Číslo
Vychází
26.
1.,
měsíce
hodině.
Expedicí
Ve i ta v
jích
BftMMML
se
ale-
Nových
Běh
Předplácí
10.
o
Roberta
u
1859.
1
čtvrti.
se:
2
pnll.
zl.,
4
celor.
zl.
2zl.
15k., pull.
Odpovědný
časopis
měsíční
s
notovou
č.
1 zl.
30k.,
cel, 4zl. 6 Ok.
Hudební
zl.,
rak.
Spostou: čtvrti.
116.
c.
2.
20.
10.,
každého
nachází
záK.
10.
č.
r.
přílohou
redaktor:
Nakladatel:
Emanuel
USelíš.
Robert Veit
Polská hudební přísloví. Sestavil
Václav
lidu
buď
„Nema
prypovístky Rusínské
Hojně
bujně
a
překrásné plody valně než
národní
ku
i
národa,
jeho
čtenářům
i
byt
vrhaly
tom
v
našinců
pořekadla,
nichž
objevuje,
a
„Kadencyje
pověsti"
soukmenovců;
světla.
tím
as
náš
se
jichžto
dím,
osvěty
odvětví
podobná
přísloví někdo
se
přísloví
a
dů-
český
zajisté dosti valný
Czestochowskie
bude.
skrzyni
ze
hranicích
světější kde
pruského
P.
od
často
svaté
zavěracího
přestávala sluchu
že
akkordu
Poláku
nestojí
Cest
o
c
o
v
„Jak Tento
pochyby do
v
šedých
toho
ono
přísloví, říci,
slovem
to
za
utnul
hudebním
nejsou k jsou
děl
též
ze
Čechách z
časův
a
jakoby
a
užívají ničemu, skříně
es z
tak
toho
sudu
když
chce
někdo
scho č vlez
graja."
nejstarších,
známý neb
původ
staroslovanských, *)
jest
nástroj
a
jeho sahá jest
u
bez až
prostého
do
e
j. který
Kobza v
Irsku,
dali k
)
Starožitnosti
vofyiíce
(na
slovanské
představují
dudách.? budícího.
nám
rytíře
na
ve
něco
mimo
to
rusínsku
asi
nynější kytáře.
ban-
svých
na
lutnistův
Zykmunta
každý
úmyslně
též
Sta-
wežmie též
ji
a
vě-
tohoto
hrajut" zacz
zamluvit Jiné
mu
si
se,
v
kobzaři
kostelních
zápasů;
aby
ciníce
case
a
uslyšeli
rozsudek
ho-
„Jak
který může
může.
hudebním se
j.
kotru
v
člověka,
vybrati
scházívají
t.
upomínka,
libo píšfalu si zahrati
národním
uměleckých
t o"
e
odvracuje
to
líčí
všeho
zvláště
nástroje
přísloví:
zas
ob-
odpovídá
jako
se
píšfala,
Ukraině
na
od
k i
z
i I k a)
p
vlízje
podnes
starcové
u
Rusi
pronášívá
a
jakou
shromažďuje
soupeříc,
nieza-
po
(s
hraje"
vesnicech,
šedovlasí
bec
j
předmětu.
jest
odbývání
mezi
té
zbohatnuv
kde
patrně
hudebního
zvěčnil
přísloví
a
očeret
na
ale
dudku
začato,
dudku
rákosí
lidu íf
v
což
umění
„Nie
Červené
hrává,
rozpočatého
čofovík
ujmu
grač
krále
dudka
se
na
es
z
od
dvoru
přísloví:
tuju
„Ni
obliby
na
kterémž
se
výraz
Kochanowski.
dumky
„Ne
a
nejvýtecnějších
z
lutnia,"
lid
v
vlastního
lakových lutnislův
ozdobou
nejen
prostý
své
od
vo-
se
v
hudby
podobá
drželi
Rusínů nazývá
polskému:
vor
ho
názvu
dud,
Lutnia,
jednoho
Jan
pěvec
které
ne
se
Pozdnějšího
„Lutnista
nižší
polští
slávu
užívá
y)
bez
hrají"
starožitných
sobě.
Bekwarku
vzaté:
Rusové
a
tak
umilknie,"
proti
zachovalo
d
přísloví:
polských, jenž byl
líbené
měch,
nazývají
člověka
hlupáka.
j
(theorban)
pánové
hlasný
ke
rozdílení
jich
a
kreslí
polštině
v
gayda
jisté
dvořích,
**) vůbec
až
durka
rého,
totiž
zhotovuje,
dudy nadmeš,
polské
kladení
Možní
kůže
přísloví
opovržením
s
cznie,
t.
nadmi
a
se
nástroje,
kobzou, **)
Čechách
(v
a
jeví
kozí
z
uvedené
znamená
g
Hoře,
necekajíc
ano
kterého
„že
j d
tohoto
Že jedna
oblíben.
u.
„Jak
dudá
na
jak
hudebních
dobrém
že
zdání:
částí
aneb
velmi
posud
kozou
Výše
Nej-
poněvadž
a
jakbys
o
na
sk é."
dudy
jeden
částí
septimě
na
básních
ctění,
za
h
z
svědčící
špatných
o
často
bídně
hrávala;
nikdy nehledívala;
povstalo
:
bývá
Jasné
na
o
U
obrazem
dosti
jednotlivých
konec
na
chrámu
Polště
v
divotvorným
s
kostelní
posud
a
městeěko
nádherném
v
vykonávání
u
chtíce
Slezska
kapella
bývalo
tato
mši
Marie
dávna
lidnaté
jest
k
ň
po
Jasno-Górskiéj." Czestochovva
y
též
vyslovuje
podávám
aby
národní
pocel
ka-
vzděla-
hudebních
přáním,
sestaviti
tak
Pročež
několik
tuto
af
pravdivého
jedno
na
J
vykvetající
a
telecí
z
Poláci
přísl.
slovanské
poznání
pramínek
pokusil, v
našich
pro badatele
jen
úmyslu
oto
seznání
pravdy."
krajích
„písně
:
bližšímu
„Dalibora"
polských
vtip
též
k
nár,
pořekadla, tato,
a
jsou
příspěvkem
rakteru nosti
pravému
přísloví
filosofie,
vážným
z
ducha národního
přispívají
však
slovanských
po
bez
ruského
a
nejhlavnějších
z
Dunder.
polského
#
tedy becící
nástrojem čili
du-
slavností množství kobzu
vyvolávají
a
vítěze
202
Ačkoliv
jazyk
českému
jící
„hudba,"
cizého
nejvíce
gedzič
dební
nástroje).
tolik
mená
„ký
rovo:
i
šehrad
gesl,
básnictví
vůbec
aneb
jehož
užívalo
ku
se
slovanští
často
černokněžnictví
svědčí
o
„Nie
starožitném
české
ševní ;
aneb
chvála
„Nemluv hop, „W
vyhoví,
Cech
a
můj
na
prázdné
„ne
neb
pěvcové
své
ve
wielkim
po
tolik
hebrejské,
velkou
radost
odpovídá
du-
českému:
říkává
C
oktávová,
méně
ale
méně
když
mu
pádu poví:
„To
je
někdo voda
se
musí
spustit
zvukovat
nejiti jiných
mošnou
stává
se
bassu
neb
ledy
„spouští
nos
dolů
jest
c
g
poloha
kvintová.
poloha
g
některá
trojzvuku více,
tonika
uspokojení
čili
oktáva;
kvintovou
polohou
v
kvinto-
všech
neboť
třech
učeň
dříve
neb
stupni,
oby-
se
tonika
se
kvintovou stavu
ve
cvičení
tou-
rozličných nedovede
pokud
neustane,
hbitě
polohách akkordech
v
nás
Od
Úloha:
by
ukončení
zanechává
polohou
skladby
trojzvuku,
polohou
kterémkoliv
na
zručnost
závěrek
že
jakékoliv tónině,
v
neboť
hráti;
ve
nelze
jinak
dosáhnouti.
vlastní
Těsná
akkord často
„ano
na
nos
rozpoložení
prý
při-
čili
Trojzvuk se
se
ho
základním nad
Máme-li a
posud tonem
touto
ujiti
vždy znáti
se
trojzvuku.
