Číslo 30 červen 2010 zdarma

str. 1

Zajímavé čtení pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku

Číslo 30 červen 2010 zdarma

Vydává Úřad městyse Kamenice u Jihlavy

Kamenické osobnosti: MVDr. Jan Kolda

Sponzoři novin: Müller Luboš, Řehořov 72 GASTROMSERVIS Ferda Miloš, Kamenice 476 PEJCHAL s.r.o., Jaroslav Pejchal, Kamenice 33 VOTOP s.r.o. Znojemská 84, Jihlava Jiří Vaněk, Kamenice 238 Truhlářství Jiří Prukner, Kamenice 321 GAMA Kamenička, Marie Machová Pekárna AGROSTAR, Kamenice 38 Řezník-uzenář, Josef Kratochvíl, Kamenice 220 JEMKA, Ing. Karla Jelínková, Kamenice 18 Řezníček Jaroslav – Drobné zboží, textil Potraviny, Bohumil Paul, Kamenice 442 Autoklempířství Stanislav Sedlák, Kamenice 463 Vysoušení EMZET, Miloš Žáček, Kamenice 258 (Brodek) Pohostinství TEMPO, Jan Kratochvíl, Kamenice 34 Pohostinství Tomáš Hrdlička, Kamenice 493

Pohostinství Na Líchách, Jan Bourek, Kamenice MUDr. Jan Kudrna, praktický lékař, Kamenice FLORAKO, Jaroslav Kolařík, Kamenice 37 STOCO, s.r.o. - prodejna, montáže termofasád - Kamenice č. 16 Marie Jonášová, Kamenice 175 Petr Benda, zem. práce a opr. mot. vozidel, Kamenice 253 Astera G, s.r.o. vydavatelství a tiskárna, Jihlava PENADOP, s.r.o., Jiří Pesr, Řehořov 24 Potraviny u Jansáku, s.r.o., Kamenice 436 Josef Burián, Kamenička 4 CHAMR&PARTNERS Lukáš Jelínek, Truhlářství Kamenice 138 LASPON CZ a.s., Brno SYNER VHS Vysočina a.s., Jihlava POHL cz,a.s., Roztoky Garnets Consulting a.s.,Ústí nad Labem ZEOS s.r.o. ,Kamenice Podzimek a synové, s.r.o., Třešť

str. 2

Informace z radnice Eva Jelenová, Jan Zeman

Významné projekty letošního roku se rozběhly. Už jsme Vás informovali, že akce „Čistý tok Kamenička“ (budování nové kanalizace a  druhé budovy čistírny) letos začne. Dne 12.4.2010 se místní orlovna otřásala v základech, neboť více než stovka občanů si přišla poslechnout, co je čeká v  letech 2010 - 2011. Přítomni byli zástupci zhotovitele - firem SYNER VHS Vysočina a.s. a POHL cz, a.s., firmy Hydroprojekt CZ a.s., která připravovala žádost o dotaci i dokumentaci pro veřejnou soutěž, firmy AQUECON s.r.o., která je manažerem celého projektu, firmy Garnets Consulting a.s., která jako inženýrský dozor dohlíží na stavbu a je naší prodlouženou rukou, nechyběla technička bezpečnosti, obsluha ČOV a kompletní rada městyse Kamenice.

Přítomní byli rámcově seznámeni s návazností na první etapu, která byla zakončena v roce 2005, kdy byla naše první budova ČOV uvedena do trvalého provozu. Dále byl vysvětlen postup prací i způsob, jak budou jednotlivé nemovitosti informovány s časovým předstihem o probíhající rekonstrukci. Každý měl možnost podívat se na trasu kanalizace a zeptat se na konkrétní problémy. Samozřejmě vše se průběžně řeší tak, jak stavba pokračuje. Obě firmy mají zpracovaný harmonogram, který je orientační, ale je hlídán na každém kontrolním dnu. Nyní v Kamenici pracují 4 skupiny. Práce odstartovaly 19. 4. ve Strážce a na Place. Pokládá se nejen hlavní řad, ale také přípojka zakončená revizní šachtou. Současně vzniká podrobný realizační projekt na kanalizaci (zajišťuje AQUECON) a ČOV (zajišťuje Hydroprojekt). V  některých úsecích bude pro zkvalitnění života

v  Kamenici položen i  nový vodovodní řad - moderní materiál, větší průměr - což zajistí lepší tlak vody. Moc Vás na tomto místě prosíme o trpělivost a shovívavost. Tato velká stavba s  sebou přináší spoustu omezení, prachu, špíny i zvýšený hluk. Ale věřte, že vše Vám bude sloužit, vše se dělá pro Vás i proto, abychom v budoucnu nemuseli platit vysoké pokuty za znečistění potoka! Výjimku máme do roku 2015 a ten se nezadržitelně blíží!

Dočkáte se i úpravy povrchu komunikací. Již nyní hledáme co nejefektivnější řešení. Denně se chodíte ptát a  radit, jak vše co nejlépe vymyslet, a  to je dobře. Moc děkujeme i  za  dobrou spolupráci při vyplnění EVIDENČNÍCH LISTŮ. Odborníci firmy AQUECON budou s Vámi některá složitější přepojení ještě konzultovat osobně.

str. 3 Dne 25. 6. 2010 bude posledním dnem letošního školního roku. Chystá se velká rekonstrukce školních budov. Okna, zateplení, fasáda! Z  výběrového řízení, do  kterého se přihlásilo 8 firem, vyšla vítězně firma PODZIMEK a synové s cenou 12.626.052,- Kč s DPH. Byla uzavřena Smlouva o dílo, doloženy všechny potřebné dokumenty na Státní fond životního prostředí, který je poskytovatel dotace. Žáci školy ještě před odchodem na zasloužené a tolik očekávané prázdniny pomohou s úklidem tříd a vybrat z předložených návrhů typ barevné fasády školy. Pedagogický sbor bude ještě od 28.6. do 30.6. připravovat kabinety, sklady a vše potřebné. Nakoupeny jsou desítky igelitových fólií, které na dva měsíce schovají nábytek i pomůcky. Harmonogram prací počítá již nyní s  termínem, kdy se nebude ve  školní kuchyni vařit (26. 7. 2010 - 6. 8. 2010) a  s  termínem přerušení provozu v  MŠ (19. 7. 2010 - 20. 8. 2010). Začaly i dlouho očekávané práce na přípravě skládky stavebního materiálu v lomě Merano. Firma IPOS se bude snažit, aby měli naši stavebníci (a těch je opravdu hodně) ulehčenou práci s uložením hlíny, kamene, sutě, cihel. Nový plot brzy vznikne u hřiště Líchy, osazeny jsou stromky na Sádce, barevné květiny zdobí truhlíky i květináče (díky všem, kteří pomohli a zalévají), nakoupeny jsou nové odpadkové koše, instalovány jsou dva nové měřiče rychlosti - v Kamenici a v Řehořově.

Přípravné práce začínají na  projektu poldru nad Sádkou a zpracovává se digitální povodňový plán, což zajišťuje Magistrát města Jihlavy, a  součástí kterého máme možnost získat potřebnou techniku pro bezpečí obyvatel. Bohužel již několik měsíců jsme ve  střehu a s obavou čekáme, co přinesou deště a bouřky letošního jara! Myslím, že jsme dobře připraveni, ale tyto situace jsou vždy nepříjemné! Proto Vás znovu prosíme, odkliďte materiál jako je dřevo, plechy apod. z břehů potoků. Kontroly z životního prostředí by Vám mohly uložit nemalé pokuty! Mostek u  Kameničky opravili naši pracovníci, ti nejmladší z  této místní části se dočkají nové sestavy na dětském hřišti, je tu také zkolaudován nový rozvod elektřiny, stejně jako u nové výstavby u koupaliště v Ka-

menici. Kabelizace elektřiny čeká příští rok také ulici ve Strážce. S tím bude souviset i nové osvětlení, které si to v této lokalitě také zaslouží! Současně tu bude posílen rozhlas.Vržanov se dočká posledních úprav kulturního domu, v Řehořově bude vylepšen prostor mezi přístavbou a dětským hřištěm. V příštích Kamenovinách dostanou slovo místní části a my už se na jejich příspěvky těšíme! Nezbývá než Vám popřát klidné léto! Poděkování patří všem pracovníkům školy za dobře zvládnutý rok

str. 4 2009 - 2010, za  odbornou práci, trpělivost, zajímavé nápady i vlídná slova! Pozvánku na  pouť (23. 7. - 25. 7. 2010) dostanete do svých schránek až v červenci. Ale už teď se můžete těšit na fotbalová utkání, na taneční zábavy, na koncert dechové hudby Lučanka. V neděli dokonce přivítáme v Kamenici písničkáře Tomáše Kluse, držitele Zlaté desky, zpěváka roku 2009 a držitele

Kanalizace kontrolní den - květen 2010

Nově vysazené stromy na Sádce

Pracovní schůzka digitální povodňový plán, dodání vybavení pro Kamenici

Výstavba kanalizace na Place a Strážce

hlavní ceny TV Óčko. Chybět nebude ani vystoupení hudebních skupin Druhej dech a Lollipop. Na sestavení programu se intenzivně pracuje, upřesňují se začátky vystoupení a místa konání a pořadatelé zábav.

str. 5

Cyklostezka otevřena V neděli 25. 4. 2010 byla za účasti přibližně 1000 lidí otevřena dálková cyklostezka z Jihlavy do rakouského Raabs an der Thaya, která vede částečně i  po  našem katastru v  oblasti mezi Vržanovem a  Přímělkovem. Za podpory financí z EU byly vylepšeny nesjízdné úseky. Programu na  jihlavském náměstí se kromě představitelů města Jihlavy, Kraje Vysočina a tvůrců a nositelů projektu, zúčastnila celá řada významných osobností,

Primátor Jihlavy a někteří starostové...

základního kamene přestřižením „slavnostní pásky“ v podobě cyklistické duše…Po celé trase byli cyklisté vítáni občerstvením či dokonce hudební produkcí. Cyklostezka bude sloužit především cyklistům, ale také in-line bruslařům a pěším turistům.

Řehořovští

mezi kterými nechyběli také zástupci obcí, jimiž trasa prochází. Ze sportovců jsme se tu mohli setkat např. s jezdcem na historickém velocipédu Josefem Zimovčákem, s dalšími účastníky Tour de France reprezentanty Jánem Svoradou a Pavlem Padrnosem. Krátce tu promluvil i český velmi úspěšný profesionální paralympijský cyklista Jiří Ježek. Show tu předvedli i biketrialisté. Program potom krátce pokračoval v jihlavské Křižíkově ulici, kde byla cyklostezka vlastní otevřena poblíž

Jiří Ježek

Paní Zdeňka Švaříčková - ma- Ing Iva Navrkalová a  Ing.  Pavlína Škodová, které připravily nažerky celého projektu žádost o dotaci

Paní učitelka Ivana Vychytová, která učila v Kamenici

str. 6

Taneční 9. třídy - duben 2010

Ochotné hostesky Veronika a Nikola

Memoriál MUDr. Arnošta Káby - 8. 5. 2010 Okrsková soutěž Okrsku Karla Vozába - 15. 5. 2010

vyznamenaní nejstarší členové SDH

str. 7

str. 8

Sváteční odpoledne 16. 5. jsme byli trochu napjatí, počasí nevěstilo nic dobrého. Pořadatelé měli připravený stan a pan Benda z Bítovčic opět připravil kvalitní kamionové jeviště, jen prudký vítr znepříjemňoval nedělní odpoledne. Krátce po obědě hodnotný program zahájilo vystoupení kamenické dechové hudby pod vedením kapelníka Jana Koldy. Viděli jsme více než 45 minut kvalitních

dechových skladeb. Dobrou interpretaci nenarušil ani zkřehlý stav muzikantů. Diváků začalo přibývat, nenechali se odradit chladným počasím. Ale při závěrečné písni Co jste, hasiči… už byli diváci aspoň trochu zahřátí občerstvením pana Novotného a pana Bourka. Dalším a  vlastně hlavním bodem programu bylo slavnostní předání stuhy na prapor hasičů ke 135. výročí

vzniku místního sboru dobrovolných hasičů. Slavnosti se zúčastnili představitelé městyse Kamenice starostka Eva Jelenová, místostarosta Jan Zeman, pan farář Stanislav Tvarůžek, starosta OSH Jihlava Jiří Bláha, jeho

náměstek Miloš Musil, pánové Ladislav Cyprian a Petr Munduch. Samozřejmě tu byl člen výkonného výboru OSH Jihlava Jiří Nevosad a starosta okrsku č. 4 Jaroslav Krejčí. Převzetí stuhy byli přítomni zástupci mužů, žen i mládeže místní organizace. Velkým obohacením slavnosti byla účast manželky vnuka MUDr. Arnošta Káby (paní Mgr. Hany Kábové) a jeho pravnuka Jana Binnera.

