INVESTOVÁNÍ DO STŘÍBRNÝCH A ZLATÝCH MINCÍ

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

INVESTOVÁNÍ DO STŘÍBRNÝCH A ZLATÝCH MINCÍ Investing in Silver and Gold Coins Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D.

Mgr. Bc. Martin KOUDELKA

Brno, 2014

Jmé n o a příj men í auto ra:

Martin Koudelka

N áz e v d i plo mo v é prác e :

Investování do stříbrných a zlatých mincí

N áz e v prác e v an g lič ti n ě:

Investing in Silver and Gold Coins

K ate d ra:

financí

Ve d o uc í d i pl o mo v é prác e :

Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D.

Ro k o d ev zd án í :

2014

Anotace Diplomová práce se soustředí na málo prozkoumanou investiční oblast stříbrných a zlatých mincí. Za tím účelem čerpá informace z dostupné české i zahraniční odborné literatury, která tuto problematiku zachycuje roztříštěným způsobem, a přináší nový ucelený pohled na ni. Přitom práce vymezuje základní terminologii a základní metodologické členění, provádí analýzu s doporučeními pro investory v oblasti praktických otázek spojených s investicemi do mincí, rovněž jako analýzu základních výnosových a rizikových charakteristik vzácných i investičních mincí, kterou taktéž spojuje s příslušnými investičními doporučeními. V závěru diplomové práce je na základě dostupných dat o balíku numizmatických mincí s velmi vysokým premiem provedena základní empirická analýza k rámcovému ověření klíčových teoretických závěrů o výnosnosti a rizikovosti dotčeného druhu investic.

Annotation The master’s thesis focuses on the little explored investment sector of silver and gold coins. Following such aim, it gains information from both Czech and foreign expert literature, which addresses the matter in question in a fragmental way, and brings a new complex view thereon. Whilst doing so, the thesis specifies fundamental terminology and fundamental methodological classification, performs an analysis with recommendations for investors in the area of practical issues connected with investments in coins as well as an analysis of fundamental yield and risk attributes of both rare and investment coins which is also connected with relevant investment recommendations. In the end of the master’s thesis, there is a basic empirical analysis performed, which takes grounds on available data related to a package of rare coins with very high premium, with the purpose of framework validation of the key theoretical conclusions regarding the lucrativeness and riskiness of the kind of investments at hand.

Klíčová slova investice, mince, vzácné, numizmatické, investiční, drahé kovy, zlato, stříbro

Keywords investments, coins, rare, numismatic, investment, precious metals, gold, silver

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Investování do stříbrných a zlatých mincí vypracoval samostatně pod vedením Ing. Gabriely Oškrdalové, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomickosprávní fakulty MU. V Praze dne 2. května 2014 Martin Koudelka vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád vyjádřil svůj dík Ing. Gabriele Oškrdalové, Ph.D., vedoucí této práce, za všechny cenné rady a veškerou asistenci a podporu, které mi byly z její strany s ochotou poskytovány, rovněž jako všem blízkým, kteří měli trpělivost s mými někdy ne zcela vstřícnými tvůrčími náladami.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................................ 12 1

2

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍHO TEORETICKÉHO RÁMCE ...................................................................... 16 1.1

MINCE A MEDAILE................................................................................................................................... 17

1.2

MINCE INVESTIČNÍ A PAMĚTNÍ ................................................................................................................ 18

1.2.1

Podrobnější charakteristika investičních mincí .......................................................................... 18

1.2.2

Podrobnější charakteristika pamětních mincí ............................................................................. 19

1.3

ZÁKLADNÍ DĚLENÍ KVALITY MINCÍ .......................................................................................................... 20

1.4

ZACHOVALOST MINCÍ ............................................................................................................................. 21

1.5

PAMĚTNÍ MINCE EMITOVANÉ ČNB ......................................................................................................... 21

PRAKTICKÉ ASPEKTY SPOJENÉ S INVESTOVÁNÍM DO MINCÍ...................................................... 23 2.1

2.1.1

Volba kovu .................................................................................................................................... 23

2.1.2

Ryzost ............................................................................................................................................ 24

2.1.3

Zachovalost ................................................................................................................................... 24

2.1.4

Nákup u prodejce .......................................................................................................................... 24

2.1.5

Nákup v aukci ............................................................................................................................... 25

2.1.6

DPH při nákupu mincí ................................................................................................................. 26

2.2

HODNOCENÍ ZACHOVALOSTI MINCÍ ........................................................................................................ 27

2.2.1

Hodnocení v České republice ....................................................................................................... 27

2.2.2

Hodnocení v USA ......................................................................................................................... 28

2.3

INDEXY VZÁCNÝCH MINCÍ ....................................................................................................................... 30

2.4

UCHOVÁNÍ MINCÍ A MANIPULACE S MINCEMI.......................................................................................... 31

2.5

PODROBNOSTI VZTAHUJÍCÍ SE K EMISÍM ČNB ......................................................................................... 33

2.5.1

Forma vzácných mincí emitovaných ČNB .................................................................................. 34

2.5.2

Nákup pamětních mincí ČNB ...................................................................................................... 35

2.6 3

NÁKUP MINCÍ.......................................................................................................................................... 23

PODROBNOSTI K NEJZNÁMĚJŠÍM EMISÍM V USA ...................................................................................... 36

VÝNOS SPOJENÝ S INVESTOVÁNÍM DO DRAHÝCH KOVŮ ........................................................... 38 3.1

ZÁKLADNÍ VÝNOSOVÝ CHARAKTER DRAHÝCH KOVŮ .............................................................................. 39

3.2

POPTÁVKOVÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KURZY DRAHÝCH KOVŮ ................................................................ 41

3.2.1

Šperkařství ..................................................................................................................................... 41

3.2.2

Průmysl ......................................................................................................................................... 43

3.2.3

Investice ........................................................................................................................................ 44

3.2.4

Dílčí shrnutí k analýze poptávkových faktorů cenotvorby drahých kovů ................................ 45

3.3

NABÍDKOVÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KURZY DRAHÝCH KOVŮ................................................................... 46

3.3.1

Těžba drahých kovů...................................................................................................................... 46

3.3.2

Recyklace....................................................................................................................................... 47

3.3.3

Uvolňování národních rezerv ...................................................................................................... 48

3.3.4

Dílčí shrnutí k analýze nabídkových faktorů cenotvorby drahých kovů .................................. 48

3.4

POMĚR KURZŮ ZLATA A STŘÍBRA JAKO FAKTOR PREDIKCE BUDOUCÍCH VÝNOSOVÝCH TRENDŮ ............... 49

3.5 4

5

VÝNOS SPOJENÝ S INVESTOVÁNÍM DO MINCÍ .............................................................................. 52 4.1

VZÁCNOST.............................................................................................................................................. 53

4.2

USPOŘÁDÁNÍ MINCÍ DO SBÍRKY .............................................................................................................. 55

4.3

ZACHOVALOST MINCÍ ............................................................................................................................. 56

4.4

KVALITA MINCÍ ...................................................................................................................................... 56

4.5

UMĚLECKÉ ZPRACOVÁNÍ ........................................................................................................................ 57

4.6

NAČASOVÁNÍ KOUPĚ A PRODEJE ............................................................................................................. 57

4.6.1

Moment nákupu ........................................................................................................................... 58

4.6.2

Délka investice a moment prodeje .............................................................................................. 58

4.6.3

Odlišnosti pro investiční mince ................................................................................................... 59

4.7

RELEVANTNÍ MAKROEKONOMICKÉ A DALŠÍ TRŽNÍ FAKTORY................................................................... 59

4.8

VYSOKÉHO VÝNOSU DOSAHUJÍCÍ INVESTICE DO VZÁCNÝCH MINCÍ ......................................................... 60

RIZIKO .................................................................................................................................................. 61 5.1

RIZIKO SPOJENÉ S INVESTOVÁNÍM DO DRAHÝCH KOVŮ........................................................................... 61

5.1.1

Volatilita ....................................................................................................................................... 62

5.1.2

Nízká předvídatelnost .................................................................................................................. 63

5.1.3

Možná budoucí neplatnost doktrín ............................................................................................. 63

5.1.4

Měnové riziko ............................................................................................................................... 64

5.1.5

Minimalizace rizik spojených s drahými kovy ........................................................................... 64

5.2

6

SHRNUTÍ POZNATKŮ K VÝNOSŮM ZE ZLATA A STŘÍBRA ........................................................................... 50

RIZIKO SPOJENÉ S INVESTOVÁNÍM DO MINCÍ........................................................................................... 65

5.2.1

Riziko vysokého spreadu.............................................................................................................. 66

5.2.2

Problémy s likviditou ................................................................................................................... 67

5.2.3

Volatilita a špatné načasování ...................................................................................................... 69

5.2.4

Riziko špatného ohodnocení mince ............................................................................................ 70

5.2.5

Zavádějící a podvodné praktiky prodejců ................................................................................... 71

5.2.6

Charakteristiky mincí snižující některá obvyklá rizika .............................................................. 72

RÁMCOVÁ EMPIRICKÁ STUDIE ........................................................................................................ 73 6.1

VYUŽITÁ DATA ....................................................................................................................................... 74

6.1.1

Portfolio vzácných mincí ............................................................................................................. 74

6.1.2

Index PX ....................................................................................................................................... 75

6.1.3

Dlouhodobé české státní dluhopisy ............................................................................................. 75

6.1.4

Zlato a stříbro ............................................................................................................................... 76

6.1.5

Byty v Praze .................................................................................................................................. 76

6.2

METODIKA VÝPOČTU.............................................................................................................................. 76

6.3

DISKUZE VÝSLEDKŮ ................................................................................................................................ 77

6.4

SHRNUTÍ POZNATKŮ EMPIRICKÉ STUDIE ................................................................................................. 83

ZÁVĚR .......................................................................................................................................................... 85 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................................................. 88 SEZNAM GRAFŮ.......................................................................................................................................... 97

SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................................................................... 98 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................................................... 99

ÚVOD Předkládaná diplomová práce se soustředí na teoretické i praktické aspekty související s investičními nástroji, které pozornosti některých investorů a většiny finančních teoretiků spíše unikají. Těmito nástroji jsou zlaté a stříbrné mince, tj. jedna z fyzických forem investování (reálných investic) do drahých kovů (specificky zlata a stříbra – otázkou platiny, palladia a dalších souvisejících komodit se práce nezabývá a pod drahými kovy se dále pro zjednodušení rozumí právě zlato a stříbro). Jedná se tedy o doplnění dalších forem investic do drahých kovů, mezi které dále patří zejména: 

vlastnictví investičního zlata a stříbra v podobě slitků a prutů,



investice do zlatých a stříbrných derivátů (především v podobě futures na dodávku drahých kovů v budoucnosti),



nákup tzv. digitálního zlata a stříbra, které představuje poukázku na konkrétní uložené zlato nebo stříbro a právo jeho dodání1 nebo



investování do zlatých a stříbrných ETF fondů, tj. podílových, případně investičních fondů, jejichž majetek tvoří výlučně zlatý nebo stříbrný „poklad“.2

Trh se zlatými a stříbrnými mincemi je v investičním prostředí skutečně spíše marginální. Odhaduje se, že světový roční obrat (v případě mincí vzácných, jejichž analýza tvoří důležitější část této práce, srov. dále) činí maximálně3 100 miliard USD.4 To je v porovnání s akciovým trhem s hodnotou v řádu desítek bilionů USD5 velmi málo. Na druhou stranu je nutno říci, že trend, kdy se dlouhodobě mince těšily pozornosti pouze drobných

1

McGuire 2008, s. 164.

2

McGuire 2008, s. 161–162. V poslední době se jedná o velmi populární formu investic do drahých kovů, neboť umožňuje podílet se na výnosech plynoucích z těchto komodit při zachování pohodlí spojeného s investováním do finančních produktů. Mezi zastánci fyzického držení zlata a stříbra se však objevují pochybnosti ohledně spolehlivosti této formy, neboť nelze zcela zaručit, že příslušný ETF fond skutečně disponuje množstvím zlata nebo stříbra odpovídajícím vydaným podílovým listům a že v případě zániku ETF fondu dojde k vyplacení podílníků v drahých kovech a nikoli v inflační papírové měně. (Srov. např. McGuire 2008, s. 162–163.) 3

Odhady se nicméně značně různí; zatímco v textu citovaný zdroj hovoří o tom, že na americký trh připadá 10 miliard USD, například McGuire 2008 na s. 175 uvádí, že americký trh vzácných mincí tvoří pouze 0,5 miliard USD ročně. 4

Rozsypal 2013.

5

Kvarda 2012.

12

investorů,6 se v poslední době začíná obracet a je možné sledovat i zájem institucionálních investorů na Wall Street,7 a rovněž, že malý investiční zájem nerovná se malý zájem sběratelský, neboť bývá uváděno, že v případě vzácných mincí (srov. níže v diplomové práci) je možné mluvit o druhém nejoblíbenějším sběratelském předmětu po poštovních známkách.8 Sběratelský rozměr investování do mincí spojuje tuto aktivitu nejen s výhodami v podobě investičního výnosu diskutovaného ve vlastním textu této diplomové práce, ale rovněž s nemateriálními, duchovními prožitky. Duchovní zážitky provázející investice do zlatých a stříbrných mincí mají zajisté svůj původ i v dlouhodobé tradici, na níž je sběratelství mincí založeno a jíž se může investor stát součástí. Vždyť první (stříbrné) mince byly raženy v 7. století před Kristem ve starověké Lydii,9 načež o jejich sběratelství existují dochované zmínky již z doby antického Řecka a Říma.10 V 16. a 17. století už je numizmatické sběratelství dobře zavedeným dvorním zvykem a v 18. století vznikají první muzejní sbírky.11 Právě dlouhá historická tradice, jisté zahalení tajemstvím (způsobené nízkým zájmem investičních publicistů o mince) a zároveň na první pohled ne zcela nezajímavý investiční potenciál (srov. v textu práce) činí investice do zlatých a stříbrných mincí hodnými hlubšího zájmu, jemuž jsou podrobeny v této diplomové práci. S ohledem na shora uvedené si tato práce klade za cíl analýzu stříbrných a zlatých mincí jako reálných investičních nástrojů spolu s rozborem možností investování do nich v České republice a na vybraných zahraničních trzích, přičemž dokumentuje především základní teoretická východiska spojená s těmito investičními nástroji. Práce se dále snaží o identifikaci výhod a nevýhod investování do stříbrných a zlatých mincí. Na základě takto získaných poznatků formuluje rámcová doporučení pro investory vedoucí k maximálnímu využití výhod a omezení nevýhod takového investování. Na tomto místě

6

Tento trend potvrzuje empirická zkušenost ukazující, že prodeje mincí rostly v době, kdy zlato jako cíl institucionálních investorů ztrácelo (Beránek 2012). 7

Crouch 1990, s. 1.

8

Srov. např. Krejsa 2010.

9

Brown 2008.

10

Frouz 2004.

11

Frouz 2004. 13

je vhodné uvést, že práce se nesoustředí na čistě numizmatickou stránku věci, neboť by měla být zaměřena na investora, který není primárně sběratelem mincí. Za řečeným účelem práce analyzuje a shrnuje teoretické poznatky ohledně praktických problémů spojených s investicemi do mincí a jejich řešení, dále rozebírá faktory ovlivňující výnosnost mincí ze zlata a stříbra a též rizika, které investice do nich nesou. V rámci kapitol věnovaných rizikům je rozebírána i problematika likvidity, neboť lze říci, že slabá likvidita patří k hlavním rizikům investic do vzácných (nikoli investičních) mincí (srov. níže). Na základě analýzy uvedených specifik spojených s investicemi do stříbrných a zlatých mincí se práce snaží o identifikaci jejich základních výhod, nevýhod, rovněž jako možností maximalizace výhod a minimalizace nevýhod, a o související formulaci rámcových doporučení pro investory uvažující o volbě této formy reálných investic. Poznatky v této diplomové práci vychází z odborné literatury, která je v současnosti k otázkám v práci řešeným dostupná, a to literatury studující rozebíranou problematiku českou a dále i americkou optikou. Obdobně jako v případě jiných investičních instrumentů lze totiž i podle objemu dostupné literatury soudit, že trh zlatých a stříbrných mincí je ve Spojených státech amerických relativně nejrozvinutější. Nutno říci, že dosavadní literatura na téma investování do mincí z drahých kovů dostupná v České republice je spíše fragmentárního a značně neuspořádaného charakteru, přičemž příslušné téma v ní často pouze okrajově provází problematiku jiných forem investic. Jedním z cílů práce je tedy rovněž na základě útržkovitých závěrů odborné literatury poskytnout potenciálním investorům na téma investic do mincí z drahých kovů ucelený pohled. Dostupná literatura je v diplomové práci místy podrobována i kritice a celkově se práce snaží její závěry interpretovat konzervativně. Podobně jako v případě jiných investičních publikací totiž dikce literatury někdy ukazuje zřejmě spíše na snahu autora rozvířit zájem a poptávku ve vztahu k investičním nástrojům jím drženým, případně distribuovaným, než na snahu o objektivní posouzení problematiky. V případě investic do drahých kovů je přitom toto úskalí prohloubeno tím, že řada autorů patří mezi jedince označované v anglické terminologii za tzv. „gold bugs“.12 Jedná se o investory s místy až fanatickým přesvědčením, že svět je na prahu ekonomické katastrofy nedozírných rozměrů,

12

Tj., mechanicky přeloženo, „zlaté brouky“.

14

způsobené zejména systémem bankovní emise zlatem nekrytých papírových peněz, kde pouze drahé kovy budou v budoucnu schopny uchovat svou dosud uměle potlačovanou hodnotu. Tento značně subjektivní názorový proud pak ovlivňuje závěry obsažené v literatuře autorů, které lze mezi gold bugs zařadit, a je tedy nezbytné s těmito závěry operovat s maximální opatrností. Práce se zaměřuje zejména na poznatky ve vztahu k mincím zlatým, jejichž trh je mezi ostatními kovy přeci jen nejrozvinutější. Investování do stříbrných mincí je velmi obdobné,13 a proto jsou v případě stříbra adresovány pouze významnější odlišnosti oproti zlatu. Vzhledem ke snaze doplnit teoretické poznatky i o z praxe vycházející empirické závěry, se práce v samém závěru snaží alespoň základním způsobem matematicky zanalyzovat investiční charakteristiky mincí z drahých kovů. Doplňkový charakter této části práce je volen zejména s ohledem na zásadní nedostatek empirických dat o této investiční oblasti.

13

Srov. např. Veselá 2007, s. 268 nebo Krejsa 2010. 15

1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍHO TEORETICKÉHO RÁMCE První kapitola této diplomové práce se věnuje seznámení s vybranými základními pojmy, které jsou pro problematiku investování do mincí z drahých kovů zásadní. Dále jsou rozděleny některé klíčové kategorie, které je nutné v případě investic spojených se zlatými a stříbrnými mincemi odlišovat, a je prezentován základní úvod k mincím s investičním účelem emitovaným v České republice. Každá mince z drahých kovů je primárně určena obsahem zlata nebo stříbra v ní. Jedná se o tzv. ryzost mince, která je uváděna buď zlomkem se jmenovatelem v řádu tisíců, nebo ve formě jednotky označované jako karáty (vycházející z tradiční jednotky nízkých hmotností šperkařských surovin). V takovém případě 24 karátů odpovídá kovu o ryzosti 999,9/1000, tj. kovu ryzímu, 22 karátů ryzosti 900/1000 atd. Pro zajímavost lze uvést, že ryzost mincí v České republice se na mince neuvádí ve formě puncovní značky jako je tomu u jiných produktů z drahých kovů, neboť je zakotvena přímo v příslušných právních předpisech.14 Z hmotnosti mince a obsahu drahého kovu v ní lze určit tržní hodnotu drahého kovu, který tvoří základ mince. Hodnota mince nad rámec hodnoty kovu (případně někdy nad rámec její nominální hodnoty) se označuje jako premium.15 Další důležité pojmy, s nimiž je třeba při nakládání se zlatými a stříbrnými mincemi operovat, představují avers a revers mince. Aversem se rozumí líc mince a reversem její rub,16 přičemž výtvarný motiv na těchto dvou stranách mince se liší. Na jedné z nich, zpravidla na lícní straně,17 pak bývá uvedena nominální hodnota mince (o té viz dále). Výtvarný motiv je jedním z faktorů, které mohou ovlivňovat premium a celkovou hodnotu mince. Zpravidla pro něj platí, že je zpracován jedním výtvarníkem, nicméně objevují se i mince, u nichž tomu tak není a výtvarníků se na jejich zpracování podílí více.18

14

Trtík 2008. Srov. též § 27 odst. 3 zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 15

Abros 2014.

16

Chleboun 2012 [28].

17

Česká národní banka 2003–2014 [12].

18

Chleboun 2012 [28]. Jako příklad takové mince je uváděna pamětní mince k 400. výročí úmrtí Petra Voka z Rožmberka. 16

Jak je již výše uvedeno, poznatky v této práci se vztahují jak k mincím zlatým, tak stříbrným. Na okraj může být však upozorněno na skutečnost, že investoři se mohou setkat i s mincemi tzv. bimetalovými, tj. mincemi tvořenými zčásti zlatem a zčásti stříbrem,19 nejedná se nicméně o natolik specifickou kategorii, aby vyžadovala hlubší speciální analýzu. Následuje vymezení některých pojmů, které musí být při investování do mincí navzájem odlišovány.

1.1 Mince a medaile Pokud je výše hovořeno o mincích, není v podstatě rozlišován jejich emitent. V tom případě je však označení termínem „mince“ poněkud vágní, protože osoba emitenta představuje významný dělící faktor. Podle emitenta jsou totiž odlišovány (i) mince a (ii) medaile. Zatímco medaile může razit jakákoli osoba, mince mohou být raženy pouze na základě státní reglementace, tj. zpravidla výhradně centrální bankou.20 Zdejší rozdělení má zásadní význam zejména z hlediska sběratelské hodnoty. U medailí totiž nelze dobře zaručit budoucí dodržení parametrů emise, především její rozsah, a proto není sběratelská hodnota dlouhodobě jistá.21 Nadto mince mají svou nominální hodnotu a v této nominální hodnotě (která je nicméně obvykle výrazně nižší i než hodnota drahého kovu obsaženého v mincích) mohou být použity jako zákonné platidlo.22 Ze zde uvedeného vyplývá, že pozornost investorů by se měla upírat spíše k mincím stricto sensu, jak je podrobněji rozvedeno níže. Pro úplnost může být uvedeno, že vedle mincí mohou být v podobě medailí emitovány rovněž oficiální kopie těchto mincí. Jejich hodnota a výnosový potenciál však zpravidla s původní mincí nikterak nesouvisí.23 Text práce se dále věnuje především originálním mincím.

19

Chleboun 2012 [27].

20

Chleboun 2012 [26].

21

Je tomu tak proto, že soukromý emitent není právními předpisy ani jiným způsobem vázán k tomu, aby později nezměnil své rozhodnutí – například proto, že ho dosažený výnos z původní emise motivuje k jejímu rozšíření o emisi novou. 22

Chleboun 2012 [26].

23

Frouz 2004. 17

1.2 Mince investiční a pamětní Naprosto elementární dělení v oblasti investic do mincí z drahých kovů představuje diferenciace mincí (i) investičních a (ii) pamětních. Investiční mince se někdy označují též jako mince tezaurační,24 případně anglickým termínem bullion coins,25 vycházejícím z pojmu bullion označujícího investiční drahý kov. Mince pamětní mohou být někdy také uváděny pod označeními numizmatické mince, sběratelské mince nebo mince vzácné.26 Pro přehlednost nechť je uvedeno, že zde uvedené navzájem synonymické pojmy jsou v této diplomové práci navzájem zaměňovány. Základní rozdíl mezi investičními a pamětními mincemi stricto sensu (viz níže) spočívá v pevně stanovených parametrech emise pamětních mincí, a to včetně velikosti nákladu. Takto striktní emisní parametry investiční mince ve stejném rozsahu nemají, především o nich platí, že jsou raženy v neomezených množstvích dle poptávky.27 1.2.1

Podrobnější charakteristika investičních mincí

Investiční mince představují s ohledem na shora uvedené pouze formu zachycení komodity, a jsou tedy investičním zlatem.28 Jejich hodnota je s hodnotou v nich obsaženého drahého kovu pevně svázaná a zpravidla (viz dále) od nich nelze očekávat nárůst premia mimo její rámec, jelikož nedisponují potřebnými sběratelskými vlastnostmi. To může představovat i jejich výhodu, protože přirážka by měla být nízká dlouhodobě, a tedy i při jejich prvotním nákupu investorem.29 V případě investičních mincí se proto jedná o formu zpravidla drobných investic do investičního zlata. Vzhledem k povaze investičních mincí bývají uváděny některé parametry, které takové mince musí splňovat, aby skutečně představovaly investiční zlato. Jejich ryzost by tedy dle dostupné literatury měla činit nejméně 900/1000,30 zpravidla však 999/1000 (23,9976 karátu). I pokud je ryzost zlata investiční mince nižší, hmotnost obsaženého zlata 24

Srov. např. Veselá 2007, s. 266.

25

Srov. např. Rozsypal 2013 nebo Kuchta 2008.

26

Mezi numizmatické mince mohou být teoreticky řazeny i mince oběžné z běžných kovů v případě, že svou starobylostí nebo vzácností nabydou sběratelskou hodnotu. Těm se tato práce až na výjimky s ohledem na své zaměření na zlato a stříbro nevěnuje. 27

Kuchta 2008.

28

Krejsa 2010.

29

Kuchta 2008.

Tureček 2013. Jedná se o obvyklou ryzost amerických investičních mincí, tj. zejména tzv. American Eagle, přičemž však i v USA se razí investiční mince American Buffalo s vyšší ryzostí (McGuire 2008, s. 149). 30

18

by měla být vždy taková, aby odpovídala násobkům trojské unce31 nebo jejím „jednoduchým“ zlomkům.32 Odborná literatura dále zmiňuje, že investiční mince by měly být vyraženy po roce 1800 a premium, které je při jejich prodeji účtováno a které je již z povahy tohoto instrumentu zejména oproti mincím pamětním nízké (srov. shora), by nemělo přesahovat 80 % hodnoty obsaženého drahého kovu.33, 34 Mezi nejznámější světové investiční mince patří zejména: 

American Eagle a American Buffalo ražené v USA,



Krugerrand ražený v Jihoafrické republice,



Gold Nugget ražený v Austrálii,



Maple Leaf ražený v Kanadě35 nebo



Wiener Philharmoniker ražená v Rakousku.36

Do kategorie investičních mincí spadají však i tzv. novoražby starorakouských oběžných mincí z drahých kovů.37 1.2.2

Podrobnější charakteristika pamětních mincí

Druhou shora definovanou kategorii tvoří mince pamětní neboli numizmatické. Ty, jak již je shora uvedeno, se vyznačují především striktními parametry jejich emise včetně omezení jejího rozsahu. Dodatečná ražba se na rozdíl od mincí investičních neprovádí.38 Zároveň se k pamětním mincím vydává certifikát, který prokazuje jejich parametry, tj. ryzost, hmotnost, provedení, velikost, nominál atd.39 V České republice platí,

31

Tradiční jednotka hmotnosti drahých kovů odpovídající cca 31,103 gramu (srov. JEDNOTKY.CZ 2002– 2014). 32

Kuchta 2008. Tento závěr zřejmě vychází z podmínek rozhodných pro osvobození mincí od daně z přidané hodnoty v České republice, viz dále. 33

Tureček 2013.

34

Nutno uvést, že takto vysoká hranice premia je značně „benevolentní“. Pokud investor prostřednictvím investičních mincí investuje pouze do hodnoty zakoupeného drahého kovu, premium ve výši 80 % by činilo dosažení výnosu extrémně obtížným, či dokonce přímo nemožným. 35

Jedná se o zajímavou minci tím, že mezi investičními mincemi je největší a nejtěžší (Kuchta 2008) a k její ražbě smí být použito pouze zlato vytěžené v Kanadě (Burgess 2010). 36

Příkladný výčet převzatý z Kuchta 2008.

37

Kuchta 2008.

38

Kuchta 2008.

39

Kuchta 2008. 19

že pamětní mince může vydávat pouze Česká národní banka.40 Právě zde jmenovaná omezení emisí pamětních mincí vedou k získání a zpravidla i postupnému nárůstu jejich sběratelské hodnoty, která může dalece přesáhnout hodnotu drahého kovu je tvořícího. Vzácnost pamětních mincí dobře ilustruje i jejich poměr k mincím tezauračním, který bývá uváděn zhruba 1 : 4.41 Je to právě trh sběratelských mincí, jehož objem je shora doložený jako 100 mld. USD celosvětově, z toho 10 mld. amerických dolarů v USA.42 Malý objem trhu sice přispívá vzácnosti mincí a potenciálu růstu jejich hodnoty, nicméně je spojen též s nedostatkem jejich likvidity, jak je hlouběji rozvedeno dále. Výše provedenou specifikaci pamětních mincí je pro přesnost a úplnost nutné rozšířit. Sběratelskými (vzácnými) mincemi se totiž obecně kromě nově vydávaných pamětních mincí se striktními pravidly jejich emise rozumí i dřívější investiční nebo oběžné mince z drahých kovů (z dob, kdy zlato a stříbro měly svou plnou monetární úlohu), které nabyly na vzácnosti tím, že plynutím času nebo jinými faktory se jejich počet mezi investory a sběrateli omezil, a to zejména ve vyšších stupních zachovalosti (viz dále). Zajímavý fenomén pak tvoří tzv. „common date“ nebo též „generické“ mince, které představují dřívější americké měnové mince přečkavší konfiskaci soukromého zlata v roce 1933. Jsou obvykle někde na pomezí investičních a sběratelských mincí, protože se jich dochovalo velké množství, nicméně právě nikoliv ve vyšších stupních zachovalosti.43 S ohledem na investiční zajímavost numizmatických mincí v podobě de facto pákového efektu plynoucího nad rámec hodnoty drahého kovu z jejich hodnoty sběratelské jsou právě sběratelské mince předmětem hlavního zájmu a analýzy této práce. Pro zdejší účely jsou mezi ně řazeny jak pamětní mince stricto sensu, tak vzácné mince, které získaly svou sběratelskou hodnotu jinak než jejich primárním určením a omezením při emisi.

1.3 Základní dělení kvality mincí Další kategorizace zlatých a stříbrných mincí souvisí s kvalitou ražby. Emise mincí v současnosti probíhá obvykle ve dvou základních stupních kvality, které mají významný

40

Chleboun 2012 [27].

41

Veselá 2007, s. 267.

42

Rozsypal 2013. Odhady se nicméně velmi různí, srov. na jiných místech v textu.

43

McGuire 2008, s. 173.

20

vliv na emisní hodnotu. Základní kvalita se označuje jako běžná 44 a mince v ní ražené mají minimální emisní premium. Vyšší kvalita, která může vést k emisní hodnotě až v úrovni několikanásobku nominálu, se označuje jako proof.45, 46 Mince v běžné kvalitě mají vroubkovanou hranu a razidla nejsou leštěna.47 Naproti tomu kvalita proof se vyznačuje hladkou hranou a u mincí v této úrovni kvality je dosahováno vysoké lesklosti pole mince (tj. pozadí raženého vzoru) použitím speciálních leštěných razidel. Reliéf je ponechán matný.48

1.4 Zachovalost mincí S kvalitou mincí souvisí i hodnocení jejich zachovalosti podle udržené úrovně jejich lesku, nepoškrábanosti jejich povrchu a dalších proměnných. Mince jsou dle uvedených parametrů bodovány v České republice na sestupné škále o sedmi stupních zachovalosti, v USA pak na tradiční škále od jedné do sedmdesáti, kde s rostoucím číslem roste i zachovalost mince.49 Hlubší výklad k hodnocení mincí dle zachovalosti je obsažen v kapitole věnované praktickým aspektům investování do mincí, neboť se jedná o jeden z nejzásadnějších faktorů ovlivňujících hodnotu mince.

1.5 Pamětní mince emitované ČNB Poslední část této kapitoly je věnována elementárním poznatkům ohledně mincí emitovaných v České republice Českou národní bankou (ČNB), jelikož se jedná o mince, s nimiž český investor přijde do styku pravděpodobně nejčastěji. Česká národní banka mince pro investiční a sběratelské účely vydává dlouhodobě, původně pouze stříbrné a od roku 199550 též zlaté. Jí vydávané mince jsou pamětní (srov. shora) v užším smyslu slova, přičemž jejich avers i revers mají motiv volený s ohledem na významnou příležitost, již mají připomínat.51 Odtud tedy původ termínu pamětní mince.

