Řízení měnového rizika

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Řízení měnového rizika Bakalářská práce

Autor:

Tomáš Junger Makléř

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Jana Marková, CSc.

Červen, 2011

PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, 27. 04. 2011

Tomáš Junger

Anotace Tato práce „Řízení měnového rizika“ se zabývá problematikou finančních instrumentŧ pouţívaných v praxi při řízení měnového rizika. Nejprve se snaţí objasnit podstatu fungování devizových trhŧ, jednotlivých subjektŧ vstupující na tento trh, charakteristiku devizových kurzŧ a zpŧsob jejich kotace. Dále se věnuje problémŧm jako je devizové riziko a metodám jeho řízení a rozdělení jednotlivých finančních instrumentŧ. Práce se orientuje pouze na produkty českého devizového trhu. Zde si klade za cíl zmapování dosaţitelnosti a dostupnosti finančních zajišťovacích instrumentŧ pro malé a střední podnikatelské subjekty ohroţené devizovým rizikem.

Annotation This work „Currency Risk Management“ is concerned with the financial instruments used in practice in currency risk management. First, it tries to explain the fundamental function of foreign markets, individual subjects and their entries to the market, the characteristics of exchange rates and their quotations. It is also concerned with issues such as foreign exposures and their method of the management and allocation of the individual financial instruments. The work only focused on the products of Czech banking market. The main point of this work is mapping of accessibility and availability of financial hedging instruments for small and intermediate business at risk of exchange exposure.

Klíčová slova devizový trh, devizový kurz, devizové riziko, devizová pozice, zajištění, finanční instrumenty, spotový obchod, forwardový obchod, devizový swap, devizová opce Keywords Foreign exchange market, exchange rate, foreign risk, foreign exchange position, hedging, financial instruments, spot, forward, currency swap, currency option

OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................................................................... 5 1

DEVIZOVÝ TRH A DEVIZOVÝ KURZ ........................................................................................................ 7 1.1 1.2

CHARAKTERISTIKA DEVIZOVÉHO TRHU ......................................................................................................... 7 STRUKTURA DEVIZOVÉHO TRHU A JEHO SUBJEKTY ........................................................................................ 8 1.2.1 Struktura devizového trhu .................................................................................................................. 8 1.2.2 Subjekty devizového trhu ................................................................................................................ 10 1.2.3 Motivy vstupu subjektŧ na devizové trhy ........................................................................................ 12 1.3 DEVIZOVÁ POZICE....................................................................................................................................... 13 1.4 DEVIZOVÉ KURZY ....................................................................................................................................... 14 1.4.1 Měna a měnové páry ........................................................................................................................ 14 1.4.2 Devizový kurz .................................................................................................................................. 15 2

DEVIZOVÉ RIZIKO ...................................................................................................................................... 19 2.1 2.2 2.3

3

IDENTIFIKACE DEVIZOVÉHO RIZIKA ............................................................................................................. 19 MĚŘENÍ DEVIZOVÉHO RIZIKA ...................................................................................................................... 19 ŘÍZENÍ DEVIZOVÉHO RIZIKA ........................................................................................................................ 21 2.3.1 Interní metody řízení devizového rizika .......................................................................................... 21 2.3.2 Externí metody řízení devizového rizika ......................................................................................... 23 2.3.3 Algoritmus řízení devizových rizik ve firmě ................................................................................... 24 FINANČNÍ INSTRUMENTY ELIMINUJÍCÍ DEVIZOVÉ RIZIKO ............................................................ 25

3.1 3.2

SPOTOVÉ OBCHODY .................................................................................................................................... 26 FORWARDOVÉ OBCHODY ............................................................................................................................ 27 3.2.1 Vliv změny spotového kurzu na účastníky forwardového obchodu................................................. 28 3.2.2 Kotace forwardového kurzu ............................................................................................................. 28 3.2.3 Výhody a nevýhody forwardových obchodŧ ................................................................................... 30 3.3 SWAPOVÉ OBCHODY ................................................................................................................................... 31 3.4 DEVIZOVÉ OPCE .......................................................................................................................................... 34 3.4.1 Koupě kupní opce ............................................................................................................................ 36 3.4.2 Prodej kupní opce ............................................................................................................................ 37 3.4.3 Koupě prodejní opce ........................................................................................................................ 37 3.4.4 Prodej prodejní opce ........................................................................................................................ 38 4

ANALÝZA PRODUKTŦ NA ČESKÉM BANKOVNÍM TRHU ................................................................. 40 4.1 4.2

SPOTOVÉ OBCHODY .................................................................................................................................... 40 FORWARDOVÉ OBCHODY ............................................................................................................................ 41 4.2.1 Forward s variabilní splatností ......................................................................................................... 42 4.2.2 Forward s neurčitým termínem splatnosti a objemu obchodu.......................................................... 42 4.2.3 Forwardy s neurčitým kurzem obchodu ........................................................................................... 43 4.2.4 Non-delivery forwardy (NDF) ......................................................................................................... 43 4.3 SWAPOVÉ OBCHODY ................................................................................................................................... 43 4.4 DEVIZOVÉ OPCE .......................................................................................................................................... 45 4.4.1 Měnové bariérové opce .................................................................................................................... 46 4.4.2 Binární opce ..................................................................................................................................... 47 4.5 VYHODNOCENÍ ANALÝZY BANKOVNÍCH PRODUKTŦ .................................................................................... 47 4.5.1 Analýza minimálního objemu pro obchodování .............................................................................. 47 4.5.2 Analýza maximální délky kontraktu ................................................................................................ 49 4.5.3 Analýza měnových párŧ kontraktu .................................................................................................. 50 4.5.4 Vyhodnocení analýzy ...................................................................................................................... 51 5

APLIKACE FINANČNÍCH INSTRUMENTŦ V PRAXI ............................................................................. 55 5.1

MODELOVÝ PŘÍKLAD .................................................................................................................................. 55 5.1.1 Zajištění devizové pozice pomocí forwardu .................................................................................... 57 5.1.2 Zajištění devizové pozice pomocí devizové opce ............................................................................ 58 5.2 VYHODNOCENÍ ZVOLENÉ STRATEGIE .......................................................................................................... 60 ZÁVĚR ..................................................................................................................................................................... 62 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................................................................... 64 SEZNAM OBRÁZKŦ, TABULEK A GRAFŦ ....................................................................................................... 66

4

ÚVOD České firmy obchodující se zahraničím musí ve svém finančním plánování a rozhodování zvaţovat dopady, které přináší změny měnového kurzu. Na mezinárodních trzích jsou české firmy vystaveny rizikŧm spojeným s vývozem či dovozem zboţí a sluţeb. Česká republika vstoupila dne 1. května 2004 do Evropské unie a zavázala se přijmout jednotnou evropskou měnu euro.1 Členství v EU je podmíněno splněním ekonomických a právních podmínek. Přesný termín, ke kterému bude Česká republika usilovat o přijetí eura, dosud nebyl vládou stanoven. Podle posledního vyjádření z prosince 20102 nebude vláda usilovat v roce 2011 o vstup do mechanismu směnných kurzŧ ERM II.3 Absolutní ochrana před dopadem kurzového rizika nebude existovat ani v situaci, kdy Česká republika do ERM II přistoupí. Ani v tomto případě se české firmy nevyhnou kurzovému riziku vŧči americkému dolaru. Přesto zavedení eura v České republice mŧţe přinést firmám levnější zajištění proti devizovému riziku, neboť euro-dolarový trh je stále likvidnější neţ koruno-dolarový trh. Cílem této práce je analýza vyuţití finančních instrumentŧ pro řízení měnového rizika u vybraných bank v ČR a vyhodnocení nabídek pomocí modelového příkladu. První kapitola podává charakteristiku devizového trhu, jeho strukturu a subjekty, které na měnový trh vstupují. Dále je v ní popsána motivace vstupu těchto subjektŧ na devizové trhy a je zde vysvětlen termín devizová pozice. Poslední část této kapitoly se věnuje charakteristice jednotlivých měn a měnovým párŧm, které tvoří devizový kurz. Popisuje změny, které pŧsobí na devizové kurzy a stručně vysvětluje kotaci devizového kurzu. Druhá kapitola se věnuje především identifikaci a měření devizového rizika z otevřené devizové pozice. Hlavní pozornost je v této kapitole věnována charakteristice devizové expozice a zpŧsobu měření devizového rizika. Jsou zde vysvětleny interní a externí 1

Ministerstvo financí ČR. Euro a Česká republika (Zavedení eura v České republice) [online]. 2006-02-14 [cit. 2011-04-28]. Zavedení Eura v České republice. Dostupné z WWW: . 2 Vláda ČR. Vláda zatím nestanoví datum přijetí eura [online]. 2010-12-22 [cit. 2011-04-15]. Vláda ČR. Dostupné z WWW: . 3 Evropský mechanismus směnných kurzŧ je systém směnných kurzŧ vŧči euru. Do systému ERM II musí vstoupit kaţdá země, která chce přijmout euro za své zákonné platidlo. V systému musí být nejméně dva roky před vlastním přechodem na euro. Země zapojené do ERM II musí své kurzy udrţovat v povoleném maximálním pásmu od stanoveného kurzu k euru a zároveň nesmí dojít k devalvaci tohoto stanoveného kurzu. Splněním těchto podmínek mŧţe členský stát přijmout euro za své zákonné platidlo.

5

metody, díky kterým mohou firmy uzavřít otevřenou devizovou pozici. V poslední části je vymezen postup pro řízení devizových rizik. Třetí kapitola charakterizuje obecně finanční nástroje, které eliminují dopad pohybu devizového kurzu na ekonomické výsledky firem. Je v ní přiblíţena podstata a vyuţití hlavních nástrojŧ jako jsou například spotové operace, termínované operace, swapové a opční kontrakty. Ve čtvrté kapitole je detailněji vypracovaná analýza konkrétních produktŧ na českém bankovním trhu. Jsou v ní popsány podmínky při uzavírání kontraktŧ, odlišnosti a výhody při sjednání takových operací. V poslední kapitole je popsán konkrétní příklad z praxe. Pro exportní firmu se jedná o zvolení nejvhodnější strategie pro uzavírání otevřené devizové pozice pomocí forwardového a opčního kontraktu u vybraných peněţních ústavŧ. Hlavním cílem kapitoly je poukázat na moţné řešení daného případu zajištění, a to pomocí dvou finančních instrumentŧ. V závěru kapitoly je vysvětlen zpŧsob zvolené strategie.

6

1 Devizový trh a devizový kurz 1.1 Charakteristika devizového trhu Měna je zákonné platidlo, kterým se platí na území jednotlivého státu (např. česká koruna) či na území několika státŧ (např. euro). Na měnovém trhu probíhají obchody se zahraničními měnami, které se vyskytují v hotovostní (valutové) či bezhotovostní (devizové) formě. Tudíţ i měnový trh se dělí na valutový a devizový. 

Valutový trh

Na valutovém trhu se obchoduje na základě nabídky a poptávky po valutách. Valuty jsou zahraniční bankovky a mince, obchodovatelné ve směnárnách či bankách za valutové kurzy. Valutové platby jsou spojené především s turistickým ruchem nebo s pracovními či studijními pobyty. Obchodování s hotovostními penězi je spojeno s vysokými transakčními náklady (např. manipulace a přeprava hotovosti) i riziky (např. přijetí padělkŧ) a proto jsou valuty draţší neţ devizy. Valutový trh se rozděluje na maloobchodní síť, která představuje výměnu zahraniční měny mezi turisty a směnárnami, a velkoobchodní síť, tvořenou obchodními bankami, které směňují přebytečné valuty z maloobchodní sítě mezi sebou. 

Devizový trh

Na devizovém trhu se obchoduje na základě nabídky a poptávky po devizách. Devizami se rozumí jakákoliv bezhotovostní forma peněz na bankovních účtech v zahraniční měně. Subjekty vstupující do mezinárodních obchodních vztahŧ, nakupují nebo prodávají zahraniční měnu na devizovém trhu za devizové kurzy. Devizový trh patří mezi největší a nejlikvidnější trhy na světě. Obchodování probíhá v jednotlivých časových pásmech a je aktivní po celý den. Lze na něm obchodovat 24 hodin denně s výjimkou víkendŧ. Obchodní den začíná v Sydney, později se obchodní pásmo přesune do Tokia, následně do Londýna a končí v New Yorku. Na devizovém trhu neexistuje ţádné centrální místo, k obchodování dochází prostřednictvím celosvětového propojení elektronické, telefonní a Webové sítě. Tyto mezinárodní sítě spojují největší

7

banky, brokerské společnosti, fondy a jiné finanční instituce. Mezi nejvýznamnější devizové trhy patří: Londýn, New York a Tokio.

1.2 Struktura devizového trhu a jeho subjekty 1.2.1 Struktura devizového trhu Devizový trh je moţné členit podle rŧzných hledisek. V této práci je rozdělen devizový trh podle formy organizace, objemu obchodovatelných částek a techniky, kterými jsou obchody realizované.

Členění podle formy organizace Podle tohoto hlediska rozlišujeme devizový trh na neorganizovaný a organizovaný. 

Neorganizovaný trh

Na neorganizovaném trhu (trh přes přepáţku, over-the-counter, OTC) je uskutečňována převáţná část devizových obchodŧ. Podmínky těchto obchodŧ nejsou standardizovány. Probíhají na základě telefonního, telexového nebo elektronického propojení mezi účastníky jednotlivých trhŧ. Obchody je moţné přizpŧsobit přímo konkrétním poţadavkŧm klienta a vytvářet tím propojení mezibankovního a klientského trhu. Na OTC trzích se obchoduje s rŧznými typy instrumentŧ, jako jsou spotové obchody, forwardové obchody, swapy a opce. 

Organizovaný trh

Na organizovaném trhu (devizová burza) musí být přesně vymezeny podmínky k obchodování. V podmínkách se předem stanoví místo obchodování, čas pro uskutečnění operací, účastníci, kteří mohou provádět obchody, typy instrumentŧ, se kterými se mŧţe obchodovat a zpŧsob stanovení ceny obchodu. Devizová burza funguje podle obecně platných principŧ a obchoduje se pouze s instrumenty typu futures a opce.

Členění podle objemu obchodovatelných částek Z hlediska objemu obchodovatelných částek rozlišujeme devizový trh na maloobchodní a velkoobchodní.

8



Maloobchodní trh

Maloobchodním trhem lze označovat trh klientský, na kterém vystupují jednotlivé obchodní banky a provádějí zde obchodní operace pro své klienty (firmy, fyzické osoby, nebankovní instituce či malé obchodní banky). Na klientském trhu se obchoduje v niţších částkách rŧzných nominálních hodnot při kurzech kotovaných jednotlivými bankami. 

Velkoobchodní trh

Na velkoobchodním trhu se obchoduje s vyšším objemem transakcí. Jednotlivé objemy transakcí se pohybují řádově v desetitisících aţ milionech. Na tomto trhu obchodují převáţně jednotlivé obchodní banky, které zaujímají významné postavení na trhu. Největší obchodní banky zaujímají pozici tzv. tvŧrcŧ trhu („market-makers“). Tvŧrce trhu je ochoten devizy prodávat a nakupovat v jakémkoliv okamţiku za jím kotované kurzy. Hlavním cílem tvŧrce trhu je dosaţení zisku z jednotlivých kotací kurzu a proto kotuje vyšší prodejní kurz neţ kurz nákupní. Banky obchodují s klienty (velké firmy, vlády, centrální banky či jiné menší banky), kteří jsou označováni jako tzv. příjemci trhu („market takers“).

Členění podle techniky realizace obchodu Podle zpŧsobu realizace operace členíme devizový trh na spotový a termínovaný. 

Spotový trh

Na spotovém trhu se provádí devizové obchody, které se realizují obvykle do dvou obchodních dnŧ od data sjednání obchodu. 

Termínovaný trh

Na termínovaném trhu se provádí obchody, které se realizují k budoucímu sjednanému termínu na základě předem stanovené ceny (předem dohodnutý termínovaný kurz). Realizace těchto obchodŧ probíhá zpravidla od tří pracovních dnŧ (T+3) aţ do jednoho roku od data sjednání obchodu.