Sportovními předehrami této společenské události byly 2 zdařilé akce – 8.5. IX. ročník Memoriálu Dr. Arnošta Káby a 15.5. okrsková soutěž Okrsku Karla Vozába. I tyto podniky byly bohatě obsazeny i divácky úspěšné. Naše odpoledne pak pokračovalo představením pro děti v mikroregionálním stanu. Jednalo se o vystoupení loutkové sekce Divadelního souboru Karla Čapka z Třeště pod vedením Luďka Kováře. Ti zahráli pohádku s názvem Kouzelné pilulky čaroděje Dobroděje.

str. 9

a bicí Ringo (Starra) s přehledem obsluhoval Jiří Tomišín. Symbolicky zazněla známá píseň Help (Pomoc), která přesně vystihovala nejdůležitější poslání hasičských sborů. Před 50 lety Beatles vznikli, před 40 lety se rozpadli, a před 30 lety zemřel tragicky John Lennon. Ale v roce 2010 u nás na Líchách jejich podmanivé písně opět zazněly a přispěly k dobré náladě.

Poté přišla chvíle The Beatles Revival z  Kladna. Na pódiu se objevila jedna z nejlepších skupin tohoto typu v Evropě a pamětníci si zazpívali i zavlnili se při strhující produkci legendárních anglických písní v dokonalém provedení hudebníků i zpěváků, kteří vystupovali v kopiích oblečení liverpoolské formace. Baskytaristu Pak se na ploše před pódiem objevily mladší žákyně, cvičenky pod vedením paní učitelky Marie Jelínkové, které se nezalekly větru ani zimy. Prokázaly svou otuži-

Paula (McCartneye) nahradil Zbyněk Maulis, včetně hry levou rukou na kytaru v obráceném gardu, rytmickou kytaru Johna (Lennona) zvládl Luděk Maulis, sólovou kytaru George (Harrisona) zdařile proháněl Petr Lux

str. 10 lost a souznění s hudbou. Přítomným divákům předvedly pěkné vystoupení a sklidily zasloužený potlesk. Závěr patřil naší oblíbené skupině Druhej dech, která svým tradičním repertoárem potěšila milovníky country a bluegrassu. Nedělní odpoledne se nakonec vydařilo a pořadatelé, vystupující i diváci měli určitě pocit příjemně stráveného dne.

Benátky pod sněhem 18.4. 2010 jsme zhlédli v kamenické Orlovně velmi pěknou konverzační komedii o partnerských vztazích Benátky pod sněhem od Gillese Dyreka. Předvedl nám ji Divadelní soubor TJ SOKOL Luka nad Jihlavou. V  komedii vystupují dva páry. Prvním párem je Jean-Luc (Josef Navrátil) a jeho snoubenka Nathalie (Tereza Číhalová). Mají krátce před svatbou a na večeři si Jean pozval svého dávného přítele ze studií Christopha (Richard Vácha) s jeho snoubenkou Patricií (Jindřiška Váchová). Zatímco domácí pár se chová jako hrdličky, mezi Christophem a  Patricií vládne hned od  začátku velké napětí, způsobené předešlou hádkou. Patricie vůbec s ostatními nemluví a její partner ji začne vydávat za cizinku z neexistující východoevropské země. Patricie svou novou roli příjme zpočátku nevraživě, ale postupně se své role s  radostí ujímá, až to začne být jejímu snoubenci nepříjemné. Hostitelé se zajímají o neznámý jazyk, neznámou zemi, ekonomiku , politické poměry apod. V těchto souvislostech dochází k řadě nedorozumění a lehce bláznivých situací. Všichni diváci si

uvědomí, že k tomu, aby si lidé rozuměli nebo ne, není důležité, zda mluví stejným jazykem. Příběh vrcholí, když lítost Jean-Luca a Nathalie nutí tuto dvojici rozdávat části svého majetku „chudé“ Patricii a jejímu hrdinnému národu. Jak příběh dopadne, pochopitelně neprozradíme tomu, kdo by chtěl tento divadelní kus vidět . Ale určitě rádi prozradíme, že loučtí ochotníci zvládli své role velmi dobře a zcela jistě stojí za to představení absolvovat. Ještě připomínám, že se někdy můžete střetnout s alternativním titulem této komedie – Miláčci a milodary.

str. 11

Příprava ubytovny vpro pracovníky Pohostinství T. Hrdličky

Oslava Dne dětí - divadelní hra Ježibaby z Babína 6. 6. 2010

Knihovnice a kronikářka Kameničky Marie Bumbálková

Rozběhly se práce na výstavbě bioplynové stanice v Kamenici

str. 12

MS Kamenice v roce 2009 Myslivecké sdružení Kamenice v roce 2009 hospodařilo na  celkové výměře 2656,6 ha. Z  toho 2123,88 ha připadá na  zemědělskou půdu, 467,38 ha na  lesy a 10,05 ha na vodní plochy. Tuto honitbu máme pronajatou od honebního společenstva Kamenice. Na této výměře pracovalo, pečovalo o  zvěř a  lovilo 31 členů a jeden adept. Sdružení je vedeno předsedou Františkem Javůrkem a hospodářem Karlem Krulem. Během mysliveckého roku, který začíná vždy 1.4. a končí 31.3. následujícího roku, jsou pořádány tři členské a  jedna výroční schůze. Díky vyšší sněhové pokrývce pro nás začátek roku znamenal častější návštěvy krmných zařízení, kde jsme zvěři předkládali objemové a  jadrné krmivo získané od zdejšího zemědělského družstva, za vykonané brigády v předešlém roce. Ve dvou stanovených terminech vyrazili všichni členové do svých rajonů, kde sčítali veškerou zvěř. Z výsledků sčítání byl hospodářem sestaven plán lovu pro tento rok. Pravidelné a poctivé krmení se nám odměnilo minimálními ztrátami na konci zimy. Začátkem jara provedl každý člen každoroční vyčištění a dezinfekci krmného zařízení. Již v polovině dubna jsme zahájili brigádnickou činnost pro zemědělské družstvo za účelem zajištění krmiva na příští zimu. Sběr kamene probíhal převážně o víkendech, kdy jsme každý odpracovali 21 hodin. Zaslouženou odměnou pro většinu členu byl v měsíci květnu zájezd na zámek v Židlochovicích s následnou prohlídkou zdejší bažantnice. Součástí výletu byla návštěva vinného sklípku pana Hanuše v obci Blučina, kde pro nás bylo připraveno občerstvení a ochutnávka místních vín. V odpoledních hodinách jsme se přesídlili do nedalekého Mysliveckého sdružení Žabčice-Unkovice, kde jsme byli místními členy seznámeni s jejich mysliveckou činností, odchovem a vypouštěním bažantů. Až na druhý pokus se podařilo obstarání objemového krmiva pro zimní přikrmování. Z důvodu nepřízně počasí jsme nestačili dokončit sušení jetele a vše jsme doháněli až při druhém sečení. I v letošním roce nám velké problémy způsobili divoká prasata, které na několika místech poničili úrodu kukuřice místnímu zemědělskému družstvu, vzniklá škoda byla přepočítaná na odpracování sběru kamene na 200 ha orné půdy. Z důvodu brzké sněhové nadílky, nebyl sběr v plném rozsahu dokončen a musí se pokračovat v příštím roce. Již koncem listopadu nadešel čas každoročních naháněk na černou a myslivosti škodící zvěř. První naháňka

proběhla 28.11. v oblasti Rasocháč-Teplý žlab, bylo zde sloveno jedno sele, které bylo použito jako hlavní cena na mysliveckém bále. Druhá naháňka byla uskutečněna 12.12. v oblasti Kolín-Strážka,zde bohužel nebylo nic sloveno. Při třetí naháňce 19.12. jsme navštívili oblast VepřHraničky. Za mrazivého počasí se podařil slovit jeden lončák, což pro všechny byla zasloužená odměna. Každoroční myslivecká zábava Poslední leč byla letos uspořádána 5.12. v Orlovně. K tanci a poslechu hrála kapela Uniband, která se postarala o velice veselou a příjemnou atmosféru celého večera. Poslední leče se zúčastnilo 140 platících hostů, pro které byla připravena bohatá tombola složena z 200 cen a zvěřinové občerstvení v podobě kančích řízečků. Z jarních kmenových stavů zvěře, které jsme nasčítali v únoru a březnu, byl hospodářem sestaven plán lovu, který byl schválen honebním společenstvem a  činil: srnec I. věková třída-11 kusů, srnec II. věková třída 5 kusů, srnec III. věková třída - 9 kusů, srna - 16 kusů, srnče -10 kusů. Na konci roku byla skutečnost lovu: srnec I. věková třída -13 kusů, srnec II. věková třída- 4 kusů, srnec III. věková třída - 8 kusů, srna - 16 kusů, srnče-10 kusů. V  III. věkové třídě srnce byl sloven jeden kus, s předběžně odhadnutou bodovou hodnotou trofeje na  127 CIC bodů, což by znamenalo stříbrnou medaili, tuto hodnotu by nám měla potvrdit chovatelská přehlídka trofejí konaná v příštím roce v Jihlavě. Do  počtu 16 kusů slovených srn byly započítány i 4 kusy, které bohužel zahynuli na naších silnicích. Celkový počet 51 kusů srnčí zvěře je stálý stav, který lovíme posledních 10 let. Pouze po  silné zimě v  roce 2005 došlo ke  snížení lovu s ohledem na velké úhyny, které tato zima přinesla.

str. 13 Největší důraz byl kladen na  lov divokých prasat, jejich populace se natolik rozrůstá, že způsobuje velké škody na zemědělských plodinách. Letošní odstřel černé zvěře činil 45 kusů. Byly sloveny 2 bachyně, 12 lončáků a 31 selat. Od roku 2000 do roku 2006 se odstřel pohyboval okolo 30 kusů ročně, avšak v roce 2007 již činil 42 kusů, v roce 2008 49 kusů a letos 45 kusů. Tyto odstřeli svědčí o velké populaci této zvěře v posledních letech. I v letošním roce přes naší honitbu přecházela zvěř jelení. Byl uloven jeden kolouch, jelen druhé věkové třídy, na kterého nám byla vystavena povolenka, bohužel sloven nebyl. Snažíme se tuto zvěř na našem území regulovat, aby nezpůsobovala případné škody na zemědělských plodinách a lesním porostu. V  průběhu roku jsme se věnovali odstřelu zvěře myslivosti škodící, lišek bylo uloveno 31 kusů, 3 kusy jezevce a 4 kusy zdivočelých koček. Velká část těchto šelem byla slovena norováním. Drobná zvěř v letošním roce nebyla lovena. Poslední hony byly uspořádány v roce 1998. Stavy drobné zvěře, kdy se na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let lovilo až 400 kusů zajíce a 60 bažantích kohoutů, jsou již minulostí a zůstávají již jen ve vzpomínkách starších členů. Marek Šlechtický, Karel Krul

O lhostejnosti - Martina Novotná Tak se zdá, že sluníčko nám konečně začíná být příznivě nakloněno. Vyslyšelo naše zoufalé volání po jeho hřejivé náruči. Všechno je nějak veselejší – šťavnaté louky, vůně pivoněk a dobře naladěné tváře. Proto mi připadá jako rána palicí, když se všude v té rozjásané zeleni povalují tuny PET lahví, obaly od laskomin a cigaret – výčet by byl na dlouho… Stále totiž nechápu, proč jsme sami sobě škůdcem. Pominu-li fakt, že záplavy odpadků neskutečně hyzdí krajinu, nelze už ignorovat ekologický dopad. Kupříkladu papírové plenkové kalhotky údajně díky umělým vláknům znamenají co do délky rozkladu nepředstavitelnou „paseku“ pro životní prostředí. Obzvlášť, když je někdo šikovně ukryje mezi řádky brambor v poli. (S tímto svérázným ukládáním odpadu jsme se skutečně jako rodina při jarních pracích setkali…) Co je to za hrdinství míjet obloukem vymezené kontejnery a různé harampádí ukládat do lesů? Všichni jsme tak trochu rebelové, ale proč si něco dokazovat tímto – promiňte mi ten výraz – pitomým způsobem? Příroda má svá jasná, odpradávna daná pravidla. Proč je měnit jen proto, že si potřebujeme na bezbranném zchladit žáhu…..?