44

Chleboun 2012 [28].

45

Chleboun 2012 [28].

Pro úplnost budiž uvedeno, že kvalita proof není využívána v případě mincí investičních – s ohledem na jejich určení jakožto formy investice do fyzického drahého kovu by totiž pouze vedla k nárůstu premia snižujícímu dosažitelný výnos. 46

47

Kuchta 2008.

48

Srov. např. Chleboun 2012 [28] nebo Kuchta 2008.

49

Viz Simon 2002, s. 3.8.

50

Chleboun 2012 [27].

51

Chleboun 2012 [26]. 21

Pamětní mince ČNB lze i v rámci emise zakoupit pouze za hodnotu s premiem nad jejich nominální hodnotou; toto premium zohledňuje především cenu vstupní komodity na trhu,52 rovněž jako faktory v oblasti kvality a výtvarného zpracování ražby. O nominální hodnotě pamětních mincí vydávaných ČNB platí, že je povinností České národní banky i českých obchodních bank za ni pamětní minci kdykoli směnit.53 Další poznatky ohledně pamětních mincí ČNB jsou obsaženy níže v této práci.

52

Chleboun 2012 [27].

53


22

2 PRAKTICKÉ ASPEKTY SPOJENÉ S INVESTOVÁNÍM DO MINCÍ Jak vyplývá z předchozího výkladu, investování do mincí není pro širokou investiční veřejnost všeobecně známou oblastí. Následující kapitola si proto zejména z tohoto důvodu klade za cíl zdokumentovat základní praktické otázky, které je potřeba při investici do mincí z drahých kovů řešit. Patří sem rozhodování při nákupu mincí, možnosti jejich ohodnocení a vyřešení jejich skladování. Jedná se totiž o investici do reálných fyzických aktiv, která dodatečné náklady spojené s uložením přirozeně přináší, na rozdíl od investorům běžně známých instrumentů finančního trhu. Závěr této kapitoly se rovněž soustředí na přiblížení některých detailů ohledně mincí emitovaných v České republice, s nimiž se český investor pravděpodobně setká nejčastěji, a v USA, kde je trh investic do mincí relativně velmi rozvinutý, a tudíž setkání českého investora s mincemi tamější provenience není zcela nepravděpodobné.

2.1 Nákup mincí Každá investice musí přirozeně začít pořízením příslušného investičního aktiva. Není tomu jinak ani u mincí z drahých kovů, nákupu mincí je přitom třeba věnovat maximální pozornost a opatrnost. Jak je blíže rozvedeno v dalších kapitolách, (vzácné) mince se vyznačují nízkou likviditou a relativně vysokým spreadem. Neuvážený nákup mince tedy může vést k významným ztrátám, které nemůže napravit ani okamžitý zpětný prodej. 2.1.1

Volba kovu

V zásadě minimální význam by při investičním rozhodování před nákupem měl hrát zvolený kov. Taková poučka se týká především pamětních mincí, kde investor cílí na navýšení sběratelské hodnoty a hodnota kovu pro něj má spíše menší význam. V případě investičních mincí, kdy se jedná o investici založenou na hodnotě kovu, se musí investor rozhodnout podle částečně odlišných fundamentů provázejících zlato a stříbro. Ty jsou analyzovány níže a nejsou otázkou všeobecně trvale platného investičního doporučení. Na tomto místě lze nicméně poukázat na skutečnost, že nízká hodnota stříbra v porovnání ke zlatu54 umožňuje v případě mincí s nízkým premiem, tj. mincí investičních a běžných sběratelských přímo z emise, přístup na trh mincí i velmi drobným

54

V době psaní této práce má zlato na světových trzích hodnotu zhruba šedesátinásobnou oproti stříbru. (Srov. WolframAlpha 2014 [80] vs. WolframAlpha 2014 [82].) 23

investorům.55 V neprospěch stříbra pak hovoří otázka osvobození od DPH podrobně rozebraná dále. 2.1.2

Ryzost

Dalším faktorem, na který investor při nákupu mincí narazí, je ryzost. Význam tohoto pojmu je rozveden výše a zde je vhodné poznamenat, že ryzost rovněž nepředstavuje při investici do mincí nikterak zásadní otázku.56 Někdy bývá sice uváděno,57 že vyšší ryzost může přinášet vyšší premium, z dostupných zdrojů nicméně nelze usuzovat, že by se jednalo o dobře zdokumentované pravidlo. Nadto zpravidla platí, že hmotnost mince je emitentem volena tak, aby hmotnost obsaženého kovu odpovídala násobkům trojské unce, a tedy nižší ryzost pouze znamená vyšší hmotnost mince bez ztráty obsahu drahého kovu.58 2.1.3

Zachovalost

Oproti ne zcela rozhodujícím faktorům zvoleného kovu a ryzosti je absolutně nezbytné, aby investor při koupi,59 a to i při koupi čerstvě emitované mince, zkoumal její zachovalost.60 Jakýkoli získaný kvalitativní nedostatek mince má totiž potenciál významně snížit její budoucí hodnotu. Investorům lze proto pouze doporučit, aby kupovali mince s maximální možnou kvalitou.61 Přívlastek „získaný“ není použit náhodně. Pokud totiž mince vykazuje chybu ražby, která vznikla chybou na razidle (a je tedy vlastní celé emisi) může se obdobně jako u známek jednat o faktor, který v budoucnosti povede k rapidnímu nárůstu sběratelské hodnoty. 2.1.4

Nákup u prodejce

Při nákupu mincí se investor musí rovněž vypořádat s otázkou, u koho mince koupit. Lze doporučit vyhnout se nákupu mincí z jakýchkoli sebeméně pochybných zdrojů. Investice do mincí často znamená výdaj vyšších finančních prostředků, od nichž investor

55

Kuchta 2008. Obdobně též Tureček 2013.

56

S výjimkou těch případů, kdy by ryzost byla natolik nízká, že by již nebylo možné hovořit o investici do zlatých nebo stříbrných mincí. 57

Srov. např. Abros 2014.

58

Srov. např. Abros 2014.

59

Přinejmenším při koupi vzácných mincí.

60

Chleboun 2012 [28].

61

Skousen 2005.

24

očekává jejich zhodnocení. Nákup od podomních prodejců, na základě nedůvěryhodných letáků vhozených do domovní schránky nebo od nerenomovaných internetových prodejců má potenciál zamýšlený investiční výnos zmařit.62 Je proto vhodné prodejce řádně prověřit a mezi prodejci dobře vybírat. V České republice může za kvalitní základ takového výběru posloužit seznam certifikovaných partnerů ČNB, který je k dispozici na internetových stránkách České národní banky.63 V případě, že investor má s některým prodejcem ověřené dobré zkušenosti, vyplácí se udržovat s ním dlouhodobý obchodní vztah (samozřejmě za předpokladu, že investice do mincí není pro příslušného investora jednorázovým experimentem). Dealer pak může investorovi například zprostředkovat tipy na zajímavé novinky a kusy v jeho inventáři. Tento na první pohled banální poznatek je spojen s ne zcela intuitivní úvahou obsaženou v odborné literatuře, že obchod s předměty investování do drahých kovů stojí zpravidla na relativně nízkých maržích, a proto zprostředkovatelé obchodů obvykle nemají kapacitu poskytovat nadstandardní služby všem svým zákazníkům.64 U ověřených prodejců se investor také nemusí obávat nákupu na internetu. Zásilky, ve kterých jsou mince zasílány, jsou totiž pojištěné (nepojištěnému zaslání je třeba se vyhýbat), a dostatečně vysoká pojistná částka může dokonce paradoxně vést k tomu, že se ztráta zásilky investorovi minimálně v krátkodobém výhledu vyplatí.65 Vzhledem k tomu, že tržní hodnota drahých kovů je vysoce volatilní, musí mít investor v případě internetové koupě na paměti, že online uváděné ceny obvykle prodejce proti volatilitě zajišťují a premium bývá nastaveno poněkud výše, než tomu bývá u jiných forem prodeje.66 Vhodným krokem proto může být o aktuální cenu zamýšlené koupě prodejci zatelefonovat. 2.1.5

Nákup v aukci

V případě nákupu vzácných mincí nikoliv přímo z emise pravděpodobně investorovi nezbyde nic jiného, než se věnovat aukcím, na kterých jsou přeprodávány mince ze sbírek

62

McGuire 2008, s. 154.

63

Konkrétně viz Česká národní banka 2003 - 2014 [17]

(http://www.cnb.cz/cs/platidla/numismatika/prodej_sberatelskeho_materialu/smluvni_partneri.html). 64

McGuire 2008, s. 158.

65

McGuire 2008, s. 156.

66

McGuire 2008, s. 158. 25

jiných investorů, případně sběratelů. V České republice poskytují kvalitní aukční zázemí Česká numismatická společnost (ČNS) a Česká společnost přátel drobné plastiky (ČSPDP), jak též uvádí odborná literatura.67 Alternativu samozřejmě tvoří internetové aukční servery, ty však od investorů vyžadují hluboké znalosti, aby nedošlo k nevýhodné koupi, nebo dokonce podvodu, který však nikdy nelze zcela vyloučit. Zejména před nákupem zlatých a stříbrných mincí v aukcích by měl investor získat minimálně povědomí o relativních cenách a vzácnosti jednotlivých mincí. U vzácných kusů nelze však příliš očekávat, že by bylo možné získat též přehled o obvyklých cenách, neboť likvidita je malá a nejvzácnější exempláře mění majitele pouze jednou za několik let. Cenovou orientaci může poskytnout některý z katalogů, z nichž známý je například

Standard Catalog of World Coins, jehož vydavatelem je Chester Krause.68 Tento katalog je doporučován i Českou národní bankou.69 Cenným zdrojem diskutovaných informací je samozřejmě i internet, jak potvrzuje odborná literatura.70 2.1.6

DPH při nákupu mincí

Hodnota mince nakupované u profesionálního obchodníka je tvořena klasickými prvky, kterými jsou hodnota kovu, v případě vzácných mincí též numizmatická přirážka, a zisk příslušného prodejce.71 Zajímavým aspektem investice do mincí souvisejícím s jejich nákupem a kupní cenou je však v České republice otázka povinnosti hradit daň z přidané hodnoty (DPH). V případě zlatých mincí, které splňují podmínky uvedené v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, se totiž uplatní osvobození od DPH.72 Specificky jsou podmínky osvobození vymezeny v § 92 uvedeného zákona,73 přičemž je pro zdejší účely vhodné upozornit na podmínku obsaženou v § 92 odst. 1 písm. b) bod 3. tamtéž, která říká, že zlatá mince osvobozená od DPH musí být v současnosti nebo v minulosti zákonným platidlem v zemi svého původu. Medaile, jak definovány shora, tedy od DPH osvobozeny nejsou.74

67

Frouz 2004.

68

Lubanko 2004, s. 5D.

69

Srov. Česká národní banka 2003–2014 [11].

70

Srov. např. McGuire 2008, s. 157, 171.

71

Maloney 2010, s. 200.

72

Radek Šulta in Novotný 2011.

73


74

Takový závěr je potvrzen i v odborné literatuře, srov. Kuchta 2012 [33] nebo Novotný 2011.

26

Jak a contrario vyplývá z výše uvedeného a jak často upozorňují relevantní zdroje,75 osvobození od DPH se nevztahuje na jakékoli mince stříbrné. Tím je poněkud relativizován shora uvedený závěr o obecné bezvýznamnosti volby drahého kovu, z nějž je mince zhotovena, neboť náklad spojený s úhradou DPH není pro potenciálního investora bezvýznamný.

2.2 Hodnocení zachovalosti mincí Jak je v této práci opakovaně diskutováno, v případě vzácných mincí je zachovalost naprosto elementárním faktorem hodnoty mince. Aby bylo možné mince vzájemně porovnávat a jejich zachovalost jednoznačně určit, vyvinuly se hodnotící škály. Hodnocení zachovalosti by měl investor věnovat vysokou pozornost jak při nákupu, tak při případné divestici svých mincí. 2.2.1

Hodnocení v České republice

V České republice se používá škála o sedmi stupních značených buď slovně,76 nebo číselně – v následujícím výčtu jsou stupně řazeny od nejlepšího sestupně (v závorce jsou uvedeny zkratky vycházející z označení v angličtině a němčině):77, 78 

RL – ražební lesk (UNC, ST nebo STG): Mince v kvalitě RL nevykazuje známky oběhu a styku s jinými mincemi; je absolutně bez známek poškození.



0 (AU, VZ-ST): Jedná se o perfektní kvalitu, nicméně oproti mincím zachovalým v kvalitě RL mohou mince v kvalitě 0 obsahovat drobné stopy po styku s jinými mincemi viditelné pod lupou.



1 (XF nebo EF, VZ): Drobné stopy po styku s jinými mincemi mohou být viditelné i pouhým okem, mince však musí mít zachovány perfektní kontury veškeré ražby a nesmí obsahovat jakékoli jiné kazy.

75

Srov. např. Kuchta 2008, Tureček 2013 nebo Kopáček 2010.

76

Často se mince též hodnotí pro avers a revers zvlášť. Údaj pro každou stranu je pak uváděn oddělený lomítkem. 77

Frouz 1999–2014.

Škála, jak je dále uvedena, vychází z předpokladu, že kvalita proof (viz shora) je označením pro způsob ražby mince a ne pro hodnocení zachovalosti v minulosti vyražené mince. Nicméně mince, která byla vyražena v kvalitě proof a následně byť opustila svou ochrannou kapsli, by vzhledem ke korozním vlivům měla být označována pouze jako „původně proof“(srov. též dále). Z toho vyplývá, že mince inzerovaná jako proof by správně automaticky měla být v maximálním možném stupni zachovalosti. 78

27



2 (VF, SS): Kontury ražby mohou být mírně rozmazané, nápisy musí být plně čitelné. Mince může obsahovat nad rámec nedokonalostí kvality 1 i jeden drobný úhoz na hraně. V případě zachovalosti někdy označované jako 2(F, S) mohou být kontury neostré a může dojít k drobným barevným změnám na povrchu mince.



3 (VG, SG): Mince může obsahovat drobné stopy koroze, mince vykazuje silné stopy oběhu a může být drobně poškozena. Mírná nečitelnost nápisů je možná.



4 (G, G), někdy též 3-: Mince je nesourodě poškozena a nemusí být určitelné všechny její atributy, musí být však určitelná typově.



5 (FR nebo PR, Schlecht), někdy též horší 4: Mince nesplňuje shora uvedené parametry jiných kategorií.

Z charakteru shora uvedeného výčtu je zřejmé, že hodnotící škála není v České republice dokonale ustálena. Z tohoto důvodu lze investorům doporučit maximální opatrnost a spíše zdrženlivost při nákupu mincí, které si nemohou sami prohlédnout (to platí přirozeně hlavně pro investory, kteří jsou schopni kvalitu mincí sami posoudit79). Rámcový online průzkum trhu provedený při přípravě této diplomové práce pomocí klíčových slov na internetových vyhledávačích rovněž nasvědčuje tomu, že v České republice neexistuje dostatečně renomovaná a plošně uznávaná instituce, která by se zabývala hromadným hodnocením zachovalosti mincí. 2.2.2

Hodnocení v USA

Na rozdíl od České republiky je hodnocení zachovalosti mincí v USA v posledních desetiletích vysoce standardizovaným a institucionalizovaným procesem. Probíhá v hodnotících agenturách zpravidla síťového charakteru rozprostřených po celých Spojených státech, případně i s pobočkami v zahraničí. Nejznámější a nejuznávanější z nich jsou, jak uvádí odborná literatura, Professional Coin Grading Service (PCGS) a Numismatic Guaranty Corporation (NGC).80 Investorům bývá obvykle doporučováno,

79

Je přitom otázkou, jestli se jiní investoři vůbec mají investicím do numizmatických mincí věnovat.

80

McGuire 2008, s. 178.

28

aby v případě vzácnějších mincí neváhali použít služeb více z nich i pro hodnocení jedné konkrétní mince.81 Mince zaslaná k hodnocení zachovalosti je na anonymním základě82 předložena třem83 profesionálním hodnotitelům za účelem zachování maximální objektivity hodnocení. Hodnocení vlastních mincí je hodnotitelům přirozeně znemožněno.84 Dojde-li k drobnějším neshodám mezi hodnotiteli, konečné slovo má rozhodce; pokud jsou neshody zásadního charakteru, musí celé hodnocení proběhnout znovu.85 Jak již shora uvedeno, výstupem hodnocení je kvalifikace mince na škále od jedné do sedmdesáti (tj. s výrazně vyšší podrobností než u české škály), kde hodnota sedmdesát odpovídá maximální kvalitě, jakoby mince vyšla čerstvě z razidla.86 Tato škála byla historicky vyvinuta Americkou numismatickou asociací.87 I hodnoty v intervalu od šedesáti do sedmdesáti odpovídají mincím, které neprošly oběhem a jsou de facto v ražební kvalitě.88 Naopak hodnota zachovalosti jedna patří nejméně kvalitním dochovaným kusům, na nichž není ražba vůbec zřetelná.89 Ohodnocená mince je v hodnotící agentuře zatavena do teplovzdorné plastové kapsle, aby bylo zaručeno uchování hodnocením ověřené zachovalosti. Na kapsli jsou vytištěny informace o minci, hologram certifikační autority, čárový kód a jemu odpovídající číslo, pod nímž byla mince zanesena do evidence certifikační autority.90 Podle přiděleného čísla mince lze například na stránkách PCGS pak i na dálku ověřit autenticitu zakupované mince.91

81

Crouch 1990, s. 1.

82

Lee 1989, s. 31.

83

Lee 1989, s. 31.

84

Lee 1989, s. 31.

85

Lee 1989, s. 31.

86

McGuire 2008, s. 177–178.

87

Rozsypal 2013.

88

McGuire 2008, s. 178.

89

McGuire 2008, s. 178.

90

McGuire 2008, s. 178.

91

Srov. Professional Coin Grading Service 1999–2014 [49] (http://www.pcgs.com/cert/). 29

Podobu ohodnocené mince ilustruje následující obrázek: Obrázek č. 1: Profesionálně ohodnocené mince dle zachovalosti

Pramen: Gold and Silver Online 2013 [24].

Jak dokládá též odborná literatura,92 je to právě standardizace a institucionalizace hodnocení zachovalosti mincí, která z vzácných mincí umožnila ve Spojených státech amerických vytvořit plnohodnotný investiční trh. Lze jen doufat, že i v České republice se obdobný systém v budoucnosti rozvine. Nicméně i v současnosti je možné očekávat, že se pokročilejší investoři do mincí s hodnocením amerických agentur mohou setkat. Nadto v případě, že investor plánuje koupit nebo prodat skutečně zajímavou minci výrazně vysoké hodnoty, nelze mu než doporučit vynaložit prostředky na využití pokročilého zahraničního hodnocení, i když prodejce i kupující jsou z České republiky. Samozřejmě za předpokladu, že náklady na ohodnocení nepřeváží výnosy s ním spojené.93

2.3 Indexy vzácných mincí Vzhledem k návaznosti na výklad ohledně ohodnocování mincí v USA je na tomto místě zařazena poznámka k indexu PCGS3000®, někdy též označovanému CU3000. Právě hromadnost ohodnocování mincí a poskytování též služeb jejich profesionálního ocenění 92

Lee 1989, s. 31.

93

Investor přitom krom ceny samotného hodnocení, která se může pohybovat v řádu desítek až stovek amerických dolarů (srov. Professional Coin Grading Service 1999–2014 [48]), nesmí zároveň zapomenout kalkulovat s nezbytným poštovným a balným. 30

totiž americké agentuře PCGS (srov. shora) umožnila začít od roku 1970 sestavovat index PCGS3000®. Ten vychází z tří tisíc94 druhů vzácných mincí (i z jiných než drahých kovů)95 a stojí na ocenění sedmdesáti až osmdesáti tisíc exemplářů měsíčně.96 PCGS uvádí též dalších devět dílčích indexů, které PCGS3000® zastřešuje.97 Mezi nimi jsou i indexy soustředící se pouze na mince z drahých kovů. Indexy zveřejňované agenturou PCGS umožňují i českým investorům do vzácných mincí zhodnotit, jak si zhruba stojí trh v této investiční oblasti. Výsledky je samozřejmě nezbytné brát s rezervou, protože trh vzácných mincí není likvidní (viz níže), indexy jsou založené na odhadech a nadto americký trh je zajisté odlišný od českého.

2.4 Uchování mincí a manipulace s mincemi Předchozí části této kapitoly se věnují převážně aspektům souvisejícím s nákupem, případně prodejem mincí, které jsou předmětem investice. Mince nicméně představují reálné investice a jako takové s sebou nesou nutnost svého uskladnění a zabezpečení. Nevhodné řešení této problematiky může pro investora znamenat v krajním případě i ztrátu celé investice.98 Speciální pozornost je třeba věnovat mincím v kvalitě proof. Tyto mince jsou totiž vysoce náchylné k poškození povětrnostními vlivy a neopatrným zacházením.99 Především v případě stříbrných mincí, které podléhají okysličení,100 je jisté, že přímý dotyk s mincí povede v inkriminovaném místě k jejímu ztmavnutí spojenému s oxidací.101 Mince v kvalitě proof by proto vůbec neměly být vyjímány z bezpečnostních plastových schránek, v nichž jsou při emisi dodávány, a dojde-li k vyjmutí, měly by být v zájmu korektnosti označovány pouze jako „původně proof“.102 Použití ochranných plastových boxů lze ostatně doporučit pro všechny mince, zejména pokud se jedná o schránku 94

Simon 2002, s. 3.8.

95

Srov. Professional Coin Grading Service 1999–2014 [50].

96

Simon 2002, s. 3.8.

97

Simon 2002, s. 3.8.

98

Riziko ztráty mincí z drahých kovů se nevyhýbá ani investorům v České republice, jak ukazuje tato nedávná zpráva objevivší se ve zpravodajských médiích: „Ve skrýši měl miliony v mincích, příbuzní ho vykradli a zlato roztavili“ (tj. Janoušek 2013). 99

Chleboun 2012 [28].

100

Veselá 2007, s. 268.

101

Chleboun 2012 [28].

102

Chleboun 2012 [28]. 31

přiřazenou minci při oficiálním hodnocení (srov. shora). Je-li s mincemi manipulováno mimo schránku, mělo by se tak dít pouze v textilních rukavicích, čímž je riziko poškození mince poněkud sníženo.103 Výše uvedená pravidla manipulace s mincemi se zdánlivě vztahují pouze k mincím vzácným, neboť v případě mincí investičních na kvalitě na první pohled prakticky nezáleží. Investor pouze potřebuje zaručit udržení stálého množství drahého kovu, který je předmětem jeho investice. Takový pohled by však byl, jak potvrzuje i odborná literatura,104 velmi krátkozraký. Pokud totiž držba investiční mince přesáhne určité delší období, existuje výrazná šance, že dojde k omezení množství shodných mincí daného stáří a kvality, a tudíž původně investiční mince získá i sběratelskou hodnotu. Obezřetný investor by se proto měl snažit o maximalizaci souvisejícího potenciálního výnosu, a tudíž udržovat i investiční mince v perfektním stavu. S ohledem na zabezpečení mincí proti ztrátě nebo odcizení se doporučuje jejich uchování (s výjimkou nutných manipulací) v trezoru nebo bezpečnostní schránce v bance.105,

106

Některé banky pak dokonce nabízí možnost použití boxů se speciální ochrannou atmosférou, která minimalizuje riziko vystavení mince povětrnostním vlivům.107 V případě, že investor sdílí obavy některých tzv. gold bugs (srov. výše), může se pokusit vyhledat i služeb specializovaných úschovných společností, které nejsou součástí bankovního systému. Jeho případný kolaps spojený případně i se zamezením přístupu k bezpečnostním schránkám by je tedy neměl zasáhnout (právě této s ohledem na její nestandardnost zřejmě nepříliš pravděpodobné situace se gold bugs obávají).108 Investorovi, který nastíněnou paranoiou netrpí, lze nicméně doporučit diverzifikovat svůj poklad mezi osobní trezor a bankovní schránku. Fyzické zabezpečení mincí lze samozřejmě též doplnit volbou vhodného pojištění, vždy je však nezbytné vyhodnotit,

103

Chleboun 2012 [28].

104

McGuire 2008, s. 155.

105

Srov. např. Radek Šulta in Novotný 2011.

106

Ve vztahu ke stříbrným mincím by investor měl možnosti uskladnění předem obzvláště zvážit, jelikož s ohledem na relativně nízkou hodnotu stříbra lze očekávat, že množství jím pořízených stříbrných mincí může být časem značné. 107 108

Chleboun 2012 [28].

Srov. obavy vyslovené např. v Maloney 2010, s. 230–231. Tyto služby jsou nabízeny i v České republice, srov. např. nabídku společnosti Prague Safe Deposit s.r.o. na Prague Safe Deposit 2013 (http://www.praguesafedeposit.cz/). 32

zdali náklady na bezpečnost nemohou převážit nebo přinejmenším významně snížit potenciální výnos z investice.

2.5 Podrobnosti vztahující se k emisím ČNB Pokud bude chtít český investor investovat na principu nakoupit pamětní minci přímo z emise

a

následně

ji

držet,

vzhledem

ke

své

snadné

dostupnosti

budou

nejpravděpodobnějším cílem jeho nákupu mince emitované Českou národní bankou. Proto se následující část diplomové práce věnuje některým detailům s emisemi ČNB souvisejícím. Česká národní banka vydává pamětní mince na základě dlouhodobějších plánů, které zahrnují vždy určité tematické zaměření.109 Tematické cykly jsou pětileté110 a k mimořádným emisím dochází velmi zřídka.111 Vydání pamětních mincí musí být schváleno bankovní radou ČNB a podmínky emise jsou stanoveny vyhláškou publikovanou ve Sbírce zákonů.112 Česká národní banka vydává zlaté a stříbrné mince, přičemž stříbrné jsou vydávány v počtu čtyř až pěti113 ročně114 a zlaté zpravidla dvě115 ročně. Stávající období vymezené lety 2011 až 2015 je v případě zlatých mincí věnováno tématu mostů České republiky.116 Tento tematický rámec byl v roce 2012 narušen mimořádnou zlatou mincí na paměť vydání Zlaté buly sicilské, v roce 2013 pamětní mincí připomínající příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje117 (obrázky této mince jsou níže pro ilustraci uvedeny) a další mimořádná emise je pak plánována na rok 2015 ku příležitosti výročí upálení Mistra Jana Husa.118

109

Chleboun 2012 [27].

110

Kuchta 2008.

111

Chleboun 2012 [27].

112

Chleboun 2012 [27].

113

Mikan 2007.

114

Údaj se samozřejmě vztahuje k počtu emitovaných motivů, nikoliv k nákladu emise.

115

Mikan 2007.

116

Krejsa 2010.

117


118

Krejsa 2010. 33

Obrázek č. 2: Příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje avers

Obrázek č. 3: Příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje revers

Pramen: Zlaté Mince Numismatika 2013 [86].

Pramen: Zlaté Mince Numismatika 2013 [87].

Na okraj budiž poznamenáno, že Česká národní banka podporuje investory a především numizmatiky i v oblasti sběratelských mincí oběžných (nikoliv z drahých kovů), když i v letech, kdy není nutné některý nominál mincí v oběhu doplňovat, nevynechává vydání jeho speciálních sběratelských emisí.119 2.5.1

Forma vzácných mincí emitovaných ČNB

Česká národní banka vydává své mince jak v běžných kvalitách, tak kvalitách proof.120 Zajímavostí některých proof mincí ČNB je vlis názvu České národní banky na jejich hraně,121 zbylé mince v kvalitě proof mají hranu tradičně hladkou. Mince ČNB jsou vydávány ve čtyřech nominálních hodnotách, s nimiž jsou spojeny i jejich další vlastnosti.122 Stříbrné mince mají nominály 200 Kč a 500 Kč123 a ryzost 925/1000 (dříve 900/1000), zbytek tvoří měď.124 Jejich průměr je 31 a 40 mm a hmotnost činí 13 g a 25 g,125 což je vzhledem k ryzosti a z toho plynoucí hmotnosti stříbra v trojských uncích poněkud netradiční.

119

Chleboun 2012 [28].

120

Chleboun 2012 [27].

121

Chleboun 2012 [27].

122


123


124

Chleboun 2012 [27].

125


34

Zlaté mince jsou raženy v nominálních hodnotách 5 000 Kč a 10 000 Kč (v případě mimořádných emisí, srov. shora) s absolutní ryzostí 999,9/1000.126 Průměr těchto mincí činí 28 a 34 mm a hmotnost v jejich případě odráží klasické násobky a díly trojské unce, když u standardních emisí činí půl trojské unce a u mimořádných jednu celou trojskou unci.127 V minulosti byly emitovány zlaté mince i s hmotností jedné čtvrtiny trojské unce.128 V odborné literatuře129 je možné nalézt zajímavost týkající se surovin používaných pro emise pamětních mincí České národní banky. Zatímco pro stříbrné mince musí ČNB kov nakupovat na volném trhu, k ražbě mincí zlatých využívá recyklaci starých peněz s vysokým podílem zlata. 2.5.2

Nákup pamětních mincí ČNB

Pokud investor zamýšlí nakoupit nově emitované mince České národní banky, musí se obrátit na autorizované soukromé prodejce, jejichž seznam najde na stránce http://www.cnb.cz/cs/platidla/numismatika/prodej_sberatelskeho_materialu/smluvni_part neri.html (tj. Česká národní banka 2003–2014 [17]).130 Česká národní banka mince sama přímo investorům neprodává.131 Odborníky bývá doporučováno,132 aby investoři neváhali nové mince objednávat i s několikaměsíčním předstihem, jinak se jim může snadno stát, že mince buď neseženou, nebo budou nuceni platit výrazně vyšší premium. Situace může být obzvlášť nepříjemná pro investory snažící se dosáhnout výnosu z ucelené sbírky (srov. dále). Cena nově emitovaných mincí ČNB není pevná, neboť od roku 2006 je odvozována od tržní ceny drahého kovu.133 Nominální hodnota pak, jak již též uvedeno, neodpovídá ani ceně produkční, ani prodejní, ale vyjadřuje skutečnost, že i pamětní mince jsou

126


127


128

Mikan 2007.

129

Viz Chleboun 2012 [27].

130

Chleboun 2012 [27].

131

Tůmová 2008.

132

Srov. např. Kuchta 2008.

133

Kuchta 2008. 35

součástí oběživa a za nominální hodnotu je možné je u České národní banky a bank obchodních směnit.134

2.6 Podrobnosti k nejznámějším emisím v USA Trh zlatých mincí je ve Spojených státech amerických značně rozšířen. Není proto nepravděpodobné, aby se i český investor setkal s mincemi tamější provenience, které jsou přiblíženy níže. Nejznámější mince emitované pro investiční účely v USA jsou na rozdíl od České republiky (srov. shora) spíše ryze investičního charakteru, tj. nikoliv pamětní. Tradičně jsou emitovány tzv. Američtí orli označovaní dle charakteristického národního motivu na reversní straně, tj. American Eagle Bullion Coins (srov. obrázky níže).135 Obrázek č. 4: American Gold Eagle avers

Obrázek č. 5: American Gold Eagle revers

Pramen: United States Mint 2013 [63].

Pramen: United States Mint 2013 [64].

Jedná se o tezaurační mince s nízkým premiem,136 vysokou likviditou a kvalitou garantovanou americkou vládou.137 American Eagle je vydáván stříbrný, zlatý a dokonce i platinový138 v nominálních hodnotách (po řadě) jeden, padesát a sto amerických dolarů.139 V případě zlatého Orla je slitina tvořena 91,6 % zlata, 3,0 % stříbra a 5,3 % mědi,

134

Kuchta 2008.

135

United States Mint 1997–2014 [66].

136

Dle údajů z APMEX 2014 a WolframAlpha 2014 [81] lze ilustrativně uvést, že premium nad hodnotu zlata činí zhruba 3,5 %. 137

Burgess 2012.

