Bankovní institut vysoká škola Praha Finančnictví a ekonomických disciplín
Irský dluhový problém – příběh skomírajícího keltského tygra Bakalářská práce
Autor:
Filip Čech Bankovní management
Vedoucí práce:
Strakonice
Ing. Gabriela Mongodi, Ph.D.
Prosinec, 2013
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. Strakonice 6. prosince 2013
Filip Čech
Poděkování Děkuji všem, kteří svou podporou, znalostmi a zkušenostmi umoţnili vznik této práce. Předně tedy rodině, dále profesorskému sboru BIVŠ a v neposlední řadě vedoucí mé práce, Ing. Gabriele Mongodi, Ph.D.
Anotace Předmětem této práce je analýza hospodářského boomu Irska a jeho následného pádu do dluhové krize. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první jsou zachyceny všeobecné, politické, historické a demografické informace o Irsku. Druhá se detailně zabývá hospodářským zázrakem Irska. Analyzuje vývoj Irska během období boomu, detailně vysvětluje jeho růst a související události. Třetí kapitola řeší příčiny ekonomického úpadku Irska a jeho strmý pád do dluhové pasti. Dále je zde zobrazen vývoj makroekonomických veličin během dluhové krize. Poslední kapitola zachycuje konkrétní snahy Irska, jak najít efektivní cestu z krize. Jsou zde také nastíněny moţnosti, jak se Irsko můţe s dluhy vypořádat. Klíčová slova: bankovní krize, dluhová krize, finanční krize, irsko, keltský tygr, krize
Annotation The objective of this work is to analyze Ireland's economic boom and its subsequent fall into a debt crisis. The work is divided into four chapters. First one describes general, political, historical and demographic background of Ireland. Second chapter is focused in detail on Ireland's economic miracle together with the related evaluation of its economic growth and related consequences. Third part is dealing with the reasons of the upcoming economic recession and following fall of Ireland into a debt trap. The impact of this recession and debt crisis is shown on various macroeconomic market indicators. Last chapter describes concrete steps of Ireland how to find an effective way from this crisis. As a result, several options are highlighted how the Ireland can deal with the final debts. Key words: banking crisis, Celtic Tiger, crisis, debt crisis, financial crisis, Ireland
Obsah
Úvod ............................................................................................................................... 8 Zvolené metody zpracování ........................................................................................ 9 1.
Irsko – všeobecné informace............................................................................ 10 1.1. Historie Irska................................................................................................... 10 1.1.1. Nezávislost Irska ...................................................................................... 10 1.1.2. Irsko ......................................................................................................... 10 1.2. Demografie ..................................................................................................... 11 1.2.1. Irská populace .......................................................................................... 11 1.2.2. Migrace v Irsku ........................................................................................ 12 1.3. Vnitropolitická charakteristika Irska............................................................... 14 1.3.1. Politický systém Irska .............................................................................. 14 1.3.2. Politický vývoj Irska ................................................................................ 14 1.4. Irsko a zahraničí .............................................................................................. 15 1.4.1. Zahraniční politika ................................................................................... 15 1.4.2. Členství v mezinárodních organizacích ................................................... 16
2.
Irský hospodářský zázrak ................................................................................ 17 2.1. Vybrané makroekonomické ukazatele ............................................................ 17 2.1.1. Hrubý domácí produkt ............................................................................. 17 2.1.2. Zaměstnanost a trh práce.......................................................................... 20 5
2.1.3. Inflace....................................................................................................... 23 2.1.4. Vývoz a dovoz ......................................................................................... 24 2.1.5. Veřejný rozpočet ...................................................................................... 30 2.2. Vzestup říše keltského tygra ........................................................................... 31 2.2.1. Vysvětlení boomu .................................................................................... 35 2.2.2. Zahraniční investice ................................................................................. 35 3.
Dluhová krize a její příčiny ............................................................................. 37 3.1. Bankovní krize ................................................................................................ 37 3.1.1. Anglo Irish Bank ...................................................................................... 39 3.2. Realitní bublina ............................................................................................... 41 3.3. Dopady dluhové krize ..................................................................................... 44 3.3.1. Národní dluh ............................................................................................ 44 3.3.2. Státní rozpočet.......................................................................................... 47 3.3.3. Hrubý domácí produkt ............................................................................. 48 3.3.4. Nezaměstnanost ....................................................................................... 49 3.3.5. Inflace....................................................................................................... 51 3.3.6. Zahraniční obchod.................................................................................... 52
4.
Cesta z krize ...................................................................................................... 54 4.1. Bankovní garance............................................................................................ 55 4.2. Převzetí podílu v bankách státem ................................................................... 56 4.2.1. Anglo Irish Bank Corporation Act 2009 .................................................. 57
6
4.3. National Asset Managenment Agency............................................................ 58 4.4. Finanční pomoc od EU ................................................................................... 59 4.5. Úspory a zvyšování daní ................................................................................. 60 4.6. Moţný vývoj ................................................................................................... 60 Závěr ............................................................................................................................ 62 Seznam použité literatury .......................................................................................... 65 Literatura................................................................................................................... 65 Elektronické zdroje ................................................................................................... 65 Seznam použitých grafů a tabulek ............................................................................ 70
7
Úvod Irsko bylo a je velice zajímavou zemí. Je zemí, která dala novou definici hospodářskému růstu západního světa a dokázala do té doby nepoznané. Růst hospodářství Irska od 90. let 20. století je něco, co nemá v dějinách Evropy srovnání. Nicméně z historie víme, ţe překotný růst bývá často následován pádem. To se stalo i v případě Irska. Z ekonomického premianta se rázem stala černá ovce, která se propadla na úroveň neméně výkonných ekonomik EU. Tento slavný a příkladný růst, který byl vykoupen neméně slavným pádem, se stal jednou z nejzajímavějších událostí, která píše novodobé ekonomické dějiny západního světa. V této práci se pokusím zodpovědět, co vedlo k onomu úspěchu a pádu Keltského tygra. Práce je rozdělena do několika kapitol, kde kaţdá se věnuje jedné etapě irského vývoje. Kapitola první, pojednává o historicko-politickém vývoji země. Ve druhé kapitole je zachycen vzestup Irska. Pomocí makroekonomických ukazatelů je znázorněn onen závratný vzestup. Zde je popsáno, jak k růstu došlo, co jej ovlivnilo a zapříčinilo. Zjednodušeně se dá říci, ţe Irsko bylo ve správný čas na správném místě. Je to skutečně obecně řečené, nicméně pravdivé. Irské zákony, pracovní síla, poloha, jazyková vybavenost a mnohé další faktory, byly připraveny ve správnou dobu. Doba, která je myšlena, byl počátek nového uspořádání světa skončila studená válka, padla ţelezná opona. Nová doba přišla i v oblasti nových technologií. Začalo masové rozšiřování počítačů do firem i domácností. Svět začal spojovat nový fenomén – internet. A přišlo i mnoho dalších moderních technologií. Vznikalo mnoho nových firem, které se vezly na vlně informačních technologií. Tento pokrok přicházel z velké části z USA. Tamní firmy začaly hledat most, který je propojí s Evropou. Tímto mostem se díky příznivému podnikatelskému klimatu stalo Irsko. Pokud cesta k úspěchu byla rychlá, tak pád byl ještě rychlejší. Třetí kapitola pojednává o úpadku Irska. Je zde zachycen propastný pád irské ekonomiky do nejniţších pater světové ekonomiky. Zároveň se zde dozvíme, proč se tomu tak stalo. Při hledání odpovědí zjistíme, ţe pád byl zapříčiněn mnohem snáze, neţ by se mohlo zdát. Pokud pomineme celospolečenskou vinu, respektive lenost a nezájem občanů Irska, tak hlavní viníci jsou poměrně snadno k dohledání. Jednalo se především a v první řadě o chybná rozhodnutí politiků, neskutečně 8
neschopný dohled nad finančními trhy a omezenost bankovního vedení. Všichni viníci však mají jedno společné – nikdo nechtěl vidět, ţe jejich Keltský tygr začíná pomalu umírat. Je skutečně aţ zaráţející, jak ignorace potencionálních problémů a opíjení se dočasnými úspěchy, můţe zničit něco tak silného. Nakonec se stalo to, co si nikdo nechtěl připustit. Keltský tygr podlehl své zanedbané péči. Poslední kapitola pojednává o snaze zachránit, co se dá. Jsou zde sepsána všechna opatření, která vláda Irska přijala, ve snaze zachránit hospodářství. Říká se, ţe cesta do pekel je lemována dobrými úmysly. Zde toto pořekadlo našlo své uplatnění. Byla přijata různá opatření, která pravděpodobně způsobila škodu větší, neţ kdyţ by neexistovala. Pevně věřím, ţe tato práce přinese ucelený pohled na jednu z nejzajímavějších ekonomických událostí Evropy 21. století.
Zvolené metody zpracování Pro dosaţení cíle práce byly pouţity následující metody vědecké práce: metoda indukce a dedukce a analyticko-syntetická metoda. Zvolené metody se vhodně prolínají, doplňují a jsou vhodné pro zpracování dané problematiky. Díky těmto metodám bylo moţno dosáhnout cíle práce.
9
1.
Irsko – všeobecné informace
1.1. Historie Irska1 Od počátku dějin se Irsko snaţilo stát samostatným. Nicméně tato cesta nebyla snadná a bylo zde mnoho překáţek. Ať uţ hovoříme o vpádech Vikingů či o následné nadvládě Anglie. Irsko se často dokázalo přiblíţit k samostatnosti, ta však vţdy byla přerušena cizím zásahem.
1.1.1. Nezávislost Irska Snaha o nezávislost Irska eskalovala v anglo–irskou válku. Ta započala 21. ledna 1919 a trvala aţ do 11. července 1921. Tato krvavá válka skončila uzavřením anglo-irské dohody 6. prosince 1921. Dohoda umoţnila vznik svobodného irského státu z 26 hrabství, jenţ zůstal součástí Britského dominia. Nicméně 6 hrabství zůstalo územím Velké Británie a dostalo svůj parlament. Irsko tedy bylo rozděleno na Severní Irsko a Irsko. Rozdělení Irska vedlo k občanské válce, která započala 28. června 1922 a skončila 24. Května 1923. V prosinci 1937 byla schválena nová ústava, čímţ Irsko opět oslabilo vazby na Velkou Británii. K definitivnímu odtrţení Irska od Velké Británie došlo 18. dubna 1949, kdy se Irsko definitivně oddělilo od Britského společenství.
1.1.2. Irsko Po svém osamostatnění Irsko zaţívalo léta prosperity, také však několik krizí. Po nadvládě Velké Británie, vstupovalo Irsko do světa, jako dobře připravený stát. Mělo dobré bankovnictví, právní systém či školství. Zároveň patřilo mezi jedny z nejbohatších států Evropy, protoţe nebylo postiţeno válkou. Nicméně následovala léta, která díky špatným politickým rozhodnutím pomalu posouvala Irsko níţe v ţebříčku vyspělých zemí. Postupem času však ekonomika Irska začala opět růst. Země se jiţ v roce 1973 připojila do Evropského hospodářského společenství (EHS). Toto členství pozitivně ovlivnilo ekonomiku Irska. Díky vstupu do EHS se do Irska začali přesouvat společnosti z odvětví elektroniky, chemického a farmaceutického průmyslu. Zároveň se značně zlepšilo školství,
1
Zpracováno dle: FRANK, Jan. Irsko. Libri, Praha, 2006, 144s, ISBN 80-277-294-5
10
zahraniční obchod či kultura. Ve zpětném pohledu byl vstup do EHS pro Irsko velice pozitivní. Konec 70. let a léta 80. byla pro Irsko velice bouřlivou dobou ve všech směrech. Přišly problémy s teroristickou organizací IRA, problémy ve společnosti i ekonomice. Klid a výrazný rozvoj přišly do Irska aţ v devadesátých letech. V tomto období se Irsko transformovalo z chudého člena EHS na bohatého a úspěšného spojence.
1.2. Demografie 1.2.1. Irská populace Podle posledního sčítání obyvatel2 ţije v Irsku celkem 4 588 2523 občanů. Z toho je 2 315 533 ţen a 2 272 699 muţů. Hustota zalidnění je 64,84 obyvatel/km2. Hustota zalidnění je v rámci Evropské unie jedna z nejmenších.5 S ohledem na vývoj počtu obyvatel je třeba připomenout, ţe od roku 1801 do roku 1841 došlo k nárůstu obyvatel ze zhruba 4 miliónů na 8 miliónů. Následoval však velký hladomor, který způsobil smrt mnoha obyvatel Irska. Další velká část obyvatelstva během druhé poloviny 19. století emigrovala. To mělo za následek, ţe populace Irska v roce 1901 činila jen 3 221 8236 obyvatel. I během první poloviny 20. století pokračovala vlna emigrace a s tím související úbytek populace. Tento trend se měnil aţ v průběhu druhé poloviny 20. století. V grafu číslo 1 je znázorněn vývoj počtu obyvatel Irska, dle údajů Irského statistického úřadu.
2
Poslední sčítání bylo v roce 2011. Zdroj: Zdroj: Central Statistics Office Ireland, [online], 2013, [2013-10-10], dostupné na www.cso.ie 4 Zdroj: United Nations Statiscics Division. [online] 2013, [2013-10-11], dostupné na http://data.un.org/CountryProfile.aspx?crname=Ireland 5 Zdroj: Zdroj: Central Statistics Office Ireland, [online], 2013, [2013-10-10], dostupné na www.cso.ie 6 Zdroj: Zdroj: Central Statistics Office Ireland, [online], 2013, [2013-10-10], dostupné na www.cso.ie 3
11
Graf 1 Vývoj populace v Irsku (1901-2011)
Vývoj populace v Irsku mezi roky 1901 - 2011 5000000 4500000 4000000
Populace
3500000 3000000 2500000
Muži
2000000
Ženy
1500000
Celkem
1000000 500000 2011
2006
2002
1996
1991
1986
1981
1979
1971
1966
1961
1956
1951
1946
1936
1926
1911
1901
0
Rok Zdroj: CSO, vlastní zpracování7
1.2.2. Migrace v Irsku Samostatné poválečné Irsko trpělo emigrací mnoha svých občanů. Tato emigrace probíhala hlavně do USA a Velké Británie. Svého minima v počtu obyvatel dosáhlo Irsko v roce 1961. V tomto roce zde ţilo jen 2 818 341 obyvatel. Pokles obyvatel Irska se obrátil v 70. letech, coţ je připisováno vstupu Irska do EHS. Mnoho lidí si od toho slibovalo zlepšení situace v zemi. Nicméně bouřlivá 80. léta tento trend změnila a mnoho lidí se opětovně uchýlilo k emigraci. Počátek 90. let znamenal nový nárůst obyvatelstva. Politická situace v zemi se uklidnila a pro Irsko začala zlatá léta. Imigrace měla v době ekonomického boomu na Irsko pozitivní dopad. S tím jak rostla ekonomika země a zaměstnanost, tak vznikala poptávka po pracovní síle. Tato poptávka byla z počátku pokrývána domácí nabídkou. Nicméně s růstem ekonomiky, zaměstnanosti, důchodů a úspor domácností, začala růst poptávka po větším mnoţství statků a sluţeb. Vzniklá poptávka by se dala jen těţko pokrýt z nabídky domácí pracovní síly. Respektive nedala by se dost dobře pokrýt bez výrazného nárůstu ceny práce. Tím pádem by rozvoj v určitém odvětví značně zpomalil a společně s tím by došlo k nárůstu ceny práce, 7
Zdroj: Central Statistics Office Ireland, [online], 2013, [2013-10-12], dostupné na www.cso.ie
12
jelikoţ ta by se na daném trhu stala vzácnou. V tomto ohledu byla imigrace pro Irsko přínosem. Dalším kladem, který imigrace přinesla, je zvýšení příjmů státního rozpočtu. Lidé, kteří imigrovali do Irska, zde byli kvůli pokrytí nabídky práce. Díky tomu, se stali přínosem národního hospodářství Irska. Jako zaměstnanci zde totiţ platili daně. Zároveň jako příjemci důchodů zde poptávali statky a sluţby a tím dále napomáhali hospodářství země. Z výše uvedených důvodů je patrné, ţe imigrace byla pro Irsko přínosná. Jenţe tato skutečnost platí jen v dobách růstu. V případě recese hospodářství se můţe obrátit proti státu. Část imigrantů zemi opustí, ale z některých se stanou občané. Tím vyvstane problém v případě propadu hospodářství. Dojde k růstu nezaměstnanosti a tím se zvýší výdaje státu. Z dřívějšího přínosu se stává hrozba. Je tedy nutné, aby stát své dřívější příjmy transformoval na současné výdaje v podobě různých podpor či dávek. Teoreticky by to nemusel být takový problém. Lidé v době růstu poskytli v podobě daní dostatečné prostředky na pokrytí nastalé situace. Nicméně neţijeme v učebnicích či ideálech. Vláda v době růstu obvykle nemyslý na horší časy a nespoří, nýbrţ motivována výší příjmu, ještě více utrácí.
