staveb zařízení staveniště b) vyznačení přívodu vody a energií na staveniště, jejich odběrových míst, vyznačení vjezdů a výjezdů na staveniště a odvodnění staveniště Tato část řeší vlastní výkresovou dokumentaci s příslušnými popisy. F. Dokumentace stavby (objektů) Dokumentace objektů stavby se zpracovává pro jednotlivé objekty v členění: 1. Pozemní (stavební) objekty 2. Inženýrské objekty – pokud nějaké budou 3. Provozní soubory stavby 1. Pozemní (stavební) objekty 1.1 Architektonické a stavebně technické řešení Technická zpráva a) účel objektu b) zásady architektonického, funkčního, dispozičního a výtvarného řešení a řešení vegetačních úprav okolí objektu c) kapacity, užitkové plochy, obestavěné prostory, zastavěné plochy, orientace, osvětlení a oslunění d) technické a konstrukční řešení objektu, jeho zdůvodnění ve vazbě na užití objektu a jeho požadovanou životnost e) tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a výplní otvorů, f) způsob založení objektu s ohledem na výsledky inženýrskogeologického a hydrogeologického průzkumu g) vliv objektu a jeho užívání na životní prostředí a řešení případných negativních účinků h) dopravní řešení i) ochrana objektu před škodlivými vlivy vnějšího prostředí, protiradonová opatření j) dodržení obecných požadavků na výstavbu Výkresová část a) půdorysy základů v měřítku 1:100, se zakreslením jejich konstrukce, umístění šachet, průběhu kanálků, přípojek inženýrských sítí a jejich výškového řešení, hladiny spodní vody, navržení izolací proti spodní vodě nebo zemní vlhkosti, proti pronikání radonu z podloží podle potřeby b) půdorysy jednotlivých podlaží a střechy v měřítku 1:100, vyjadřující architektonické a stavební řešení ve zvoleném konstrukčním systému s uvedením způsobu jejich užívání, funkčního určení a základních rozměrů místností, prostorů a hlavních konstrukcí,

34

rozměrů prvků výplní otvorů, u půdorysu střechy polohu okapů a svodů a s vyznačením technického vybavení budovy c) řezy v měřítku 1:100, se schematickým vyznačením nosných konstrukcí, výškových kót jednotlivých podlaží, úprav vstupů, původního i upraveného terénu, vztažených k nadmořské výšce prvního nadzemního podlaží d) pohledy, schematicky dokumentující celkové architektonické řešení s vyznačením architektonických prvků jako jsou balkony, lodžie, arkýře apod. e) výkresy přípojek na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci f) výkresy napojení na veřejné komunikace, řešení dopravy v klidu g) výkresy úprav na komunikacích pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace v měřítku 1:100 nebo 1:200 Opět uvést, že se tento bod stavby RD netýká. h) doplňkové výkresy, pokud to charakter stavby vyžaduje (perspektiva, axonometrie, panoramatické pohledy apod.) zpravidla uvést, že se tento bod stavby RD netýká. Pokud by byl RD umístěn v památkové rezervaci nebo památkové zóně, pak se výkresy pod písm. a) až c) zpracovávají v měřítku 1 : 50. 1.2 Stavebně konstrukční část Technická zpráva a) popis navrženého konstrukčního systému stavby b) navržené výrobky, materiály a hlavní konstrukční prvky c) hodnoty užitných, klimatických a dalších zatížení uvažovaných při návrhu nosné konstrukce d) návrh zvláštních, neobvyklých konstrukcí, konstrukčních detailů, technologických postupů e) technologické podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit stabilitu vlastní konstrukce, případně sousední stavby f) zásady pro provádění bouracích a podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů pokud nestavíme nový RD v proluce pak uvést, že se tento bod stavby RD netýká. g) požadavky na kontrolu zakrývaných konstrukcí h) seznam použitých podkladů, ČSN, technických předpisů, odborné literatury, software i) specifické požadavky na rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, případně dokumentace zajišťované jejím zhotovitelem Doporučuji vždy nechat zpracovat i dokumentaci pro provedení stavby, i když za ní zaplatíte, tak se vám tato „investice“ finančně vrátí v průběhu výstavby RD! Výkresová část a) základy (plošné, hlubinné) b) tvar monolitických betonových konstrukcí c) výkres skladby – sestavy dílců montované betonové konstrukce pokud ve stavbě jsou d) výkresy sestav kovových a dřevěných konstrukcí apod. pokud ve stavbě jsou Statické posouzení důležité – často v PD chybí a) ověření základního koncepčního řešení nosné konstrukce b) posouzení stability konstrukce

35

c) stanovení rozměrů hlavních prvků nosné konstrukce včetně jejího založení d) statický výpočet, popřípadě dynamický výpočet, pokud na konstrukci působí dynamické namáhání Požárně bezpečností řešení (PBŘ) mohou zpracovávat autorizovaní inženýři v oboru pozemní stavby a potom specialisté projektanti s autorizací „požární bezpečnost staveb“ 1.3. Požárně bezpečnostní řešení Technická zpráva a) popis a umístění stavby a jejích objektů b) rozdělení stavby a objektů do požárních úseků c) výpočet požárního rizika a stanovení stupně požární bezpečnosti d) stanovení požární odolnosti stavebních konstrukce e) evakuace, stanovení druhu a kapacity únikových cest f) vymezení požárně nebezpečného prostoru, výpočet odstupových vzdáleností g) způsob zabezpečení stavby požární vodou nebo jinými hasebními látkami h) stanovení počtu, druhu a rozmístění hasicích přístrojů i) posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními j) zhodnocení technických zařízení stavby k) stanovení požadavků pro hašení požáru a záchranné práce Výkresová část Výkresy se dokládají v souladu s právními předpisy vydanými k provedení zákona o požární ochraně. TZB se zpracovává jen pro ty části, které se ve stavbě RD nachází, z níže uvedených částí to mohou být pro RD všechny. 1.4. Technika prostředí staveb Dokládá se samostatně pro jednotlivá zařízení a člení se: a) zařízení pro vytápění staveb, b) zařízení pro ochlazování staveb, c) zařízení vzduchotechniky, d) zařízení pro měření a regulaci, e) zařízení zdravotně technických instalací, f) plynová zařízení, g) zařízení silnoproudé elektrotechniky včetně bleskosvodů, h) zařízení slaboproudé elektrotechniky. Údaje se uvedou přiměřena rozsahu a složitosti zařízení. Technická zpráva Uvádějí se základní údaje podle jednotlivých druhů zařízení a) vytápění - bilance potřeby tepla s udáním teplonosné látky, způsob napojení na vlastní zdroj nebo na venkovní rozvod, systém regulačního zařízení; zdůvodňuje se volba systému vytápění a přípravy teplé a užitkové vody, b) kotelny a předávací stanice - bilance potřeby tepla (hodinová a roční), bilance potřeby paliva a surovin, dimenzování veškerého strojního zařízení (kotlů, čerpadel boilerů, výměníků apod.), dimenzování komínů, zásady regulace a měření, požadavky na zajištění péče o životní prostředí, bezpečnost práce a požární ochranu,

36

c) zařízení pro ochlazování staveb - základní orientační informace o jednotlivých vnitřních rozvodech a zařízení, jejich základní dimenze a vedení, popis umístění spotřebičů chladu a koncových elementů, požadavky na stavební úpravy a řešení některých speciálních prostorů jako strojoven chlazení, alokace venkovních zařízení chladicích systémů, předávacích stanic tepla, strojoven rozvodu chladu, rozvoden a regulačních stanic, d) vzduchotechnické zařízení - základní údaje (parametry venkovního a vnitřního prostředí, stručná charakteristika a koncepce navrhovaného zařízení, výchozí podklady pro dimenzování zařízení), popis a funkce vzduchotechnických zařízení a jejich provoz, požadavky na energie a média (elektřina, teplo, chlad, pára, voda), přehled navržených výkonů a bilance spotřeby energií, návrh ochrany zdraví, ochrany proti hluku a vibracím, řešení požární bezpečnosti vzduchotechnických zařízení, způsob ochrany životního prostředí, zajištění bezpečnosti při realizaci a následném provozu zařízení, pozn. vzduchotechnika v pasívním domě je docela složité zařízení e) zařízení měření a regulace - stručný popis jednotlivých okruhů, jejich funkce, charakteristické údaje měřených a regulovaných médií a charakteristika provozu a prostředí, výchozí parametry pro výpočty zařízení měření a regulace, f) zdravotně technické instalace - bilance potřeby vody, teplé vody, množství splašků, provozní podmínky (tlak, rychlost, podmínky připojování na sítě technické infrastruktury), g) plynová odběrná zařízení - bilance spotřeby plynu, druh a tlak plynového média, technické hodnoty plynového zařízení, počty napojených spotřebičů, údaje o fakturačním popř. podružném měření odběru plynu, základní údaje o regulačním a měřícím zařízení, místo a provozní podmínky připojení na plynovod včetně umístění hlavního uzávěru plynu, popis technického řešení včetně schémat vedení rozvodu plynu v budově, h) zařízení silnoproudé elektrotechniky - provozní údaje pro jednotlivé prostory, energetické bilance instalovaného a maximum soudobého příkonu, způsob připojení na veřejný rozvod elektrické energie, pro bleskosvody stručný popis zařízení, způsob provedení s uvedením místních uzemňovacích podmínek, i) zařízení slaboproudé elektroniky - popis způsobu technického řešení ve smyslu požadavků na způsob a charakter rozvodů, způsob uložení kabelového vedení vůči stavebním konstrukcím, typy navržených zařízení, j) zařízení vertikální dopravy osob. - i v RD může být výtah Výkresová část Obsahuje pouze základní orientační schémata jednotlivých vnitřních rozvodů a zařízení, jejich základní dimenze a vedení, dále umístění zařizovacích předmětů, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části. Zdůrazňuji, že výkresy pro TZB stačí zpracovat pouze schematicky. Výpočty Tato část v PD opět velmi často chybí, přitom se jedná o velmi důležitou část. Zpracovávají se potřebné výpočty tepelně technické, akustické, osvětlení a oslunění. 2. Inženýrské objekty Opět uvést, že se tento bod stavby RD netýká.

37

Inženýrskými objekty se rozumí mosty, tunely, podchody, propustky, hydrotechnické a hydroenergetice objekty, komunikace s výjimkou staveb uvedených v § 194 písm. c) stavebního zákona, provozní prostranství, odstavná a parkovací stání, terénní úpravy, hřiště, sítě technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, plynovod, tepelné rozvody, kolektory, včetně přípojek na sítě technické infrastruktury, vnější silnoproudé rozvody, veřejné osvětlení) popřípadě další inženýrské objekty, které jsou řešeny jako samostatná projektová dokumentace. Pokud mají inženýrské objekty charakter pozemních (stavebních) objektů, zajišťuje se požárně bezpečnostní řešení. Dokumentaci těchto staveb tvoří: technické zpráva, výkresová část, statické výpočty a výkresy, ostatní výpočty. 3. Provozní soubory Opět uvést, že se tento bod stavby RD netýká. Technická zpráva a) popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu b) seznam použitých podkladů c) potřeba materiálů, surovin a množství výrobků d) popis technologie výroby e) základní skladba technologického zařízení (účel, popis a základní parametry) f) popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější g) vliv technologie na stavební řešení h) údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení Výkresová část a) základní technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování (půdorysy, řezy, zpravidla v měřítku 1:100)

4.5 Doba plnění V této části se uvádí nejen konečný termín odevzdání úplného díla, ale i dílčí termíny.

4.6 Cena a fakturace V této části smlouvy se uvádí cena za zpracování dohodnuté projektové dokumentace v celém rozsahu. Vždy je nutno uvést, zda je cena bez DPH nebo s DPH. Dále je vhodné celou částku rozčlenit na jednotlivé etapy projektování a teprve po splnění dané etapy dohodnutou částku projektantovi zaplatit. Je nutné také uvést termíny splatnosti jednotlivých faktur. Doba splatnosti mezi „slušnými“ subjekty se pohybuje mezi 7 a 30 dny. Splatnost nad 60 dní je již nemorální a kazí takové firmě

38

i pověst. U státních organizací je však splatnost 60 dní obvyklá a je většinou způsobena tím, že stát nebo jeho organizační složky nejsou schopny v kratší době platbu vyřídit.

4.7 Ostatní ustanovení V této části se uvádí další smluvená ujednání, která nejsou v předchozích částech, případně se některá ujednání z předchozích částí upřesňují. Jsou zde také dohodnuty smluvní pokuty. Doporučuji stanovovat smluvní pokuty konkrétní částkou, např. za den prodlení. V případě stanovení smluvní pokuty procentem z nějaké částky hrozí situace, že nastanou dohady o celkové částce a lhůta pro zaplacení sankce se bude prodlužovat. Je nutno také dohodnout počty vyhotovení projektové dokumentace a termíny průběžných kontrol objednatele v průběhu projektování.

4.8 Závěrečná ustanovení V závěrečných ustanoveních se zpravidla ujednávají obecně platná pravidla při uzavírání smluv.

STUDIJNÍ MATERIÁLY TOMÁNKOVÁ, J., ČÁPOVÁ, D., MĚŠŤANOVÁ, D., 2008. Příprava a řízení staveb. Praha ČVUT. ISBN 978-80-0104166-6. DOLEŽAL, J., MAREČEK, J., SEDLÁČKOVÁ, J., SKLENÁŘ, T., TUNKA, M., VOBRÁTILOVÁ, Z., 2006. Nový stavební zákon v praxi. Praha: Linde Praha. ISBN 80-7201-626-1 Ministerstvo pro místní rozvoj. Vyhláška č. 499 ze dne 10. listopadu 2006 o dokumentace staveb, v platném znění. In Sbírka zákonů České republiky. 2006, část 163, s. 6872 – 6910. ISSN 1211 – 1244. Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon). In Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63, s. 2226 – 2288. ISSN 1211 - 1244 Legislativa České republiky v platném znění. In Sbírka zákonů České republiky

OTÁZKY A ÚKOLY Definujte smluvní strany. Vyjmenujte rozsah projektové dokumentace pro stavební povolení.

39

Proč je vhodné ve smlouvě podrobněji specifikovat rozsah projektové dokumentace? Jakým způsobem budete ve smlouvě specifikovat cenu díla? Uveďte možné způsoby sankcí.


40

5 Investorská činnost KLÍČOVÉ POJMY Investor, nemovitost, stavba, dodavatel, stavební dozor

CÍLE KAPITOLY Seznámení se s rozsahem investorské činnosti ve všech fázích životního cyklu výstavbového projektu. Naučit se definovat různé druhy dozorové činnosti na stavbě


VÝKLAD Investorská činnost: 

rozhodování o zakázce



povolování stavby



vyhledávání dodavatele stavby



realizace stavby



užívání stavby

5. 1 Rozhodování o zakázce – VÝBĚR LOKALITY Každá stavba má podle svého účelu určité nároky na pozemek i jeho okolí. Je třeba posuzovat vhodnost pozemku z hlediska plnění cílů projektu. Základní parametry pro vyhledávání nového pozemku: 

Vhodnost pozemku z hlediska účelu a funkčního využití stavby



Soulad požadovaného typu stavby s využitím pozemku podle územně plánovací dokumentace a dalších předpisů, jejichž účelem je ochrana veřejných zájmů

41



Možnosti napojení na veřejnou infrastrukturu



Znalost stávajících vlastnických práv



Přijatelnost ceny pozemku z hlediska investičního záměru



Fyzikální vlastnosti pozemku, např. hydrogeologické poměry na pozemku

Hodnotí se i charakter lokality: 

Rozměrové parametry



Orientace pozemku na světové strany



Vzdálenost od správních center a občanského vybavení

Politika územního rozvoje: 

zásady územního rozvoje na krajské úrovni



územní plán na obecní úrovni



regulační plán zpřesňující podmínky dané územním plánem

Zásady územního rozvoje stanovují základní požadavky na: 

účelné a hospodárné uspořádání území kraje



vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu



stanoví požadavky na jejich využití



stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn jejich využití

Územní plán: 

stanovuje základní koncepci rozvoje území obce



uspořádání krajiny



koncepci veřejné infrastruktury



vymezí zastavěná území, zastavitelné plochy, plochy přestavby, pro veřejně prospěšné stavby a opatření



stanovuje podmínky pro jejich využití

Regulační plán: 

stanovuje podrobné podmínky pro využití pozemků



pro umístění a prostorové uspořádání staveb a



pro ochranu hodnot a charakteru území

Možnost napojení na veřejnou infrastrukturu:

42



Dopravní infrastruktura



Technická infrastruktura



Občanské vybavení



Veřejné prostranství

Vlastnická práva k nemovitosti: 

zapisují se do listů vlastnictví vedených katastrálními úřady



upravuje zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí v platném znění a další prováděcí předpisy

Katastr nemovitostí je soubor údajů o nemovitostech, který zahrnuje: 

soupis a popis nemovitostí



geometrické a polohové určení nemovitostí



evidenci vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem

V katastru nemovitostí se evidují: 

Pozemky v podobě parcel



Budovy spojené se zemí pevným základem



Byty a nebytové prostory



Rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory na žádost vlastníka



Rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory v souvislosti se vznikem, změnou nebo zánikem věcného práva k nim

Na výpisu z katastru nemovitostí lze zjistit: 

parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti a katastrálního území



druhy pozemků, čísla a výměry parcel, popisná a evidenční čísla budov apod.



údaje o právních vztazích včetně údajů o vlastnictví

Koupě nemovitosti 

přímým převodem mezi prodávajícím a kupujícím



prostřednictvím realitní kanceláře



vydražením

43

Prodávající a kupující uzavřou kupní smlouvu, která je přílohou návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Účastníky řízení o povolení vkladu jsou účastníci tohoto právního úkonu, na jehož podkladě má být zapsáno právo do katastru. Návrh na zahájení řízení o povolení vkladu musí obsahovat: 

Označení katastrálního úřadu, kterému je návrh určen



Jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo fyzické osoby nebo název, sídlo a identifikační číslo právnických osob, které jsou účastníky řízení



Označení práv, která mají být zapsána do katastru

Přílohou návrhu musí být: 

listina, na základě které má být zapsáno právo do katastru



Výpis z obchodního rejstříku, pokud je účastníkem řízení právnická osoba

5.2 Povolování stavby 

Základním podkladem pro povolování stavby je projektová dokumentace zpracovaná oprávněnou osobou na základě zadání investora

Jednou z nejdůležitějších činností investora je výběr projektanta. 5.2.1 Základní pojmy - investor (také objednatel, stavebník, vlastník, zadavatel …) – právnická nebo fyzická osoba, která je uvedena jako stavebník ve „stavebním povolení“ a která celou investici financuje a zpravidla i následně provozuje - ČKAIT Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě - ČKA Česká komora architektů - projektant – právnická nebo fyzická osoba s příslušnou autorizací (ČKAIT, ČKA), která projektuje veškerou potřebnou dokumentaci staveb a zajišťuje případný autorský dozor projektanta - inženýrská činnost (dále i inženýring) – činnost, kterou pro investora zajišťuje fyzická nebo právnická osoba na základě mandátní smlouvy a plné moci k zastupování, touto činností se zajišťují zejména všechna potřebná vyjádření dotčených orgánů státní správy, vyjádření dotčených organizací, vyjádření vlastníků a správců inženýrských sítí, případná vyjádření vlastníků sousedních nemovitostí, vyjádření obce a případně i ekologických a jiných sdružení - smlouva o dílo o provedení projektové dokumentace smlouva uzavřená zpravidla mezi investorem a projektantem stavby, na základě které projektant zpracuje a dodá potřebnou projektovou dokumentaci investorovi, a to jak v požadovaném rozsahu, tak i v předepsané kvalitě a v dohodnutých termínech

44

5.2.2 Výběr projektanta Fáze projektování je důležitá nejen z důvodu architektonických, ale v této fázi se rozhoduje i o investičních nákladech stavby a o provozních nákladech při užívání. Kvalitní projektant by měl ve svém projektu zohlednit všechny aspekty stavby a měl by vytvořit dílo, které bude pro investora (uživatele) co nejpříznivější. Možné základní varianty výběru projektanta 1) výběr projektanta dle Zákona o veřejných zakázkách 2) investor má oprávnění k projektování a bude sám stavbu projektovat 3) investor má zkušenosti s projektantem z jiných investic 4) investor zná několik projektantů, ale nemá s nimi zkušenosti 5) investor nezná žádné projektanty Podrobněji bude popsán postup, kdy investor nezná žádné projektanty Jaké má investor základní možnosti? - Podá inzerát - Zeptá se známých - Podívá se na webové stránky (internet) - Požádá o součinnost (seznam) Českou komoru architektů nebo Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě - Požádá o doporučení stavební úřad Ideální řešení, je získat doporučení na projektanty, od osob, které s nimi mají praktické zkušenosti. Po takovém doporučení je potřebné doporučené projektanty osobně navštívit a poznat zejména filozofii projektanta (projekční firmy). Dále je vhodné u navštíveného projektanta (a u jeho klientů) prověřit (ověřit): - Jaké projekty a pro které klienty zpracovával v posledních letech - Lze požádat o kontakty na klienty projektanta - Osobně ověřit u minulých klientů projektanta, jak fungovala spolupráce a jak projektant řešil „mimořádné“ situace - Prověřit finanční situaci projektanta (exekuce, insolventnost …) - Prohlédnout si vybrané zpracované projekty (vhodné za účasti odborníka) - Časové plnění projektanta u minulých zakázek I ze způsobu jednání zástupce projektanta, lze v mnoha případech odvodit solidnost firmy. Pokud jsme po prověření projektanta dospěli k závěru, že u něj objednáme vyhotovení projektové dokumentace, řešíme konkrétní smluvní vztahy. Ve smlouvě se musíme zejména soustředit na tyto její části: - Přesně definovat projektanta – v případě právnické osoby, zkontrolovat údaje dle Obchodního rejstříku - Popsat rámcově předmět díla (velikost stavby, požadované místnosti, podlažnost, max. cenu realizačních nákladů stavbu, atd.) - Podrobně popsat rozsah díla – nestačí jen odkaz na vyhl. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb

45

- Jednoznačně stanovit celkovou cenu za kompletní projektovou dokumentaci vč. DPH - Stanovit konečný termín odevzdání projektové dokumentace objednateli - Dohodnout průběžné termíny, kdy lze konzultovat rozpracovanost a kontrolovat projektanta, zda na naší zakázce pracuje - Přesně stanovit dílčí platby za odvedenou práci ve stanovených termínech - Stanovit způsob platby a splatnosti faktur - Dohodnout oboustranné sankce za neplnění podmínek smlouvy - Řešit autorská práva projektanta Kvalitně zpracovaná smlouva o dílo na zpracování projektové dokumentace, je základním předpokladem pro vzájemně vyvážený smluvní vztah mezi objednatelem (investorem) a zhotovitelem (projektantem). Návrh stavby by měl splňovat:     

Estetické hledisko Ekonomická přiměřenost Funkčnost Účelnost Hospodárnost následného využití či provozu

Na zajištění činností spojených s povolováním stavby, které patří mezi typické inženýrské činnosti, si investor obvykle najímá inženýrskou organizaci. Územní řízení: 

Typický průběh územního řízení (§87 – 92 stavebního zákona)



Typický průběh zjednodušeného územního řízení (§95 stavebního zákona)

Stavební řízení: 

Typický průběh stavebního řízení (§110 – 115 stavebního zákona)



Typický průběh ohlášení stavby (§104 – 107 stavebního zákona)

5.3 Vyhledávání dodavatele stavby 

Zadavatel vyhlašuje podmínky zadání a uvádí svoje požadavky v zadávací dokumentaci



Uchazeči na tuto zadávací dokumentaci podávají svoje nabídky



Viz předchozí přednáška – veřejné zakázky

5.4 Realizace staveb 

Hlavní činnost investora je v roli kontrolní

46



Stavební zákon upravuje systém dozorové činnosti – stavba musí být provedena v souladu s požadavky objednatele, tak i s požadavky na ochranu veřejného zájmu



Dozorové činnosti jsou povinné ze zákona



Investor si může sjednat dozory nad prováděním stavby v dalším libovolném rozsahu

Pro zahájení realizace spočívá hlavní činnost investora zejména v roli kontrolní. Stavební zákon ukládá stavebníkovi (§152 stavebního zákona) dbát na řádnou přípravu a provádění stavby, zejména z hlediska ochrany života a zdraví osob nebo zvířat, ochrany životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství a to i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení. Stavební zákon současně upravuje i systém dozorové činnosti. Smyslem jednotlivých dozorových činností je zajistit, aby stavba byla provedena v souladu jak s požadavky objednatele, tak i s požadavky na ochranu veřejného zájmu (§132, odst. 3 stavebního zákona). V závislosti na rozsahu stavby a na osobě jejího objednatele (investora) a zhotovitele je ve stavebním zákoně určeno, kdy a jaké druhy dozorů jsou povinné. Kromě této dozorové povinnosti plynoucí ze zákona si může investor sjednat dozory nad prováděním stavby v dalším libovolném rozsahu. 5.4.1 Dozorová činnost stanovená zákonem -

-

Soustavný dozor stavebního úřadu (§132 stavebního zákona) U staveb financovaných z veřejného rozpočtu, které provádí stavební podnikatel jako zhotovitel o Technický dozor stavebníka nad prováděním stavby o Autorský dozor projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (§152, odst. 4 stavebního zákona) Při stavbě svépomocí (§153 stavebního zákona), při odstraňování stavby svépomocí a při odstraňování stavby obsahující azbest (§128, odst. 5 stavebního zákona) o Stavební dozor, resp. o Odborné vedení stavby stavbyvedoucím

5.4.2 Orgány dozoru při realizaci stavby Vzhledem k rozsáhlosti, závažnosti a složitosti stavebního díla je důležité, aby při jeho realizaci byla prováděna důsledná kontrola všech probíhajících činnost. Jedná se zejména o hlediska technická, technologická, ekonomická i právní. Tuto kontrolu provádí tzv. autorský dozor, stavební dozor a státní stavební dohled, samozřejmě v součinnosti s managementem firmy. Otázky bezpečnosti práce kontroluje Inspektorát bezpečnosti práce.

47

A) Autorský dozor Autorský dozor zajišťuje projektant stavby. Jeho rozsah a způsob sjedná objednatel s projektantem v samostatné smlouvě o dílo. Cílem dozoru je zajistit, aby stavba byla provedena v souladu se záměry objednatele, které jsou vyjádřeny v projektu stavby. V rámci autorského dozoru projektant zejména: -

-

Kontroluje, zda je stavba prováděna se schválenou projektovou dokumentací Spolupracuje na vypracování dodavatelské dokumentace Vyjadřuje se k návrhu úprav trvalých objektů pro jejich využívání jako zařízení staveniště Účastní se předání a převzetí staveniště mezi objednatelem a zhotovitelem stavby Kontroluje vytyčení stavby podle zpracované zastavovací situace Zabezpečuje posouzení změn v projektu vyplývajících z podmínek stavebního povolení Vyhodnocuje a odsouhlasuje změny při realizaci stavby proti schválenému projektu, které vznikají z důvodů záměny materiálů, technologických postupů nebo změnou koncepce řešení konstrukce či objektu Účastní se předání a převzetí dokončené stavby nebo její části včetně komplexního vyzkoušení Svá stanoviska, návrhy a schválení změn zaznamenává do stavebního deníku, případně je formuluje v samostatném zápisu.

