Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Studijní obor: Finance
Investiční pyramidová schémata
Autor bakalářské práce: Elena Stankus Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Petr Musílek, Ph.D. Rok obhajoby: 2013
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Investiční pyramidová schémata“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu. V Praze dne
Podpis:...........................
Poděkovaní Dovoluji si tímto poděkovat prof. Ing. Petru Musílkovi, Ph.D. za jeho vstřícnost, odborné vedení a cenné připomínky při zpracování této práce. Zároveň bych chtěla poděkovat svým blízkým, především rodičům za morální a materiální podporu během mého studia.
Anotace Bakalářské práce na téma „Investiční pyramidová schémata“ se zaměřuje na rozbor fungování finančních pyramid a jejich modifikaci. Práce je rozdělena do tří kapitol. Cílem první časti je uvést čtenáře do problematiky a vysvětlit rozdíly mezi různými modely pyramidových her. Dále vysvětlují úpravu pyramidových programů a Ponziho schémat v legislativě USA, České Republiky a Ruska. Druhá kapitola popisuje významné finanční pyramidy ve světové historii. Poslední část je věnována podrobné analýze fungování pyramid MMM a Herbalife. Klíčová slova: Pyramidová hra, Ponziho schéma, Maticová schéma, HYIP, Herbalife, MMM.
Annotation Bachelor thesis on "Investment pyramid schemes" focuses on analyzing of the functioning of financial pyramids and their modifications. The work is divided into three chapters. The aim of the first part is to introduce the reader to the topic and explain the differences among various models of pyramid schemes. It also explains the legislative control of pyramid and Ponzi schemes in the U.S., Czech Republic and Russia. Second chapter describes significant financial pyramids in the world’s history. The last part is devoted to the detailed analysis functioning of the MMM and Herbalife pyramids. Keywords: Pyramid scheme, Ponzi scheme, Matrix scheme, HYIP, Herbalife, MMM.
4
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1. Charakteristika investičních pyramidových schémat ............................................. 9 1.1 Identifikace pyramidového programu ................................................................... 11 1.2 Fáze vývoje investičních pyramidových schémat ................................................. 12 1.3 Modely pyramidových programů .......................................................................... 13 1.3.1 8- Ball Model .................................................................................................. 13 1.3.2 Modifikovaný 8- Ball Model .......................................................................... 14 1.3.3 2- Up Systém .................................................................................................. 15 1.4 Multilevel marketing ............................................................................................. 16 1.4.1 Porovnání MLM a pyramidového schématu .................................................. 17 1.5 Modifikace pyramidových schémat ...................................................................... 18 1.5.1 Maticová schémata ......................................................................................... 19 1.5.2 Řetězové dopisy.............................................................................................. 20 1.5.3 High Yield Investment Program ..................................................................... 21 1.6 Úprava pyramidových her a jejích modifikaci v zákonech ................................... 22 1.6.1 USA ................................................................................................................ 23 1.6.2 Česká republika .............................................................................................. 24 1.6.3 Rusko .............................................................................................................. 26 2. Rozbor zvolených pyramidových schémat ............................................................. 28 2.1 Finanční pyramida Charlese Ponziho.................................................................... 28 2.2 Pyramidové hry v Albánii ..................................................................................... 29 3. Rozbor Mavrodiho a Herbalife pyramid a jejich komparace. ............................. 32 3.1 „Pyramidy“ Mavrodiho ......................................................................................... 32 3.2 Herbalife ................................................................................................................ 36 3.3 Porovnání finančních pyramid Herbalife a MMM................................................ 40 Závěr ........................................................................................................................... 42
5
Seznam použitých zdrojů ............................................................................................ 44 Seznam grafů, tabulek, vzorců a obrázků ................................................................... 49
6
Úvod V současné době na finančním trhu každý investor je vystaven riziku ze strany nelegálních praktik. V souvislosti s rozvojem technologií a globalizaci ve světě, tyto praktiky se postupem času jenom zdokonalují. Většina z nich využívá maskování své struktury pod legitimní finanční jednotky a láká investory závratným zhodnocením prostředků. Jedním z podobných nelegálních modelů je pyramidální princip v investování, který je stále aktuálním problémem i pro vyspělé země. Účelem bakalářské práce na téma „Investiční pyramidová schémata“ je pokus o podrobný rozbor fungování finančních pyramid a jejích vlivu na kapitálový trh. Bohužel, daná problematika naráží na nedostatek odborné literatury, proto při jejím zpracování byly použity zejména elektronické zdroje v angličtině, češtině a ruštině. Práce je rozdělená do třech kapitol. V první části budu se věnovat popisu fungování základních modelů investičních pyramid, jejích matematické stránce a charakteristice se vyskytujících modifikací těchto nelegálních praktik. Dalším úkolem je objasnit rozdíly mezi nimi a legitimním multilevel marketingem, což vyvolává potíže pro většinu investorů. Na konci první části bych chtěla zmínit o současném stavu legislativy ve Spojených státech, České republice a Rusku v boji proti investičním pyramidám. Druhá část je věnována popisu nejznámějších historických finančních pyramid: pyramidě Charleasa Ponziho, která byla inspirací pro množství podvodníků v současné době, a pyramidovým hrám v Albánii, kde jejích krach způsobil pád vlády a úmrtí 2000 lidí. V poslední kapitole se budu podrobně zabývat analýzou a komparaci dvou nelegálních finančních jednotek, současné působících na trhu. Jedna z nich je MMM Sergeya Mavrodiho, která teď prožívá svou poslední fázi v souvislosti s blížící se úpravou zákonů v Rusku. Druhá je všeobecně známá jako mezinárodní MLM společnost – Herbalife. I když otázka její legitimnosti zůstává otevřenou, většina důkazů prokazuje, že patří mezi pyramidové programy. To potvrzuje i průzkum investiční poradenské společnosti PERSHING SQUARE CAPITAL MANAGEMENT, L.P., jejichž část bude v práci uvedena. Na konci kapitoly jsem se zaměřila na porovnání těchto organizací, jejich shody a odlišnosti, protože představují různé druhy investičních pyramid. Zvolené téma je poměrně rozsáhlé, ovšem není důkladně prozkoumané v ekonomické vědě, což podle mého názoru působí na zapojení investorů do podobných struktur ve
7
stejné míře jako jejich neinformovanost. Proto předloženou bakalářskou prací jsem se pokusila udělat svůj přínos do informačních zdrojů ohledně této problematiky.
