NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_190_Akustika AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 8., 18.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika Fyziologická akustika ČÍSLO PROJEKTU: OPVK 1.4
REDIZO: 600 150 585
ANOTACE • V materiálu se prezentuje vznik hlasu a princip slyšení, hlasivky jako hlavní zdroj zvuku, ucho jako přijímač zvuku, zajímavosti ze světa zvuku. Určeno pro osmý ročník.
Vznik hlasu Princip slyšení
Zápis
Hlasivky jako zdroj zvuku • Lidský hlas se vytváří chvěním hlasivek v hrtanu. • Hlasivky jsou párovým orgánem. • Mezi jednotlivými hlasivkami je štěrbina. • Proudem vzduchu z plic se okraje hlasivek rozechvěje a vzniklý tón se zesílí rezonancí dutiny ústní, hrudní a nosohltanové.
Hlasivky jako zdroj zvuku
Hlasivky: vlevo je hlasivková štěrbina otevřená, na pravém obrázku při tvorbě hlasu
Hlasivky jako zdroj zvuku • Ženy a děti mají hlasivky kratší, vytvářejí vyšší tóny, muži mají hlasivky delší a vytvářejí tóny hlubší. • U dospělého muže se frekvence hlasu pohybuje kolem 125 Hz, u dospělých žen asi 210 Hz, u dětí přes 300 Hz.
Stavba ucha s popisem
Princip slyšení Vlnění vzduchu se zachycuje boltcem a postupuje zvukovodem až k bubínku, který rozechvívá. Kmitání bubínku se přenáší třemi kůstkami na oválné okénko hlemýždě, z něhož přechází chvění na kapalinu a ta působí na nervové buňky uložené v hlemýždi.
V hlemýždi se chvění přeměňuje na nervové vzruchy, které jsou vedené do mozku do sluchových center v levém i pravém spánkovém laloku.
Zajímavosti • Lidský sluch nezachycuje tóny ani příliš vysoké ani příliš hluboké. Velmi silné zvuky pociťuje sluch jako bolest a může se jimi porušit. • Ne všechny tónové výšky vnímá sluch se stejnou citlivostí. • Například hluboké tóny musí znít mnohem silněji než tóny vysoké a také o něco déle, abychom je sluchem zachytili. •
Oblast tónových výšek, na které sluch reaguje, se nazývá sluchové pole.
Zajímavosti - echolokace •
Echolokace je způsob orientace některých živočichů v prostředí.
•
Využívají ji druhy s noční aktivitou nebo žijících v jeskyních či v kalné vodě (např. některé druhy ryb, ptáků, savců- hmyzožravci, netopýři, delfíni).
•
Princip spočívá v tom, že živočich vydává zvuky (zpravidla ultrazvuky) a zachycuje jejich ozvěnu (echo), tj. signál odražený od předmětu v prostoru.
Zajímavosti •
Různá plemena psů slyší různě.
•
Většina plemen má velké ušní boltce. Ty jsou ovládány sedmnácti svaly, které umožňují jejich vzpřimování a natáčení tak, aby zachycovaly zdroj Každého zvuku. Sluch psa může registrovat až 35kHz a je tak citlivý, že odliší dva metronomy, z nichž jeden tiká stokrát a druhý šestadevadesátkrát za minutu.
•
Pes také dovede své vnitřní ucho uzavřít tak, aby za všeobecného hluku oddělil ty zvuky, na které se chce soustředit.
•
Psi se vzpřímenýma ušima (např. Německý ovčák) mohou uši natáčet a tak zjišťovat směr zvuku.
•
Psi s dlouhýma ušima tuto schopnost nemají. Není známo, proč mají někteří psi dlouhé uši. Zřejmě jde o vyšlechtění u loveckých psů, kteří se pohybujících v hustém podrostu.
Zajímavosti • Kůň má 17 svalů, které jsou schopny pohybovat ušima. • Kočka vnímá zvuky o výšce až 25 kHz, společně s morčetem vnímá zvuky desetkrát tišší než člověk. • Delfíni a netopýři se dorozumívají ultrazvukem, tj. zvukovým vlněním s frekvencí větší než 20 kHz. /přesněji 14 kHz-100 kHz/
Použité obrázky – Wikipedia Použité kliparty – kolekce PowerPoint 2007. www.office. microsoft.com Soubor:Illu07 larynx02.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 15. 2. 2007, 16:15, last modified on 15. 2. 2007, 16:15 [cit. 2011-11-18]. Dostupné z WWW:
. Soubor:Plecotus auritus 01.jpg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 13. 6. 2005, 12:22, last modified on 13. 6. 2005, 12:22 [cit. 2011-11-18]. Dostupné z WWW: .