naučili,
nacházela oktáva
v
takové
by
jmouce
bass,
kterýkoliv
(bassu,
tenoru,
se
a
postavé,
nad
akkordu
hlasy
harmonii
nazýváme
tenkráte,
tak
blízko
intervall
žádný akkordní
že
nedá.
c
e
ani
C-e,
mezi
dá
vložiti,
neb
poloha
o
jesf
rem
a
těsná
e-g,
ani
sebe,
mezi
vyvložiti
ni
a
tomto
v
akkordu
harmonie
altem)
nebo
alt,
případu
alt
velkým
soprán
mezi
n.
mezi
poněvadž e-
se
akkordní
př.
c
g
g~e (teno-
(altem
c
že
harmonie
jest
že
rozptýlena:
c;
prosto-
rozdělené,
a
říkáme,
rozšířena,
nachází
tak
hlasy
mezi
rozšířena,
se
tomuto
nemá.
mezi
a
k
žádný
g-c
akkordu
částky
jelikož
trojzvuku,
poloha
rnezi
místa
povzdálené
tenor
ton
c
naopak
sebe
od
jesf
ton
náležející
Jsou-li rem
c
g
mezi
touto
pránem)
hlasů,
sopránu)
leží
neupotřebené
Podobně
vyhověti
intervall akkordu
altu,
akkordu
polohu
neb
části
trojzvuku.
pohybování
rozšířenou
so-
a
bezprostředně
terce,
chybnému pokračování,
a
chodit'
Blažek.
neobjeví
kterýchž
akkordu*
polohu
stojí—li
se
zase
zpěvnému
volno,
hlase
nám
těsnou
dle
se
Tadeusza"
polohy
z
tonů,
kwinte"
říditi
nýbrž
akkordu.
poloha
vzdálenosti
a
známe
sestává,
Těsnou
vůlí;
Fr.
rozšířená
a
kvintu"
na
nos
žebrotě).
po
Rozličné
koliv
c
e
sopránu
přichází,
poloh trojzvuku
(Pokračování,)
také
v
očekávání.
a
Podle
„bassowac"
„špiewač
Podává
býti
neb
tercovou
e
sopránu,
v
Největšího stupně
sopránu nacházela;
i
žebnosti
má
jenž
piano.
manitému
C
budeme
oktávovou
tercovou
Část' theoretická při vyučování na
a
se
uspokojeni
stává
čejně
akkordu
kvinta,
nejho-
v
tercovou.
mezi
nad
který
musikál-
„podivně
(Spušczyč
za
a
člověku,
o
basovat,"
zpívá."
svěsit
polsku
po
zvykle
jednomu
jak jsme
oktáva
kvinty
C
poloh
uspokojuje.
nachází-li
dojdeme,
tří
těchto
z
tu
polohu
tercová,
e
roz-
intervallu,
se
neb
terce
trojzvuku
v
c
g
cit
náš
trojzvuk
Polák,
stává-li
Následovně
vou.
v
slovo
Nachází-li
případu nazýváme
Odtud
přeskočíš."
že
prý
iTadeuše
s
gusía
výraze
ve
až
přísloví
takovém
říká
kapsy,
rozmarů
adhae-
Pojmenování však
podle toho
se
postavení troj-
postavení trojzvuku jmenujeme po-
takové
hlase,
Některá o
řídí
nachází.
oktávovou;
husle
o
akkordu
toto
ok-
kvinta,
brzo
sopránu
Rozdílné
pří-
melodických
z
mlýn."
Ostatně
níms"
básníci
No ti
vyznačuje
zas
graj" v
Dávnější
l k u."
ÍJ
Bohu,
až
mi
to
i
sopránu
tom
do
nazýváme jeho polohou.
se
v
klade
se
dílem
a
trojzvuku.
terce
polohy
lohu
hudbu
že
ličné
věštbami.
alleluja,
uvedené
výše
i
Alleluja
špiewaj
p
co
spolu
neb
táva
harmonických
z
stává,
se
řejším
Vy-
guslařích
o
čarodějnictví
se
Lumí-
nástroj,
—gusle
slovanských.
a
zna-
hudebni
jeho původu, když
zanášeli
Halleluja
ideálně
zpěvu.
vzpomínajíce
rens
gesl
čin
tedy
zvuku
staro-
pohýbal
nejznamenitější
těchto národních bardech
dávnověkosti
totiž
provázení
od
zas
varyto
bieše
pěniem
uvádějí gesl
útvorech
svých
v
aneb
vlasti"
vsě
gedzba,
jest:
Bojanova
a
lyra
va
i
slovy
mluvě
obecné
v
ten
výraz
a
se
gedzič pochází
Slovo
Apolo
co
užívá
Dílem
odpovída-
výraz
naczynie gedziebne (hu-
(housti),
nástroje
zvláštní
přece
„muzyka"
odtud
slovanského
má
polský
musí
v
roz-
polohou Z
nám
kterém-
upotřebiti.
šířenou, ton
c
c
rozšířenou
těsné
nebo
e
neboli
harmonie
dáme-li
tenoru
g
ton
přenechá-li
c
e
c
g
nazvati
sluší
rozptýlenou. utvoříme
altu se
g.
o
sobě
oktávu
zase
altu \
harmonii
níže
nebo
do
roz-
tenoru
abychom
a
se
203
určitěji a
kratšeji
a
tenor)
vyjádřili, neb
vymění
harmonii rozšířenou;
stala
však
že
tím,
dali
Těsná
harmonie Zdali
objemu
šířenou
docíliti, mezili,
Pročež
by
toho
se
nad
výše
nešetří
blízké
musí
tonů
dohromady splývají,
nebo
hlasův,
užívání
i
jesf
z
zhusta
se
hlasů
zvuku
později
v
ukládá-ii
postačí,
rozšířenou
polohu
také
a
by
a
udělal
hraní
skladbách
pro
neb
mužských zase
za-
se
se
cis,
žák
Prozatím
polohy
k
tomu,
by
panovala
klapkami,
němžto
dá.
Pro
jimiž
1814
k
nimi
akkordu,
hledíme
souvislost,
od
a^u
„
„
a
„
příznivého
Můller
jenž
juž
Jeho
nástroj
týž
H
od
objem byl
vynález
až k
jenž pohyblivé
Paříži,
vynašel
c
tak
jako
altoviola.
Podobný
nazýval,
zho-
Drážďanech.
v
F.
Mnohem
operu
comique
zavedl,
klapek
u
též
hlubokým
rohu.
člena
avšak
též
se
tříčárkovanému
kladky
Oznámilf
Pařížskému;
malým
Jansense,
něj prostran-
na
Grenser
Jind.
(1793)
13. hráti
pohodlně
nepovstal,
jenž
s
s
přikryty
bassetního
z
klarinet
klarinetobassem
se
dříve
je
začínáf
jmenuje;
utvořil
nástroj, tovil
klarinet,
altový
nástroje
úplně byly
Můller
výroku.
d,
kousky,
konservatoriu
vynález
dis,
malé pružné
dírky
chřest
žádný
totiž
Mnoho
téhož
vzal
r.
stranou
a
oktávy
tónin
přidělav pod klapky
docela
svůj
nedošel
hlavně
takřka
čímž
D
tenoru
c
&
c „
bassu
do
»
„
E „
„
g
aby
c
neb
pohodlněji
jedné klapky
s
na
druhou
sklouznouti
1
Vídni
mohly. Zhotovitel tovil
»
hře
při
vy-
učinil
Yídni
Yynašelf
zvuku
že
as
nerozšířil.
se
všech
ze
výhody dosáhlo,
se
že
se
barvitost
výbornou
B-klarinetu
ství
a
na
malé
zdokonalení
Můller.
Ivan
neb
prodloužil
však
k
přispěl
nejvíce
Lefevre;
dolejší konec,
tony
tento
jed—-
s
trojzvuku.