Graf 2 Migrace v Irsku 1951 – 2013
Migrace v Irsku 1951 - 2013 120 100
60 40 20
2011
2008
2005
2002
1999
1996
1993
1990
1987
1984
1981
1978
1975
1972
1969
1966
1963
1960
-40
1957
-20
1954
0
1951
Migrace v tisících
80
-60 -80
Rok Zdroj: CSO, vlastní zpracování8
8
Zdroj: Central Statistics Office Ireland, [online], 2013, [2013-11-10], dostupné na www.cso.ie
13
1.3. Vnitropolitická charakteristika Irska 1.3.1. Politický systém Irska9 Politický systém v Irsku je dvoukomorový parlament s presidentem v čele státu. Tento parlamentní systém se nazývá Oireachtas. V Irsku je hlavou státu president. Ten je volen v přímé volbě a zastává svoji funkci po dobu 7 let, kdy můţe být opět zvolen. President zde můţe vládnout nejvíce po dvě období, tedy 14 let. Více ho jiţ není moţno zvolit. Presidentem v Irsku se můţe stát v podstatě jakýkoliv občan Irska, jemuţ je alespoň 35 let. Irský president nemá téměř ţádné pravomoci a jeho hlavní funkcí je reprezentace státu. V současné době je presidentem Irska Michael D. Higgins, který je jiţ 9. irským presidentem. Zvolen do funkce byl 11. listopadu 2011. Zákonodárnou moc v Irsku představuje dvoukomorový parlament. Ten se skládá z horní komory a dolní komory. Horní komora neboli senát se nazývá Seanad Éireann, má 60 členů. Dolní komora se nazývá Dáil Éireann a má v současnosti 166 členů, z nichţ jeden je předsedou.
1.3.2. Politický vývoj Irska10 Od svého vzniku měla republika Irsko aţ do roku 1972 rozdělenu politickou moc mezi dvě strany. Jednalo se o stranou Fianna Fáil, jenţ politické scéně Irska vydrţela vládnout po dlouhou dobu. Druhou stranou byla Fine Gael. Ta se dostala k moci v roce 1972, nicméně nepřinesla nic nového a voliči ji v následujícím volebním období opakovaně nezvolili. V roce 1977 byla pomocí hlasů voličů k moci opět dovedena Fianna Fáil. Ta měla ve svém volebním období značné problémy. Nicméně podařilo se jí je korigovat. Přes problémy tedy vydrţela celé volební období, kdy vládla jako jednobarevná vláda. 80. léta však byla pro zemi velice nestabilní a v letech 1981 a 1982 se na tamní politické scéně vystřídaly hned tři vlády. Velkou změnou pro Irsko představoval rok 1987. V tomto roce vyhrála volby strana Fianna Fáil. Ta vytvořila koalici se stranou Fine Gael a nově vznikla strana Progressive Democrets. Rok 1987, kromě zmíněné koalice, přinesl tzv. Program národní obnovy. Tento program, který vznikl podporou silné koalice, přinesl do Irska výraznou změnu. Jednalo se 9
Zpracováno dle: Wikipedia, Politics of the Republic of Ireland, [online], 2013 [2013-10-15]. dostupné na http://en.wikipedia.org/wiki/Politics_of_the_Republic_of_Ireland 10 Zpracováno dle: FRANK, Jan. Libri, Praha, 2006, 144s, ISBN 80-277-294-5
14
hlavně o jakousi formu plánování, která byla známa ze zemí, jako je Japonsko či Francie. Tato politika přetrvala v Irsku aţ do dnešních dnů. Z počátku nebyl efekt nové politiky příliš zřetelný. Ačkoli to bylo právě to, co přineslo Irsku onu ekonomickou prosperitu. Díky svému pomalému nástupu, Fianna Fáil jiţ další volby nevyhrála. Následující léta vznikaly menší strany, které začaly odebírat hlasy největším hráčům. Během roku 1994 nastal krach koalice Fianna Fáil a Labou Party. Strana Labour Party zaloţila novou koalici se stranou Fine Gael a Democratic Left. I přes malá očekávání se koalice představila jako silná vláda a vydrţela po celé volební období. Úspěšná vláda koalice nepřetrvala a v dalších volbách v roce 1997 se k moci opět vrátila strana Fianna Fáil. Ta své vítězství opakovala i ve volbách následujících. Díky těmto vítězstvím se stala první stranou v Irsku, která byla zvolena třikrát v řadě. Dominanci strany Fianna Fáil ukončila aţ krize, postihující Irsko velice tvrdě. Poslední volby v roce 2011 vyhrála strana Fine Gael, která uzavřela koalici s levicovou stranou Labour Party.
1.4. Irsko a zahraničí 1.4.1. Zahraniční politika11 Pro Irsko je typická závislost na Velké Británii, která je daná historickými vazbami a hlavně geografickou polohou Irska. Z této závislosti se Irsko postupem času snaţilo vymanit. Jedním z velkých mezníků v tomto ohledu byl vstup do Evropského hospodářského společenství (EHS) v roce 1973. Díky tomu se Irsko dostalo do evropských institucí a tato situace mu pomohla v přesměrování svých zájmů na kontinentální Evropu. Po staletí trvající protibritské nálady se zmírňovaly společně s růstem ekonomiky Irska, který započal v devadesátých letech. Pro Irsko je také do značné míry typické silné pouto se Spojenými státy americkými. Prvopočátek tohoto vztahu byl zaloţen díky emigraci miliónů Irů do USA. Ekonomické vztahy s USA se nejvíce prohlubovaly od počátku devadesátých let, kdy pro řadu amerických firem bylo Irsko velice lákavé. Důvody této obliby spočívaly v tom, ţe komunikačním jazykem je v Irsku angličtina, nízké daně a mzdy zaměstnanců. Irsko tedy bylo ideálním kandidátem pro řadu firem z USA, které chtěly expandovat do Evropy. Právě tato spolupráce
11
Zpracováno dle: Department of Foreign Affairs and Trade, [online]. 2013, [2013-10-15]. dostupné na www.dfa.ie
15
s USA se pro Irsko stala více neţ zásadní v jeho budoucím vývoji. Hlavně díky společnostem ze Spojených států se Irsku podařila nastartovat ekonomika v přímo ukázkovém tempu a zahájit Irský hospodářský zázrak.
1.4.2. Členství v mezinárodních organizacích Od svého zaloţení se Irsko snaţilo co nejvíce proniknout do mezinárodního dění. Nevýhodná geografická poloha Irsku znesnadňovala vstup do mezinárodního světa obchodu. Nicméně to se začalo postupem času měnit. Hlavní roli, zde sehrál vstup Irska do EHS. Tím Irsko zmírnilo závislost na Velké Británii a umoţnilo mu směřovat svoji zahraniční politiku na kontinentální Evropu. Od svého vstupu do EHS se tedy Irsko co nejvíce snaţilo dosáhnout rovnoprávnosti v institucích EHS. Do června roku 2013 Irsko předsedalo Evropské unii. Irsko je také členem v následujících organizacích12: ADB (nonregional member), Australia Group, BIS, CD, CE, EAPC, EBRD, ECB, EIB, EMU, ESA, EU, FAO, FATF, IAEA, IBRD, ICAO, ICC (national committees), ICRM, IDA, IEA, IFAD, IFC, IFRCS, IGAD (partners), IHO, ILO, IMF, IMO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO, ITSO, ITU, ITUC (NGOs), MIGA, MINURSO, MONUSCO, NEA, NSG, OAS (observer), OECD, OPCW, OSCE, Paris Club, PCA, PFP, UN, UNCTAD, UNESCO, UNHCR, UNIDO, UNIFIL, UNITAR, UNOCI, UNRWA, UNTSO, UPU, WCO, WHO, WIPO, WMO, WTO, ZC
12
Zdroj: Central Intelligence Agency, [online], 2012 [2013-10-20] dostupné na: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ei.html
16
2.
Irský hospodářský zázrak
2.1. Vybrané makroekonomické ukazatele Před vstupem do EHS byla irská ekonomika výrazně závislá na Velké Británii. Tento fakt způsobovala hlavně geografická poloha Irska. Nicméně vstupem Irska do EHS se tato situace začala měnit. Díky tomuto kroku se Irsku otevřely nové moţnosti. Začala snaha o omezení závislosti Irska na Velké Británii a o navázání obchodních kontaktů v Evropě.
2.1.1. Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt představuje tok zboţí a sluţeb, které jsou vyrobené v určité zemi za dané období. Hrubý domácí produkt je základním makroekonomickým ukazatelem, podle kterého můţeme určit výkonnost ekonomiky a ţivotní úroveň daného státu. Zahrnuje statky dlouhodobé i krátkodobé spotřeby.13 Hrubý domácí produkt v Irsku rostl prakticky nepřetrţitě od vzniku Irska, avšak tento růst nebyl nijak výrazný. První výraznější změnu v tomto ohledu přinesl rok 1973, kdy se Irsko stalo novým členem EHS. Na grafu níţe je vidět vývoj reálného HDP na obyvatele (v běţných cenách) v Irsku v EUR. Graf 3 HDP per capita Irsko (1995-2008)
HDP na obyvatele v tržních cenách 50000
EUR
40000 30000 20000
14400 16200
19600 21200
24100
27800
30400
33200 35200
36900
39200
41600 43100 40100
10000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 EUR na obyvatele
Zdroj: EUROSTAT, vlastní zpracování14
13 14
Zdroj: Holman, Robert. Ekonomie. 4. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, 710 s., ISBN 80-7179-891-6 Zdroj: Eurostat, [online], 2013, [2013-10-29], dostupné na epp.eurostat.ec.europa.eu
17
Na grafu číslo 3 můţeme názorně vidět, ţe zhruba od roku 1995 byl růst poměrně plynulý. Zastavil se aţ v roce 2008 v důsledku krize. Absolutně nevyššího růstu reálného HDP na obyvatele bylo dosaţeno na konci devadesátých let. Graf 4 Roční změna reálného HDP Irsko (1995-2008)
Meziroční změna HDP 12 11.3
10 8
11
10.6
9.7 8.9
%
6 4
5
6.1
5.4 3.7
2
5.5
5
4.2
0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 -2 -2.2
-4
Zdroj: EUROSTAT, vlastní zpracování15 Graf číslo 4 znázorňuje procentuální změnu HDP Irska v letech 1995 – 2008. Je zde vidět zřetelný a velice silný nárůst HDP, který ukončila aţ krize roku 2008. Tento nárůst byl skutečně velice markantní v porovnání s tempem růstu HDP v EU. Na grafu číslo 5 je zobrazena reálná roční změna HDP pro Evropskou unii. Je zde vidět, ţe reálné HDP Evropské unie rostlo pomaleji v porovnání s HDP Irska. V této časové periodě se po hospodářské stránce zemím Evropské unie také dobře dařilo. V porovnání s meziročním nárůstem reálného HDP v Irsku, je jasně vidět, ţe ekonomika Irska v daném období skutečně excelovala.
15
Zdroj: Eurostat, [online], 2013, [2013-10-29], dostupné na epp.eurostat.ec.europa.eu
18
Graf 5 Roční změna reálného HDP EU(28) (1996-2008)
Roční % změna HDP v EU (28) 4.5 3.9
4
3.4
3.5 2.9
3
2.9
2.9 2.6
%
2.5 2
3.2
1.9
2.2
2 1.3
1.5
1.5
1 0.4
0.5 0
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: EUROSTAT, vlastní zpracování 16 Další neméně zajímavá ukázka HDP jednotlivých ekonomik je vyjádření HDP na obyvatele pomocí standardů kupní síly. Standard kupní síly (PPS) - jedná se o uměle vytvořenou měnovou jednotku, která je vyuţívána v mezinárodních srovnáních. Největší výhodou standardu kupní síly je, ţe se zde do určité míry vyrovnávají rozdíly, které jsou mezi kupní silou národních měn jednotlivých států. Zjednodušeně můţeme říct, ţe za jeden PPS by bylo moţno koupit stejné mnoţství zboţí či sluţeb ve všech porovnávaných zemích.17 Právě s vyuţitím standardu kupní síly je vytvořen graf číslo 6. Na grafu je HDP na obyvatele vyjádřené ve standardu kupní síly v relaci k průměru EU 28, který je roven 100. V případě, ţe je index v určité zemi vyšší neţ 100, znamená to, ţe HDP na obyvatele této země je vyšší, neţ je průměr EU 28 a naopak. Díky porovnání standardu kupní síly je vidět, ţe Irsko vysoce převyšovalo průměr EU. V této době patřila výše standardu kupní síly k nejvyšším v EU.
16
Zdroj: Eurostat. [online], 2013 [2013-10-29]. dostupné na epp.eurostat.ec.europa.eu Zdroj: Český statistický úřad, Evropský srovnávací program. [online] 2013[2013-10-16]. dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/evropsky_srovnavaci_program 17
19
Graf 6 HDP v Irsku v PPS, EU 28, (2001-2008)
HDP v Irksku v PPS 150 145 145
142
%
146
143
139
140 135
146
134 131
130 125 120 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: EUROSTAT, vlastní zpracování18
2.1.2. Zaměstnanost a trh práce Pokud se podíváme do historie Irska, tak snadno zjistíme, ţe nezaměstnanost, zde byla velkým problémem po většinu času. V podstatě se dá říci, ţe do počátku Irského hospodářského boomu, se Irsko potýkalo s nedostatečnou nabídkou pracovních míst. Irský lid se s touto situací naučil vypořádat po svém. Kdyţ byl velký nedostatek pracovních míst, tak řada lidí jednoduše změnila trh. Částečně to bylo způsobeno tím, ţe Irsku se nedařilo vytvořit takové prostředí na trhu, které by umoţňovalo jeho rozvoj. Z tohoto důvodu bylo pro mnoho lidí snadnější emigrovat a hledat práci jinde, neţ doufat v zázrak. Ten se však v devadesátých letech dostavil a vše se začalo obracet k lepšímu. Zaměstnanost začala prudce růst, stejně jako poptávka po pracovní síle. Od počátku devadesátých let začíná prudký pokles nezaměstnanosti. Ten byl zapříčiněn otevřením Irska světu a příchodem nových zahraničních firem, které zde zakládaly své pobočky pro expanzi do Evropské unie. Na grafu číslo 7 je znázorněna změna míry nezaměstnanosti v Irsku. Je vidět velmi zřetelný pokles nezaměstnanosti během devadesátých let. Tento pokles kulminoval počátkem 18
Zdroj: Zdroj: Eurostat. [online], 2013, [2013-10-22]. dostupné na epp.eurostat.ec.europa.eu
20
nového tisíciletí. Zároveň je zde zobrazen obrovský rozdíl mezi zaměstnaností v eurozóně (EU12)19 a Irska. Společně s předcházejícími informacemi o HDP, je zde jasně vidět téměř „raketový“ vzestup ekonomiky Irska.
Graf 7 Míra nezaměstnanosti v Irsku a Eurozóně (1993-2011)
Zdroj: EUROPEAN COMMISSION20 Na grafu je vidět, ţe míra nezaměstnanosti klesla z téměř 16% v roce 1993 aţ na úroveň okolo 4 % v roce 2001. Od roku 1993 do roku 2001, tedy v době největšího růstu zaměstnanosti, poklesla nezaměstnanost v Irsku téměř o 12% během 8 let. Po roce 2001 se nezaměstnanost ustálila na rozmezí 4 – 5 %. Takto stabilní byla nezaměstnanost i přes skutečnost, ţe Irsko jako jedna z prvních zemí Evropské unie, otevřelo svůj pracovní trh pro občany členských zemí EU. Na grafu číslo 8, vidíme zobrazenou celkovou zaměstnanost v Irsku. Míra zaměstnanosti a nezaměstnanosti má být z logiky věci inverzní. V případě, ţe porovnáme tyto údaje s údaji z grafu číslo 7, tak uvidíme inverzní průběh obou grafů.
19
12 členů eurozóny (2006): Rakousko (AT), Belgie (BE), Finsko (FI), Francie (FR), Německo (DE), Irsko (IE), Italie (IT), Lucembursko (LU), Holandsko (NL), Portugalsko (PT), Španělsko (ES), Řecko (EL) 20 European Commission, Ireland's economic crisis [online], 2012, [2013-10-23], dostupné na http://ec.europa.eu/ireland/key-eu-policy-areas/economy/irelands-economic-crisis/index_en.htm
21
Graf 8 Míra zaměstnanosti Irsko (1995-2008)
Míra zaměstnanosti Irsko 75 73 71 69
%
67 65 63 61 59 57 55 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: EUROSTAT, vlastní zpracování 21 S ohledem na zaměstnanost je ještě příhodné uvést zaměstnanost v jednotlivých sektorech ekonomiky. Výše jednotlivých ukazatelů je velice podobná jako v ostatních vyspělých zemích světa. Klasicky největší podíl na zaměstnanosti mají sluţby. Ve sluţbách bylo v Irsku v poslední dekádě zaměstnáno stabilně něco přes 60 % z celkového počtu zaměstnaných osob. Pro rok 2012 to bylo jiţ 72%. Jak bylo uvedeno, podíl zaměstnanců ve sluţbách je v posledních letech téměř totoţný. Nicméně od roku 1958 do roku 2001 se podíl zaměstnanců v sektoru sluţeb zvýšil o více neţ 25 %. I tato skutečnost nikterak nevybočuje ze standardu ostatních vyspělých zemí. Největší vliv mají klasické sluţby, jakou je finančnictví a bankovní sektor, či právní sluţby. Důleţitý je také turismus a sluţby, jenţ s ním souvisí. Například ubytovací zařízení, pohostinství či sluţby pro volnočasové aktivity. Je také bezesporu zajímavé, ţe oproti zbytku EU, tvoří poměrně velkou část zaměstnanců ve sluţbách operátoři call center. To je způsobeno zejména tím, ţe je zde úřední jazyk angličtina a ţe mezi místními je dostatek kvalifikovaných zaměstnanců.22
21
Zdroj: Eurostat, [online], 2013, [2013-10-26], dostupné na epp.eurostat.ec.europa.eu Zdroj: Central Intelligence Agency, [online], 2012, [2013-10-20] dostupné na: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ei.html 22
22
Druhým sektorem je podle výše zaměstnanosti průmysl. Celkový podíl sekundárního sektoru ekonomiky na HDP byl v roce 2002 49%23. Tento stav se do současnosti změnil, Irsko se jednoduše začalo pro západní společnosti stávat drahým. Sektor průmyslu však velice napomohl k zázračnému růstu Irska od devadesátých let. Hlavním tahounem tohoto sektoru se staly moderní technologie. Díky velice příznivým podnikatelským podmínkám se podařilo nalákat mnoho zahraničních investorů. Stejně jako ostatní vyspělé země i Irsko má sektor s nejmenší zaměstnaností tvořen pracovníky v zemědělství. Tento sektor si drţí jen několik málo procent z celkové zaměstnanosti a má dlouhodobě klesající trend. V současnosti je to jen 1,8%24. Je zde obsaţena hlavně zemědělská produkce, rybolov a lesnictví. Jistou roli zde hraje také těţba nerostných surovin.