Požární ochrana očima dětí 2010



Letošního ročníku se zúčastnilo148 žáků naší školy v obou vypsaných kategoriích. Byli jsme velmi úspěšní. Autoři tří nejlepších prací ze školního kola postoupili do  okresního kola, ve  kterém soutěžilo 207 dětí z  23 škol. Tři nejlepší žáci z  každé kategorie byli pozváni na slavnostní vyhlášení 25. května 2010 na OS Sokolovská v Jihlavě. Vítězové obdrželi diplomy a věcné ceny. Pro děti i jejich rodiče zde bylo připraveno pohoštění a  ukázky hasičské techniky. Několik ukázek prací si můžete prohlédnout na www.oshjihlava.cz.

Výtvarné práce - kategorie ZŠ 3 ( 6. – 7. ročník ) 1. místo Kristýna Čepová 7. třída 3. místo Tomáš Neckař 6. třída Tito žáci postoupili do  krajského kola, které bylo slavnostně vyhodnoceno 26. května 2010 ve  velkém sále CHH Přibyslav za účasti oceněných i jejich rodičů. V kraji Vysočina se této soutěže zúčastnilo 2 236 dětí z 83 základních škol. Pro účastníky bylo připraveno malé pohoštění a prohlídka hasičského muzea. Vítězné práce byly oceněny diplomy a drobnými cenami. Fotografie si můžete prohlédnout na www.dh-vysocina.cz.

Literární práce - kategorie L 1 ( 3. – 5. ročník ) 1. místo Ondřej Jirka Lenka Novotná 2. místo Tereza Neumanová 3. místo Daniel Šprynar

3. třída 3. třída 5. třída 5. třída

- kategorie L 2 ( 6. - 7. ročník ) 1. místo Aleš Dočekal 2. místo Šárka Solařová

7. třída 7. třída

3. místo 3. místo

Aneta Cejpková Gabriela Nejedlá

7. třída 7. třída

Literární práce: - Kategorie L 2 1. místo Aleš Dočekal 7. třída Aleš Dočekal zvítězil i v republikovém kole. Ocenění mu bylo slavnostně předáno dne 11. června ve velkém sále Koliby na výstavišti Zahrada Čech v Litoměřicích při konání V. celorepublikového srazu hasičstva s výstavou historické a současné hasičské techniky. Dagmar Nevosadová

str. 14

Svět lidí a svět včel – očima včely

Budu Vám vyprávět příběh neobyčejného setkání, které ve mně zanechalo velmi smíšené pocity a jistotu, že nejsme pány tvorstva – zjara s prvními hřejivými slunečními paprsky jsem se vydal na obhlídku lesa a na mytině na jeho okraji jsem se pasadil na pařez a díval se na krajinu svažující se do kaňonu řeky Jihlavy a říkal si jaký asi bude tento rok pro nás včelaře….. Tu se mi na ruku posadila velká stará včela a snad vytušila, o čem uvažuji a začala svou včelí řečí, které se my včelaři stále teprve učíme rozumět, vyprávět svůj vztah k nám - lidem. „ ….. Víš člověče, my včely jsme tu o pár desítek milionů let déle, než vy lidé. Viděly jsme velké tvory, kteří tu spokojeně spásali velké pláně i jiné, kteří naopak lovili tyto vypasené tvory. A kteří všichni dohromady si mysleli, že tak bude navěky… a najednou byli pryč. My včely jsme přežily díky své pracovitosti a  svým zásobám v dutinách skal a stromů. Přežili jsme i veliké ledové zimy a dočkaly se období, kdy ledy ustoupily a  moudrá příroda znovu naplnila zelení bývalé velké ledové pláně a s nimi přišli první předci vašeho rodu. Pomáhaly jsme člověku opylováním rostlin, které učil využít pro jejich plody i svými zásobami, aby v nových krajinách mohl přežít. Viděly jsme, když se horkým severem Afriky poprvé rozlily životadárné vody velké řeky, které říkáte dosud Nil. Učily jsme vás, jak uchovávat těla vašich předků potíráním naším medem a propolisem, daly jsme vám vosk, aby vaše obydlí i místa, kde jste uctívali své předky a pěstovali svá náboženství, byla osvětlená jasným

a teplým světlem. Chovali jste nás za to ve veliké úctě a lidé, které jste vyčlenili, aby se o nás starali, byli lidmi váženými a moudrými, ač jste je nazývali v průběhů věků různě: bartniki, brtníci, včelaři…. A i v dobách temných byli lidmi svobodnými, jimž spolupráce s námi přinášela nemalý užitek. Tito lidé dobře věděli, že musí s námi moudře spolupracovat a ne nás jen využívat. Sami jste dokonce ctili, že místa, kde jsme se soustřeďovali do pro nás připravených obydlí – myslím, že tomu říkáte včelín – byla místy azylu, kde nesmělo být nikomu ublíženo a kde mocní nemohli uplatnit svoji zvůli vůči slabým. Ale doby se mění – ty tam jsou doby, kdy si nás lidé vážili… dnes ráno jsem na našem úle nalezla oznámení, že jsme hospodářská zvířata. I když na rozdíl od ostatních jste na nás nevymysleli ohrady, rozdělili jste nás na včely užitečné – ty, kterým berete zásoby a vše, co Vám mohou poskytnout a myslíte si, že nám stačí jen to, že nás uvězníte v dřevěných krabicích, krmíte nás cukrovou náhražkou medu a rušíte nás v naší práci neustálým prohlížením, kolik užitku jsme pro Vás již připravily. A pak na ty škodlivé, které se na to již nemohly dívat a rozhodly se utéct zpět do lesů – do svého původního prostředí – a tedy je třeba je hubit, protože se nepodřídily Vaší vůli… Kácíte stromy a keře, které nám dávaly náš chléb, který zvete pyl a poskytovaly zásoby nektaru pro naši výživu i jako základ pro výrobu medu, který po nás tolik chcete. Kdysi jste u  každého Vašeho obydlí měli pro nás stromy plné květů, louky byly voňavé a pole i nám poskytovala dobrou obživu. Prý nyní máte své moudré plány, jak má vypadat naše prostředi – ale lidé, vy jste na nás zcela zapomněli.. Plodiny, které jsme vždy opylovali, aby jste z nich měli úrodu, sami pomocí Vašich železných vynálezů sami proti nám chráníte – když v květech pracujeme, stříkáte na nás déšť divných látek, které nás hubí. Vaše louky se změnily v zelené plochy, kde se udrží jen pampelišky, ale i Ty Vám vadí v dokonalosti Vašich trávníků. Lidé pamatujte, my Vás k životu nepotřebujeme, byli jsme tu před Vámi a budeme tu i po Vás. Ale Vy lidé nás potřebujete ….. „ Pak ta včela zamávala křídly a uletěla někam do sluníčka a já za ní dlouze hleděl a přemýšlel, jestli mám skutečně důvod být hrdý na výsledky našeho snažení….. a co VY? Ing. Roman Hošek

str. 15

OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK 2010 Dagmar Nevosadová

Dne 22. 4. 2010 se žáci naší školy se svými učiteli zúčastnili tradiční akce Den Země v Kamenici. Vyčistili koryta Kamenického potoka i jeho přítoků, uklidili i  okolí potoků od  naplavených a  naházených odpadků. Tato akce se konala v rámci projektu „Otvírání studánek“, který organizovalo sdružení TEREZA. V letošním roce se k nám přijela podívat i paní Nechvátalová z Prahy, která si fotografovala úsilí žáků při úklidu i na stanovištích vodní naučné stezky. Název projektu „ Z pramínku vzniká potok – ať zůstává stále čistý“. V průběhu dvou týdnů před vlastní akcí žáci tvořili výtvarné práce na téma voda, studánky, prameny, potoky. Práce byly vystaveny v prostorách školy.

Během čtrnácti dnů přede Dnem Země žáci i učitelé shromažďovali vzorky vody z různých studánek, potoků a vodních nádrží v Kamenici a okolí. Sešly se nám i vzorky ze vzdálenějších míst ( Ústí nad Labem, Praha, Brno, Vranov nad Dyjí, Dačice, Jihlava, … ). Místa odběrů vzorků jsme vyznačili na mapě. V den konání akce se všichni žáci i učitelé školy shromáždili na nové školní zahradě. Vytvořili dvě dlouhé řady naproti sobě a zahráli si na pramínky – vylili všechny vzorky tak, aby z nich vytvořili „potok“. Ten byl vytvořen ze 130 pramínků. Tím jsme zároveň pokřtili nový plot kolem zahrady. Poté se třídy rozešly podle stanoveného programu. 1. stupeň se vydal na vodní naučnou stezku a po jejím absolvování šel uklízet potoky. . stupeň nejdříve vyrazil na úklid a potom na vodní stezku. Jako již každý rok jsme do  pytlů nasbírali velké množství odpadků, zdá

se však že v  průběhu let, kdy provádíme tento úklid, se jejich množství poněkud snížilo. Pytle s  odpadem a kovový odpad, který jsme ukládali mimo pytle, odvezli zaměstnanci Městysu Kamenice. Na Vodní naučné stezce bylo připraveno pět stanovišť: 1. Vodní obratlovci: Na zalaminovaných fotografiích žáci poznávali obratlovce, kteří žijí ve vodě a u vody, potom k jednotlivým textům přiřazovali názvy zvířat.

2. Čistírna odpadních vod v Kamenici: Žáci navštívili místní ČOV, kde je pan Bumbálek seznámil s procesem čištění vody. Na praktických ukázkách žáci viděli, jak vypadá znečištěná voda, jak se čistí a jak vypadá voda vyčištěná, která už odchází do potoka.Výklad byl doplněn kvízem, který se týkal odpadních vod. 3. Potoky v Kamenici: Žáci měli na mapě najít názvy potoků, které protékají Kamenicí a jejím okolím. Diskutovali o tom, čím vším může být voda v Kamenici znečišťována a  na  co lidé v  Kamenici vodu z  potoků využívají. Malý kvíz měl dvě části: nejdříve přiřazování co patří a co nepatří do kanálu, poté měli žáci přiřadit k sobě dvojice – název vody a jazyk, který k ní patří. 4. Vodní nádrž: Na tomto stanovišti měřili žáci teplotu, pH, průhlednost vody a množství dusitanů ve vodě. Zároveň se v minikvízu dověděli, co dusitany způsobují člověku a jak se do vody dostávají. 5. Přenášení vody: Žáci se seznámili s  tím, že ne všude na světě je samozřejmostí dostatek kvalitní pitné i užitkové vody. Na fotografiích viděli, jakou vodu pijí lidé v Africe, jak ji přenášejí ženy i malé děti na velké vzdálenosti na hlavách. Nakonec si zasoutěžili. Každá třída se rozdělila do dvou družstev a na vytýčené trase

str. 16

přenášela vodu do připravené nádoby. Členové družstva se v střídali přenášení vody lžící, děrovaným kelímkem a školní houbou, a to vše se zátěží na hlavě. Zvítězilo to družstvo, které dříve naplnilo připravenou nádobu. V průběhu vodní stezky si žáci 1. stupně hráli na pramínky: Děti pohybem znázorňovaly koloběh vody přírodě. Ze stanovišť Vodní naučné stezky žáci jako nejzajímavější hodnotili čistírnu odpadních vod, jejíž činnost mnozí z nich viděli poprvé na vlastní oči. Bavilo je také