*) Obyčejný objem sopránu [čidiskantu] jest
i>
Nález
velezasloužilý
mladší
akkordu mezi
hluboké
ještě 4
že
změnu,
ve
des
nástrojů
později
Stadler
(schalltrichter)
F-klarinetem
těsné
hudebník
se
Dále
Klapku
jednoučárkované gis
nálevku
získsh
snad
nalezl
také
čímž
c
také
se
des
klarinetu
ukáže
se
těsné
u
ohnul,
prsty od
neb
Dvorní
daly.
zvuční
v
Pokračujíce
cis
nalezl.
an
neb
zhotovitel
znamenitý
je
klapky
6,
cis
to
to
dal.
vyvěsti
dvoučárkovaným
Brunšviku
v
zdaž
dvě
a
jesf klapka
způsobem
času
1766)
kteréž
pomocí
zvaný
trojzvuku.
Souvislost
(f
lišeni,
v
hráti.
svého
dírek
7
K.
1707).
jen
vypátraf;
se
přidělána
s
Jana
Norimberce
v
klarinety toliko
klapka
flétnáře
první exemplář;
nedá
A,
Později
byla
Fritz
B.
neb
uměleckým
jen
kteréž
es,
r.
středních
musí
z
že
vadí.
na
Nejen
akkordu
ton
zhotovena
a
B
C,
měly.
f
1700 zhotovil
a
jeho první
b
pak
tento
a
rozeznávání
jasného
:
a
sou-
hlasy
prospěšné
vypracovati
tonů
že
kde
že
jisté,
1801
hlasu. *)
zvláště
Úloha
žákovi,
se
Tam
proniknutí
poloze
pokusiti příklady
z
pouze
harmonie.
rozšířené
ve
při
ujmu
odkázána
do
překro-
nemálo
pohybu
rozvinu,
tam
v
klarinet
věsti
na
tři
1690
1655
Lipsku
v
od
jesf
vynalezen
(nar.
roky
Mezi
hleděti;
Někqlik
souditi,
objevuje
a
hlasu
objem
Dennera
noučárkovaným
(zvláště
síle
pod se
těsné
tento
Nástroj
a
každá
neb
hlasův
tak
složené.
prostory
rozšířené
také
větší
za-
provesti.
také
části
že
chtěl,
zřetelnosti
jejich
plynnosf
obejiti.
vrchní
plný,
což
jejich souměrnosti,
vznešeného
pak
pří-
(Pokračování.)
byl
harmonie
ztrácí.
dá
roz-
začasté
meze
níže
zpříbuzněné,
a
větší
potřebí jesf
jesf
volnému
harmonie
ženských
z
pouze
ale
a
zblížněné
hlasy
jich
v
hudebních
charakteristika
a
z
se
dá
nebude
s
hlasů
dá
objem
se
intervallů
harmonie
generalbassu,
spočívá
nástrojů.
jejich
v
a
skákání
vždy
se
síla
objem
příliš
Těsná
souvislosti.
rozšířené
harmonie
zpěvnosf
se
přirozené
a
polohy
sebe
a
nej-
a
rozmanitosti.
rozšířené
v
přirozený
na
těsné
od
buznosti
akkordů
Klarinet.
neb
a
tvrditi
by
výhradně
zvuk
hlasův
těsné
hlasech
kdo
několik
o
těsné
v
rozšířené
harmonická
jako
sloučení
vyplýval.
e
jest-
jich vyvinování,
prospěchem
obyčejný
protivné, Z
věta
terci
viděli,
pokračování
pošetilé,
zpěv)
také
tam
čují,
a
utvořena.
protimelodické
pomocí
stejným
jsme
díti
má
mícháním
a
do tenoru,
vyjádření výrazu
ve
chybné
neb
pro
jak
způsobem
harmonisování
skladbách
dvou
Splývání
akkord
následující
kteráž
nejpůvodnější
ta
jest
jednotlivých
v
bylo
se
Při
kde
také
harmonická
harmonii
poloha
akkordu
předcházejícího
Dějiny
melodickém
v
také
těsné
pomocí
delší
i
těsné
těsná
jest
položili
však,
nepříjemné, ba
harmonie
z
z
altu.
hlasův
střídáním
možná
hlasy (alt
poloha rozšířená,
c
g
akkordu
vedení
závisí
Jenom
do
umělým
spočívá
a
g"c
e
e
g
rozšířená
se
harmonii,
c
zase
těsné
obdržíme
c
jsme kvintu
poloha
přirozenější,
př.
n.
tomu
to
za
obrátí,
střední
se
(Pokračování.)
akkordu, naproti se
jestli
stroj
k
H. J.
nástrojů
Z i
pevně
cílilo.
zvrtne
g
a
d
plíškem,
přidělán jesf,
Vlhkostí tím
při
jejž dole
že
pískání
jazýček.
g
(mundstůck),
náhubce
a
tak
e
se
tomu
Bed.
ve
r
kterýmž
úplné totiž
nabubří
Ziegler
připevnil.
tím
e
předešel
Čermák
jazýček
stejnosti
často
v
zho-
do-
náhubka
kovovým
Praze děla
204
to
něm
po
své
způsob ki
e
i
w
c
oba
a
V
klarinety.
při polské
opeře
velice
ton
prý
ten
na
zhotovil
čase
novějším
čímž
skla,
ze
dělali
nástrojů
klarinetista
první
z,
náhubku
šavěj
zhotovitelé
Szal-
Pergolesovo Stabat Mater.
Var-
Z italského od Piazzy přeložil kapelník V. Zavrtal.
ve
získá. Giov.
B.
přírodu
druhách
Kadence
při
hudbě
od
až
ku
Nebude vadu
upozorniti,
které
a
to
figurální
určitým čem
při
díl
špatný
na
často
vlastní
byl
potkáváme,
sluší,
může.
vyhověti často
sluje
sledováním
pozorovati
se
ano
Kadencí sobě
po
snadně
nepříslušné
hudbě.
bohužel
se
jednu
na
kadence
rušící
jistá přestávka,
dvou
aby
Jsouf
akkordů
Cesare
jež
Bylo
připadl.
Zde
však
širším
buď
slova
větší
jej
smyslu,
míníme
aneb
mnozí
lali
Musíme
Gennara, patrona
chodů,
a
bohužel
to
způsob
tonu
pádu
bud
kusu tím
zřeteli
na
aneb
oním
tomto
ohledu
Má-li
kadence
od
Pročež
býti.
skončili,
kytem
jeho
pravého úvodem
účele
Dav
dební
Y
kus
samém
sepsán
Musí
taktu
do
držána
býti,
dvě
potřebnosti
kdyli
pojili, kusu,
což
rální
může
jakémž
též
ku
tonu
takt
tempo
uvedeno
tempo
Tylo
snadně
kadence
kterémuž
Musí neb
za
nejsnadněji
kusu
první
samý rythmus,
v
motivu
skr
však
kadenci
úvod
jaký
vnitřní
zavzníti
nechá,
Toho
její
hlavní
not v
a
tom
o b šírnost
sna d n ě
kusu
vyvolené
noty
neb
lidu; k
kého
ony šení
kadence
více
zapotřebí
však
kedence, všeho
nechal.
pohledu
kadence od
na
působí
kterých
předložený zcela
by přísný
jiný
k
oknům
než
kus.
dojem,
nežli
bledostí
svého
naznačiti
Neapoli šíji,
a
že
Toledské
ulici
dívka
splývaly
jí
její štíhlá
Její
jež rusé
tomu
lord
otec
co
Uzřelaf
bylo. Bulwer
vyslanec
sídlil
bráti
se
Boží
náměstí
bylo
tlačícího
se
k
paláci
ka-
postava
pod
žhavým
světlo
hlavním
v
Miss
anglický.
nezdála
k
vlasy
rostlá
její narozeniny
se
jakési
velkých
u
krásně
osmnácti-
vkusuplným
obličeje,
zdála.
se
as
neslavily.
její myšlénky
královského viděti
oko
Londýně, obou
jmeno-
se
radosti
v
obracelo
se
paláce.
neapolského
davem lidí
tak
podílu
její
a
v
městě
Betzi,
velkého
jinde
byly
anglického
zru-
předešlého jenom poslední dva akkordy státi
zpozorovavši V
v
po
možná
mu
rybáka
odporujících, Miss
vyslanství.
vysokého an
Betzi
spěsotva
něja-
hudební
uvahovatel
Gen-
sv.
