ZPRAVODAJ PRO ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI BOSKOVICE A SVITÁVKA Číslo 4 ročník 14
Vyšlo 3. 4. 2016
JÁ JSEM… MIGRANT Nazýváme je různě: lidé na cestě, lidé bez domova, uprchlíci, migranti, ti, kteří jdou za lepším životem… Vždy se jedná více či méně o stejné, pro nás neznámé, lidské bytosti. Máme je v ústech! Máme je hodně v ústech! A naše ústa vypráví to, co slyšely naše uši… to, co viděly naše oči… ve sdělovacích prostředcích. My nemáme osobní zkušenost, my jsme je ve skutečnosti neviděli… my je nemáme ve svém srdci. Toto všechno vede k tomu, že se bojíme. Bojíme se cizinců. I já jsem cizinec! Přistěhoval jsem se sem nikým nezván. Přišel jsem jako neznámý, a přesto si myslím, že dnes mohu nazvat spoustu nových známých svými přáteli. Můj tatínek byl pro moji maminku také cizinec. Ale láska mohla za to, že se z cizince stal ten nejmilejší. Jsme dnes duševně masírování různými novináři, kteří se skrývají za hromadné sdělovací prostředky, a je v nás vyvoláván pocit strachu z neznámého. Tzv. migrantům jsou mediálně nasazovány čertovské rohy. „To jsou ti zlí!“ Ale pozor! V našich věznicích je většina „těch hodných českých občanů, kteří jsou stejné kultury jako my“. Chci zde připomenout dva migranty. Mám dojem, že jim říkali Cyril a Metoděj. Taky přišli kdesi z východu. A také měli v té naší krásné zemi spoustu problémů. Dnes jim stavíme sochy a jejich svátek je pro nás „státním svátkem“. A znám ještě jednoho slavného migranta. Putoval po zemi, kterou nazýval svým domovem, ale pro ostatní byl cizinec. Neměl, kam by hlavu složil. A to nové, co přinesl, bylo pro ty domácí příliš nové. Dnes se mu klaníme. Říkáme, že je náš vzor, ale… slova zazní a odezní… však to znáte. Prosím vás všechny, kteří čtete tento článek, než vyslovíte názor, soud nebo rozsudek, zkuste se zeptat: „Nejsem i já migrant?“ M. Šudoma
Z KALENDÁŘE FARNOSTÍ 04. 04. 05. 05. 08. 05. 14. 05. 15. 05. 22. 05. 26. 05. 28. 05.
Slavnost Zvěstování Páně Slavnost Nanebevstoupení Páně První svaté přijímání v Boskovicích - v 9 h Farní pouť do Křtin Slavnost Seslání Ducha svatého Slavnost Nejsvětější Trojice Biřmování v Boskovicích - v 9 h Slavnost Těla a Krve Páně (Boží Tělo) Setkání mládeže děkanátu – Farnosti bez hranic (Kunštát na Moravě)
Zpravodaj
3. 4. 2016
OZNÁMENÍ _____________________________________________________________________ V neděli 27. března 2016 k sobě Pán života a smrti povolal svého služebníka
Mons. Josefa Valeriána Rozloučení se konalo při mši svaté v sobotu 2. dubna 2016 v kostele Nalezení sv. Kříže v Moravci a poté byl uložen do kněžského hrobu na místním hřbitově. _____________________________________________________________________
POZVÁNKA KLAS (klub aktivních seniorů) Vás srdečně zve na setkání, které se bude konat v pondělí 4. dubna 2016 od 16 h ve farním sále. Náš host, pan Ing. Stanislav Janků, nám bude vyprávět o životě a díle našeho vzácného rodáka, pana kardinála Tomáše Špidlíka. Součástí besedy bude i procvičování paměti. Přijďte, rádi Vás přivítáme mezi námi. Za výbor KLASu Marie Kosatíková
MISIJNÍ KOLÁČ Skautky a Světlušky z naší farnosti připraví a nabídnou sladkou dobrotu v akci Misijní koláč v sobotu 9. dubna večer a neděli 10. dubna po každé mši svaté. Malým (i velkým☺) dobrovolným příspěvkem tak můžete podpořit salesiánské dílo v Bulharsku. Děkujeme. Marie Zvěřinová
SBÍRKA KLAS Boskovice a Občanské sdružení Diakonie Broumov vyhlašují sbírku 11. a 12. dubna 2016 od 15 do 17 hodin - farní dvůr, Masarykovo náměstí - použité ošacení, letní a zimní oblečení, lůžkoviny, ručníky, utěrky, záclony, látky, domácí potřeby (nádobí, skleničky, hrnky), vatové přikrývky, polštáře, deky, obuv, hračky. Nemůžeme brát nábytek, matrace a koberce. Prosíme, aby bylo vše čisté a nepoškozené. Věci zabalte do igelitových pytlů nebo krabic. Děkujeme za vaši pomoc a za drobný příspěvek na dopravu. Za KLAS Boskovice Marie Sedláková