Děti - naše budoucnost Zdeňka Masopustová

„Celé civilizace se změnily, protože někdo změnil děti. V minulosti byly děti obvykle měněni k horšímu. Buďme dnes jiní a změňte je k lepšímu.“ Tento citát vystihuje mnohé problémy této doby. Zkuste se na chvíli zastavit v tomto shonu a popřemýšlet o tom, jak za chvíli bude vypadat náš svět. Zkusili jste si někdy představit svět, který by byl bezpečný pro Vás a Vaše děti? My, jako děti jsme se mohly ve  svém prostředí pohybovat bezpečně a  beze strachu. Jak je to dnes? Děti vodíme do školy i ze školy, aby se jim nic nestalo. Většina dětí je vybavena telefony, aby nám mohly kdykoli zavolat. Kde se tyto věci plné nástrach a strachu berou? Podstatnou roli v tomto všem hraje i vzdělání. Vzdělání je nejdůležitější součástí našeho života. Když nebudeme mít dobré základy do  budoucna, jsme pak lehko manipulovatelní. Nedokážeme si udělat vlastní názor a  jaké bude naše uplatnění na  trhu práce není potřeba zdůrazňovat. I když naše dítě chodí do školy, musíme brát nejdůležitější část zodpovědnosti za jejich vzdělání my, jako

přenášení vody, protože si mohli zasoutěžit i vymyslet různé taktiky, aby byli co nejrychlejší. Na Vodní stezce zvítězila na 1. stupni 4. třída s počtem 40 bodů a na 2. stupni sedmá třída s počtem 48 bodů. Bodové rozdíly mezi třídami však byly minimální, žáci všech tříd prokázali velmi dobré znalosti a schopnosti. Vítězné třídy získají menší odměnu při závěrečném hodnocení školních akcí. Všechny cíle našeho projektu byly splněny: Žáci uklidili potoky i jejich okolí od odpadu, který vytřídili. Pracovali skutečně poctivě, o  čemž svědčí množství nasbíraného odpadu, který následně odvezli pracovníci městyse. Seznámili se s činností čistírny odpadních vod, kterou nám poutavým způsobem představil pan Bumbálek. V kvízech o vodě a vodních obratlovcích si upevnili stávající vědomosti a dozvěděli se i něco nového. Měřili, soutěžili, pohybovali se na zdravém vzduchu, který byl opravdu dosti čerstvý ( ráno jsme naměřili -2°C ). Uvědomili si, jak jednoduché je vodu znečistit a jak obtížné je ji chránit, ale i to, že na ochraně vody se mohou svým chováním a  jednáním hodně podílet i  oni sami. Byli pochváleni i  za  to, že přinesli velké množství vzorků vody – pramínků do našeho „potoka“ na školní zahradě.

rodiče. Vždyť co můžeme dát dítěti do života důležitějšího a hodnotnějšího, než je vzdělání. Po sérii přednášek, které jsem teď absolvovala na ZŠ a i školkách, jsem vysledovala jeden z nejdůležitějších problémů, na které se všude naráží a to je, že děti nejsou dostatečně připraveni z rodiny nebo děti, kterým se rodiče hodně věnují, ale potřebují ještě intenzivnější péči, aby vše zvládaly. Ve školství, kde mají pani učitelky na starost více dětí, ale individuální přístup ve školství není možný. Kolikrát není chyba na straně rodičů, ale spíš toho, že sami rodiče nevědí, jak se s dítětem správně učit a jak s ním pracovat. Není divu, nikdo nás to nenaučil a tak děláme většinou to, co dělali naši rodiče, někdo ze známých, nebo pravý opak. Někdy to funguje a někdy ne. Tak je potřeba i pro nás jako rodiče se v tomto ohledu vzdělávat. Vždy, když se ucházíme o nějakou pracovní pozici, musíme se v ní zaškolit. Koho z Vás kdo školil na pozici rodiče či učitele? Proto je pro nás, jako rodiče, velmi důležité se naučit s dětmi správně pracovat, učit se, ale i udržovat ten správný vztah tak, aby z našeho dítěte vyrostl silný jedinec, který dokáže zvládat život a v životě se mu daří a je úspěšný. Více na toto téma jak se učit a pracovat s dětmi se dozvíte na  bezplatných přednáškách, které se konají každý měsíc na  pobočkách studijních center BASIC. Informace o termínech se dozvíte na www.basic.cz

str. 17

Z Třebíče domů Milan Jelen

Výchozím místem je třebíčské autobusové nádraží. Naší turistickou značkou bude zelená. Překonáme po mostě řeku Jihlavu a po chvíli začneme ostře stoupat Zámostím směrem k Týnu. Po cestě zahlédneme rybník Kuchyňka. Odtud je to jen kousek k Týnskému rybníku, kterým pochopitelně protéká potok Týnský. Máme-li „štěstí“, slyšíme velmi dlouho výstřely ze střelnice Bažantnice. Trošku nám připadá, že po nás někdo střílí. Proto si oddechneme, když nás cesta od dalšího rybníku Zámiš zavede do lesa a palba pozvolna zeslábne. Lesem se dostaneme k místu V Dolinách a nedaleko odtud leží obec Okřešice. Tato obec má asi 150 obyvatel. Za chvilku obejdeme dva kopce. První se jmenuje Hora a ten druhý Jelení hlava. Mezi nimi je krásná vodní nádrž

Lubí na potoce Lubí. Pod Jelení hlavou změníme barvu značky a žlutá nás dovede k Velkému javoru. Není to nejvyšší vrchol Šumavy (Grosser Arber), ale opravdový strom – unikát. Je starý údajně 650 let, na obvodu bychom naměřili úctyhodných 750 cm. Je dutý a vešlo by se do něj několik osob. Je tu také příjemný dřevěný přístřešek pro turisty, kde můžeme v  klidu posvačit. Kolem Čechtínského kopce sestupujeme k Čechtínu, kde si hned všimneme hezkého sportovního areálu s hřištěm a  koupalištěm. Sjíždějí se sem na  pravidelný trénink místní požárníci. Tato obec má kolem 300 obyvatel a podobnou nadmořskou výšku jako Kamenice. Obec trochu obejdeme, z dálky vidíme Kouty a stoupáním pokračujeme do  lesa, kterým projdeme stále po žluté značce kolem vrchu Smrček ke stejnojmenné hájence. Odtud je to už jen kousíček k bývalé zotavovně Zátiší (Zámeček – Valdštejn), kde se spojí naše žluť s modým značením. No a z tohoto místa se lze do Kamenice

pěšky dostat několika způsoby. Dáte – li se u Zámečku doleva po silnici, dostanete se po půl hodince k zastávce na křižovatce nad Radošovem a silnice doprava vás spolehlivě dovede k domovu po třebíčské výpadovce. Druhá volba je jít také po silnici doleva, ale po 500 m zahnout v  ohybu vozovky na  užší asfaltku vpravo, která nás nasměruje k  hájovně Zahrada (po  700 m). Půjdeme- li doprava, čeká nás asi 8,5 km dlouhá cesta v protisměru Kamenické 15 přes panský kopec a Brodek ke kapli Cyrila a Metoděje. Kdo to tu zná dobře, zahne u hájovny Zahrada doleva a lesem se nenápadně po lesní cestě stočí nad střelnicí k Urbánkově samotě. Odtud nás silnice zavede ke Kamenici a tachometr našich nohou ukáže asi 24 km z Třebíče. Celá trasa je středně náročná a za vlhkého počasí trochu mokrá.

str. 18

Konecchlumí – Kamenice Další obcí, která nese jméno Kamenice a  kterou jsme navštívili 17. 6. 2010 je Konechlumí. Tato obec má dvě části, dříve samostatné obce a to Konecchlumí a Kamenici.

letopočtem. Nad obcí Konechlumí jsou patrné zbytky dvou hradišť z doby železné. První písemná zmínka o Kamenici je z roku 1318, kdy je zmiňován Jan z Kamenice. V roce 1488 je zmíněna tvrz v Kamenici a z této se dochovala i část původního nákresu. Posledním majitelem tvrze byl Albecht z Valdštejna. Po něm získává tvrz Rudolf z Tiefenbachu a přestaví ji v roce 1639 na zámek s rozsáhlým anglickým parkem, který sahá až po Konecchlumí. Od roku 1936 vlastnil zámek továrník Václav Knotek z Jičína, známý výrobce zemědělských strojů. Zámek mu byl po roce 1945 znárodněn a  postupně chátral až do  roku 1980. Poté ho zakoupila firma ZPA Trutnov a po celkové opravě ho využívala k rekreačním účelům. Dnes je zámek v soukromých rukou a je pečlivě opraven a udržován, včetně parku.

Jak jsem zmínil, dříve samostatné obce se spojily v roce 1955 pod jeden správní celek MNV Konecchlumí. Nalezneme ji na hlavní silnici od Hradce Králové před městem Jičínem. Místní část Kamenice leží asi jeden kilometr od této silnice. Nejdřív se ve svém popisu budu věnovat právě Kamenici, která nese stejné jméno s naším sídlem, což bylo hlavním důvodem naší návštěvy. Přivítal nás a pohostil ve svém domě místostarosta pan

Rostislav Němec, jinak strojvedoucí ČD. Seznámil nás s minulostí i současností Kamenice a poté nás provedl celou Kamenicí. Historie Kamenice sahá hluboko do českých dějin. Mezi Kamenicí a  Konecchlumím se nacházejí archeologické nálezy z  osídlení z  dob až 2500 před naším

Je hlavní dominantou Kamenice. Pro veřejnost je uzavřen, ale při různých příležitostech se park otevírá i pro veřejnost. Náves zdobí parčík se sochou sv. Jana a dřevěnou zvoničkou. Pečlivě upravené trávníky a cesty svědčí o dobré správě. Obec se nachází na úpatí pohoří Chlum, od něhož je odvozen zdejší region Podchlumí. Dále na tento region navazuje lokalita Českého ráje s četnými pískovcovými útvary. V okolí Kamenice je mnoho ovocných sadů s úrodou třešní, višní a jablek. V Kamenici najdeme kromě nové zástavby a opravených zděných domů také několik původních dřevěnic, pečlivě udržovaných, které slouží vesměs jako rekreační chalupy. Dnes má Kamenice 62 popisných čísel, ale jenom 82 stálých občanů. V poslední době ves opět ožívá a počet obyvatel stoupá. V Kamenici působí velmi činný sbor dobrovolných hasičů a tradiční je zde sraz amatérských traktorů a podobných

str. 19

samohybů. Kamenice má vlastní vodovod, mateřskou školu v Konecchlumí. Do základní školy dojíždějí děti do okolních větších obcí. Kamenice s přilehlým parkem a zámkem je velmi malebná vesnička a opravdu stojí za shlédnutí. Jak jsem zmínil, patří Kamenice od roku 1955 k obci Konecchlumí, kam nás pan místostarosta také zavedl

a na obecním úřadě nás přivítala neméně ochotná paní starostka Eva Lánská. S ní jsme si prohlédli nejen budovu obecního úřadu, ale ochotně nás provedla celou obcí. A protože Kamenice a Konecchlumí dnes jedno jsou, musím zde popsat i největší zajímavosti z této obce. První písemné zprávy zmiňují tvrz Konecchlumí na počátku 13. století a tato tvrz, později přestavěná na sýpku, se dochovala dodnes, i když není v nejlepším stavu. Dominantou je kostel sv. Petra a Pavla na kopci nad obcí. Barokní kostel pochází z roku 1728. Byl postaven na místě dřívějšího dřevěného kostela zmiňovaného již v  roce 1355. Kostel je po celkové opravě a slouží církevním i kulturním účelům. Za zhlédnutí stojí i nová Křížová cesta od akademického malíře Vladimíra Komárka. Rozsáhlá rekonstrukce byla financována jednak z dotací, ale také ze sbírek občanů. Další dominantou je mohyla na paměť majitele zdejší vesnice Viléma Konecchlum-

ského z  Konecchlumí, který byl popraven mezi 27 českými pány 21. června 1621 v Praze, po událostech následujících po bitvě na Bílé Hoře. Zdejší občané mu vystavěli v  roce1907 kamennou mohylu, na  jejímž vrchu leží lev, chránící královskou korunu. Níže v obci je také velmi pěkný památník občanům padlým v první světové válce. Paní starostka nám ukázala také novou tvář obce. Je to například nová stromová alej, lemující cestu k mohyle a poblíž ní také areál pro letní posezení s dřevěným altánem. V obci je pěkný sportovní areál, sloužící všem věkovým kategoriím obyvatel. Kromě koutku pro nejmenší je zde vodní nádrž, sloužící jako koupaliště, dále hřiště na tenis a hřiště na plážový volejbal. Celý areál má i nezbytné zázemí a je velmi pečlivě udržovaný. Využili jsme také služeb zdejšího ubytovacího pohostinství, kde nejen dobře vaří, ale mají tu i vyhlášenou zmrzlinu a velmi pěkné ubytování za dobré ceny. Prožili jsme se zdejšími zastupiteli jedno krásné letní odpoledne, za což jim patří velký dík. A na závěr ještě několik statistických dat: Počet obyvatel celkem: cca 350 Katastrální výměra: 720 ha Části: Konecchlumí a Kamenice Počet zastupitelů : 7 Rozpočet obce: cca 4.500.000,-- Kč V obci: vodovod, plynofikace, pošta, MŠ, obchod, ubytování se stravováním. manželé Bumbálkovi

str. 20

Země slunce, rumu a salsy Magdalena Kubečková

Letos na přelomu dubna a května jsem si splnila jeden ze svých snů. Strávila jsem čtrnáct dní na Kubě se svým manželem a kamarády Alčou a Petrem. Ani vlastně nevím, co mě do této destinace tak táhlo. Možná chuť zažít ještě jeden den v totalitním režimu a vrátit se tak do dětství, možná jsem chtěla zjistit, proč jsou v Praze tak populární trička s obličejem Che Guevary, ale úplně nejvíc jsem asi chtěla tančit salsu tam, kde je tento tanec prostě doma, a samozřejmě také poznat Kubánce a jejich styl života. Když si na  těch čtrnáct kubánských dní teď vzpomenu, připadá mi, že tento kraťoučký úsek mého života se odehrál ve snu, ale přitom vím, že mám vše, co jsem na Kubě prožila, v každém póru svého těla. Ulice Havany