B) Stavební dozor Stavební dozor na staveništi zajišťuje objednatel stavby (investor), a to buď svými pracovníky, nebo prostřednictvím odborné firmy, se kterou uzavře příslušnou smlouvu. Jde o činnost, kterou se sleduje a kontroluje, zda se stavby provádí v souladu s uzavřenou smlouvou, podle schválené projektové a rozpočtové dokumentace, podle podmínek územního rozhodnutí a stavebního povolení, v požadované kvalitě a v souladu s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Povinností stavebního dozoru je zejména: -

-

Seznámit se s podklady, podle kterých se připravuje realizace stavby, obzvláště s projektem, rozpočtem, dodavatelskou dokumentací, s obsahem smluv a s obsahem stavebního povolení, zejména s jeho jednotlivými vyjádřeními, která mohou mít vliv na realizaci stavby Předat staveniště zhotoviteli a předání potvrdit zápisem do stavebního deníku Zhotoviteli protokolárně odevzdat výškové a směrové body stavby Účastnit se vytyčení stavby Zabezpečit dodržení podmínek stavebního povolení a státního stavebního dohledu Dbát o systematické doplňování dokumentace, podle které se stavby realizuje a vést evidenci dokončených částí stavby

48

-

-

-

-

-

-

Projednávat s dodavatelem změny a dodatky projektu a vydávat k nim odborná vyjádření, nejlépe zápisem do stavebního deníku, o závažných změnách okamžitě informovat projektanta Spolupracovat s projektantem při navrhování a zabezpečování realizace změn stavby a to jak v důsledku chyb v projektu nebo jiných požadovaných změn Kontrolovat věcné a cenové údaje ve fakturách a výkazech výměr dodavatele, a to v souladu s uzavřenými podmínkami smlouvy Kontrolovat dodržování technologických postupů při stavebních a montážních pracích Kontrolovat a přejímat dokončené práce a účastnit se přejímky zejména těch prací nebo konstrukcí, které budou v dalším postupu zakryté nebo se stanou nepřístupnými Spolupracovat s projektantem při zabezpečování autorského dozoru Zúčastnit se předepsaných kontrolních zkoušek, případně kontrolovat jejich úplnost, o provedených zkouškách vyžadovat protokoly a atesty, prokazující kvalitu prováděných prací Sledovat vedení stavebních a montážních deníků v souladu s podmínkami uvedenými ve smlouvách, provádět zápisy do stavebních deníků a vyjadřovat se k zápisům zhotovitele, pravidelně odebírat denní záznamy, uchovávat je po dobu výstavby a předávat je stavebníkovi Podporovat a shromažďovat náměty vedoucí k zhospodárnění stavby i jejího budoucího provozu Spolupracovat s pracovníky zhotovitele při opatřeních vedoucích k odvrácení nebo zmírnění škod při živelných nebo jiných událostech Kontrolovat postup prací podle časového plánu stavby, upozorňovat dodavatele stavebních prací na nedodržování termínů výstavby podle smlouvy, včetně přípravy podkladů pro finanční sankce, navrhovat potřebná opatření Kontrolovat řádné uskladnění materiálu a jiných dodávek pro stavbu a také zabezpečení zhotovených konstrukcí, aby nedocházelo k jejich znehodnocování Připravit podklady pro odevzdání a převzetí dokončené stavby nebo její částí, o zjištěných vadách a nedodělcích vyhotovit záznam s termínem jejich odstranění Kontrolovat odstranění vad a nedodělků zjištěných při převzetí díla v dohodnutých termínech Ve spolupráci s investorem a stavebním úřadem připravit kolaudační řízení a aktivně se ho zúčastnit Zkontrolovat vyklizení staveniště dodavatelem stavby a splnění podmínek stanovených stavebním úřadem v kolaudačním rozhodnutí.

C) Státní stavební dohled Státní stavební dohled je nástrojem státu k prosazování jednotné technické politiky ve výstavbě a současně prostředkem k zajištění pořádku a kázně při její realizaci. Je zajišťován prostřednictvím stavebních úřadů nebo jiných pověřených orgánů. Jde

49

o činnost, kterou se zabezpečuje ochrana veřejných zájmů společnosti, práv a právem chráněných zájmů právnických a fyzických osob a občanů, které vyplývají z realizace stavby nebo její změny, z vlastností stavby při jejím užívání, případně z jejího odstranění. V rámci státního stavebního dohledu se zejména zajišťuje: -

Aby stavba byla prováděna jen na základě stavebního povolení nebo jiného rozhodnutí stavebního úřadu a v souladu s ním Aby práce na stavbě prováděly oprávněné osoby a aby byly prováděny odborně Aby byla na stavbě k dispozici dokumentace ověřená stavebním úřadem, všechny potřebné doklady a stavební deník Aby nedocházelo při provádění stavebních prací k nepovolenému omezování provozu na okolních komunikacích nebo užívání veřejných prostranství Aby se nadměrně neznečišťovalo okolí stavby, neničila zeleň nebo jinak nezhoršovalo životní prostředí Aby nebyla omezována práva a zájmy vlastníků sousedních pozemků a staveb Aby byla zajištěna bezpečnost práce, požární ochrana, osvětlení staveniště a bezpečné přístupy ke stavbě Aby bylo staveniště řádně ohrazeno a udržováno v pořádku a čistotě Aby byly dodržovány obecné technické požadavky na výstavbu a jiné technické předpisy Aby u dočasných staveb neuplynula stanovená doba jejich trvání nebo zda nepominul účel, pro který byly zřízeny Aby byly dodržovány podmínky povolení nebo nařízení stavebního úřadu k odstranění stavby Případně další úkoly vyplývající z charakteru stavby, zákonů a vyhlášek.

D) Technický dozor investora Jedná se o výkon některých činností stavebníka v průběhu realizace stavby, především kontrola a přejímka stavby. Tato činnost nepatří mezi vybrané činnosti ve výstavbě, které definuje slovník pojmů ve výstavbě, ČKAIT 2000. Zajišťuje ho objednatel: 

vlastními pracovníky



zadáním inženýrské firmě na základě smlouvy o dílo



zadáním fyzické osobě

Tento dozor probíhá v průběhu realizace stavby i při uvádění stavby do provozu. Součástí této činnosti je zejména: -

Kontrola provádění stavby v požadované jakosti a termínech, Kontrola fakturace prací podle schváleného rozpočtu,

50

-

Organizování kontrolních dnů

Ve fázi přípravy stavby se technický dozor investora podílí na kontrole úplnosti projektu, při výběrovém řízení apod. Dále může dozor pokračovat i ve fázi užívání a to zejména při reklamacích a odstraňování vad v záruční době. Výkon TDI spočívá v kontrole provádění stavby v souladu s: 

platnou projektovou dokumentací



rozhodnutím či stanovisky veřejnoprávních orgánů (např. stavební povolení)



obecně závaznými předpisy a normami



požadavky uvedenými v SoD a v zápisech ve stavebním deníku



předpisy o BOZP a ochraně ŽP

Hlavní úkoly technického dozoru investora: -

včasná kontrola částí dodávek kontrolní činnosti organizační činnosti řídící činnosti schvalovací činnosti podle smluvních dohod

Obdobně jako může investor svěřit výkon obou druhů dozorů osobě projektanta, je rovněž plně v jeho kompetenci pověřit tímto výkonem osobu, která se na přípravě stavby nijak nepodílela. Dochází k tomu zpravidla v situaci, kdy je projektant z nějakého důvodu nedosažitelný nebo pokud nemá dostatečné zkušenosti s technologicky náročným prováděním stavby. Výběr technického dozoru je tedy plně v kompetenci investora. S ním je pak sepsána písemná dohoda, u větších staveb se využívá mandátní smlouvy. Tato smlouva stanovuje především: -

kdo je pověřen výkonem technického dozoru jeho rozsah a zmocnění, odpovědnosti technického dozoru musí být jasně specifikovány podmínky provádění, např. způsob komunikace prostřednictvím stavebního deníku, povinnosti zhotovitele stavby vůči technickému dozoru apod. úhrada za provedené výkony.

Rozsah a obsah plnění smlouvy určuje základní povinnosti technického dozoru investora např. takto: -

část na předávání staveniště zhotoviteli a přebírání díla od zhotovitele organizace a vedení kontrolních dnů kontrola provádění zkoušek, evidence záznamů a protokolů o zkouškách kontrola provedení všech prací v rozsahu a kvalitě dle uzavřené smlouvy o dílo kontrola provedení všech prací dle platné projektové dokumentace kontrola všech prací před definitivním zakrytím nebo znepřístupněním

51

-

kontrola dodržování podmínek uvedených ve stavebním povolení účast na jednáních vyvolaných investorem, zhotovitelem a pracovníky státní správy, kontrolní prohlídky vedení záznamů o jednáních a kontrola vedení stavebního deníku zhotovitele přebírání dokladů potřebných pro uvedení stavby do užívání kontrola a potvrzení vykazovaného provedení prací na fakturách vystavených zhotovitelem informování investora o důležitých okolnostech majících vliv na průběh stavebních prací

5.5 Užívání stavby Do užívání stavbu předává její zhotovitel, přebírá ji stavební. Předání a převzetí stavby může proběhnout ve dvou alternativách: a) předání a převzetí stavby nepředpokládá provedení zkušebního provozu a stavba může být předána bez provozních zkoušek, častěji však na základě individuálního vyzkoušení jednotlivých technických systémů po jejich zhotovení. Předání a převzetí stavby může proběhnout před kolaudačním řízením nebo i po něm. b) Předání a převzetí stavby předpokládá provedení zkušebního provozu. V zásadě se postupuje podle občanského zákoníku a podstatná jsou příslušná ustanovení ve smlouvě o dílo. Rozhodujícím je předání stavby ke zkušebnímu provozu, který obvykle zabezpečuje stavebník a splnění závazků zhotovitele končí teprve po provedených zkouškách. Vlastní konečné předání a převzetí stavby k trvalému užívání po ukončení zkušebního provozu se doporučuje uskutečnit až po kolaudačním řízení. K jednání o předání stavby vyzve stavebníka její zhotovitel. Připraví k tomu doklady potvrzující, že stavba byla provedena v souladu se schválenou projektovou dokumentací, smlouvou o dílo a podmínkami stavebního povolení a v požadované kvalitě. Doklady jsou v podstatě shodné s těmi, které jsou pak předkládány při kolaudačním řízení. O jednání se sepisuje zápis, v němž mohou být specifikovány i případné nedodělky a zjištěné závady s termíny jejich dokončení nebo odstranění. Kolaudace stavby se řídí příslušnými ustanovení stavebního zákona. Stavba může být užívána pouze v souladu s podmínkami, za kterých bylo vydáno stavební povolení. Změny stavby před jejich dokončením vyžadují souhlas stavebního úřadu. Dodržení uvedených podmínek je ověřováno kolaudačním řízením. Nad celým procesem je dále vykonáván státní stavební dohled. Bez kolaudačního rozhodnutí nelze stavbu ani její část užívat. Kolaudační rozhodnutí také slouží jako podklad pro řadu právních úkonů jako např. provedení zápisu do katastru nemovitostí, sepsání kupní smlouvy apod.

52

STUDIJNÍ MATERIÁLY TOMÁNKOVÁ, J., ČÁPOVÁ, D., MĚŠŤANOVÁ, D., 2008. Příprava a řízení staveb. Praha ČVUT. ISBN 978-80-0104166-6. DOLEŽAL, J., MAREČEK, J., SEDLÁČKOVÁ, J., SKLENÁŘ, T., TUNKA, M., VOBRÁTILOVÁ, Z., 2006. Nový stavební zákon v praxi. Praha: Linde Praha. ISBN 80-7201-626-1 Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon). In Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63, s. 2226 – 2288. ISSN 1211 - 1244 Zákon č. 360 ze dne 7. května 1992 o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění. In Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 73, s. 2016 – 2023. ISSN 1211 – 1244

OTÁZKY A ÚKOLY Popište jednotlivé část investorské činnosti. Popište postupy při zajišťování projektanta stavby. Rozdělte a definujte dozor na stavbě.


53

6 Smluvní vztahy KLÍČOVÉ POJMY Občanský zákoník, společenská smlouva, smlouva o smlouvě budoucí, mandátní a příkazní smlouva, kupní smlouva

CÍLE KAPITOLY Seznámit se s obecnými principy č. 89/2012 Sb – Občanský zákoník.

zákona

Umět definovat a popsat typy smluv, které se používají ve stavebnictví.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 4 hodiny

VÝKLAD 6.1 Obecné principy tvorby smluvních vztahů Smluvní vztahy ve stavebnictví, ostatně jako ve všech ostatních odvětvích, jsou v České republice regulovány a upravovány především Občanským zákoníkem. Nový občanský zákoník (NOZ) vstoupil v platnost od 1. 1. 2014. Jedná se o základní právní předpis, který řídí všechna soukromá práva i povinnosti osob, nejsou-li upraveny ve zvláštních zákonech. Některé stávající zákony, např. i Obchodní zákoník, byly tímto předpisem zrušeny, resp. „pohlceny“ ( v praxi to znamená, že většina ustanovení Obchodního zákoníku byla zachována, pouze byla začleněna do Občanského zákoníku). Občanský zákoník obsahuje celkem 3081 paragrafů a je rozdělen na pět částí  Část I - § 1 - § 654 – Obecná část  Část II - § 655 - § 975 – Rodinné právo  Část III - § 976 - § 1720 – Absolutní majetková práva  Část IV - § 1721 - § 3014 – Relativní majetková práva  Část V - § 3015 - § 3081– Obecná společná ustanovení V oblasti stavebnictví se nejvíce uplatňuje část IV, ve které jsou obecně řešeny smluvní vztahy. Velmi důležitá věc se ale objevuje např. i v § 506, který hovoří o tom, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná

54

zařízení. Stavba je tedy součástí pozemku a tvoří jeden celek, není možné ji prodat odděleně. Nový Občanský zákoník je postaven na obecných principech, ke kterým se přihlíží při posuzování sporů, jako jsou: Chovat se poctivě Nikomu bezdůvodně neškodit Dodržovat smlouvy a dát každému co mu patří Každý má právo očekávat od jiných, že se budou chovat jako lidé s rozumem průměrného člověka (pokud půjdu po chodníku a přede mnou jdoucí člověk zastaví u výlohy, můžu to očekávat, ale nemůžu očekávat, že mi někdo zezadu podtrhne nohu) Hlavní zásady, na kterých je postavena tvorba smluvních vztahů v pojetí nového Občanského zákoníku jsou:    

 Méně přísná pravidla pro vznik, změnu i zánik závazku – smluvní partneři se vůbec nemusí striktně držet modelu vzniku smluvního závazku postupem spočívajícím v návrhu a jeho přijetí, ale mají i další možnosti. Příkladem je třeba vznik závazku tzv. faktickou akceptací návrhu smlouvy – za podmínek §1744 adresát nabídky nemusí navrhovateli oznamovat, že s jeho návrhem souhlasí, ale může nabídku jednoduše přijmout tak, že se podle ní zachová – zejména tím způsobem, že poskytne nebo přijme plnění druhé strany  Dispozitivní ustanovení o smluvním právu - pokud stranám zákonná úprava nevyhovuje, mohou se rozhodnout pro odchylné a jim více vyhovující vymezení práv a povinností, protože zákonné znění jim slouží pouze jako inspirační nástroj  Ochrana slabší smluvní strany  Regulace nepoctivého jednání - v Občanském zákoníku jsou přímo popsané definice nepoctivého jednání: 1) Předstíraný úmysl uzavřít smlouvu – ten kdo z vlastní iniciativy zahájil jednání o smlouvě, aniž má úmysl smlouvu uzavřít a způsobí škodu, je povinen ji uhradit 2) Neuzavření smlouvy „za pět minut 12“ – nárok na náhradu škody poškozené straně v důsledku bezdůvodného neuzavření smlouvy. Nárok vzniká za předpokladu, že jednání stran již dospělo do takové fáze, kdy se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné. 3) Nesplnění informační povinnosti – pokud jedna strana zamlčí důležité informace, o nichž musí vědět, že by vedly k neuzavření smlouvy, opět musí uhradit škodu protistraně (pokud vznikne) 4) Porušení tajemství – jestliže některá ze stran prozradí či zneužije důvěrné informace, o nichž se dozvěděla při jednání o smlouvě, musí smluvnímu partnerovi vydat to, oč se tímto jednáním obohatila (§1730). Při splnění určitých podmínek lze poškozené straně přiznat i nárok na náhradu škody. Nejčastěji používané smlouvy, tj. smlouva o dílo a kupní smlouva, mohou být uzavírány pouze ústně. Z praktického hlediska je však písemná forma samozřejmě lepší, protože

55

pozdější dokazování ústně sjednaných podmínek je obtížné. Písemně uzavřená smlouva může být měněna nebo zrušena opět pouze písemně.

6.2 Typy smluv ve stavebnictví V oblasti stavebnictví se nejčastěji setkáme s následujícími druhy smluv:  Smlouva o sdružení (společenská smlouva)  Smlouva o uzavření budoucí smlouvy  Smlouva o dílo  Kupní smlouva  Mandátní smlouva a příkazní smlouva  Ostatní smlouvy Zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost. Smlouva se nazývá společenská smlouva. (§ 2716-2746 OZ). Tato smlouva se velmi často uzavírá mezi stavebními společnostmi za účelem podání společné nabídky a poté realizace stavebního díla, jehož realizace by pro jednu samotnou společnost byla příliš obtížná, nebo jedna společnost by nebyla schopna splnit všechny kvalifikační požadavky požadované zadavatelem. Základní ustanovení společenské smlouvy jsou:  Práva a povinnosti účastníků sdružení navzájem Zde se jedná především o stanovení povinností a práv jednotlivých účastníků. Důležité je rozdělení způsobu plnění společné činnosti (např. stavební zakázky) mezi jednotlivé účastníky a také stanovení podílů na společném majetku a zisku společnosti. Toto se může stanovit buďto vyjmenováním konkrétních činností pro jednotlivé účastníky, nebo stanovením poměru na činnosti a zisku sdružení. Dle §2728 neurčí-li smlouva poměr, jakým se společníci podílejí na majetku nabytém za trvání společnosti, na zisku a na ztrátě společnosti, jsou jejich podíly stejné. Určí-li smlouva poměr, jakým se společník podílí buď jen na majetku, anebo jen na zisku nebo na ztrátě, platí stejný poměr i pro ostatní případy. Ujednání vylučující právo společníka na podíl na zisku nemá právní účinky. Ujednání vylučující povinnost společníka podílet se na ztrátě má právní účinky jen mezi společníky. Dle způsobu stanovení podílů společníků na činnosti a zisku sdružení rozlišujeme dva typy smluv o sdružení: -

tzv. „horizontální sdružení“ – jednotliví účastníci sdružení plní svoje úkoly v rámci sdružení s tím, že veškeré náklady i výnosy jednotlivých účastníků sdružení jsou evidovány na jednom společném účtu. Po ukončení činnosti sdružení vznikne zisk anebo ztráta. O tento hospodářský výsledek se jednotliví účastníci sdružení podělí v poměru, stanoveném společenskou smlouvou.

56

-

tzv. vertikální sdružení – jednotliví účastníci sdružení mají přesně rozdělené svoje předměty plnění na společném díle a každý účastník si eviduje svoje náklady, tomu odpovídající výnosy a z toho vyplývající zisk nebo ztrátu.

§2727 Občanského zákoníku také říká, že společník nesmí bez souhlasu ostatních společníků činit na vlastní nebo cizí účet nic, co má vzhledem ke společnému účelu konkurenční povahu. Stane-li se tak, mohou se ostatní společníci domáhat, aby se tento společník takového jednání zdržel.  Stanovení vedoucího účastníka – správce Vedoucí účastník sdružení bývá zmocněný k jednání za sdružení a většinou také plní roli správce sdružení. Správce vede řádně účty a přehled o majetkových poměrech společnosti; společníkům podává pravidelně vyúčtování majetku společnosti včetně příjmů a výdajů, jakož i zisku, anebo ztráty, nejméně jednou za kalendářní rok, nejpozději do dvou měsíců po jeho ukončení (§ 2734 OZ). Společník, i když nevykonává správu, se může přesvědčit o hospodářském stavu společnosti, přezkoumat účetní záznamy a jiné doklady, jakož i být informován o společných záležitostech, ale při uplatňování tohoto práva nesmí ani rušit provoz společnosti víc, než je nutné, ani bránit ostatním společníkům při uplatňování téhož práva. Ujednají-li si společníci něco jiného, nepřihlíží se k tomu. (§ 2735 OZ)  Stanovení účelu společnosti Ve společenské smlouvě musí vždy být přesně definováno, co je předmětem činnosti společnosti a její cíle.  Zánik členství Společník může ze společnosti vystoupit, a to i bylo-li trvání společnosti ujednáno na dobu určitou; ne však v nevhodné době nebo k újmě ostatních společníků. Z vážných důvodů však může vystoupit kdykoli, a to i když byla dohodnuta výpovědní doba. Poruší-li společník povinnost ze smlouvy podstatným způsobem, může být ze společnosti vyloučen. Společník, jehož členství zaniklo, má právo, aby mu bylo vyúčtováno a vydáno vše, co mu ke dni zániku členství náleží. Podíl na majetku nabytém za trvání společnosti se mu vyplatí v penězích. (§ 2739-2743 OZ)  Doba trvání, zánik Důležité je stanovit, jak dlouho bude společnost fungovat a za jakých podmínek může zaniknout předčasně. Společnost zaniká, dohodnou-li se o tom společníci, splní-li se podmínky ujednané ve společenské smlouvě, uplyne-li doba, na kterou byla společnost ujednána, dosáhne-li se účelu, k němuž byla společnost zřízena, anebo stane-li se tento účel nemožným. (§ 2744 OZ). Zanikne-li společnost, podá správce vyúčtování nejpozději do dvou měsíců od jejího zániku. Společníkům se vydá, co je jejich vlastnictvím, a společný majetek se rozdělí podle ustanovení o vypořádání spoluvlastnictví. (§ 2746 OZ)  Práva a povinnosti účastníkům ke třetím osobám

57

Je nutné stanovit, jakým způsobem bude společnost vystupovat vůči třetím osobám. Z dluhů vzešlých ze společné činnosti jsou společníci zavázáni vůči třetím osobám společně a nerozdílně. (§ 2736 OZ) V případě, že se smluvní strany rozhodnout v budoucnu uzavřít jakoukoli smlouvu, mohou tento závazek potvrdit tzv. smlouvou o smlouvě budoucí. Tvorba takovýchto smluv je upravena § 1785-1788 NOZ a může se vztahovat k různým typům následných smluv. Každá smlouva budoucí musí obsahovat ujednání o době, v níž musí být zavázaná strana vyzvána k uzavření smlouvy, jinak závazek povinné strany uzavřít smlouvu vlastní zaniká. V tomto smyslu platí zásada, že „právo slouží bdělým“, když oprávněný z budoucí smlouvy bude muset učinit včasnou výzvu, aby zachoval své nároky ze smlouvy budoucí. Současně dochází dle nového občanského zákoníku ke sjednocení nároků náležejících oprávněnému v případě, kdy zavázaná strana neuzavře (či se bude bránit uzavření) vlastní smlouvu. Občanský zákoník nutí oprávněnou stranu pouze volit mezi určením obsahu smlouvy a mezi náhradou škody, která jí porušením závazku uzavřít smlouvu vlastní vznikla. Oba nároky (určení obsahu smlouvy a náhradu škody) může oprávněná strana uplatnit pouze tehdy, odmítne-li (neoprávněně) zavázaná strana o uzavření vlastní smlouvy vůbec jednat. NOZ však výslovně stanoví, že pokud zavázaná strana nesplní svou povinnost vlastní smlouvu uzavřít, může oprávněná strana požadovat určení obsahu soudem, a současně je oprávněna domáhat se náhrady škody, která jí v důsledku nesplnění závazku uzavřít vlastní smlouvu vznikla. Kromě možnosti zániku závazku uzavřít smlouvu vlastní v důsledku absence výzvy dle ust. § 1786 NOZ předvídá ust. § 1788 NOZ zánik takového závazku povinné strany také v případě, že se změnily okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela (zánik této povinnosti již nebude podmíněn včasným oznámením změny těchto okolností oprávněnému). Dále NOZ (na tomto místě možná poněkud nadbytečně) stanoví, že neoznámí-li zavázaná strana straně oprávněné tuto změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou. Významnou změnou, kterou přinesl NOZ, je opuštění principu obligatorní písemné formy smlouvy budoucí, kterou vyžadoval starý OZ i Obchodní zákoník. Nově tak je výlučně na vůli smluvních stran, zda si pro budoucí smlouvu zvolí formu písemnou nebo, zda si vystačí s formou ústní dohody. Samozřejmě i nadále lze jen doporučit, aby smlouvy budoucí byly s ohledem na jistotu smluvních stran uzavírány formou písemnou. Konečně pak NOZ sjednocuje lhůtu, v níž se strana oprávněná může domáhat nároku na určení obsahu smlouvy, když v ust. § 634 NOZ uvádí, že právo požadovat, aby soud určil na základě smlouvy budoucí obsah vlastní smlouvy, se promlčí za jeden rok od posledního dne lhůty, kdy měla být budoucí smlouva uzavřena, což platí i v případě, že bylo ujednáno, že určitou náležitost smlouvy určí třetí osoba nebo soud. Protože však ust. § 1786 NOZ stanoví zavázané straně povinnost uzavřít vlastní smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu strana oprávněná vyzvala, jeví se jako nanejvýš vhodné, aby ve smlouvě budoucí byla vedle lhůty k odeslání výzvy oprávněnou stranou sjednána i lhůta pro uzavření vlastní smlouvy, jejíž počátek bude vázán na výzvu oprávněné strany. Tak se strany mohou vyhnout případným sporům o tom, co se rozumí

58

pojmem „bez zbytečného odkladu“ v konkrétní situaci a spornému určování počátku běhu promlčecí lhůty. Základním dokumentem upravujícím akt koupě mezi kupujícím a prodávajícím je kupní smlouva. Problematika koupě je řešena v ustanovení § 2079 a následujících NOZ. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Při koupi nemovité věci musí mít smlouva písemnou formu. Nutné součásti kupní smlouvy jsou:  Smluvní strany  Předmět smlouvy  Ujednání o ceně – výše, způsob zaplacení  Dohoda o tom, kdo zajistí převod vlastnického práva na katastru nemovitostí Pozor: převod vlastnického práva nezávisí na zaplacení kupní ceny!!. Daň z převodu nemovitosti ve výši 3% platí kupující. Nový občanský zákoník rozšířil a zpřesnil vedlejší ujednání při kupní smlouvě. Smluvní strany si mohou sjednat tato vedlejší ujednání: Výhradu vlastnického práva – došlo ke zpřesnění úpravy výhrady vlastnického práva. Jestliže si prodávající vyhradí k věci vlastnické právo, má se za to, že se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny. Nebezpečí škody na věci však na kupujícího přechází už při jejím převzetí. Výhradu zpětné koupě – smluvní strany si mohou vyhradit ujednání o zpětné koupi (nevyžaduje se písemná forma). Kupující vrátí prodávajícímu věc v nezhoršeném stavu a prodávající vrátí kupujícímu kupní cenu. Dosud tak mohli učinit pouze v případě věcí movitých, nově i na nemovitosti. Jestliže nebude předem určena lhůta, ve které má prodávající právo žádat vrácení věci, platí vzhledem k movité věci za ujednanou tříletá lhůta (dosud jednoletá) a vzhledem k nemovité věci desetiletá lhůta. Převodem věci se ale vyrovnají i užitky z peněz a případný výtěžek z prodávané věci. Výhradu zpětného prodeje – jedná se v podstatě o obdobu zpětné koupě. Předkupní právo – v případě předkupního práva se za smluvní strany považují předkupník a koupěchtivý. V případě sjednání předkupního práva má dlužník povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat koupěchtivému. Nový občanský zákoník se bude řídit zásadou, tj. že povrch ustupuje pozemku neboli, že stavba je součástí pozemku. Znamená to, že pokud bude vlastník pozemku a vlastník stavby jednou osobou, stane se stavba součástí pozemku přímo ze zákona. V případě, že se bude jednat o odlišné vlastníky, nestane se stavba součástí pozemku a bude nadále nemovitou věcí. Právo na spojení pozemku a stavby se odloží až do doby, kdy se vlastnictví pozemku i stavby spojí v rukou jediného vlastníka. Důležité je, že nový občanský zákoník zakládá vlastníkovi pozemku zákonné předkupní právo ke stavbě a vlastníku stavby zákonné předkupní právo k pozemku.

