ŘÍZENÍ. pro posouzení. Název záměru:

OZN NÁME ENÍ K KE ZJ JIŠŤO OVAC CÍMU Ř ŘÍZEN NÍ pro poosouzení vlivu stav vby na živvotní prosstředí dle zákona čč. 100/ 200 01 Sb., ném zněníí, zpracovvané dle přílohy p č. 3 tohoto zzákona v platn Oznam movatel zá áměru:

1 bp..cz s.r.o., Na Dollinách 12 28/36, 14 47 00 Praaha 4 Náázev záměěru:

B Bioply ynováá staniice Hu usinecc

1bp.czz s.r.o.

Identiffikační lisst Název aakce: Ozn námení zá áměru Bioplyn nová stanicce Husinec

v rrozsahu

Zpracoovatel:

1 bp.cz s.r.o. Na Dolináách 128/36 147 00 Prraha 4 IČ: 24659 9614

Zastoup pení:

Ing. Jan Štambaský, Š Ph.D. tel.: +420 0 777 208 0220 e-mail: stambasky@ 1bp.cz

Zpracooval:

Ing. Ladaa Uskobová Ing. Bohu uslav Popp Ing. Vend dula Taušovvá RNDr. Zu uzana Kadleecová Ing. Miro oslav Horák

přílohy p

č. 3 zákona

100/2001 1 Sb.

–

č. auto or.: 95218/E ENV/10

Kontrolloval: Ing. Miroslav M Ho orák, Bc. Laada Kvasniččková Počet sttran textu: 57 5 Počet přříloh: 6

1bp.cz s.rr.o., IČ 24659614, DIČ CZ2 24659614, se ssídlem Na Dollinách 128/36, 147 00 Prahaa 4, spisová znnačka: C 1640777 vedená u rejsttříkového soudu du v Praze, bank kovní účet 5387 7076001/5500

2

1bp.czz s.r.o.

Obsah h A. Úddaje o oznam movateli ............................................................................................................. 7 A.II.1. Obchhodní firma ........................................................................................................ 7 A.II.2. Identtifikační čísllo ..................................................................................................... 7 A.II.3. Sídloo ......................................................................................................................... 7 A.II.4. Jménno, příjmení, telefon a ee-mail opráv vněného zásstupce oznaamovatele ............. 7 B. Úddaje o záměrru ....................................................................................................................... 8 B.I. Základní údaje ú ................................................................................................................. 8 B.II.1.

Název záměru a jeho kategoorizace .......................................................................... 8

B.II.2.

Kapaacita (rozsah h) záměru ......................................................................................... 8

B.II.3.

Umísstění záměru u ...................................................................................................... 9

B.II.4.

Charaakter záměrru a možnosst kumulacee s jinými zááměry .................................... 10

B.II.5. Zdůvvodnění pottřeby záměěru a jeho umístění, včetně v přehhledu zvažovaných varriant a hlavvních důvo odů (i z hleediska živo otního prosttředí) pro jejich výb běr resp. odm mítnutí .............................................................................................................................. 11 B.II.6.

Struččný popis technického a technolog gického řešeení záměru ............................. 11

B.II.7.

Předppokládaný termín zahájjení realizacce záměru a jeho dokonnčení .................. 16

B.II.8.

Výčeet dotčených h územně saamosprávný ých celků .................................................. 17

B.II.9. Výčeet navazujícíích rozhodnnutí podle § 10 odst. 4 a správníchh úřadů, kterré budou tatoo rozhodnutí vydávat ........................................................................................................ 17 B.II.

Údaje o vstupech ........................................................................................................ 18

B.III.1.

Půdda .................................................................................................................... 18

B.III.2.

Oddběr a spotřeeba vody ........................................................................................ 19

B.III.3.

Ostatní surovinové a enerrgetické zdrroje ........................................................... 19

B.III.4.

Dooprava .............................................................................................................. 19

B.III..

Údaje o výstupech ...................................................................................................... 25

B.IIII.1.

Em mise do ovzd duší ................................................................................................ 25

B.IIII.2.

Oddpadní vody y ..................................................................................................... 28

B.IIII.3.

Oddpady................................................................................................................ 29


3

1bp.czz s.r.o.

B.IIII.4.

Ostatní ................................................................................................................. 31

B.IIII.5.

Rizzika havárií vzhledem k navrženém mu použití látek l a techn hnologií ............... 31

C. Úddaje o stavu životního prostředí p v ddotčeném úzzemí ......................................................... 33 C.I. Výčet nejzávažnějšícch charakterristik dotčen ného území ............................................. 33 Stručnáá charakteristika stavu složek živo C.II. otního prosstředí v dotččeném územ mí, které budouu pravděpoddobně význ namně ovlivvněny ........................................................................... 34 C.III.1.

Ovvzduší a klim ma .................................................................................................. 34

C.III.2.

Vooda.................................................................................................................... 35

C.III.3.

Půdda .................................................................................................................... 35

C.III.4.

Fauuna a flora, chráněná úúzemí, ÚSES S .............................................................. 40

D. Úddaje o vlivecch záměru na n veřejné zddraví a na životní ž prosttředí ...................................... 41 D.I. Charakterristika možn ných vlivů a odhad jejicch velikostii a významnnosti ................... 41 D.II.1. Vliv na obyvatellstvo............................................................................................... 41 D.II.2. Vliv na ovzduší a klima .......................................................................................... 43 D.II.3. Vlivyy na vodu ......................................................................................................... 44 D.II.4. Vlivyy na půdu ......................................................................................................... 44 D.II.5. Vlivyy na faunu, floru, chránněná území a ÚSES ................................................... 45 D.II.

Rozsah vlivů vzhleedem k zasaaženému úzzemí a populaci ....................................... 45

D.III..

Údaje o možných nepříznivýc n ch vlivech přesahujících p h státní hrannice .................... 46

D.IV.

nepříznivý Opatřenní k prevencci, vyloučenní, snížení popřípadě p kompenzaci k ých vlivů 46

kytly při D.V. Charaktteristika needostatků vve znalosteech a neurččitostí, kterré se vysk specifikaci vlivůů ....................................................................................................................... 47 z ........................................................................................... 48 E. Porrovnání variiant řešení záměru F. Dopplňující údaaje .................................................................................................................... 49 F.I.

Mapová a jiná dokum mentace týkkající se údaj ajů v oznámení ........................................ 49

F.II. Další poddstatné inforrmace oznam movatele ..................................................................... 51 G. Všeeobecně sroozumitelné shrnutí s neteechnického charakteru ................... . ........................... 53 H. Příllohy ................................................................................................................................... 55


4

1bp.czz s.r.o.

Seznam m příloh: Tabulka pozemků H. I. p H. II. Hluková studie s H. III. Rozptylovvá studie p H. IV. Odborný posudek p stavebního o úřadu obce o s rozššířenou pů ůsobností H. V. Vyjádření místně příslušného k posouzeení souladu územně ú pláánovací dok kumentace a návrhu proojektu j vyžadovááno podle § 45i, odst. 1 zákona H. VI. Stanoviskoo orgánu occhrany příroody, pokud je č. 114/19992 Sb., ve zn nění zákonaa č. 218/200 04 Sb. Seznam m obrázků Obr. 1: Mapa umístění záměru u z hlediskaa širšího oko olí ............................................................... 9 Obr. 2: Pohled na průmyslovo p ou zónu s vyyznačenýmii pozemky určenými u ppro novostav vbu BPS ...................................................................................................................................................... 10 Obr. 3: Umístění jeednotlivých stavebníchh objektů ...................................................................... 12 Obr. 4: Trasa BM1 ....................................................................................................................... 20 Obr. 5: Trasa BM22 ....................................................................................................................... 21 Obr. 6: Trasa BM3 ....................................................................................................................... 21 Obr. 7: Trasa dopraavy pro náv voz hnoje ........................................................................................ 22 Obr. 8: Mapa sčítáání dopravy y z roku 20 10 v uvažo ovaném úseku, fialová barva značčí úsek s intenzitoou dopravy 5001 - 700 00 voz./24 hhod............................................................................... 22 Obr. 9: Situace hluukových páásem a výpoočtových bo odů - provo oz dopravy v obci Těšo ovice po výstavbbě záměru ........................................................................................................................... 42 Seznam m tabulek Tab. 1: Emisní limiity platné pro střední zzdroje znečišťování .................................................... 26 Tab. 2: Emisní zatíížení pro po osuzované úúzemí vyvollané provozzem BPS - SSubstrátová varianta 1 .................................................................................................................................................... 27 Tab. 3: Emisní zatíížení pro po osuzované úúzemí vyvollané provozzem BPS - SSubstrátová varianta 2 .................................................................................................................................................... 27 Tab. 4: Odpady proodukované ve v fázi výsttavby zařízeení ............................................................ 29 kovaných běěhem provozu zařízení................... . Tab. 5: Soupis odpadů produk ........................... 30 Tab. 6: Klimatická charakterisstika dotčenného území ................... . .............................................. 34 Tab. 7: Klasifikacee základové půdy a směěrné hodnotty geomechanických vllastností ............. 38


5

1bp.czz s.r.o.

Seznam m použitých h zkratek BPS CH4 CO CO2 ČHMÚ ČHP H2S CHKO KGJ MŽP NOX PC PHM PLC PM10 SO2 ÚSES ZPF

Bioplynoová stanice Metan Oxid uheelnatý Oxid uhlličitý Český hyydrometeorrologický ússtav Číslo hyydrologickéh ho pořadí Sulfan Chráněnná krajinná oblast o Kogenerrační jednottka Ministerrstvo životn ního prostřed dí Oxidy duusíku Osobní ppočítač Pohonnéé hmoty Program movatelný logický l au utomat (Proogrammablee Logic Controlller) Suspenddované částiice v ovzdušší Oxid siřiičitý Územní systém eko ologické stab bility Zeměděllský pozem mkový fond


6

1bp.czz s.r.o.

A.

ÚDAJE Ú O OZNA AMOVA ATELI

A.I.1. O Obchodní firma f 1 bp s.r..o. A.I.2. IIdentifikačční číslo 24659614 A.I.3. S Sídlo Na Doliinách 128/36, 147 00, Praha P 4 A.I.4. JJméno, přííjmení, telefon a e-maail oprávněn ného zástup pce oznamoovatele Ing. Jann Štambaskýý, Ph.D. tel.: +4220 777 208 020 e-mail: stambasky@ @1bp.cz


7

1bp.czz s.r.o.

B. B

ÚDA AJE O ZÁMĚR Z U B.I.

Základníí údaje

B.I.1. N Název zám měru a jeho kategorizaace Název zzáměru:

Bioplyno ová stanice Husinec

Z hledisska zákona č. 100/200 01 Sb., v pl atném zněn ní spadá zám měr pod bood 3.1 „Zařřízení ke spalováání paliv o jmenovitém j m tepelném výkonu od d 50 do 20 00 MW“, kaategorie II, přílohy č. 1 k zzákonu č. 100/2001 1 Sb. ve zněnní pozdějšícch úprav, jako podlim mitní záměrr. Záměr předkláddáme k posouzení ve zjišťovacím z řízení, kde příslušným m úřadem v pprocesu possuzování vlivu naa životní proostředí je Krajský K úřadd Jihočeskéh ho kraje. B.I.2. K Kapacita (rrozsah) zám měru Elektriccký výkon zařízení z Tepelnýý výkon zaříízení

1 200 0 kW 1 200 0 kW

Předpokkládaná produkce elekttřiny Typ proovozu

9 000 0 MWh/rokk Nepřřetržitý

Vstupníí materiál: Variantta 1 (Základdní substráttová varian nta): Travní ssenáž

25 00 00 t/rok

Variantta 2 (V příppadě legislattivních požaadavků na zapracován ní hnoje v suubstrátové vsázce): Travní ssenáž 16 60 00 t/rok Hovězí hnůj 8 400 0 t/rok Celkem m 25 00 00 t/rok


8

1bp.czz s.r.o.

B.I.3. U Umístění zááměru Kraj: Okres: Obec: Katastráální území: Parcely č.:

Jihoččeský kraj Prach hatice Husin nec Výro ov u Husincee (649716) 1126/1; 1126/2; 1127/1; 1127/2

p uvažovaané zařízenní se nacházzí na výcho od od obce Husinec v prostoru Lokalitaa vybraná pro průmysllové zóny určené u k prů ůmyslové vvýrobě. Umístění záměěru je patrnéé z přehledn né mapy na obrázzku č. 1.

Obr. 1: M Mapa umístění záměru z hlediska širšího ookolí

Využití pozemků nekoliduje n s žádnými rregulativy Územního Ú plánu p velkéého územníh ho celku Jihočeskkého kraje. Průmyslová zóna je j napojenaa na silnici II. třídy č. 145, která směřuje z H Husince naa východ k Netoliicím a na západ přes obec o Husineec k Vimpeerku. Uvnitřř areálu budde nutno vy ybudovat


9

1bp.czz s.r.o.

obslužnnou komunikkaci, která bude b plnit ffunkci místn ní komunikace a manippulační plocchy před silážním mi žlaby. Naa obrázku 2 je znázorněěno umístěn ní stavebnícch parcel.

Obr. 2: Pohled na prům myslovou zónu u s vyznačenýými pozemky určenými pro novostavbu B BPS

B.I.4. C Charakter záměru a možnost m ku umulace s jinými j zám měry Charaktterem se jeddná o novosstavbu biopplynové stan nice pro zprracování zeemědělské biomasy. b V zařízeení nebudou zpracováávány žádnéé vedlejší živočišné ž produkty p anni odpady. Bioplyn bude sppálen v koggenerační jeednotce. Taato kogenerační jedno otka bude vvyrábět eleektrickou energii dodávanou do veřejnéé sítě a teploo, které bud de využito v provozu vvlastní tech hnologie. Přibližnně 5 500 MW Wh vyroben ného tepla s e bude využžívat v přileehlé průmysslové zóně. Kumulaace s jiným mi záměry se nepředp dpokládá, vzhledem v k tomu, že se v okolí areálu nenacháázejí jiné záměry z než výše uvvedené, kteeré by moh hly s posuzzovaným záměrem z spolupůůsobit.


10

1bp.czz s.r.o.

B.I.5. Z Zdůvodněn ní potřeby y záměru a jeho um místění, včetně přehlledu zvažo ovaných variantt a hlavnícch důvodů (i z hledisska životníího prostředí) pro jjejich výběěr resp. odmítnutí Předpokkládaný zám měr řeší prroblematikuu diverzifik kace odbytu u produkce rostlinné biomasy z trvalých travních porostů. En nergetické vvyužití travn ní siláže um možní intenzzifikaci hosp podaření na těchtto plocháchh. V substráátové varianntě 2 je uvaažováno s využitím v hoovězího hno oje. Jeho anaerobbním zpracoováním doch hází k pokleesu pachový ých emisí a emisí amooniaku do attmosféry (dle nařřízení vládyy č. 615/20 006 Sb. je bbioreaktor považován p gii emisí za snižujíccí technolog amoniakku s procenntem snížen ní 85%). Sooučasně zám měr napom může materiiálovému vy yužívání biologiccky rozložiitelných surrovin, nebooť výstupem m ze zařízzení bude kkromě enerrgií také organom minerální hnojivo. h Ko ogenerační jednotka bude krom mě výroby elektrické energie v budouucnu využívvána i jako o zdroj teppla v přileh hlé průmysllové zóně. Výroba ellektrické energie kogeneraccí z obnoviitelných zddrojů energ gie (biomasy) je proo životní prostředí p ýstavbu biooplynových h stanic jee výroba elektrické energie přínosnáá. Důvodeem pro vý z obnovvitelných zdrojů z v so ouladu s poožadavky mezinárodn m ních společčenství na snížení spotřebyy fosilních paliv a snížžení emisí z jejich spallování. Ten nto trend je podporován n státem (zákon č. 180/20055 Sb., ze dn ne 31. březnna 2005 o podpoře p výrroby elektřiiny z obnov vitelných D směrnice Evropskkého parlam mentu a Raady č. 20099/28/ES, o podpoře zdrojů energie). Dle využíváání energie z obnovitellných zdrojjů vyplývá pro Evropskou unii jjako celek cíl 20% podílu eenergie z obnovitelnýc o ch zdrojů. Závazný cííl pro Česk kou republik iku je 13% energie z obnovvitelných zddrojů na ko onečné spootřebě v rocce 2020. Zp pracovaný nnárodní akční plán České rrepubliky má m za cíl do o roku 202 0 vybudovaat na územ mí České reppubliky bio oplynové elektrárrny s instaloovaným vý ýkonem ve výši 417 MW. M Na ko onci roku 22011 byly v České republicce instalovvány biopllynové staanice s insttalovaným výkonem 224 MW, z toho zemědělské bioplynnové elektráárny s instaalovaným vý ýkonem 168 8 MW. hledem na dostupnost vstupních surovin, Umístěnní záměru v dané lokaalitě bylo vvybráno s oh vhodnéhho pozemkuu a inženýrsských sítí. Záměr je předkládáán k posouzzení v jedné variantě technického řešení. ř B.I.6. S Stručný poopis technicckého a tech hnologickéého řešení záměru z Záměr je rozčleněnn do následu ujících staveebních objeektů: SO 01 Dávkovvací jednotk ka SO 02 Primárnní fermentační reaktor SO 03 Sekunddární fermen ntační reakttor


11

1bp.czz s.r.o.

SO 04 SO 05 SO 06 SO 07

Technoologická bud dova Technoologie úprav vy bioplynuu Kogeneerační jedno otka Silážní žlaby

Předpokkládané rozm místění jednottlivých objekktů bioplynov vé stanice Hu usinec je patr trné z obrázk ku č. 3.

Obr. 3: U Umístění jednootlivých staveb bních objektůů

Princip procesu: Anaerobbní proces přeměny p orrganické hm moty na biop plyn a digestát (fermenntační zbyteek) bude probíhaat ve dvouu stupních. První stuupeň tvoří technologiická linka suché ferrmentace s primárrním fermenntačním reaaktorem (SO O 02). V tom mto reaktorru nebude ddocházet k žádnému ž ředění zpracovávaaného materiálu vodouu. Přesto se s jedná o práci s čerrpatelnou suspenzí. s Obsah sušiny se bude b pohyb bovat v rozzmezí 18 až a 25%. Druhý stupeeň tvoří sek kundární fermenttační reaktoor, tzv. dofeermentor, nnebo dohnív vací nádrž (SO ( 03), ktterý slouží zároveň jako konncový skladd stabilizovaaného digesstátu. 1bp.cz s.rr.o., IČ 24659614, DIČ CZ2 24659614, se ssídlem Na Dollinách 128/36, 147 00 Prahaa 4, spisová znnačka: C 1640777 vedená u rejsttříkového soudu du v Praze, bank kovní účet 5387 7076001/5500

12

1bp.czz s.r.o.

Technollogickou linnku suché fermentace f ttvoří dávko ovací jednottka (SO 01)), šnekový podavač, p napaječ// směšovač a vertikáln ní fermentaační reaktorr (SO 02).. V prvním m stupni je využito činnostii termofilnních mikroo organismů, které praacují v oblaasti teplot mezi 48 a 55 °C. Výhodoou procesů prováděný ých za vyššších teplott je hlavněě vyšší úččinnost hyg gienizace materiállu, vyšší rycchlost a stab bilita proceesu. Jedná see o kontinuální systém m, čerstvý su ubstrát je dávkováán nepřetržiitě. Dávkovvací jednotkka (SO 01) je plněna jeddnou denněě kolovým čelním č naklaadačem, sub bstrátem o velikoosti částic do d 10 mm. Vyrovnávac V cí kapacita dávkovací d jednotky j je větší než 24 2 hodin. Pohybliivá podlahaa dna záso obníku přeppravuje sub bstrát k dop pravníku. D Dopravník dávkuje substrátty do šnekoového dávko ovače, kterýý umožňujee přesné měěření množsství substráátu, které putuje ddo fermenttoru. Nad dávkovačem d m je umísttěna směšov vací jednottka, která zajišťuje z smíchánní čerstvé organické o hmoty h (subsstrátu) s akttivním digestátem, kterrým je již prohnilý materiáll z fermenttoru, a který ý funguje jjako inokullum. Tím je j veškerá hmota rozmíchána a čerpánna do horní části reaktoru. Díky inntenzivním mu rozmícháání s inokuleem docházíí k velmi rychlém mu startu anaaerobního rozkladu. r kladu orgaanické hmooty, probíh hající za Anaerobbní fermenntace je biiologický pproces rozk nepřístuupu vzduchuu. Při tomto o procesu ssměsná kulttura mikroo organismů ppostupně v několika n stupníchh rozkládá organicko ou hmotu. Produkt jeedné skupin ny mikroorrganismů se s stává substráttem pro skuupinu další. Proces P můžžeme rozděllit do 4 hlav vních fází: Hydrolýýza: Působenním extraccelulárních enzymů dochází mimo m buňk ky k hydroolytickému štěpení makrom molekulárnícch látek na jednoduššíí sloučeniny y, především m mastné kkyseliny a alkoholy. a Při tomtto procesu se s uvolňuje rovněž voddík a oxid uh hličitý. Acidogeeneze: Dochází při ní k transporttu produkttů hydrolý ýzy dovnittř buněk a dalšímu štěpení vysokom molekulárníích látek, čímž č vznikkají nižší mastné m kyseeliny a alkooholy, vodík k a oxid uhličitýý. Acetogeeneze: Dochází k dalšímu rozkladu ky yselin a alkkoholů za prrodukce kysseliny octovvé.


13

1bp.czz s.r.o.

Metanoggeneze: Jedná se o závěreččný krok an naerobního rozkladu, při p kterém je j z kyselinny octové, případně p z CO2 a vodíku, prrodukován metan. Tennto krok zaajišťují metanogenní oorganismy (Archae). ( Jsou cittlivé na příttomnost kyslíku v prosstředí, náhlé změny teeplot a výraz azné výkyvy y hodnot pH. Proceseem fermentaace se snižžuje obsah organické sušiny ve zbylém z diggestátu. Bio oplynová stanice funguje naa procesu, kdy bez přřístupu vzd duchu doch hází při urččité teplotě pomocí specificckých bakterrií k rozklad du organickké hmoty zaa současného o vývinu biooplynu. Intenzivvní anaerobbní rozklad bude probííhat při obsahu sušiny mezi 18 a 25% a term mofilních podmínnkách (48 až 55 °C). Fermentor F ((SO 02) jee vertikálníí válcový rreaktor s kó ónickým mentoru nen ní žádné dnem, vvyrobený z oceli a zaizzolovaný prro snížení teepelných zttrát. Ve ferm míchacíí zařízení. Fermentovaná hmota se pohybu uje shora dolů d pouzee vlivem gravitace. Fermenttor má celkkový objem přibližně 2 025 m³. Výška V fermeentoru je 266,9 m a jeho o průměr je 10 m m. Průměrnáá doba zdrržení v prvnním stupni pro uvažované substr tráty je asi 31 dnů. Většinaa digestátu opouští o ferm mentor přes pět šnekov vých doprav vníků, je reccyklována a vedena do napaaječe, kde slouží s jako inokulum. Šnekové dopravníky d jsou dvoupplášťové a vytápěné v horkou vodou z koogenerační jednotky, j abby byly ve fermentoru f zajištěny koonstantní teermofilní podmínnky. Menší ččást digestáttu (stabilizo ovaný digesttát) je odčerrpávána z kónického k dn dna do doferrmentoru (SO 03)), který zárooveň sloužíí jako koncoový sklad stabilizovan s ého digestáátu. Budou zde také skladovvány a zárovveň dekontaaminovány ššťávy ze silážních žlabů (SO 07), ttechnologiccké vody (z oplacchu manipuulačních ploch) a kontaaminovaná dešťová d voda. Koncovvý sklad (SO O 03) je vybavenn integrovanným plynojemem. Prům měr sekund dárního ferm mentoru (SO O 03) je 40 m, m výška nadzem mní části 7 m. m Na něm je j nasedlý pplynojem tv varu čtvrtku ulového vrchhlíku o výšcce 10 m, celkováá výška stavvby ve vrch holku kulovvého vrchlík ku je 17 m. Bioplyn, kkterý se hro omadí ve vrchní ččásti fermenntoru, proch hází kondennzátorem a vodním uzzávěrem sm měrem k ply ynojemu. Kolem všech nádrrží s plynov vými prostoory je stano oveno ochrranné pásm mo 6,0 m. Průměrná P doba zddržení digestátu v doferrmentoru buude přibližn ně 30 dní. Kapacita K konncového sklladu dále postačuj uje na skladdování již prohnilého p digestátu po p dobu 180 dní provvozu BPS a umožní skladovvání a dekonntaminaci všech kontam minovaných h vod (srážk kových, techhnologickýcch, atp.). Digestáát je hmota anaerobně stabilizovanná se sníženou klíčivo ostí semen, sníženým obsahem o d využittelná, s výraazně snížený ým zápacheem. patogennů, v půdě dobře


14

1bp.czz s.r.o.

