číslo: 5 ročník: 2 cena: zdarma web:www.exit.yc.cz
Červen 2008
exit
Červen 2008
Slovo úvodem Milí čtenáři, blíží se léto a všichni se už na něj upřímně těšíme. Ještě než usednete do sedla, ulehnete k vodě nebo se vydáte na horskou túru, přečtěte si další vydání našeho školního časopisu EXIT. Díky snaze a obětavosti žáků třídy P 1. C (hlavně Katky Ančincové) se zrodilo i toto předprázdninové číslo. Tak Vám přejeme hezké počtení a bezvadné prázdniny!!! (A po nich na shledanou s Vámi - nejen jako se čtenáři:) PE
exit
příroda
Červen 2008
EKO OKNO
Víte,že …. - První tabák přivezl Kolumbus spolu s Rodriguezem r.1492. - Tabák v cigaretě i dýmce je nejčastěji z tabáku virginského (Nicotina tabacum). Nikotin dostal svůj název podle francouzského velvyslance ve Španělsku Jeana Nicoty, který si oblíbil kouření a zavedl tento zvyk ve Francii. - Rostlina se během růstu ošetřuje pesticidy, které přecházejí do rostliny a prostřednictvím cigaret do úst kuřáka – rakovina dutiny ústní. - Při sušení tabákového listí se používá nejčastěji dřevo. Některé druhy tabáku se suší 5-7 dní až 4 týdny. Za rok se spotřebuje 15,5 mil. ha lesa pouze na sušení. - Vykouřením jedné cigarety vniknou do plic kuřáka asi 2 litry kouře. - Tabákový kouř je směs plynů a drobných částic. Některé jsou jedovaté, jiné radioaktivní, některé způsobují rakovinu. Např. nikotin – projevuje se hlavně na srdci, cévách, ledvinách, dehet – škodí nejvíce plicím, vyvolává rakovinu, dráždivé látky – fenoly, aldehydy, ketony, amoniak – působí negativně na dýchací cesty, CO – přispívá ke kornatění tepen a má úzkou spojitost s infarktem myokardu, arsenik – prudký jed užívaný známými traviči, kyanovodík- používaný v USA při popravách, aceton – odstraňovač laku na nehty, tetrachlor – používaný při chemickém čištění oděvů, polonium – radioaktivní odpad, amoniak – obsažený v úklidových prostředcích, DDT – z půdy, kdysi na hubení hmyzu, dnes zakázané, formaldehyd – používaný mj. na konzervaci mrtvých těl v pitevně, benzen – výfukový plyn. - V Česku se za rok spotřebuje asi 20 miliard cigaret. - Po vykouření asi 100 000 cigaret se v plicích usadí cca 1kg dehtu. připravila: Mgr.Kateřina Manová
exit
škola
Červen 2008
Zasedání parlamentu SŠPH Dne 17.6.2008 v 8:00 na učebně U2 proběhlo zasedání školního parlamentu SŠPH, kterého se zúčastnili studenti a studentky naší školy, a to jak z části průmyslové, tak hotelové. Hlavním tématem zasedání byla volba předsednictva a zhodnocení práce parlamentu za uplynulý školní rok 2007/2008. Zasedání studentského parlamentu se zúčastnili: Mgr. Filip Soviš, Mgr. Kateřina Manová, PhDr. Soňa Juračková. Program:
1. Hodnocení činnosti 2. Ustanovení H – parlamentu, schválení vnitřního řádu 3. Volba předsedy / místopředsedy 4. Diskuze, různé 5. Závěr a usnesení
Ad 1. Slova se ujal starý a později nově zvolený předseda studentského parlamentu Martin Škvařil, který zhodnotil uplynulý školní rok z nelehké pozice dříve „lehkomyslného flákače“! Vyjádřil se ke společnému zasedání, sloučení parlamentů, velkolepé práci Moniky Dobiášové, která se své role zhostila více než výborně. To ostatně potvrzuje i vyšší účast studentů ze strany hotelové části školy. Za takový přístup Monice patří poděkování. Martin, jako nový předseda parlamentu určitě neměl jednoduchou pozici díky slučování Našich škol a parlamentů. Práci mu také ztěžoval nezájem ze strany studentů “Staré průmyslovky“, kteří doposud nepochopili pravý význam a váhu parlamentu. Ad 2. Po tomto zhodnocení se slova ujala Mgr. Kateřina Manová, která zasedajícím představila stanovy parlamentu po jednotlivých bodech, o nichž se následně hlasovalo (zástupci hotelové části školy), pozměněn byl pouze 5. bod v důsledku rozšíření parlamentu - viz příloha*. Kvůli slučování parlamentů bylo potřeba rozhodnout o systému společných nebo oddělených zasedání. Hlasováním jsme se shodli, že zasedání budou společná. Bylo také odsouhlaseno, že zasedání povede předseda parlamentu SŠPH, který bude mít zástupce na obou částech školy. Ad 3. Ke zvolení nového vedení bylo potřeba sestavit dvoučlennou volební komisi- Martin Škvařil a Monika Medňanská. Na post předsedy parlamentu SŠPH kandidovali:- Dalibor Selucký - Monika Dobiášová - Martin Škvařil - Eva Jourová Každý z kandidátů se představil a řekl o sobě pár nezbytných slov. Z prvního kola volby nevzešel žádný vítěz, proto se konalo kolo druhé, které již bylo úspěšné, a novým předsedou se stal Martin Škvařil (2.C). Na post místopředsedy za “starou průmyslovku“ kandidovali Dalibor Selucký a Pavel Vaďura, který se 6/11 (1 se zdržel) hlasy zvítězil. Za hotelovou část školy kandidovaly Monika Dobiášová, Eva Jourová a Monika Medňanská. S jasnou převahou 11/13 hlasů zvítězila Monika Dobiášová. Výbor parlamentu byl doplněn delegáty za jednotlivé ročníky. Pavel Vaďura a Eva Jourová za budoucí druhé ročníky, Dalibor Selucký a Monika Dobiášová za budoucí třeťáky, a Bohumír Strommer, Klára Jirušková za nastávající čtvrťáky. Ad 4. Po zvolení nového vedení proběhla volná diskuse, v níž se probíralo toto: - Školní časopis - hledáme nápadité redaktory a přispěvatele, zájemci pište na mail
[email protected], vítáme veškerá témata včetně kritiky!! - Parkování motocyklů v areálu školy - otázka pro pana ředitele - Folklor pod vedením Mgr. Šupky, výzva pro studenty a zejména studentky hotelové části školy - tanec, zpěv, hudba… Zúčastněte se!!!