59

Koupi na zkoušku – nový předpis umožní nakupování na zkoušku. Smluvní strany si dohodnou, že kupující musí ve zkušební lhůtě koupi schválit. Jestliže nebude dohodnuta lhůta, činí u movitých věcí tři dny a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy. Pokud kupující věc ve zkušební lhůtě nevrátí, platí, že věc schválil. Samozřejmě musí být v nepoškozeném stavu, jinak ji kupující nemůže vrátit. Výhradu lepšího kupce – tímto ujednáním nabývá prodávajícímu právo dát přednost lepšímu kupci (pokud se v určené lhůtě přihlásí). U movitých věcí činí lhůta opět tři dny a u nemovitostí jeden rok od uzavření smlouvy. O lepším kupci rozhoduje prodávající a nezáleží přitom na výši nabízené ceny. Cenovou doložku – při ujednání cenové doložky se upraví kupní cena věci dodatečně s přihlédnutím k výrobním nákladům. V případě, kdy není stanoveno, které náklady jsou rozhodné, změní se kupní cena v poměru k cenovým změnám hlavních surovin potřebných k vyrobení věci. Příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost. Příkazník je povinen jednat při plnění příkazu podle svých schopností a znalostí. Občanský zákoník dále stanoví, že příkazník se smí odchýlit od pokynů příkazcových jen tehdy, je-li to nezbytné v zájmu příkazce a nemůže-li včas obdržet jeho souhlas, jinak odpovídá za škodu. Příkazník je ze zákona povinen provést příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu někomu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám. Dovolil-li však příkazce, aby si ustanovil zástupce, nebo byl-li tento nezbytně nutný, odpovídá příkazník pouze za zavinění při volbě zástupce. Příkazní smlouva je ze své podstaty bezúplatná. Odměna se poskytuje, jen v případě, že byla výslovně dohodnuta nebo je-li obvyklá vzhledem k povolání příkazníka. Příkazní smlouva si nevyžaduje zvláštní formu tj může být uzavřena písemně i ústně. Jen v záležitostech, kdy by se předmět příkazní smlouvy sestával z právních úkonů, pro které zákon předepisuje písemnou formu, tam by se musela smlouva sjednat písemnou formou. U příkazní smlouvy je možné přímé i nepřímé zastoupení. Připomeňme si, že nepřímým zastoupením se rozumí jednání svým jménem(!) na účet třetí osoby, a přímé zastoupení se rovná jednání jménem třetí osoby na její účet. Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí, za úplatu určitou obchodní záležitost, uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Mandatář je ze zákona povinen postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Nicméně mandatář není povinen zařizovat tuto záležitost osobně, to má za povinnost jenom v případě, že to výslovně stanoví mandátní smlouva. Mandátní smlouva patří mezi tzv. relativní obchody. Mandátní smlouvu lze uzavřít pouze mezi podnikateli, jestliže při vzniku závazkového vztahu je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týká jejich podnikatelské činnosti. U mandátní smlouvy musí v každém případě mandatář jednat jménem mandanta, není možné nepřímé zastoupení! Důležitým znakem mandátní smlouvy je úplatnost. Mandátní smlouva si nevyžaduje zvláštní formu, tj. může být uzavřena písemně i ústně. Jen v záležitostech, kdy by se předmět mandátní smlouvy sestával z právních úkonů, pro které zákon předepisuje písemnou formu, tam by se musela mandátní smlouva kontraktovat písemnou formou.

60

6.3 Zásady tvorby smlouvy o dílo dle zákona č. 89/2012Sb (Nový občanský zákoník) Na konci každého výběrového řízení na výběr zhotovitele stavby dochází k výběru zhotovitele a podpisu smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem Smlouva o dílo na zhotovení stavby je jednou ze smluv, se kterými se i běžní občané často setkávají. Většina lidí minimálně jednou za život něco buduje (staví) a potřebuje k tomu tento typ smlouvy. Běžně se s takovou smlouvou setkávají pracovníci v odvětví stavebnictví, aniž by měli právní vzdělání. Základní principy této smlouvy by měl znát každý „stavař“ pracující v oboru. Smlouva o dílo na zhotovení stavby se uzavírá mezi objednatelem (investorem) a zhotovitelem stavby (stavební firmou). Každá smlouva by měla být maximálně vyvážená a neměla by výrazně zvýhodňovat žádnou ze smluvních stran. Objednatel chce, aby dostal včas a kvalitně postavenou stavbu a zhotovitel chce přiměřeně vydělat (podniká proto, aby vydělal) a získat kladné reference pro svou další činnost. Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Smlouva o dílo se uzavírá v souladu s novým občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb, § 2586-2635). Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno. Byla-li však cena určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny, objeví-li se v případě rozpočtu s výhradou nezaručené úplnosti při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy, a v případě rozpočtu s výhradou nezávaznosti, oč nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem náklady zahrnuté do rozpočtu. Nesouhlasí-li objednatel se zvýšením ceny, určí zvýšení ceny na návrh zhotovitele soud. Objednatel může bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení o více než 10 % ceny podle rozpočtu. V tomto případě je objednatel povinen nahradit zhotoviteli část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu.(§2622) Zhotovuje-li se objednateli stavba na objednávku, nese zhotovitel nebezpečí škody nebo zničení stavby až do jejího předání, ledaže by ke škodě došlo i jinak.(§2624) Stanoví-li smlouva, že objednatel zkontroluje předmět díla na určitém stupni jeho provádění, zhotovitel pozve objednatele ke kontrole. Nepozve-li jej včas nebo pozve-li jej ve zřejmě nevhodné době, umožní objednateli dodatečnou kontrolu a hradí náklady s tím spojené. Nedostaví-li se objednatel ke kontrole, na niž byl řádně pozván nebo jež se měla konat podle ujednaného časového rozvrhu, může zhotovitel pokračovat v provádění díla.

61

Objednatel má právo na provedení dodatečné kontroly, nahradí však zhotoviteli náklady s tím spojené, zabránila-li mu v účasti na kontrole vyšší moc a požádal-li o dodatečnou kontrolu bez zbytečného odkladu, jinak jde k jeho tíži vše, co dodatečná kontrola vyvolá.(§2626) Zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem, oznámí to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhne mu změnu díla. Do dosažení dohody o změně díla může jeho provádění přerušit. Nedohodnou-li se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě, může kterákoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo na cenu za část díla provedenou do doby, než překážku mohl při vynaložení potřebné péče odhalit.(§2627) Objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. (§2628) Soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních. (§2629) Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor, b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru .Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil. (§2630)

STUDIJNÍ MATERIÁLY TOMÁNKOVÁ, J., ČÁPOVÁ, D., MĚŠŤANOVÁ, D., 2008. Příprava a řízení staveb. Praha ČVUT. ISBN 978-80-0104166-6. Zákon č. 89/2012 Sb. – Občanský zákoník

OTÁZKY A ÚKOLY Jaké principy tvorby smluv najdeme v zákonu č. 89/2012 Občanský zákoník? Jaké smlouvy se používají ve stavebnictví a jaké 62

jsou jejich základní principy?


63

7 Struktura smlouvy o dílo KLÍČOVÉ POJMY Smlouva o dílo, smluvní strany, předmět díla, rozsah díla, doba plnění, fakturace, cena díla, sankce, vady a nedodělky, záruční doba, reklamace

CÍLE KAPITOLY Popsat základní principy smlouvy o dílo. Seznámit se s jednotlivými ustanoveními smlouvy o dílo a způsobem jejich ustanovení.


VÝKLAD Smlouva se zpravidla člení na následující části::  1. úvodní list smlouvy – název smlouvy, číslo  2. smluvní strany,  3. předmět a rozsah díla,  4. termíny provedení stavby,  5. cena a fakturace,  6. podmínky při předání staveniště,  7. podmínky při provádění stavby,  8. přejímka stavby,  9. vady a nedodělky,  10. záruční doba a reklamace,  11. sankce,

64

 12. ostatní ustanovení,  13. závěrečná ustanovení V praxi se mohou jednotlivé části odlišovat názvem, mohou být různě spojeny či odděleny. Principy však zůstávají stále stejné. Smlouvu by měl v ideálním případě vypracovávat nezávislý odborník, který by měl kromě obecných právních znalostí, měl mít i znalosti v oblasti stavebního práva a také by to měl být odborník na stavebnictví. To se v praxi málokdy podaří, a proto by měli takoví specialisté při tvorbě smlouvy spolupracovat. Např., advokát si přizve k tvorbě smlouvy specialistu na stavební právo a „stavaře“ technika.

7.1 Název smlouvy I když se nejedná o zásadní právní problém, měla by být smlouva vždy přesně identifikována již v jejím názvu. Většinou se však název smlouvy objeví i v dalších ustanoveních smlouvy. Velmi důležitým aspektem je uvedení zákona, podle kterého se smlouva uzavírá. Obecně lze uzavřít takovou smlouvu podle Občanského zákoníku. SMLOUVA O DÍLO (dále jen „smlouva“)

uzavřená dle ustanovení § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění

7.2 Smluvní strany V této části smlouvy je nejdůležitější přesně identifikovat smluvní strany. U občana je kvůli nezaměnitelnosti vhodné uvést alespoň datum narození, ideální je rodné číslo. Číslo občanského průkazu není vhodné, neboť může dojít k jeho výměně. Potřebné je také uvést trvalé bydliště nebo jinou adresu pro potřeby doručování písemností. Vhodné, i když ne nezbytné, je uvedení číslo bankovního účtu. U fyzické osoby podnikající je nutné kromě jména a příjmení uvést místo podnikání, identifikační číslo (IČ) a pokud je plátcem daně z přidané hodnoty (DPH) tak i daňové identifikační číslo (DIČ). Dále se uvádí bankovní spojení. U právnické osoby je identifikace „nejsložitější“, resp. nejdůležitější z důvodu možné záměny. Je vhodné prověřit identifikační údaje v Obchodním rejstříku, který je volně k dispozici např. na webových stránkách https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik . Musí být naprosto přesně uveden název společnosti vč. malých a velkých písmen, teček, čárek, mezer apod. Při dnešních praktikách některých soudů může být i nepřesný název společnosti důvodem pro neplatnost smlouvy. Musí být uvedena osoba nebo osoby kompetentní smlouvu podepsat. Tato skutečnost je také uvedena ve výpisu z obchodního rejstříku. Některé smlouvy podepisuje za společnost více oprávněných osob, a pokud by takovou smlouvu podepsal jen jeden z nich, smlouva by byla neplatná. Samozřejmostí je uvedení sídla firmy, IČ, DIČ a bankovního spojení. V obecné rovině jsou důležité tyto údaje: Objednatel: …………………… (občan - jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště vč. PSČ a okresu, telefon, fax, E-mail)

65

odpovědný zástupce ve věcech technických: ………… (jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště vč. PSČ a okresu, telefon, fax, E-mail) bankovní spojení: .......................(název banky, číslo účtu) dále jen objednatel nebo Objednatel: ...............................(právnická nebo fyzická osoba podnikající - název, adresa vč. PSČ a okresu, telefon, fax) (u právnických osob) zapsaný v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem ……………….. oddíl…. , vložka ……, spisová značka …… odpovědný zástupce: ve věcech smluvních (statutární orgán)............................................. ve věcech technických ........................................... a další osoby písemně zmocněné statutárním orgánem objednatele bankovní spojení: .......................název banky, číslo účtu IČO: ........................................ DIČ: ........................................ dále jen objednatel a Zhotovitel: ................................ název, adresa vč. PSČ a okresu, telefon, fax, E - mail (u právnických osob) zapsaný v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem ……………….. oddíl…. , vložka ……, spisová značka …… odpovědný zástupce: ve věcech smluvních (statutární orgán)........................... ve věcech technických ........................................... a další osoby písemně zmocněné statutárním orgánem zhotovitele bankovní spojení: .......................název banky, číslo účtu IČO: ........................................ DIČ: ........................................ dále jen zhotovitel stavby Vzor: Smluvní strany Stavby s.r.o. se sídlem Krajinská 77, 370 21 České Budějovice zastoupená jednatelem - Mgr. Janem Křivým společnost je zapsána v Obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddíl C., vložka 1122, spisová značka: C.1122 IČ: 212 22 112 DIČ: CZ 211 22 112 Bankovní spojení: Oberbankczech, číslo účtu – 222222222/2222 jako objednatel nebo v případě občana Josef Starý, narozen 1.1.1988, r.č. 880101/4321 bytem Stará 369/66 30998 Dolní Horní Bankovní spojení: HB-Money, číslo účtu – 2232223/0333 jako objednatel a Ing.arch. Jiří Ptáček

66

Špatná 887, 370 21 České Budějovice IČ: 2221 96 225 DIČ: CZ 222196225(pokud je plátcem DPH) bankovní spojení: Bank SP, číslo účtu - 44422444/4224 jako zhotovitel stavby nebo v případě právnické osoby DEMOLICE, s.r.o. zastoupena jednatelem Ing. arch. Petrem Hochem se sídlem Malá 998, 370 55 České Budějovice společnost je zapsána v Obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddíl C, vložka 2299, spisová značka: C.2299 IČ: 2221 96 299 DIČ: CZ 222196299 bankovní spojení: Obersuperbank FE, číslo účtu - 333993333/3993 jako zhotovitel stavby

7.3 Předmět a rozsah díla V této části smlouvy o dílo je potřeba přesně definovat, co přesně je předmětem smlouvy a co všechno obsahuje smluvní cena. Čím přesnější bude definice rozsahu díla, tím méně sporů budou smluvní strany řešit především při placení smluvní ceny. Dále jsou uvedeny možnosti, jakým způsobem lze definovat předmět díla: Definice pomocí projektové dokumentace Definice pomocí rozpočtu, popř. nabídkou zhotovitele Stavebním povolením, zadávacími podmínkami veřejné zakázky Je vhodné kombinovat uvedené možnosti a zároveň detailně popsat, vše co souvisí s předmětem plnění. Detailně se této problematice budeme věnovat v kapitole 6 Klíčová ustanovení smlouvy o dílo.

7.4 Termíny plnění Stanovení termínu plnění stavebního díla je jednou z nejdůležitějších částí smlouvy o dílo. Termín dokončení bývá často pro investora důležitý z různých provozních důvodů, proto jeho nedodržení bývá často jedním ze sankčních ujednání. Mnohdy jsou ve smlouvě stanoveny i postupové termíny plnění (tzv. milníky), kdy je zhotovitel povinen k určitému datu dokončit stanovenou část díla. Termíny ve smlouvě mohou být stanoveny buďto pevným datem, nebo jako lhůty vztahující se k určité události – např. zahájení stavby do x dnů od podpisu smlouvy o dílo, termín dokončení do x měsíců od zahájení stavby atp. Pokud jsou dodávky zhotovitele závislé na dokončení prací jiného dodavatele, který pracuje pro investora, je důležité do smlouvy zahrnout také termíny, ve kterých musí dokončit svá plnění investor. Blíže v kapitole 6 Klíčová ustanovení smlouvy o dílo.

67

7.5 Cena a platební podmínky Stanovení ceny díla a jeho částí musí být stanovena tak, aby byla maximálně vyloučena nejednoznačnost výkladu. Pokud to není nutné, nelze doporučit výpočet ceny dle nejasných pravidel, např. procentem z nějaké částky apod.. Také stanovení způsobu fakturace a procesu předávání faktur je vhodné velmi podrobně specifikovat. Tyto perfektní formulace budou oceněny v okamžiku sporu mezi smluvními stranami. V zásadě může být cena definována ve smlouvě o dílo těmito způsoby:  Pevná cena  Pevná cena stanovená dle rozpočtu  Cena stanovená dle nezávazného rozpočtu  Skladebná cena  Cena pohyblivá Blíže v kapitole 6 Klíčová ustanovení smlouvy o dílo.

7.6 Předání staveniště, podmínky při provádění stavby a předání stavby Předání staveniště se mohou týkat následující ujednání, která mohou být více či méně důležitá pro jednu ze smluvních stran:: o Staveniště pro provedení díla bude předáno zápisem ve stavebním deníku nebo zvláštním zápisem podepsaným odpovědnými zástupci obou smluvních stran pro věci technické. V tomto zápise bude uvedeno prohlášení zhotovitele, že staveniště za uvedených podmínek a k uvedenému dni přejímá a objednatel předává. o Zhotovitel je povinen na převzatém staveništi udržovat pořádek a čistotu a je povinen odstraňovat odpady a nečistoty vzniklé jeho činností. Je povinen staveniště zabezpečit, aby po dobu výstavby nedocházelo k jeho porušování, řádně udržovat přístupové komunikace a neprodleně odstranit veškeré znečištění. o Přístup na staveniště bude prováděn ze stávajících silnic a místních komunikací. Veškeré znečištění nebo poškození těchto komunikací resp. užívaných ploch odstraní zhotovitel na své náklady neprodleně nebo v termínu dohodnutém s objednatelem. o Zhotovitel je povinen zajistit řádné vytyčení staveniště a během výstavby řádně pečovat o základní směrové a výškové body, a to až do doby předání díla objednateli. o Zhotovitel je povinen zajistit na staveništi na své náklady vytyčení všech podzemních zařízení a inženýrských sítí, o čemž provede zápis do stavebního deníku, a tyto vhodným způsobem chránit a zajistit, aby v průběhu stavby

68

o

o

o

o

o

nedošlo k jejich poškození. Za poškození nadzemních i podzemních zařízení a inženýrských sítí odpovídá zhotovitel. Potřebná povolení včetně příslušných vyjádření a stanovisek k případné uzavírce silnic nebo místních komunikací zajistí zhotovitel u příslušného správního orgánu a zajistí splnění jimi stanovených podmínek. Jestliže v souvislosti s prací na staveništi bude třeba umístit nebo přemístit dopravní značky, obstará tyto práce zhotovitel. Zhotovitel dále zodpovídá i za umístění a udržování dočasného dopravního značení v souvislosti s průběhem prováděných prací. Zhotovitel je povinen informovat majitele dotčených a přilehlých objektů a pozemků nejpozději pět pracovních dnů před zahájením o způsobu provádění prací, případných uzavírkách a omezeních, zvláště pak s ohledem na jejich provoz. Objednatel má právo nezahájit přejímací řízení díla, není-li na staveništi pořádek, zejména uspořádaný zbylý materiál nebo není-li odstraněn ze staveniště odpad vzniklý při stavební činnosti apod. Nejpozději do 2 pracovních dnů po úspěšném odevzdání a převzetí díla je zhotovitel povinen vyklidit staveniště a upravit jej do původního stavu v souladu s projektovou dokumentací a pravomocným rozhodnutím správních orgánů a požadavků vlastníků dotčených pozemků. V případě nedodržení stanoveného termínu je povinen uhradit zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 10.000,- Kč za každý den prodlení.

Pro provádění díla je vhodné stanovit:  Povinnost vést stavební deník o Zhotovitel je povinen ode dne převzetí staveniště do doby převzetí díla a vyklizení staveniště vést stavební deník (typizovaný - SEVT) a zapisovat do něj každodenně skutečnosti rozhodné pro průběh stavby a pro plnění této smlouvy. Zejména je povinen zapisovat údaje týkající se druhu prací, jejich časového postupu a způsobu provádění, jakosti, odchylek včetně jejich zdůvodnění, přehledu všech provedených zkoušek, údaje o stavu staveniště, o počasí, nasazení zaměstnanců, strojů a dopravních prostředků, údaje o opatřeních učiněných v souladu s předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí, údaje o událostech a překážkách, vztahujících se ke stavbě apod. Veškeré listy stavebního deníku musí být číslovány a mezi jednotlivými zápisy nesmí být vynechána prázdná místa, která by umožňovala dodatečné vepsání zápisu. Stavební deník je veden se dvěma čitelnými průpisy. První průpis je určen pro objednatele (stavební dozor – pokud je jmenován), druhý průpis ukládá

69

o o

o

o

o

o

o

zhotovitel odděleně (mimo stavbu) od originálu tak, aby byl pohotově k dispozici v případě ztráty nebo zničení originálu. Stavební deník musí být přístupný všem oprávněným osobám kdykoliv v průběhu pracovní doby, včetně prodloužených či nočních směn. Zápisy do deníku čitelně provádí stavbyvedoucí a každodenní zápis na závěr osobně v de-níku podepíše. Zápisy do stavebního deníku provádí zhotovitel vždy ten den, kdy byly dané práce provedeny, nebo kdy nastaly okolnosti, které jsou předmětem zájmu. V mimořádných případech a odůvodněně lze takový zápis zhotovitele provést následující den poté, co byly práce provedeny nebo nastaly rozhodné okolnosti pro zápis do stavebního deníku. Pokud zhotovitel poruší některé ustanovení při vedení stavebního deníku (včasné reagování na zápisy v deníky a včasné a úplné zápisy do deníku), je povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 300,-Kč za každé takové porušení. Kromě objednatele a jeho zástupců je oprávněn zapisovat do deníku zástupce zhotovitele, autorský dozor projektanta a příslušné orgány státní správy. Na zápis zástupce objednatele, autorského dozoru nebo orgánů státní správy do stavebního deníku je oprávněný zástupce zhotovitele povinen zápisem do stavebního deníku reagovat neprodleně, nejpozději však do tří pracovních dnů ode dne zápisu. Pokud tak zástupce zhotovitele v daných termínech neučiní, má se to, že se zápisem plně souhlasí. Objednatel je povinen vyjadřovat se k zápisům ve stavebním deníku neprodleně, nejpozději však do tří pracovních dnů ode dne zápisu. V případě, že tak neučiní, má se za to, že se zápisem souhlasí. Zápisy ve stavebním deníku se nepovažují za změnu smlouvy, ale slouží jako technický a věcný podklad pro případné dodatky a změny smlouvy.

 Průběh kontrolních dnů, způsob odsouhlasování vzorků, aktualizace časového harmonogramu  Odpovědnost za zajištění veřejných ploch nutných pro provádění díla  Kontrola prováděných prací o Zhotovitel je povinen vyzvat písemně objednatele, resp. technický dozor objednatele (TDI) ke kontrole a prověření prací, které v dalším postupu budou zakryty nebo se stanou nepřístupnými, a to minimálně 2 pracovní dny před zakrytím. Neučiní-li tak, je povinen na žádost objednatele, technického dozoru objednatele (TDI) tyto práce, které byly zakryty nebo se staly nepřístupnými, na své náklady odkrýt a zase zakrýt.  Způsob odsouhlasování subdodavatelů

70

o Zhotovitel je povinen v průběhu provádění díla předem předložit k odsouhlasení objednateli každou změnu ve struktuře a podílu prací jednotlivých subdodavatelů oproti předložené nabídce zhotovitele, na základě které byla uzavřena tato smlouva. Bez předchozího obdržení souhlasu objednatele není oprávněn zhotovitel takovou změnu realizovat. Zhotovitel je povinen sdělit toto objednateli písemně.  Další možná ujednání:: o Zhotovitel v plné míře odpovídá za ochranu zdraví osob v prostoru staveniště a zabezpečí jejich vybavení ochrannými pracovními pomůckami. Dále se zhotovitel zavazuje dodržovat hygienické předpisy. Zhotovitel je povinen při provádění stavby dodržovat předpisy týkající se bezpečnosti práce, zejména BOZP a nařízení vlády ČR č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. o Veškeré odborné práce musí vykonávat pracovníci zhotovitele mající příslušnou kvalifikaci. Doklad o příslušné kvalifikaci pracovníků je zhotovitel na požádání objednatele povinen doložit. o Zhotovitel je povinen při realizaci díla dodržovat veškeré platné normy (ČSN) a bezpečnostní předpisy, veškeré zákony a jejich prováděcí vyhlášky, které se týkají jeho činnosti. Pokud porušením těchto předpisů vznikne jakákoliv škoda, nese veškeré vzniklé náklady zhotovitel. Zhotovitel je povinen zajistit dílo proti krádeži a proti vzniku požáru, který by mohl vzniknout jeho činností. o Nerespektování písemných požadavků technického dozoru objednatele týkajících se kvality a bezpečnosti díla, může být pro objednatele důvodem k přerušení prací či celé stavby, včetně zastavení plateb zhotoviteli. V případě nerespektování pokynů k zastavení nese zhotovitel odpovědnost za veškeré vzniklé škody. Takto přerušené nebo zastavené práce nemají vliv na povinnost zhotovitele dodržet termín dokončení díla dle této smlouvy. o Zhotovitel je povinen v průběhu prací předložit objednateli k posouzení návrhy úprav postupů organizace výstavby, které vyplynou z odlišných podmínek realizace díla, zejména při vzniku okolností, které zadávací dokumentace nepředpokládala. o Zhotovitel je povinen realizovat dílo v souladu s plánem organizace výstavby (POV), který byl předložen v nabídce zhotovitele do předmětného zadávacího řízení. Zhotovitel je povinen upravit POV i v průběhu realizace díla dle potřeb objednatele na základě písemně předaných pokynů. Pro předání a převzetí díla je vhodné stanovit:  Termín předání a převzetí díla

71

o Zhotovitel je povinen písemně oznámit objednateli nejpozději 5 pracovních dnů před termínem dokončení, kdy bude dílo připraveno k předání. Objednatel je pak povinen nejpozději do pěti dnů od termínu oznámeného zhotovitelem svolat předávací a přejímací řízení. o Objednatel i zhotovitel je povinen se na včas svolané předání díla dostavit. Pokud se objednatel nebo zhotovitel na řádně svolané jednání bez odůvodněné omluvy nedostaví, je oprávněna strana, která se na jednání dostavila, požadovat na straně, která se bez odůvodněné omluvy nedostavila, smluvní pokutu ve výši 10.000,- Kč. Zhotovitel nebo objednatel pak svolá předání na jiný termín, pro který platí stejná pravidla jako v prvně svolaném předání s tím, že smluvní pokuta se vždy zdvojnásobuje.  Požadované doklady k převzetí díla, jako např. stavební deníky a dokumentaci stavby se všemi přílohami, certifikáty jakosti použitých materiálů osvědčení a zápisy o provedených zkouškách použitých materiálů zápisy o všech potřebných revizních a provozních zkouškách doklady o prověření a odsouhlasení všech konstrukcí zakrývaných v průběhu prací o dokumentaci se zakreslením skutečného provedení stavby o geodetické zaměření stavby vč. všech podzemních staveb (sítí) o doklad o měření radonu o o o o o

 Obsah zápisu o předání a převzetí o soupis vad a nedodělků a termíny jejich odstranění o příp. důvody, pro které nelze stavbu převzít o dohodu o opatřeních a lhůtách k jejich odstranění, popř. o výši poskytnuté slevy z ceny díla o dohodu o termínu a způsobu vyklizení staveniště včetně uvedení pozemků užívaných zhotovitelem do řádného stavu o den, od kterého začne běžet záruční doba o prohlášení objednatele, zda předmět díla přijímá či nepřijímá  Povinnost objednatele převzít dílo, souvislosti se zaplacením díla o Objednatel se zavazuje, že úplné a provozuschopné dílo převezme a zaplatí za něj cenu dohodnutou v této smlouvě, příp. upravenou v souladu s články této smlouvy. o V případě, že objednatel převezme dílo s drobnými vadami a nedodělky uvedenými v předávacím protokolu, je zhotovitel povinen tyto vady a

72

nedodělky odstranit ve lhůtách stanovených v předávacím protokolu. V protokolu bude také stanoven rozsah zařízení staveniště nutný k odstranění vad a nedodělků vč. termínu jeho odstranění. Pokud zhotovitel neodstraní jednotlivé vady a nedodělky v daných termínech, je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 500,- Kč za každý nedodělek a den prodlení a každou vadu a den prodlení. Objednatel není povinen převzít dílo vykazující vady a nedodělky.

