str. 1
Zajímavé čtení pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku Vydává Úřad městyse Kamenice u Jihlavy
Číslo 55 září 2016 zdarma
Opravená komunikace v Kameničce – z dotace Fondu Vysočiny - 2015
Sponzoři novin: Josef Burián, Kamenička 4 Guesto, Renáta Zemanová, Řehořov 97 PROGEO Jihlava spol. s r.o., Lazebnická 12, Jihlava VOTOP s.r.o. Znojemská 84, Jihlava Jiří Vaněk, Kamenice 238 Truhlářství Jiří Prukner, Kamenice 321 GAMA Kamenička, Marie Machová Pekárna Kamenice, Kamenice 38 Řezník-uzenář, Josef Kratochvíl, Kamenice 220 Potraviny, Bohumil Paul, Kamenice 442 Autoklempířství Stanislav Sedlák, Kamenice 463 Vysoušení EMZET, Miloš Žáček, Kamenice 258 (Brodek) Pohostinství TEMPO, Jan Kratochvíl, Kamenice 34 Pohostinství Tomáš Hrdlička, Kamenice 493 MUDr. Jan Kudrna, praktický lékař, Kamenice Květiny a dárkové zboží, L. Příhodová, Kamenice 317 STOCO, s.r.o. - prodejna, montáže termofasád - Kamenice č. 16
Jana Jonášová, Kamenice 175 VHST, s.r.o., Pelhřimov ASTERA G, s.r.o. - papírové obaly, tisk a vydavatelství, Jihlava PENADOP, s.r.o., Jiří Pesr, Řehořov 24 Potraviny u Jansáku, s.r.o., Kamenice 436 Lukáš Jelínek, Truhlářství Kamenice 139 SYNER VHS Vysočina a.s., Jihlava ZEOS s.r.o., Kamenice GASTROMSERVIS Ferda Miloš, Kamenice 476 STAVONA Jihlava, s.r.o., Jihlava ENVIRO-EKOANALYTIKA, s.r.o., Velké Meziříčí Anna Hobzová, Skorkovského 164, Brno ESKO - T, s.r.o., Třebíč Vinotéka Fontána Kamenice Jelínek a spol., s.r.o., Jihlava Jindra Pokorná, Kamenice 484 LACTOENEGRO s.r.o. Jihlava, Na Hranici 8, Jihlava FLORAKO, Jaroslav Kolařík, Kamenice 37
str. 2
Slovo starostky Vážení čtenáři! Během letních měsíců se budovalo nejen v Kamenici, ale také v místních částech: VRŽANOV - nátěr plechové střechy na kulturním domě - oprava komínů - nákup sekačky KAMENIČKA - oprava kanalizace přes dětské hřiště do požární nádrže - doplnění dětského hřiště o 3 zajímavé atrakce - nové dvoje vstupní dveře a čelní okno v kulturním domě - objednán hasičský automobil - nátěr střechy kapličky - nákup nové sekačky
Řehořov - zrestaurovaný náhrobek pošmistra Ignaze Semsche (s místostarostou restaurátoři Jaroslav a Petr Mášovi)
ŘEHOŘOV - oprava fasády kapličky a nátěr šindelové střechy - oprava fasády kulturního domu - výstavba skladu nářadí s posezením u hřiště - oprava staré zvoničky a prostranství u sochy sv. Jana Nepomuckého - instalování zrestaurovaného náhrobku pošmistra Ignaze Semsche - reklamace povrchu ulice Na Výpustku (do nové zástavby) - rozvod datové sítě u silnice II/602 - projektová dokumentace na inženýrské sítě k novým parcelám Na Křibku - projektová dokumentace na kanalizaci a ČOV II. etapa
Kamenice - rekonstrukce Cyrilky
KAMENICE - zpevnění prostoru před garážemi u fary - dokončen povrch Homolkovy ulice s osazením pamětních desek - rekonstrukce ulice vedle DPS (probíhá) - oprava chodníku ke školní jídelně - výstavba chodníku u fary - odvodnění ulice ke Komárkům - nátěr šindelové střechy tvrze - rozvod datové sítě v ulici pana Homolky, v ulici pod DPS a u ZŠ - reklamace povrchu ulice od Kalných ke Kratochvílům - rekonstrukce vodojemu Cyrilka, včetně úpravy okolí a výměny plotu - nová sociální zařízení a vybavení kuchyňky pro MŠ v ZŠ - dokončena byla údržba potoka Kameničky (investor Lesy České republiky) - probíhá sanace svahu na Kameničku (investor Kraj Vysočina) - dokončena je komunikace mezi Kamenicí a Bítovčicemi, včetně mostu u Vržanova (investor Kraj Vysočina)
Nové vybavení kuchyňky pro MŠ v ZŠ
str. 3
Kamenice - nový nátěr šindelové střechy tvrze
Řehořov: 24.7. pouťový fotbalový turnaj 27.8. loučení s prázdninami 10.9. první setkání rodáků a připomínka 635 let od 1. zmínky o Řehořovu Kamenice: 22.7. - 24.7. bohatý pouťový program 28.8. vzpomínka na básníka K.H.Máchu 1.9. slavnostní přivítání prvňáčků na radnici 3.9. turnaj v nohejbalu 10.9 a 11.9. Burčákobraní v orlovně 23.9. Noc sokoloven Dík patří všem, kteří se na přípravě jednotlivých investičních, ale i společenských akcí podíleli!
Dále jsme byli svědky mnoha kulturně-společenských událostí: Vržanov: 3.9. se uskutečnil z iniciativy pana Stanislava Cahy výlet na nejvyšší kopec Bílá hora, zakončený opékáním špekáčků v lomě Kamenička: 27.8. a 28.8. jsme si společně připomněli 120 let od vzniku SDH (v sobotu soutěžila družstva dětí a odpoledne čekal návštěvníky bohatý program, v neděli proběhla slavnostní schůze v KD za přítomnosti hostů)
Karel Hynek Mácha – snivec a bouřlivák Byl pozdní večer, první máj… Básník žil v letech 1810 – 1836. Za svůj krátký, ale intenzivně prožitý život, se stal zosobněním lásky. Desítky let již chodí zamilované dvojice k jeho soše na Petřín. Nesmrtelná, stále aktuální báseň MÁJ byla mnohokrát zpracována od autorů různých žánrů. V neděli 22. srpna jsme prožili „máchovský“ večer na hřišti Líchy. Nejprve nám herec Jan Potměšil četl úryvky ze známé knihy za doprovodu Antiquaria kvartetu Praga a po setmění byl promítnut dokument „Máchův máj“ a film režiséra F. A. Brabce „Máj“. Všichni jsme si uvědomili, že Mácha byl člověkem vzdělaným (právník) a měl plno zájmů- hudbu, divadlo, přírodu. Rád se toulal pěšky po významných památkách,
Slavnostní přivítání 22 prvňáčků na radnici
které si kreslil do svého deníku, napsal ještě další verše i prózy. Opravdu toho za 26 let stihl hodně. Hlavně však věřím, že neexistuje člověk, který by se s jeho jménem nesetkal. K. H. Mácha byl symbolem češství. Převezení jeho ostatků z Litoměřic na pražský Vyšehrad v roce 1938 se stal před 2. světovou válkou velkou národní manifestací. Neznáme sice jeho přesnou podobu, ale známe jeho dílo, jeho vnímání krásy kolem nás!
str. 4
Sraz rodáků v Řehořově 10. září 2016 Je sobota 10. září dopoledne. Slyším odnaproti (bydlíme hned u bývalé školy, dnes kulturního zařízení): „Ahoj, jsi to ty? Jak se máš? Vítám tě!“ Rodáci přijíždějí, sraz začíná. Je to vůbec historicky první sraz rodáků v Řehořově. Já, jako kronikář jsem v žádné, ať už staré nebo novodobé kronice, o žádné takové události nikdy nic nečetla. Po prezentaci rodáků, kterých se sešlo více než sto padesát a po předání dárku v podobě tašky a publikací, které vyšly o Řehořovu, včetně úplně nové, kterou ještě později zmíním, začal oficiální program. Nejdříve
Zleva: J. Fialová, L. Vilímek, J. Morkus, M. Štefková
kteří vedli staroslavnou řehořovskou poštu. Tento kámen k nám byl převezen ze starého hřbitova v Kamenici. Je zde usazen na památku pošty a jejích majitelů, právě v místě, kde stávala budova pošty. Dále došlo na slavnostní přivítání rodáků. Jelikož nám počasí přálo, tak se vše odehrálo pod širým nebem. Následoval křest zmíněné nové publikace o Řehořovu Slavnostní mše
byla slavnostní mše u kapličky sv. Antonína z Padovy, kterou celebroval otec Řehoř a kde se uctila památka operní pěvkyně Antonie Zalabové, narozené v 19. století v Řehořově. Vystoupila Škola umění Měřín. Po mši představitelé obce s panem Vilímkem a panem Morkusem odhalili za přítomnosti rodáků náhrobní kámen Ignaze Semsche, C. K. pošmistra, prvního z rodu Semschů,
Nejstarší občanka paní Šestáková
Odhalení náhrobního kamene Ignaze Semsche
s podtitulem Sedm písmen, sedm století. Účasten byl autor pan Ladislav Vilímek a pan Jan Morkus, jehož dílem je krásná grafická podoba knížky. I malá obec může mít velkou a zajímavou historii a nehraje roli, že jen z pomístního hlediska. My jsme odsud a máme o tom vědět. Taková možnost k tomuto poznání, jakou nám nabízí pan Vilímek svou prací, je neocenitelná.