9

1.2.2 Subjekty devizového trhu „Na devizový trh vstupují rŧzné ekonomické subjekty a rŧzné jsou i motivy jejich vstupu na tento trh. Mezi hlavní subjekty devizového trhu patří obchodní banky, centrální banka, firmy a finanční instituce nebankovního charakteru.“4 

Obchodní banky

Řadí se mezi největší skupinu na devizovém trhu. Jejich hlavním úkolem je poskytovat devizové sluţby klientŧm nákupem či prodejem zahraniční měny. Další dŧleţitou činností bank je provádění devizových obchodŧ, jejichţ cílem je dosaţení zisku z kurzových a úrokových rozdílŧ. Těmito operacemi se zabývá oddělení banky nazývané Treasury nebo dealing. Pracovníci Treasury (dealeři) nakupují nebo prodávají zahraniční měnu na svŧj účet (na účet své obchodní banky) prostřednictvím telefonu nebo informačních systémŧ (např. Reuters, Bloomberg, T360 apod.). Dealeři větších bank na principu tzv. dvoucestné kotace kotují nákupní (BID) a prodejní (ASK) devizové kurzy pro jednotlivé účastníky trhu. Kotací bid vyjadřuje dealer závazek zahraniční měnu nakoupit a kotací ask závazek zahraniční měnu prodat. Rozpětí mezi nákupním a prodejním kurzem tvoří zisk dealera tzv. „bid/ask spread“, který závisí na druhu měny, na stabilitě trhu, formě trhu a celkovém postavení banky na devizovém trhu. 

Centrální banka

Centrální banky hrají na mezibankovním devizovém trhu velice dŧleţitou roli. Nakupují a prodávají cizí měny s cílem stabilizovat kurz domácí měny nebo udrţet takový vývoj kurzu své měny, který odpovídá měnové politice. Hlavním cílem centrálních bank není dosaţení zisku z obchodŧ na devizovém trhu, ale splnění předem stanoveného cíle podle měnové politiky. 

Firmy a finanční instituce nebankovního charakteru

Nezanedbatelnou část z celkového objemu na devizovém trhu tvoří obchody výrobních firem, penzijních fondŧ, pojišťoven aj. Tyto subjekty nakupují a prodávají zahraniční měnu za účelem zajištění plateb souvisejících s mezinárodním obchodem a zahraničními investicemi. Jejich snahou je zajistit své zahraniční pohledávky a závazky proti devizovým a úrokovým rizikŧm.

4

KODERA, Jan; MARKOVÁ, Jana. Devizové obchody, 2001, s. 33

10



Zprostředkovatelé devizových obchodů5

Na devizovém trhu se také vyskytují určité skupiny zprostředkovatelŧ devizových obchodŧ v podobě fyzických brokerŧ nebo elektronických brokerŧ (elektronické burzy).

Brokeři Fyzičtí brokeři (makléři) jsou zprostředkovatelé devizových obchodŧ mezi jednotlivými subjekty devizového trhu. Brokeři hledají nejvýhodnější protistranu obchodu na základě poţadavku klienta. Zprostředkování devizového obchodu vyuţívají převáţně ekonomické subjekty a dealeři bank s nedostatkem informací a zkušeností k provádění devizových operací, nebo pokud potřebují uzavřít obchod anonymně. Jednotlivé obchody zprostředkují za pevně stanovený poplatek, který je daný procentuálně z realizovaného obchodu.

Elektronické burzy Druhou formou zprostředkovatele devizových obchodŧ jsou sluţby elektronických brokerŧ, tzv. elektronické burzy, které v posledních letech převládají nad sluţbami fyzických brokerŧ. Obchodování na elektronické burze probíhá 24 hodin denně prostřednictvím poskytnuté obchodní počítačové platformy6. Tuto platformu si klienti uloţí do svého počítače či mobilního telefonu nebo se připojí k platformě pro obchodování pomocí internetu. Některé elektronické burzy nabízejí pro začátečníky výukové semináře a makroekonomické analýzy.

Převáţná

většina

elektronických

burz

nabízí

zkušební

obchodování

prostřednictvím svých demo účtŧ. Na těchto účtech lze zdarma neomezeně obchodovat s fiktivními penězi. Nejznámější elektronické burzy v ČR jsou například Brokerjet, Colosseum, Patria Forex, Saxo Bank nebo X-Trade Brokers.

5 6

DURČÁKOVÁ, J.; MANDEL, M. Mezinárodní finance, 2007, s. 48 Obchodní počítačová platforma je online aplikační systém poskytovaný elektronickou burzou.

11

Obrázek 1: Příklad zobrazení obchodní platformy X-Trade Brokers.

Zdroj: Demo verze aplikace.

1.2.3 Motivy vstupu subjektů na devizové trhy7 Na devizových trzích vystupují i subjekty ve snaze vyuţít rozdílu kotací nákupního a prodejního devizového kurzu nebo ve snaze zajistit se proti případnému kurzovému riziku. 

Devizová arbitráţ

Zprostředkovatelé devizových obchodŧ vyhledávají příleţitosti pro arbitráţní operace, jejichţ cílem je dosáhnout bezrizikového zisku nákupem zahraniční měny na trhu s niţším kurzem a následným prodejem za vyšší kurz na jiném trhu. Jakmile nastane situace pro arbitráţ, je okamţitě realizována a následně i odstraněna. Dŧvodem je zvýšení poptávky po nákupu zahraniční měny na levnějším trhu a rŧst prodeje zahraniční měny na draţším trhu. Bankami kotované nákupní a prodejní kurzy se postupně vyrovnávají zpět na rovnováţnou úroveň, při jejímţ dosaţení arbitráţ zaniká. Předpokladem arbitráţních obchodŧ je dosaţení zisku z kurzových rozdílŧ, které dostatečně pokryjí transakční náklady. 

Devizová spekulace

Dŧleţitými subjekty na devizovém trhu jsou spekulanti. Na základě očekávaného vývoje kurzu jsou ochotni podstoupit určité kurzové riziko s cílem dosaţení zisku. Spekulanti se 7


12

snaţí realizovat zisky z kurzových rozdílŧ mezi dnešním a budoucím kurzem. Spekulují na posílení nebo oslabení zahraniční měny. Pokud nastane situace, při které spekulant neodhadne správně očekávaný vývoj devizového kurzu, mŧţe utrpět z těchto obchodŧ značnou ztrátu. Spekulanti jsou významnými hráči devizového trhu, neboť mu poskytují vysokou likviditu a tím napomáhají dostat devizové kurzy na jejich rovnováţnou úroveň. 

Devizové zajištění (hedging)

V situaci, kdy ekonomické subjekty nejsou schopny samy odhadnout budoucí vývoj devizového kurzu, vstupují na devizový trh z dŧvodu hedgingu neboli zajištění. Přicházejí tak na devizový trh s cílem zajistit se proti případnému devizovému riziku, tj. proti riziku z nepříznivého pohybu devizového kurzu. Staví se do opačné pozice, neţ je jejich výchozí otevřená pozice z prvotního obchodu. Cílem této operace je eliminovat nebo sníţit moţnou ztrátu z nepříznivého vývoje kurzu mezi vznikem pohledávky nebo závazku a jejich splatností. Zajištění probíhá pomocí devizové, úvěrové či depozitní operace s cílem uzavřít otevřenou devizovou pozici v zahraniční měně. Následující podkapitola popisuje detailněji devizovou pozici.

1.3 Devizová pozice Jednotlivé ekonomické subjekty uzavírají devizové obchody, které mají dopad na změnu jejich devizové pozice. Devizová pozice představuje vztah mezi pohledávkami a závazky v zahraničních měnách. Pro posouzení devizové pozice se vychází nejen z druhu měny a objemu obchodu, ale i z délky realizace obchodu a zpŧsobu úročení devizových aktiv a pasiv. Devizová pozice mŧţe být vyjádřena v otevřené či uzavřené formě. Otevřená devizová pozice určuje vztah, ve kterém se objem pohledávek a závazkŧ v cizí měně v daném časovém okamţiku nerovná a proto ekonomický subjekt podstupuje devizové riziko. Otevřenou pozici preferují subjekty provádějící převáţně spekulační obchody.

13

Uzavřená devizová pozice vyjadřuje vztah, ve kterém je objem pohledávek a závazkŧ v cizí měně v daném časovém okamţiku stejný a proto ekonomický subjekt není vystaven devizovému riziku. Uzavřenou pozici preferují subjekty, které nemají dostatečný přehled o budoucím vývoji devizového kurzu, a proto provádějí převáţně zajišťovací operace. Jednotlivé ekonomické subjekty musí posuzovat svou otevřenou devizovou pozici, která mŧţe být dlouhá nebo krátká. Dlouhá otevřená devizová pozice vzniká v případě, pokud má ekonomický subjekt přebytek pohledávek oproti závazkŧm v cizí měně k danému časovému okamţiku. V této pozici jsou například exportéři, kteří očekávají v budoucnu platby ze zahraničí za vývoz svých výrobkŧ a sluţeb nebo za poskytnutí úvěru. Krátká otevřená devizová pozice vzniká v případě, pokud má ekonomický subjekt přebytek závazkŧ oproti pohledávkám v cizí měně k danému časovému okamţiku. V této pozici jsou například importéři, kteří musí v budoucnu zaplatit za dovezené výrobky či sluţby.

1.4 Devizové kurzy 1.4.1 Měna a měnové páry V současné době existuje přibliţně 200 obchodovatelných měn. Nejpouţívanější měnou na světě je stále americký dolar (USD) a hned za ním následuje evropská měna euro (EUR). 8 Na devizových trzích se vyskytují tři hlavní skupiny měn: hlavní, vedlejší a exotické. Mezi hlavní měny patří společně s americkým dolarem a eurem tyto měny: anglická libra (GBP), švýcarský frank (CHF) a japonský jen (JPY). Druhou skupinou jsou vedlejší měny vyznačující se niţší likviditou neţ měny hlavní a jsou to norská koruna (NOK), dánská koruna (DKK), švédská koruna (SED), australský dolar (AUD), kanadský dolar (CAD) a novozélandský dolar (NZD). Poslední skupinou jsou tzv. exotické měny vyznačující se niţším zájmen pro obchodování. Patří sem například česká koruna (CZK) nebo polský zlotý (PLN).

8

M%C4%9Bna. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 8. 4. 2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: .

14

Na devizovém trhu se obchoduje s tzv. měnovými páry. Měnový pár se tvoří ze dvou měn, kdy první měna vyjadřuje měnu hlavní a druhá měna je měnou vedlejší. Některé měnové páry mají silnou likviditu, která je dána ekonomickým postavením obou měn na světovém devizovém trhu. Ostatní měnové páry se obchodují méně a pro investory či spekulanty nejsou tak významné.9 Graf 1: Průměrný podíl měnových párů na objemu obchodů na devizovém trhu za duben 2010.

Zdroj: http://www.bis.org/publ/rpfxf10a.xls, vlastní úprava.

1.4.2 Devizový kurz



Charakteristika devizového kurzu a jeho změny

Devizový kurz vyjadřuje poměr mezi jednotlivými měnami, které jsou obchodovány v měnových párech. Představuje cenu jednotky zahraniční měny vyjádřenou v jednotkách domácí měny. V ČR zveřejňuje Česká národní banka (ČNB) devizové kurzy, při kterých byly vybrané měny obchodovány, tzv. fixing. Kaţdý pracovní den (kolem 14:30 místního času) zveřejňuje ČNB aktuální kurzy vybraných světových měn na webových stránkách.10 Tyto kurzy slouţí pro ohodnocení závazkŧ a pohledávek ve firmách a mají především informační charakter. 9

Měnové páry [online]. 2009 [cit. 2011-04-25]. 3. část. Dostupné z WWW: . 10 Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2011-04-27]. Kurzy devizového trhu. Dostupné z WWW: .

15

Obrázek 2: Kurzovní lístek ČNB k 1. 4. 2011. země

měna

množství

kód

kurz

země

měna

Austrálie

dolar

1 AUD

17,961

Lotyšsko

lat

Brazílie

real

1 BRL

10,651

Maďarsko

forint

Bulharsko

lev

1 BGN

12,533

Malajsie

Čína

renminbi

1 CNY

2,648

Dánsko

koruna

1 DKK

EMU

euro

Filipíny

peso

Hongkong

dolar

1 HKD

Chorvatsko

kuna

1 HRK

Indie

rupie

Indonesie

rupie

Izrael

šekel

Japonsko

jen

Jihoafrická rep. rand

množství

kód

kurz

1 LVL

34,56

100 HUF

9,207

ringgit

1 MYR

5,729

Mexiko

peso

1 MXN

1,46

3,287

MMF

SDR

1 XDR

27,413

1 EUR

24,51

Norsko

koruna

1 NOK

3,14

100 PHP

39,986

Nový Zéland

dolar

1 NZD

13,234

2,228

Polsko

zlotý

1 PLN

6,069

3,323

Rumunsko

nové leu

1 RON

5,917

100 INR

38,98

Rusko

rubl

1000 IDR

1,993

Singapur

1

ILS

4,987

100

JPY

20,674

100 RUB

61,05

dolar

1 SGD

13,733

Švédsko

koruna

1 SEK

2,742

Švýcarsko

frank

1 CHF

18,767

1 ZAR

2,566

Thajsko

baht

100 THB

57,268

100 KRW

1,588

Turecko

lira

1 TRY

11,259

dolar

1 CAD

17,916

USA

dolar

1 USD

17,338

litas

1

1 GBP

27,808

Jižní Korea

won

Kanada Litva

LTL

7,098

Velká Británie libra

Zdroj: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp

ČNB zveřejňuje pouze jeden kurz dané měny s platností od okamţiku zveřejnění aţ do příštího pracovního dne. Od kurzu měn ČNB se následně odvíjejí kurzy měn, které nabízejí jednotlivé obchodní banky a směnárny. V kurzovním lístku uvádějí valutové a devizové kurzy měn vŧči české koruně podle svého uváţení a vlastních výpočtŧ.11 Tyto rozdílné kalkulace mŧţeme sledovat na následujícím příkladu kurzovního lístku Komerční banky ze dne 1. 4. 2011. Obrázek 3: Kurzovní lístek ČSOB k 1. 4. 2011.

Zdroj: http://www.kb.cz/kurzovni-listek/cs/rl/index.x 11

Kurzovní lístek [online]. 200? [cit. 2011-04-27]. Kurzy měn ČNB. Dostupné z WWW: .

16



Změny devizového kurzu12

Devizové kurzy se neustále mění podle nabídky a poptávky, které jsou ovlivňovány ekonomickými a politickými faktory. Nárŧst kurzu je střídán jeho poklesem. Následující graf zobrazuje příklad pohybu devizového kurzu EUR/CZK za rok 2010. Obrázek 4: Vývoj devizového kurzu EUR/CZK za rok 2010.

Zdroj: http://trading.kb.cz/ibweb/forexHist.do#

Při pohybu devizového kurzu dochází ke zhodnocení nebo znehodnocení domácí měny ve vztahu k měně zahraniční. Tyto změny jsou vysvětleny následujícími příklady, kdy je kurz stanoven na cenu 25 korun za jedno euro na českém devizovém trhu (25 CZK/EUR). Zhodnocení domácí měny (tzv. apreciace) představuje posílení kurzu domácí měny vŧči ostatním měnám. V této situaci dochází ke sníţení domácích peněţních jednotek, které je nutné vynaloţit na nákup zahraniční peněţní jednotky. Devizový kurz klesá a dochází zároveň ke znehodnocování zahraniční měny (pŧvodní kurz 25 CZK/EUR se sníţí na cenu 22 CZK/EUR). Apreciace zvýhodňuje dovozce, neboť jim zlevňuje dováţené zboţí a naopak znevýhodňuje vývozce, kterým domácí zboţí při exportu na zahraniční trhy zdraţuje.

12

KODERA, Jan; MARKOVÁ, Jana. Devizové obchody, 2001, s. 10-11

17

Znehodnocení domácí měny (tzv. depreciace) představuje oslabení kurzu domácí měny vŧči ostatním měnám. V této situaci dochází ke zvýšení domácích peněţních jednotek, které je nutné vynaloţit na nákup zahraniční peněţní jednotky. Devizový kurz roste a dochází zároveň ke zhodnocování zahraniční měny (pŧvodní kurz 25 CZK/EUR se zvýší na cenu 28 CZK/EUR). Depreciace zvýhodňuje vývozce, neboť jim zlevňuje domácí zboţí vyváţené na zahraniční trhy a naopak znevýhodňuje dovozce, kterým zdraţuje dováţené zboţí. 