neb
avšak
jednoduchým
arci
ho
povrchního
Taková
tak
imi-
Jestif
se
Neapolského
zvědavost
jež
provedení
chá
takovéto
v
Neapolským
dívka,
pádu vyvolí,
uvedeny býti.
více
dostatečně,
vzrůstu
patřičně
téhož
kdyli
nějaká
co
chrámu
sebe pozornost
na
sněžné
Konečně
tyto
k
krve
milkovnictví
sklíčení
to
na
motiv
vala
několik
ještě
tajné
nebem
Sicílií
kdyli
tlačil
býti,
má.
figu-
nalézá.
docíliti,
cizozem-
vojínův,
měl.
nanejvejš
řídkost
a
slouží,
ulice
ženskými,
obracela
a
ustavičně ze
progresse
sestavení
všemi
při hudeb-
se
ce-
oděv.
přítomni
tečení
o
opakovati
svým
deřích
hudbě
při
příroda
a
harmonický
sváteční
dětí,
obřadům
Toledské
zázrak
neodolatelné
oděvem
při-
zřeteli
na
nádherný
hudebního
sledujícího
a
po-
jest.
kadenci
zátoky,
národa
blan-
hu-
A
ten
hlavního
to
není.
k
způsobu
potřebnost'
měla
varhaník
tohoto
tace
kusu
varhaník
činívá,
ku
hudebního
kdyli
mimo
ještě
kusu,
se
Mezi
totéž
sta-
kus
svědčila
aby
tento
široké
a
mučedlníka
jest: 3.
ním
sledujícím
může
sám
však
Vyšší
z
při
kadenci
radostí
s
vznešeným
kdež
přilákala, při
byly
mořský
svým
se
musí
hudební
v
se
vodách
lidí, mužů, ženských,
krásné
jiného.
jest.
varhaník
které
zorovati,
chtěla,
chtíce
letá 2.
jakobý
musí:
tom
jimiž
sv.
v
také 1.
objevilo
průhledných
v
sebe,
tvořiti
cův
dosáhnouli,
sledující
pro
svátek
na-
však
něco
ještě
nebe
bylo klidné,
opět na
rychle
Požadujeme
varhaníka
Univ,
bohatých
znaky,
hudeb-
potřeby s
protkané
že
hudby.
téhož města
a na
dě-
úvod
vzala
aneb
zlatem
se
sotva
Storia
že
nara,
svého a
dle
zdobeny
ne-
zemřel*
Rafaela
výroční
Domy
by
kdyby
jemně zahrával.
Moře
sledujícího
přičiňují.
se
dobrého
přípravou
pak
a
tonem
prodlévati
stoupením
opravdu
mají,
skvěly
vánek
lek ního
barev
Cantú,
na
harmonii
býval
stáří
za
pro
kteřížto
karati, co
Neapolského.
národních
z
1735
září
kadenci
minulému
nějakou kadenci
kdykoliv
nejvejš
na
akkordů
hejno
mají.
varhaníci,
mají,
připočítajíce
menší
předcházeti
k
19.
akkordů
nech v
dne
to
jsa
vypískán,
byl
Stabat
spojenou
i
svého
zemřel, vyhlášen jest
praporci
taktu
opeře ;
velkostí
opravil,
roku
vzne-
od
povznesl
chyby
živě
při
označuje,
těchto
první
26.
na
s
dokonalosti;
své
v
Jsa
velmi
přece
se
varhaníka
nepříležitéj
jakouž
s
prázdné,
ony
se
snad
to
nejvyšší
všech
ve
bájce;
komické
nenápodobitelný, k
se
1710)
náboženské
žertovné
jednoduchost'
svou
figurální.
až k
ledna
znal
a
umění,
šenosti Mater
3.
Pergolese
studoval
(Pokračování.)
okamžiku
tom
přístavu;
předu.
a
od
okna,
zahřměla
děla
vojenské trouby ohlašovaly
Neapolského. silnice
zmizela
Vojáci dělili
královské
a
komonstvo
řadili
lid
z
Castell-Nuovo
přítomnost na
stoupalo
obou
krále
stranách
majestátně
ku
205
Švýcarů
Setnina klíčen
imposantní
velice
Eviva!
jeho velkoduché
(ať IV.
dřicha
národu,
přísahal, mu
srdce
Lord slavnosti
Bulwer,
jemuž
přítomnu
býti
Miss
jindy lorda dil
vňuk
Jin-
za
blaho
všeobecnými
se
zbraňovala k
této
chrámu
dcerou
svou
a
vzdor
na
všemu
to
na
všemu
a
setrvala
snažení
hlubokém
v
se
než
řečení
a
zapu-
výstřel
městu
padlo
chrámě
tak
kolena,
na
tažení, když
V
putující
tomto
divadlem
cím
a
poután své
Beppo
Miss;
hrobem
vyku-
tvých
avšak
šťastném
mohu !
to
s
by
jsem.
alespoň
dne
záři
při
vyváznouti
hých
mimo
do
kocábka,
Beppo
půl
vln.
život
Brzy
příznivým
větrem
ním
s
třech
strážce
loďka
se
ode-
učiní."
Po
do
avšak
pří-
pokradmo
zaměřila.
mno-
přístavu
kůle
padla
mlze
noční
v
byla
po
kteráž
loďky,
zmizela
aniž
jej
viděl
uprchajících;
po
pod
prokážu
šťastnou
mne
by
sotva
věnovati.
zlykavě,
bylo,
k Sorrentu
ne-
nešťastnému
noci
odpluti
a
strážce
jsouc
hnána,
lehká
rybákem
s
soudruhem.
jeho
a
to
napomínáních,
střelil
ně
malé
snažila
se
juž
a
to
bych
Sorrenta,
popřáno
jedné po
o
luny
marných
vrátila,
mi
viděli
svůj
do
ne-
sobě
Hned
nikdo
půjdu
ano,
aby
.
alespoň
Téhož
již
o
nenarodila
se
doložila Betzi
útrpnosf,
kdybych
já
sama
do
bídném,
otcem
s
on
mne
pro
Ach!
jsem
celý
mu
vždyf
Ach,
bych
kteréž
Proč
.
milovaf,
Ano,
budu..
měsících
.
nižádným
tomto
v
zpěvu.
vyznání,
se
hrozí.
promluvila
bych
onu
nesmí.
zničili
by
Pergolesovy matky!
nesmím
mluviti
.
mohla
a
ho
příti
to
kdyby
nebyl
učitele
ho
ponechati;
A
...
život
mého
střechou
něho
Když
jeho mohla,
stavu
Bylo
nuznou
u
jenž
osmělili
jen
Miss Betzi
se
Giovanna
její
Slunce
tímto
rozprostírají-
se
„odhodlal
žádáf 40 dukátův
že
a
policie
(džo-
rybák
se
za
Vám
by
se,
která
„Angelus
jižto
cestu,
přeplavení
přístavní,
odzvonění
po
že
Pravíf,
jesf
přísnosti
„Angelus lese
k
rukou
byla
od
dávala, citu
plesu Buď
obdrževši
odešla,
ženě,
při
býti.
své
posloužil,
Dei"
přísně
želela
že
ušla,
jménu podesty
četla ze
však
této
po
bohatstvím
prost
vší
znovu
plýtvám
každé
opeře
němžto
se
z
Betzi
uvnitř
toho,
materské
lístek,
Sotva
pokoje.
a
city
aby
že
na
trap-
jejž jí rybák
ve
tak co
své
laskavý zatím
bářské.
a
já,
šlechetný, tvá
ty
dlužnice,
přání absolutním
roz-
tě
ti
u
můj
obrazu
odešel.
to
než
oby-
hlavy. vzdálil,
obrátil
vzdechl.
a
spatřím?
hlas
jsem
Na
své
matky
opět
nebeský
ku
přímoří,
Madonna,
ona
srdce
sochu
se
mého život
poskytl mater
v
něm
v
hudbu
zlého
meči
vykupitele
„Stabat
posadil
kdy
přijde den,
sluchu
k
útěše
abych
se
tě
na-
stupně kaple
ry-
proto,
dolorosa"
uvesti.
byla nestalo;
tento
Juž
plna
Pohled
srdci nad
ouzkosti,
avšak
tento
se
její na
mladého sochou
zbožný
nastala
noc
aby
páže
a
umělce,
se
navrátil.
nápis
vzbudil
hymnus
máti
milému
má
umíra-
a
přidělaný
dobrá
ona
krásnou
tuto
svatotklivý
a
právě
(Pokračování.)