exit
škola
Červen 2008
Zasedáni parlamentu SŠPH - Ekologie – Mgr. Manová vyzvala studenty ke spolupráci na zlepšovaní prostředí a klimatu školy. - Prostory bývalých šaten – těšíme se na relaxační zónu!! - U19 (stará průmyslovka) – Bude modernizována v dohledné době? - Obědová přestávka, budeme moci ven? – otázka na pana ředitele - Adopce na dálku demokraticky schváleno, bude se vybírat 20Kč/žák. - Pavel Vaďura a Monika Dobiášová se společně zúčastní zasedání Krajského parlamentu ve Zlíně. Ad 5. Usnesení č.1: Změna v organizaci studentského parlamentu SŠPH má jeden společný parlament. Řídit zasedání bude předseda, část hotelová i průmyslová má své místopředsedy. Výbor je rozšířen o čtyři zástupce jednotlivých ročníků hotelové části školy. (viz Vnitřní řád bod č.5)
Zapsali: Petr Cvrkal, Martin Škvařil, Dalibor Selucký
exit
škola
Červen 2008
Portrét ing. Renata Otépková Když poprvé vešla do třídy, ustal šum a užaslí spolužáci jen zírali. Najednou se ozvalo: „To je další spolužačka, nebo učitelka?“ Za krátkou chvíli dostali odpověď. Paní inženýrka se nám představila a hned první hodinu teorie ICT jsme měli zápis na 3 stránky formátu A4. Někteří z nás se zalekli. Obavy však byly zbytečné. Hodiny s paní inženýrkou patřily/patří mezi ty nejpohodovější. Všichni jsme se shodli na jednom – ŠKODA, že nás učila jen rok a už odchází...:) 1) Prozradíte nám kdy a kde jste se narodila?? Narodila jsem se v Brně, v roce 1982. 2) Jakou SŠ jste studovala? Studovala jsem technickou školu se zaměřením na strojírenství, ale obor manager. 3) Jaké bylo Vaše vysněné povolání v dětství? (Smích) Mé vysněné povolání v dětství byla letuška. 4) Co Vás přimělo k tomu jít učit střední školu? Asi, že jsem to vystudovala a chtěla jsem to zkusit. A baví mě práce s mladými lidmi. 5) Co říkáte na studenty a jejich přístup k Vám? Nemám zkušenosti, nemám to s čím porovnávat, jsem na této škole prvním rokem, ale spolupracuje se mi dobře.:-) 6) Kdybyste měla možnost za pár let vrátit se zpátky na SŠPH vrátila byste se? Klidně bych se vrátila. 7) Jaké jsou vaše nejoblíbenější koníčky? Tak těch je fakt hodně :-), kdybych měla vyjmenovat nejoblíbenější tak asi tanec, a potom určitě tenis a jakékoliv cvičení. 8) Tančila jste závodně? Ne, vždycky jsem to chtěla zkusit, ale ne netančila. 9) V kolika letech jste se dostala k tenisu? Poprvé k tenisu jsem se dostala v 7 letech. 10) Jakého největšího úspěchu jste dosáhla? Tak převážně do 10. místa v ČR, a v zahraničí to jsem v 18 letech musela ale zdravotních důvodů přestat. 11) Jak jste se cítila, když jste vešla do školy plné mužské populace? Já jsem s tím problém nemela, protože jsem studovala vysokou školu, tam jsme byly 2 holky, takže nedělá mi to problém. 12) Co je podle vás nejtěžší na povolání učitele? Asi komunikace se žáky. 13) Jak se vám líbil rok na SPŠ/SŠPH? Tak byl docela chaotický, první 3 měsíce byly těžké, celkově mám pěkné zážitky, klidně bych tady zůstala. Autor: Ančincová, Dvouletá
exit
škola
Červen 2008
Akademie
A už je to tu zase! Každoroční zábavná akce naší školy nazvaná prostě a jednoduše Akademie.
Stojím s partou spolužáků před Klubem kultury. Okolo pobíhá spousta zmatených žáků našeho “ústavu“ a
čeká na své pedagogické dozory. Konečně se hlavní dveře otevřely a hordy studentů se začly hrnout dovnitř. Všichni pospíchají, aby chytli co nejlepší místa, ze kterých by co nejlépe viděli na jeviště. V duchu přemýšlím, jestli je to ten pravý důvod, anebo se studenti chtějí schovat do tepla před sychravým a nevlídným počasím. Usadil jsem se hned do druhé řady od pódia a netrpělivě čekal, co se bude dít. Předchozí ročníky mě příjemně překvapily, ale nedávné spojení se sousední školou slibuje, doufám, ještě lepší podívanou. Když se v sálu zhaslo, okolní šum ustal, na jevišti se objevili uvaděči, kteří všechny uvítali a jemně nastínili program akademie. Následující dvě hodiny pokračoval plánovaný program, ve kterém byly obsaženy nejrůznější divadelní scénky, výstupy kapel a tanečních souborů, které byly doplněny vtipnými poznámkami pořadatelů.