8
1. Charakteristika investičních pyramidových schémat Finanční pyramidy z 90. let zatěžovaly ekonomiky států a pokračují i v dnešní době. Avšak i přes negativní důsledky těchto událostí a obrovské množství ztracených prostředků investorů, lidé se pouštějí do „super výnosových“ investic i nadále. V současnosti se můžeme setkat s tím faktem, že ekonomické subjekty, které neznají základní věci o fungování finančního světa, jsou nejvíce vystaveny riziku. Průzkum Národní agentury finančních studií v Rusku ukázal, že méně než polovina respondentů (47,3%) mohou adekvátně posoudit nabídku bankovních služeb na trhu. A za spodní hranici pro přijatelnou úrokovou sazbu účastníci průzkumu považují hodnotu nižší než ročních 13%.1 Z toho lze odvodit, že více než polovina chce získat vetší procento, než ve skutečnosti mohou banky nabídnout, a tím být mezi oběťmi pyramidálních investic. Hlavní zásadou investora je informovanost, proto na začátek musíme dat definice základním pojmům pro pochopení této problematiky. Klasické a původní schéma, které bylo pojmenováno po svém zakladateli, je Ponziho schéma. Tato struktura spojuje v sobě falešný, ale na první pohled důvěryhodný obchod jednoduchý na pochopení, a tím i ještě lákavější pro investory, modelem vydělávání peněz. To je investiční podvod, který je založen na principu vyplacení zisků stávajícím
investorům
prostřednictvím
peněžních
prostředků,
získaných
provozovatelem od nových členů. V České republice s touto definicí je spojen pojem „letadlo“. Zakladatelem tohoto modelu je Charles Ponzi, kterému bude dále věnována část této práce. Všech účastníků pyramidální investice lze graficky znázornit ve tvaru pyramidy. Muže se stát i to, že jedna velká struktura je budována z několika malých pyramid. „Jednotlivá patra pyramidy pak odpovídají jednotlivým kolům investice, přičemž investice začíná probíhat od vrcholku pyramidy. Nejnižší počet účastníků
1
СЕРГЕЕВ, Михаил. Поле чудес в стране дураков. Независимая газета [online]. 25.03.2008 [cit.
2013-03-27]. Dostupné z: http://www.ng.ru/economics/2008-03-25/5_pyramids.html
9
pyramidální investice je na vrcholku pyramidy v prvním kole. V dalších kolech se počet účastníků pyramidální investice rozrůstá velmi rychle, a to geometrickou řadou“.2 Existuje ještě jeden shodný model, který je založen na stejném principu výplat místo skutečných zisků z investování nebo přímého prodeje. Pyramidový program nebo pyramidová hra je model, jehož hlavním rozdílem od Ponziho schématu je to, že získání nových členů zabezpečují stávající investoři a dostávají za to odměnu. Noví členové platí poplatek za možnost vstoupit do tohoto modelu a stávají se distributory určitého produktu nebo služby. Pyramidový program a Ponziho schéma mají shodnou vlastnost, že v podstatě to jsou uzavřené dovnitř systémy a subjekty zúčastněné v těchto modelech jsou uspořádány do určité hierarchické struktury. Základem fungování obou modelů je přerozdělení prostředků od nových účastníků ke stávajícím členům, v angličtině tomuto režimu je výraz „okrádání klínem“ ("stealing from Peter to pay Paul"). „Pyramida sama o sobě nevytváří žádný zisk, pouze přesunuje již existující hodnoty. Každý dolar či korunu, jež některý z členů prostřednictvím pyramidy získal, předtím jiný z jejích účastníků ztratil“. Rozdílem mezi těmito dvěma schématy je především v subjektu, který shromažďuje prostředky od nových členů, jak již bylo zmíněno. V případě Ponziho schématu tímto subjektem je zakladatel či provozovatel, který v podstatě přímo komunikuje se všemi účastníky modelu. Organizátor během přerozdělení získaných prostředků používá část z nich pro vlastní potřebu, což zvyšuje jeho motivaci pro získání nových investorů pro potřeby výplat již existujícím.3 V pyramidové hře tuto funkci výkonová investor, který stojí v hierarchii o jeden stupeň výše a jenom v případě získání nových členů dostava provizi, tzv. je vyžadována iniciativa od každého účastníka. Z tohoto faktu vyplývá ještě jedna odlišnost, a to je doba fungování, která je velmi krátká v pyramidovém programu. Lze to vysvětlit
2
VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 703 s. ISBN 978-807357-297-6 3 MOLNÁROVÁ, Gabriela. Možnosti postihu Ponzi schémat a klasických pyramidových her. Epravo [online]. 30.7.2002 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/moznosti-postihuponzi-schemat-a-klasickych-pyramidovych-her-17866.html
10
rychlostí rozšíření systému a tím i přibližujícím okamžikem kolapsu. Avšak růst Ponziho schématu může být relativně dlouhým procesem. Dalším rozdílem je existence produktu nebo služby v případě pyramidové hry, avšak produkt může mít příliš nadhodnocenou cenu, cenu je obtížně stanovit nebo vůbec nemusí existovat a slouží ke skrývání skutečné struktury organizace. Na rozdíl v Ponziho schématu organizátoři k přilákání nových investorů slibují získání nadprůměrného výnosu a malé nebo nulové riziko z investování, které ve skutečnosti neexistuje.4 Investiční pyramidová schémata lze také rozdělit do dvou skupin podle situaci, ve které byla pyramida založena, tzv. co sloužilo základem pro vznik: Organizace byla původně založená jako pyramida, i když se snaží skrýt svoji skutečnou podnikovou strukturu a cíle. Vznik finanční pyramidy z původně zdravého podniku za určitých okolností v kterékoliv fáze jeho vývoje.5
1.1 Identifikace pyramidového programu Z důvodu existence velkého počtu firem se shodnou strukturou na trhu v současné době je těžké rozpoznat skutečnou investiční pyramidu, proto je potřeba se zaměřit i na detaily fungování podniku. Dále jsou uvedeny některé další příznaky pyramidového programu, podle kterých lze poznat a odlišit danou strukturu. Firma nemusí mít všechny tyto příznaky, ale existence aspoň několika z nich může být charakteristickým znakem investiční pyramidy6: 1. Nadprůměrná výnosnost (víc než nominálních 20% ročně) a nízké nebo nulové riziko. Hlavní zbraní podobných firem je psychologický dav na chamtivost
4
Ponzi Schemes – Frequently Asked Questions. U.S.Securities and Commission[online].[cit.2012-05-27]. Dostupné z: http://www.sec.gov/answers/ponzi.htm
Exchange
5
Финансовая пирамида: Заработок прошлого. Businessman [online]. 2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.business-man.info/zarabotok_proshlogo/fpiramida.html 6
На что обратить внимание, http://www.fcsm.spb.ru/invest/2/6
прежде
чем
11
отдать свои
деньги.
