Číslo 12 ročník 08 Vyšlo PŘEJI

ZPRAVODAJ PRO ŘÍMSKOKATOLICKÉ FARNOSTI BOSKOVICE, SVITÁVKA A KNÍNICE U BOSKOVIC Číslo 12 ročník 08

Vyšlo 5. 12. 2010

PŘEJI každému z Vás hluboké prožití doby adventní, aby setkání s Vámi o Vánocích bylo setkání s tím, kdo svědčí o narozené Spáse. M. Šudoma

ZPOVĚĎ PŘED VÁNOCEMI 2010 Sobota Pondělí Středa Čtvrtek

18. 12. 20. 12. 22. 12. 23. 12.

Boskovice 16.00 – 18.00 15.00 – 18.00 15.00 – 18.00

Knínice u Boskovic 16.00 – 18.00 15.00 – 17.00

BOHOSLUŽBY O VÁNOCÍCH 2010 Pátek Sobota Neděle Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota

24. 12. 25. 12. 26. 12. 27. 12. 28. 12. 29. 12. 30. 12. 31. 12. 01. 01.

Boskovice 22.00 7.00; 9.00 7.00; 9.00 18.00 7.00 18.00 7.00 16.00 7.00; 9.00; 18.00

Knínice u Boskovic 16.30 8.30 8.30

Svitávka 22.00 11.00 11.00

18.00 16.00 8.30

11.00

Z KALENDÁŘE FARNOSTÍ 10. 12. 12. 12. 15. 12. 21. 01. 27. 02. 09. 04. 01. 05. 08. 05. 28. 05. 29. 05. 11. 06.

Adorační den v Boskovicích Adorační den v Knínicích u Boskovic Adorační den ve Svitávce Farní ples v Boskovicích a v Knínicích u Boskovic Farní karneval v Boskovicích Postní tvoření v Boskovicích (zdobení velikonočních svící) Pouť v Knínicích u Boskovic První svaté přijímání dětí v Boskovicích a v Knínicích u Boskovic Farní pouť do Sloupu Pouť ve Skalici nad Svitavou Farní pouť do Křtin

Zpravodaj

5. 12. 2010 - strana 2

DROBNÉ ZPRÁVY •

Přijměte, prosím, pozvání na setkání s P. Pavlem KONZBULEM, které se uskuteční v úterý 7. prosince 2010 v 15.00 hodin ve farním sále v Boskovicích. Těšíme se na Vaši účast. Stanislav Trnečka, za Farní klub seniorů; Marie Kosatíková, za UKŽ (Setkání Farního klubu seniorů se v pondělí 6. 12. nekoná.)

•

Během adventu budeme i letos sbírat pohlednice (popsané i nové), brýle (mohou být i poškozené), lupy, dioptrická skla, telefonní karty a poštovní známky. Známky prosím vystřihujte s okrajem asi 1 cm. Ukončení sbírky je 23. 12. 2010. Výtěžek sbírky je určen pro misie.

•

V sobotu 25. prosince na Boží hod vánoční bychom chtěli v naší boskovické farnosti již potřetí prožít společně chvíle, kdy Maria s Josefem putovali do Betléma a hledali místo, kde by se mohl narodit Spasitel. Zveme proto všechny bez rozdílu věku, kteří mají zájem putovat městem i přírodou v doprovodu andělů a připomenout si chvíle předcházející Ježíšovu narození. Začátek je v 17.30 hod. na farské zahradě, na závěr bude požehnání u jesliček v přírodě, nejpozději v 19.00 hod. Všechno bude probíhat venku, proto si nezapomeňte vzít dostatečně teplé oblečení. Těšíme se na všechny, kteří chtějí netradičně strávit sváteční podvečer.

•

Dne 25. prosince 2010 jste srdečně zváni do kostela sv. Marka v Knínicích na „Pobožnost u jesliček“. Začátek ve 14.30 hodin. Přijďte zhlédnout „Vánoční scénku“ hranou dětmi z naší farnosti a poslechnout si vánoční písně a koledy v podání „Knínického sborečku“.