Sorrentského,
vypodobnil ji, zatím
co
podporují. klidu
na
přístavu
Sochař
protknuto,
něco
myšlénku,
se
ochrankyně
sedmi ranami.
sedmi
jícího
lesova
přinesl.
od
Neapoli
kdy
Zachránil
Přišed
kusů
k
sedícího
kynutím
„Jdu
přijde-Ii
zemdlenější
a
Pergo-
ztratil ?
vždy
jesf 40
tvůj
syna
neomylně
určených
pravdu zamlčela,
pomoci, a
Beppa
nejjemnější
Sorrenta
šaty
a
musí
chci,
odebrala
„Übohý Pergolese! tys jsi
paláce
po
Betzi!
se
povětří;
najde
bledší
doznívaly
promluvil:
pescatori."
neodvětivší
hled
Nině
to
mne
dei
je
Pergolese
v
rozvážliva."
šlechetná
vždy
ženě
užiti
se
že
přisvědčila
Ach na
madonny
bolestný
že
zvuky
Sorrento, když
zdravého
mu,
spatříc,
Sotva
svůj
požil
věží
dobré
matce,
rcete
Boží,
čejně,
kostelních
bych
zvonové
poslední
a
z
staré
Duni,
Matky
každý způ-
„dostav
dveří
pro
velitelky
která
Betzi,
tajných
u
jichžto
dukátův
Dei"
přímoří,
na
času
za
zašlo
své
dotkne?
pokoje
Giovanna
a
Bulwer
odebrala
Betzi,
neškodí," pravila
Beppova,
nému
lord
zapovídá.
onoho
dobré
Miss
nebezpečné
„Nic
trpíš
mimo-
času křižáckého s
zraky
ji komorná
podnikne.
přeplavení
jevo
se
stavu,
Nina
dá
šanc
zátoce
že
zlem
přítel
pravila
nazpět
a
nočního
v
a
více
trpí!
mne
pro
nesmím
osudu
jezera Albánského nebyl vrhl,
?"
„Ano,
do
jeho
dojat byl,
kdež
komnaty,
němž
v
před
hluboce
„Nuže,"
sob
poprvé
lidí,
za
Jerusalem
magne-
kteří
všeobecně
stalo
roz-
očekávala.
vana)
v
množství
to
takřka
toto
nenašli,
se
okamžiku,
vznešeným
tam
jak
Na
oznamoval
Ach!
viděli.
pitele
do
zázrak.
nesčíslné
přeplněném
v
volně
pocty
vykonaný
znamení
místa
dělostřelslva
mohu!
nešťastnému
jeho
jesf, jenž
stavu
sáhlému tické
to
traplivéin
a
mlčení.
Druhý
uskutečniti
způsobem
mu
trudnější
těžkomyslnosf její
a
kazem
učinili
Neapolského
brzy
se
by ji vyrazil
navzdor
tak
víra
zůstal
objevila
Bulwera,
co
anglickém vyslaneckém hotelu.
v
balkonu
na
krále
a
voláním:
nasaditi
as
otřáslo
objevil,
a
V.,
dával.
pouze
doprovoditi,
Betzi
život
jevo
na
Filipa
syn
se
lidu,
oddaností
lásku
vyslanci
jednohlasným
vlastní
takou
s
komonstvem
svým
srdce
svůj
svou
Gennara
sv.
náměstí
ob-
jenž
cizími
a
Jakmile
shromážděného
žije)
jenž
výlevy
velkém
na
před králem,
státem
dokončil.
tento
Španělského,
krále se
dvorním
jsa skvělým tah
šla
garda
a
Pergo-
synu
nic
206
FEUILLETON. Krov
Z
do
Prahy.
do
roku
zpěvu divadlo
Novoměstské v
Norsedová
paní
četné
tím
Paní
technické
a
Erl
pan
mohl
opeře
„Židovka"
ského
divadla
6.
od
t.
dvorní
k.
způsobem
úloze
hlasem
dosti
dostatečného
své,
co
za-
vyniknouti
ne-
se
sešel
„Recha,"
co
pohostinsku
Elbeova
sleč.
chtéjíc
od
místo
uprázdněné
že-li
dle
se
zpěvačka, dosti
bratřím
pramenech
podáme
příštím
nové
v
českém
sopránem výraz
Slec.
Elbeova
byla
vyznačila mann
dosáhl
chrámu.
Co la
partií
říjen
Rienzi
Ceco
Prauseova),
Rienzi
(Eilers),
že
hrdina
Baroncelli
této
B.
nová
Ducha
tato
zvláště
je
Cola
zpěvohry
velká
Mimo
dne
mše
varhanické
Dne S
a
p
n
ne
t.
vedení
hlasů
obratné
zmínky
jež
tyto
D-moll
vzdě-
o
pěk-
provozování
dávala se
od
J.
Mozartova
se
chrámě
v
a
též
zasluhuje
orkestru,
provozovala
do
na
flétnu
u
sv.
absolv.
Jonáka,
dlouhé
po
člen
a
hodinách
2
o
zemřel
m.
virtuos
Dnes
krajan
zde
nemoci
pan
J.
stavovského
orkestru
odpoledne
Julia
bratrem
(slec.
L.
pianista
koncertu
v
Lvově,
ve
Orsini
pohřeb.
je
jenž
Knina,
koncertovav
vystoupil,
půl
před
as
úspě-
s
Brodech,
Zitomíru, do
Schulhofa
přibyl kdež
Odesy,
Schulhofem,
se
učitel
co
hudby
v
velkého
účastenství
dochází.
koncertě
V
jeho
Zitomíru
v
míru
posel
Rienzi
hlasy
v
chem
účinkoval
to
pro
ženské
a
8.
školy.
8.
r,
také
letem
Irena a
dne
se
tamějšího
dobrém
při
a
Colonna
Mikova),
(Fektér)
Téhož
Náš
(Hovemann), (slec.
svědčí
Obsazení
Wagnera.
(Bachmann),
Opera
Lichtmayova).
mavá,
Richarda
Krova
kůru
průvodem
s
nemine.
se
na
divadle
zdejším
na
se
Colonnova
Cola
(Steinecke),
chystá
od
do
divadla.
Ravmondo
Adriana
(Hertzsch),
vsí
zápase
(Arnauld)
Lady
ředitele
Chvalné
oíFertorium
účinku
Slabého
partie.
následující:
je
(slec.
své
měsíc
Pro opera
Wiedemann
mužské
pro
zdařilá,
je
přiměřená.
textu
Bach-
(kontur).
J.
provozovalo
Prošky,
ta
hudebníku
ného
Neméně
pan
svým
Obšírnější
životopis
a
žáka
(Isabella),
Maria"
chvalného
volána.
Herbstem
jmenovati
Byrona.
Jakuba
sv.
od
Skladba
Proškovo
p.
mše
několikrát
u
jazyku
vokalisací,
zasluhuje
Hertzsch
pan
pan
těžkostmi
s
a
objemu
Jasná
hra
a
Prauseova
Eleazar
co
úspěchu silou
slec.
se
vládne.
svého
zanechal
slušno
zakládající
se
„Zdrávas
m.
lorda
G.
ve
čísle.
chrámě
t,
Krov
žáků
jeho
zotavení
přítelem
odebral.
slavného
původních
laném
dostatečného
jmění.
svým
až
to
mimo
a
k
cestoval
se
se
Z
dceru
měst-
povážlivá
a
Nizzy
Lovelace,
v
se
kdež
Londýna,
vystupoval
1858
kdež
do
Velké
je, mň-
Elbeova
nadaná
souditi,
orgánem
pěkný
intonací,
uznání.
výstupu
příjemným
vyrovnalým
čistá
Slec.
primadonny.
prvního
jež
ním
as
hudba o
Švýcar,
do
do
1835
v
ucházeti
se
Roku
vyučoval.
zdraví
roku
a
koncertech
v
od
„Tell"
opera
vystoupila
m.