2012. Dostupné
z:
člověka a garantování výnosů, které značně převyšují procento z bankovních depozit. 2. Agresivní reklama a propagace v mediích. Obvykle organizace s pyramidovým charakterem kladou velký důraz na popularizaci podniku z jediného důvodu – získat co nejvíc účastníků. A všeobecně známým faktem je že nejlepší psychologický tlak zabezpečuje reklama. 3. Neexistence licencí nebo licence, nepovolující provádění peněžních transakcí. Ve většině případů firma zveřejňuje na svých stránkách potvrzení o registraci právnické osoby nebo licenci burzovního zprostředkovatele na provádění futures a opčních obchodů. 4. Malé nebo žádné informace o společnosti, další získání informace je podmíněno vstupem do pyramidové hry. Obvykle, podvodníci tvrdí že investují do ziskových odvětví jako nanotechnologií, zdravotnictví, zlaté doly, ropa. 5. Vstupní poplatek („platba za registraci“, „platba za účast na semináři“). 6. Další odměna za přilákání nových členů do programu nebo z prodeje produktů stávajícím členům. 7. Registraci nových účastníků firma provádí na základě úvěrové smlouvy a smlouva se občas podepisuje až po zaplacení částky.7
1.2 Fáze vývoje investičních pyramidových schémat Průběh života finanční pyramidy je velmi podobný v jednotlivých historických případech a obecně ho lze rozdělit do čtyř period, které mají své charakteristické události5: 1. První perioda zahrnuje vznik organizace a růst ceny akcií na trhu, je nejdelší periodou života finanční pyramidy, periodou její prosperity. Tuto etapu lze pojmenovat „budování“ pyramidy. 2. Druhá perioda je odstartována nárůstem cen akcií do maxima, pyramida dosahuje svého vrcholu.
7
Основные признаки финансовых пирамид. УК Арсагера [online]. 2011 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://arsagera.ru/kuda_i_kak_investirovat/investicionnye_opasnosti/osnovnye_priznaki_finansovyh_pira mid/
12
3. Pád finanční pyramidy, který je charakterizován velmi krátkým obdobím během kterého kurz akcií padá do původní úrovně nebo dokonce i nižší. Hlavní otázkou je jak dlouho dokáže existovat pyramidový program. To zaleží především na rychlosti rozrůstání struktury a získání nových účastníků. Ovšem, podobná schémata vždy směrují ke svému konci z důvodu omezeného počtů možných investorů. 4. Čtvrtá etapa je „post pyramidální“, často je doprovázena stávkami investorů, kteří ztratili své finanční prostředky a náhradou škod, trestem odpovědných osob, kontrolou a konfiskací majetku organizace, odpovědné za fungování pyramidy.
1.3 Modely pyramidových programů Existuje několik modelů fungování investičních pyramid, ovšem podle těchto modelů fungují i jiné organizace legálního zaměření. V této kapitole budou rozebrány 3 základní modely, které jsou nejvíce používaný v současné době: 8-ball model, modifikovaný 8-ball model a 2-up systém.
1.3.1 8- Ball Model captain co-pilot crew passengers
Obrázek 1 Pyramidový program. 8- Ball Model Zdroj: The Mathematics of a Pyramid Scheme – The Scam Explained. Mathmotivation.com, 2012; vlastní úprava.
Tento model je považován za nejstarší a nejjednodušší a založen na principu fungovaní řetězových dopisů (viz kapitola 1.5.2), ovšem většina pyramid je mnohem sofistikovanější než jednoduchý model. Hlavním požadavkem tohoto modelu je vstupní poplatek, který je jediným zdrojem příjmů pyramidy. Je také vyžadováno verbování minimálně dvou nových členů na každé úrovni investice, a proto každé nové patro pyramidy bude mít dvakrát větší počet účastníků než předcházející. V souvislosti s již
13
zmíněným pojmem „letadlo“, lze přiřadit jednotlivým patrům pyramidy charakteristické názvy podle nacházejících se na nich osobách. Jak je vidět z Obrázku č. 1 provozovatel modelu je „captain“, další úrovně jsou označený jako „co-pilot“, „crew“ a „passengers“.8 Předpokládejme, že vstupní poplatek je ve výši 100 USD, pyramida je složena jenom z pěti pater investorů a nezvažujeme náklady na založení. Pak členové na čtvrté úrovni dostanou z celkových poplatků od nových členů z pátého patra pyramidy 1 600 USD, protože musí také složit poplatek členům o úroveň vyšší, na konec dostanou příjem ve výši 100 USD pro každého. Provozovatel celého modelu, který je zobrazen na vrcholu pyramidy dostane 100 USD, protože inkasoval 200 USD jako odměnu pro investory na druhé úrovni. Poslední patro investorů zůstává ve ztrátě, protože nezískalo žádné další účastníky.
1.3.2 Modifikovaný 8- Ball Model
Obrázek 2 Pyramidový program. Modifikovaný 8- Ball Model Zdroj: The Mathematics of a Pyramid Scheme – The Scam Explained. Mathmotivation.com, 2012; vlastní úprava.
V případě modifikovaného 8-ball modelu dochází k posunu výplat oproti minulé situaci. Investor nezíská odměnu, pokud se nezaregistrují další tři úrovně účastníků. Za stejných předpokladů zakladatel modelu je v zisku 800 USD, který plyne ze vstupních poplatků členů na čtvrté úrovni, na stejném principu druhá úroveň pyramidy získá odměnu ve stejné výši od pátého patra investorů. Avšak 28 lidí z dalších třech úrovní nedostanou nic, pokud nenajdou investory do následujících pater.
8
Pyramid Schemes. Department of consumer protection [online]. 10/12/2012 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.ct.gov/dcp/cwp/view.asp?a=1629&q=512420
14
Tento model přináší vetší zisky jeho účastníkům při zároveň nižším počtu zúčastněných osob, avšak tady se vyskytuje i vetší počet investorů ve ztrátě, který lze spočítat jako: Vzorec 1:Modifikovaný 8-ball model. Výpočet procenta investorů ve ztrátě.
,kde N vyjadřuje počet úrovní v investiční pyramidě, K- počet investorů, které ztratili své vložené prostředky, M- celkový počet investorů. V 8-ball modelu s pěti úrovní procento investorů, kteří ztratili své prostředky je téměř 89%.
1.3.3 2- Up Systém
Investor
Obrázek 3 Pyramidový program. 2- Up Systém. Zdroj: The Mathematics of a Pyramid Scheme – The Scam Explained. Mathmotivation.com, 2012; vlastní úprava.