Havanský Capitol

Procestovali jsme celý ostrov křížem krážem. První dva dny jsme strávili v Havaně, další den jsme si prohlédli západní část Kuby, kde je naprosto nádherná příroda, pak jsme si půjčili na více než týden auto a navštívili města Cienfuegos, Trinidad, Fatibonico, Las Tunas, Bayamo, Santiago de Cuba, Camagüey, Ciego de Ávila, Santa Clara a Varadero. Nemůžu zapomenout zmínit báječnou zastávku na azurových plážích Cayo Coco. Každému jsem po  svém návratu na  dotaz, jaký to tam bylo, odpovídala, že Kuba je prostě neuvěřitelná ve všech ohledech. Zkusím vám vysvětlit proč. Většina Kubánců je opravdu chudých, vyzařuje z nich však pohoda a  na  rtech mají převážně úsměv. Téměř ve všech domácnostech je televize, u které se v pozdním odpoledni schází celá rodina čítající i deset patnáct

členů, a  sledují velmi populární telenovely. Některé z těchto rodin, ač majitelé televizí, nemají na svém domě střechu. Všichni Kubánci umí tančit salsu, mají prostě rytmus v  těle. I  když některé z  domácností vypadají velmi zanedbaně, všichni obyvatelé si potrpí na  čisté oblečení, ať už sedí na zemi před domem a klábosí nebo nakupují na trhu sladké brambory. Mladí nosí značkové věci, povětšinou zaslané poštou od příbuzných z USA, jak jsme se dozvěděli od zevlujících mladíků s magnetofonem na náměstí v Las Tunas. V  kubánském obchodě nekoupíte téměř nic. Snad kromě rumu všech velikostí, typů a  kvality. Tedy až na výjimky. Nakoukli jsme třeba do obchodního domu v  Santiagu de Cuba, kde měli tento sortiment: rum, 3 typy brambůrek, 2 typy sušenek, 3 barvy limonád

kubánský autobus

str. 21 v plechovce, 2 druhy sklenic, hadr na zem a POZOR! asi 30 typů stěrek na okenní sklo – různé délky, barvy, šířky i uchycení. Zvláštní – kubánská okna jsou totiž v naprosté většině úplně bez skla, vybavená pouze dřevěnými žaluziemi. Přestože vám obchodník může nabídnout pouze třeba jen 5 kusů zboží, nesmí vás překvapit, že zboží bude markovat pomocí snímače čárových kódů, když jej však následně požádáte o  účet, zjistí, že mu nefunguje tisk v pokladně a raději vám vše sepíše ručně, to vše s laskavostí a úsměvem. Také se třeba stalo, že nám došla po cestě voda, což je ve skoro 40˚ C opravdu problém, zastavili jsme tedy v jednom větším městě, že bychom si zásoby vody doplnili. Místní, na dotaz, zda je někde blízko obchod, horečnatě kývali jako že jo, a směrovali nás do obchodu. Nevím, jestli zrovna ten den nepřišlo zboží, ale v obchodě o rozloze cca 200 m2 měl prodavač jen rozlévanou vodu ze sklenice a tabák.

park Valle de Viñales

Ovšem kubánská příroda je naprosto nádherná. Vybavuje se vám výprava filmu Cesta do pravěku? To množství různých typů palem, kapradin, travin a keříků. Výjimkou nejsou ani kaktusy dosahující výšky 10 metrů. Zeleň kontrastuje s rudočervenou hlínou vhodnou pro pěstování tabáku a cukrové třtiny. Zapytlačili jsme si také na  obrovském poli plném nízkých palem, které plodí sladké minibanánky. Za zmínku určitě stojí přírodní park na západě Kuby v oblasti Viňales, kde se nachází několik jeskyní, jezírek, turistické centrum a známý pomalovaný skalní masiv se ztvárněním evolučního vývoje člověka, přičemž na této malbě pracovalo 15 výtvarníků pět let. Naprostým tabu je na Kubě politika. Nemluví se o ní a už vůbec ne s cizinci. Je však zřejmé, že miláčkem národa je revolucionář Che Guevara; s jeho podobiznou ať již na billboardech, plastikách, nebo na zdech domů se setkáváte po celé Kubě. Svoji oblibu si samozřejmě získal zejména odvahou a nezdolností, myslím si však, že je tak populární i kvůli své atraktivní vizáži. Stejně tak často se setkáte s  postavou bývalého kubánského prezidenta Fidela Castra, který dle mého názoru i přes svůj zdravotní stav stále sílou osobnosti zastiňuje svého bratra a současného prezidenta Raúla. Zvláštní kubánskou kapitolou je bezesporu infra-

„Salsa street party“

Jistě by vás taky nenapadlo, že národním jídlem pro Kubánce na Kubě je pizza tzv. pesopizza a špagety Napolitan. No, zní to sice honosně, ale pesopizza je kynutá placka politá zředěným kečupem a posypaná dost divným sýrem a  špagety obsahují stejné ingredience, ale místo těsta jsou těstoviny. Pokud náhodou narazíte na nějakou hospodu pro turisty, najíte se dobře za předpokladu, že Vám chutná treska, kuřecí stehenní řízek a rýže. Několikrát jsme také museli sáhnout do českých domácích zásob a na pokoutně získané pečivo namazat paštiku oblíbenou Bolkem Polívkou.

Památník Che Guevary v Santa Clara

str. 22 stokilometrové rychlosti ocitli na bažinatém poli; řidič výborně a pohotově zareagoval na skutečnost, že dálnice prostě bez jakéhokoliv varování skončila. Kubánci se z města do města přesunují v železných kamionech se sedačkami nebo prostě jen na korbách nákladních aut. Stopují je ukrytí před slunečním žárem pod torzy nikdy nefungujících mostů. Pokud vezmete stopaře na silnici, nemáte se z hlediska bezpečnosti čeho obávat a navíc se dozvíte spoustu zajímavostí a zdokonalíte si španělštinu. Pokud se rozhodnete strávit dovolenou na  Kubě v  některém z  hotelů na Varaderu, nedozvíte se o  Kubáncích a o jejich životě vůbec nic. Varadero a letoviska skalní malba ve Valle de Viñales

struktura a doprava. Jak určitě znáte z různých obrázků nebo filmů, Kuba je v podstatě „vrakovištěm“ USA a vozového parku východní Evropy. Tzv. „ameriky“ můžete vidět zejména ve velkých městech, většina obyvatelstva se však spokojí s žigulíky a starými škodovkami. Vozidly „západních značek“ jezdí na Kubě snad jenom cizinci a  diplomaté. Na  silnici však většinou míjíte dřevěné vozy tažené koňmi nebo voly. Tyto povozy potkáte úplně běžně i na dálnici. Přesto nás zaskočila příčina defektů obou zadních pneumatik našeho auta – z pláště kol technik vyjmul hřeby z koňských podkov. Na silnicích všech typů pak jednoznačně nejvíc dostávají zabrat tlumiče, neboť výmolům se i přes opatrnou jízdu nelze vyhnout. Nikdo si zde neláme hlavu s jakýmikoliv dopravními předpisy, předjíždí se z obou stran, občas se jezdí v protisměru, pokud je silnice na jedné straně sjízdnější. Kubánská „D1“ vedoucí z Havany na východ je osmiproudová silnice v celkem dobrém stavu, která však v půlce ostrova v  této kvalitě končí a pokračuje jako tříproudovka s prostředním pruhem pro předjíždění

pláže ve Varaderu

z obou směrů. Důvodem skončení stavebních prací je samozřejmě zastavení toku financí od tehdejších socialistických států v rámci RVHP. Stalo se nám také, že jsme se jednou v noci při cestě zpět do Havany po dálnici v cca

na Cayo Coco jsou vlastně takovými rezervacemi pro turisty. Kubánci tu maximálně obsluhují v hotelových barech, uklízí pokoje, starají se o zeleň nebo prodávají ve stáncích suvenýry. Vše je tu načančané, evropeizované a trošku neupřímné. Ovšem naleznete zde určitě jedny z nejkrásnějších pláží na světě, které na fotkách vyznívají svou dokonalostí ve spojení s opravdu azurovým mořem skoro až kýčovitě. Musím se vám přiznat, po Kubě se mi moc stýská, občas se zasním při poslouchání salsy v mp3 přehrávači a úplně cítím horké slunce, zaplaví mě pocit naprosté pohody a vybavují se mi jednotlivé zážitky, které se tak vymykají ostatním dovoleným. I  když život na  Kubě rozhodně není jednoduchý, je to unikátní země, která má neskutečně pozitivní náboj a kouzlo. Kdyby to nějak šlo, nejraději bych právě teď celou Kubu objala a přitiskla si ji k srdci.

str. 23

Tipy na výlety Prostřednictvím Kamenovin bych Vás ráda pozvala na několik hradů a zámků. Berte to jako typ na pěkný nedělní výlet s celou rodinou. Budeme rádi, když nám pošlete nějakou vydařenou fotografii, kterou v dalším čísle uveřejníme. Přeji si, abyste si uvědomili (a Vy to jistě víte), jak je naše republika krásná. Nemá moře, ale jinak všechno - moderní města, kterým nechybí historie, malebné vesničky, památky na každém kroku ( kostely, rotundy, kapličky, boží muka, křížky, kašny, tvrze a ve všech ročních dobách krásnou přírodu. Ať už si vyberete putování po  horách, podél známých řek nebo rekreační pobyt u některého z rybníků,ať pojedete autem, na kole nebo zvolíte neopakovatelné zážitky při pěších pochodech - přejeme neopakovatelné zážitky! A teď již 6 nej českých zámků: Největší - Český Krumlov Nejromantičtější - Hluboká Nejmladší - Velké Březno

Nejkrásnější - Konopiště Nejnavštěvovanější - Lednice Nejpohádkovější - Telč Na Vysočině si dále můžete prohlédnout například Náměšť nad Oslavou, Jaroměřice nad Rokytnou, Velké Meziříčí, Pernštejn, Roštejn, Rokštejn, Lipnici nad SáHrady od letošních druháčků a dvou žáků 3. třídy

str. 24 zavou., Ledeč nad Sázavou, Žďár nad Sázavou, Budišov, Žirovnici, Kámen, Orlík, Polnou. A teď ještě jedna pozvánka na krásný komplex hradu Český Šternberk. Tady dávám slovo Zdeňku hraběti Sternbergovi, který nám napsal tento krásný dopis: A to je ta krásná země…….. Kouzlu boží přírody a obdivuhodnému tvůrčímu umu našich předků vděčíme za  krásy naší země. A  jsou to krásy výjimečné, které v mnohém vynikají nad evropský standart. Fascinuje nás harmonie mnohotvárných půvabů naší krajiny a ušlechtilého projevu dávného lidského díla. Historici umění a místopisci napočítali více než dva tisíce dochovaných hradů a zámků v České republice, které svou historickou a uměleckou hodnotou vytvářejí nejen významný podíl našeho národního kulturního dědictví, ale navíc přispívají nezanedbatelným přínosem cestovnímu ruchu a tím ekonomickému rozvoji naší země. A je u nás ještě mnoho dalších pozoruhodných architektonických dominant – kostelů, kaplí, památkových městských aglomerací, starých hospodářských stavení, ale i drobné architektury – křížů, božích muk, plastik, vytvářejících zvláštní půvab kulturní krajiny, která je svou jedinečností bez evropské obdoby. A co my, konzumenti těchto krás ? Toto vzácné přírodní a kulturní bohatství nás zavazuje povinností, jak vůči našim předkům tak i našim potomkům. Nedopustit, aby bylo naší krajině i  historickým památkám ublíženo lhostejným, nešetrným lidským konáním a všudypřítomnou technizující civilizací našich dnů Zdeněk Sternberg, Český Šternberk

na vojnu k tzv. černým baronům (PTP). Později pracoval v Duchcově na  Dole Gottwald jako horník a  potom byl v Karviné bagristou na  Velkodole čs.armády. 12 let pracoval jako kulisák v  Hudebním divadle v  Karlíně. V roce 1968 emigroval s manželkou a desetiletým synem do Rakouska, kde pracoval v potravinářském koncernu. Po roce 1989 se vrátil do své vlasti, kde mu byl v restituci roku 1992 vrácen rodinný majetek – hrad Český Šternberk a zámek Březina. 28. října 2005 byl prezidentem republiky vyznamenán medailí Za zásluhy II. stupně.