Halevyho
Rigy
z
nedostála
druhé
po
c.
nemajíc
provozovala
m.
Dne
Rossiniho.
od
nižádným
drobivým
vystoupili
1840
V
t.
4.
Erl
Norsedová
a
září
1.
Donizettiho
pan
sběhlosti
temným
Dne
a
nerozebřáli
obecenstvo.
orgánu
Brna
z
ale
Vidné,
z
opery
od
Borgia"
„Lucrezia
opere
Dne .
Amsterdamu
zají-
též
Pražan
J
pan
d
a n
žák
1,
konservatoria
Pražského.
Čechách
v
v
okolo
1350
Rienzi
valé
velkosti
sám
jenž
král
uvězněn
Uherský
století
pozvedl
se
bý-
k
ucházeli
chrámu
Kapelník obdržel
velké
k
Ludvík
císař
a
Cola
jest.
Římu
14.
v
Rienzi
chtěl.
dopomoci
neboť
Roudnickém
Římský,
tribun
byl
slávě ;
hradě
na
J.
Sv.
J.
prosťredkováním
od
Vídni
20.
Lipna
papež
Pius
t.
u
Víta
psaní
doručení
za
jeho
o
román
přátelství.
C.
jařoval.
Rienzi
téhož
zemřel
husitské
Krova
1859 od
v
Praze,
pil
se
r.
ská
ráno
R.
od
1822
od
dne
28.
načež
jal
jej,
do
Prahy
„Othello," d.a
do
pro
dosel
píseň
piano
as
češtině
v
co
nížto
v
Skroupovi
si
kostelní
zpěv
Y a
jeho
Téhož
roku
„Těšme
uspořádal
a
se
v
to
v
dávané,
Havla
a
u
divadla
„Vodař"
„Faust,"
v
blahou
Krov
a
v
se
v
Mohuči
Z
v
Praze
a
mu
k
štěstí
získal,
studiím, přeje
jimižto apoštol-
a
ústavě
Martin
pan
Cabouna
Hrubý,
dokončil,
svá
jenž
místo
obdržel
Freiburgu.
ve
operní
roku
1830
operách
„Tancred"
a
1831
březnu
nyní
Johanna
knížecímu
Tonnerova,
dvoru
v
Greitzu
co
povolána.
zpěvu
první
svou
náš
symfonii,
wandhausu"
Fr.
Škroupa
také v
skladatel
která
Lipsku
v
uslyšíme
v
měsíci
Jakého
Pěstě, při-
v
ku
jesť
zpěvačka,
učitelka
slečna
krajanka,
se
v
ponejprv Praze
v
pan
W.
říjnu
v
H.
složil
koncertě
provozovati
koncertě
Veit
„Ge-
bude.
Dílo
zasloužilého
pana
listopadu.
počal
světo-
nadějí," jížto
vydal.
zásluhy
bassista, v
Naše
toto
host
co
„Švýcar-
opeře
do
skládá
díky
vystou-
Richarda
líbil.
němž
a
níž
v
v
odebral
Praze
Strašecí,
a
opeře
engažement
zpíval
složil
studia
cesty
filosofii
Tomáška
1823
Bratří,"
Na
Mladý zpěvní
v
uděluje.
Slovutný V.
u
pohostinsku zpíval,
Praze
výsledků.
novém
v
ano
zpěvu
den
1821—23
r.
velmi
obdržev
avšak
jeden
požehnání
tak
ve
''
vydaného o
vyslance
Vídně,
z
roup
1. března
Jindřicha
sv.
ochotník
se
učitele
to
nemoci
1800
r.
harmonii
Německu
„Josef
dlouhé
chrámě
vystoupil
zavítal.
Německa.
známou
v
váženého
a
prosince
Weigla
studovali;
nadějí,"
gymnasium, 1823
1824
blahou
dosti
zroz.
při
a
Cherubiniho,
práva
roz-
sepsal
skladatele
Draguignonu,
v
Krov
studovali
rodina"
zpíval.
Chocholoušek
lirova, se
barytonisty
1814
r.
dilettant
co
me
Zemřelť po
hodině
zpěvák
co
učil
t.
to
Nizzy vzdáleném.
byl
ho
psaních
ské
písně „Těš
více.
9.
o
1353.
r.
Theodora
slovutného
není
nadšených
v
jména.
Josefa
zvané
Petrarka
Sk
Nep.
„Manuale"
v
se
Jan
pan
papežského
Em.,
datované
r.
IX.
sv.
Líszt
Německa
sel
v
Čechách
výtečnému Anglie, tečně
z
krásné něho
dosvědčují
zhotoviteli
nástrojů,
Turina,
n.
fabrikací
dosahuje,
zhotovuje
nástroje,
účastenství
př.
Štokholmu
tento
činný
flétny,
klarinety,
odebírá.
t.
mistr
Upozorňujeme
zdejšímu
Horákovi
d.
docházejí.
výtečné
fagoty, kteréžto
nástrojů
které
zakázky,
panu
a
hudebních
pány
sku-
A
dřevěné dechové
hoboje zdejší
Rusi,
z
a
zvláště
pře-
konservatorium
učitele,
ředitele
od
kůru,
207
kapelníky vedle
anto
vůbec
hudebníky
a
solidní
pěkné
páně Horákovy;
nástroje
na
také
práce
levná
nástroje
cena
odporučuje.
tyto
lého
Karlsruhe,
N.)
(P.
Včerejšího malých
městech,
proslulý
zdařile
zpěvačka
der
též
písní
Vogel"
variace
jiné
velmi
piano
nimiž
uměle,
zpívala
Pražského
basu,
na
slec.
a
dokázali
oba
a
písní
„Nachahmung žák
S.,
variace
Nás
divadelní
Blatné,
písní
Pan
dvoje
rodáci.
Lindnerova, z
jest.
houslisty
českých
rodem
vynikla.
přednášel
na
i
mezi
německých, nad
sleě.
taktéž
Magdeburce,
v
několik
přednášel
cituplně,
a
konservatoria, H.
p.
zábava,
určen
kromě
domácí
naskrze
U.
pilného
hudební
byly
přispěly,
Z
L.) že
jsouce,
Chlumce
Vám
vítán
kostelní,
hudbu
který údy
zvelebení
o
hla
učitel
celý
po
spoluúěinkujícím pravé
ochoty,
co
Ke
V od
dost
svátcích
letos
provedena),
Lickla,
gradu ale
V.
gradualií neb
nás
městu
hudba
náš
tak
se
jako je
počíná
o
si
tak
a
dosáhla.
a
mše),
od
Haydna
svatodušních
o
slov"
„sedm
Rossiniho
z
ruské
velikonocích
zdařile
Widerhofra,
Diabelliho,
dávají
kostelní J.
dosti
nás
Slyš vůbec
Je
hudbu
hospodine,
žádoucno,
pod
by
ředitele
pečlivého
Také
Vokroulecký. chvalně
za
mužské,
ctverozpěvy
v.
jiných buď
často
se
vedením
Berlín.
srpna
slavila
versačního ročně
stavení
se
domu
ve
velkolepá slavnost,
uspořádává, aby tamní
osvětleném
úplný
nemocnice
čistý
věnoval,
Dne
později zde
zpěvačka
kritik
výnos
Berlioz
v
k
opeře
písně
s
též
ne-
hojné
měsíců
několik má
jasný,
derův
čistý
pocitův jako vyslovuje
hují a
tenorový
důležité
živly
své
teprv
řídí.
zpěvu,
častých
V
Těšili
divadle
Meyselově
beerovu
studuje
avšak
a
dosa-
methodou
mladý
se
stínu
parodie
se
do Pánková
Pout
titulem:
pod
operu
bezdialektně.
nichžto
dle
Ba-
v
jeho
stop důmyslného pojmutí."
velejasných
a
a
zpěvní
světla
ze
se
orgán
a
Vovorský
pan
znalou
zásadami,
jsme
a
se
výraz jemných
hromadě,
při
platnosti
úplné
tenorista
juž
pro
zdejší
Elslera
na
vzorně
sylabu
jsou
uměleckými
pravými
z
každou
tom
při
způsobilý
deklamací
heroickou
pro
kůru
a
pana
ucil
tenorista
velice
jenž
neméně
vystoupení
píše
ředitele
hlas,
sem
přibyla
znamenitý
mladý
„Náš
obezřetného
Jest
0
ďábel,
takto:
u
upomíná.