V 2-up systému je také vyžadován vstupní poplatek a model funguje tak, že příjmy od prvních dvou účastníků naleží osobě, která přijala vás. Pak příjem od třetí osoby a každé další získáváte vy a spolu s tím i příjmy od prvních dvou nových členů, které přijali vaši investoři. Na Obrázku č. 3 modrými kroužky jsou označené prostředky od dalších investorů, které v souhrnu tvoří vaší odměnu. 2-up systém, stejně jako i 8-ball model, zahrnuje geometrickou řadu, kde každá nová úroveň má třikrát větší počet členů než předchozí. Tento model je nejpoužívanější v současné době právě z toho důvodu, že zisky jedinců rostou exponenciálně a tím se zvyšuje i motivace k získání třetího investora, který má
15
potenciál vytvořit další příjmy. Avšak pokud obchodovaný uvnitř systému produkt nestojí za náklady na připojení nebo nemá perspektivu k opakovaným prodejům, příliv nových osob do pyramidy rychle oslábne nebo se vůbec zastaví. To vede ke stejné situaci jako v předchozím modelu: lidé na poslední úrovni přijdou o vložené prostředky do systému. Za předpokladů, že poslední úroveň je vždy ve ztrátě a každý investor přiláká třech dalších, matematický počet účastníku ve ztrátě lze vyjádřit pomoci vzorce: Vzorec 2: 2-Up Systém. Výpočet procenta investorů ve ztrátě.
V případě 2-up systému s pěti úrovněmi, dle výše uvedeného vzorečku počet investorů ve ztrátě dosáhne 66,66%.9 Obecně lze odvodit, že v jakémkoliv modelu pyramidových schémat poslední úroveň se vždy nachází ve ztrátě bez ohledu na okolnosti, a celkový počet členů pyramidy, kteří přišli o své peníze, přesahuje 50%. Avšak je třeba vzít v úvahu ten fakt, že pyramidová hra je výnosovou investicí, ale pouze pro první patra této finanční struktury.
1.4 Multilevel marketing V ekonomickém prostředí se často můžeme setkat se společnostmi, které jsou založeny na podobném víceúrovňovém systému, jde o multilevel nebo network marketing (síťový marketing). Síťový marketing funguje na finančním trhu víc než 75. let, využití služeb distributorů určité značky MLM mnozí spotřebitele považuji za nejsnadnější, výhodou je také úspora času a individuální přístup ke klientům. Oproti letadlu, MLM je legální systém, který spojuje dvě strategie marketingu, to jsou franchising a přímý prodej. Tok peněz do firmy je zabezpečen prodejem určitých produktů prostřednictvím sítě distributorů. A hlavním cílem společnosti založené na síťovém marketingu je distribuce produktu, proto konečně dochází k vytváření přidané hodnoty, což je opačná situace, než je tomu u finanční pyramidy. V legitimním MLM distributoři nemusí registrovat nové cleny, mohou dostávat odměnu jenom z vlastního 9
The Mathematics of a Pyramid Scheme – The Scam Explained. [online]. 2012 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.mathmotivation.com/money/pyramid-scheme.html
16
prodeje firemních produktů. V podstatě prodejce může vybrat, buď bude prodávat produkty, aby získal provize, anebo zaměstná více dalších prodejců do organizace, což přispívá k budování obchodní sítě. To nejenom umožňuje vytvořit věrnou klientskou bázi, ale i využít úsilí ostatních k vytváření pasivního zdroje přijmu. Proto další nábor účastníků na pyramidálním základě je pouze způsobem distribuce co největšího množství produktu a využitím pákového efektu pro dosahování dalších příjmů.10 Je pochopitelné, že spotřebitelé mají problém v definování rozdílů mezi letadlem a legitimním MLM. Vládní regulátoři a podniky pokračují v diskuzích, kde jsou hranice legitimnosti a jak poznat skutečnou povahu organizace. Tyto pojmy na první pohled jsou velmi shodné, a vzhledem k tomu nelegální firmy založené na pyramidálním principu investování se snaží zamaskovat svou skutečnou strukturu pod MLM. Oproti tomu legitimní MLM potřebuje více času na rozvoj společnosti, přilákaní zákazníků a vytvářeni klientské báze. Kromě toho, z důvodu nárůstu množství podvodných firem a nelegálních praktik, fungujících na stejném principu, tento druh finanční jednotky získává nedůvěru na trhu a ztrácí klienty.
1.4.1 Porovnání MLM a pyramidového schématu Nejdůležitější příručkou zájemce o vstup do podobné organizace je informovanost, proto prvním krokem k rozlišení těchto finančních jednotek je dozvědět se co nejvíce informací o ní. Organizace MLM mají zveřejněnou většinu potřebných informací na svých internetových stránkách, ostatní se můžete dozvědět u distributorů pomocí předložené dokumentace získané na požádání. Hlavním rozdílem MLM od letadla, je skutečný prodej produktu za cenu, která odpovídá jeho vnitřní hodnotě. Jak již bylo zmíněno, v pyramidovém programu je možná existence produktu, ale který je značně nadhodnocen nebo cenu je těžké stanovit. Jak uvádí Petr Šafránek: „Firma využívající systém MLM poskytuje konkrétní produkt konečnému uživateli, který nemusí být členem distribuční sítě. Příjmy firmy a celé distribuční sítě pak pramení výhradně z prodeje tohoto produktu. S ním může každý zájemce obchodovat sám nebo v tomto obchodu zaučí kohokoliv dalšího s tím, že dostává odměnu za obchod uskutečněný tímto podřízeným. Ten má pak stejné možnosti, čímž dochází právě k výstavbě sítě, kterou někteří lidé označují za pyramidu. Systém MLM však na rozdíl od ní žije 10
Is Network Marketing a Pyramid Scheme?. In: [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.network-marketing-business-school.com/pyramid-scheme.html
17
z obchodu, který provádí směrem ven. Nikoliv z náboru členů – tím se právě od pyramidy zásadně odlišuje”.11 Z toho vyplývá ještě jedna odlišnost, která spočívá v případě pyramidových schémat v uzavřenosti systému směrem dovnitř na rozdíl od network marketingu, který je v podstatě systémem otevřeným. Federální Obchodní Komise (USA), která reguluje fungování network marketingu, na svých internetových stránkách v části „ochrany spotřebitele“ varuje: „Ne každý MLM je legální. Pokud zdrojem vašich příjmů je přímý prodej veřejnosti, může jít o legitimní MLM. Pokud ale příjmy se odvíjí od počtu lidí, kterých zapojíte do systému a distribuci produktu jim, není to legální. To je pyramidové schéma“.12 Pyramidový program vždy funguje na principu, že výše postavení investoři mají vetší provize. V MLM to se stát může, ale nemusí, často distributoři na nižších úrovních dostávají vyšší odměny kvůli většímu množství prodejů. Navíc v letadle se většinou vyžaduje vysoký vstupní poplatek, který je nenávratný, oproti tomu v MLM struktuře ve většině případů náklady na vstup jsou poměrně nízké nebo žádné.11 V souvislosti s problematikou porovnání MLM a pyramidových schémat je nutné se zmínit o dvou nejznámějších společnostech, které reprezentuji ilegální MLM organizace. Tyto společnosti působí v mnoha státech a patří mezi nejstarší a nejznámější. Jednou z nich je Amway, druhou je Herbalife (viz. kapitola 3.2). Je stále diskutovaná otázka legitimností těchto nadnárodních společností, především z důvodu nejasností v definování přesných hranic mezi MLM a pyramidovými hrami. Proto už několik let probíhá detailnější analýza těchto firem, nicméně regulatorní organy různých států nemohou dojit k jednotnému názoru v této otázce.