Bioplynn je dále veden na jedn notku úpravvy bioplynu u (SO 05) a poté spalovván na kogenerační jednotcee. V jednotcce úpravy bioplynu b docchází k jeho o sušení, kteeré se prováádí jeho zch hlazením a následdným ohřevvem. Při och hlazení se z plynu vysrráží voda a ohřevem see pak sníží relativní vlhkost.. Chlazení a ohřev biop plynu se proovádí ve speciálních teepelných výýměnících. Jednotka J úpravy obsahuje taaké tzv. „dem mister“, jeddná se v pod dstatě o odlu učovač, kterrý dosahuje velkých účinnosstí v oblastii separace plynů a aeerosolů. Ke zvýšení tllaku následdně slouží plynové dmychaadlo. Je naavržena jed dna kogeneerační jednotka, kteráá je umístěěna v odhlu učněném kontejneeru (SO 06). Kontejneer s kogenerrační jednottkou (SO 06) je širokýý 3 m, dlou uhý 12 m a vysokký 3 m. Kom mpaktní kog generační j ednotky jso ou motory určené u pro spalování bioplynu b s generáátory elektriického prou udu. Navržeený typ jedn notky má ellektrický výýkon max. 1200 1 kW a tepelnný výkon maax. 1200 kW W. Součástíí jsou další, pro provozz jednotky nnezbytné peeriférie – tlumič výfuku, výýměníky tep pla pro vyytápění, vým měníky pro o chlazení KGJ, geneerátorové sběrnicee. V objektuu je také umístěna u reggulační ply ynová řada jako j zakonnčení plynovodu od plynojem mu. Chladiiče kogenerační jednootky a výfu uky jsou um místěny vnně objektu. Spaliny vystupuují z kogeneerační jedno otky výstuppním spalin novodem naapojeným nna výstupní přírubu tlumiče výfuku, naa kterém je tepelný vým měník (spalliny/voda) o celkové vvýšce 8,9 m. m Kolem kontejneeru KGJ je bezpečnostní pásmo 7,,5 m. V technnologii BPS S je instalováno standdardní zařízeení na snižování obsah ahu síry v bioplynu. b Jedná see o zařízeníí pracující na n principu mikrooxidace sulfanu u (H2S) obsaaženého v bioplynu b v plynovvém prostooru reaktoru u, kam je řřízeně dávkováno maléé množství vzduchu. Jedná J se o nejčasstější způsobb odsíření bioplynu b na téměř všecch BPS. yn pálit na ffléře (řízen ném hořáku)), takže nehhrozí únik bioplynu b Havarijnně bude moožné bioply a tím i zzápachu miimo techno ologii. Zabrráněním vniku bioplyn nu do ovzdduší také zaamezíme vzniku emisí metaanu. Vzhled dem k tomu,, že metan silně absorrbuje infračeervené zářeení, patří mezi vvýznamné skleníkové plyny zvvyšující teplotu zemské atmossféry (je přibližně p 20× účinnnější než oxid o uhličitý ý) Popis naakládání s digestátem: d Dle Meetodického pokynu p MŽ ŽP veškerá manipulacee se surovin nami a ferm mentačním zbytkem z musí býýt zabezpeččena proti úniku ú pach ových látek k. Vstupní materiály jjsou sklado ovány na zpevněnných plocháách zabezpečených prroti úniku škodlivin š do o podzemnních vod. V případě skladovvání kapalnéého digestáttu se bude jjednat o nakládání se závadnými z látkami "ve větším rozsahuu" ve smysluu § 39 vodn ního zákona,, a z toho vy yplývají nássledující povvinnosti:


15

1bp.czz s.r.o.



vvypracovat plán opatřeení pro přípaady haváriee



pprovádět zááznamy o prrovedených opatřeních a tyto zázn namy uchováávat po dob bu 5 let



uumístit zaříízení, v něm mž se závaddné látky (PHM, maziv va, apod.) p oužívají, zaachycují, sskladují, zppracovávají nebo doprravují tak, aby bylo zabráněno z nnežádoucím mu úniku ttěchto látekk do půdy nebo n jejich nežádoucím mu smísení s odpadním mi nebo srážžkovými vvodami



ppoužívat jen takové zaařízení, poppřípadě způ ůsob při zaccházení se zzávadnými látkami, kkteré jsou vhodné v i z hlediska h ochhrany jakostti vod



nnejméně jeddnou za 6 měsíců m kont ntrolovat skllady a sklád dky a nejmééně jednou za 5 let, ppokud není technickou u normou neebo výrobceem stanoven na lhůta kraatší, zkoušett těsnosti ppotrubí nebbo nádrží určených u prro skladováání a prostředků pro ddopravu a v případě zzjištění neddostatků beezodkladně provádět jejich včassné opravyy; sklady musí m být zzabezpečenny nepropustnou úpravoou proti úniiku závadný ých látek doo podzemnícch vod



vvybudovat a provozovaat odpovídaající kontrollní systém pro p zjišťováání úniku záávadných llátek

 Ke kolaaudačnímu řízení budee zhotoven organický plán p hnojen ní, který buude aktualizzován ke kolaudaaci stavby. Součástí S ozn námení zám měru je tabu ulka se seznamem pozeemků, na kteerý bude digestátt vyvážen (ppříloha č. H. I.). Dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o staanovení zran nitelných ob blastí a pouužívání a skladování hnojiv a statkovýcch hnojiv, střídání pplodin a pro ovádění prrotierozníchh opatření v těchto oblastecch, v aktuállním znění, platí jako jjedno z mnoha opatřen ní povinnosst zapravovaat tekutá statkováá hnojiva doo půdy nejp později do 224 hodin. Tento T právn ní předpis uppravuje i po odmínky používáání tohoto tyypu hnojiva na trvalýchh travních porostech. p B.I.7. P Předpoklád daný termíín zahájeníí realizace záměru z a jeeho dokonččení Podle vvýsledků proocesu posuzzování vlivůů na životníí prostředí a stavebníhoo řízení se realizace r předběžžně plánuje následovně: Přípravaa projektu: 20122 Stavba a uvedení do d provozu: 20133


16

1bp.czz s.r.o.

B.I.8. V Výčet dotčeených územ mně samosp právných celků c Kraj:

Obec:

Jihočeský kraj

Krajsský úřad Jihočeského kraaje

Husinec

Odborr životního prostředí, p zem mědělství a lesnictví U Zim mního stadion nu 1952/2 370 76 České Bud dějovice Městsský úřad Hussinec

Obec s ppověřeným úřadem – stavební s úřaad:

Proko opovo náměěstí 1 384 21 2 Husinec Městsský úřad Prachatice - SStavební úřaad Velkéé náměstí 1 38301 Prachaticee

B.I.9. V Výčet navaazujících ro ozhodnutí p podle § 10 odst. 4 a sp právních úúřadů, kteréé budou tato rozzhodnutí vyydávat  Z Závěr zjišťoovacího řízeení k oznám mení vlivu záměru na žiivotní prostř tředí Krajskýý úřad Jihoččeského krajje, obor živootního prosstředí, zeměd dělství a lessnictví  Ú Územní a sttavební rozh hodnutí Městskýý úřad Pracchatice – Sta avební úřadd  V Vodohospoodářský souh hlas Městskýý úřad Pracchatice – od ddělení živottního prostřředí  Souhlas ochhrany ovzdu uší s provozzem zdroje Krajskýý úřad Jihoččeského krajje, obor živootního prosstředí, zeměd dělství a lessnictví


17

1bp.czz s.r.o.

B.II. Ú Údaje o vsstupech B.II.1. P Půda Katastráální území: Parcely:

Výrov u Husince (6649716) 1126/1; 1126/2; 11 27/1; 1127//2

Záměrem novostaavby BPS nejsou n dottčeny pozem mky, které jsou souččástí zeměd dělského půdníhoo fondu (Z ZPF). Při reealizaci danného záměrru nedojde k záboru Z ZPF pro saamotnou novostaavbu BPS. Realizace R záměru z si nnevyžádá záábor ploch určených u k plnění funkcí lesa. Plochy určené proo novou záástavbu jižž nejsou meliorovány m a jsou přip ipraveny k zahájení stavby, byla na nicch proveden na skrývka ornice a jee na nich naavezena vrsstva makad damu (na předměttných pozeemcích je v současné době vydááno platné stavební ppovolení k výstavbě v polyfunnkční a skladdovací haly). Chráněnná území 

P Posuzovanýý záměr see nenacházíí v CHKO, oblast och hrany příroddy dle § 14 4 zákona čč. 114/19922 Sb., O och hraně příroddy a krajiny y, v platném m znění, v úpplném zněn ní zákona čč. 18/2010 Sb.



Z Zájmové území ú areállu neleží v Chráněnéé oblasti přirozené p aakumulace vod dle § 28 zákonaa č. 254/200 01 Sb. o voddách a o zm měně některý ých zákonů (vodní zákon).



Z Záměr se nenachází v chráněnéém ložiskov vém území, dobývaccím prostorru podle zzákona č. 44/1998 v pllatném zněnní (horní zák kon). Ochrannná pásma 

O Ochranná pásma zv vláště chrááněných úzzemí příro ody (§ 37 oodstavce 1 zákona 114/1992 Sb., S v úplném m znění záákona č. 18//2010 Sb.) nejsou n poloohou posuzovaného zzáměru dotččena.



O Ochranná pásma p lesn ních porostůů (§ 14 od dstavce 2 zákona z 2899/1995 Sb. O lesích a o změně a doplnění některých zzákonů) jso ou polohou a vlivy possuzovaného o záměru ddotčena.



N Na dotčenéém pozemk ku se nacháází ochrannéé pásmo vy ysokého nap apětí, které ale není sstavbou a vlivy v posuzo ovaného zám měru dotčen no.


18

1bp.czz s.r.o.

Ochhranná pásm ma komunik kací, nadzeemních či podzemních p h inženýrskkých sítí vee správě jinýých správců nejsou zám měrem dotčeena, týká se pouze vlasttních inženýýrských sítí v areálu podlle projektu. B.II.2. O Odběr a sp potřeba vod dy Během výstavby bude b spotřeeba vody zaanedbatelnáá, vzhledem m k tomu, žee většina materiálů m náročněějších na sppotřebu vod dy (betonovvé směsi) bude b dovážeena dle pottřeby hotov vá. Voda bude pooužívána poouze v omezzené míře ppři realizacii záměru prro kropení bbetonů atp. V rámci trvaléhoo provozu se voda pro potřebby bioplyn nové stanicce nespotřeebovává. Jedná se o technoologii suchéé fermentacce, nebude docházet k ředění zpraacovávanéhho materiálu u vodou. Pro navvrhovaný prrovoz se poččítá se zbuddováním no ového sociállního zázem mí a jeho naapojením na kanaalizaci. B.II.3. O Ostatní surrovinové a energetick ké zdroje Materiáál bude zajišťovat dod davatel stavvby. Výstaavba si vyžžádá relativvně malé množství m stavebnních materiáálů, které budou b na sstavbu dovááženy nákladními auttomobily (b betonové směsi, ccihelné blokky, betonovéé prefabrikááty, atp.). Během výstavby bude b elektriccká energiee odebírána z mobilního zařízení ddočasného napojení n odběrnéého místa k distribu uční soustaavě. V dob bě provozzu bude elektrická energie zabezpeečována z vlastní vý ýroby. Tepplo pro vytápění v feermentoru bude zajiišťováno z kogennerace. Pro provoz bu ude potřeb a organick ká hmota vzniklá v zem mědělskou výrobou provozoovatele – traavní senáž (substrátová ( á varianta 1 – 25 000 t/rok, variantta 2 – 16 60 00 t/rok), případnně hovězí hnnůj (substráttová variantta 2 - 8 400 t/rok). B.II.4. D Doprava Období výstavby: Nárůst ddopravy v souvislosti s s výstavbouu bioplynov vé stanice bude b časověě omezený. Vlastní výstavbba a montáž BPS se přeedpokládá ddo 8 měsíců ů s tím, že hlavní stavvební přípraava bude podstatnně kratší – přibližně 1 měsíc. Nákladnní dopravu spojenou s výstavbou BPS bude nutné n směro ovat do obddobí pracov vních dní a dennícch hodin.


19

1bp.czz s.r.o.

Období provozu (ddoprava mim mo areál BP PS): Dopravaa substrátů bude řešen na návozem traktorovým mi soupravami (užiteččné zatížení 25 tun). Veškeráá doprava bude b veden na tak, abyy vozidla neprojížděla n přes městta Husinec a blízké Prachatiice. Bude vedena třemii směry, a too po následu ujících trasáách: BM1 (severovýchood), která je znázorněnaa na obrázk ku 4. Tato trrasa vede z H Husince sm měrem na východ po silnici II. I třídy č. 145 1 a pak naa sever přess obec Těšo ovice po silnnici II. třídy y č. 141. Dále poo trase BM22 (východ), která je znnázorněna na obrázku č. č 5. Tato trrasa vede z Husince na výchhod po silniici II. třídy y č. 145. Taato trasa neevede přes žádnou ž obyydlenou zón nu. A po trase BM M3 (jihovýcchod), kteráá je znázornněna na obráázku 6. Tato o trasa vedee z Husince směrem na výchhod po silnicci II. třídy č. č 145 a pakk na jih směěrem k městtu Prachaticce po silnicii II. třídy č. 141. Tato trasaa nevede přřes obydlennou zónu. Na N obrázku u č. 7 je znnázorněná trasa pro dopravuu hnoje (subbstrátová va arianta 2). T Ten bude do opravován z obce Běleeč po silnicii II. třídy č. 145. T Trasa nepovvede přes ob bydlenou zóónu.

Obr. 4: T Trasa BM1


20

1bp.czz s.r.o.

Obr. 5: T Trasa BM2

Obr. 6: T Trasa BM3


21

1bp.czz s.r.o.

Obr. 7: T Trasa dopravy pro návoz hno oje

Osobní automobiloová dopravaa: Předpokkládaná četnnost osobníí dopravy sse předpokláádá na úrov vni 2 jízd/dden - z Pracchatic do areálu bbioplynové stanice a zp pět. Podle vvýsledků sčíítání doprav vy z roku 20010 se jedn ná o úsek s intenzzitou dopravvy 5001 – 7000 7 vozideel za 24 ho odin, viz obrázek 8. Vzzhledem k intenzitě dopravyy na tomto úseku ú je zřej ejmé, že plánnovaná den nní automob bilová dopraava nemůže zásadně ohrozit okolní stav životního prostředí. p

Obr. 8: M Mapa sčítání dopravy d z rok ku 2010 v uvaažovaném úseeku, fialová baarva značí úseek s intenzitou dopravy 5001 - 70000 voz./24 hood. 1bp.cz s.rr.o., IČ 24659614, DIČ CZ2 24659614, se ssídlem Na Dollinách 128/36, 147 00 Prahaa 4, spisová znnačka: C 1640777 vedená u rejsttříkového soudu du v Praze, bank kovní účet 5387 7076001/5500

22

1bp.czz s.r.o.

Naváženní travní sennáže, příp. travní t senážže a hnoje: Substráttová variantta 1 V substrrátové variaantě 1 se počítá p s vyuužitím pouzze travní sen náže. Na jaaře, kdy trááva roste nejrychlleji, bude doo areálu BP PS navezenaa polovina zpracovávan z né hmoty. D Další čtvrtin na hmoty bude doodána v letnním období po červenccové seči a poslední čáást hmoty, také jedna čtvrtina, bude naavezena v zááří. Podrobn ný rozpis jízzd je uveden n níže.



K Květnová seeč o Trassa BM1 o Trassa BM2 o Trassa BM3

1/2 hm moty

12 500 tu un 4 180 tu un 4 160 tu un 4 160 tu un

625 jízzd 209 jízzd 208 jízzd 208 jízzd



Č Červencováá seč o Trassa BM1 o Trassa BM2 o Trassa BM3

1/4 hm moty





Z Zářijová sečč o Trassa BM1 o Trassa BM2 o Trassa BM3

1/4 hm moty



C Celkem:

1 251 jíízd

V případě schválenní navrhovaaného zákoona o podpo orovaných zdrojích z eneergie, ve kterém je I § 4 odstt. 5 c), že „„v případě elektřiny e vy yrobené z biioplynu se podpora uvedenoo v Hlavě III, elektřinny z obnoviitelných zd drojů vztahuuje pouze na elektřin nu vyrobennou v komb binované výrobě elektřiny a tepla, kteráá využívá biioplyn vzniikající alesp poň ze 30% z jiné biom masy než je cíleně pěstovanáá biomasa na n orné půddě a na trav vním porostu, ...“, budde tento leg gislativní požadavvek splněn zapracován z ím hnoje doo substrátov vé vsádky. Co C se týče ddopravy, přřibyla by k trasám m návozu trávy t ještě trasa pro návoz hno oje. Podrob bně rozepsaané jízdy pro p tuto substráttovou varianntu jsou uveedeny níže.


23

1bp.czz s.r.o.

Substráttová variantta 2 

K Květnová seeč o Trassa BM1 o Trassa BM2 o Trassa BM3

1/3 hm moty





Č Červencováá seč 1/6 hm moty o Trassa BM1 o Trassa BM2 o Trassa BM3 Z Zářijová sečč 1/6 hm moty o Trassa BM1 o Trassa BM2 o Trassa BM3 H Hnůj o Trassa návozu hnoje h 1/3 hm moty

4 150 tu un 1 430 tu un 1 380 tu un 1 380 tu un 4 150 tu un 1 430 tu un 1 380 tu un 1 380 tu un

210 jízzd 72 jízzd 69 jízzd 69 jízzd 210 jízzd 72 jízzd 69 jízzd 69 jízzd

8 400 tu un

420 jízzd

o

o

C Celkem

1 255 jíízd

Dopravaa digestátu bude řešen na návozem m na pole pomocí p přep pravních traaktorových souprav (25 tun)) a aplikačnními souprravami (maax 18 tun). Celkem bude doprravováno množství m 18 000 ttun/rok. Dopravaa digestátu Digestáát celkem: Aplikace duuben o A o Trassa BM1 o Trassa BM2 o Trassa BM3 o A Aplikace říjjen o Trassa BM1 o Trassa BM2 o Trassa BM3

1/1 hm moty 1/2 hm moty

1/2 hm moty

18 000 tun/rok un 9 000 tu 3 000 tu un 3 000 tu un 3 000 tu un 9 000 tu un 3 000 tu un 3 000 tu un 3 000 tu un

720 jízzd 360 jízzd 120 jízzd 120 jízzd 120 jízzd 360 jízzd 120 jízzd 120 jízzd 120 jízzd

Celkem m potřebnýcch jízd za rok r (vč. rozzvozu digesstátu) Substráátová variaanta 1: 197 71 jízd/rok Substráátová variaanta 2: 197 75 jízd/rok


24

1bp.czz s.r.o.

Areál bbude napojjen na kom munikaci III/145 vjezzdem z areáálu. Kapaccita komun nikací je dostačuj ující a není nutno n ji v so ouvislosti s realizací zááměru zvyšo ovat. V rám mci stavby see v okolí bioplynnové stanicee vybudují nové n zpevnněné manipu ulační plochy s cílem snadné maanipulace a udržovvání pořádkku.

B.III. Ú Údaje o vý ýstupech B.III.1.

Emiise do ovzd duší

Emise v období výstavby: Při stavvbě bioplynoové stanice nebudou ppoužity žádn né technologie, které zzásadním zp působem zvyšují produkci emisí e do ovzduší. Mírnné zvýšení může m být generováno g v důsledku zvýšení dopravnního provozzu (přeprav va materiáluu, transportt dělníků), jak však bbylo popsán no výše, nebude se jednat s ohledem na rozsah o významn né navýšen ní. Další m možností je zvýšení prašnosti v průběhuu stavby, zv vláště např . při hloubeení základů za suchéhoo počasí. To T lze do značné míry koriigovat kropením stavveniště. Po ozitivně zd de může ppůsobit příítomnost zpevněnných ploch. Emise v období proovozu: Obecně je nutné pooznamenat, že realizaccí záměru dojde d ke snížení emisí sskleníkovýcch plynů (předevvším metanuu) a také k přímému oomezení em misí z tradičních neobbnovitelných h zdrojů elektrickké a tepelnné energie, které buddou nahrazzeny kogen nerační jeddnotkou poháněnou spalovááním plynu vyrobeného v o z obnoviteelného zdrojje energie (b biomasy). Realizaccí záměru dojde ve vlastním v zeemědělském m areálu z bioplynové b stanice přředevším k emisím m NOx, CO O a SO2. V areálu a bude dále sklado ován digestáát. Tento proodukt fermeentace je již bioloogicky stabbilizovaný a nedochází v něm k ro ozkladným procesům p a není tedy zdrojem zápachuu. Výroba bioplynu b je dle nařízenní vlády č. 615/2006 Sb., přílohy č. 1, části II., I bodu 1.3. „Zpplyňování a zkapalňov vání uhlí, vvýroba a raffinace plynů a minerállních olejů,, výroba energetiických plynnů (generáto orový plyn , svítiplyn), syntézních h plynů a bbioplynu.“ zařazena z do kateegorie velkkých zdrojů ů znečišťovvání ovzdušší, zde je však třebaa dodat, žee výroba bioplynnu v tomto případě p probíhá bez koontaktu s vn nějším ovzd duším, vlasttní fermenttor nemá výduch,, kterým by docházelo k emisím.


25

1bp.czz s.r.o.

Bodovéé zdroje emiisí

m emisí z prrovozu BPS S je kogeneerační jedno otka o výkoonu 1 200 kWel. Dle Bodovýým zdrojem zákona č. 86/20022 Sb. se saamostatně jjedná o střeední zdroj znečištění ovzduší. Hlavními H emitovaanými látkaami budou produkty p sppalování bio oplynu, tedy především m CO2, NO Ox a SO2, 3 omezenně pak PM10. Platné em misní limityy v mg/m vztažené na normální stavové po odmínky a suchý plyn jsou uvedené u v taabulce č. 1. Tab. 1: E Emisní limity platné p pro střeední zdroje zneečišťování Druh Emisní limity podle jmenovitéh ho tepelného výkonu spalovacíh ho zdroje vztaže ené na normální stavové podmín nky a suchý paliva a l >1-5M [ W 3] 0,2 -1 MW 0 > 5 - 50 MW topeniště SO2 NO OX TZL CO SO2 NOX TZL CO SO2 NOX TZL CO Propan, butan a jejich směsi

35

30 00

50

100

35

300

50

100

35

300

50

100

Emise znečišťujících látek z jednotlivýých zdrojů emisí byly y vypočtenny za před dpokladu ní vlády dodrženní emisníchh limitů prro pístové spalovací motory deefinovanýchh v Nařízen č. 146/22007 Sb. Em mise znečiššťujících láátek jsou řeešeny v přilložené rozpptylové stud dii. Tato studie pprokázala, žee nedojde k překročeníí limitních hodnot. h

Liniovéé zdroje emiisí

Liniovýým zdrojem emisí budee především m doprava su ubstrátů a odvoz o digesttátu. Výpoččty emisí z dopravvy jsou uvvedeny v přřiložené rozzptylové sttudii a v přřiloženém oodborném posudku zdroje zznečišťovánní ovzduší. Podle P těchtoo studií lze předpoklád dat nárůst eemisí z doprravy pod 1%. Nárrůst emisí z dopravy nebude n natollik význam mný, aby ovllivnil výraznně imisní siituaci na posuzovvaném územ mí. Emisníí zatížení v t/rok na posuzovanéém území z vybrané stávající dopravyy a z dopravvy vyvolan né provozem m BPS jsou u uvedeny v tabulce 2 pro subsstrátovou variantuu 1 a v tabullce 3 pro su ubstrátovou variantu 2. (U benzo(aa)pyrenu jsoou hodnoty uvedeny v g/rok.)


26

1bp.czz s.r.o.

Tab. 2: E Emisní zatíženíí pro posuzované území vyvvolané provozzem BPS - Su ubstrátová variianta 1

Celkem m Z tohoo

Sooučasná dop prava na poosuzovaném m území Dopraava vyvolaná provozem m záměru u Navý výšení o (%))

NOX

CO

PM10

Bap

BENZEN N

61,36 6

40,54

4,36

1,83

0,37

60,89 9

40,28

4,33

1,82

0,37

0,42

0,23

0,03

0,0082

0,0009

0,69% %

0,58%

0,64%

0,45%

0,25%

Tab. 3: E Emisní zatíženíí pro posuzované území vyvvolané provozzem BPS - Su ubstrátová variianta 2

Celkem m

Z tohoo

Sooučasná dop prava na poosuzovaném m území Dopraava vyvolaná provozem m záměru u Navý výšení o (%))

NOX

CO

PM10

Bap

BENZEN N

61,29 9

40,49

4,36

1,82

0,37

60,89 9

40,27

4,33

1,82

0,36

0,40

0,2229

0,0264

0,0079

0,0009

0,66% %

0,55%

0,61%

0,43%

0,25%

Plošné zzdroje Zařízení pro anaerrobní fermen ntaci - velkýý zdroj zneččišťování ovvzduší Výroba bioplynu je obecně uvedena sppolu s ostaatními zdrojji podobnéého charaktteru pod bodem 1. 3. přílohhy č. 1 částii II a III k nnařízení vlád dy č. 615/2006 Sb. (o stanovení emisních e limitu a dalších podmínek pro ovozování oostatních staacionárních zdrojů zneečišťování ovzduší). o Výroba bioplynu je j v této vy yhlášce obeccně uveden na jako velk ký zdroj znnečišťování ovzduší bez kappacitního om mezení. mezení rizik ka zápachu Pachovéé emise a om Pachovéé emise jssou u veřejjnosti obávvaným typeem emisí z bioplynovvých stanicc, proto v následdujícím texxtu uvádím me, jakým způsobem budou na bioplynovvé stanici Husinec minimalizovány pachové p em mise na miinimální teechnologickou míru. B BPS Husin nec není vzhledeem k technoologii a zprracovávaným m surovináám (rostlinn ná biomasa,, příp. hovězí hnůj v substrrátové variaantě 2) z hleediska zápaachu rizikov vým typem bioplynovéé stanice. Možnými M


27

1bp.czz s.r.o.

teoretickkými zdroji emisí pacchových láátek mohou u být po usskutečnění záměru náásledující bodové a plošné zddroje: o Silážování o E Emise ze sppalování bio oplynu v koogenerační jednotce o H Hovězí hnůůj V následujícím texxtu jsou uveedena veškeerá projekčn ní a provozn ní opatření, která budou u během realizacce záměru přřijata k zabrránění emissí zápachu z výše uvedeených zdrojjů: Silážováání Přípravaa siláže budde prováděn na běžným zzpůsobem v silážním žlabu. ž Při spprávně prov vedeném silážováání docházíí k důkladn nému utěsnnění silážní zakládky, což je neezbytné pro o kvalitu výslednného produkktu. h m materiálu při odběru Slabý zzápach (vůnně) siláže je patrný přeedevším při odebírání hotového surovinyy do BPS. To T bude ovšem provádděno vždy z malé ploch hy, která buude ihned po o odběru zaplachhtována. Emise zze spalováníí bioplynu v kogeneračční jednotce Spalovaaný bioplynn bude odsiiřován metoodou mikro oaerace již v plynovém m prostoru reaktoru a bude obsahovat nízké n konceentrace síryy max. cca 100 ppm. Proto se neepředpoklád dá vznik žádnýchh zapáchajíccích látek vee spalinách . Hovězí hhnůj (Substtrátová varianta 2) Dovezený hovězí hnůj nebu ude skladovván, ale ro ovnou dávk kován do ddenního záásobníku surovin,, který je zakrytý. z Jeh ho víko je možno ovlládat na dáálku. Při jeeho využití by tedy neměly do okolí unnikat žádné pachové em mise. B.III.2.

Odp padní vody

o technologiické vody Vlastní technologiee bioplynov vé stanice neeprodukuje odpadní vo ody. o srážkové vody v Srážkovvé vody nelze zahrnov vat mezi voody odpadn ní. Manipullace se srážžkovými vo odami je uvedenaa pouze proo přehledno ost. Srážkovvé vody ze střech a neeznečištěnýcch komunik kací jsou


28

1bp.czz s.r.o.

svedenyy na zatravněné pozemky a zaasakovány. Srážkové vody z maanipulačních ploch v místecch nakládáání s materriálem pro fermentacci, výdejnícch ploch budou usk kladněny a zároveeň dekontam minovány v dofermentooru. B.III.3.

Odp pady

Pro nakkládání s oddpady platí zákon z o odppadech č. 185/2001 Sb b., v platném m znění, klaasifikace odpadů je prováděnna dle vyhláášky č. 381//2001 Sb., kterou k se staanoví Katalo log odpadů, Seznam nebezpeečných odpaadů a seznamy odpadůů a států pro účely vývo ozu atd. Produkcci odpadů můžeme m rozd dělit podle ččasového ob bdobí jejich h vzniku: o o

odpady vzznikající při výstavbě odpady z provozu p

Ve fázi výstavby bude b minimáální produkkce odpadů. Vznikne malé m množstv tví odpadu inertního i charakteeru, jehož množství m nelze n v této fázi přesně stanovit. Vznikající odpad bezz obsahu nebezpeečných látekk (směs betonu, cihel,, keramiky,, kabely, žeelezo, ocel, izolační materiály, m směs staavebních a demoličnícch odpadů aapod.) bude zneškodňo ovat stavebnní firma pro ovádějící stavebnní práce. Odppady budou u přednostněě předány k dalšímu vy yužití (např.. recyklaci), odpady n povoleno ou skládku ddle druhu od dpadu. které neelze dále využít budou odstraněny uložením na kávat ve fázzi výstavby jsou uveden ny v tabulcee 4. Odpadyy, jejichž vznik lze oček Tab. 4: O Odpady produkkované ve fázi výstavby zařřízení

Kód odpadu u 08 01 11 08 01 122 15 01 01 15 01 022 15 01 044 15 01 100 17 01 077 17 02 01 17 02 033 17 03 022

Názeev odpadu Odpaadní barvy a laky obsah ahující organ nická rozpouštědla neboo jiné nebezpečné látkyy Jiné odpadní baarvy a látky ředitelné vo odou Papírové a lepen nkové obalyy Plasttové obaly Kovoové obaly Obally obsahujíccí zbytky neebezpečných látek nebo o obaly těmito látkami znečištěné z Směsi nebo odd dělené frakcce betonu, cihel, tašek v neuuvedené pod číslem 17 7 01 06 a kerramických výrobků Dřevvo Plastty Asfaaltové směsii neuvedenéé pod číslem m 17 03 01

Kategorie odpadu N O O O O N O O O O


29

1bp.czz s.r.o.