Kotace devizových kurzů

Obchodní banky a další subjekty kotují devizové kurzy dvěma zpŧsoby: přímou a nepřímou kotací. Přímá kotace vyjadřuje počet peněţních jednotek domácí měny za jednotku měny zahraniční. Např. devizový kurz 24 CZK/EUR vyjadřuje poměr, ve kterém lze směnit dvacet čtyři korun za jedno euro. Nepřímá kotace určuje naopak počet peněţních jednotek zahraniční měny za jednotku domácí měny. Např. devizový kurz 0,0416 EUR/CZK určuje vztah, ve kterém lze směnit hodnotu 0,0416 euro za jednu českou korunu. V praxi se pro vyjádření devizového kurzu pouţívá odlišná konvence. Kotace kurzu CZK/USD je přímou kotací v České republice, zatímco nepřímou ve Spojených státech. Zápis kotace vychází ze zvyklostí pouţívaných na devizových trzích. Tato práce vychází z teoretické konvence, a proto se kurz vztahuje k té měně, která je uvedena za lomítkem, tedy jednotkově. Naopak měna, v níţ kurz vyjadřujeme, je uvedena před lomítkem, tedy číselně.

18

2 Devizové riziko 2.1 Identifikace devizového rizika Firmy obchodující na mezinárodních trzích, které mají příjmy (pohledávky) či výdaje (závazky) v jiné měně, neţ je česká koruna, jsou vystaveny devizovému riziku. Devizové riziko bývá také označováno jako riziko měnové, příp. kurzové. Svou podstatou patří mezi rizika trţní, která jsou charakterizována jako rizika ztráty ze změn trţních cen. Devizové riziko představuje riziko moţné ztráty plynoucí ze změny devizového kurzu. Riziko nastane v případě, kdy má firma otevřenou devizovou pozici, tj. pokud se objem pohledávek a závazkŧ v zahraniční měně nerovná v daném časovém okamţiku.13 V případě, ţe má firma pohledávky v zahraniční měně, je pro ni výhodné, pokud devizový kurz této měny roste. Znehodnocení domácí měny vede ke kurzovému zisku v dŧsledku zvýšení korunové hodnoty aktiv v příslušné zahraniční měně. Zhodnocení domácí měny přináší kurzovou ztrátu v dŧsledku poklesu korunové hodnoty aktiv v dané zahraniční měně. Pokud má firma závazky v zahraniční měně, je pro ni výhodné, pokud devizový kurz této měny klesá. Zhodnocení domácí měny vede ke kurzovému zisku v dŧsledku poklesu korunové hodnoty pasiv v příslušné cizí měně, kdeţto oslabení domácí měny přináší kurzovou ztrátu v dŧsledku rŧstu korunové hodnoty pasiv v dané cizí měně. Z toho plyne, ţe změny devizových kurzŧ pŧsobí na obě strany bilance firmy. Společně se změnami ve struktuře devizových aktiv a pasiv firmy dochází i ke změně firemního vlastního kapitálu. V případě nepříznivého vývoje devizového kurzu se tak firma mŧţe stát i insolventní.

2.2 Měření devizového rizika14 Devizové riziko je nutné nejdříve předem identifikovat a posléze i kvantifikovat. Velikost devizového rizika se odvíjí od velikosti devizové expozice. Devizová expozice (foreign exchange exposure) vyjadřuje míru dopadu změn devizových kurzŧ na ekonomický 13 14

KODERA, Jan; MARKOVÁ, Jana. Devizové obchody, 2001, s. 159 DURČÁKOVÁ, Jaroslava; MANDEL, Martin. Mezinárodní finance, 2007, s. 214-217

19

subjekt. Měří citlivost změn hodnoty aktiv, pasiv a peněţních tokŧ vyjádřených v domácí měně na neočekávané změny devizových kurzŧ. 

Druhy devizové expozice:

Transakční devizová expozice vyjadřuje citlivost budoucích devizových transakcí vyjádřených v domácí měně na minulé, současné a budoucí změny devizového kurzu. Budoucí devizové transakce (devizová inkasa a úhrady) představují konečné vypořádání dříve vzniklých devizových pohledávek a závazkŧ. Skutečně dosaţené výsledky z devizových transakcí (zisk nebo ztráta v domácí měně) jsou ovlivněny pohybem devizového kurzu v období mezi vznikem devizových pohledávek a závazkŧ a jejich okamţikem splacení. Ekonomická

devizová

expozice15

vyjadřuje

citlivost

budoucích

očekávaných

podnikových cash flow (příjmŧ a výdajŧ) na budoucí změny devizového kurzu. Součástí budoucího cash flow jsou příjmy a výdaje ze zahraničního obchodu a budoucí transakce realizované v zahraniční měně. Proto je transakční devizová expozice součástí ekonomické devizové expozice. Ekonomická devizová expozice však zahrnuje i cash flow z operací a transakcí realizovaných na domácím trhu a cash flow z operací a transakcí realizovaných v domácí měně na zahraničních trzích. Hodnota očekávaného budoucího cash flow se zvyšuje nebo sniţuje v závislosti na pohybu devizového kurzu. Tyto změny jsou zachyceny v následujícím obrázku: Obrázek 5: Vliv změny devizového kurzu na budoucí očekávané cash flow.

Zdroj: KODERA, Jan; MARKOVÁ, Jana. Devizové obchody, 2001, s. 168, vlastní úprava.

15


20

Účetní devizová expozice16 vyjadřuje citlivost konsolidovaných účetních výkazŧ nadnárodních společností na minulé účetně zaznamenané změny devizového kurzu. Nadnárodní společnosti s větším rozsahem mezinárodních ekonomických vazeb mají svou bilanci vyjádřenou v rŧzných zahraničních měnách. Jejich dceřiné společnosti v zahraničí vykazují účetní bilanci v měně, kde mají svou pŧsobnost. Vývoj jednotlivých devizových kurzŧ těchto měn přináší změny v bilančních hodnotách nadnárodní společnosti. Pomocí účetní devizové expozice lze převádět jednotlivé poloţky v bilanci z jedné měny do druhé. Firmy mohou pouţívat dvě metody převodu. První metoda přepočítá všechna aktiva a pasiva běţným kurzem za dané období. Druhá metoda přepočítá reálná aktiva kurzem základního období a ostatní aktiva kurzem běţným za dané období.

2.3 Řízení devizového rizika Prognóza budoucího vývoje devizového kurzu je poměrně obtíţná pro firmy pŧsobící v mezinárodním obchodě. Vzhledem k tomu, ţe neexistuje absolutní ochrana před dopadem kurzového rizika, musí se firmy dŧkladně věnovat vývoji devizových kurzŧ jednotlivých měn a faktorŧm, které tento vývoj ovlivňují. Při řízení devizového rizika vyuţívají firmy řadu metod a nástrojŧ, které umoţní sníţit ekonomický dopad z pohybu devizových kurzŧ. Firmy vyuţívají při řízení devizové expozice a devizového rizika dvě základní metody řízení: externí, která vyuţívá finančních instrumentŧ devizového trhu a interní metody, které jsou součástí pravidelného finančního řízení firem.

2.3.1 Interní metody řízení devizového rizika17 Tyto metody jsou součástí finančního řízení firmy a jejich cílem je sníţení devizové expozice nebo omezení jejího dalšího zvyšování. Mezi nejběţnější interní metody patří: volba fakturační měny, netting a matching, leading a lagging, měnová diverzifikace, cenová politika a měnová doloţka. Volba fakturační měny je dŧleţitou součástí obchodní strategie firmy. Volba měny závisí na celkové situaci na trhu, na ekonomickém postavení obchodních partnerŧ a významu dané měny. Firmy, které budou hradit devizový závazek, preferují měnu, u níţ se neočekává vzestup kurzu. Firmy očekávající úhradu pohledávky od zahraničního partnera 16 17

KODERA, Jan; MARKOVÁ, Jana. Devizové obchody, 2001, s. 168 DURČÁKOVÁ, Jaroslava; MANDEL, Martin. Mezinárodní finance, 2007, s. 214-217

21

naopak preferují měnu, u níţ se nepředpokládá pokles kurzu. Obchodní partneři (vývozci i dovozci) většinou poţadují realizaci platby ve své domácí měně nebo v zahraniční měně, která je stabilní ve vztahu k měně domácí. Netting představuje techniku, která se vyuţívá v nadnárodních společnostech. Jedná se o vzájemné zúčtování pohledávek a závazkŧ v rŧzných měnách mezi mateřskou a dceřinou společností nebo dvěma dceřinými společnostmi. Netting probíhá v dvoustranném systému zúčtování mezi dvěma společnostmi (bilaterální netting) nebo ve vícestranném systému zúčtování (multilaterální netting), který zahrnuje větší počet majetkově propojených společností s vyuţitím tzv. zúčtovacího centra.18 Cílem nettingu je zúčtovat všechny vzniklé závazky a pohledávky v jedné měně. Tím se kaţdé společnosti sníţí počet i nominální hodnota transakcí a vzniká pouze jediná čistá pohledávka nebo závazek v zúčtovací měně. V tomto případě dochází k významnému sníţení devizového rizika, transakčních nákladŧ a nákladŧ spojených s konverzí. Matching je podobná metoda jako multilaterální netting a představuje vzájemné zúčtování pohledávek a závazkŧ v rŧzných měnách ve vztahu ke třetí straně. Matching vyuţívá zapojení zúčtovacího centra a propojuje své příjmy se svými výdaji v zahraničních měnách s ohledem na částku a datum splatnosti. Jednotlivá inkasa v dané zahraniční měně jsou vyuţita k platbám v této měně a tím se sniţuje potřeba společností vyuţívat k zajištění devizové expozice finanční nástroje devizového trhu na nezajištěné výsledné saldo pohledávek a závazkŧ. Leading a Lagging představují metody, při kterých dochází k časovému přizpŧsobení inkas a úhrad s ohledem na očekávaný vývoj devizového kurzu. Metoda Leading se pouţívá v případech, kdy firma očekává znehodnocení domácí měny, a proto usiluje o úhradu svých závazkŧ v zahraniční měně ještě před jejich splatností, tj. dříve neţ dojde ke znehodnocení domácí měny. Druhá metoda Lagging se vyuţije v případech, kdy firma očekává naopak zhodnocení domácí měny a bude usilovat o zpoţdění úhrady svých závazkŧ do zahraniční. V tomto případě pro ni bude nákup deviz levnější. Měnová diverzifikace představuje vhodnou diverzifikaci měnové skladby zahraničních pohledávek a závazkŧ tak, aby pohyby kurzu těchto měn vŧči měně domácí byly opačné, 18

Zúčtovací centrum provádí automatické úhrady či inkasa na základě poţadavku zúčastněných stran.

22

tzn., aby docházelo ke kompenzaci apreciačních a depreciačních pohybŧ kurzŧ těchto měn.19 Cenová politika vyjadřuje změnu pŧvodní ceny kontraktu započtením určité přiráţky na pokrytí případných ztrát z kurzového rizika. Pokud např. vývozce očekává zhodnocení domácí měny vŧči inkasované zahraniční měně, bude se snaţit zvýšit cenu zboţí fakturovaného v zahraniční měně. Cenová politika se uplatní i v případech, kdy obchodní partner poţaduje takové změny ve smluvních podmínkách, které by kurzové riziko neúměrně zvyšovaly. Měnová doloţka je nástroj, který umoţní fixovat výchozí cenu sjednaného kontraktu i v případě, pokud se v okamţiku realizace platby změní devizový kurz. Právní úprava měnové doloţky je vymezena v obchodním zákoníku v části závazkových vztahŧ v mezinárodním obchodě. Zákoník20 vymezuje vztahy mezi zajišťovanou měnou, ve které má dojít k plnění z kontraktu a zajišťující měnou, tj. česká koruna. Dojde-li po uzavření kontraktu ke změně kurzovního poměru mezi oběma měnami (depreciaci či apreciaci zajišťované měny), musí dluţník uhradit částku vyšší nebo niţší tak, aby věřitel obdrţel nezměněnou částku v zajišťující měně.

2.3.2 Externí metody řízení devizového rizika Externí metody vyuţívají při řízení devizového rizika finanční instrumenty na devizovém trhu. Tyto instrumenty se vyskytují v nestandardizované formě (forwardy, opce a swapy) a ve formě standardizované (futures a opce). Finanční instrumenty umoţňují fixování podmínek, za nichţ bude určitá zahraniční měna v budoucnosti prodána či nakoupena. Detailnějšímu vysvětlení jednotlivých druhŧ finančních instrumentŧ zajišťující devizové riziko se věnuje následující kapitola.

19 20

KODERA, Jan; MARKOVÁ, Jana. Devizové obchody, 2001, s. 168 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 744, odst. 1

23

2.3.3 Algoritmus řízení devizových rizik ve firmě Firmy mají moţnost ovlivnit míru podstupovaného devizového rizika přijetím řady vhodných metod a nástrojŧ při řízení rizik a volbou vhodné firemní strategie. Pomocí těchto metod mohou firmy stanovit optimální postupy ve formě algoritmu pro řízení devizových rizik ve firmě. Kráľ (2003)21 ve své práci doporučuje následující algoritmus řízení devizových rizik ve firmě: 1. Provedení analýzy devizové pozice firmy 2. Volba optimální firemní strategie řízení zjištěných firemních devizových rizik 3. Volba cenově nejvhodnějšího poskytovatele produktŧ pouţitých k řízení devizové pozice firmy 4. Zvolení optimálního časového intervalu pro kaţdou jednotlivou otevřenou devizovou pozici, resp. pro otevření zatím uzavřené devizové pozice 5. Volba adekvátního a optimálního produktu pro kaţdý časový interval kaţdé jednotlivé devizové pozice 6. Provedení příslušné hedgingové resp. spekulační operace formou zvoleného bankovního produktu 7. Prŧběţné sledování a vyhodnocení prŧběhu otevřené devizové pozice 8. Optimální reakce firmy na vývoj předmětného devizového kurzu ve vztahu k její otevřené devizové pozici 9. Uzavření devizové operace v den splatnosti obchodu, případně před dnem splatnosti obchodu (v případě reakce firmy na změněné trţní podmínky). V případě, ţe se firmy rozhodnou nevyuţívat některé z těchto nabízených metod a strategií, je moţné, ţe se u nich v budoucnu vyskytnou finanční problémy.

21

KRÁĽ, Miloš. Devizová rizika a jejich efektivní řízení ve firmě, 2003, s. 211

24

3 Finanční instrumenty eliminující devizové riziko Tato kapitola se věnuje pouze bankovním instrumentŧm, které mohou pomoci firmám zabezpečit se proti devizovému riziku. Tyto instrumenty jsou schopny sníţit nebo zcela eliminovat devizové riziko v rŧzném objemu a za odlišnou cenu. Firmy, které se potřebují zajistit proti devizovému riziku a tím si uzavřít svoji otevřenou devizovou pozici, nemají dostatek informací k odhadu budoucího vývoje devizového kurzu. Proto uzavírají s obchodními bankami takové obchody, kterými se zabezpečí proti rizikŧm plynoucím ze změn devizového kurzu. Díky těmto obchodŧm lze sníţit dopady devizového rizika na svá aktiva, pasiva a dŧchody. Firmy mohou vyuţít tyto instrumenty: spotové obchody k řízení likvidity peněţních tokŧ, forwardové obchody, swapové obchody a opce.



Struktura devizového trhu v České republice podle druhu operace

Od roku 1995 provádí Česká národní banka čtyřikrát ročně (leden, duben, červenec a říjen) prŧzkum prŧměrných denních obratŧ na devizových trzích. Prŧzkum provádí pro své vlastní účely a také pro mezinárodní finanční instituce (ECB a BIS).22 Prŧzkum trvá vţdy jeden týden a účastní se ho banky a pobočky zahraničních bank, které mají v ČR bankovní licenci a jsou aktivní na devizových trzích. Kromě celkového obratu na českém devizovém trhu sleduje ČNB i prŧměrné denní obraty podle jednotlivých typŧ obchodŧ (spot, forward + swap a opce), zastoupení měnových párŧ podle typŧ obchodŧ a zastoupení jednotlivých instrumentŧ podle subjektŧ, se kterými banky obchodují (ostatní market-makeři v tuzemsku, finanční instituce v zahraničí, klienti v tuzemsku a zahraničí).23 Následující graf zobrazuje prŧměrné denní obraty podle jednotlivých typŧ obchodŧ s klienty v tuzemsku a zahraničí v letech 2000 – 2011.24 Z grafu je zřejmé, ţe největší podíl na trhu převládá u forwardových a swapových kontraktŧ, zejména v letech 2005 – 2011. Ve stejném období mŧţeme pozorovat i významnější rozvoj devizových opcí.

22

Evropská centrální banka (ECB) a Banka pro mezinárodní platby (BIS). Česká národní banka [online]. 2003-2011 [cit. 2011-06-06]. Obraty na devizovém trhu. Dostupné z WWW: . 24 Data v jednotlivých letech jsou sledována vţdy v měsíci duben. 23

25

Graf 2: Průměrné denní obraty na devizovém trhu v ČR (2000-2011).