str. 5 Po společném fotografování si mohli rodáci prohlédnout výstavu historických fotografií v hasičské zbrojnici. Mimo fotografií jsme na výstavě chtěli připomenout alespoň malou ukázkou z tvorby dalšího slavného rodáka,
Ištar
s ukázkou standardních a latinskoamerických tanců. Hudební vystoupení Milana Polreicha. Patří jim všem potlesk a poděkování. Všichni jsou talentovaní a v malém Řehořově je jich opravdu dost. Máme být na koho pyšní. Slavnostní přivítání rodáků pod širým nebem
malíře Josefa Kroupy, který v Řehořově namaloval řadu obrazů. Výjevy ze vsi mají kromě umělecké hodnoty bezesporu také hodnotu dokumentární. Kulturní program našeho srazu byl velmi bohatý. Vystoupily hudební a taneční skupiny různých žánrů. Počínaje dechovou hudbou Trnkovjankou, přes staropražské a divadelní písničky v podání tria Pragtet, po dixieland
Pragtet
Za všechny rodáky chci poděkovat zejména vedení obce, paní Evě Jelenové a Miloši Dubovi, za zorganizování. Za myšlenku Jitce Fialové a Lence Příhodové. Dále patří dík Míše a Vláďovi Mutlovým a Daně Fialové,
Trnkovjanka
Black Buřiňos. Dále zde chci především vyzvednout ty z účinkujících, kteří jsou z Řehořova. Je to dnes už známý Zádrhell v čele s Tomášem Štefkou. Rock Fire, ohňová show pod vedením Tomáše Fialy. Tanečníci ze skupiny Ištar a Bonanza, Anička Dubová a Jirka Pesr. S tanečním číslem žáci 8. třídy s paní učitelkou Mirkou Valovou. Sólové vystoupení sourozenců Rybníčkových
Black Buřiňos
str. 6 bez nichž by to nešlo. Velké poděkování patří Marcele Haičmanové za pomoc při realizaci výstavy a pořizování fotodokumentace. Další díky pro Marii Štefkovou a Hanu Fialovou rovněž za pomoc na výstavě. Paní Marii Jirkové za shánění kontaktů na vzdálené rodáky. Rodině Cahových za úpravu zeleně. Všem hasičům, členům Mysliveckého spolku z Kamenice a všem ostatním, kteří stavěli stany, starali se o jídlo a pití, uklízeli a dělali spoustu dalších věcí. Děkujeme, že se přišla podívat t. č.
Bonanza
lidí. Domov totiž utváří právě lidi v něm a jejich dobrá energie. Mám dva úhly pohledu. Právě jste přečetli ten první, pohled kronikáře. Ten druhý je zde. Jsem rodák z nej-
Vystoupení 8. třídy ZŠ
naše nejstarší rodačka paní Květoslava Šestáková. A také děkujeme rodákům, kteří vážili dlouhou cestu domů například z Karviné, z Prahy či z Bradýsa nad Labem. Kdo byl dopoledne na mši a poslouchal otce Řehoře, jak vypravuje příběh o bratrství, tak uslyšel, jak důležité
Zádrhell
mladší generace srazem dotčené. Jsem zdejší a je mi tu dobře. Jsem totiž z Řehořova! Mirka Štefková
Sourozenci Rybníčkovi
je vzít za jeden provaz. Může to znít pateticky, takových řečí už bylo…, jenže jde vždycky o to, kdo na druhém konci toho provazu je, kdo s kým za ten provaz tahá a o co jim dohromady jde. Nepíšu do kroniky jenom to, jak naše obec vzkvétá. Domov netvoří jen chodníky, záhonky a barevné fasády. Kdo ví, jak je těžké poprat se za poštu, za prodejnu, most přes dálnici, uspořádat dětský den nebo takový sraz rodáků? Je to úsilí mnoha
Duo Jimi
str. 7
Ohlasy na setkání rodáků v Řehořově Vážení přátelé, v sobotu 10. září jsem se zúčastnila setkání rodáků v Řehořově a chci Vám všem, kteří jste tuto nádhernou akci připravili, srdečně a vděčně poděkovat. Snažím se představit si tu řadu zásadních i podružných věcí, které bylo třeba už ve velkém předstihu zařídit tak, aby všechno v den D klapalo - a že se to opravdu povedlo! Byla jsem spokojená nejen se vším, co se v Řehořově dálo, ale i s dárky, které jsme dostali - velice oceňuji a raduji se z historických atlasů - jsou skvělým zdrojem o minulosti mé rodné obce, která je stále hezčí a hezčí, i když v srdci mám obrázek té, po které jsem běhávala jako malá. :-) Setkáním, které jste přepečlivě zorganizovali, jste nám mnohým připravili krásných pár hodin a možnost popovídat si s těmi, které jsme celé desítky let neviděli, což je skvělé! Výstavou starých fotografií jsem byla nadšená a obešla si nejméně čtyři kolečka. :-) Upřímně děkuji Vám všem, kteří jste se na tak náročné přípravě podíleli, a skládám Vám velký hold. Nezbývá mi nežli si přát, abych se někdy v příštích letech dožila stejné radosti při dalším srazu řehořovských rodáků. Mějte se hezky, srdečně Vás zdravím, Marie Svatošová, v roce 1946 rozená Kalinová z Řehořova č. 88
Dobrý den, paní starostko. Moje maminka, paní Marie Kittlerová, mě požádala, abych vám poděkovala za ni a jistě za další obyvatele Řehořova. Sraz rodáků, který proběhl v uplynulém víkendu, byl úžasným setkáním několika generací z jedné vesnice. Celý program byl vyvážený, bohatý a jistě uspokojil všechny. Vrátily jsme se z něj obě spokojené a nadšené. Ale snad největší radost měla maminka z fotek, vystavených v hasičské zbrojnici, na kterých byla i její maminka s tatínkem. Chtěla vám proto všem moc poděkovat za hodiny, které jste všichni strávili nad přípravami celé akce, za to, že se sraz vůbec uskutečnil a prosí, aby jste toto poděkování otiskli v příštích Kamenovinách. Přeju vám všem do další práce hlavně hodně zdraví a elánu. Hana Kudrnová
Vážení organizátoři srazu rodáků v Řehořově, dovolte, abych Vám všem poděkovala za krásnou sobotu, strávenou v přítomnosti lidí, které jsem neviděla přes 40 let. Děkuji a přeji mnoho sil a podnětů do organizování podobných akcí. Hana Stránská rozená Kukuřičková nyní bytem Uherská 632 190 17 Praha 9 - Vinoř
Dobrý den Moc bych Vám chtěla poděkovat za pozvání na Sraz rodáků v Řehořově. Jsem hrozně ráda, že jsem se mohla zúčastnit. Bylo to neskutečně krásné sobotní odpoledne, nádherný program, perfektní občerstvení, výzdoba, no všechno paráda. Moc, moc S pozdravem rodačka z Řehořova Zdena Salátová
PODĚKOVÁNÍ ŘEHOŘOV -7 PÍSMEN, 7 STOLETÍ – SETKÁNÍ RODÁKŮ A HOSTŮ Veliké díky patří paní starostce Mgr. Evě Jelenové,panu místostarostovi Ing. Bc. Miloši Dubovi, všem dobrovolníkům z Řehořova a pracovníkům Městyse Kamenice za uspořádání krásné akce, která proběhla 10. 9. 2016 v Řehořově. Tento slavnostní den se setkal s velmi kladnými ohlasy od rodáků, a proto ještě jednou díky všem, co pomohli s jeho přípravou! Mutlová Michaela zastupitelka obce
Výstava starých fotografií Řehořova
str. 8
Loučení s prázdninami v Řehořově Poslední sobota o prázdninách již tradičně patří v Řehořově dětskému dni a rozloučení s prázdninami. Ta letošní, v pořadí už šestnáctá, byla ve znamení jednoho z nejteplejších letních dnů. Samotný dětský den Loučení s prázdninami probíhal v trochu tajemném tématu Vesmír. Místní omladina obětovala část ze svého volného času a již několik měsíců dopředu připravovala svým mladším spoluobyvatelům přenádherné kulisy a dostatečný počet rozmanitých a neokoukaných soutěží. Děti si tak mohly vyzkoušet překážkový běh v kosmonautské výstroji a nebo například zjišťovaly z vesmírné mapy, kde
můžeme na noční obloze zhlédnout některá souhvězdí. Prověřily své znalosti planet a celou Mléčnou dráhou je provázeli různě vystrojení mimozemšťané i pozemšťané a všichni zúčastnění se mohli vyfotit třeba i s astronautem, který se tvářil „jako živý“. I když mimo téma, ale s poměrně velkým úspěchem se setkala ukázka prostor zázemí i vybavení zdravotnické sanitky, kam mohli velcí i malí nahlédnout a dokonce si mohli vyzkoušet, jak se špatně se pohybující lidé do takové sanitky vůbec dostanou. Doufejme, že tato
ukázka zůstane jen ukázkou a použití „naostro“ nás všechny mine… Je pravda, že během odpoledne zažil Řehořov i menší „vzrůšo“, o kterém se účastníci Loučení s prázdninami
z počátku domnívali, že patří k atrakcím. Kousek za vsí se objevil kouř, protože začalo hořet pole a tak se během soutěží najednou ozvala hasičská siréna, místní hasiči oblékli své „skafandry“ a vyjeli k zásahu. Během krátké doby byl vzniklý požár pod kontrolou a většina se opět vrátila k soutěžím. Však takové přetahování lanem také vytvoří ten správný adrenalin, obzvláště pokud obecenstvo pořádně fandí. Konec dne zakončil tradiční lampionový průvod vsí, poté se opékaly špekáčky a na dobrou noc jsme všichni pod širým nebem viděli nádherný, za srdce beroucí, pohádkový film Malý princ od francouzského spisovatele a pilota Antoina de Saint-Exupéryho.
A večer, když jsme se po filmu rozcházeli na kutě, nám z některé ze zářících hvězd určitě mával na dobrou noc sám Malý princ a nebo alespoň nějaký ten astronaut… Velké poděkování patří všem, kteří se snaží tradici Loučení s prázdninami udržovat a věříme, že příští rok se opět při nějakém zajímavém tématu setkáme poslední prázdninovou sobotu v Řehořově. Zapsali Dubovi
str. 9
Pouťový fotbalový turnaj v Řehořově sérii padlo rozhodnutí ve prospěch týmu JIRKOVI Z BAGOUNKY. Vítězný tým tím přerušil sérii dvou vítězství a sesadil z pomyslného trůnu ambiciozní mužstvo FC NEKOPOVÉ, kteří sportovně předali putovní pouťový pohár novému vítězi. Nejvíce nastřílených branek měli Daniel Jirka (13) a Jan Krčál (11).