Zdeněk Sternberg se narodil v roce 1923, v dětství a mládí měl soukromé učitele. V naší zemi vystudoval práva, ale k promoci nebyl připuštěn. Protože byl podezřelý, že krátce po válce organizoval přechody lidí za hranice, sám šel dobrovolně

Prvňák Daniel a jeho hrad

str. 25

Ukázka zápisů v matrice z roku 1671 Zápisy v matrikách jsou důležité a zajímavé z hlediska historického, rodopisného a možno říci, že i z hlediska jazykového. Mám před sebou xerokopii první stránky z matriky oddaných (Tomus III.), kterou založil v roce 1671 pan farář Zezulka. Záhlaví stránky je psáno latinsky a v překladu zní: „Zapisováno osobně ode mne – Václava Ignáce Zezulky z  Moravského Místku – Standelberka, doktora svobodné vědy filosofie a bakaláře posvátné teologie, úřadujícího faráře kamenického; dle normy koncilu Tridentského o uzavírání manželství“.

Následující tři zápisy jsou psány česky – švabachem (doslovný přepis tehdejší češtiny). 1671 – 20. januárijí (ledna) Z městys Staré Raddní Kamenice poctivý mládenec Jakub Kočí – Mikuláše Kočího syn – po trojím ve dni Páně svátečním při službách Božích vyhlášení, potvrzen je ve stav svatomanželský v kostele Kamenickým, s poctivou děvečkou pannou Kateřinou, dcerú Řehoře Honzlíka z  městys Kamenice; v  přítomnosti družby svého Pavla Kočího, smluvčího Martina Očenáška, drůžiček Máři Coufalové, Máři Bosákové – všech z městys Kamenice. 1671 – 27. januárijí Ze vsi Číhalína poctivý mládenec Řehoř Smejkal, po trojím ve dni Páně svátečním při službách Božích vyhlášení, potvrzen je ve stav svatomanželský v kostele Kamenickým, s poctivou děvečkou pannou Kateřinou, pozústalou dcerú po nebožtíkovi Šťouralovi ze Svatoslavě, v přítomnosti družby Jana Růžičky z Číhalína, smluvčího Jana Javurka z Chlumu, drůžiček Mařeny Semrádové, Mandaleny Navrátilové – vobouch z Číhalína. 1671 – 1. februárijí (února) Z  Jamnýho poctivý vdovec Jan Černý, po trojím ve dni Páně svátečním při službách Božích vyhlášení, potvrzen je ve stav svatomanželský v  kostele Kamenickým, s  poctivou ženou Mandalenou, pozůstalou vdovou po nebožtíkovi Vávrovi Kopřivovi z Řehořova, v přítomnosti družby Štěpána Večeřala, Václa Matyskova – vobouch z  Řehořova, drůžiček Anny Pelikánovy z Věžnice, Roziny Matýskovy z Řehořova. Tolik nám říkají zápisy v matrice. Na vysvětlenou dodávám: pod pojmem potvrzen se rozumí církevně oddán a  zapsán do  matriky. Slovo „děvečka“ znamenalo v  té době svobodná dívka. Smluvčí (též námluvčí) byl zprostředkovatel svatby, lidově zvaný „dohazovač“. Farnost Chlumská a Benetická patřily tehdy do farnosti Kamenické. V Bechyni 17.5.2010 Karel Nejedlý

str. 26

Naše řemeslo začíná na p… ( nebo d…) 1. Kudy vedla Vaše cesta k dopisům, novinám, balíčkům a razítkům? 2. Sbíral(a) jste někdy v  životě nějaké předměty související s  poštou (pohlednice, známky apod.)? 3. Měl někdo z vašich předků či příbuzných podobné zaměstnání jako Vy? 4. Pozorujete příznivé nebo negativní trendy ve vývoji Vašeho oboru? 5. Co Vás nejvíce zajímá a baví na Vaší práci? 6. Zažil(a) jste někdy v práci chvíle strachu, obav či napětí? 7. Co by Vám Vaši práci usnadnilo, pokud byste to mohli ovlivnit?

HANA KOCIANOVÁ 1. Moje starší sestra šla na poštovní učiliště a  po  vyučení občas sloužila nedělní telefonní hovornu. Aby se tam sama nebála, jezdila jsem do práce s ní. Tam jsem „načichla poštou“ a po maturitě jsem skončila také na jihlavské JEDNIČCE. 2. Jako malá jsem sbírala ledacos, ale nikdy ne moc dlouho. 3. Jak už jsem říkala dříve, jsme v rodině dvě pošťačky. Takže rodinná setkání vždycky nakonec končí povídáním o poště. 4. Jak tvrdí naše vedení: „Pošta se mění“. Mně se, bohužel, víc líbila ta „stará“pošta, kdy jsme byli všichni jedna velká rodina a šlo nám především o spokojenost zákazníků. Dnes vládne tržní ekonomika a každého zajímá pouze počet založených produktů, aby byla tržba. Bohužel tento trend se netýká pouze pošty, ale existuje všude. 5. Ráda dělám s lidmi. Snažím se jim pomoci a poradit. A ještě si přitom občas popovídáme. 6. Nejhorší zážitek na poště? Přepadení v prosinci 1999. Ještě hodně týdnů mě potom poléval studený pot, než jsem v příchozím poznala známou tvář. 7. Kvalitnější technika, stejnokroj, ve kterém bych se cítila příjemně a hlavně lidštější přístup „seshora“….

JITKA FIALOVÁ ml. 1. Když jsem končila školu, uvolnilo se místo na poště v Řehořově. Poštu jsem znala již dříve, každou sobotu

jsem doručovala noviny. 2. Nesbírala jsem žádné předměty související s poštou. 3. Ano, moje mamka pracovala od  roku 1990 na  poště v Řehořově jako vedoucí. Když přestoupila na  poštu v  Měříně, poštu vedla paní Jirková. Ta dala výpověď a já jsem po ní tuto práci převzala. 4. Dnešní doba je taková, že chtějí zavírat pošty na vesnicích. Mimochodem pošta v Řehořově patří mezi nejstarší pošty v okrese Jihlava. Letos uplynulo 267 let od  první zmínky o této poště. 5. Každodenní styk s lidmi. 6. Vzhledem k tomu, že jsem na poště krátce, nemám zatím žádné zážitky. 7. Více zákazníků a  pomoc při získávání produktů pro alianční partnery.

JITKA FIALOVÁ st. 1. Když ještě neexistovaly mobilní telefony, jediný způsob komunikace na dálku byly dopisy a pevná telefonní linka. Měla jsem spoustu přátel, se kterými jsem si dopisovala. Hlavně o prázdninách jsem nedočkavě vyhlížela „naší pošťačku“, jestli mně nenese nějaké psaníčko, pohlednici nebo časopis. Maminka kamarádky pracovala jako poštovní úřednice. Občas jsme se za ní přišly podívat. Líbila se mi spousta nálepek, razítek a tiskopisů. Po mateřské dovolené se mi naskytla možnost pracovat na poště v Řehořově jako vedoucí pošty. Začátky byly pro mne dost těžké. Jiný pohled je ze strany zákazníka a jiný je z opačné strany za přepážkou. Myslím, že jsem cestu k práci na poště našla, vždyť to bude letos již 20 let, co jsem nastoupila jako „pošťák“. 2. Ano, sbírala jsem pohlednice, které mi známí posílali ze svých cest. Dědeček mi daroval album se známkami, které jsem podle možností doplňovala a vyměňovala. 3. Nevím o žádném příbuzném, který by měl podobné zaměstnání jako já. Ale setkala jsem se s  přímým potomkem prvního poštmistra v Řehořově. 4. Jako každý obor našeho hospodářství, mění se i  tvář pošty. Spoustu práce a  úkonů nahradil počítač, ale osobní kontakt, úsměv, tužka a razítko jsou nenahraditelné.

str. 27 5. Baví mě rozmanitost práce, každý den je jiný. Zajímám se o nové věci, které souvisí s poštou jako jsou nové služby, vývoj technologií a postupů. 6. Ano, zažila jsem dost perné chvilky na poště v Měříně, kdy se po prudkém lijáku rozlily potoky. Voda s sebou brala vše, co jí přišlo do cesty. V mžiku byla celá ulice pod vodou. S obavami jsme sledovali situaci. Nebyl čas odvézt poštovní auto a utěsnit okna do sklepa pod poštou. Naštěstí se vše obešlo bez velkých škod. Jen místní hasiči nám museli odčerpat vodu ze sklepa. 7. Práci nám již usnadnily počítače. Pryč jsou doby, kdy se vše pracně zapisovalo do  formulářů, počítaly se sloupce čísel na kalkulačce, zdlouhavě se vše balilo a posílalo na zpracování. Přála bych si, aby se ekonomická krize nepodepsala na rušení pošt v malých obcích. I občané v těchto vesničkách mají právo na stejné služby jako ti ve větších městech.

Tesco běh pro život Eva Jonášová

Letos proběhl již 3. ročník Tesco běhu pro život. Tesco spolupracuje s nadačním fondem Krtek a veškerý výtěžek je věnován na dětské onkologické choroby. Jihlavské Tesco se zapojilo každým rokem a účast rok od roku stále stoupá. Běhu se účastníme většinou v Brně. A jak vlastně pomáháme?

BLANKA KRATOCHVÍLOVÁ (odpověděla pouze na některé otázky) 1. Po  mateřské dovolené jsem se rozhodovala, kam nastoupit do práce. Jestli do Pleasu Luka, kde jsem pracovala od  15 let nebo jako poštovní doručovatelka. 3. Moje máma v  tu dobu odcházela do starobního důchodu, a tak jsem se rozhodla, že převezmu řemeslo pošťačky. 4. Vývoj České pošty je velice rychlý. Dělají se opatření, ruší se pracovní místa, to znamená i v Kamenici - místo dvou doručovatelek zůstala jediná. Je to velice namáhavé v jakémkoliv počasí. Dříve se nosily všechny noviny a  časopisy i  v  sobotu. Dnes se nenosí, jenom kdo si je zaplatí na celý měsíc u doručovatelky. O to je více letáků. 6. Některým občanům se příliš nelíbí, že za  nimi přijdu i pozdě odpoledne. Nedá se nic dělat. Až přijdu, tak přijdu. 7. A co by mohlo moji práci ovlivnit? Třeba by bylo dobré elektrokolo. Co si o tom myslíte?

Registrační poplatky jsou: 150 Kč dospělá osoba, dítě 6 - 18 50 Kč, děti do 6 zdarma, 300 rodina (2 dospělí a 2 děti). Nejsou to vysoké částky, takže proč bychom nepomohli, když můžeme a hlavně nevíme, kdy nás nebo naše blízké může tato zákeřná choroba postihnout. Každý účastník obdrží tričko a v cíli pak drobné dodavatelské dárky. A hlavně úsek 4,8 km nemusíme běžet, stačí si udělat pěknou procházku. Běhu se může zúčastnit kdokoliv, takže děkuji občanům Kamenice a  Kameničky za účast. A  těším se na  další setkání v  roce 2011, kdy očekáváme ještě větší účast než letos a ta byla 136 běžců za jihlavské Tesco.

str. 28

FOTOREPORTÁŽ Z „KAMENICKÉ 15“

vítěz Pavel Novák

druhý v pořadí - MUDr. Mulugeta Serbessa

práce rozhodčích

pomoc policie

str. 29

Ing. Barbora Černá - závodnice a současně redaktorka nových novin Naše adresa Jihlavsko

Pan Jiří Šmrha moderuje

Kamenický chleba chutná ...