138


139


36

tj. 22karátovým zlatem,140 a hmotnost je stanovena na 1,09 trojské unce tak, aby hmotnost čistého zlata v minci činila jednu trojskou unci.141 Od přelomu let 2005 a 2006142 začala být v USA vydávána i první a zatím zřejmě jediná143 tamější investiční mince z ryzího zlata (24 karátů, tj. 999,9/1000)144 pojmenovaná dle reversního motivu Americký bizon, tj. American Buffalo. Stejně jako American Eagle dává investorům možnost nakoupit jednu unci investičního zlata.145 Relevantní zdroje uvádí, že přestože diskutované americké investiční mince mají nízké premium, vzhledem ke své popularitě jejich premium v relativním srovnání přeci jen předčí jiné známé světové investiční mince. Za nejvýhodnější (tj. s dlouhodobě nejnižším premiem) je v této souvislosti uváděn jihoafrický Krugerrand.146 Mohlo by se zdát, že investorům vyhledávajícím pamětní mince americké emise příliš nakloněny nejsou. Nicméně, jak shora uvedeno, platí, že dnešní investiční mince se zítra může stát mincí vzácnou. Nadto americká mincovna ve skutečnosti i na investory do numizmatických hodnot pamatuje. Jak American Eagle, tak American Buffalo jsou totiž nabízeny i v kvalitě proof, která z pohledu investora čistě do investičního zlata nemá význam. Náklady emisí jsou však značné, a proto k získání významné sběratelské hodnoty pravděpodobně v kratším horizontu docházet nemůže.147

140

Burgess 2012.

141

Burgess 2012.

142


143

Srov. např. Burgess 2010.

144


145


146

McGuire 2008, s. 153.

147

Srov. údaje na United States Mint 1997–2014 [68]. 37

3 VÝNOS SPOJENÝ S INVESTOVÁNÍM DO DRAHÝCH KOVŮ Předchozí kapitoly této práce se zabývají základními teoretickými a praktickými východisky nezbytnými pro investování do zlatých a stříbrných mincí. Vzhledem k tomu, že přes veškerá svá specifika se i investování do mincí řídí základními investičními zákonitostmi, soustředí se následující kapitoly na teoretické otázky ohledně výnosu a rizika spojeného s investicemi do mincí. Maximalizace výnosu za současné minimalizace rizik je totiž základním předpokladem úspěšné investice v případě mincí zcela stejně jako u jakýchkoli investic jiných. Třetí vrchol tzv. magického investičního trojúhelníku,148 tedy likvidita, je adresována v rámci kapitol věnujících se rizikům, jelikož v případě numizmatických mincí její nedostatečnost představuje jedno z klíčových rizik (a v případě tezauračních mincí vzhledem k obecně historicky trvale vysoké likviditě fyzických drahých kovů nezasluhuje vlastní hlubší analýzu). Mince, kterým je tato práce věnována, jsou vyrobeny ze zlata nebo stříbra. Investice do drahých kovů tedy investici do mincí nerozlučně provází. Rozdíl je v míře, s jakou se tak děje. V případě investičních mincí investor veškerý svůj výnos149 odvozuje od tržního vývoje ceny drahého kovu, z nějž je mince vyrobena. Naproti tomu u vzácných mincí tvoří hodnota podkladového kovu pouze jednu z forem zajištění hodnoty v případě propadu numizmatické přirážky. Práce je dále vzhledem ke shora uvedenému členěna tak, že příslušné kapitoly se vždy nejprve věnují determinantům výnosu a rizika (a případně též likvidity) drahých kovů bez ohledu na formu jejich zpracování a následně determinantům rozhodným specificky pro zlaté a stříbrné mince. Je zřejmé, že kapitoly věnované drahým kovům obecně mají význam spíše pro investice do investičních mincí a kapitoly věnované mincím spíše pro investice do mincí numizmatických. Jak vyplývá z řečeného, tato kapitola je věnována teoretickému rámci výnosu plynoucího z investování do drahých kovů. S ohledem na úzkou provázanost zlata a stříbra150 a jejich těsnou korelaci, a to i přes jejich často

148

Tj. souběžně nedosažitelných investičních maxim; přesněji maximálního výnosu, minimálního rizika a maximální likvidity. 149

Za předpokladu, že investiční mince s časem nenabyde numizmatickou složku hodnoty.

150

Tureček 2013.

38

odlišné použití,151 se následující poznatky vztahují převážně k oběma těmto drahým kovům, přičemž zásadní rozdíly jsou výslovně adresovány.

3.1 Základní výnosový charakter drahých kovů Každý investor do fyzického zlata a stříbra si před investicí musí uvědomit, že se jedná o produkty, které plně vykazují charakter komodit.152 S tím je v oblasti výnosu spojena absence jeho důchodové složky. Nejedná se tedy o cíl investic v případě, že ty mají poskytnout trvalý zdroj opakovaných příjmů. Zlato a stříbro navíc krom výjimečných období zejména ekonomických turbulencí fungují především jako trvalý uchovatel hodnoty, a nelze od nich tedy očekávat ani nečekaně vysoké dlouhodobé kapitálové výnosy.153 Například průměrná cena zlata byla v roce 1975 161,5 USD,154 v roce 2005 pak 444,8 USD;155 jednoduchým výpočtem156 lze tedy zjistit, že průměrný roční nominální výnos činil cca 5,8 %, když celkový nominální výnos byl cca 175,4 %. Inflace amerického dolaru přitom však za stejné období dosáhla 277,7 %,157 tj. průměrně cca 9,3 % ročně! Výnosovým profilem zlato a stříbro s ohledem na shora uvedené vyhovují spíše konzervativním investorům.158 Jedná se o důležitý poznatek zejména v kontextu doporučení některých tzv. gold bugs, kteří na základě své víry ve výjimečné postavení drahých kovů v historii a přítomnosti lidstva a v zásadní manipulace stávajících cen drahých kovů vládami a centrálními bankami předpovídají zejména zlatu – ve světle historického vývoje zřejmě nereálně – zářivou budoucnost (v investičním smyslu slova), a to zpravidla bez rigidní analytické opory. Extrémní pozitivní výkyvy hodnot zlata v nedávných letech je pak třeba přičítat okolnostem světové finanční krize (srov. dále). Je přitom přirozené, že význačné nárůsty hodnot jsou dlouhodobě spojeny především s akciovými trhy, jelikož ty na rozdíl od trhu drahých kovů odráží technologický a společenský pokrok lidstva.

151

Srov. např. McGuire 2008, s. 190 a Gotthelf 2005, s. 207.

152

Gotthelf 2005, s. 153.

153

Srov. obdobně Tureček 2013 nebo Kopáček 2010.

154

WolframAlpha 2014 [72].

155


156

(444,8 / 161,5 – 1) / (2005 – 1975).

157


158

Ve vztahu ke stříbru obdobně Kopáček 2010. 39

Výnosy zlata a stříbra obdobně jako u jiných investičních instrumentů vycházejí z fundamentálních faktorů.159 Jejich analýzu nicméně nelze založit na očekávaných příjmech z nich plynoucích, protože důchodový výnos absentuje. Analýza proto musí stát na odhadu chování nabídky a poptávky po drahých kovech a též na makroekonomických faktorech.160 Obecně bylo prokázáno, že rozhodující pro cenu zlata a stříbra je zejména poptávka, neboť byla zaznamenána dlouhá období poklesu produkčních nákladů za současného růstu cen.161 Z hlediska makroekonomického se zlato a stříbro projevují jako protiváha nejistoty a poklesů v jiných oblastech.162 Obecně je korelace komodit s finančními instrumenty dlouhodobě minimální,163 avšak u zlata byla pozorována dokonce negativní korelace s akciovými trhy.164 Jak potvrzuje odborná literatura,165 tuto negativní korelaci je nutné brát s rezervou, protože existence plně demonetizovaného zlata a volné tržní plutí jeho cen jsou zatím stále velmi nedávným fenoménem. Vždyť bretton-woodský systém definitivně zanikl až v průběhu sedmdesátých let dvacátého století. Na druhou stranu lze jen obtížně popírat tendenci investorů, plně se projevivší po turbulencích roku 2008 a let následujících, přesouvat své prostředky do drahých kovů v době, kdy na finančních trzích panuje nejistota. Odborná literatura v této souvislosti upozorňuje, že trh zlata je proti objemům trhů akciových a dluhopisových relativně velmi malý, a tudíž stačí přesun malé části trhu, aby poptávka po zlatě a cena zlata rapidně vzrostly.166 Ať je korelace s finančními instrumenty malá, nebo negativní, platí každopádně, že vedle vlastních výnosů mohou drahé kovy investičním subjektům přinášet citelný přínos jako forma diverzifikace jejich aktiv jinak převážně zacílených na finanční trh. Krom

makroekonomických

faktorů

spojených

s finančními

trhy

je

i

v době

demonetizovaného zlata dobře zdokumentovaná tendence zlata (a drahých kovů obecně)

159

Natan 2011, s. 154.

160

Natan 2011, s. 149.

161


162

Maloney 2010, s. 18.

163

Mellon a Chalabi 2008, s. 101.

164

McGuire 2008, s. 110.

165

Srov. Gotthelf 2005, s. 60.

166

McGuire 2008, s. 137.

40

posilovat v době monetárních otřesů.167 Vliv přitom může mít nejen inflace již běžící, ale i pouhá inflační očekávání. V literatuře168 se objevuje údaj ohledně vzrůstu poptávky po zlatě v momentě znovuzvolení Baracka Obamy americkým prezidentem spojeným s obavami z dalšího nárůstu amerického státního dluhu – což je nepochybný budoucí inflační faktor – plynoucího z jeho plánovaných politik. Meziměsíčně tehdy nákupy zlatých Amerických orlů vzrostly o 131 %. Někteří autoři pak dokonce diskutují možnost, že zlato má dlouhodobě tendenci dosahovat takové nominální tržní hodnoty svých celosvětových vytěžených zásob (tj. zásob připravených k okamžitému použití), která se rovná peněžní zásobě.169 S ohledem na dřívější selhání zlatých standardů se však spíše než o skutečnou závislost jedná o přání tzv. gold bugs. Vzhledem k uvedenému je nicméně třeba mít na paměti odhad, že až třetina světových investic je denominována v amerických dolarech.170 Výrazný inflační kolaps této světové rezervní měny tedy může mít za následek skutečně rapidní nárůst zlatých a stříbrných investičních výnosů.171

3.2 Poptávkové faktory ovlivňující kurzy drahých kovů Již je výše řečeno, že při zkoumání budoucích výnosů z drahých kovů musí být vycházeno z možných změn nabídky a poptávky po nich. Proto následuje hlubší analýza poptávkových a nabídkových faktorů se zlatem a stříbrem souvisejících. První na řadě je poptávka, o které lze říci, že její význam pro cenotvorbu drahých kovů poněkud převyšuje význam nabídky, která je s ohledem na vzácnost drahých kovů a technologická omezení relativně stabilní. 3.2.1

Šperkařství

Není překvapující, že tradičním zdrojem poptávky po zlatě a stříbře je šperkařství a další ornamentální využití.172 V případě zlata se dokonce dodnes jedná o největší zdroj poptávky vůbec, v případě stříbra není tento zdroj poptávky tolik významný (pro stříbro

167

Srov. např. Maloney 2010, s. 15 nebo McGuire 2008, s. 113.

168

Beránek 2012.

169

Srov. např. Maloney 2010, s. 72–73.

170

McGuire 2008, s. 123.

171

V zájmu světové prosperity je lepší doufat, že k uvedenému scénáři nedojde.

172

Obdobně srov. též např. Gotthelf 2005, s. 156. 41

je klíčová průmyslová aplikace, viz dále173). Dle dostupných informací bylo mezi lety 2002 až 2006 v průměru využito ve šperkařství dokonce 66 % veškerého poptávaného zlata (19 % šlo na investiční a 12 % na průmyslové účely).174 Význam šperkařství, co do objemu, potvrzuje ve vztahu k poptávce po zlatě i odborná literatura.175 Není bez zajímavosti, že, jak ukazují empirická pozorování, ani klesající poptávka po špercích nevede k odpovídajícímu poklesu cen zlata.176 Zdá se tedy, že zejména investiční poptávka je dostatečně silná, aby tyto výkyvy vyrovnala (výkyvy směrem dolů přitom nejsou pouze teoretickou možností, například v USA je pokles využívání zlata ve šperkařství zdokumentovaný177, 178). Na druhou stranu je zřejmé, že objem zlata, který dlouhodobě šperkařský průmysl pro svou tvorbu vyžaduje, může mít minimálně v pozitivním směru významný vliv. Jinými slovy řečeno, pokud poroste poptávka po špercích, dojde i k zásadnímu růstu poptávky po zlatě a jeho cen, a tedy investor do drahých kovů by měl tuto poptávku analyzovat. Za tím účelem je nezbytné zkoumat vývoj zejména v Číně,179 Indii a na Středním (a případně též Blízkém) východě,180 což jsou regiony, které tradičně zlatu a drahým kovům obecně přikládají velký kulturní a společenský význam. Klíčová je poptávka v Indii, kde má umělecky zpracované zlato v kulturním životě nezastupitelnou tradici zejména v souvislosti se svatbami a věnem. Zlaté šperky jsou přitom na méně rozvinutém indickém venkově, kde není zvykem využívat finančních služeb, považovány za klíčovou formu uchování rodinného majetku.181

Z uvedeného

vyplývá, že obezřetné sledování vývoje indického trhu je pro investora do drahých kovů, především zlata, zásadní. Do všeobecné známosti zároveň spadá skutečnost, že Indie

173

Odborná literatura nicméně uvádí, že objem využití stříbra např. při výrobě příborů apod. je i tak stále zásadní – srov. Gotthelf 2005, s. 210. 174

Srov. graf prezentovaný v McGuire 2008, s. 138.

175

Např. Gotthelf 2005, s. 156.

176


177

Rogers 2008, s. 156.

178

Lze se domnívat, že vliv má zejména trend využívat pro výrobu šperků jiné, modernější materiály, jako je chirurgická ocel. Mezi ně však může být řazeno rovněž stříbro, a tedy pokles tohoto druhu poptávky po zlatě může vést k nárůstům poptávky po stříbře. To znamená, že v jistém rozměru mohou diskutované drahé kovy vzájemně vyvažovat některá svá rizika (tuto domněnku potvrzuje Gotthelf 2005 na s. 210–211). 179


180

Srov. Rogers 2008, s. 156, dále též např. Radek Šulta in Novotný 2011.

181

McGuire 2008, s. 144.

42

zažívá v posledních letech významný technologický rozvoj spojený s růstem životní úrovně, a tedy navazující navýšení „spotřeby“ zlata je vysoce pravděpodobné. Nadto se Indie vyznačuje i stabilním intenzivním nárůstem populace, a tedy, jak uvádí odborná literatura,182 i pouhé stabilní svatební využití (nerostoucí v rámci jednotlivých obřadů) může být zdrojem v Indii pramenící rostoucí poptávky po zlatě. Jak shora uvedeno, dalším trhem, jehož analýza je při investicích do drahých kovů zejména pohledem jejich šperkařského využití vhodná, je Střední východ. Rovněž muslimská kultura má letitou tradici využívání zlata a stříbra pro dekorativní účely. V této souvislosti by přitom investoři měli mít na paměti, že muslimský svět nezahrnuje pouze obvykle uvažované arabské země, ale že muslimské komunity jsou silné mimo jiné i v postsovětském sektoru. Tam pád železné opony inicioval přinejmenším v některých sociálních vrstvách proces bohatnutí obyvatelstva, který též může nastartovat nový zdroj poptávky po drahých kovech.183 V kontextu

blízko-

a

středovýchodních

nákupů

drahých

kovů

(nyní

nejen

pro ornamentální účely) lze též uvést, že mohutným hybatelem cen zlata a stříbra může být rozhodnutí tamějších ropných producentů převádět do těchto drahých kovů výnosy z prodeje ropy a plynu. Například roční produkce ropy Saudské Arábie přitom dosahuje, jak uvádí odborná literatura,184 několikanásobku hodnoty světové roční produkce zlata. Potenciál takto vyvolaného růstu cen drahých kovů, zejména zlata, je proto nesmírný. 3.2.2

Průmysl

Druhým zde analyzovaným zdrojem poptávky po drahých kovech je jejich průmyslové využití. To je relevantní jak pro ceny zlata, tak stříbra, nicméně klíčové je zejména v případě stříbra.185 Stříbro má totiž mimořádné fyzikální, chemické a související vlastnosti. Především se jedná o naprosto mimořádný vodič s elektrickým odporem nižším než měď.186 To ho předurčuje k široké aplikaci právě v průmyslu, zejména v elektronice,187 kde jeho využití s ohledem na rozšiřování poptávky po IT technice dlouhodobě narůstá 182


183

Obdobně též Gotthelf 2005, s. 165.

184


185

Srov. např. Veselá 2007, s. 268, McGuire 2008, s. 189, Maloney 2010, s. 159 nebo Gotthelf 2005, s. 100– 101. 186

Brown 2008 nebo též Gotthelf 2005, s. 207.

187

Gotthelf 2005, s. 208–209. 43

(ačkoli nezbytné množství na jednotku produkce má tendenci klesat188). Stříbro má dále využití rovněž jako katalyzátor při chemických reakcích189 a pro své prokázané antibakteriální účinky i ve zdravotnictví, zejména při léčbě popálenin.190 K průmyslovému využití stříbra je třeba dále poznamenat, že dlouhodobě byly stabilním zdrojem poptávky po stříbře fototechnologie,

neboť stříbro je

nezbytným

chemickým

činidlem

pro technologii klasických analogových fotografií.191 S ohledem na rozvoj digitální fotografie se v současnosti však jedná spíše o pramen poklesů ceny stříbra, neboť jeho význam v této rovině rapidně klesá. Ve vztahu k průmyslové aplikaci zlata představuje zásadní faktor skutečnost, že jeho v poměru k jiným surovinám vysoká cena tlačí zpracovatele k maximální nákladové efektivnosti, a tedy minimalizaci jeho využití na nezbytně nutnou míru. 192 To však neznamená, že by průmyslové zpracování zlata nebylo v cenotvorbě zlata důležité, jak ukazuje poměr využití zlata uvedený výše. Zlato se využívá pro svou kombinaci skvělé vodivosti (avšak nižší než v případě stříbra a mědi)193 a chemické stálosti v elektronice, a dokonce i v raketových motorech.194 Jeho odolnost a tvárnost ho též po staletí předurčuje při tvorbě zubních výplní a náhrad, zde je nicméně v současnosti vytlačováno keramikou.195 Zlato se stejně jako stříbro využívá jako katalyzátor chemických reakcí, v jeho případě např. při přípravě vodíku pro jeho využití jakožto paliva.196 3.2.3

Investice

V souvislosti se zaměřením této práce má mezi zdroji poptávky po drahých kovech mimořádné postavení poptávka investiční, neboli též tezaurační.197 Přes její nižší podíl na celkovém směřování zlata (srov. procentní údaje uvedené výše) a stříbra, se jedná

188

Gotthelf 2005, s. 211–212.

189

Gotthelf 2005, s. 222–223.

190

Brown 2008.

191


192


193


194

Rogers 2008, s. 156–157.

195

Rogers 2008, s. 156–157.

196

Gotthelf 2005, s. 187–188.

197

Veselá 2007, s. 265.

44

zejména v případě zlata o klíčový faktor jeho poptávkou vyvolaných cenových změn.198 Jak již je shora adresováno a jak ukázala nedávná minulost, kdy výnos ze zlata mezi předkrizovým rokem 2007 a rokem 2011 činil průměrných cca 31 % ročně,199 investiční poptávka po drahých kovech nabírá na síle v době ekonomických krizí snižujících hodnotu jiných investičních aktiv. Investiční poptávka po zlatě je dokonce tak silná, že přestože zbylá poptávka v době rostoucích cen klesá, k celkovému poklesu (či stabilizaci) cen nedochází, neboť investiční motivy mají tendenci poklesy převážit.200 Vzhledem ke klíčovému významu průmyslové poptávky po stříbře (srov. shora) není v jeho případě tento efekt příliš patrný.201 V poslední době se objevilo několik faktorů, které vliv investiční poptávky posilují. Patří mezi ně zejména rozvoj ETF (fondů zabývajících se výhradně investicemi do drahých kovů)202

a též uvolnění zlata pro investiční účely v Číně, ke kterému došlo teprve

v červenci 2007.203 V Číně má přitom zlato jako uchovatel hodnot historickou tradici (srov. shora), a to právě na soukromé úrovni drobných investorů.204 Potenciál investorů a spekulantů k ovlivnění cen zlata ukazují odhady, které říkají, že jedno procento prostředků na světových finančních trzích může tvořit až osminásobek roční produkce zlata.205 Přesun těchto finančních prostředků do drahých kovů tedy snadno může jejich kurzy zvýšit (což ekonomická krize let nedávno minulých jasně potvrdila). 3.2.4

Dílčí shrnutí k analýze poptávkových faktorů cenotvorby drahých kovů

Ze shora uvedených skutečností lze tedy pro investory do zlatých a stříbrných mincí z perspektivy s nimi spojeného výnosu tvořeného obsahem drahého kovu činit optikou poptávky následující závěry: 

pro pohyby cen drahých kovů má poptávka nezanedbatelný vliv,

198

Obdobně např. Rogers 2008, s. 157.

199

(1563 / 696,7 – 1) / (2011 – 2007). Údaje získány z WolframAlpha 2014 [75] a WolframAlpha 2014 [77].

200

To potvrzuje i odborná literatura, srov. např. Gotthelf 2005, s. 181.

201

McGuire 2008, s. 190.

202

McGuire 2008, s. 145 a 190.

203

McGuire 2008, s. 145.

204


205

Odhad převzat z McGuire 2008, s. 138. 45



nezbytné je analyzovat šperkařství a související trhy, průmysl využívající zlato a stříbro jako suroviny a trhy finanční,



v případě stříbra je klíčovým faktorem jeho průmyslové využití, a to zejména v elektronice – tento sektor průmyslu a jeho vývoj mají tedy na ceny stříbra zásadní vliv,



v případě zlata je zdrojem nejsilnějších cenových výkyvů investiční poptávka související s celkovou ekonomickou situací a vývojem na finančních trzích,



zejména v případě zlata nabírá a bude nabírat na síle vliv trhů na Blízkém, Středním a Dálném východě, a tedy jejich analýza nesmí při plánování investic do drahých kovů zůstat opomenuta.

3.3 Nabídkové faktory ovlivňující kurzy drahých kovů Nabídka drahých kovů pramení v zásadě ze tří různých zdrojů (pokud za ni není považován

sekundární přeprodej

investory na komoditním trhu): (i) z těžby,

(ii) z recyklace a (iii) z výprodeje rezerv centrálních bank (popřípadě vlád).206 3.3.1

Těžba drahých kovů

Co se týče těžby zlata a stříbra, zejména tzv. gold bugs dlouhodobě přichází s více či méně katastrofickými scénáři o absolutním nedostatku dostupných drahých kovů a jejich vyčerpání v horizontu několika desítek let.207 Faktem nicméně je, že těžba zlata v posledních letech dosahuje rekordně vysokých hodnot,208 a to s nárůsty v řádu stovek procent,209 a černé scénáře se tedy nenaplňují. Takový vývoj zřejmě souvisí s jevem, že rostoucí ceny zlata na světových trzích umožňují vytěžit dříve známá ložiska, u nichž nebyla těžba v minulosti ekonomicky rentabilní. Skutečnost, že nedochází k častým

206

V případě stříbra se uvádí poměr těchto složek na nabídce: 71 % produkce, 21 % recyklace a 8 % vládní prodeje (McGuire 2008, s. 189). 207

V Maloney 2010 se na s. 160–161 dokonce tvrdí, že zásoby nepoužitého stříbra byly prakticky vyčerpány a na s. 164, že zlato je dostupné na maximálně 30 let. 208

Rogers 2008, s. 155.

209


46

nálezům nových ložisek, lze nicméně zároveň zřejmě pouze obtížně popřít.210 Rovněž v případě stříbra empirie ukazuje, že se katastrofické scénáře nenaplňují.211 Investoři by každopádně měli operovat se základním východiskem, že drahé kovy jsou skutečně vzácné, a to i v takříkajíc vesmírném měřítku. Vzhledem k jejich vysokým protonovým číslům a fúznímu vzniku prvků v jádrech hvězd totiž muselo dosud zlata a stříbra vzniknout poměrně méně, než vzniklo lehčích prvků.212 V dlouhodobém výhledu tedy (za vcelku pravděpodobného předpokladu, že např. nedojde k objevení nalezišť na blízkých vesmírných objektech a zároveň k rozvinutí technologie takové, která by mimozemskou těžbu činila výnosnou) musí k nedostatku drahých kovů v případě nadále rostoucí poptávky213 zákonitě dojít. Specifické faktory ovlivňují těžbu stříbra. V současnosti totiž většina stříbra nepochází z vlastní cílené těžby stříbra, ale je vedlejším produktem těžby dalších tzv. barevných kovů (mědi, niklu a zinku).214 Jeho produkce tedy významně závisí na v průmyslu pramenící poptávce po těchto surovinách. Někdy bývá dokonce uváděno, že v případě stříbra neplatí klasické zákonitosti nabídky, neboť náklady na jeho těžbu se v kontextu jeho doprovodného postavení mohou jevit jako záporné.215 3.3.2

Recyklace

S ohledem na vysokou hodnotu a vzácnost drahých kovů představuje nezanedbatelný zdroj světové nabídky jejich recyklace. Ta je významná zejména v případě zlata, které se považuje vzhledem ke své chemické stálosti za prakticky nezničitelné. Odhaduje se, že až 90 % veškerého historicky vytěženého zlata je stále v oběhu.216 V případě stříbra recyklace rovněž probíhá (srov. shora), nicméně průmyslové využití stříbra, jeho nižší

210

Zdokumentováno např. v McGuire 2008, s. 143. Na témže místě je uváděno, že náklady na těžbu ze známých ložisek se od roku 2000 do roku 2008 zdvojnásobily, za stejnou dobu nicméně cena zlata nominálně vzrostla více než trojnásobně (viz WolframAlpha 2014 [73] a WolframAlpha 2014 [76]), což nepřímo potvrzuje domněnku o zdrojích nové těžby zde uvedenou. 211

Jak potvrzuje i odborná literatura, např. Gotthelf 2005, s. 236.

212

Předpoklad o všeobecné vzácnosti zlata a stříbra vyslovuje i Gotthelf 2005 na s. 15.

213

K čemuž existují předpoklady, srov. shora.

214

Srov. např. Maloney 2010, s. 162–163.

215

Gotthelf 2005, s. 223–225.

216

Gotthelf 2005, s. 155. 47

hodnota a nižší chemická stálost způsobují, že jeho zachování na trhu není tak stabilní, jako je tomu v případě zlata.217 3.3.3

Uvolňování národních rezerv

Vzhledem k rezervnímu významu zlata a v menší míře též stříbra držely historicky centrální banky mohutné zásoby těchto drahých kovů (a to bez ohledu na dřívější existenci zlatého standardu). V rámci liberalizace světového finančního a devizového trhu však své zlaté rezervy v poslední době opouští. Stříbrné rezervy už centrální banky pravděpodobně nedrží vůbec, případně pouze v zanedbatelném množství (kontrola je nižší než u zlata).218 Co se týče již diskutovaných zlatých rezerv, ty byly v roce 2007 na svém šedesátiletém minimu.219 Nicméně i tak platí, že centrální banky jsou největšími vlastníky zlata na světě, když drží téměř 20 % veškerého světového množství.220 Centrální banky tedy mají prostředky, jak operativně nabídku zlata na světových trzích zvyšovat, a udržovat jeho cenu na nižších úrovních, než kdyby bylo zlato drženo pouze subjekty podléhajícími klasickým zákonitostem nabídky a poptávky. Na druhou stranu tyto prostředky nejsou zdaleka všemocné, jak se místy snaží tvrdit někteří zastánci konspiračních teorií. Centrální banky totiž jednak zapůjčují část svého zlata komerčním bankám,221 jednak jsou v rozsahu výprodejů vázány dohodami CBGA (Central Bank Gold

Agreements).222 3.3.4

Dílčí shrnutí k analýze nabídkových faktorů cenotvorby drahých kovů

Ze shora uvedených informací plyne, že investoři do drahých kovů (včetně investorů do mincí) by měli při svých investicích analyzovat zejména tyto nabídkové faktory ovlivňující kurzy zlata a stříbra: 

objevování nových nalezišť a rozvoj těžebních technologií,



zejména v případě zlata jeho světovou cenovou úroveň v poměru k těžebním nákladům,

217

McGuire 2008, s. 189.

218

McGuire 2008, s. 189; k horším možnostem sledování stříbrných rezerv viz Gotthelf 2005, s. 233–234.

219

McGuire 2008, s. 141.

220

McGuire 2008, s. 141.

221

McGuire 2008, s. 143.

222


48



v případě stříbra poptávku po barevných kovech, jejichž těžba je s doprovodnou produkcí stříbra nerozlučně spojena, a



v případě zlata úroveň jeho prodejů ze strany centrálních bank a vlád.

Vedle analýzy shora uvedených determinantů by investoři měli mít zároveň na paměti, že především v případě zlata nedochází k jeho spotřebě v pravém smyslu slova.

3.4 Poměr kurzů zlata a stříbra jako faktor predikce budoucích výnosových trendů Odborná literatura se zabývá i některými dalšími aspekty, které by měly být při analýze výnosu a potenciálního výnosu z investic do drahých kovů zohledňovány. Předně je často diskutován stabilní poměr cen zlata a stříbra související s jejich stabilním poměrem v zemské kůře.223 Dostupné zdroje uvádí odhady od 18 : 1224 až po 12 : 1225 (hodnota stříbra je v daném poměru přirozeně vyjádřena jako jednotka). Jestliže současný poměr cen je více než 64 : 1,226 zdá se být zřejmé, že buď je zlato výrazně nadhodnoceno, nebo stříbro výrazně podhodnoceno (případně obojí). Analýzy některých autorů naznačují, že nadhodnocení zlata by mělo být vyloučeno, jelikož oproti historii je možné za trojskou unci zlata nakoupit menší množství aktiv, než je (resp. spíše bývalo) obvyklé.227,

228

V takovém případě by obecným investičním doporučením v daném

kontextu bylo nakupovat stříbro (např. právě v podobě stříbrných mincí), jelikož slibuje relativně vyšší výnos (a dokonce možná i rychlejší, protože další autoři uvádí empirická pozorování, že při býčích trzích stříbro nabírá hodnotu rychleji než zlato229). Avšak situace není jednoduchá tak, jak se na první pohled zdá. Jak shora uvedeno, pro ceny zlata je klíčová investiční poptávka, zatímco stříbro závisí především na poptávce průmyslové. S ohledem na to mají ceny stříbra tendenci být v porovnání se zlatem stabilnější (data uváděná v odborné literatuře dokládají, že mezi lety 1972 až 2004 si

223


224


225

Maloney 2010, s. 155.

226

Viz WolframAlpha 2014 [80] vs. WolframAlpha 2014 [82].

227

Srov. Maloney 2010, s. 154.

228

Relevance takových odhadů je ovšem s ohledem na velmi krátkou historii plně demonetizovaného a zároveň investičně obchodovaného zlata spíše sporná. 229

Např. Brown 2008. 49

stříbro drželo stabilní hodnotu okolo 5 USD za unci;230 výnosový potenciál stříbra byl tedy prakticky nulový a stříbro přirozeně ani nedrželo krok s inflací231). Investičními a spekulačními motivy mnohem více ovlivňované zlato je naopak dlouhodobě volatilnější a výrazně více závisí na celkové ekonomické situaci. Je proto možné, že historické zákonitosti v souvislosti s průběhem finanční krize a s tím související renesancí zlata již neplatí a nestandardní poměr mezi zlatem a stříbrem nemá z hlediska investičního plánování valnějšího významu. Rozhodně se však v obecném měřítku jedná o faktor, který by investoři měli ve svém plánování zohlednit, přičemž jeho matematická analýza není složitá. Zejména, pokud by byl poměr v některém momentu v budoucnu obrácen ve prospěch nestandardně vysoké ceny stříbra, investor by si měl uvědomit, že lze pravděpodobně očekávat korekci stříbrného kurzu směrem dolů. V současnosti pak rozhodně stojí za zvážení, jestli nepovažovat zlato za nadhodnocené, což ostatně nedávné prudké poklesy jeho kurzů naznačují (srov. též kapitolu 5.1.1 diplomové práce).