Opět jsme se dočkali každoročního pouťového fotbalového turnaje v malé kopané, kde šest místních fotbalových týmů, za bouřlivé podpory diváků, vedlo urputné souboje o putovní pouťový pohár. Střetnutí byla vedena s velkým nasazením, ale v duchu fair play. Z důvodu shodného počtu bodů a skóre určil vítěze až nový vzájemný zápas mezi FC NEKOPOVÉ a JIRKOVI Z BAGOUNKY, kde v normální hracím čase, se nepřiklonilo štěstí k žádnému mužstvu a musely rozhodnout penalty. Ukázalo se, že není jednoduché trefit prázdnou hokejovou bránu přes celé hřiště a tak až v nastavené
V letošním roce poprvé bylo využito nové zázemí pro diváky a sportovce. Jedná se o vybudovaný sportovní domek, který nyní bude složit sportující veřejnosti v Řehořově pro ukládání sportovních pomůcek, ochranu před sluncem a odpočinku. Zapsali Dubovi
str. 10
Hasiči v Kameničce oslavili 120 let trvání sboru Jaroslav Bumbálek
V sobotu 27. a v neděli 28 srpna letošního roku se konaly oslavy 120. výročí trvání sboru dobrovolných hasičů v Kameničce. Program oslav začal v sobotu v 10 hodin soutěží dětských družstev o pohár starosty sboru. Soutěže v požárním sportu se zúčastnilo celkem osm dětských družstev ve dvou věkových kategoriích. Soutěžilo se dvoukolově a započítával se lepší výsledek. Přestože domácí družstvo bylo určitě věkově nejmladší, získalo nakonec pohár za umístění na třetím místě. Počasí bylo
nádherné a tak si všichni užívali krásnou atmosféru zdejšího závodiště nad kulturním domem a také skvěle připraveného občerstvení pro všechny závodníky i hosty. Po ukončení závodního klání začalo ve 13 hodin zábavné odpoledne pro širokou veřejnost. Program zahájil seskok skupiny parašutistů z letiště Henčov. Skupina Malvína zahrála dětem pohádku O zlaté rybce. Následovala ukázka Policie ČR. Publikum si mohlo
doslova osahat nejmodernější auta dopravní policie se špičkovou technikou. Dále předvedli policisté ukázku práce se služebními psy. Současně probíhala ukázka nejmodernějšího zásahového požárního vozidla, které nám představili příslušníci Hasičského záchranného sboru z Jihlavy. Malí i velcí kluci si ukázky patřičně vychutnali. Téměř celé odpoledne skupina lukostřelců ze Stránecké Zhoře umožnila všem zájemcům si procvičit svoji zdatnost v této disciplíně. V dalším programu předvedli letečtí modeláři mistrovské ovládání svých modelů letadel a dronů. Velkému zájmu dětí se těšily projížďky na koních a malování na obličej. Skupina Bellator předváděla publiku ukázky školy šermu. Po celé odpoledne byl dětem k dispozici velký skákací hrad od firmy EON. V krátkých přestávkách mezi vystoupeními hrála country kapela Modrá stopa. Pan Prokop předvedl své umění v práskání bičem, je v tomto oboru mistrem republiky. V pozdním odpoledni všechny účastníky pobavilo komické představení skupiny Kašpaři z Polné. Do svého příběhu zapojili také dětské publikum a tak bylo o zábavu postaráno. Toto představení přešlo s přibývající tmou plynule v ohňovou show v provedení stejných účinkujících. Krásným vyvrcholením představení byl nádherný ohňostroj. Konec patřil opět skupině Modrá stopa, ale to už byla skoro noc. Po celou dobu fungovalo bohaté občerstvení, kde si mohl každý vybrat podle své chuti. V neděli 28. srpna odpoledne pokračovaly oslavy výročí SDH Kamenička slavnostní schůzí sboru. Na tuto schůzi byli pozváni všichni současní i minulí členové sboru, zástupci okolních sborů, okrskoví funkcionáři a zástupci Městyse Kamenice. Starosta sboru přednesl projev, ve kterém stručně zhodnotil práci sboru za posledních deset let. Přednesl údaje o počtu členů, mužů,
str. 11 tostarostou panem Dubou ocenili důležitost práce sboru. Vždyť na malé vesnici to bývá často jediný spolek, který svojí různorodou činností udržuje tradice, kulturu, sport a zábavu v obci. Na konec svého vystoupení předali zástupcům sboru symbolický klíč k novému hasičskému vozu, který by měl zanedlouho potěšit místní hasiče. Po všech oficialitách bylo pro všech asi 70 hostů připraveno bohaté občerstvení. Na závěr celé slavnosti zahráli k tanci a poslechu manželé Peroutkovi z Pustiny. Uspořádání takové akce s sebou přináší spoustu práce a starostí, ale když se vše povede, všichni jsou spokojení, mají co jíst a pít a je jim spolu dobře, je to pro pořadatele největší radostí a odměnou. A to se v Kameničce povedlo. Tak ať se daří i dál. žen a mládeže ve sboru, činnosti sportovní, kulturní a brigádnické a výčet této práce je bohatý. V dalším příspěvku byla nastíněna historie sboru od svého založení v roce 1896 po současnost. Z výčtu zakládajících členů vyplynulo, jak se hasičská tradice v některých rodech udržuje až do současnosti. Současný velitel místního sboru Rostislav Koch je pravnukem prvního velitele sboru stejného příjmení. Program schůze pokračoval projevy okrskových a okresních funkcionářů sboru. Zasloužilí členové sboru z jejich rukou převzali ocenění ve formě čestných uznání a vyznamenání. Nejvyšší vyznamenání a to medaili sv. Floriána, patrona hasičů, obdržel bývalý dlouholetý velitel sboru pan František Sobotka. Členky sboru jistě potěšila také květina od mužských kolegů. Paní starostka městyse Jelenová se svým kolegou mís-
První myslivecký dětský den v Kamenici Myslivecký spolek Kamenice uspořádal v sobotu 11. června 2016 na fotbalovém hřišti a jeho okolí v Kamenici první ročník mysliveckého dne pro děti. Nejen pro děti, ale i pro dospělé byl připraven program, který všechny zaujal i pobavil. Téměř 90 dětí mělo připravený program, ve kterém mohly soutěžit a poznávat naši přírodu a myslivost. Dospělí, kteří doprovázeli soutěžící děti, si taktéž mohli ověřit svoje znalosti, například poznávat zvěř a zjistit, co o ní všechno ví, nebo sledovat ukázku práce loveckých psů i vyzkoušet si svoji dovednost ve střelbě z luku a vzduchovky. Na dalších stanovištích je čekalo například zábavné skákání v pytlích. V cíli této stezky bylo pro všechny připraveno opékání špekáčků. V závěru došlo na vyhlášení výsledků všech zúčastněných a odměna v podobě dřevěné medaile s logem Mysliveckého dne a tašky plné sladkostí. Další program pokračoval ukázkou létajících dronů a bezpilotních letadel.
K dobré náladě byla zajištěna hudba a výborné občerstvení ze zvěřiny. 90 dětí doprovodilo téměř 100 dospělých, takže akce byla velmi úspěšná. Všem myslivcům a Městysu Kamenice patří velký dík za propagaci myslivosti a ochrany přírody. Do dalšího ročníku přeji všem hodně elánu. Myslivosti zdar. Libor Konečný, předseda MS Kamenice Myslivecký spolek Kamenice pořádá v roce 2016 tyto akce: 15. 10. 2016 - Zvěřinové hody u Raimunda 27. 11. 2016 - Rozsvěcení vánočního stromu na městečku 3. 12. 2016 - Poslední leč v Orlovně Všichni jste srdečně zváni!
str. 12
Neznámé Rakovnicko Milan Jelen
Je to podivuhodný kraj, ležící na d(alek)ohled od Kladna, Berouna, Rokycan, Slaného a Loun. Dodnes jsou tu patrné stopy po důlní těžbě a po lomech. V některých zákoutích můžeme dosud spatřit malé i velké chmelnice starců. Není divu – Rabasovy Krušovice do tohoto území také náleží. Výborné pivo ale vaří například v Chříči, kde si mezi dvěma půllitry můžete odskočit do muzea každodennosti, kde se blíže seznámíte s životem našich předků.
Dub Oldřicha a Boženy
Naše putování mohou zpestřit velmi zajímavé drobné církevní stavby – např. kaplička Panny Marie Altöttingenské nebo boží muka na rozcestí U Jeptišky. Pozoruhodný je letohrádek Sv. Huberta, který trošku připomíná zámeček Aleje mezi Stonařovem a Kněžicemi. Nesmíme zapomenout ani na kapli sv. Vojtěcha, která nás provází na cestě k mystickému místu Kounovských Vochlická rozhledna
Pohybujete se zde pouze v nadmořské výšce 200 – 600 m n. m., ale nenechte se mýlit, kopců je tu víc než dost. Pokud chcete objevit pěknou zříceninu, zajděte na Pravdu, trochu méně pohledný je Džbán a umělé ruiny nedaleko malebné kaple se jmenují Petršpurk.