Zdroj: ČNB, vlastní úprava

Následující části práce jsou zaměřeny na popis jednotlivých bankovních instrumentŧ, kterými lze uzavřít otevřenou devizovou pozici.

3.1 Spotové obchody „Spotová operace je devizovou operací, při níž je dodání devizy realizováno do dvou obchodních dní po uzavření kontraktu.“25 Mezi dnem sjednání kontraktu a dnem vypořádání existuje časový okamţik, který slouţí k převodu deviz z účtu prodávajícího na účet kupujícího. Spotové obchody se uskutečňují za dohodnutý nákupní či prodejní spotový kurz (spot-rate). Rozpětí mezi nákupním a prodejním spotovým kurzem se pohybuje na mezibankovním trhu okolo 0,1 % a na klientském okolo 1 %.26 Spotové obchody nelze přímo pouţít k řízení devizového rizika s ohledem na krátkou dobu mezi uzavřením transakce a jejím vypořádáním. Přesto představují nepostradatelný nástroj k řízení likvidity peněţních tokŧ v zahraniční měně.

25 26

REVENDA, Zbyněk; MANDEL, Martin a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 2005, s. 588 REVENDA, Zbyněk; MANDEL, Martin a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví, 2005, s. 589

26

3.2 Forwardové obchody Forwardový obchod vyjadřuje povinnost kupujícího koupit a povinnost prodávajícího prodat předem stanovené mnoţství určité měny k přesně vymezenému budoucímu termínu za předem známou cenu, tj. forwardový kurz. Forwad je z hlediska zpŧsobu realizace obchodu podobný spotovému obchodu. Rozdíl však nastává v délce splatnosti, která je v případě forwardové operace delší. V praxi převládá běţná délka vypořádání maximálně do 12 měsícŧ od sjednání obchodu. Při uzavření kontraktu si prodávající a kupující sjednají podmínky, které obsahují tyto náleţitosti: 

Nominální hodnotu obchodu, která vyjadřuje částku, která bude v budoucnosti vypořádána bez ohledu na budoucí aktuální podmínky na trhu,



Forwardový kurz vyjadřuje kurz, který se sjedná při uzavření kontraktu a je závazný pro obě smluvní strany aţ do dne splatnosti kontraktu,



Měnový pár obchodu,



Datum splatnosti obchodu, vyjadřuje datum, při kterém dochází k realizaci obchodu,



Názvy jednotlivých smluvních stran označují jména subjektŧ, které mezi sebou obchodují,



Ostatní náležitosti obchodu - např. bankovní účty pro vypořádání obchodŧ.

Mezi hlavní dŧvody uzavírání forwardového obchodu je zájem exportérŧ a importérŧ eliminovat rizika plynoucí z pohybu devizového kurzu. Devizová inkasa za vývoz a platby za dovoz se realizují aţ po určité lhŧtě od data sjednání obchodu nebo aţ po dodání nebo obdrţení zboţí. V době mezi sjednáním a realizací obchodu dochází k pohybu devizového kurzu, který mŧţe zapříčinit firmám ztrátu. Tuto ztrátu mohou firmy sníţit tak, ţe uzavřou s obchodní bankou termínovaný forwardový kontrakt.

27

3.2.1 Vliv změny spotového kurzu na účastníky forwardového obchodu Obrázek 6: Vliv změny spotového kurzu na účastníky forwardového obchodu.27

Dohodnutý forwardový kurz na 3 měsíce - FR (CZK/EUR) = 28 Spotový kurz za tři měsíce SR > FR Spotový kurz za tři měsíce SR < FR

Importér (kupující) → zisk

SR (CZK/EUR) = 30

Banka (prodávající) → ztráta Importér (kupující) → ztráta

SR (CZK/EUR) = 26

Banka (prodávající) → zisk

Zdroj: KODERA, J.; MARKOVÁ, J. Devizové obchody, 2001, s. 45, vlastní úprava.

Z uvedené tabulky je zřejmé, ţe firma mŧţe inkasovat zisk i ztrátu z forwardového obchodu vlivem změny spotového kurzu v době realizace kontraktu. Pokud je v den splatnosti obchodu spotový kurz vyšší neţ sjednaný forwardový kurz, firma nakoupí zahraniční měnu levněji. V opačném případě kdy je spotový kurz v den splatnosti niţší neţ sjednaný forwardový kurz, firma nakoupí zahraniční měnu dráţ. Hlavním úkolem zajištění pomocí forwardové operace není dosaţení zisku, ale především jistota, ţe firma neutrpí ztrátu z pohybu devizového kurzu a navíc mŧţe předem kalkulovat s peněţními příjmy či výdaji spojenými s danou operací v zahraniční měně.

3.2.2 Kotace forwardového kurzu Na devizových trzích se forwardový kurz kotuje třemi zpŧsoby – přímou kotací, pomocí swapových bodŧ a kotací v procentech. Všechny zmíněné kotace ovlivňují tři základní faktory: spotový kurz („SR“), úroková sazba domácí měny („IRD“) a úroková sazba zahraniční měny („IRZ“). 

Přímá kotace (tzv. outright kotace)

Přímou kotaci forwardového kurzu tvoří celá hodnota nákupního a prodejního kurzu na příslušný počet desetinných míst a vyznačená lhŧta (např. jeden měsíc = 1M). Nákupní (FRnákup) a prodejní (FRprodej) forwardové kurzy v přímé kotaci mŧţeme vypočítat pomocí následujících výrazŧ:

FR

nákup

27

SR

1 IRDnákup 1 IRZprodej,

nákup

Forwardový kurz se v práci označuje zkratkou „FR“ a spotový kurz zkratkou „SR“.

28

FR

prodej

SR

prodej

1 IRDprodej 1 IRZnákup,

kde, IRD nákup

je úroková sazba na depozita v domácí měně,

IRD prodej

je úroková sazba na úvěry v domácí měně,

IRZ nákup

je úroková sazba na depozita v cizí měně,

IRZ prodej

je úroková sazba na úvěry v cizí měně.



Kotace pomocí swapových bodů

Tento zpŧsob kotace vychází z rozdílu mezi forwardovým a spotovým kurzem, který bývá označován jako swapové body. Swapové body mŧţeme vypočítat podle následujících výrazŧ:

SWP SR

IRDnákupIRZprodej 1 IRZprodej , kde SWP

SWP SR

IRDprodej IRZnákup, kde SWP 1 IRZnákup

nákup

prodej

nákup

prodej

nákup

prodej

je swapový bod nákupu,

je swapový bod prodeje.

Tento rozdíl je potřeba stanovit v celých číslech a proto jej násobíme 10 nebo 100 nebo 1000 podle počtu desetinných míst kotovaného spotového kurzu. Výsledné swapové body mohou dosahovat kladných nebo záporných hodnot. Kladná hodnota swapových bodŧ, tzv. forwardová prémie, znamená, ţe na termínovém trhu zaplatíme (dostaneme) za zahraniční měnu více neţ na spotovém trhu. Výsledný forwardový kurz získáme přičtením kladných swapových bodŧ ke spotovému kurzu, FRnákup/prodej = SR + SWPnákup/prodej. Záporná hodnota swapových bodŧ, tzv. forwardový diskont, znamená, ţe na termínovém trhu zaplatíme (dostaneme) za zahraniční měnu méně neţ na trhu spotovém. Výsledný forwardový kurz získáme odečtením záporných swapových bodŧ od spotového kurzu, FRnákup/prodej = SR - SWPnákup/prodej.

29



Procentní kotace

Vyjadřuje procentní změnu forwardového kurzu oproti kurzu spotovému. Vyjadřuje rozdíl mezi těmito kurzy ve formě procentní prémie nebo diskontu. Tato změna je vyjádřena následujícím výrazem:

FR SR SR t kde, je relativní změna forwardového kurzu proti spotovému kurzu FR

je forwardový kurz cizí měny vyjádřený v domácí měně

SR

je spotový kurz cizí měny vyjádřený v domácí měně

t

je délka forwardového obchodu v letech

Výsledek

mŧţe dosahovat kladné nebo záporné hodnoty:

a) kladná hodnota = forwardová prémie ( > 0) b) záporná hodnota = forwardový diskont ( < 0) Výhodou této kotace je, ţe umoţňuje přímé porovnání změny forwardového kurzu oproti kurzu spotovému s úrokovým diferenciálem. Pokud procentní změna forwardového kurzu oproti kurzu spotovému neodpovídá úrokovému diferenciálu, vzniká prostor pro devizovou arbitráţ.

3.2.3 Výhody a nevýhody forwardových obchodů Výhody forwardových obchodŧ:  cena forwardového kontraktu je dána pouze forwardovým kurzem a nejsou s ní spojeny další dodatečné poplatky či provize za zprostředkování,  kontrakty nejsou standardizovány, je moţné si stanovit přesné podmínky kontraktu uzpŧsobené potřebám kupujícího či prodávajícího klienta,  zajištění devizových prostředkŧ závazným kurzem proti nepříznivému pohybu devizových kurzŧ,  zajištění závazkŧ a pohledávek jiţ v okamţiku jejich vzniku,  se závazným forwardovým kurzem mŧţe firma kalkulovat ve finančním plánování a vykazovat jej v účetnictví.

30

Nevýhody forwardových obchodŧ:  kontrakt je závazný po celou dobu a není moţné z něj vystoupit ani v případě nepříznivého vývoje spotového kurzu,  kontrakty nejsou standardizované a není zde ţádná garance v případě, ţe protistrana nebude schopna splnit kontrakt,  kontrakty jsou uzavírány s vyšší nominální hodnotou kontraktu.

3.3 Swapové obchody Swapový trh funguje jiţ od 80. let dvacátého století. „Mezinárodní asociace pro swapy a deriváty28 standardizovala kontrakty a obchodní mechanismus, čímţ se sníţily transakční náklady a nástroje se staly dostupnějšími uţivatelŧm.“29 Základním principem swapových obchodŧ je výměna dvou rŧzných měn k určitému okamţiku a jejich vzájemná zpětná výměna k jinému okamţiku za předem dohodnuté kurzy. Swapové obchody se vyskytují v rŧzných variantách. Nejběţnější jsou devizové swapy a měnové swapy. Devizový swap (FX Swap) je kombinací spotového a forwardového obchodu. Představuje obchod uzavíraný s jedním obchodním partnerem ve stejném čase, při kterém dochází k nákupu (prodeji) jedné měny proti druhé měně k určitému datu a zpětnému prodeji (nákupu) této měny proti měně pŧvodní s jinou dobou splatnosti za předem dohodnutý kurz. Devizové swapy se mohou vyskytovat v těchto kombinacích: 1) spot-forward operace, která představuje:  nákup devizových prostředkŧ za spotový kurz a současný prodej stejného mnoţství devizových prostředkŧ za forwardový kurz (buy-sell swap) nebo  prodej devizových prostředkŧ za spotový kurz a současný nákup stejného mnoţství devizových prostředkŧ za forwardový kurz (sell-buy swap). 2) forward-forward operace, která přestavuje: 28

Mezinárodní asociace pro swapy a deriváty (International swaps and derivates association, Inc, ISDA) je instituce zabývající se metodami a postupy pro swapové operace. 29 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. Praha : Grada, 2010. 632 s. ISBN 978-80-247-36969., s. 321

31

 nákup devizových prostředkŧ za forwardový kurz v kratším termínu a současný prodej stejného mnoţství devizových prostředkŧ za forwardový kurz v delším termínu nebo  prodej devizových prostředkŧ za forwardový kurz v kratším termínu a současný nákup stejného mnoţství devizových prostředkŧ za forwardový kurz v delším termínu. „Standardně se tyto operace vyuţívají k překonání přechodného nedostatku likvidity v jedné měně při současném přebytku likvidity v druhé měně. Ve skutečnosti však swapová operace neumoţňuje klientovi vydělat na úrokových sazbách obou měn, protoţe náklady na zajištění kurzového rizika znamenají ztrátu výhody vyšších úrokových sazeb u druhé měny. Význam swapu spočívá v tom, ţe umoţňuje klientovi dostát forwardovému kontraktu uzavřeného s bankou i v případě, kdy dojde ke změně podmínek a obchodní partner nedodrţí smlouvu.“30 Příklad devizového swapu typu spot-forward Firma očekává od svého partnera úhradu v eurech do jednoho měsíce. Dnes potřebuje realizovat okamţitou platbu v eurech, ale má k dispozici pouze české koruny. Firma se rozhodne uzavřít swapový obchod s bankou, kdy spotově nakoupí potřebné mnoţství eura do dvou pracovních dnŧ a zároveň stejné mnoţství eura prodá obchodní bance za měsíc, kdy očekává úhradu v eurech od svého obchodního partnera. Měnový swap (classic currency-swap, fixed-fixed currency swap) představuje operaci, při které se provádí výměna počátečního kapitálu v rŧzných dvou měnách, ze kterých se odvozují úrokové platby v prŧběhu nebo aţ na konci doby splatnosti, a zpětnou výměnu počátečního kapitálu na konci doby splatnosti v kurzu dohodnutém při uzavření kontraktu. Realizaci měnového swapu lze rozdělit na tyto fáze:  Směna počátečního kapitálu – výměna počáteční nominální hodnoty v rŧzných měnách za dohodnutý kurz,  Výměna úrokových plateb – výměna úrokových plateb, které jsou odvozené z úrokových sazeb z počáteční nominální hodnoty, kterou si partneři vyměnili na začátku swapu, 30

KODERA, Jan; MARKOVÁ, Jana. Devizové obchody, 2001, s. 84-85

32

 Zpětná úhrada počátečního kapitálu – partneři si na konci doby splatnosti opět vymění pŧvodní nominální hodnoty za stejný devizový kurz, který byl sjednán v počáteční fázi.

Druhy měnových swapů Měnové swapy se rozlišují podle typu úrokových sazeb, které si mezi sebou subjekty vyměňují a podle zpŧsobu výměny nominálních hodnot. Podle typu úrokových sazeb rozeznáváme: 

Fixed - fixed cross currency swap, který představuje výměnu dvou fixních úrokových plateb ve dvou odlišných měnách,



Fixed - floating cross currency swap, který představuje výměnu jedné fixní úrokové platby v jedné měně oproti druhé variabilní úrokové platbě v druhé měně,



Floating - floating cross currency swap, který představuje výměnu dvou variabilních úrokových plateb ve dvou rŧzných měnách.

Toto jsou zásadní rozdíly oproti devizovým swapŧm, u kterých nedochází k úrokovým výměnám, ale úrokové platby jsou jiţ obsaţeny skrytě ve forwardovém kurzu.31 Podle výměny nominálních hodnot rozeznáváme: 

Swap s počáteční a konečnou výměnou nominálních hodnot,



Swap bez počáteční výměny nominálních hodnot,



Swap bez konečné výměny nominálních hodnot,



Swap bez počáteční a konečné výměny nominálních hodnot.

Motivy uzavírání swapových kontraktů 

Zajištění závazkŧ nebo pohledávek v cizí měně proti pohybu devizového kurzu a změnám úrokové míry.



Banky vyuţívají swapy k zajištění devizové struktury aktiv a pasiv, při které nemusí zasahovat do vlastní struktury bilance.



Otevření devizové pozice pomocí spekulativních obchodŧ na pohyb úrokové sazby nebo pohyb devizového kurzu.

31


33



Úspora úrokových nákladŧ při zaopatřování kapitálu.



Uzavření otevřené devizové pozice z jiţ existujícího swapového obchodu.

Za určitou výhodu lze povaţovat i moţnost předčasného ukončení swapového kontraktu před sjednaným koncem doby splatnosti. To lze provést těmito zpŧsoby: 

uzavřením otevřené devizové pozice prostřednictvím opačného swapu (tzv. reversal swap),



prodejem swapového obchodu na sekundárním trhu,



zrušením swapové smlouvy.

3.4 Devizové opce „Devizová opce je právo (nikoli povinnost) na prodej nebo nákup zahraniční měny ve stanoveném mnoţství a stanovené lhŧtě za určenou cenu, tzv. realizační cenu opce (strike price).“32 Opční kontrakt se sjednává mezi dvěma partnery na burzovních nebo mimoburzovních trzích. Opční kontrakty se zařazují mezi variabilní termínované obchody. Na rozdíl od pevných termínovaných kontraktŧ má u opčního kontraktu pouze jeden z partnerŧ právo poţadovat plnění z obchodu, zatímco druhý partner má vţdy povinnost obchod plnit. V opčních termínovaných kontraktech vystupují dva subjekty – kupující (majitel opce) a prodávající (vypisovatel opce). Subjekt, který nakupuje opci, se stává majitelem této opce a má právo prodat nebo koupit cizí měnu v dohodnutém termínu za realizační cenu. Právo opce mŧţe majitel uplatnit (realizovat) nebo toto právo nevyuţije (nerealizuje). Subjekt, který vypisuje opci (prodává právo) má vţdy povinnost kontrakt splnit. Za poskytnutí tohoto práva obdrţí prodávající opční prémii. Práva a povinnosti z opčních operací lze shrnout do následující tabulky.