17 04 055 17 04 11 17 05 044 17 05 066 17 06 044 17 09 044

Železo, ocel Kabeely neuvedeené pod 17 004 10 Zem mina a kamen ní neuvedenné pod čísleem 17 05 03 3 Vytěěžená hlušin na neuvedenná pod čísleem 17 05 05 5 Izolaační materiáály neuvedeené pod čísly y 17 06 01 a 17 06 03 ní a demoličční odpady neuvedené n pod p čísly Směsné stavebn 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

O O O O O O

palováním, zahrabovááním apod. Pouze Odpadyy nebudou odstraňovány na sttaveništi sp výkopovvá zemina a kamení bu ude v plném m rozsahu využita v v areeálu k terénnním úpraváám okolí objektů. Na staveniišti budou odpady o ukláádány utříděěně. Za provvozu bioplynové stanicce bude nejvvýznamnějšším produkttem digestáát, který je typovým t organickkým hnojivvem a bude využíván ppro hnojen ní pozemků,, nejedná see tedy o od dpad. Ze zemědělského hleddiska digestát nepovažuujeme za od dpad, ale zaa cenné orgaanické hnojjivo, bez kterého nelze dosáhhnout optim mální struktuury půdy an ni vyhovujíccí půdní úroodnosti. Apllikace na zemědělskou půduu bude realiizována dlee aktualizov vaného plán nu organickkého hnojen ní, který vycházíí z osevníhoo postupu. Za provvozu bioplynnové stanice budou proodukovány obvyklé od dpady pro taato zařízení (viz tab. č. 5). Tyyto odpadyy budou přeedávány jinným odborn ným subjekttům k využžití nebo od dstranění (oprávnněná odbornná firma). Pro nakláddání s nebeezpečnými odpady si provozovattel musí opatřit ssouhlas dle zákona č. 185/2001 Sbb., v platném m znění. Tab. 5: Soupis odpadů produkovaný ých během proovozu zařízeníí

Kód u odpadu 13 02 08 15 01 01 15 01 022 15 01 044 15 01 100 15 02 022 16 01 077 17 02 022 17 02 033

Názeev odpadu Jiné motorové, převodové p a mazací oleje Papírové a lepen nkové obalyy Plasttové obaly Kovoové obaly Obally obsahujíccí zbytky neebezpečných látek nebo o obaly těmito látkami znečištěné z Absoorpční činid dla, filtračníí materiály, (včetně olejjových filtrůů jinak blížee neurčenýcch), čistící tk kaniny a och hranné oděvvy znečištěn né NL Olejoové filtry Skloo Plastty

Kategorie odpadu N O O O N N

O O


30

1bp.czz s.r.o.

17 04 055 17 04 077 17 04 11 20 01 21

Železo a ocel Směsné kovy Kabeely neuvedeené pod čísllem 170410 0 Zářivvky

B.III.4.

Ostaatní

O O O N

Hluk Realizacce záměru je z hledisska hlukovýých vlivů nekonfliktní n í. Veškerý produkovaaný hluk z provozzu je vlasttním objek ktem kogennerační jedn notky a vzd dáleností nnatolik utlum men, že nebude u obytnýchh objektů zaznamenat z telný. Novéé zdroje hlu uku souviseející s biop plynovou stanicí bbudou pochházet z prov vozu kogeneerační jedno otky (výfuk k), ostatní zddroje hluku u (pojezd vozidel,, čerpadla, ventilátory)) se neměnní. Objekty bioplynovéé stanice buudou od nejjbližšího obytnéhho objektu vzdálen v min n. 300 m. Při realiizaci záměrru nedojde k žádnému zvýšení hlu ukových vliivů u obytnné zástavby v území nad rám mec platnýchh hygienick kých limitů. Vibracee Při provvozu záměrru budou vy yužívána voozidla a sou upravy s nossností do 255 t, z těchto o důvodů nehrozí ovlivnění vibracemi. v B.III.5.

Riziika havárií vzhledem k navrženéému použittí látek a teechnologií

hou souvisett následujícíí rizika: S výstavvbou a provvozem posuzovaného zzáměru moh 

Únik látekk škodlivýcch vodám (P PHM, moto orové oleje, apod.) přii manipulacci s nimi nebo v důůsledku haváárie motoroových vozid del či staveb bních mechhanismů v důsledku d zanedbáníí bezpečnostních předppisů nebo po orušení prav videl silničnního provozzu.



Požár objeektů nebo jejich j částí v důsledku u zanedbáníí nebo poruušení protipožárních předpisů.



Znečištěníí povrchový ých a podzeemních vod d při aplikaaci digestátu tu, toto riziko bude ošetřeno aktualizovan a ným plánem m organického hnojení.


31

1bp.czz s.r.o.

Pro sníížení těchtoo rizik je doporučenno pro obd dobí výstav vby i provo vozu stanov vit max. povolennou rychlostt v areálu, vypracovat v havarijní plán a požární řád, dodrržovat před dpisy pro manipullaci s látkaami škodliv vými vodáám. V příp padě běžnéého provozzu při dod držování podmínnek daných provozním řádem nehhrozí v objeektech navrh hované kappacity a tech hnologie vážné nnebezpečí haavárie.


32

1bp.czz s.r.o.

C.

Ú ÚDAJE O STAV VU ŽIVO OTNÍHO O PROST TŘEDÍ V DOTČ ČENÉM M ÚZEMÍÍ

C.I. Výčet V nejzzávažnějšíích chara akteristik dotčenéh ho území Obec H Husinec ležží severně od okresnního města Prachaticee. Obec H Husinec máá vlastní samosprrávu. V obcci Husinec žije ž 1426 obbyvatel (k 1. 1 1. 2011). Obec je rozzdělena na tři části, Husinecc, Horouty a Výrov. Kaatastrální úzzemí Výrov v u Husince má rozlohuu cca 244 haa. Území náleží ddle geomorffologického o členění doo systému Hercynskéh ho, provinccie Česká vysočina, v subprovvincie Šumavské, oblaasti Šumavvská hornatina, celku Šumavské podhůří, podcelku p Vimperrská vrchovvina, okrsku u Bělečská vrchovina. Charakteriizovaná je zvlněným reliéfem s vystuppujícími pássemnými hřbety eroznně odolnějšíích hornin a údolními sníženinam mi se sítí vodoteččí. Záměr není n v příméém kontaktu tu s územním systémem m ekologiccké stability y krajiny ani bezpprostředně nijak n neovliivňuje žádnéé chráněné území nebo o přírodní paark. Sledovaaný pozem mek je siituován v pravobřežn ní části údolní ú nivvy řeky Blanice. Hydrogeologické poměry p lok kality jsou jjednoduchéé, se souvisslou hladinoou podzemn ní vody. Kolektoorem kvarttérní zvodn ně jsou prrůlinově siilně propustné štěrkoopísčité uloženiny. Charaktterem se jeedná o vodu u poříční, jjejíž hladin na s určitým m zpožděním m korespon nduje se stavem volné hladdiny ve vodoteči. Nadm mořská výšk ka se pohybuje okolo 509 m. Kaatastr lze otit jako cellek s průměěrnou ekolog gickou a esttetickou hodnotou. z hlediska krajinářsského hodno ovaný záměěr leží mimo o oblasti sou ustavy NAT TURA 2000 0. Vlastní obec Husinnec a posuzo kolí se naccházejí spíšee sporadick ky hodnotnéé skupiny dřevin d či Památnéé stromy – v širším ok solitéry. Záměr není umísstěn v prosstoru, kterýý by moh hl být ozn načen jako významnéé území historickkého, kulturrního nebo archeologicckého význaamu. Z hledisska starýchh ekologick kých zátěží nejsou vzh hledem ke stávajícímuu využití pozemků p známy žžádné inform mace vedou ucí k předpookladu jejich h existence. Z hledisska stávajíccí únosnossti prostředdí se nejed dná o význ namně nadllimitně ovllivněnou lokalituu.


33

1bp.czz s.r.o.

C.II. Stručná charakteeristika staavu složek životníh ho prostřeedí v dotččeném územíí, které bu udou pravvděpodob bně význa amně ovliivněny C.II.1. O Ovzduší a klima k Klimaticky leží řeešené územ mí v oblasti mírně tepllé až chladné s klimattickými jed dnotkami dlouhéhho léta a dlouhou d ažž velmi ddlouhou míírnou zimo ou. Území leží na rozhraní klimaticckých oblasstí MT3 a CH7. Klimattická charak kteristika vizz tabulka č. 6. Tab. 6: K Klimatická chaarakteristika dotčeného územ mí

Klimatiické charak kteristiky Počet leetních dní Počet m mrazových dní d Průměrnná teplota v lednu Průměrnná teplota v červenci Průměrnný počet dní see srážkam mi 1 mm a více v Srážkovvý úhrn zaa vegetačníí období Srážkovvý úhrn v zimním m období Počet dní se sněhovou u pokrývkkou

Klimaticcká oblast MT M 3 20 - 30 130 - 1600 -3 až -4 15 až 16 110 - 1200

Klimatickáá oblast CH H7 10 - 30 140 - 160 -2 až -3 16 až 17 120 - 130

350 - 4000

500 - 600

250 - 3000

350 - 400

60 - 100

100 - 120

Meteoroologické poodmínky jssou v podsstatě dány směrem a rychlostí vvětru, vyjáádřenými větrnouu růžicí, dálle pak stabiilitou atmossféry vycháázející z verrtikálního teepelného zv vrstvení. Stabilitaa atmosféryy je vyjádřřena pěti třřídami; a to o třídou su uperstabilní (inverze), stabilní, izotermn mní, normállní a konveektivní. Tyyto meteoro ologické faaktory majjí vliv na rozptyl a transm misi škodlivvin a na tvo orbu imisnícch zátěží v dané oblasti. Zastoupeení stabilníí a velmi stabilní atmosféry v dané lok kalitě dosahu huje cca 10% %. Malý veertikální rozzptyl kontaaminantů misní situaci v blízkostii přízemních h zdrojů, v těchtoo třídách vytváří nepřízznivé podmíínky pro im ale naopak je přízznivý pro zdroje z vyššíí. Doprava a kogeneraační jednotkka patří meezi nižší zdroje. Imisní ppozadí Dle sděělení odboruu ochrany ovzduší MŽP P o hodnoccení kvality ovzduší – vvymezení oblastí o se zhoršennou kvalitouu ovzduší naa základě daat za rok 20 009 uveřejněěného ve věěstníku MŽP ročník


34

1bp.czz s.r.o.

XXI, čáástka 4 v duubnu 2011 se nejednallo o oblast se zhoršeno ou kvalitouu ovzduší. Obdobná O situace bbyla i v přeedchozích leetech. Přímo v lokalitě neení prováděno měření iimisí. Výsleedky měřen ní imisí na nnejbližších měřících m stanicích (Churáňoov, Prachaticce) jsou uveedeny v přilložené rozpttylové studiii. Překroččení imisníích limitů na posuuzovaném území nebylo v leteech 2010 a 2011 u posuzzovaných měřících m láteek naměřenno. Převažujje velmi do obrá až dobbrá kvalita ovzduší, špatná až velmi špatná š kvallita ovzdušší nebyla, dle dostupn ných inform mací z ČH HMÚ, na mí v letech 2010 2 a 20111 zaznamen nána. posuzovvaném územ h kvalitu ov vzduší na posuzovanéém území vyplývá Rovněž z ročenek ČHMÚ hodnotících nepřekrročení imisnních limitů v letech 20 08 až 2010 0. Imisní rezzerva je dosstatečně vellká, i při součtu vlivu novýých zdrojů a stávajícíhho imisního o zatížení lze předpokkládat nepřekročení imisníchh limitů na posuzovanéém území. C.II.2. V Voda Území je odvodňňováno řek kou Blanic e ČHP 1--08-03-028. Blanice jje jihočesk ká řeka, vodnější příttok Otavy. Délka toku u činí 93,3 km. Plochaa povodí pravostrranný a nejdelší i nejv 2 měří 8660,5 km . Prramení v Žeelnavské horrnatině na severním s sv vahu Lysé u bývalé osaady Zlatá ve VVP P Boletice ve v výšce 97 72 m n. m. a teče seveerním směrrem. Nad H Husincem naa ní leží Husineccká přehradda. Ústí zpraava do Otavy vy u Putimi na n říčním kilometru 322,8 v 362 m n. m. Dešťovéé vody ze střech s objek ktů a nekonttaminovaný ých zpevněn ných ploch bbudou odvááděny na terén a zasakoványy. Dešťové vody spaddlé na maniipulační plo ochu (kontaaminované), kde se manipulluje se subsstrátem, bud dou využity v technolog gii BPS. C.II.3. P Půda K půdottvorným fakktorům řadííme matečnní horninu (p půdotvorný substrát), ppodnebí, bio ologický faktor, ppodzemní vodu v a kultiivační činnoost člověkaa. K podmín nkám patří reliéf terén nu a stáří krajiny. mným kvalittativním a kvantitativn k ním působeením těchto o faktorů a podmínek probíhá Vzájem určitý ppůdotvorný proces, jehož výsledkeem je vznik k genetickéh ho půdního typu jako základní


35

1bp.czz s.r.o.

kategoriie klasifikace půd. Typ py půd se uutvářely po od vlivem pestrého p geoologického podloží, reliéfu tterénu, spoddní a povrch hové vody a klimatický ých podmínek. Připravoovaná výsttavba BPS je umístěnna v pravo obřežní částti údolní nnivy řeky Blanice. Zájmovvé území nááleží z regio onálně-geollogického hlediska h k jednotvárnéé sérii mold danubika a je buddované injiikovanou ru ulou, místyy prostoupen nou tělesy kvarcitů. K Kvartérní pokryvný p útvar oddpovídá moorfologické pozici je tvvořen fluviáálním souvrstvím, v oddhadované mocnosti m nepřesaahující zřejm mě 2,5 m. Stavba neebude zasah hovat na pozemky, p kkteré jsou součástí zemědělského půddního fondu u (ZPF). Svvrchní kultturní vrstvy y zemin pood stavbam mi budou ny a následdně využity y k terénníím úpravám m v okolí objektů. skryty a odděleně deponován Nebudoou dotčeny pozemky p urrčené k plněění funkce leesa. Geologiicko-průzkuumné prácee se uskuutečnily forrmou bagrované sonndáže. Sond dy byly rozmístěěny po obvoodu projektované zástaavby. ologických ppoměrů Přehledd morfologicckých a geo morfologickéého hledisk ka je přeedmětná lo okalita sou učástí Vim mperské vrcchoviny. Z geom Charaktterizovaná je zvlněným m reliéfem s vystupujícími pásemn nými hřbetyy erozně odo olnějších hornin a údolními sníženinami s i se sítí voddotečí. Sledovaaný pozemeek je situováán v pravobbřežní části údolní nivy y řeky Blannice, v místě bývalé kosené llouky. Nadm mořská výška se pohybbuje okolo 509 5 m. onálně-geollogického hlediska h k jednotvárnéé sérii mold danubika Zájmovvé území nááleží z regio a je buddované injiikovanou ru ulou, místyy prostoupen nou tělesy kvarcitů. K Kvartérní pokryvný p útvar oddpovídá moorfologické pozici je tvvořen fluviáálním souvrstvím, v oddhadované mocnosti m nepřesaahující zřejm mě 2,5 m. p lok kality jsou jjednoduchéé, se souvisslou hladinoou podzemn ní vody. Hydrogeologické poměry Kolektoorem kvarttérní zvodn ně jsou prrůlinově siilně propustné štěrkoopísčité uloženiny. Charaktterem se jeedná o vodu u poříční, jjejíž hladin na s určitým m zpožděním m korespon nduje se stavem volné hladiiny ve vodotteči.


36

1bp.czz s.r.o.

Násypové těleso Provedeeno bylo z důvodu d nad dvýšení stavvební roviny y v zátopov vém prostorru řeky Blanice. Ve sledovaaném prostoru dosahujee mocnosti ood 0,7 m (K K1) do 1,4 m (K3). Proovizorní tvarr násypu je uklonněný ve směěru k silnici pro přirozeené odvodněění plochy. Praktickky se jedná o řízeným m způsobem m uložené výkopové zeminy a rozvětralé horniny z nedaleekého silniččního zářezu u budovanéého v roce 2008. 2 Zrnittostně převaažuje hlinito o-písčitý materiáll s podílem m ostrohrann ných úlomkků a kamen nů v objemu do 50% obsahu vrstvy, tj., netvoříccí skelet. Vlivem prováděného p o hutnění převažujee konzistennce pevná, avšak s upozoorněním na plochy p obsaahující zem miny s nadlim mitní vlhko ostí, projevuující se kon nzistencí, tuhou ažž měkkou, tj. t prakticky y nezhutniteelné. Kvartérrní překryv Humóznní vegetačnní kryt byl před p vrstvenním násypu u odtěžen. Svrchní S holoocénní naplaveniny dosahují mocnostii cca 0,6 m a jsou ssloženy z hnědorezav h é jílovito-ppísčité hlín ny, tuhé konzisteence, obsahhující slabý podíl p polooopracovanéh ho štěrku a úlomků, ú s oojedinělými kameny přes 1000 mm. Dle odborného odhadu spllňuje zemin na zrnitostní kritéria prro zařazení do třídy F 5 – hhlína se střřední až vy ysokou plassticitou. Sp podní partiee vyplňuje nesouvislá proloha šedorezavého hliniitého písku, patrně střeední ulehlosti, s podílem m valounovvého štěrku do 20%, zrnitostnní třídy S4/SM. Štěrkoppísčité uložeeniny jsou patrně pleeistocénního o stáří a svojí mocnosstí přesahujjí 1,5 m. V souvrrství převažžuje štěrk hrrubé a kameenité veliko osti, s balvaany vel. přess 350 mm. Mezerní výplň tvvoří šedý hrrubý písek se s štěrčíkem m, vodou naasycený. Zeeminu zařazzujeme do třídy t G3, resp. G--F – štěrk s příměsí jem mnozrnné zeeminy. Pozn. Se zřetelem k obtížnostii hloubení hhodnotíme vrstvu v jako ulehlou. u Údaje o podzemní vodě Kvartérrní zvodeň se s projevila ve všech soondách , v úrovni ú od 1,7 m do 2,22 m pod uprraveným terénem m. Ve vystrrojených sondách do šlo s odstu upem 2 hod din k následdnému ustáálení na úroveň: K 1 - 1,50 m (hladiina 96,4 m); K 3 – 2,155 m (hladinaa 96,1 m).


37

1bp.czz s.r.o.

Geotechhnický profi fil staveništěě Klasifikkace základdové půdy a směrné hhodnoty geeomechanick kých vlastnností jsou uvedeny v tabulcce Tab. 7: K Klasifikace zákkladové půdy a směrné hodn dnoty geomech hanických vlastností

Násypové těleso

Hlína jíllpísčitá, tuhá

0,0 – 1,0

1,0 – 1,3 3

1,3 – 1,5

1,5 5 – 2,6

Y (SM+G)

F5

S4

G3

5 – 25 ?

5

10

80

Tabulkoová výpočt. únosnost Rd (MPa)

-

0,10x)

0,111x)

0,,30x)

Efektivnní úhel vnittřního tření φef ( o )

-

22

28

32

Efektivnní soudržnoost (kPa)

-

18

0

4

φu ( o )

-

0

-

-

cu (kPa)

-

50

-

-

20,0

18,5

18,00

19,0 1

-

0,35

0,355

0,30 0

-

0,62

0,744

0,74 0

G Geomechaniické vlastno osti

Úroveňň vrstvy v geologickém g m profilu (m) Zatříděnní dle ČSN 73 1001 Modul ppřetvárnostti (MPa)

Totální úhel vnitřníího tření Totální soudržnost Objemoová tíha (kN/m3 )

Edef

cef

γn

Poissonnovo číslo ν Součinitel pro převvod mezi mo odulem přetvárnnosti a oedoometr. modu ulem β

Píseek Štěrk hlinitýý se s přříměsí štěrkeem jmz , ulehlý středněě ulh.

Třída těěžitelnosti dle d ČSN 73 3050 3. 2. 2. 4. x) Pouuze orientaační param metr, při zohledněníí redukujíccího vlivuu podzemn ní vody (ČSN 73 1001, Přílloha 6., Pozznámky.) Inženýrrsko-geologiické podmín nky výstavbby Výše uvvedené záklladové poměěry, byly hoodnoceny jaako jednodu uché (ČSN 7731001, čl.2 20a). Půdoryss stavby jee umístěn v geotechhnicky relaativně stejn norodém prrostředí, s hladinou h podzem mní vody, kteerá neovlivn ní podmínkky pro plošn né založení. 1bp.cz s.rr.o., IČ 24659614, DIČ CZ2 24659614, se ssídlem Na Dollinách 128/36, 147 00 Prahaa 4, spisová znnačka: C 1640777 vedená u rejsttříkového soudu du v Praze, bank kovní účet 5387 7076001/5500

38

1bp.czz s.r.o.

Návrh základové konstrukcce bude pproveden podle p zásaad 2. geoteechnické kategorie k v sm měrných norrmových ch harakteristik k základové půdy. (čl. 24a normy), s využitím b jednozznačně dopporučujeno provést na úroveň štěěrkopískovéé vrstvy, Založenní objektu bylo zastižennou okolo 96,7 až 97 7,0 m, tj. m min 0,2 m nad n ustálen nou hladinoou podzemn ní vody. Hloubkaa výkopu buude odvisett od projektoované rovin ny parapláněě (před poloožením štěrk kodrtí). Zemina rozvolněnáá od zubové lžíce rýpaadla bude na n základov vé spáře přeehutněna viibračním pěchem m. Stěny vvýkopů proo základovéé pasy a paatky, jejichž hloubka zřejmě neppřesáhne 1,6 m lze provést prakticky svislé, s s před dpokladem bezprostřed dního zabeto onování. Během výkopovýých prací budou rozzpojovány převážně zemní matteriály 3. a 4. třídy (ČSN 73 3050 - Zemní Z práce), se středdní lepivostí, použitellné pouze ppro terénníí úpravy a zásypyy. Násypovvé těleso Geotechhnická kvaliita hutněnéh ho násypu bbyla hodnoccena jako stabilní. Dle odhadu se parametr p přetvárnnosti pohybbuje okolo o hodnoty Edef ~ 25 5 MPa. Čásst náspu j e tvořena vrstvou makadaamu. Za danéé situace byllo doporučeeno: 

K Konečné urovnání u a zhutnění pparapláně na n projektovanou roviinu, při zaachování m minimální sklonitosti. Vhodné jje použít vibrační v váálec s měřiččem hutněn ní, který oorientačně změří z kvalittu jednotlivvých částí náásypu.



Skutečný modul m přetváárnosti ověřřit statickou u zatěžovací zkouškou.



P Podle projektem navrrženého paarametru únosnosti plláně (rovinna před po oložením ppodkladního betonu) bude b odvisllá mocnost štěrkodrtí, které překrryjí paraplááň. Pozn. P Přibližně přitom p plattí, že pro každých 10–12 MPaa je zapottřebí navrstvit cca 00,1 m štěrkoodrtě.



V Výsledná kvalita k pláněě bude opět ověřena zattěžovacími zkouškami..

Shrnutí Při vyhoodnocováníí inženýrsko o-geologickkých poměrů ů bylo vych házeno z ČSSN 73 1001 a norem souvisejjících.


39

1bp.czz s.r.o.

Výsledkky provedenného průzku umu prokázzaly vhodnost stavenišště pro účell plošného založení projektoovaných objjektů. Výstavbbou nebudee porušena stabilita poodloží, ani nedojde k ovlivnění hydrogeolo ogických poměrůů spádovéhoo území. C.II.4. F Fauna a floora, chráněěná území, ÚSES Výstavbba bioplynoové stanicee proběhnee ve stávajjícím prům myslovém aareálu. Toto o území obsahuje nepříliš hodnotné h sp polečenství rostlin, kterré se vysky ytuje v analoogických lo okalitách v okolí. Prostor sttaveniště není n příhoddný pro rozvoj popullací zvláštěě chráněnýcch nebo regionállně význam mných druh hů rostlin. Z tohoto důvodu lze předpoklládat, že podrobný p průzkum m lokality není n nutný a výskyt zzvláště chrááněných dru uhů rostlin dle vyhlášk ky MŽP č. 395/11992 Sb. k zákonu z č. 114/1992 Sbb. o ochraněě přírody a krajiny lze prakticky vyloučit. v Na posuuzované lookalitě je poměrně p chu hudé zastou upení fauny, podmíněnné předevšíím málo pestrou flórou a blíízkostí stávaajících prům myslových objektů. o V zájmoovém územ mí areálu a místa výýstavby se nenacházeejí prvky úúzemního systému ekologiccké stabilityy, ani zvlášttě chráněná území, přírrodní parky či významnné krajinné prvky. Vlastní území stavvby není zatěžované naad míru ún nosného zatíížení a nejeedná se ani o území hustě zaalidněné.


40

1bp.czz s.r.o.

D.

ÚDAJE E O VLIIVECH ZÁMĚR RU NA VEŘEJN V NÉ ZDR RAVÍ A NA N ŽIVO OTNÍ PR ROSTŘE EDÍ

D.I. C Charakteeristika možných m vvlivů a odh had jejich h velikostti a významnosti D.I.1. V Vliv na obyyvatelstvo Negativvní ovlivněnní obyvatel v blízkosti zzáměru běh hem doby vý ýstavby je vvzhledem k rozsahu stavby nnevýznamnné a časově omezené. T Tyto vlivy (prašnost, ( hluk) h budouu soustředěn ny pouze do časoového obdobbí vymezen ného realizaací stavby. Hluková H sittuace při prrovádění staavebních prací byyla modelovvána pro nejjméně příznnivou situacci prováděníí prací poblííž hranic bu udoucího stavenišště nejblížee obytné zástavbě. z N Nejvyšší vy ypočtená hodnota u oobytné zásttavby je 38,2 dB B. Nejvyšší přípustná p ho odnota hlukku ze staveb bní činnosti je v souladu du s nařízeníím vlády č. 272/22011 Sb. v denní dob bě 65 dB. Tato hodnota není v žádném ppřípadě překročena. Vzhledeem k charakkteru provo ozu a vzdállenosti od obce lze konstatovat, k že přímým mi vlivy a účinkyy provozu stavby nebu ude obyvattelstvo negaativně zasažženo. Navrržená technologická zařízeníí, či technoologické postupy, nebuudou zdrojeem nadlimiitního hlukuu emitovan ného vně objektů. Z hlediskka vyhodno ocení zdrojjů hluku spojených s s provozem m areálu BP PS jako stacionáárního zdrooje nedocháází u nejbliižší zástavb by k překro očení limitnních hodno ot hluku 50 dB vve dne a 400 dB v noci.. Nejvyšší vvypočtená hladina h hluku v denní době činí 37,9 dB, nejvyššíí vypočtenáá hladina hlu uku v nočníí době činí 37,8 dB. vou situaci po realizacci záměru – do výpočtuu v program mu Hluk+ Na obráázku č. 9 viddíme hlukov jsou zaadány nověě navrženéé zdroje hhluku souv visející s prrovozem zzáměru – doprava a stacionnární zdrojje hluku. Na komunnikacích v hodnoceném h m území jje zadána zvýšená intenzitaa dopravy související s návozem m vstupů. Provoz P dopravy spojenné s BPS je pouze v denní době. Výpoočty jsou prrovedeny ppro denní do obu, v noční době budoou v provozzu pouze stacionáární zdroje hluku. h (Bližžší informacce jsou uved deny v hlukové studii, ppříloha č. H.II.) H


41

1bp.czz s.r.o.