2.1.3. Inflace Další z neméně důleţitých ukazatelů výkonu ekonomiky státu je inflace. Pro zobrazení inflace v Irsku je pouţit index spotřebitelských cen. Je zvolen pro to, ţe je to všeobecně nejpouţívanější způsob měření inflace, který je pouţíván statistiky. V indexu spotřebitelských cen se pouţívá tzv. spotřební koš. Spotřební koš je tvořen tak, aby co nejlépe zachycoval strukturu spotřeby běţných domácností. Spotřební koš tedy zahrnuje ceny např. potravin, alkoholu, bydlení, dopravy, kultury, vzdělávání, zdravotnictví atp. Statistický úřad poté pravidelně sleduje ceny všech sloţek spotřebního koše a zaznamenává jejich změny.25 Na grafu číslo 9 je zachycen vývoj inflace, zachycující roční změnu indexu spotřebitelských cen mezi roky 1995 – 2008. Pomocí grafu indexu spotřebitelských cen je jasně patrný vývoj inflace v Irsku.
23
Zdroj: Central Statistics Office Ireland, [online], 2013, [2013-11-02], dostupné na www.cso.ie Zdroj: Zdroj: Central Intelligence Agency, [online], 2012, [2013-10-20] dostupné na: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ei.html 25 Zpracováno dle: Český statistický úřad, Inflace, míra inflace – metodika, 2013, (2013-10-15), dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace 24
23
Graf 9 Roční změna indexu spotřebitelských cen (1995-2008)
Roční změna indexu spotřebitelských cen, 1995 - 2008 %
5.6 4.9
4.9
4.6 4
4.1
3.5 2.5
2.4 1.6
1.5
2.2
2.5
1.6
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: CSO, vlastní zpracování 26
2.1.4. Vývoz a dovoz Od počátku devadesátých let se Irsko stávalo otevřenou ekonomikou a postupně si začalo zlepšovat obchodní bilanci. Díky své otevřenosti a dobrým podmínkám pro zahraniční subjekty se Irskému zahraničnímu obchodu začalo dobře dařit. Toto tvrzení dobře dokládají konkrétní čísla vývozu a dovozu Irska. Na základě údajů je dobře patrné, ţe zahraniční obchod Irska je v dobré kondici a od počátku devadesátých let vykazuje přebytek obchodní bilance. Tento stav je znázorněn na grafu číslo 10.
26
Zdroj: Central Statistics Office Ireland, [online], 2013, [2013-11-15], dostupné na www.cso.ie
24
Graf 10 Zahraniční obchod Irsko (1990-2012)
Vývoj zahraničního obchodu 100 90 80 miliard EUR
70 60 50 40 30 20 10
Obchodní bilance
export
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
0
Import
Zdroj: CSO, vlastní zpracování27 Vidíme, ţe například v roce 1990 činil export Irska 18,2 miliard EUR. V roce 2002 to však bylo jiţ 93,68 miliard EUR. Tento fakt je zapříčiněn hlavně zahraničními společnostmi, které zde mají své pobočky. Odhaduje se, ţe zahraniční firmy, které působí v Irsku, exportují své zboţí z téměř 95%. Například můţeme zmínit firmy Intel, Microsoft a Dell. Nicméně samotný export není vše. Důleţitá je celková obchodní bilance. Tu má Irsko vynikající. Od počátku devadesátých let je stále v přebytku, který má převáţně rostoucí tendenci. Jen v roce 2002 tvořil tento přebytek přes 38 miliard EUR. Časopis Spiegel napsal v roce 2005 článek o úspěchu Irska na poli softwarových produktů. V tomto článku píše, ţe jen za rok 2003 Irsko exportovalo software v hodnotě 14 miliard EUR a předstihlo tak ostatní státy světa. Tím překonalo USA či Čínu.28 Irský zahraniční obchod nebyl výrazně zasaţen recesemi různých odvětví. Tato skutečnost je zaloţena na exportu z různorodých odvětví. Irsko totiţ není závislé na jedné dominující části průmyslu, ale Irský exportní průmysl se skládá z více odvětví. Coţ mu poskytuje jistou ochranu proti recesi jednotlivých odvětví. Skladbu odvětví ilustruje přiloţená tabulka číslo 1. 27
Zdroj: Central Statistics Office Ireland. [online]. 2013. [2013-11-16], dostupné na www.cso.ie Hoffmann, Kevin. Ireland. Spiegel. [online]. 2005, [2013-10-25]. Dostupné z http://www.spiegel.de/international/spiegel/ireland-how-the-celtic-tiger-became-the-world-s-softwareexport-champ-a-348682.html 28
25
Tabulka 1 Vývoz podle tříd SITC (2004-2008)
(Hodnoty v milionech dolarů, růst a podíly v procentech)
SITC
2008
0+1 2+4 3 5 6 7 8 9 Celkem
12 164,3 1 923,5 1 224,2 64 901,0 2 431,8 27 099,3 13 014,3 4 100,0 126 858,4
Průměrný růst (%) 2004-2008 2007-2008 8,7 0,2 11,5 -9,9 25,4 30,7 8,7 10,6 2,5 -1,7 -1,0 -9,1 1,5 13,2 -3,1 7,7 5 4,4
2008 podíl 9,6 1,5 1,0 51,2 1,9 21,4 10,3 3,2 100
Zdroj: UNITED NATIONS, vlastní zpracování29 Pro rozdělení exportu je pouţita mezinárodní klasifikace SITC. V této klasifikaci je export rozdělen do deseti různých tříd. Jednotlivé třídy jsou následující:30 0, Potraviny a ţivá zvířata; 1, Nápoje a tabák; 2, Suroviny nepoţivatelné s výjimkou paliv 3, Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4, Ţivočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5, Chemikálie a jiné příbuzné výrobky jinde neuvedené 6, Trţní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7, Stroje a dopravní prostředky 8, Průmyslové spotřební zboţí 9, Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné
29
Zdroj: United Nations Commodity Trade Statistics Database. [online], 2013 [2013-10-9]. Dostupné na: http://data.un.org/CountryProfile.aspx?crName=IRELAND 30 Zdroj: Český statistický úřad, Standardní mezinárodní klasifikace zboţí, 4. revize. [online]. 2012 [2013-10-2] . dostupné na http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/AD002CF78A/$File/60011209j02_c.pdf
26
Z uvedené tabulky vyplívá, ţe jednoznačně největší podíl na celkovém vývozu z Irska má třída 5, tedy Chemikálie a jiné příbuzné výrobky jinde neuvedené. Největší z této skupiny a zároveň nejvíce vyváţená poloţka jsou léky. Celkem jich za rok 2007 bylo vyvezeno za více neţ 15 miliard USD31. I ostatní výrobky z páté třídy tvoří vrchol vývozu. Z pěti nejvyváţenějších produktů Irska mezi lety 2006 – 2008 jsou čtyři z páté třídy. Druhá nejvýznamnější třída dle klasifikace SITC je třída 7, tedy stroje a dopravní prostředky. Zde podle uvedených údajů bylo v roce 2008 celkem vyvezeno zboţí za více neţ 27 miliard USD32. Největší podíl na vývozu této skupiny měly v roce 2007 stroje pro automatické zpracování dat. Jen podíl této skupiny na celkovém exportu činil v roce 2007 téměř 12 miliard USD. V první desítce top exportu z Irska za rok 2006 – 2008, obsadila sedmá třída tři místa. Třetí největší poloţka irského exportu je třída 8, kterou tvoří průmyslové spotřební zboţí. V roce 2008 tvořila třída celých 13 miliard USD. Nejvýznamnější skupinou z této třídy jsou ortopedické pomůcky. Jen za rok 2007 jich bylo vyvezeno za více neţ 3 miliardy USD. Ortopedické pomůcky zároveň obsadily 9. místo v top ten irského exportu. Pro zobrazení exportu Irska v rámci jednotlivých zemí, je přiloţena tabulka číslo 2. V této tabulce je seznam zemí, seřazen podle objemu celkového příjmu exportu Irska.
31
Zdroj: United Nations Commodity Trade Statistics Database. [online], 2013 [2013-10-9]. Dostupné na: http://data.un.org/CountryProfile.aspx?crName=IRELAND 32 Zdroj: United Nations Commodity Trade Statistics Database. [online], 2013 [2013-10-9]. Dostupné na: http://data.un.org/CountryProfile.aspx?crName=IRELAND
27
Tabulka 2 Export do Irska dle tříd SITC (2008)
Export hlavních zemí podle tříd SITC v roce 2008 (Hodnota celkem v milionech dolarů)
Země
Celkem
USA 24 509,5 Velká Británie 23 331,4 Belgie 17 936,2 Něměcko 8 979,9 Francie 7 310,8 Španělsko 5 277,5 Nizozemí 4 453,3 Itálie 4 431,8 Švýcarsko 3 759,3 Japonsko 2 502,3 Svět 126 858,5
0+1 2,1 25,3 1,4 5,1 10,5 5,9 12,3 12,2 0,6 1,7 9,6
2+4 0,1 2,5 0,5 1,9 1,5 2,3 5,0 1,3 0,1 0,0 1,5
Podíly podle tříd SITC (%) 3 5 6 0,2 64,5 0,6 2,8 31,0 5,0 0,0 92,3 0,2 0,3 34,0 4,3 0,3 47,1 1,1 0,3 68,7 1,3 1,8 18,1 1,1 0,9 57,1 1,7 0,0 90,9 0,3 0,0 36,2 0,8 1,0 51,2 1,9
7 11,4 19,2 3,3 41,1 28,0 14,0 28,3 13,9 4,9 25,6 21,4
8 17,3 9,3 1,9 8,7 9,1 5,4 30,3 10,1 1,5 32,7 10,3
9 3,7 4,8 0,4 4,5 2,5 2,1 3,0 2,9 1,7 2,9 3,2
Zdroj: UNITED NATIONS, vlastní zpracování33
Z tabulky je zřetelné, ţe největším dovozcem irského zboţí je USA, po které následuje Velká Británie a Belgie. Na grafu číslo 10 (viz. str. 25) je vidět, ţe křivka dovozu prakticky kopíruje křivku vývozu. Změna ve výši exportu přímo ovlivňuje výši dovozu. Je to způsobeno tím, ţe irsko nemá dostatečnou surovinovou základnu. Tedy, ţe na vlastní produkci potřebuje dovézt suroviny či díly pro další zpracování. Velký podíl exportu Irska zaujímá farmaceutický a chemický průmysl. Na celou fázi výrobního procesu Irsko nemá potřebné suroviny a je třeba je dováţet. Obdobně to platí v elektrotechnickém průmyslu. Proto pokles zahraniční poptávky a tudíţ i exportu Irska, nutně znamená pokles dovozu do Irska. Proto tyto křivky téměř kopírují svůj tvar. Co se sloţení dovozu do Irska týče, tradičně největší část tvoří části a příslušenství kancelářských strojů, auta a ropné produkty. Tyto suroviny a výroky jsou od devadesátých let, co se hodnoty týká největší poloţkou importu Irska. V tabulce číslo 3, naleznete údaje o sloţení a hodnotě importu zboţí do Irska. V tabulce je opět pouţito členění do skupin SITC, dle druhu dováţeného zboţí. Hodnota dané skupiny dle SITC je zachycena pro rok 2008 a je zde uvedena změna mezi lety 2004-2008.
33
Zdroj: United Nations Commodity Trade Statistics Database. [online], 2013 [2013-10-9]. Dostupné na: http://data.un.org/CountryProfile.aspx?crName=IRELAND
28
Tabulka 3 Dovoz dle SITC (2004-2008)
(Hodnoty v milionech dolarů, růst a podíly v procentech)
SITC
2008
0+1 2+4 3 5 6 7 8 9 Celkem
7 920,4 1 565,3 9 579,2 12 124,5 8 017,1 29 257,8 9 996,2 5 570,6 84 031,1
Průměrný růst (%) 2004-2008 2007-2008 13,4 5,2 7,6 -11,8 30,8 23,1 8,5 9,1 9,6 -4,2 2,0 -16,2 6,6 -4,1 8,6 6,9 7,7 -3,6
2008 podíl 9,4 1,9 11,4 14,4 9,5 34,8 11,9 6,6 100
Zdroj: UNITED NATIONS, vlastní zpracování34 Jednoznačně největší podíl z celkového importu zboţí do Irska zaujímá Velká Británie. Je tedy patrné, ţe i přes dlouholetou snahu Irska na zmenšení vlivu Velké Británie, je to právě ona, kdo je největším dovozcem zboţí do Irska. Tato skutečnost se však v průběhu let mění. Velká Británie je sice suverénně největší dovozce do Irska, nicméně v posledních letech se jí začíná vyrovnávat dovoz z ostatních zemí EU. To platí v případě, ţe bereme země EU (bez UK) jako jednotného exportéra. Co se týče jednotlivých zemí, tak pozice Velké Británie je naprosto neohrozitelná a nezdá se, ţe by v budoucnu nějaký stát převzal její prvenství. Na druhém místě v podílu celkového dovozu do Irska jsou tedy ostatní země evropské unie (bez UK). A třetí příčku z celkového importu zaujímají Spojené státy americké společně s Kanadou. Na přiloţené tabulce číslo 4 je zobrazen dovoz největších importérů do Irska a hodnota jejich dovozu za vybrané roky. Hodnota dovozu je vyjádřena v tisících EUR.
34
Zdroj: United Nations Commodity Trade Statistics Database. [online], 2013 [2013-10-9]. Dostupné na: http://data.un.org/CountryProfile.aspx?crName=IRELAND
29
Tabulka 4 Hodnota importu do Irska (1990-2008)
Hodnota importu do Irska v tisících EUR 1990 UK 6 047 486 EU (bez UK a Severního Irska) 3 869 216 USA + Kanada 2 418 567
1995 8 437 663 5 618 464 4 791 103
2000 16 408 200 13 136 800 9 652 800
2005 16 995 300 15 201 500 8 285 200
2008 19 508 500 18 529 900 7 396 000
Zdroj: CSO, vlastní zpracování35
2.1.5. Veřejný rozpočet Zde jsou zahrnuty ekonomicko-peněţní vztahy mezi státem Irsko a všemi subjekty. Je zde zřetelně vidět efekt irského hospodářského zázraku. Ten měl více neţ pozitivní dopad nejen na celou ekonomiku Irska, ale i na výši vládního dluhu. Na grafu 11 je zobrazen pokles dluhu k HDP, jenţ započal v polovině 90. let a byl ukončen aţ krizí. Graf 11 Vládní dluh Irska k HDP v %, (1991 - 2009)
Zdroj: TRADING ECONOMICS36 Na grafu je tedy zřetelně zobrazen pokles státního dluhu v poměru k HDP a to z 93,5% v roce 1991 aţ na skvělou hodnotu 24,8% HDP v roce 2007. Tento pokles státního dluhu je opravdu markantní a výborně ilustruje ohromující sílu a rychlost vzestupu Irska během éry tzv. ekonomického zázraku.
35
Zdroj: Central Statistics Office Ireland. [online]. 2013. [2013-11-13], dostupné na www.cso.ie Zdroj: Trading Economist, [online]. 2013 [2013/10/10]. Dostupné na http://www.tradingeconomics.com/ireland/government-debt-to-gdp 36
30
Graf 12 Státní rozpočet Irska v % k HDP (1996 - 2009)
Zdroj: TRADING ECONOMICS37 Na grafu číslo 12 je zobrazen vývoj státního rozpočtu Irska v podílu na HDP. I zde je dobře patrný růst, započínající v 90. letech. Je zde dokonce patrné přebytkové hospodaření, coţ je na evropské poměry ne zcela obvyklé.