Nechci podrobně popisovat dění a průběh této, podle mého názoru, vydařené akce, spíše poukázat na to, co
by si z ní studenti mohli, nebo spíše měli odnést. Pro mě to není pouze možnost, jak se vyhnout, alespoň na malou chvíli, studiu. Ani to není jen kulturní a zábavná akce na zpestření jinak každodenního stereotypu na škole. Je to především možnost poznat lépe lidi kolem sebe, poznat je a dozvědět se něco víc o jejich zájmech a talentu. Lidi, kteří se usilovně snaží pobavit nás svým vystoupením a jejichž tváře neustále potkáváme v prostorách naší školy.
Autor: Radim Svoboda P4.B-ex
exit
škola
Červen 2008
Rekonstrukce školní jídelny
Po několika dlouhých, hladových, v žaludku kručících měsících jsme se dočkali otevření naší zrekonstruované
školní jídelny. Za tuto dlouhou dobu si určitě mnoho z nás, nebo alespoň z našeho ročníku, začalo jídelny více vážit, protože jsme zjistili, co je to HLAD. V 11:25 začalo kručet v břiše, možná na chvíli přestalo, když jsem snědli párek z bufetu , ale je pravda, že taková polévka a teplý oběd dělá své :-D .
Jídelna určitě ve svém jádru prošla modernizací, což my studenti ovšem nevidíme, co se změnilo na první
pohled je uspořádání stolů, které působilo z počátku chaoticky a nezvykle. Byli jsme zvyklí sedět v menších kolektivech - většinou po čtyřech, ale nyní jsou zde stoly i po devíti. Což se určitě spoustě lidem nelíbí. Je to však o zvyku, už jsme si tak nějak zvykli, že si přisedneme ke skupině neznámých, možná to má dokonce i nějaký význam. V celkovém utužování vztahů mezi dvěma úplně odlišnými obory. Jen to, co jsme nějak nepochopili, je zábradlí, které má asi zabránit předbíhání, ač předbíhá se stále. Jinak je výborný nápad vařit dvě jídla, z nichž jedno je většinou bezmasé, protože i já sama více holduji zelenině, rýži a těstovinám. Novinkou jsou i stojany na odkládaní tácku s talířky a zbytky. Musím se přiznat, že předešlý systém mi přišel vhodnější, protože spoustě lidí dělá někdy problém se trefit do těch drážek :-D Zní to směšně, ale už jsem se s tím setkala. Celkově bych hodnotila změnu „image “ jako povedenou. Není co vytýkat, paní kuchařky vaří dobře, zvládáme se jakž takž střídat s průmyslovou částí, takže nečekáme velké fronty. Takže, jen tak dále. Autor: Eva Jourová H1.H
exit
škola
Červen 2008
První rok na průmyslovce
Už uběhl více než rok - téměř rok a půl, co jsem já (a taky další třístovka nových průmyslováků a hotelovaček
(?)) podali přihlášku na tento ústav. Polovina prázdnin byla plná nervózního očekávání a strachování, jaká že ta průmyslovka v Hradišti je. Že je zelená, jsem sice věděl a sádrokarton tak nějak ke školství už patří. Ale dál? To byla velká neznámá. Když jsem pak první den přišel do školy a poprvé viděl své nové spolužáky, učitele, kuchařky, uklízečky a vrátnou, nebylo mi zrovna do skoku. Nicméně postupně jsme poznali jeden druhého, začali jsme zdravit učitele a nadávat, jak že to máme malé šatny. Školní docházka se pomalu stávala každodenní rutinou, jeden známý učitel střídal druhého a všechno zajíždělo do právě vyjetých kolejí. Z okna jsme pozorovali, jak nová tělocvična utěšeně roste a blíží se slibované datum jejího dokončení. Stejně jako se blížilo dlouho avizované datum spojení s hotelovkou čili vznik nového souškolí SŠPH. Vlastně ani nevím, co jsem si představoval, že se změní. A pro mne samého se v prvních dnech nijak moc nezměnilo. Mnohem razantnější změna přišla s otevřením nově opravené jídelny. A co teprve první vysvědčení, kdy na obávaném papíru s dvousloupcovou tabulku poprvé nebylo ZŠ ale důstojnější SŠPH. Nicméně brzy se měly objevit první vyloženě hmatatelné důsledky sloučení s hotelovkou – společný ples a akademie. Pro nás prváky, příliš přivyklé pořádkům ze „základky“, byly nezvykle příjemným překvapením. Pololetí sice bylo razantní, ale přišlo jaro a škola se opět stávala rutinou, kde jeden den splývá z druhým. Jak se blížilo slibované otevření nových šaten, stále více jsme nadávali na ty staré (popravdě si nedokážu představit, jak v nich lze ve zdraví přežít čtyři roky) a v železářství jsme pokukovali po visacím zámku na slibovanou skříňku – kolik kubických decimetrů prázdna pouze pro sebe oproti dřívějšku. Nadýcháni výparů z nové skříňkové dřevotřísky jsme se dostali až do maturitního týdne plného krátkých vyučování a propocených maturantů na chodbách. A pak? Pak už jen nějaký ten výlet, exkurze a opět, papír s dvousloupcovou tabulkou. A budu moct říct: „Přežil jsem, jsem průmyslovák!“
Autor: Pavel Kumpán P1.C.