32


34

Obrázek 7: Druhy devizových opcí.

Druhy devizových opcí Druh subjektu

Kupní opce - Call option Prodejní opce - Put option

Právo nakoupit cizí měnu za Právo prodat cizí měnu za realizační realizační cenu cenu Povinnost zaplatit opční Povinnost zaplatit opční prémii prémii Povinnost dodat cizí měnu za Povinnost odebrat cizí měnu za Prodávající opce realizační cenu realizační cenu Právo na inkaso opční (vypisovatel) Právo na inkaso opční prémie prémie

Kupující opce (držitel)

Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Deriváty, 2010, s. 194, vlastní úprava

Z uvedené tabulky vyplývá, ţe majitel opce (kupující) má právo odběru nebo dodání cizí měny a staví se do dlouhé pozice (long-position). Zatímco vypisující opce (prodávající) má povinnost dodání nebo odběru cizí měny a staví se do krátké pozice (short position). Cizí měna, na kterou je opce vypsána se nazývá podkladová měna. Základní náleţitosti opčního kontraktu: 

Jednotka a mnoţství podkladové měny



Datum splatnosti opce („expiration date“)



Datum uplatnění opce („exercice date“)



Realizační cena opce („strike price“)



Výše opční prémie („option premium“).

Datum splatnosti (realizace) opce vyjadřuje lhŧtu, do které musí vypisovatel opce splnit svŧj závazek za předpokladu, ţe majitel opce uplatní své právo. Datum uplatnění opce vyjadřuje termín, do kdy drţitel opce uplatní své právo nakupovat nebo prodávat cizí měnu. Podle tohoto termínu rozeznáváme dva druhy opcí: 

Evropské opce – při kterých dochází k uplatnění práva pouze v okamţiku realizace opce,



Americké opce – při kterých dochází k uplatnění práva kdykoliv po uzavření kontraktu aţ do okamţiku realizace opce.

Opční prémie vyjadřuje finanční částku, kterou zaplatí majitel opce za právo volby koupit nebo prodat určité mnoţství podkladové měny ve stanovený den za předem sjednanou cenu. Výše opční prémie není stanovena na celou výši opce, ale pouze na jednotku podkladové měny. 35

Cena opce (realizační cena) je dána součinem opční prémie a mnoţstvím podkladové měny, na kterou opce zní. Vnitřní hodnota opce je rozdíl mezi realizační cenou a spotovým kurzem měny, na kterou je opce vypsána (RC – SR). Opční kontrakty jsou rozděleny na čtyři základní pozice: Koupě kupní opce (drţení kupní opce, long call) Prodej kupní opce (vypsání kupní opce, short call) Koupě prodejní opce (drţení prodejní opce, long put) Prodej prodejní opce (vypsání prodejní opce, short put)

3.4.1 Koupě kupní opce Subjekt, který kupuje kupní opci, má právo v budoucnu nakoupit cizí měnu za realizační cenu opce. Kupující zaplatí prodávajícímu za poskytnuté právo opční prémii. Kupující realizuje opční kontrakt v den splatnosti pouze v případě, kdy aktuální spotový kurz podkladové měny je vyšší neţ stanovená realizační cena opce (SR > RC). Čistý zisk kupujícího opce je dán rozdílem mezi ziskem z uplatnění této opce a jiţ zaplacenou opční prémií. Pokud bude spotový kurz niţší neţ stanovená realizační cena opce, kupující nechá opci propadnout a cizí měnu nakoupí na spotovém trhu (SR < RC). Graf 3: Zisk a ztráta z long-call pozice

Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Deriváty, 2010, s. 195

36

3.4.2 Prodej kupní opce Subjekt, který prodává kupní opci, má povinnost v budoucnu prodat cizí měnu za realizační cenu opce. Prodávající inkasuje za tuto povinnost od kupujícího opční prémii. Pokud kupující uplatní opční právo (SR>RC), musí prodávající prodat podkladovou měnu za realizační cenu opce. V tom případě utrţí prodávající ztrátu, protoţe prodává cizí měnu za realizační cenu, která je niţší neţ její kurz na spotovém trhu. Velikost ztráty pro prodávajícího je vyjádřena rozdílem mezi spotovým kurzem, realizační cenou a výší inkasované opční prémie, která nedokáţe pokrýt ztrátu z realizace opce. V opačném případě, kdy kupující neuplatní opci, získává prodávající zisk ve výši inkasované opční prémie. Graf 4: Zisk a ztráta z short call pozice


3.4.3 Koupě prodejní opce Subjekt, který kupuje prodejní opci, má právo v budoucnu prodat cizí měnu za realizační cenu opce. Kupující zaplatí prodávajícímu za poskytnuté právo opční prémii. Kupující realizuje opční kontrakt v den splatnosti pouze v případě, kdy aktuální spotový kurz podkladové měny je niţší neţ stanovená realizační cena opce (SR
37

Graf 5: Zisk a ztráta z long put pozice


3.4.4 Prodej prodejní opce Subjekt, který prodává prodejní opci, má povinnost v budoucnu odkoupit cizí měnu za realizační cenu opce. Prodávající inkasuje za tuto povinnost od kupujícího opční prémii. Pokud kupující uplatní opční právo (SR

38



Zajišťovací operace pomocí bankovní opce

Pro zajištění devizových pohledávek nebo závazkŧ z pohybu devizového kurzu je moţné vyuţít bankovních opcí. Firma, která potřebuje zajistit pohledávky v cizí měně, nakoupí prodejní opci, z níţ má právo prodat sjednané mnoţství cizí měny k určitému termínu při stanovené ceně. Firma, která potřebuje naopak zajistit své závazky v cizí měně, nakoupí kupní opci, z níţ má právo nakoupit sjednané mnoţství cizí měny k určitému termínu při stanovené ceně. 

Výhody a nevýhody opčních kontraktů

Výhody opčních kontraktŧ: 

Majitel opce nemá ţádné povinnosti k vypořádání kontraktu a mŧţe kdykoliv odstoupit od plnění kontraktu.



Majitel opce zná předem svoji maximální ztrátu z nakupované opce.

Nevýhody opčních kontraktŧ: 

Nákladnější zpŧsob zajištění neţ u ostatních termínovaných kontraktŧ.



Majitel musí vţdy platit opční prémii.



Prodávající opce se vystavuje vysokému riziku.

39

4 Analýza produktů na českém bankovním trhu Tato kapitola analyzuje jednotlivé finanční instrumenty vyuţívané k zajištění proti devizovému riziku. Analýza byla provedena u těchto vybraných bank v České republice, a to České spořitelny, Československé obchodní banky, GE Money Bank, Komerční banky, LBBW Bank CZ, Raiffeisenbank a UniCredit Bank. Jednotlivé banky nabízí svým klientŧm řadu moţností, jak se zajistit proti kurzovému riziku. Banky uzavírají obchody s klienty prostřednictvím telefonu a na základě Rámcové smlouvy o obchodování na finančních trzích - tzv. Treasury Master Agreement (TMA). Dŧleţitou podmínkou pro uzavření smlouvy je vedení běţného účtu u banky, která daný produkt nabízí a schválení kreditní linky pro treasury operace. Finanční instrumenty bank se liší především v minimálním objemu pro obchodování, v délce vypořádání kontraktu a v měnových párech, ve kterých lze obchody uzavřít. Jednotlivé banky nabízejí vedle základních zajišťovacích produktŧ i nejrŧznější kombinace finančních instrumentŧ. Mezi základní zajišťovací produkty patří devizová konverze (spotový obchod), devizový forward, devizový swap a devizová opce, jejichţ principy byly popsány v teoretické části práce. V této kapitole jsou detailněji popsány rŧzné modifikace základních zajišťovacích produktŧ. Konkrétní nabídky bank jsou rozděleny podle jednotlivých typŧ instrumentŧ na spotové, forwardové, swapové a opční obchody.

4.1 Spotové obchody Tento produkt nabízí klientŧm nákup nebo prodej jedné měny za jinou měnu za předem dohodnutý individuální kurz. Obchody se uzavírají většinou prostřednictvím telefonu (komunikace přímo s dealingovým pracovištěm banky) nebo pomocí elektronických distribučních kanálŧ. Po sjednání obchodu obdrţí klienti potvrzení obchodu faxem nebo přes elektronické distribuční kanály. Vypořádání obchodu probíhá do dvou pracovních dnŧ. Některé bankovní subjekty nabízejí zkrácené vypořádání, se splatností do jednoho dne či přímo v den sjednání obchodu. Individuální kurz je výhodnější neţ kurz uvedený v kurzovním lístku jednotlivých bank. Klienti mohou vyuţívat individuální kurz v

40

kombinaci se zahraničními nebo dokumentárními platbami.33 Podmínkou pro poskytnutí spotového obchodu je zaloţený běţný účet s odpovídajícím zŧstatkem pro sjednanou konverzi. Tabulka 1: Nabídky Individuálního spotového kurzu u bankovních subjektů v ČR k 31. 3. 2011. Bankovní subjekt

Název produktu

Česká spořitelna, a.s.

FX spot

Československá obchodní banka, a. s.

Individuální promptní kurz Individuální devizový kurz (Spot)

GE Money Bank, a.s.

Minimální objem obchodu 600 000 CZK 1 000 EUR 500 000 CZK

Komerční banka, a.s.

Měnový spot

50 000 USD

LBBW Bank CZ a.s.

FX spot

300 000 CZK

Raiffeisenbank, a.s.

Měnová konverze

10 000 EUR

UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

FX spot

10 000 EUR

Délka obchodu

Měna obchodu

do 2 pracovních dnů do 2 pracovních dnů do 2 pracovních dnů do 2 pracovních dnů do 2 pracovních dnů do 2 pracovních dnů do 2 pracovních dnů

všechny z kurzovního lístku po dohodě s dealerem hlavní světové měnové páry EUR, USD, GBP, CHF, NOK, SEK, RUB, PLN, JPY všechny z kurzovního lístku po dohodě s dealerem všechny z kurzovního lístku po dohodě s dealerem všechny z kurzovního lístku po dohodě s dealerem všechny z kurzovního lístku po dohodě s dealerem

Zdroj: Webové stránky jednotlivých bank, vlastní úprava.

4.2 Forwardové obchody Forwardové obchody zprostředkují nákup nebo prodej jedné měny za jinou měnu za předem dohodnutý forwardový kurz a v předem stanoveném termínu. Tyto produkty nabízejí všechny analyzované bankovní subjekty. Pro tyto operace je nutné uzavřít rámcovou smlouvu na devizové operace a provést nastavení a schválení kreditního limitu pro obchodování. U většiny bank se splatnost obchodu pohybuje v rozmezí od tří pracovních dnŧ do jednoho roku. Produkt je nabízen jak fyzickým osobám podnikatelŧm tak i právnickým osobám. Forwardový obchod lze sjednat telefonicky přímo s dealerem banky. Po sjednání obchodu obdrţí klient ke kontrole konfirmaci uzavřeného obchodu obsahující sjednané parametry obchodu. Minimální objemy pro forwardové obchody se u jednotlivých bank liší. Nejniţší objem obchodu je nabízen jiţ od částky 10 000 EUR nebo ekvivalentu v jiné měně. Další odlišností jsou měnové páry sjednaného kontraktu. Na základě telefonického dotazu bylo zjištěno, ţe většina bank nabízí forwardové obchody ve všech měnách uvedených v jejich kurzovním lístku nebo v hlavních měnových párech. 33

Zahraniční platba (hladká platba) představuje převod finančních prostředkŧ v cizí měně do zahraničí. Dokumentární platba je zahraniční platba spojená s produkty typu dokumentární inkaso či dokumentární akreditiv.

41

Tabulka 2: Nabídky forwardových obchodů u bankovních subjektů v ČR k 31. 3. 2011. Bankovní subjekt

Název produktu


Termínované operace Fx Forward

Minimální objem Délka obchodu obchodu

Československá obchodní Termínovaný kurz forward banka, a. s.

600 000 CZK 20 000 EUR

GE Money Bank, a.s.

Měnový forward

500 000 CZK


Měnový forward

20 000 USD

LBBW Bank CZ a.s.

FX Forward

300 000 CZK


Měnový forward

10 000 EUR


Měnový forward

10 000 EUR

od 3 prac.dnů do 1 roku od 3 prac.dnů do 1 roku od 3 prac.dnů do 1 roku od 3 prac.dnů do 1 roku od 3 prac.dnů do 5 let od 3 prac.dnů do 3 let od 3 prac.dnů do 1 měsíce

Měnové páry obchodu všechny měny z kurzovního lístku po dohodě s dealerem pouze hlavní měnové páry CZK/USD, CZK/EUR, CZK/CHF, CZK/GBP, EUR/USD všechny měny z kurzovního lístku po dohodě s dealerem všechny měny z kurzovního lístku po dohodě s dealerem všechny měny z kurzovního lístku po dohodě s dealerem všechny měny z kurzovního lístku po dohodě s dealerem


Specifické varianty forwardových obchodů

4.2.1 Forward s variabilní splatností Klienti vyuţívají tento produkt v případě, ţe potřebují směnit dvě měny, ale předem neznají přesný den této výměny. Výhodou produktu je moţnost nastavení předem dohodnutého období, ve kterém dojde k vypořádání obchodu. K vypořádání mŧţe dojít kterýkoliv den z určeného období, které není většinou delší neţ 1 měsíc. Pokud kupující nesmění celou nominální hodnotu do data vypořádání, je zbývající část nominálu v tento den vypořádána. Tento produkt nabízí ČSOB, Komerční banka, LBBW Bank CZ a UniCredit Bank.

4.2.2 Forward s neurčitým termínem splatnosti a objemu obchodu Další variantu forwardového obchodu nabízí ČSOB pod názvem „Average Rate Forward“. Produkt nabízí banka klientŧm, kteří potřebují v budoucnu směnit dvě měny, ale předem neznají přesný termín realizace a objem obchodu. Při sjednání obchodu si klient mŧţe dohodnout přesnou délku období, celkový objem transakcí a zajišťovací devizový kurz. V prŧběhu dohodnutého období se denně určuje aktuální trţní kurz dle fixingu ČNB. Na konci období se vypočítá aritmetický prŧměr z těchto denních fixingŧ. Výsledný kurz pro klienta je dán rozdílem mezi sjednaným zajišťovacím kurzem a prŧměrem z fixingŧ ČNB. Zajištění se vztahuje na celkový smluvený objem všech transakcí za dané období, bez

42

ohledu na to, jaké mnoţství bylo během období skutečně zrealizováno. Minimální částka konverze závisí na délce zajišťovaného období.

4.2.3 Forwardy s neurčitým kurzem obchodu Tyto produkty nabízí Komerční banka34 klientŧm k zajištění proti devizovému riziku nebo klientŧm, kteří spekulují na očekávaný vývoj měnového páru. Klienti u těchto produktŧ neznají předem výsledný kurz, za který bude nominální hodnota obchodu směňována. Výsledný kurz se mŧţe pohybovat kdekoliv mezi minimálním (pro klienta nevýhodným) a maximálním (pro klienta výhodným) kurzem. Pokud bude referenční směnný kurz fixován na hodnotě uvnitř zvoleného pásma tvořeného horní a dolní bariérou, klient realizuje výhodný maximální kurz. V opačném případě musí klient realizovat obchod za nevýhodný minimální kurz. Produkty jsou svým zpŧsobem kombinací forwardových a opčních kontraktŧ. Komerční banka doporučuje tyto produkty firmám s vyšším objemem transakcí. Pro firmy s niţším objemem transakcí doporučuje vyuţít raději binární opce.

4.2.4 Non-delivery forwardy (NDF) Princip tohoto produktu je shodný se standardním forwardovým obchodem. Jediným rozdílem je zpŧsob vypořádání obchodu, kdy nedochází k pohybu dvou plateb (měna prodávaná a měna nakupovaná). Vypořádání probíhá jednostrannou kompenzační platbou ve vedlejší nebo přímo ve sjednané měně. Kompenzační platba je odvozena od sjednané nominální částky a rozdílu mezi kurzem obchodu a fixačním kurzem. Nefinanční zpŧsob vypořádání se často vyuţívá pro zjednodušení platebního vypořádání. V ČR nabízí tento produkt GE Money Bank, LBBW Bank CZ a UniCredit Bank.