2.2. Vzestup říše keltského tygra U zrodu onoho pověstného keltského tygra bylo mnoho faktorů. Jednalo se o souhru dobrých opatření pro vstup zahraničních firem a kapitálu, jako například nízké daně, dobrý stupeň vzdělanosti, dostatek pracovních sil a angličtina jako úřední jazyk. Dalším neméně důleţitým prvkem byla doba. Devadesátá léta znamenala změnu poměrů. Po dlouhé době, kdy proti sobě stály světové mocnosti, se atmosféra začala postupně uvolňovat. Vznikaly nové příleţitosti pro zavedené zahraniční firmy. Evropa, hlavně východní, se začínala otevírat světu a byla ţádostivá po mnoha různorodých produktech, které zde byly dlouhá léta nedostupné. Tutu příleţitost si velké zahraniční společnosti plně uvědomovaly a chystaly se ji bezezbytku vyuţít. A právě při hledání moţností, jak se nejlépe usadit v Evropě a začít rozvíjet své podnikání, padl výběr právě na Irsko. Irsko počátkem 90. let bylo opomíjeným členem EU a představovalo tak velkou a lákavou nabídku, pro zahraniční investice.
37
Zdroj: Trading Economist, [online]. 2013 [2013/10/10]. Dostupné na http://www.tradingeconomics.com/ireland/government-budget
31
Jeden z dalších faktorů, který přispěl k irskému zázraku, byl příchod nové doby v technologiích. Začala se zde tvořit pro svět nová a dříve neznámá sféra. Jednalo se o masové rozšíření výpočetních technologií do všech sfér lidské společnosti. Je třeba si uvědomit, ţe počítač tu byl jiţ dříve, ale aţ od devadesátých let se začal postupně a v čím dál větším měřítku prosazovat do podnikové, státní a nakonec i soukromé sféry. Příchod nových technologií přinesl i nové moţnosti. Kromě masové výroby a inovací hardwaru a softwaru počítačů se koncem 90. let začal šířit nový fenomén. Tím byl internet. Nástup internetu přinesl zcela nové moţnosti podnikání. Obchod se značně usnadnil a tok nových informací se zrychlil. S rozvojem internetu se začala rozvíjet i nová sféra podnikání. Bylo zakládáno mnoho internetových obchodů, vyhledávačů, sociálních sítí. I tištěná média začala měnit svou podobu. Díky těmto faktorům se Irsko dostalo do raketového růstu, který zdánlivě neměl konce. Z outsidera Evropské unie se pomalu a jistě začínal stávat silný a sebejistý stát, který se postupem času stával inspirací i pro ostatní státy nejen v EU. Irsko od počátku devadesátých let zaznamenalo nevídaný vzestup, jenţ z něj udělal jakousi výstavní skříň nové Evropy a její Evropské unie. Faktory, které vedly k úspěchu Irska, velice pěkně vystihuje článek uveřejněný v časopise E15. Tento článek od autora Karla Janáčka s názvem „Irsko, náš vzor?“, si dovolím z části ocitovat: „Před dvaceti lety, v roce 1986, byl irský HDP na hlavu druhý nejnižší v Evropské unii, a dosahoval 67 procent unijního průměru. (Pro srovnání: v roce 2004 činil HDP na hlavu v Česku 66 procent průměru EU-15). V roce 2004 to již bylo 127 procent (opět měřeno průměrem EU-15). Čísla o irském dohánění (a předběhnutí) většiny zemí jsou fenomenální. Irský hospodářský zázrak stojí na šesti faktorech: 1. Fiskální konsolidace. Reforma veřejných financí, založená na snížení veřejných výdajů (a nikoliv na zvyšování daní, jak tomu bylo v minulosti), vedla k udržení výdajů domácností a tedy k růstu HDP. Deficit veřejných financí klesl z 10,6 procenta HDP v roce 1986 na 2,7 procenta HDP v roce 1989, a v následujících letech dále klesal. Rychlý růst HDP dovolil
32
vládě v devadesátých letech snižovat daně z příjmu a tak zvyšovat zaměstnanost, neboť práce přestala být pro podniky drahá. 2. Přístup na trhy Evropské unie. Členství v unii znamenalo velký podnět pro irské exporty, které vzrostly z 30 procent HDP v osmdesátých letech na více než 100 procent HDP v současnosti. Oproti rozšířenému názoru o zásadním vlivu transferů z rozpočtu unie na irský růst čísla tuto hypotézu nepotvrzují. Čisté transfery z rozpočtu unie dosáhly nejvýše čtyř procent HDP v průběhu sedmdesátých let a v posledním dvacetiletí průběžně klesaly. Samozřejmě že Irsko zaznamenávalo a zaznamenává zpožděný pozitivní vliv investic do infrastruktury, ale zdroje z unie nehrály zásadnější roli při vysvětlování vysokého růstu irské ekonomiky (průměrný roční růst HDP v letech 1994 až 2004 činil šest procent). 3. Orientace na high-tech odvětví. Irsko se v posledním dvacetiletí prudce přeorientovalo z výrob klasických na výroby high-tech, softwarová a IT odvětví. Země je například největším exportérem softwarových produktů na světě, větším než Spojené státy. 4. Daně ze zisku právnických osob. Základním prvkem irské strategie, jak přitáhnout zahraniční investice, byly a jsou nízké daně právnických osob a jednoduchý daňový systém. Zatímco jiné země vsadily na politiku investičních pobídek ve formě daňových prázdnin, dotací na vytvoření pracovních míst a podobně, Irsko stanovilo daň z příjmu právnických osob na 12,5 %. Přitom i při tak nízké sazbě (třikrát nižší než v Německu, kde činí 38 procent), Irsko vybere na podnikových daních částku rovnající se třem procentům HDP, zatímco Německo (v důsledku řady úlev a složitých odpisů) pouze jednomu procentu HDP. 5. Vzdělaná a anglicky mluvící pracovní síla. Úspěch irské ekonomiky při přitahování zahraničních high-tech investic je také založen na dostupnosti kvalifikovaných pracovních sil (ukončené střední vzdělání, vysokoškoláci). Fakt, že Irsko je jednou ze dvou zemí unie, v níž angličtina je mateřským jazykem, je přirozenou komparativní výhodou zejména pro americké investory. 6. Demografické faktory. Od konce šedesátých let Irsko zažilo demografický boom (v posledních čtyřiceti letech se počet obyvatel zvýšil z 2,8 milionu na více než čtyři miliony). Jak irský hospodářský zázrak pokračoval, země začala přitahovat imigranty (v roce 2004 to bylo 32 000, tedy 0,8 procenta z počtu obyvatel), zejména Iry předtím žijící v USA. Navíc 33
věkový profil obyvatel (vysoký podíl mladších ročníků) je velmi příznivý pro dlouhodobý ekonomický růst.“38 Jediné co se vzestupu Irska podobá, jsou snad tzv. Asijští tygři39, kteří zaznamenali podobný růst v letech 1976 – 1990. Také je třeba zmínit Čínu od roku 1978. Nicméně pokud se podívám do současné historie, tak toto jsou jediné případy, tak překotného růstu. V počátku Irského růstu se však mnozí obávali „tvrdého přistání“, které se dostalo zmíněným Asijským tygrům. Tyto obavy zmírňovalo i vědomí, ţe zmíněné ekonomiky se z krize poměrně rychle dostaly. Ještě v roce 1980 bylo Irsko velice vzdáleno standardu ostatních členských zemí EU. Byla zde velká nezaměstnanost a celkově niţší kvalita ţivota. Často se také uvaţuje, proč se Irsko nedočkalo, ţádného rychlého růstu ekonomiky, jako bylo k vidění v různých poválečných ekonomikách. Růst se dal očekávat, otázkou tedy bylo, proč se tak nestalo? Respektive proč se tak nestalo dříve? Odpovědět se na to dá tak, ţe se jednalo o špatná politická rozhodnutí. Jak jiţ bylo zmíněno, do konce padesátých let v Irsku vládla politika protekcionalismu. Od konce padesátých let zde však byla snaha o odstoupení od politiky protekcionalismu. Další ranou však byly nezodpovědné daňové experimenty40 během 70. let. Ty zapříčinily další zdrţení od touţeného růstu. Kýţená změna nastala koncem devadesátých let. Země prošla ekonomickou reformou a došlo ke sníţení daní. Bylo také přijato nařízení, zakazující půjčky na financování státních výdajů. Dalším důleţitým faktorem na cestě k úspěchu bylo přijetí Jednotného evropského aktu41. Po všech těchto změnách mělo Irsko dobrou výchozí pozici pro nalákání nových přímých zahraničních investic.
38
Zdroj: JANÁČEK, Kamil. Irsko, náš vzor? [online]. E15. 2005. [2013-10-15]. Dostupné na http://euro.e15.cz/archiv/irsko-nas-vzor-797666 39 Jednalo se o Hon Kong, Jiţní Koreu, Singapur a Tajvan. V letech 1960 – 1990 dosahovali růstu, jenţ ročně překračoval 7% HDP. 40 Koncem 70. let vládla strana Fianna Fáil. Za její vlády byla např. zrušena daň z automobilů a jiné. Také byl velice zadluţen státní rozpočet nezřízeným půjčováním. 41 Single European Act, byl první významnou revizí Římských smluv. V platnost vstoupil 1.7.1987. Nejdůleţitější bylo, ţe odstraňoval zbylé překáţky obchodu mezi zeměmi EU a umoţnil vznik trhu Evropských společenství.
34
2.2.1. Vysvětlení boomu42 Růst byl příčinou mnoha okolností, některé Irsko mohlo přímo ovlivnit a jiné ne. Pro názornost uvádím soupis faktorů, které byly pod kontrolou Irska a které Irsko ovlivnit nemohlo. Ovlivněno Irskem Dobré prostření pro přímé zahraniční investice. Zahrnovalo nízké korporátní daně a zdařilá propagace Irska, jako průmyslové zóny od IDA.43 Pruţná nabídka kvalitní a relativně levné pracovní síly. Flexibilní pracovní trh k novým postupům a dobré vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Stabilní makroekonomické prostředí, zahrnující silné veřejné finance a cenovou stabilitu. Neovlivnitelné Irskem Výhodný směnný kurz vůči šterlinku a USD. Ţivelný boom USA. Dopad nových technologií na produktivitu. Nízké ceny energií a redukce nákladů na vstup do Irska. Významná podpora EU na budování infastruktury a vzdělání.
2.2.2. Zahraniční investice Jednu z klíčových rolí sehrály právě zahraniční investice, či příliv zahraničního kapitálu. Právě obliba zahraničních společností, byla jedním z faktorů, které zapříčinil tak rychlý vzestup irské ekonomiky. V počátcích irského státu, zde byla snaha o protekcionismus a nebyl vyvíjen ţádný tlak na rozvoj ekonomiky pomocí zahraničních investic. Tento stav se změnil na počátku 60. let. Představitelé Irska si uvědomili, ţe pokud chtějí vést vyrovnané hospodářství, musí se 42
Zdroj: Peter Clinch, Frank Convery, Brendan Walsch. After the Celtic Tiger, Dublin. The O´Brien Press Ltd. 2002. 207 stran, citace str. [29-30], ISBN 0-86278-767-X 43 IDA = Mezinárodní asociace pro rozvoj
35
vzdát politiky protekcionismu, upravit podnikatelské prostředí a snaţit se zbavit závislosti na jediném významném partnerovi, jímţ byla Velká Británie. Proto se Irsko rozhodlo změnit podmínky, aby přilákali nové investory. Od konce padesátých let zde docházelo k sérii změn. Týkaly se hlavně zjednodušení a odstranění mnohých celních problémů, dále o nulové zdanění zisku u vývozu a různé investiční granty, jeţ měly pomoci nalákat zahraniční investory. Nárůst přímých zahraničních investic byl od počátku devadesátých let velice markantní. Tento stav dobře dokumentuje graf číslo 13.
Graf 13 Přímé zahraniční investice Irsko (1991-2008)
Přímé zahraniční investice 70000 60000
miliony USD
50000 40000 30000 20000 10000 0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Zdroj: INDEX MUNDI, vlastní zpracování 44
Největší podíl těchto investic pochází z USA a zemí Evropské unie. Mezi významné společnosti, které podnikají v Irsku, patří takoví velikáni, jako např. Microsoft, IBM, Apple, HP, MasterCard, Amazon, EA či PayPal.
44
Zdroj: Index Mundi, [online], 2012, [2013-10-12], dostupné na http://www.indexmundi.com/facts/ireland/foreign-direct-investment
36
3.
Dluhová krize a její příčiny Od vstupu do Evropské unie urazilo Irsko dlouhou cestu. Ta jej přetvořila z málo
rozvinuté zemědělské země na okraji Evropy na nejrychleji rostoucí zemi nejen v rámci Evropské unie. Faktorů změn bylo mnoho, ať uţ to byla finanční pomoc do EU, obrovské zahraniční investice či vytvoření vhodných podmínek vládou Irska. Období překotného růstu však mělo i své stinné stránky, jimţ nikdo nevěnoval dostatečnou pozornost, případně se doufalo, ţe nebudou přímou hrozbou. Mezi tyto skryté hrozby, jenţ vytvořil překotný růst, můţeme zahrnout například nízké daňové příjmy státní pokladny či velice nebezpečné zamoření domácností Irska dluhy. Také se často zmiňuje přehřátí ekonomiky. Neboť ekonomika Irska rostla velice rychle téměř dvě dekády. Tento růst byl podle mnohých vykoupen právě oním přehřátím a následnou krizí. Jak se později ukázalo, tak velice nebezpečná byla hlavně ona vysoká míra zadluţenosti domácností. Ta společně s výrazným zpomalením ekonomiky Irska a prasknutím takzvané hypoteční bubliny, zapříčinila jednu z prvních a nejsilnějších krizí v rámci Evropské unie. Krize ekonomiky Irska se začala naplno projevovat během roku 2008. V září 2008 vláda Irska představována koalicí strany Fianna Fáil a Green Party veřejně ohlásila, ţe irská ekonomika vstoupila do recese. Podle Central Statistics Office45, bylo Irsko první zemí Eurozóny, které bylo zasaţeno recesí.
3.1. Bankovní krize Při hledání viníka nesmíme opomenout banky. Irská dluhová krize je také nazývána krizí bankovního sektoru. Jedná se totiţ o to, ţe banky chtěly vyhovět co největšímu počtu ţadatelů o úvěry na bydlení. Nemovitosti v Irsku byly před krizí silně předraţeny, respektive jejich trţní cena byla vysoko nad reálnou cenou. Problém byl tedy nasnadě. Banky poskytovaly klientům hypotéky na pořízení nemovitostí a klienti samozřejmě ručili svými nemovitostmi za ony úvěry. Coţ není nic neobvyklého. Nicméně došlo k tomu, co nikdo nečekal. Ve Spojených státech amerických propukla krize, také známá jako hypoteční krize či
45
Zdroj: Central Statistics Office Ireland. [online]. 2013. [2013-11-03], dostupné na www.cso.ie
37
krize bankovního sektoru. Ta měla neblahé důsledky nejen pro samotné Spojené státy, ale i pro další státy světa, včetně Irska. Z USA se tedy krize rozšířila do Evropy. A jedna z prvních zemí, kterou krize zasáhla, bylo právě Irsko. Zdejší realitní trh se začal hroutit. Docházelo k prudkému poklesu cen nemovitostí. Společně s poklesem výkonnosti ekonomiky a tím zapříčiněným propouštěním, začala mít řada uţivatelů hypotečních úvěrů problémy nadále splácet. To byl velký problém pro bankovní sektor Irska. Irské banky si půjčovaly v zahraničí, aby mohly uspokojit domácí poptávku po financování bydlení. Problém, který tak vznikl, byl, ţe banky měly nyní spousty dluhů na jedné straně a na straně druhé měly nesplácené hypotéky, za které bylo ručeno nemovitostmi, jenţ nyní nikdo nechtěl a které ztratily velkou část své trţní hodnoty. Tedy banky se dostávaly do velkých problémů, protoţe se jim nedostávalo likvidity. Moţný problém bank byl dlouhou dobu přehlíţen. Vypadá to, ţe všichni skutečně věřili, ţe růst bude pokračovat dále a nikdo přílišné úvěrování na nemovitosti za velice vysokou trţní cenu neřešil. Jednou z příčin přílišného rozšíření úvěrů, byla nízká úroková sazba ECB, díky které banky mohly poskytovat úvěry za niţší sazbu. Tuto problematiku velice pěkně vystihl článek Saula Eslake, pro noviny The Sydney Mornig Herald. Píše zde, ţe centrální banka Irska měla nastavenou úrokovou sazbu na zhruba 6 %, kterou povaţovala vhodnou pro ekonomiku Irska vzhledem k ročnímu růstu HDP. Jenţe od roku 1999 jiţ byla výše úrokové sazby na uváţení Evropské centrální banky. Ta nastavila sazbu na 3 % při uváţení průměrného ročního růstu okolo 2,5 % HDP. „Od počátku roku 1999, kdy se Irsko připojilo k Eurozóně, jiţ nebyla výše úrokových sazeb určována v Dublinu s ohledem na kondici Irska, ale ve Frankfurtu, kde se bral ohled na kondici celé Eurozóny. Po vstupu do Eurozóny spadla úroková sazba z 6 %, kde setrvávala ve druhé polovině 90. Let, a kterou Centrální banka Irska shledala adekvátní pro ekonomiku, jenţ rostla 8-11 % za rok. Na 3 % tuto sazbu přijala Evropská centrální banka, jako přiměřenou pro ekonomiku rostoucí o 2,5 % ročně. Od vstupu do Eurozóny do počátku finanční krize, byla úroková sazba na průměrné výši 3,25 % za rok v Eurozóně. Během této doby rostla ekonomika Irska v průměru o 6 % za rok s průměrnou roční inflací 3,5 %. Oproti tomu Eurozóna rostla o 2 % s inflací 2,25 % ročně.