Krakovec
Menhir Pastýř
kamenných řad. Nikdo už asi dnes nevysvětlí, kdo velké šutříky v lese úhledně srovnal. Dokonce ani paní v muzeu v Kounově. Kameny jsou vůbec doménou této krajiny. Menhir Pastýř vysílá k lidem i okolní přírodě svou energii. Dříve hlídal zkamenělé ovečky. Na okraji Mutějovic je v parkové úpravě umístěn Čertův kámen, který zde není jediným tohoto jména. Neposedům se určitě zalíbí jesenický viklan, jenž dokážou svalnatí jedinci snad i rozhýbat.
str. 13 Křivoklát netřeba představovat – přemíra návštěvnických okruhů může prověřit vaši peněženku a trpělivost. Ať žijí duchové i Krakovec. Prý není hradem ani zámkem, ale chalúpkou (pořádnou) a vy si tu můžete vybrat prohlídku s průvodcem nebo bez. Sem si jezdí odpočinout baletní mistr Vlastimil Harapes. Cestu kolem řeky Berounky (dříve Mže) vám zpestří přívoz do Branovského luhu u Nezabudic, kde najdete pamětní síň sportovce, novináře a spisovatele Oty Pavla. Kolem známé výletní restaurace U Rozvědčíka a pod zříceninou hradu Týřova (nyní pod lešením) se přiblížíte do obce Skryje, do které se musíte vyšplhat po cestě nebo po silnici. Najdete tu mnohé stopy po Joachimu Barrandeovi, známém paleontologovi. V ČR je po něm pojmenováno mnoho míst, nejznamější je pražská čtvrť Barrandov. Zdalipak víte, že se v této lokalitě nachází též unikátní a na světě i v Evropě ojedinělé muzeum vitráží v Libyni v kostele sv. Jiljí, které souvisí s výrobou vitráží na zakázku v Lubenci. Přídavkem je malý kousíček odtud rozhledna Vochlice.
Křivoklát
Děd Jaroslava Vrchlického je pohřben v Čisté, kde je malá pamětní síň. Opravdovou perlou je bývalý cisterciánský klášter a kostel Zvěstování Panny Marie v Mariánském Týnci
Mariánská Týnice
Třebíz
Nemůžeme zapomenout na osudové setkání knížete Oldřicha a prosté Boženy v Peruci. Jejich studánka a dub jsou snadno přístupné. Navštivme Třebíz, kde nás kromě Václava Beneše Třebízského zaujme i prohlídka skanzenu místních chalup, z nichž každá je malým muzeem.
(Mariánské Týnici) u Kralovic. Je tu umístěno Muzeum a galérie severního Plzeňska, které by vás dokázalo zabavit na dlouhé hodiny. Zámek Chyše je proslulý pobytem Karla Čapka, který byl vychovatelem Filipa Lažanského a jeho mise je spojena s románem Krakatit a divadelní hrou Věc Makropulos. Abychom nezapomněli zdejší kraj je spojen se sapropelitem – švartnou, břidlicí, ze které se vyráběly šperky (náramky, prsteny). Tuto tradici se snaží obnovit novodobí Keltové. Samotné centrum Rakovník je asi šestnáctitisícové město, kde se pojí historie a současnost. Ze školy si můžeme vzpomenout na zdejší výrobu mýdla a pracích prášků, keramiky i dlaždiček. Byl tu zmíněn jen zlomek okolorakovnických zajímavostí a je jen na vás odhalit i ty další.
str. 14
PO PRÁZDNINÁCH KLUCI, HOLKY SPĚCHEJTE DO NAŠÍ ŠKOLKY,… Začíná nový školní rok 2016/2017. Do mateřské školy je zapsáno celkem 97 dětí. Z toho 36 děvčat a 61 chlapců. Třída LIŠTIČKY s p. uč. J. Hrubou a I. Pruknerovou, třída MEDVÍDCI s p. uč. I. Štelbackou a H. Kachyňovou, třída VEVERKY s p. uč. M. Hrubou a M. Novotnou, třída JEŽEČCI s p. uč. M. Navrkalovou a A. Sobotkovou. 1. září přichází do školky děti nové – děti okolo 2,5 let, děti 3 leté, děti, které mateřskou školu už navštěvovaly a budoucí školáci. V každé třídě probíhá uvítání „no„Princeznička na bále, poztrácela korále,…“ – třídy Medvídci a Veverky zahájily „bramborový týden“. Nevěřili byste, co všechno lze z brambor vytvořit: otiskování brambor do „pytlů“, procvičování geometrických tvarů, počítání brambor, závody s převážením,… „Prší, prší, jen se leje, co se to tam venku děje,…“ – děti ze třídy Ježečci si povídají o podzimním počasí, podzimní přírodě,… Učíme se nová říkadla, básničky, zpíváme písničky,
váčků“ a samozřejmě školáčků „mazáků“. Nové děti se seznamují se svojí značkou, prostředím třídy, prostředím mateřské školy, se svými učitelkami a zaměstnanci školy. Seznamují se s pravidly třídy, jak se chovat ke svým kamarádům, dospělým,… Nejblíže k srdcím dětí jsou pohádky: Pejsek s kočičkou, Tři medvědi s Mášenkou,… „Ptáčci v černém kabátě, potkali se na drátě,..“ – třída Lištičky si povídá o daleké cestě vlaštovek za sluníčkem, skládají vlaštovku,...
získáváme poznatky o podzimu. Předškoláky čeká cesta do ZOO s výukovým programem, návštěva DIVADLO DIOD v Jihlavě, společně navštívíme KERAMICKOU DÍLNU U SLUNEČNÍCH HODIN,… a prožijeme pohádkovou cestu O poslední vlaštovce. Budeme poznávat podzimní ovoce, zeleninu, přírodniny, půjdeme pouštět draky, budeme sbírat a lisovat listy,… Skončí podzim a přivítá nás bílá zima. M+H
str. 15
Organizace školy 2016/2017
ZŠ a MŠ KAMENICE Ředitel: Zástupce ředitele: Výchovný poradce:
Ing. Jan Jelínek Mgr. Michal Vrzáček Mgr. Lenka Šmídová
TříTřídní učitel da 1. Irena Vymazalová 2.A Mgr. Marie Jelínková 2.B Mgr. Dagmar Klinerová 3.A Mgr. Marie Hubená 3.B Mgr. Kateřina Čápová 4. Mgr. Pavlína Mušková 5. Mgr. Milan Jelen 1. - 5. ročník 7 tříd 6. Mgr. Olga Semrádová 7. Mgr. Dagmar Nevosadová 8. Mgr. Miroslava Valová, DiS 9. Ing. Jan Jelínek 6. - 9. ročník 4. třídy škola celkem 11 tříd
CH
D
Celkem 22 15 16 16 16 21 19 125
9 11 9 8 8 14 10
13 4 7 8 8 7 9
12 16 11 5
9 9 16 4
21 25 27 9 82
113
94
207
Učitelé bez třídnictví: Mgr. Dana Komínková Romana Krčálová Mgr. Jaroslava Dočekalová
Školní družina: Věra Ferdová Dana Procházková
Školní jídelna: Barbora Čápová - vedoucí Luboš Kalný - ved. kuchař Magda Koldová - kuchařka Lenka Špendlíčková-kuchař. Helena Stejskalová-kuchařka
Správní zaměstnanci: David Nedoma - školník Pavla Kalná - uklízečka Marie Zemanová-úklid Jana Pisková - uklízečka Daniela Baránková - účetní
Prázdniny: podzimní vánoční pololetní jarní velikonoční
26. 10. - 27. 10. 2016 23. 12. 2016 - 2. 1. 2017 2. 3. 2017 20. 2. - 26. 2. 2017 13. 4. -14. 4. 2017
Noví učitelé ZŠ KAMENICE Jmenuji se Romana Krčálová a vyučuji anglický jazyk. Od narození jsem žila s rodiči a bratrem ve Velkém Meziříčí. Po ukončení základní školy jsem studovala v Brně a také jsem strávila spoustu času na cestách. V současnosti bydlím se svými dvěma dcerami a manželem v malé vesnici nedaleko Velkého Meziříčí. Vesnice se jmenuje Uhřínov. Mezi moje koníčky patří především angličtina, čtení, lyžování a cestování.
Jmenuji se Olga Semrádová, letos v září jsem začala učit na ZŠ v Kamenici. Pocházím z Kamenice, ale bydlím v Radošově. Mám dvě děti. Ráda čtu, chodím do přírody a pořádám výlety se svými dětmi. Po dokončení gymnázia v Jihlavě jsem studovala obor Učitelství biologie a chemie pro střední školy na Masarykově univerzitě v Brně. Před mateřskou dovolenou jsem 2 roky učila na ZŠ v Budišově. Nyní mi bylo svěřeno třídnictví šesté třídy. Na svou práci se moc těším, budu se snažit být žákům dobrou učitelkou a vést je při jejich vzdělávání.
str. 16
Doba balónová Bylo nádherné ráno, 7 hodin 2. srpna a my jsme z hřiště na Líchách stoupali v koši obrovského balónu vzhůru k nebi. Tuhle radost jsme si mohli užít díky našim rodinám a kamarádům, kteří se na „poukaz k letu“ poskládali k našim narozeninám. S námi v koši byl ještě samozřejmě pilot, pan Jan Smrčka, velmi příjemný a zábavný člověk, jehož firmu najdete na netu na adrese www.balony.cz. Sice bylo letní ráno, jak když vymaluje, nicméně téměř bezvětří, což není pro balóny zrovna ideální. Pan Smrčka s námi vystoupal do výšky a pokusil se zachytit vítr, ale ten se Kamenici toho dne tak nějak vyhnul. Let nám tedy pilot ozvláštnil tím, že nás nechal klesat skoro až na zem (čímž vyděsil některé spoluobčany) a zase vystoupat do výšky. Pomalu jsme proplouvali nad Kamenicí a kochali se neznámými pohledy na krajinu pod námi. Byla to paráda! Celá Kamenice byla jako na dlani – okolní kopce, domky, zahrádky, farská zahrada plná dětí, které tam měly zrovna tábor a také lidiček, kteří nám mávali. Koukali jsme i do hnízda na komíně,
Skanzen „U Paulů“ Pan Bohumil Paul nám předvedl před svým domem zajímavou sbírku starého venkovského nářadí, náčiní a vůbec všeho, co s dřívějším hospodařením souviselo. Pokusili jsme se trochu zdokumentovat bohatost této venkovské tradice. Na vlastní oči jsme spatřili několik koňských a kravských chomoutů. Zaujalo nás, co všechno se k těmto zvířatům připřahalo. Byl to drapák, troják, podmítač půdy a pluh dvoják na orání.
