Živá zahrada u Domovinky Cílem této snahy je vytvořit živé, příjemné místo pro relaxaci, aktivní činnosti, setkávání generací i obyčejnou lidskou komunikaci. Zahrada je v současné době velmi málo navštěvovaná, cvičební prvky v průběhu léta přilákají aktivní seniory, ale čas strávený v zahradě je spíše kratší. Soužití člověka s přírodou, na které byli naši senioři zvyklí a my je tak někdy marně hledáme u svých dětí, je jedním z hlavních motivů pro změnu. Cíl: Zahrada jako biotop mnoha živočichů (ne jen lidí), dobré místo pro růst rostlin a stromů, dobré místo pro lidi. Aktivity: 1. pokácení některých nevhodných dřevin 2. vhodné stromy a keře – zakoupení a výsadba 3. vyvýšené záhony „smyslů“ – vybudování a osázení 4. hmyzí domečky – výroba a instalace 5. skalky pro ještěrky – vyskládání kamenných skalek na slunná místa 6. budky a krmítka pro ptáky a netopýry – výroba a instalace 7. Jezírko, případně napajedlo pro ptáky a hmyz – vybudování jezírka, výroba a instalace pítek 8. instalace zvukových a hmatových prvků – výroba zvukových a hmatových prvků a instalace do zahrady 9. lavičky a altán či pergola, pro odpočinek – výroba či zakoupení laviček, altánu nebo pergoly a instalace do zahrady 10. informační tabulky k jednotlivým prvkům v zahradě, rostlinám, živočichům s popisem a fotografiemi, navigace a chodníky – výroba a instalace
Pokácení některých nevhodných dřevin Stávající druhové složení dřevin na zahradě je hluboko pod potenciálem, který velikost zahrady nabízí. Zejména druhová diverzita bezobratlých je díky tomuto složení výrazně nižší, než by mohla být. To je dáno především díky většímu zastoupení geograficky nepůvodních druhů keřů, které nejsou pro naše druhy bezobratlých tolik atraktivní. Nevýhodou z pohledu biodiverzity jsou i větší plochy keřových či stromových výsadeb tvořených stejným rostlinným druhem. Skupina smrků pichlavých neposkytuje vhodný biotop pro příliš mnoho zástupců naší fauny (v úvahu připadají zástupci bezobratlých a ptáků). Velmi kyselým opadem jehlic navíc znemožňuje růst bylinného patra (ať již přírodě blízkého či nepůvodního složení).
Skupina tvořená výhradně borovicí klečí opět neposkytuje vhodný biotop pro větší množství druhů bezobratlých a opět svým opadem limituje i výskyt rostlin v bylinném
patře. Keřové skupiny tvořené větším množstvím kdoulovců a keřových forem mochen opět nenabízejí vhodné biotopy pro zástupce bezobratlých.
Vhodné stromy a keře Nevhodně vysazené dřeviny navrhujeme nahradit geograficky původními druhy, které skýtají vhodnější podmínky pro bezobratlé i ptáky jak z hlediska potravních, tak i stanovištních nároků. Jde o následující druhy stromů: Jeřáb břek, ovocné stromy (odrůdy, nikoliv "čistý" druh - ten je vždy příliš velký), javor babyka keřů (stromů keřového vzrůstu): Hloh obecný, brslen evropský, jeřáb ptačí, jalovec obecný, svída krvavá, dřišťál obecný, dřín obecný, řešetlák počistivý, zimolez obecný, klokoč zpeřený, ptačí zob, kalina obecná, líska obecná a trnka obecná Vyvýšené záhony „smyslů“ Zejména pro seniory, ale i pro přiblížení ostatním cílovým skupinám, máme v úmyslu vybudovat v zahradě několik vyvýšených záhonů s bylinami různých druhů. Cílem je umožnit zkoumání, zejména rostlin, různými smysly: Zrak Běžně rostliny vnímáme zrakem. Vnímáme tak rostlinu jako celek, její tvar, různé znaky, barvu květů, listů, kůry. Zrakem vnímáme základní vlastnosti rostliny, jako jsou barva, struktura a textura rostlin. Každá rostlina má mnoho různých barev. Během většiny roku na nás působí barva listů a kůry. Kvetení rostlin je vždy časově omezeno, ale květy jsou velmi ceněné a oblíbené. Jejich barva tedy hraje také významnou roli. Čich Vůni způsobují různé látky rozptýlené ve vzduchu. U rostlin to jsou aromatické látky – silice – vylučované většinou květy, ale velmi často i listy, kůrou a ostatními částmi rostliny. Vůně a pachy jsou významným zdrojem informací a slouží k dokreslení představy o vnějším prostředí. Vůně nás dokáže pozitivně