exit
student
Červen 2008
EURO 2008 Nekdo neznášá fotbál (pár takových ludí znám), nekdo si na tom ujížďá. Třeba mě baví, a když sa fakt dá na co dívat a hrajú špičkové týmy, je to parádní podívaná. Myslím předvčerašky sem sa zrovna dívál na Holanďanů s Mistrama světa… To býl čoveče nářez. Nezastavili sa od začátku do konca. Né jak ostatní, veliké taktizování a kdesi cosi, oni prostě valili a lidově řečeno sa s tým -promiňte ten výraz- nesrali. Jezdili po zadku a bylo vidět, že jich ten fotbál baví. Dneskaj sem zaséj sledovál u nás na Rožku tých naších reprezetantů s Portugalcama. Prví půlka byla celkem solidní, ale v téj druhéj už si asi kluci z Pyrenejí uvědomili, že by mohli zabrat a celkem nás přehráli. Ale šak vy víte, určitě ste sa dívali, toš co vám budu vykládat… Šak uvidíme jak nám to dopadne snáď ti naši Borci postúpijů aspoň ze skupiny nebo jak né to by byla zaséj katastrofa, nekeří by sa zabili v autě, nekeří by nedělali nic a nekeří by nedělali už vůbec nic… Seděli by totiž v hospodě a zapíjali by žal… Enomže on umí plavat:-) Prostě podle mojého názora by sa takéto turnaje mohli pořádat častěji a hlavně možná nekdy aj u nás…třeba aj v Hradišti. Ať je zas nejaký důvod k cinknutí. Tak zaséj za dva roky na MS Váš cíchoň
Vysvětlivky: Mistři světa – Taloši Rožek - místní, mnou oblíbená pub Cinknutí - (ne)alkoholický přípitek
exit
student
Červen 2008
Č(ekej)D(louho) Rychlíkový paradox Tak tento termín se mi vybaví vždy, když při vstupu do nádražní haly vidím na panelu odjezdů Rychlík, který má velmi neadekvátní zpoždění…a ptám se…jak je to vůbec možné?? Od rychlíku by se dalo očekávat, že vás rychle převeze ze stanice do stanice, aby to dokázal, vynechává spoustu stanic, které není třeba poctít zastavením, a proto by cesta měla být bez problému, takže prostě nechápu, jak ty [píp] vlaky můžou nabrat hodinové zpoždění (v tom lepším případě), když si to jen tak štrádují po kolejích. Před každým vlakem má Rychlík přednost a může si dovolit jet tou vyšší rychlostí. Je to prostě neakceptovatelné… Nebo si představte situaci, kdy si nestihnete koupit jízdenku a plni strachu nastupujete do vagónu…ano do toho vagónu, do kterého si průvodčí zrovna nastoupí a vy se ocitnete ve velmi svízelné situaci, ze které snad není úniku… - Vyhýbáte se pohledu jízdenkožíznivému průvodčímu a modlíte se za blížící se zastávku na stanici, když v tom se ozve: „Přistoupili, jízdenku prosím,“ nebo co je to za kecy, vy se otočíte a spatříte mračící se Průvodčí, která se dožaduje svého cíle…Přemítáte, která výmluva by byla nejvhodnější, ale stejně z vás vyleze jen to, že jste si jízdenku nestihli koupit… Průvodčí se divně zatváří a vytasí svůj „přenosný kompjůtr“ a začne datlovat do již zmíněného stroje…je pouze na slečně Štěstěně, jestli vyváznete s tím, že vám vytiskne jízdenku z následující stanice, nebo vám dá miliónovou pokutu…v takové případě bych průvodčího odměnil něčím nehezkým..:-P Autor: Daniel Kubina P1.C
exit
student
Červen 2008
Tajná láska slečny průmyslováka Je slunečné letní odpoledne, ulicemi plynou davy nevšímavých, ustaraných lidských postav. Všechny jsou zabrány do svých vlastních starostí všedního, ničím nezajímavého dne. Bezmyšlenkovitě kráčím ulicemi. Už nejsem schopna přemýšlet, ne, teď už ne. Má mysl zůstala na té křižovatce. Stále před očima vidím jeho uhrančivé, modré oči a nádherný úsměv. A ten plný zadek….. dokonalost sama o sobě… Od té doby jsem nemyslela na nic jiného. Ráno první myšlenka patřila jemu, večer jsem usínala v představách s ním. Myšlenky na toto setkání mě doháněly k šílenství. Musela jsem ho vidět, seznámit se s ním….. Stále jsem přemýšlela, kde by mohl být, kde bych ho mohla spatřit, nebo byť jen zahlédnout…. Mé úsilí se vyplatilo, asi za měsíc později byla ve městě přehlídka tuning aut. A ON tam byl. Srdce mi poskočilo radostí. Když jsem ho zahlédla, bylo to tady zase, to svírání žaludku, zrychlený tep…. V okamžiku mě napadlo. Musím se k němu dostat blíž, chtěla bych se ho dotknout, mazlit se s ním, ……konečně jsme se setkali…..Stál tam v celé své kráse, přitahoval mě a ta touha, co vše ještě skrývá… Přistoupila jsem blíž, dotkla se ho…, teplo z něho sálalo, byl rozpálený….. moje dotyky mu očividně nevadily, pokračovala jsem…. a přitom se vznášela v sedmém nebi....... ….až jsem se dostala dovnitř, …..začala jsem zkoumat, co vše ještě ukrývá. Byla jsem jako smyslů zbavená, jako blázen, který dělá všechno pro to, aby uspokojil svoji touhu a svoje nutkání…. Ta velikost, ta pevnost materiálu, prostor, a způsob rozmístění mě přesvědčily, že je to TEN, po kterém tak neskonale toužím.........