když zrovna čáp přiletěl krmit mladé. Bylo toho na obdivování dost a dost. Slabounký vánek nás donesl po víc než hodině letu na pole k Novému rybníku, kde jsme velice jemně dosedli na zem. Pro fanoušky filmu Vratné láhve bych chtěla poznamenat, že to drncnutí bylo asi takové, jako když stojíte v autobuse, který jemně brzdí. Nakonec nás pan Smrčka lehce praštěným rituálem pasoval na vzduchoplavce, připili jsme si sektem a jeli domů. Zážitek to byl opravdu krásný a vůbec nevadilo, že jsme kvůli bezvětří ulétli jen malý kousek. Jana a Lukáš Jelínkovi Ruční zemědělskou práci usnadňovala třeba plácačka na sečení obilí, cep, který sloužil k mlácení zrn obilí a pohrabovač. Mezi zajímavé dopravní prostředky patřily ruční vozík, dřevěný kotouč, trakače pro děti i pro dospělé. Obdivovat jsme mohli váhu staršího typu, hmoždíř na mák a koření. Důležitá byla také odstředivka, která od sebe oddělovala mléko a smetanu. Kolovrátek na len není jen v pohádkách, ale i u Paulů. Jeho součástí byla i přeslice. K transportu například čerstvé trávy se používaly krosny na záda nebo různé typy a velikosti ošatek. Viděli jsme i kola od žebřiňáků a pro včelaře zajímavý starší typ medometu, jednoduše řečeno zařízení, které využívá odstředivou sílu k získávání medu z včelích plástů. Při praní a zabíjačkách se využívaly valchy, necky a troky. Se zájmem jsme pozorovali i domácí zvířata, která vypadala jako živá – kozička, kravička, koník a ovečka. Zajímavých věcí bylo u Paulů víc než dost a budete-li mít zájem, určitě vám je sběratel ukáže.
str. 17
Nohejbalový turnaj 3. 9. 2016
Pro autoturisty
Orientační vzdálenosti 72 měst ČR od Kamenice BENEŠOV BEROUN BLANSKO BRNO BRUNTÁL BŘECLAV ČESKÁ LÍPA ČESKÉ BUDĚJOVICE ČESKÝ KRUMLOV DĚČÍN DOMAŽLICE FRÝDEK - MÍSTEK HAVLÍČKŮV BROD HODONÍN HRADEC KRÁLOVÉ CHEB CHOMUTOV CHRUDIM
Zázemí turnaje
Pohár pro vítěze
114 171 100 76 205 126 244
NÁCHOD NOVÝ JIČÍN NYMBURK OLOMOUC OPAVA OSTRAVA PARDUBICE
156 212 122 149 239 243 92
154 PELHŘIMOV
58
180 254 287 238 40 139 114 314 241
PÍSEK PLZEŇ PRAHA PRACHATICE PROSTĚJOV PŘEROV PŘÍBRAM RAKOVNÍK ROKYCANY RYCHNOV 81 NAD KNĚŽNOU
JABLONEC NAD NISOU JESENÍK JIČÍN JIHLAVA JINDŘICHŮV HRADEC KARLOVY VARY KARVINÁ KLADNO KLATOVY KOLÍN
272 268 176 268 100
KROMĚŘÍŽ
136
KUTNÁ HORA LIBEREC LITOMĚŘICE LOUNY MĚLNÍK MLADÁ BOLESLAV MOST
89 245 212 209 191 198 236
146 231 142 194 131 157 187 203 217 133
242 SEMILY
247
254 SOKOLOV 156 STRAKONICE 18 SVITAVY
292 174 86
99 ŠUMPERK TÁBOR TACHOV TEPLICE TRUTNOV TŘEBÍČ UHERSKÉ HRADIŠTĚ ÚSTÍ N. LABEM ÚSTÍ N. ORLICÍ VSETÍN VYŠKOV ZLÍN ZNOJMO ŽĎÁR N. SÁZ.
205 102 294 231 161 23 144 229 117 200 106 167 75 33
str. 18
POLICIE ČR informuje PŘESTUPEK V DOPRAVĚ A NEUPOSLECHNUTÍ VÝZVY, KAMENICE V době od 01:00 hod. do 01:10 hod. dne 11.6.2016 v Kamenici u tvrze šel po pozemní komunikaci II/351 muž, který šel po prostředku pozemní komunikace, kde před sebou házel tašku a kopal do ní, byl oblečen do tmavého oblečení a přímo hrozila srážka s projíždějícím motorovým vozidlem, kdy tímto jednáním přestupce přímo ohrožoval sám sebe na zdraví a ostatní účastníky silničního provozu. Následně k němu přistoupila hlídka PČR, která jej vyzvala, aby svého jednání zanechal a k chůzi užil chodník. Na toto nereagoval a hlídku častoval sprostými výrazy a slovními urážkami. Dále byl opakovaně vyzván slovy: "Jménem zákona", že pokud svého protiprávního jednání nezanechá, bude proti němu použito donucovacích prostředků a bude zajištěn. Na toto reagoval dalšími sprostými nadávkami, kdy dále setrvával na prostředku pozemní komunikace a se snažil před hlídkou z místa odejít opět po prostředku pozemní komunikace. Opilý muž byl následně hlídkou vyzván, aby setrval na místě s výstrahou, že pokud neuposlechne, bude použito donucovacích prostředků. Muž na výzvy opětně nereagoval a z toho důvodu byl za užití hmatů a chvatů sveden na zem, kde mu následně byla přiložena služební pouta. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl muž zajištěn z důvodu, že ohrožoval svůj život a zdraví a bezpečnost silničního provozu a byla důvodná obava, že bude ve svém jednání pokračovat. Byl převeden ke služebnímu vozidlu, kde byl opřen o zadní část vozidla, při tomto kopl jednoho policistu do levé nohy. Následně byla osoba eskortována služebním vozidlem do Nemocnice Jihlava k vyšetření, kdy v průběhu eskorty urážel a slovně napadal oba policisty a vyhrožoval fyzickým útokem. Muž byl nakonec umístěn do policejní cely. Muž se svým nezodpovědným chováním dopustil hned několika přestupků.
VYPÁTRÁNÍ OSOBY, ZÁBORNÁ Dne 15.6.2016 v 04.45 hod. byla v RD na adrese v obci Záborná vypátrána nezletilá osoba, kdy provedenou lustrací bylo zjištěno, že osoba prochází pátráním, s tím, že se jedná o svěřence DD Senožaty. Nezletilý byl následně policisty zajištěn a převezen na OOP Polná k provedení dalších úkonů. Zajištění bylo ukončeno dne 15.6.2016 v 10:35 hod., kdy byl nezletilý předán vychovatelce DD Senožaty .
PRACOVNÍ ÚRAZ Dne 17.6.2016 v době od 08.30 hod. došlo ve výrobním areálu firmy Diton s.r.o., v obci Střítež k pracovnímu úrazu pracovníka, kterému zachytila obracečka výrobků levou ruku v oblasti lokte a došlo k jejímu přimáčknutí k pracovnímu stolu. Uvedeným jednáním došlo u poškozeného ke zhmoždění a otoku levého lokte bez podezření na zlomeninu. Následně byl poškozený převezen RZS na ošetření do nemocnice v Jihlavě. Alkohol na místě vyloučen orientační dechovou zkouškou přístrojem Drager. Provedeným šetřením a výslechem poškozeného bylo cizí zavinění na místě vyloučeno.
POKOUSÁNÍ PSEM, DOBROUTOV Policisté OOP Polná šetří případ pokousání psem. Dne 3.7.2016 v době od 17.10 hod. do 17.15. hod. si majitel psa německého ovčáka, tohoto řádně nezabezpečil proti úniku ze svého pozemku v obci Dobroutov. V důsledku jeho jednání došlo následně k pokousání nezletilé osoby. Majitel psa se tímto dopustil přestupku proti občanskému soužití a tento přestupek byl oznámen k řešení na KPP MÚ v Polné.
VYHROŽOVÁNÍ SEBEVRAŽDOU, VĚŽNICE Dne 3.7.2016 v 20:25 hod. oznámila oznamovatelka na linku 158, že ji kontaktoval její známý, který sdělil, že má v úmyslu spáchat sebevraždu, kdy byl následně navštívit své děti, se kterými se měl rozloučit. Hlídka PČR OO Polná provedla šetření v místě trv. bydliště, kde zjistila, že muž navštívil své nezletilé děti ale následně z místa odešel. Hlídka provedla rozsáhlé pátrání a posléze muže vypátrala v obci Věžnice. Muž hlídce sdělil, že měl skutečně v úmyslu spáchat sebevraždu a v Polné se byl rozloučit s dětmi. S mužem byla ve 21:50 hod. provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu v dechu s pozitivním výsledkem 2,31 promile alkoholu v dechu. Na místo byla přivolána RZS Přibyslav, která provedla vyšetření muže, a bylo rozhodnuto, že jmenovaný má být umístěn na PZS Jihlava k vystřízlivění a následně převezen na PL Havlíčkův Brod k lékařskému psychiatrickému vyšetření.
POŠKOZENÍ DOPRAVNÍHO ZNAČENÍ K.Ú. ZHOŘ Policisté OOP Polná šetří případ poškození dopravního značení. V době od 00:00 hod. dne 17. 7. 2016 do 10:00 hod. dne 17. 7. 2016 dosud neznámý pachatel poškodil dopravní značení u silnice č. II/353, kdy nezjištěným způsobem poškodil dvě značky, které zlomil a další značky převalil do silničního příkopu, kdy svým jednáním způsobil SUS kraje Vysočina škodu ve výši
str. 19 2.000,- Kč. Tímto bychom zároveň chtěli požádat případné svědky vandalismu, aby kontaktovali policisty OOP Polná a poskytli svědectví.
POHŘEŠOVANÁ OSOBA POLNÁ Dne 21.7.2016 se na OOP Polná dostavila oznamovatelka s tím, že od 14.7.2016 pohřešuje svého otce, který se nenachází u žádných známých osob v okolí Polné a má nedostupný mobilní telefon. Po provedeném šetření byl muž nalezen hlídkou OOP Hlinsko u své nevlastní sestry. O nalezení muže byla oznamovatelka informována a byl jí předán tel. kontakt na osobu, u které muž pobýval, protože jemu se vybil mobilní telefon, a proto nebyl kontaktní.