1.5 Modifikace pyramidových schémat Provozovatelé finančních pyramid se vždy snaží přizpůsobit svůj nelegální obchodní model obětem za daných podmínek, proto dochází k modifikacím pyramidových 11
SPILKA, Jan. Multilevel - cesta k bohatství či do pekel?. [online]. s. 1, 26. 9. 2006 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/multilevel-cesta-k-bohatstvi-ci-do-pekel/ 12 Multilevel Marketing. In: Bureau of consumer protection: Business Center [online]. November 2012 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://business.ftc.gov/documents/inv08-bottom-line-about-multi-levelmarketing-plans
18
schémat. Tyto nekalé praktiky mohou nabývat různých podob jako řetězové dopisy, investiční diamanty, fondy vzájemné pomoci, atd. V této kapitole jsou popsané ty modely, které jsou nejvíce rozšířené a používané v současné době.
1.5.1 Maticová schémata Maticová schéma neboli teorie fronty je obchodní model, shodný s pyramidovou hrou, ve kterém spotřebitelé skládají vstupní poplatek za možnost se zapsat do čekací listiny. Ten, kdo se zaregistruje do struktury, bude zapsán do pořadí poslední. Ve většině maticových schémat spotřebitel dostává produkt za zaplacení vstupního poplatku (například elektronická čtečka), nicméně hlavním cílem ve hře je dostat dražší a vzácnější produkt na konci, až po čekání. Obvykle pro ty účastníky, kteří jsou nahoře struktury, odměna představuje relativně drahé kusy spotřební elektroniky jako notebooky, LCD televize a chytré telefony. Když předem určitý počet členů v modelu nakoupí produkt pro vstup, účastník na vrcholu struktury dostane svou odměnu a zároveň spotřebitel na druhém místě se posune na vrchol. Rychlost přesunu jmen v čekací listině do prvního místa zaleží na rychlosti registrování nových účastníků do maticového schématu.13 Typické maticové schéma funguje tak: spotřebitel zaplatí 1 000$ za nákup elektronické čtečky a za vstup do obchodního modelu a tím, možnosti dostat jako dar notebook na konci. Prvnímu účastníku ve frontě bude darován notebook, když 50 nových členů složí vstupní poplatky ve výši 1 000$. Pak spotřebitel, který se nachází na druhém místě, vyhraje, když dalších 50 členů vstoupí do systému atd. Počet účastníků maticového schématu se rozrůstá exponenciálně – jedinec na 20 místě nevyhraje, pokud se do modelu nepřipojí ještě 1 000 lidi. Hlavním předpokladem teorie fronty je to, že čím je vyšší vstupní poplatek, tím je delší čekací doba v pořadí a počet účastníků se blíží k nekonečnu. A kvůli tomu, že fronta
13
BOCCO, Diana. What is a Matrix Scheme?. In: WiseGEEK [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.wisegeek.com/what-is-a-matrix-scheme.htm#did-you-know
19
obsahuje pouze jedno jméno na každé úrovni, kontrolovat ho je mnohem lehčí než pyramidovou schématu.14 Většina spotřebitelů, kteří se zaregistrují do maticového schématu, nikdy nedosáhnou ani druhého stupně. Protože nakonec vždy dochází k vyčerpání potenciálních členů, a tím i k zastavení aktivní činnosti modelu. Dalším detailem, kterému má být věnována pozornost je produkt, sloužící jako vstup do systému a ve většině případů je předražen. Navíc k tomu, jiným problémem je, že 99% účastníků nedostanou nic kromě výrobku ze vstupního nákupu. Těžko říct kolik spotřebitelů se stalo oběťmi maticových schémat, ovšem čísla jsou opodstatněná. Jedna z nejznámějších webových stránek, provozující maticové schéma je EzExpo.com. S těmito stránkami je spojeno veřejné fórum, které má cca 1000 zprav týdenně. Jiná velká maticová schémata na internetu mají v průměru několik stovek účastníků.15
1.5.2 Řetězové dopisy Řetězový dopis podle Webster's II, New Riverside University Dictionary: “…dopis, doručený příjemci, obsahuje příkaz poslat vice kopii tohoto listu dalším příjemcům. Tak počet dopisů roste geometrickou řadou, pokud jsou splněný podmínky, v něm obsažené”. Řetězový list je schéma “rychlého zbohatnutí”, které slibuje okamžitý přítok hotovosti v případě rozhodnutí se zúčastnit tohoto modelu. Hlavni podmínkou pro potenciálního člena je pouze postupovat podle podrobných pokynů v dopise. Tento druh nelegálních praktik je rozšířen po celém světě a je považován za modifikaci pyramidové hry. V současné době můžeme se setkat jak s elektronickou tak i papírovou podobou. Podobné dopisy se poprvé objevily v roce 1935 ve Spojených státech, první z nich se jmenovalo “Pošli mince” (“Send a dime”) anebo “Klub bohatství” (“Prosperity club”). Základní myšlenka byla převzata od již existujících “dopisů štěstí”, které fungují na stejném principu. Typický řetězový dopis obsahuje seznam jmen a adres jednotlivých účastníků. Příjemce podle pokynu musí odeslat určitou částku peněz jedinci, který se 14
M/M/1 Queueing System. In: [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.eventhelix.com/RealtimeMantra/CongestionControl/m_m_1_queue.htm#.UX2C56Lt_7E 15 Illegal Pyramid Schemes / Recruitment Scams. In: Crimes of Persuasion [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.crimes-of-persuasion.com/Crimes/Delivered/pyramids.htm
20