-2-
Zpravodaj
Z FARNÍ KNIHOVNY
3. 4. 2016
Vojtěch Kodet: NOVÉNA K JEŽÍŠI KRISTU, TVÁŘI BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ „Ježíš Kristus je tváří Otcova milosrdenství“ je úvodní věta buly papeže Františka k vyhlášení Svatého roku milosrdenství. V listu nás vybízí, abychom přemýšleli o božím milosrdenství, zdroji našeho vykoupení, radosti a pokoje. Tato novéna nám může být pomocí. Devět biblických úryvků, krátká zamyšlení nad božím milosrdenstvím v dějinách spásy, modlitba, na závěr litanie k Božímu milosrdenství. Vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2015 Cyril Martinek: CESTA K SOLIDARITĚ Nástin sociálního učení církve Česká veřejnost příliš neví, že církev disponuje bohatým souborem vědomostí o ekonomických a sociálních otázkách obsažených v sociálních encyklikách papežů a dalších dokumentů. Předkládaný text Cyrila Martínka je výsledkem několikaleté přípravy a jeho pedagogického působení na Teologické fakultě v Českých Budějovicích a svým rozsahem, strukturou i záběrem nemá u nás obdoby. Vydalo nakladatelství Trinitas ve spolupráci s Křesťanskou akademií Řím v roce 1998 Připravila Marie Zvěřinová
KVĚTNÝ PÁTEK S maminkami ze skupinek MM jsme se vydaly na pěší pouť do Sloupu k Panně Marii Sedmibolestné. Nesly jsme tam prosby naše i prosby ostatních maminek. Pouť byla pro mě radostným povzbuzením. Zase jsem se ujistila, že Ježíš je láska. Odcházela jsem s obavami – jaká bude cesta? Nebude mokro, bláto, stihnu včas přijít do práce,…? Ale hned po první modlitbě a písničce Ježíš, nejkrásnější ze všech jmen, ze mě všechny obavy spadly. A během cesty se mně všechny ty starosti a strachy, které jsem Panně Marii nesla, zdály malinké a vůbec ne důležité. Když začínala mše svatá, už jsem jen Panně Marii děkovala za všechny milosti, které od ní stále dostávám. Lída Hned na začátku putování jsme byly obdarovány nádherným svítáním, vnímala jsem je téměř jako velikonoční ráno. Ve Sloupu mi bylo dopřáno prožít chvilku ztišení, přestože do posledního místa naplněný kostel to zdánlivě nenabízel. Potkala jsem nebo viděla i další poutníky z Boskovic.☺ Bohu díky. Marie
-3-
Zpravodaj 3. 4. 2016 Proč jsem se vypravila do Sloupu? 1. Ve Sloupu byla pouť k Panně Marii Bolestné, a pokud to jde, máme připutovat pěšky. 2. Mám dobrou zkušenost z pěších poutí, že moje prosby byly vyslyšené. Jana Kousek před Randulkou nás čekala na cestě několikametrová překážka v podobě hustě popadaných větví a jehličí ze skácených stromů. Při překonávání tohoto úseku zazněla slova: „To jsou ty překážky v našem životě.“ Ten moment jsem si uvědomila, že každý den ve svém životě překonáváme určité překážky, ať už se týkají vztahu k Bohu nebo k lidem kolem nás, ke kterým se snažíme najít cestu, která je zasypaná větvemi nedorozumění a nepochopení se. Tak i tyto překážky spolu s ostatními bolestmi a prosbami jsem mohla přinést Ježíši a Panně Marii. Díky Bohu a Janě za myšlenku uskutečnit tuto pouť. Martina
ROZHOVOR V sobotu 27. února 2016 proběhla v našem boskovickém kostele postní duchovní obnova, kterou vedl P. David Ambrož. Po skončení obnovy jsem otci Davidovi položil pár otázek: Můžete se krátce představit, odkud pocházíte, z které jste farnosti, kde jste studoval, kde jste působil? Dobrý den ☺. Pocházím z Brna. Po studiu v Olomouci jsem postupně vystřídal farnosti ve Velkém Meziříčí, v Brně u Jakuba, v Pavlicích u Znojma a nyní sloužím v nedalekém Rájci-Jestřebí. Cesta k vysvěcení většinou nebývá přímá. Kdy ve vašem životě došlo k obratu, že jste se rozhodl stát knězem? Na