MATRIKY VYPRAVUJÍ KŘTY Michal Petr Vondál z Boskovic

21. 11. 2010 POHŘBY

Ludmila Mazalová ze Svitávky Antonín Doubek z Velkých Opatovic Františka Hradská z Boskovic Bohumil Staněk z Boskovic Zdeněk Braunšleger z Boskovic Marie Kryštofová z Boskovic Emilie Voděsilová ze Šebetova Bohumila Keprtová ze Šebetova Ivo Hrdlička z Kunštátu Marie Stenglová z Boskovic

*1924 *1946 *1919 *1940 *1952 *1949 *1919 *1947 *1938 *1914

16. 11. 2010 18. 11. 2010 19. 11. 2010 23. 11. 2010 27. 11. 2010 02. 12. 2010 02. 12. 2010 02. 12. 2010 02. 12. 2010 03. 12. 2010

Zpravodaj

5. 12. 2010 - strana 3

KAPLAN LIBOR SCHOLZ – BOSKOVICKÝ BUDITEL Na Moravě se národní obrození v 19. století opozdilo, protože muselo bojovat s většími překážkami než v Čechách. A právě mladší katoličtí kněží vykonali na tomto poli veliký kus práce, nezřídka za cenu neshod a konfliktů se svými představenými, kteří byli ještě „ze starého světa”. Takovouto buditelskou činnost vykonával i boskovický kaplan Libor Scholz, který se tím zařadil mezi první boskovické buditele. Libor Scholz se narodil 22. července 1835 v Lošticích v rodině českého tkalce, na kněze byl vysvěcen roku 1859, do Boskovic nastoupil jako kooperátor v roce 1860, v letech 1861-1863 působil na boskovické faře jako kaplan. V říjnu roku 1860 vydal císař František Josef I. tzv. „říjnový diplom”, kterým zrušil absolutismus, a zřídil Říšskou radu, především ale představoval uvolnění národnostních snah s důrazem na práva království českého. Po vydání tohoto diplomu vznikají v Čechách i na Moravě četné spolky, usilující o obrodu českého jazyka a literatury. Také P. Scholz organizoval v Boskovicích večerní schůzky obrozeneckých nadšenců, půjčoval knihy i denní listy a všemožně přesvědčoval a podněcoval k založení čtenářského spolku. Z těchto schůzek, jeho přičiněním a nezdolnou iniciativou, pak skutečně vzešel návrh založit v Boskovicích čtenářský spolek „Velen”. Stanovy spolku byly sepsány 18. srpna 1863, potvrzeny byly 20. října 1963 a již dne 1. listopadu 1863 se konala první valná hromada v domě Františka Kučery na náměstí č. 16. Přítomno bylo 87 občanů (!), prvním předsedou byl zvolen boskovický rodák, ředitel Petr Bílka z Vídně. V té době působil na faře v Boskovicích jako farář a děkan Dr. Josef Mazáč, jemuž se počínání jeho kaplana vůbec nezamlouvalo. Od června 1863 tedy zasílal na brněnskou biskupskou konzistoř jednu stížnost za druhou a Scholz, ač všechny výtky dokázal přesvědčivě zodpovědět nebo vyvrátit, nedokázal vyhrocení této situace zabránit, zvláště když děkan ve svých dopisech hodnotil kaplanovu činnost jako neloajalitu k tehdejšímu vládnímu režimu s výslovnou žádostí o jeho přeložení na jiné, vzdálenější místo. Konzistoř děkanovu přání nakonec vyhověla a ustanovila P. Scholze kooperátorem v Českém Rudolci. Boskovičtí občané však byli jiného názoru. Dne 3. srpna 1863 demonstrovali proti tomuto přeložení na náměstí a 4. srpna sepsali petici (pod kterou se podepsalo 112 občanů), aby kaplan v Boskovicích zůstal. Biskupova dopověď byla sice okamžitá, ale striktně zamítavá. Dne 6. srpna došlo pak k dalšímu incidentu: před farou se shromáždil dav občanů, který provolával slávu kaplanu Scholzovi, došlo – pravděpodobně nedopatřením – i na rozbitá okna na faře. Mezitím Scholz opustil 4. srpna Boskovice a uchýlil se ke svým rodičům do Loštic. Odtud požádal olomouckého arcibiskupa o přijetí do olomoucké arcidiecéze, což mu bylo potvrzeno dopisem dne 14. října 1863, dne 29. října dostal propuštění z brněnské diecéze. Od 30. října jej pak olomoucký arcibiskup jmenoval kooperátorem v Hranicích. Zde také 9. července 1881 zemřel. Tak neslavně – pro něj samotného – skončila záslužná vlastenecká činnost kaplana Libora Scholze v Boskovicích. Boskovičtí vlastenci však na něj nezapomněli. Byl zvolen za prvního čestného člena čtenářského (od roku 1866 čtenářsko – zpěváckého) spolku Velen, jako reakci na tuto poctu pak z Hranic poslal do spolkové knihovny řadu knih.