3.5 Shrnutí poznatků k výnosům ze zlata a stříbra Vzhledem k jisté nesourodosti shora analyzované problematiky následuje stručné mezitímní shrnutí. Výše v této kapitole jsou adresovány nejdůležitější fundamentální aspekty, které mohou mít vliv na výnos z drahých kovů a jež tedy musí investor při plánování své investice sledovat. Klíčový poznatek představuje skutečnost, že drahé kovy postrádají důchodovou složku výnosu a přes občas vyslovované odlišné názory lze říci, že plně vykazují charakter komodit. Investiční analýzy při investování do drahých kovů, a to i v případě investování do mincí, zejména pak mincí tezauračních, by se proto měly především zaměřovat na fundamentální faktory ovlivňující poptávku a nabídku po příslušných drahých kovech. V případě výnosů ze zlata se ve velké míře jedná o investiční a spekulativní poptávku spojenou mimo jiné s všeobecně přijímaným určením zlata jako uchovatele hodnoty. Komplexní analýza možných výnosů ze zlata proto vyžaduje rovněž znalosti a analýzu makroekonomického vývoje a příslušných zákonitostí. Další klíčový determinant poptávky po zlatě tvoří vývoj životní úrovně v zemích na Blízkém, Středním i Dálném východě.

230

Gotthelf 2005, s. 101–102.

231

Což potvrzuje Gotthelf 2005 na s. 99.

50

V případě stříbra je třeba v porovnání ke zlatu intenzivněji sledovat vývoj průmyslových sektorů, v nichž dochází k extenzivnímu využití tohoto kovu. Rozdíly lze zaznamenat rovněž v případě nabídky, kdy zlato je produktem těžby samo o sobě, kdežto stříbro ve velké míře představuje vedlejší produkt těžby některých barevných kovů, a tedy analýza jim příslušných trhů může o průběhu nabídky stříbra mnohé vypovědět. Investoři by dále měli být schopni při svých investicích aspoň částečně reflektovat vzájemné poměry v hodnotách zlata a stříbra, přičemž však nevyzpytatelné prostředí komoditních trhů omezuje možnou interpretaci takových analýz.

51

4 VÝNOS SPOJENÝ S INVESTOVÁNÍM DO MINCÍ Předchozí kapitola se zabývá přiblížením základních faktorů, které ovlivňují cenu, a tedy i výnos ze zlata a stříbra. Jejich analýza je nezbytná především při plánování investic do investičních mincí, které postrádají numizmatickou hodnotu. Pro přesnost však musí být v této souvislosti řečeno, že nelze s jistotou tvrdit, jak činí někteří autoři,232 že obsah drahého kovu je pro vzácné mince irelevantní. Zejména v případě zlatých vzácných mincí nakupovaných v době, kdy nedošlo ještě k významnému nárůstu numizmatické přirážky, může hodnota v minci obsaženého kovu znamenat přinejmenším zajišťovatel její aspoň minimální hodnoty (a omezit tak možnou ztrátu z investice). Nelze nicméně rozporovat skutečnost, že výnos z numizmatických mincí závisí z větší části na faktorech odlišných od těch, jimiž se řídí výnos z mincí investičních. V odborné literatuře bývají jmenovány především následující determinanty: 

vzácnost (ke které lze přiřadit i náklad emise nebo stáří mince a případně též uspořádání mincí do sbírky),



zachovalost (od které však musí být odlišována výrobní kvalita) a



umělecké zpracování.233

Uvedené faktory, které musí být u investičně nakupovaných vzácných mincí podrobeny detailní analýze, dávají mincím jejich sběratelskou hodnotu.234 Poptávka sběratelů je přitom stálá, a tedy schopná zachovávat výnos z vhodně nakoupené mince i na medvědích trzích (ať již dalších mincí nebo příslušného drahého kovu)235 a zajišťovat též obecný výnos z investice. Ten je obdobně jako v případě jiných investic do drahých kovů dostupný pouze ve své kapitálové formě.236 Tento kapitálový výnos dle některých pozorování může být natolik velký, že příslušná mince dosahuje hodnoty až tisícinásobné 232

Srov. Veselá 2007 na s. 267.

233

Srov. např. McGuire 2008, s. 177, Rozsypal 2013 nebo Veselá 2007, s. 267.

234

Někteří autoři zmiňují, že ta začíná na svém významu (viz dále) poněkud ztrácet v kontextu posilujícího vlivu spekulantů (srov. Kuchta 2012 [35]). V tomto kontextu bývá dále uváděno, že sběratelská hodnota může přiřadit investiční potenciál nejen mincím, ale rovněž zajímavým medailím (srov. Tureček 2013). 235 236

Srov. obdobně Cui 2008 nebo též Lee 1989, s. 32.

Lze si přitom představit důchodový výnos v podobě vstupného ze sbírky vzácných mincí, které budou investorem vystaveny v rámci jisté výstavy. Nejedná se však o natolik pravidelný jev, aby byl hodný hlubšího rozboru. 52

proti hodnotě kovu ji tvořícího.237 Možná proto příslušní autoři hodnotu kovu zanedbávají (srov. výše), jelikož však zdaleka ne každá mince takto masivního nárůstu své hodnoty dosáhne, nejedná se o korektní přístup. Shora uvedené a nejčastěji v kontextu vzácných mincí diskutované výnosové faktory jsou v této práci pro úplnost doplněny o dva další determinanty. Těmi jsou vhodné načasování investice a divestice a makroekonomické a tržní okolnosti investici provázející. Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že tato kapitola se vztahuje výlučně k výnosu z vzácných mincí a pro tezaurační mince je irelevantní. V kapitole č. 2 bylo však již dostatečně vysvětleno, že dnešní mince investiční může být zítřejší mincí numizmatickou, a proto i v případě tezauračních mincí lze považovat níže diskutované poznatky za relevantní. Níže tedy následuje analýza jednotlivých faktorů, které mají na dosažený a dosažitelný výnos z především vzácných mincí rozhodný vliv.

4.1 Vzácnost Kterak napovídá jedno z používaných označení pro numizmatické mince, a sice mince vzácné, elementárním aspektem, na němž závisí hodnota mince, resp. výnos z investice do ní, je její vzácnost.238 Ta může být v zásadě zjednodušeně vyjádřena jako počet dosud dochovaných mincí určité emise239 (závisí dále na stupni zachovalosti, viz níže) ve vztahu k obvyklému zachovanému počtu obdobných emisí (dle roku, emitenta apod.). Typický doklad tohoto základního poznatku (a zároveň dokladem shora několikrát opakované skutečnosti o získání numizmatické hodnoty tezauračními mincemi) představuje obvykle uváděná nejhodnotnější mince světa – zlatý americký Double Eagle z roku 1933.240 Jedná se o původně oběžnou minci, k jejíž skutečné emisi nikdy nedošlo (došlo pouze k ražbě několika kusů) a jejíž již vyražené kusy byly v rámci americké konfiskace soukromého zlata související s prorůstovými opatřeními F. D. Roosevelta z větší části roztaveny. Počet dochovaných kusů je tedy zcela minimální, odkud pramení hodnota a výnos z příslušné mince.

237

Veselá 2007, s. 267.

238

Srov. obdobně Maloney 2010, s. 201

239

Srov. např. McGuire 2008, s. 174 nebo Chleboun 2012 [28].

240

Frouz 2004 nebo též Timriaos 2006, s. R.3. 53

Počet dochovaných mincí určité emise přirozeně souvisí s počátečním nákladem dané emise – čím je mince od počátku vzácnější, tím je hodnotnější,241 a není iracionální od takové mince očekávat vyšší výnos. Kvalitní emitenti jako je ČNB proto počty kusů svých emisí pamětních mincí zveřejňují242 a garantují, že mince nebudou raženy v počtu větším než deklarovaném. Je přitom zdokumentovaným pravidlem, že mince České národní banky mají tendenci k dlouhodobému růstu,243 přičemž rekordní je stříbrná dvousetkoruna k 650. výročí založení pražského arcibiskupství z roku 1994 v kvalitě

proof,

která

v roce

2012

dosáhla

tržní

hodnoty

50

tis.

Kč244

(tj.

téměř

třistaosmnáctinásobek hodnoty obsaženého kovu určené k době psaní diplomové práce)245. Vzácnost a hodnotu mince zvyšuje, pokud je tato něčím výjimečná. Typickou charakteristikou, která v budoucnu může vést až k znásobení výnosového potenciálu určité mince, představuje chyba ražby.246 Tu nelze zaměňovat s vadami mince způsobenými jejím špatným opatrováním.247 Rozumí se jí chyba na razidle, která stejným způsobem „pokazí“ celou emisi (např. v krajním případě tiskařská chyba v některém z nápisů na minci). Pokud investor objeví čerstvě emitovanou minci s chybnou ražbou, které si investorské okolí není vědomo, může se jednat o neopakovatelnou příležitost. Taková mince totiž v budoucnu, až bude výjimečnost mince široce známa, pravděpodobně umožní realizovat nadměrný výnos. Vzácnost mincí zpravidla navyšuje jejich uspořádání do jedinečných sbírek (blíže viz dále), což ovšem neznamená, že by se investoři neměli věnovat i jednotlivým kusům. I ty mají totiž potenciál nabírat na hodnotě.248 Jejich výnosový potenciál souvisí zejména s tendencí nových sběratelů tvořit kompletní sbírky.249 Vzhledem k tomu, že konkrétní mince z konkrétního roku, které jsou pro utvoření celistvé kolekce potřebné, mohou být v době tvoření takové sbírky velmi obtížně k sehnání, jsou tito noví sběratelé zpravidla ochotni za jednotlivé kusy zaplatit velice zajímavé částky. 241

Chleboun 2012 [28].

242

Chleboun 2012 [28].

243

Chleboun 2012 [27].

244

Chleboun 2012 [27].

245

Zdrojové údaje k výpočtu viz WolframAlpha 2014 [71] a Česká národní banka 1999.

246

Srov. např. Chleboun 2012 [28] nebo Erskine 2011, s. 52.

247

Srov. níže.

248

To potvrzuje i odborná literatura, srov. např. Chleboun 2012 [26] nebo Krejsa 2010.

249

Srov. Mikan 2007 nebo McGuire 2008, s. 155.

54

4.2 Uspořádání mincí do sbírky Jak je již výše naznačeno, na výnosový potenciál vzácných mincí má nezanedbatelný vliv jejich řazení do sbírek.250 Příslušné sběratelské sady by se měly vyznačovat zajímavým tematickým zaměřením – odborná literatura251 hovoří mimo jiné o okruzích teritoriálních, temporálních apod. Vhodná volba okruhu přitom závisí na zkušenostech konkrétního investora. Rozhodně lze doporučit získat na sběratelských trzích přehled, jaké formy utváření kolekcí jsou zrovna populární. Jedná se o jeden z dílčích faktorů později dosaženého výnosu.252 Druhý dílčí, a v zásadě klíčový, faktor představuje komplexnost utvořené sbírky.253 Investor by proto měl správně před tvorbou sbírky rozvrhnout svou taktiku. V opačném případě se mu může stát, že bude tím, kdo navyšuje výnos jiných, protože se zoufale snaží najít poslední díl chybějící mu pro úplnost jeho sbírky. Vhodnou metodou se například zdá být nákup všech mincí z určitého tematického okruhu ČNB, a to přímo z emise (viz též níže). K tvorbě sbírek jakožto výnosovému faktoru investování do mincí lze dodat, že se jedná o aspekt, který je dokonce schopný přiřadit výnos i běžným mincím oběžným.254 Ty sice nejsou předmětem zaměření této práce, ovšem z tohoto poznatku lze usuzovat na to, že vhodnou tvorbou tematicky zaměřené sbírky je možné dosáhnout numizmatické přirážky i v případě tezauračních mincí, aniž by bylo nezbytné vyčkávat dlouhé roky. Lze například uvažovat o víceletém nákupu nejznámějších světových investičních mincí, přičemž ve výsledku může investor disponovat sbírkou těchto mincí od každé roční emise po jednom kusu za posledních deset let.255

250

Srov. obdobně např. Tůmová 2008.

251

Chleboun 2012 [26].

252

Krejsa 2010.

253

Chleboun 2012 [27] nebo též Krejsa 2010.

254

Srov. např. Chleboun 2012 [26] nebo Mikan 2007.

255

Pro úplnost lze říci, že se jedná o ilustrativní příklad, jehož výnosový potenciál nebyl pro účely této práce empiricky ověřen. 55

4.3 Zachovalost mincí Neméně významným determinantem výnosu z numizmatických mincí vedle jejich početní vzácnosti je úroveň jejich zachovalosti.256,

257

Vyskytují se dokonce názory,

že otázka zachovalosti je pro hodnotu konkrétní mince důležitější než vzácnost mincí příslušného druhu.258 S takovou domněnkou lze souhlasit, neboť mince v perfektním stupni zachovalosti (k ohodnocení zachovalosti viz kapitolu 2.2 této práce) je s nejvyšší pravděpodobností vzácnou mezi vzácnými, tj., z dané vzácné emise obdobných mincí pouze malé procento zůstává po dlouhou dobu zachováno v perfektním stavu. K jejich poškození může docházet z nejrůznějších důvodů, například si její dřívější vlastníci nemuseli uvědomovat její budoucí sběratelský a investiční potenciál nebo mohlo dojít k dočasné ztrátě mince v nepříznivých podmínkách apod. Pokud tedy investor zamýšlí maximalizovat výnosový potenciál svých mincí, měl by se o ně náležitým způsobem starat a zároveň nakupovat pouze mince dosud nepoškozené (ideální jsou v takovém případě mince přímo z emise). Péče o mince by měla zahrnovat zejména jejich uchovávání ve stálé teplotě, jejich izolaci od vzdušné vlhkosti, rovněž jako jejich izolaci navzájem – zabraňující jejich mechanickému poškození.259 V nejlepším případě by mince vůbec neměly opouštět své vzduchotěsné kapsle a měly by být uchovávány ve speciálních odolných schránkách (v podrobnostech srov. kapitolu 2.4 této práce).260

4.4 Kvalita mincí Již je shora uvedeno, že od zachovalosti mince je nezbytné odlišovat jejich kvalitu (k ní viz kapitola 1.3 diplomové práce). Ta nicméně se zachovalostí úzce souvisí již jen proto, že se nepovažuje za korektní mince v kvalitě proof tímto přízviskem označovat v případě, kdy došlo dokonce pouze k jejich vytažení z ochranné kapsle (nedojde-li k jejich dalšímu poškození, korektní způsob označování je „původně proof“).

256

Pro investiční mince, pokud skutečně slouží jen jako zdroj výnosu z tržních pohybů ceny drahého kovu, je tento faktor irelevantní (srov. obdobně Kuchta 2008; samozřejmě pouze za předpokladu pokud nedojde k takovému poškození mince, že drahý kov v ní obsažený ubyde na hmotnosti). 257

Srov. též Krejsa 2010, Kuchta 2008 nebo Chleboun 2012 [28].

258

Rozsypal 2013.

259

Srov. též Chleboun 2012 [28].

260

Od problematiky zachovalosti je nezbytné odlišovat problematiku chyby v ražbě, která má naopak tendenci mincím přidávat na hodnotě, srov. shora. 56

Kvalita proof sama o sobě má na výnosnost mince vliv. Odborná literatura uvádí, že de facto působí jako jistá forma dodatečného pákového efektu.261 V případě rostoucích trhů mají mince v kvalitě proof tendenci nabírat na hodnotě rychleji než mince v obyčejné kvalitě.262 Naopak v případě klesajících trhů s mincemi vzhledem k vyššímu premiu při nákupu hrozí v případě mincí v proof kvalitě vyšší ztráta.

4.5 Umělecké zpracování Přestože se jedná místy o zpochybňovaný faktor,263 sběratelskou hodnotu vzácných mincí ovlivňuje i zvolený motiv jejich ražby,264 resp. jeho umělecké zpracování. Obzvláště tehdy, pokud by došlo k ražbě mince, jejíž návrh provedl některý i mimo obor známý a uznávaný umělec, mohlo by se jednat o jedinečnou příležitost, která v budoucnu žádanost a vzácnost mince zvýší, a tudíž povede k nárůstu výnosového potenciálu. Pravděpodobně nelze zpochybňovat, že v případě investičních mincí se kromě dodatečného duchovního užitku pro držitele umně zpracované mince nejedná o zásadní faktor výnosu, avšak i zde stejně jako v případě jiných determinantů musí být pamatováno na budoucí sběratelský potenciál dnešních tezauračních mincí.

4.6 Načasování koupě a prodeje Vzhledem k relativně vyšší volatilitě nejen numizmatické přirážky, ale rovněž hodnoty drahého kovu, provázeným zároveň v případě vzácných mincí spíše menší likviditou (k obojímu v detailu srov. níže), je timing investice a divestice pro výši výnosu z mincí mimořádně důležitý. Obecně přirozeně i v případě vzácných mincí platí základní investiční poučka (dvojnásob platná v případě investic poskytujících pouze kapitálový výnos): nakoupit levně a prodat draho. Poznatky níže uvedené se vztahují k problematice vzácných mincí, specifika mincí investičních jsou adresována v závěru kapitoly.

261

Srov. např. Chleboun 2012 [27].

262

Chleboun 2012 [27], Mikan 2007 nebo též Kuchta 2012 [35] (Kuchta 2008 uvádí příklad mince „Národní kulturní památka - papírna Velké Losiny“, která v kvalitě proof během pouhých dvou let zdesetinásobila svou hodnotu.) 263

Srov. Krejsa 2010.

264

Chleboun 2012 [28]. 57

4.6.1

Moment nákupu

Vzhledem k tomu, že levný nákup v případě mincí znamená především nákup s nízkým premiem265 (přičemž vhodné je zároveň vyčkat okamžiku, kdy jsou nízké i ceny drahých kovů), investice by měly směřovat spíše do mincí přímo z emise.266 V této souvislosti lze poznamenat, že v českém kontextu by soustředění mělo směřovat zejména k emisím na počátku pětiletého tematického cyklu ČNB. Ty totiž, jak dokumentuje odborná literatura,267 dosahují v průměru nejvyšších výnosů. Tento jev lze zřejmě vysvětlit již shora dokumentovanou snahou o kompletaci sbírek – vzhledem k relativně větší délce tematických cyklů zřejmě pozdější sběratelé shání mince z počátku cyklu za účelem ucelení jejich kolekcí. Nákup mince by dále rozhodně neměl být v rámci časového intervalu, v jehož rámci lze nakupovat přímo z emise, uspěchán. Krom volatility ceny podkladového kovu totiž též platí, že likvidita vzácných mincí je relativně nízká (srov. též dále) a cenové rozdíly mezi distributory se mohou lišit i výrazně, proto by měl investor provést nejprve tržní průzkum a posléze nakupovat za nejvýhodnějších dostupných podmínek. 4.6.2

Délka investice a moment prodeje

Odborná literatura268 uvádí, že poptávka po konkrétních mincích začíná (v poměru k nabídce) obvykle signifikantně růst v horizontu zhruba dvou let od emise. V tu dobu totiž dochází k výprodeji emitovaných numizmatických mincí a jejich nabídka plně závisí na přeprodeji mezi investory a sběrateli. Z toho vyplývá, že vzácné mince rozhodně nejsou vhodným předmětem krátkodobých investic a investiční horizont by měl být dlouhodobý,269 uváděno bývá nejméně tříletý.270 Prodloužení doby držení mimo trh by neměla být špatná strategie, jelikož zpravidla vede k nárůstu vzácnosti mince, a tedy vede ke zvýšení výnosu.271 Co se přesného timingu divestice týče, opět by, obdobně jako v případě nákupu, neměl být prodej uspěchán. Vyplatí se vyčkat nejlepších dostupných podmínek. V případě skutečně 265

Srov. též Burgess 2012.

266

Obdobně též Tůmová 2008 nebo Cui 2008.

267

Kuchta 2012 [35].

268

Konkrétně Trtík 2008.

269

Jak potvrzují Tůmová 2008, Krejsa 2010, Rozsypal 2013 nebo McGuire 2008, s. 175.

270

Lee 1989, s. 32.

271

McGuire 2008, s. 171.

58

vzácných kusů lze využít možností aukce (ideálně prováděné za takových podmínek, aby v případě nedosažení určitého racionálně žádaného výnosu mohlo dojít k jejímu zrušení bez postihu pro prodávajícího investora). 4.6.3

Odlišnosti pro investiční mince

Shora uvedené poznatky ohledně načasování investice v zásadě spíše neplatí pro mince investiční (pokud neexistuje záměr „proměnit“ je v mince numizmatické). Jejich nákup a prodej se plně řídí zákonitostmi obchodování na trzích zlata a stříbra, a tedy je třeba analyzovat faktory uvedené v kapitole 3 této práce a načasování jim přizpůsobit. Vzhledem k vyšší volatilitě kurzů drahých kovů nelze v případě investičních mincí vyloučit i jejich využití pro spekulativní krátkodobé investice.

4.7 Relevantní makroekonomické a další tržní faktory V případě mincí (především vzácných) je na místě neignorovat fakt, že se jedná o reálná aktiva. S tím je spojena jejich nízká míra korelace s finančními instrumenty,272 která v důsledku vede k zajištění hodnot proti politickým273 a inflačním rizikům.274 Blíží-li se proto diskutované makroekonomické výkyvy, lze očekávat, že výnosy z mincí porostou. Nadto je někdy odhadováno, že např. v USA představuje obrat trhu vzácných mincí pouze zhruba 0,5 miliard USD ročně.275 Pokud proto v očekávání potíží na finančních trzích začnou investoři hromadně přesouvat svá investiční aktiva do bezpečí (mimo jiné) vzácných mincí, jejich hodnoty, a tedy výnos pro stávající držitele, mají potenciál silně vzrůst. Pro úplnost může být zmíněn ještě jeden nepředpokládaný faktor ovlivňující výnosy mincí, v tomto případě numizmatických. Paradoxně jím je zvyšování zájmu o mince tezaurační. Odborná literatura dokumentuje, že zvýšení poptávky po investičních mincích v posledních letech zřejmě vedlo k poklesům hodnot vzácných mincí,276 a to až o 40 %.277 Na druhou stranu činění hlubších závěrů o kauzálním spojení těchto skutečností by

272

Veselá 2007, s. 258.

273

Veselá 2007, s. 259.

274

Veselá 2007, s. 257.

275

McGuire 2008, s. 175. Odhady se zjevně velmi různí, srov. údaj 10 miliard USD z jiného zdroje uvedený v kapitole 1.2 této práce. Objem příslušného trhu je každopádně v relativním srovnání malý. 276

Cui 2008.

277

Skousen 2007. 59

vyžadovalo detailní matematické analýzy, a nelze tedy pravděpodobně vzhledem k nedostatku empirických dat s konečnou platností uzavřít, že roste-li poptávka po investičním zlatě, ceny vzácných mincí padají.

4.8 Vysokého výnosu dosahující investice do vzácných mincí Na

základě

shora

uvedených

poznatků

ohledně

výnosových

charakteristik

numizmatických mincí lze načrtnout základní průběh investice, která by v zásadě měla vést v českém prostředí k maximalizaci výnosu drobnějšího investora. Základem takové investice je utvořit sbírku mincí zahrnující každého jednotlivého zástupce z řady mincí v rámci pětiletého tematického cyklu ČNB. Příslušné mince by měly být nakupovány rovnou v rámci emise, nejlépe od prověřeného distributora, s nímž investor utvoří dlouhodobý obchodní vztah (na celé pětileté nakupování) výměnou za rabat na premium emitované mince. Konkrétní nákupy by měly být směřovány do okamžiků propadů cen příslušného drahého kovu. Mince je vhodné nakupovat v kvalitě proof. Mince by měly následně být uskladněny v ochranné schránce (samozřejmě, aniž by došlo k jejich vyjmutí z ochranných kapslí), a to po dlouhá léta, ba desetiletí. Případný prodej by se měl uskutečnit v dostatečně respektované a uveřejněné aukci.

60

5 RIZIKO Tato kapitola se zabývá otázkou rizik, se kterými se lze při investování do mincí setkat a jež by měla být investorem při těchto investicích minimalizována. Kapitola se vnitřně člení tak, aby – obdobně s předchozími kapitolami věnovanými výnosům – nejprve sledovala rizika vlastní investování do drahých kovů obecně a posléze rizika náležící specificky k investicím do mincí ze zlata a stříbra.

5.1 Riziko spojené s investováním do drahých kovů Ačkoli se nelze vyhnout názorům, že zlato představuje nepřekonatelného uchovatele hodnoty za všech okolností, je vcelku nepopiratelným faktem, že stejně jako jakékoli jiné investiční aktivum s sebou nese řadu rizik. Totéž přirozeně platí i o stříbře. Předně je třeba zmínit, že, jak dokumentuje odborná literatura, nedochází-li k ekonomickým výkyvům pozitivně ovlivňujícím zájem o drahé kovy (srov. shora), zaznamenávají často dlouhá období stagnace až poklesu.278 Lze říci, že v uvedeném kontextu představují drahé kovy spíše pouze uchovatele hodnoty, nikoli jejího zvyšovatele.

Krom toho jsou

s drahými kovy spojeny další druhy rizik blíže analyzované níže v této kapitole. Pro úplnost budiž řečeno, že diplomová práce dále hlouběji neadresuje některá rizika, která s drahými kovy, resp. s jistými aspekty investování do nich, spojují investoři obávající se absolutních ekonomických a politických kolapsů a považující drahé kovy za jedinou možnou záchranu majetku. Patří mezi ně riziko, že bezpečnostní schránka v bance, kde jsou drahé kovy uchovány, nebude v případě kolapsu pro investora přístupná,279 nebo též riziko, že drahý kov uchovávaný ve slitině s nižší ryzostí ztratí v době hospodářských katastrof na hodnotě proto, že je z něj potřeba drahý kov složitě vyrafinovat.280 Ne, že by tato a obdobná rizika neexistovala, nicméně práce se snaží převážně soustředit na investice za standardních podmínek, a nikoliv na investice pro případ ekonomické katastrofy.281

278

Srov. např. Rogers 2008 na s. 148, stejné dílo na s. 158 uvádí, že od roku 1971 do předkrizového období byl výnos ze zlata nižší než u jiných aktiv. 279

Maloney 2010, s. 229.

280

Maloney 2010, s. 234–235.

281

Ta má ostatně potenciál přinést rizika, která stejně nebylo možné předem předvídat. 61

5.1.1

Volatilita

Základní riziko investic do drahých kovů představuje volatilita těchto aktiv plynoucí z jejich komoditního charakteru. V obecném smyslu slova (vzácné mince vykazují odlišné charakteristiky kvůli své numizmatické hodnotě) jsou zlato a stříbro zdrojem spekulativních, nikoli investičních zisků.282 V případě stříbra odborná literatura uvádí, že desetiprocentní výkyvy v ceně během jediného dne nejsou nic neobvyklého,283 zlato je rovněž obdobně volatilní.284 Již bylo shora uvedeno, že stříbro nadto vykazuje dlouhodobá období stagnace svých středních hodnot, rovněž u zlata k obdobím stagnace docházelo (srov. shora). Nadto období velkých nárůstů následují období prudkých poklesů,285 jak ukazuje nedávná minulost – v průměrných cenách zlato v roce 2013 pokleslo na hodnotě oproti roku 2012 o více než 28 %.286 Proto by investoři měli velmi zvažovat, zdali investice do drahých kovů samotné (bez investice do např. numizmatických hodnot mincí drahé kovy obsahujících) provádět s cílem dlouhodobého výnosu. Volatilita rovněž činí problematický timing nákupu a prodeje investičního zlata. Investoři by tedy měli své investice a divestice dostatečně podrobně rozvažovat a zahrnovat do svých úvah maximum dostupných informací, aby se vyhnuli momentům, kdy jednorázové výkyvy znehodnotí jejich investici (nebo spekulaci). Původ volatility drahých kovů je zřejmě nezbytné hledat v investiční poptávce po nich.287 Výše je přiblíženo, že ta zejména v případě zlata představuje zcela zásadní determinant hodnoty. Když rostou ceny drahých kovů, investiční poptávka má tendenci masivně růst288 (a to nejen jako příčina, ale i jako důsledek růstu cen) a vytvářet bubliny různého trvání. Stačí poté nepatrný impuls, aby davové chování investorů a spekulantů proměnilo investiční poptávku v nabídku takříkajíc přes noc.289 Rovněž divestiční rozhodnutí hromaditelů zlatých pokladů, jakými jsou zejména centrální banky a rovněž někteří

282


283

McGuire 2008, s. 188.

284

McGuire 2008, s. 152.

285

Srov. ve vztahu ke stříbru obdobně Gotthelf 2005, s. 107.

286

Viz WolframAlpha 2014 [78] a WolframAlpha 2014 [79].

287

Srov. též Gotthelf 2005, s. 166 a 220.

288

Gotthelf 2005, s. 172–173.

289

Srov. obdobně Gotthelf 2005, s. 166 a 220.

62

soukromí investoři, může vést k nečekaným a mohutným propadům v cenách tohoto drahého kovu.290 5.1.2

Nízká předvídatelnost

Jak již je diskutováno v kapitole 3.1 této práce věnované výnosu z drahých kovů, absence důchodových příjmů z drahých kovů znemožňuje modelování jejich výnosů v tradičním smyslu slova.291 Ve spojení s volatilitou se jedná o zásadní zdroj rizika,292 neboť vývoj kurzů drahých kovů ve finále nemusí vůbec odpovídat představám investora. Nelze ani příliš vycházet z trendů v minulosti, neboť ty jsou s ohledem na ještě nedávnou monetizaci drahých kovů příliš krátké,293 a tudíž jednoznačně nespolehlivé. Přičteme-li navíc davovou psychologii, která významně ovlivňuje investiční chování na trhu drahých kovů,294 nelze než uzavřít, že významné riziko představuje nadmíru obtížná předvídatelnost budoucího vývoje investice do drahého kovu. 5.1.3

Možná budoucí neplatnost doktrín

S nepředvídatelností budoucího vývoje výnosů drahých kovů úzce souvisí i skutečnost, že překotný vývoj moderního ekonomického a technologického prostředí vede ke změnám zavedených postulátů o investování do drahých kovů.295 Typickým příkladem je výše diskutovaný ústup analogové fotografie a s tím spojený propad poptávky po stříbře. Další uváděná narušení tradičních premis jsou ústup významu inflační sekuritizace pomocí drahých kovů kvůli nástupu alternativní rezervní měny k americkému dolaru – eura,296 ohromné nárůsty produkce zlata v posledních 160 letech297 (poněkud ubírající na významu spojení „vzácný kov“), rovněž jako informačními technologiemi násobně zrychlená analýza informací z finančních trhů, která omezila dříve aplikované uschování investičních prostředků do drahých kovů po dobu vyhodnocování nových investičních signálů.298

290


291

Srov. McGuire 2008, s. 110 a 151.

292

Srov. obdobně McGuire 2008, s. 152.

293

Gotthelf 2005, s. 95–96.

294

Srov. např. Rogers 2008, s. 149 a též výše v této práci.

295

Srov. též Gotthelf 2005, s. 5.