exit
student
Červen 2008
Tajná láska slečny průmyslováka
ANO, je to můj
NISSAN 350Z :-)
Autor: Lenka Dvouletá P1.C
exit
student
Červen 2008
Český lakros Lakros vznikl kdysi v hluboké historii Severní Ameriky a hrály ho indiánské kmeny, avšak zlom nastal až začátkem 60. let minulého století, kdy se tato hra začala prodírat i do světa. Tak jako mnoho jiných sportů má i hra lakros svoji českou verzi, proto Vám radši přiblížím ten český… Lakros se hraje na volné ploše, na které jsou umístěny branky vzdálené od sebe 50 m. Uprostřed hřiště je středová čára, kolmá na podélnou osu hřiště. Tato čára je dlouhá 30 m a na každém konci je opatřena kloubovým praporkem. Branky mají tvar čtverce o rozměrech 180 x 180 cm. Branka je umístěna v brankovišti o průměru 3 m. Hraje se 2 x 25 min. hrubého času s 5minutovou přestávkou. Počet hráčů jednoho družstva ve hře je max. 6 (zpravidla 5 hráčů v poli a brankář). Každý hráč má lakrosovou hůl (obr. 2) a chrániče (v českém lakrosu jsou nižší nároky, hlavně kvůli stylu hry). Míček, se kterým se hraje, je ,,obyčejný tenisák“, který se po hřišti nosí, hází nebo odbíjí pomocí lakrosové hole. Co je v české lakrosové lize taková zajímavost? To, že si týmy vymýšlejí své názvy samy (my jsme byli např. Šavlozubí sněhuláci…). I když je český lakros vcelku tvrdá hra, zdaleka ne natolik jako v zahraničí, hlavně tedy v Americe, kde se styl hry opravdu moc neliší od amerického fotbalu. Více na: www.baxparta.cz www.lacrosse.cz www.ceskylakros.cz Autor: Tomáš Kráčmar P1.C
exit
student
Červen 2008
World Of Warcraft: Civilizační choroba Kdo z Vás říká, že o něm nikdy neslyšel, ten kecá. Mnozí si to ani neuvědomují, ale na SŠPH UH není dne, kdybyste na chodbě nenarazili na skupinku lidí bavících se řečí, které nějak nerozumíte. Chvilku si říkáte: „Je jim dobře? Co to melou?“ Slyšíte slova jako „raid“, „alík“, „instant kill“, ale bohužel si je nedovedete dát dohromady, takže z toho vychází myšlenka: „Někdo jim asi otrávil psa Raidem v instantním žrádle. Ale to je blbost, protože Raid je přece proti hmyzu...“ Představte si, že takových lidí pobíhá po světě víc než deset milionů! Teda nepobíhá, no, spíš sedí celé dny u počítačů a žijí svůj druhý život, což jim nikdo nemůže mít za zlé, protože každý má nějakou tu svoji zábavu, ale upřednostňování fantazie a virtuálního světa před realitou nemusí nést kladné následky. Už po finanční stránce, WoW je totiž pouze online a všechny officiální servery* jsou placené. Asi za 350 Kč můžete hrát měsíc reálného času, ne čisté herní doby, takže není divu, že každý „WoWkař“ po příchodu ze školy mrskne taškou a zapíná PC, aby nepromarnil ani minutu drahocenného času. Věřím, že takový člověk musí mít výbornou fyzičku. Je nevyvratitelně vědecky ověřeno, že hraní her má vliv na charakter člověka a World Of Warcraft je toho zářným příkladem. Taková hodina denně nemůže uškodit, to je jasné, ale 10**? Možná by bylo lepší posekat trávu nebo umýt nádobí. Nebo třeba jen jít ven, Wowkař, u kterého už je nemoc v plném rozmachu ztrácí své přirozené komunikativní schopnosti, schopnost bavit se s ostatními, sedí zamlklý, dokud nenajde osobu toužící kecat o jeho tématu, Wow. Takhle by se to dalo přirovnat ke drogám. Autor: Bart P1.C
exit
,,?”
Červen 2008
Chodící mrtvoly Pokud někomu z nadpisu vešlo do mysli to, že budu psát o zombie, tak ať si dá facku a dál to ani nečte... Chci se podívat na nás - na lidi, co denně potkáváte na ulici a které vidíte jít po chodníku kolem vašeho domu. Takoví lidé (spoluobčané) by se dali rozdělit do mnoha skupin. 1. Podle věku Tohle rozdělení je takové nejobecnější....to vidí každý na první pohled, jestli jde o mladíka, co ještě ví o životě a jeho pravidlech málo a žene si to na proti vám a je mu jedno ,jestli do vás vrazí nebo ne, anebo jestli jde o staršího pána, který se pomalinku šourá ulicí a ne, že by nemohl jít rychleji,...ale kam by spěchal. Máme zde malé děti, které poletují a vřískají o 106 a baví se, ničím nezatěžovány. Dál jsou tady děti školního věku spíše už na druhém stupni, které řeší ty “nejtěžší” životní problémy v podobě toho, že moc přibrali nebo že si jich ta holka vůbec nevšímá..no všichni to známe. Pak jsou tu středoškoláci, co si o sobě myslí bůh ví, kdo nejsou a jak jsou to tvrdí “teenegery” (nebo jak se to píše)...Dál tu máme lidi, co chodí na vysokou. Jsou o něco rozumnější než středoškoláci, ale kolikrát je od nich ani nerozeznáte....Potom lidi, co pracujou - a tady se nám to větví..... 