Zpravodaj

5. 12. 2010 - strana 4

Použitá literatura : JUREK, Jaroslav: Čtení o minulosti města Boskovic Nákladem Okresního vlastivědného muzea v Boskovicích, Boskovice 1958 MLATEČEK, František: Seznam kněží působících v Boskovicích In: Církevní objekty v Boskovicích a blízkém okolí – strojopis, Boskovice 1986 Zde uveden kompletní seznam literatury OKÁČ, Antonín: Odchod kaplana Scholze z Boskovic In: Vlastivědný věstník Moravský, ročník X/1955, volná příloha k ročníku

ROZHOVOR Ve dnech 9. – 11. listopadu se konala Národní pouť do Říma, kterou vyhlásila Česká biskupská konference jako projev vděčnosti Svatému otci Benediktovi XVI. za jeho loňskou návštěvu České republiky. Mezi 1300 poutníky z celé republiky se na cestu do Říma vydal z naší farnosti i Martin Klusáček se synem Martinem a dcerou Sašou. Zeptal jsem se jich na zážitky z této pouti: Proč jste se rozhodli vydat na tuto pouť? Vždy se mi to příčilo vykonávat pouť jinak než pěšky. Pouť je pro mne „pěšky“ absolvovat nějakou vzdálenost k poutnímu kostelu, kapli… Ale teď prostě proběhla za pomoci autobusu. Když jsem si onehdy všiml letáčku na Národní pouť – Řím 2010, organizovanou ČBK za pomocí autobusů cestovních kanceláří, a tu cenu, tak mě to nechávalo chladným. Ale jen chvilku. V hlavě to začalo šrotovat; zajímavý termín, nějaká dovolená ještě zbývá, Bendík je na hlídání u babi děda, manželka s Amálkou v lázních, zajímavý termín, v Římě jsem nikdy nebyl a setkání s papežem!? A bylo rozhodnuto, oslovil jsem děti, Martina a Sašu, a že chtějí taky… Vše se vyřídilo a termín 8. 11.–12. 11. 2010 se blížil. Program byl určitě nabitý událostmi. Jaký byl první den v Římě? Náročný. Pln zážitků. Krásný. Kolem šesté hodiny ranní jsme se objevili na kraji Říma, krapet větší město. Asi po hodině jízdy jsme vystoupili z autobusu u baziliky sv. Pavla za hradbami (Basilica di Sant Paolo Fuori le Muro), kde proběhla krátká pobožnost u hrobu sv. Pavla. Tuto baziliku jsme si také prohlédli, vyfotili a kroutili hlavami, jak je to vše veliké, vyzdobené a krásné. Potom jsme se přesunuli, už metrem a pak ještě kousek pěšky, k bazilice sv. Marie Větší (Sněžné) (Basilica di Santa Maria Maggiore), kde v 15:00 proběhlo zahájení národní pouti, modlitba růžence a 1. poutní mše svatá, celebrovaná arcibiskupem Graubnerem. V této bazilice papež Hadrián II. v roce 868 v přítomnosti Konstantina a Metoděje položil na oltář bohoslužebné knihy a Písmo sv. a tím je nejen schválil, ale i doporučil k užívání. Po skončení mše svaté a po shluknutí naší skupinky jsme se vydali metrem na konečnou stanici – Anignina, kde jsme „naskákali“ do autobusu a ten nás odvezl do asi 40 km na sever od Říma vzdáleného města Bracciano. To se to spalo… Byli jste také pozváni na generální audienci ke sv. Otci? Ano. Proběhla v bazilice sv. Petra (Basilica di Sant Pietro E Cittá Del Vaticano) v 10:00. Benedikt XVI. se rozhodl české poutníky odměnit, a tak pozval všechny do této baziliky. Přicházejícího papeže uvítal les červeno-modro-bílých vlaječek a všichni volali: „Děkujeme, Svatý otče!“ Promluvil k nám i česky. Dostali jsme papežské požehnání. Byl to velice silný zážitek, setkání, atmosféra a svátek.