nachází na prvním místě v pořadí. Pak vyškrtne jeho jméno ze seznamu a připíše svoje na konec. Následně dopis s upraveným seznamem jmen se rozesílá dalším osobám, které pro fungování schématu mají tento postup zopakovat. Řetězový list slibuje svým účastníkům postupný posun jejich jmen do vrcholu a příjem v případě splnění stejných pokynů. Většina řetězových dopisů má stejný vzor a u všech lze najít tři základní znaky: 1. Hák – má za cíl chytit váš zájem, většinou to jsou lákavé nadpisy jako “Rychlé zbohatnutí teď”. 2. Hrozba – varuje účastníka o tom, co se stane v případě nesplnění pokynů. Varování obvykle zní velmi technicky a ovlivňuje člověka z psychologické stránky. 3. Příkaz – žádá účastníka o doručení upraveného řetězového listu co největšímu počtu osob. Řetězové listy fungují na stejném principu jako pyramidové hry a jsou velmi shodné s již zmíněným maticovým schématem. V tomto modelu, stejně jako ve finanční pyramidě, je vyžadován vstupní poplatek, který má byt odeslán určité osobě, která se zaregistrovala dříve a teď dostane odměnu. Nový člen jenom očekává, že se najde nutný počet nových investorů, aby se on taky posunul do vrcholu a dostal odměnu. Zde jako i v předcházejících modelech platí pravidlo, že struktura bude fungovat do té doby, dokud budou existovat lidé, kteří jsou ochotni vstoupit do hry. Řetězové dopisy obvykle nemají žádnou informaci o původním odesílateli, proto není možné ověřit jeho pravost. Oproti tomu legitimní nabídky a dopisy vždy obsahují komplexní kontaktní informace o jejich odesílateli a jsou často podepsány prostřednictvím kryptografického podpisu, aby byla zajištěna jeho pravost.16
1.5.3 High Yield Investment Program V souvislosti s nárůstem vlivu internetu i na kapitálovém trhu, lze poznamenat přesun nelegálních praktik do online podoby. Jednou z takových transformací je HYIP (High
16
GEHRINGER, Edward. Chain Letters. In: Ethics in Computing [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://ethics.csc.ncsu.edu/speech/chain/study.php
21
Yield Investment Program), který lze doslovně přeložit jako Vysoko Výnosový Investiční Program. Typické HYIP jsou nabízeny veřejnosti pomoci internetových stránek, které obsahuji profesionálně spravovaný software, a veškerá komunikace se zákazníky taky probíhá přes internet. K přilákání slibují mimořádné vysokou návratnost investic, do 100% denně a na svých stránkách často využívají jména nejznámějších finančně zdravých institucí, aby přesvědčili investoři o své legitimnosti a podpoře ze strany “prime” bank. Tyto investiční programy lze rozdělit do třech skupin podle slibované míry zhodnocení investovaných prostředků: 1. Krátkodobé – víc než stoprocentní denní zhodnocení a nekolikadenní životnost. 2. Střednědobé – zhodnocení v řadě desítek procent denně a životnost několik měsíců. 3. Dlouhodobé – procentní zhodnocení denně a životnost od několika měsíců až let. Základním principem fungování HYIP je stejný postup jako u pyramidových schémat, teda prostředky od nových účastníků jsou používány k výplatám odměn existujícím investorům. Nicméně do určité doby systém funguje a slibované částky peněz jsou vyplaceny. Výplaty probíhají prostřednictvím online platebních systémů, které jsou zprovozněny stejnými HYIP. Je to velmi rizikový způsob zhodnocení prostředků, ve kterém lze ale dosáhnout vysokých zisku. Ovšem tento obchodní model, stejně jako i již popsané, směřuje ke krachu, jenom že tento okamžik lze jen těžko odhadnout. Od té doby kdy přestávají vyplácet odměny svým investorům, jsou nazývaný “scam”.17
1.6 Úprava pyramidových her a jejích modifikaci v zákonech Způsoby postihu pyramidových her a jejich modifikaci se liší v různých státech, liší se i úroveň opatření, přijatých v boji proti těmto nelegálním praktikám. Ovšem lze
17
BALLEK, Miroslav. Internetové investiční aplikace (Hyip). Praha, 2011. Dostupné z: http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/76770.pdf. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce PhDr. Jan Machytka.
22
poznamenat vetší propracovanost a účinnost legislativy v dané problematice ve státech s rozvinutějším kapitálovým trhem.
1.6.1 USA Legislativa Spojených států působí na dvou úrovních: federální a na úrovni členských států. Každý z 50 členských států a jeden distrikt má vlastní vládu, která má široké pravomoci v oblastech školství, zdravotnictví, obchodu, veřejných služeb atd. Jedinou podmínkou je, že zákony, přijaté na úrovni členských států nesmí být v rozporu s federálním stanovením a se smlouvami přijatými USA na mezinárodní úrovni. Do rozsahu pravomoci členských států patří i zákonná úprava pyramidových her. Ovšem některé státy používají různé definice k postihu těchto investičních nelegálních praktik. Kupříkladu stát Kalifornia definuje pyramidové hry jako “nekonečný řetěz” (endlesschain) a upravuje je v zákoně o nelegální loterii. Podle tohoto zákona každá osoba, která založila, připravila nebo se zúčastnila nekonečného řetězu, provedla trestní čin a je odsouzena k 1 roku odnětí svobody v okresním vězeni nebo 16 měsíců až 3 roky ve státním. Illinois klasifikuje pyramidové schéma jako trestní čin podvodu proti majetku. Některé státy, jako Georgia, upravují tento pojem v zákoně o regulaci multilevel marketingu a obchodních příležitostech.18 Na federální úrovni pyramidová schémata jsou upraveny v zákoně o podvodech (18 USC § 1341 - Frauds and swindles), za jejichž provedení hrozí trest odnětí svobody na více než 20 let nebo pokuta, popřípadě obojí.19 Nezávislou regulační agenturou v oblasti ochrany spotřebitelů je Federální Obchodní Komise (Federal Trade Commission), je jednou z mnoha institucí, která má pravomoc podat návrh k soudnímu řízení proti finančním pyramidám. Komise přináší FTC Act, který v podstatě zakazuje nekalé a klamavé jednání či praktiky v obchodování nebo s obchodem související. Tento zákon umožňuje FTC podat žalobu k federálnímu soudu a pátrat po spravedlivých důkazech, včetně vydání soudního zákazu, zmrazení aktiv podniku, vyhlášení konkurzu a vyplacení odškodného spotřebitelům.