7.7 Vady a nedodělky, záruční doba a reklamace Ohledně případných vad na díle je ve smlouvě o dílo potřeba stanovit alespoň následující skutečnosti:  Délka záruční doby  Způsob vyřizování reklamací  Požadavky na bankovní záruku, možnosti jejího čerpání Zde je uveden příklad textace relevantních odstavců: o Zhotovitel poskytuje na celé dílo záruční dobu v délce 60 měsíců (dále jen „Záruční doba“), která počíná běžet dnem předání a převzetí kompletního a řádně dokončeného díla, které je zbaveno všech vad a nedodělků. Po dobu běhu Záruční doby odpovídá zhotovitel za vady, které objednatel zjistil a které včas reklamoval. o Strany se dohodly, že zhotovitel přejímá záruku za jakost díla, tj. zhotovitel přejímá závazek a zavazuje se, že po smluvenou záruční dobu od řádného protokolárního předání díla zhotovitelem objednateli bude dílo způsobilé pro účely specifikované ve stavebním povolení a kolaudačním souhlasu a že si zachová smluvené vlastnosti a jakost v souladu s projektovou dokumentací, tj. provedení prací na díle a veškerý materiál v první třídě a doložený atestem, a že dílo bude mít vlastnosti stanovené v projektové dokumentaci včetně jejich změn a doplňků, v technických normách (ČSN) a předpisech, které se na provedení díla vztahují (dále bude záruka zhotovitele za jakost specifikovaná v tomto odstavci označována rovněž jen jako „záruka za jakost“). o U částí díla či technologií, kde výrobce stanovil záruku za jakost po dobu jinou než je uvedena v předchozím odstavci, platí takto výrobci částí díla či technologií poskytnutá záruka za jakost po dobu stanovenou těmito výrobci, doba počíná běžet od řádného zhotovení díla a řádného protokolárního předání díla zhotovitelem objednateli. Tento odstavec plní zároveň funkci záručního listu potvrzujícího záruku za jakost převzatou zhotovitelem. o Pokud budou objednatelem zjištěny vady po předání díla, oznámí je písemně zhotoviteli a ten je povinen do 10 kalendářních dnů od obdržení tohoto

73

o

o

o o

o

o

o

o

oznámení se písemně vyjádřit, zda vadu uznává či nikoliv. Pokud se ve sjednané lhůtě zhotovitel nevyjádří, má se za to, že reklamaci uznává. Vady díla odstraní zhotovitel bezplatně v dohodnuté lhůtě, nejpozději však do 10 dnů od obdržení oznámení. Pokud tato lhůta neodpovídá nutným technologickým postupům při odstraňování vad, je povinen zhotovitel vadu odstranit ve lhůtě odpovídající příslušným technickým postupům. Lhůta musí být dohodnuta tak, aby nezmařila další případné práce či úkony, nebo funkci díla V případě, že se jedná o vadu typu havárie, je zhotovitel povinen započít s odstraňováním vady neprodleně (nejpozději do 24 hodin) tak, aby nedocházelo ke vzniku dalších škod. Strany se dohodly, že záruční doba neběží po dobu, po kterou objednatel nemůže užívat dílo pro jeho vady a nedodělky nebo ho může užívat pouze omezeně. Zhotovitel neodpovídá za vady, které mají původ v užívání předmětu díla v rozporu s účelem, pro který byl vyprojektován. Pokud zhotovitel neodstraní drobné vady a nedodělky v dohodnutých termínech, je objednatel oprávněn objednat odstranění těchto vad a nedodělků u jiného dodavatele a zhotovitel je povinen tyto náklady uhradit. Zaplacení nákladů na nového dodavatele objednateli nezbavuje zhotovitele povinnosti zaplatit objednateli veškeré další škody, které mu vznikly v souvislosti s prodlením zhotovitele. V případě, že zhotovitel odstraňuje vady a nedodělky, je povinen provedenou opravu objednateli řádně předat. Na provedenou opravu vady poskytuje zhotovitel záruku ve stejné délce jako v bodě 9.1. tohoto článku smlouvy, tj. 60 měsíců od předání provedené opravy objednateli. Zhotovitel se zavazuje, že nejpozději v den protokolárního předání díla předloží objednateli originál bankovní záruky za řádné odstraňování vad díla ve výši 5% z konečné hodnoty díla bez DPH. Bankovní záruka bude v plné výši platná po celou dobu běhu záruční lhůty Právo z bankovní záruky za řádné odstraňování vad díla po dobu záruční lhůty je objednatel oprávněn uplatnit v případech, že zhotovitel neplní záruční podmínky. Bankovní záruka bude uvolněna objednatelem do 5 kalendářních dnů po uplynutí záruční doby na základě doručení písemné žádosti zhotovitele o uvolnění této bankovní záruky na adresu objednatele.

7.8 Sankce Nezbytnou součástí každé smlouvy o dílo jsou také ustanovení o sankcích. Ty by měly být vždy stanoveny tak, aby byly vyvážené pro obě smluvní strany. V konkrétních případech vždy záleží i na velikosti stavby, její důležitosti pro investora a dalších, v místě

74

a čase specifických podmínkách. Jiné sankce budou v případě stavby garáže a jiné v případě stavby továrny, kdy každý den zpoždění bude pro investora znamenat ztrátu z výroby. Kromě smluvních pokut, lze ve smlouvě doporučit dohodu o náhradě škody způsobené některou ze smluvních stran. Pokud nebude tato dohoda uzavřena, nebude možné náhradu škody společně se smluvní pokutou uplatnit. Nejčastěji se smluvní sankce mohou týkat:  Termínů provedení, uzlových termínů výstavby  Prodlením s placením faktur  Prodlení s převzetím a předáním staveniště  Prodlení s odstraňováním vad a nedodělků  Prodlení s odstraňováním reklamací  Porušení ustanovení o bezpečnosti práce Zde je příklad konkrétních ujednání: o Zhotovitel se zavazuje zaplatit objednateli smluvní pokutu samostatně za každou vadu či nedodělek ve výši 0,5 % z celkové ceny díla bez DPH podle této smlouvy za každý den prodlení, oproti písemné výzvě objednatele v případě, že nesplní termíny odstranění vad a nedodělků sjednané v zápise o předání a převzetí díla. o V případě nesplnění termínu dokončení díla a předání objednateli dle této smlouvy je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 0,5 % z celkové ceny díla bez DPH za každý den prodlení. o V případě nedodržení dohodnutého termínu pro odstranění vad reklamovaných v záruční lhůtě zaplatí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 0,5 % z celkové ceny díla bez DPH za každý den prodlení a za každou vadu či nedodělek samostatně. o Za porušení povinnosti mlčenlivosti dle této smlouvy je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 200.000,- Kč, a to za každý jednotlivý případ porušení povinnosti. o Bude-li ze strany zhotovitele porušena právní povinnost, která je stanovena právními předpisy nebo touto smlouvou a objednatel učiní nebo opomene učinit v důsledku porušení takové povinnosti následné činnosti, v jejichž důsledku bude sankcionován ze strany orgánů veřejné správy je příslušný zhotovitel povinen tuto částku jako vzniklou škodu objednateli nahradit, pokud nebyla způsobena zcela či zčásti v důsledku jednání či opomenutí

75

o o

o

o

o

objednatele nebo pokud na možné porušení předpisů zhotovitel objednatele předem neupozornil. Objednatel je oprávněn jednostranně započíst své nároky na zaplacení smluvní pokuty vůči nárokům zhotovitele na úhradu ceny díla. Objednatel je oprávněn vyúčtovat zhotoviteli a zhotovitel je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 100.000,- Kč za každé opakované porušení ostatních povinností zhotovitele sjednaných ve smlouvě, na které byl písemnou formou upozorněn a které nesplnil ani v dodatečně stanovené přiměřené lhůtě. Smluvní pokuty sjednané touto smlouvou zaplatí povinná strana nezávisle na zavinění a na tom, zda a v jaké výši vznikne druhé straně škoda, kterou lze vymáhat samostatně. Smluvní pokuty se nezapočítávají na náhradu vzniklé škody. Smluvní pokuty lze uložit i opakovaně. Při prodlení zhotovitele s vyklizením staveniště zaplatí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 10,- Kč za m2 denně až do úplného vyklizení a protokolárního předání staveniště. Při prodlení objednatele s úhradou kteréhokoli daňového dokladu ve sjednané lhůtě zaplatí objednatel zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení oproti splatnosti dokladu.

7.9 Ostatní a závěrečná ustanovení V této části se uvádí další smluvená ujednání, která nejsou v předchozích částech, případně se některá ujednání z předchozích částí upřesňují, např.: 

Možnosti odstoupení od smlouvy o Objednatel je oprávněn odstoupit od této smlouvy:  v případě, že probíhá insolvenční řízení proti majetku zhotovitele, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo insolvenční návrh byl zamítnut proto, že majetek zhotovitele nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo byl konkurs zrušen proto, že majetek zhotovitele byl zcela nepostačující;  v případě podstatného porušení této smlouvy zhotovitelem, zejména v případě:  prodlení s řádným zhotovením díla, a to po dobu delší než 20 dnů,  prodlení s řádným protokolárním předáním díla delším než 20 dnů,  porušení smluvní povinnosti dle této smlouvy, které nebude odstraněno ani v dodatečné přiměřené lhůtě 10 dnů,  kdy zhotovitel využil k plnění předmětu této smlouvy subdodavatele v rozporu s nabídkou zhotovitele v rámci zadávacího řízení na Veřejnou zakázku nebo bez předchozího písemného souhlasu objednatele,  v jiném touto smlouvou výslovně upraveném případě.

76

o Objednatel je oprávněn odstoupit od této smlouvy v případě, kdy vyjde najevo, že zhotovitel uvedl v rámci zadávacího řízení Veřejné zakázky nepravdivé či zkreslené informace, které by měly zřejmý vliv na výběr zhotovitele pro uzavření této smlouvy. o Odstoupení od smlouvy musí být učiněno písemným oznámením o odstoupení od této smlouvy druhé smluvní straně, účinky odstoupení nastávají dnem doručení oznámení druhé straně. V pochybnostech se má za to, že odstoupení bylo doručeno do 5 dnů od jeho odeslání v poštovní zásilce s dodejkou. o V případě odstoupení je zhotovitel povinen okamžitě opustit staveniště a vyklidit zařízení staveniště nejpozději do 15 dnů od účinností odstoupení, nedohodnou-li se strany jinak. Zhotovitel je v takovém případě povinen učinit veškerá potřebná opatření k tomu, aby zabránil vzniku škody hrozící objednateli v důsledku ukončení činností zhotovitele a o těchto opatřeních objednatele bezprostředně informovat. V opačném případě odpovídá zhotovitel za škodu způsobenou v důsledku porušení této povinnosti. Objednatel se zavazuje převzít a zhotovitel se zavazuje předat dosud provedené práce i nedokončené dodávky do 5 dnů ode dne účinnosti odstoupení od této smlouvy. O takovém předání a převzetí bude pořízen oběma stranami zápis s náležitostmi protokolu o předání a převzetí díla, tj. bude v něm podrobně popsán stav rozpracovanosti díla, provedeno jeho ohodnocení, vymezeny vady a nedodělky a sjednán způsob jejich odstranění. Objednatel má v případě odstoupení od této smlouvy i u odstranitelných vad právo požadovat slevu z ceny, namísto odstranění takových vad.  Povinnosti v oblasti bezpečnosti informací o Zhotovitel se zavazuje během plnění této smlouvy i po uplynutí doby, na kterou je tato smlouva uzavřena, zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozví od objednatele v souvislosti s jejím plněním. Tím není dotčena možnost zhotovitele uvádět činnost podle této smlouvy jako svou referenci ve svých nabídkách v zákonem stanoveném rozsahu, popřípadě rozsahu stanoveném zadavatelem či organizátorem konkrétního výběrového nebo zadávacího řízení.  Možnosti změny smlouvy , způsob doručování písemností o Tuto smlouvu lze měnit na základě dohody stran pouze písemnými a vzestupně číslovanými dodatky podepsanými smluvními stranami. Jiné zápisy, protokoly apod. se za změnu smlouvy nepovažují.

77

o Nastanou-li u některé ze smluvních stran skutečnosti bránící řádnému plnění této smlouvy o dílo, je povinná to ihned bez zbytečných odkladů oznámit druhé straně a vyvolat jednání oprávněných zástupců. o Jakékoli oznámení, žádosti a další kontakty, jejichž provedení se předpokládá dle této smlouvy, budou uskutečněny písemně a budou doručeny druhé straně buď osobně, nebo doporučeným dopisem, oproti potvrzení přijetí, a to:  objednateli na adresu jeho sídla  zhotoviteli na adresu uvedenou v čl. 1 odst. 1.2. této smlouvy. o Každá ze stran může změnit svou doručovací adresu písemným oznámením zaslaným druhé straně v souladu s tímto ustanovením.  Způsob podpisu SOD, počet výtisků atd. o Právní vztahy touto smlouvou neupravené se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a ostatními obecně závaznými právními předpisy. o Obě strany prohlašují, že došlo k dohodě o celém rozsahu a obsahu této smlouvy. o Tato smlouva je vyhotovena ve čtyřech vyhotoveních o stejné platnosti originálu, z nichž dvě obdrží zhotovitel a dvě objednatel. o Tato smlouva je projevem svobodné a vážné vůle smluvních stran, což stvrzují svými podpisy. o Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu obou smluvních stran.


OTÁZKY A ÚKOLY Vyjmenujte základní ustanovení smlouvy o dílo. Definujte sankce, které je možno stanovit ve smlouvě o dílo. Jakým způsobem můžeme ve smlouvě o dílo definovat záruky zhotovitele za provedené dílo?

78


79

8 Klíčová ustanovení smlouvy o dílo KLÍČOVÉ POJMY Smlouva o dílo, termíny plnění, předmět díla, cena díla

CÍLE KAPITOLY Seznámit se způsoby, jak definovat nejdůležitější části smlouvy o dílo.


VÝKLAD Jak jsme ukázali v předchozí kapitole, každá smlouva o dílo obsahuje poměrně velké množství ujednání. Jejich rozsah, množství a podrobnost závisí na povaze díla, na které se smlouva vztahuje. Jinak rozsáhlá smlouva bude na provedení výrobní haly s dodávkou technologie řízené objednatelem a jiná bude na výstavbu rodinného domu na klíč. Bez ohledu na rozsah smlouvy o dílo však každá smlouva obsahuje tři klíčová ujednání, která tvoří nejdůležitější součást smlouvy. Při většině obchodních jednání jsou také tato klíčová ujednání hlavním tématem. Jedná se o:  stanovení předmětu díla a možnosti jeho rozšíření či zmenšení  stanovení ceny za daný předmět díla, způsob ocenění víceprací či méněprací a platební podmínky  stanovení termínu provedení daného předmětu díla a možnosti prodloužení termínu při změně rozsahu předmětu díla Tyto tři klíčová ujednání jsou spolu navzájem úzce propojena a musí být chápána jako jeden celek. Např. nízká cena ve smlouvě o dílo ještě není pro investora zárukou toho, že uspoří nějaké finanční prostředky, pokud není přesně specifikován předmět díla a dodavatelská firma bude mít dle smlouvy možnost účtovat velké objemy víceprací. Kvalitní a pečlivá příprava a dohoda o těchto klíčových ujednáních může zabránit potencionálním sporům v průběhu realizace díla i nemilým překvapením na jedné či druhé straně při jeho dokončování (a fakturování).

80

V následujících odstavcích si podrobně ukážeme, jaké jsou možnosti při formulaci ustanovení, týkajících se těchto klíčových témat.

8.1 Předmět díla V této části smlouvy o dílo je potřeba přesně definovat, co přesně je předmětem smlouvy a co všechno obsahuje smluvní cena. Čím přesnější bude definice rozsahu díla, tím méně sporů budou smluvní strany řešit především při placení smluvní ceny. Dále jsou uvedeny možnosti, jakým způsobem lze definovat předmět díla: Definice pomocí projektové dokumentace Definice pomocí rozpočtu, popř. nabídkou zhotovitele Stavebním povolením, zadávacími podmínkami veřejné zakázky Je vhodné kombinovat uvedené možnosti a zároveň detailně popsat, vše co souvisí s předmětem plnění, např.: o Zhotovitel na svůj náklad a na své nebezpečí zhotoví pro objednatele stavbu „Stavební úpravy pavilonu C“ dle projektové dokumentace zpracované v říjnu 2013 společností Projekty s.r.o., Jindřichův Hradec - Jindřichův Hradec II, Nádražní 249, PSČ 377 01, IČ xxxxxxxxxx, výkazu výměr a zadávacích podmínek výběrového řízení, tvořících nedílnou součást zadávací dokumentace, při respektování rozhodnutí a vyjádření příslušných státních orgánů a správců sítí a podzemních vedení (dále jen „stavba“ nebo „dílo“). Součástí plnění předmětu smlouvy je předání všech atestů, osvědčení, protokolů a certifikátů o zkouškách, revizních zpráv, prohlášení o shodě a příslušné dokumentace v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění a jeho prováděcími předpisy pro veškeré věci, práce a služby použité při zhotovení díla, zajištění kontroly kvality provádění díla, poskytnutí všech práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví umožňující řádné provozování, údržbu, opravy a provedení a dodání dokumentace skutečného provedení díla a poskytnutí záruk pro dílo. o Dílo bude provedeno v souladu s podmínkami všech pravomocných rozhodnutí orgánů státní správy, předpisy upravujícími provádění stavebních děl, ustanoveními této smlouvy a výše uvedenou projektovou dokumentací. Součástí díla je zajištění: o funkce odpovědného geodeta po dobu realizace stavby, o geodetické vytyčení stavby před zahájením prací, z pevných bodů předaných odpovědným geodetem, zajištěným objednatelem u zpracovatele projektové dokumentace,

81

o vytýčení, označení a ochrana stávajících inženýrských sítí a zařízení v obvodu staveniště, toto vytýčení, včetně zaměření, bude před zahájením stavebních prací předáno objednateli v digitální formě, o respektování ochranných pásem inženýrských sítí dle příslušných norem a vyhlášek a údajů jejich majetkových správců, o geodetické zaměření skutečného provedení vybudovaného díla zpracované v tištěné a elektronické podobě odpovědným geodetem zhotovitele v 5ti vyhotoveních včetně ověření dle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, o pět vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby, čímž se rozumí barevně odlišené zákresy veškerých změn ve všech přílohách projektové dokumentace označené razítkem „Skutečné provedení“ s datem a podpisy zhotovitele, o fotodokumentace postupu prací během provádění díla s popisem pracovního postupu, lokalizací a uvedením data pořízení. Tyto podklady budou objednateli dokládány měsíčně ke každé fakturaci, a to jak v tištěné, tak i digitální podobě, o prokazatelné oznámení zahájení prací dotčeným orgánům a organizacím a vlastníkům nemovitostí a dodržování dohodnutých podmínek sjednaných objednatelem v souhlasech, budoucích smlouvách, či jiných smlouvách, o zajištění veškerých dočasných záborů potřebných pro realizaci stavby, o fotodokumentace stavu dotčených pozemků dočasného záboru před a po dokončení díla, o zabezpečení souhlasu (rozhodnutí) ke zvláštnímu užívání veřejného prostranství a komunikací dle platných předpisů, o přístupových komunikací ke staveništi včetně jejich údržby po dobu stavby a oprav po dokončení stavby, o pasportizace (včetně fotodokumentace) okolních komunikací a objektů, které mohou být ovlivněny stavební činností zhotovitele, o udržování stavbou dotčených veřejných komunikací v čistotě a jejich uvedení do původního stavu, o zabezpečení dočasného dopravního značení dle platných právních předpisů, o opatření, která zamezí znečištění podzemních a povrchových vod pod vlivem stavebních prací, zodpovědnost za znečištění způsobené stavební činností, jde k tíži zhotovitele, o monitoring a evidenci sledování seismiky, hluku, vibrací a emisí po dobu výstavby, opatření ochrany proti šíření prašnosti a nadměrného hluku, o kontrolního systému pro zjišťování případného úniku závadných látek na staveništi, dodržování opatření k zamezení znečištění podzemních a povrchových vod pod vlivem stavebních prací, zvláště pak úniku ropných látek do půdy a vody po celou dobu provádění stavby,

82

o zřízení a projednání potřebných ploch pro zařízení staveniště, skládky materiálu, o zařízení staveniště a zajištění případného stavebního povolení pro zařízení staveniště včetně všech nákladů spojených s jeho zřízením a provozem, o zajištění vytýčení obvodu staveniště, o evidenci a likvidaci odpadů v rozsahu stanoveném zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o součinnost při výkonu koordinátora bezpečnosti práce v rozsahu dle zákona č. 309/2006 Sb., a zajistí dodržování všech platných předpisů v oblasti bezpečnosti práce, o splnění dalších pokynů a omezení vyplývajících ze stavebního povolení, rozhodnutí, vyjádření a souhlasů vydaných v průběhu přípravy stavby, o součinnosti se stavebním úřadem v řízení o užívání dokončené stavby, případně o vydání kolaudačního souhlasu, o řádného předání díla nebo jeho části objednateli včetně všech dokladů a náležitostí umožňujících získání kolaudačního souhlasu; zhotovitel zodpovídá za splnění všech podmínek stavebního povolení a za získání všech dokladů požadovaných ve stavebním povolení a všech dalších vyjádřeních se stavebním povolením souvisejících; předáním díla není zhotovitel zbaven povinnosti doklady na výzvu objednatele doplnit, o plnění podmínek územního rozhodnutí, příslušných stavebních povolení a dalších rozhodnutí a požadavků dotčených orgánů a organizací souvisejících s realizací stavby, o zohlednění vyjádření dotčených orgánů a organizací při provádění stavby, o údržby provedených prací během výstavby, o součástí plnění je rovněž provedení zkušebního provozu technologické části díla, a to v délce minimálně dvou měsíců, přičemž má objednatel právo délku zkušebního provozu z vlastní vůle zkrátit v případě, že proběhne zkušební provoz bez výhrad objednatele a bez zjevných vad. o Zhotovitel se zavazuje provést rovněž úkony spojené s výkonem dodavatelské inženýrské činnosti, zejména vyřizování veškerých povolení, překopů, záborů, souhlasů a oznámení souvisejících s provedením díla a směřujících a současně nutných pro vydání kolaudačního souhlasu pro celou stavbu. Abychom předešli možným problémům souvisejícím s nedostatečnou kvalitou projektové dokumentace, můžeme ve smlouvě také stanovit prioritu jednotlivých předaných dokumentů např. takto o Případný nesoulad mezi jednotlivými částmi projektové dokumentace má být řešen dle následujících priorit: 1. technická specifikace, 2. výkresová část, 3. textová část. Pokud investor bude požadovat po zhotoviteli vypracování kontrolního a zkušebního plánu, je dobré toto také uvést do předmětu díla:

83

o Pro zajištění kvality prováděných prací zpracuje zhotovitel před zahájením příslušných prací projekt řízení a kontroly jakosti. Konečné znění odevzdá zhotovitel objednateli nejpozději do 15 dní ode dne podpisu této smlouvy.

8.2 Termíny provedení stavby Stanovení termínu plnění stavebního díla je jednou z nejdůležitějších částí smlouvy o dílo. Termín dokončení bývá často pro investora důležitý z různých provozních důvodů, proto jeho nedodržení bývá často jedním ze sankčních ujednání. Mnohdy jsou ve smlouvě stanoveny i postupové termíny plnění (tzv. milníky), kdy je zhotovitel povinen k určitému datu dokončit stanovenou část díla. Termíny ve smlouvě mohou být stanoveny buďto pevným datem, nebo jako lhůty vztahující se k určité události – např. zahájení stavby do x dnů od podpisu smlouvy o dílo, termín dokončení do x měsíců od zahájení stavby atp. Pokud jsou dodávky zhotovitele závislé na dokončení prací jiného dodavatele, který pracuje pro investora, je důležité do smlouvy zahrnout také termíny, ve kterých musí dokončit svá plnění investor. Velmi důležitou součástí tohoto odstavce je stanovení podmínek, za kterých je možné prodloužení dohodnuté doby výstavby. Z pohledu dodavatele je určitě vhodné zohlednit klimatické podmínky či případné vícepráce, které se na stavbě mohou vyskytnout. Z pohledu investora je samozřejmě účelné jakékoli prodlužování termínu dokončení co nejvíce omezit. Existují dokonce smlouvy, ve kterých je jakékoli prodloužení termínu nepřípustné a pod přísnou sankcí a veškerá rizika spojená např. s klimatickými podmínkami jdou k tíži zhotovitele. Pro popsání této kapitoly můžeme použít např. následující odstavce: o Dílo bude dokončeno do 120 po sobě jdoucích kalendářních dní, počínaje dnem následujícím po dni předání staveniště objednatelem zhotoviteli. Předpokládaný termín předání staveniště je 1. 6. 2014. o Zhotovitel bude provádět dílo dle harmonogramu postupu prací, který je přílohou č. 2 této smlouvy. Strana 3 (celkem 14) o Pokud z jakýchkoliv důvodů na straně objednatele nebude možné zahájit v předpokládaném termínu zahájení realizace stavebních prací dle smlouvy (zejména prodloužením doby trvání zadávacího řízení) je zhotovitel oprávněn požadovat změnu lhůty dokončení tak, že jím navržený termín dokončení bude upraven o dobu shodnou, po kterou nebylo možné zahájit plnění. o Pokud zhotovitel splní řádně dílo a připraví jej k předání objednateli před sjednaným termínem ukončení prací, je objednatel povinen převzít dílo i v tomto navrženém zkráceném termínu. o Dojde-li ke zpoždění s předáním díla z důvodu vyšší moci, je zhotovitel oprávněn požadovat prodloužení termínu plnění této smlouvy o technicky zdůvodněnou a oboustranně odsouhlasenou lhůtu. Prodloužení termínu dokončení díla bude pro tento případ řešeno dodatkem k této smlouvě.

84

o Za vyšší moc se pokládají ty okolnosti, které vznikly po uzavření této smlouvy v důsledku stranami nepředvídatelných a neodvratitelných událostí mimořádné povahy mající bezprostřední vliv na plnění díla. Za tyto okolnosti smluvní strany považují také případy klimatických podmínek (silné mrazy nebo velké dlouhotrvající dešťové srážky) znemožňujících pokračování prací v období delším než 3 dny v době realizace stavby, potvrzené ve stavebním deníku technickým dozorem objednatele. o Zhotovitel je povinen o vzniku takovéto okolnosti bezodkladně písemně vyrozumět objednatele.