Zpravodaj

5. 12. 2010 - strana 5

Vyvrcholením Národní poutě byla mše svatá v chrámu sv. Petra? Dalo by se říct, že ano. I když další nádherné zážitky měly přijít. V bazilice je oltář svatého Václava, v kryptách je pohřben pražský arcibiskup kardinál Josef Beran. V ní byla svatořečena 12. listopadu 1989 svatá Anežka Česká. Druhá poutní mše svatá byla v 15:00 a celebroval ji arcibiskup Duka. Slavnostní a posilující mše. Jaké pocity ve vás zanechal Řím a Vatikán? Nezapomenutelné. Dva pohledy. První. Věčné město - Řím, se svými poutními bazilikami, které jsme v průběhu tří dní navštívili, kde probíhaly slavnosti, modlitby, požehnání, v nás nechal příjemné a povznášející pocity. Druhý. Pro nás monumentální stavby, výzdoby, v ulicích šílení Italové v autech a na skútrech, bludiště v metru, chaos a shon. Co bylo na programu posledního dne pouti? To jsme měli s Marťou svátek. Takže moc pěkný den. V 10:30 byla 3. poutní mše svatá celebrovaná kardinálem Vlkem v bazilice sv. Jana v Lateránu (Basilica di Sant Giovanni in Laterano). Dlouhá, ale velice krásná mše. Tato bazilika je katedrálou papeže jako římského biskupa. Zde byl kanonizován svatý Prokop a svatý Jan Nepomucký. Po skončení jsme se chvatně vydali k bazilice sv. Kříže v Jeruzalémě (Basilica Sant Croce in Gerusalemme). Zde po modlitbě Anděl Páně byla zakončena pouť adorací sv. Kříže a závěrečným požehnáním. Tato bazilika je v současné době titulárním kostelem kardinála Miloslava Vlka. Ale den ještě nekončil, a tak jsme se vydali společně, naše autobusová skupinka s průvodkyní, na návštěvu hlavních památek věčného města: Jeruzalémské schody, Colosseo, Forum Romanum, Capitol, Pantheon, Španělské schody. A pak? Večer, noc, ráno, dopoledne, poledne a až do návratu domů asi v 15:00 byl ve znamení cestování busem zpět. Co bylo vaším největším zážitkem z celé pouti? Martin st.: Byly to tři zvláštní, silné a pokory plné zážitky. Setkání s papežem na generální audienci. Adorace sv. Kříže a osobní poklonění se každého poutníka před relikviemi. Poslední zážitek spadá už do doby po skončení pouti, kdy jsme „šli po památkách“. Osobně jsem s modlitbou na rtech „vyšel“ po kolenou Jeruzalémské schody. Saša: Jedním velkým zážitkem byla celá pouť, ale kdybych měla vybrat pouze jeden chvilkový zážitek, byla by to audience u Sv. otce. Působila na mě zvláštně a krásně už jenom tím, že jsem viděla pouze část Sv. otce. Nevidíte, ale prostě cítíte, že tam je. Byl to moc krásný pocit. Martin ml.: Mé zážitky bych rozdělil na pozitivní a negativní. K pozitivním zážitkům zařazuji setkání se Sv. otcem, navštívení nejvýznamnějších římských bazilik a celkově návštěva města Říma. A k negativním patří pouze málo místa na nohy v autobuse. Pouť se mi velice líbila. Děkuji za rozhovor. Ptal se Antonín Klíč