38
Protoţe úroková sazba Irska byla konstantně niţší, neţ měla být pro rychle rostoucí ekonomiku Irska, tak si domácnosti a firmy půjčovaly a banky poskytovaly půjčky výrazně více, neţ kdyby úroková sazba byla adekvátní k růstu ekonomiky. To zapříčinilo neudrţitelný boom na trhu s nemovitostmi, kdy se cena Irských nemovitostí více neţ zdvojnásobila, a to za méně neţ 7 let.“46 Proč dopadl bankovní sektor Irska tak, jak dopadl? Jednoznačně to byla nerozváţná ziskuchtivost bank. Banky samozřejmě měly enormní zájem na prodeji co největšího počtu úvěrových produktů, nicméně bylo to za cenu podcenění rizika. V této době dokonce nebylo nic neobvyklého, ţe banky poskytovaly hypotéky na 100% hodnoty nemovitosti. Nikdo nečekal, ţe by se splácením poskytnutých úvěrů mohl nastat nějaký problém. Respektive nikdo to nechtěl vidět. Pokud se člověk podíval na růst ceny nemovitostí v Irsku, tak mu muselo být jasné, ţe není vše v pořádku. Přesto se banky nestaraly o to, zda bude moţné všechny dluhy splatit a hlavně o to, zda cena nemovitostí, která je brána jako ručení za úvěr, je skutečně reálná a dosaţitelná v případě problému. Bylo by velice snadné hodit vše na ziskuchtivé banky, ale tak snadné to není. Samozřejmě jsou to banky, kdo pochybil. Dále však nemůţe opomenout pochybení vlády Irska. Ta se totiţ dopustila ţalostného selhání na poli dozoru a regulace. Proč se vláda Irska nestarala o velký nárůst zadluţení domácností? Irská vláda jednoduše usnula na vavřínech nekonečného růstu a ţádným případným problémem se nechtěla znepokojovat. O ţalostné neinformovanosti o problému na irském trhu, svědčí i fakt, ţe po první vlně problémů v bankách se vláda zavázala ručit za všechny vklady v bankách. Tento fakt přivedl Irsko do obrovských problémů.
3.1.1. Anglo Irish Bank Pokud hovoříme o krizi bankovního sektoru v Irsku, musíme zmínit případ Anglo Irish Bank. Ta byla v průběhu krize ve středu mediálního zájmu a stala se jedním ze symbolů pádu bankovního sektoru Irska. Jedná se o typického představitele bankovního sektoru Irska. Banka byla zaloţena v roce 1964. Jedná se o banku, do jejíhoţ portfolia klientů spadaly hlavně velké společnosti. Retailové bankovnictví tvořilo pouze okrajovou část zájmů banky.
46
Zdroj: ESlAKE, Saul. Luckier than the Irish?. The Sydney Morning Herald. [online]. 2010, [2013-1022]. Dostupné na http://www.smh.com.au/business/luckier-than-the-irish-20101130-18ffd.html
39
Jedním z největších problémů banky bylo, ţe v době ekonomického boomu, financovala mnohé developerské projekty. Trh s nemovitostmi, byl však po nástupu krize zasaţen nejsilněji a došlo zde k velice markantnímu propadu trţních cen nemovitostí a i k poklesu poptávky po nich. Proto se po vypuknutí krize banka dostala do obrovských problémů, kdy měla mnoho nesplácených či nesplatitelných úvěrů a nedostatek likvidity na hrazení svých závazků. Situace se pro banku vyvíjela velmi nepříznivě. Proto vláda Irska v roce 2008 rozhodla, ţe koupí část podílu v některých bankách v Irsku a tím jim poskytne tolik kýţený kapitál na splácení svých závazků. Také na základě problémů v Anglo Irish Bank se irská vláda v roce 2008 rozhodla garantovat vklady v bankách a to ve 100% výši. Toto opatření mělo zabránit situaci, kdy by nastal „run na banky“47, coţ se Irsku později vrátilo jako velice nepříjemné rozhodnutí. Situace v Anglo Irish Bank se stala natolik závaţnou, ţe 15. ledna 2009 vláda prohlásila, ţe převezme banku. Byl přijat The Anglo Irish Bank Corporation Act, který zajišťoval, ţe zestátnění bude legální podle irského práva. Na základě tohoto rozhodnutí, přešla banka dne 21. ledna 2009 pod správu Irského Ministerstva Financí.48 Irská vláda jen během období mezi červnem a zářím 2009 poskytla bance kapitál ve výši 4 miliard EUR. V březnu 2010 vláda zveřejnila výsledky banky za posledních 15 měsíců. Ukázalo se, ţe ke konci roku 2009 banka vykazuje ztrátu ve výši 12,7 miliardy EUR, coţ byl do té doby nejvyšší ztráta vykázaná soukromou společností v Irsku. Také došlo k výraznému sníţení aktiv a to z 101,3 miliardy EUR v září 2008 na 85,2 miliardy EUR na konci roku 2009. Tier 1 byl na konci roku 2009 8 miliard EUR, nicméně hodnota rizikově váţených aktiv v bance činila na konci roku 73 miliard EUR.49 Aby banka plnila pravidla pro kapitálovou přiměřenost, byla část dluhu převedena do National Asset Management Agency. Ta je jakousi Irskou konsolidační agenturou, a kterou se převádí dluhy z předluţených bank. 47
Run na banku, je situace, kdy se klienti na základě ztráty důvěry v banku, rozhodnou k hromadnému vybírání svých vkladů v bance. Tato situace zapříčiní, ţe banka ztratí likviditu a nebude schopna vyplatit všechny vklady. 48 Oireachtais, [online]. 2009, [2013-10-02]. Dostupné na http://www.oireachtas.ie/viewdoc.asp?fn=/documents/bills28/acts/2009/a0109.pdf 49 Zdroj: GERGELY, Andras. Anglo Irish Bank posts Ireland’s biggest ever loss. Reuters, [online]. 2010, [2013-10-26]. Dostupné na http://www.reuters.com/article/2010/03/31/us-angloirishbankidUSTRE62U38C20100331
40
Během dalších let se vláda snaţila dávat další peníze na provoz Anglo Irish Bank. V roce 2010 ministr financí Brian Lenihen oznámil další finanční injekci bance ve výši 2 miliard EUR. Ještě ve stejném roce prohlásil zmíněný ministr financí, ţe banka by měla být rozdělena na dvě části: na banku, která by si ponechala dluh, a na banku, které by zůstaly vklady50. K rozdělení však nedošlo a banka pokračovala dále a stále hůře. Za rok 2010 jiţ vykázala celkovou ztrátu ve výši 17,7 miliardy EUR, čímţ překonala svůj vlastní rekord z roku 2009 v historické výši dluhu korporace v Irsku. V dubnu 2011 došlo k odstranění názvu banky ze všech jejích budov a v říjnu se banka oficiálně přejmenovala na Irish Bank Resolution Corporation.51 Nakonec se i přes veškeré snahy státu osud Anglo Irish Bank (respektive Irish Bank Resolution Corporation) naplnil. Ţádná ze snah na záchranu banky státem se nezdařila a dne 6. února 2013 irská vláda přijala zákon, který umoţní zrušení banky. Dohodu poté posvětila i Evropská centrální banka a tím ukončila ţivoření banky, jeţ se v Irsku stala symbolem bankovní krize.52
3.2. Realitní bublina Jak jiţ bylo řečeno, jedním ze symbolů krize v Irsku se stal bankovní systém, představovaný hlavně Anglo Irish Bank. Nicméně po jejím konci v roce 2013, zůstal na očích veřejnosti ještě jeden pomníček krize, a tím jsou stovky prázdných nemovitostí. Některé jsou kompletně hotové a jiné jiţ dlouhá léta rozestavěné. Trh s realitami zasáhla krize společně s bankovním systémem nejsilněji a stejně jako ten bankovní, i tento velice silně poznamenala. Společně s růstem ekonomiky Irska, docházelo i k obrovskému růstu na trhu nemovitostí. Kaţdým rokem přibývaly nové a větší developerské projekty, kdy vznikaly další kancelářské budovy či soukromé domy. Růst na trhu nemovitostí byl velice silný a stejně jako nové nemovitosti, rostla i cena těch stávajících.
50
Zdroj: BBC News, Anglo Irish Bank to be broken up by dublin.[online]. 2010 [2013-10-15]. Dostupné na http://www.bbc.co.uk/news/uk-northern-ireland-11235023 51 Zdroj: GERGELY, Andras. Anglo Irish Bank posts Ireland’s biggest ever loss. Reuters, [online]. 2010, [2013-10-26]. Dostupné na http://www.reuters.com/article/2010/03/31/us-angloirishbankidUSTRE62U38C20100331 52 Zdroj: Department of Finance Ireland, [online]. 2013, [2013-10-16]. Dostupné na http://www.finance.gov.ie/documents/publications/other/2013/qaupdate.pdf
41
Pokud chceme vědět, proč došlo k postupnému vytvoření realitní bubliny na trhu s nemovitostmi, odpověď je nasnadě. Irsko, potaţmo Irové, nikdy neoplývali bohatstvím. S tím jak ekonomika Irska začala prosperovat, začalo se dařit i místním občanům. Pro spousty lidí se nyní stalo moţné to, co bylo dříve jen snem – pořízení vlastní nemovitosti. Díky velice štědré úvěrové politice bank, nízkému dohledu a regulace státu v bankovním sektoru a nízkým úrokovým sazbám ECB, nyní bylo moţné a velice snadné pořídit si vlastní bydlení. Většina lidí nezůstávala jen u vlastního bydlení, ale společně s růstem příjmu a pocitu bezpečí (respektive hospodářské stability) nakupovali i další nemovitosti. S rostoucí poptávkou po nemovitostech, rostla nabídka. A jelikoţ poptávka rostla velice rychle, stoupala i cena nemovitostí. Na grafu 14, můţeme vidět změnu ceny nemovitostí od roku 1989 do roku 2013. Graf 14 Ceny obytných nemovitostí Irsko (1989-2012)
Zdroj: MACROBUSINESS53 Na grafu 15 je znázorněn počet nových domů, které byly vystaveny v daném roce. Za nový dům se povaţuje kompletně dokončený dům, připojený na všechny potřebné sítě. Můţeme vidět, ţe největšího počtu nových domů bylo dosaţeno v roce 2006. V tomto roce
53
Zdroj: VAN ONSELEN, Leith. How planning exacerbated Ireland’s housing bust. Macrobusiness. [online]. 2013, [2013-10-17], dostupné na http://www.macrobusiness.com.au/2013/11/how-planningexacerbated-irelands-housing-bust/
42
bylo dokončeno 93 419 nových domů. Je to skutečně ohromující číslo, hlavně pokud to porovnáme s rokem 2012, kdy počet nových domů, byl pouze 8 488. V případě počtu nových domů v roce 2012 se jedná o nejniţší počet od roku 1970. Graf 15 Počet nových domů Irsko (2004-2012)
Počet nových domů 2004 - 2012 100000
93419
90000 80000
76954
80957
78027
70000 60000
51724
50000 40000 26420
30000
14602
20000
10480
8488
2011
2012
10000 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Počet nových domů
Zdroj: DEPARTMENT OF THE ENVIRONMENT, vlastní zpracování54 Propad cen nemovitostí je výstiţně napsán v Irském listu Independent, kdy na toto téma napsal článek Mark Keenan. V tomto článku píše, ţe díky prasknutí realitní bubliny se hodnota domácností v Irsku zmenšila o neuvěřitelných 257 miliard EUR. Jde o to, ţe 50% propad hodnoty nemovitostí od vrcholu v roce 2007, je podle odhadů Centrální banky Irska, nejhorším propadem ze všech zemí na světě. Celková ztráta všech vlastníků rezidenčních nemovitostí v Irsku, se rovná téměř čtyřnásobku sumy 67,5 mld. EUR, jeţ dostalo Irsko od EU na zaţehnání krachu. A zároveň jde o polovinu sumy 500 mld. EUR, kterou ustanovila EU, jako objem záchranného balíčku pro země EU zasaţené krizí. Podle indexu PTSB/ESRI, který je ukazatelem národních cen v Irsku, můţeme zjistit, ţe průměrná cena residenční nemovitosti v Irsku byla 310 632 EUR pro rok 2007. Propad ve výši 50% hodnoty, tedy přivodil průměrnou ztrátu pro vlastníka nemovitosti na 155 316 EUR. Pokud vezmeme, ţe
54
Zdroj: Department of the Environment, Ireland, [online]. 2013, [2013-10-18]. Dostupné na http://www.environ.ie/en/Publications/StatisticsandRegularPublications/HousingStatistics/
43
v Irsku je 1,6 milionu vlastníků domácnosti, vyjde nám kombinovaná ztráta ve výši více neţ 257 miliard EUR.55 Dopady realitní bubliny v Irsku přetrvávají do dnešních dnů. V současné době se v Irsku nachází mnoho takzvaných měst duchů, kdy jsou celé rezidenční zóny zcela opuštěny a jsou stále neprodejné. Dále je také nutno zmínit, ţe v roce 2006 bylo zaměstnáno ve stavebnictví cca 13 % z celkového počtu zaměstnanců v Irsku56. Ve stejném roce celé stavební odvětví v Irsku tvořilo 9,4 % hrubého národního produktu, přičemţ jen samotné odvětví výstavby rodinných domů tvořilo téměř 7 % hrubého národního produktu57.
3.3. Dopady dluhové krize Krize v Irsku zasáhla prakticky celou ekonomiku. Od svého počátku zasáhla bankovní systém, realitní trh a po stoprocentní garanci vlády za vklady v bankách i celý státní rozpočet a tedy kaţdého daňového poplatníka v Irsku, potaţmo v EU. Díky garancím došlo k enormnímu nárůstu státního dluhu. Dále došlo k výraznému poklesu hospodářského růstu či nárůstu nezaměstnanosti. Na krizi doplatila například také vláda, která jiţ nebyla napříště zvolena, ale i banky, které prošly změnou vlastnické struktury či úplným ukončením činnosti.
3.3.1. Národní dluh Národní dluh je jednou z makroekonomických veličin, kterou zasáhla krize v Irsku nejcitelněji. Hlavním důvodem, proč se tak stalo, je, ţe Irská vláda se v roce 2008 zaručila za všechny vklady v bankách. Touto garancí utrpěl státní dluh velikou ránu a z premianta Evropské unie se rázem stal outsiderem. Na grafu 16 je zobrazen stav státního dluhu v EUR. Je zde velice zřetelný nárůst zadluţení, kdy se z roku 2006 a hodnoty přes 43 miliard EUR, dostal aţ na částku přesahující 192 miliard EUR v roce 2012.
55
Zdroj: KEENAN, Mark. Property crash wipes €257bn off value of homes in six years, Independent. [online]. 2013, [2013-11-12], dostupné na http://www.independent.ie/business/personalfinance/property-mortgages/property-crash-wipes-257bn-off-value-of-homes-in-six-years29166104.html 56 Zdroj: Migration News. [online]. 2006, [2013-11-2]. dostupné na http://migration.ucdavis.edu/mn/more.php?id=3208_0_4_0 57 Zdroj: Wikipedia, Irish property bubble, [online]. 2013, [2013-11-13]. dostupné na http://en.wikipedia.org/wiki/Irish_property_bubble
44
Graf 16 Vývoj státního dluhu v Irsku (2006-2012)
Státní dluh Irska 250000 192458
200000
169226 144164
150000 104544 100000 50000
79603 43691
47150
2006
2007
0 2008
2009
2010
2011
2012
miliony EUR
Zdroj: COUNTRY ECONOMY, vlastní zpracování58 Na grafu 17 je znázorněna hodnota dluhu Irska, přepočtena na obyvatele v EUR. Graf 17 Dluh státního rozpočtu na obyvatele (2006-2012)
výše dluhu v EUR
Dluh státního rozpočtu na obyvatele 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0
41941 36927 31541 23399 17889 10148
10756
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Dluh státního rozpočtu na obyvatele
Zdroj: COUNTRY ECONOMY, vlastní zpracování59
58
Zdroj: Country Economy, [online]. 2013, [2013-10-19]. Dostupné na www.countryeconomy.com/national-debt/ireland 59 Zdroj: Country Economy, [online]. 2013, [2013-10-19]. Dostupné na www.countryeconomy.com/national-debt/ireland
45
Poslední ukazatel výše státního dluhu, který se všeobecně nejvíce pouţívá, je státní dluh v porovnání s HDP. Na grafu 18 je zobrazen státní dluh vyjádřený procenty z HDP a pro ilustraci je zde uvedeno srovnání s Českou republikou. ČR je vybrána pouze z důvodu, ţe se jedná o nám nejbliţší ekonomiku, kde všichni známe výši veřejného dluhu. Graf 18 Státní dluh Irska a ČR v % HDP (2006-2012)
Dluh Irska a ČR, vyjádřený % z HDP, 2006 2012 140 117.4
120
104.1 91.2
100 80
64.4
60 40
44.2 24.9 24.6
25.2 24.9
2006
2007
27
36.6
32.5
39.3
45.8
20 0 2008
2009
dluh % z HDP ČR
2010
2011
2012
dluh % z HDP Irsko
Zdroj: COUNTRY ECONOMY, vlastní zpracování60 Na grafu je zřetelně vidět, ţe před počátkem krize se výše zadluţení k HDP, pohybovala zhruba ve stejných hodnotách. A i kdyţ ČR zasáhla krize, podobně jako Irsko, je zde patrné, ţe v případě Irska se jednalo o mnohem silnější zásah do veřejného dluhu. Je to způsobeno tím, ţe v ČR nebyla tak silná realitní bublina a problémy bank se nás prakticky nedotkly. Při hledání hlavní příčiny, proč se tak razantně zvýšil dluh Irska, je, ţe zdejší bankovní systém, silně navázaný na realitní trh, byl ve špatné kondici a stát se z důvodu udrţení stability na bankovním trhu, uchýlil ke stoprocentní garanci soukromých vkladů v irských bankách.