296


297


298

Gotthelf 2005, s. 8. 63

V této souvislosti je rovněž na místě zmínit, že pokud v budoucnu dojde k obnovení monetárního využití drahých kovů, které bývá ze strany tzv. gold bugs považováno za ideální stav, paradoxně investiční výhody drahých kovů zřejmě velmi rychle zmizí. Zaprvé dojde k administrativnímu zafixování jejich hodnoty299 a zadruhé pravděpodobně dojde k omezení volné dispozice s nimi, jak ukazuje minulost. Na druhou stranu přes americkou monetární expanzí způsobené rostoucí obavy před inflačním kolapsem, ve světle ekonomických krizí let minulých, stejně jako ve světle nejšířeji přijímaných ekonomických teorií, je pouze obtížně rozporovatelné, že vhodně volený růst monetární báze je pro hladké fungování světové ekonomiky potřebný. Tudíž k remonetizaci zlata a stříbra s nejvyšší pravděpodobností již nikdy nedojde,300 neboť ty jsou z podstaty své vzácnosti deflační měnou. Investoři do drahých kovů by měli mít dále na paměti, že ani další obecně přijímané faktory růstu cen drahých kovů nemusí v budoucnu splnit očekávání. Odborná literatura301 například uvádí, že empirická pozorování ukazují nižší nárůsty poptávky po drahých kovech v Číně a Indii, než se v minulosti očekávalo. 5.1.4

Měnové riziko

V případě investic do zlata a stříbra v České republice v korunách (a v jiných měnách odlišných od amerického dolaru) provází tyto investice rovněž významné měnové riziko.302 Kotace na světových trzích totiž probíhá právě v amerických dolarech, přičemž i mimoburzovní prodejní ceny drahých kovů jsou na pohyb na světových trzích úzce navázány. Oslabování koruny tedy může investici do zlata a stříbra nepříznivě prodražit a naopak posilování koruny snížit korunovou hodnotu držených drahých kovů. 5.1.5

Minimalizace rizik spojených s drahými kovy

Poslední část této kapitoly se stručně věnuje některým základním poučkám ohledně minimalizace rizik spojených s investicemi do drahých kovů. Čelné místo mezi nimi přirozeně zaujímá diverzifikace portfolia. Přestože se v nejistém investičním prostředí posledních let může poklad z drahých kovů jevit jako ideální ochrana prostředků, z rizik diskutovaných výše (rovněž jako z rizik dále analyzovaných, která jsou vlastní přímo 299


300

Srov. obdobně Gotthelf 2005, s. 43.

301

Gotthelf 2005, s. 159–160.

302

Srov. též Novotný 2011 a Trtík 2008.

64

mincím) vyplývá, že ztráta vložených prostředků může nastat velice snadno. Obecně přijímaná premisa říká, že vhodný rozsah investic do drahých kovů je 5–10 % portfolia,303 přičemž 15 % je hraničních.304 Doporučení tzv. gold bugs, aby bylo ve zlatě a stříbře uchováváno 30 %,305 či dokonce 50 % aktiv,306 je třeba brát se značnou rezervou, neboť běžný několikadenní pokles komoditních trhů může v takovém případě vymazat velkou část majetku investora. S vysokou volatilitou drahých kovů souvisí i doporučení, jak snížit riziko spojené s nevhodným timingem nákupu. Doporučovanou307 metodou jest rozložení nákupu v průběhu delšího časového období do menších objemů. Cena sice může být v takovém případě v průměru vyšší než u jednorázové šťastné volby, v případě opakovaných investic do zlata a stříbra však v průměru dochází k minimalizaci rizika, že dojde k jednorázové volbě nezdařené. Poslední z rizik, které stojí za zmínku, je riziko koupě s nepřiměřeným premiem, resp. nepřiměřenou marží prodejce. Proto se vyplácí nákupy zlata a stříbra neuspěchávat a optimalizovat objem nákupů. Bohužel platí, že nákupy ve větších objemech vedou k nižší marži.308 To je v protikladu s výše uvedeným doporučením, jak minimalizovat riziko nákupu v době nevhodného tržního výkyvu světových cen kupovaného drahého kovu.309

5.2 Riziko spojené s investováním do mincí Zatímco předchozí kapitola se zabývá problematikou rizik investování do drahých kovů, která se vážou především k investičním mincím,310 na tomto místě jsou dále adresována rizika specifická přímo pro investování do mincí. I s ohledem na již výše uvedené je zřejmé, že zdejší poznatky se vztahují především k mincím numizmatickým.

303

Srov. např. Novotný 2011, Rozsypal 2013 a Trtík 2008.

304

Krejsa 2010.

305

Natan 2011, s. 171.

306

McGuire 2008, s. 152.

307

Trtík 2008.

308

McGuire 2008, s. 153.

309

Pro úplnost lze říci, že marže ve výši 3 % bývá uváděna jako standardní pro nákupy investičního zlata (McGuire 2008, s. 153). 310

Nicméně s ohledem na zajišťovací funkci zlatého, resp. stříbrného obsahu vzácných mincí je rovněž relevantní pro mince numizmatické. 65

Lze říci, že rizik spojených s investováním do mincí není právě málo. Někteří autoři obchodování s numizmatickými mincemi obecně nedoporučují,311 resp. ho považují za vhodné výlučně pro v oboru dostatečně vzdělané investory.312 Objevuje se i názor, že se v žádném případě nemůže nikdy jednat o konzervativní investice.313 Z množství rizik s těmito investicemi spojených (srov. dále) lze každopádně usuzovat, že bez dostatečných znalostí a zároveň bez rozumné diverzifikace i jinými směry se v případě investic do vzácných mincí v relativním srovnání s jinými druhy investic nejedná o zcela bezpečný způsob uložení finančních prostředků.314 Níže jsou tedy diskutována základní rizika s investováním do zejména vzácných mincí spojená, přičemž obdobně jako u drahých kovů per se jsou opomenuta rizika spíše exotického charakteru, u nichž není pravděpodobné, že by se s nimi průměrný investor setkal. Spíše pro zajímavost a ilustraci lze zmínit jedno z takto dále vynechaných rizik, kterým je riziko, že v případě investice do početně velmi vzácného druhu mincí dojde k objevu určitého dosud nezdokumentovaného množství takových mincí, a tudíž relativní vzácnost držených mincí poklesne.315 5.2.1

Riziko vysokého spreadu

Shora je již několikrát uvedeno, že vzácné mince patří mezi reálná aktiva. Těm je přitom zpravidla vlastní vysoký spread, a to ve výši až 25 %.316 Riziko vysokého spreadu se přitom nevyhýbá právě ani vzácným mincím.317 Odborná literatura uvádí, že obvykle je potřeba dosáhnout nárůstu hodnoty koupené vzácné mince ve výši 15 %, aby investor vůbec mohl prodat beze ztráty.318 Z povahy spreadu je přitom zřejmé, že pouze obtížně dochází k eliminaci tohoto rizika. Investoři by však přesto měli dostatečně pečlivě monitorovat

311

Srov. např. Maloney 2010, s. 203.

312

Srov. Mellon a Chalabi 2008, s. 109–110.

313

McGuire 2008, s. 150.

314

Není bez zajímavosti, že empirická analýza v závěru této práce zdejší teoretický předpoklad o vysoké rizikovosti investic do mincí nepotvrdila (přinejmenším v rozměru směrodatnou odchylkou měřené volatility). Nicméně specifičnost použité datové základny má za důsledek, že výsledky této empirické analýzy nelze řádně generalizovat (srov. níže). 315

Tento příklad uvádí McGuire 2008 na s. 174.

316

Veselá 2007, s. 260.

317

Srov. např. Lubanko 2004, s. 5D nebo Lee 1989, s. 32.

318

McGuire 2008, s. 175–176.

66

situaci u jednotlivých prodejců, aby nedošlo k tomu, že již tak obvykle vysoká marže bude vybočovat z průměru. Riziko, že marže nebude obvyklé tržní situaci úměrná, přitom hrozí i v případě investičních mincí, ačkoli jejich marže by neměla nikdy ani zdaleka dosahovat hladiny obvyklé v případě mincí numizmatických. V této souvislosti je třeba upozornit, že marže má tendenci výrazně růst v případě tzv. malých mincí, tj. mincí nedosahující hmotnosti jedné trojské unce obsaženého drahého kovu.319 Investor by tedy měl pečlivě zvážit, zdali se mu dělení investice na velmi malé části s ohledem na jeho možné výhody320 vyplatí.321 V případě tezauračních mincí marži dále rovněž navyšuje popularita jistého druhu mince (typicky Amerických orlů).322 Pokud tedy investor plánuje těžit pouze z pohybů ceny drahého kovu a nikoli z budoucího zisku na dosažené numizmatické přirážce, měl by se soustředit spíše na méně žádané investiční mince. Závěrem této části lze říci, že už samotné riziko vysokého spreadu, které prakticky nelze eliminovat, má na svědomí výlučně dlouhodobý charakter investic do vzácných mincí diskutovaný v kapitole 4.6.2 této práce. Obdobně ostatně hovoří i odborná literatura.323 5.2.2

Problémy s likviditou

Zásadním rizikem, které provází investice do vzácných mincí, představuje jejich nedostatečná likvidita.324 Možnosti obchodování nejsou široké, investor může v zásadě využít pouze specializovaných aukcí nebo služeb specializovaných obchodníků, kterých není mnoho.325 Navíc nikdy nelze mít záruku, že zrovna prodávaná mince bude v daný okamžik, kdy má být prodána, na trhu skutečně žádaná, ač její teoretická hodnota dosahuje značné výše. Vedle vhodných tržišť totiž přirozeně chybí v daném čase a místě i kupci. Na druhou stranu obtíže provázející řídkost trhu v poslední době poněkud snižují

319

Srov. Abros 2014 nebo Burgess 2012.

320

Např. eliminace rizik špatného timingu, srov. shora.

321

Odborná literatura uvádí zajímavou výhodu malých mincí, a sice jejich lepší použitelnost při zhroucení měny, neboť větší mince se pouze obtížně dělí (srov. Burgess 2012). Nicméně se jedná o výhodu vztahující se ke katastrofickým scénářům, které nejsou příliš pravděpodobné a jimž se tato práce snaží vyhýbat. 322

Srov. Burgess 2012.

323

Srov. Lee 1989, s. 32.

324

Srov. obdobně např. Chleboun 2012 [28].

325

Srov. obdobně rovněž Chleboun 2012 [28]. 67

možnosti online obchodování v kombinaci s certifikačními (hodnotícími) službami (k nim srov. shora).326 Riziko nízké likvidity má tendenci růst s obecnou neznámostí mince.327 V zásadě přitom platí, že známost klesá mimo zemi původu mince. Vyvstává tak klíčové dilema, do jaké míry nárůst hodnoty způsobený zvýšenou vzácností (provázenou až na výjimky nižší známostí) úspěšně vyrovná pokles likvidity. Nelze přitom ale pravděpodobně brát za zcela zaručené závěry, že nízkou známostí snížená likvidita automaticky snižuje hodnotu mince, a tudíž dosažený investiční výnos.328 Investor však musí počítat s tím, že bude-li se snažit minci prodat narychlo (čímž může být myšlen i horizont několika měsíců), vystavuje se riziku, že nenajde kupce za jinak zcela adekvátně požadovanou cenu. Pokud prodej může proběhnout v dostatečně dlouhém časovém intervalu, investorovi nevadí hledat kupce i v zahraničí (a samozřejmě za předpokladu, že mince má reálný sběratelský potenciál), k nepřiměřenému poklesu očekávaného výnosu by dojít spíše nemělo. Ostatně zdlouhavost úspěšného prodeje za dobrou cenu představuje primární důsledek nízké likvidity. Pokud tedy investor chce mít své finanční prostředky uloženy sice dlouhodobě (viz investiční horizont vzácných mincí v kapitole 4.6.2 diplomové práce), ale s vyhlídkou jejich rychlé proměny v hotovost, měl by se porozhlédnout po jiných nástrojích, než jsou numizmatické mince.329 Nedostatečná likvidita s sebou nese i další negativa. Například analýza budoucích výnosů a současných hodnot je na nelikvidním (a nezbytně rovněž neefektivním) trhu nadmíru složitá.330 Odhad ceny držené mince se tedy musí opírat spíše o dostatečné teoretické znalosti oceňujícího, nežli o srovnatelné tržní operace. I proto rozhodně nelze doporučit nakupovat určité mince bez jejich dostatečného studia.331 Nedostatečná likvidita také znemožňuje obzvlášť na menších trzích, jakým je i trh český, přistoupit k investicím do vzácných mincí v masivnějším 326

Obdobně též Maloney 2010, s. 201.

327

Srov. např. McGuire 2008, s. 176.

328

Názor lze nalézt například v McGuire 2008 na s. 176 nebo též ve vztahu k cizozemským mincím obdobně v Maloney 2010 na s. 209. 329

Obdobně David Harper in Lubanko 2004, s. 5D.

330

Tento negativní důsledek uvádí Veselá 2007 na s. 260 obecně k reálným aktivům, která se zpravidla vyznačují nízkou likviditou. 331

Obdobně McGuire 2008, s. 180. V rámci stejného díla se lze na s. 177 setkat s názorem, že z doby před rokem 1933 (rok konfiskace soukromého investičního zlata v USA) má smysl bez znalostí kupovat pouze některé trvale žádané mince, mezi nimiž jsou jmenovány např. tzv. Liberty Heads, Indian Heads nebo Peace and Morgan Silver Dollars. 68

rozsahu. Hromadné nákupy by totiž mohly mít potenciál zdeformovat trh a hromadný prodej by se následně vzhledem ke všemu zde uvedenému nemuselo podařit zrealizovat.332 Riziko nízké likvidity přirozeně není vlastní investičním mincím, které jsou jen formou zachycení drahého kovu. Nákup a prodej zlata a stříbra by přitom neměl činit větší obtíže. Nicméně v případě investičních mincí se zřejmě v tomto kontextu vyplatí nákup obecně známých a populárních druhů, neboť jejich likvidita je dle odborné literatury nejvyšší. 333 Takový závěr lze pravděpodobně učinit po úvaze, že všeobecně neznámé investiční mince nebudou vzbuzovat důvěru potenciálních kupců, a ti tedy přinejmenším budou vyžadovat ověření obsahu a hmotnosti drahého kovu, což prodej prodlouží a zvýší jeho náklady. 5.2.3

Volatilita a špatné načasování

Odborná veřejnost široce přijímá za pravdivé tvrzení, že numizmatická přirážka vzácných mincí podléhá značné volatilitě.334 V části věnující se rizikům drahých kovů je již ukázáno, že i hodnota zlatého, resp. stříbrného obsahu podléhá volatilitě. Lze proto konstatovat, že vzácné (a rovněž investiční mince) jsou ve své hodnotě silně volatilní, což s sebou přináší riziko špatného timingu pro investora.335 Tato volatilita přitom nepostihuje pouze již emitované mince, ale i nákup mincí přímo z emise.336 Z volatility tržní hodnoty mincí vyplývá, že by nemělo být nemožné dosahovat i v případě vzácných mincí krátkodobých spekulativních zisků.337 Avšak tato možnost je spíše

čistě

teoretického

rázu, neboť s ohledem na nízkou likviditu, špatnou

analyzovatelnost a nedostatek informací získatelných o vývoji cen mincí v reálném čase se úspěšná realizace spekulativního zisku jeví krajně nepravděpodobná. Úspěšná spekulace by nejspíše proto byla zcela náhodná a obtížně zopakovatelná. 332

Tůmová 2008.

333

McGuire 2008, s. 153.

334

Tureček 2013, Maloney 2010, s. 201, Cui 2008 nebo McGuire 2008, s. 175. Obecně k reálným aktivům se obdobně vyjadřuje též Veselá 2007 na s. 260. 335

Zajímavý je v literatuře zmiňovaný profil této volatility, kdy nečekané prudké nárůsty hodnot vzácných mincí často střídají období stagnace a poklesu (McGuire 2008, s. 171). Tento jev lze zřejmě vysvětlit snadnou ovlivnitelností velmi malého trhu numizmatických mincí přílivem investičního kapitálu, a to buď od drobnějších investorů v dané době hromadně opouštějících krizí postižené finanční trhy, nebo od na trh vzácných mincí vstupujících institucionálních investorů (k důsledku vstupu institucionálních investorů též Crouch 1990, s. 1). Dlouhodobost investic do numizmatických mincí, rovněž jako obtížná sledovatelnost tohoto trhu jako celku, pak zřejmě vedou k tomu, že k hromadným odlivům naopak tak často nedochází. 336

Srov. obdobně Kuchta 2008.

337

Tuto možnost potvrzuje Rozsypal 2013. 69

Lze se ztotožnit s názorem,338 že obdobně jako v případě investičního zlata i v případě volatility numizmatické přirážky může k eliminaci příslušného rizika přispět rozložení nákupu do delších časových úseků. Obdobně též pomůže dostatečné studium problematiky vztahující se ke konkrétní kupované minci a v rámci možností též dostatečná tržní analýza, rovněž jako kvalitní obchodní vztah s prodejcem mince, který může poskytovat cenné a jinak jednoduše nedostupné informace. 5.2.4

Riziko špatného ohodnocení mince

Z informací uvedených v předchozích kapitolách vyplývá, že správné ohodnocení mince především z hlediska její zachovalosti je pro funkční investování do (numizmatických) mincí klíčové. Analýza reálných aktiv se přitom obecně vyznačuje značnou komplikovaností pramenící v jedinečnosti každého kusu339 a dalších faktorech diskutovaných v jiných částech této práce. Navíc platí, že při provádění hodnocení se nikdy nelze vyhnout jisté míře subjektivity340 (ač renomované americké hodnotící agentury se ji snaží omezit, srov. kapitolu 2.2.2 diplomové práce). Nízká likvidita vzácných mincí (u nejvzácnějších kusů nemusí k obdobným obchodům někdy dojít i několik let)341 přitom pro investora znemožňuje učinit si v těchto případech relativní srovnání. Problém s nejednoznačným hodnocením byl v minulosti potvrzen zkušebními vícenásobnými hodnoceními, která přinášela rozdílné výsledky.342 Na první pohled by se mohlo zdát, že marginálně odlišné hodnocení nemusí mít velký význam. Avšak, jak již výše řečeno, skutečně zachovalých velmi vzácných mincí se mezi sběrateli a investory vyskytuje poměrně málo. Na burzách v USA není výjimkou, že jeden stupeň hodnocení představuje rozdíl v ceně ve výši několika tisíc amerických dolarů.343 Proto očividně riziko špatného ohodnocení mince není zanedbatelné. Investor se může snažit o jeho minimalizaci jednak právě opakovaným ohodnocováním důležitých drahých mincí, jednak svým sebevzděláváním v problematice příslušných mincí.

338

Prezentováno v Krejsa 2010.

339

Veselá 2007, s. 257.

340

Obdobně Maloney 2010, s. 202 nebo Crouch 1990, s. 1.

341

Tuto skutečnost potvrzuje z odborné literatury např. McGuire 2008 na s. 181.

342

Takové pokusy dokumentuje Crouch 1990, s. 1.

343

Crouch 1990, s. 1.

70

5.2.5

Zavádějící a podvodné praktiky prodejců

Zatímco riziko špatného ohodnocení rozvedené v předchozí kapitole pramení přímo z povahy vzácných mincí bez záměrného negativního lidského faktoru, zde analyzovaná problematika se týká nekalého úmyslu na straně distributorů mincí. Typickou snahou bývá prodej nezajímavých až bezcenných medailí (k pojmu srov. výše) s marketingem vyvolávajícím dojem, že se jedná o zajímavou investici.344 Tato praktika získává na závažnosti, pokud se týká např. pozlacených medailí z jiných než drahých kovů, které pro jejich mizivou hodnotu a nulový potenciál k numizmatickému výnosu nemá smysl kupovat.345 Logicky, pokud neexistuje potenciál k numizmatickému výnosu, premium se brzy po nákupu rozpustí a zbyde pouze hodnota kovu, která v případě nezlatých a nestříbrných mincí dosahuje v praxi téměř nulové výše. Obdobný problém představuje občasná snaha prodat relativně časté mince jako unikátní kusy.346 Investor by měl mít neustále na paměti, že v případě čerstvě emitovaných numizmatických mincí není premium nikterak extrémně výrazné347 a v případě investičních mincí je marže velice nízká. Dosahované zisky obchodníků by rozhodně neměly stačit na masivní marketing, který sám o sobě značí, že je s potenciálním obchodem něco v nepořádku.348 Každopádně musí být počítáno s tím, že nekalé praktiky nejsou vůbec vzácné a opatrnost se vyplácí.349 Matení zákazníků lze označit za praktiku nekalou, nicméně vzácné bohužel nejsou ani praktiky vysloveně podvodné.350 Nezbytně proto musí být pečlivě kontrolován certifikát, originální pouzdro a jeho neporušení (je-li k dispozici).351 Paradoxně však speciální pouzdra mohou padělání a obdobné podvody i usnadnit, neboť znemožňují pohmat a další bližší kontakt s mincí usnadňující rozeznání padělku.352

344

Kuchta 2012 [33].

345

Srov. Burgess 2012 a obdobně též Tureček 2013.

346

Dle Trtík 2008 se týká zejména zlatých mincí, které v minulosti byly oběživem Rakouska-Uherska.

347

Obdobně Kuchta 2012 [35].

348

Maloney 2010, s. 204–205.

Z matení svých zákazníků byla v minulosti ze strany Federal Trade Commission obviněna dokonce například i renomovaná americká agentura PCGS (viz Crouch 1990, s. 1). 349

350

Srov. McGuire 2008, s. 176.

351

Kuchta 2008.

352

Maloney 2010, s. 207. 71

5.2.6

Charakteristiky mincí snižující některá obvyklá rizika

Přestože mince nesou řadu nezanedbatelných rizik podrobně analyzovaných výše v této práci, jsou zároveň zdrojem některých specifických forem zajištění proti jinak běžným investičním rizikům. Především by mince z drahých kovů neměly nikdy ztratit veškerou svou hodnotu, a tedy by nemělo hrozit riziko ztráty celé investice. Zajištění v tomto směru poskytuje zaprvé nominální hodnota (za předpokladu, že nedojde ke státnímu bankrotu),353,

354

zadruhé pak obsah drahého kovu, který by s ohledem na historické

zkušenosti rovněž neměl dosáhnout bezcennosti. Další záruky poskytuje v zásadě nižší pořizovací cena (ve srovnání s jinými druhy investic), která umožňuje snadnou diverzifikaci a v případě problémů pouze dílčí ztráty na majetku investora.355 Rizika spojená s nekalými a podvodnými praktikami může v případě českých mincí minimalizovat certifikace prodejců ze strany ČNB.356 Spíše pro zajímavost lze pak závěrem této kapitoly zmínit, že vzácné mince přečkaly v držení sběratelů a investorů i americkou konfiskaci zlata v roce 1933.357 Pokud by došlo k nepravděpodobné remonetizaci zlata a stříbra, numizmatické hodnoty dosahující mince by pravděpodobně opět zůstaly omezení volné dispozice obyvatelstvem ušetřeny, neboť jejich eliminace nemá z monetárního hlediska smysl. Vzácné mince by totiž neměly mít potenciál rozkolísat cenu zlata (případně stříbra) rozhodnou pro stabilitu měny založené na zlatém (stříbrném nebo bimetalovém) standardu.

353

Obdobně Gotthelf 2005, s. 220.

354

Neplatí pro medaile.

355

Chleboun 2012 [26].

356

Chleboun 2012 [28].

357

McGuire 2008, s. 170.

72

6 RÁMCOVÁ EMPIRICKÁ STUDIE Shora

provedená

analýza

se

vedle

základních

praktických

otázek

spojených

s investováním do mincí z drahých kovů zabývá především jejich výnosovým a rizikovým potenciálem. Přitom na jejím základě lze usuzovat, že mince rozhodně nepostrádají investiční zajímavost, zároveň jsou ale spojeny s řadou rizik. Nezvratnosti a přesvědčivosti v této práci dosažených závěrů a s nimi spojených doporučení pro investory by zajisté prospěla matematická analýza relevantních dat týkajících se výnosů a rizik spojených s investicemi do mincí.358 Bohužel vzhledem k jisté obskurnosti problematiky investování do mincí, rovněž jako vzhledem k nízké likviditě příslušných trhů prakticky neexistují vhodné datové řady. Přímo z českého prostředí lze sice na stránce ČESKÉ-MINCE.cz (http://www.ceske-mince.cz/indexy/) jistá data o cenách mincí nalézt, avšak nedostatek jakýchkoli doprovodných informací o jejich původu a vypovídací hodnotě nedovoluje jejich užití pro smysluplnou analýzu. Jak shora uvedeno, mince hodnotící agentura PCGS sestavuje indexy vzácných i investičních mincí; krom obtížně čitelných grafů však nezpřístupňuje historii jejich hodnot. Jak vyplývá z výše uvedeného, provést spolehlivou matematickou analýzu v oblasti investic do (numizmatických) mincí se jeví být téměř neuskutečnitelným úkolem. Avšak tradiční britská aukční síň Stanley Gibbons359 sestavuje na základě ohodnocení provedeného renomovanými experty360 pro účely přípravy katalogů index hodnot vzácných mincí. Jeho hodnoty, a to včetně hodnot zdrojových mincí, za roky 2002 až 2012 zveřejnila na svých internetových stránkách, konkrétně na Stanley Gibbons 2012.361 Přestože se zajisté nejedná o ideální množinu dat,362 bylo jí využito pro doplnění poznatků obsažených v této diplomové práci o alespoň rámcový empirický pohled na část zde diskutované problematiky, tj. na výnosově-rizikový profil vzácných mincí.

358

Ve zdejší kapitole se jedná především o mince vzácné, neboť analýza mincí investičních rovná se analýze investic do zlata a stříbra v jakékoli jejich fyzické formě a pro účely skutečného prohloubení poznatků obsažených v diplomové práci postrádá významnější přidanou hodnotu. 359

Tato aukční síň se primárně věnuje filatelii, a to již od roku 1856 – srov. Stanley Gibbons 2013 [56]. Vedle toho se zabývá i dalšími sběratelskými předměty včetně vzácných mincí. 360

Srov. Stanley Gibbons 2013 [58].

361

Viz http://www.stanleygibbons.com/medias/sys_master/8861642424350/coinindex2012.pdf.

362

Rozsah dostupných údajů je velmi omezený – pouze 11 ročních hodnot. Další problém spočívá v její vázanosti na britský trh a v její vysoké průměrné absolutní hodnotě (srov. též dále). 73

K vyhodnocení výnosových a rizikových charakteristik dostupného koše vzácných mincí došlo optikou jejich srovnání s dalšími aktivy (srov. níže). Pro úplnost pak byl analyzován i korelační koeficient vzácných mincí s těmito dalšími aktivy jako měřítko jejich použitelnosti pro případnou diverzifikaci portfolia. Tato kapitola nejprve stručně popisuje využitá data a metodiku použitých výpočtů, a posléze analyzuje dosažené výsledky.

6.1 Využitá data Zaprvé je třeba říci, jaká další aktiva byla do srovnání zahrnuta a proč. Přestože koš mincí a jeho hodnoty se vztahují k britské realitě, analýza se snaží spíše o pohled českého investora. Proto byl za zástupce investic do akciového trhu zvolen Index PX Burzy cenných papírů Praha, a.s. Dluhopisovou a zároveň bezrizikovou investici reprezentuje výnos dlouhodobých českých státních dluhopisů, jak je evidován pro účely kontroly plnění tzv. Maastrichtských kritérií. Dále s ohledem na zaměření práce nemohly být vynechány drahé kovy, tj. zlato a stříbro. Na závěr byly, jakožto reprezentant jiného druhu reálných investic, zvoleny byty v Praze. Následuje vymezení specifik a popis zpracování jednotlivých datových řad. 6.1.1

Portfolio vzácných mincí

Přirozeně čelné místo mezi vybranými daty představují hodnoty vzácných mincí. Jak již je výše uvedeno, ty byly převzaty z internetových stránek aukční síně Stanley Gibbons. S ohledem na zaměření diplomové práce byly z dat tam dostupných odstraněny vzácné mince z jiného kovu, než je zlato a stříbro.363 Výsledný index – portfolio vzácných mincí – byl utvořen obdobně původnímu indexu Stanley Gibbons jakožto součet průměrných ročních hodnot jednotlivých dostupných mincí zastoupených po jednom kusu. Mince obsažené v přehledu Stanley Gibbons jsou úzce spjaté s Britskými ostrovy, jedná se prakticky pouze o mince ražené pro tamější použití, a to od dob Říše římské až po počátek dvacátého století. Mince jsou ze strany Stanley Gibbons oceněny v britských librách. Nutno poznamenat, že mince jsou v různých stupních zachovalosti, avšak obecně ve značně vysokých hodnotách – v řádu tisíců až desítek tisíc britských liber za kus; jedná se tedy o mince extrémně vzácné. Celé portfolio pak dosahuje hodnot v milionech britských liber a rozhodně by se nejednalo o investici pro drobného investora. Je-li však tento faktor v další analýze zohledněn, vlastní analýza by touto skutečností při svém

363

74

Výsledná zdrojová tabulka tvoří přílohu A této práce.

rámcovém charakteru neměla být zcela znehodnocena (ač všeobecná platnost jejích závěrů poněkud trpí). Jelikož mince jsou původně oceněny v britských librách a analýza se zaměřuje na českého investora (který by případně do mincí investoval na vyspělejším trhu ve Velké Británii), došlo též k přepočtu hodnot portfolia na české koruny, a to za pomoci průměrných ročních devizových kurzů zveřejňovaných ČNB.364 Vzhledem k tomu, že zlato a stříbro jsou na světových trzích kótovány v amerických dolarech, bylo portfolio přepočteno rovněž na tuto měnu, a to za pomoci průměrných ročních devizových kurzů uveřejněných na internetových stránkách amerického Federálního rezervního systému.365 6.1.2

Index PX

Hodnoty Indexu PX byly převzaty přímo ze stránek pražské burzy cenných papírů.366 Takto získané hodnoty jsou denní, a proto byl za každý sledovaný rok (2002 až 2012 – podle dostupných hodnot vzácných mincí) spočten jejich prostý aritmetický průměr, který nejvíce odpovídá charakteru dostupných dat vztahujících se k mincím. 6.1.3

Dlouhodobé české státní dluhopisy

Průměrné výnosy českých víceletých státních dluhopisů byly převzaty z internetových stránek kurzycz.367 Vzhledem k měsíčnímu charakteru dostupných dat došlo rovněž k výpočtu ročních průměrů prostým aritmetickým průměrem. V případě dluhopisů, na rozdíl od ostatních datových řad, je původně sledovanou veličinou nikoli jednotková hodnota, ale procentní roční výnosnost. Proto pro účely úplnosti analýzy došlo k dopočtu ročních hodnot původní teoretické investice jednoho tisíce peněžních jednotek v jednotlivých letech 2002 až 2012, a to za předpokladu reinvestice vyplaceného výnosu. S ohledem na obvyklou praxi byl zde uváděný výnos dlouhodobých českých státních dluhopisů považován pro účely další analýzy za bezrizikový (ostatně vypočtená míra rizika ve srovnání se zbylými aktivy ukazuje, že se nejedná o chybný předpoklad, viz též diskuzi výsledků).

364

Česká národní banka 2014 [15].

365

Board of Governors of the Federal Reserve System 2014.

366

Burza cenných papírů Praha 2014.

367

Kurzy.cz 2000–2014. 75

6.1.4

Zlato a stříbro

Kurzy zlata a stříbra byly převzaty ze dvou různých internetových stránek – v případě zlata z USAGOLD 368 a v případě stříbra z Galmarley/BullionVault.369 Dostupná data byla opět za kratší časové úseky, než je pro analýzu potřebný jeden rok, a proto roční průměrné hodnoty byly dopočítány skrze prostý aritmetický průměr. V případě zlata a stříbra dochází na světových trzích ke kotaci nejčastěji v amerických dolarech a rovněž příslušné dostupné kurzy byly vyjádřeny v amerických dolarech za trojskou unci. Vzhledem k předmětu analýzy tedy došlo i k vytvoření odvozených datových řad v českých korunách přepočtem za použití kurzu ČNB.370 6.1.5

Byty v Praze

Aby ve srovnání nechyběla jiná reálná aktiva, než jsou vzácné mince, došlo k zahrnutí typického českého reálného investičního nástroje – pražských bytů. Ty jsou reprezentovány průměrným ročním indexem cen bytů v Praze zveřejňovaným Českým statistickým úřadem.371 Jelikož k jeho zveřejňování dochází až od roku 2005, odpovídající datová řada je v tomto případě příslušně kratší, což musí být při intepretaci výsledků zohledňováno. Taktéž musí být bráno v potaz, že byty nesou i důchodový výnos v podobě nájemného (přímo inkasovaného nebo implicitního), od kterého bylo v rámci analýzy abstrahováno.372

6.2 Metodika výpočtu Všechny výpočty byly prováděny v tabulkovém procesoru Microsoft Excel. Základní výpočtová tabulka s výsledky klíčových výpočtů tvoří přílohu B této práce (tabulka zdrojových hodnot vzácných mincí přílohu A této práce, srov. shora). Ke každému aktivu byly nejprve spočteny ex post meziroční výnosové míry jako podíl hodnot příslušného aktiva v roce T a v roce T-1, to celé mínus jedna. Pouze v případě dluhopisů byly meziroční výnosové míry předem známé, pročež naopak došlo k dopočtení

368

Konkrétně USAGOLD 1997–2013.

369

Konkrétně Galmarley 2014.