4.3 Swapové obchody Standardní devizové swapy se skládají ze dvou transakcí - spotové a forwardové. Produkt umoţňuje klientŧm prodej nebo nákup jedné měny za jinou měnu s vypořádáním ve spotové valutě a zpětném nákupu nebo prodeji s vypořádáním ve forwardové valutě. Obě transakce se uzavírají současně při sjednání obchodu. Devizový swap nabízí všechny analyzované banky kromě GE Money Bank. Další odlišností u jednotlivých bank jsou také měnové páry sjednaného kontraktu. Podobně jako u forwardových obchodŧ nabízí banky 34

Produkty nabízí Komerční banka pod názvy „Forward Corridor“, „Forward Scoop“ a „Forward Boost“.

43

devizové swapy převáţně v hlavních měnových párech. Následující tabulka shrnuje srovnání nabídek standardních devizových swapŧ u jednotlivých bankovních subjektŧ. Tabulka 3: Srovnání nabídek swapových obchodů u bankovních subjektů v ČR k 31. 3. 2011. Bankovní subjekt

Název produktu

Minimální objem obchodu

Délka obchodu

Měnové páry obchodu


Měnový swap

600 000 CZK

do 1 roku

všechny měny z kurzovního lístku po dohodě s dealerem

Devizový swap

10 000 EUR

do 2 let

pouze hlavní měnové páry

nenabízí

-

-

Československá obchodní banka, a. s. GE Money Bank, a.s. Komerční banka, a.s.

Měnový swap

20 000 USD

do 1 roku

LBBW Bank CZ a.s.

FX Swap

300 000 CZK

do 5 let


Měnový swap

10 000 EUR

do 3 let


Měnový swap

15 000 EUR

do 3 let

všechny měny z kurzovního lístku po dohodě s dealerem všechny měny z kurzovního lístku po dohodě s dealerem všechny měny z kurzovního lístku po dohodě s dealerem všechny měny z kurzovního lístku po dohodě s dealerem


Specifické varianty swapových obchodů



Cross currency swapy

Česká spořitelna nabízí produkt Měnový a úrokový swap - CIRS, který umoţní klientŧm změnit denominaci a zpŧsob úročení pasiv či aktiv. Klient platí sérii plateb v jedné měně proti sérii obdrţených plateb v jiné měně. Platební transakce probíhá vţdy v jediném, předem stanoveném kurzu. Tím tento produkt umoţňuje zajistit devizové riziko i z dlouhodobého hlediska. Splatnost CIRS se pohybuje v rozmezí od jednoho roku do 15 let. Minimální objem obchodu je nastaven na 50 mil. Kč nebo ekvivalent této částky v jiné měně. Výhodou tohoto produktu je moţnost řídit zároveň devizové i úrokové riziko. Zajištění se nedotýká zajišťovaného úvěru, pouze část jeho tokŧ přesně kopíruje toky spojené se zajišťovacím úvěrem. Nutnou podmínkou pro sjednání obchodu je běţný účet v obou měnách swapu a schválení interního Treasury limitu pro daný objem a splatnost obchodu. Komerční banka nabízí produkt Cross currency swap (CCS), který umoţňuje klientŧm výměnu dvou měn a úrokových nákladŧ s nimi spojenými. Podstatou obchodu je počáteční výměna jedné měny za jinou měnu mezi dvěma partnery. První partner se zavazuje nakoupit od druhého partnera peněţní prostředky v jedné měně za peněţní prostředky 44

v druhé měně k pevně sjednanému termínu. První partner se zároveň zavazuje ke zpětnému prodeji stejného objemu peněţních prostředkŧ v jedné měně za určitý objem peněţních prostředkŧ v jiné měně a za stejný sjednaný kurz. Tento zpětný obchod proběhne k pevně stanovenému pozdějšímu termínu. V prŧběhu obchodu si partneři vzájemně platí úroky z měn, které od sebe na začátku obchodu nakoupili. Komerční banka nabízí měnový swap CCS ve dvou modifikacích. První modifikací je tzv. amortizovaný CCS, v němţ dochází ke sniţování nominální hodnoty, ze které se počítají úroky, v prŧběhu kontraktu předem určeným zpŧsobem. Druhou modifikací je tzv. step up CCS, při němţ naopak dochází ke zvyšování nominální hodnoty, ze které se počítají úroky, v prŧběhu kontraktu předem určeným zpŧsobem. Obě modifikace umoţňují dva zpŧsoby splácení jistiny, a to skutečné splácení jistiny nebo amortizace základny pro úročení a zpětnou výměnu celých jistin.

4.4 Devizové opce Standardní devizové opční kontrakty typu call opce a put opce nabízí všechny analyzované banky mimo GE Money Bank. Produkty jsou nabízeny jak právnickým tak i fyzickým osobám podnikatelŧm. Klienti si mohou zajistit své finanční prostředky proti nepříznivému pohybu kurzŧ a na rozdíl od forwardu je moţné participovat na příznivém vývoji kurzŧ. Nezbytnou podmínkou pro sjednání kontraktu je běţný účet u banky. Z účtu vyplatí klient upisovateli opční prémii a to do dvou pracovních dnŧ po sjednání kontraktu. Klient, který nakupuje opci, má právo výběru, zda opci vyuţije za sjednaný kurz nebo naopak vyuţije výhodnějších trţních podmínek a opci nerealizuje. Klient, který prodává opci, má povinnost v budoucím termínu prodat nebo nakoupit cizí měnu od banky v případě, ţe banka danou opci uplatní. Většina bank nabízí uplatnění opčního práva ve dvou podobách, a to evropským způsobem, při kterém lze opci uplatnit pouze ve sjednaný den expirace anebo americkým způsobem, při němţ lze uplatnit opci kdykoli, nejpozději však v den expirace.

45

Tabulka 4: Srovnání nabídek devizových opcí u bankovních subjektů v ČR k 31. 3. 2011. Bankovní subjekt

Název produktu

Minimální objem obchodu

Délka obchodu



Měnová opce

1 500 000 CZK

do 1 roku

všechny měny z kurzovního lístku po dohodě s dealerem

Československá obchodní banka, a. s. GE Money Bank, a.s.

Měnová opce

100 000 EUR

do 2 let

nenabízí

-

-


Měnová opce

100 000 EUR

do 5 let

LBBW Bank CZ a.s.

Měnová opce

3 000 000 CZK

do 5 let


Fx Opce - měnová opce

100 000 EUR

do 3 let


Měnové opce

50 000 EUR

do 3 let

pouze hlavní měnové páry -

Typ opce evropská evropská i americká -

všechny měny z kurzovního lístku evropská i po dohodě s dealerem americká všechny měny z kurzovního lístku evropská i po dohodě s dealerem americká všechny měny z kurzovního lístku evropská i po dohodě s dealerem americká evropská i pouze hlavní měnové páry americká


Specifické varianty devizových opcí

4.4.1 Měnové bariérové opce U bariérových opcí se kromě realizační ceny dohodne i další hranice, tzv. bariéra, která představuje určitou úroveň kurzu ovlivňující výsledek kontraktu. Při dosaţení bariéry dochází ke vzniku účinnosti opce (aktivace) nebo k zániku účinnosti opce (deaktivace). Aktivace či deaktivace opce závisí na daném typu bariérové devizové opce, a to na tzv. „knock-in“ opci nebo „knock-out“ opci. Opce typu knock-in představuje opci, která je aktivní aţ v okamţiku prolomení bariéry. V tom případě se vypořádá stejným zpŧsobem jako standardní měnová opce. V opačném případě, kdy nedochází k prolomení bariéry, se opce neuplatní a zaniká. Opce typu knock-out představuje opci, která je při sjednání obchodu aktivní a pokud není prolomena bariéra, je vypořádána stejným zpŧsobem jako standardní měnová opce. Naopak při prolomení bariéry je měnová opce deaktivována a k datu splatnosti skončí bez moţnosti vypořádání. Měnová bariérová opce umoţní klientŧm zajistit se proti případnému neţádoucímu vývoji devizového kurzu. V případě příznivého vývoje devizového kurzu mŧţe klient na tomto vývoji profitovat. Za tuto výhodu platí kupující opční prémii, která je však u bariérových opcí niţší neţ u standardních opcí. Většina bank nabízí měnové bariérové opce převáţně korporátní klientele, případně na poţádání jsou schopny přizpŧsobit opci individuálním poţadavkŧm klienta. Tento specifický produkt nabízí všechny analyzované banky.

46

4.4.2 Binární opce Binární opce35 představuje transakci, kdy prodávající dává právo kupujícímu získat v předem dohodnutém termínu tzv. payout (fixní částku), a to pouze v případě, ţe nebude dosaţen dohodnutý kurz. Za poskytnutí práva platí kupující opce opční prémii. Výhodou tohoto produktu je, ţe kupující opce zná dopředu výši případného payoutu. Tento produkt nabízí Česká spořitelna, Komerční banka a UniCredit Bank.

4.5 Vyhodnocení analýzy bankovních produktů Nabízené produkty umoţňují podnikatelským subjektŧm jednak sníţit moţné nepříznivé dopady z pohybu devizového kurzu a v některých případech dokonce moţnost participovat na příznivém vývoji kurzu. Následující část práce se detailněji věnuje rozboru jednotlivých produktŧ podle rŧzných kritérií. Konkrétní nabídky zajišťovacích produktŧ byly zjištěny z webových stránek u jednotlivých bank. V mnoha případech byly zjištěny neúplné informace, například v oblasti minimálního objemu pro obchodování nebo v délce kontraktu, a proto bylo provedeno detailnější telefonické šetření přímo se zástupci oddělení Treasury u sledovaných bank. Výsledky šetření jsou rozděleny podle těchto tří hlavních kritérií: 1. Minimální objem pro obchodování 2. Maximální délka kontraktu 3. Měnové páry kontraktu

4.5.1 Analýza minimálního objemu pro obchodování Prvotním srovnáním produktŧ mezi jednotlivými bankami bylo provedeno v oblasti minimálního objemu pro obchodování. Toto srovnání vyuţijí zejména podnikatelé či menší firmy, které potřebují vzhledem k menšímu podílu zahraničního obchodu zajistit menší mnoţství peněz. V případě spotového obchodu nabízí ČSOB nejniţší minimální částku pro konverzi a to jiţ od částky 1000 EUR nebo ekvivalentu v jiné měně. U měnového forwardu nabízí Raiffeisenbank a UniCredit Bank shodný nejniţší minimální objem a to jiţ od částky 35

Někdy se pouţívá termín „digitální opce“.

47

10 000 EUR. V případě devizového swapu je nejniţší minimální objem nabízen od Raiffeisenbank a ČSOB, které umoţňují sjednat obchod shodně od částky 10 000 EUR. Nejniţší poţadovaný objem v případě měnových opcí nabízí UniCredit Bank a to od částky 50 000 EUR. V následující tabulce jsou uvedeny základní zajišťovací produkty a jejich minimální objemy pro obchodování. Tabulka 5: Srovnání nabídek zajišťovacích instrumentů u vybraných bank v ČR k 31. 3. 2011.36 Produkt

Bankovní subjekt Česká spořitelna, a.s. ČSOB, a.s.

Měnový forward

Stanovená výše

Přepočet do CZK

600 000 CZK

600 000 CZK

1 000 EUR

24 435 CZK

500 000 CZK

500 000 CZK


50 000 USD

846 450 CZK

LBBW Bank CZ, a.s.

300 000 CZK

300 000 CZK


10 000 EUR

244 350 CZK

UniCredit Bank, a.s.

10 000 EUR

244 350 CZK


600 000 CZK

600 000 CZK

ČSOB, a.s.

20 000 EUR

488 700 CZK

GE Money Bank, a.s.

500 000 CZK

500 000 CZK


20 000 USD

338 580 CZK

LBBW Bank CZ, a.s.

300 000 CZK

300 000 CZK


10 000 EUR

244 350 CZK


10 000 EUR

244 350 CZK


600 000 CZK

600 000 CZK

ČSOB, a.s.

10 000 EUR

244 350 CZK

GE Money Bank, a.s. Měnový spot

Minimální objem

GE Money Bank, a.s. Měnový swap

-


20 000 USD

338 580 CZK

LBBW Bank CZ, a.s.

300 000 CZK

300 000 CZK


10 000 EUR

244 350 CZK


15 000 EUR

366 525 CZK


Měnová opce

-

1 500 000 CZK

1 500 000 CZK

ČSOB, a.s.

100 000 EUR

2 443 500 CZK

GE Money Bank, a.s.

-


-

100 000 EUR

2 443 500 CZK

LBBW Bank CZ, a.s.

3 000 000 CZK

3 000 000 CZK


100 000 EUR

2 443 500 CZK


50 000 EUR

1 221 750 CZK


36

Pro konverzi do českých korun byly pouţity kurzy ČNB k 11. 4. 2011, a to 24,435 CZK/EUR a 16,929 CZK/USD.

48

4.5.2 Analýza maximální délky kontraktu Dalším porovnáním nabídek byly zjištěny minimální a maximální délky pro sjednání jednotlivých zajišťovacích produktŧ. V případě spotových operací nabízejí všechny banky standardní délku vypořádání maximálně do dvou pracovních dnŧ od data sjednání kontraktu. Zároveň však nabízí i zkrácení délky realizace obchodu do jednoho pracovního dne nebo vypořádání přímo v den sjednání obchodu. V případě forwardových obchodŧ nabízejí bankovní subjekty standardní délku pro vypořádání minimálně od tří pracovních dnŧ do dvanácti měsícŧ od data sjednání obchodu. Výjimkou je LBBW Bank, která nabízí lhŧtu aţ do 5 let nebo Raiffeisenbank aţ do 3 let od data sjednání kontraktu. Zvláštní výjimkou u forwardového obchodu je UniCredit Bank, která jako jediná nabízí nejkratší lhŧtu pro vypořádání a to maximálně do 1 měsíce. V případě devizových swapŧ se maximální délky vypořádání liší. Většina bank nabízí lhŧtu v rozmezí od 1 roku do 3 let. V případě měnových opcí nabízí nejdelší lhŧtu pro vypořádání kontraktu Komerční banka společně s LBBW Bank v maximální délce do 5 let. V tabulce 6 jsou zobrazeny jednotlivé produkty podle maximální délky sjednaného kontraktu.

Tabulka 6: Srovnání nabídek zajišťovacích instrumentů podle délky obchodu. Produkt

Měnový spot

Měnový forward

Měnový swap

Měnová opce

Bankovní subjekt

Maximální délka obchodu


do 2 pracovních dnů

ČSOB, a.s.


GE Money Bank, a.s.




LBBW Bank CZ, a.s.







od 3 pracovních dnů do 1 roku

ČSOB, a.s.


GE Money Bank, a.s.




LBBW Bank CZ, a.s.

od 3 pracovních dnů do 5 let


od 3 pracovních dnů do 3 let


od 3 pracovních dnů do 1 měsíce


do 1 roku

ČSOB, a.s.

do 2 let

GE Money Bank, a.s.

-


do 1 roku

LBBW Bank CZ, a.s.

do 5 let


do 3 let


do 3 let


do 1 roku

ČSOB, a.s.

do 2 let

GE Money Bank, a.s.

-


do 5 let

LBBW Bank CZ, a.s.

do 5 let


do 3 let


do 3 let


49

4.5.3 Analýza měnových párů kontraktu Posledním sledovaným kritériem byla měna, respektive měnové páry sjednaného kontraktu. Převáţná většina bank nabízí zajišťovací instrumenty ve všech měnách, které uvádí ve svém kurzovním lístku. Omezující podmínkou je předchozí telefonické schválení vybraného měnového páru pracovníkem oddělení Treasury. Ten posoudí na základě aktuální situace na devizovém trhu, zda je moţné daný měnový pár uzavřít. Na základě telefonického dotazu bylo provedeno dodatečné šetření, zda jednotlivé banky nabízí uzavření kontraktu v exotických měnách, jako jsou například polský zlotý (PLN) nebo ruské rubly (RUB). Konkrétní dotaz byl zaměřen na měnové páry CZK/PLN a CZK/RUB. Výsledkem bylo zjištění, ţe Komerční banka umoţní takový obchod uzavřít, avšak po předchozí analýze daných měn na devizovém trhu. Naproti tomu UniCredit Bank nabízí testované měnové páry pouze u forwardŧ a swapŧ. V případě měnové opce nabízí pouze měnový pár EUR/PLN nebo EUR/RUB. ČSOB nabízí pouze hlavní měnové páry37 a testované měnové páry neumoţní sjednat. Ostatní analyzované banky umoţní sjednat obchody i v testovaných měnových párech. V následující tabulce jsou zobrazeny jednotlivé produkty podle měnových párŧ, ve kterých lze takové obchody uzavřít.