Obr. 9: Situace hlukovvých pásem a výpočtových v bbodů - provozz dopravy v ob bci Těšovice ppo výstavbě zááměru

Negativvní ovlivněnní obyvatell zápachem m při rozváážení digestátu na zem mědělské pozemky p nehrozí,, vzhledem m k tomu, že při applikaci vyp produkovanéého digestáátu nehrozzí emise pachovýých látek jakko v případ dě aplikace kkejdy nebo hnoje. Vlivy na obyvatelstvo zprostřeedkovaně přřes jednotliv vé složky životního proostředí (vod da, půda, ovzdušíí) se rovněěž nepředpo okládají a ccelková pro odukce em misí z bioplyynové staniice není natolik vvýznamná, aby mohla nějak ovlivvnit pohodu v obci. Za předdpokladu doodržení stan novených ppodmínek pro p realizacii záměru, řřádného dod držování provoznního řádu a kázni provozovate p ele i jeho zaměstnanc z ů není přeedpoklad nějakého n zdravotnního rizika pro obyvateelstvo. Záměr nepřímo přispěje p ke stabilizaci zemědělsk ké činnosti a tím i neepřímo k zaachování pracovnních míst. Realizace R záměru z vytvvoří 1 nov vé pracovní místo a přřispěje k zaachování stávajících pracovvních míst v zemědělsství v souviislosti se stálou dodáv ávkou biom masy. Na 1bp.cz s.rr.o., IČ 24659614, DIČ CZ2 24659614, se ssídlem Na Dollinách 128/36, 147 00 Prahaa 4, spisová znnačka: C 1640777 vedená u rejsttříkového soudu du v Praze, bank kovní účet 5387 7076001/5500

42

1bp.czz s.r.o.

zemědělských poozemcích v okolí bude míssto průmy yslových hnojiv, případně p nestabillizovaných statkových hnojiv apliikován stabiilizovaný diigestát, cožž přispěje kee snížení zápachuu. D.I.2. V Vliv na ovzzduší a klim ma Během výstavby jee nutno počítat s nepřílliš významn ným navýšeením emisí pprachu, zejm ména při manipullaci se stavvebními maateriály běhhem výstav vby, pojezd dem vozidell po komu unikacích a vířením m prachu z vozovek. Tyto vlivy je možné eliminovat vhodnou oorganizací výstavby v a úklideem vozovekk. Vzhledem m k umístěnní staveništtě lze předp pokládat, žže v zastavěěné části obce neebudou tyto vlivy patrné. Vlastní provoz se bude na znečištění oovzduší pod dílet emisem mi NOx a C CO a v zaneedbaném množstvví také dallších látek,, které jsouu produkov vány dopraavními prosstředky. Ty y budou v ovzduuší obsaženyy v natolik nízké konccentraci, že se jejich vlliv na ovzdduší nijak negativně n neprojevví (viz přílooha H. III. Rozptylová R studie). s na kvalitu k ovzdduší v širším m zájmovém území a z hlediska klimatu Z hlediska vlivu stavby budou vvlivy provozzu zanedbattelné. Za poozitivní přín nosy anaerob bní fermenttace je třebaa označit následuj ující: ná s výrobouu bioplynu s jeho následným enerrgetickým využitím v Anaerobbní fermenttace, spojen má velm mi pozitivní vliv na žiivotní prosttředí. Řízen ná anaerobn ní fermentacce zabezpeččí jímání metanu (bioplynu) a jeho enerrgetické vyuužití (zamezzení úniku do d atmosféry ry). Metan CH C 4 jako hlavní eenergetickáá složka bio oplynu vzni niká i v příro odě při sam movolném rrozkladu orrganické hmoty. Přitom je velmi výzznamným sskleníkovým m plynem (1 t CH4 = 21 t CO2).. Řízená anaerobbní fermentaace = stabillizace biom masy (zamezzení dalšího o rozkladu, odstranění zápachu a hygiennických rizik). Při sam movolném rrozkladu orrganické hm moty docháází ke značn né emisi pachovýých látek a existují i daalší hygieniická rizika (mikroby, hmyz). h Biopplyn je obn novitelné palivo ((potenciál se obnovujee přírodnímii procesy). To znamen ná, že při ennergetickém m využití bioplynnu je bilancce spotřebov vaného (proo růst biom masy) CO2 a vyprodukkovaného (sspálením bioplynnu) CO2 neuutrální.


43

1bp.czz s.r.o.

D.I.3. V Vlivy na voodu Realizaccí záměru nedojde n ke změně stávvajících odttokových po oměrů v úzeemí. Dešťo ové vody ze střecch a nekonntaminovaný ých zpevněěných plocch budou zasakoványy na okoln ní terén. Dešťovéé vody spaadlé na maanipulační plochy kon ntaminovan né surovinaami pro ferrmentaci budou ssvedeny do jímky a čeerpány dle ppotřeby do dofermento oru, který sslouží zárov veň jako skladovvací jímka digestátu. d ýt ovlivněnna povrchov vá ani podzeemní voda v obhospod dařované Aplikaccí digestátu,, nemůže bý oblasti. Prevencí před p případn nými havárriemi je důssledné dodrržování aktuualizovanéh ho plánu vníků rozváážejících orrganická organickkého hnojeení a dále pravidelné proškolování pracov hnojiva a pravidelnná kontrolaa jejich činnnosti. Při skladování s a aplikaci digestátu musí m být y do povrch hových nebbo podzemn ních vod. učiněnaa taková opaatření, aby závadné láttky nevnikly Ohroženní povrchoových nebo o podzemníích vod hrozí h v příp padě hrubéhho porušen ní plánu organickkého hnojenní a technollogické káznně. držovány Silážní žlab, manippulační plocchy, jímky a fermentorry budou staavebně provvedeny a ud jako neppropustné objekty. o Do ofermentor bude pravidelně vyvážžen. Vyvážžení se nebu ude řídit naplněnním objektuu a potřebou u vyváženíí, ale skuteečně vhodn nými podmí mínkami pro o rozvoz a následdnou aplikacci. D.I.4. V Vlivy na pů ůdu Hnojivýý účinek diigestátu na půdu je vvelmi dobrý ý, obsahujee rostlinami mi snadno přijatelné p živiny, včetně stim mulačních látek, které působí na tvorbu biomasy pěstoovaných rosstlin i na půdní úúrodnost. Živiny Ž obsaažené v diggestátu jso ou rostlinam mi přijímánny pozvoln něji, než z průmyyslových hnnojiv. Vlasstnosti digeestátu závissí především na druhhu zpracov vávaných materiállů, méně už u na techn nologickém m procesu. V porovnán ní s přímouu aplikací surového s materiállu (např. veepřové kejdy y) má anaerrobně zferm mentovaný su ubstrát řaduu výhod: 

ssubstrát je biologicky b stabilizovan s ný,



zzvýšení vyuužitelnosti živin ž a snížeení jejich vy yplavitelnossti,



ssnížení obsaahu patogen nů a semen plevelů,



ssnížení zápaachu,



ppokles emissí skleníkov vých plynů.


44

1bp.czz s.r.o.

Dusík obsažený v digestátu je méně pohyblivý, než dusík k dodávanýými průmy yslovými minaci můžže sice dochházet, ale pouze p v příp padě přehnoojení, ale vzhledem hnojivyy. Ke kontam házet. Aplik kace na pozzemky zajisstí přísun k dostattečnému mnnožství plocch k němu nnebude doch potřebnných živin a přispívá k omezení ddávek prům myslových hnojiv. h Proo udržení úrodnosti ú půdy je pak důležitté do půdy doplňovat d žživiny a org ganickou hm motu, její mnnožství by mělo m být takové, aby postačoovalo k vyh hnojení celé výměry orn né půdy alespoň 1 × zaa 4 roky. Zeměděělské pozem mky smluv vních země dělských subjektů s v současné s ddobě pokrývají cca 430 ha orné půdy a travních porostů. p Naa základě zk kušeností z provozovan aných BPS bude b při měrný obsah h dusíku v digestátu ccca 3,5 kg na tunu tomto ssložení vstuupních mateeriálů prům digestáttu. Při ročníí produkci digestátu, d kkterá činí 18 8 000 t se průměrnou p ddávkou 46 t/ha t (cca 160 kg N/ha, maximálně však 170 kg N N/ha dle pllatných lim mitů) vyhnojjí 394 ha. Aplikace A organickkých hnojivv bude prob bíhat dle akttualizovaného plánu orrganického hhnojení a v souladu se zásadami správvné zeměděělské praxe a se zřeteelem na zařřazení něktterých katastrálních území mezi zraniitelné oblasti. Rozlohha obhospo odařovaných h zemědělsských pozeemků je dostateččná a nebudde docházet k jejich přeehnojování. dou pěstovány víceleté plodiny, přředevším Na ornéé půdě smluuvních zeměědělských suubjektů bud jetelovinny (vojtěškka setá, jeetel luční, atp.), jeteelotrávy a čisté č porossty trav. Pěstování P víceletýých pícnin má m pozitivn ní vliv na půůdu, zlepšu ují strukturu u půdy (hlub uboce kořen nící a tím kypří půůdu), snižujjí zapleveleenost (hustýý spon, vícekrát se sečo ou), podílí sse na snížen ní erozní ohrožennosti, D.I.5. V Vlivy na faaunu, floru,, chráněná území a ÚSES Záměr nebude mítt podstatný ý vliv na faaunu a floru u. Realizacce záměru bbude provááděna ve stávajícím průmysslovém areeálu v obcii Husinec. V samotn ném areálu ani jeho těsném sousedsství nejsou žádné cenn né prvky vee smyslu zákona z č. 114/1992 Sbb., v platném m znění, které bby záměrem m mohly být b ovlivněěny. Ochraana okolníh ho území bude zabeezpečena dodržovváním provoozního řádu u a plánu orgganického hnojení. h

D.II. Rozsah R vliv vů vzhled dem k zasaženému území a p populaci Rozvážeení digestáttu na zeměd dělské pozem mky bude ovlivňovat o relativně r veelké území. Jedná se o zeměddělské pozzemky smlu uvních zem mědělských h subjektů. Tyto vlivvy lze ozn načit za


45

1bp.czz s.r.o.

velkoploošné. Vliv záměru z na složky s živottního prostřředí po jeho o realizaci bbude co do velikosti v malý a z hlediska významnost v ti málo význnamný. Vlivy vvlastního proovozu bioplynové stannice nebudo ou mít význ namný charaakter, neboťť vlastní provoz je soustřeeděn do navážení n vvstupních surovin s a sezónního s odvozu digestátu. d Předpokkládaný průůměrný náárůst četnoosti nákladn ní dopravy y je vzhleddem k souččasnému provozuu na okolnícch komunik kacích nevýzznamný.

D.IIII. Údaje o možných h nepřízniivých vliv vech přesa ahujících státní hrranice Předkláádaný záměrr nebude zdrojem negat ativních vliv vů přesahujících státní hhranice.

D.IIV. Opatřření k preevenci, vyyloučení, snížení s po opřípadě kompenzzaci nepřříznivých vlivů Na zákkladě projeektu s ohledem na poopsané a zhodnocené řešení výsstavby zem mědělské provozu jee možno konstatovat, bioplynnové stanicee a jejího budoucího b k že celý záměr z je z ekologgického hlediska přijatelný za doddržení následujících pod dmínek: 

bude zpraccován provo ozní řád



bude zpraccován havarrijní plán



bude aktuualizován plán p organnického hnojení, včettně jeho projednání u obou ssmluvních partnerů p



fermentor, koncový sk klad digestáátu, manipu ulační ploch hy se suroviinami a siláážní žlab bbudou provvedeny izolo ované proti ppronikání teekutých složek do podlloží,



bude provvěřena nep propustnostt veškerýcch manipullačních a sskladových h ploch, ssběrných jím mek, včetněě jejich proopojení



jako vstupní materiál budou pouužity pouze ty vstupní suroviny, které jsou uvedeny v tomto oznnámení



bude zajišttěn řádný prrovoz a pravvidelná kon ntrola jímky na digestátt,



bude zabrááněno konttaminaci deešťových vod v látkamii škodlivým mi vodám, čistotou pprovozu a udržováním u dopravníchh prostředků ů v dobrém m technickém m stavu,



vyvážení digestátu d bude b zabezzpečeno po odle aktualiizovaného plánu orgaanického hhnojení a jeeho řádnou aplikaci a za optimálního o počasí na pozemky uurčené tímto o plánem s využitím vhodných v aplikačních a pprostředků,,


46

1bp.czz s.r.o.



v případě úniku úkaapů ropnýých látek na n terén bu ude realizoováno znešškodnění zzasažené zeeminy podlee zásad naklládání s neb bezpečnými odpady,



budou minimalizová m ány zásobby ppotenciálnícch zdrojů prašnosti, p



bude dbánno na om mezování pprašnosti z komunikaccí jejich úúklidem, případně p kkropením,



v prostoru staveništěě zzahrabávánním



všechny pllochy zasažeené stavebnními pracem mi budou důsledně rekuultivovány z důvodu pprevence ruuderalizace území ú a šířeení plevelů,,



ccelý areál bude udrržován v čiistotě a po ořádku, nezastavěné plochy prravidelně oošetřovány a tím zamezeno šíření plevelů,



v dalších stupních s projektové dokumentaace budou specifikovvány prostory pro sshromažďování nebezp pečných odppadů, případ dně látek šk kodlivých vvodám;



zzneškodněnní nebezpeččných odpaadů bude realizováno r pouze na smluvním základě s odbornou firmou,



oodpady buudou ukláádány utřídděně, před dnostně přředány k vvyužití a případně p oodstraňovánny v souladu u s platnou legislativou u,



ppravidelně bude aktuaalizována a vedena ev vidence od dpadového hhospodářstv ví podle zzásad, danýých zákonem m č. 185/20001 Sb., o od dpadech, v platném p zněění



bbude aktuallizován systtém protipožžární a bezp pečnostní occhrany areáálu,



v rámci rozzšíření areálu u navrhuji vvhodnými dřevinami d do oplnit ozeleenění areálu u.

sypkýcch

stavebních

mateeriálů

nebude prováděno odstraňov vání odpaddů

a ostatních o

spalovááním či

D.V V. Charaakteristika nedostaatků ve zn nalostech a neurčittostí, které se vyskytly v p při specifiikaci vlivů ů V době zpracovánní tohoto oznámení o vlivu záměěru na živo otní prostřeedí byly k dispozici d ú techn nologické, úúdaje o kap pacitách, vstupech a výýstupech. Na N jejich všechnyy základní údaje základě bylo možžno provést analýzu vsstupů, výstu upů i vlivů ů záměru nna životní prostředí. p Podkladdy předložeené oznam movatelem a projektan ntem lze hodnotit h jakko dostatečné pro specifikkaci očekávvaných vlivů ů na živottní prostřed dí a pro zpracování ozn známení dlee zákona č. 100/22001 Sb., v platném p zněění.


47

1bp.czz s.r.o.

E.

P POROV NÁNÍ V VARIAN NT ŘEŠE ENÍ ZÁM MĚRU

Záměr je řešen v jedné tech hnologické variantě, kterou k před dstavuje výýstavba nov vostavby bioplynnové stanicee. Tato vaarianta je z hlediska výkonu op ptimálním řřešením vee vztahu k množsství produkkované a zp pracovávanéé biomasy (a statkový ých hnojiv).. Vstupy a výstupy této variianty byly hodnoceny h v jednotlivýých kapitoláách předložeeného oznám mení. o ých zdrojů elektrické energie. Realizacce záměru přispěje kee zvýšení vvyužívání obnovitelný Navrženná bioplynoová stanicee je zařízeení, které prakticky p neprodukuje n e odpady. Veškeré vstupní suroviny jsou anaerobně přeeměněny naa kvalitní hnojivo s dobrými užitnými u vlastnosstmi, které bude b aplikováno na obhhospodařov vané zeměděělské pozem mky. Z výše uuvedeného hodnocení navrhovanéé varianty vyplývá, v žee se jedná o variantu vhodnou, v v souladdu se záměrry územníh ho plánovánní, ekologiccky únosnou u a rentabilnní. Hlavním mi znaky navrhovvaného řešení je techniccká jednoduuchost a kvaalitní a spollehlivá technnologie. Zeměděělská činnoost a kombinovaná výrroba bioply ynu a energ gie je význnamná pro udržení krajiny jako význnamný spo otřebitel ennergeticky využitelnéé biomasy, tvoří eko ologicky a ekonoomicky vyváážený celek k. Jedinouu jinou alternnativou je varianta v nuloová spočívaající v nereaalizaci záměěru.


48

1bp.czz s.r.o.

F. F.I.

DOP PLŇUJÍC CÍ ÚDAJ JE

Maapová a jiná dokum mentace tý ýkající see údajů v ooznámení

Mapa šiirších vztahhů

Leteckýý pohled na dotčené pozemky


49

1bp.czz s.r.o.

Rozložeení budov


50

1bp.czz s.r.o.

F F.II. Dallší podstattné inform mace ozna amovatele le 1. Seznaam použité literatury a podkladů: Zákon č. 100/20001 Sb., o posuzování p í vlivů na životní prrostředí a o změně některých souvisejjících zákonnů, ve zněníí zákona č.1163/2006 Sb b. Zákon čč. 86/2002 Sb., S o ochraaně ovzduší,, ve znění záákona č. 92/2004 Sb. Zákon čč. 150/2010 Sb., vodní zákon v akttuálním zněění. Zákon čč. 258/2000 Sb., o ochrraně veřejnéého zdraví v aktuálním znění Zákon čč. 185/2001 Sb., o odpaadech, ve znnění zákonaa č. 188/200 04 Sb. Zákon čč. 114/1992 Sb., o ochrraně přírodyy a krajiny ve v znění z. č. č 218/20044 Sb. Zákon čč. 356/2003 Sb., o chem mických látkkách a chem mických příp pravcích Zákon čč.59/2006 Sb., S o preveenci závažnných haváriií způsobených vybrannými nebezp pečnými chemickkými látkam mi nebo chemickými přřípravky. Zákon čč. 50/1976 Sb., S stavebn ní zákon, ve znění zák. č. 83/1998 Sb., ve zněnní pozdější úpravy. Zákon č. 76/20022 Sb., o in ntegrované prevenci a omezován ní znečištěnní, o integrrovaném registruu znečišťováání a o změn ně některýchh zákonů. Vyhláškka MŽP č.17/2010 Sb b., o zjišťoování emisíí ze stacion nárních zdrrojů a o prrovedení některýcch dalších ustanovení u zákona z o occhraně ovzd duší Nařízenní vlády č. 103/2003 Sb b., o stanoveení zraniteln ných oblastíí Nařízenní vlády č. 272/2011 2 Sb b., o ochraněě zdraví před nepřízniv vými účinky ky hluku a vibrací v Nařízenní vlády č.294/2011 Sb b., o stanoveení emisnícch limitů a dalších d poddmínek prov vozování ostatnícch stacionárnních zdrojů znečišťováání ovzduší Projektyy vztahujícíí se k posuzovanému zááměru Atlas poodnebí ČSR R, Praha 195 58 Mapa chhráněných území ú přírody Internettové stránkyy České biop plynové asoociace, www w.czba.cz Internettové stránkyy sdružení CZBIOM, C w www.biom.ccz Internettové stránkyy obce Husinec, www.hhusinec.cz Internettové stránkyy Jihočeskéh ho kraje, htttp://www.krr-jihocesky.cz Mapovýý server životního prostředí, http:// //geoportal.ccenia.cz/maapmaker/cennia/portal/ Geofondd České reppubliky: ww ww.geofondd.cz Portál A AOPK Český sstatistický úřad ú Portál kkatastru nem movitostí Digitálnní výškopis ČR, Idea-E Envi, s.r.o


51

1bp.czz s.r.o.

Odbornný odhad věětrné růžicee pro Husinnec, ČHMÚ Ú Praha, Útvar Ú ochranny čistoty ovzduší, oddělenní modelováání a expertííz. Historiccký vývoj emisního e zaatížení z vybbraných úseeků dálničn ní a silniční sítě ČR, zp pracoval ATEM - Ateliér ekkologických h modelů, ss.r.o., Hvožď ďanská 3, 148 1 01 Prahha 4, listopaad 2007, www.rssd.cz Zjištění aktuální dyynamické sk kladby vozoového parku u a jeho em misních paraametrů v roce 2005, zpracovval ATEM - Ateliér ek kologickýchh modelů, s..r.o., Hvožď ďanská 3, 1 48 01 Prah ha 4,únor 2005, w www.rsd.cz Metodikka SYMOS S 1997. uveeřejněna ve věstníku MŽP M ČR ze dne 15.dubbna 1998, částka č 3, strana 222 – 77. Metodika M bylla upřesněnna dodatkem m, který vy yšel ve věstn tníku MŽP v dubnu 2003, čáástka 4, straana 1-6. Souhrnnný roční taabelární přeehled „Zne čištění ovzzduší a atm mosférická ddepozice v datech, Česká republika…„„ http://ww ww.chmi.cz//uoco/isko/ttab_roc/200 09_enh/cze/i/index.html Emisní faktory mottorových vo ozidel, zdroj oj www.env.cz, MEFA O2, MEFA A 06 Compilaation of air polutants emision factoors AP42 (zzdroj EPA US) U Novela metodiky výpočtu v hlu uku silniční dopravy 20 004 (publiko ovaná MŽPP v časopisu u Planeta č. 2/20005) Liberkoo, M., Polášeek, J.: HLU UK+, verze 99.15, profi. ENVICON NSULT, JpSSoft, 2011 Výsledkky sčítání doopravy na dálniční d a si lniční síti v roce 2010, Ředitelstvíí silnic a dálnic Č ČR 2. Postuup při zpracování oznám mení: Při zpraacování oznámení bylo postupovánno v následu ujících kroccích: sběr vsttupních dat a informacíí vyhodnoocení archivvních podklladů, rešeršee odborné literatury analýzaa vstupů, rekkognoskace lokality, terrénní průzk kumy duší, přírodda, hluk) konzultaace se speciialisty (ovzd modelovvé výpočty analýzaa impaktů vyhodnoocení a srovvnání s požaadavky legiislativy zpracovvání oznámeení 3. Metoodika vyhoddnocování vlivů: Hodnoccení území bylo b stanov veno s ohleddem na teorreticky možžný dopad vvlivů, přičeemž byly vždy uvvažovány neejméně přízn nivé údaje. Provedené prognózy, výpočty v a oodhady jsou u vždy na straně bbezpečnostii, tj. použiity jsou vžždy horní meze. Zpracována byyla jediná územně determinovaná variianta, varian ntní hodnoccení nebylo příslušným m orgánem ppožadováno. 1bp.cz s.rr.o., IČ 24659614, DIČ CZ2 24659614, se ssídlem Na Dollinách 128/36, 147 00 Prahaa 4, spisová znnačka: C 1640777 vedená u rejsttříkového soudu du v Praze, bank kovní účet 5387 7076001/5500

52

1bp.czz s.r.o.

G.

VŠEOBE V ECNĚ S SROZUM MITELN NÉ SHR RNUTÍ NETEC CHNICK KÉHO CHARAK C KTERU

Z hledisska zákonaa č. 100/20 001 Sb., jje záměr zařazen do o kategoriee II, přílo ohy č. 1 k citovaanému zákoonu, jako podlimitní záměr k bodu b 3.1 „Zařízení „ kke spalování paliv o jmenoovitém tepellném výkon nu od 50 doo 200 MW“ v podlimitn ním stavu, kkategorie II, přílohy č. 1 k ciit. zákonu. Záměr bbude posuzoován ve zjiššťovacím říízení. Příslu ušným úřadeem v processu posuzováání vlivů na živottní prostředíí je v daném m případě K Krajský úřad d – Jihočesk kého kraje Kapacitta (rozsah) záměru: z Elektriccký výkon zařízení z Tepelnýý výkon zaříízení Předpokkládaná výrroba elektřin ny: Předpokkládaná spootřeba surov vin: Typ proovozu: Umístěnní záměru:

1200 kW 1200 kW 9000 MWh h za rok 24 000 tun za rok 24/7/365 (n nepřetržitý)

Obec s rrozšířenou působností: p Obec: katastráální území parcela:: Charaktter stavby: novostavba n Odvětvíí: zemědělsttví, výroba energie

Prachatice Husinec Výrov u Hu usince 1126/1; 112 26/2; 1127/1; 1127/2

Předměttem posuzzování podle zákona č. 100/200 01 Sb., o posuzování p vlivů na životní prostředdí, v platném m znění je výstavba v noovostavby bioplynové b stanice s přříslušenstvím m. Jedná se o noovostavbu bioplynové stanice ((kombinovaané zařízen ní k výrobbě bioplynu u a jeho energetiickému vyuužití) na ok kraji stávajíccího průmy yslového areeálu, který leží na okrraji obce Husinecc. Záměr řeší otázkku výroby elektrické energie z obnoviteln ných zdrojůů – zeměd dělských produkttů. Bioplynnová stanicee se skládá ze z dvou zákkladních technologických celků: Linka annaerobní fermentace: Jedná see o 2 stupňoovou techno ologii s 1 feermentorem m (suchá ferm mentace, terrmofilní po odmínky, bez vnittřního míchhání) a dofermentorem (zároveň sllouží jako sklad s již proohnilého digestátu).


53

1bp.czz s.r.o.

Záměr počítá s vyybudováním m silážních žlabů. Nav vržená tech hnologie zabbezpečuje při p dané h látek a stabilizaci výsstupu z linky y. surovinoové skladběě dostatečnéé odstraněníí pachových Linka vvyužití biopllynu a zázem mí BPS: Materiáály budou na bioply ynové stannici zpraco ovány řízeným anaerrobním rozkladem a v reakktorech budde vznikat bioplyn. V Vyrobený bioplyn b bu ude spalováán v kogen neračních jednotkáách, kde z něj n bude vy yráběna elekktrická enerrgie a teplo. Kogenerač ační jednotk ky budou umístěnny v kontejnnerovém pro ovedení. Ceelé zařízeníí bude možn no ovládat dálkově při využití systémůů PLC a PC. Kapacita zařízení je 25 000 t materiálu u za rok. Vstupníí materiál: Substráátová varian nta 1 (Zákla adní substráátová varianta): Travní ssenáž 00 t/rok 25 00 Substráátová variaanta 2 (V V případě llegislativnícch požada avků na zzapracování hnoje v substrrátové vsázcce): Travní ssenáž 16 60 00 t/rok Hovězí hnůj 8 400 0 t/rok Celkem m

25 00 00 t/rok

Plánovaaná výstavbba bioplynov vé stanice bbude realizo ována v pro ostoru průmy myslové zóny y určené k průmyyslové výroobě. Průběh h výstavby je nevelký rozsahem a časově om mezen na poměrně p krátkouu dobu. Vllastní výstaavba zařízeení neovliv vní zásadníím způsobeem okolní životní prostředdí ani neohhrozí zdravíí občanů v nejbližších h obytných objektech obce Husin nec. Ani v bezproostředním důsledku provozu nnedojde k ovlivnění, případně narušení okolního o prostředdí. Negativnní vlivy moh hou nastat ppouze v příp padě techno ologické neekázně. Při dodržení d příslušnných předpissů jsou však k tato rizikaa vyloučena. Navrženná výstavbaa nevyžaduj uje zábor zeemědělské půdy, p pláno ovaná aktivvita je v sou uladu se schválenným využittím daného o území. Zááměrem neb budou dotčeny pozem mky určené k plnění funkcí llesa, nedojdde k negativ vnímu vlivuu na vodu. Nebudou dotčeny d chrááněné druhy rostlin ani živoočichů, prvvky územn ního systém mu ekologiccké stability y, významnné krajinnéé prvky, nedojdee k poškozenní krajinnéh ho rázu. Vzhledeem k charakkteru záměrru a lokalizaaci stavby nebyly n shleedány závažžné vlivy naa životní prostředdí a obyvateele, které by y vznikly v ddůsledku vý ýstavby a náásledného pprovozu.