10. ročník AVON Pochodu v Praze Magdalena Kubečková

V sobotu 5. června 2010 se v Praze uskutečnil již 10. ročník AVON Pochodu proti rakovině prsu. Zúčastnila jsem se této akce s Pavlou Řezníčkovou a naší kamarádkou Katkou. Ačkoliv jsem byla nadšená, že podpoříme účastí záslužný projekt, už od  počátku nás zklamala jeho organizace. Oficiální začátek byl stanoven na 14:00 tak, aby si účastníci pochodu mohli zakoupit růžová či černá AVON trička, která byla zároveň vstupenkou do AVON průvodu; výtěžek z prodeje těchto triček je věnován právě na boj proti rakovině prsu. Již před půl třetí však byla trička vyprodána a na mnoho zájemců se tak vůbec nedostalo; měly jsme štěstí, že na nás zbyly poslední kusy. Trička se prodávala jen u dvou stánků, což znamenalo s ohledem na více než deset tisíc účastníků neuvěřitelnou tlačenici. Celé AVON procesí se dalo do pohybu kolem 15:00 z Hradčanského náměstí, Petřín, Újezd, most Legií, dále podél Vltavy směrem Palackého náměstí, pod Vyšehradským tunelem a kolem 17:00 do-

razilo do Žlutých lázní. Vzhledem k tomu, že opravdu pražilo sluníčko, téměř všichni účastníci byli znechuceni častými zastávkami, kdy se čekalo, až se celebrity zařadí na začátek, až bude zastavena doprava na mostu Legií, až bude přerušen tramvajový provoz ve Vyšehradském tunelu……jakoby se vše ohledně dopravy začalo řešit teprve tehdy, až průvod dorazil na inkriminované místo. Celou akci v mých očích zachránili veselí bubeníci v čele průvodu a usměvavé tváře ambasadorek podporujících dobročinnou aktivitu Avonu, třeba Simony Stašové, Ani Geislerové, Dary Rolins, Moniky Absolonové, Lucie Borhyové a Terezy Brodské. Ve Žlutých lázních se pak účastníci mohli těšit na pestrý kulturní program, občerstvení a výbornou kávu Starbucks. Moc ráda bych se na AVON pochod vydala i  příští rok; doufám, že organizátoři příští rok celou akci lépe připraví a že se jej svou účastí podpoří přinejmenším tolik lidí, kterým záleží na zdraví všech žen, jako letos.

zolĤv román

evropan

etiketa

obchodní centrum

ozn. bývalého letopoþtu

mezinárodní vesmírná stanice

popČvek

zahradní besídky

bývalý ostravský hráþ Aleš..

sykavka

Ĝímsky 502

odtahá

Tajenka þ.1

výrobce systému zavírání dveĜí

jednotka el. odporu

pomĤcka: Eja, Imp, YC

vlastnila

zábal

sodík, dusík

arom. Bylina

Taj. þ.2

spojka

zápor

nemocniþní oddČlení

Ĝímsky 2

pružnost

název autobazaru

darovat

vchodové haly

GČlo

jistá (slovensky)

africký slon

oxid sodný

bít nohou o zem

PČsto u máchova jezera

zabalit

sykavka

lehkomyslnost, marnotratnost

ozn. délkové míry

osa (zdrobnČle)

platil

africké šelmy

smČna zboží

druh zeleniny

posmČšek

biblický prorok

mýtická bytost z podsvČtí upatlat

nimrod

planetka (kód)

þást lidského tČla

ne (anglicky)

McBainovo jméno

zájmeno osobní mužské jméno

býv. spz okres Rakovník

americká zpČvaþka

citoslovce pochopení

spojka

pomĤcka lupiþe

severoþeské PČsto

léþivá bylina

vzácné nerosty

bezp. systém v autČ

UĤže (anglicky)

stánkové prodeje

jiný kraj, jiný..

Aténský fotbal. klub

navigaþní zaĜízení

obyvatel británie

veĜejná bezpeþnost

zájmeno ukazovací

prodejce kuchyní

plemenná kniha chovatele

zn. mouky

svČtle hnČdá

makat

slovenská Ĝeka

Rallye Dakar

iniciála africké trubky

rosol, želatina

otázka (1.pád)

chem. zn. kyslíku

PČkká souhláska aplikace informaþních technologií

jednotka mag. indukce

spojka

hodina (italsky)

místo na Ĝece

ang. zkr. slova svatý

instrumentální skladba

citoslovce trubky

spz. býv. okr. Olomouc

PČsto v Nigérii

..lžíce kyseliny na laĀný žaludek

ġešení tajenky z minulého Āísla:

Chcete poznat..(viz. tajenka )

zájmeno osobní

hostina

moĜský živoþich

inic. Petra

kvČtní prášek

Abraham Lincoln:

citová vypČtí

plakati (expr.)

zvuk cvrþka

Alan Alda

lano (anglicky)

czech line (zkr.)

þásti lidských rukou

trika

nechutný pokrm

Vápník, Vanad, SĜedpovČć (hist.) Uran, Draslík

navléci boty

ruská Ĝeka (pĜítok Irtyše)

pro (slovensky) vzduch (anglicky) obČh (hovorovČ)

mexická Ĝeka (špaĖ.)

souhláska

bojový sport

spojka

draslík

nouzový pĜíbytek

chem. zn. Uranu

mužské jméno

chemický prvek (V)

nástavba nad Ĝímsou

Ĝímský císaĜ

str. 30

Křížovku pro čtenáře připravil Ing. Jiří Hrad

str. 31

Společenská kronika VÝZNAMNÁ VÝROČÍ OSLAVILI: DUBEN Marie Široká Kamenice 80let Marie Toufarová Kamenice 85let KVĚTEN Stanislav Krul Ladislav Svoboda

Kamenice Kamenice

80let 80let

ČERVEN Josef Vala

Kamenička

85let

Narozené děti Petr Sochor Marian Kűhtreiber Tomáš Maštera Eliška Zalábková Anna Capová Šimon Trutna

Vyprovodili jsme na poslední cestě: Jiří Dvořáček Anna Havelková Marie Zemanová

DO SVAZKU MANŽELSKÉHO VSTOUPILI:

Kamenice Kamenice Kamenice Kamenice Kamenice Kamenice

Kamenice Kamenice Řehořov

23.04.2010 17.05.2010 06.06.2010

Stále vzpomínáme!

8. 5. 2010 Radim Řehůřek a Stanislava Kourková

Poslední kolo II. ligy skončilo tragédií! 21. 6. 2010

Tragicky skončilo poslední kolo II. Trialog ligy. V  posledním zápase jarní soutěže mezi Flyers a FC Trialog zkolaboval hráč Trialogu Petr Králík a  zápas byl přerušen, stejně jako zbývající utkání na Stoupách. Přivolaná záchranka bojovala o jeho život na hřišti i  později v  nemocnici, kde ale Petr svůj boj dnes v noci prohrál... V srpnu by se dožil 48 let. Jen těžko se hledají slova při tak nečekané ztrátě. Čest jeho památce!

str. 32

CO SE UDÁLO V KAMENICI V MINULÉM STOLETÍ POVÁLEČNÁ LÉTA Stručný přehled nejdůležitějších událostí

Rok 1956 - Založení Jednotného zemědělského družstva – bylo založeno počátkem roku. Prvním předsedou se stal Jan Kalný - Data staveb budov JZD : - 1957 a 1958 : stavby kravína - 1959 : stavba porodny prasnic a betonových kůlen - 1960 : stavba porodny krav - 1961 : stavba porodny prasnic - 1962 : stavba výkrmny prasat - Výměra obhospodařované půdy : rok ha zemědělské půdy 1956 256 1957 500 1958 500 1959 860 1960 1.180 1961 1.265 - JZD – zdejší JZD zápasí s mnohými počátečními potížemi, které jsou zejména: každoroční výstavba budov, dále velká výměra půdy pro obhospodařování, značná svahovitost a  vzdálenost. Bude potřeba upravit polní cesty, které jsou pro mechanizaci nevhodné - Volby do MNV, ONV a KNV konaly se dne 19. května 1956 - Založení spolku – dne 11.3.1956 založena pobočka čsl. svazu zahrádkářů. Do pobočky se hned přihlásilo 62 členů. Prvním předsedou se stal František Kubišta - Výstava – na podzim konala se v bývalé Orlovně velká výstava ovoce, jakož i včelařských předmětů. Výstava byla zdařilá - Školní Mičurinský kroužek – Mičurinský kroužek zdejší školy vystavoval svoje exponáty na okresní i krajské výstavě v Jihlavě. - Pokrok doby - v domácnostech lze viděti elektrické pračky, někde i ledničky. Na střechách počínají se také objevovati televizní antény

Rok 1957 - Kácení lip – z bezpečnostních důvodů nařízeno skácení 11 lip u kostelních schodů - Stavební úpravy ve  škole – prázdninách provedena rekonstrukce vadného stropu ve škole, která si vyžádala náklad 11.007,-- Kč. Při této hlavní práci byla vsazena

do zdi okna přízemí a postaven ze staršího materiálu nový dřevník - ČSM – založena skupina Československého svazu mládeže s 23 členy - Přednášky o Rusku – František Man – bývalý ruský legionář přednášel ve škole o poměrech v carském Rusku - Zatčení faráře – za protistátní činnost byl dne 3.9.1957 zatčen farář z Uhřínova, který se ukrýval v Kamenici

Rok 1958 - Zamítnutí správy toků – zamítnuta žádost o  zřízení mostu na regulovaném potoce Pod městečkem naproti domku Fr. Homolky - Návrh na postavení kulturního domu – Obecní rada se usnesla podat návrh ONV na  postavení kulturního domu v Kamenici - Nový předseda MNV – zvolen Tomáš Dvořák, státní zaměstnanec. Započal zde úřadovat od 1.5.1958 - Zřeknutí se příspěvku – zdejší MNV se zřekl příspěvku na zřízení kabiny u koupaliště - Elektrizace samoty – započato s přípravou na elektrizaci samoty v Brodku

Rok 1959 - Velká vichřice a smršť – dne 28. května velká vichřice a smršť v trati Honzových a Brodku způsobila veliké škody v lese a na budovách. Lesní stromy byly rozlámány jako sirky a střechy budov značně poškozeny. V obci není pamětníka takové smršti - Elektrizace osady Brodku – dokončena. Vzdálené samoty Urbanova a  v  Proseníně ještě čekají na  svoji elektrizaci - Zřízení parku na náměstí – konečně upraven obecní park. Místo plotu zřízeno vkusné nízké obezdění, provedeno osázení parku keři a květinami - Návrh na promítání kina v bývalé Orlovně – rada MNV se usnesla na zavedení promítání kina v Kulturním domě - Další stavební úprava školy – během prázdnin byly všechny školní učebny vybíleny za 2.275,-- Kč. Zasazena okna v I. poschodí , škola zpředu omítnuta, obílena, okna natřena, vyměněny okapové roury. Oprava si vyžádala nákladu 29.335,-- Kčs - Zrušeno vodní právo – náhonu k bývalému mlýnu Jana Chlubny

str. 33 - Směna bývalé tvrze za polovinu domu čp. 96 – jednáno v radě MNV o směně budovy bývalé tvrze Kateřiny z Valdštejna, nynějších majitelů Raimunda a  Marie Hrdličkových za jednu polovinu domu čp. 96 bývalých majitelů Filipa a Bohumily Lavičkových. Rada MNV hodlá ve tvrzi umístit obřadní síň a veřejnou knihovnu - Stavební úprava domku čp. 15 ve Vržanově na kulturní dům - Volby – do MNV, ONV, KNV a národního shromáždění se konaly dne 12. června - Zdravotní středisko – vzhledem k tomu, že dům čp. 86 z hygienických důvodů nevyhovuje, jest zapotřebí zjednat pro tento účel dům jiný

Rok 1960 - Kramářův večer – uspořádán dne 5.12.1960. O tomto významném rodáku kamenickém a znamenitém hudebním skladateli Františku Vincenci Kramářovi přednášel v Sokolovně profesor Padrta z Třebíče. Hudebníci Horáckého divadla zde předvedli hudební ukázky z Kramářových skladeb. Účast byla početná - Školní knihy a pomůcky zdarma – poprvé v dějinách dostali a nadále budou dostávat všichni žáci bez ohledu na zaměstnání a příjem rodičů všechny učebnice a školní potřeby zdarma.