tohle neumím odpovědět. Nebyl to žádný přesný okamžik, žádný nepřehlédnutelný záblesk, který by mi obrátil život vzhůru nohama, ale „jen“ postupně sílící hlas v mém srdci, který jsem si začal více uvědomovat během mého 22. – 24. roku života. Velký vliv na mé rozhodnutí měl také příklad některých kněží i tehdejší rodinná situace na biskupství. Jakou profesi byste si vybral, kdybyste nebyl knězem? To je jednoduché☺, kromě mnoha jiného jsem chtěl být postupně popelářem, lesníkem, pilotem, hospodským… To poslední, v dobrém slova smyslu, je mi v různých barvách blízké dodnes.☺ Jaké jsou vaše mimopracovní zájmy, koníčky, jakou literaturu preferujete? Mám rád les, hlavně jehličnatý, kde se může člověk „ztratit“. Mám rád pohodu a toužím po mnohém přátelství. Dříve jsem aktivně provozoval skauting a adrenalinové sporty, dnes už jen občas sednu na kolo a v zimě zkusím lyže, ale chůze v přírodě je stále na prvním místě. Z literatury mám rád C. S. Lewise a v poslední době mne zaujal J. Eldredge. Za nejlepší film zatím považuji Pána prstenů. Rád poslechnu i hudbu - folk, country, rock. -4-
Zpravodaj 3. 4. 2016 Vaše farnost patří do blanenského děkanství, jste náš soused. Jaké jsou sousedské vztahy? Myslím, že prima, ale raději se zeptejte i vašeho faráře.☺ Jste spokojený ve vaší farnosti? Co považujete za důležité a co byste případně změnil? Ano, v naší farnosti jsem spokojený. Farníci mě nebijí a myslím, že mě mají většinou i rádi, což svědčí o velikosti jejich srdce. Za nejdůležitější považuji zjištění, že mě má rád Bůh, protože bez toho bych si zoufal a neměl bych odvahu k jeho následování. A co bych změnil…? Nevím, asi bych přijal rozumnou možnost „sdílet s někým domácnost“, kdyby se ta rozumná možnost naskytla. Děkuji za rozhovor. Ptal se Martin Klusáček
DIECÉZNÍ SETKÁNÍ MLÁDEŽE S BISKUPEM Nevěděli jsme, do čeho jdeme, teda spíš jedeme. S panem kaplanem nás bylo z Boskovic šestnáct a jeli jsme vlakem směr Brno. Někdy kolem půl deváté jsme už stáli před kostelem sv. Jakuba v Brně, kde jsme se rozhodovali, na jakou přednášku půjdeme. Rozdělili jsme se do skupinek podle toho, jakou přednášku jsme z široké nabídky možností chtěli navštívit. Celé to začalo scénkou o marnotratném synu. My tři holky jsme šly spolu na přednášku komunity Sant‘ Egidio, která se věnuje lidem chudým a bez domova. Bylo to zajímavé a rychle nám vytrávilo, ale u katedrály už na nás čekal oběd. Následovaly zajímavé scénky a programy, které byly doprovázeny Scholou brněnské mládeže. Hodně se mluvilo o setkání mládeže v Krakově a pustili nám i hymnu tohoto setkání. Dali nám dobrý tip na křesťanského youtubera Kešu (určitě zkoukněte a lajkujte, sdílejte, milujte ☺). Ke konci nám moderátor řekl, že každá správná akce má mít svoje selfie a tak se s námi vyfotil… Celé tohle úžasné setkání bylo zakončeno mší svatou s biskupem a požehnáním placek. Třeba si jich na nás všimnete.☺ Anna, Michaela, Alžběta
Zaujalo nás v KT:
Dějiny spásy jsou dějinami těch, kdo si nic nenalhávali, ale v každé době reagovali na skutečnost takovou, jaká byla. Ať to byla totalita nebo časy vzývání zlatých dobových telátek, vždy byla převaha rezignovaných, kteří se utíkali k planému utěšování. Pak se ale v každé generaci objevuje i světec. Člověk, který přijme pravdivost situace a reaguje na ni. Často končívá pro oči světa tragicky, ale zanechává za sebou rožnuté světlo naděje. A ono svým plamenem ukazuje lidem v další generaci hodnoty života. Kdo „ztrácí“ čili obětuje svůj život pro něco vyššího, stává se součástí věčnosti. Kdo se opečovává, je opatrný v nasazení, stále si něco namlouvá, bude vždy jen pasivním divákem. A Kristus a jeho radostná zvěst půjdou jiným směrem. Jak si na tom stojíš v přítomnosti ty?