Z tohotto důvodu je j možné přředkládanýý záměr – výstavbu v biioplynové sstanice dop poručit. 1bp.cz s.rr.o., IČ 24659614, DIČ CZ2 24659614, se ssídlem Na Dollinách 128/36, 147 00 Prahaa 4, spisová znnačka: C 1640777 vedená u rejsttříkového soudu du v Praze, bank kovní účet 5387 7076001/5500

54

1bp.czz s.r.o.

H.

PŘÍLO OHY

H. I. Taabulka pozemků Čtverec 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50 780 ‐ 115 50

Zkrácenýý Výměra [ha] kód Kultura K 4305 1.18 Travní porost T 4306 0.46 Travní porost T 5209 0.84 Travní porost T 5210 3.18 Travní porost T 5301 2.98 Travní porost T 5303 1.88 Travní porost T 6202 0.26 Travní porost T 6215 0.32 Travní porost T 7304 2.2 Orná půda O 7405 2.64 Travní porost T 7406 0.91 Travní porost T 7408 2.93 Travní porost T 8201 1.58 Travní porost T 8202 0.83 Travní porost T 8205 0.36 Travní porost T 8206 0.29 Travní porost T 8207 0.22 Travní porost T 8211 3.96 Travní porost T 8501 3.96 Travní porost T 8506 4.13 Travní porost T 8518 3.53 Orná půda O 9504 1.69 Orná půda O 9512 0.3 Travní porost T 9516 0.84 Travní porost T 9517 0.29 Travní porost T 3205/10 5.8 Orná půda O 4201/2 3.18 Orná půda O 4301/4 0.45 Travní porost T 4302/9 0.44 Travní porost T 4303/5 4.86 Travní porost T 4309/3 1.4 Travní porost T 4310/1 2.61 Travní porost T 4401/11 12.06 Orná půda O 4404/1 8.41 Orná půda O 4406/2 1.35 Travní porost T 4406/3 1.35 Orná půda O

Klasifikace Stálá pastvin na Stálá pastvin na Stálá pastvin na Stálá pastvin na Stálá pastvin na Stálá pastvin na Stálá pastvin na Stálá pastvin na ‐ Stálá pastvin na ‐ Stálá pastvin na Stálá pastvin na Stálá pastvin na Stálá pastvin na Stálá pastvin na Stálá pastvin na Stálá pastvin na Stálá pastvin na Stálá pastvin na ‐ ‐ Stálá pastvin na Stálá pastvin na Ostatní ‐ ‐ Stálá pastvin na Stálá pastvin na Stálá pastvin na Stálá pastvin na Stálá pastvin na ‐ ‐ Stálá pastvin na ‐

Režim EZ//PO Certifikovvané EZ Certifikovvané EZ Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Certifikovvané EZ Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Certifikovvané EZ Certifikovvané EZ Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Certifikovvané EZ Certifikovvané EZ Certifikovvané EZ Certifikovvané EZ Certifikovvané EZ Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní Konvenčn ní hospodaře ní


55

1bp.czz s.r.o.

Čtverecc 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150

Zkrácený Výměra kód [ha] Kultura 3.67 Orná půda 5101/2 6.52 Orná půda 5201/3 3.04 Orná půda 5204/1 3.74 Orná půda 5204/2 50.22 Orná půda 6101/3 10.7 Orná půda 6201/5 1.12 Travní porosst 6201/6 7.77 Orná půda 6201/7 15.49 Travní porosst 6203/2 7.91 Orná půda 6301/1 6307/10 0 1.81 Travní porosst 6307/2 1.29 Travní porosst 4.93 Orná půda 6307/8 11.92 Orná půda 6308/1 0.74 Travní porosst 6310/4 1.88 Travní porosst 6310/6 7.75 Orná půda 6311/1 0.72 Travní porosst 6315/1 6408/13 3 9.85 Travní porosst 6408/14 4 3.48 Travní porosst 2.94 Travní porosst 6411/3 4.94 Travní porosst 7101/1 3.85 Orná půda 7201/2 0.83 Travní porosst 7201/6 0.25 Travní porosst 7201/7 13.18 Orná půda 7202/1 11.13 Orná půda 7204/4 2.56 Travní porosst 7205/1 2.19 Orná půda 7302/1 2.7 Travní porosst 7303/4 3.35 Orná půda 7305/3 4.44 Orná půda 7305/4 2.42 Orná půda 7306/2 4.76 Orná půda 7308/1 2.52 Orná půda 7309/1 11.49 Orná půda 7310/4 16.32 Orná půda 7401/8 5.84 Travní porosst 7404/1 2.75 Travní porosst 7407/1

Klasifikace e ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ Stálá pastvina ‐ Stálá pastvina ‐ Stálá pastvina Stálá pastvina ‐ ‐ Stálá pastvina Stálá pastvina ‐ Stálá pastvina Stálá pastvina Stálá pastvina Stálá pastvina Stálá pastvina ‐ Stálá pastvina Stálá pastvina ‐ ‐ Stálá pastvina ‐ Stálá pastvina ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ Ostatní Stálá pastvina

Režim EZ/PO Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření Konven nční hospodaaření


56

1bp.czz s.r.o.

Čtverecc 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150 781 ‐ 11 150 782 ‐ 11 150 780 ‐ 11 150

CELKEM M

Zkrácen ný Výměra [ha] kód Kultura 6.85 7502/2 5 Travní poro ost 7503/1 3.67 7 Travní poro ost 7503/3 0.57 7 Travní poro ost 8203/1 6.7 7 Orná půdaa 8203/3 0.68 8 Orná půdaa 8209/1 1.42 2 Orná půdaa 8401/3 27.22 2 Orná půdaa 8402/1 0.82 2 Travní poro ost 8402/2 9.18 8 Orná půdaa 8508/4 4.41 1 Travní poro ost 9402/4 1.39 9 Travní poro ost 9501/1 1.05 5 Travní poro ost 9501/4 2.19 9 Travní poro ost 9501/5 5.56 6 Travní poro ost 9501/6 3.15 5 Orná půdaa 9501/8 0.82 2 Travní poro ost 9505/2 3.47 7 Orná půdaa 9505/9 4.86 6 Travní poro ost 9506/1 4.32 2 Orná půdaa 9506/2 4.55 5 Orná půdaa 9507/1 0.59 9 Travní poro ost

Klasifikaace Stálá paastvina Stálá paastvina Stálá paastvina ‐ ‐ ‐ ‐ Stálá paastvina ‐ Stálá paastvina Stálá paastvina Stálá paastvina Stálá paastvina Ostatní ‐ Stálá paastvina ‐ Stálá paastvina ‐ ‐ Stálá paastvina

Režiim EZ/PO Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Konvvenční hosp podaření Certtifikované EZZ

430.15 5 ha


57

Výstavba bioplynové stanice Husinec

Hluková studie

Vypracovala: RNDr. Zuzana Kadlecová Schválil: Ing. Miroslav Horák

Brno, únor 2012

2

1. Obecné údaje Hluková studie byla vypracována jako podklad pro proces hodnocení vlivů stavby na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) v platném znění. Studie řeší problematiku hlukové zátěže z výstavby a provozu navrhované stavby vzhledem k venkovním prostorům okolí a nejbližší obytné zástavby. Rovněž je hodnocena lokalita s maximálním zatížením nákladní dopravou při dopravě substrátu – průjezd obcí Těšovice.

Lokalizace záměru: Obec s rozšířenou působností: Obec: katastrální území parcela:

Prachatice Husinec Výrov u Husince 1126/1; 1126/2; 1127/1; 1127/2

Kapacita záměru: Předpokládaný elektrický výkon: Předpokládaný tepelný výkon: Předpokládaná výroba elektřiny: Předpokládaná spotřeba surovin: Typ provozu:

1200 kW 1200 kW 9000 MWh za rok 24 000 tun za rok 24/7/365 (nepřetržitý)

Charakter stávající lokality: Oblast průmyslové zóny určené k průmyslové výrobě. Přímé napojení na komunikaci č. 145 Termín realizace: Zahájeni stavby: Dokončeni stavby:

03 / 2013 09 / 2013

Popis technologie BPS Husinec Anaerobní proces přeměny organické hmoty na bioplyn a digestát (fermentační zbytek) probíhá ve dvou stupních. První stupeň tvoří technologická linka suché fermentace s primárním fermentačním reaktorem (fermentor). Druhý stupeň tvoří sekundární fermentační reaktor (tzv. dofermentor, nebo dohnívací nádrž), který slouží zároveň jako koncový sklad stabilizovaného digestátu. Technologickou linku suché fermentace tvoří dávkovací jednotka, šnekový podavač, napaječ/ směšovač a vertikální fermentační reaktor. V prvním stupni je využito činnosti termofilních mikroorganismů, které pracují v oblasti teplot mezi 48 a 55 °C. Jedná se o kontinuální systém, čerstvý substrát je dávkován nepřetržitě. Dávkovací jednotka je plněna jednou denně kolovým čelním nakladačem, substrátem o velikosti částic menší do 10 mm. Vyrovnávací kapacita dávkovací jednotky je větší než 24

3 hodin. Pohyblivá podlaha dna zásobníku přepravuje substrát k dopravníku. Dopravník dávkuje substráty do šnekového dávkovače, který umožňuje přesné měření množství substrátu, které putuje do fermentoru. Nad dávkovačem je umístěna směšovací jednotka, která zajišťuje smíchání čerstvé organické hmoty (substrátu) s aktivním digestátem, kterým je již prohnilý materiál z fermentoru, a který funguje jako inokulum. Tím je veškerá hmota rozmíchána a čerpána do horní části reaktoru. Díky intenzivnímu rozmíchání s inokulem dochází k velmi rychlému startu anaerobního rozkladu. Tento intenzivní anaerobní rozklad probíhá při obsahu sušiny mezi 18 a 25% a termofilních podmínkách (48 až 55 °C). Fermentor je vertikální válcový reaktor s kónickým dnem, vyrobený z oceli a zaizolovaný pro snížení tepelných ztrát. Ve fermentoru není žádné míchací zařízení. Fermentovaná hmota se pohybuje shora dolů pouze vlivem gravitace. Fermentor má celkový objem přibližně 2 025 m³. Výška fermentoru je 25,79 m a jeho průměr je 10 m. Průměrná doba zdržení v prvním stupni pro uvažované substráty je asi 31 dnů. Většina digestátu opouští fermentor přes pět šnekových dopravníků, je recyklována a vedena do napaječe, kde slouží jako inokulum. Šnekové dopravníky jsou dvouplášťové a vytápěné horkou vodou z kogenerační jednotky, aby byly ve fermentoru zajištěny konstantní termofilní podmínky. Menší část digestátu (stabilizovaný digestát) je odčerpávána z kónického dna do dofermentoru, který zároveň slouží jako koncový sklad stabilizovaného digestátu. Dochází zde také k ředění digestátu, a to šťávami ze silážního žlabu, technologickými vodami (z oplachu manipulačních ploch) a kontaminovanou dešťovou vodou. Koncový sklad je vybaven integrovaným plynojemem. Průměrná doba zdržení digestátu v dofermentoru bude větší než 30 dní. Kapacita koncového skladu postačuje na 180 dní provozu BPS. Bioplyn, který se hromadí ve vrchní části fermentoru, prochází kondenzátorem a vodním uzávěrem směrem k plynojemu. Kolem všech nádrží s plynovými prostory je stanoveno ochranné pásmo 6,0 m. Bioplyn je dále veden na chladící jednotku a poté spalován na kogenerační jednotce. Kogenerační jednotka Jenbacher typu JMS 416 je umístěna v odhlučněném kontejneru. Kolem kontejneru KGJ je bezpečnostní pásmo 7,5 m. V technologii BPS je instalováno standardní zařízení na snižování obsahu síry v bioplynu. Jedná se o zařízení pracující na principu mikrooxidace sirovodíku (H2S) obsaženého v bioplynu v plynovém prostoru reaktoru, kam je řízeně dávkováno malé množství vzduchu. Jedná se o nejčastější způsob odsíření bioplynu na téměř všech BPS.

2. Zdroje hluku 2.1. Zdroje hluku při stavební činnosti V průběhu stavebních prací lze krátkodobě očekávat zvýšené zatížení území hlukem ze stavebních strojů, zvláště při provádění zemních prací – terénní úpravy, výkop základů. Stavební činnost bude prováděna výhradně v denní době.

4 Výpočty hluku při výstavbě jsou provedeny pro nejméně příznivou situaci, kdy se předpokládá provoz 5 stavebních strojů na hranici staveniště směrem k obytné zástavbě a stavební doprava 16 nákladními automobily (celkem 32 jízd). Hodnoty hluku zadané do výpočtu pro uvažované stacionární zdroje hluku: LWA = 90 dB(A). ¨

Přehled zadávaných stacionárních zdrojů hluku – výstup z programu Hluk+ Označení zdroje

| | | | |

P P P P P

Q L2 LW Rmin

1 2 3 4 5

| | | | |

Objekt č. (je-li zdroj na objektu)

x

y

0 0 0 0 0

530.2; 549.2; 617.1; 659.1; 655.1;

405.5 389.5 470.4 457.4 423.5

| | | | |

souřadnice

Výška zdroje [m] | | | | |

1.5| 1.5| 1.5| 1.5| 1.5|

Q

1.0| 1.0| 1.0| 1.0| 1.0|

L2 [dB]

90.0| 90.0| 90.0| 90.0| 90.0|

Plocha [m2]

LW[dB]

1.000| 1.000| 1.000| 1.000| 1.000|

90.0| 90.0| 90.0| 90.0| 90.0|

Rmin[m]

0.28 0.28 0.28 0.28 0.28

| | | | |

činitel směrovosti zdroje zvuku v daném prostředí a směru hladina akustického tlaku na ploše hladina akustického výkonu (na zdroji) kritická vzdálenost

2.2. Zdroje hluku před výstavbou a při provozu záměru 2.2.1. Stacionární zdroje hluku

S provozem bioplynové stanice jsou spojeny následující zdroje hluku: P1 Ocelový kontejner s agregátem Akustický tlak ve venkovním prostředí 65 dB(A) ve vzdálenosti 10 m, tj. akustický výkon Lw = 93 dB P2 Provoz kolového nakladače Lw = 80 dB P3 – P8 Elektromotory a čerpadla jsou lokalizovány na objektech SO 02 (primární fermentor) a SO 05 (technologie úpravy bioplynu). Lw = 75 dB

5

Umístění objektů BPS a zdrojů hluku

Přehled zadávaných stacionárních zdrojů hluku – výstup z programu Hluk+ Označení zdroje

| | | | | | | |

P P P P P P P P

Q L2 LW Rmin

1 2 3 4 5 6 7 8

| | | | | | | |

Objekt č. (je-li zdroj na objektu)

X

Y

3 0 0 0 0 0 2 2

573.8; 591.1; 571.6; 577.5; 572.5; 566.2; 579.1; 578.0;

391.7 434.2 436.6 431.4 425.4 430.8 407.1 404.2

| | | | | | | |

Souřadnice

Výška zdroje [m] | | | | | | | |

3.0| 1.5| 3.0| 3.0| 3.0| 3.0| 2.0| 2.0|

Q

2.0| 1.0| 1.0| 1.0| 1.0| 1.0| 1.0| 1.0|

L2 [dB]

93.0| 80.0| 75.0| 75.0| 75.0| 75.0| 75.0| 75.0|

Plocha [m2]

1.000| 1.000| 1.000| 1.000| 1.000| 1.000| 1.000| 1.000|

LW[dB]

93.0| 80.0| 75.0| 75.0| 75.0| 75.0| 75.0| 75.0|

Rmin[m]

0.40 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28 0.28

| | | | | | | |

činitel směrovosti zdroje zvuku v daném prostředí a směru hladina akustického tlaku na ploše hladina akustického výkonu kritická vzdálenost

2.2.2. Dopravní zdroje hluku Stávající dopravní zdroje hluku Údaje o stávající dopravě v posuzovaném území na kom. II/145 procházející obcí Husinec a kom. II/141 procházející obcí Těšovice byly odvozeny z výsledků celostátního

6 sčítání ŘSD ČR v r. 2010. Hodnoty z r. 2010 jsou přepočteny na základě výhledových koeficientů ŘSD na r. 2014 (první rok celoročního provozu). Jsou použity koeficienty růstu dopravy dle materiálu ŘSD „Výhled růstu počtu vozidel, proběhů a dopravních výkonů - 2005 – 2040“. Hodnoty jsou uvedeny v následujících tabulkách.

Situace sčítacích úseků

Celoroční průměry intenzit za 24 hod – rok 2010 č. kom. II/145 II/141

úsek lehká nákladní těžká nákladní 2-1600 405 379 2-1349 86 120

osobní 4 476 1 543

motocykly 37 26

celkem 5 297 1 775

Koeficienty růstu dopravy 2010 - 2014 rok 2014

nákladní 1,016

Osobní 1,072

motocykly 1,00

Celoroční průměry intenzit za 24 hod – rok 2014 č. kom. II/145 II/141

úsek lehká nákladní těžká nákladní 2-1600 411 385 2-1349 87 122

osobní 4 798 1 654

motocykly 37 26

celkem 5 631 1 889

Na místních komunikacích v části Výrov jsou zadány minimální intenzity dopravy 10 – 40 osobních vozidel/24 hod. Na komunikaci připojující se ze západu na kom. II/141 byla zadána stávající intenzita dopravy 90 osobních, 10 lehkých nákladních a 5 těžkých nákladních vozidel za 24 hod.

7 Nové dopravní zdroje hluku Doprava substrátů a odvoz digestátu Doprava substrátů bude řešena návozem traktorovými soupravami (užitečné zatížení 20 tun). 1. Základní substrátová varianta, 100% travní senáž, 25 000 tun/rok • Květnová seč ½ hmoty 12 500 tun 625 jízd o Trasa BM1 4 180 tun 209 jízd o Trasa BM2 4 160 tun 208 jízd o Trasa BM3 4 160 tun 208 jízd • Červencová seč ¼ hmoty 6 250 tun 313 jízd o Trasa BM1 2 090 tun 105 jízd o Trasa BM2 2 080 tun 104 jízd o Trasa BM3 2 080 tun 104 jízd • Zářijová seč ¼ hmoty 6 250 tun 313 jízd o Trasa BM1 2 090 tun 105 jízd o Trasa BM2 2 080 tun 104 jízd o Trasa BM3 2 080 tun 104 jízd 2. V případě legislativních požadavků na zapracování hnoje v substrátové vsázce (30%) Travní senáž celkem: 2/3 hmoty 16 600 tun/rok • Květnová seč 1/3 hmoty 8 300 tun o Trasa BM1 2 780 tun 139 jízd o Trasa BM2 2 760 tun 138 jízd o Trasa BM3 2 760 tun 138 jízd • Červencová seč 1/6 hmoty 4 150 tun o Trasa BM1 1 430 tun 72 jízd o Trasa BM2 1 380 tun 69 jízd o Trasa BM3 1 380 tun 69 jízd • Zářijová seč 1/6 hmoty 4 150 tun o Trasa BM1 1 430 tun 72 jízd o Trasa BM2 1 380 tun 69 jízd o Trasa BM3 1 380 tun 69 jízd Hovězí hnůj celkem: 1/3 hmoty 8 400 tun/rok o Trasa hnoje 8 400 tun/rok 420 jízd

Doprava digestátu bude řešena návozem na pole pomocí přepravních traktorových souprav (25 tun) a aplikačními soupravami (max 18 tun). Celkem bude dopravováno množství 18 000 tun/rok. Digestát celkem: • Aplikace duben o Trasa BM1 o Trasa BM2 o Trasa BM3 • Aplikace říjen o Trasa BM1 o Trasa BM2 o Trasa BM3

1/1 hmoty ½ hmoty

½ hmoty

18 000 tun/rok 9 000 tun 3 000 tun 3 000 tun 3 000 tun 9 000 tun 3 000 tun 3 000 tun 3 000 tun

120 jízd 120 jízd 120 jízd 120 jízd 120 jízd 120 jízd

8

Trasa BM1

Trasa BM2

Trasa BM3

9

Doprava hnoje

Na základě výše uvedených údajů byly vyhodnoceny následující maximální možné intenzity dopravy do areálu BPS a na trase dopravy substrátů: Příjezd a odjezd z areálu BPS: Maximální zatížení dopravou: Květnová seč – 625 jízd/31 dní = 20 jízd naložených souprav/den + 20 jízd prázdných souprav = celkem 40 jízd/den (6:00 – 22:00 hod). Navíc je pro úplnost počítáno s jedním osobním vozidlem na trase Prachatice - BPS, 1x den (tam, kontrola technologie, zpět, tj. celkem 2 jízdy), celoročně. Pro další výpočty v hlukové studii byla vybrána trasa maximálního dopravního zatížení přes obec Těšovice. Průjezd obcí Těšovice: Květnová seč – průjezd obcí Těšovice – trasa BM1 – 209 jízd/31 dní = 7 jízd naložených souprav/den + 7 jízd prázdných souprav = celkem 14 jízd/den (6:00 – 22:00 hod).

3. Výpočty hluku 3.1.

Hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru

Hodnocení výsledků výpočtů je prováděno podle platného právního předpisu Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, platného od 1. 11. 2011. V tomto nařízení jsou stanoveny hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní prostor staveb, chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor. V části třetí tohoto nařízení vlády v §11 a §12 jsou uvedeny hygienické limity hluku v chráněném vnitřním prostoru staveb (§11), venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru (§12).

Hygienické limity v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru se stanoví podle §12 odst. (3) V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních

10 komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí, přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době - podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter, jako například řeč, přičte s další korekce - 5 dB. Dle přílohy č. 3 nařízení vlády se pro stanovení hodnot hluku ve venkovních chráněných prostorech mohou uplatňovat korekce uvedené v následující tabulce.

Hlukové korekce v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru Korekce dB (A) Druh chráněného prostoru 1)

2)

3)

4)

Chráněné venkovní prostory staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

-5

0

5

15

Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

0

0

5

15

Chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

0

5

10

20

Poznámky: 1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na silnici III. třídy a místních komunikacích III. třídy a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drahách uvedených v bodu 2) a 3). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového

11 objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných nebo víceúčelových objektů v rámci dostavby center obcí a jejich historických částí. Korekce uvedené v tabulce se nesčítají. Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce -5 dB. Stavbami pro bydlení jsou stavby, které slouží byť i jen z části pro bydlení. Chráněným venkovním prostorem stavby se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m od objektu pro bydlení, chráněným venkovním prostorem je podle zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění je prostor, který je užíván k rekreaci, sportu, zájmové a jiné činnosti.

Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb pro hluk ze stavební činnosti Posuzovaná doba [hod.] od 6:00 do 7:00 od 7:00 do 21:00 od 21:00 do 22:00 od 22:00 do 6:00

Korekce [dB] + 10 + 15 + 10 +5

Hygienický limit hluku pro hluk z dopravy podél hlavních pozemních komunikací: - chráněný venkovní prostor stavby - denní doba - hygienický limit LAeq den = 60 dB Hygienický limit hluku pro hluk ze stacionárních hlukových zdrojů a z dopravy v areálu záměru: - chráněný venkovní prostor stavby - denní doba - hygienický limit LAeq,8h = 50 dB - chráněný venkovní prostor stavby - noční doba - hygienický limit LAeq,1h = 40 dB Hygienický limit hluku pro hluk ze stavební činnosti v době od 7:00 do 21:00: - chráněný venkovní prostor stavby hygienický limit LAeq,T = 65 dB

3.2. Výpočty hluku pro jednotlivé varianty Výpočtové zpracování dosahu hlukových emisí z hodnocených dopravních zdrojů a celkového hlukového zatížení venkovního prostoru ve sledované lokalitě dopravním hlukem a hlukem stacionárních zdrojů je provedeno výpočetním programem HLUK+, verze 9.15 profi (reg.č. 5162). Program je plně kompatibilní „Novelou metodiky výpočtu hluku silniční dopravy 2004“ (publikované MŽP v časopisu Planeta č. 2/2005) a umožňuje v přiměřené míře zadávání technických parametrů komunikací, intenzit i skladeb liniových zdrojů hluku, modelování rozmístění objektů zástavby a dalších charakteristik terénu, součtové výpočty celkové hlukové zátěže od jednotlivých zdrojů hluku při zohlednění dalších ovlivňujících podmínek pro šíření zvuku ve vzdušném prostředí. Výstupem hlukových výpočtů je výpočet konkrétních hodnot ekvivalentních hladin hluku ve výpočtových bodech určených zadanými souřadnicemi.

12 Ve verzi 9.15 programu Hluk+ je implementován Metodický návod HH ČR č.j. 62545/2010-OVZ-32.3-1.11.2010). Implementace do programu HLUK+ je založena na principu transformace vypočítaných hodnot LAeq MP v místě příjmu (MP) na hodnoty LAeq hodnoticí tím, že se vezmou v úvahu podmínky pro korekci dopadajícího zvukového pole na odraz od fasády. V programu HLUK+ verze 9.15 je to uživatelsky ošetřeno tím, že pro konkrétní bod lze vypnout (dočasně/trvale) odraz od fasády objektu (domu/budovy), před níž byl bod zadán. Pomocí stisku jediné klávesy (v Tabulce bodů výpočtu) lze tím odfiltrovat vliv odrazu posuzované fasády a v tabulce jsou vedle sebe obě spočtené hodnoty (bez vlivu fasády a s jejím vlivem) dokumentovány. Výsledky výpočtů v programu Hluk+ lze na základě provedených ověření terénními měřeními zařadit do II. třídy přesnosti s chybou vypočtené hodnoty ± 2,0 dB. Hluková pásma jsou vypočtena pro výšku 3 m nad terénem, výpočet pro výpočtové body u nejbližší zástavby je proveden ve výšce 3 a 6 m. Ve venkovním prostoru jsou zadány a vypočteny konkrétní hodnoty hladin LAeq ve výpočtových bodech 2,0 m před fasádami obytných objektů.

Popis výpočtových bodů poblíž areálu BPS Výpočtový bod č. 1 2 3 4

Číslo popisné Výrov 53, Husinec Výrov 15, Husinec Výrov 19, Husinec Sklářská 34, Husinec

Charakteristika objektu dle KN Objekt k bydlení Objekt k bydlení Objekt k bydlení Objekt k bydlení

Situování výpočtových bodů poblíž areálu BPS

13 Popis výpočtových bodů – průjezd obcí Těšovice Výpočtový bod č. 1 2 3 4 5 6

Číslo popisné Těšovice 44 Těšovice 38 Těšovice 46 Těšovice 30 Těšovice 3 Těšovice 35

Charakteristika objektu dle KN Objekt k bydlení Objekt k bydlení Objekt k bydlení Objekt k bydlení Objekt k bydlení Objekt k bydlení

Situování výpočtových bodů – průjezd obcí Těšovice

3.2.1. Hluk ze stavební činnosti

Umístění výpočtových bodů a situace hlukových pásem je uvedena na následujícím výstupu z programu Hluk+. Situace má poměrné měřítko.