8.3 Cena a platební podmínky Stanovení ceny díla a jeho částí musí být stanovena tak, aby byla maximálně vyloučena nejednoznačnost výkladu. Pokud to není nutné, nelze doporučit výpočet ceny dle nejasných pravidel, např. procentem z nějaké částky apod. Také stanovení způsobu fakturace a procesu předávání faktur je vhodné velmi podrobně specifikovat. Tyto perfektní formulace budou oceněny v okamžiku sporu mezi smluvními stranami. V zásadě může být cena definována ve smlouvě o dílo těmito způsoby:  Pevná cena  Pevná cena stanovená dle rozpočtu  Cena stanovená dle nezávazného rozpočtu  Skladebná cena  Cena pohyblivá Pevná cena je ve smlouvě definovaná jako neměnná cena díla či stavebních prací, které jsou jednoznačně definovány v předmětu díla. Je vhodná pro novostavby nebo stavební díla, kde se nepředpokládají změny předmětu díla. Z pohledu objednatele je výhodná v tom, že většina rizik spojených s prováděním díla jde na vrub prováděcí firmy. Nevýhodou je naopak téměř nulová možnost dosáhnout jakýchkoli úspor v průběhu výstavby. Součástí smlouvy o dílo s pevnou cenou může být také rozpočet. Potom se jedná o pevnou cenu stanovenou dle rozpočtu a platí pro ni stejná pravidla jako pro pevnou cenu (objednatel ani zhotovitel nemůže žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno). Byla-li však cena určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný, jedná se o cenu stanovenou dle nezávazného rozpočtu a zhotovitel může požadovat zvýšení ceny, objeví-li se při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy, a v případě rozpočtu s výhradou nezávaznosti, oč nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem náklady zahrnuté do rozpočtu. Nesouhlasí-li objednatel se zvýšením ceny, určí zvýšení ceny na návrh zhotovitele soud. Objednatel může bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení o více než

85

10 % ceny podle rozpočtu. V tomto případě je objednatel povinen nahradit zhotoviteli část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu. (§2622 Občanského zákoníku). Pokud není možné na počátku stavebních prací stanovit s dostatečnou určitostí rozsah jednotlivých prací, určí se ve smlouvě o dílo pouze jednotkové ceny přepokládaných prací a výsledná cena je potom určena dodatečně, dle skutečně provedených množství. Takto stanovenou cenu nazýváme cenou skladebnou. Lze ji považovat za ujednání o způsobu stanovení ceny díla. V průběhu zhotovování prací je nutná úzká součinnost objednatele, který musí odsouhlasovat skutečně provedená množství. Smluvní strany se také mohou domluvit pouze na procentní přirážce k přímým nákladům dodavatele, v takovém případě se jedná o cenu pohyblivou. Lze ji využít tam, kde nelze předem stanovit ani druhy ani rozsah jednotlivých prací (např. u rekonstrukcí). Zde je nutné podrobně stanovit, jakým způsobem budou sledovány skutečné přímé náklady dodavatele. Součástí ujednání o ceně musí být také stanovení podmínek překročení ceny, způsob provádění a oceňování tzv. víceprací a méněprací (i u pevné ceny mohou nastat vícepráce z důvodů např. změny požadavků investora). Ujednání o ceně mohou vypadat např. takto: o Objednatel se zavazuje zaplatit zhotoviteli dohodnutou smluvní cenu za provedení díla stanovenou v souladu s cenovou nabídkou zhotovitele (oceněný výkaz výměr), která je jako její nedílná součást přílohou č. 1 této smlouvy. Nabídková cena je cenou konečnou, pevnou a neměnnou a obsahuje veškeré náklady potřebné ke splnění předmětu díla. Nabídková cena je stanovena pro danou dobu plnění jako cena nejvýše přípustná se započtením veškerých nákladů, rizik, zisku a finančních vlivů (např. inflace). o Cena za dílo činí: Cena celkem bez DPH Kč DPH ve výši 21%

Kč

Cena celkem včetně DPH

Kč

o Cenu díla lze měnit pouze:  Odečtením všech nákladů na provedení těch částí díla, které objednatel nařídil formou méněprací neprovádět. Náklady na méněpráce budou odečteny ve výši součtu veškerých odpovídajících položek a nákladů neprovedených podle položkového rozpočtu nebo smlouvy.  Započtením veškerých nákladů na provedení těch částí díla, které objednatel nařídil formou dodatečných prací provádět nad rámec množství nebo kvality uvedené v projektové dokumentaci nebo položkovém rozpočtu.

86

 Náklady na dodatečné práce budou účtovány podle odpovídajících jednotkových položek a nákladů dle položkového rozpočtu nebo smlouvy a množství odsouhlaseného objednatelem,  Náklady na dodatečné práce, které nejsou stanoveny jednotkovými cenami položek v nabídkovém položkovém rozpočtu, budou účtovány dle Sborníku cen stavebních prací příslušného roku (pololetí) zpracovaného ÚRS Brno ve výši 80% těchto sborníkových cen.  Dodatečné práce, které nelze jednoznačně specifikovat ani položkou dle Sborníku cen stavebních prací příslušného roku (pololetí) zpracovaného ÚRS Brno budou oceněny cenou vycházející z transparentního základu např. z ofertního řízení provedeného objednatelem, tedy poptáním ceny jednotlivých složek u výrobců či subdodavatelů.  V případě sporu o výši ceny některé dodatečné práce zhotovitel práce provede za cenu vypočtenou objednatelem s tím, že se může následně domáhat doplatku na základě znaleckého posudku u soudu. o O jakékoli dodatečné práci musí být mezi objednatelem a zhotovitelem uzavřena samostatná písemná smlouva (resp. dodatek ke smlouvě) s dohodnutím ceny a vlivu na termín předání díla. Zadání dodatečné práce musí být řešeno v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. V platebních podmínkách se stanovují následující skutečnosti: splatnosti dokladů, náležitosti daňových dokladů (faktur), které upravuje zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, případné pozastávky z plateb apod. Stavební dílo je většinou placeno postupně na základě faktur vystavovaných zhotovitelem. Dle časových období, v jakých je fakturace uskutečňována, rozlišujeme:  Měsíční fakturace  Čtvrtletní fakturace  Fakturace dle uzlových bodů výstavby  Fakturace dle předem stanovených termínů  Zálohy Znění platebních podmínek může vypadat např. takto: o Objednatel uhradí zhotoviteli cenu díla na základě daňového dokladu (dále jen „faktura“) vystaveného zhotovitelem ve dvou vyhotoveních, a to převodním příkazem na účet zhotovitele uvedený na faktuře. o Faktura bude zhotovitelem vystavována vždy jednou měsíčně na základě soupisu provedených stavebních prací. Tento soupis je zhotovitel povinen

87

předložit objednateli vždy k 3. pracovnímu dni měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k plnění dle věty první. Objednatel a jim pověřený technický dozor tento soupis provedených stavebních prací odsouhlasí do 7 pracovních dnů; do 2 pracovních dnů po doručení odsouhlasení soupisu vystaví a dodá zhotovitel daňový doklad nejpozději v termínu do 11. kalendářního dne měsíce následujícího po datu uskutečnění zdanitelného plnění uvedeného na faktuře, a to na příslušnou podatelnu objednatele nebo elektronicky tak, aby byly splněny zákonné lhůty dle zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, v platném znění. o Zhotovitel je oprávněn průběžně fakturovat celkovou cenu díla pouze do výše 90 % celkové ceny díla podle smlouvy. Zbývajících 10 % celkové ceny díla podle smlouvy zhotovitel vyúčtuje v konečné faktuře po úspěšném předání a protokolárním převzetí dokončeného bezvadného díla. o Splatnost faktury vystavené zhotovitelem je 60 dnů od data prokazatelného doručení faktury objednateli. Faktura musí obsahovat veškeré náležitosti dle předpisů o účetnictví a dle daňových předpisů (zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů). V případě, že faktura nebude obsahovat potřebné náležitosti nebo bude obsahovat chybné či neúplné údaje, je objednatel oprávněn ji vrátit zhotoviteli k opravě či doplnění. Vrácení faktury musí být provedeno do data její splatnosti. Po vrácení faktury nové či opravené počíná běžet nová lhůta splatnosti.


OTÁZKY A ÚKOLY Co je důležité při stanovení termínů provádění díla ve smlouvě o dílo? Jakým způsobem je možné definovat cenu za dílo ve smlouvě o dílo? Co vše je možné zahrnout do předmětu díla ve smlouvě o dílo?

KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Klíč k řešení otázek je v textu výkladu. Vzhledem k jednoduchosti a jednoznačnosti otázek není nutno

88

stanovit další pomůcky, vzory nebo postupy.

89

9 Organizace výstavby, stavební deník KLÍČOVÉ POJMY Řízení stavby, dispečerské řízení, autorizovaná osoba, stavbyvedoucí, mistr, stavební deník

CÍLE KAPITOLY Umět definovat řízení stavby. Znát pojem dispečerské řízení. Seznámit se se základními pravomocemi a odpovědnostmi stavbyvedoucího a mistra na stavbě. Znát jednotlivé části stavebního deníku a pravidla pro jeho řádné vedení.


VÝKLAD Řízení stavby Každá řídící činnost v sobě obsahuje šest základních prvků: -

Předvídání Plánování Rozdělení úkolů Příkazy Usměrňování plnění úkolů Kontrola výsledků

1) Předvídání Tzv. prognostika je stanovení pravděpodobného průběhu výstavby. Sestavuje se na základě řádného prostudování projektové dokumentace a uzavřených smluv. Řádně sestavenou prognózou se lez pojistit proti nejrůznějším nepříznivým vlivům a stanovit vhodné podmínky pro dosažení plánovaných cílů. 2) Plánování

90

Základním nástrojem řízení stavby je časový plán stavby. V něm jsou všechny činnosti prováděné na stavbě rozvrženy do času, vzájemné souvislosti a návaznosti. Plán organizace výstavby určuje potřebný sled prací na jednotlivých objektech a jejich souvislost od počátku stavby až do jejího konce. Tento základní plán se podrobněji rozpracovává a zpřesňuje pomocí tzv. operativních plánů, které se sestavují zpravidla na období jednoho měsíce. V těchto plánech se zpřesňuje potřebný počet dělníků podle profesí, termíny pro nasazení vhodné mechanizace pro přísun materiálů a nástupy subdodavatelů. Operativním plánem stavbyvedoucí zabezpečuje plynulé zahajování, pokračování a dokončování všech prací, jednak vlastních pracovníků a jednak postup prací a dodávek svých subdodavatelů. Musí dbát, aby postup stavby byl v souladu se smlouvou uzavřenou se stavebníkem (objednatelem). 3) Rozdělení úkolů Úkoly, které vyplývají z plánu je nutno rozdělit a přidělit k vykonání konkrétním osobám. 4) Příkazy Příkazy, které vyplývají z operativního plánu, se na stavbách vydávají vedoucím pracovních čet. Nejlépe je předat příkaz formou úkolového listu. Provedení uložené práce se stručně popíše, uvede se její rozsah ve fyzických jednotkách, lhůta provedení a výše odměny stanovená za její provedení. 5) Usměrňování plnění úkolů Do plnění jednou přidělených úkolů a vydaných příkazů již stavbyvedoucí nezasahuje. Pouze jejich provádění usměrňuje tím, že zjišťuje odchylky časové a kvalitativní, které při plnění úkolů mohou vzniknout. Zasahuje pouze v tom případě, když zpoždění v plnění přidělených úkolů by mohlo ohrozit plnění plánu, nebo kvalita prováděných prací neodpovídá technickým normám a předpisům. 6) Kontrola Kdo řídí, ten musí také kontrolovat. Důsledná kontrola je neoddělitelnou součástí řízení. Proto není možné se spoléhat pouze na ústní prohlášení, že daný úkol či příkaz je proveden, ale správný vedoucí se musí přesvědčit jak o provedeném úkolu, tak i o kvalitě jeho provedení a o nákladech spojených s jeho provedením. Kontrola musí vést k tomu, aby každý vedoucí znal co možná nejdokonaleji situaci na svém pracovišti, aby měl dostatečný přehled o plnění úkolů svého útvaru a také přehled o tom, jak jeho jednotliví podřízení pokračují v plnění přidělených úkolů.

91

9.1 Dispečerské řízení Jedním ze způsobů řízení práce na stavbách je dispečerská služba. V případě, že se nedaří realizovat stavební činnosti podle plánu, je nutné provést okamžitý zásah, resp. dispečerském řízení. Je realizováno z úrovně managementu firmy s cílem splnění úkolů kladených ve smlouvě o dílo na zakázku a docílení optimalizací v rámci firmy. Pomocí dispečerského řízení se zabezpečuje plynulý průběh výstavby podle zpracovaného operativního plánu tak, aby byl plněn ve výkonech i nákladech. Zpřesňuje a řeší problémy např. s koordinací zásobování, využití dopravních prostředků, rozhodujících strojů, nástupy subdodavatelů apod. Časový horizont řešení dané situace a rozhodování dispečera představují hodiny a dny. Dispečer pomáhá řešit stavbyvedoucímu vzniklé problémy, které nejsou řešitelné v rámci jeho pravomocí a možností. Provádí se na všech stavbách a ve všech malých i velkých firmách a provozech. Pokud se nezvládne problém vyřešit pomocí dispečerského řízení, musí se řešit na vyšší organizační úrovni firmy, kde se sledují důsledky problému v širších souvislostech. Je založena na provozním operativním plánování a na soustavné kontrole plnění časového plánu. Vyžaduje ovšem určité technické vybavení – telefony, mobilní telefony, hlasité telefony, počítačovou síť, případně jiné technické prostředky, pomocí nichž dispečer operativně zasahuje do výrobní činnosti stavby a odstraňuje všechny nežádoucí jevy, jako ztrátové časy nebo různé poruchy a koordinuje jednotlivé výrobní články. Kontrola plnění plánu a uložených úkolů se provádí denně, zpravidla na krátkých poradách úsekových stavbyvedoucích. Zde se provede vyhodnocení zadaných úkolů a stanoví se úkoly nové. Dispečerská služba je vhodná především na velkých staveništích, kde kloubí činnosti výrobních a pomocí složek – dopravu, nasazení mechanizačních prostředků, výrobu betonu, výrobu výztuže, dodávky materiálů, provedení naléhavých oprav apod. Dispečerské řízení stavby má zpravidla tyto okruhy: -

Radiotelefonní spojení s jednotlivými vedoucími úseků Síť stavebních telefonů nebo mobilních telefonů Rozhlasovou ústřednu a síť reproduktorů na staveništi Dálkovou kontrolu chodu některých hlavních strojů Počítačovou síť pro vyhodnocování plnění plánu

Písemné pomůcky operativního řízení jsou: -

Dispečerský deník, do něhož se zapisují úkoly se stanovenými termíny Písemné dispečerské příkazy na propisovacích listech

Dispečerské řízení lze uplatnit i v rámci řízení celé stavební firmy. Dispečerská služby zde plní funkci koordinátora, kontrolora a informátora. Její činnost spočívá v organizování pravidelných konferenčních rozhovorů, které se uskutečňují zpravidla

92

jednou týdně. Dispečer má pro svou práci k dispozici operativní plány, harmonogramy (cyklogramy, síťové grafy apod.), zápisy z kontrolních dnů a přehledy hospodářských výsledků. Pro každého účastníka je vymezen určitý čas. Průběh rozhovoru je předem pevně stanoven, např. kontrola úkolů hlášení potřeb, kontrola důležitých termínů, všeobecné informace.

9.2 Vedení stavby Ze stavebního zákona vyplývá, že vést realizaci stavby může pouze osoba, která předepsaným způsobem prokázala zvláštní způsobilost k této činnosti. Znamená to, že tato osoba musí a) mít osvědčeni zvláštní způsobilosti pro realizaci staveb b) být autorizována v příslušném oboru. Autorizací se rozumí oprávněni fyzických osob k výkonu odborných činnosti ve výstavbě. Toto řeší zákon č. 360/1992 Sb. ze dne 7. května 1992 o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povoláni autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě včetně změn 164/1993 Sb. a 275/1994 Sb. Právnické a fyzické osoby podnikající podle příslušných předpisů mohou vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě pouze tehdy, zajišťují-li výkon těchto činností autorizovanými osobami podle tohoto zákona. Mezi tyto činnosti patří i vedeni realizace staveb. Autorizovanými osobami ve smyslu tohoto zákona jsou a) autorizovaný architekt, b) autorizovaný inženýr, c) autorizovaný technik. Autorizovaný architekt je ten, komu byla udělena autorizace podle tohoto zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných architektů vedeném Českou komorou architektů. Autorizovaný architekt je mimo jiné oprávněn provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby a vést realizaci jednoduché stavby. Autorizovaný inženýr je v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti: a) vypracovávat projektovou dokumentaci staveb b) podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem, c) vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace, d) provádět statické a dynamické výpočty staveb, e) provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy,

93

f) provádět zkoušeni a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, g) vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky, pro dílčí hodnocení vlity staveb na životní prostředí h) vést realizaci stavby, i) provádět geodetická měřeni pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, j) provádět autorský nebo technicky dozor nad realizaci stavby, k) zastupovat stavebníka, popř. navrhovatele na podkladě zmocněni při územním, stavebním nebo kolaudačním řízeni, 1) vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Autorizovaný technik je v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti: a) vypracovávat příslušné dílčí části projektové dokumentace, b) podílet se na vypracováni projektové dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýr c) provádět stavebně technické průzkumy, d) vést realizaci stavby, e) provádět autorský nebo technický dozor nad realizaci stavby, f) řídit příslušné odborné stavební a montážní práce, g) zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kol. řízení, h) vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě uděluje osobám autorizaci pro obory a) pozemní stavby, b) dopravní stavby, c) vodohospodářské stavby, d) mosty a inženýrské konstrukce, e) technologická zařízeni staveb, f) technika prostředí staveb, g) statika a dynamika staveb, h) městské inženýrství, i) geotechnika.

94

K zajištění řádného výkonu odborných činností, přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímu výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna vyzvat ke spolupráci autorizovanou osobu. Mezi základní pracovní povinnosti stavbyvedoucího patří: 1) Plnění všeobecných povinností pracovníka dané firmy. 2) Soustavný pracovní styk s technickým dozorem investora (dále jen TDI), s autorským dozorem generálního projektanta a s orgány státní správy. 3) Řízení vlastního průběhu výstavby. 4) Kontrola práce poddodavatelů, potvrzováni jejich finančních záloh a faktur. 5) Vyhotovování podkladů pro provedení finančních záloh a faktur. 6) Sledováni a aktivní ovlivňování hospodářských výsledků stavby, spolupráce při tvorbě výrobních kalkulací (příp. jejich vypracováváni) a navrhováni jejich změn a doplňků. 7) Sestavováni návrhů operativních plánů stavby (roční, čtvrtletní, měsíční) a jejich vyhodnocování. 8) Vedeni stavebního deníku předepsaným způsobem. 9) Zajišťování všech potřebných dokladů (nutných či vyžádaných), koordinace s TDI při prováděni kontrolních zkoušek hmot a konstrukci: vedeni záznamů o výsledcích zkoušek. 10) Doplňováni projektové dokumentace během výstavby podle skutečného provedeni stavby. 11) Realizace bezpečnostních opatřeni při výstavbě na ochranu zdraví pracovníků a opatřeni požární ochrany. 12) Předáni dokončené stavby nebo její části (objektů) investorovi, účast na řízení o vydání povolení k jejímu trvalému užívání (kolaudace), účast při případném reklamačním řízení. K jednotlivým bodům: ad 1) Všeobecné povinnosti pracovníka vyplývají z právních norem (zejména zákoníku práce), organizačního řádu firmy, organizačních směrnic a příkazů nadřízených. V případě, že stavbyvedoucí je sám podnikatelem, jsou jeho povinnosti vymezeny obecnými předpisy pro činnost fyzických a právnických osob a smluvními vztahy (např. mandátní smlouvou uzavřenou s vyšším dodavatelem). ad 2) Stavbyvedoucí ve spolupráci s TDI a autorským dozorem projektanta řeší změny proti původní projektové dokumentaci vyvolané objektivními příčinami (např. jiné než předpokládané geologické podmínky, náhrady materiálů apod.) chybami v projektové dokumentaci, změnami proti původním časovým plánům, cenám apod. Taktéž přebírání určitých prací a konstrukci se děje za účasti TDI vždy a

95

někdy za účasti autorského dozoru projektanta (např. výběr výrobků - dlažby, obklady, vybavení interiérů, výběr barev atd.). Blíže viz stavební deník. ad 3) Řízení vlastního průběhu výstavby zahrnuje především tyto činnosti: a) Zajišťování (objednávání) materiálů, konstrukcí a dílců Stavbyvedoucí zajišťuje (objednává) materiál v sortimentu a množství podle projektu (výpisy materiálů prováděné projektantem, přípravářem, event. stavbyvedoucím) a v takovém množství, aby byl k dispozici včas, avšak nebyl zbytečně skladován. Přitom musí dbát na hospodárnost při přepravě. U dodaného materiálu zajišťuje kvantitativní i kvalitativní převzetí, složeni a vhodné uložení materiálu (z hlediska ochrany před povětrností, kriminálními živly a časových posloupností následného zabudování). Zajišťuje či řídí inventarizaci materiálů. Dále řídí (zajišťuje) jeho účetní evidenci. Materiál v evidenci dělí na: a) zabudovaný do stavby (tzv. ve spotřebě) b) uložený na stavbě nebo v centrálním skladu firmy (tzv. materiál na skladu) c) materiál objednaný a nedodaný b) Zajišťování potřebných pracovníků, řízeni a hodnoceni jejich prací. Stavbyvedoucí musí s dostatečným předstihem zajistit (ve spolupráci s vedením firmy) nebo nárokovat (u vedení firmy) potřebný počet pracovníků podle profesí, řídit (sám či prostřednictvím dílovedoucího) jejich činnost a zajistit rozdělení mzdových prostředků (mzdy úkolové) za provedené práce, mzdy časové - dle odpracovaných hodin, mzdy podílové procentní - podíl ze zisku firmy či z fakturované částky apod.). c) Zajišťování (opět ve spolupráci s vedením firmy) nebo nárokování potřebných stavebních mechanismů, jejich optimální využíváni, uložení a ochrana s eventuelně potřebnou údržbou. Podle provedených prací nebo doby nasazení potvrzuje výkony, event. fakturaci za mechanismy ad 4) Kontrola práce poddodavatelů, potvrzování jejich finančních záloh a faktur. Stavbyvedoucí řídí nasazení a koordinuje v zájmu stavby jako celku i průběh praní poddodavatelů. Předává poddodavatelům staveniště, kontroluje množství a kvalitu provedených prací, přebírá dokončenou subdodávku a před proplacením potvrzuje faktury. V případě vadných prací poddodavatelů (pokud se vyskytuji) práci nepřevezme (a nepovolí proplaceni) a zjišťuje, zda jsou v dohodnutém termínu odstraněny a v případě prodlení dává podnět k uplatnění (event. sám uplatňuje) finanční sankce (zde se řídí smlouvou o dílo podepsanou mezi dodavatelem a poddodavatelem). ad 5) Prováděni podkladů pro finanční zálohy a fakturaci. Stavbyvedoucí v dohodnutých termínech zjisti množství provedených prací a investorem dohodnutou formou vyhotoví podklad pro zaplaceni finanční zálohy (pokud

96

se provádějí) nebo faktury (v případě dokončeni zakázky). Podklad předá investorovi k podpisu a zajistí její proplaceni (řídí se podle smlouvy o dílo). ad 6) Sledování a aktivní ovlivňování hospodářských výsledků stavby, spolupráce při tvorbě výrobních kalkulaci (event. jejich vypracováváni), navrhováni jejich změn a doplňků. Průběžným sledováním nákladů materiálových, mzdových, strojohodin a ostatních nákladů, vyhotovováním výrobních faktur a jejich porovnáváním s kalkulací stavbyvedoucí sleduje hospodářské výsledky stavby. V případě odchylek od kalkulace zjišťuje příčiny rozdílného hospodaření a dává podnět ke změnám ve výrobní kalkulaci. Výrobní kalkulace většinou stavbyvedoucí neprovádí, neboť jsou též určeny ke kontrole jeho práce. Obdobně stavbyvedoucí trvale hodnotí plnění úkolů operativního plánu a časového plánu jednotlivých staveb (viz dále). ad 7) Sestavování návrhů operativních plánů stavby (roční, čtvrtletní, měsíční) a provádění jejich vyhodnoceni. V souladu s časovým plánem výstavby se podílí na vypracování operativních plánů výstavby tak, aby s minimálními výrobními náklady bylo při dodržení termínů výstavby dosaženo maximálního zisku (plynulé nasazeni pracovních sil, využiti mechanismů, vhodný průběh prací z hlediska ročních období apod.). ad 8) Vedení stavebního deníku. Stavební deník je jedním ze základních dokladů stavby. Podle zákona 378/1992 Sb. § 53 vedou stavební deník všichni dodavatelé bez ohledu na druh práce a velikost zakázky. Deník se začíná vést při převzetí staveniště a konči odevzdáním stavby. Do deníku smí zapisovat zástupci dodavatele, investora, TDI, generálního projektanta, pracovníka autorského dozoru, zástupci státních orgánů, majících vztah ke stavbě. Stavební deník musí být trvale uložen na stavbě a musí být přístupný ke kontrole či zápisu. Originál stavebního deníku musí být archivován 10 let po předání stavby. Deník se skládá z úvodních listů, denních záznamů a příloh. ad 9) Zajišťování všech potřebných dokladů (nutných či vyžádaných), koordinace s TDI při prováděni kontrolních zkoušek hmot a konstrukci, vedení záznamů o výsledcích zkoušek. Pro zdárný průběh přejímky a následné kolaudace jsou tyto doklady bezpodmínečně nutné a chybějící doklad je dodatečně obtížně zajistitelný. Samostatně jsou požadované doklady rozvedeny v části "Doklady potřebné k přejímce" (jednotlivých částí i celé stavby) v závěru této technologické informace. ad 10) Doplňování projektové dokumentace podle skutečného provedení stavbu Veškeré změny jakýmkoli způsobem vyvolané je třeba zaznamenat do projektové dokumentace. Tyto změny zakresluje stavbyvedoucí do paré, jež bude při přejímce odevzdáno investorovi. Každá změna proti původní dokumentaci musí být zdůvodněna (většinou ve stavebním deníku). ad 11) Realizace bezpečnostních opatření na ochranu zdraví pracovníků a opatřeni požární ochrany.