Docela
Robert
co
napravil,
zpívati.
způsob
závadný
jejížto
Meyer-
na
aneb
svatba
vzniklá.
kozou
září bude
V
sborův
dělnických jednot
Při
koncertě,
slista
Wienia wski
ský,
jenž
ního
hned
zajisté kříž
to
zřídké
diamanty
Wienia
obdržel,
s
dostal
jmenovní
wski,
od
šifrou
krále
dalo
se
Piatti
že
uspokojen,
se
hou-
a
také král Holland-
dubové
jelikož
vyznamenání,
Polák
uděluje.
dávali, byl
řádu
zapas
zapsati.
cellista
umělců
zpěvní zápasu
tomuto
zde
jejž
obou
hrou
K
čítajících
nedávno
důstojníka
za
vyznamenání s
tak
byl
země.
zpěváku
3000
as
Em s.
celé
odbývati
tu
se
zvolil;
koruny
obyčejně
jenž
rytířský
dříve
už
drahocenný
prv-
toto
prsten
mocnáře.
n,
Slec.
M.
Chaloupková
opustila
divadlo.
Nedávno
zemřel
29.
Romberg,
nejstarší
syn
tu
c.
ruský
znamenitého
kapelník
And. Rom-
kon-
skladatele
„Zvonu."
Benazet
pan
fondu
„Ve-
Jakobsohnová,
slec.
Š křoup
Fr.
pohostinsku
Kosák
E.
berga, jižto
k
(popelka),
došli
umělci
konservatoria,
pan
Vovorského
Jindřich sále
hlavním
národní
francouzské
a
Nadaná
Hamburg. (Koncert
sym-
přijata byla.
„Cenerentola"
opery
Ostatní
Pražského
hodlá
zdejší
skvěle
nadšeně
poslední
vděky.
Frankfurt
Berlíozův).
ze
pana
Málka.
Baden-Baden.
věta
Le-
a
pochvaly.
Brusel. našeho
mnoho
Garciaová
pro-
se
slovutného
Kromě
kteráž
Po
ouvertura
Meyerbeerova
Aeneá-
a
ouvertura
Berlioze,
výjevy
Cassan-
vane.
první
se
(na
„Trojanští," mezi
Didou
duch
ze
zpívala neporovnatelným přednesem virtuosní,
arii
dvě
mezi
paní
dávala
od
a
Ploermeiu,"
koloraturní i
Julie"
duet
Berlioz,
to
Na
Spontiniho
Pí. Garciaová
mše
Horáka,
obletáš,
aj.
náš p.
(což
měla,
Fúhrera,
v.
české
duch
co
Otce
j.
offertorií
a
offertorium
Ty
dostalo,
salonní
do
byli
dva
provedl
dějství
Gluckův
nichžto
z
(zpěvem),
Londýna
z
opery
prvního
milostný
a
voláni.
od
„Pout
80
Škroupa, a
zkou-
jakož jsou
(letos
letošních
strany
se
rozkvětu
od
po-
vyznáno,
zde
scházívají;
téhož
od
schá-
a
hudebním
se
menší
4
Eyblera,
Drobiše
Maria,
každému
od
vkusné
na
ředitel
dávati
se
D-moll
(o
může
výtečná,
pátek;
mše
potom
jsou:
Zdrávas
kůru
nová
Rodra,
krásných
jakož
velký
Tomáška,
Maška,
do
mše
Josef
ostatní
i
přičinil
k
rádi
díla
se
velké,
(2
i
utěšeného
provedena),
na
Ve i ta
by
mile
zdejší
dávají
velká
výborně
mše
stává)
hudba
Mozarta
jiné
dávalo
stálce"
výjev
výjevů
„Romeo
zpívání
tak
nabídnutí
na
ale
božím,
nová
se
neděli
A.
W.
službám
že
a
již
budiž
dilettantňv
p.
neschází,
často
obyčejné
H.
našich
k
že
stalo,
více
nějaká
pakli
mimo
V.
cti
nejen
ovšem se
sebe
ochotnosti
škám,
fonie
obezřelý,
skladatelův kostelní hudby. kůru
ředitele
hlučně
fort
žákyně
pan
nákladu
nešetří
ředitel
jim
dějství,
těchto
hudby
třidcetiletého
sboru
se
i
kdyby
cítí? že
svého
cas
cvicí;
náš
kůru,
ředitel
vokálního
jak
stavu
o
původce
a
spolu výtečné plody proslulých
zelo
vedení
Berlioz
paní
Wuille
prof.
Engel
ještě nevydané
dramatický
4.
z
zvláště
hudby,
zprávu
zde
vnějesť
neúnavně
si
hudebníky
dopis
zasloužilý
kůru,
ředitelství
Však,
šem
pan
úěinkovali.
Chorebesem
a
jakož
Přesvědčeni
Cidlinou.
nad
podávám
jest,
rozkvětem
jejíž
zdejší
každý
Vokroulecký,
a
drou
a
Lefort
pan
L.
sesta-
sólisté
co
Jul.
z
povolanými
Strassburgu
a
piano),
kapelly
as
němž
v
pan
fna
klarinet)
(na
nej novější
velký
pak
z
Alexandre)
své
ze
tento,
Paříže
napodobitelnými
(V.
o
Ritter
Strassburgu
velikou
zběhlost.
naší,
pan
orgue
ale
nemocnice
obecné
zřízení
Strakatý
p.
několik
byla
zábavě
tenoristy
a
velmi
k
této
k
ježto
E.
p.
výnos
ziízena
tak
v
Th.
nalezáme.
pořídku
obzvláště
pánu,
zdejších
kterou
zábavu/ velmi
jest,
Martinovského,
čistý
Osoby,
zde
zábava.)
(Hudební
srpna.
jsme naše
jako
několika
učitele
jejížto
měli
večera
Přičiněním pana
Blatné,
koncert
orkestru
Výmaru
Viardot-Garcia-ová,
Paulina 31.
velkovévodské
lázeňského
Stuttgartu,
ze
řídil
byl,
umělců
z
zdejšího
umělci
sem
ven
Z
jenž
orkestru,
pro
čele
vy-
skvě-
Hanover,
skladatel
oper:
Dvorní
Jindřich
kapelník
IV.,
Jindř.
Dřevokrádce,
Marschner, Lucretia,
Upír,
208
Templář
dán
Nassauský rální
Hans
židovka.
a
ředitel
do
jest
pense
44
hudby.
ku
se
provedení
„Tristan
na
Fischer.
divadle
Richarda
opera
Vídeň.
„gene-
kapelník
dvorním
zdejším
titul
ěestný
mu
Adolf
Etně,
na
jeho nastoupí
nejnovější
Wagnera
trohradu,
vřenosti
11a
u
skladby
jest,
kdež
řediteli
Anderson
provozoval
dvornímu
a
oboru
v
krá-
hoře
osobnost
jeho
úspěchem
Jeho
ar.
přednesu
ho
poroučí
nejlepší
jednoaktovou
nížto
24
se
Bruselském Helena
zřídivsi
doktoru
kostelní
Pius
Lisztovi
F.
za
kříž
komandérský
hudby
ad
e
housle,
11a
hráli
dni
Tyto
n.
Wieniawski
pan
drahocennou
za
cenu
Franco-Mendes
Liebesring,"
„Der
hudební Na
mladá
prodlévá
jež
Bido-va,
soirée
své
své
líbil
vir-
ruská
by
ji,
této
v
nechybí
IX.
daroval
jeho
zásluhy
řádu
dala
přízně
velmi
jí
úhonně,
piano
na
„Slovanské
Roger
už
opustiv
několik
dní
lůžko-
od
od
znamenitého
Je
to
jež
stroj nika
jím
se
nejdřív
uměleckou
ruku,
3000
zhotovena,
jež byvší
franku
kousek
provesti
ohledem
Nová
dají.