2. Podle zaměstnání Tady už je někdy problém poznat ,co ten a ten dělá, ale ono nejde ani tak moc o to, jestli je to zahradník nebo pekař....jde spíš o úroveň toho zaměstnání a s ním spjaté problémy. Výhody jsou tady asi jen finanční. Takže když se podíváte na zahradníka, tak ten si užívá života a je kolikrát bez stresu. Zato takový poštovní úředník. Den plný stresu, spoustu lidí, kteří po vás něco chtějí, a pak spoustu lidí, kteří kolikrát ani nevědí, co chtějí. Takoví lidé jsou potom méně veselí ze života, ale nebudu si hrát na psychologa. No a konečná skupina podnikatelů, kteří dělají dnem i nocí a ze života mají jen ty peníze, ale kolikrát jsou jim na nic, protože nevědí, jak si je užít. No tak po menším úvodu se snad dostanu k tomu, o čem sem chtěl psát. Když jsem šel po ulici a sledoval ty vyhaslé tváře mnohých lidí prolínající se s radostnými obličeji dětí nebo mladíků, kteří se dobře bavili tímto způsobem: “Hele vole sem mu řek že je .... a ať mě už neotravuje že se s nim nechci bavit jo jako chápeš to jo vole...” Ano - velice inteligentní. Pochodující trosky, co si neváží života? Nebo jen lidé, co na život nemají čas? Nevím, ale vím to, že člověk, který dostal tu možnost žít, by měl žít tak, jak má a ne se pokoušet dělat něco, co by jen otupovalo jeho existenci a dělalo z něj něco úplně jiného. Pozvolna navazuji na Kejtyn článek a doufám, že si vyvodíte to, o čem sem se tady snažil psát. Pokud si nějaká holka myslí, jak je škaredá a chce se svým vzhledem přiblížit vzhledu někoho, kdo je teď moderní, tak je ubohá. Taková moderní pipina, co má možná tak na hlavě drahej účes a na obličeji kilo make-upu a v tý hlavince už nezbývá moc místa, potom.... Ony samy ideály krásy se mění rok co rok....ale jde jen o to, co je davové šílenství.... Jeden člověk nic nezmění...od toho je tu společnost...tak udává směr Jen se podívejte na různé styly...když nastoupila éra hip-hopu, tak zkuste tvrdit, že se někteří lidé jak telata nesnažili vypadat jako drsní hopeři....pak je tu taková ta techno disko trisko éra....každej druhej je úplnej šampónek a myslí si, jak je in....Ale co je to být IN? Ono být in znamená Být V....hehe to je blbost ne? Ani ne...když jste IN, tak jste vlastně uvnitř nějaké společnosti, co se jako stádo žene za davovým ideálem? A to je kdo? To jsou lidé, co jsou nejvíce vidět a jsou oblíbení - takže “každej chce bejt jako oni”....Koukněte se na ten Tokio hotel....Ten zpěvák, jestli je to teda kluk, tak se oblíká jako debil, když to tak řeknu, a hle spousta tupounů jde za jeho stylem a hnedle se tak oblíká půlka národa.... Pokud bych já osobně měl finance a schopnost prosadit se ve společnosti tak, aby se o mě mluvilo a znala mě spousta lidí všech možných skupin, tak bych byl třeba zpěvák kapely, co zpívá o ničem, ale byl bych slavný a začal chodit v “růžovejch síťovkách a modrý mikině” - tak bych se nedivil, kdyby se z toho do pár měsíců nestal styl.
exit
,,?”
Červen 2008
Chodící mrtvoly Kdysi bylo IN, když měla žena vnadné křivky ( tedy o mnoho víc cm širší než dnes)....taková Věstonická Venuše a dnes? Dnes je to, jak Kejty podotkla u sebe něco jiného, zadeček si to pojmenování zasloužil jen díky poloze....to je dobrý =) dík Ale u každého stylu, který je nebo byl kdysi IN, je to jako například u svařování....tam jede elektroda a dělá svár - to je dav, ale odletují i malé části mimo....a pak jsou části, které se chytnou kousek od sváru - takže dav je svár...jede tam, kam ho udává davový trend. Ty odletující části, které se nechytají, jsou inteligentní lidé, kteří mají vesměs hlavně svůj názor a drží se ho....no a ty části poslední jsou lidé, kteří jdou s davem a jakmile najdou svůj styl, tak u něj zůstanou. Proto když mi někdo řekne, že jsem blb “páč mám kapsáče”, které jsou už údajně z módy, tak se jen usměju... já je nenosím a nenosil jsem je ani dřív, protože jsou IN, ale proto, že jsou užitečné ty kapsy =D -Ono - kam dát peněženku? Klíče, dva mobily, jojo, kolečka do bot, sluchátka a tak dál? To mám tahat batoh? Nebo si koupit kabelku? No a protože lidi, kteří se dostali až sem, jsou velice trpěliví děkuju jim....neříkám, že lidi, co mění styly, jsou špatní ,ale jde jen o to, že ten styl nemění podle sebe, ale podle toho, co právě letí. Všechny uvedené příklady jsou pouze orientační a berte je proto s nadhledem =) Diky za pozornost .:Longy:.
exit
,,?”