37

Kombinace měn USD, EUR, GBP, CHF a JPY.

50

Tabulka 7: Srovnání nabídek zajišťovacích instrumentů podle měnových párů obchodu. Produkt

Měnový spot

Měnový forward

Měnový swap

Měnová opce

Bankovní subjekt


Čes ká s poři tel na , a .s .

vš echny měny z kurzovního l ís tku po dohodě s dea l erem ba nky

ČSOB, a .s .

USD, EUR, GBP, CHF, JPY

GE Money Ba nk, a .s .

EUR, USD, GBP, CHF, NOK, SEK, RUB, PLN, JPY

Komerční ba nka , a .s .


LBBW Ba nk CZ, a .s .


Ra i ffei s enba nk, a .s .


Uni Credi t Ba nk, a .s .




ČSOB, a .s .



CZK/USD, CZK/EUR, CZK/CHF, CZK/GBP, EUR/USD











ČSOB, a .s .



-











ČSOB, a .s .



-








pouze hl a vní měnové pá ry


4.5.4 Vyhodnocení analýzy Srovnání jednotlivých nabídek znázorňují následující tabulky, které zahrnují nejdŧleţitější informace pro výběr nejvhodnější varianty zajištění při splnění všech hlavních kritérií (minimálního objemu pro obchodování, moţnosti sjednání obchodu i v exotických měnových párech a splatnosti obchodu nad jeden rok).

51

Tabulka 8: Vyhodnocení nejvýhodnější nabídky pro měnový spot.

Měnový spot

Firmy požadující nižší objem obchodu (např. do 400 000 CZK)

Firmy požadující sjednání obchodu i v exotických měnách (např. v PLN, RUB)

Firmy požadující splatnost obchodu nad 1 rok


ne

ano

-

ČSOB, a.s.

ano

ne

-

GE Money Bank, a.s.

ne

ne

-


ne

ano

-

LBBW Bank CZ, a.s.

ano

ano

-


ano

ano

-


ano

ne

-


Z tabulky je patrné, ţe obě podmínky splňují pouze LBBW Bank CZ a Raiffeisenbank. V případě spotového obchodu dochází k vypořádání maximálně do dvou pracovních dnŧ od sjednání konverze, a proto v tomto případě nemá maximální délka vypořádání vypovídací schopnost. Pomine-li firma moţnost konverze i v exotických párech, je nejvýhodnější nabídka od ČSOB, která nabízí na trhu bezkonkurenčně nejniţší minimální objem a to jiţ od částky 1 000 EUR. Tabulka 9: Vyhodnocení nejvýhodnější nabídky pro měnový forward.

Měnový forward





ano

ano

ne

ČSOB, a.s.

ne

ne

ne

GE Money Bank, a.s.

ne

ne

ne


ano

ano

ne

LBBW Bank CZ, a.s.

ano

ano

ano


ano

ano

ano


ano

ano

ne


Z tabulky je zřejmé, ţe všechny tři kritéria v případě forwardového obchodu splňují opět LBBW Bank CZ a Raiffeisenbank jako u spotového obchodu. Zároveň Raiffeisenbank nabízí sjednání forwardu s nejniţším minimálním objemem na trhu a to od částky 10 000 EUR nebo ekvivalentu v jiné měně.

52

Tabulka 10: Vyhodnocení nejvýhodnější nabídky pro devizový swap. Firmy požadující nižší objem obchodu (např. do 400 000 CZK)



ne

ano

ne

ČSOB, a.s.

ano

ne

ano

GE Money Bank, a.s.

-

-

-


ano

ano

ne

LBBW Bank CZ, a.s.

ano

ano

ano


ano

ano

ano


ano

ano

ano

Devizový swap



Podle této tabulky je zřejmé, ţe po splnění všech tří kritérií je nejvýhodnější nabídka od LBBW Bank CZ, Raiffeisenbank a UniCredit Bank. V případě devizových swapŧ nabízí Raiffeisenbank (stejně jako u forwardových obchodŧ) nejniţší minimální objem jiţ od částky 10 000 EUR. Tabulka 11: Vyhodnocení nejvýhodnější nabídky pro měnové opce.

Měnová opce





ano

ano

ne

ČSOB, a.s.

ano

ne

ano

GE Money Bank, a.s.

-

-

-


ano

ano

ano

LBBW Bank CZ, a.s.

ne

ano

ano


ano

ano

ano


ano

ne

ano


V případě měnových opcí vychází z tabulky nejvýhodnější nabídka od Komerční banky a Raiffeisenbank. Obě banky nabízí shodně nejniţší minimální objem jiţ od částky 100 000 EUR. Navíc Komerční banka nabízí na trhu nejrŧznější kombinace produktŧ s měnovými opcemi a tím umoţní klientŧm přizpŧsobit své individuální poţadavky na jednotlivá zajištění. Závěrem lze konstatovat, ţe provedená analýza zahrnuje pouze zmíněná tři hlavní kritéria. Pokud se podniky i jednotlivci rozhodnou vybrat nejvhodnější nástroj pro zajištění z této analýzy, lze jim doporučit při výběru i další moţná kritéria jako jsou například nabízený 53

kurz obchodu, výše dodatečných poplatkŧ a nákladŧ za uzavření obchodu nebo moţnost uzavřít obchod pomocí elektronických kanálŧ. Vţdy záleţí na vhodně zvolené kombinaci těchto kritérií. Nicméně i tato analýza umoţní základní srovnání a jednodušší výběr při zajištění proti devizovému riziku pro malé a střední podniky.

54

5 Aplikace finančních instrumentů v praxi Závěrečná část práce se věnuje konkrétnímu modelovému příkladu z praxe u české exportní firmy.

5.1 Modelový příklad Firma XYZ, s.r.o. pŧsobí na českém i mezinárodním trhu ve výrobě a prodeji elektronických zabezpečovacích systémŧ pro rodinné domy. Firma nakupuje součástky a náhradní díly pro své výrobky u tuzemských i zahraničních dodavatelŧ. Součástky a náhradní díly dováţí firma převáţně z Číny a hotové výrobky prodává po celé Evropě. V posledním roce firma realizovala větší zakázku zabezpečovacích zařízení pro polského obchodního partnera. Tento kontrakt byl vyjednán v eurech a cena byla dohodnuta na 600 000 EUR. V daný okamţik měla firma otevřenou devizovou pozici pouze v eurech. Při stanovení ceny kontraktu vycházela firma z celkových nákladŧ na zakázku v českých korunách a tuto cenu pak konvertovala aktuálním devizovým kurzem. Sjednání kontraktu bylo 13. 08. 2010 a firma vyjednala termín platby za tři měsíce od doručení a otestování zakázky, a to do 15. 11. 2010. Ke dni sjednání kontraktu byl devizový kurz 24,885 CZK/EUR. Během tohoto období se firma nezajistila proti případnému pohybu devizového kurzu a ponechala zcela otevřenou svoji devizovou pozici v eurech. Dne 15. 11. 2010 uhradil polský odběratel fakturovanou částku 600 000 EUR na běţný účet. Vývoj na devizových trzích zaznamenal ke dni splatnosti faktury pokles kurzu eura vŧči koruně na hodnotu 24,625 CZK/EUR. Tento nepatrný pokles kurzu znamenal pro firmu nemalou ztrátu, protoţe místo očekávaných 14 931 000 CZK obdrţela firma od banky jen 14 775 000 CZK, tj. o 156 000 CZK méně.

55

Obrázek 8: Devizový kurz ČNB pro CZK/EUR za období srpen – listopad 2010.

Zdroj: ČNB, vlastní úprava.

Firma mohla předejít této situaci, kdyby prŧběţně sledovala prognózu devizových kurzŧ na internetových stránkách zveřejňované například od ČNB.38 Při sledovaném poklesu kurzu mohla firma zabezpečit toto riziko vhodným zajišťovacím instrumentem před splatností sjednaného kontraktu. Pro tuto firmu bych volil do budoucna konzervativní strategii, která spočívá v plném uzavření otevřené devizové pozice formou zajišťovacích finančních nástrojŧ. Dne 18. 01. 2011 sjednala firma XYZ, s.r.o. další kontrakt s tureckým odběratelem na prodej svých výrobkŧ za kupní cenu ve výši 800 000 USD se splatností do tří měsícŧ. Firma jiţ nechce být vystavena ţádným obchodním i devizovým rizikŧm a proto uzavřela se zahraničním odběratelem dokumentární akreditiv garantující úhradu kupní ceny od vystavující banky odběratele.39 Firma mŧţe očekávat budoucí platbu dne 18. 04. 2011 a proto vyuţije dvě moţnosti, jak uzavřít otevřenou pozici v amerických dolarech. První moţností je uzavřít s některou bankou forwardový obchod na prodej 800 000 USD za CZK. Druhou moţností je uzavřít put opci, díky které má firma právo prodat 800 000 USD za realizační cenu, nebo v případě výhodnějšího aktuálního spotového kurzu prodat

38

Česká národní banka [online]. 2003-2011 [cit. 2011-04-22]. Aktuální prognóza ČNB. Dostupné z WWW: . 39 Vystavující banka (banka odběratele) musí uhradit kupní cenu kontraktu domácímu exportérovi v případě, ţe domácí exportér splní podmínky sjednané v dokumentárním akreditivu. Domácí exportér má zahraniční pohledávku vŧči vystavující bance.

56

americké dolary na spotovém trhu. Druhá varianta mŧţe být pro firmu nevýhodná vzhledem k nutnosti uhradit opční prémii.

5.1.1 Zajištění devizové pozice pomocí forwardu Výchozí stav bilance firmy XYZ, s.r.o. ke dni 18. 01. 2011 představuje přírŧstek devizového aktiva v podobě zahraniční pohledávky, která činí 800 000 USD. Obrázek 9: Struktura aktiv a pasiv před zajištěním pohledávky.

Aktiva Pohledávka v USD Splatnost k 18. 04. 2011

Bilance firmy XYZ, s.r.o.

Pasiva

800 000 USD

Zdroj: Vlastní úprava.

Firma zajistí svou pohledávku v dolarech tím, ţe se postaví na devizovém trhu do opačné pozice a vytvoří závazek s cílem prodat 800 000 USD ve stejné době splatnosti jako sjednaný kontrakt. Vzhledem k tomu, ţe má firma vedené účty u Komerční banky, ČSOB a Raiffeisenbank, vyuţije nabídek těchto bank. Finanční manaţer firmy XYZ si provedl vlastní telefonický prŧzkum u jednotlivých bank ve stejném okamţiku a nejvýhodnější forwardový kurz obdrţel u Komerční banky. Tabulka 12: Přehled nabídek forwardového obchodu ke dni 18. 01. 2011

Zajišťovaná částka Forwardový kurz (CZK/USD) Výsledná částka v CZK

ČSOB 800 000 USD 16,9400 13 552 000

Komerční banka 800 000 USD 17,0250 13 620 000

Raiffeisenbank 800 000 USD 17,0170 13 613 600

Zdroj: Telefonické nabídky bank, vlastní úprava.

Pro sjednání kontraktu je nutné nejprve uzavřít s Komerční bankou Rámcovou smlouvu (TMA) a splnit bankou nastavený kreditní limit pro obchodování. Obě tyto podmínky firma XYZ, s.r.o. splnila a proto jí Komerční banka nabídla forwardový kurz 17,025 CZK/USD na prodej 800 000 USD dne 18. 4. 2011. Konečný stav bilance znázorňuje následující obrázek.

57

Obrázek 10: Struktura aktiv a pasiv po zajištění pohledávky forwardovým obchodem.


Bilance firmy XYZ, s.r.o. Závazek v USD 800 000 USD Forwardový obchod Splatnost k 18. 04. 2011

Pasiva 800 000 USD


Firma má v tento okamţik uzavřenou devizovou pozici pomocí forwardového obchodu a nevystavuje se riziku z budoucího vývoje devizového kurzu CZK/USD. Při stanoveném forwardovém kurzu 17,025 CZK/USD získá firma v době splatnosti celkem 13 620 000 CZK. V den splatnosti firma obdrţela od vystavující banky odběratele na bankovní účet částku 800 000 USD, kterou prodá Komerční bance za sjednaný forwardový kurz. V den vypořádání byl aktuální spotový kurz 16,754 CZK/USD. Vzhledem k tomu, ţe se firma zajistila pomocí forwardové operace a spotový kurz byl niţší neţ sjednaný forwardový, firma tak obdrţela mimořádný zisk ve výši 216 800 CZK. Výpočet mimořádného zisku: Mimořádný zisk = zajištěná částka * (forwardový kurz – aktuální spotový kurz) 800 000 USD * (17,025 – 16,754) = 800 000 USD * 0,271= 216 800 CZK. V případě, ţe by nastala opačná situace a aktuální spotový kurz by byl vyšší neţ sjednaný forwardový kurz, a to například na 17,318 CZK/USD, firma by utrpěla mimořádnou ztrátu ve výši 234 400 CZK. Mimořádná ztráta = zajištěná částka * (aktuální spotový kurz - forwardový kurz) 800 000 USD * (17,318 – 17,025) = 800 000 USD * 0,293= - 234 400 CZK. Výhodou forwardové operace je jednoznačně to, ţe společnost zná přesnou částku, kterou obdrţí a na základě toho je schopna lépe plánovat své budoucí cash flow.

5.1.2 Zajištění devizové pozice pomocí devizové opce Druhou alternativou k zajištění pohledávky v USD je vyuţití devizové opce. Firma XYZ, s.r.o. potřebuje v den splatnosti kontraktu prodat americké dolary, a proto zvolí variantu nákupu prodejní opce (put). Mŧţe vyuţít nabídky od Raiffeisenbank, kde má vedený druhý běţný účet v USD. V den sjednání kontraktu, tj. 18. 01. 2011 má firma XYZ, s.r.o. nezajištěnou zahraniční pohledávku ve výši 800 000 USD. 58

Obrázek 11: Struktura aktiv a pasiv před zajištěním pohledávky.


Bilance firmy XYZ, s.r.o.

Pasiva

800 000 USD


Firma XYZ, s.r.o. zajistí svou pohledávku v dolarech tím, ţe se postaví na devizovém trhu do opačné pozice a vytvoří závazek s cílem prodat 800 000 USD ve stejné době splatnosti jako sjednaný kontrakt. Pro sjednání kontraktu je nutné nejprve uzavřít s Raiffeisenbank Rámcovou smlouvu (TMA) a splnit bankou nastavený kreditní limit pro obchodování. Následující tabulka přestavuje tři moţnosti zajištění pomocí devizové opce od Raiffeisenbank. Tabulka 13: Nabídka put opce od Raiffeisenbank, a.s. na prodej USD za CZK.40

Banka

Druh opce

Splatnost

Strike (Rozhodný kurz)


Evropská put Evropská put Evropská put

18.4.2011 18.4.2011 18.4.2011

17,010 16,800 16,400

Premium (Cena za opci)

Premium v CZK

11 000 USD 5 000 USD 3 000 USD

199 848 CZK 90 840 CZK 54 504 CZK

Zdroj: Telefonická nabídka od pracovníka Treasury Raiffeisenbank, a.s., vlastní úprava.

Firma XYZ, s.r.o. si zvolila první variantu put opce při kurzu strike 17,010 CZK/USD a zaplatila dne 20. 01. 2011 opční prémii ve výši 199 848 CZK na účet u Raiffeisenbank. Obrázek 12: Struktura aktiv a pasiv po zajištění pohledávky.


Bilance firmy XYZ, s.r.o. Závazek v USD 800 000 USD Nákup put opce Splatnost k 18. 04. 2011

Pasiva 800 000 USD


Firma má v tento okamţik uzavřenou devizovou pozici pomocí měnové opce a nevystavuje se riziku z budoucího vývoje devizového kurzu CZK/USD. Zároveň má právo v den splatnosti opce toto právo nevyuţít a prodat pohledávku v USD na spotovém trhu. Spotový kurz v den splatnosti 18. 04. 2001 je 16,754 CZK/USD. Při uplatnění opčního práva by 40

Pro konverzi do českých korun byl pouţit kurz ČNB k 18. 1. 2011, a to 18,168 CZK/USD.