ODCIZENÍ REGISTRAČNÍCH ZNAČEK Z VOZIDLA V POLNÉ Dosud neznámý pachatel v době od 08.00 hod. dne 18. 7. 2016 do 16.45 hod. dne 22. 7. 2016 odcizil na volně přístupném odstavném parkovišti na ul. Na Lázni v Polné před místním kinem přední i zadní registrační značky ze zaparkovaného vozidla Peugeot 407, čímž způsobil majitelce vozidla škodu ve výši 800,- Kč. K jiné škodě na vozidle nedošlo. Policisté věc šetří jako přestupek proti majetku.
NÁLEZ MUNICE, MĚŠÍN Dne 30. 07. 2016 v 12:43 hod. oznámil na tísňovou linku policie muž, že při výkopových pracích za domem v obci Měšín nalezl předmět připomínající munici. Na místo byl přivolán pyrotechnik expozitury Brno, který určil, že se jedná o meziválečný dělostřelecký granát ráže 75mm a munici si na místě převzal a odvezl jí k následné likvidaci.
ZANEDBÁNÍ POVINNÉ VÝŽIVY, POLNÁ Policejní inspektor sdělil podezření ze spáchání
přečinu zanedbání povinné výživy muži z Polenska. Muž v období od 18. 3. 2016 do 18. 7. 2016 si řádně neplnil svoji vyživovací povinnost ke svému nezl. synovi, ve výši 1.500,-Kč, která mu vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Jihlavě splatných vždy nejpozději do 18. dne každého měsíce předem k rukám matky dítěte, čímž tak za uvedené období dluží na výživném částku 7.500,- Kč.
KRÁDEŽ SKÚTRU, STŘÍTEŽ Doposud neznámý pachatel v době od 10.00 hod. dne 28. 7. 2016 do 15.10 hod. dne 1. 8. 2016 odcizil bez užití násilí z volně přístupného parkoviště u BČS Mol v obci Červený Kříž, okr. Jihlava uzamčený skútr zn. Yamaha. Tento na uvedeném místě z důvodu poruchy odstavil majitel motocyklu a to dne 25. 7. 2016 ve 20.00 hodin. Jednáním pachatele byla majiteli skútru způsobena škoda ve výši 15.000,- Kč.
OHROŽENÍ POD VLIVEM NÁVYKOVÉ LÁTKY, BÍTOVČICE Dne 15. 08. 2016 v 10:50 hod. bylo na účelové komunikaci vedoucí od obce Bítovčice k silnici č. III/4041, policisty OOP Polná kontrolováno osobní motorové vozidlo Škoda Fabia. Řidič byl vyzván k předložení dokladů potřebných při řízení motorového vozidla, kdy na výzvu nepředložil ŘP, a doklad totožnosti. Dále policisté vyzvali řidiče k provedení dechové zkoušky, která byla pozitivní a naměřená hodnota činila 1,04 promile alkoholu v dechu. Dále byla provedena opakovaná dechová zkouška, která činila 1,09 promile alkoholu v dechu. Řidič byl vyzván k odběru krve, kterému se odmítl podrobit. Řidiči byla na místě zakázána další jízda. npor. Jan Kunkela, DiS., zástupce vedoucího obvodního oddělení Polná
Škopkovi z Kamenice a Konopníkovi z Kameničky zasílají pozdrav z italského zájezdu . . . =)
str. 20
11. září – Den mikroregionu Loucko v Kozlově Obyvatelé, zastupitelé i diváci z Luk, Kamenice, Kozlova, Bítovčic, Velkého Beranova i Vysokých Studnic se krásnou, ještě letní, neděli sešli v Kozlově, aby se spolu pobavili. Program byl velmi zajímavý. Domácí to tentokrát pojali soutěžně. Každá obec měla za úkol připravit jedno taneční číslo a jedno představení pěvecko – instrumentální. Dále se měl upéci pouťový koláč a jeden zastupitel se zúčastnil soutěží ve skákání v pytli, putování na chůdách a běhu s ploutvemi. Každá obec pak představila typické potravinářské výrobky.
I když o vítězství nešlo v první řadě, přesto měly všechny soutěže výbornou úroveň. Obce se na nedělní odpoledne vzorně připravily a početné obecenstvo se skvěle bavilo. Všechna vystoupení se nám líbila.
Za Kamenici tančili nám dobře známí sourozenci Daniela a Jakub Rybníčkovi a zpíval (jako T. Klus) Tomáš Štefka z Řehořova. Dále nás úspěšně reprezentoval Ing. Milan Souček (zastupitel) ve sportu a koláčem upoutala porotu Anežka Čápová. Tento tým získal 2. místo a vybojoval medaile, k čemuž mu gratulujeme.
str. 21 expozice historických vozidel a motocyklů s podrobnými popiskami. Pořadatelům i všem účastníkům děkujeme za nezapomenutelné zážitky.
Ke zdárnému průběhu akce samozřejmě přispěli i naši myslivci, kteří postavili mikroregionální stan. Na dobré úrovni bylo také občerstvení, zajímavá byla výstava prací místního keramického kroužku. Dětem se líbil skákací hrad firmy E.ON. Příznivce motorismu zaujala
MAS LEADER – Loucko, z. s.
Kdo jsme?
Spolek spolupracuje na rozvoji venkova, zemědělství a získávání finanční podpory z EU a z národních programů na území MAS (Bítovčice, Brtnice, Kamenice, Kozlov, Luka nad Jihlavou, Puklice, Velký Beranov a Vysoké Studnice). Můžete nás znát z projektů spolupráce: S nůší do světa řemesel, Kovářství včera a dnes, Chuť a vůně domova a dalších. Naše MAS získala OSVĚDČENÍ O STANDARTIZACI a podala žádost o schválení STRATEGIE komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS LEADER - Loucko, z.s. pro období 2014 -2020" (SCLLD). Na základě schválení SCLLD bude naše MAS vypisovat výzvy na dotační tituly, o kterých Vás budeme pravidelně informovat. S čím můžeme pomoci? - s žádostmi o podporu týkající se čerpání prostředků z Integrovaného regionálního operačního programu
(IROP) a Programu rozvoje venkova (PRV). Tyto dotace jsou zaměřené na zvyšování kvality a bezpečnosti dopravní infrastruktury, zvyšování atraktivity památek, zvyšování kvality MŠ a ZŠ, zvyšování konkurenceschopnosti zemědělských a nezemědělských činností a zvyšování kvality lesnické infrastruktury. Celková alokovaná částka pro území naší MAS na období 2014 - 2020 činí 24 633 000 Kč. Na projekty spolupráce (volnočasové aktivity) je alokovaná částka 420 000 Kč. - poskytování konzultační činnost před i při realizaci projektu, administrativní pomoc, pomoc při zpracováni zpráv o realizaci projektu, zadáváni dat do monitorovacího systému, pomoc při kontrole na místě, při ukončování realizace projektu případně další podporu podle domluvy. - pro ZŠ a MŠ s výběrem vhodných šablon v rámci výzvy z OP VVV č. 02_16_022 Podpora škol formou projektů zjednodušeného vykazování - Šablony pro MŠ A ZŠ I. Kontakty na kancelář: Ing. Zdeňka Rychlá, Vedoucí pracovník zodpovědný za realizaci SCLLD a manažer, tel.: 603 254 644, e-mail:
[email protected] Ing. Petra Došková, manažer SCLLD Sídlo: náměstí 9. května 357, 588 22 Luka nad Jihlavou (budova nového stacionáře, 3. patro) WWW: http://www.leader-loucko.cz E-mail:
[email protected] Provozní doba: pondělí až pátek 7 – 12 (po telefonické domluvě lze i v jinou dobu)
str. 22
Společenská kronika Vyprovodili jsme na poslední cestě: Pruknerová Božena Valová Marie Toufarová Marie
Narozené děti Dočekal Antonín Kamenice Kučerová Tereza Kamenice Pokorná Alena Kamenice Kolářová Iva Kamenice Vidláková Nela Řehořov Kadlec Josef Jan Kamenice Dvořáková Veronika Kamenice Marousková Kristýna Kamenička Dvořáčková Vanesa Kamenice Soukup Ondřej Kamenička Ať vyrůstají ve zdraví !!!
Kamenice Kamenice Kamenice
Stále vzpomínáme!
VÝZNAMNÁ VÝROČÍ OSLAVILI: ČERVENEC Javorinová Jitka Kocmánková Františka SRPEN Haičman Zdeněk Lavička Jan ZÁŘÍ Kremláčková Ludmila Caha Václav
Kamenice 90 let Kamenička 80 let Řehořov Vržanov
80 let 80 let
Kamenice 80 let Kamenička 90 let
BLAHOPŘEJEME!!!
XI. ročník koštu mladých vín s cimbálovou muzikou Zádruha Hasiči a Orel Kamenice Vás srdečně zvou do Orlovny Kdy: 16.11.2016 19:00 Kde: Orlovna v Kamenici
Osmdesátiny pana Lavičky z Vržanova
str. 23
manželé Gabrlíkovi
manželé Nejedlých
SŇATEK UZAVŘELI: ČERVENEC Alena Šťastná a Jakub Gryč SRPEN Hana Masaříková a Františe Nejedlý Iva Karbanová a Miroslav Vávrů Nikola Fialová a Lukáš Caha ZÁŘÍ Jarmila Vechetová a Miroslav Caha Kristýna Láníková a Lukáš Gabrlík Ivona Nováčková a Martin Molák manželé Vávrů
manželé Gryčovi
manželé Jarmila a Miroslav Cahovi
manželé Molákovi
manželé Nikola a Lukáš Cahovi
str. 24
Pouťová fotozastavení
Výstava ve tvrzi 3. 9. 2016 uskutečnili nadšenci z Vržanova výlet na nejvyšší kopec Bílá hora, zakončený opékáním špekáčků v lomě. Zúčastnilo se více než 70 lidí.