97

Stavbyvedoucí je povinen dodržovat a prosazovat veškerá zákonná opatřeni. Z hlediska BOZ zejména vyhlášky 324/1990 Sb., a důrazem na tyto body: - vést evidenci pracovníků od jejich nástupu do práce až do opuštění pracoviště (staveniště) - vybavit pracovníky osobními ochrannými prostředky odpovídajícími jejich ohroženi. - provádět předepsaná školení, přezkoušet a poučovat pracovníky v předepsaných intervalech a vždy před prováděním nové práce a při přemístění na jiné pracoviště (o tomto vézt prokazatelné záznamy s podpisy pracovníků do deníku školení BOZ) - dbát, aby jednotlivé práce prováděli pouze pracovnici k této práci zdravotně způsobilí (na základě lékařského posudku) s odpovídající kvalifikací - vytvořit podmínky k zajištění bezpečné práce - vyžádat (nebo sám vypracovat) a po celou dobu provádění prací mít k dispozici technologické a pracovní postupy - seznámit ostatní dodavatel s požadavky bezpečnosti práce obsažené v dokumentaci a se zásadami bezpečného chování na daném pracovišti (staveništi) včetně možných rizik - v případě nebezpečí přerušit práci až do odstranění příčin - dbát, aby všichni pracovníci příslušné předpisy a ustanoveni dodržovali Z hlediska požární ochrany musí dbát především na tyto faktory: - zajistit na pracovišti (staveništi) takové podmínky, aby nedošlo ke vzniku požáru - dbát na vybavení pracoviště (staveniště) příslušnými předpisy, vyhláškami, plány (vyvěšenými) a hasebními prostředky, zajistit seznámení pracovníků s předpisy (prokazatelným způsobem) - provádět předepsaná školení, přezkoušeni a poučení pracovníků - provádět předepsané kontroly staveniště a vézt o tom záznamy (včetně zajištění objednání odborných kontrol - revize) - v případě požáru zajistit hašení a přivolání pomoci. ad 12) Předat dokončenou stavbu nebo její části (objekty) investorovi a zúčastnit se řízení o vydání povoleni k jejich trvalému užívání (kolaudace). Stavbyvedoucí předá dokončenou stavbu spolu se všemi potřebnými doklady investorovi. Převzetím investorem přechází stavba do péče investora se všemi důsledky (živelné pohromy, krádeže atd. - následky nese investor). Na žádost investora se pak zúčastňuje kolaudace (kolaudace je právní akt investora, nikoliv dodavatele). Není-li dohodnuto jinak, veškeré požadavky vyplynuvši z kolaudace zajišťuje investor. Pozn.: Ve smluvních vztazích mezi investorem a dodavatelem (ve smlouvách o dílo) je obvykle investor označován jako objednatel, dodavatel jako zhotovitel. Tato terminologie nebyla v našem případě z instruktivních důvodů aplikována.

98

Činnost mistra: • • • • • • • • • • • • • • •

organizuje pracovní proces na svěřeném úseku stavby odpovídá za jeho průběh z hlediska technického i ekonomického je odpovědný za kvalitu a množství provedené práce řídí 5 – 20 dělníků podle složitosti a náročnosti vykonávaných prací, kvalifikace dělníků a jejich organizace přiděluje práci dělníkům podle pokynů stavbyvedoucího předává dělníkům pracoviště na svěřeném úseku před zahájením prací po dokončení prací provedené práce přejímá a kontroluje kvalitu jejich provedení dle předepsané jakosti zajišťuje dodržování předepsaných technologických postupů při realizaci prací kontroluje pořádek na pracovišti kontroluje požární ochranu daného úseku zajišťuje plynulé využití rozhodujících strojů dbá na dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vede evidenci dělníků od jejich nástupu do práce až po opuštění pracoviště a zpracovává podklady pro jejich odměňování navrhuje mzdy v závislosti na provedených výkonech, pokud jsou dělníci odměňováni hodinovou sazbou, kontroluje množství a kvalitu provedené práce jako podklad pro odměňování sleduje hospodaření s materiálem.

9.3 Stavební deník DOKLADY POTŘEBNÉ K PŘEJÍMCE (jednotlivých částí, celé stavby) -

Stavební a montážní deníky, doklady o převzetí zakrytých konstrukci (potvrzené investorem neb budoucím majitelem - ev. správcem sítě ČEZ) atesty na použité materiály, protokoly o zkouškách hutnění, protokoly o zkouškách krychelné pevnosti použitých betonů (tam, kde jsou vyžadovány konstrukční betony), revizní zprávy (kde jsou zapotřebí), záruční listy - potvrzené výrobcem event. také servisní organizaci, zápis o provozní 72 hod. zkoušce (u zařízení s dlouhodobým provozem - ÚT, VZT, chlazení atd.), protokol o způsobilosti svářeče s číslem průkazu a datem poslední zkoušky (státní zkouška - tam, kde se provádějí nosné tvary a tlakové spoje (výměníky), kolaudace strojního zařízení (pokud je technologické zařízeni zabudováno ve stavbě).

Stavební deník: •

základní doklad o průběhu realizace stavby

99

slouží k evidenci všech dokladů týkajících se stavby a k dennímu provádění záznamů všech důležitých okolností, týkajících se stavby • povinnost vést na stavbě stavební deník ukládá zhotoviteli stavby stavební zákon č. 183/2006 Sb. a vyhláška 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb • rozsah vedení stavebního deníku může být upraven dohodou ve smlouvě o dílo • stavební deník se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby • musí být na stavbě přístupný kdykoli v průběhu práce na staveništi všem oprávněným osobám • listy stavebního deníku obsahují originál a dva průpisy • listy jsou číslovány a v záznamech nesmí být vynechána volná místa • záznamy o postupu prací se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje • v případě, že všechny zúčastněné strany jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou • do stavebního deníku činí zápis technický dozor investora, autorský dozor, pracovníci stavebního úřadu a státního dozoru a pracovníci Státního úřadu inspekce práce nebo Oblastních inspektorátů práce • vede ho po dobu realizace stavby stavbyvedoucí a předává jej při předání a převzetí stavby objednateli, který jej archivuje po dobu 10 let • prvním zápisem do stavebního deníku je protokol o převzetí staveniště • zápisy ve stavebním deníku končí odstraněním vad a nedodělků, případně kolaudačních závad • denní záznamy slouží k řízení průběhu stavby, řešení vzniklých nedostatků, zaznamenání změn, kontrole průběhu stavby orgány státního dozoru apod. Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby; u ohlašovaných staveb uvedených v §104 odst. 1 písm. e) až k) postačí jednoduchý záznam o stavbě. Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát podle §117, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle zvláštních právních předpisů. Po dokončení stavby předá její zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi. •

Náležitosti vedení stavebního deníku jsou uvedeny v příloze č. 9 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.

Stavební deník slouží k dennímu vedení záznamů o všech důležitých skutečnostech od odevzdání staveniště, zahájení až po ukončení dané stavby.

100

Stavební deník je důležitým dokumentem mimo jiné i při šetření závažných pracovních úrazů, poruch, havárií technických zařízení, nehod. Stavební deník vede příslušný stavební mistr, stavbyvedoucí nebo pověřený vedoucí party dodavatele stavebních prací. Do stavebního deníku dále můžou provádět zápisy investor, stavební dozor, zodpovědný projektant, ostatní dodavatelé stavby, kontrolní orgány (státní, firemní). Před zahájením povolené stavby musí být proveden písemný zápis o odevzdání pracoviště dodavateli stavebních prací, ve kterém musí být mimo jiné obsaženy vzájemné vztahy, povinnosti, závazky v oblasti bezpečnosti, ochrany zdraví při práci, požární ochrany. Do stavebního deníku se denně zapisuje evidence pracovníků od nástupu do práce až po opuštění pracoviště, stav počasí, teplota ovzduší, popis, množství provedené práce, spotřeba materiálu, jméno, příjmení a podpis pracovníka, který provedl zápis. a) Úvodní listy_stavebního deníku obsahují: - základní list s uvedením názvu stavby, jmen odpovědných zástupců a sídla investora, generálního projektanta, dodavatele údajů telefonního spojeni, faxů apod. Současně se během výstavby uvádějí i průběžné změny - přehled smluv včetně dodatků a změn - seznam dokladů a úředních opatřeni týkajících se stavby - seznam dokumentace stavby, změn a doplňků - přehled všech druhů zkoušek b) Denní záznamy stavebního deníku - sestávají z očíslovaných stránek (jedna strana obsahuje vždy originál + 2 průpisy odlišené barvou neb barevnými pruhy - tyto 3 listy mají vždy stejné číslo). Originál ponechává dodavatel svázán v knize, první oddělená kopie patří investorovi, druhá oddělená kopie je opět určena pro dodavatele (uložena odděleně od originálu pro případ zničeni nebo ztráty originálu). Záznamy zapisuje do svazku a podepisuje stavbyvedoucí nebo v případě nepřítomnosti jeho zástupce. Zapisuje se každodenně, výjimečně 1 x týdně. Následující den po zápisu je stavbyvedoucí povinen stavební deník (originál + 2 průpisy) předat TDI k podpisu. Po podpisu si TDI oddělí první průpis a stavbyvedoucí druhý). U občasného TDI musí stavbyvedoucí nejméně 1 x za týden poslat investorovi první průpis doporučeně. Nesouhlas s jakýmkoli zápisem musí být určenými zúčastněnými zástupci vyjádřen v deníku nejdéle do 3 dnů po zápisu (od občasného dozoru do 1 týdne po obdržení musí TDI připomínky odeslat). Denní záznamy stavebního deníku obsahují: - údaje o počasí - max. a min. denní teplota a situace (déšť, sněžení, mlha, stav vody apod.) - údaje o pracovní době (event. zkrácení doby, přerušeni s udáním důvodu), údaje o počtu pracovníků podle profesi a event. počtu hodin (při účtování hodinovou sazbou)

101

- údaje o postupu prováděných prací, narušeni plynulosti (se specifikací rozsahu a doby narušení procesu event. vlivy prostředí) - množství a jakost provedených prací (podle jednotlivých řemesel včetně prací subdodavatelů) - údaje o dodávkách materiálů, strojů a zařízení, jejich množství a jakosti (s přihlédnutím k důležitosti) - zápisy v průběhu stavby (převzetí staveniště, zahájení, přerušeni nebo zastaveni prací s udáním důvodu, jakost a únosnost základové zeminy, zatříděni hornin, výskyt spodní vody - hloubka, množství event. agresivita, výsledky zkoušek s odkazy - vše, co může mít výrazný vliv zvláště nepříznivý na plynulost prací (opoždění dodávek, nedodržení jakosti spod.) a na podstatné náležitosti smluvních vztahů (musí být uvedeny ve smlouvě o dílo) - záznamy o živelných pohromách a úrazech včetně odkazů - odchylky od původní dokumentace se zdůvodněním a odkazy (např. na ujednání) - soupis a zdůvodnění prací, jež mohou mít vliv na zvýšení nákladů a tím event. ceny (pokud s tímto smlouva o dílo počítá) - výpisy z deníku poddodavatelů, pokud mají význam pro některou ze stran - zápisy určené investorovi (např. výzvy k převzetí zakrytých prací, připravenost k montáži, dokončeni prací, vyklizeni staveniště apod.) - zápisy investora (neb TDI většinou totožné) určené dodavateli (převzetí prací, povolení zásypu, převzetí výztuže, výzvy s lhůtami apod.) - zápisy projektanta a autorského dozoru určené dodavateli (změny PD, předání doplňků apod.) - zápisy orgánů státní správy (stavební úřad, hygienik, PO atd.) určené dodavateli (i poddodavatelům). Pokud požadují tyto orgány kopii, musí vložit samostatný list navíc - poučení pracovníků o BOZ c) Dále se do stavebního deníku zapisuje: - seznámení ostatních dodavatelů s požadavky bezpečnosti práce obsažených v projektu a dodavatelské dokumentaci stavby, - seznámení určitých pracovníků provozovatele s riziky stavební činnosti (při stavebních pracích za provozu), - seznámení pracovníků dodavatele stavebních prací s dodavatelskou dokumentací, technologickým, pracovním postupem (u velkých akcí), u stavebních prací malého rozsahu opatření odpovídající vedoucího k zajištění bezpečnosti práce a seznámení pracovníků před započetím jednotlivých prací, - opatření, vyskytnou-li se mimořádné podmínky v průběhu stavebních prací, - investorský, stavební, projektový dozor

102

- schválení víceprací, změn, - odevzdání, převzetí vyznačených inženýrských sítí, - seznámení pracovníků s technologickými postupy při práci ve výškách, na střechách, pracích bouracích, nad sebou, zemních, montážních, osazování dílců, přepravě strojů, pracích se živicemi, při lepení podlahových krytin apod., - odevzdání, převzetí armatury, bednění, podpěrných konstrukcí, instalaci elektrických stavebních vrátků, lešení o výšce pracovní podlahy nad terénem, podlahou 1,5 m a výše, schválení nosné konstrukce kladek, místa zavěšení zvedáků, kladkostrojů, směrů potrubí od strojních omítaček, čerpadel, - výsledky kontrol staveništních komunikací, dodržování technologických, pracovních postupů při pracích ve výškách, na střechách, bouracích, nad sebou, zemních, montážních, ukládání betonové směsi, přebírání a kontroly dílců, - seznámení obsluh strojů s místními provozními podmínkami, - výsledky průzkumu před zahájením bouracích prací a příkazy k zahájení bouracích prací, odbedňování, - kontroly lešení (každých 14 dnů nebo 1x měsíčně dle druhu), kontroly elektrických staveb, vrátků (každých 14 dnů), kontroly po mimořádných povětrnostních podmínkách, - seznámení pracovníků s návody výrobců OOPP v případě používání osobní zajištění ve výškách. Na listech denních záznamů se zapisují denně údaje v tomto pořadí: -

Údaje o počasí, maximální a minimální denní teplotě. Údaje o stavu vody, jestliže je to pro práce důležité. Počet pracovníků podle jednotlivých kategorií – odchylky od plánovaného stavu zdůvodnit. Údaj o pracovní době s vyznačením přerušení práce – důvody tohoto přerušení. Počet odpracovaných hodin podle jednotlivých kategorií pracovníků. Spotřebovaný materiál. Údaje o postupu prováděných prací.

d) Dále se do deníku zaznamenávají téhož dne, kdy nastaly, zejména tyto důležité okolnosti: - Převzetí staveniště, zahájení, přerušení nebo zastavení prací s jeho odůvodněním. - Jakost a únosnost základové půdy, třída těžitelnosti zemin, výskyt spodní vody, její agresívnost apod.

103

- Údaje o výzvě k prověrce prací, které budou zakryty nebo dalším postupem prací se stanou nepřístupnými a výsledky prověrky po jejím ukončení. - Opožděné dodávky hmot a výrobků, jakož i veškeré skutečnosti, které mají nepříznivý vliv na plynulý průběh prací a plnění hospodářských smluv. - Odchylky od dokumentace – zdůvodnění a všechna ujednání mezi dodavatelem a odběratelem, která se stala při provádění prací, dále pozastavení prováděných prací, hmot a výrobků, určených pro práce a důvody pro provedení prací neobsažených v dokumentaci. - Požadavky odběratele a jeho technického dozorce, zvlášť pokud jde o odstranění závad a lhůty, ve kterých mají být odstraněny. Přitom je třeba vždy připojit stanovisko dodavatele. - Revize dozorčích orgánů. - Závažné události pro práce a škody způsobené povětrnostními vlivy a živelními pohromami a dále úrazy, k nimž došlo při pracích (adresy svědků a údaje, zda tyto škody byly náhodné nebo někým zaviněné) a pokud možno též vyčíslení nároků z těchto škod. e) Provedené zkoušky: Připravenost prací k montáži a připravenost montáže k navazujícím stavebním pracím, skončení prací a vyklizení staveniště. Odkazy na zvláštní protokoly, sepsané během provádění prací. Výpisky z deníku poddodavatelů, pokud mají význam pro rozsah smluvních stran. f) Přílohy stavebního deníku obsahuji všechny doklady a dokumenty, jež nejsou v deníku zapsány, a je na ně v deníku odkaz. Vedení stavebního deníku 1. Stavební deník

a) se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby, b) musí být na stavbě přístupný kdykoli v průběhu práce na staveništi všem oprávněným osobám, c) obsahuje originální listy a potřebné množství kopií pro oddělení dalším osobám. Má číslované stránky a nesmí v něm být vynechána volná místa. 2. Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. U technicky jednoduchých staveb se mohou záznamy se souhlasem stavebního úřadu provádět nejdéle za období jednoho pracovního týdne.

104

3. V případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou.

9.4 Jednoduchý záznam o stavbě U vybraných „jednoduchých“ staveb postačuje pouze jednoduchý záznam o stavbě.

Jednoduchý záznam o stavbě se vede od zahájení prací na staveništi do dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby. Musí být veden v rozsahu a v časových intervalech tak, aby zachycoval reálný průběh výstavby. Jednoduchý záznam o stavbě obsahuje: -

Název a místo stavby podle ohlášení stavby stavebnímu úřadu, datum ohlášení, popř. číslo jednací Identifikační údaje účastníků výstavby Údaje o ověřené projektové dokumentaci stavby, seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (souhlas stavebního úřadu, smlouvy apod.) Záznamy o průběhu provádění stavebních a stavebně montážních prací a o skutečnostech, ovlivňující zhotovení díla Záznamy o mimořádných událostech během výstavby.

Dále se zaznamenávají činnosti a okolnosti: -

které mají vliv na postup prací a použití materiálů, zajištění stability, kvality a provozuschopnosti stavby, bezpečnou instalaci a užívání technického vybavení a funkčních dílů stavby, revize elektrozařízení, zkoušky a revize plynových zařízení, kouřovodů, komínů apod., podmínky bezpečného provádění stavby a ochrany zdraví při práci, plnění ujednání obchodních smluv, ochranu veřejných zájmů, životního prostředí apod., dodržení údajů obsažených v ohlášení stavby včetně ověřené projektové dokumentace, případně nutnost drobných odchylek od ní.

Vedení jednoduchého záznamu o stavbě 1. Jednoduchý záznam o stavbě a) se vede od zahájení prací na staveništi do dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby, b) musí být veden v rozsahu a v časových intervalech tak, aby zachycoval reálný průběh výstavby.

STUDIJNÍ MATERIÁLY 105

TOMÁNKOVÁ, J., ČÁPOVÁ, D., MĚŠŤANOVÁ, D., 2008. Příprava a řízení staveb. Praha ČVUT. ISBN 978-80-0104166-6. ČÁPOVÁ, D., TOMÁNKOVÁ, J., 2009. Příprava a řízení staveb – sbírka příkladů. Praha ČVUT, 2009. ISBN 978-80-0103919-9. PROSTĚJOVSKÁ, Z. a kolektiv, 2008. Management výstavbových projektů. Praha, ČVUT. ISBN 978-80-0104142-0. JARSKÝ, Č., MUSIL, F., SVOBODA, P., LÍZAL, P., MOTYČKA, V., ČERNÝ, J., 2003. Technologie staveb II Příprava a realizace staveb. Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., Brno. ISBN 80-7204-282-3.

OTÁZKY A ÚKOLY Definujte základní principy dispečerského řízení. Jaké jsou základní činnosti stavbyvedoucího? Co všechno se zapisuje do denního záznamu ve stavebním deníku? Kdo je oprávněn provádět zápisy do stavebního deníku?


106

10 Předání stavby, kolaudace KLÍČOVÉ POJMY Kolaudační souhlas, zkušební provoz, užívání stavby, předávací protokol

CÍLE KAPITOLY Znát hlavní zásady předání a převzetí stavby. Znát možnosti zahájení užívání staveb.


VÝKLAD 10.1 Předání a převzetí stavby Dokončení díla, případně i jeho část, předává zhotovitel stavby (dodavatel, resp. stavební firma) objednateli (investorovi), který ji přejímá. Dokladem tohoto jednání je tzv. protokol o předání a převzetí stavby. Před tímto předáním oznámí zhotovitel stavby zápisem ve stavebním deníku objednateli, kdy bude stavba připravena k předání. Předání a převzetí stavby probíhá za účasti smluvních stran na místě stavby. Součástí předávacího protokolu jsou: -

Údaje o účastnících přejímky, Údaje o předmětu přejímky, Termíny zahájení Termíny dokončení stavby Soupis investorovi předávaných dokumentů Seznam zjištěných závad s termíny pro jejich odstranění Prohlášení investora, že stavbu přejímá, případně zdůvodnění nepřevzetí stavby

Spolu s předávacím protokolem obdrží investor i další dokumenty a podklady: -

Výsledky požadovaných a předepsaných zkoušek, Revizní zprávy, Dokumentaci skutečného provedení stavby Geodetické zaměření,

107

-

Zařízení, která jsou součástí dodávky, se předávají s návody k obsluze a protokoly o jejich vyzkoušení Doklady o jakosti použitých materiálů Stavební deníky, Zpráva zhotovitele o kvalitě Prohlášení o shodě

Ve většině případů dochází k předání díla zhotovitelem investorovi ještě před kolaudací stavby. Ve výjimečných případech může být součástí dodávky i zajištění kolaudace stavby pro investora, pak je dílo předáno až po získání kolaudačního souhlasu.

10.2 Kolaudační řízení Kolaudační řízení, respektive splněním jeho závěru, končí stavební činnost na staveništi. Řídí se příslušnými ustanoveními stavebního zákona. O kolaudaci požádá stavebník stavební úřad, který vydal stavební povolení. Zástupce tohoto úřadu pak řídí kolaudační řízení. Termín řízení stanoví stavební úřad a sdělí jej jednotlivým účastníkům písemně nejméně 7 dní před jeho konáním. Účastníky kolaudačního řízení jsou podle zákona právnické a fyzické osoby, které byly účastníky stavebního řízení. Podle rozsahu a významu stavby přizve stavební úřad zástupce veřejných orgánů a institucí, jejichž vyjádření jsou důležitá pro kolaudační rozhodnutí. Jsou to zejména tyto organizace: -

Příslušná hygienická stanice Český inspektorát bezpečnosti práce Hasiči České republiky Český svaz tělesně postižených Případně další podle uvážení stavebního úřadu

Ke kolaudačnímu řízení připraví stavebník tyto doklady: -

Dokumentaci skutečného provedení stavby, případně prohlášení, že stavby je provedena podle schválené dokumentace Protokol o předání stavby mezi objednatelem a zhotovitelem s případným seznamem zjištěných vad a nedodělků Protokoly o provedených zkouškách zejména: o tlakové zkoušce vodovodu o tlakové zkoušce plynovodu o zkoušce těsnosti kanalizace o topné zkoušce o revizní zprávu elektroinstalace o revizní zprávu kotelny vč. Připojení kotlů na komíny o revizní zprávu vzduchotechniky a strojovny vzduchotechniky o revizní zprávy výtahů

108

o atesty požadované inspekcí požární ochrany o požární odolnosti vybraných zabudovaných materiálů o případně další Je třeba si uvědomit, že kolaudační řízení je aktem mezi stavebníkem na jedné straně a stavebním úřadem na druhé straně. Proto zmíněné podklady předkládá stavebník. Zabezpečení a předání těchto podkladů od zhotovitele je předmětem předání stavby mezi objednatelem a zhotovitelem v tzv. předkolaudačním řízení. Konkrétní postup je třeba dohodnout ve smlouvě o dílo nebo zápisem ve stavebním deníku. V kolaudačním řízení stavební úřad zkoumá, zda stavba byla provedena podle dokumentace schválené stavebním úřadem ve stavebním řízení a zda byly splněny podmínky stanovené ve stavebním povolení. Podle zjištěných skutečností pak vydá kolaudační rozhodnutí, kterým povoluje užívání stavby k určenému účelu, případně stanoví podmínky pro užívání stavby. Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby i před odevzdáním a převzetím všech dodávek, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby a předčasné užívání neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. Do ukončení stanoveného termínu musí stavebník požádat o řádnou kolaudaci stavby. Bez kolaudačního rozhodnutí nelze stavbu ani její část užívat. Kolaudační rozhodnutí také slouží jako podklad pro řadu právních úkonů jako např.: -

zápis do katastru nemovitostí sepsání kupní smlouvy sepsání smlouvy o nájmu.

Možnosti zahájení užívání stavby specifikuje v následujících paragrafech stavební zákon. §119 (1) Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání uvedenou v §103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8, nebo stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle §104 odst. 1 písm. a) až d) a k), nebo stavby ohlašované podle zvláštního právního předpisu anebo byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy podle §116 nebo certifikátu autorizovaného inspektora podle§117, byla dokončována podle opakovaného stavebního povolení nebo dodatečného povolení stavby podle §129 lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu (§120) nebo kolaudačního souhlasu. Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy. (2) Stavební úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí a po-volením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.

109

(3) Dojde-li během provádění stavby ke změně českých technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována dokumentace nebo projektová dokumentace, posuzuje se stavba podle technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována. §120 (1) Stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby nejméně 30 dnů předem, nejde-li o stavbu uvedenou v §122. V oznámení stavebník uvede označení stavby, údaje o umístění a povolení stavby, předpokládaný termín dokončení stavby a zahájení jejího užívání. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato následující den po kontrolní prohlídce stavby, při které stavební úřad do proto-kolu zaznamená ověření splnění podmínek podle §119 odst. 2, nebo pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže. (2) Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky podle §119 odst. 2. Obdobně postupuje stavební úřad u stavby provedené v rozporu se stavebním povolením či ohlášením nebo užívané bez předchozího oznámení. Odvolání proti rozhodnutí o zákazu užívání stavby nemá odkladný účinek. (3) Účastníkem řízení podle odstavce 2 je pouze stavebník. Pokud změnu stavby prováděla jako stavebník jiná osoba na základě dohody s vlastníkem, je účastníkem řízení též vlastník stavby. (4) Po odstranění nedostatků, pro které bylo podle odstavce 2 užívání stavby zakázáno, může být s jejím užíváním započato jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu, že stavbu lze užívat. (5) Na požádání stavebníka stavební úřad vyznačí datum vzniku práva užívat stavbu na kopii oznámení. Dále uvede označení stavebního úřadu, číslo jednací, datum vyznačení, otisk úředního razítka, jméno a příjmení oprávněné úřední osoby a její podpis. (6) Náležitosti oznámení podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.

§121 (1) Stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby podle §120 odst. 1, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního místa, dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, doloží stavebník též geometrický plán. Pokud se stavba nachází na území obce, která vede technickou mapu obce a pro účely jejího vedení vydala obecně závaznou vyhlášku, stavebník rovněž doloží doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce. (2) Pokud stavbou vzniká nová budova, které se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, případně číslo orientační, stavební úřad po předložení podkladů uvedených v odstavci 1

110

vyzve písemně příslušnou obec o přidělení čísla popisného nebo evidenčního, případně orientačního.

10.3 Kolaudační souhlas §122 Kolaudační souhlas (1) Stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, například nemocnice, škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod a průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní a občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných, dále stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, a změna stavby, která je kulturní památkou, může být užívána pouze na základě kolaudačního souhlasu. Souhlas vydává na žádost stavebníka příslušný stavební úřad. Stavebník v žádosti uvede identifikační údaje o stavbě a předpokládaný termín jejího dokončení. Pro vydání kolaudační-ho souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí, zajistí stavebník geometrický plán. (2) Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede, které doklady při ní stavebník předloží. Závěrečná kontrolní prohlídka stavby musí být vykonána do 60 dnů ode dne doručení žádosti o vydání kolaudačního souhlasu. (3) Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zkoumá splnění podmínek podle §119 odst. 2. Jestliže stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor s podmínkami §119 odst. 2, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Na vydá-vání kolaudačního souhlasu se nevztahují části druhá a třetí správního řádu. Souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. (4) Jsou-li na stavbě zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému užívání nebo rozpor s podmínkami §119 odst. 2, stavební úřad kolaudační souhlas nevydá a rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby zakáže; účastníkem řízení je stavebník, vlastník stav-by, popřípadě budoucí uživatel stavby. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Stavebník oznámí písemně odstranění nedostatků stavebnímu úřadu, který po ověření, že oznámení odpovídá skutečnosti, vydá kolaudační souhlas do 15 dnů ode dne, kdy mu došlo oznámení stavebníka. (5) Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu podle odstavce 1 též odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora. V takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku. (6) Obsahové náležitosti žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, obsah a strukturu certifikátu a náležitosti kolaudačního souhlasu, obsah a strukturu certifikátu stanoví prováděcí právní předpis.