60
Zdroj: Country Economy, [online]. 2013, [2013-10-19]. Dostupné na www.countryeconomy.com/national-debt/ireland
46
3.3.2. Státní rozpočet Státní rozpočet se od počátku krize potýká s problémy. Celkový pokles ekonomiky ve spojení se státní garancí za vklady v bankách, vytvořily nepříznivé prostředí pro vyrovnaný státní rozpočet. Ačkoli v předkrizových letech byl rozpočet Irska poměrně vyrovnaný, krize i zde udeřila tvrdě. Například v roce 2006 tvořil přebytek státního rozpočtu přes 5 miliard EUR, a jiţ v roce 2010 to bylo neuvěřitelných 48 miliard EUR schodku. Graf 19 Státní rozpočet Irska v EUR (2006-2011)
Vývoj státního rozpočtu Irska, 2006-2011 10000
5162 296
0 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
-10000 -20000
-13309
-13511 -21358
-22170
miliony EUR
-30000 -40000 -50000
-48389
-60000
Zdroj: COUNTRY ECONOMY, vlastní zpracování61 Společně jako jiné ukazatele i vývoj státního dluhu zaznamenává velké změny. Z přebytkového rozpočtu se velice rychle stává deficitní. Jak znázorňuje graf 19, tak nejhorší situace ve stavu deficitu Irska nastala v roce 2010. Díky pomoci od Evropské unie a uklidnění situace na světových trzích, dochází od vrcholu deficitu v roce 2010 k postupnému poklesu deficitu státního rozpočtu Irska.
61
Zdroj: Country Economy, [online]. 2013, [2013-10-19]. Dostupné na www.countryeconomy.com/deficit/ireland
47
3.3.3. Hrubý domácí produkt Dalším neméně důleţitým ukazatelem je hrubý domácí produkt. I zde došlo ke značnému posunu směrem k horšímu. Situace Irské ekonomiky není příliš růţová, avšak i zde je vidět posun k lepšímu. Po letech, kdy nejvíce rezonovala krize, se zdá, ţe země je z nejhoršího venku a situace se pomalu začíná stabilizovat. Na grafu 20 je znázorněn hrubý domácí produkt (v běţných cenách), při meziročním srovnání. Je zde dobře patrná kulminace poklesu HDP. Graf 20 Výše reálného HDP v Irsku (2006-2011)
Roční HDP v Irsku, 2006 - 2011 195000
189655
190000 185000
miliony EUR
180000
180250
177574
175000 170000 162600 163938
162284
165000
výše HDP
158097
160000 155000 150000 145000 140000 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: COUNTRY ECONOMY, vlastní zpracování62
Další graf číslo 21, znázorňuje výši ročního HPD per capita, tedy v přepočtu na obyvatele. Jelikoţ se struktura obyvatelstva nijak zásadně nezměnila i tento graf má velice podobný průběh. Po propadu jiţ zřejmě dosáhl svého dna a v současné době má opět rostoucí tendenci.
62
Zdroj: Country Economy, [online]. 2013, [2013-11-12]. Dostupné na www.countryeconomy.com/gdp/ireland
48
Graf 21 HDP na obyvatele Irsko (2006-2012)
HDP na obyvatele v EUR 50000 45000
41600
43100
40100
40000
35800
34700
35500
35700
2009
2010
2011
2012
35000 EUR
30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2006
2007
2008
HDP na obyvatele v EUR
Zdroj: COUNTRY ECONOMY, vlastní zpracování63
3.3.4. Nezaměstnanost V období po krizi, společnost nejdříve pocítila problémy na trhu nemovitostí, kdy domácnosti v Irsku ztratily velkou část ze své hodnoty. Nicméně tato situace nepřinesla většině občanů Irska zásadnější problém, tedy pokud se v oné době nepokoušeli prodat svoji nemovitost. Větším problémem, který těţce poznamenal morálku a sebevědomí Irů, je však nezaměstnanost. Irsko si ve svém letitém vývoji mnohokrát prošlo lety velké nezaměstnanosti, které často a s oblibou řešili pomocí emigrace. Jenţe doba se změnila a novodobí Irové jiţ odvykli opouštět potápějící se loď. Naopak, ona irská loď od devadesátých let hrdě plula. Irsko dokonce zaţilo novou zkušenost, které dějiny této země nepamatují, a to příliv pracovních sil ze zahraničí. Nikdo tedy nečekal, ţe opět mohou nastat ony temné dny nezaměstnanosti. Irsko ţilo ve svém vlastním hospodářském zázraku, který celý svět záviděl. Bohuţel doba silného a nepřerušovaného růstu skončila. A společně s růstem odešla i velice nízká míra nezaměstnanosti. 63
Zdroj: Country Economy, [online]. 2013, [2013-11-19]. Dostupné na www.countryeconomy.com/gdp/ireland
49
Je třeba si uvědomit, ţe velká část populace pracovala ve stavebnictví. Kdyţ tedy naplno dorazila hypoteční krize a došlo ke splasknutí realitní bubliny, tak rázem mnoho zaměstnanců ze stavebnictví přišlo o práci. Další, kdo zasadil ránu zaměstnanosti v Irsku, jsou zahraniční společnosti. Právě ty, co se podílely na vytvoření onoho hospodářského zázraku. Novodobá krize totiţ postihla prakticky všechny otevřené trhy severní polokoule a skutečně nikdo nebyl následků ušetřen. V Irsku se na zaměstnanosti podílí z velké části zahraniční společnosti, a tak právě ony musely utáhnout pomyslné opasky a začít šetřit. A kde nejlépe ušetřit neţ na velkých výdajích za zaměstnance. Na grafu 22 je znázorněna míra nezaměstnanosti. Zde je moţno vidět, ţe z celkem přijatelné hodnoty, která je pro zdravou ekonomiku nezbytná, se roční míra nezaměstnanosti propadla aţ na hodnotu 14,7 % v roce 2011, v tomto stavu setrvala i v roce následujícím. Vůbec nejvyšší nezaměstnanosti od počátku současné krize dosáhlo Irsko v únoru 2012, kdy se míra nezaměstnanosti vyšplhala aţ na 15,1 %. I zde je moţno sledovat jakéhosi dosaţení vrcholu, neboť v současné době je jiţ na niţší hodnotě a vykazuje postupný pokles. Nezaměstnanost v září 2013 byla 13,3 % a v říjnu 2013 13,2 %. Hodnota pro říjen 2012 činila 14,3 %.64 Graf 22 Míra nezaměstnanosti Irsko (2006-2012)
%
Míra nezaměstnanosti Irsko, 2006 - 2011 16 14 12 10 8 6 4 2 0
12 4.5
4.7
2006
2007
13.9
14.7
14.7
2010
2011
2012
6.4 2008
2009
míra nezaměstnanosti
Zdroj: EUROSTAT, vlastní zpracování65
64 65
Zdroj: Central Statistics Office Ireland. [online]. 2013. [2013-11-03], dostupné na www.cso.ie Zdroj: Eurostat, [online], 2013, [2013-10-228], dostupné na epp.eurostat.ec.europa.eu
50
3.3.5.
Inflace Pro znázornění změny míry inflace pouţijeme index spotřebitelských cen. Zde je
vývoj cenové hladiny zobrazen pomocí změny cen spotřebního koše výrobků a sluţeb, spotřebovávaných průměrnou domácností. Na grafu 23 je znázorněna roční průměrná míra inflace vyjádřena v indexu spotřebitelských cen. Je zde jasně zřetelné, ţe po propuknutí krize se inflace v Irsku přibliţovala nulové hodnotě a v roce 2009 se dokonce změnila v deflaci. Došlo tedy k poklesu spotřebitelských cen. Graf 23 Změna indexu spotřebitelských cen Irsko (2006-2011)
Změna indexu spotřebitelských cen Irsko, 2006 - 2011 6 4
4.92 4.06
3.94
2.59 1.72
%
2 0 2006
2007
2008
2009
2010 -0.93
-2
2011
2012
-4 -6
-4.46 Míra inflace
Zdroj: INFLATION, vlastní zpracování66 Ještě jednou se podíváme na Inflaci v Irsku. Tentokrát nám pomůţe deflátor HDP. Jedná se o velice zajímavý ukazatel, který je povaţován za jeden z nejkomplexnějších indexů. Na rozdíl od indexu spotřebitelských cen, zde není pouţíván spotřební koš, ale jsou zde zahrnuty veškeré statky a jejich změna v ekonomice67. Na grafu 24 je zobrazena změna cenové hladiny pomocí deflátoru HDP.
66
Zdroj: Inflation.eu. [online]. 2013, [2013-10-12], dostupné na http://www.inflation.eu/inflationrates/ireland/inflation-ireland.aspx 67 Zdroj: Wikipedia, Deflátor HDP, [online]. 2013, [2013-11-15]. Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Defl%C3%A1tor_HDP
51
Graf 24 Míra inflace - deflátor HDP (2006-2012)
Míra inflace - deflátor HDP Irsko, 2006-2011 4
3.4
3 1.9
2 0.7
1
0.2
%
0 -1
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
-2 -2.2
-3 -4 -5
-3.2 -4.6 změna spotřebitelských cen
Zdroj: WORLD BANK, vlastní zpracování68
3.3.6. Zahraniční obchod Skutečně zajímavá jsou data ze zahraničního obchodu. Kaţdý ukazatel, na němţ byl doposud demonstrován vývoj ekonomiky Irska, byl viditelně zasaţen příchodem krize a jejím průběhem. Nicméně u zahraničního obchodu tomu tak úplně není. Jistě jsou zde také změny, ale celkově vypadá, jako by se ho ţádná krize ani nedotkla. Na grafu 25 je znázorněn vývoj zahraničního obchodu. Z grafu je jasně patrné, ţe i přes nástup krize, se zahraniční obchod příliš nezmenšil, ba naopak nepatrně rostl. Pokud se ptáme, co to způsobuje, kdyţ roste státní dluh a nezaměstnanost, tak odpověď je nasnadě. Nezaměstnanost je z velké části tvořena pracovníky ze stavebnictví a ze sluţeb. Hlavním sektorem hospodářství Irska je farmaceutický průmysl. Ten má tu výhodu, ţe není aţ tak zranitelný krizí, neboť jeho produkcí jsou poměrně nezbytné statky. Tzn. po většině výrobků z farmacie je poptávka vţdy a k útlumu dochází aţ nejpozději.
68
Zdroj: The World Bank. [online]. 2013, [2013-11-19]. Dostupné na http://data.worldbank.org/country/ireland
52
Graf 25 Vývoj zahraničního obchodu (2006-2012)
miliard EUR
Vývoj zahraničního obchodu 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obchodní bilance
export
Import
Zdroj: CSO, vlastní zpracování69
69
Zdroj: Central Statistics Office Ireland. [online]. 2013. [2013-11-21], dostupné na www.cso.ie
53
4.
Cesta z krize Najít stoprocentní návod na cestu z krize, je myslím snem mnoha lidí. Ať uţ se jedná
o ekonomy či státníky, kaţdý by rád přišel s nějakým řešením, jak z krize ven. Najít univerzální recept na cestu z krize, je velice obtíţené. Hlavně pokud se bavíme o krizích celkově. Neboť kaţdý stát má svou krizi, tak nějak specifickou. Ať uţ propukla krize v jakémkoli sektoru či ekonomice jedno mají nyní společné. Tím je ohromný nárůst zadluţení, napříč západním světem. Je to aţ groteskní, pokud si uvědomíme, jak dochází k boji se zadluţeností. Naivitu v tomto boji názorně ukazuje případ Irska. Na počátku zde byly banky, které pevně věřily v nekonečný a ničím neohroţený růst trhu nemovitostí a bez jakýchkoliv náznaků obezřetnosti si půjčovaly obrovské sumy peněz, aby je vzápětí transformovaly na poskytnuté úvěry, za které se ručilo i stoprocentní hodnotou nemovitosti. Další, kdo je na seznamu hlavních viníků krize, je stát, respektive jeho představitelé. Ti ve své nekonečné omezenosti věřili, ţe růst prosperity země je jen jejich zásluhou a bude tak nějak sám bez zásahu pokračovat aţ do skonání světa (nebo do konce volebního období). Představitelé vlády jednoduše byli rádi, ţe jim vše funguje a oni se nemusí o nic moc starat, neboť vše se uřídí samo. Došlo zde k ţalostnému podcenění situace na trhu. Byla zde nedostatečná jakákoliv snaha o regulaci či dohled. Nikdo prostě nechtěl slyšet, ţe můţe nastat problém. Pokud pomineme tuto část a přesuneme se dále, do časů propuknutí krize, dostáváme se k dalšímu problému. A tím je jednoznačně garance za soukromé vklady v bankách. Vláda Irska jednoduše udělala to, ţe místo aby nechala věřitele bank svému osudu, jelikoţ je přeci riziko kaţdého z nás, co děláme s vlastními prostředky, tak dluhy bank přesunula na kaţdého občana Irska a posléze EU. U vzniku realitní bubliny však také nesmíme zapomenout na dalšího viníka. A tím jsou občané Irska. Mnoho z nich prostě nebralo v potaz, ţe ceny nemovitostí astronomicky vzrostly. Předčily tím jakýkoliv reálný základ. Pokud by zde došlo k prosté úvaze, tak moţná by si uvědomili, ţe tehdejší trţní ceny neměly ţádné rozumné opodstatnění. Občané Irska byli jednoduše ochotní akceptovat trţní cenu bez jakéhokoliv zamyšlení a ţili s vírou, ţe ceny
54
budou i nadále růst. V okamţiku prasknutí realitní bubliny si však rychle našli jiné viníky neţ sebe. A tím byli banky a stát. Vţdy je jednoduší přehodit svoji chybu na jiné. Nyní shrneme různé snahy, které mají pomoci irské ekonomice z krize. Mnoho toho uděláno nebylo, něco však ano. Výhodou Irska je zdravé hospodářství a to myslím pomohlo Irsku v době krize nejvíce.
4.1. Bankovní garance Kdyţ v USA propukla hypoteční krize, banky si začaly velice dávat pozor, komu a nač půjčují. To se ukázalo jako velký problém pro banky v Irsku. Ty totiţ velice štědře poskytovaly hypotéky a půjčky pro své klienty. Avšak po hypoteční krizi to jiţ nebylo tak snadné. Irské banky, jako ostatně kaţdé jiné, sháněly část peněz na mezibankovním trhu, teď to však začal být problém. K tomuto se přidalo prasknutí realitní bubliny na irském trhu nemovitostí, kdy mnoho komerčních subjektů zastavilo své developerské projekty a přestaly splácet své dluhy. Obdobě na tom byly i domácnosti. To bankám také velice přitíţilo. K těmto problémům se přidala i panika, která ovládla světové trhy. Docházelo k hromadnému propadu hlavních akciových indexů. Nikdo nedokázal přesvědčivě vysvětlit, co se vlastně děje. Lidé tedy začali být nervózní a báli se o své peníze v bankách. Banky se bály, ţe by mohl nastat takzvaný run na banku a lidé by hromadně poţadovali vybrání svých úspor. Tomu by Irské banky nebyly schopny odolat, neboť se jim zdaleka nedostávala potřebná likvidita. Tyto a ještě další důvody vedly k tomu, ţe dne 29. září 2008 irský premiér Brian Cohen a ministr financí Brian Lenihan vydali prohlášení, ţe vláda garantuje bankovní vklady v plné výši.70 Hlavním důvodem k tomuto činu bylo zmírnit napětí mezi občany Irska a pomoci bankám. Šlo tedy hlavně o to, aby veřejnost nepropadla panice a nezačala ve velkém vybírat peníze z bank. Nicméně v době přijetí tohoto opatření, vláda tvrdila, ţe ke garanci dospěla z důvodu ochrany likvidity bank. A skutečně tomu i věřili. Banky měly problém s likviditou, ale byly také nesolventní, některé tedy nebyly dále schopny hradit své závazky. Tento problém se naplno začal projevovat jiţ během listopadu 2008, kdy banky prakticky zastavily poskytování úvěrů. Tím pádem začal kolabovat celý 70
Zdroj: Irish Statute Book, [online]. 2008, [2013-10-05]. Dostupné na http://www.irishstatutebook.ie/2008/en/act/pub/0018/
55
finanční systém. Na ţádost ministra financí Lenihana byla v roce 2011 zpracována analýza od Petera Nyberga. Zde se můţeme dočíst, ţe rozhodnutí o plné garanci vkladů v bankách, bylo přijato na základě nedostatečných informací o stavu finančního sektoru, který pramenil z předchozího nezájmu státní správy o tento sektor.71 Z počátku se bankovní garance jevily jako dobrý nápad. Jenţe s rozrůstajícími se problémy v bankovním sektoru začalo mnoho lidí vidět i druhou stranu onoho rozhodnutí. Bankovnímu sektoru to dlouhodobě nepomohlo a na státní kasu to přivedlo ohromný dluh. Určitě stojí za zmínku, ţe po vyhlášení garancí irskou vládou, došlo například ve Velké Británii k navýšení výše záruky za vklady v bankách.72 V dalších zemích jako jsou Rakousko, Německo, Island, Slovensko, Austrálie, Čína, Dánsko a Singapur, také došlo do konce roku 2008 ke stanovení neomezeného ručení za vklady v bankách.73 Další země EU jednaly velice podobně. Bylo to z důvodu, aby nebyl přelit kapitál z bank v EU do Irska. Díky těmto opatřením a špatnému stavu bankovního sektoru Irska, však k odlivu peněz do Irska nedošlo. Neomezená garance za vklady v bankách v Irsku je nyní ukončena. Po rozhodnutí vlády ministr financí Irska dne 26. února 2013 prohlásil, ţe od půlnoci 28. března 2013 končí platnost neomezené garance za vklady v irských bankách. Také ve svém prohlášení uvedl, ţe selhání bankovního sektoru stálo daňové poplatníky přes 62 miliard EUR.74
4.2. Převzetí podílu v bankách státem Od vypuknutí krize se banky v Irsku potýkaly s nedostatkem likvidity. Stát se tedy rozhodl poskytovat finanční pomoc vybraným bankám a tím jim pomoci k tolik potřebné likviditě. Stát si za finanční podporu kupoval podíl v irských bankách a některé tak zcela ovládl. Jednalo se například o Allied Irish Bank či Bank of Ireland.