Červen 2008
Láska a přátelství První otázkou je co je to láska a co přátelství. Tuto otázku si musíme položit téměř vždy když potkáme nového člověka a rozhodnout se kterou cestou jít dál. Ono přátelství je věcí dvou a více lidí kdežto láska je věcí lidí pouze dvou a pokud je jich více tak tomu stěží říkat láska, ale spíše přátelství i když láska více lidí je možná a nikdo nemůže zaručit že není možné aby existovala. Takže k samotné otázce co je LÁSKA. Jsou to vesměs smíšené pocity. A to takové, že k určitému člověku cítíme více než k lidem ostatním. Tímto se láska naprosto liší od PŘÁTELSTVÍ kde je možné mít stejnou měrou rád několik lidí. A to tak, že přátelství lze rozdělit do několika podskupin. A to Velmi Dobré Přátelství (VDP), které poznáme podle toho, že tito lidé jsou často spolu, vědí o sobě spoustu věcí a jsou to obvykle lidé stejného pohlaví.To proto, že dívka neřekne klukovi všechno co své nejlepší kamarádce a naopak. Nikdo však nevylučuje smíšené skupiny, ale ty bych pak zařadila do jiné podskupiny a to Dobří Přátelé(DP), to jsou lidé ať už stejného nebo odlišného pohlaví kteří se znají vycházejí spolu celkem dobře, ale nevědí o sobě tolik detajlních informací jako členové podskupiny VDP. To je dáno tím, že spolu netráví tolik času a neříkají si podrobnosti svého osobního života. No a nakonec je zde podskupina Přátelé a Známí(PaZ) do níž řadíme lidi kteří se sice znají, ale stýkají se tak zřídka, že nevědí o tom druhém tolik věcí jako členové předešlích podskupin. Každý z nás se řadí do každé z těchto podskupin ať se mu to líbí nebo ne. Vra´tme se k obecným skupinám Láska a Přátelství. Teď se budu zabívat návazností a spojitostí mezi těmito skupinami. Ona skapina Láska je sice uzavřenější a menší než skupina Přátelství, ale to nic nemění na to, že je o mnoho složitější. Ono slovo láska není zase tak jednoduché jak na první pohled vypadá a jeho podstata je ještě složitější. Takové ty obvyklé fráze jako “Já se zamilovala” nebo “Láska na první pohled” jsou obvykle jen chvilková euforie a dočasný pocit určité osoby která je vypustí z úst. Člověk se nemůže jen tak zamilovat a už vůbec ne na první pohled. Láska a zamilování je dlouhý proces který je zároveň i velice náročný plný všech možných pocitů a zklamání. Je však všeobecně známé, že k lásce je potřeba přátelství, ale proč potom není k přátelství zapotřebí láska? Toto je otázka kterou dokážu zodpovědět aniž bych byla vysokoškolský profesor sociologie nebo filosofie. Jde prostě a jen o to že z přátelství může vzniknout láska, ale pokud se lásce nedaří přátelství také nebude na úrovni VDP ale spíše a to maximálně DP. Možná časem dospěje do podoby VDP, ale není to podmínkou. Otázek co je dřív je spoustu např.: Byla první slepice nebo vejce? Na tyto otázky odpověď není a pokud ano jsou vždy dvě možnosti. To u našeho případu Láska nebo Přátelství možné sice je, ale jen jednosměrně a to vždy jen v jednom směru. Nikdo přece nemůže začínat úplně odvrchu. To je naprosto to stejné jako když bych chtěla stavit dům od střechy. Nejdříve střechu pak podkroví, jednotlivá patra, sklep a až na úplný konec základy. To je uznejte samy nemožné. Proto berme lásku jako pomyslnou střechu a přátelství všechno pod ní. Základy jsou jako počátky přátelství, poznáváme toho druhého a zjišťujeme o něm postupně víc a víc obecných věcí, poté se dopracujeme k prvnímu patru a zjistíme jaký ten člověk byl a jaký je ve skutečnosti je, jako podkroví berme VDP smíšeného páru (proti národnostní menšině nemám nic) z tohoto VDP pak vznikne střecha která zakrije všechny ostatní patra a chrání je. Tito dva lidé o sobě vědí téměř tolik co o sebě samém. Je to opravdu jako veliký dům. Pokud někde upadne jen jediná cihla může se zřítit a to nejen střecha ale i podkroví a zbylá patra. Je možné, že i základy zaniknou. Nic z toho však není podmínkou a teď si protiřečím, ale pokud spadne střecha je tu možnost (sice malá), že zbytek domu zůstane stát a to jen s menšími ujmami na konstrukci. Avšak pokud střecha jednou spadnen nikdy už to nebude jako dřív a šrámy na duši zůstanou téměř doživotně. Každičký člověk za život postaví ne jeden, ale hned několik takových domů a s každým domem který se zřítí si uvědomuje co udělal špatně a při stavbě dalšího si na to dá pozor. Až jednou ten “dům” zůstane stát a to s největší pravděpodobností napořád a pokud ne tak to určitě není poslední stavba v jeho životě. Tímto jsem chtěl naznačit a přiblížit vám můj názor na Lásku a vše co je k ní zapotřebí v podobě Přátelství. Jsou to pouze mé názory a myšlenky, nikomu je tímto nevnucuji. Chci jen upozornit všechny, že jsem to psal já...ať si myslíte cokoli je to tak...=) (jo a pokud je někde ženský rod nedivte se psal jsem to kamarádce...)