370

Česká národní banka 2014 [16].

371

Český statistický úřad 2014.

372

K tomuto kroku bylo přistoupeno s ohledem na komplikovanost potřebného odhadu, který stojí mimo rámec této práce. Analýza i tak poskytuje zajímavé srovnání kapitálového zhodnocení, přičemž investice do bytů jsou mezi investory často vybírané. 76

hodnoty počáteční investice ve výši tisíc peněžních jednotek v každém příslušném roce (jako hodnota investice v minulém roce krát příslušná výnosová míra navýšená o jednotku). Ke každému aktivu byly následně vypočteny základní rizikové a výnosové charakteristiky: 

celková výnosová míra mezi lety 2002 a 2012 (podíl hodnot příslušného aktiva v roce 2012 a v roce 2002, to celé mínus jedna),373



průměrná meziroční výnosová míra jako prostý aritmetických průměr jednotlivých ex post meziročních výnosových měr,



riziko jako výběrová směrodatná odchylka ex post meziročních výnosových měr a



Sharpe ratio jako průměrná meziroční výnosová míra příslušného aktiva mínus průměrná meziroční výnosová míra českých dlouhodobých státních dluhopisů (jakožto výnosové míry bezrizikového aktiva) lomeno směrodatná odchylka výnosových měr příslušného aktiva.

Na závěr došlo k určení korelačních koeficientů374 portfolia vzácných mincí vyjádřeného v jednotlivých použitých měnách s ostatními aktivy.

6.3 Diskuze výsledků Výsledky provedených výpočtů jsou pro zdejší účely zaneseny v několika grafech, které by měly zajistit jejich snadnou interpretaci.

373

V případě bytů v Praze spočteno pouze mezi lety 2005 a 2012, srov. též shora.

Za pomoci funkce CORREL programu Microsoft Excel, která reprezentuje Pearsonův korelační koeficient určený jako podíl kovariance příslušných dvou datových řad a součinu směrodatných odchylek těchto dvou datových řad (srov. Microsoft 2014). 374

77

První graf zachycuje výnosové míry a riziko měřené směrodatnou odchylkou pro jednotlivá zvolená aktiva (údaje jsou v procentech, resp. v případě kumulované výnosové míry mezi lety 2002 (2005) a 2012 v desítkách procent): Graf č. 1: Základní výnosové a rizikové charakteristiky jednotlivých zvolených aktiv

Pramen: Vlastní výpočet na základě dat blíže specifikovaných v kapitole 6.1 diplomové práce.

78

Z údajů v prvním grafu lze seznat, že teoretické předpoklady o volatilitě numizmatické složky hodnoty vzácných mincí se v případě dostupného vzorku vzácných mincí nenaplnily. Z hlediska (volatilitou posuzovaného)375 rizika se (nepočítaje „bezrizikové“ dluhopisy) jednalo ve sledovaném vzorku o nejbezpečnější aktivum (a to přesto, že volatilita drahých kovů byla relativně vysoká, obzvlášť v případě stříbra). Tento závěr nicméně platí pouze tehdy, pokud není zohledněna potřeba českého investora převést prostředky z českých korun na britské libry a naopak. Portfolio vzácných mincí své nízké riziko víceméně ztrácí, pokud je přepočteno na koruny, jejichž kurz vůči britské libře zjevně podléhal v daném krátkém období silné fluktuaci. Také přepočet na americké dolary na riziku přidává. Co se týče zdánlivě extrémně nízké rizikovosti investice do vzácných mincí v britských librách, nesmí být zapomenuto, že se v daném případě jedná o velmi vzácné a drahé mince s extrémní numizmatickou přirážkou. Není tedy nijak vyloučeno, že běžně dostupné drobné numizmatické mince v odborné literatuře zdokumentovaný předpoklad vysoké volatility splňují. Co se týče výnosu, zde platí ve vztahu k měnám opačný vztah. Zatímco původní librová investice do mincí přináší vcelku zajímavou výnosnost, kterou v daném období poráží pouze drahé kovy samotné (je nutné si uvědomit, že numizmatická přirážka u dostupného portfolia je velmi vysoká, a tudíž jejich charakteristiky jsou od drahých kovů spíše odpoutány, srov. též korelační koeficienty níže), investice do stejného portfolia v korunách si nevedla úplně ideálně. Z hlediska výnosnosti je dokonce slabší než investice do akcií, která v daném období nebyla právě vhodná (dostupné období z velké části zahrnuje finanční krizi, což dokládá i neúměrný a neobvyklý výkon drahých kovů v porovnání s akciemi viditelný z grafu). Za pozornost stojí, že vliv dolaru sice investici do mincí přidal na riziku, ale na rozdíl od vlivu koruny navyšoval i výnosnost. Separátní posuzování výnosu a rizika provedené shora o výhodnosti investice vypovídá pouze nezřetelně. Proto došlo i ke spočtení Sharpe ratio, které lépe odráží výhodnost investice jakožto možnosti získání nejvyššího dostupného výnosu za nejnižšího možného (volatilitou měřeného) rizika.

375

Viz výše. 79

Sharpe ratio pro jednotlivá porovnávaná aktiva reprezentuje následující graf: Graf č. 2: Sharpe ratio


80

Získané hodnoty ukazují, že ve zkoumaném vzorku byla investice do portfolia vzácných mincí zdaleka nejlepší ze všech vybraných aktiv (použitá metodika nicméně neměří likviditu,

tj. třetí

faktor

tzv.

magického

investičního

trojúhelníku,

která

by

pravděpodobně obzvlášť v případě zvolených extrémně vzácných mincí na výhodnosti mincím značně ubírala). Dokonce i drahé kovy ve své investiční formě, které v období hospodářské krize dosahovaly abnormálních výnosů, za vzácnými mincemi zaostávají. S politováním lze nicméně říci, že investice do zvoleného portfolia vzácných mincí by pro českého investora, jehož likvidní prostředky jsou v českých korunách, kvůli vlivu měnových faktorů vycházela výrazně slaběji. K této klíčové části empirické analýzy musí být řečeno, že vysoce nadprůměrné charakteristiky vzácných mincí by měly být brány s rezervou. Především zvolené portfolio je svou vzácností a hodnotou značně extrémní a víceméně nereprezentuje například investici do mincí ČNB čerstvě z emise. Dále zkoumané období je relativně krátké na to, aby výsledky mohly být považovány za spolehlivou reflexi skutečně dlouhodobých investic. V neposlední řadě pak musí být zohledněno, že období mezi lety 2002 a 2012 rozhodně nepatřilo v investičním ani celkovém ekonomickém prostředí mezi typické, a to již několikrát zmiňovaným výskytem hluboké hospodářské krize. Na druhou stranu dosažené hodnoty ukazují, že investice do vzácných mincí by rozhodně neměly být ignorovány, jelikož investiční zajímavost zajisté nepostrádají. Následující graf spíše pro dokreslení již uvedeného ukazuje, jak by byla zhodnocena investice jednoho tisíce peněžních jednotek do příslušných zvolených aktiv. Použité peněžní jednotky jsou čistě teoretické, a tedy bylo abstrahováno od vlivu měnových přepočtů (resp. stejně jako v předchozích grafech jsou investice v jednotlivých měnách představovány jako samostatná aktiva).

81

Graf č. 3: Zhodnocení vložených prostředků

Pramen: Vlastní výpočet na základě dat blíže specifikovaných v kapitole 6.1 diplomové práce. 82

Poslední zkoumanou veličinou byla korelace portfolia vzácných mincí vyjádřeného v jednotlivých použitých měnách s ostatními aktivy. Výsledky zachycuje následující graf: Graf č. 4: Korelace jednotlivých aktiv s portfoliem vzácných mincí


Spočtené hodnoty korelačního koeficientu ukazují, že vzácné mince s vysokou numizmatickou přirážkou nedosahují silné korelace (větší než 0,7) s žádným ze zvolených aktiv. Snadno tedy mohou sloužit jako diverzifikační prvek v portfoliu spolu s jinými aktivy. Není bez zajímavosti, že vzácné mince pozitivně nekorelují s byty, tj. dalším zástupcem reálných aktiv, rovněž jako skutečnost, že kovová složka hodnoty a výnosu mincí je zřejmě v případě vysokého premia natolik zanedbatelná, že ani korelace s drahými kovy nedosahuje nijak signifikantních hodnot. Potvrdil se rovněž teoretický předpoklad o nízké korelaci s nástroji finančního trhu reprezentovanými v modelu Indexem PX a dlouhodobými českými státními dluhopisy.

6.4 Shrnutí poznatků empirické studie Rámcová empirická studie obsažená v této kapitole diplomové práce potvrdila, že je-li měřena výhodnost investic tradičními ukazateli výnosu a rizika (určeného směrodatnou odchylkou, tj. v podstatě vztaženého pouze k riziku volatility, nikoliv například k riziku nízké likvidity), investice do vzácných mincí mohou směle konkurovat tradičním investičním nástrojům, které dokonce svými zkoumanými charakteristikami překonávají. 83

Dostupná zdrojová data byla nicméně natolik specifická, že takový závěr musí být interpretován konzervativně (k tomu přispívá i nezohlednění likvidity jednotlivých aktiv). Empirie zároveň ukázala, že numizmatické mince s vysokým premiem (tj. mince vysoké vzácnosti a/nebo zachovalosti) mohou sloužit jako vhodný prostředek diverzifikace portfolia, neboť silněji pozitivně nekorelují s jinými vybranými aktivy, a to včetně drahých kovů v jejich ryze investiční podobě. Analýza dále též odhalila, že měnová rizika mohou pro českého investora představovat zásadní problém, který musí být při vyhodnocování potenciálních investic reflektován.

84

ZÁVĚR Předložená diplomová práce se zaměřila na problematiku investování do stříbrných a zlatých mincí, a to jak z praktického, tak teoretického pohledu. Za tím účelem byly vedle čistě praktických problémů komplexním způsobem analyzovány zejména teoretické výnosové a rizikové charakteristiky stříbrných a zlatých mincí a rámcově též dostupné empirické údaje. Dosažené poznatky prezentované z větší části formou doporučení pro potenciální investory do mincí lze shrnout následovně. Předně musí být závěrem řečeno, že přestože dle dostupných informací investování do mincí rozhodně nepostrádá na zajímavosti z hlediska výnosu, lze ho doporučit pouze v dané oblasti dostatečně vzdělaným a informovaným investorům, jelikož se vyznačuje řadou specifik a není prosté řady rizik. Každý investor do mincí by zejména měl mít přehled o základní terminologii v této oblasti. Patří sem rozlišování mincí a medailí podle toho, zdali pochází ze soukromých (medaile) nebo oficiálních emisí (mince). Dále musí být při veškerých analýzách bezpodmínečně odlišovány mince investiční (tezaurační), tj. mince představující investice do zlata a stříbra v jejich investiční podobě postrádající numizmatické premium, od mincí vzácných (sběratelských, numizmatických nebo též pamětních), které se vyznačují přirážkou pramenící v jejich sběratelských kvalitách. Každý investor též musí být seznámen s pojmy běžná kvalita a kvalita proof označujícími formu zpracování emitovaných mincí, z nichž druhá jmenovaná může přinášet jistou formu pákového efektu. Dále bylo doloženo, že v případě, že se investor rozhodne pro investice do vzácných mincí, měl by se soustředit na nákupy mincí s nejvyšším dostupným stupněm zachovalosti, neboť zachovalost představuje zcela klíčový faktor hodnoty. Investor by přitom měl vycházet z jejího nezávislého hodnocení (rozvinutého zejména v USA). Již předem by investoři měli zohlednit, že jim investování do vzácných mincí přinese skladovací náklady, a to zejména u mincí v kvalitě proof, neboť uchování kvality vyžaduje jisté úsilí. Při analýze potenciálního výnosu ze vzácných mincí by investoři měli vycházet vedle zachovalosti a emisní kvality též z celkové vzácnosti numizmatické mince, rovněž jako z hlediska jejího uměleckého zpracování. Jedná se o faktory, které uvedeným mincím přidávají na sběratelské hodnotě. Tu mohou investoři navýšit, pokud své mince uspořádají 85

do vhodně zvolené sbírky. Další faktory ovlivňující výnos z investic do vzácných mincí jsou timing nákupu a prodeje (lze doporučit nakupovat vzhledem k vyšší volatilitě přímo z emise a prodávat po dlouhém držení), rovněž jako faktory makroekonomické – jedná se o reálná aktiva nabírající na hodnotě v době krizí finančního trhu. Bylo též ukázáno, že investice do sběratelských mincí pro investory rozhodně nepředstavují bezrizikovou formu uložení prostředků. Investoři musí počítat především s tím, že se budou potýkat s vysokým spreadem a nedostatečnou likviditou, která zároveň znemožňuje kvalitní analýzu příslušných investičních příležitostí. Odborná literatura numizmatické přirážce vzácných mincí přiřazuje také vysokou volatilitu, ač v případě extrémně hodnotných numizmatických mincí empirická analýza provedená v diplomové práci tento předpoklad nepotvrdila. Investice do vzácných mincí s sebou nesou též velmi specifická rizika špatného ohodnocení jejich zachovalosti a nekalých obchodních praktik jejich distributorů, a to včetně vyložených podvodů. Na druhou stranu bylo diskutováno, že u numizmatických mincí lze počítat i se specifickou formou zajištění ztráty vložených prostředků, a sice zejména v podobě trvalé hodnoty obsaženého drahého kovu doplněné o nominální hodnotu oficiálně emitovaných mincí. Investoři do mincí se též musí zabývat investičními charakteristikami příslušných drahých kovů, z nichž tato práce analyzovala s ohledem na své zaměření zlato a stříbro. Tyto charakteristiky jsou klíčové pro investice do tezauračních mincí, ale svůj význam mají taktéž v případě investic do vzácných mincí (především s nízkým počátečním premiem). Musí být zohledňováno, že zlato a stříbro představují za obvyklých podmínek absentujících charakter vážných ekonomických krizí spíše uchovatele hodnoty, nežli poskytovatele vysokých výnosů. Nadto absentují důchodový výnos, a tedy investice do nich jsou obtížně modelovatelné. Analýza takových investic proto musí probíhat z pohledu makroekonomických determinantů a z pohledu faktorů ovlivňujících chování nabídky a poptávky po příslušných aktivech, tj. ve zdejším případě po drahých kovech. V práci bylo doloženo, že zásadní determinant cen (a tedy výnosů) drahých kovů představuje poptávka po nich, neboť nabídka je relativně stabilního charakteru. Největší objem poptávky po zlatě pramení z jeho šperkařského využití (které je nejsilnější na Blízkém, Středním a Dálném východě), nicméně na cenu zlata má největší vliv poptávka investiční, která často roste s cenou. V případě stříbra představuje klíčový determinant průmyslové využití pramenící v jeho skvělých vodivých a chemických 86

vlastnostech. Co se týče analýzy nabídky drahých kovů, bylo ukázáno, že v posledních letech těžba sice s ohledem na rostoucí ceny narůstá, zároveň ale nedochází k nacházení nových ložisek – v delším výhledu proto lze očekávat nedostatek drahých kovů. Ten může být zejména u zlata brzděn recyklací tohoto chemicky stálého kovu a prodeji z rezerv centrálních bank. V případě stříbra musí být zohledňován doplňkový charakter jeho těžby k těžbě tzv. barevných kovů. K rizikům investic do mincí (především investičních) se přidávají i rizika spojená s investicemi do zlata a stříbra. K těm patří extrémní volatilita a s ní spojená nízká předvídatelnost vývoje tržních cen drahých kovů, rovněž jako častá období jejich stagnace. Čeští investoři musí zároveň počítat s měnovým rizikem. Bylo dále konstatováno, že v případě jakýchkoli investic do mincí by mělo docházet k minimalizaci rizik stejně jako u jiných investic. Minimalizace v tomto případě spočívá především ve vhodné diverzifikaci portfolia, rozkladu nákupů mincí do delších časových intervalů a také v dostatečné vzdělanosti a informovanosti investora. Závěrečná rámcová empirická analýza založená vzhledem k obecně nízké dostupnosti podkladových dat na informacích o extrémně vzácných britských numizmatických mincích potvrdila zajímavý výnosový potenciál této formy investic a nepotvrdila předpoklad o vysoké volatilitě vzácných mincí. Zároveň bylo ukázáno, že s ohledem na nízkou korelaci s jinými aktivy představují vzácné mince s vysokou numizmatickou přirážkou vhodný diverzifikační činitel. Na samý konec lze říci, že za dodržení zde uváděných doporučení by mince z portfolií dostatečně věci znalých investorů neměly být vynechávány. Krom možného zajímavého výnosu jim navíc mohou přinášet i zajímavý duchovní užitek v podobě uměleckých a sběratelských zážitků. Investiční zajímavost mincí, stejně jako jejich dosavadní obskurnost, by do budoucna měla rovněž přilákat další zájem investičních publicistů a vědců, protože jedině tak může být tento sektor v České republice dále rozvíjen.

87

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] ABROS. Rady kupujícím. Abros [online]. Praha: Abros, ©2014. [citováno 23. 3. 2014]. Dostupné z www: http://www.abros.cz/?p=tips. [2] APMEX. 1 oz Gold American Eagle (Random Year). APMEX®: Investments You Hold™ [online]. Oklahoma City: APMEX, ©2014. [citováno 29. 4. 2014]. Dostupné z www: http://www.apmex.com/product/1/1-oz-gold-american-eaglerandom-year. [3] BOARD OF GOVERNORS OF THE FEDERAL RESERVE SYSTEM. G.5/H.10 Foreign Exchange Rates for Mar 17, 2014 [datová tabulka]. 17. 3. 2014. In: Board of Governors of the Federal Reserve System [online]. [citováno 17. 3. 2014]. Dostupné z www: http://www.federalreserve.gov/datadownload/Output.aspx?rel=H10&series=9322ba34 94d93b8964e4cb6a2666d3c8&lastObs=&from=01/01/2002&to=12/31/2012&filetype=s preadsheetml&label=include&layout=seriesrow. [4] BURGESS, Luke. Investing in Gold Coins. Investment U [online]. 8. 2. 2012 [citováno 22. 9. 2013]. Dostupné z www: http://www.investmentu.com/article/detail/27144/investing-in-goldcoins#.UzCtYfl5Py0. [5] BURGESS, Luke. The Definitive Guide to Investing in Gold Coins: Everything you need to know about gold coins as investments. WEALTH DAILY [online]. 23. 4. 2010 [citováno 22. 9. 2013]. Dostupné z www: http://www.wealthdaily.com/articles/investing-in-gold-coins/2431. [6] BERÁNEK, Tomáš. Investory děsí dluhy, zlaté mince jdou na dračku. Investičníweb [online]. 31. 12. 2012 [citováno 3. 11. 2013]. Dostupné z www: http://www.investicniweb.cz/alternativy/diamanty-a-zlato/2012/12/31/investorydesi-dluhy-zlate-mince-jdou-na-dracku/. [7] BROWN, Floyd G. Buying Silver: How To Eliminate Silver Coins & Bullion With One ETF. Investment U [online]. 23. 1. 2008 [citováno 22. 9. 2013]. Dostupné z www: http://www.investmentu.com/article/detail/2691/buyingsilver#.Uy8JbPl5Py0. [8] BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA. PX.csv [datová tabulka]. 16. 3. 2014. In: ftp.pse.cz [online]. Praha: Burza cenných papírů Praha, 1998–2014 [citováno 16. 3. 2014]. Dostupné z www: http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/PX.csv. [9] CROUCH, Gregory. The Rare-Coin Business Feels a New Tarnish Investing: Two Newport Beach firms-a dealer and a value-rating service-are among the latest accused of abuses. The government may regulate the business if things don't change. Los Angeles Times. Los Angeles: Times-Mirror Company, 2. 9. 1990, p. 1. ISSN 04583035. 88

[10] CUI, Carolyn. Precious-Coin Market May Lose Its Luster: Gold’s Volatility, ETFs Offer Reason To Invest Elsewhere. The Wall Street Journal [online]. 3. 5. 2008 [citováno 22. 9. 2013]. Dostupné z www: http://online.wsj.com/news/articles/SB120976373490763575. [11] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Numizmatika - je možno v ČNB získat katalog platných světových bankovek a mincí pro směnárenské nebo numismatické účely?. ČESKÁ ČNB NÁRODNÍ BANKA [online]. Praha: Česká národní banka, ©2003–2014. [citováno 30. 12. 2013]. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cs/faq/numizmatika_je_mozno_v_cnb_ziskat.html. [12] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Numizmatika - proč se pamětní mince vydávané Českou národní bankou neprodávají za nominální hodnotu?. ČESKÁ ČNB NÁRODNÍ BANKA [online]. Praha: Česká národní banka, ©2003–2014. [citováno 30. 12. 2013]. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cs/faq/numizmatika_proc_se_pametni_mince.html. [13] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Pamětní stříbrná mince - 650. výročí založení pražského arcibiskupství a položení základního kamene ke Katedrále sv. Víta ČESKÁ ČNB NÁRODNÍ BANKA [online]. 10. 6. 1999 [citováno 30. 12. 2013]. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cs/platidla/numismatika/stribrne_mince/psm_arcibiskupstvi.html. [14] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Plán emise pamětních mincí v letech 2011 - 2015. ČESKÁ ČNB NÁRODNÍ BANKA [online]. Praha: Česká národní banka, ©2003–2014. [citováno 31. 12. 2013]. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cs/platidla/numismatika/plan_emise_2011-2015/. [15] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Prumerne_mena.txt?mena=GBP [datová tabulka]. 16. 3. 2014. In: ČESKÁ ČNB NÁRODNÍ BANKA [online]. Praha: Česká národní banka, ©2003–2014. [citováno 16. 3. 2014]. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne _mena.txt?mena=GBP. [16] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Prumerne_mena.txt?mena=USD [datová tabulka]. 16. 3. 2014. In: ČESKÁ ČNB NÁRODNÍ BANKA [online]. Praha: Česká národní banka, ©2003–2014. [citováno 16. 3. 2014]. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne _mena.txt?mena=USD. [17] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Smluvní partneři pro prodej sběratelského materiálu. ČESKÁ ČNB NÁRODNÍ BANKA [online]. Praha: Česká národní banka, ©2003–2014. [citováno 30. 12. 2013]. Dostupné z www: http://www.cnb.cz/cs/platidla/numismatika/prodej_sberatelskeho_materialu/smluvni_ partneri.html. [18] ČESKÉ-MINCE.CZ. Indexy prodeje. České mince.cz [online]. Ostrava: Serious Investment, ©2007–2014. [citováno 15. 3. 2014]. Dostupné z www: http://www.ceske-mince.cz/indexy/. 89

[19] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Indexy cen bytů: Price indices of flats: Nová tabulka s opravenými průměrnými tempy růstu realizovaných cen bytů [datová tabulka]. 5. 3. 2014. In: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. Praha: Český statistický úřad, 2014. [citováno 16. 3. 2014]. Dostupné z www: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/i/tab_ceby/$File/ceby13q401.xls. [20] ERSKINE, Matthew F. Gold Bullion Versus Coins. On Wall Street. New York: SourceMedia. Yr. 2011, vol. 21, iss. 4, p. 52. ISSN 1092-1370. [21] FROUZ, Pavel. Mince a jejich zachovalosti. SBĚRATEL.COM [online]. ©1999–2014 [citováno 30. 12. 2013]. Dostupné z www: http://www.sberatel.com/mince/zachovalosti. [22] FROUZ, Pavel. Mince jako investice: (Proč s nimi platit, když je můžeme sbírat). SBĚRATEL.COM [online]. 10. 12. 2004 [citováno 3. 11. 2013]. Dostupné z www: http://www.sberatel.com/mince/investice. [23] GALMARLEY. AGX-USD-2592000-20140316164925 [datová tabulka]. 16. 3. 2014. In: BullionVault: Silver price chart - Live spot silver prices [online]. London: Galmarley a BullionVault, © 2014. [citováno 16. 3. 2014]. Dostupné z www: http://www.galmarley.com/prices/CSV/AGX/USD/2592000/Full. [24] GOLD AND SILVER ONLINE. PCGS.jpg [barevný obrázek]. 407 px × 326 px. 2013. In: Gold and Silver Online [online]. Phoenix: Gold And Silver Online, ©2014. [citováno 30. 12. 2013]. Dostupné z www: http://blog.goldandsilveronline.com/wpcontent/uploads/2013/04/PCGS.jpg. [25] GOTTHELF, Philip. Precious Metals Trading: How to Profit from Major Market Moves. 1. Edition. Hoboken: John Wiley & Sons, ©2005, 340 p. ISBN 978-0-47171151-3. [26] CHLEBOUN, Michal. Mince: krása a investice v jednom. peníze.cz [online]. 19. 7. 2012 [citováno 22. 9. 2013]. ISSN 1213-2217. Dostupné z www: http://www.penize.cz/investice/239613-mince-krasa-a-investice-v-jednom. [27] CHLEBOUN, Michal. Mince II: zlaté a stříbrné pamětní mince. peníze.cz [online]. 26. 7. 2012 [citováno 3. 11. 2013]. ISSN 1213-2217. Dostupné z www: http://www.penize.cz/investice/239962-mince-ii-zlate-a-stribrne-pametni-mince. [28] CHLEBOUN, Michal. Mince III: jak do mincí investovat a za kolik je prodáte. peníze.cz [online]. 1. 8. 2012 [citováno 3. 11. 2013]. ISSN 1213-2217. Dostupné z www: http://www.penize.cz/investice/240208-mince-iii-jak-do-minciinvestovat-a-za-kolik-je-prodate. [29] JANOUŠEK, Artur. Ve skrýši měl miliony v mincích, příbuzní ho vykradli a zlato roztavili. iDnes.cz [online]. 25. 11. 2013 [citováno 26. 11. 2013]. Dostupné z www: http://usti.idnes.cz/pribuzni-okradli-muze-v-moste-o-zlate-mince-fk9-/ustizpravy.aspx?c=A131125_144229_usti-zpravy_alh. 90

[30] JEDNOTKY.CZ. DETAIL JEDNOTKY TROJSKÁ UNCE. JEDNOTKY.CZ: PŘEVODY JEDNOTEK [online]. © 2002–2014. [citováno 26. 3. 2014]. Dostupné z www: http://www.jednotky.cz/hmotnost/troy-ounce/. [31] KOPÁČEK, Martin. Má investice do stříbra smysl? Pro laika nikoliv. SILVERUM: INVESTIČNÍ STŘÍBRO [online]. 13. 12. 2010 [citováno 3. 11. 2013]. Dostupné z www: https://www.silverum.cz/news/ma-investice-do-stribra-smysl-prolaika-nikoliv-a-102.html. [32] KREJSA, Pavel. Nechcete být chudý důchodce? Investujte do zlatých mincí. FinExpert.CZ [online]. 18. 11. 2010 [citováno 3. 11. 2013]. Dostupné z www: http://finexpert.e15.cz/nechcete-byt-chudy-duchodce-investujte-do-zlatych-minci. [33] KUCHTA, Daniel. Pamětní mince – pěkná jistota, nebo výnosná spekulace?. investujeme.cz [online]. 4. 4. 2012 [citováno 22. 9. 2013]. ISSN 1802-5900. Dostupné z www: http://www.investujeme.cz/pametni-mince-undefined-peknajistota-nebo-vynosna-spekulace/. [34] KUCHTA, Daniel. Zlaté mince: Šance na zajímavý zisk. investujeme.cz [online]. 11. 3. 2008 [citováno 22. 9. 2013]. ISSN 1802-5900. Dostupné z www: http://www.investujeme.cz/zlate-mince-sance-na-zajimavy-zisk/. [35] KUCHTA, Daniel. Zlaté pamětní mince: Jistota, nebo spekulace?. Investičníweb [online]. 10. 4. 2012 [citováno 3. 11. 2013]. Dostupné z www: http://www.investicniweb.cz/fx-komodity/komodity/2012/4/10/zlate-mince-jistotanebo-spekulace/. [36] KURZY.CZ. Výnos desetiletého státního dluhopisu (maastrichtské kriterium) ekonomika ČNB. KURZYCZ [online]. Praha: Kurzy.CZ a AliaWeb, ©2000–2014. [citováno 16. 3. 2014]. ISSN 1801-8688. Dostupné z www: http://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/vynos-desetileteho-statniho-dluhopisumaastrichtske-kriterium/. [37] KVARDA, Josef. Investování pro všechny: Akciové trhy. finance.cz [online]. 4. 4. 2012 [citováno 30. 4. 2014]. Dostupné z http://www.finance.cz/zpravy/finance/348242-investovani-pro-vsechnyakciove-trhy/. [38] LEE, Edward C. Investing in Rare Coins Makes Sense to Collectors and Advisors: Collecting rare coins is a wise investment due to its collector-based market, certified grading system and semi-unique tax status. Trust & Estates. New York: Penton Media. Yr. 1989, iss. 7, p. 30–32. ISSN 0041-3682. [39] LUBANKO, Matt. Know both sides of coin investing - risks and benefits: YOUR MONEY. The Baltimore Sun. Baltimore: Tribune Company, 11. 1. 2004, p. 5D. ISSN 1930-8965. [40] MELLON, Jim a CHALABI, Al. 10 nejlepších investic na příštích 10 let. Vydání první. Brno: Computer Press, 2008, 170 s. ISBN 978-80-251-2144-3. 91

[41] MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: PRAGMA, 2010, 244 s. ISBN 978-80-7349-156-7. [42] MCGUIRE, Shayne. Buy Gold Now: How a Real Estate Bust, our Bulging National Debt, and the Languishing Dollar Will Push Gold to Record Highs. Hoboken: John Wiley & Sons, ©2008, 224 p. ISBN 978-0-470-18588-9. [43] MICROSOFT. CORREL function. Office [online]. Redmond: Microsoft Corporation, ©2014. [citováno 26. 3. 2014]. Dostupné z www: http://office.microsoft.com/engb/excel-help/correl-function-HP010342332.aspx. [44] MIKAN, Pavel. České pamětní mince mohou přinést nečekané výnosy. Ekonom iHned.cz [online]. 2. 4. 2007 [citováno 22. 9. 2013]. ISSN 1213-7693. Dostupné z www: http://ekonom.ihned.cz/c1-20805150-kulate-investice. [45] NATAN, Paul. THE NEW GOLD STANDARD: REDISCOVERING THE POWER OF GOLD TO PROTECT AND GROW WEALTH. Hoboken: John Wiley & Sons, ©2011, 208 p. ISBN 978-1-118-04322-6. [46] NOVOTNÝ, Petr. Radek Šulta: Zlaté a stříbrné investiční mince rozzáří každé portfolio. Investičníweb [online]. 21. 12. 2011 [citováno 3. 11. 2013]. Dostupné z www: http://www.investicniweb.cz/trhy/kafe-s-iw/2011/12/21/radeksulta-zlate-stribrne-investicni-mince-rozzari-kazde-portfolio/. [47] PRAGUE SAFE DEPOSIT. Est. 1992: VÍTEJTE: PREMIOVÉ SAFE DEPOSIT SLUŽBY V PRAZE. PRAGUE SAFE DEPOSIT® s.r.o.: Kolowratský palác [online]. Praha: Prague Safe Deposit. [citováno 30. 12. 2013]. Dostupné z www: http://www.praguesafedeposit.cz/. [48] PROFESSIONAL COIN GRADING SERVICE. 2013 PCGS Services and Fees. PCGS®: The Standard for the Rare Coin Industry: Professional Coin Grading Service [online]. Santa Ana: Collectors Universe, ©1999–2014. [citováno 29. 4. 2014]. Dostupné z www: http://www.pcgs.com/gradinglist.html. [49] PROFESSIONAL COIN GRADING SERVICE. Cert Verification. PCGS®:

The Standard for the Rare Coin Industry: Professional Coin Grading Service [online]. Santa Ana: Collectors Universe, ©1999–2014. [citováno 30. 12. 2013]. Dostupné z www: http://www.pcgs.com/cert/. [50] PROFESSIONAL COIN GRADING SERVICE. PCGS® 3000 Index List. PCGS®: The Standard for the Rare Coin Industry: Professional Coin Grading Service [online]. Santa Ana: Collectors Universe, ©1999–2014. [citováno 30. 12. 2013]. Dostupné z www: http://www.pcgs.com/prices/PCGS3000.aspx. [51] ROGERS, Jim. ŽHAVÉ KOMODITY: Jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. První vydání. Praha: GRADA Publishing, 2008, 240 s. Finance pro praxi. ISBN 978-80-247-2342-6.