naladit, navozuje chuť k jídlu i pocit sympatie k jiné osobě. Vůně rostlin má většinou velmi pozitivní účinky na náladu člověka. Vůně se také využívají přímo k léčbě. Některé vůně organismus povzbuzují, jiné uklidňují. Vůně tak příznivě působí na psychickou pohodu člověka. Aromaterapie používá k léčbě především použitím rostlinných esencí, rostliny v přírodě však mají shodné účinky. Stačí si jen utrhnout lísteček… Hmat Každou rostlinu můžeme číst hmatem. U menších rostlin si tak nevidomý může získat představu o tom, jak daný druh vypadá, jakou má stavbu větví, velikost a povrch listů a květů. Ve speciálních zahradách je vhodné používat rostliny, jejichž hmatově čitelné vlastnosti a odlišnosti jsou výrazné (tuhé hladké listy, měkké vlnaté listy, drobné listy, velké listy). Také je důležitá relativně velká odolnost rostliny k poškozování, k němuž může během ohmatávání docházet. Sluch Na první pohled nejdou slova zvuk a rostlina příliš dohromady. Ale co třeba šumění listí ve větru? A zpěv ptáků hnízdících v korunách stromů? A víte, že když zatřesete stvolem zvonků doopravdy zazvoní? Se zavřenýma očima toho v zahradě uslyšíme mnoho. Ve větru šustí listy trav i plody lnu (Linum) nebo třeslice (Briza). Také lusky ve větvích dřezovce (Gladitsia) nebo katalpy (Catalpa) vydávají chřestivý zvuk. Z letniček pak chřestí třeba makovice nebo plody černuchy (Nigella). Chuť Chuť bývá poměrně opomíjeným smyslem při tvorbě obytných zahrad i veřejných prostor. Přitom je velice příjemné si při procházce zahrady jen tak „zobnout“ lesní jahody nebo kuličky rybízu. Také čerstvé bylinky na vaření nebo do čaje přijdou vhod nejen v rodinné zahrádce. V zahradách smyslů se zásadně nepoužívají nebezpečně jedovaté rostliny
Hmyzí domečky Jednoduše a snad ještě jednodušeji řečeno, hmyzí domky jsou určeny pro samotářské druhy včel a vos a dalších druhů tzv. solitérů, kteří netvoří tradiční společenství, ale žijí jednotlivě. Někoho, pravda, může odradit, že se jedná o dobrovolné lákání hmyzu na soukromý pozemek. Věřte ale, že tento hmyz se u vás, pokud máte alespoň minimum kvetoucích rostlin, nachází a pilně opyluje a opyluje. Proto se uvádí, že se jedná o domky pro UŽITEČNÝ HMYZ. Každé jaro, stejně jako ostatní, si pak tyto druhy hledají místo - nějakou dutinku - kam nakladou další pokolení. Umístěním takovéhoto domečku na zahradu umožní samotářkám a samotářům pohodlné a stylové bydlení. Skalky pro ještěrky Ještěrky potřebují nějaké ubytování, ideální je suchá zídka bez malty nebo skalka, část by měla být širší asi 1 metr. Ještěrky zahrabávají vajíčka do písku nebo do jiných sypkých materiálů, malé ještěrky se líhnou obvykle v červenci. Asi kbelík písku by měl na líhniště ještěrek stačit.
Budky a krmítka pro ptáky a netopýry Jedním z nejznámějších a nejrozšířenějších způsobů pomoci ptákům je výroba a vyvěšování ptačích budek.
Není třeba chovat v zahradní voliéře papoušky, aby byla zahrada plná ptačího zpěvu. Volně žijící ptáci, neuvěřitelně rozmanití a půvabní, ji oživí, pokud jim k tomu poskytneme vhodné podmínky. Ti, jež si staví hnízda v náruči stromů a keřů, potřebují dostatek husté vegetace. Hnízdo s ptáčátky nejlépe ochrání například husté trnité keře hlohu. Ale zbývá mnoho ptačích druhů, které pro hnízdění nutně potřebují bezpečné dutiny stromů. Těch ale v přírodě, spolu se starými stromy, stále ubývá. Přirozený cyklus stromů, kdy dlouhou dobu odumírají, snadno se v nich tesají dutiny a teprve po desítkách let padnou a poskytnou potravu broukům a půdě živiny, je obvykle předčasně přerušen. Nejrychlejší pomocí pro dutinové ptáky je vyvěsit jim vhodné, bezpečné a komfortní hnízdní budky. Obdobně na tom jsou i netopýři. Jedná se o velmi užitečné živočichy, kteří pojídají hmyz, včetně můr, much, brouků a komárů. Jeden netopýr sní za jedno léto desetitisíce komárů. Počet netopýrů klesá z důvodu ztráty přirozených úkrytů a vyrušování. Umístěním budky pro netopýry můžete přispět k rozšíření míst, kde mohou netopýři odpočívat, případně se rozmnožovat nebo zimovat.