-5-
Zpravodaj
3. 4. 2016
Z FARNÍ KRONIKY založené roku 1883 za důstojného pana faráře Ignáta Peciny … pokračování z minulého čísla … str. 123, rok 1955 ... Lidový soud v Boskovicích 5. ledna 1955, čd. 6/55 a 9/55 povolil a provedl a podle výměru Okresního národního výboru v Boskovicích ze dne 20/12 1954, Zem. – 611 – 20/12 1954, v pozemkové knize pro katastrální území Boskovice – Horní Předměstí výmaz pozemků patřících farnímu obročí v Boskovicích ve prospěch a do vlastnického práva Československého státu – Místního národního výboru v Boskovicích. str. 161, rok 1972 ... Od 17. 7. 1972 začal fungovat nový okresní církevní tajemník p. Josef Svoboda ze Sloupu. Nastoupil po p. Vincenci Přibylovi z Valchova, který připravil duchovnímu správci mnoho hořkých chvil, ale nakonec se s ním loučil jako s přítelem, poněvadž ho celkem všichni opustili. Na závěr úryvků z nelehkého období naší historie bych se rád podělil o malou kuriozitu, která se stala jistě jen náhodou, ale podle mě dokresluje s odstupem času absurditu tehdejší doby. str. 102, rok 1948 Tyto dvě zprávy byly zapsány pod sebou přesně tak, jak si je můžete přečíst zde: Novým presidentem zvolen dosavadní předseda vlády Klement Gottvald, rodák z Dědic u Vyškova. Vodovod městský byl nákladem konkurenčního výboru zaveden již r. 1945 do kaplanek, farářova bytu, do chléva, prádelny a malé zahrádky. Při té příležitosti zřízena v I. poschodí i koupelna. Úplného končení stalo se až letos.
PŘÍBĚH Z GULAGU Přijďte si poslechnout vyprávění paní Věry Sosnarové, která byla na konci druhé světové války ve čtrnácti letech se svojí matkou a mladší sestrou násilně odvlečena na Sibiř, kde strávila deset let v gulagu a dalších devět let na nucených pracích v Rusku. Dnes, ve svých 85 letech, je ochotna se o tu hrůzu, kterou prožila a o které nesměla až do revoluce vůbec promluvit, podělit s ostatními. Na základě jejího vyprávění vyšla kniha Krvavé jahody, kterou si budete mít možnost na besedě zakoupit. Jste srdečně zváni na neděli 17. 4. 2016 v 16 h do učebny ve farní školičce. Stránku připravil Ladislav Oujeský ml. -6-
Zpravodaj
3. 4. 2016
PRO ZVÍDAVÉ Jan 20,19-31 Když byl večer prvního dne v týdnu, přišel _ _ _ _ _ tam, kde byli učedníci. Ze strachu před _ _ _ _ měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „_ _ _ _ _ _ _ _!“ Po těch slovech jim ukázal _ _ _ _ a _ _ _. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako _ _ _ _ poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte _ _ _ _ svatého. Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ _ _ _ _ _, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána.“ On jim však odpověděl: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím.“ Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom vyzval _ _ _ _ _ _: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a _ _ _ můj!“ Ježíš mu řekl: „Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _, kdo neviděli, a přesto uvěřili.“ Ježíš vykonal před svými učedníky ještě mnoho jiných zázraků, ale o těch v této knize není řeč. Tyto však jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je _ _ _ _ _ _, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu. Vynechaná slova: Ježíš, židy, Pokoj vám, ruce, bok, Otec, Ducha, Tomáš, Tomáše, Bůh, Blahoslavení, Mesiáš