71
Zdroj: Bydţovská, Marie, Analýza problémů irských bank, [online]. 2013, [2013-11-12], dostupné na www.ustavmezinarodnichvztahu.cz/article/analyza-problemu-irskych-bank 72 1. října 2008 byla navýšena záruka za vklady v bankách na 50000 GBP. 73 Zdroj: OECD, [online]. 2009, [2013-11-14]. dostupné na www.oecd.org/finance/financialmarkets/42779438.pdf 74 Zdroj: Department of Finance, [online]. 2013, [2013-11-06]. www.finance.gov.ie/viewdoc.asp?DocID=7577
56
4.2.1. Anglo Irish Bank Corporation Act 200975 Specifickou kategorii představuje Anglo Irish Bank. I zde vláda uvaţovala o kapitálovém vstupu do banky. Bylo však usouzeno, ţe takové řešení je nedostatečné a bylo přistoupeno k mnohem drastičtějšímu řešení. 20. ledna 2009 byl irskou vládou schválen Anglo Irish Bank Corporation Act 2009. Den na to 21. ledna 2009 byl podepsán presidentkou Mary McAleese.76 Tento zákon nabyl účinnosti v okamţiku podepsání presidentem. Vládě Irska umoţnil znárodnění celé banky za účelem jejího ovládnutí a řízení. Výsledkem zákona tedy bylo, ţe po znárodnění se banka stala nepřímo 100 % vlastněná ministerstvem financí. Všechny akcie, které drţeli ostatní investoři, byly převedeny do vlastnictví ministerstva financí. Od 16. ledna 2009, bylo ukončeno obchodování akcií Anglo Irish Bank a banka byla staţena z burzy London Stock Exchange a Irish Stock Exchange. Jedním z důvodů proč vláda přistoupila ke znárodnění, byla aféra se skrytými půjčkami v Anglo Irish Bank. Předseda představenstva Anglo Irish Bank Seán FitzPatrick, se v prosinci 2008 přiznal, ţe ukryl půjčky od Anglo Irish Bank v hodnotě přes 87 milionů EUR. Peníze z těchto půjček vzal on, ale ukrýval je pomocí převodu do banky Irish Nationalwide Building Society a opětovným převodem zpět. Tato činnost a ohromné dluhy, které vznikly díky neuváţenému úvěrování developerů, stály FitzPatricka místo. Po skandálu se skrytými půjčkami se vláda obávala nestability na bankovním trhu. Aby uklidnila situaci na domácí půdě, tak přistoupila ke znárodnění. Zajímavé je, ţe ještě v době znárodnění si irská vláda myslela a tvrdila, ţe banka nemá problém hradit své dluhy a zůstává solventní. Tvrdila, ţe má jen problém s likviditou, který vyřeší pomocí rekapitalizace ze státních peněz. Situace v Anglo Irish Bank se však ukázala jako mnohem horší. Výše dluhu neustále stoupala, pod vedením státu se bance nedařilo a dosahovala ohromných ztrát. Proto vláda dne 6. února 2013, přijala zákon o likvidaci IBRC – nástupnické organizaci Anglo Irish Bank.
75
Zdroj: Department of Finance, Anglo Irish Bank Corporation plc – Nationalisation FAQs, [online]. 2009, [2013-11-06]. Dostupné na www.finance.gov.ie/documents/publications/other/2009/anglofaqrev09.pdf 76 V úřadu od 11. listopadu 1997 do 10. listopadu 2011
57
4.3. National Asset Managenment Agency77 Organizace, které se zkráceně nazývá NAMA, byla zaloţena v prosinci 2009. Jednalo se o reakci vlády Irska na mnoţící se problémy v bankovním sektoru. Funguje jako takzvaná špatná banka, na kterou jsou převáděny půjčky na developerské projekty, výměnou za vládní dluhopisy. Pomocí této špatné banky se stát pokouší ulehčit bankovnímu sektoru od toxických úvěrů. NAMA do konce roku 2011 na sebe převedla půjčky v hodnotě 74 miliard EUR. Předpokládaná úhrada 31,8 miliard EUR, diskont 57 %. Její hlavní činnost se dá rozdělit na tři základní fáze. V první fázi šlo o akvizici 11 500 pozemkových, developerských a podobných půjček z pěti finančních institucí.78 Druhá fáze navazuje na první a zahrnuje intenzivní vyjednávání s dluţníky, jejichţ úvěry byly převzaty. Dochází zde k vyjednávání, jak a kdy bude dluh splacen (v případě, ţe je ještě s kým vyjednávat). Závěrečná fáze zahrnuje práci na sérii rozhodnutí, jak sníţit dluh a umoţnit, co největší umoření splátek do roku 2019. Rozhodnutí vytvořit NAMA vyvolal velké kontroverze. Jedním z kritiků tohoto kroku byl Joseph Stiglitz79, který tvrdil, ţe vláda svým plánem rozhází veřejné peníze. Ve svém projevu dne 7. října 2009 na půdě Trinity College Dublin řekl, ţe státy, které nechají banky jednat podle běţných pravidel kapitalismu, dopadnou dobře. USA nechali v roce 2009 100 bank svému osudu, stejně tak Švédsko a Norsko v časech krize. Ohledně situace se zřízením NAMA v Irsku řekl, ţe se jedná o prostý převod peněz daňových poplatníků k drţitelům dluhopisů. Dále řekl, ţe jako hlavní ekonom Světové banky zaţil podobné věci v banánových republikách po celém světě, kdy při finančních krizích státy vyuţily zmatku k převedení bohatství z celé populace na sebe.80 Samozřejmě ke kritice se přidali i mnozí poslanci opozičních stran. Je těţké soudit, zda to bylo dobré či špatné rozhodnutí. Na počátku byla snaha státu o klid v bankovním sektoru, nicméně rozsah škod byl obrovský, respektive větší neţ vláda čekala. Celkově se podle mého názoru jedná o špatné rozhodnutí. Hlavní vinu mají nést banky společně s klienty. Neboť nikdo je nenutil, aby udělali to, co udělali. Není vhodné přenášet dluhy ze soukromého sektoru na stát, potaţmo na nevinné daňové poplatníky. 77
Zdroj: National Asset Management Agency, [online]. 2013, [2013-10-13]. Dostupné na www.nama.ie Jednalo se o: Bank of Ireland, Allied Irish Banks, Anglo Irish Bank, EBS, Irish Life andPermanent 79 Ekonom, Nositel Nobelovy ceny za ekonomiii (2011), hlavní ekonom světové banky 1997 - 2000 80 Zdroj: Wikipedia, [online]. 2013, [2013-11-20]. Dostupné na en.wikipedia.org/wiki/National_Asset_Management_Agency 78
58
4.4. Finanční pomoc od EU V roce 2010 měly banky v Irsku stále váţné problémy. Stejně tak vláda, která se jim snaţila poskytnout finance na zabezpečení likvidity. Nicméně shánění peněz bylo čím dál obtíţnější. Kdyţ v roce 2010 vláda prodlouţila bankovní garanci na další rok, mělo to negativní dopad na vládní dluhopisy Irska. Vládní pomoc bankám vzrostla na 32 % HDP81 a vláda byla nucena zahájit jednání o poskytnutí finanční pomoci od ECB a EU. Dne 21. listopadu 2010 Irsko oficiálně poţádalo o finanční pomoc z EU EFSF82 a IMF83. Tento krok byl kladně přijat ECB. Celkem se předpokládalo uvolnění finančních prostředků ve výši 100 miliard EUR. Po vzájemných jednáních byl přijat program Economic Adjustment Programme for Ireland. Ten předpokládal přidělení 85 miliard EUR. Částka byla rozdělena mezi členy EU/EFSF (22,5 mld. EUR), členy Eurozóny/EFSF (17,7 mld. EUR), IMF (22,5 mld.). A prostřednictvím bilaterálních smluv pomohla také Velká Británie (3,8 mld. EUR), Švédsko (0,6 mld. EUR) a Dánsko (0,4 mld. EUR). Přísun financí byl rozdělen do 3 let. Maximální splatnost dluhopisů je 12,5 roku.84 Irský předseda vlády v polovině listopadu 2013 oznámil, ţe je země připravena ukončit finanční pomoc, kterou země dostala v posledních třech letech. Řekl, ţe země jiţ nepotřebuje finanční pomoc a program finanční výpomoci opouští v silné pozici. Dále prohlásil, ţe vláda je připravena na návrat k normálním trţním podmínkám. Irsko se chystá opustit od finanční pomoci k 15. prosinci 2013.85 Ministr financí eurozóny prohlásil, ţe podporuje rozhodnutí vlády Irska na opuštění od EU – IMF záchranného plánu. Dále také pogratuloval irské vládě k úspěšnému pouţití prostředků ze záchranného fondu.86
81
Zdroj: Wikipedia, [online]. 2013, [2013-11-20]. Dostupné na en.wikipedia.org/wiki/National_Asset_Management_Agency 82 European Financial Stability Facility – Evropský nástroj finanční stability 83 International Monetary Fund, Mezinárodní měnový fond 84 Zdroj:European Commission, Economic adjustment programme for Ireland. [online]. 2013, [2013-1017], dostupné na ec.europa.eu/economy_finance/assistance_eu_ms/ireland/index_en.htm 85 Zdroj: BBC News, Ireland to exit international bailouti in December. [online]. 2013, [2013-11-22]. Dostupné na www.bbc.co.uk/news/world-europe-24937245 86 RTE News Ireland, Eurozone ministers back Governments decision. [online]. 2013, [2013-11-28]. Dostupné na www.rte.ie/news/2013/1114/486631-bailout-exit/
59
4.5. Úspory a zvyšování daní V říjnu letošního roku došlo v Irsku k mnohým změnám v oblasti daní a úspor. Zmíníme zde ty nejdůleţitější. Zvýšení daně u krabičky cigaret a pinty piva o 10 centů. Další změnou je doba nemoci, po kterou se nevyplácí nemocenská, ta se zvyšuje ze 3 na 6 dnů. Mateřská dovolená bude pro všechny stejná bez rozdílu trvání. Na druhou stranu bude bezplatná základní zdravotní péče pro děti do pěti let věku, coţ mají pokrýt úspory na mateřské dovolené. Změny dozná zdravotní péče i pro penzisty, kteří jiţ budou muset za většinu úkonů platit. Korporátní daň zůstává na 12,5 % a nebude se prozatím měnit.87
4.6. Možný vývoj Predikovat další vývoj není aţ tak jednoduché. Je jasné, ţe podle výše uvedeného se vláda Irska snaţí, aby byl dozvuk krize co moţná nejniţší. Co se hospodářství Irska týče, myslím, ţe je na dobré cestě. Respektive ono na tom nikdy nebylo tak špatně. Ekonomika Irska je velice zdravá a byla taková jiţ před vypuknutím krize. To, co dostalo Irsko na kolena, byl bankovní sektor, realitní trh a hlavně zásah vlády. Díky zásahu vlády se riziko a následné dluhy, jenţ náleţí soukromému sektoru a skupině investorů, staly dluhy obecními. Největší současný problém v Irsku je jeho zadluţenost. Výší je jeden z největších z EU, je také členem skupiny PIIGS88. Nicméně je poněkud zdravější, neţ u ostatních podobně zadluţených zemí EU. Na rozdíl od dalších zemí ze skupiny PIIGS, mělo Irsko příkladné hospodářství a na kolena jej dostala aţ dluhová krize. Tedy původní členové skupiny měli špatné výsledky v průběhu dlouhého období, Irsko nikoliv. V případě Irska je nejdůleţitější zbavit se sţírajícího dluhu. Jen obsluha státního dluhu pro rok 2013 je odhadována na 8,1 mld. EUR, coţ představuje zhruba 20 % příjmů z daní. Je tedy nejvyšší prioritou tento dluh co nejdříve umořit.89 Teoreticky je Irsko schopno dostát svému dluhu. Jak jiţ bylo řečeno, má poměrně zdravé hospodářství a v dlouhodobém horizontu je moţno, aby dostálo svým závazkům.
87
Zdroj: BBC News, Irish budget. [online]. 2013, [2013-11-25]. Dostupné na www.bbc.co.uk/news/world-europe-24539667 88 Termín pouţívaný pro země s vysokým zadluţením. V 90. letech původně PIGS – Portugalsko, Itálie, Řecko, Španělsko. Po krizi přibylo jedno I za Irsko 89 Finfacts Ireland, [online]. 2012, [2013-11-15]. Dostupné na http://www.finfacts.ie/irishfinancenews/article_1025273.shtml
60
Nicméně nejedná se o zanedbatelnou částku. Ke konci roku 2012 byl státní dluh těsně pod hranicí 192 mld. EUR, coţ je ekvivalent 118 % HDP.90 Je tedy moţné a velice pravděpodobné, ţe Irsko bude v následujících letech splácet své dluhy, respektive platit za jejich obsluhu. Nicméně to bude provázeno tvrdým vyjednáváním s věřiteli, kdy se Irsko bude snaţit vyjednat si co moţná nejlepší podmínky a třeba dojde i k umazání části dluhu. Zmíněné umazání části dluhu je zatím jen teoretická moţnost, kterou nikdo nechce příliš hlasitě prezentovat. Avšak je to jedna z moţností. Osobně si nemyslím, ţe něco takového Irsko čeká v brzké době, ale je to víceméně moţné. Velkou roli v této hře budou hrát USA. USA se dlouhodobě potýkají s problémy financování svého provozu a dluhu. Reálně je malá šance, ţe dostojí všem svým závazkům a je tedy pravděpodobné, ţe z jejich strany dojde k redukci státního dluhu na úkor věřitelů. Pokud se něco takového stane, je více neţ pravděpodobné, ţe ostatní země budou následovat tento příklad. Stejně tak Irsko.