92

[52] ROZSYPAL, Jan. Mince jako investice: Do jakých mincí investovat a podle čeho se řídit?. EASYINVEST.CZ [online]. 10. 6. 2013 [citováno 3. 11. 2013]. Dostupné z www: http://www.easyinvest.cz/mince-jako-investice-do-jakych-minci-investovat-a-podleceho-se-ridit/. [53] SIMON, Bernard. Coin Trade Becomes More Like A Market. New York Times. New York: The New York Times Company, 27. 10. 2002, p. 3.8. ISSN 0362-4331. [54] SKOUSEN, Mark. Rare Coins: My Favorite “Old Money” Investments. Investment U [online]. 10. 10. 2005 [citováno 22. 9. 2013]. Dostupné z www: http://www.investmentu.com/article/detail/959/20051010#.UzAfSYXO98E. [55] SKOUSEN, Mark. Saint Gaudens Double Eagle… My Number One "Insider" Gold Play. Investment U [online]. 26. 3. 2007 [citováno 22. 9. 2013]. Dostupné z www: http://www.investmentu.com/article/detail/3014/20070326. [56] STANLEY GIBBONS. About Us. STANLEY GIBBONS [online]. Jersey: The Stanley Gibbons Group, ©2013. [citováno 18. 3. 2014]. Dostupné z www: http://www.stanleygibbons.com/. [57] STANLEY GIBBONS. Coinindex2012.pdf [datová tabulka]. 2012. In: STANLEY GIBONS: Est 1856: Collectibles and investments since 1856 [online]. Jersey: The Stanley Gibbons Group, ©2013. [citováno 15. 3. 2014]. Dostupné z www: http://www.stanleygibbons.com/medias/sys_master/8861642424350/coinindex2012.pd f. [58] STANLEY GIBBONS. Stanley Gibbons Rare Coin Index. STANLEY GIBONS: Est 1856: Collectibles and investments since 1856 [online]. Jersey: The Stanley Gibbons Group, ©2013. [citováno 18. 3. 2014]. Dostupné z www: http://www.stanleygibbons.com/stanleygibbons/view/content/rare_coin_index. [59] TIMIRAOS, Nick. Your Money Matters (A Special Report): A Pretty Penny: The rarecoin market is hot, thanks to the Internet and soaring gold prices. The Wall Street Journal: Eastern Edition. New York: Dow Jones & Company, 18. 12. 2006, p. R.3. ISSN 0099-9660. [60] TRTÍK, Pavel in On-line rozhovor: Odborník odpovídal, jak a kolik můžete vydělat investicí do zlata. Finance iDNES.cz [online]. 17. 7. 2008 [citováno 3. 11. 2013]. Dostupné z www: http://finance.idnes.cz/odpovedi.asp?t=TRTIK. [61] TŮMOVÁ, Věra. Nevíte kam s penězi? Zkuste zlaté mince. peníze.cz [online]. 8. 2. 2008 [citováno 3. 11. 2013]. ISSN 1213-2217. Dostupné z www: http://www.penize.cz/investice/41815-nevite-kam-s-penezi-zkuste-zlate-mince. [62] TUREČEK, Jakub. Investice do mincí a medailí: Neplaťte za zlato a za stříbro ani o korunu více. Investičníweb [online]. 13. 9. 2013 [citováno 3. 11. 2013]. Dostupné z www: http://www.investicniweb.cz/2013/9/13/investice-do-mincimedaili-neplatte-za-zlato-za-stribro-ani-o-korunu-vice/. 93

[63] UNITED STATES MINT. 2013-AE-Gold-Bullion_Obv_200.jpg [barevný obrázek]. 200 px × 200 px. In: UNITED STATES MINT: Connecting America through Coins [online]. Washington, DC: United States Mint, ©1997–2014. [citováno 30. 12. 2013]. Dostupné z www: http://www.usmint.gov/images/mint_programs/american_eagles/2013-AE-GoldBullion_Obv_200.jpg. [64] UNITED STATES MINT. 2013-AE-Gold-Bullion_Rev_200.jpg [barevný obrázek]. 200 px × 200 px. In: UNITED STATES MINT: Connecting America through Coins [online]. Washington, DC: United States Mint, ©1997–2014. [citováno 30. 12. 2013]. Dostupné z www: http://www.usmint.gov/images/mint_programs/american_eagles/2013-AE-GoldBullion_Rev_200.jpg. [65] UNITED STATES MINT. AMERICAN BUFFALO: Gold Coin Program. UNITED STATES MINT: Connecting America through Coins [online]. Washington, DC: United States Mint, ©1997–2014. [citováno 31. 12. 2013]. Dostupné z www: http://www.usmint.gov/mint_programs/buffalo24k/. [66] UNITED STATES MINT. American Eagle Bullion Coins for Investors. UNITED STATES MINT: Connecting America through Coins [online]. Washington, DC: United States Mint, ©1997–2014. [citováno 31. 12. 2013]. Dostupné z www: http://www.usmint.gov/mint_programs/american_eagles/index.cfm?action=american_ eagle_bullion. [67] UNITED STATES MINT. Investors in Gold Have Another Choice. UNITED STATES MINT: Connecting America through Coins [online]. Washington, DC: United States Mint, ©1997–2014. [citováno 29. 4. 2014]. Dostupné z www: http://www.usmint.gov/mint_programs/buffalo24k/?action=amBuffBull. [68] UNITED STATES MINT. Numismatic Precious Metal Products Sales Figures. UNITED STATES MINT: Connecting America through Coins [online]. Washington, DC: United States Mint, ©1997–2014. [citováno 31. 12. 2013]. Dostupné z www: http://www.usmint.gov/about_the_mint/index.cfm?action=PreciousMetals&type=nu mismatic. [69] USAGOLD. Daily Gold Price History: London Afternoon (PM) Gold Price Fix - Since 1970. USAGOLD: Coins & bullion since 1973 [online]. Denver: CPM / USAGOLD, ©1997–2013. [citováno 16. 3. 2014]. Dostupné z www: http://www.usagold.com/reference/prices/history.html. [70] VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, 2007, 704 s. ISBN 978-80-7357-297-6. [71] WOLFRAMALPHA. 1 g of silver (chemical element). WolframAlpha [online]. Champaign: Wolfram Alpha, ©2014. [citováno 13. 3. 2014]. Dostupné z www: https://www.wolframalpha.com/input/?i=gram+of+silver. 94

[72] WOLFRAMALPHA. Convert gold price 1975 to US dollars. WolframAlpha [online]. Champaign: Wolfram Alpha, ©2014. [citováno 13. 3. 2014]. Dostupné z www: https://www.wolframalpha.com/input/?i=gold+price+1975+in+US+dollars. [73] WOLFRAMALPHA. Convert gold price 2000 to US dollars. WolframAlpha [online]. Champaign: Wolfram Alpha, ©2014. [citováno 13. 3. 2014]. Dostupné z www: https://www.wolframalpha.com/input/?i=gold+price+2000+in+US+dollars. [74] WOLFRAMALPHA. Convert gold price 2005 to US dollars. WolframAlpha [online]. Champaign: Wolfram Alpha, ©2014. [citováno 13. 3. 2014]. Dostupné z www: https://www.wolframalpha.com/input/?i=gold+price+2005+in+US+dollars. [75] WOLFRAMALPHA. Convert gold price 2007 to US dollars. WolframAlpha [online]. Champaign: Wolfram Alpha, ©2014. [citováno 13. 3. 2014]. Dostupné z www: https://www.wolframalpha.com/input/?i=gold+price+2007+in+US+dollars. [76] WOLFRAMALPHA. Convert gold price 2008 to US dollars. WolframAlpha [online]. Champaign: Wolfram Alpha, ©2014. [citováno 13. 3. 2014]. Dostupné z www: https://www.wolframalpha.com/input/?i=gold+price+in+2008+in+US+dollars. [77] WOLFRAMALPHA. Convert gold price 2011 to US dollars. WolframAlpha [online]. Champaign: Wolfram Alpha, ©2014. [citováno 13. 3. 2014]. Dostupné z www: https://www.wolframalpha.com/input/?i=gold+price+in+2011+in+US+dollars. [78] WOLFRAMALPHA. Convert gold price 2012 to US dollars. WolframAlpha [online]. Champaign: Wolfram Alpha, ©2014. [citováno 13. 3. 2014]. Dostupné z www: https://www.wolframalpha.com/input/?i=gold+price+in+2012+in+US+dollars. [79] WOLFRAMALPHA. Convert gold price 2013 to US dollars. WolframAlpha [online]. Champaign: Wolfram Alpha, ©2014. [citováno 13. 3. 2014]. Dostupné z www: https://www.wolframalpha.com/input/?i=gold+price+in+2013+in+US+dollars. [80] WOLFRAMALPHA. Convert gold price to US dollars. WolframAlpha [online]. Champaign: Wolfram Alpha, ©2014. [citováno 13. 3. 2014]. Dostupné z www: https://www.wolframalpha.com/input/?i=gold+price+in+US+dollars. [81] WOLFRAMALPHA. Convert gold price to US dollars. WolframAlpha [online]. Champaign: Wolfram Alpha, ©2014. [citováno 29. 4. 2014]. Dostupné z www: https://www.wolframalpha.com/input/?i=gold+price+in+US+dollars. [82] WOLFRAMALPHA. Convert silver price to US dollars. WolframAlpha [online]. Champaign: Wolfram Alpha, ©2014. [citováno 13. 3. 2014]. Dostupné z www: https://www.wolframalpha.com/input/?i=silver+price+in+US+dollars. [83] WOLFRAMALPHA. United States inflation rate 1975 to 2005. WolframAlpha [online]. Champaign: Wolfram Alpha, ©2014. [citováno 13. 3. 2014]. Dostupné z www: https://www.wolframalpha.com/input/?i=inflation+in+the+US+between+1975+and+20 05. 95

[84] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. SBÍRKA ZÁKONŮ: ČESKÁ REPUBLIKA. 23. 4. 2004, Ročník 2004, Částka 78, s. 4946–5010. Dostupný v aktuálním znění z www: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=57849. [85] Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY: ČESKÉ REPUBLIKY / SLOVENSKÉ REPUBLIKY. 7. 12. 1992, Ročník 1992, Částka 109, s. 3234–3243. Dostupný v aktuálním znění z www: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=40317. [86] ZLATÉ MINCE - NUMISMATIKA. Konstantin_Metodej_1.jpg [barevný obrázek]. 220 px × 220 px. In: ZLATE-MINCE.CZ [online]. Vsetín: Zlaté Mince - Numismatika, ©2014. [citováno 31. 12. 2013]. Dostupné z www: http://www.zlatemince.cz/m/Konstantin_Metodej_1.jpg. [87] ZLATÉ MINCE - NUMISMATIKA. Konstantin_Metodej_2.jpg [barevný obrázek]. 220 px × 220 px. In: ZLATE-MINCE.CZ [online]. Vsetín: Zlaté Mince - Numismatika, ©2014. [citováno 31. 12. 2013]. Dostupné z www: http://www.zlatemince.cz/m/Konstantin_Metodej_2.jpg.

96

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Základní výnosové a rizikové charakteristiky jednotlivých zvolených aktiv ................................... 78 Graf č. 2: Sharpe ratio ........................................................................................................................................... 80 Graf č. 3: Zhodnocení vložených prostředků ...................................................................................................... 82 Graf č. 4: Korelace jednotlivých aktiv s portfoliem vzácných mincí ................................................................. 83

97

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Profesionálně ohodnocené mince dle zachovalosti ..................................................................... 30 Obrázek č. 2: Příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje avers ...................................................................... 34 Obrázek č. 3: Příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje revers .................................................................... 34 Obrázek č. 4: American Gold Eagle avers ........................................................................................................... 36 Obrázek č. 5: American Gold Eagle revers ......................................................................................................... 36

98

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Tabulka ročních hodnot vzácných mincí použitých k výpočtům Příloha B – Základní výpočtová tabulka

99

Příloha A – Tabulka ročních hodnot vzácných mincí použitých k výpočtům Mince / Rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

150-50 BC Gallo-Belgic, Gold Stater. Laureate head of Apollo, Rev. Horse VF

£1 750

£1 850

£2 000

£2 250

£2 750

£3 500

£4 000

£5 000

£5 250

£5 750

£5 750

620-655AD Ultra-Crondall, Gold Thrysma. 'Benutigo' type VF

£2 650

£2 650

£2 750

£2 750

£2 500

£2 500

£2 500

£2 500

£4 500

£7 000

£7 000

655-675AD Post-Crondall, Gold Thrysma. 'Concordia' type VF

£3 000

£2 850

£3 250

£3 500

£3 250

£3 250

£3 250

£3 500

£4 000

£6 500

£7 000

823-825AD Baldred, Canterbury, Silver Penny. Diadem head, Rev. DRUR CITS within inner circle VF

£2 400

£2 650

£2 750

£2 850

£3 000

£3 000

£3 000

£3 250

£3 750

£4 500

£5 250

765-792 Archb of Canterbury - Jaenberht. Under Ecgberht II of Kent. Silver Penny VF

£3 000

£3 250

£3 250

£3 250

£3 250

£3 250

£3 250

£3 500

£3 500

£4 500

£5 250

870-889 Aethelred, Silver Penny. Bust, Rev. long cross with lozenge panel VF

£3 750

£4 000

£5 000

£5 500

£5 250

£5 250

£5 250

£6 000

£7 500

£7 500

£8 500

757-796 Cynethryth - Coins as light coinage of Offa, Silver Penny VF

£3 000

£4 250

£5 000

£5 250

£5 250

£5 250

£6 500

£8 000

£8 500

£9 000

£12 500

787AD Eadberht (Bishop of London), Silver Penny VF

£2 400

£2 500

£2 750

£3 000

£3 000

£3 000

£3 250

£3 750

£4 000

£4 250

£5 250

821-823 Coelwulf I Canterbury, Group I, Silver Penny VF

£1 750

£2 000

£2 500

£2 750

£2 750

£2 750

£3 250

£3 750

£4 250

£4 500

£5 000

825-827 Ludica, Silver Penny. Bust, Rev. cross crosslet in centre VF

£5 500

£6 000

£7 500

£8 000

£8 000

£8 500

£9 000

£9 750

£11 000

£13 500

£16 500

827-829 Wiglaf first reign, Silver Penny VF

£4 500

£4 750

£6 000

£6 500

£6 500

£6 500

£6 500

£7 000

£8 500

£9 000

£12 500

758 Beonna - King of East Anglia, Silver sceat. Pellet in centre, Runic inscription, Rev. Interlace pattern (large flans) VF

£2 000

£2 000

£2 250

£2 500

£2 500

£2 750

£3 000

£4 500

£5 250

£5 750

£6 500

825-840 Aethelstan I, Silver penny. Name around ship in centre, Rev. Moneyer Eadgar, around cross of pellets or in two lines VF

£4 500

£5 000

£5 500

£6 000

£6 500

£6 500

£6 500

£7 250

£8 000

£9 500

£10 500

885-915 Oswald, Silver Penny. Copy of Carolinigian 'temple' type, Rev. Cross and pellets VF

£3 750

£4 250

£4 500

£4 500

£4 250

£4 250

£4 500

£5 250

£5 500

£6 000

£7 250

870 Aethelred I, Silver Penny. Copy of Carolinigian 'temple' type with the name of Aethelred I VF

£3 000

£3 500

£3 500

£3 500

£3 250

£3 250

£3 500

£4 250

£4 500

£5 000

£6 000

885-915 St Martin of Lincoln, Silver Penny VF

£3 750

£4 000

£5 000

£5 250

£5 500

£5 500

£6 000

£7 500

£8 000

£9 500

£12 500

895-902 Earl Sihtric, Silver Penny VF

£4 000

£4 500

£5 000

£5 500

£5 750

£5 750

£6 250

£7 250

£8 250

£9 500

£12 500

895-902 Regnald, Silver Penny. RAIENALT, head to l. or r., Rev. EARICE CT, 'Karolus' monogram VF

£4 250

£4 250

£4 750

£5 250

£5 500

£5 750

£6 000

£7 500

£8 000

£8 500

£10 500

921-927 Sihtric, Silver Penny VF

£3 250

£3 750

£4 250

£4 750

£5 000

£5 250

£5 500

£6 000

£7 000

£8 500

£9 000

939-941 Anlaf Guthfrithsson, Silver Penny. Flower type VF

£4 500

£5 000

£6 000

£6 500

£6 500

£6 500

£6 500

£7 500

£8 000

£9 000

£10 500

941-944 Olaf Sihtricsson first reign, Silver Penny. Triquetra type VF

£4 000

£4 250

£5 000

£5 250

£5 250

£5 750

£5 750

£6 250

£6 750

£7 000

£7 500

943-944 Regnald Guthfrithsson, Silver Penny. Triquetra type VF

£4 250

£4 500

£5 000

£5 250

£5 250

£5 500

£5 500

£6 250

£7 000

£8 000

£9 000

942 Sihtric Sihtricsson, Silver Penny. Triquetra type VF

£4 000

£4 500

£5 000

£5 250

£5 250

£5 250

£5 250

£5 750

£6 500

£7 500

£8 500

948 Eric Blood-axe first reign, Silver Penny VF

£5 000

£5 500

£6 500

£6 500

£6 500

£6 750

£7 000

£7 500

£9 000

£10 500

£12 500

948-952 Olaf Sihtricsson second reign, Silver Penny. Flower type VF

£4 250

£4 500

£5 000

£5 500

£5 500

£5 750

£5 750

£6 250

£7 000

£7 500

£8 250

952-954 Eric Blood-axe second reign, Silver Penny VF

£5 250

£6 000

£7 000

£7 500

£7 500

£7 500

£7 500

£8 500

£10 000

£12 500

£13 500

802-839 Ecgberht, Silver Penny. London. Cross potent, Rev. LVN/DONIA/CIVIT VF

£2 750

£3 000

£3 250

£3 500

£4 000

£4 500

£4 500

£5 000

£5 500

£5 500

£6 000

924-939 Aethelstan, Silver penny. N.E. mints, small cross, mint name added, Rev. Tower over moneyer's name VF

£2 750

£3 000

£3 250

£3 750

£3 750

£3 750

£3 750

£4 250

£4 500

£5 000

£6 000

939-946 Eadmund, Silver Penny. Small cross, Rev. Flower above name VF

£2 350

£2 750

£3 000

£3 500

£3 500

£3 500

£3 500

£4 250

£4 500

£4 500

£5 250

946-955 Eadred, Silver Penny. Small cross, Rev. Flower enclosing moneyer's name B.M.C. II VF

£2 500

£2 750

£3 000

£3 250

£3 250

£3 500

£3 500

£4 250

£4 500

£4 500

£5 250

1035-1037 Harthacnut, Silver Penny. Jewel cross type, bust left VF

£1 750

£2 000

£2 250

£2 400

£2 500

£2 500

£2 750

£3 000

£3 500

£4 500

£5 250

1066 Harold II, Silver Penny. Pax type, head right VF

£1 750

£2 500

£3 000

£3 500

£3 500

£3 500

£3 500

£4 500

£5 000

£6 000

£7 500

1100-1135 Henry I, Silver Round Halfpenny. Facing head, Rev. cross in quaterfoil type VF

£5 250

£5 250

£5 250

£5 500

£5 500

£5 500

£5 500

£6 000

£6 250

£6 500

£7 500

1135-1154 Stephen, Silver Penny. Voided cross and stars type with O. legend ROBERTVS VF

£4 500

£5 000

£6 000

£6 500

£6 500

£6 500

£6 500

£6 500

£7 000

£7 500

£8 000

1135-1154 (Stephen) North-Eastern and Scottish Border variant, Silver Penny. Rev. Cross with cross pattée and crescent in angles VF

£2 500

£2 750

£3 250

£3 500

£3 750

£4 000

£4 250

£4 250

£4 750

£5 250

£6 000

c.1153 Earl Henry of Northumberland, Silver Penny. Cross 'Moline' type, Rev. Cross fleury VF

£2 750

£3 750

£4 500

£4 750

£5 250

£5 250

£5 250

£5 250

£5 250

£5 500

£5 500

c.1150 Stephen, Silver Penny (York Issue). King standing facing, holding sceptre and standard with triple pennon, Rev. Cross pattée VF

£5 250

£5 250

£5 250

£5 250

£5 250

£5 500

£5 500

£6 000

£6 500

£7 000

£7 500

c.1150 Stephen and Matilda, Silver Penny VF

£4 500

£4 500

£5 000

£5 500

£6 000

£6 500

£6 500

£7 000

£7 500

£8 000

£9 500

c.1156 Eustace Fitzjohn, Silver Penny. EISTAOhIVS, lion rampant, Rev. Cross fleury, ornament in legend VF

£4 000

£4 000

£4 250

£4 750

£4 750

£5 000

£5 250

£6 000

£6 500

£7 000

£8 000

c.1171 Robert III de Stuteville, Silver Penny. ROBERTVS IESTV, knight holding sword on horse, Rev. legend STEIN VF

£5 250

£6 000

£6 500

£7 500

£8 000

£8 500

£9 000

£9 500

£10 000

£12 500

£13 500

c.1149 Henry Murdac - Archb. of York, Silver Penny VF

£6 000

£6 250

£7 250

£7 250

£7 250

£7 500

£7 500

£7 500

£8 000

£8 500

£8 500

A1

Mince / Rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1100-1159 Henry de Nubourg, Silver Penny VF

£4 000

£4 000

£4 500

£4 500

£4 500

£5 000

£5 000

£5 000

£5 500

£6 500

£6 500

1139-1149 King William, Silver Penny. Facing bust and stars, Rev. legend WILLEMVS VF

£4 250

£4 500

£5 000

£5 500

£5 500

£5 500

£5 000

£4 250

£5 500

£5 500

£5 500

1125-1142 Brian Fitzcount - Lord of Wallingford, Silver Penny VF

£7 500

£7 500

£7 500

£8 000

£8 000

£8 500

£8 500

£8 500

£9 000

£10 500

£10 500

1122-1168 Earl Patrick of Salisbury, Silver Penny VF

£7 500

£8 000

£8 250

£8 250

£8 500

£8 500

£8 500

£8 500

£9 000

£10 500

£10 500

1216-1222 Henry III, Silver Round Halfpenny. In style of class 7, initial mark in shape of up-turned crescent, London mint VF

£1 750

£2 000

£2 250

£2 250

£4 500

£4 500

£4 500

£5 000

£5 250

£5 750

£6 250

£55 000

£70 000

£82 500

£90 000

£110 000

£145 000

£150 000

£160 000

£175 000

£200 000

£225 000

£3 750

£5 250

£5 500

£6 500

£6 500

£6 500

£6 500

£6 500

£7 000

£8 500

£9 500

1346 Edward III, Gold Quarter-noble VF

£2 750

£3 000

£2 750

£2 750

£2 750

£2 750

£3 000

£3 250

£5 250

£6 750

£8 250

1351 Edward III, Gold Noble VF

£2 000

£2 400

£2 500

£2 750

£2 850

£3 000

£3 250

£3 500

£4 500

£6 500

£8 500

1377-1399 Richard II, Gold Noble. Calais. Style of Edward III, IA, Edward III lettering VF

£1 400

£1 650

£2 000

£3 000

£3 000

£3 250

£3 500

£3 500

£4 000

£4 500

£6 000

1377-1399 Richard II, Gold Half-noble. Calais. Mule with obv. or rev. of Edward III VF

£2 500

£3 000

£3 500

£3 500

£3 500

£3 500

£3 500

£3 750

£4 500

£5 000

£6 000

1377-1399 Richard II, Silver Groat. Type IV new style bust and crown, crescent on breast VF

£3 000

£3 000

£3 500

£3 500

£4 000

£4 250

£4 500

£4 500

£4 500

£5 250

£5 750

1399-1412 Henry IV, Gold Noble. London. Old arms with four lis in French quarters; crescent or annulet on rudder VF

£11 000

£13 500

£15 000

£15 000

£15 000

£15 000

£15 000

£16 000

£17 500

£25 000

£30 000

1399-1412 Henry IV, Gold Half-noble. Calais. New arms VF

£8 000

£9 000

£12 500

£12 500

£12 500

£12 500

£12 500

£12 500

£13 500

£17 500

£20 000

1412-1413 Henry IV, Silver Groat I. Altered die of Richard II VF

£4 500

£5 000

£5 250

£5 000

£5 250

£6 500

£6 500

£6 750

£7 000

£7 250

£9 250

1413-1422 Henry V, Gold Noble. Type A VF

£2 750

£3 000

£3 250

£3 500

£4 000

£4 000

£4 000

£4 250

£4 750

£5 250

£6 000

1413-1422 Henry V, Gold Half-noble. Type B VF

£3 000

£3 000

£3 500

£4 000

£4 250

£4 500

£4 500

£4 500

£5 250

£5 750

£7 000

1436-1438 Henry VI, Gold Half-noble. Leaf-trefoil issue VF

£5 000

£5 000

£5 750

£6 000

£6 250

£6 250

£6 500

£7 000

£7 000

£10 500

£12 500

1454-1461 Henry VI, Gold Noble. Cross-pellet issue VF

£5 500

£5 500

£6 250

£7 000

£7 500

£7 500

£8 000

£8 500

£9 000

£10 500

£13 500

1461-1464, Edward IV, Heavy coinage. Gold Noble, Rev. roses in two spandrels VF

£7 000

£8 000

£9 500

£9 500

£9 500

£9 500

£10 000

£10 500

£12 000

£15 000

£20 000

1464-1470 Edward IV, Light coinage. Gold Ryal. Norwich VF

£2 250

£2 500

£2 750

£3 250

£3 500

£3 650

£4 250

£4 500

£5 000

£5 250

£6 000

1464-1470 Edward IV, Light coinage. Gold Half-ryal. Coventry VF

£5 000

£6 000

£7 500

£8 000

£8 500

£9 000

£9 000

£9 000

£11 000

£12 500

£15 000

1464-1470 Edward IV, Light coinage. Gold Angel. Small rose and sun at mast VF

£8 000

£9 250

£10 500

£12 500

£13 500

£14 500

£15 000

£17 500

£20 000

£25 000

£30 000

1470-1471 Henry VI Restored, Gold Half-angel. Bristol VF

£5 250

£6 000

£6 500

£6 500

£6 500

£6 500

£6 750

£7 000

£9 000

£13 500

£15 000

1471-1483 Edward IV, Second reign. Gold Angel. Bristol VF

£3 250

£3 500

£3 750

£4 500

£4 500

£4 500

£5 000

£5 000

£6 500

£7 500

£9 000

1483 Edward V, Gold Angel. Reading EDWARD DI GRA VF

£12 500

£13 500

£15 000

£15 000

£16 500

£17 500

£18 500

£20 000

£22 500

£22 500

£35 000

1483-1485 Richard III, Gold Angel. Type 2a VF

£8 500

£8 500

£10 000

£11 000

£12 500

£12 500

£13 500

£15 000

£16 500

£20 000

£27 500

1483-1485 Richard III, Gold Half-angel. Type 2b VF

£6 000

£7 250

£8 000

£8 500

£9 000

£9 000

£10 500

£12 000

£13 500

£15 000

£22 500

1483-1485 Richard III, Silver Groat. York. Type 3 VF

£1 650

£2 000

£2 250

£2 250

£2 500

£2 650

£3 250

£4 500

£4 750

£4 750

£5 750

1483-1485 Richard III, Silver Halfgroat. London. Type 2a VF

£3 500

£3 500

£3 500

£4 000

£4 250

£4 500

£5 250

£5 500

£5 750

£6 500

£7 500

1483-1485 Richard III, Silver Penny. London. Type 2b VF

£2 500

£2 500

£2 750

£3 000

£3 000

£3 250

£3 250

£4 000

£4 000

£5 000

£6 750

£20 000

£23 500

£24 500

£24 500

£37 500

£45 000

£45 000

£52 500

£62 500

£75 000

£110 000

£1 600

£1 750

£2 000

£2 500

£3 000

£3 500

£3 750

£4 000

£4 250

£4 500

£5 250

£12 500

£12 500

£15 000

£17 500

£20 000

£22 500

£22 500

£25 000

£25 000

£30 000

£32 500

£6 250

£6 250

£6 500

£6 500

£6 500

£6 500

£7 000

£7 500

£7 500

£8 000

£8 500

1526-1544 Henry VIII, Gold George-noble. Second coinage. More modern ship with three masts, without initials hR on obv. VF

£14 000

£15 000

£17 500

£17 500

£18 500

£18 500

£20 000

£22 500

£25 000

£27 500

£40 000

1526-1544 Henry VIII, Gold Crown of the rose. Second coinage VF

£13 500

£14 000

£14 000

£13 500

£12 500

£12 500

£12 500

£13 500

£15 000

£17 500

£22 500

1544-1547 Henry VIII, Gold Sovereign. Third coinage. Group I. VF

£12 000

£14 500

£17 500

£20 000

£26 500

£52 500

£57 500

£65 000

£72 500

£80 000

£125 000

£1 500

£1 750

£2 250

£2 500

£3 000

£3 250

£3 500

£4 000

£4 500

£5 250

£6 500

1247-1272 Henry III, Gold Penny with Sceptre VF 1279 Edward I, Silver Groat. Quaterfoil of two lines VF

1485-1509 Henry VII, Gold Ryal VF 1485-1509 Henry VII, Gold Angel. Name altered from RICARD VF 1485-1509 Henry VII, Silver Testoon. hЄNRIC SЄPTIM VF 1485-1509 Henry VII, Silver Groat. Tentative issue. Tressure on obv. VF

1544-1547 Henry VIII, Gold Half-sovereign. Third coinage. Bristol VF 1544-1547 Henry VIII, Silver Testoon. Third coinage. Bristol VF

£2 250

£2 250

£2 500

£2 750

£2 750

£3 000

£3 000

£3 250

£3 500

£4 000

£5 250

1547-1551 Edward VI, Gold Sovereign. Bristol. In the name of Henry VIII VF

£6 500

£7 500

£9 000

£10 000

£12 500

£15 000

£16 500

£20 000

£22 500

£27 500

£35 000

1547-1551 Edward VI, Silver Testoon. In the name of Henry VIII VF

£3 750

£4 250

£4 750

£6 000

£6 000

£6 250

£6 500

£6 500

£6 500

£7 500

£8 500

1547-1549 Edward VI, Gold Crown. First period VF

£6 000

£6 250

£7 250

£7 250

£7 000

£7 000

£7 000

£7 250

£8 000

£8 000

£9 000

A2

Mince / Rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1549-1550 Edward VI, Gold Half-sovereign. Second period. Durham House, King's name on obv. and rev. VF

£8 500

£9 500

£12 500

£13 000

£13 500

£13 500

£13 500

£14 500

£18 000

£20 000

£25 000

1553-1554 Mary, Gold Fine Sovereign VF

£5 500

£6 500

£7 250

£7 250

£7 500

£8 250

£11 000

£12 500

£13 500

£15 000

£17 500

£20 000

£22 500

£25 000

£25 000

£35 000

£42 500

£47 500

£55 000

£62 500

£75 000

£110 000

1553-1554 Mary, Gold Half-angel VF

£5 000

£5 250

£6 000

£6 500

£7 000

£7 500

£7 500

£7 500

£8 500

£9 500

£13 500

1554 Philip and Mary, Gold Angel. Beaded VF

£4 750

£5 000

£5 750

£6 750

£7 500

£8 500

£8 500

£9 500

£13 500

£16 000

£20 000

1554 Philip and Mary, Gold Half-angel VF

£9 500

£9 500

£10 000

£12 000

£13 500

£15 000

£15 000

£17 500

£22 500

£27 500

£35 000

1555 Philip and Mary, Silver Shilling. Date below bust without ANG VF

£3 250

£3 250

£3 750

£4 000

£4 000

£4 500

£5 000

£6 000

£6 500

£9 000

£10 000

1553-1554 Mary, Gold Ryal VF

1554 Philip and Mary, Silver Sixpence. Date below bust VF

£1 250

£1 250

£1 450

£1 500

£1 650

£1 750

£2 000

£2 250

£2 500

£4 500

£5 750

1559-1578 Elizabeth I, First to Fourth Issues, Gold Fine Sovereign. Reads Z, no chains to portcullis VF