Skákací hrad Poutníci
Skupina Nebe
Vysvěcení kapličky Panny Marie - na „KŘIŽNÍ“
str. 25
Charitní pečovatelská služba v Kamenici funguje již 22 let Charitní pečovatelská služba zahájila svou činnost v Kamenici 1. 9. 1994, současně byl otevřen i Dům s pečovatelskou službou. Posláním Charitní pečovatelské služby Kamenice je usnadnit život seniorům a lidem se zdravotním postižením z Kamenice a okolí, kteří z důvodu věku, chronického onemocnění a zdravotního postižení potřebují pomoc druhé osoby v jejich domácím prostředí, V praxi to znamená, že pečovatelská služba nabízí svým uživatelům nejen dovoz oběda, ale i pomoc při každodenních činnostech, které již člověk sám částečně nebo zcela nezvládá. Jedná se o pomoc při osobní hygieně, oblékání, pomoc při stravování, tzn. pomoc s přípravou jídla, při jídle, pomoc se zajištěním chodu domácnosti – úklid, praní prádla, nákupy, pochůzky, donášku léků. Dále pak i doprovod k lékaři, na nákup, na poštu apod. Zároveň služba nabízí i sociální poradenství, podání informací o možnosti získání sociálních dávek, o dalších sociálních službách např. o tom, jak a kam si lze podat žádost např. o domov pro seniory. Dále pak nabízí i zapůjčení kompenzačních pomůcek – invalidních vozíků, toaletních židlí, nástavců na WC apod. Služba je poskytována v Domě s pečovatelskou službou i v domácnostech uživatelů v Kamenici a okolí v pracovní dny od 7,00 do 15,30 hodin, v případě potřeby i ve večerních hodinách a o víkendu.
Službu mohou využívat nejen senioři, kteří žijí sami ve své domácnosti, ale službu nabízíme i pečujícím, kteří se o někoho starají. Naše pečovatelky je mohou v péči zastoupit, aby si mohli vyřídit potřebné záležitosti, odpočinout si, nebo jim mohou pomoci při péči o jejich blízkého např. při hygieně. Dle Zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, musí být služba poskytována za úhradu. Prováděcí vyhláškou k zákonu je dána maximální výše úhrady za poskytnutou péči. Naše služba je poskytována za 120,-Kč za hodinu, pokud péče netrvá celou hodinu, úhrada se poměrně krátí. Na pokrytí úhrady za službu slouží příspěvek na péči, který může člověk získat, pokud splňuje potřebná kritéria. Velmi si vážím profesionální, ale zároveň i každodenní obětavé práci pečovatelek, dále pak i spolupráci a finanční podpoře Úřadu městyse Kamenice, Kraji Vysočina a MPSV, díky kterým může být tato služba poskytována našim uživatelům. Pro řadu z nich je pomoc pečovatelek nepostradatelná. Bez jejich pomoci by někteří pouze přežívali v obtížných podmínkách, nebo by museli zvolit pobytovou službu a odejít do Domova pro seniory, což řada lidí odmítá. Troufám si říci, že právě díky pečovatelské službě, mohou mnozí naši uživatelé co nejdéle setrvat ve svém přirozeném domácím prostředí, proto je služba velmi potřebná v každé době. Pokud máte nějaké dotazy nebo zájem o poskytování služby můžete nás kontaktovat v pracovní dny v kanceláři v přízemí v Domu s pečovatelskou službou, nebo telefonicky - 736 523 654, nebo 730 571 164, či e-mailem
[email protected].
Z BRODKU DO KAMENICE A ZPĚT 15. část
Druhý den jsem začal sám cvičit na posteli. Už se mi dařilo ohnout nohu celou. Hýbal jsem s ní, jak bylo potřeba. Pak jsem šel na záchod a také jsem se umyl. Při vizitě jsem tomu druhému německému lékaři s velkou pýchou předvedl, že mohu nohou pohybovat všemi směry a že už to nebolí. Pravda, ještě trochu to bolelo, ale to už jsem nepřiznal. Pan doktor znovu nohu velice jemně a citlivě prohmatal a vyzkoušel všechny možné pohyby. Potom mi řekl, že tu musím zůstat a že ještě dnes půjdu na elektroléčbu. Asi jsem z toho byl dost vyjevený. Soused mně uklidňoval, že to nic není: „To ti dají nohu do takového kbelíku a zavedou tam elektriku. – To vůbec nebolí, jen tě to bude trochu šimrat, takové slabé mravenčení. – Já jsem na tom hůř. – Mně ruka špatně srostla. Tak mi ji budou dneska lámat a znovu ji dají do sádry.“
Jiří Vondrák
Skutečně. Za chvíli pro něj přišla sestra, že má jít na operační sál. Ptala se ho, jestli to chce v narkóze, nebo při vědomí. Asi mu to dělali v narkóze, protože ho přivezli a on spal. Když ho za chvíli sestra budila tak, že mu lehce nafackovala, bylo mu zle. Asi se dávil. Já o tom nic nevím, protože jsem spěšně odešel. Na chodbě mne uviděl lékař a zavolal mně: „Na, Georg, kommmit. Budeme pouštět elektrika.“ Zavedl mně do takové temné komůrky a posadil na židli. Nohu jsem si dal do takové zvláštní nádoby. Něco zapnul a odešel. Čekal jsem, kdy to začne bolet, ale nic jsem necítil. Až po chvíli jsem zaznamenal lehounké brnění, které šlo jakoby od paty a nad kolenem se ztrácelo. Nic to nebylo, jen to byla velká nuda. Sedět v takovém přítmí. Moc rád jsem odtud vypálil. Lehl jsem si na postel a díval se z okna. Po dlouhé době jsem
str. 26 uviděl svítit slunce. Venku sice ještě ležel sníh, ale sluníčko už docela hřálo. Bylo to nějak koncem ledna roku 1941. Chtěl jsem jít ven, ale přece jen tam byla ještě zima. Od té doby jsem chodil, no spíš kulhal, po pokoji a v přilehlé chodbě. Sedal jsem u okna a sledoval, jak venku začali zpívat ptáci. Sníh pomalu odtával a já jsem strašně chtěl jít domů. Proběhnout se po dvoře, podívat se do lesa a zaskočit k sousedům. Co dělá Fanouš? Tehdy jsem si poprvé všiml, že na druhé straně pokoje v koutě leží mladík. Má zavedenou hadičku pod postel do bažanta, kde byla taková nažloutlá tekutina. Říkali, že je to syn našeho pana primáře. Toho německého. Má prý rakovinu. Je tu už dlouho a nemohou mu pomoci. Ležel tiše a skoro bez hnutí. Bylo mi ho líto. Konečně jsem se dočkal. Při vizitě mi řekli, že zítra půjdu domů. A tak příští den už od rána jsem vstal, umyl se, nasnídal a běhal po chodbě ke vchodu vyhlížet, kdy pro mne přijedou. Představoval jsem si, že přijdou všichni. Ještě jsem dostal oběd. Pak teprve přišel otec. Musel jsem chvíli počkat než vyřídil papíry. Přikázali mi, že nesmím skákat, aby se zlomenina neobnovila a povídali ještě spoustu jiných věcí, ale už jsem o to nedbal. Před vchodem jsem uviděl našeho koně a za ním vůz. Tatínek mi oblékl zimák, šaty už jsem měl na sobě od rána, sedl jsem si na slámu a přikryl se dekou. Konečně jsme vyjeli. Ten den byla zase zima a pod mrakem. Po městě jsem se koukal, co se kde děje. Nic zvláštního nebylo vidět. Lidé se choulili do šatů a spěchali do tepla. U kina jsem zahlédl nějakou četu vojáků. Tatínek povídal, že to nejsou vojáci, ale Hitlerjugend. Až doma vyprávěl, že když přijížděl k nemocnici, viděl je pochodovat. Pak někdo zapískal. Oni se rozběhli na chodník a řvali „Jude a čechišehund“. Povalili nějakou starou paní a začali do ní kopat. Pobíhali kolem a nadávali. Za chvíli se seřadili a šli dál. Při tom pískali na píšťalu a bubnovali do pochodu. Prý to tak dělají už kolik dnů. Snad od té doby, co chytají Židy a posílají je do koncentráků. Jejich majetek byl zabaven. Ale říkalo se, že většinu rozkradli jejich němečtí sousedé. Všichni Židé museli nosit na rukávě, nebo na klopě, velkou žlutou šesticípou hvězdu. Ne všichni se nechali chytit, někteří utekli a schovávali se někde na venkově. Cesta domů byla dlouhá. Na voze mi byla zima. Tak jsem hned za městem vstal a šel kousek pěšky, ale bolely mně nohy, zvláště ta zlomená. Trochu jsem se zahřál a zase si sedl. Kůň šel stále pomalým krokem. Tak jsem se střídavě vezl a střídavě poskakoval za vozem bez ohledu na bolest v noze. Chvílemi drobně sněžilo. Sníh se usazoval na dece a pomalu přimrzal. Když jsem zase šel za vozem, tatínek deku vytřepal. Domů jsem dojel dost prokřehlý a vyčerpaný. Tolik jsem toho nenachodil v nemocnici ani za celý den. Doma jsem se konečně zahřál, najedl se a šel spát. V noci jsem se několikrát