Podle staré tradice se první neděle po Velikonocích - „druhá neděle velikonoční“ nazývá _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ - „Dominica in albis“. Tento den neofyté (ti, kteří byli pokřtěni na Velikonoční vigilii) odložili svůj bílý šat - symbol světla. Bílý oděv měli odložit, ale novou zář, která jim byla udělena, měli uvádět do své každodennosti. Plamen pravdy a dobra, který v nich Pán zažehnul, měli pečlivě střežit, aby tak do našeho světa vnášeli něco ze zářivosti a dobroty Boží. Když přečteš z řady písmen každé sudé, zjistíš, jak se nazývala druhá neděle Velikonoční: SBRÍVLOÁ MNAERDUĚKLIE
Na první neděli po Velikonocích se slaví _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _. Neděli Božího milosrdenství stanovil papež Jan Pavel II. v den svatořečení polské řeholnice Faustyny Kowalské – 30. dubna 2000. Když přečteš řadu písmen pozpátku, zjistíš, který svátek se slaví druhou neděli Velikonoční: ÍVTSNEDRSOLIM OHÍŽOB KETÁVS
Připravila Alena Kubínová
Zaujalo nás v KT:
Kde leží meze loajality? Co mám, jakožto většinovou vůli, hájit i přesto, že s tím nesouhlasím, a co už musím kvůli svému svědomí odmítnout? A máme být vůbec takovému nátlaku vystavování? Co na tom, že si všichni myslí něco jiného? -7-
Zpravodaj
3. 4. 2016
VTÍPEK PRO ZASMÁNÍ „Modlíte se doma vždy před jídlem?“ ptá se policista kolegy. „Ne, proč? Moje žena výborně vaří!“ Ptali se kloučka ze školky, který den v týdnu má nejraději. „Sobotu,“ vyhrkne. „A proč?“ „Protože v sobotu nemusím jít ani do školky, ani do kostela.“ Dva právníci šli na večeři. Poručili si každý kávu a vytáhli sendviče. Přiběhla servírka a povídá: „Pánové, tady nesmíte konzumovat vlastní potraviny!“ Oba právníci se na sebe jen podívali, pokrčili rameny a vyměnili si sendviče. Jede farář autem, když vtom najednou vidí u cesty billboard, na kterém je obrázek ukřižovaného Ježíše a nápis: „Naše hřebíky udrží všechno!“ Farář jde za ředitelem firmy, která vyrábí hřebíky a říká mu: „Tohle přece nemůžete takhle nechat, uvědomte si, že to uráží mě a tisíce dalších lidí, takhle to prostě nejde!“ Ředitel se nakonec nechá přemluvit a řekne: „No dobrá, zítra už tam bude něco jiného, přijďte si to zkontrolovat.“ Spokojený farář se vrací domů a druhý den se vypraví po stejné cestě zkontrolovat billboard, jede kolem a vidí, že na billboardu leží Ježíš spadlý pod křížem s nápisem „S našimi hřebíky by se tohle nestalo!“ Muslim vytýká křesťanovi: „Jak můžete jíst vepřové maso?“ Křesťan odpoví: „Příborem!“ Farář se ptá na hodině náboženství dětí: „Kdo chce jít do nebe?“ Hlásí se všichni kromě Pepíčka. „Proč ty do nebe nechceš?“ „Protože maminka říkala, že mám jít ze školy rovnou domů!“ Dědeček se pročítá nedělní přílohou černé kroniky, když ho vyruší vnuk a ptá se: „Tak co, dědo, zase na Facebooku?“ Vybrali Anna a Vašek
Zaujalo nás v KT:
Ježíš je náročný král. Tam, kde se v nás hlásí nenávist, On vyžaduje lásku, dokonce i k nepřátelům. Tam, kde se v nás probouzí touha po moci, slávě a penězích, On vyžaduje dát vše druhým.
ZPRAVODAJ pro římskokatolické farnosti Boskovice a Svitávka. Vydává Římskokatolická farnost Boskovice, Masarykovo nám. 20, 68001 Boskovice, tel.: 777629348; e-mail:
[email protected]; http://boskovice.farnost.cz/ -8-