59

firma prodala bance 800 000 USD za 13 608 000 CZK při sjednaném kurzu 17,010. Na spotovém trhu by firma prodala dolary za niţší částku – 13 403 200 CZK. Vzhledem k tomu, ţe aktuální spotový kurz je niţší neţ sjednaný rozhodný kurz, je výhodnější pro firmu právo opce vyuţít. Při stanovení mimořádného zisku je zapotřebí ještě odečíst jiţ zaplacenou částku opční prémie ve výši 199 848 CZK. Výsledný zisk z opčního obchodu je 4 952 CZK. V následující tabulce jsou vypočteny potenciální zisky či ztráty z uplatnění opčního práva. Tabulka 14: Moţnosti uplatnění opčního kontraktu firmy XYZ, s.r.o. Hodnota Rozhodný pohledávky kurz

Zaplacené premium

800 000 USD 800 000 USD 800 000 USD 800 000 USD 800 000 USD 800 000 USD

199 848 CZK 199 848 CZK 199 848 CZK 199 848 CZK 199 848 CZK 199 848 CZK

17,010 17,010 17,010 17,010 17,010 17,010

Spotový kurz ve splatnosti opce 16,489 16,754 16,760 16,800 17,010 17,100

Hodnota Hodnota pohledávky při pohledávky při spotovém kurzu uplatnění opce 13 191 200 CZK 13 608 000 CZK 13 403 200 CZK 13 608 000 CZK 13 408 000 CZK 13 608 000 CZK 13 440 000 CZK 13 608 000 CZK 13 608 000 CZK 13 608 000 CZK 13 680 000 CZK 13 608 000 CZK

Zisk/Ztráta při uplatnění opce

-

Uplatnění opce

216 952 CZK uplatní 4 952 CZK uplatní 152 CZK uplatní 31 848 CZK uplatní 199 848 CZK uplatní 271 848 CZK neuplatní


Tabulka prezentuje výsledky čistých výnosŧ v CZK, které by firma XYZ, s.r.o. získala uplatněním opčního práva. V případě, ţe by byl aktuální spotový kurz na stejné úrovni jako kurz opce, firma by realizovala ztrátu ve výši zaplacené opční prémie (17,010 CZK/USD). V případě další narŧstající hodnoty aktuálního spotového kurzu by firma jiţ opční právo nevyuţila a prodala by americké dolary na spotovém trhu (17,100 CZK/USD).

5.2 Vyhodnocení zvolené strategie Firma XYZ, s.r.o. zvolila za zajišťovací finanční instrument nabídku od Komerční banky v případě forwardového kontaktu a nabídku od Raiffeisenbank v případě devizové opce. Oba tyto případy zajištění přinesly firmě XYZ, s.r.o. mimořádné zisky z kontraktŧ. Tabulka 15: Mimořádné zisky a ztráty firmy XYZ, s.r.o. z forwardového zajištění. Zajišťovaná částka 800 000 USD 800 000 USD 800 000 USD

Forwardový kurz 17,025 17,025 17,025

Spotový kurz 16,754 17,010 17,100

Konverze forwardu Konverzce spotu do Zisk/Ztráta do CZK CZK 13 620 000 CZK 13 403 200 CZK 216 800 CZK 13 620 000 CZK 13 608 000 CZK 12 000 CZK 13 620 000 CZK 13 680 000 CZK 60 000 CZK


60

Z výsledku analýzy vyplývá, ţe v případě budoucího spotového kurzu 16,754 CZK/USD je pro firmu výhodnější zajištění proti devizovému riziku pomocí forwardu neţ pomocí měnové opce. Firma XYZ, s.r.o. získala z forwardového obchodu mimořádný zisk ve výši 216 800 CZK. Naproti tomu z opčního kontraktu by získala niţší mimořádný zisk ve výši 4 592 CZK. V případě spotového kurzu vyššího neţ 16,754 CZK/USD bude pro firmu výhodnější zajistit se opět pomocí forwardového obchodu, při kterém vyinkasuje potenciálně niţší ztrátu (60 000 CZK) neţ v případě opčního kontraktu. Při volbě zajišťovací strategie musí firma analyzovat své moţnosti a znalosti v oblasti řízení devizových rizik. Není pravidlem, ţe výhodnější kurz přinese vyšší mimořádný zisk z dané zajišťovací operace. Vţdy záleţí na budoucím aktuálním vývoji devizových kurzŧ a na vhodně zvolené firemní strategii zajištění.

61

ZÁVĚR Řízení devizových rizik by mělo být součástí strategie kaţdé firmy obchodující na mezinárodních trzích. Kaţdá firma by měla adekvátně sledovat svoji otevřenou devizovou pozici a nalézt optimální řešení, jak tuto pozici uzavřít. Na českém bankovním trhu existuje řada bank, které nabízejí podobné zajišťovací instrumenty. Z výsledku analýzy vyplývá, ţe největší bankovní subjekty (Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka) nabízí produkty převáţně firmám s vyšším obratem či korporátním klientŧm. Podmínky kontraktŧ se odvíjejí od velikosti obchodovaného mnoţství podkladové měny. Naopak střední bankovní subjekty (GE Money Bank, LBBW Bank, Raiffeisenbank a UniCredit bank) se přizpŧsobují i poţadavkŧm menších firem a podnikatelŧm s niţšími obraty na trhu. Při analýze internetových nabídek bylo zjištěno, ţe nejrozšířenější nabídku zajišťovacích instrumentŧ má na českém bankovním trhu Komerční banka. Právem lze říci, ţe je „jedničkou“ na českém bankovním trhu v oblasti devizových opcí. Nabízí nejrŧznější kombinace zajišťovacích instrumentŧ, které v sobě zahrnují prvky měnových opcí. Česká spořitelna a ČSOB mají na svých internetových stránkách jen standardní nabídky zajišťovacích instrumentŧ. Telefonickým šetřením u České spořitelny a ČSOB bylo zjištěno, ţe nabízí i jiné varianty forwardŧ, swapŧ a opcí, ale pouze na základě individuálních poţadavkŧ konkrétních klientŧ. Ze středních bankovních subjektŧ nabízí nejrozšířenější produkty UniCredit Bank (např. měnové exotické opce a měnové bariérové opce) a Raiffeisenbank (např. měnové bariérové opce, asijské opce, window opce a indexové opce). LBBW Bank nabízí modifikaci opcí v podobě tzv. opční struktury, která je kombinací bezbariérových, bariérových a digitálních opcí bez nutnosti úhrady opční prémie. GE Money Bank nabízí nejmenší portfolio zajišťovacích produktŧ, a to pouze individuální spotový kurz a měnový forward. Výhodou těchto produktŧ je moţnost sjednání kontraktu prostřednictvím elektronické bankovní aplikace „BankKlient“41, která umoţní klientŧm pohodlně a bezpečně sledovat stav svých obchodŧ přímo z kanceláře. Jednotlivé zajišťovací instrumenty lze vzájemně nejrŧznějším zpŧsobem kombinovat a vytvářet tak řadu modifikovaných instrumentŧ, např. forwardové obchody s variabilní splatností, forwardové obchody s variabilním kurzem nebo bariérové opční kontrakty. Z

41

http://www.gemoney.cz/ge/cz/2/prime-bankovnictvi/bankklient

62

výše uvedeného je zřejmé, ţe vzhledem k náročnosti dané oblasti je pro subjekty výhodné obrátit se na kvalifikované odborníky (např. poradenské firmy nebo bankovní poradce). Pokud firma zvolí některý z nabízených zajišťovacích instrumentŧ, chrání se tak do budoucna proti devizovému riziku. Na druhou stranu mŧţe nastat i nepříznivá situace, ve které mŧţe firma utrţit ze sjednaného kontraktu ztrátu. V tomto případě by danou situaci měla vnímat jako náklad na zajištění z otevřené devizové pozice. Úkolem zajištění pomocí finančních instrumentŧ je především chránit firmu před markantními změnami devizového kurzu, které mohou přinést váţné finanční či dokonce existenční problémy. Záleţí vţdy na vedení firmy, jak na tuto ztrátu nahlíţí. Cílem této práce bylo provedení analýzy vyuţití zajišťovacích nástrojŧ pro řízení měnového rizika vyplývajícího z otevřené devizové pozice u vybraných bank v ČR a vyhodnocení nabídek pomocí modelového příkladu. V teoretické části byly popsány základní principy fungování devizového trhu, interní a externí metody řízení devizového rizika a nástroje při uzavírání otevřených devizových pozic. V praktické části byly popsány jednotlivé nabídky produktŧ u vybraných bank v ČR a následně byla provedena analýza těchto produktŧ podle tří hlavních kritérií – měnového páru kontraktu, minimálního objemu pro obchodování a maximální délce kontraktu. V závěru práce bylo provedeno vyhodnocení těchto nabídek včetně pouţití na příkladu z praxe.

63

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Tištěné monografie 1. DURČÁKOVÁ, Jaroslava; MANDEL, Martin. Mezinárodní finance. Praha : Management Press, 2007. 487 s. ISBN 978-80-7261-170-6. 2. DVOŘÁK, Petr. Deriváty. Praha : Oeconomia, 2010. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2. 3. JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty v praxi. Praha : Grada, 2010. 632 s. ISBN 978-80-247-3696-9. 4. KODERA, Jan; MARKOVÁ, Jana. Devizové obchody. Praha : BIVŠ, 2001. 212 s. ISBN 80-7265-046-7. 5. KRÁĽ, Miloš. Devizová rizika a jejich efektivní řízení ve firmě. Praha : Vox, 2003. 240 s. ISBN 80-86324-28-1. 6. REVENDA, Zbyněk; MANDEL, Martin a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 4. vyd. Praha : Management Press, 2005. 632 s. ISBN 978-80-7261-132-4.

Webové zdroje 1) Česká národní banka [online]. 2003-2011 [cit. 2011-04-22]. Aktuální prognóza ČNB. Dostupné z WWW: . 2) Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2011-04-27]. Kurzy devizového trhu. Dostupné z WWW: . 3) Česká národní banka [online]. 2010-11-08 [cit. 2011-01-15]. Obraty na devizovém trhu v týdnu od 18. do 22. října 2010. Dostupné z WWW: .

64

4) Kurzovní lístek [online]. 200? [cit. 2011-04-27]. Kurzy měn ČNB. Dostupné z WWW: . 5) Měnové páry [online]. 2009 [cit. 2011-04-25]. 3. část. Dostupné z WWW: . 6) Ministerstvo financí ČR. Euro a Česká republika (Zavedení eura v České republice) [online]. 2006-02-14 [cit. 2011-04-28]. Zavedení Eura v České republice. Dostupné z WWW: . 7) M%C4%9Bna. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , last modified on 8. 4. 2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z WWW: . 8) Vláda ČR. Vláda zatím nestanoví datum přijetí eura [online]. 2010-12-22 [cit. 2011-0415]. Vláda ČR. Dostupné z WWW: . Webové odkazy na jednotlivé analyzované banky a organizace http://www2.isda.org/ http://www.bis.org/ http://www.csas.cz/ http://www.kb.cz/ http://www.csob.cz/ http://www.unicreditbank.cz/ http://www.rb.cz/ http://www.lbbw.cz/ http://www.gemoney.cz

65

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŦ OBRÁZEK 1: PŘÍKLAD ZOBRAZENÍ OBCHODNÍ PLATFORMY X-TRADE BROKERS. ............................................. 12 OBRÁZEK 2: KURZOVNÍ LÍSTEK ČNB K 1. 4. 2011. .......................................................................................... 16 OBRÁZEK 3: KURZOVNÍ LÍSTEK ČSOB K 1. 4. 2011. ........................................................................................ 16 OBRÁZEK 4: VÝVOJ DEVIZOVÉHO KURZU EUR/CZK ZA ROK 2010. ................................................................ 17 OBRÁZEK 5: VLIV ZMĚNY DEVIZOVÉHO KURZU NA BUDOUCÍ OČEKÁVANÉ CASH FLOW. .................................. 20 OBRÁZEK 6: VLIV ZMĚNY SPOTOVÉHO KURZU NA ÚČASTNÍKY FORWARDOVÉHO OBCHODU. ........................... 28 OBRÁZEK 7: DRUHY DEVIZOVÝCH OPCÍ. .......................................................................................................... 35 OBRÁZEK 8: DEVIZOVÝ KURZ ČNB PRO CZK/EUR ZA OBDOBÍ SRPEN – LISTOPAD 2010. ............................... 56 OBRÁZEK 9: STRUKTURA AKTIV A PASIV PŘED ZAJIŠTĚNÍM POHLEDÁVKY. ...................................................... 57 OBRÁZEK 10: STRUKTURA AKTIV A PASIV PO ZAJIŠTĚNÍ POHLEDÁVKY FORWARDOVÝM OBCHODEM. ............. 58 OBRÁZEK 11: STRUKTURA AKTIV A PASIV PŘED ZAJIŠTĚNÍM POHLEDÁVKY. .................................................... 59 OBRÁZEK 12: STRUKTURA AKTIV A PASIV PO ZAJIŠTĚNÍ POHLEDÁVKY. ........................................................... 59 SEZNAM TABULEK TABULKA 1: NABÍDKY INDIVIDUÁLNÍHO SPOTOVÉHO KURZU U BANKOVNÍCH SUBJEKTŦ V ČR K 31. 3. 2011. 41 TABULKA 2: NABÍDKY FORWARDOVÝCH OBCHODŦ U BANKOVNÍCH SUBJEKTŦ V ČR K 31. 3. 2011. ............... 42 TABULKA 3: SROVNÁNÍ NABÍDEK SWAPOVÝCH OBCHODŦ U BANKOVNÍCH SUBJEKTŦ V ČR K 31. 3. 2011. ..... 44 TABULKA 4: SROVNÁNÍ NABÍDEK DEVIZOVÝCH OPCÍ U BANKOVNÍCH SUBJEKTŦ V ČR K 31. 3. 2011. ............. 46 TABULKA 5: SROVNÁNÍ NABÍDEK ZAJIŠŤOVACÍCH INSTRUMENTŦ U VYBRANÝCH BANK V ČR K 31. 3. 2011. .. 48 TABULKA 6: SROVNÁNÍ NABÍDEK ZAJIŠŤOVACÍCH INSTRUMENTŦ PODLE DÉLKY OBCHODU. ........................... 49 TABULKA 7: SROVNÁNÍ NABÍDEK ZAJIŠŤOVACÍCH INSTRUMENTŦ PODLE MĚNOVÝCH PÁRŦ OBCHODU............ 51 TABULKA 8: VYHODNOCENÍ NEJVÝHODNĚJŠÍ NABÍDKY PRO MĚNOVÝ SPOT. .................................................... 52 TABULKA 9: VYHODNOCENÍ NEJVÝHODNĚJŠÍ NABÍDKY PRO MĚNOVÝ FORWARD............................................. 52 TABULKA 10: VYHODNOCENÍ NEJVÝHODNĚJŠÍ NABÍDKY PRO DEVIZOVÝ SWAP. .............................................. 53 TABULKA 11: VYHODNOCENÍ NEJVÝHODNĚJŠÍ NABÍDKY PRO MĚNOVÉ OPCE. .................................................. 53 TABULKA 12: PŘEHLED NABÍDEK FORWARDOVÉHO OBCHODU KE DNI 18. 01. 2011 ......................................... 57 TABULKA 13: NABÍDKA PUT OPCE OD RAIFFEISENBANK, A.S. NA PRODEJ USD ZA CZK. ................................. 59 TABULKA 14: MOŢNOSTI UPLATNĚNÍ OPČNÍHO KONTRAKTU FIRMY XYZ, S.R.O.............................................. 60 TABULKA 15: MIMOŘÁDNÉ ZISKY A ZTRÁTY FIRMY XYZ, S.R.O. Z FORWARDOVÉHO ZAJIŠTĚNÍ...................... 60

SEZNAM GRAFŦ GRAF 1: PRŦMĚRNÝ PODÍL MĚNOVÝCH PÁRŦ NA OBJEMU OBCHODŦ NA DEVIZOVÉM TRHU ZA DUBEN 2010. .. 15 GRAF 2: PRŦMĚRNÉ DENNÍ OBRATY NA DEVIZOVÉM TRHU V ČR (2000-2011). ............................................... 26 GRAF 3: ZISK A ZTRÁTA Z LONG-CALL POZICE ................................................................................................. 36 GRAF 4: ZISK A ZTRÁTA Z SHORT CALL POZICE ................................................................................................ 37 GRAF 5: ZISK A ZTRÁTA Z LONG PUT POZICE .................................................................................................... 38 GRAF 6: ZISK A ZTRÁTA Z SHORT PUT POZICE .................................................................................................. 38

66

Řízení měnového rizika

Recommend Documents