Zpravodaj

5. 12. 2010 – strana 6

ADORAČNÍ DEN S MISIJNÍM JARMARKEM V KNÍNICÍCH Motto: „Radostného dárce miluje Bůh.“ Všichni (a když všichni, tak všichni☺ – děti, mladí, starší, věřící i hledající) jste srdečně zváni na adorační den s misijním jarmarkem. 12. 12. 2010 v kostele sv. Marka v Knínicích Program: 8.30 mše svatá 9.30 začátek adorace – bude možnost adorovat přes celý den do 17.30 h 9.30 – 10.30 misijní jarmark na sýpce od 15.00 misijní jarmark na sýpce - bude probíhat i během dalšího programu až do 17.30 Výtěžek z misijního jarmarku půjde na papežská misijní díla v ČR, která potom rozdělují peníze podle potřeby, např. do Ugandy, Mexika, Indie a ostatních států (převážně pro děti, bohoslovce a další potřebné). Naše farnost adoptovala přes Arcidiecézní charitu Praha holčičku Joyce z Ugandy, na kterou můžete během jarmarku také přispět například tím, že si zakoupíte slona☺. 16.30 – neformální beseda s o. Petrem Košuličem – novým kaplanem v naší farnosti Chcete se dovědět něco víc o našem novém kaplanovi otci Petrovi? Jak přišel k poznání, že jej Bůh volá do kněžské služby? Co rád dělá mimo kněžskou službu? Nebo máte jiné dotazy, které vás na o. Petra zajímají? 17.30 – požehnání a ukončení adorace 18.00 – čtení Písma svatého na faře

Z FARNÍ KNIHOVNY Nanon Gardinová: KRÁTKÉ HRY PRO DLOUHÉ CHVÍLE Kniha se týká právě vás, kdo máte děti ve věku od 2 do 10 let a děti se doma nudí, cestujete s dětmi v autě nebo čekáte u lékaře nebo dítě musí ležet v posteli apod. Určitě uvítáte náměty na nehlučné hry a činnosti bez nároků na velký prostor a téměř bez pomůcek. Navíc hry proti nudě, které autorka nabízí, současně rozvíjejí fantazii dětí, jejich smysl pro logiku, rozšiřují jejich znalosti, cvičí pozorovací schopnosti a paměť. Pro přehlednost na každé stránce najdeme grafické symboly označující druh činnosti, počet účastníků, náročnost a věk dětí, pro které je činnost vhodná. U každé hry je také uvedeno, co rozvíjí a kde je možné ji provozovat. Vydalo nakladatelství Portál v roce 1996 Připravila Marie Zvěřinová

Zpravodaj

5. 12. 2010 - strana 7

VEZMI A ČTI! Již téměř dva měsíce se schází na faře skupina věřících ke čtení Bible na pokračování. Tato setkání jsou odpovědí na výzvu pana biskupa Vojtěcha Cikrleho, který pro brněnskou diecézi na období 2010 – 2013 vyhlásil nový biblický program „Vezmi a čti“ (www.vezmiacti.cz). Setkání začínáme krátkou modlitbou a potom každý ze zúčastněných přečte část biblického textu. Kdo chce jen poslouchat, klidně může. Čtení Písma svatého ve společenství je nejenom zajímavější, ale i my jsme společně vnímavější, proto přijďte mezi nás i Vy ostatní, kdo chcete lépe poznat slovo Boží. Každou neděli na faře začínáme v 18 hodin. Ludmila Vašíčková

K ZAMYŠLENÍ Dva andělští poutníci se zastavili, aby strávili noc v domě bohaté rodiny. Rodina byla nepohostinná a odmítla anděly nechat v místnosti pro hosty. Místo toho byli ubytováni ve studeném sklepním pokoji. Jakmile si ustlali na tvrdé podlaze, starší anděl uviděl díru ve zdi a opravil ji. Když se mladší anděl udiveně ptal proč, starší odpověděl: "Věci nejsou takové, jakými se zdají být." Další noc si šli odpočinout do domu velmi nuzného, ale pohostinného farmáře a jeho ženy. Poté, co se s nimi manželé podělili o trochu jídla, co měli, řekli andělům, aby spali v jejich posteli, kde si dobře odpočinou. Ráno po svítání našli andělé farmáře a jeho ženu v slzách. Jejich jediná kráva, jejíž mléko bylo jediným příjmem rodiny, ležela mrtva ve chlévě. Mladší anděl se ptal staršího: „Jak se to mohlo stát? První muž měl všechno a tys mu pomohl?“ vyčítal. Druhá rodina měla málo, ale byla ochotna podělit se o vše, a tys dovolil, aby jim zemřela kráva. Proč?? "Věci nejsou takové, jakými se zdají," odpověděl starší anděl. "Když jsme byli ve sklepním pokoji, všiml jsem si, že v té díře ve stěně byla zásoba zlata. Jelikož majitel byl posedlý chamtivostí a neochotou sdílet štěstí, utěsnil jsem stěnu, aby poklad nemohl najít. Když jsme další noc spali ve farmářově posteli, přišel si anděl smrti pro jeho ženu. Dal jsem mu místo ní krávu. Věci nejsou takové, jakými se zdají." Většinou neznáme všechny souvislosti. I když máš víru, potřebuješ také důvěru, že vše, co přichází, se vždy děje ve tvůj prospěch. A to se vyjeví až časem. Někteří lidé přicházejí do našeho života a rychle odcházejí, někteří se stávají našimi přáteli a zůstanou na chvilku. Přesto zanechávají v našich srdcích nádherné stopy - a my nezůstaneme nikdy zcela stejní, protože dobří přátelé nás proměňují! Včerejšek je historie. Zítřek tajemství. Dnešek? Přítomnost je dar. Život je neobyčejný a chuť každého momentu neopakovatelná! Ludmila Dobrozemská