18
Pyramid scheme. Contacts for Justice and District Attorneys [online]. [cit. 2012-06-11]. Dostupné z: http://doju.tripod.com/laws/Pyramid_scheme.html 19 USA. 18 USC § 1341 - Frauds and swindles. In: United StatesCode. Dostupné z: http://www.law.cornell.edu/uscode/text/18/1341
23
Komise pro cenné papíry (The Securities and Exchange Commission) je další nezávislou agenturou. Sleduje pyramidová schémata, spadající pod kontrolu finančních distribučních sítí, které se zabývají prodejem neregistrovaných cenných papírů. Americké Ministerstvo Spravedlnosti (U. S. Department of Justice) ve spolupráci s vyšetřovacími organy jako FBI a Poštovní Inspekci (U. S. Postal Inspection Service) také stíhá finanční pyramidy za poštovní a daňové podvody, podvody s cennými papíry a praní špinavých peněz.20 Co se tyká právní úpravy řetězových listů, mohou byt stíhány dle několika zákonů: zákon o poštovní loterii, elektronických a počítačových podvodech. Dle zákona o poštovní loterie (18 USC § 1030 - Fraud and related activity in connection with computers) kdokoliv, kdo vědomě vloží do emailu, zašle nebo doručí poštou dopis, baliček, brožuru, dárkový poukaz atd., propagující možnost zisku nebo výhry, bude odsouzen na maximální dobu 2 let vězení nebo pokutou, popřípadě obojí. Za jakýkoliv následný trestný čin bude odsouzen odnětím svobody po dobu maximálně 5 let.21 Protože se řetězové dopisy v současné době šíří pomoci emailu, lze je taky stíhat dle zákona o elektronických podvodech (18 USC § 1343 - Fraud by wire, radio, or television) stanoví pro pachatele trest – maximálně 20 let odnětí svobody nebo pokutu, nebo obojí. Ve spojení s jinými mimořádnými událostmi nebo ovlivněním finančních institucí – pokuta do výše 1 mil. USD a maximálně 30 let ve vězení.22 Pachatelé, rozesílající řetězové dopisy, mohou být trestáni i za počítačové virusy, obsažené v takových emailech a to v souvislosti se zákonem o počítačových podvodech (18 USC § 1030 - Fraud and related activity in connection with computers). Trest v tomto případě činí 1 až 20 let odnětí svobody v závislosti na okolnostech.23
1.6.2 Česká republika Právní úprava pyramidových schémat v České Republice je nepropracovaná a omezena v porovnání s legislativou Spojených států ohledně této problematiky. Ovšem, i
20
VALENTINE, Debra. PYRAMID SCHEMES. In: FederalTradeCommission [online]. Washington, 1998 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.ftc.gov/speeches/other/dvimf16.shtm 21 USA. 18 USC § 1302 - Mailing lotteryticketsorrelatedmatter. In: United StatesCode. Dostupné z: http://www.law.cornell.edu/uscode/text/18/1302 22 USA. 18 USC § 1343 - Fraud by wire, radio, ortelevision. In: United StatesCode. Dostupné z: http://www.law.cornell.edu/uscode/text/18/1343 23 USA. 18 USC § 1030 - Fraud and relatedactivity in connectionwithcomputers. In: United StatesCode. Dostupné z: http://www.law.cornell.edu/uscode/text/18/1030
24
prostřednictvím již existujících současných zákonů, lze bojovat proti těmto nelegálním praktikám. Na začátek probereme úpravu klasické pyramidové hry v zákoně. “Pod pojmem klasická pyramidová hra pro účely tohoto textu rozumíme pyramidovou hru, která nevyužívá žádných prostředků, kterými by zakrývala skutečnost, že je pyramidovou hrou. Nefiguruje v ní žádná fiktivní protihodnota v podobě reálného zboží či služeb, vstupní poplatek není vydáván za přiměřený administrativní poplatek atd“.24 Za daných předpokladů pyramidovou hry nelze stíhat podle § 250 Podvod trestního zákona, protože není naplněna objektivní stránka trestního činu. Objektivní stránka je založena na faktu, že pachatel „uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti“. Nový člen finanční pyramidy za daných předpokladů je informován o podmínkách fungování schématu a je taky obeznámen, že v podstatě při výplatě odměn jedné řadě investorů dochází k okrádání řady jiné. Na druhou stranu existuje opačný k tomu argument, který říká, že novým investorům nebylo vysvětleno zakladatelem struktury schéma geometrického šíření počtu účastníků, a proto nejsou plně informováni. Ale nelze hovořit o podvodu, pokud účastník pyramidy se vědomě pouští do této rizikové investice, protože musí chápat neodvratitelnost rychlého krachu pyramidové hry až po zastavení přítoku nových členů do něj. Nicméně lze stíhat klasickou pyramidovou hru dle § 250c Provozování nepoctivých her a sázek, čemuž přesně odpovídají podmínky fungování finanční pyramidy jako řetězové hry: možnost dosažení zisku není rovné pro všechny účastníky a dříve registrovaní investoři do hry dostávají odměny na úkor později zapojených investorů. Maticová schémata a řetězové dopisy lze taky stíhat podle stejného ustanovení. Podle tohoto paragrafu pachatel bude potrestán 1 až 5 let ve vězení nebo pokutou. Dle již zmíněného ustanovení § 250 mohou byt stíhána Ponziho schémata, protože oproti klasické pyramidové hře zde objektivní stránka byla naplněna. V případě Ponziho schématu zakladatel modelu uvádí účastníka v omyl ohledně zhodnocení jim vložených prostředků, neboť žádné investování se nikdy neuskutečňuje a slouží jenom k
24
MOLNÁROVÁ, Gabriela. MOŽNOSTI POSTIHU PONZI SCHÉMAT A KLASICKÝCH PYRAMIDOVÝCH HER. [online]. 30.7.2002 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/moznosti-postihu-ponzi-schemat-a-klasickych-pyramidovych-her17866.html
25
maskování. Konečně většina investorů nikdy nedostane ani slibované zisky ani vložené peníze. Provozovatel klasické pyramidové hry, stejně jako i Ponziho schématu, muže byt stíhán i podle druhé zvláštní části trestního zákona pro ostatní trestné činy proti majetku, například legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 252a) a uvěrový podvod (§ 250b) atd.24
1.6.3 Rusko Stav legislativy ohledně problematiky finančních pyramid v Rusku lze povazovat skoro za nulový. Zákon stíhá zatím jenom Ponziho schémata na základě paragrafu č. 159 o podvodech (Уголовный кодекс РФ. Глава 21.Статья 159. Мошенничество). Zákon má šest stanovení, čtvrté z nich upravuje podvody v podnikatelské činnosti, pod které spadají Ponziho schémata. Schémata mohou být stihána z důvodu neplnění smluvních podmínek mezi investorem a provozovatelem. Pachatel bude odsouzen maximálně na 2 roky odnětí svobody nebo výplatou pokuty ve výši 1,5 mil. RUB (cca 48 340 USD).25 V posledním desetiletí v Rusku vzniklo poměrně hodně organizací a uskupení fyzických osob, které jsou založené na principech fungování finančních pyramid, avšak nemohou být stíhány podle již zmíněného zákona o podvodech v podnikatelské sféře. Stejně jako v ČR, v případě klasických pyramidových her není naplněná objektivní stránka zákona. Investoři jsou plně informovaní o riziku a vědomě vkládají prostředky do těchto finančních jednotek. Nicméně k postihu podobných pyramidových her se připravuje nový zákon č. 1721 o finančních pyramidách, který by měl vstoupit v platnost v květnu 2013. Nové ustanovení bude obsahovat přesnou definici finanční pyramidy a bude stíhat pachatele pouze za založení a provoz podobných struktur. Ještě není zveřejněna přesná informace o výše trestu, ale senior inspektor vyšetřovacího výboru komentoval, že pachatel bude odsouzen minimálně k výplatě pokuty, maximálně – 2 roky odnětí svobody.26 Kromě toho se očekávají změny v zákoně o reklamě, který bude zakazovat jakoukoliv propagaci a reklamu finančních pyramid.27
25
Ruská Federace. Статья 159.4. Мошенничество в сфере предпринимательской д. In: Уголовный кодекс. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_zakon/cast2h9.aspx 26 Закон о финансовых пирамидах [online]. 14.04.2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=pT_8TFT-cJE 27 За финансовые пирамиды введут уголовную ответственность [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.kodeks.ru/actual_874.html
26
Existují argumenty, které tvrdí, že novela zákona bude negativně ovlivňovat i legální finančně zdravé účastníky trhu, které budou odpovídat nové definici v zákoně. Oproti tomu neexistence přesně vymezených kritérií, která by ukazovala na pyramidální princip fungování podniku, muže být výhodou pro regulatorní organy. Výhoda spočívá v možnosti pátrat po jakékoliv finanční operaci firem, což souvisí s vývojem a inovacemi nelegálních schémat ze strany podvodníků.28
28
Власть возьмется за финансовые пирамиды и других участников рынка. МИНФИН [online]. 17.02.2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://minfin.com.ua/2013/02/17/720587/
27
2. Rozbor zvolených pyramidových schémat Většina současných finančních pyramid je založena na ideách předešlých podvodných praktik. V této kapitole bychom se chtěli zaměřit na největší historické příběhy pyramidálního investování a jejích vliv na ekonomiku a věřený sektor.