vzbudil. Zdálo se mi, že jsem utíkal za kamarády a skočil přes příkop. Noha mi praskla. Ještě dlouho se mi zdály podobné sny. Naštěstí jen sny. Brzy ráno jsem vstal. Jednak jsem si na to zvykl v nemocnici a jednak jsem měl starost, jak se dostanu do školy. Naši však rozhodli, že do školy půjdu až zima trochu povolí. Vzpomínal jsem na slunné dny, když jsem byl ještě v nemocnici a nějak jsem si to nedokázal srovnat. Byla stále ještě zima. Chumelilo se. Byly prý velké závěje. Tak jsem seděl doma u kamen a prohlížel staré kalendáře. Pak si otec vzpomněl, že mu v Jihlavě teta zase dala nějaké knihy. Vyndal je z tašky. Nevím co to bylo za knihy. Nebyly v nich žádné obrázky. Tak jsem si zase vzal knihu „Obrazové dějiny národu Českého.“ Prohlížel jsem si ji stále dokola. Postupně jsem si v ní četl. Nejprve jen to, co bylo napsáno pod obrázky. Později i celý text. Jenže pak přišel Jenda a řekl mi, že to jsou zakázané knihy. Teta je poslala k nám, protože u nás je Němci hledat nebudou. Správně je měla odevzdat, ale oni prý by je spálili. Hlavně o nich nesmím nikomu nic povídat, natož je někomu ukázat. Bylo to skličující. Tolik jsem je chtěl ukázat aspoň Fanoušovi a Slávovi, ale bál jsem se. Všichni mi doma kladli na srdce, že se o těch knihách nesmím ve škole nikomu ani zmínit. Jinak by nás všechny zavřeli. Tehdy jsem si zase vzpomněl jak Fanouš na začátku Protektorátu ve všech učebnicích začerňoval „Československá republika“. Dlouho jsem vydržel o té knize mlčet a prohlížel jsem si ji vždycky jen o samotě. Ten rok přišlo jaro dřív. Už koncem února sníh roztál. Zůstaly jen zbytky závějí. Jenda ještě jezdil do Kamenice do zámečnictví a tak mně naložil na štangli a vezl do Kamenice. Přišel jsem po dlouhé době zase do školy. Spolužáci mně docela pěkně přivítali a obdivovali se jak pěkně kulhám. Také paní učitelka Čumplíková mě přivítala a hned se ptala, jestli mám pero. Měl jsem jen tužku, kterou mi otec pěkně čistě ořezal. Pak mi řekla, že všichni už píši perem a že se to musím také naučit. Pak mě vyvolala ze čtení a pochválila, že už docela pěkně čtu a že to jistě všechno brzy dohoním. Doma mi Jenda připravil pero a ukázal mi, jak se s ním píše. Opatrně namočit špičku do inkoustu a napsat jedním tahem celé slovo, potom namočit a pokračovat. Nazítří už jsem docela obstojně psal perem. Brzy jsem se ostatním dětem ve všem vyrovnal. Jen na první vycházce mne paní učitelka napomínala, abych moc neběhal. Také ostatním dětem znovu připomínala, že do mne nesmí strčit, abych se nesvalil. Po krátkém čase jsem už i ze školy chodil domů pěšky. Krátce na to jsem začal chodit pěšky i ráno do školy. Všechno bylo zas jako dřív. Až na to, že jsem pořád ještě hodně kulhal. Už jsem nějaký čas chodil do školy. Potřeboval jsem něco nahoře na skříni. Vzal jsem si židli a opatrně na ní
str. 27 vylezl. Dával jsem na nohu velký pozor, protože když jsem se jen trochu do ní uhodil moc to bolelo. Na skříni jsem nic nenašel. Říkal jsem si, že dolů mohu skočit. Přece dám pozor, abych dopadl jen na levou nohu. Jenže jak jsem skočil, dopadl jsem na obě nohy stejně. Pravá noha mně bolela, moc bolela, takže jsem si šel lehnout. Maminka to hned zjistila a utěšovala mně, že to nic nebude, když mohu nohou dobře pohybovat všemi směry. Tak jsem se uklidnil. Ráno jsem vstal a noha mně nebolela, tak jsem šel do školy. O Velikonocích jsem šel s ostatními chlapci na pomlázku. S Jendou jsme si upletli každý jednu žílu. Jenda velkou a já jen malou. Upletl jsem si ji z tenkých světle zelených vrbových proutků. Jenda mi při tom radil, jak mám těch osm proutků rozdělit a jak dál pozorně provlékat jeden proutek za druhým, vždy mezi polovinu na druhé straně. Žíla se mi docela povedla. O Velikonocích jsem nemusel jít do kostela. Tatínek povídal, že jsem se za celý týden nachodil dost a tak si mám o svátcích odpočinout. Na Červené pondělí po obědě jsme s Jendou a s ostatními chlapci chodili po Brodku a proháněli děvčata. Málem to špatně skončilo. To když jsem zapomněl na bolavou nohu a přeskočil škarpu. Trochu to zabolelo. Sedl jsem si na zem a procvičoval nohu. Nic se nestalo. Už jsem tolik neběhal a vůbec neskákal. Byl jsem rád, když jsme si u parkánu sedli na lavičku a povídali o všem možném. Starší kluci Kocmánkovi povídali, jak v Kamenici po kostele proháněli děvčata. O pomlázce nic neříkali. Sláva s Fanoušem zase byli v kostele v Měříně a vyprávěli, jak tam byli kluci k děvčatům suroví. Vůbec se jim to nelíbilo a děvčat jim bylo líto. Žádnou pomlázku nedostali. Pak se nám holky přiznaly, že si připravily vejce a rozdali nám je. Tak jsem poprvé donesl domů z pomlázky jedno vejce. Začaly jarní práce a Jenda musel zůstat doma. Otec na všechno nestačil. Do školy jsem opět chodil pěšky. Hospodáři vyváželi hnůj a orali. Často mě některý z nich svezl, nejčastěji Janda Kalinů: „Vondráčku, pojď si sednout. Jistě tě ta noha ještě bolí.“ Dělal jsem hrdinu, ale byl jsem rád, že jsem se kousek svezl. Doma mi řekli, že Janda není hospodář, ale čeledín, který slouží u Heřmanů. Jezdil s párem statných koní. Od té doby jsem ho zdravil a on si se mnou často povídal. Jak se letos špatně oře, protože je sucho, moc se práší a tak podobně. Kolikrát jsem šel s ním podle vozu, nebo seděl na rozvoře. Jeho bratr Jarda také jezdil s vozem a někdy mě svezl. Byl to velký chovatel holubů. Jenda za ním chodil a radil se, jakého holuba má přikoupit a jak zajistit, aby neuletěl a vůbec o všem možném. S jejich bratrem Pepíkem jsem chodil do školy a byli jsme kamarádi. Noha mě brzy přestala bolet, a to ani když jsem dlouho chodil nebo běhal na pastvě. Ale kulhal jsem hodně
dlouho. Ještě v tanečních si toho mistr všiml a radil mi, jak mám našlapovat, aby to nebylo poznat. A pak už to poznat nebylo. Ovšem mnohem, mnohem později se krejčí podivoval, že mám jeden bok trochu níž. Tak asi o centimetr. Ke konci školního roku bylo v naši třídě loutkové divadlo. Moc se mi líbil Honza, jak bojoval s drakem, když chtěl vysvobodit princeznu. Ještě ten večer jsem našel vhodné polínko a osekal z něj na hrubo hlavu draka. Druhý den jsem doma každou volnou chvilku nožem vyřezával hlavu tak, aby se co nejvíc podobala té, co jsem viděl ve škole. Udělal jsem tlamu a v ní naznačil zuby, za ní jsem vytvořil dva větší hrbolky s očima a zátylek. Z toho polínka jsem nařezal trochu delší špalíčky a z nich vzniklo tělo. Spojil jsem je drátkem mezi sebou i s hlavou. Nakonec jsem připevnil ocas. Do hlavy draka, samozřejmě, jsem zatloukl hřebíček a na něj přivázal provázek.Tak jsem mohl draka vodit a různě s ním kroutit. Hrál jsem si s tím kolik dní. Většinou sám, ale někdy i s ostatními dětmi. Potřeboval jsem další loutky. Začal jsem vyřezávat ze dřeva, smrkového, jiné jsem neměl, hlavičku a tělíčko. K tomu jsem přidělal z hadru ruce a nohy. Ušil jsem kalhotky, bílou košilku a červenou vestu. Pro holky jsem udělal sukni, zástěru, halenku, která byla stejná jako košile, a vestu, maminka tomu říkala lajblík. Holky to označily jako bolerko. Moc jsem si s nimi nehrál, zato naše Máňa si s nimi dlouho hrávala, až je úplně zničila. Začal jsem vyrábět šavle. Ze zahnuté smrkové větve jsem vyrobil krásně bílou čepel a na konci vyřezávanou rukojeť. Ze silnějšího drátu jsem udělal chránič a šavle byla hotová. Jarda ji pečlivě prohlédl a prohlásil, že je to šavle turecká, protože je hodně zahnutá. Tak jsem si udělal jinou, jen mírně zahnutou a s tou jsem běhal kolem domu a porážel vojáky. Myslel jsem na Němce, ale bál jsem se to vyslovit. Jen jsem usekával vršky kopřivám a jinému plevelu. Mezi kamarády jsem s tím nechodil, měl jsem přece jen strach, že se mi budou smát, jak je ta šavle špatná. Ale nesmáli, ba dokonce si ji občas půjčovali. Tehdy jsem snil o tom, že budu mít vojenskou čepici. Lodičku, jako měl občas Sláva. Jeho bratr František si ji přinesl z vojny. Vrátil se domů, protože protektorátní vláda rozpustila armádu. Nosil ji potají, aby prý tím Němce neprovokoval. Vždyť tady žádný nebyl. Ale doba byla taková. Všichni se báli, protože okupační armáda byla nelítostná. Denně jsme slýchali o deportacích a popravách. Ani jsme pořádně nevěděli, co to je. Chtěl jsem, aby mi maminka takovou ušila, ale nechtěla. Někde jsem získal hnědý baret se štítkem a z toho jsem se snažil udělat vojenskou čepici. Nedařilo se mi to. Pokračování v dalších číslech
str. 28
Pěkné podzimní dny všem čtenářům přeje Úřad městyse Kamenice!
Zpravodaj pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku. KAMENOVINY vydává ÚM Kamenice - 588 23 Kamenice č. 481, okr. Jihlava Tel.: 567 273 309, e-mail:
[email protected] Na základě zákona č. 46/200 Sb. je registrován u MK ČR pod čís. E - 14 415 Vychází čtyřikrát ročně. Náklad 800 kusů. Toto 55. číslo vyšlo v říjnu 2016. Uzávěrka 29. 9. 2016 Tiskne ASTERA G, s.r.o., Matky Boží 1, 586 01 Jihlava, www.astera.cz Odpovědný redaktor Mgr. Milan Jelen. Příspěvky přijímá Úřad městyse Kamenice. Foto na první straně Eva Jelenová a na poslední straně Mojmír Zábranský, Kamenice.