14

Situace výpočtových bodů, zdrojů hluku a hlukových pásem v denní době při výstavbě

Vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny hluku LAeq pro denní dobu při provádění stavebních prací pro tento případ jsou v uvedeny v následující tabulce. Nejvyšší vypočtená hodnota při provádění stavebních prací u obytné zástavby je 38,2 dB u výpočtového bodu č. 1. Nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti je v souladu s nařízením vlády č. 272/2011 Sb. v denní době 65 dB. Výpočet ekvivalentní hladiny hluku LAeq pro denní dobu při provádění stavebních prací HLUK+ verze 7.16 profi Soubor: C:\ HUSIN.BPS ST.ZAD

Uživatel: 5162/RNDr. Zuzana Kadlecová Vytištěno: 2/23/2012 9:27:1M

|——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N ) | | | | | | | LAeq (dB) | | | Č.| výška | Souřadnice |doprava|průmysl| + | | měření | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1+| 3.0 | 346.1; 198.8 | 14.1 | 38.1 | 38.1 |( 36.4)| | | 1+| 6.0 | 346.1; 198.8 | 15.9 | 38.1 | 38.2 |( 36.5)| | | 2+| 3.0 | 235.0; 187.4 | | 20.0 | 20.0 |( 20.0)| | | 2+| 6.0 | 235.0; 187.4 | 4.2 | 25.4 | 25.4 |( 25.4)| | | 3+| 3.0 | 145.9; 316.1 | 7.4 | 33.4 | 33.4 |( 32.7)| | | 3+| 6.0 | 145.9; 316.1 | 9.8 | 32.9 | 32.9 |( 32.2)| | | 4+| 3.0 | 1038.9; 367.4 | 11.8 | 37.5 | 37.5 |( 36.5)| | | 4+| 6.0 | 1038.9; 367.4 | 13.4 | 37.5 | 37.5 |( 36.5)| | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————|

Poznámka: Od verze 9.15 programu Hluk+ se pro body v tabulce objevuje za číslem bodu ještě znak + nebo - podle toho, zda se při výpočtu bere v úvahu odraz od objektu, před jehož fasádou byl

15 výpočtový bod zadán. Tato vlastnost je umožněna z důvodu respektování dokumentu "Metodický návod pro hodnocení hluku v chráněném venkovním prostoru staveb", který vydalo dne 1.11.2010 Ministerstvo zdravotnictví - Hlavní hygienik České republiky. Dokument požaduje v případě hodnocení hluku v chráněném venkovním prostoru staveb použít jako hodnotící veličinu hladinu akustického tlaku zvuku dopadajícího na fasádu posuzované stavby. sloupec +

při výpočtu je brán v úvahu odraz od objektu, před jehož fasádou byl výpočtový bod zadán

sloupec -

při výpočtu není brán v úvahu odraz od objektu, před jehož fasádou byl výpočtový bod zadán

3.2.2. Hluk před výstavbou a při provozu stavby V hlukové studii jsou hodnoceny tyto varianty:

Varianta 0 Hluk za stávajícího stavu – do výpočtu v programu Hluk+ je zadána stávající doprava na komunikacích v hodnoceném území. Výpočty jsou provedeny pro denní dobu. Výpočty jsou provedeny pro dva případy: 1. Areál navrženého záměru a jeho nejbližší okolí bez realizace záměru 2. Průjezd dopravy obcí Těšovice bez realizace záměru

Varianta 1 Hluková situace po realizaci záměru – do výpočtu v programu Hluk+ jsou zadány nově navržené zdroje hluku související s provozem záměru – doprava a stacionární zdroje hluku. Na komunikacích v hodnoceném území je zadána zvýšená intenzita dopravy související s návozem vstupů. Provoz dopravy spojené s BPS je pouze v denní době. Výpočty jsou provedeny pro denní dobu, v noční době budou v provozu pouze stacionární zdroje hluku (vyhodnocení vlivu hluku v rámci varianty 2). Výpočty jsou provedeny pro dva případy: 1. Areál navrženého záměru a jeho nejbližší okolí po realizaci záměru 2. Průjezd dopravy substrátů obcí Těšovice po realizaci záměru

Varianta 2 Vyhodnocení hlukové situace z provozu pouze zdrojů hluku v areálu bioplynové stanice. Výpočty jsou provedeny pro denní dobu (pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin) a pro noční dobu (pro nejhlučnější hodinu). Výpočty jsou provedeny pro jeden případ: 1. Areál navrženého záměru a jeho nejbližší okolí po realizaci záměru

Výpočty jsou provedeny pro r. 2014 (první rok celoročního provozu záměru).

16 Varianta 0 1. Areál navrženého záměru a jeho nejbližší okolí bez realizace záměru

Varianta 0 – situace hlukových pásem a výpočtových bodů

Výpočet ekvivalentní hladiny hluku LAeq pro denní dobu HLUK+ verze 7.16 profi Soubor: C:\ HUSIN.BPS 0.ZAD


|——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N ) | | | | | | | LAeq (dB) | | | Č.| výška | Souřadnice |doprava|průmysl| + | | měření | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1+| 3.0 | 346.1; 198.8 | 31.1 | | 31.1 |( 31.1)| | | 1+| 6.0 | 346.1; 198.8 | 32.7 | | 32.7 |( 32.7)| | | 2+| 3.0 | 235.0; 187.4 | 19.3 | | 19.3 |( 19.3)| | | 2+| 6.0 | 235.0; 187.4 | 24.7 | | 24.7 |( 24.7)| | | 3+| 3.0 | 145.9; 316.1 | 42.4 | | 42.4 |( 39.8)| | | 3+| 6.0 | 145.9; 316.1 | 42.8 | | 42.8 |( 40.2)| | | 4+| 3.0 | 1038.9; 367.4 | 50.7 | | 50.7 |( 50.7)| | | 4+| 6.0 | 1038.9; 367.4 | 52.2 | | 52.2 |( 52.2)| | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————|

17 2. Průjezd dopravy obcí Těšovice bez realizace záměru


Výpočet ekvivalentní hladiny hluku LAeq pro denní dobu HLUK+ verze 7.16 profi Soubor: C:\TěŠOVICE-PRùJ. 0.ZAD


|——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N ) | | | | | | | LAeq (dB) | | | Č.| výška | Souřadnice |doprava|průmysl| + | | měření | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1+| 3.0 | 606.4; 171.7 | 52.8 | | 52.8 |( 52.8)| | | 1+| 6.0 | 606.4; 171.7 | 53.8 | | 53.8 |( 53.8)| | | 2+| 3.0 | 545.9; 235.1 | 56.3 | | 56.3 |( 56.3)| | | 2+| 6.0 | 545.9; 235.1 | 56.6 | | 56.6 |( 56.6)| | | 3+| 3.0 | 572.8; 335.0 | 57.9 | | 57.9 |( 57.9)| | | 3+| 6.0 | 572.8; 335.0 | 58.1 | | 58.1 |( 58.1)| | | 4+| 3.0 | 619.4; 581.4 | 59.2 | | 59.2 |( 59.2)| | | 4+| 6.0 | 619.4; 581.4 | 59.5 | | 59.5 |( 59.5)| | | 5+| 3.0 | 639.9; 654.2 | 59.3 | | 59.3 |( 59.3)| | | 5+| 6.0 | 639.9; 654.2 | 59.6 | | 59.6 |( 59.6)| | | 6+| 3.0 | 706.0; 800.9 | 58.3 | | 58.3 |( 58.3)| | | 6+| 6.0 | 706.0; 800.9 | 58.8 | | 58.8 |( 58.8)| | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————|

18 Varianta 1 1. Areál navrženého záměru a jeho nejbližší okolí po realizaci záměru


Výpočet ekvivalentní hladiny hluku LAeq pro denní dobu HLUK+ verze 7.16 profi Soubor: C:\ HUSIN.BPS.ZAD


|——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N ) | | | | | | | LAeq (dB) | | | Č.| výška | Souřadnice |doprava|průmysl| + | | měření | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1+| 3.0 | 346.1; 198.8 | 30.9 | 27.5 | 32.6 |( 32.6)| | | 1+| 6.0 | 346.1; 198.8 | 32.6 | 29.2 | 34.2 |( 34.2)| | | 2+| 3.0 | 235.0; 187.4 | 19.2 | 22.4 | 24.1 |( 24.1)| | | 2+| 6.0 | 235.0; 187.4 | 24.6 | 26.6 | 28.7 |( 28.7)| | | 3+| 3.0 | 145.9; 316.1 | 42.4 | 24.2 | 42.5 |( 39.9)| | | 3+| 6.0 | 145.9; 316.1 | 42.8 | 26.4 | 43.0 |( 40.4)| | | 4+| 3.0 | 1038.9; 367.4 | 50.9 | 37.8 | 51.1 |( 51.0)| | | 4+| 6.0 | 1038.9; 367.4 | 52.4 | 37.8 | 52.5 |( 52.5)| | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————|

19 2. Průjezd dopravy substrátů obcí Těšovice po realizaci záměru


Výpočet ekvivalentní hladiny hluku LAeq pro denní dobu HLUK+ verze 7.16 profi Soubor: C:\ TěŠOVICE-PRùJ..ZAD


|——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N ) | | | | | | | LAeq (dB) | | | Č.| výška | Souřadnice |doprava|průmysl| + | | měření | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1+| 3.0 | 606.4; 171.7 | 53.0 | | 53.0 |( 53.0)| | | 1+| 6.0 | 606.4; 171.7 | 54.0 | | 54.0 |( 54.0)| | | 2+| 3.0 | 545.9; 235.1 | 56.6 | | 56.6 |( 56.6)| | | 2+| 6.0 | 545.9; 235.1 | 56.9 | | 56.9 |( 56.9)| | | 3+| 3.0 | 572.8; 335.0 | 58.2 | | 58.2 |( 58.2)| | | 3+| 6.0 | 572.8; 335.0 | 58.4 | | 58.4 |( 58.4)| | | 4+| 3.0 | 619.4; 581.4 | 59.4 | | 59.4 |( 59.4)| | | 4+| 6.0 | 619.4; 581.4 | 59.7 | | 59.7 |( 59.7)| | | 5+| 3.0 | 639.9; 654.2 | 59.5 | | 59.5 |( 59.5)| | | 5+| 6.0 | 639.9; 654.2 | 59.8 | | 59.8 |( 59.8)| | | 6+| 3.0 | 706.0; 800.9 | 58.6 | | 58.6 |( 58.6)| | | 6+| 6.0 | 706.0; 800.9 | 59.0 | | 59.0 |( 59.0)| | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————|

20 Srovnání variant 0 a 1 1. Areál navrženého záměru a jeho nejbližší okolí Výpočet ekv. hladiny hluku LAeq pro denní dobu – srovnání variant 0 a 1 (při výpočtu je brán v úvahu odraz objektů) Výp. Výška bod bodu [m]

1 1 2 2 3 3 4 4

3 6 3 6 3 6 3 6

Var. 0 LAeq [dB] 31,1 32,7 19,3 24,7 42,4 42,8 50,7 52,2

Var. 1 LAeq [dB] 32,6 34,2 24,1 28,7 42,5 43,0 51,1 52,5

Změna [dB] + 1,5 + 1,5 + 4,8 + 4,0 + 0,1 + 0,2 + 0,4 + 0,3

Poznámka: Nárůst hluku bude ve skutečnosti nižší, než jsou hodnoty uvedené v tabulce. U bodů č. 1 a 2 byla vypočtena velmi nízká hladina hluku 19,3 – 32,7 dB v denní době ve variantě 0, ve skutečnosti se tak nízké hodnoty pozadí nevyskytují, blíží se hodnotě přes 40 dB v denní době.

2. Průjezd dopravy obcí Těšovice Výpočet ekv. hladiny hluku LAeq pro denní dobu – srovnání variant 0 a 1 (při výpočtu je brán v úvahu odraz objektů) Výp. Výška bod bodu [m]

1 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 6

3 6 3 6 3 6 3 6 3 6 3 6

Var. 0 LAeq [dB] 52,8 53,8 56,3 56,6 57,9 58,1 59,2 59,5 59,3 59,6 58,3 58,8

Var. 1 LAeq [dB] 53,0 54,0 56,6 56,9 58,2 58,4 59,4 59,7 59,5 59,8 58,6 59,0

Změna [dB] + 0,2 + 0,2 + 0,3 + 0,3 + 0,3 + 0,3 + 0,2 + 0,2 + 0,2 + 0,2 + 0,2 + 0,2

21 Varianta 2 – denní doba


Výpočet ekvivalentní hladiny hluku LAeq pro denní dobu HLUK+ verze 7.16 profi Soubor: C:\ HUSIN.BPS 2.ZAD


|——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N ) | | | | | | | LAeq (dB) | | | Č.| výška | Souřadnice |doprava|průmysl| + | | měření | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1+| 3.0 | 346.1; 198.8 | 0.7 | 27.5 | 27.5 |( 27.5)| | | 1+| 6.0 | 346.1; 198.8 | 3.7 | 29.2 | 29.2 |( 29.2)| | | 2+| 3.0 | 235.0; 187.4 | | 22.4 | 22.4 |( 22.4)| | | 2+| 6.0 | 235.0; 187.4 | | 26.6 | 26.6 |( 26.6)| | | 3+| 3.0 | 145.9; 316.1 | 3.7 | 24.2 | 24.2 |( 24.2)| | | 3+| 6.0 | 145.9; 316.1 | 5.6 | 26.4 | 26.4 |( 26.4)| | | 4+| 3.0 | 1038.9; 367.4 | 11.9 | 37.8 | 37.9 |( 36.6)| | | 4+| 6.0 | 1038.9; 367.4 | 13.0 | 37.8 | 37.9 |( 36.6)| | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————|

22 Varianta 2 – noční doba


Výpočet ekvivalentní hladiny hluku LAeq pro noční dobu HLUK+ verze 7.16 profi Soubor: C:\ HUSIN.BPS 2 NOC.ZAD


|——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( N O C ) | | | | | | | LAeq (dB) | | | Č.| výška | Souřadnice |doprava|průmysl| + | | měření | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1+| 3.0 | 346.1; 198.8 | | 27.5 | 27.5 |( 27.5)| | | 1+| 6.0 | 346.1; 198.8 | | 29.2 | 29.2 |( 29.2)| | | 2+| 3.0 | 235.0; 187.4 | | 22.4 | 22.4 |( 22.4)| | | 2+| 6.0 | 235.0; 187.4 | | 26.6 | 26.6 |( 26.6)| | | 3+| 3.0 | 145.9; 316.1 | | 24.2 | 24.2 |( 24.2)| | | 3+| 6.0 | 145.9; 316.1 | | 26.4 | 26.4 |( 26.4)| | | 4+| 3.0 | 1038.9; 367.4 | | 37.8 | 37.8 |( 36.6)| | | 4+| 6.0 | 1038.9; 367.4 | | 37.8 | 37.8 |( 36.6)| | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————|

23 4. Závěry hlukové studie V předložené hlukové studii byla vyhodnocena hluková situace bez provozování navrhované stavby „Výstavba bioplynové stanice Husinec“ a vlivy hluku spojené s výstavbou a provozem tohoto záměru. Hodnocen byl rok 2014 (první rok celoročního provozu). Při provozu záměru byl vyhodnocen stav maximálního zatížení dopravou nákladními auty spojenou s dovozem surovin. Z hlediska stacionárních zdrojů hluku byl uvažován nepřetržitý provoz zdrojů hluku jak v denní tak i noční době. Výpočty hluku byly provedeny pro širší území v rámci hlukových pásem a pro jednotlivé výpočtové body, které charakterizují chráněné venkovní prostory ostatních staveb. Hluková situace při provádění stavebních prací byla modelována pro nejméně příznivou situaci provádění prací poblíž hranic budoucího staveniště nejblíže obytné zástavbě. Nejvyšší vypočtená hodnota u obytné zástavby je 38,2 dB. Nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti je v souladu s nařízením vlády č. 272/2011 Sb. v denní době 65 dB. Tato hodnota není v žádném případě překročena.

Stávající hluková situace v okolí areálu navrženého záměru (varianta 0 - v r. 2014) dosahuje u hodnocených výpočtových bodů u obytné zástavby hodnot 19,3 – 52,2 dB v denní době. V žádném případě není překročen hygienický limit hluku z dopravy na hlavních pozemních komunikacích (60 dB v denní době). Stávající hluková situace při průjezdu dopravy obcí Těšovice (varianta 0 - v r. 2014) dosahuje u hodnocených výpočtových bodů u obytné zástavby hodnot 52,8 – 59,6 dB v denní době. V žádném případě není překročen hygienický limit hluku z dopravy na hlavních pozemních komunikacích (60 dB v denní době).

Po uvedení BPS do provozu v okolí areálu navrženého záměru v r. 2014 (varianta 1) dochází v denní době u zvolených výpočtových bodů k nárůstu hladin hluku o 0,1 – 4,8 dB. Nárůst hluku bude ve skutečnosti nižší, než jsou vypočtené hodnoty. U bodů č. 1 a 2 byla vypočtena velmi nízká hladina hluku 19,3 – 32,7 dB v denní době ve variantě 0, ve skutečnosti se tak nízké hodnoty pozadí nevyskytují, blíží se hodnotě přes 40 dB v denní době. Výsledné vypočtené hodnoty ve variantě 1 u všech bodů jsou však spolehlivě významně nižší než hygienické limity hluku (jak z dopravy, tak i z provozu stacionárních zdrojů hluku). Po uvedení posuzovaného záměru do provozu při průjezdu obcí Těšovice v r. 2014 (varianta 1) dochází v denní době u zvolených výpočtových bodů k nárůstu hladin hluku o 0,2 – 0,3 dB. Hygienický limit hluku z provozu dopravy na hlavních pozemních komunikacích (60 dB v denní době) není překročen v žádném případě. Z hlediska vyhodnocení zdrojů hluku spojených s provozem areálu BPS jako stacionárního zdroje (varianta 2) nedochází u nejbližší zástavby k překročení limitních hodnot hluku 50 dB ve dne a 40 dB v noci. Nejvyšší vypočtená hladina hluku v denní době činí 37,9 dB u bodu č. 4.

24 Nejvyšší vypočtená hladina hluku v noční době činí 37,8 dB u bodu č. 4.

Provoz nových zdrojů hluku (stacionárních včetně dopravních) splňuje požadavky nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Použitá literatura a podklady: 1. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 2. Novela metodiky výpočtu hluku silniční dopravy 2004 (publikovaná MŽP v časopisu Planeta č. 2/2005) 3. Liberko, M., Polášek, J.: HLUK+, verze 9.15, profi. ENVICONSULT, JpSoft, 2011 4. Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2010, Ředitelství silnic a dálnic ČR

1

Rozptylová studie

Bioplynová stanice Husinec

zpracoval: ing. Bohuslav Popp,

únor 2012

2

OBSAH 1.

ÚVOD ........................................................................................................................................... 3

2.

PODKLADY .................................................................................................................................. 3

2.1

Vstupní podklady .......................................................................................................................... 3

2.2

Mapový list .................................................................................................................................... 3

2.3

Meteosituace: ............................................................................................................................... 3

2.4

Legislativa ..................................................................................................................................... 3

2.5

Literatura....................................................................................................................................... 4

3.

VARIANTY VÝPOČTU : ............................................................................................................... 4

4.

VSTUPNÍ DATA VÝPOČTU IMISNÍCH KONCENTRACÍ ........................................................... 5

4.1

Základní údaje .............................................................................................................................. 5

4.2

Umístění stavby ............................................................................................................................ 5

4.3

Charakteristika záměru................................................................................................................. 5

4.4

Zdroje emisí uvažované v rozptylové studii.................................................................................. 6

4.5

Imisní limity ................................................................................................................................... 9

4.6

Údaje o referenčních bodech ..................................................................................................... 10

4.7

Meteorologické údaje ................................................................................................................. 11

5.

METODIKA VÝPOČTU .............................................................................................................. 12

5.1

Použitá metodika ........................................................................................................................ 12

5.2

Popis ........................................................................................................................................... 12

6.

RIZIKA A NEJISTOTY ................................................................................................................ 13

7.

DISKUSE VÝSLEDKŮ ................................................................................................................ 13

7.1

Pozadí ......................................................................................................................................... 13

7.1.1

Klimatická situace ................................................................................................................ 13

7.1.2

Imisní pozadí ....................................................................................................................... 14

7.2

Vypočtené hodnoty ..................................................................................................................... 15

7.3

Grafická část ............................................................................................................................... 18

8.

ZÁVĚR: ....................................................................................................................................... 19

3

1. ÚVOD Předmětem rozptylové studie je zjištění vlivu stavby zdrojů znečišťování ovzduší (provoz bioplynové stanice včetně vyvolané dopravy). Rozptylová studie je zpracována jako podklad pro oznámení záměru dle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

2. PODKLADY 2.1 Vstupní podklady   

Údaje zadavatele vztahující se k řešené problematice Parametry a umístění technologie Dodatečné informace zadavatele vztahující se k dopravě

2.2 Mapový list 

Mapa v měřítku 1:10 000 zahrnující zájmovou oblast

2.3 Meteosituace:  osmisměrná větrná růžice zpracovaná ČHMU pro oblast Husinec

2.4 Legislativa 

ZÁKON 86/2002 Sb. ze dne 14. února 2002, o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění zákona č.521/2002 Sb., zákona č.92/2004 Sb., zákona č.186/2004 Sb., zákona č.695/2004 Sb., zákona č.180/2005 Sb., zákona č. 385/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., 186/2006 Sb., 212/2006 Sb., 222/2006 Sb., 230/2006 Sb. a 180/2007.



NAŘÍZENÍ VLÁDY 597/2006 Sb. ze dne 12. prosince 2006 o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší

4

2.5 Literatura      

Historický vývoj emisního zatížení z vybraných úseků dálniční a silniční sítě ČR, zpracoval ATEM - Ateliér ekologických modelů, s.r.o., Hvožďanská 3, 148 01 Praha 4, listopad 2007, www.rsd.cz Zjištění aktuální dynamické skladby vozového parku a jeho emisních parametrů v roce 2005, zpracoval ATEM - Ateliér ekologických modelů, s.r.o., Hvožďanská 3, 148 01 Praha 4,únor 2005, www.rsd.cz Metodika SYMOS 1997. uveřejněna ve věstníku MŽP ČR ze dne 15.dubna 1998, částka 3, strana 22 – 77. Metodika byla upřesněna dodatkem, který vyšel ve věstníku MŽP v dubnu 2003, částka 4, strana 1-6. Souhrnný roční tabelární přehled „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika…„ http://www.chmi.cz/uoco/isko/tab_roc/2009_enh/cze/index.html Emisní faktory motorových vozidel, zdroj www.env.cz, MEFA O2, MEFA 06 Compilation of air polutants emision factors AP42 (zdroj EPA US)

3. VARIANTY VÝPOČTU : Výpočet byl proveden v celkem 5 variantách výpočtu pro rok rok 2014, Výpočet byl proveden pro znečišťující látky:  oxid dusičitý (NO2),  PM10,  benzo(a)pyren  benzen  CO Varianta 1A: provoz KGJ na limity Varianta 1B: provoz KGJ na předpokládané hodnoty (PM10) Varianta 2: souběh provozu KGJ a dopravy (bez návozu hnoje) Varianta 3: souběh provozu KGJ a dopravy včetně návozu hnoje Pro informaci jsou vypočteny: Varianta 4: souběh provozu KGJ a dopravy (bez návozu hnoje) + současná doprava Varianta 5: souběh provozu KGJ a dopravy včetně návozu hnoje + současná doprava Varianty 4 a 5 zahrnují i současnou dopravu, nejedná se tedy jen o příspěvek nových zdrojů znečišťování ovzduší a vyvolané dopravy. Zdůvodnění: Rozptylová studie hodnotí příspěvek zdrojů znečišťování ovzduší. Vzhledem k charakteru zdrojů emisí (doprava a spalovací zdroje – provoz KGJ) budou dominantní znečišťující látkou NO2, , TZL jako PM10 a CO a dále i benzo(a)pyren a benzen z dopravy.

5

4. VSTUPNÍ DATA VÝPOČTU IMISNÍCH KONCENTRACÍ 4.1 Základní údaje Oznamovatel záměru (stavby): 1 bp.cz s.r.o. Na Dolinách 128/36 147 00 Praha 4 Lokalizace záměru: Obec s rozšířenou působností: Obec: katastrální území parcela:

Prachatice Husinec Výrov u Husince 1126/1; 1126/2; 1127/1; 1127/2

Kapacita záměru: Předpokládaný elektrický výkon: Předpokládaný tepelný výkon: Předpokládaná výroba elektřiny: Předpokládaná spotřeba surovin: Typ provozu:

1200 kW 1200 kW 9000 MWh za rok 24 000 tun za rok 24/7/365 (nepřetržitý)

Charakter stávající lokality: Oblast průmyslové zóny určené k průmyslové výrobě. Přímé napojení na komunikaci č. 145

4.2 Umístění stavby Kraj: Obec s rozšířenou působností: Obec: katastrální území parcela:

4.3

Jihočeský Prachatice Husinec Výrov u Husince 1126/1; 1126/2; 1127/1; 1127/2

Charakteristika záměru

Anaerobní proces přeměny organické hmoty na bioplyn a digestát (fermentační zbytek) probíhá ve dvou stupních. První stupeň tvoří technologická linka suché fermentace s primárním fermentačním reaktorem (fermentor). Druhý stupeň tvoří sekundární fermentační reaktor (tzv. dofermentor, nebo dohnívací nádrž), který slouží zároveň jako koncový sklad stabilizovaného digestátu. Technologickou linku suché fermentace tvoří dávkovací jednotka, šnekový podavač, napaječ/ směšovač a vertikální fermentační reaktor. V prvním stupni je využito činnosti termofilních mikroorganismů, které pracují v oblasti teplot mezi 48 a 55 °C. Jedná se o kontinuální systém, čerstvý substrát je dávkován nepřetržitě. Dávkovací jednotka je plněna jednou denně kolovým čelním nakladačem, substrátem o velikosti částic menší do 10 mm. Vyrovnávací kapacita dávkovací jednotky je větší než 24 hodin. Pohyblivá podlaha dna zásobníku přepravuje substrát k dopravníku. Dopravník dávkuje substráty do šnekového dávkovače, který umožňuje přesné měření množství substrátu, které putuje do fermentoru. Nad dávkovačem je umístěna směšovací jednotka, která zajišťuje smíchání čerstvé organické hmoty

6 (substrátu) s aktivním digestátem, kterým je již prohnilý materiál z fermentoru, a který funguje jako inokulum. Tím je veškerá hmota rozmíchána a čerpána do horní části reaktoru. Díky intenzivnímu rozmíchání s inokulem dochází k velmi rychlému startu anaerobního rozkladu. Tento intenzivní anaerobní rozklad probíhá při obsahu sušiny mezi 18 a 25% a termofilních podmínkách (48 až 55 °C). Fermentor je vertikální válcový reaktor s kónickým dnem, vyrobený z oceli a zaizolovaný pro snížení tepelných ztrát. Ve fermentoru není žádné míchací zařízení. Fermentovaná hmota se pohybuje shora dolů pouze vlivem gravitace. Fermentor má celkový objem přibližně 2 025 m³. Výška fermentoru je 25,79 m a jeho průměr je 10 m. Průměrná doba zdržení v prvním stupni pro uvažované substráty je asi 31 dnů. Většina digestátu opouští fermentor přes pět šnekových dopravníků, je recyklována a vedena do napaječe, kde slouží jako inokulum. Šnekové dopravníky jsou dvouplášťové a vytápěné horkou vodou z kogenerační jednoteky, aby byly ve fermentoru zajištěny konstantní termofilní podmínky. Menší část digestátu (stabilizovaný digestát) je odčerpávána z kónického dna do dofermentoru, který zároveň slouží jako koncový sklad stabilizovaného digestátu. Dochází zde také k ředění digestátu, a to šťávami ze silážního žlabu, technologickými vodami (z oplachu manipulačních ploch) a kontaminovanou dešťovou vodou. Koncový sklad je vybaven integrovaným plynojemem. Průměrná doba zdržení digestátu v dofermentoru bude větší než 30 dní. Kapacita koncového skladu postačuje na 180 dní provozu BPS. Bioplyn, který se hromadí ve vrchní části fermentoru, prochází kondenzátorem a vodním uzávěrem směrem k plynojemu. Kolem všech nádrží s plynovými prostory je stanoveno ochranné pásmo 6,0 m. Bioplyn je dále veden na chladící jednotku a poté spalován na kogenerační jednotce. Kogenerační jednotka Jenbacher typu JMS 416 je umístěna v odhlučněném kontejneru. Kolem kontejneru KGJ je bezpečnostní pásmo 7,5 m. V technologii BPS je instalováno standardní zařízení na snižování obsahu síry v bioplynu. Jedná se o zařízení pracující na principu mikrooxidace sirovodíku (H2S) obsaženého v bioplynu v plynovém prostoru reaktoru, kam je řízeně dávkováno malé množství vzduchu. Jedná se o nejčastější způsob odsíření bioplynu na téměř všech BPS.