„Peter
Medicis
z
rozmanitost'
na
bude
zde
Ku
a.
divadle k
nová
léto
opeře jenž
Baltazara
konci
minulého
polská
měsíce
4aklová
dávána i
„W
opera
Alexander
napsal
sebe
a
tak
bylo
řili.
by
pěknou krom
mělo
i.
44
rodilý
nichž
nejedna
bovat, k
srdcem
díla
nikdo slza
odvážil že
na
při
hudbě
předčasné a
dílo
to
neptal
prolita. tak
gažováni vaná
hrál
V
stř.).
houslí
d
o
od
Magi-
prodavači toliko
svých
loučí.
Wieniawského
moll.
a
smrti, alespoň
že se
snad
neslyšel nad
tím
Tiskem
hrou
v
a
ta-
umělců
pěti
je
Mozart a
umřel
podobných,
první
práci, a
po
skladatele,
ale
po
nelze
prospěl útěchu
po
smrti
Při vy
lé
Josef
II.)
Bylo
mu
chcete
pravil: řekl
S
účinkoval
dojato
hluboce
potleskem.
a
umění, může
Josef 11. vážil
tom
v
oslovil
Toť
málo
Mozartových
zvlášlé
si
já
jeho
již
ruku
„Proo
známých,
jemuž
zvětšení
napadlo?"
»Jak
jsi
pak
touto
se
mzdy?«
tak
Mozart,
zpěvohru
přívětivě
zase
císaře,
dobrotivého
tvé
císař
když
jakou
jesť.
povolán
Berlína
umělce:
ostanu."
znamenitého
žebracení
do
že
slyšel,
když
mysli,
tedy
kdy
Mozart
políbil
Listárna.
psaní
které
Slavíka,
ze
prvního
nermoutil."
váckým
Praze,
V
L. lec
a
nepožádal," rozmluvou
„Komuž
by
srdečně
a
Mozart.
odpověděl
za
Panu
Kolovratské
peníz F.
jsou
střídě
„u
Budějovicích:
české
Blodka
skrovný
gymnasia
J.K.v
Sbory
Zvonaře,
opsati. do
Panu
potěšilo.
mne
nevyšly,
Zápisy
v
z
proti
výminkami
audiencí
okamžení,
lakové
mluví,
výhodnými
jasnosti!
jeden
velmi
tedy
opustiti?
nějakého
velké
míti
Antonína Renna
Císař to
pohnutím
„Vaše
potom
svěřil, pak
velmi
pod
uejprynějsí
mne
pochy-
tak
provozovatelů
padl
náruče
mocně
výjevem
že
zuřivce,
do
své
mladosti
při
srdce
Tak
tímto
hylo
předstanešťastný
ale
Farinellimu
přitiskl.
prsourn
Farinelli
a
Se-
divadle.
Sotva
zatvrzele
zapomuév,
Obecenstvo
chválou
tyrana,
Neočeká-
slyšet!. témž
a
hrdinu.
tak
pohnul
svým
Farinelfiho!
obsypalo
zuřivého
role
své
k
jednom
na
přemoženého
započal,
druhého
jeden
konečně
je
ukrutného,
karakter
uslyším." ale
nepoznán,
nimiž
enKarinelli
zma-
dílo
Každý
mladého
svých
pokročil
jedinou
i
Anglicku zpěváci
výtvor
mohlo
totiž
jemu
nad
sil
zpěv
roli
srdečné
jej
a
ale
arii
Senesino
mo-
jak obyčejně ničeho,
žil
velikou
vývinu
že
rozličných divadel v Dva italští znamenití
příležitosti
svedla
nešťastného,
(Císař
mistra
talent
mnoho
a
voval rek
do
neměli
a
náhoda
zpěvoher.
Martin
Když
první
vykonali.
živa,
dále byl by Tu
dílo
Martin
jako
má
že
Obsazení
nejen
hlasem
měli
od
pro-
vznešených
a
nešetřilo
jeho.
za
přiznati,
naopak,
ocenil
trudnou
dalším
by
nejlepší úplně
skončil
pěstoval.
svého
zl.
talent
velký
11a
Senesino 11 dvou (Farinellibyli a Senesino.)
a
že
podporováno
smrti
slovem
se
býti
nejlépe
opery
předčasné
oželen,
ale i
tomto
o
modlitba.
jest
špatné,
a
píše
tomuto
pochází
zase
44
krásných
Ředitelství
kteří
umělců,
lituje
lásce
býti
dílu
nejlepší
se
dekorací.
skončení
své
zdálo
„Czas
o.
mnoho
skladatele,
Nám
kové
nimiž
nešťastné
mladého
se
Beriotovy
nástroj
to
Ná-
Raffa.
na
k
11
Martin,
libreto
zemřel,
zajisté
hudební
mezi
mentu,
se
„Slušno
části
v
1856
I*.
Gwozdcckéh
vozování:
že
Dur
nesino
Varšavian,
ohledu
8000
(as
Beriot,
opeře a
Hudbu
franků
od
2)
zakoupil
výtečný
housle,
polonaise
provozována.
Varšav
zdejším
(ěís.
ne-
fantasie-mazurku
svou
a 44
Wieniawski
koncertní
prohlašuje
úspěchem
s
motivy
na
„Nocturno"
a
a
Ponia-
velké
ve
post.)
„Erinneruiig
a
četná.
zvláštního
přednášel
44
sarafan
fantasii 44
„Othello"
na
pohybu,
prince
opera
44
sny"
20.000
za
hrál
„Melodii
svou
(ouevr.
fantasii
ovu
Pan
zastoupen.
„Červený
píseň
Ludwig a
byla
listině
stojí. ze
mistrovský
towského co
svých kollegu
i
boniho
obdržel
ruskou
jakož
ill
Chop
Ernst
divadla
a
Schmit-
slečnou
byl
Zpěv
Franco-Mendes
pan
a
znamenité
Paříž.
lesti,
velice.
vštěva
náprsní jehlici.
Ře-
sv.
virtuosové:
zde
Ludwig
pan
dvorního
přednášel na
„Favoritky"
z
od
zá-
variace
se
cello.
na
Stuttgartského
Wieniawski
konservaloriu
v
Yelkovévodkyně
pozvala
znamení
uherská
od
zovou
a
obdržela.
cenu
účinkovala.
bavě
zde
slečna
první
text
na
vypsala
uchází.
Nyní
housle
na
„Tonhalle
operetku
skladeb
Ostende. tuoska
Zdejší
44
jesť dů-
divadlu.
papež
svatosť
kapelníku
Wiesb
pan
o
případu
dvora. Mannheim.
se-
zasluhuje
a
Jeho
cit
Velkého.
Některé
skvělým
a
Vým
„Exter-
provedl.
se
také
mě-
rozkaz
společnosti
nejdříve
co
vřelosť
Tony
že
každém
V
vytříbení.
však
se
Rossiniho
na
uměleckého
něhož
u
Možnáť,
vzdělávání
hodný
„Čaro-
v
pohřešujeme.
stísněny.
úřinkoval.
a
tenor,
(schmelz)
a
jeho
kladného
prsní
Max
co
oratoriem
prvním
v
přízně
Londýna,
ho
by
si
Dobyv
forcirovány hlas
silný
tav
vystoupil ponejprv
m.
Vukovic
pan
má
způsobilý
jeho
Pe-
z
navrátil
získal,
znalostí
Andersonovi,
doručeno
jeho
do
se
Vogl
hlavně
a
pověst
Londýna.
z
odebral
oratorium
44
skladbami
kontrapunktickou
Meyerbeera
Hall
a
Jan
pianista
a
znamenitou
Paříže
z
svou
lovny
svými
Lazara"
dni
stě
si
jenž
„Zkříšení tyto
Skladatel
ce.
divadle
blahohlasí, se
dne 2. t.
pátek
Vukovic
objevují
hlas
Lehni
44
zvucnosť,
chystá
V
dvorním
k.
c.
střelci.
44
Isolda.
a
Na
udělen
a
Místo
Karlsruhe.
Zámek
Heiling,
B.
dne
tří
a
jsou t.
dal ve
29.
lip."
d.
od
které
bych Velež.: t.
F.
m.
je
Vogla,
však
mi
K.
tiskem
Spolkům Pište
Vaše
zpěbrzy.