Rok 1961 - Veliká bouře s průtrží mračen – v úterý dne 6. června ve večerních hodinách se nad Kamenicí přehnala silná bouře s  průtrží mračen a  povodní. Zprvu se přihnala velká voda od Radošova potokem za Kaňkem a v zápětí se přihnala ještě prudší voda z horní části obce od Kameničovského i Kamenického potoka. Rybníky Kocourkův a Zdarsák nemohly velmi prudké a mocné přívaly vod udržet a jejich hráze se protrhly. Také Kremláčkův rybník byl značně poškozen. Povodeň zaplavila všechny níže položené domky v  povodí potoka a  odplavila veliké zásoby palivového dříví, různého nářadí soukromníků i  JZD, což přivodilo ucpání mostů a  zvýšení hladiny rozběsněných vod. Tři velké mosty rozbořeny a vícero můstků a  lávek zničeno. Kromě toho voda odplavila velký počet hospodářského zvířectva: kozy, ovce, vepře, králíky a drůbež, které nebylo možné vůbec zachránit. Ve mnoha obydlích byli obyvatelé ohroženi na životech. Dobře zasahovali pro jejich záchranu členové požárních sborů a mnozí jiní občané. Bylo tehdy ještě štěstím v neštěstí, že povodeň přišla v podvečer. Elektrický proud byl vůbec přerušen, obec byla ve tmě. Kdyby bývala tato bouře a povodeň přišla později, mohlo být v nastalém zmatku mnoho lidí rozespalých utopeno - ONV v Jihlavě vyslal do Kamenice komisi, která byla pověřena organizováním pomoci postiženým občanům a likvidací způsobených ztrát

- Zdejší nejstarší občan – 103letý Lambert Kabelka, zůstal za této bouře a povodně ve svém bytě domu č. 68 osamocen.. Když se voda už valila do domu okny a dveřmi, nemohl si ve svém vysokém stáří sám pomoci, až soused Václav Zavadil s velikým úsilím za pomoci sousedů Kabelku zachránil. Následkem této živelné pohromy a nachlazení a nervového vzrušení záhy, dne 7. června 1961 zemřel na zánět plic - Povodní byly velmi poškozeny obytné domy : - čís. popis. 64 - majitel Javůrek Ladislav 68 Grof Josef 72 Maštera Emil 107 Kostka Karel 167 Procházka Emil 209, 210 Wasserbauer Rudolf 287 Wasserbauer Stanislav - povodní poškozena kolna u čp. 110 – Kolda Josef - Rada MNV se usnesla z důvodů asanačních na zboření následujících domků v povodí Kamenického potoka Pod městečkem a sice : - čís. popis. 165 – majitel Šerá Anna 166 Kratochvíl Metoděj 224 Zavadil Václav 183, 108 Maštera Josef 106 Procházka Rudolf 228 Kočí Josef - Nový předseda MNV – v březnu 1961 se stal novým předsedou Josef Man

Rok 1962 - Úmrtí : - dne 9. ledna 1962 zemřel po delší nemoci a utrpení zdejší velezasloužilý státní obvodní lékař MUDr. Arnošt Kába. Narozen byl dne 10. října 1874 v Brtnici. V roce 1904 byl ustanoven státním obvodním lékařem v Kamenici - dne 26. června 1962 zemřel 88letý bývalý zdejší farář P. Jan Možný. V Kamenici působil od listopadu 1918 do listopadu 1954 - V Kamenici zemřel po těžké nemoci ve věku 50 roků školník Emil Neumann, vnuk prvního známého lékaře ve zdejší obci MUDr.. Josefa Neumanna 1799 - 1880. (Před ním byli zde asi jen felčaři) - Postavení autobusové čekárny – osadníci ve Vržanově postavili si autobusovou čekárnu nákladem 6.000,-- Kč

Rok 1963 - Počasí - zima, která začala od polovice listopadu 1962, byla velmi tuhá. Mrazy stále zesilovaly, dosahovaly až -29 stupňů. První obleva nastala 18. února, takže se zdálo, že už nastane mírnější počasí, ale již po tomto dni znovu byly silné mrazy, trvající až do poloviny března a pak se zmírnily

str. 34 - Odhalení pamětní desky MUDr. Arnoštu Kábovi – na domě čp. 36 - Rozšíření obecního vodovodu – od  domu Jaroslava Bourka čp. 323 až ke kamenolomu v Meraně v délce asi 1 km - Okresní správa spojů Jihlava zřídila v obci automatickou telefonní ústřednu - Zřízení televizního převaděče – svépomocí postaven ve Vrších

Rok 1964 - Počasí – zima mírná, sněhu málo - Zlepšovací způsob mlácení lnu – ve  velkém bylo prováděno mlácení lnu pomocí traktoru na silnici přes městečko. Vzhledem k příznivému terénu mohou jiné povozy nerušeně jezdit po vedlejší straně náměstí - V roce 1964 se narodilo celkem 28 dětí - Celkový počet obyvatel k 31.12.1964 byl 1.616 osob - Nejstarší občanka – Marie Horká - narozená v r. 1871 - Nový předseda – František Dvořák

Rok 1965 - Přípravy pro zřízení nového obecního hřbitova v Kamenici. Vyhledán vhodný pozemek pro obecní hřbitov a to na poli Jana Moláka v trati Jansův vršek. Později odborní znalci KNV vzhledem k tomu, že výstavba obce bude asi směrem severozápadním, doporučili vyhledat místo pro nový hřbitov jinde. Od projektovaného místa na Jansově vršku se upustilo a určeno nové místo směrem jihovýchodním od hřbitova starého - Nová škola – žáci i učitelé se těší na novou budovu školy, která se po dlouhých bojích konečně začala stavět. Místo pro novou školu bylo stanoveno proti lihovaru S  planýrováním se započalo 23.8.1965. Projekt nové školy stál 118.133,50 Kčs

Rok 1966 - Úprava obce – byl vybudován nový hřbitov na „Zlaté hoře“ u Kameničky. Hřbitov je oplocen, vysázeny okrasné keře i  stromy. Vykopávání hrobů je velmi pracné, protože je půda kamenitá - Započato s generální opravou Kulturního domu. Přestavěna hygienická zařízení, sál upraven na kino. Plátno má rozměr 277 x 515 cm - Pohyb obyvatelstva – v tomto roce se narodilo v Kamenici 16 dětí, z toho 9 chlapců a 7 dívek. Zemřelo 15 občanů – 11 mužů a 4 ženy. Bylo uzavřeno 10 manželství. Ze školy vyšlo 47 žáků, z toho 9 odešlo na studie

Rok 1967 - Ve stavba nové budovy ZDŠ se pokračuje a postupně se jednotlivé části předávají. Do konce školního roku

1966/1967 se ještě učilo v budově staré školy, dvě třídy byly v budově MNV. V červnu vyšlo 34 žáků, 4 odešli na studie - Generální oprava MNV – odchodem žáků z  MNV pokračovala oprava této budovy velmi rychle. Z menší třídy byla upravena úřadovna MNV, spojena s dřívější obřadní síní, kde bylo instalováno rozhlasové zařízení a úřadovna předsedy MNV. Původní úřadovny se staly zasedací síní pro plenární schůze. Druhá velká třída byla adaptována jako obřadní síň. První svatba zde byla konána 26.11.1967.Celá budova dostala novou fasádu, dvůr i vchod byly upraveny, chodník vybetonování a zbylé plochy byly osety trávou a vysázeny růžemi - Úmrtí předsedy MNV Františka Dvořáka – při obstarávání velkého symbolického obrazu do  obřadní síně auto havarovalo a F. Dvořák byl z úleku stižen srdeční mrtvicí – dne 14. prosince 1967 - Předání nové školy – dne 1.9.1967 byla slavnostně předána obci, žákům i učitelům nová budova ZDŠ, ceně 5,775.000,-- Kč - Vznik domácího průmyslu – budova staré školy byla v  I. poschodí adaptována pro pobočku podniku „Horácko“. Ženy z domácnosti zde našly jako šičky dětské konfekce zdroj příjmů bez dojíždění z  obce. Podnik začínal se 14 šičkami a 1 vedoucí. - V přízemí staré školy bylo zřízeno pohostinství a přestěhována lidová knihovna s  čítárnou z  nevyhovující místnosti v domě č. 30 - Pohyb obyvatelstva – v roce 1967 se narodilo 24 dětí, z  toho 11 chlapců a  13 dívek, zemřelo 14 občanů – 11 mužů a 3 ženy. Bylo uzavřeno 10 manželství - Nový předseda – Josef Man

Rok 1968 - Počasí – bylo chladné, deštivé, podzim byl deštivý, zima tuhá - Domácí průmysl – původní starou školu získali invalidé a důchodci, kteří zde zřídili provozovnu „Obzor“ – šití pracovních rukavic. Je zde zaměstnáno 30 lidí, kteří pracují na 2 směny - Započato s oplocováním pozemku kolem nové školy - Byl vykoupen pozemek proti budově ZDŠ pro stavbu zdravotního střediska - Začal se stavět nový vodovod. Byly vybudovány nové studny na pramenech v Drahůdce - Část kanalizace v délce 300 m kolem domů občanů V. Kaliny a Fr. Kociána byla dokončena, taktéž kanalizace v Cihelně - Byly opraveny schody ke kostelu, srovnány, vydlážděna odpočívadla, okraje zpevněny betonem, zabudováno zábradlí. Oprava stála 22.000,-- Kč - Poškozená socha Jana Nepomuckého v  dolní kašně opravena za 6.000,-- Kč

str. 35 - Do kaple sv. Anny na městečku pořízeny elektronické varhany - Započato s generální opravou fary – přistavěna veranda, upraveny místnosti v přízemí i v poschodí. Oprava stála 86.000,-- Kčs - Byla připravena k opravě věž kostela, kam mají být zasazeny nové hodiny - Učiněny první kroky k opravě tvrze - Zahájena rekonstrukce veřejného osvětlení ze žárovkového na výbojkové - Vstup vojsk Varšavské smlouvy – 21.8.1968. Kamenicí projely ojedinělé jednotky - Pohyb obyvatelstva – narodilo se 27 dětí – 14 chlapců a 13 dívek. Zemřelo 20 občanů – 12 mužů a 8 žen. Mezi těmi, kdo nás navždy opustili, jsou i 2 zbytečně zmařené životy motorovými haváriemi. Uzavřených manželství bylo 12. Ze školy vyšlo 35 žáků, na studie odešlo 15 žáků

Rok 1969 - Počasí – Jaro, léto i  podzim tohoto roku byly teplé a slunné. Z 24.11. na 25.11. napadl první sníh, který již

nesešel. Začala neobyčejně tuhá zima, jenž od r. 1876 neměla pamětníka - Prostranství pod upravenými schody ke kostelu bylo po odklizení zbouraného domu upraveno a podepřeno kamenným tarasem, který lemuje silnici k Pavlínovu. Cena této úpravy je 26.000,-- Kč - Kolem kaple sv. Anny byla zřízena zahrádka, která obklopuje pomník padlých v I. světové válce. Zahrádka byla oplocena. Celá úprava stála 5.600,-- Kč - Byly objednány nové hodiny na věž v ceně 60.000,-Kč. Hodiny mají být fosforeskující v  modré barvě se zlatými rafijemi - Pokračováno s  rekonstrukcí osvětlení – cena 35.000,- Kč - Dokončen nový vodovod za 1.300.000,-- Kč - Pohyb obyvatelstva: v  letošním roce se narodilo 16 dětí – 9 chlapců a  7 dívek. Zemřelo 25 občanů – 10 mužů a 15 žen. Mezi zemřelými byla i nejstarší občanka Kamenice – paní Anatolie Jelínková. Zemřela ve věku 93 let. Bylo uzavřeno 16 manželství. Podle dostupných informací zpracovala Marie Rečová

Dne 5. 6. 2010 se uskutečnilo tradiční setkání „šedesátníků“, tentokrát narozených v  roce 1950 (26 zúčastněných). Jako upomínku na  tuto událost jim úřad městyse věnoval „Kamenický hrníček“ .

str. 36

Pěkné prožití léta, prázdnin a dovolené přejí pracovníci Úřadu městyse Kamenice!

Zpravodaj pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku. KAMENOVINY vydává ÚM Kamenice - 588 23 Kamenice č. 481, okr. Jihlava Tel.: 567 273 309, e-mail: [email protected] Na základě zákona č. 46/200 Sb. je registrován u MK ČR pod čís. E - 14 415 Vychází čtyřikrát ročně. Náklad 750 kusů. Toto 30. číslo vyšlo v červnu 2010. Uzávěrka 24. 6. 2010 Tiskne ASTERA G, s.r.o., Matky Boží 1, 586 01 Jihlava, www.astera.cz Odpovědný redaktor Mgr. Milan Jelen. Příspěvky přijímá Úřad městyse Kamenice. Foto na titulní straně - archiv ÚM a Jaroslav Bumbálek a na poslední straně - Eva Jelenová