4.4 Zdroje emisí uvažované v rozptylové studii Do rozptylové studie je zahrnut provoz kogenerační jednotky, manipulace s materiálem a doprava dle intenzit dopravy předaných zadavatelem studie. Stacionární zdroje znečištění ovzduší: Kogenerační jednotka JSM 416 500 mg/m3 NOx Liniové zdroje znečištění ovzduší: Doprava substrátů a odvoz digestátu: Doprava substrátů bude řešena návozem traktorovými soupravami (užitečné zatížení 20 tun). 1. Základní substrátová varianta, 100% travní senáž, 25 000 tun/rok  Květnová seč ½ hmoty 12 500 tun 625 jízd o Trasa BM1 4 180 tun 209 jízd o Trasa BM2 4 160 tun 208 jízd o Trasa BM3 4 160 tun 208 jízd  Červencová seč ¼ hmoty 6 250 tun 313 jízd o Trasa BM1 2 090 tun 105 jízd o Trasa BM2 2 080 tun 104 jízd o Trasa BM3 2 080 tun 104 jízd  Zářijová seč ¼ hmoty 6 250 tun 313 jízd o Trasa BM1 2 090 tun 105 jízd

7 o Trasa BM2 2 080 tun 104 jízd o Trasa BM3 2 080 tun 104 jízd 2. V případě legislativních požadavků na zapracování hnoje v substrátové vsázce (30%) Travní senáž celkem: 2/3 hmoty 16 600 tun/rok  Květnová seč 1/3 hmoty 8 300 tun o Trasa BM1 2 780 tun 139 jízd o Trasa BM2 2 760 tun 138 jízd o Trasa BM3 2 760 tun 138 jízd  Červencová seč 1/6 hmoty 4 150 tun o Trasa BM1 1 430 tun 72 jízd o Trasa BM2 1 380 tun 69 jízd o Trasa BM3 1 380 tun 69 jízd  Zářijová seč 1/6 hmoty 4 150 tun o Trasa BM1 1 430 tun 72 jízd o Trasa BM2 1 380 tun 69 jízd o Trasa BM3 1 380 tun 69 jízd Hovězí hnůj celkem: 1/3 hmoty 8 400 tun/rok o Trasa hnoje 8 400 tun/rok 420 jízd Doprava digestátu bude řešena návozem na pole pomocí přepravních traktorových souprav (25 tun) a aplikačními soupravami (max 18 tun). Celkem bude dopravováno množství 18 000 tun/rok. Digestát celkem: 1/1 hmoty 18 000 tun/rok  Aplikace duben ½ hmoty 9 000 tun o Trasa BM1 3 000 tun 120 jízd o Trasa BM2 3 000 tun 120 jízd o Trasa BM3 3 000 tun 120 jízd  Aplikace říjen ½ hmoty 9 000 tun o Trasa BM1 3 000 tun 120 jízd o Trasa BM2 3 000 tun 120 jízd o Trasa BM3 3 000 tun 120 jízd

Emise do ovzduší z dopravy Výpočty emisí z dopravy byly provedeny na základě emisních faktorů pro motorová vozidla, programové vybavení MEFA 06. Skutečné emisní a následně imisní zatížení bude závislé na aktuálních hodnotách emisí z vozidel. Při uvažování relativních hodnot tj. navýšení emisí v % se nejistoty částečně ruší. Emisní zatížení v t/rok na posuzovaném území z vybrané stávající dopravy a z dopravy vyvolané provozem BPJ jsou uvedeny v následujících tabulkách (u benzo(a)pyrenu jsou hodnoty uvedeny v g/rok): Varianta bez dovozu hnoje:

NOX CO PM10 Bap BENZEN celkem 61,36 40,54 4,36 1,83 0,37 současná doprava na posuzovaném z toho území 60,89 40,28 4,33 1,82 0,37 doprava vyvolaná provozem záměru 0,42 0,23 0,03 0,0082 0,0009 navýšení o (%) 0,69% 0,58% 0,64% 0,45% 0,25%

8

Varianta s dovozem hnoje:

NOX CO PM10 Bap BENZEN celkem 61,29 40,49 4,36 1,82 0,37 současná doprava na posuzovaném 60,89 40,27 4,33 1,82 0,36 z toho území doprava vyvolaná provozem záměru 0,40 0,2229 0,0264 0,0079 0,0009 navýšení o (%) 0,66% 0,55% 0,61% 0,43% 0,25% Nárůst emisí z dopravy lze předpokládat pod 1%. Nárůst emisí z dopravy nebude natolik významný, aby ovlivnil výrazně imisní situaci na posuzovaném území. Emise z KGJ: Vypočteny na maximální výkon zdroje po celou dobu provozu tj. 8760 hodin za rok. V praxi nebude provoz celoročně na 100% výkonu, a musí být prováděna údržba – snížení provozních hodin. Přístup je konzervativní. Uvažované emisní limity pro NOx 500 mg/m3 a pro CO 1300 mg/m3. Pro PM10 uvažovány hodnoty naměřené na obdobné technologii tj. 2,2 mg/m3 (emisní limit 130 mg/m3 je obvykle o dva řády vyšší než naměřené hodnoty). Maximální spotřeba bioplynu činní 627 Nm3/hodinu. Uvažované emise pro výpočty v t/rok jsou uvedeny v následující tabulce:

NOX CO TZL Na limity 27,91 72,57 7,26 Souhrnné výpočty 0,15

9

4.5 Imisní limity Prahové a imisní limity jsou dané Nařízením Vlády ČR číslo 597/2006

10

4.6 Údaje o referenčních bodech Pro výpočet imisní charakteristiky bylo vytvořeno zájmové území s pravidelnou sítí referenčních metrů. doplněných referenčními body podél komunikace.

bodů s krokem 200 m zahrnující území 6600 x 3600

11

4.7 Meteorologické údaje Z dat ČHMU byla převzata větrná růžice pro posuzovanou oblast (Husinec).

m.s-1 1,7 5 11 součet

N 3,78 0,07 0,00 3,85

NE 9,54 1,41 0,00 10,95

E 5,04 0,58 0,00 5,62

SE 0,60 0,01 0,00 0,61

celková růžice S SW 4,70 16,64 0,21 2,29 0,00 0,00 4,91 18,93

W 10,56 3,26 0,00 13,82

NW 3,13 0,35 0,00 3,48

CALM 37,83 0,00 0,00 37,83

součet 91,82 8,18 0,00 100,00

Větrná růžice je rozpočtena do 360 směrů větru (po 1 stupni). Označení směrů větru se provádí po směru hodinových ručiček, přičemž 0 stupňů je severní vítr, 90 stupňů východní vítr, 180 stupňů jižní vítr, 270 stupňů západní vítr. Bezvětří (Calm) je rozpočteno do první třídy rychlosti směru větru. Pozn.: Zeměpisné značení směrů větru označuje, odkud vítr vane (severní vítr fouká od severu, jižní od jihu atd.) Klasifikace meteorologických situací je rozdělena do pěti tříd stability a každá třída stability do jedné až tří tříd rychlosti větru. Výpočet očekávaných imisních půlhodinových pro každou třídu stability a třídu rychlosti větru.

přízemních koncentrací

byl proveden

TŘÍDY STABILITY: I. třída stability (superstabilní), kdy vertikální teplotní gradient je menší než -1,6 oC/100 m a je limitován rychlostí větrů do 2 m.s-1. II. třída stability (stabilní), zde vertikální teplotní gradient leží v uzavřeném intervalu [oC/100 m] a je limitován rychlostí větrů do 3 m.s-1.

<-1,6,-0,7>

III. třída stability (izotermní), zde vertikální teplotní gradient leží v uzavřeném intervalu 0,6,+0,5> [oC/100 m] v celém rozsahu rychlostí větrů

<-

IV. třída stability (normální), pro kterou je vertikální teplotní gradient v uzavřeném intervalu <+0,6, +0,8> [oC/100 m] - společně se III. třídou stability je dominantní charakteristika stavu ovzduší ve střední Evropě. V. třída stability (konvektivní), kdy vertikální teplotní gradient je větší než +0,8 oC/100 m a je limitován rychlostí větrů do 5 m.s-1. TŘÍDY RYCHLOSTI VĚTRU: 1. třída rychlosti větru - interval 0 - 2,5 m.s-1. 2. třída rychlosti větru - interval 2,6 - 7,5 m.s-1. 3. třída rychlosti větru - interval nad 7,6 m.s-1.

12

5. METODIKA VÝPOČTU 5.1 Použitá metodika Výpočet byl proveden na základě metodiky SYMOS 1997. Tato metodika byla uveřejněna ve věstníku MŽP ČR ze dne 15 dubna 1998, částka 3, strana 22 – 77. Metodika byla upřesněna dodatkem, který vyšel ve věstníku MŽP v dubnu 2003. Metodika výpočtu SYMOS 97 je, dle přílohy č. 8 k nařízení vlády č.350/2002 Sb. v platném znění referenční metodou pro výpočet rozptylu znečišťujících látek.

5.2 Popis Tato metodika je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek v síti referenčních bodů, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosažitelné koncentrace a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru. Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru vyplývají z následující tabulky: Třída Stability I II III IV V

rozptylové podmínky

Výskyt tříd rychlosti větru (m/s) silné inverze, velmi špatný rozptyl 1,7 inverze, špatný rozptyl 1,7 5 slabé inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené 1,7 5 11 rozptylové podmínky normální stav atmosféry, dobrý rozptyl 1,7 5 11 labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl 1,7 5

Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s výškou nad zemí. Vzrůstá-li teplota s výškou, těžší studený vzduch zůstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohybů v ovzduší a tím i k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek. To je právě případ inverzí, při kterých jsou rozptylové podmínky popsané pomocí tříd stability I a II. Inverze se vyskytují převážně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně vychlazuje a ochlazuje přízemní vrstvu ovzduší. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou trvat i nepřetržitě mnoho dní za sebou. V letní polovině roku, kdy je příkon slunečního záření vysoký, se inverze obvykle vyskytují pouze v ranních hodinách před východem slunce. Výskyt inverzí je dále omezen pouze na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a tedy rozrušení inverzí. Silné inverze (třída stability I) se vyskytují jen do rychlosti větru 2 m/s, běžné inverze (třída stability II) do rychlosti větru 5 m/s. Běžně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III a IV, kdy dochází buď k nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. třída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají podmínky ve IV. třídě stability. V. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném poklesu teploty s výškou. Za těchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosféře, protože lehčí teplý vzduch směřuje od země vzhůru a těžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt těchto podmínek je omezen na letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého zemského povrchu se silně zahřívá i přízemní vrstva ovzduší. Ze stejného důvodu jako u inverzí se tyto rozptylové podmínky nevyskytují při rychlosti větru nad 5 m/s.

13

6. RIZIKA A NEJISTOTY   



Metodika RS neumožňuje výpočet druhotné prašnosti Intenzity dopravy jsou stanoveny na základě dat zadavatele studie. Skutečné emisní a následně imisní zatížení bude závislé na reálném složení a intenzitě dopravy Pro výpočet bylo vycházeno z emisních faktorů vypočtených programovým vybavením MEFA 02, MEFA 06 skutečné emise jsou závislé zejména na složení vozového parku. Změny v dopravě jsou závislé i na politické, sociální a ekonomické situaci a v současné době dochází vlivem vnějších vlivů k změnám původně uvažovaných vstupních podmínek pro stanovení emisních faktorů. Toto se odrazí i na intenzitách a složení dopravy. Z emisního a následně imisního hlediska proti sobě působí nárůst dopravy a tlak na snižování emisí z provozu nových vozidel.

7. DISKUSE VÝSLEDKŮ 7.1 Pozadí 7.1.1 Klimatická situace Základní klimatická charakteristika Klimaticky leží řešené území v oblasti mírně teplé až chladné s klimatickými jednotkami dlouhého léta a dlouhou až velmi dlouhou mírnou zimou. Území leží na rozhraní klimatických oblastí MT3 a CH7. Klimatické charakteristiky: Klimatické charakteristiky Klimatická oblast MT 3 Počet letních dní 20 - 30 Počet mrazových dní 130 - 160 Průměrná teplota v lednu -3 až -4 Průměrná teplota v červenci 15 až 16 Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a 110 - 120 více Srážkový úhrn za vegetační období 350 - 400 Srážkový úhrn v zimním období 250 - 300 Počet dní se sněhovou pokrývkou 60 - 100

Klimatická oblast CH 7 10 - 30 140 - 160 -2 až -3 16 až 17 120 - 130 500 - 600 350 - 400 100 - 120

Meterologické podmínky jsou v podstatě dány směrem a rychlostí větru, vyjádřenými větrnou růžicí, dále pak stabilitou atmosféry vycházející z vertikálního tepelného zvrstvení. Stabilita atmosféry je vyjádřena pěti třídami; a to třídou superstabilní (inverze), stabilní, izotermní, normální a konvektivní. Tyto meterologické faktory mají vliv na rozptyl a transmisi škodlivin a na tvorbu imisních zátěží v dané oblasti. Zastoupení stabilní a velmi stabilní atmosféry v dané lokalitě dosahuje cca 10 %. Malý vertikální rozptyl kontaminantů v těchto třídách vytváří nepříznivé podmínky pro imisní situaci v blízkosti přízemních zdrojů, ale naopak je příznivý pro zdroje vyšší. Doprava a kogenerační jednotka patří mezi nižší zdroje.

14

7.1.2 Imisní pozadí Dle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2009 uveřejněného ve věstníku MŽP ročník XXI, částka 4 v dubnu 2011 se nejednalo o oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší. Obdobná situace byla i v předchozích letech.

Přímo v lokalitě není prováděno měření imisí. Výsledky měření imisí na nejbližších měřících stanicích (Churáňov, Prachatice) jsou uvedeny v následujících tabulkách: Informace o kvalitě ovzduší v ČR Tabelární přehledy dat z automatizovaných stanic za rok 2010 Aktualizováno: 26.02.2012 01:28 SEČ Kraj: Jihočeský Stanice

Veličina

Krátkodobé údaje Maximum

Měřicí program

Název Interval Datum

Denní údaje

Rozdělení do tříd v %

Maximum

Hodnota

1

2

3

4

5

6

N

Datum

Hodnota Průměr

N

CCHUA

Churáňov

SO2

1h

30.08

26,4

99,9

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

873 0

11.02

18,5

1,8

363

CCHUA

Churáňov

NO2

1h

26.02

87,8

90,0

9,5

0,5

0,0

0,0

0,0

873 0

11.02

55,8

13,5

363

CPRAA

Prachatice

SO2

1h

24.10

45,0

99,9

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

746 9

11.02

14,9

-

315

CPRAA

Prachatice

NO2

1h

01.03

186,1

79,7

17,1

2,8

0,4

0,0

0,0

832 4

09.10

63,4

18,2

352

CPRAA

Prachatice

CO

8h

22.12

1835,6

92,4

7,6

0,0

0,0

0,0

0,0

812 7

23.12

1431,2

555,5

337

Informace o kvalitě ovzduší v ČR Tabelární přehledy dat z automatizovaných stanic za rok 2011 Aktualizováno: 26.02.2012 01:28 SEČ Kraj: Jihočeský Stanice

Veličina


Měřicí program

Název Interval Datum

Denní údaje


Hodnota

1

2

3

4

Maximum

5

6

N

Datum

Hodnota Průměr

N

19.02

25,9

2,7

363

CCHUA

Churáňov

SO2

1h

31.12

59,1

99,7

0,3

0,0

0,0

0,0

0,0

873 8

CCHUA

Churáňov

NO2

1h

28.12

36,9

99,8

0,2

0,0

0,0

0,0

0,0

873 3

19.02

24,0

5,7

362

CPRAA

Prachatice

SO2

1h

29.12

33,6

99,9

0,1

0,0

0,0

0,0

0,0

836 6

19.02

16,0

3,3

350

CPRAA

Prachatice

NO2

1h

27.07

90,3

87,9

9,9

2,1

0,0

0,0

0,0

844 8

05.01

45,8

13,9

354

CPRAA

Prachatice

CO

8h

21.11

1651,2

97,3

2,7

0,0

0,0

0,0

0,0

731 7

03.11

1446,9

459,9

303

Legenda NO2

SO2 Index Kvalita ovzduší

1h µg/m³

1h µg/m³

CO

PM10

8h µg/m³

1h µg/m³

1

velmi dobrá

0 - 25

0 - 25

0 - 1000

0 - 15

2

dobrá

> 25 - 50

> 25 - 50

> 1000 - 2000

> 15 - 30

3

uspokojivá

> 50 - 120

> 50 - 100

> 2000 - 4000

> 30 - 50

4

vyhovující

> 120 - 250

> 100 - 200

> 4000 - 10000

> 50 - 70

5

špatná

> 250 - 500

> 200 - 400

> 10000 - 30000

> 70 - 150

6

velmi špatná

> 500

> 400

> 30000

> 150

Informace o kvalitě ovzduší v ČR Tabelární přehledy dat z manuálních stanic za rok 2010 Aktualizováno: 26.02.2012 01:33 SEČ Tabelární přehled znečištění ovzduší ve sledovaných veličinách Kraj Jihočeský

15

Stanice

Veličina


Měřicí program CCHUM

Churáňo v

Denní údaje


Náze v

Interval

Datum

Hodnota

1

2

3

4

5

6

N

Průměr

N

PM10

24h

17.10

49,0

66,4

24,1

8,1

1,3

0,0

0,0

307

8,3

307

Informace o kvalitě ovzduší v ČR Tabelární přehledy dat z manuálních stanic za rok 2011 Aktualizováno: 26.02.2012 01:33 SEČ Tabelární přehled znečištění ovzduší ve sledovaných veličinách Kraj Jihočeský Stanice

Veličina


Měřicí program CCHUM

Churáňo v

Denní údaje


Náze v

Interval

Datum

Hodnota

1

2

3

4

5

6

N

Průměr

N

PM10

24h

10.10

38,0

68,7

26,0

4,7

0,6

0,0

0,0

319

7,8

319

Legenda SO2 Index Kvalita ovzduší

24h µg/m³

NO2

PM10

24h µg/m³

24h µg/m³

1

velmi dobrá

0 - 15

0 - 15

0 - 10

2

dobrá

> 15 - 30

> 15 - 30

> 10 - 20

3

uspokojivá

> 30 - 60

> 30 - 60

> 20 - 35

4

vyhovující

> 60 - 125

> 60 - 120

> 35 - 50

5

špatná

> 125 - 250

> 120 - 240

> 50 - 100

6

velmi špatná

> 250

> 240

> 100

Výsledky měření za roky 2010 a 2011 jsou přístupné na www.chmi.cz. Překročení imisních limitů na posuzovaném území nebylo v letech 2010 a 2011 u posuzovaných měřících látek naměřeno. Převažuje velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší, špatná až velmi špatná kvalita ovzduší nebyla, dle dostupných informací z ČHMU, na posuzovaném území v letech 2010 a 2011 zaznamenána. Rovněž z ročenek ČHMU hodnotících kvalitu ovzduší na posuzovaném území vyplývá nepřekročení imisních limitů v letech 2008 až 2010. Imisní rezerva je dostatečně velká, i při součtu vlivu nových zdrojů a stávajícího imisního zatížení lze předpokládat nepřekročení imisních limitů na posuzovaném území. .

7.2 Vypočtené hodnoty Výpočet byl proveden v celkem 5 variantách výpočtu pro rok rok 2014, Výpočet byl proveden pro znečišťující látky:

16    

oxid dusičitý (NO2), PM10, benzo(a)pyren benzen

Varianta 1A: provoz KGJ na limity Varianta 1B: provoz KGJ na předpokládané hodnoty (PM10) Varianta 2: souběh provozu KGJ a dopravy (bez návozu hnoje) Varianta 3: souběh provozu KGJ a dopravy včetně návozu hnoje Pro informaci jsou vypočteny: Varianta 4: souběh provozu KGJ a dopravy (bez návozu hnoje) + současná doprava Varianta 5: souběh provozu KGJ a dopravy včetně návozu hnoje + současná doprava Varianty 4 a 5 zahrnují i současnou dopravu, nejedná se tedy jen o příspěvek nových zdrojů znečišťování ovzduší a vyvolané dopravy. Výpočty imisního zatížení byly provedeny pro výšku 1,5 m nad úrovní terénu pro všechny třídy stability a rychlosti větru po 1 stupni větrné růžice. Vypočtené hodnoty (rozsah tj. minimální a maximální hodnoty imisního zatížení vypočtené na 3 3 posuzovaném území ) jsou uvedeny v následující tabulce v mikrogramech/m (pg/m u benzo(a)pyrenu). CO

NO2

Varianta 1B– předpokládané hodnoty

Varianta 1A limity

Maximální imisní průměrné osmihodinové koncentrace

Maximální imisní krátkodobé (hodinové) koncentrace

PM10 Roční imisní průměrné koncentrace

Maximální imisní průměrné 24 hodinové koncentrace

Roční imisní průměrné koncentrace

Minimální vypočtená hodnota

5,76

0,69

0,01

0,61

0,01

Maximální vypočtená hodnota

524,66

34,76

0,40

65,82

0,83

10000

200

40

50

40

0,06%

0,35%

0,02%

1,22%

0,02%

5,25%

17,38%

0,99%

131,64%

2,08%

Minimální vypočtená hodnota

0,010

0,000

Maximální vypočtená hodnota

1,128

0,014

50

40

0,02%

0,00%

2,26%

0,04%

Imisní limit % limitu (minimum) % limitu (maximum)

Imisní limit % limitu (minimum) % limitu (maximum)

Pozn.: PM10 dosahuje v praxi dle měření emisí u KGJ hodnot až dvouřádově pod limitem, pro výpočet souběhu použita hodnota TZL naměřená u obdobné technologie tj. 2,2 mg/m3. Maximální četnost překročení imisního limitu tj. 50 mikrogramů/m3 činila při výpočtu na limity 9,36 dne tj. pod úrovní povolené tolerance (35 dní).

Varianta 5

Varianta 4

Varianta 3

Varianta 2

17

  

Minimální vypočtená hodnota Maximální vypočtená hodnota Imisní limit % limitu (minimum) % limitu (maximum) Minimální vypočtená hodnota Maximální vypočtená hodnota Imisní limit % limitu (minimum) % limitu (maximum) Minimální vypočtená hodnota Maximální vypočtená hodnota Imisní limit % limitu (minimum) % limitu (maximum) Minimální vypočtená hodnota Maximální vypočtená hodnota Imisní limit % limitu (minimum) % limitu (maximum)

Benzo(a)pyren

Benzen



NO2 Maximální imisní krátkodobé (hodinové) koncentrace

PM10 Roční imisní průměrné koncentrace

Maximální imisní průměrné 24 hodinové koncentrace


1,9E‐05 3,9E‐03 1 0,00% 0,39%

2,2E‐06 4,5E‐04 5 0,00% 0,01%

0,700 34,801 200 0,35% 17,40%

0,010 0,400 40 0,03% 1,00%

0,015 1,147 50 0,03% 2,29%

0,000 0,019 40 0,00% 0,05%

1,1E‐06 2,1E‐03 1 0,00% 0,21%

1,3E‐07 2,5E‐04 5 0,00% 0,00%

0,711 34,789 200 0,36% 17,39%

0,010 0,397 40 0,02% 0,99%

0,011 1,142 50 0,02% 2,28%

0,000 0,015 40 0,00% 0,04%

4,2E‐03 3,8E‐01 1000 0,00% 0,04%

8,4E‐04 7,7E‐02 5 0,02% 1,53%

2,004 35,265 200 1,00% 17,63%

0,066 1,561 40 0,16% 3,90%

0,277 6,393 50 0,55% 12,79%

0,010 0,918 40 0,02% 2,29%

4,2E‐03 3,8E‐01 1000 0,00% 0,04%

8,4E‐04 7,6E‐02 5 0,02% 1,53%

1,992 35,264 200 1,00% 17,63%

0,066 1,560 40 0,16% 3,90%

0,276 6,376 50 0,55% 12,75%

0,010 0,919 40 0,02% 2,30%

Vypočtené hodnoty příspěvku posuzovaných zdrojů k imisnímu zatížení (vybrané dopravy v posuzované lokalitě a provoz KGJ) jsou pod úrovní imisních limitů. Vypočtené hodnoty imisního zatížení odpovídají umístění zdrojů, konfiguraci terénu a provozu zdrojů. Intenzity dopravy jsou stanoveny na základě dat zadavatele studie. Skutečné emisní a následně imisní zatížení bude závislé na reálném složení a intenzitě dopravy Pro výpočet bylo vycházeno z emisních faktorů vypočtených programovým vybavením MEFA 06, skutečné emise jsou závislé zejména na složení vozového parku. Změny v dopravě jsou závislé i na politické, sociální a ekonomické situaci a v současné době dochází vlivem vnějších vlivů k změnám původně uvažovaných vstupních podmínek pro vývoj dopravy v ČR. Toto se odrazí i na intenzitách a složení dopravy.

Při dodržení předpokladů uvedených v této studii nebude vliv změn dopravy a provozu KGJ na kvalitu ovzduší významný. Vypočtený příspěvek nových zdrojů včetně vyvolané dopravy je výrazně pod úrovní imisních limitů stanovených platnou legislativou. Změny nezpůsobí na posuzovaném území překročení imisních limitů u posuzovaných znečišťujících látek a jsou z hlediska ochrany ovzduší akceptovatelné. K nárůstu emisní a následně zhoršení imisní situace dojde krátkodobě v době výstavby. V průběhu přípravy staveniště i vlastní výstavby půjde o vliv v důsledku zvýšené hlučnosti a prašnosti při bouracích a stavebních pracích, a při dopravě zeminy a stavebních materiálů. Dále o prodloužení tras

18 stávající dopravy při nutnosti použití objízdných tras. K navýšení emisí dojde i vlivem snížení plynulosti dopravy v průběhu stavby. Půjde o vlivy časově omezené na dobu výstavby. V období výstavby budou v místě stavby působit následující zdroje znečišťování ovzduší:

 emise vozidel dopravní obsluhy stavby a stavebních strojů. Množství emisí závisí na počtu nasazených dopravních a stavebních prostředků, jejich technickém stavu, technické úrovni, časovém nasazení apod.,  emise prachových částic při provádění zemních prací, prach vířený provozem dopravních a manipulačních prostředků. Největší negativní vliv lze odhadnout z hlediska druhotné prašnosti. klimasituaci a reálném provozu zdrojů znečišťování ovzduší.