Zpravodaj

5. 12. 2010 - poslední strana

PRO ZASMÁNÍ Baví se tři ženy, co daly manželům k Vánocům. „Koupila jsem manželovi věc, co udělá stovku za 10 sekund - je to honda.” „Já mu koupila věc, co udělá stovku za 5 sekund - je to porsche!” Třetí je trumfuje: „Já mu koupila věc, co udělá 200 za sekundu - je to osobní váha!”

•

Jenda vytáčí čísla v telefonu a ptá se: „Je tam Ježíšek?” „Ne.” „Tak proč zvedáte sluchátko?”

•

Jeden host, který na Nový rok již značně společensky unaven odchází z restaurace se slovy: „Slečno, ta poslední jednohubka byla vynikající, byla ostrá jako meč.“ Servírka se usměje a říká: „Pane, to nebyla jednohubka, ale drátěnka.“

•

Manželé právě vesele zapíjejí příchod nového roku, když náhle manželka zesmutní. „Co je?” ptá se manžel. „Ale,” povídá manželka, „právě jsem si uvědomila, že mám všechny šaty od loňska.”

•

Na taneční zábavě přijde chlapík za kapelníkem a říká, aby mu zahráli státní hymnu. „Teď na Silvestra?” „Víte, já už bych chtěl jít domů, ale jedna ženská mně sedí na klobouku!”

•

„Tatínek mi na Vánoce nasliboval hory, doly.” „A splnil ti přání?” „Ano, koupil mi atlas hor...”

•

Na Vánoce křičí malý Filípek přes celý byt na maminku u sporáku: „Mamí, mamí, stromeček hoří!” „Říká se, svítí, a ne hoří,” poučí ho matka. Chlapeček za chvíli zase začne křičet: „Mamí, mamí, záclony už také svítí!”

Zaujalo nás v KT

•

Boží trápení s námi spočívá v tom, že se Bůh vlastně nemůže zbavit darů, které pro nás přichystal. U nás s nimi ale nepochodí, nic si od něho nevezmeme, protože jsme plni sami sebe. Bůh na nás čeká tak, jako čekají cestující na autobusové zastávce. Ale když autobus přijede, jede dál bez zastavení, protože je plně obsazen. To je tragika Božího vztahu s námi. My jedeme dál kolem Boha, který na nás čeká. U nás je totiž už vše obsazeno. Nemáme už žádné místo volné. „Přišel do vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali“ (Jan 1, 11). Musíme udělat místo sami v sobě pro plnost Boží. Chudoba v křesťanském smyslu znamená vyklizení mnohého nadbytečného ve prospěch jednoho potřebného.

ZPRAVODAJ pro římskokatolické farnosti Boskovice, Svitávka a Knínice u Boskovic. Vychází většinou první neděli v měsíci (mimo měsíce srpna). Uzávěrka přijímání příspěvků: pondělí týdne, v němž Zpravodaj vychází (20.00 hod. – příspěvek musí být zaslán el. poštou). Vydává Římskokatolická farnost Boskovice, Masarykovo nám. 20, 68001 Boskovice, tel.: 608755273; http://rkfboskovice.mtw.cz; e-mail: [email protected] NEPRODEJNÉ!