exit
student
Červen 2008
Kulturní scéna Koncerty & Bigbíty pátek 20.6.2008 AD LIBITUM - Kunovice u Val. Mez. ARGEMA - Stožice BARRICADE - Kunovice u Val. Mez. CIMENT - Kunovice u Val. Mez. EXPO & PENSION - Tlumačov FOCUS - Fryšták KOSOVCI - Mrlínek NOHOW - Ostrava REFLEXY - Lubná SCARLET ROSE - Kunovice (+ P. Nagy) STREET 69 - Ratiboř TIP TOP Q - Počenice
sobota 21.6.2008 ANDROMEDA - Loučka ARGEMA - Nové Dvory CIMENT - Letovice DESERT STORM - Lubina u Kopřivnice EXPO & PENSION - Hulín - soukromá akce FOCUS - Velký Ořechov GENERACE - Veselí nad Moravou HALOGEN - Kudlovice HYSTERIA - Topolná - Bůrovce KOSOVCI - Hvozdná MOTUS - Hulín - soukromá akce NEUTRAL - Topolná - Bůrovce PRINZ - Tvarožná Lhota REFLEXY - Nárameč SÁRA - Valašská Polanka SATURN - Lutonina SCARLET ROSE - Doubravy SKOTSKÝ STŘIK - Střelná STREET 69 - Újezdec u Luhačovice TIP TOP Q - Morkovice
pátek 27.6.2008 ARGEMA - Blažovice ČUŇASKI - Bystřice p. H. - Rychlov - Skála ENDIARON - Bystřice p. H. - soukromá akce EXPO & PENSION - Kostelec u Holešova FOCUS - Slavičín - Hrádek HALOGEN - Jalubí HYSTERIA - Tučapy CHAOS IN HEAD - Tučapy KOSOVCI ROCK - Březová u Slušovic MOTUS - Pravčice (za deště sokolovna) PREMIER - Tečovice (+ AB BAND) POWER 5 - Třinec (18:00) REFLEXY - Záhorovice SÁRA - Hvozdná SCARLET ROSE - Lechotice (+ BOW WAVE) SORY - Polešovice TIP TOP Q - Sobělice VITAMIN M - Tečovice V.S.P. BAND - Jarošov - hřiště TJ WAŤÁK - Vráble (SK)
exit
student
Kulturní scéna Festivaly HRACHOVKA - http://festival.hrachovka.com MASTERS OF ROCK - www.mastersofrock.cz TRNKOBRANÍ - www.trnkobrani.cz FESTIVÁLEK - www.festivalek.cz LUDKOVICKÁ PLEČKA - http://plecka.ludkovice.cz FESTIVAL ÚLETY - www.ulety.com REVIVAL FEST MOŘICE - www.revivalmorice.cz ZUBRFEST ROHATORIUM - www.rohatorium.ic.cz ROCK POD HOSTÝNEM - www.rockph.com FESTIVAL SLUNCE - www.festival-slunce.cz VALAŠSKÉ ROCKOVÁNÍ - www.valasskerockovani.com MINIFEST VÁŽANY - www.minifestvazany.ic.cz FESTIVAL ... KAPEL - www.festivalkapel.ic.cz MAMUT FEST - http://mamutfest.wz.cz ROCKOVÉ LÉTO - www.rockoveleto.bigbity.cz
Červen 2008
exit
relax
Červen 2008
MOZKOVNA:) Znění otázky: Doplňte následující číselnou řadu: 2, 3, 4, 9, 8, 27, 16, 81, 32, 243, 64, 729, ? Znění otázky: Jaké číslo následuje v řadě? 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21,? Znění otázky: Který obrazec patří na místo otazníku?
Je celá fialová, v trávy se lehce schová, včelkám to ale nevadí, vůně ji stejně prozradí.
OPAD Cihla váží 1 kg a půl cihly, kolik váží cihla? (1.5 kg není správná odpověď) Kdo má vpředu dvě oči, ale vzadu ještě spoustu dalších? Pokud v závodě předběhnete závodníka na druhém místě, na kolikátém místě budete? odp.: 2kg odp.: páv odp.: na druhém odp.: 124 odp.: 34 odp.: c odp. : fialka odp. : listopad
exit
relax
Červen 2008
Receptář prima nápadů:) ...Určitě se vám někdy stalo, že dojdete že školy unavení, ale hlavně hladoví. I já se přiznám, že jedny z mých prvních kroků míří k ledničce s jídlem. Co se však stane, když v ledničce skoro nic není?? ... V této rubrice vám budeme dávat pár tipů na ukuchtění nějakého jednoduchého jídla. ... Případ první: - v ledničce je: šunka (popř. šunkový salám) a sýr – nic víc - v šuplíku s pečivem naleznete polotvrdý chleba ...teď vás asi napadne: „Tak si vezmu sýr, obalím ho šunkou a zakousnu chlebem.” Ale my pro vás máme lepší nápad:) ...skoro každá domácnost má v dnešní době má sendvičovač. Jídlo připravené v této mašince je daleko chutnější než nasucho:) ... Příprava tohoto pokrmu je velmi jednoduchá. Potřebujeme: - dénko - nůž - sendvičovač - chleba - šunku - sýr - zásuvku na elektriku Vytáhneme si dénko a nůž, vezmeme do ruky chleba ( do opačné od naší dominantní ) a chleba nakrájíme na cca 1,5 cm tlusté plátky ( dáváme pozor, abychom se nepořezali ). Vezmeme si vždy 2 po sobě jdoucí plátky chleba. Na chleba položíme přiměřené množství šunky, na šunku sýr, poté další vrstvu šunky a přiklopíme chlebem. Takto připravený toast vložíme do rozehřátého sendvičovače ( obvykle, když bývá sendvičovač rozehřátý, rozsvítí se kontrolka). Poté zavřeme, zaklapneme pojistku a vyčkáváme až kontrolka zhasne – to signalizuje, že je sendvič upečený. Opatrně vytáhneme z přístroje – používáme pouze dřevěné – nikdy kovové pomůcky. Případnou chuť nám skvěle doplní kečup.
exit
Červen 2008
EXIT web: exit.yc.cz e-mail:
[email protected] Toto číslo EXITu vyšlo 18.června 2008 v nákladu 21 výtisků. REDAKCE:
Katka Ančincová Lenka Dvouletá Eva Jourová Radim Svoboda Tomáš Kráčmar Daniel Kubina Jakub Cícha Pavel Kumpán Martin Bartas Jazykový korektor: K. Pelikánová Design: P. Hruboš Tisk a vazba: Z. Vojtek Distribuce: třídní učitelé Poděkování: všem,kteří pomohli :-)
OMLOUVÁME SE VŠEM ČTENÁŘUM ZA PŘÍPADNÉ CHYBY.