90
Zdroj: POWER, Jim. Irelands debt deal will be crucial. Business Post. [online]. 2013, [2013-11-21]. Dostupné na http://www.businesspost.ie/#!story/Home/News/COLUMN%3A+Ireland%27s+debt+deal+will+be+cru cial/id/19410615-5218-5100-da2b-44ad13479304
61
Závěr Záměrem této práce bylo přehlednou formou zobrazit a zhodnotit příběh Keltského tygra od 90. let 20. století do současnosti. Tato práce je cennou studnicí ucelených informací, které poskytují přehled všech důleţitých dat a činů, vystihující celý a velice zajímavý příběh Keltského tygra. Najdeme zde faktory, díky kterým se z Irska stal onen premiant celého západního světa, ale i činy, které způsobily jeden z největších propadů ekonomiky v současné době. Vše je zpracováno s vyuţitím přehledných makroekonomických údajů. Můţeme si tak uvědomit, jak málo stačí ke zničení prosperující ekonomiky a je zde vidět, jak je hospodářství silně ovlivňováno nejen domácími vlivy, ale i vnějšími událostmi. Můţeme se ptát, proč Irsko? Jen v rámci EU můţeme najít mnoho států, které jsou v horším stavu neţ Irsko. Je zde mnoho příkladů, kdy se musíme více obávat o budoucí vývoj. Ačkoliv je Irsko řazeno mezi země PIIGS, tak není úplně typickým členem. Irsko má velice vysoký státní dluh, převyšující celkové HDP země, ale přesto se trochu vymyká. Irsko je totiţ zemí, která se do problémů dostala ve velice krátkém horizontu. Díky několika neuváţeným rozhodnutím se Irsko dostalo z pozice premianta na bankrotáře. Ostatní členové PIIGS, totiţ mají dlouhodobě špatné hospodářské výsledky. Nejednalo se u nich o zásah krize, jenţ je potopil, ale o dlouholetou, velice špatnou politickou a hospodářskou situaci. Krize zde jen zafungovala jako pověstný poslední hřebíček do rakve. V případě členů PIGS se jedná o dlouhodobě mizernou politickou scénu, kdy stát plnými hrstmi rozhazoval to, co nikdy neměl. Respektive tyto státy si jen neustále půjčovaly na svoji rozmařilou sociální politiku. Představitelé státu nikdy neřešili dlouhodobý horizont. Jen se snaţili udrţet do konce volebního období. Ostatní je pravděpodobně nezajímalo. Příběh Irska je však jiný. V Irsku politická scéna připravila dobré podmínky pro vzestup hospodářství, během 90. let 20. století. Tudíţ zde nebyla dlouhodobá politická absence rozumných opatření. Nicméně léta prosperity ukolébala nejen všechny občany a většinu světa, ale právě i ty, které neměla. Představitelé státu by měli být připraveni na špatné časy i v dobách, kdy se vše jeví naprosto bezpečně. Zde je právě onen kámen úrazu. Představitelé státu ukolébáni výkonem hospodářství, nechtěli hledat moţné problémy, tam kde vše zdánlivě bezchybně funguje. Jednoduše nebyla vůle cokoliv hlídat. A to byla jedna z největších chyb. Onen kostlivec ve 62
skříni vypadl ve chvíli, kdy to bylo nejméně ţádoucí. Krize nezasáhla Irsko přímo, ale přes jeho nejslabší článek, a tím byl bankovní sektor. Představitelé bankovního sektoru se zde zachovali velice nezodpovědně. Hnáni vidinou co největších zisků, poskytovaly úvěry naprosto nerozumně. Nebylo zde neobvyklé, ţe úvěr byl na 100 % hodnoty zástavy. Nikdo neřešil, zda tato trţní hodnota má reálný základ. Nikoho netíţil enormní nárůst hodnoty nemovitostí. Stejně tak počet developerských projektů se zdál být nekonečný. Nicméně nikdo nechtěl řešit moţná rizika. Nelze se nevyhnout závěru, ţe zde došlo k ţalostnému selhání dozorového orgánu nad finančním trhem. Pokud vezmeme v potaz, co se stalo, musí nám být jasné, ţe zde ţádný dohled fungovat snad ani nemohl. Je velice snadné svalit všechnu vinu na komerční bankovnictví, musíme si však uvědomit, ţe komerční banky fungují v rámci určitého státu. Komerční banka si dovolí jen tolik, kolik jí umoţní regulátor trhu. A ten byl v tomto případě opravdu benevolentní. Selhání dozorového orgánu a nezodpovědnost bank jsou věci, které krizi pomohly spustit v tak velkém rozsahu. To co však Irsku zasadilo poslední ránu, bylo následné rozhodnutí představitelů státu. Ta se ve snaze zabránit pádu bank, případně celého bankovního sektoru, rozhodla pro velice nedomyšlené rozhodnutí. Bankovní garance. Přijetí bankovních garancí za vklady v bankách ve výši 100% bylo velice nerozváţné rozhodnutí, které mohl přijmout jen někdo, kdo netušil, co dělá. Vládu nenapadlo, ţe bankovní sektor je v horším stavu, neţ se zdá. Jinak by nikdo soudný podobné opatření nepřijal. Nicméně i toto rozhodnutí svědčí o tom, ţe vláda neměla vůbec ţádný přehled o stavu bankovního sektoru. Stalo tedy to, ţe vláda „zestátnila“ ztráty bank a jako spravedlivý vládce, jej přerozdělila na všechny občany Irska. Podle mého názoru se jednalo o nedomyšlený a nesmyslný akt. Je samozřejmě otázkou, jak by vše dopadlo bez garancí, ale dle mého názoru rozhodně lépe neţ nyní, kdy se země zapojila mezi bankrotáře. Nyní víme, co stojí za dluhovým problémem Irska a známe celý jeho příběh. Můţeme doufat, ţe se Irsko dostatečně poučilo a snad se mu brzo povede vrátit se na onu cestu úspěchu. Tato cesta je téměř jistě moţná, jenţe nebude to snadné. Přeci jen výše zadluţení je enormní, ale myslím, ţe Irsko je jednou z mála zemí, která by jej mohla zvládnout vyřešit. 63
Samozřejmě je k tomu třeba spousta vůle a práce. Díky tomuto příběhu jiţ dobře víme, ţe stačí opravdu málo a vše můţe být jinak. Stačí jen jedno špatné rozhodnutí a vše můţe být mnohem horší.
64
Seznam použité literatury Literatura CLINCH, Peter, CONVERY, Frank, WALSCH, Brendan. After the Celtic Tiger, Challenges Ahead. Dublin: The O´Brien Press Ltd., 2002, s. 207, ISBN 0-86278-767-X COULTER, Colin and COLEMAN, Steve. The end of Irish history? Reflections on the Celtic Tiger. Manchester: Manchester University Press, 2003, s. 224, ISBN: 978-0-7190-6231-5 FRANK, Jan. Irsko. Praha: Libri, 2006, 144s, ISBN 80-277-294-5 HOLMAN, Robert. Ekonomie. 4. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, 710 s., ISBN 80-7179891-6 KAY, Sean. Celtic Revival? The Rise, Fall, and Renewal of Global Ireland. Lanham: Rowman & Littlefield Publishers, Inc., 2011, 264, ISBN: 978-1-4422-1109-4 KIRBY, Peadar. Celtic tiger in collapse : explaining the weaknesses of the Irish model. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2010, s. 237, ISBN 978-0-230-23743-8 KIRBY, Peadar. The Celtic Tiger in Distress: Growth with Inequality in Ireland. New York: Palgrave Macmillan, 2002, s. 267, ISBN: 978-0-333-96435-4 O´TOOLE, Fintan. Ship of Fools, How Stupidity and Corruption Sank the Celtic Tiger. London: Faber and Faber Ltd., 2009, s. 229, ISBN 978-0-571-25268-8
Elektronické zdroje BBC News. Anglo Irish Bank to be broken up by dublin.[online]. BBC News. 2010 [2013-1015]. Dostupné na http://www.bbc.co.uk/news/uk-northern-ireland-11235023 BBC News. Ireland to exit international bailouti in December. BBC News. [online]. 2013, [2013-11-22]. Dostupné na www.bbc.co.uk/news/world-europe-24937245 BBC News. Irish budget. BBC NEws. [online]. 2013, [2013-11-25]. Dostupné na www.bbc.co.uk/news/world-europe-24539667
65
BYDŢOVSKÁ, Marie. Analýza problémů irských bank. Ústav mezinárodních vztahů. [online]. 2013, [2013-11-12], dostupné na www.ustavmezinarodnichvztahu.cz/article/analyzaproblemu-irskych-bank CIA. World Factbook. Central Intelligence Agency, [online], 2012, [2013-10-20] dostupné na: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ei.html Central Statistics Office Ireland. CSO IE. [online], 2013, [2013-10-10], dostupné na www.cso.ie Country Economy Ireland, Deficit. Country Economy. [online]. 2013, [2013-10-19]. Dostupné na www.countryeconomy.com/deficit/ireland Country Economy, Ireland, GDP. Country Economy. [online]. 2013, [2013-11-12]. Dostupné na www.countryeconomy.com/gdp/ireland Country Economy, Ireland, National Debt. Country Economy. [online]. 2013, [2013-10-19]. Dostupné na www.countryeconomy.com/national-debt/ireland Český statistický úřad. Evropský srovnávací program. ČSÚ. [online] 2013[2013-10-16]. dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/evropsky_srovnavaci_program Český statistický úřad. Inflace, míra inflace – metodika. ČSÚ. [online]. 2013, [2013-10-15], dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace Český statistický úřad, Standardní mezinárodní klasifikace zboží, 4. revize. ČSÚ. [online]. 2012,
[2013-10-02],
.
dostupné
na
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/AD002CF78A/$File/60011209j02_c.pdf Department of the Environment Ireland. Housing Statistics. DOE IE. [online]. 2013, [201310-18].
Dostupné
na
http://www.environ.ie/en/Publications/StatisticsandRegularPublications/HousingStatistics/ Department of Finance Ireland. Q&A – IBRC Liquidation. DOF IE. [online]. 2013, [2013-1016]. Dostupné na http://www.finance.gov.ie/documents/publications/other/2013/qaupdate.pdf
66
Department of Finance Ireland. Minister for Finance announces the ending of the Bank Guarantee.
DOF
IE.
[online].
2013,
[2013-11-06].
www.finance.gov.ie/viewdoc.asp?DocID=7577 Department of Finance, Anglo Irish Bank Corporation plc – Nationalisation FAQs, [online]. 2009,
[2013-11-06].
Dostupné
na
www.finance.gov.ie/documents/publications/other/2009/anglofaqrev09.pdf Department of Foreign Affairs and Trade, [online]. 2013, [2013-10-15]. dostupné na www.dfa.ie European Commission, Economic adjustment programme for Ireland. [online]. 2013, [201310-17], dostupné na ec.europa.eu/economy_finance/assistance_eu_ms/ireland/index_en.htm European Commission, Ireland's economic crisis [online], 2012, [2013-10-23], dostupné na http://ec.europa.eu/ireland/key-eu-policy-areas/economy/irelands-economiccrisis/index_en.htm ESAKE, Saul. Luckier than the Irish?. The Sydney Morning Herald. [online]. 2010, [201310-22].
Dostupné
na
http://www.smh.com.au/business/luckier-than-the-irish-20101130-
18ffd.html Eurostat.
Statistics.
[online],
2013,
[2013-10-29],
dostupné
na
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/themes Finfacts Team. Irish Budget 2013: Cost of servicing public debt moving towards 20% of tax revenues.
Finfacts
Ireland
[online].
2012,
[2013-11-15].
Dostupné
na
http://www.finfacts.ie/irishfinancenews/article_1025273.shtml GERGELY, Andras. Anglo Irish Bank posts Ireland’s biggest ever loss. Reuters, [online]. 2010,
[2013-10-26].
Dostupné
na
http://www.reuters.com/article/2010/03/31/us-
angloirishbank-idUSTRE62U38C20100331 Hoffmann, Kevin. Ireland, How the Celtic Tiger Became the World's Software Export Champ.
Spiegel.
[online].
2005,
[2013-10-25].
Dostupné
http://www.spiegel.de/international/spiegel/ireland-how-the-celtic-tiger-became-the-world-ssoftware-export-champ-a-348682.html 67
z
Inflation. Inflation Ireland – current Irish inflation. Inflation.eu [online]. 2013, [2013-10-12], dostupné na http://www.inflation.eu/inflation-rates/ireland/inflation-ireland.aspx Index Mundi, Foreign Direct Investment. Ingex Mundi. [online], 2012, [2013-10-12], dostupné na http://www.indexmundi.com/facts/ireland/foreign-direct-investment Irish Statute Book, Credit Institutions (Financial Support) ACT 2008. [online]. 2008, [201310-05]. Dostupné na http://www.irishstatutebook.ie/2008/en/act/pub/0018/ JANÁČEK, Kamil. Irsko, náš vzor? E15.[online]. 2005. [2013-10-15]. Dostupné na http://euro.e15.cz/archiv/irsko-nas-vzor-797666 KEENAN, Mark. Property crash wipes €257bn off value of homes in six years. Independent. [online]. 2013, [2013-11-12], dostupné na http://www.independent.ie/business/personalfinance/property-mortgages/property-crash-wipes-257bn-off-value-of-homes-in-six-years29166104.html Migration News. UK: EU-8, EU-2, Ireland. Migration News. [online]. 2006, [2013-11-2]. dostupné na http://migration.ucdavis.edu/mn/more.php?id=3208_0_4_0 National Asset Management Agency, [online]. 2013, [2013-10-13]. Dostupné na www.nama.ie OECD.
Financial
Markets.
OECD.
[online].
2009,
[2013-11-14].
dostupné
na
www.oecd.org/finance/financial-markets/42779438.pdf Oireachtais. Anglo Irsish Bank Corporation Act 2009. Houses of the Oireachtais. [online]. 2009,
[2013-10-02].
Dostupné
na
http://www.oireachtas.ie/viewdoc.asp?fn=/documents/bills28/acts/2009/a0109.pdf POWER, Jim. Irelands debt deal will be crucial. Business Post. [online]. 2013, [2013-11-21]. Dostupné
na
http://www.businesspost.ie/#!story/Home/News/COLUMN%3A+Ireland%27s+debt+deal+wi ll+be+crucial/id/19410615-5218-5100-da2b-44ad13479304 RTE News Ireland, Eurozone ministers back Governments decision. RTE News. [online]. 2013, [2013-11-28]. Dostupné na www.rte.ie/news/2013/1114/486631-bailout-exit/
68
The World Bank. Data Ireland. The World Bank. [online]. 2013, [2013-11-19]. Dostupné na http://data.worldbank.org/country/ireland Trading Economist, Government Budget. Trading Economist. [online]. 2013 [2013/10/10]. Dostupné na http://www.tradingeconomics.com/ireland/government-budget Trading Economist, Government debt to GDP. Tradning Economist. [online]. 2013 [2013/10/10]. Dostupné na http://www.tradingeconomics.com/ireland/government-debt-togdp United Nations Commodity Trade Statistics Database. [online], 2013 [2013-10-9]. Dostupné na: http://data.un.org/CountryProfile.aspx?crName=IRELAND United
Nations
Statiscics
Division.
[online]
2013,
[2013-10-11],
dostupné
na
http://data.un.org/CountryProfile.aspx?crname=Ireland VAN ONSELEN, Leith. How planning exacerbated Ireland’s housing bust. Macrobusiness. [online]. 2013, [2013-10-17], dostupné na http://www.macrobusiness.com.au/2013/11/howplanning-exacerbated-irelands-housing-bust/ Wikipedia, Deflátor HDP, Wikipedia.org [online]. 2013, [2013-11-15]. Dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Defl%C3%A1tor_HDP Wikipedia, Irish property bubble, Wikipedia.org. [online]. 2013, [2013-11-13]. dostupné na http://en.wikipedia.org/wiki/Irish_property_bubble Wikipedia. National Asse Management Agency. Wikipedia.org. [online]. 2013, [2013-11-20]. Dostupné na en.wikipedia.org/wiki/National_Asset_Management_Agency Wikipedia, Politics of the Republic of Ireland, Wikipedia.org. [online], 2013 [2013-10-15]. dostupné na http://en.wikipedia.org/wiki/Politics_of_the_Republic_of_Ireland
69
Seznam použitých grafů a tabulek Seznam použitých grafů Graf 1 Vývoj populace v Irsku (1901-2011) ............................................................................ 12 Graf 2 Migrace v Irsku 1951 – 2013 ........................................................................................ 13 Graf 3 HDP per capita Irsko (1995-2008) ................................................................................ 17 Graf 4 Roční změna reálného HDP Irsko (1995-2008) ............................................................ 18 Graf 5 Roční změna reálného HDP EU(28) (1996-2008) ........................................................ 19 Graf 6 HDP v Irsku v PPS, EU 28, (2001-2008)...................................................................... 20 Graf 7 Míra nezaměstnanosti v Irsku a Eurozóně (1993-2011) ............................................... 21 Graf 8 Míra zaměstnanosti Irsko (1995-2008) ......................................................................... 22 Graf 9 Roční změna indexu spotřebitelských cen (1995-2008) ............................................... 24 Graf 10 Zahraniční obchod Irsko (1990-2012)......................................................................... 25 Graf 11 Vládní dluh Irska k HDP v %, (1991 - 2009) ............................................................. 30 Graf 12 Státní rozpočet Irska v % k HDP (1996 - 2009) ......................................................... 31 Graf 13 Přímé zahraniční investice Irsko (1991-2008) ............................................................ 36 Graf 14 Ceny obytných nemovitostí Irsko (1989-2012) .......................................................... 42 Graf 15 Počet nových domů Irsko (2004-2012) ....................................................................... 43 Graf 16 Vývoj státního dluhu v Irsku (2006-2012) .................................................................. 45 Graf 17 Dluh státního rozpočtu na obyvatele (2006-2012) ...................................................... 45 Graf 18 Státní dluh Irska a ČR v % HDP (2006-2012) ............................................................ 46 Graf 19 Státní rozpočet Irska v EUR (2006-2011) ................................................................... 47 70
Graf 20 Výše reálného HDP v Irsku (2006-2011).................................................................... 48 Graf 21 HDP na obyvatele Irsko (2006-2012) ......................................................................... 49 Graf 22 Míra nezaměstnanosti Irsko (2006-2012) ................................................................... 50 Graf 23 Změna indexu spotřebitelských cen Irsko (2006-2011) .............................................. 51 Graf 24 Míra inflace - deflátor HDP (2006-2012) ................................................................... 52 Graf 25 Vývoj zahraničního obchodu (2006-2012) ................................................................. 53
Seznam použitých tabulek Tabulka 1 Vývoz podle tříd SITC (2004-2008) ....................................................................... 26 Tabulka 2 Export do Irska dle tříd SITC (2008) ...................................................................... 28 Tabulka 3 Dovoz dle SITC (2004-2008) .................................................................................. 29 Tabulka 4 Hodnota importu do Irska (1990-2008)................................................................... 30
71