111

Stavební zákon charakterizuje i další pojmy a to předčasné užívání stavby, tak i tzv. zkušební provoz.

10.4 Předčasné užívání stavby §123 (1) Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. U stavby prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané podmínky předčasného užívání stavby; u ostatních staveb navrhne stavebník podmínky předčasného užívání stavby v žádosti. Účastníkem řízení je stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby. (2) Stavebník k žádosti o předčasné užívání stavby doloží závazná stanoviska, popřípadě stanoviska dotčených orgánů a údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního místa. Pokud stavební úřad vydá povolení k předčasnému užívání stavby, stavební úřad postupuje obdobně podle §121 odst. 2. (3) Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 1 pro povolení předčasného užívání stavby, stavební úřad žádost zamítne. (4) Po dokončení stavby se podle okolností postupuje podle §122, popřípadě podle §120 nebo 124. (5) Náležitosti žádosti o předčasné užívání stavby stanoví prováděcí právní předpis.

10.5 Zkušební provoz §124 (1) Zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Zkušební provoz stavební úřad povolí na odůvodněnou žádost stavebníka nebo nařídí na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném případě. V rozhodnutí uvede zejména dobu trvání zkušebního provozu stavby, a je-li to nutné, stanoví pro něj podmínky, popřípadě podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Vyhodnocení výsledků zkušebního provozu stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu. Zkušební provoz lze povolit jen na základě souhlasného závazného stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčeného orgánu. Stavební úřad může též v případě nutnosti pro provedení zkušebního provozu uloženého podle §115 odst. 2 stanovit novým rozhodnutím další podmínky. Za doby trvání zkušebního provozu lze bez předchozího řízení vydat nové rozhodnutí o prodloužení doby trvání zkušebního provozu.

112

10.6 Užívání stavby Po skončení realizace stavby, jejím předání investorovi, uvedení do užívání některým ze zákonem daných způsobů, následuje užívání stavby. Uživatelem stavby může být sám investor, nájemce, nebo nový subjekt (subjekty) v případě prodeje. V každém případě vyplývá pro vlastníka řada povinností. Vlastník stavby je povinen (dle § 154 stavebního zákona): -

Udržovat stavbu po celou dobu její existence, Neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat Umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit Uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje, Uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby.

Vlastníci technické infrastruktury jsou povinni (dle § 161 stavebního zákona): -

-

Vést o ní evidenci, která musí obsahovat polohové umístění a ochranu, a v odůvodněných případech, s ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové umístění, Na žádost pořizovatele ÚPD, obecního úřadu, žadatele o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí nebo stavebníka sdělit ve lhůtě do 30 dnů údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby.

STUDIJNÍ MATERIÁLY ÚZ č. 953. Stavební zákon a vyhlášky. Ostrava: SAGIT, 2013, ISBN 978-80-7208-979-6. DOLEŽAL, J., MAREČEK, J., SEDLÁČKOVÁ, J., SKLENÁŘ, T., TUNKA, M., VOBRÁTILOVÁ, Z., 2013. Komentář ke stavebnímu zákonu a předpisy související. Plzeň: Aleš Čeněk. ISBN 798-80-7380-430-5. TOMÁNKOVÁ, J., ČÁPOVÁ, D., MĚŠŤANOVÁ, D., 2008. Příprava a řízení staveb. Praha ČVUT. ISBN 978-80-0104166-6. ČÁPOVÁ, D., TOMÁNKOVÁ, J., 2009. Příprava a řízení staveb – sbírka příkladů. Praha ČVUT, 2009. ISBN 978-80-0103919-9. PROSTĚJOVSKÁ,

Z.

a

kolektiv,

2008.

Management

113

výstavbových projektů. Praha, ČVUT. ISBN 978-80-0104142-0.

OTÁZKY A ÚKOLY Co všechno obsahuje protokol o předání a převzetí stavby? Jaké jsou možnosti legálního zahájení užívání stavby?


114

11 Kvalita stavebních prací KLÍČOVÉ POJMY Kvalita, certifikace, zákazník, systém řízení kvality

CÍLE KAPITOLY Umět definovat kvalitu stavebních prací. Znát pojem management kvality a systém řízení kvality. Seznámit se s postupem certifikace systému řízení kvality ve stavební firmě.


VÝKLAD Hovoří-li se o kvalitě, může se obecně týkat výsledného produktu výrobního procesu – výrobku nebo vlastního procesu – výroby (provozu). Cena, lhůta provádění a kvalita stavebních prací jsou tři důležité faktory, které vzájemně spolu souvisí a vzájemně se ovlivňují. Změna požadavků nebo dosažení jiné úrovně u jednoho z nich vyvolá nutně změnu u dvou ostatních. Kvalitu je možno definovat jako souhrn vlastností, které vyjadřují schopnost výrobku plnit po určitou požadovanou dobu a za předem stanovených podmínek funkce, pro které je určen. Kvalita tedy vyjadřuje užitnou hodnotu výrobku nebo provedené práce. Vlastní definice kvality se stejně jako všechny ostatní pojmy vztažené ke kvalitě neustále vyvíjí. Jejich aktuální vymezení lze najít např. v normě ČSN EN ISO 9000:2006. Ze strany objednatelů se požadavky na kvalitu stavebních prací a staveb neustále zvyšují. V rostoucí konkurenci se musí stavební firmy tomuto trendu přizpůsobit. Jinak se dostanou do značných potíží při získávání zakázek. Zhotovitel musí již při soutěži o získání zakázky respektovat požadavky objednatele na kvalitu stavby. Tyto požadavky jsou většinou definovány: -

Delší životností stavby Nižšími provozními náklady Nižší náročností na údržbu Co nejdelší záruční lhůtou

115

Kvalitu staveb a stavebních prací však ovlivňuje i stát, na jehož území se stavby realizují. Stát, v zájmu svých občanů, potlačuje individuální nebo skupinové zájmy a prosazuje prostřednictvím zákonů své zájmy a požadavky na úroveň stavění. Vlastnosti výrobků, s ohledem na výslednou kvalitu, musí být ověřeny podle zvláštních předpisů z hlediska výše uvedených požadavků. Základní legislativou upravující problematiku kvality výrobků jsou předpisy: -

Zákon č. 22/1997 Sb. O technických požadavcích na výrobky v platném znění a jeho prováděcí předpisy, pro oblast výstavby to jsou: o Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů o Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů.

Dalšími předpisy jsou: -

Technické normy (české technické normy – ČSN, harmonizované české technické normy – ČSN EN), Standardy pro systémy řízení výroby (ISO 9001:2008)

Tyto předpisy stanovují základní nezbytné požadavky, které musí výrobky splňovat, aby mohly být uvedeny na trh v zemích EU. Evropská unie rozděluje výrobky do 2 skupin: -

-

Regulovaná sféra – pro výrobky, které jsou stanoveny zvláštními předpisy (tzv. stanovené výrobky), jsou normy závazné a jsou určeny povinné metody posuzování shody (výrobky označení CE, CCZ - – česká značka shody, pouze u výrobků, na které se nevztahují předpisy Evropských společenství) Neregulovaná sféra – pro ostatní výrobky jsou normy pouze doporučené.

Dozor nad dodržováním pravidel nese Česká obchodní inspekce, ve specifických případech pak další orgány pověřené zvláštním předpisem, např. Český báňský úřad, Drážní úřad apod. Z hlediska těchto základních požadavků stát zajišťuje způsoby ověřování shody výrobků s technickými vlastnostmi a sleduje schopnost výrobců a stavebních firem zabezpečit trvale stálou úroveň kvality. Postupy posouzení shody pro vybrané stavební výrobky jsou dle Nařízení vlády 163/2002 Sb. Následující: -

-

Certifikace výrobků (§5) – např. cement, betonářská výztuž, popílek do betonu, autorizovaná osoba provede počáteční zkoušku na vzorku, posouzení systému řízení výroby a nejméně 1x ročně dohlíží na jeho řádné fungování a provádí zkoušky vzorků Certifikace bez zkoušek při dohledu (§5a) – např. pálené stropní výrobky, dtto, ale bez odběru vzorků a jejich zkoušek při dalším dohlížení na systém řízení

116

-

-

-

-

Posouzení systému řízení výroby (§6) – např. betony, malty, prefa výrobky z betonu, autorizovaná osoba provede posouzení systému řízení výroby a nejméně 1x ročně dohlíží na jeho řádné fungování, zkoušky provádí výrobce, Ověření shody (§7) – např. spony, táhla, stropní závěsy, konzoly, autorizovaná osoba provede pouze počáteční zkoušku na vzorku, výrobce zajišťuje systém řízení výroby Posouzení shody výrobcem (§8) – např. prefa výrobky z betonu pro lehké konstrukční práce (oplocení, obklady aj.), výrobce sám provede počáteční zkoušku na vzorku a zajišťuje systém řízení výroby Posouzení shody při kusové výrobě (§9) – tímto postupem lze nahradit postupy uvedených v Příloze 2 k nařízením vlády 163/2002 Sb. a 190/2002 Sb.

Výstupem posuzování je Prohlášení o shodě (§13 nařízení vlády 163/2002 Sb.), které vypracovává výrobce nebo dovozce a ve kterém je uvedeno: -

identifikační údaje o výrobci nebo dovozci a výrobku, způsob posouzení shody údaje o autorizované osobě, která posouzení prováděla.

11.1 Požadavky zákazníka Požadavky zákazníka na kvalitu výrobků a kvalitu staveb doplňují požadavky státu. V žádném případě nemohou být nižší. Vyšší požadavky objednatele na kvalitu stavebního díla musí být jasně definovány, technicky popsány a musí být stanovena kvalitativní kritéria, která mají být dosažena. Tyto požadavky musí objednatel uplatnit ve smlouvě o dílo. V žádném případě nepostačují formulace „nadstandardní kvalita“, „vyšší životnost“, „lepší spolehlivost“ apod., neboť jsou nekonkrétní. Zhotovitele k ničemu nadstandardnímu, nad úroveň požadavků technických norem, nezavazují. Naopak velmi často vedou ke zbytečným sporům při předávacím řízení. Vyšší kvalitativní požadavky objednatele se samozřejmě promítnou ve zvýšené ceně. Objednatel stavebního díla má zákonem uloženu povinnost zajistit kontrolu kvality provádění díla a na zjištěné nedostatky neprodleně upozornit. Tuto činnost může vykonávat prostřednictvím odborných nezávislých inspekčních služeb soukromých firem, akreditovaných zkušeben a laboratoří a akreditovaných certifikačních organizací.

11.2 Systém řízení kvality staveb a stavebních prací Zajišťování kvality staveb je jev dynamický, který je závislý na čase a prostoru, v němž je stavba realizována. V tomto procesu se promítají požadavky objednatele, které jsou realizovány technickými, výrobními a obslužnými útvary firmy. Přitom musí být dodrženy požadavky, které jsou dány ustanoveními technických norem, požadavky metrologie a zkušebnictví a rovněž musí být dodržena právní a společenská pravidla – tj. zákony, prováděcí vyhlášky a smlouvy.

117

Management kvality (Quality Management) zahrnuje všechny činnosti celého vedení, které stanovují: -

politiku kvality, cíle odpovědnosti.

Realizují je takovými prostředky, jako je: -

plánování kvality, řízení kvality, zabezpečování kvality, zlepšování kvalit v rámci systému kvality.

Systém řízení kvality (Quality Management Systém) je systematická a trvalá činnost organizace vyvíjená za účelem zajištění stálé kvality svých produktů. Péče o kvalitu je komplexním souhrnem všech činností, opatření, metod a prostředků, jejichž cílem je: -

funkční, účelné, hospodárné a kulturní stavební dílo.

Pohled na kvalitu se v průběhu let postupně vyvíjel, od představy určité výjimečnosti až po současnou samozřejmost. Základním pohledem na řízení kvality může být tzv. Demingův cyklus, resp. Demingova smyčka jakosti pojmenovaná po W. E. Demingovi, který je pokládán za jednoho ze zakladatelů moderního pojetí řízení jakosti. Řízení jakosti pro výrobu a prodej výrobků se podle něj pohybuje po kružnici (lépe po spirále), kterou lze rozdělit na 4 základní skupiny procesů. Tyto procesy zkráceně nazval: -

1 – Plan - plánuj 2 – Do - vykonej 3 – Check - kontroluj 4 – Act - reaguj

= PDCA. Důležitým krokem po prodeji výrobku je zjištění spokojenosti a potřeb spotřebitele (zákazníka) a na jeho výsledcích založené plánování další výroby. Péče o kvalitu tedy zahrnuje nejen vlastní realizační činnost, ale i předvýrobní etapy – projektování, předvýrobní a výrobní přípravu. Jejím posláním je odstraňování příčin nekvalitní produkce. Tímto pojetím se odlišuje od technické kontroly, která pouze vyhledává a vyřazuje vadné výrobky. Koordinaci všech činností, které významným způsobem ovlivňují výslednou kvalitu stavebního díla, je nutno řídit. Tím vzniká řídicí systém, který: -

zajišťuje požadavky státu na kvalitu stavění,

118

-

zajišťuje splnění požadavků zákazníka, které jsou zpravidla vyšší, než udávají technické normy vzbuzuje u vlastního vedení firmy a všech zaměstnanců důvěru, že pracují pro firmu, která provádí kvalitní stavby jednoznačně vymezuje osobní zodpovědnost a pravomoci každého zaměstnance firmy a stimuluje jeho zájem na dobré m chodu firmy.

Systém řízení kvality musí být funkční, musí postihovat všechna rozhodující místa (uzly) v průběhu přípravy i vlastního provádění stavby. Zabezpečuje účelné provádění zkoušek, měření a inspekce. Přitom je nutné dbát, aby veškerá kontrolní činnost byla hospodárná. Systém musí směřovat k dosažení dokonale propracovaného detailu a to jak z hlediska funkčního, tak i architektonického. Systém řízení kvality stavební firmy, jehož součástí je systém řízení kvality staveb musí zajistit hospodářský výsledek, tj. zisk. Zvýšené požadavky zákazníků na kvalitu stavebních prací a stavby jako celku, se úměrně promítnou do ceny staveb. Přitom však minimální úroveň kvality staveb je dána ustanoveními technických norem. Při vytváření systémů řízení kvality se postupuje podle mezinárodních norem ISO 9000 až 9004. V případě, že stavební firma chce svůj systém certifikovat, musí být postup podle těchto norem striktně dodržen. Soubor mezinárodních norem ISO řady 9000 stanovuje systémové požadavky na řízení kvality výrobků a produkce (staveb). Jedná se o návod, jak systém ve firmě vytvořit, event.. zrekonstruovat, dát mu věcnou náplň v každém určitém případě stavby, výrobku pro stavění nebo technologii provádění. V systému je kladen důraz na dodržování stanovených technologických postupů a propracování stavebních detailů. Prováděné zkoušky, měření a inspekce činnost systému pouze dokumentují. Systém řízení kvality je závazný pro všechny zaměstnance firmy. Jeho porušování nebo improvizační odchylky, které zpravidla vedou ke snížení kvality stavby, nejsou přípustné a mohou být důvodem k propuštění zaměstnance. 11.2.1 Certifikace systémů řízení kvality Přechodem k tržnímu systému řízení hospodářství se zásadním způsobem změnil i postoj stavebníků ke kvalitě prováděných staveb a stavebních prací. Určitá stagnace domácího stavebního trhu vyvolává u stavebních firem nutnost uplatňovat se v zahraničí a na domácím trhu soutěžit o získání zakázky. V soutěži o získání zakázky, ať již domácím nebo zahraničním trhu, se uplatní především taková firma, která odvádí trvale kvalitní práci – to znamená, že provede stavbu kvalitně hned na poprvé. K tomuto stavu se může jen stěží dopracovat, nemá-li stanoveny cíle, které chce dosáhnout, nemá-li vytvořen vlastní systém řízení kvality své výroby. U zahraničních zakázek se dnes již zcela běžně vyžaduje, aby takovýto systém byl certifikován – úředně ověřen. Při vytváření systémů řízení kvality a jejich certifikaci se postupuje podle ustanovení mezinárodních norem ISO 9000 – 9004. Vlastní ověření systému provádějí organizace, které jsou k tomuto úkonu akreditovány, mají osvědčení o akreditaci k certifikaci systémů řízení kvality.

119

Cílem činností spojených s certifikací a pravidelnou recertifikací je neustálé zlepšování managementu kvality. Vlastnictví certifikátu poukazuje na kvalitu řízení a chodu firmy. Proto všeobecné povědomí o existenci této normy stále rychleji roste, odběratelé stále častěji vyžadují certifikát kvality, protože je pro ně do jisté míry zárukou kvality obchodního partnera. Pro zákazníka se tak zavedení systému managementu kvality ve firmě stává důležitým kritériem výběru a mezinárodním komunikačním prostředkem. Vlastnictví certifikátu je nepostradatelné pro konkurenceschopnost firmy na volném trhu Evropské unie. Soubor mezinárodních norem pro řízení a zabezpečování kvality řady ISO 9000 byl v České republice schválen a vydán v roce 1991. -

-

Základní norma ISO 9000 je směrnicí, která slouží jako podklad pro volbu a použití norem ISO 9001 až 9003, ISO 9001 až 9003 představují obecné modely zabezpečování jakosti při: o navrhování, o vývoji, o výrobě, o uvádění do provozu a servisu, o při výrobě a uvádění do provozu, o při výstupní kontrole, o zkouškách. Norma ISO 9004 popisuje základní soubor prvků, které mohou být uplatněny při vytváření systému řízení kvality.

Při provádění certifikace systému řízení kvality ve firmě auditor nestranně a nezúčastněně zjišťuje skutečný stav řízení jakosti firmy a posuzuje schopnost tohoto systému zajistit výrobu výrobků pro stavění nebo provádění staveb tak, aby jejich parametry splňovaly určené vlastnosti. 11.2.2 Postup stavební firmy při certifikaci systému řízení kvality Běžná stavební firma vytváří svůj systém řízení kvality podle modelu uvedeného v normě ISO 9002, který se používá v případech, kdy zhotovitel má zabezpečit shodu se stanovenými požadavky ve výrobě a uvádění do provozu, což je pro stavění typické. Vedení stavební firmy musí stanovit a dokumentovat vlastní koncepci a cíle a také své závazky v oblasti kvality. Tato koncepce musí být srozumitelná, uplatňovaná v každodenní běžné činnosti firmy a dodržovaná na všech organizačních úrovních firmy. Firma musí mít: -

Organizační řád, který stanovuje odpovědnosti, pravomoci a vzájemné vztahy všech pracovníků, kteří řídí, provádějí a ověřují činnosti ovlivňující kvalitu Systém řízení kvality zpracovaný buď pro celou firmu nebo pro tu činnost, kterou chce certifikovat.

Systém řízení kvality má být navržen tak, aby uspokojoval potřeby a očekávání zákazníka a současně sloužil k ochraně zájmů firmy. Systém zahrnuje organizační

120

struktur, odpovědnosti, pracovní zkušební a kontrolní postupy. Je to prostředek, pomocí něhož mohou být splněny stanovené cíle a koncepce firmy. Systém má působit takovým způsobem, aby byl účinný, výrobky služby skutečně uspokojily očekávání zákazníka a kladl důraz na předcházení kvalitativním problémům. Základním určujícím systémovým dokumentem je příručka jakosti, která obsahuje: -

-

Záměr a strategii vedení firmy v oblasti kvality Odpovědnosti a pravomoci na všech úrovních výrobního procesu (matice odpovědnosti) Způsob přezkoumávání smluv Zásady operativního řízení dokumentace – způsob schvalování a vydávání dokumentů včetně jejich úprav a změn Systém posuzování a ověřování subdodavatelů Způsob posuzování a ověřování nakupovaných výrobků Postup při ověřování výrobků dodaných objednatelem Identifikovatelnost výrobků Operativní řízení výrobního procesu – řízený systém musí obsahovat dokumentované výrobní pokyny, technologické postupy a plány kvality včetně kritérií Způsoby provádění vstupní, mezioperační a výstupní kontroly, včetně záznamů o provedených zkouškách a kontrolních nálezech Údaje o kontrolních, měřících a zkušebních zařízení Postupy pro operativní řízení neshodných výrobků Postupy pro manipulaci, skladování, balení a dodávání výrobků Postupy pro provádění záznamů o kvalitě Způsoby provádění interních prověrek kvality, včetně jejich plánování Postupy přípravy pracovníků, včetně vedení příslušných záznamů Postupy pro určování vhodných statistických metod k ověřování způsobilosti výrobních procesů a charakteristik výrobků.

Budování a udržování systému řízení kvality je proces, který se dotýká všech pracovníků firmy, zneklidní jejich zaběhnuté pracovní pohodlí, naruší jejich schematické pracovní postupy, zvýší nároky na jejich pracovní disciplínu a kvalifikaci. Proces řízení kvality firmy není jednorázovou akcí. Má-li firma zájem, aby její systém řízení kvality byl certifikován, pak musí počítat s tím, že bude trvale dozorována tím, kdo certifikát udělil. Jedná se tedy o proces, kde ve svých důsledcích bude každý zaměstnanec firmy každodenně dokazovat, že je pro firmu výhodné ho zaměstnávat.

STUDIJNÍ MATERIÁLY TOMÁNKOVÁ, J., ČÁPOVÁ, D., MĚŠŤANOVÁ, D., 2008. Příprava a řízení staveb. Praha ČVUT. ISBN 978-80-0104166-6. JARSKÝ, Č., MUSIL, F., SVOBODA, P., LÍZAL, P., MOTYČKA, V.,

121

ČERNÝ, J., 2003. Technologie staveb II Příprava a realizace staveb. Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., Brno. ISBN 80-7204-282-3.

OTÁZKY A ÚKOLY Jak jsou definovány zákazníkem požadavky na kvalitu? Jaké jsou základní legislativní problematiku kvality výrobků?

předpisy

upravující

Co je Quality Management? Co obsahuje příručka jakosti?


122

12 Zabezpečení kvality stavebního díla KLÍČOVÉ POJMY Technická norma, technická kontrola kvality, vady, odstranění, náklady

CÍLE KAPITOLY Seznámit se s pojmem normalizace, metrologie a zkušebnictví. Umět definovat technickou kontrolu včetně popisu vstupní, mezioperační a výstupní kontroly. Znát důvody vzniku ztrát ve stavební výrobě.

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 4 hodiny

VÝKLAD 12.1 Základní disciplíny systému řízení kvality Standardizace Jednou ze základních disciplín v komplexní péči o kvalitu je standardizace. Je to soubor činností: normalizace, metrologie a zkušebnictví. 1) Normalizace Technickou normalizací se rozumí činnost, kterou se vytvářejí technické normy. Technická norma je uznávaným standardem požadované úrovně příslušných výrobků, materiálů a surovin. Není však závazným dokumentem. Hospodářskými smluvními vztahy mohou být tyto parametry upraveny na základě dohody. Požadavky na výrobky a služby z hlediska bezpečnosti, ochrany zdraví, majetku a životního prostředí jsou však nadřazeny ekonomickým zájmům a proto je stát může vyhlásit jako závazné. Předmětem technických norem jsou: -

Výrobky, materiály, suroviny, polotovary, stavby, zařízení a jejich parametry: o tvar, o kvalita, o provedení, o fyzické,

123

-

-

o biologické, o jiné vlastnosti Opakující se technické činnosti, o zacházení s výrobky a se surovinami, o jejich zkoušení, o uskladňování, o doprava, o údržba, o obsluha Technické postupy Všeobecné technické náležitosti – názvy, pojmy, veličiny, jednotky, metody výpočtů, výkresy.

2) Metrologie Jedním ze základních předpokladů potřebné kvality výrobků, dosažení úspor materiálů a energií a bezpečnosti při práci je používání zákonných měrových jednotek, spolehlivých měřicích prostředků a vhodných měřících metod. Proto je metrologie považována za jeden z rozhodujících článků řízení kvality, který působí zejména preventivně. Každá organizace má povinnost udržovat metrologický pořádek. Má mít zpracovaný Metrologický řád, v němž jsou vymezeny úkoly, povinnosti, pravomoci a odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců na úseku metrologie. 3) Zkušebnictví Zkušebnictví je jedním z hlavních nástrojů kontroly kvality ve stavebnictví. Zajišťuje nejobjektivnější průkaz požadované kvality stavebního díla pomocí zkoušek a měření: -

Vlastností výrobků, materiálů a surovin Vlastností konstrukcí, prací a jejich funkce

Státní zkušebnictví hodnotí nebo schvaluje výrobky, taxativně vyhlášené Úřadem pro technickou normalizaci, měření a státní zkušebnictví. Vlastní výkon státního zkušebnictví zajišťují akreditované zkušebny, které na základě vykonaných zkoušek vydávají osvědčení. K výkonu státního zkušebnictví je nutno vyjmenované výrobky přihlásit. Ostatní výrobky může státní zkušebna hodnotit nebo schválit na návrh jejich výrobce nebo dovozce. Výsledkem hodnocení je porovnání vlastností výrobku s vlastnostmi obdobných výrobků předních světových výrobců. Předmětem zkušebnictví jsou zkoušky, měření a jejich výsledky. Porovnáním výsledků zkoušek s požadavky technických norem lze spolehlivě stanovit, zda výsledné vlastnosti materiálů, výrobků a prací odpovídají těmto požadavkům a splňují tak předpoklady kvalitního výsledku.

124

Před zahájením výroby je povinností výrobce prokázat průkazními zkouškami, že použité hmoty a použitá technologie výroby splní všechny stanovené předpoklady kvalitní realizace. Během výroby jsou prováděny kontrolní zkoušky. Těmito zkouškami se ověřují jednak předepsané vlastnosti dodaných vstupních materiálů, jednak se systematicky ověřuje průběh výrobního procesu a výsledná produktová četnost kontrolních zkoušek je stanovena technickými normami nebo kontrolním a zkušebním plánem. Řídí se úrovní výrobního procesu, stabilitou dodávek vstupních komponentů a různými dalšími vlivy, které na výrobní proces působí. Zkoušky zařízení prokazují, že smontované zařízení vyhovuje po stránce provozní stanoveným předpokladům. Provádí se buď po dokončení hrubé montáže, nebo po jejím úplném dokončení. Mezi důležité zkoušky provozních zařízení patří: -

Zkoušky elektroinstalace Hromosvod Kanalizace Vodovodu Plynovodu apod.

Výsledky těchto zkoušek se zaznamenávají do revizní zprávy. Druh a provedení zkoušek je přesně popsán v technických normách. Na základě dohody mezi objednatelem a zhotovitelem lze provádět i jiné typy zkoušek, to jsou tzv. zkoušky přejímací.