Bude závislý na aktuální

Problematika PM10: 



Vliv přímých emisí není při intenzitách dopravy, které byly zjištěny na posuzovaném území natolik významný, aby způsobil překročení imisních limitů. Tento vliv lze hodnotit rozptylovou studií. V praxi lze zkonstatovat, že se jedná převážně o PM2,5 tj. emise vzniklé spalováním pohonných hmot. Druhotná prašnost je závislá na řadě faktorů. Lze výrazně ovlivnit například uklízením komunikací. Referenční metodika tj. Symos 97 výpočty druhotné prašnosti neumožňuje. V nepříznivých klimatických podmínkach tj. pro tento případ sucho a větrno může podíl druhotné prašnosti na imisním zatížení znečisťujícími látkami PM10 přesáhnout v koridorech komunikací a jejich bezprostřední blízkosti až 80%.

Vliv nových stacionárních zdrojů včetně změn v dopravě nebude natolik významný, aby výrazně ovlivnil imisní situaci na posuzovaném území. Problematika PM2,5 Současná referenční metodika (SYMOS) výpočty PM2,5 neřeší. Z měření imisí prováděných na měřících stanicích AIM a MIM vyplývá, že poměr PM10 a PM2,5 se mění dle umístění stanice a ročního období. U předměstských lze tento poměr odhadnout na 0,65 - 0,85 (viz následující graf převzatý z dat ČHMU). Z vypočtených dat imisní zátěže znečišťující látkou PM10 lze odvodit, že vliv z hlediska PM2,5 nebude na posuzovaném území natolik významný, aby způsobil překročení imisních limitů.

7.3 Grafická část Uvedena v příloze na CD. Posuzovaným zdrojem znečišťování ovzduší je provoz bioplynové stanice zahrnující provoz kogenerační jednotky a dopravu tj. liniové zdroje. Vliv dopravy na posuzované území je lokální, díky relativně malým emisním výškám dochází k největšímu emisnímu a následně imisnímu zatížení přímo v areálu BPS a blízkém okolí koridoru dotčených komunikací. S rostoucí vzdáleností od areálu a komunikací imisní zatížení poměrně rychle klesá. Význam komunikace z hlediska emisního a následně imisního zatížení je úměrný výkonu zdroje, množství spáleného bioplynu, intenzitám dopravy a jejímu složení.

19

8. ZÁVĚR: Rozptylová studie hodnotí vliv nových zdrojů znečišťování ovzduší na kvalitu ovzduší v lokalitě Husinec. Posuzovaným zdrojem je provoz bioplynové stanice, resp. Kogenerační jednotky a vyvolané dopravy. Díky relativně malým emisním výškám dochází k největšímu emisnímu a následně imisnímu zatížení přímo v areálu BPS a blízkém okolí a v okolí koridoru dotčených komunikací. S rostoucí vzdáleností od areálu a komunikací imisní zatížení poměrně rychle klesá. Při dodržení předpokladů uvedených v této studii nebude vliv změn dopravy a provozu KGJ na kvalitu ovzduší významný. Vypočtený příspěvek nových zdrojů včetně vyvolané dopravy je výrazně pod úrovní imisních limitů stanovených platnou legislativou. Změny nezpůsobí na posuzovaném území překročení imisních limitů u posuzovaných znečišťujících látek a jsou z hlediska ochrany ovzduší akceptovatelné.

BPS Husinec grafická část k RS

GRAFICKÁ ČÁST Varianta 1A Znečišťující látka CO Maximální hodinové průměrné imisní koncentrace v mikrogramech/m3

Varianta 1A Znečišťující látka NO2 Maximální hodinové průměrné imisní koncentrace v mikrogramech/m3

1


Varianta 1A Znečišťující látka NO2 Roční průměrné imisní koncentrace v mikrogramech/m3

Varianta 1A Znečišťující látka PM10 Denní průměrné imisní koncentrace v mikrogramech/m3

2


Varianta 1A Znečišťující látka PM10 Roční průměrné imisní koncentrace v mikrogramech/m3

3


Varianta 1B Znečišťující látka PM10 Denní průměrné imisní koncentrace v mikrogramech/m3

Varianta 1B Znečišťující látka PM10 Roční průměrné imisní koncentrace v mikrogramech/m3

4

BPS Husinec grafická část k RS Varianta 2 Znečišťující látka benzen Roční průměrné imisní koncentrace v mikrogramech/m3

Varianta 2 Znečišťující látka benzo(a)pyren Roční průměrné imisní koncentrace v pikogramech/m3

5


Varianta 2 Znečišťující látka NO2 Maximální hodinové průměrné imisní koncentrace v mikrogramech/m3

Varianta 2 Znečišťující látka NO2 Roční průměrné imisní koncentrace v mikrogramech/m3

6


Varianta 2 Znečišťující látka PM10 Denní průměrné imisní koncentrace v mikrogramech/m3

Varianta 2 Znečišťující látka PM10 Roční průměrné imisní koncentrace v mikrogramech/m3

7

BPS Husinec grafická část k RS Varianta 3 Znečišťující látka benzen Roční průměrné imisní koncentrace v mikrogramech/m3


8




9




10


Varianta 4 Znečišťující látka benzen Roční průměrné imisní koncentrace v mikrogramech/m3


11




12




13


Varianta 5 Znečišťující látka benzen Roční průměrné imisní koncentrace v mikrogramech/m3


14




15




16

ODBORNÝ POSUDEK zdroje znečišťování ovzduší podle zákona o ovzduší č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění 288/2011 Sb.

Bioplynová stanice Husinec

Zpracovala: Ing. Vendula Taušová Schválil: Ing. Miroslav Horák

Brno, březen 2012

OBSAH:

1. URČENÍ POSUDKU ......................................................................... 3 1.1 Zadání .......................................................................................... 3 2. Obecné údaje ....................................................................................... 3 2.1 Podklady ...................................................................................... 3 2.2 Identifikace zdroje ....................................................................... 3 3. Charakteristika..................................................................................... 4 3.1 Umístění stavby ............................................................................ 4 3.2 Výrobní program ........................................................................... 5 3.3 Popis technologie ......................................................................... 5 3.3.2 Zdroje emisí ............................................................................... 7 3.3.3 Emise do ovzduší ................................................................... 9 4. Popis zařízení .................................................................................... 11 4.1Technologie.................................................................................. 11 4.2 Údaje o úniku emisí do ovzduší, popis opatření ke snižování emisí ...................................................................................................... 12 4.2.1 Emitované znečišťující látky .............................................. 12 5. Emisní charakterstika zdroje ............................................................. 12 5.1. Místa úniku znečišťujících látek do vnějšího ovzduší .......... 12 5.1.2 Zjišťování emisí a plnění emisních limitů ........................... 12 6. prováděcí právní předpis .................................................................. 12 6.1 Vymezení a kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší .............. 12 7. Vyhodnocení imisní situace ............................................................ 13 8. Zhodnocení z hlediska ochrany ovzduší ........................................... 13 8.1 Ošetření havarijních stavů ( postup při hlášení ) ........................ 13 9. Návrh podmínek pro realizaci a provozování stavby ZDROJE ...... 14 10.ZÁVĚR ............................................................................................. 14 11.Údaje o zpracovateli posudku .......................................................... 15

2

1. URČENÍ POSUDKU

1.1 Zadání Odborný posudek (dále OP) je zpracován na základě objednávky:  NovaEnergo s.r.o. ,nám.14.října 1307/2, Praha 5 150 00 Vypracování OP podle ust.17 odst.5 zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší“ k povolení podle § 17 odst.1 písm.d) zákona č.86/2002 Sb.,v platném znění je vyžadováno Krajským úřadem příslušného kraje ( Jihočeského ) . Jedná se o umístnění a uvedení bioplynové stanice do zkušebního a i trvalého provozu.

2. OBECNÉ ÚDAJE

2.1 Podklady (1) Projektová dokumentace- poskytnutá firmou NovaEnergo s.r.o. (2) Metodický pokyn MŽP ČR pro zpracování odborných posudků (3) Zákon č. 86/ 2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů ( úplné znění zákon č. 172/2010 Sb. ) (4) Vyhláška MŽP č.17/2010 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší (5) Nařízení vlády č.294/2011 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší

2.2 Identifikace zdroje Zdroj:

Bioplynová stanice

Obec s rozšířenou působností:

Prachatice

Obec:

Husinec

Katastrální území:

Výrov u Husince

Parcela:

1126/1; 1126/2; 1127/1; 1127/2

3

Charakter stávající lokality: Oblast průmyslové zóny určené k průmyslové výrobě. Přímé napojení na komunikaci č. 145

3. CHARAKTERISTIKA 3.1 Umístění stavby Kraj:

Jihočeský


Prachatice

Obec:

Husinec

katastrální území

Výrov u Husince

parcela:

1126/1; 1126/2; 1127/1; 1127/2

Umístění stavby

4

3.2 Výrobní program Anaerobní proces přeměny organické hmoty na bioplyn a digestát (fermentační zbytek) probíhá ve dvou stupních. První stupeň tvoří technologická linka suché fermentace s primárním fermentačním reaktorem (fermentor). Druhý stupeň tvoří sekundární fermentační reaktor (tzv. dofermentor, nebo dohnívací nádrž), který slouží zároveň jako koncový sklad stabilizovaného digestátu.

3.3 Popis technologie

Technologickou linku suché fermentace tvoří dávkovací jednotka, šnekový podavač, napaječ/ směšovač a vertikální fermentační reaktor. V prvním stupni je využito činnosti termofilních mikroorganismů, které pracují v oblasti teplot mezi 48 a 55 °C. Jedná se o kontinuální systém, čerstvý substrát je dávkován nepřetržitě. Dávkovací jednotka je plněna jednou denně kolovým čelním nakladačem, substrátem o velikosti částic menší do 10 mm. Vyrovnávací kapacita dávkovací jednotky je větší než 24 hodin. Pohyblivá podlaha dna zásobníku přepravuje substrát k dopravníku. Dopravník dávkuje substráty do šnekového dávkovače, který umožňuje přesné měření množství substrátu, které putuje do fermentoru. Nad dávkovačem je umístěna směšovací jednotka, která zajišťuje smíchání čerstvé organické hmoty (substrátu) s aktivním digestátem, kterým je již prohnilý materiál z fermentoru, a který funguje jako inokulum. Tím je veškerá hmota rozmíchána a čerpána do horní části reaktoru. Díky intenzivnímu rozmíchání s inokulem dochází k velmi rychlému startu anaerobního rozkladu. Tento intenzivní anaerobní rozklad probíhá při obsahu sušiny mezi 18 a 25% a termofilních podmínkách (48 až 55 °C). Fermentor je vertikální válcový reaktor s kónickým dnem, vyrobený z oceli a zaizolovaný pro snížení tepelných ztrát. Ve fermentoru není žádné míchací zařízení. Fermentovaná hmota se pohybuje shora dolů pouze vlivem gravitace. Fermentor má celkový objem přibližně 2 025 m³. Výška fermentoru je 25,79 m a jeho průměr je 10 m. Průměrná doba zdržení v prvním stupni pro uvažované substráty je asi 31 dnů. Většina digestátu opouští fermentor přes pět šnekových dopravníků, je recyklována a vedena do napaječe, kde slouží jako inokulum. Šnekové dopravníky jsou dvouplášťové a vytápěné horkou vodou z kogenerační jednoteky, aby byly ve fermentoru zajištěny konstantní termofilní podmínky. Menší část digestátu (stabilizovaný digestát) je odčerpávána z kónického dna do dofermentoru, který zároveň slouží jako koncový sklad stabilizovaného digestátu. Dochází zde také k ředění digestátu, a to šťávami ze silážního žlabu, technologickými vodami (z oplachu manipulačních ploch) a kontaminovanou dešťovou vodou. Koncový sklad je vybaven integrovaným plynojemem. Průměrná doba zdržení digestátu v dofermentoru bude větší než 30 dní. Kapacita koncového skladu postačuje na 180 dní provozu BPS. Bioplyn, který se hromadí ve vrchní části fermentoru, prochází kondenzátorem a vodním uzávěrem směrem k plynojemu. 5

Kolem všech nádrží s plynovými prostory je stanoveno ochranné pásmo 6,0 m. Bioplyn je dále veden na chladící jednotku a poté spalován na kogenerační jednotce. Kogenerační jednotka Jenbacher typu JMS 416 je umístěna v kontejneru. Kolem kontejneru KGJ je bezpečnostní pásmo 7,5 m. V technologii BPS je instalováno standardní zařízení na snižování obsahu síry v bioplynu. Jedná se o zařízení pracující na principu mikrooxidace sirovodíku (H2S) obsaženého v bioplynu v plynovém prostoru reaktoru, kam je řízeně dávkováno malé množství vzduchu. Jedná se o nejčastější způsob odsíření bioplynu na téměř všech BPS.

6

3.3.2 Zdroje emisí

Stacionární zdroje znečištění ovzduší: Kogenerační jednotka JSM 416

500 mg/m3 NOx

Liniové zdroje znečištění ovzduší: Doprava substrátů a odvoz digestátu: Doprava substrátů bude řešena návozem traktorovými soupravami (užitečné zatížení 20 tun). 1. Základní substrátová varianta, 100% travní senáž, 25 000 tun/rok  Květnová seč ½ hmoty 12 500 tun o Trasa BM1 4 180 tun o Trasa BM2 4 160 tun o Trasa BM3 4 160 tun  Červencová seč ¼ hmoty 6 250 tun o Trasa BM1 2 090 tun o Trasa BM2 2 080 tun 7

625 jízd 209 jízd 208 jízd 208 jízd 313 jízd 105 jízd 104 jízd

o Trasa BM3 2 080 tun 104 jízd  Zářijová seč ¼ hmoty 6 250 tun 313 jízd o Trasa BM1 2 090 tun 105 jízd o Trasa BM2 2 080 tun 104 jízd o Trasa BM3 2 080 tun 104 jízd 2. V případě legislativních požadavků na zapracování hnoje v substrátové vsázce (30%) Travní senáž celkem: 2/3 hmoty 16 600 tun/rok  Květnová seč 1/3 hmoty 8 300 tun o Trasa BM1 2 780 tun 139 jízd o Trasa BM2 2 760 tun 138 jízd o Trasa BM3 2 760 tun 138 jízd  Červencová seč 1/6 hmoty 4 150 tun o Trasa BM1 1 430 tun 72 jízd o Trasa BM2 1 380 tun 69 jízd o Trasa BM3 1 380 tun 69 jízd  Zářijová seč 1/6 hmoty 4 150 tun o Trasa BM1 1 430 tun 72 jízd o Trasa BM2 1 380 tun 69 jízd o Trasa BM3 1 380 tun 69 jízd Hovězí hnůj celkem: 1/3 hmoty 8 400 tun/rok o Trasa hnoje

8 400 tun/rok420 jízd

Doprava digestátu bude řešena návozem na pole pomocí přepravních traktorových souprav (25 tun) a aplikačními soupravami (max 18 tun). Celkem bude dopravováno množství 18 000 tun/rok. Digestát celkem:  Aplikace duben o Trasa BM1 o Trasa BM2 o Trasa BM3  Aplikace říjen o Trasa BM1 o Trasa BM2 o Trasa BM3

8

1/1 hmoty ½ hmoty

½ hmoty

18 000 tun/rok 9 000 tun 3 000 tun 3 000 tun 3 000 tun 9 000 tun 3 000 tun 3 000 tun 3 000 tun

120 jízd 120 jízd 120 jízd 120 jízd 120 jízd 120 jízd

3.3.3 Emise do ovzduší Emise do ovzduší z dopravy

Výpočty emisí z dopravy byly provedeny na základě emisních faktorů pro motorová vozidla, programové vybavení MEFA 06. Skutečné emisní a následně imisní zatížení bude závislé na aktuálních hodnotách emisí z vozidel. Při uvažování relativních hodnot tj. navýšení emisí v % se nejistoty částečně ruší. Emisní zatížení v t/rok na posuzovaném území z vybrané stávající dopravy a z dopravy vyvolané provozem BPJ jsou uvedeny v následujících tabulkách (u benzo(a)pyrenu jsou hodnoty uvedeny v g/rok):

Varianta bez dovozu hnoje:

NOX

CO

PM10

Bap

BENZEN

61,36

40,54

4,36

1,83

0,37

Současná doprava na posuzovaném území

60,89

40,28

4,33

1,82

0,37

Doprava vyvolaná provozem záměru

0,42

0,23

0,03

0,0082

0,0009

0,69%

0,58%

0,64%

0,45%

0,25%

Celkem Z toho

Navýšení o (%)

9

Varianta s dovozem hnoje:

NOX

CO

PM10

Bap

BENZEN

61,29

40,49

4,36

1,82

0,37

Současná doprava na posuzovaném území

60,89

40,27

4,33

1,82

0,36

Doprava vyvolaná provozem záměru

0,40

0,2229

0,0264

0,0079

0,0009

0,66%

0,55%

0,61%

0,43%

0,25%

Celkem

Z toho

Navýšení o (%)

Nárůst emisí z dopravy lze předpokládat pod 1%. Nárůst emisí z dopravy nebude natolik významný, aby ovlivnil výrazně imisní situaci na posuzovaném území.

Emise z KGJ: Vypočteny na maximální výkon zdroje po celou dobu provozu tj. 8760 hodin za rok. V praxi nebude provoz celoročně na 100% výkonu, a musí být prováděna údržba – snížení provozních hodin. Přístup je konzervativní. Uvažované emisní limity pro NOx 500 mg/m3 a pro CO 1300 mg/m3. Pro PM10 uvažovány hodnoty naměřené na obdobné technologii tj. 2,2 mg/m3 (emisní limit 130 mg/m3 je obvykle o dva řády vyšší než naměřené hodnoty). Maximální spotřeba bioplynu činní 627 Nm3/hodinu. Uvažované emise pro výpočty v t/rok jsou uvedeny v následující tabulce:

10

NOX

CO

TZL

Na limity

27,91

72,57

7,26

Souhrnné výpočty

27,91

0,15

3.3.4 Technické údaje kogenerační jednotky KJ podle tepelného výkonu se řadí jako střední zdroj znečišťování ovzduší , dle Nařízení vlády č. 476/ 2009 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Kogenerační jednotka je součástí středního zdroje znečišťování ovzduší.. Technické parametry: Typ ………………………….. J 416 GS-B25 Celková energie …………….. 2,821 kW Maximální spotřeba plynu ….. 627 m3/h Kapacita záměru: Předpokládaný elektrický výkon:

1200 kW

Předpokládaný tepelný výkon:

1200 kW

Předpokládaná výroba elektřiny:

9000 MWh za rok

Předpokládaná spotřeba surovin:

24 000 tun za rok

Typ provozu:

24/7/365 (nepřetržitý)

Výška výduchu

9m

3.3.5 Údaj o provozu technologie Rozsah a četnost činností a požadavky na údržbu , revize a ostatní práce budou stanoveny provozními předpisy a provozním řádem dle ČSN 38 6405.

4. POPIS ZAŘÍZENÍ 4.1Technologie

Technologickou linku suché fermentace tvoří dávkovací jednotka, šnekový podavač, napaječ/ směšovač a vertikální fermentační reaktor. V prvním stupni je využito činnosti termofilních mikroorganismů, které pracují v oblasti teplot mezi 48 a 55 °C. Jedná se o kontinuální systém, čerstvý substrát je dávkován nepřetržitě. 11

4.2 Údaje o úniku emisí do ovzduší, popis opatření ke snižování emisí 4.2.1 Emitované znečišťující látky

Stacionární zdroje znečištění ovzduší: Kogenerační jednotka JSM 416

500 mg/m3 NOx

Liniové zdroje znečištění ovzduší: Doprava substrátů a odvoz digestátu: Doprava substrátů bude řešena návozem traktorovými soupravami (užitečné zatížení 20 tun).

5. EMISNÍ CHARAKTERSTIKA ZDROJE 5.1. Místa úniku znečišťujících látek do vnějšího ovzduší Jedná se o stacionární a liniové zdroje znečišťování ovzduší.

5.1.2 Zjišťování emisí a plnění emisních limitů U daného zdroje znečištění se provádí dle § 5 Jednorázové měření emisí znečišťujících látek bod d ) , dle Vyhlášky 205/2009 Sb.,v platném znění u kogenerační jednotky.

6. PROVÁDĚCÍ PRÁVNÍ PŘEDPIS 6.1 Vymezení a kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší Daný zdroj znečišťování ovzduší řadíme Nařízení vlády č. 294/2011 bod 1.4 Výroba bioplynu - příloha č.1, část II. 1.4. Výroba bioplynu Kategorie: střední zdroj Technická podmínka provozu: Využití všech dostupných opatření k zabránění nebo omezení vzniku zapáchajících látek a opatření k jejich likvidaci, obsažených ve Věstníku MŽP. 12

Kogenerační jednotka : Druh paliva a topeniště

Propan, butan a jejich směsi

Emisní limity podle jmenovitého tepelného výkonu spalovacího zdroje vztažené na normální stavové podmínky a suchý plyn [mg.m-3] 0,2 -1 MW >1-5MW > 5 - 50 MW SO2 NOX TZL CO SO2 NOX TZL CO SO2 NOX TZL CO 35

300

50

100

35

300

50

100

35

300

50

100

7. VYHODNOCENÍ IMISNÍ SITUACE Rozptylová studie pro daná záměr byla vypracována ing. Bohuslavem Popem: Rozptylová studie hodnotí vliv nových zdrojů znečišťování ovzduší na kvalitu ovzduší v lokalitě Husinec. Posuzovaným zdrojem je provoz bioplynové stanice, resp. Kogenerační jednotky a vyvolané dopravy. Díky relativně malým emisním výškám dochází k největšímu emisnímu a následně imisnímu zatížení přímo v areálu BPS a blízkém okolí a v okolí koridoru dotčených komunikací. S rostoucí vzdáleností od areálu a komunikací imisní zatížení poměrně rychle klesá. Při dodržení předpokladů uvedených v této studii nebude vliv změn dopravy a provozu KGJ na kvalitu ovzduší významný. Vypočtený příspěvek nových zdrojů včetně vyvolané dopravy je výrazně pod úrovní imisních limitů stanovených platnou legislativou. Změny nezpůsobí na posuzovaném území překročení imisních limitů u posuzovaných znečišťujících látek a jsou z hlediska ochrany ovzduší akceptovatelné.

8. ZHODNOCENÍ Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ 8.1 Ošetření havarijních stavů ( postup při hlášení ) Definice havárie dle §20 Vyhlášky MŽP č.17/2010 Sb: Havárie zdroje – nenadálý nebo neočekávaný stav, při němž bezprostředně a výrazně vzrostou emise znečišťujících látek a zdroj nelze zpravidla regulovat ani zastavit běžným technickými postupy. Havarijní stavy jsou ošetřeny v příslušných interních předpisech (Provozní řád).

13

9. NÁVRH PODMÍNEK PRO REALIZACI A PROVOZOVÁNÍ STAVBY ZDROJE Pro zajištění provozování posuzovaného zdroje znečišťování ovzduší v souladu s požadavky ochrany ovzduší, navrhuji postupovat v souladu s dále uvedenými podmínkami:  Celková projektovaná kapacita bude odpovídat kapacitě udávané v projektové dokumentaci.  Budou dodržovány zásady nejlepších dostupných technik. Vypracují se, příp. se aktualizují požadované dokumenty – provozní evidence, kterými se poté bude provozovatel řídit.  Provozní evidence zdroje bude vedena v rozsahu požadovaném ust. § 18 a přílohou č.6 vyhlášky MŽP č.17/2010Sb.  Provozovatel bude zajišťovat pravidelnou údržbu celého zařízení s důrazem na zamezení primární i sekundární prašnosti.  Provozovatel zpracuje souhrnnou provozní evidenci dle přílohy č.7 vyhlášky MŽP č.17/2010 Sb., kterou předá v termínu do 31.3. kalendářního roku .  Provozovatel bude dodržovat povinnosti provozovatelů velkých, středních a malých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší vyplývající z § 11 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.  Provozovatel bude plnit schválené provozní řády

10. ZÁVĚR Zdroj:

Bioplynová stanice


Prachatice

Obec:

Husinec

Katastrální území:

Výrov u Husince

Parcela:

1126/1; 1126/2; 1127/1; 1127/2

Posouzení bylo provedeno na základě výše uvedených podkladů a závěrů a porovnáním zjištěného stavu s platnými právními předpisy. Odborný posudek slouží jako podklad pro rozhodnutí orgánu ochrany ovzduší (Krajský úřad Jihočeského kraje – odbor životního prostředí) k povolení k uvedení zvláště velkých , velkých a středních stacionárních zdrojů do zkušebního a i trvalého provozu . 14

Městský úřadPrgchatice Velkénóměstí3, 3B30] Prachatice

Cj.r Výizuje: TelefoÍ: Fax| E-mail:

LfrJPtt9019/2012/2 Mgr'vlastinj]Lukášek +420388ó07558 +4203883135ó7 [email protected]

1bp,czs,r.o, Na Dolinách 128/36 14700 Praha 4 V Prachaticích dne 2 1. bŤezla 2012 ZáměŤ''Bioplynová stanice Husinec.. - \Yjádření z hlediska územtrěplánoYací dokumentace Městský úřad Prachatice, odbor stavebně spŤávnía regionálnilro rozvoje' oddělení regionálrrího jako přislušnýúřadúzemního péče, plánování,kteqi podle $ 6 odst'l písm'c) rozvoje a parnátkové plánovánía stavebním zákonač'183/1200ó sb.' o úzeÍrlním řádu (stavební ákon), pořizuj€ pIo obce plány,regu]ační plány a územní ve svémspráwímobvoduúzemní studie,obdrželdne 5'3.2012Vaši Žádost t'ýkajícíse !ryjádřeník záměru ',Bioplynová stanice Husin€c.. zhlediska souladu s územrrě pláíovacídokumentacíobce pro zjišťovací řízeníEIA. K Žádostibyl přiloženpopis a situaění zobťazení BPs a kopieplnémoci k zastupování investořa. Z žádosti\w1ýýá, Že záměr biopl}novéstaniceby měl bý umístěnna pozemcíchPK ě.1l26d1, | |26d2,I lŽ.d l a l |27ď k'ú'v}Ťo\u Husince. K Vašížádostisdělujeme,ževýšeuvedenýzáměrje podJeÚzemnihoplánu síde]ního úfuaruHusinec schváleného Zasfupitelstvem obce dne 27.6'1997ve ziění pozdějších Zněn situoviinna plošepro podnikatelskou zónu drobné podnikání, pťůmysl(specifikace lehký prumysl a průmyslové provozovnybez negativnihodopaduna životnípřosaedí)- výhled'

otisk uředníhorazítka

Vo.di9-

MEř'vlastimilLukášek

referentodboruslarebněspra\nihoa reg.rol\oje

wýw.prachatic€.cz, e.podate]na:€[email protected],ostatnípodánl: [email protected] _ přijmoÚ účet: Banl(o\t]í spojenÍ 19-410428.544/0600, IČo:00250627, DIČ Cz00250621 StÍínlG l z l

ŘÍZENÍ. pro posouzení. Název záměru:

Recommend Documents