£6 250

£7 000

£8 500

£12 000

£13 500

£13 500

£13 500

£15 000

£17 500

£17 500

£27 500

1559-1578 Elizabeth I, First to Fourth Issues, Gold Angel; St. Michael rev. Ship, wire line inner circles VF

£1 450

£1 750

£2 000

£2 250

£2 500

£2 500

£3 000

£3 500

£4 000

£4 500

£5 500

1559-1578 Elizabeth I, First to Fourth Issues, Gold Half-angel VF

£2 500

£3 000

£3 500

£3 500

£3 500

£4 000

£4 500

£5 000

£5 500

£6 000

£6 500

1559-1578 Elizabeth I, First to Fourth Issues, Gold Half-pound VF

£3 500

£3 500

£4 500

£6 000

£6 750

£7 250

£7 500

£9 000

£10 500

£12 500

£15 000

1559-1578 Elizabeth I, First to Fourth Issues, Gold Crown VF

£3 500

£3 500

£4 250

£5 000

£5 250

£6 000

£6 000

£6 500

£6 750

£7 500

£8 500

1583-1600 Elizabeth I, Sixth Issue. Gold Sovereign VF

£4 250

£5 000

£6 250

£6 500

£8 250

£8 500

£8 500

£9 500

£11 000

£12 500

£13 500

1583-1600 Elizabeth I, Sixth Issue. Gold Ryal VF

£9 000

£10 500

£12 500

£14 500

£20 000

£22 500

£22 500

£25 000

£28 500

£35 000

£52 500

1601-1603 Elizabeth I, Seventh Issue. Gold Pound VF

£2 000

£2 500

£3 500

£3 650

£4 250

£4 750

£5 250

£5 500

£6 750

£7 500

£8 500

1561-1570 Elizabeth I, Milled Coinage. Gold Halfcrown VF

£3 500

£4 250

£4 750

£5 000

£5 250

£5 250

£6 250

£6 500

£7 000

£7 500

£9 000

1600-1601 Elizabeth I, Portcullis money. Silver Eight testerns VF

£2 500

£3 500

£4 500

£5 250

£5 000

£5 000

£7 500

£8 500

£9 000

£9 500

£10 500

1603 James I, First Coinage. Gold Sovereign. Second bust with decorated armour; mm. thistle, list VF

£1 850

£2 250

£2 650

£2 850

£4 000

£4 250

£5 500

£6 000

£6 500

£7 000

£9 000

1603 James I, First Coinage. Gold Half-sovereign VF

£4 000

£4 500

£5 250

£5 500

£5 500

£7 500

£9 000

£10 500

£12 500

£13 500

£17 500

1603 James I, First Coinage. Gold Crown VF

£2 750

£3 000

£3 500

£3 500

£3 500

£3 500

£4 000

£4 500

£5 250

£6 500

£7 500

1612 James I, Second Coinage. Gold Half-angel VF

£4 000

£4 250

£4 500

£4 500

£4 500

£4 500

£4 750

£5 250

£7 000

£7 500

£10 500

1619 James I, Third Coinage. Gold Rose-ryal. Plain back to throne; mm. trefoil VF

£4 250

£4 500

£5 000

£5 000

£5 500

£5 500

£6 000

£6 500

£7 250

£10 500

£10 500

1619 James I, Third Coinage. Gold Spur-ryal VF

£5 000

£6 000

£6 500

£6 750

£8 250

£8 500

£9 250

£11 000

£12 500

£16 500

£22 500

1619 James I, Third Coinage. Gold Angel VF

£1 850

£2 250

£2 500

£2 650

£3 000

£3 000

£4 000

£4 500

£5 250

£6 500

£6 500

1619 James I, Third Coinage. Gold Laurel. Fifth, small rather crude bust; mm. trefoil VF

£2 000

£2 500

£3 250

£4 000

£4 250

£4 500

£6 000

£6 000

£6 500

£7 500

£8 500

1631-1632 Charles I, Nicholas Briot's Coinage. Gold Angel VF

£6 500

£6 500

£7 500

£7 500

£7 500

£8 500

£9 000

£10 500

£12 500

£27 500

£35 000

1631-1632 Charles I, Nicholas Briot's Coinage. Gold Crown VF

£4 500

£5 250

£6 000

£6 500

£6 750

£6 750

£7 500

£8 500

£9 000

£12 500

£15 000

1638-1639 Charles I, Briot's Hammered Issue. Gold Double-crown VF

£3 500

£4 500

£5 000

£5 000

£5 250

£5 250

£5 750

£5 750

£6 000

£6 750

£7 500

1644 Charles I, Oxford mint. Silver Pound. Rev. Declaration in cartouche, single large plume above, 1644 OX below VF

£6 750

£7 500

£9 000

£10 500

£12 500

£15 000

£18 500

£22 500

£24 000

£27 500

£30 000

£17 500

£18 500

£22 500

£27 500

£37 500

£45 000

£45 000

£65 000

£65 000

£75 000

£85 000

1644-1645 Charles I, Scarborough besieged. Type II. Silver Five Shillings and Eightpence VF

£9 500

£10 500

£15 000

£17 500

£22 500

£22 500

£25 000

£27 500

£27 500

£37 500

£40 000

1644-1645 Charles I, Scarborough besieged . Type II. Silver Three Shillings VF

£9 000

£9 750

£12 500

£13 500

£16 500

£17 500

£18 500

£20 000

£20 000

£27 500

£30 000

1644-1645 Charles I, Scarborough besieged . Type II. Silver Two Shillings and Tenpence VF

£8 500

£9 250

£10 000

£11 000

£13 500

£15 000

£17 500

£18 500

£18 500

£27 500

£30 000

1644-1645 Charles I, Scarborough besieged . Type II. Silver Two Shillings and Sevenpence VF

£8 500

£9 250

£10 000

£11 000

£13 500

£15 000

£17 500

£18 500

£18 500

£27 500

£30 000

£12 000

£13 500

£16 500

£17 500

£22 500

£23 500

£25 000

£27 500

£27 500

£35 000

£37 500

1644-1645 Charles I, Scarborough besieged . Type II. Silver Two Shillings and Fourpence VF

£8 250

£9 000

£10 000

£11 000

£13 500

£15 000

£17 500

£18 500

£18 500

£27 500

£30 000

1644-1645 Charles I, Scarborough besieged . Type II. Silver One Shilling and Sixpence VF

£7 000

£8 000

£9 500

£9 750

£12 000

£13 500

£15 000

£16 500

£16 500

£25 000

£27 500

1644-1645 Charles I, Scarborough besieged . Type II. Silver One Shilling and Fourpence VF

£7 000

£8 000

£9 500

£9 750

£12 000

£13 500

£15 000

£16 500

£16 500

£25 000

£27 500

1644 Charles I, Oxford mint. Silver Crown. Rawlins' crown VF

1644-1645 Charles I, Scarborough besieged . Type II. Silver Halfcrown VF

1644-1645 Charles I, Scarborough besieged . Type II. Silver One Shilling and Threepence VF

£7 000

£8 000

£9 500

£9 750

£12 000

£13 500

£15 000

£16 500

£16 500

£25 000

£27 500

1644-1645 Charles I, Scarborough besieged . Type II. Silver Shilling VF

£9 500

£10 500

£12 500

£13 500

£17 500

£18 500

£20 000

£22 500

£22 500

£32 500

£35 000

1644-1645 Charles I, Scarborough besieged . Type II. Silver Sixpence VF

£9 000

£10 000

£12 000

£12 500

£13 500

£15 000

£16 500

£17 500

£17 500

£27 500

£30 000

1644-1645 Charles I, Scarborough besieged . Type II. Silver Groat VF

£6 250

£7 250

£9 500

£10 000

£12 500

£13 500

£14 500

£15 000

£15 000

£22 500

£25 000

A3

Mince / Rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1660 Commonwealth, Gold Unite; mm.anchor VF

£3 250

£4 000

£4 500

£5 000

£6 000

£8 000

£12 500

£15 000

£16 000

£18 500

£20 000

1660 Commonwealth, Gold Double-crown; mm.anchor VF

£3 000

£3 250

£4 000

£4 500

£5 000

£6 500

£7 000

£8 500

£9 000

£10 500

£13 500

1658 Commonwealth, Gold Crown; mm.anchor VF

£3 250

£3 500

£4 000

£4 250

£4 500

£4 500

£4 750

£5 250

£6 750

£7 500

£8 500

1659 Commonwealth, Silver Halfcrown; mm.anchor VF

£3 500

£4 750

£5 000

£5 250

£6 000

£6 500

£6 500

£7 500

£7 500

£8 500

£9 500

1659 Commonwealth, Silver Shilling; mm.anchor VF

£2 750

£3 500

£4 000

£4 500

£5 000

£5 000

£5 000

£5 000

£5 250

£6 500

£7 500

£20 000

£20 000

£30 000

£35 000

£35 000

£55 000

£65 000

£65 000

£70 000

£75 000

£90 000

£6 500

£8 000

£12 500

£12 500

£12 500

£11 000

£11 000

£11 500

£11 500

£15 000

£18 000

1656 Oliver Cromwell, Gold Fifty Shillings EF 1656 Oliver Cromwell, Gold Broad EF 1658 Oliver Cromwell, Gold Crown. Dutch copy. EF

£3 500

£3 500

£4 500

£5 500

£7 500

£7 000

£7 000

£8 000

£8 000

£8 000

£8 500

1656 Oliver Cromwell, Gold Halfcrown EF

£4 000

£4 000

£5 000

£5 500

£6 000

£6 500

£7 500

£8 500

£8 500

£9 000

£12 500

1660-1662 Charles II, First Issue. Gold Unite VF

£2 250

£3 000

£3 500

£4 000

£4 500

£4 500

£5 250

£5 500

£6 000

£6 000

£6 500

1660-1662 Charles II, Second Issue. Gold Crown VF

£1 450

£1 650

£3 500

£2 250

£2 500

£2 500

£3 000

£3 250

£3 500

£3 500

£6 500

1669 Charles II, Gold Five Guineas. PRIMO EF

£6 000

£7 000

£8 500

£9 250

£9 750

£11 000

£12 500

£13 000

£14 500

£18 500

£22 500

1671 Charles II, Gold Two Guineas. First laureate bust EF

£3 250

£4 500

£5 500

£6 750

£7 000

£7 500

£8 500

£8 500

£9 000

£9 000

£12 500

1663 Charles II, Gold Guinea. First laureate bust EF

£3 000

£4 000

£5 000

£6 000

£6 250

£8 500

£9 000

£12 500

£22 500

£27 500

£35 000

1677 Charles II, Gold Half-Guinea. Second bust with elephant and castle below EF

£2 750

£3 000

£3 500

£3 850

£3 950

£4 250

£4 000

£4 500

£5 000

£4 750

£5 250

1681 Charles II, Silver Crown. Fourth draped bust with elephant and castle below bust VF

£3 500

£4 250

£5 000

£5 250

£5 500

£5 000

£6 500

£6 500

£7 500

£7 500

£8 000

1666 Charles II, Silver Shilling. First bust variety right elephant below bust EF

£2 250

£2 750

£3 250

£3 500

£3 600

£4 000

£4 500

£5 250

£6 000

£6 500

£7 500

1686 James II, Gold Five Guineas. First laureate bust left, SECVNDO EF

£6 000

£7 500

£9 000

£12 500

£13 500

£12 000

£13 500

£13 500

£15 000

£20 000

£25 000

1688 James II, Gold Two Guineas EF

£4 250

£5 000

£5 750

£6 500

£7 000

£8 000

£8 250

£8 500

£9 000

£9 500

£12 500

1685 James II, Gold Guinea. First bust elephant and castle below EF

£3 000

£3 500

£4 500

£5 000

£5 150

£5 500

£6 000

£6 750

£6 750

£7 000

£9 000

1693 William and Mary, Gold Five Guineas. QVINTO EF

£5 000

£6 500

£8 000

£9 500

£9 500

£9 500

£9 750

£11 000

£13 000

£15 000

£22 500

1693 William and Mary, Gold Two Guineas. Conjoined busts, elephant and castle below EF

£4 000

£4 500

£5 000

£5 500

£5 750

£7 500

£8 000

£8 500

£10 000

£10 000

£12 500

1690 William and Mary, Gold Guinea. Conjoined busts, elephant and castle below EF

£3 250

£4 000

£4 750

£5 500

£5 650

£6 000

£6 500

£7 500

£7 500

£7 500

£8 500

1699 William III, Gold Five Guineas. First bust elphant and castle below EF

£5 500

£7 000

£9 500

£12 500

£12 500

£12 500

£13 000

£13 500

£16 500

£20 000

£22 500

1701 William III, Gold Two Guineas. Laureate bust EF

£3 500

£4 250

£4 750

£5 750

£5 750

£6 250

£6 250

£6 750

£8 000

£8 500

£9 500

1695 William III, Gold Guinea. First bust elephant and castle below EF

£2 500

£3 250

£4 000

£4 500

£4 650

£5 000

£5 500

£7 500

£10 000

£10 000

£10 500

1697 William III, Silver Crown. Third draped bust right, rev. Second harp, NONO EF

£8 500

£10 000

£12 500

£13 500

£13 500

£13 500

£14 500

£14 500

£15 000

£15 000

£17 500

1700 William III, Silver Shilling. Plume below bust, Rev. Roses in angles VF

£1 750

£2 000

£2 500

£3 000

£3 250

£3 500

£3 750

£4 500

£5 000

£6 000

£8 500

1703 Anne, Pre-Union Type. Gold Five Guineas. VIGO below bust. SECVNDO EF

£40 000

£40 000

£45 000

£50 000

£125 000

£135 000

£125 000

£175 000

£200 000

£200 000

£225 000

1703 Anne, Pre-Union Type. Gold Guinea. VIGO below bust EF

£15 000

£17 500

£20 000

£22 500

£27 500

£27 500

£32 500

£45 000

£55 000

£65 000

£75 000

1703 Anne, Pre-Union Type. Gold Half-Guinea. VIGO below bust EF

£12 500

£12 500

£15 000

£15 000

£20 000

£17 500

£17 500

£22 500

£25 000

£25 000

£27 500

1714 Anne, After Union with Scotland Type. Gold Five Guineas. New bust left, D TERITO EF

£6 000

£7 500

£8 500

£12 500

£12 500

£12 000

£13 000

£13 500

£15 000

£18 000

£22 500

1714 Anne, After Union with Scotland Type. Gold Two Guineas. Draped bust left EF

£2 750

£3 250

£4 000

£4 750

£5 500

£5 250

£6 250

£6 250

£6 500

£7 000

£8 250

1707 Anne, After Union with Scotland Type. Gold Guinea. First draped bust left, elephant and castle below EF

£2 750

£3 250

£4 000

£4 250

£4 350

£5 250

£5 500

£7 000

£7 500

£7 500

£10 500

1705 Anne, Pre-Union Type. Silver Crown. Draped bust left EF

£3 000

£3 500

£4 250

£4 750

£4 900

£4 000

£4 750

£4 750

£4 750

£5 000

£5 250

1717 George I, Gold Five Guineas. Laureate head right regnal year on edge in words TERITO EF

£6 500

£8 000

£9 000

£11 000

£15 000

£15 000

£16 000

£16 500

£17 500

£20 000

£27 500

1720 George I, Gold Two Guineas. Laureate head right, rev. Crowned cruciform shields, sceptres in angles, edge milled, die axis ↓↑ EF

£2 500

£3 250

£3 750

£4 250

£4 500

£4 500

£5 250

£5 500

£6 000

£6 000

£6 750

1714 George I, Gold Guinea. First laureate head right, rev. Legend ends ET PR.EL EF

£2 750

£3 500

£4 500

£5 000

£5 150

£4 500

£5 500

£5 500

£5 500

£5 750

£8 500

1726 George I, Silver Halfcrown. Rev. Small roses and plumes, D.TERITO EF

£5 000

£6 000

£9 000

£10 000

£10 500

£12 500

£12 500

£12 500

£12 500

£13 500

£18 500

1738 George II, Gold Five Guineas. DVODECIMO EF

£5 000

£6 000

£7 000

£10 500

£10 500

£10 500

£11 000

£12 500

£14 000

£15 000

£18 000

1729 George II, Gold Guinea. Second young laureate head, E.I.C. below EF

£2 500

£3 000

£3 500

£4 250

£4 400

£4 750

£5 000

£7 000

£7 500

£8 000

£9 500

1728 George II, Gold Half-Guinea. Proof FDC

£3 000

£4 000

£5 000

£6 000

£6 500

£6 000

£6 000

£7 500

£8 500

£9 000

£9 000

1732 George II, Silver Crown. Proof, plain edge FDC

£3 000

£3 500

£4 500

£4 750

£4 950

£5 000

£5 250

£5 250

£6 000

£8 000

£10 500

A4

Mince / Rok 1731 George II, Silver Halfcrown FDC

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

£2 500

£3 000

£4 000

£4 250

£4 500

£4 250

£4 500

£4 500

£4 500

£4 500

£5 250

1770 George III, Gold Five Guineas. Pattern, young long haired bust right, rev. Crowned shield of arms, die axis ↑↑ FDC

£40 000

£40 000

£45 000

£45 000

£90 000

£90 000

£100 000

£110 000

£140 000

£160 000

£175 000

1768 George III, Gold Two Guineas. Pattern, young long haired bust right, rev. Crowned shield of arms, die axis ↑↑ FDC

£17 500

£17 500

£22 500

£22 500

£22 500

£22 500

£24 000

£26 000

£30 000

£35 000

£38 000

1761 George III, Gold Guinea. First laureate head right EF

£3 000

£3 750

£4 500

£4 750

£5 000

£5 000

£5 250

£5 250

£6 000

£6 500

£7 500

1798 George III, Silver Shilling. No stop over head UNC

£4 500

£5 000

£6 500

£8 500

£12 500

£12 500

£16 000

£17 000

£18 000

£19 500

£21 500

1820 George III, Gold Five Pounds. LX pattern only FDC

£35 000

£35 000

£40 000

£45 000

£70 000

£70 000

£70 000

£85 000

£95 000

£120 000

£150 000

1820 George III, Gold Two Pounds. LX pattern only FDC

£12 500

£12 500

£15 000

£16 500

£17 500

£17 500

£17 500

£19 000

£21 500

£24 000

£28 500

1826 George IV, Gold Five Pounds. Proof FDC

£8 000

£8 500

£10 000

£10 500

£11 500

£11 500

£12 500

£14 000

£14 000

£17 500

£25 000

1825 George IV, Gold Two Pounds. Proof plain edge FDC

£3 000

£5 000

£6 000

£6 500

£6 500

£6 500

£6 500

£7 500

£7 500

£10 000

£12 500

1825 George IV, Gold Sovereign. Plain edge proof FDC

£2 250

£3 500

£3 500

£3 500

£3 750

£3 750

£3 750

£4 250

£4 250

£8 500

£9 500

1828 George IV, Gold Sovereign. Bare head, date below, left. EF

£4 500

£5 000

£6 000

£8 000

£10 000

£12 000

£13 500

£14 000

£16 500

£19 500

£22 500

1825 George IV, Silver Crown. Proof. Bare head, left. FDC

£2 500

£4 000

£5 000

£6 000

£6 500

£6 500

£7 250

£9 000

£10 000

£12 500

£14 000

1823 George IV, Silver Halfcrown. Laureate head, left, rev. Crowned Garnished shield, die axis ↑↓ EF

£4 000

£4 000

£4 500

£4 500

£5 000

£5 000

£5 000

£5 000

£6 000

£8 000

£10 000

1831 William IV, Gold Two Pounds. Proof FDC

£4 500

£4 500

£5 000

£5 250

£5 500

£5 500

£5 500

£6 500

£6 750

£7 750

£9 000

1836 William IV, Gold Half-Sovereign. Obv. Struck from Sixpence die (19.4mm) in error EF

£2 750

£3 000

£3 500

£3 750

£4 000

£4 000

£4 500

£4 500

£4 500

£5 000

£6 000

1834 William IV, Silver Crown. Bare head r. W.W. on trun. Struck die axis ↑↓ FDC

£12 000

£12 000

£15 000

£16 500

£17 500

£17 500

£18 000

£19 500

£21 000

£24 000

£29 500

1839 Victoria, Gold Five Pounds. Proof. DIRIGIT legend, struck on thick flan FDC

£21 500

£35 000

£35 000

£35 000

£36 500

£36 500

£36 500

£41 500

£47 500

£50 000

£65 000

1841 Victoria, Gold Sovereign. First (small) young head l. date below, Rev. first shield. London mint, die axis ↑↓ EF

£2 750

£3 000

£3 750

£5 000

£6 000

£7 000

£7 500

£8 000

£9 500

£12 500

£17 500

1853 Victoria, Gold Half-Sovereign. Proof large date FDC

£3 000

£3 000

£3 000

£3 750

£6 000

£6 000

£6 000

£6 000

£7 500

£9 500

£10 000

1893 Victoria, Gold Five Pounds. Proof FDC

£2 500

£2 750

£3 000

£3 250

£3 500

£3 500

£3 500

£3 950

£4 150

£4 500

£5 500

1853 Victoria, Silver Crown. Plain edge proof FDC

£4 500

£7 500

£7 500

£7 500

£8 000

£8 000

£8 750

£9 500

£11 500

£16 500

£20 000

1839 Victoria, Silver Halfcrown. Type A3 EF

£2 500

£3 000

£3 500

£3 750

£4 000

£4 000

£4 500

£4 500

£5 000

£6 250

£6 750

1841 Victoria, Silver Halfcrown. Type A4 UNC

£1 500

£1 750

£2 000

£2 250

£2 500

£3 000

£3 500

£3 500

£4 250

£5 000

£6 500

1908 Edward VII, Gold Sovereign. Satin proof FDC

£2 000

£2 000

£2 500

£2 750

£2 750

£2 750

£2 750

£3 250

£4 000

£4 750

£6 000

1905 Edward VII, Silver Halfcrown UNC

£2 000

£2 000

£2 500

£2 750

£2 950

£3 500

£4 000

£7 000

£7 500

£8 500

£9 500

1926S George V, Gold Sovereign. Rev. S on ground for Sydney Mint, Australia die axis: ↑↑ UNC

£15 000

£12 500

£13 000

£13 000

£13 000

£13 000

£13 000

£13 000

£20 000

£22 500

£32 500

1935 George V, Silver Crown. Proof struck in gold FDC

£11 000

£12 500

£15 000

£15 000

£17 500

£17 500

£20 000

£20 000

£22 500

£25 000

£27 500

Pramen: Stanley Gibbons 2012 [57].

A5

Příloha B – Základní výpočtová tabulka 2002 SUMA - portfolio (index) vzácných mincí

2003

£1 170 300

1R mince výnos (bez zohlednění měny)

Průměrný roční směnný kurz USD/GBP

Index mince USD (SUMA × USD/GBP)

$1 758 375,75

1R mince USD výnos

Průměrný roční směnný kurz CZK/GBP

Index mince Kč (SUMA × CZK/GBP)

49,039

Index PX (průměrné roční hodnoty) 1R PX Výnos

2007

2008

2009

2010

2011

2012

£1 666 250

£1 992 450

£2 166 300

£2 297 750

£2 591 450

£2 893 650

£3 393 750

£4 090 500

0,12039648

0,165992984

0,089871472

0,195768942

0,087254385

0,0606795

0,127820694

0,116614251

0,172826707

0,205303867

1,6347

1,833

1,8204

1,8434

2,002

1,8545

1,5661

1,5452

1,6043

1,5853

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

$2 802 382,05

$3 033 241,50

$3 672 882,33

$4 336 932,60

$4 261 177,38

$4 058 469,85

$4 471 267,98

$5 444 593,13

$6 484 669,65

0,218976456

0,3074357

0,08237972

0,210876988

0,180798134

-0,017467467

-0,04757078

0,101712752

0,217684368

0,191029247

46,048

47,051

43,552

41,579

40,617

31,422

29,697

29,485

28,348

31,015

57 390 341,70 Kč

60 378 137,60 Kč

2004

2010

2012/2002 mince výnosová 2,495257626 míra Průměrná 1R mince výnosová 0,134252928 míra Riziko mince (směrodatná 0,048835264 odchylka) Sharpe ratio mince (dluhopisový výnos jako 1,921297986 bezrizikový) 1 Korelace mince - mince 0,592118948 Korelace mince USD - mince 0,869690305 Korelace mince Kč - mince

2012

$2 143 418,64

2003

2002 437,492

2006

£1 528 850

2002

1R mince Kč výnos

2005

£1 311 200

1,5025 2002

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2011

71 933 921,35 Kč

72 568 520,00 Kč

82 844 078,55 Kč

87 988 607,10 Kč

72 199 900,50 Kč

76 958 290,65 Kč

85 319 270,25 Kč

96 206 025,00 Kč

2012 126 866 857,50 Kč

0,052060953

0,191390199

0,008821967

0,141598017

0,062098929

-0,179440352

0,065905772

0,108643

0,127600186

0,318699712

2003 556,9768924 0,27311332

2004 827,343254 0,485417555

2005 1253,657708 0,515281235

2006 1478,155777 0,179074454

2007 1775,058 0,200859901

2008 1366,342857 -0,230254529

2009 961,1248 -0,296571285

2010 1172,021825 0,219427306

2011 1111,333597 -0,051780801

2012 948,3474104 -0,146658201

2012/2002 mince USD 2,687874819 výnosová míra Průměrná 1R mince USD 0,144585512 výnosová míra Riziko mince USD (směrodatná 0,112621991 odchylka) Sharpe ratio mince USD (dluhopisový výnos jako 0,924860923 bezrizikový) 0,592118948 Korelace mince - mince USD Korelace mince USD - mince 1 USD 0,628864981 Korelace mince Kč - mince USD

2012/2002 mince Kč výnosová 1,21059596 míra Průměrná 1R mince Kč 0,089737838 výnosová míra Riziko mince Kč (směrodatná 0,128665321 odchylka) Sharpe ratio mince Kč (dluhopisový výnos jako 0,383257933 bezrizikový) 0,869690305 Korelace mince - mince Kč 0,628864981 Korelace mince USD - mince Kč 1 Korelace mince Kč - mince Kč

1,167690861 2012/2002 PX výnosová míra 0,114790895 Průměrná 1R PX výnosová míra Riziko PX (směrodatná 0,284739374 odchylka) Sharpe ratio PX (dluhopisový 0,261168876 výnos jako bezrizikový) -0,056813327 Korelace mince - PX 0,556999583 Korelace mince USD - PX 0,117524296 Korelace mince Kč - PX

B1

2002 Zhodnocení 1000 peněžních jednotek vložených do dlouhodobého českého státního dluhopisu (s reinvesticí výnosu) Dlouhodobý český státní dluhopis (průměrné roční hodnoty 1R výnosu)

1000

Průměrný roční směnný kurz CZK/USD

$309,64

2007

2008

2009

1041,158333

1091,350841

1130,011945

1172,952399

1223,418676

1280,103741

1342,02876

1394,155393

1445,843704

1486,062257

0,041158333

0,048208333

0,035425

0,038

0,043025

0,046333333

0,048375

0,038841667

0,037075

0,027816667

28,227

25,701

23,947

22,609

20,308

17,035

19,057

19,111

17,688

19,583

2004

2005

2006

2007

2008

2010

2009

2011

2010

2012

2011

$444,51

$603,77

$695,39

$871,96

$972,35

$1 224,52

$1 571,97

$1 669,03

0,171224324

0,12813559

0,086465816

0,358287594

0,151736457

0,253925343

0,115126378

0,259345569

0,283743967

0,061740604

2002

2003

2004

10 136,54 Kč

10 236,91 Kč

10 515,15 Kč

10 644,68 Kč

13 650,69 Kč

14 121,91 Kč

14 853,88 Kč

18 530,05 Kč

23 401,86 Kč

27 805,07 Kč

32 684,59 Kč

0,009901912

0,027180104

0,012318466

0,282395465

0,034520057

0,051832688

0,247488311

0,262914057

0,188156731

0,175489951

2003 $4,63

2005

2004

2006

2005

2007

2006

2008

2007

2009

2008

2010

2009

2011

2010

2012/2002 dluhopisová 0,486062257 výnosová míra (s reinvesticí) Průměrná 1R dluhopisová 0,040425833 výnosová míra (s reinvesticí) Riziko dluhopisy (směrodatná 0,00640806 odchylka) Sharpe ratio dluhopisy (dluhopisový výnos jako 0 bezrizikový) -0,459991232 Korelace mince - dluhopisy Korelace mince USD -0,258835494 dluhopisy -0,519231894 Korelace mince Kč - dluhopisy

2012

$409,13

2002

1R stříbro USD výnos

2006

$362,66

1R zlato Kč výnos

Stříbro USD/oz. (průměrné roční hodnoty)

2005

2003

1R zlato USD výnos

Zlato Kč/oz. (Zlato USD/oz. × CZK/USD)

2004

32,736 2002

Zlato USD/oz. (průměrné roční hodnoty)

2003

2012/2002 zlato USD výnosová 4,390137299 míra Průměrná 1R zlato USD 0,186973164 výnosová míra Riziko zlato USD (směrodatná 0,096799894 odchylka) Sharpe ratio zlato USD (dluhopisový výnos jako 1,513920371 bezrizikový) 0,096382997 Korelace mince - zlato USD Korelace mince USD - zlato 0,068187588 USD -0,243973786 Korelace mince Kč - zlato USD

2012

2011

2012/2002 zlato Kč výnosová 2,224433612 míra Průměrná 1R zlato Kč 0,129219774 výnosová míra Riziko zlato Kč (směrodatná 0,112650124 odchylka) Sharpe ratio zlato Kč (dluhopisový výnos jako 0,788227634 bezrizikový) 0,517292141 Korelace mince - zlato Kč -0,183535051 Korelace mince USD - zlato Kč 0,36419777 Korelace mince Kč - zlato Kč

2012

$4,95

$6,70

$7,53

$11,67

$13,78

$14,90

$14,91

$20,77

$36,00

$31,19

0,067625899

0,354291934

0,124631607

0,548280058

0,181240177

0,08152404

0,000391433

0,39312895

0,733092593

-0,133513914

2012/2002 stříbro USD 5,73147482 výnosová míra Průměrná 1R stříbro USD 0,235069278 výnosová míra Riziko stříbro USD 0,267282591 (směrodatná odchylka) Sharpe ratio stříbro USD (dluhopisový výnos jako 0,728230909 bezrizikový) 0,305118536 Korelace mince - stříbro USD Korelace mince USD - stříbro 0,424965174 USD Korelace mince Kč - stříbro 0,09522141 USD

B2

2002 Stříbro Kč/oz. (stříbro USD/oz. × CZK/USD)

2003

151,68 Kč

1R stříbro Kč výnos

2002 Index cen bytů v Praze (průměrné roční hodnoty) 1R byty v Praze (kapitálový) výnos

2004

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

139,63 Kč

172,18 Kč

180,42 Kč

263,73 Kč

279,83 Kč

253,86 Kč

284,11 Kč

396,92 Kč

636,68 Kč

610,78 Kč

-0,079427045

0,233097992

0,04787958

0,461772407

0,061021076

-0,09278304

0,119134696

0,397076527

0,604046977

-0,040683117

2003 N/A

2005

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012/2002 stříbro Kč výnosová 3,026835026 míra Průměrná 1R stříbro Kč 0,171113605 výnosová míra Riziko stříbro Kč (směrodatná 0,24360575 odchylka) Sharpe ratio stříbro Kč (dluhopisový výnos jako 0,536472442 bezrizikový) 0,479864663 Korelace mince - stříbro Kč Korelace mince USD - stříbro 0,321075888 Kč 0,312921621 Korelace mince Kč - stříbro Kč

2012

N/A

N/A

100

107,2

125,8

149,2

145,4

137,6

128,9

137,1

N/A

N/A

N/A

0,072

0,173507463

0,186009539

-0,025469169

-0,053645117

-0,063226744

0,063615206

2012/2005 byty v Praze 0,371 (kapitálová) výnosová míra Průměrná 1R byty v Praze 0,05039874 (kapitálová) výnosová míra Riziko byty v Praze 0,103020346 (směrodatná odchylka) Sharpe ratio byty v Praze (dluhopisový výnos jako 0,09680521 bezrizikový) -0,45698981 Korelace mince - byty v Praze Korelace mince USD - byty v -0,069104072 Praze Korelace mince Kč - byty v -0,440954659 Praze


B3

INVESTOVÁNÍ DO STŘÍBRNÝCH A ZLATÝCH MINCÍ

Recommend Documents