12.2 Technická kontrola kvality Na zajištění kvality stavebních prací se podílejí: -

Orgány státní správy Autor projektu Stavebník Zaměstnanci zhotovitele o Kteří se přímo účastní výrobního procesu o Kteří pracují v technické kontrole

Státní stavební dohled zajišťuje ochranu zájmů společnosti. Jsou to pověření pracovníci stavebního úřadu nebo obcí, které jsou stavebními úřady a orgány státní správy oprávněni zvláštními předpisy k provádění dohledu na provádění, užívání a odstraňování staveb. Autorský dozor je prováděn projektantem. Jeho posláním je zabezpečit zachování a dodržení stanovené základní technické, ekonomické a architektonické koncepce projektu i v průběhu realizace stavby. Stavebník vykonává na stavbě technický dozor. Sleduje a kontroluje kvalitu a rozsah dodávek a prací prováděných na stavbě, sleduje dodržování podmínek stanovených v projektové dokumentaci stavby a podmínek stanovených ve stavebním povolení a ve

125

smlouvě o dílo. Výkonem technického dozoru stavebník zpravidla pověřuje autorizovanou osobu nebo organizaci, která se zabývá inženýrskou činností. Hlavní náplní inženýrské činnosti je: -

Vedení jednání jménem stavebníka Zajišťování projektové dokumentace Uzavírání smluv s dodavateli a kontrola jejich plnění Koordinace práce subdodavatelů Dohled na kvalitu díla, jeho hospodárnost Kontrola dodržování postupových termínů.

Technická kontrola kvality ve stavební firmě je součástí komplexního systému řízení kvality. Je to činnost, kterou se zjišťuje a posuzuje míra shody skutečných kvalitativních parametrů s parametry předepsanými nebo požadovanými. Technická kontrola se provádí ve všech fázích procesu výstavby. Její provádění v předvýrobních etapách je daleko důležitější než ve fázích rozpracovanosti a kompletování. Kvalitní projekt, kvalitní výrobní příprava jsou totiž základním předpoklady kvalitního provedení stavebního díla. Poznatky z kontrol musí být využívány především k realizaci preventivních opatření. Technická kontrola se dělí a vstupní, mezioperační a výstupní. A) Vstupní kontrola Smyslem vstupní kontroly je zamezení vstupu nekvalitních prvků do realizačních fází. Musí být zajišťována u projektové dokumentace, u surovin a materiálů a rovněž u stavebních prací. Za provedení vstupní kontroly odpovídá ten, kdo přejímku dodávky provádí. Při vstupní kontrole projektové dokumentace se prověřuje použití konstrukcí a technologií, výkresy rozhodujících detailů z hlediska možnosti vzniku závad, možnosti zajištění speciálních zkoušek a měření apod. Tuto kontrolu provádějí pověření zaměstnanci útvarů předvýrobní a výrobní přípravy prací. Vstupní kontrola materiálů a výrobků zahrnuje prověrku množství, kvality, druhu, úplnosti, balení a značení. Přejímku provádějí zpravidla určení zaměstnanci výroby nebo skladů. V případě, že jsou zjištěny vady, je povinností toho, kdo přejímku provádí, zajistit sepsání protokolu o vadách. Na základě smluvní dohody může být vstupní kontrola prováděna přímo u dodavatele. Přejímané výrobky, materiály, suroviny nebo polotovary musí mít kvalitu dohodnutou ve smlouvě. Organizace vyrábějící výrobky pro stavby předávají spolu s dodávkou osvědčení o jakosti a další doklady, potřebné ke správnému prověření plnění. Určité vlastnosti výrobků nebo celé dodávky osvědčuje dodavatel atestem. Při přejímce je nutné zjišťovat, zda předávané množství odpovídá údajům v průvodních dokladech a zřejmou porušenost nebo neúplnost dodávky. O vadách zjištěných při přejímce je nutné sepsat zápis, který slouží jako podklad k uplatnění reklamace. Reklamaci je nutné uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do uplynutí záruční doby.

126

B) Mezioperační kontrola Mezioperační kontrola kvality spočívá v prověrce dodržování technologických postupů na jednotlivých stupních výroby a ve zjišťování kvality jednotlivých dílčích prací. Kontroly se provádějí především v uzlových bodech výstavby, tzn. v místech, kde na sebe navazují různé technologické postupy a tam, kde budou práce nebo konstrukce dalším postupem výstavby zakryty. Mezioperační kontrolu na stavbě provádí stavbyvedoucí. Je nutno ji provádět systematicky podle předem připraveného kontrolního a zkušebního plánu. U zakrývaných prací musí být přítomen zástupce stavebníka. Výsledky mezioperačních kontrol je nutné zaznamenávat do stavebního deníku nebo do deníku kvality. Výsledky těchto kontrol jsou jedním z podkladů pro výstupní kontrolu a výsledné hodnocení kvality stavebního díla při přejímacím řízení. Kontrolní a zkušební plán se zpracovává v rámci předvýrobní přípravy podle těchto zásad: -

Objekt se rozdělí na konstrukční díly nebo na technologické soubory prací Pro jednotlivé konstrukční díly se vyberou znaky jakosti, které jsou podstatné pro výslednou kvalitu stavebního díla Stanoví se způsob kontroly (měření, vizuální prohlídka, zkouška aj.) Stanoví se počet měření a zkoušek v závislosti na velikosti objektu a na technických a časových návaznostech prací Určí se odpovědnost za provedení předepsaných kontrol, zkoušek a měření za objektivitu výsledku Stanoví se forma zpracování výsledků kontrol, zkoušek a měření

Při stanovení způsobu provedení a četnosti kontrol, zkoušek a měření se vychází z technických norem, firemních předpisů, z rozborů příčin zjištěných vad apod. C) Výstupní kontrola Úkolem výstupní kontroly je zhodnocení provedených prací a příprava přejímacího řízení. Provádějí je zpravidla profesní zaměstnanci technické kontroly stavební organizace ve spolupráci s příslušným stavbyvedoucím. O výsledku každé výstupní kontroly musí být sepsán zápis, jehož součástí je soupis vad a soupis nedodělků s uvedením termínů jejich odstranění. D) Přejímací řízení Odevzdání a převzetí dokončeného stavebního díla je vrcholným aktem mezi objednatelem a zhotovitelem. Předáním díla přechází vlastnické právo a nebezpečí škody na zhotoveném díle na objednatele. O předání stavebního díla se vyhotovuje zápis, který podepisují obě strany. Jestliže podle smlouvy má být řádné provedení díla

127

prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve, když byly zkoušky úspěšně provedeny.

12.3 Ztráty ve stavební výrobě Jedním z výsledků technické kontroly kvality jsou i zjištěné vady, na jejichž odstranění musí být vynaloženy náklady. Tyto náklady představují ztráty. Vady vznikají zejména v důsledku: -

Nedodržování technologické kázně Nevhodné kvality použitých surovin, materiálů a polotovarů, které nebyly zjištěny vstupní kontrolou Vlivem nedostatků v řízení výrobních procesů Chybným řešením v předvýrobní etapě Neodborné a nedbalé práce

Náklady spojené s odstraňováním vad je vhodné vykazovat v účetní evidenci, aby management firmy měl přehled o jejich výši a vývoji. Tuto evidenci lze využít i při regresivních opatřeních, tj. vymáhání náhrad nákladů na odstranění vad v důsledku prokazatelného zavinění.

12.4 Náklady na kvalitu Chce-li stavební firma dosahovat dobré kvalitativní výsledky, musí k tomu vynaložit jisté úsilí, což je spojeno s vynaložením finančních prostředků. Jedná se např. o náklady na: -

Udržování systému řízení kvality (certifikace) Ověřování měřících a zkušebních strojů a zařízení Soustavné školení pracovníků a zvyšování úrovně jejich technických znalostí Nákup nebo vývoj nových technologií, strojů a strojních zařízení Technickou kontrolu

Tyto náklady mohou být kryty příjmy tím, že budou promítnuty do cen stavebních prací. To těchto cen se však mohou promítnout jen v tom případě, že se prokazatelně zvýší kvalitativní parametry zhotoveného díla – zvýší se jeho užitná hodnota.

STUDIJNÍ MATERIÁLY TOMÁNKOVÁ, J., ČÁPOVÁ, D., MĚŠŤANOVÁ, D., 2008. Příprava a řízení staveb. Praha ČVUT. ISBN 978-80-0104166-6. JARSKÝ, Č., MUSIL, F., SVOBODA, P., LÍZAL, P., MOTYČKA, V., ČERNÝ, J., 2003. Technologie staveb II Příprava a realizace staveb. Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., Brno. ISBN 80-7204-282-3.

128

OTÁZKY A ÚKOLY Co je standardizace, jaké má části? Kdo se podílí na zajištění kvality stavebních prací? Jak vznikají vady ve stavební výrobě?


129

13 Bezpečnost při užívání staveb KLÍČOVÉ POJMY Bezpečnost, požadavky, rizika, životnost

CÍLE KAPITOLY Umět charakterizovat všechny rizikové skupiny bezpečného užívání staveb. Znát další pojmy v oblasti bezpečného užívání staveb.


VÝKLAD Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí úrazu, např. uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, elektrickým proudem, výbuchem. Stavební objekty, včetně jejich nedílného zařízení a vybavení, představují rizika nehod.

13.1 Základní požadavky na bezpečnost při užívání staveb Stavby, včetně jejich nedílného zařízení a vybavení, představují rizika nehod, které nelze z praktických a ekonomických důvodů plně vyloučit. Při hodnocení přijatelnosti rizika se posuzuje závažnost nehody, pravděpodobnost jejího výskytu a možnost omezení vzniku nehody pomocí technicky a ekonomicky přiměřených opatření. Toto hodnocení je nutno provést na základě běžně předpokládaného užívání stavby. Hodnocení musí být prováděno i z hlediska užívání staršími osobami, osobami tělesně postiženými a dětmi. Nevztahuje se však na vědomé, případně úmyslné, postoupení rizika uživateli. Předpokladem tedy je odpovědné chování uživatelů. V případech, kde jsou uživateli děti, pak je nutné vyžadovat odpovědné chování osob, které odpovídají za jejich ochranu. Požadavky na bezpečné užívání staveb jsou rozděleny do 6 rizikových skupin: -

Pády Přímé nárazy Popálení Úrazy elektrickým proudem

130

-

Výbuchy Nehody způsobené pohybujícími se vozidly

13.1.1 Riziko pádů Riziko pádů může zahrnovat zranění, která nemusí být způsobena bezprostředně nárazem, jako jsou např. podvrtnutí. Pády však mohou vést k přímému nárazu s bolestivými následky. Pády lze dělit na: -

Pády následkem uklouznutí Pády následkem zakopnutí nebo klopítnutí Pády způsobené výškovými rozdíly

a) Pády následkem uklouznutí souvisí s koordinačními schopnostmi chodce, typem obuvi a se stavem povrchu, po němž se chodec pohybuje. Důležitým faktorem je skluznost povrchu podlahy nebo chodníku. Požadované užitné vlastnosti staveb jsou dány hodnoty skluznosti podlah a omezením neočekávaných změn skluznosti. Skluznost závisí na vlastní povrchové charakteristice podlahy, ale i na jiných neočekávaných okolnostech, jako je výskyt oleje, vody, sněhu nebo ledu na povrchu. Pro materiály používané k vytváření povrchů podlah nebo chodníků je nutné harmonizovat a definovat metody a podmínky kvantifikace skluznosti s ohledem na různé parametry: -

-

Pro různý stav povrchu: o Suchý o Mokrý o Zledovatěly o Znečištěný olejem o Natřený o Vyleštěný Pro různé provedení obuvi nebo pro pohyb bosou nohou

Klasifikace skluznosti by měla přihlížet i ke stárnutí materiálu způsobeným jejich opotřebením, povětrnostními vlivy a údržbou. b) Pády následkem zakopnutí nebo klopítnutí mohou být způsobeny špatnou viditelností, nepravidelností povrchu, náhlými malými výškovými nerovnostmi povrchu, rozdílností skluznosti povrchu nebo výskytem neočekávaných překážek. Prevenci pádů následkem zakopnutí lze zajistit rovným povrchem podlahy bez náhlých výškových rozdílů nebo malých překážek. Aby se předešlo těmto druhů pádů v důsledku špatné viditelnosti, je nezbytně nutné dodržovat

131

minimální normy pro osvětlení. To umožní jistotu pohybu osob ve stavbách i v případě úniku. Na únikových cestách je nutná instalace přiměřeného, ale spolehlivého osvětlení, které bude funkční i v případech celkového výpadku elektrického proudu. Vhodné osvětlení mohou zabezpečovat osvětlovací tělesa a prvky nouzového osvětlení. Rozhodujícími parametry při výběru vhodných výrobků jsou: světelný výkon, výkon a příkon. c) Pády způsobené výškovými rozdíly a náhlými poklesy vznikají důsledkem značných a neočekávaných výškových rozdílů podlah. Mohou vést i k velmi těžkých zraněním: - chybí-li ochranné zábradlí, - když jsou požity nevhodné sklony schodišť, pevných žebříků nebo ramp. Eliminaci tohoto rizika je možno usměrňovat: -

rozměry komunikací, tvarem schodišť, výškou a šířkou schodišťových stupňů a schodišťovým zábradlím.

Sklon přístupových ramp musí být navrhován se zřetelem na bezpečnost a pohodlí invalidních osob. Aby se zabránilo pádům, je nutno realizovat ochranná hrazení u všech výrazných a neočekávaných výškových rozdílů podlah. Přístupné otvory v podlahách i komunikacích musí být zakryty poklopem nebo mříží. Výška ochranných zábradlí, parapetů a podobných ochranných opatření může být předepsána v závislosti na hloubce příslušného poklesu. Otvory mají být co nejmenší, aby děti jimi nemohly propadnout nebo v nich uvíznout. Tvar ochranných zábradlí by měl znemožňovat snadné šplhání. Požaduje se minimální schopnost odolávat horizontálnímu tlaku. Otvíravá okna ve vyšších podlažích budov mohou představovat zvláštní nebezpečí pro uživatele, jako jsou děti a čističi oken. Je nutné je vybavit bezpečnými zápatkami a závěsy. 13.1.2 Riziko přímých nárazů Riziko přímého nárazu vzniká v důsledku náhodného nebo nahodilého kontaktu mezi stavebním objektem nebo jeho částí (konstrukcí) a uživatelem. Může vzniknout uvnitř nebo vně objektu. Riziko nárazu nebo srážky vzniká především kontaktem nebo manipulací uživatele s běžně užívanými částmi staveb jakou jsou dveře, okna, nebo otvíravá vrata garáží, v důsledku nehod – např. nárazem uživatele na křehkou konstrukci nebo zvláštními okolnostmi – výpadkem osvětlení, dále pak pádem předmětů, které tvoří část stavby, na uživatele. Míru vzniku rizika především ovlivňují: -

Geometrické rozměry stavebních konstrukcí (světlá výška v místnosti) Ostré nebo řezné hrany

132

-

Povaha povrchu – jeho tvrdost, drsnost apod. Chování konstrukce při nárazu – pevnost, schopnost zabránit propadnutí padajících osob nebo předmětů, lomové vlastnosti, velikosti úlomků apod. Síly působící na tělo – např. tlak samočinně ovládaných dveří

Úroveň rizika může být ovlivněna použitím bezpečnostních zařízení a ochranných opatření pro omezení nebo zamezení přístupu k nebezpečným konstrukcím. Riziko může být minimalizováno především dodržováním určitých konstrukčních požadavků na stavby: -

Dodržováním podchodných výšek schodišť Navržením vhodné geometrie točitých schodišť Dodržováním potřebných šířek dveřních otvorů

Následně může být riziko nárazu eliminováno technickými prvky: -

Samočinně ovládanými výrobky (např. dveře) Geometrii a průhledností transparentních překážek Požadovaným příkonem osvětlovacích těles a intenzitou osvětlení Značením únikových cest Mechanickou odolností a stabilitou stavebních výrobků

Vždy je nutné co nejvíce snížit na nejnižší míru možnost kontaktu uživatele s ostrými hranami nebo jinak nebezpečnými částmi stavebních výrobků, tak aby bylo vyloučeno riziko pořezání. 13.1.3 Riziko popálení Příčinou popálení může být: -

Kontakt s horkými částmi stavby nebo technickým zařízením Kontakt se stříkající nebo vytékající horkou kapalinou nebo unikající párou Tepelné působení sálajících zdrojů

Závažnost popálení závisí na teplotě předmětů nebo média, s kterým přijde uživatel do přímého styku, a na podmínkách sdílení tepla. Riziko je možné eliminovat omezením přístupnosti k příslušným částem stavebního objektu. Jedná se především o instalace a zařízení sloužící pro vytápění prostorů ve stavbách, pro přípravu, uchování a rozvod teplé užitkové vody nebo jiných topných látek. Příčinou popálení však mohou být i určité části osvětlovacích zařízení nebo elektrické instalace. Riziko popálení lze snížit: -

zamezením možnosti kontaktu, snížením povrchové teploty přístupných částí, snížením teplot příslušných médií případně kombinací těchto opatření a použitím regulačních prvků.

Prevencí je informovanost uživatelů o správném použití příslušných instalací a zařízení.

133

13.1.4 Riziko úrazu elektrickým proudem Riziko úrazu elektrickým proudem může vzniknout: -

Při zasažení staveb nebo jejich uživatelů bleskem Porušením izolace elektrických rozvodů spojené s vniknutím napětí do částí staveb, s nimiž může uživatel přijít do styku

Riziko zasažení staveb bleskem může být ovlivněno zeměpisnou polohou a výškou objektu v poměru k jeho okolí. Aby se předešlo zasažení staveb a jejich uživatelů bleskem, mohou být stavby vybaveny systémy na ochranu před bleskem, spolu s příslušnými jímacími svody a uzemněním. Riziko, že napětí z elektrických rozvodů se dostane na části staveb, s nimiž může uživatel přijít do styku, závisí na konstrukci systému, výši napětí a okolnostech při používání, která může být ovlivněna např. vlhkostí. U elektrických rozvodů s vyšším napětím se riziko vyskytuje také v určité vzdálenosti od částí, které jsou pod napětím. Požadavky na elektrické rozvody staveb jsou následující: -

Zamezení dotyku těch částí elektrických rozvodů, jejichž napětí překračuje stanovenou úroveň Zamezení možnosti pobývání do určité vzdálenosti od částí pod určitým napětím Ochranná opatření k zamezení toho, aby přístupné části stavby, včetně elektrických rozvodů, byly za určitých klimatických podmínek pod napětím.

Elektrické rozvody pro silniční dopravní signální zařízení a veřejné pouliční osvětlení nutné vyžadují ochranná opatření k zamezení dotyku uživatelů komunikací s tou částí objektů, která je nebo může být pod napětím, např. nárazem vozidla. Rizika lze eliminovat: -

úrovní izolace, samočinným odpojováním zařízení při nehodě nebo použití bezpečného napětí.

13.1.5 Riziko výbuchu Riziko výbuchu ve stavebním objektu může mít příčinu v technickém zařízení nebo může být ve způsobu zacházení s výbušnými materiály uživateli. Rizika výbuchu představují: -

Rozvody topných médií (plyn, topný olej) Zařízení pro výrobu tepla (teplovodní kotle, topná zařízení, průtokové ohřívače) Zařízení pro vytápění a akumulaci tepla (potrubí, ohřívače teplé vody, zásobníky pro přípravu teplé vody, topná zařízení na vodu, páru nebo topný olej) Tlaková zařízení (pára, plyn, stlačený vzduch) Zařízení pro skladování, plnění nebo dopravu kapalných pohonných hmot, zařízení pro čerpání splašků

134

-

Zařízení pro skladování výbušných materiálů Práce s výbušnými látkami v laboratořích

Základním požadavkem minimalizace rizika ohrožení uživatelů staveb výbuchem je bezpečnost technických zařízení. Konstrukční materiály, vybavení a rozváděcí zařízení mají být vhodné pro skladované a dopravované látky. Rovněž musí být dimenzována na příslušné tlaky a teploty těchto látek. Všechny odpojitelné spoje potrubí, vedení a jiná spojení, musí být navržena tak, aby byla zajištěna těsnost všech spojení při všech provozních stavech. Pro vyloučení nadměrných tlaků nebo teplot se mají používat zařízení, která tlaky a teploty omezí nebo sníží, případně příslušné zařízení nebo vedení odstaví, přehradí nebo samočinně zastaví. Rozvody hořlavých nebo výbušných látek, které vedou do uzavřených budov, mají být vybaveny odstavovacím a přehrazovacím zařízením, které je umístěno v bezpečné vzdálenosti. Zařízení, při jejich způsobu použití vzniká riziko výbuchu, musí být konstruována, instalována a vybavena tak, aby byla zabezpečena ochrana okolí. Taková zařízení musí splňovat požadavky na minimalizaci rizika uživatelů nebo jiných osob. Především se musí učinit opatření k zamezení vzniku nebezpečného a výbušného prostředí způsobeného únikem plynů, kouře, mlhy nebo hořlavého prachu. Jestliže nelze vzniku takového prostředí zabránit, musí být provedena nezbytná bezpečnostní opatření. Druh a rozsah těchto opatření závisí na pravděpodobnosti vzniku nebezpečného výbušného prostředí. Jedním z nich může být používání materiálů, které nevedou k akumulaci statické elektřiny. Požadavky na jednotlivé stavební výrobky (potrubí, vedení, tlakové nádoby, zásobníky, ovládací zařízení, spínače apod.) z hlediska jejich bezpečnosti proti výbuchu vyplývají z požadavků na stavby a oblasti jejich použití (např. pevnost v tlaku, tepelná odolnost, těsnost, odolnost proti vnějším nárazům apod.). 13.1.6 Rizika nehod způsobených pohybem vozidel Rizika nehod způsobených pohybem vozidel mohou být: -

Smyk Smyk anebo chyba v řízení

U smyku je třeba: -

zamezit zranění nebo usmrcení následkem smyku na vozovce (jízda na kole, motocyklu nebo v jakémkoliv jiném dopravním prostředku). Omezit skluznost povrchu vozovky, rovinnost a odvod vody, drsnost povrchu

U smyku anebo chybě v řízení je třeba: -

Vyloučit moment překvapení nebo dezorientace, způsobený nečitelnými nebo špatně umístěnými signály vedle vozovky nebo nad ní Zamezit zranění nebo usmrcení následkem smyku na vozovce (jízda na kole, motocyklu nebo v jakémkoliv jiném dopravním prostředku)

135

-

-

Zamezit zranění nebo usmrcení následkem zřícení ze stráně nebo z mostu nebo nárazem na překážku vedle vozovky nebo do vozidla na druhé straně dělícího pruhu viditelnost značek za všech povětrnostních poměrů zajisti bezpečnost dopravních zařízení za všech přiměřených podmínek zajisti svodidla přiměřené výšky, rázovou bezpečnost, odolnost proti proražení a odrazové vlastnosti za všech přiměřených podmínek

13.2 Technické osvědčování Předpokladem plnění základního požadavku na bezpečné užívání stavebních objektů je nutné zajišťovat řadou souvisejících opatření, které se zejména týkají: -

projektování a návrhu stavby vlastností a ukazatelů užitných vlastností použitých stavebních výrobků provedení stavby provádění potřebné údržby

Tato základní opatření je nutné doplnit dohledem nad projektováním a prováděním staveb i dohledem nad kvalifikací zúčastněných stran a osob. Obdobně musí být prováděn dohled nad osvědčováním výrobků pro stavby.

13.3 Ukazatele užitných vlastností výrobků Charakteristiky výrobků pro stavby mají být vyjádřeny v technických specifikacích a v pokynech pro evropské technické osvědčování v ukazatelích užitných vlastností. Metody výpočtu, měření a zkoušení spolu s kritérii přijatelnosti musí být uvedeny buď v příslušných technických specifikacích nebo v dokumentech, na které se tyto specifikace odvolávají. Vyjádření ukazatelů užitných vlastností výrobku má být slučitelné se zásadami ověřování základního požadavku, jak je uvedeno u evropských norem.

13.4 Prokazování shody výrobků Cílem prokazování shody výrobků je zajištění dosažení užitných vlastností výrobků s dostatečnou pravděpodobností.

13.5 Životnost, trvanlivost Životnost staveb může být pokládána za přiměřenou pro všechny druhy staveb nebo pro některé z nich, nebo pro části staveb s ohledem na splnění základních požadavků. Jestliže trvanlivost staveb souvisí s charakteristikami výrobků, pak je nutné, aby se při osvědčování takových výrobků zkoumala i hlediska trvanlivosti.

136

Jestliže předpisy týkající se trvanlivosti staveb ve vztahu k základnímu požadavku souvisejí s charakteristikami výrobků, pak pokyny pro technické osvědčování musí zahrnovat hlediska trvanlivosti. Pokyny pro technické osvědčování mají obsahovat údaje o životnosti výrobků se zřetelem k jejich zamýšlenému použití a metodám hodnocení. Údaje o životnosti výrobku nemohou být pokládány za záruku danou výrobcem, ale přihlíží se k nim při výběru správných výrobků ve vztahu k předpokládané ekonomicky přiměřené životnosti stavby.

STUDIJNÍ MATERIÁLY DOLEŽAL, J., MAREČEK, J., SEDLÁČKOVÁ, J., SKLENÁŘ, T., TUNKA, M., VOBRÁTILOVÁ, Z., 2006. Nový stavební zákon v praxi. Praha: Linde Praha. ISBN 80-7201-626-1. TOMÁNKOVÁ, J., ČÁPOVÁ, D., MĚŠŤANOVÁ, D., 2008. Příprava a řízení staveb. Praha ČVUT. ISBN 978-80-0104166-6.

OTÁZKY A ÚKOLY Jak rozdělujeme pády? Jaké jsou příčiny popálení? Jaká opatření jsou předpokladem plnění základního požadavku na bezpečné užívání stavebních objektů?


137

Použitá literatura ČÁPOVÁ, D., TOMÁNKOVÁ, J., 2009. Příprava a řízení staveb – sbírka příkladů. Praha ČVUT, 2009. ISBN 978-80-01-03919-9. DOLEŽAL, J., MAREČEK, J., SEDLÁČKOVÁ, J., SKLENÁŘ, T., TUNKA, M., VOBRÁTILOVÁ, Z., 2006. Nový stavební zákon v praxi. Praha: Linde Praha. ISBN 80-7201-626-1. DOLEŽAL, J., MAREČEK, J., SEDLÁČKOVÁ, J., SKLENÁŘ, T., TUNKA, M., VOBRÁTILOVÁ, Z., 2013. Komentář ke stavebnímu zákonu a předpisy související. Plzeň: Aleš Čeněk. ISBN 798-80-7380-430-5. JARSKÝ, Č., MUSIL, F., SVOBODA, P., LÍZAL, P., MOTYČKA, V., ČERNÝ, J., 2003. Technologie staveb II Příprava a realizace staveb. Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., Brno. ISBN 80-7204-282-3. PROSTĚJOVSKÁ, Z. a kolektiv, 2008. Management výstavbových projektů. Praha, ČVUT. ISBN 978-80-01-04142-0. TOMÁNKOVÁ, J., ČÁPOVÁ, D., MĚŠŤANOVÁ, D., 2008. Příprava a řízení staveb. Praha ČVUT. ISBN 978-80-01-04166-6. ÚZ č. 953. Stavební zákon a vyhlášky. Ostrava: SAGIT, 2013, ISBN 978-80-7208-979-6.

Ministerstvo pro místní rozvoj. Vyhláška č. 499 ze dne 10. listopadu 2006 o dokumentace staveb, v platném znění. In Sbírka zákonů České republiky. 2006, část 163, s. 6872 – 6910. ISSN 1211 – 1244. Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon). In Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63, s. 2226 – 2288. ISSN 1211 – 1244. Zákon č. 360 ze dne 7. května 1992 o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění. In Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 73, s. 2016 – 2023. ISSN 1211 – 1244.

138

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb. – Občanský zákoník Legislativa České republiky v platném znění. In Sbírka zákonů České republiky

139

Řízení stavebního díla II

Recommend Documents