Jezírko, případně napajedlo pro ptáky a hmyz Velkou a doposud trochu opomíjenou pomocí pro ptáky, a to nejenom v době hnízdění, je budování napajedel a koupadel. Tato zařízení budujeme zejména v místech, kde chybí přirozené vodní zdroje nebo jsou z nějakého důvodu pro ptáky nepřístupná či nebezpečná, a dále v obdobích sucha, kdy vyschnou i poslední kaluže a drobné vodoteče. Pokud jsme do některých míst přilákali ptáky vyvěšováním budek či vysazováním a sestřiháváním keřů, měli bychom se rovněž zajímat, zda mají dostatek vody na pití a koupání. Absence vhodného zdroje vody může některým druhům ptáků znemožnit hnízdění na jinak vhodném místě či vést k menší hnízdní úspěšnosti. Pamatujme na to, že některé
menší druhy ptáků se nevzdalují od svého hnízda dále než několik set metrů. Velkým problémem je nedostatek vod zejména ve městech. Napajedla a koupadla jsou také vhodným místem pro pozorování a fotografování ptáků, zejména druhů, které jinak žijí poměrně skrytě a nejsou běžně k vidění. K napajedlům často zaletuje i řada ptačích druhů ze širšího okolí, o jejichž přítomnosti nemáme jinak ani tušení. Nejlepším způsobem je zpřístupnit ptákům již existující vodní zdroje. Pokud nejsou žádné k dispozici, je potřeba vybudovat umělé napajedlo. Napajedla pro ptáky využívají samozřejmě i včely či vosy samotářky a celá řada dalšího hmyzu. Instalace zvukových a hmatových prvků
Na doplnění již dosti zajímavých podnětů, které umožňují rostliny a dřeviny, je vhodné umístit do zahrady smyslů i objekty, které je možno rozpoznávat hmatem. Může se jednat o kameny, keramické výrobky, výrobky ze dřeva, ale i kovu či jiných přírodních materiálů. Zajímavostí mohou být předměty
uschované uvnitř keramických nádob nebo v dutinách dřevěných kmenů apod.. Tento prvek umožňuje, jak dětem, tak i dospělým, odhalovat určité tajemství, cvičit hmat a také paměť v případě, že si má zapamatovat, co ve které nádobě bylo ukryto. Zvukové prvky mohou být opět různého charakteru o tzv. Dendrofon, Zvonička, keramické koule, podzemní telefon, „vodopád“ apod..
Lavičky a altán či pergola, pro odpočinek Vzhledem k tomu, že primárně má zahrada sloužit seniorům a zdravotně postiženým občanům, domníváme se, že je nutné vytvořit zázemí pro odpočinek posezení, komunikaci a sdílení se, v příjemném prostředí zahrady. V letních měsících je zahrada vystavena přímému slunci a stromy zde nejsou takové, které by vrhaly dostatečný stín. Zahrada by potřebovala pergolu, nebo vzdušný lehký altán, který by umožnil sdružování lidí v příjemném chládku, kde bychom si mohli v létě zazpívat, popovídat, odpočinout nebo jen tak sedět a pozorovat dění okolo. Stejně tak je zapotřebí opravit lavičky a umístit je na vhodná místa, aby sloužila svému účelu. Informační tabulky k jednotlivým prvkům v zahradě, rostlinám, živočichům s popisem a fotografiemi, navigace a chodníky. Nezbytnou součástí celého projektu jsou popisky v několika „jazycích“ a to tak, aby byly srozumitelné dětem, seniorům, nevidomým, ale i zvědavým dospělým. Předpokládáme jednoduché popisky s fotografiemi a obrázky, texty v Braillově písmu i podrobnější popis pro zvídavé návštěvníky. Navigace včetně chodníků pro nevidomé, barevně rozlišené sekce jsou už jen třešinkou na dortu budoucí zahrady smyslů, kterou chceme vybudovat.