2.1 Finanční pyramida Charlese Ponziho Vzorem pro zakladatele většiny současných pyramidových programů sloužil příběh jednoho z nejznámějších podvodníku – Charlese Ponzi, který v roce 1920 během osmi měsíců zapojil desítek tisíc obyvatelů Bostonu do finanční pyramidy. Úspěch jeho investiční strategie byl na tolik velký, že tento nelegální obchodní model byl pojmenován po svém zakladateli. Avšak i jeho investiční strategie nebyla první, pravděpodobně Ponzi převzal základní myšlenku od svého předchůdce Benedicta Arnolda (William “520 procent” F. Miller), který vydělal na stejném principu téměř milion dolarů ještě dvacet let předtím.29 Carlo Ponzi se narodil v severní Itálii a do Spojených států se přestěhoval v roce 1903 s pár dolary v kapse. Po několika podvodech a třech letech strávených v kanadské věznici, se vrátil do Bostonu a našel si práci úředníka, kde se zabýval korespondencí ze zahraničí. Během této práce přišel i na plán budoucího investičního podvodu. V roce 1920 založil společnost The Securities Exchange Company, která by měla obchodovat na základě arbitráže. A oslovoval své klienty tak, že sliboval 50% návratnost investic během 45 dnů a 100% během 90 dnů. Obchod byl založen na jednoduchém principu: kvůli devalvaci některých měn po druhé světové válce, mezinárodní poštovní odpovědní kupony v přepočtu nabývaly různých hodnot v různých státech. Tak kupon ze Španělska, kde stojí v přepočtu jeden cent, mohl být vyměněn ve Spojených státech už za šest centů. Takovým způsobem by měla společnost obchodovat, avšak transakční náklady na provádění arbitráže ve skutečnosti byly příliš 29
R., Marc. BeforePonzi, therewas William F. Miller. American History Scandals, Corruption, and Talesof Deceipt [online]. 31.03.2009 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://historyscancor.blogspot.cz/2009/03/before-ponzi-there-was-william-f-miller.html
28
vysoké, a model fungoval jenom v teorii, proto k uskutečnění plánu nakonec nedošlo. Ponzi o tom věděl ještě před založením podniku a ve skutečnosti využíval prostředky, vložené do The Securities Exchange Company od nových členů, k výplatám odměn existujícím investorům. Díky slibovanému obrovskému zhodnocení investic, na začátku společnost rychle prosperovala, přijímala téměř jeden milion dolarů týdenně a dokonce otevřela své pobočky na celém severovýchodu Spojených států. V červnu 1920 Boston Post publikoval na své titulní stránce článek s podezřením o legálnosti The Securities Exchange Company, který následně vyvolal reakce místních úřadů. Společnosti bylo zakázáno přijetí nových vkladů až do provedení kontroly. Ve svém druhém článku měl mnohem významnější argument proti Charlese Ponzi. Boston Post navázal kontakt s bývalým reklamním agentem firmy, který potvrdil nesolventnost a nelegálnost Ponziho společnosti. Klíčovou publikací se stal starý snímek Charlese Ponzi z kanadské věznice, který nenechal pochyb, že se jedná o podvod. V srpnu 1920 Charles Ponzi byl odsouzen k 5 letům odnětí svobody za poštovní podvody, avšak strávil ve vězení jenom tři a pul roku a byl podmínečně propuštěn. Následně byl obviněn v dalších 22 porušeních zákona, které však neodseděl a přestěhoval se na Floridu. Odhaduje se, že investoři přišli o téměř 20 mil. USD, po pádu Ponziho pyramidy zkrachovalo i několik bank a Boston Post dostal Pulitzerovou cenu za odhalení podvodu.30
2.2 Pyramidové hry v Albánii Během 1996-1997 Albánie prožívala dramatické změny v ekonomice a zhroucení několika
velkých
pyramidových
her.
Pyramidový
fenomén
v Albánii
měl
bezprecedentní rozsah v poměru k velikosti finančního trhu, proto je velice důležitou etapou v historii státu. Na vrcholu svého vývoje, nominální hodnota závazků všech pyramidových schémat dosahovala téměř polovinu HDP země. Skoro dvě třetiny obyvatel měli prostředky, vložené do těchto finančních jednotek. Když hry zkolabovaly, došlo k chaosu a krachu vlády. Albánie spadla do anarchie a občanské války, v níž bylo zabito 2000 lidí.
30
DARBY, Mary. In PonziWe Trust. Smithsonian magazine [online]. 1998, s. 5, 24.10.2009 [cit. 201305-21]. Dostupné z: http://www.smithsonianmag.com/people-places/In-Ponzi-WeTrust.html?c=y&page=4
29
Po několika letech po přechodu státu od centrálního plánování k tržní ekonomice, Albánie stále ještě měla nejnižší životní úroveň v celé Evropě: obrovské vlny emigrace, víc než třetina obyvatel jsou nezaměstnaní, inflace dosahuje 45% a primárním zdrojem ekonomiky je zemědělství. Před reformami v roce 1991 většina obyvatel neměla zkušenosti ani s finančními institucemi ani s kapitálovým trhem. Na konci roku 1992 makroekonomická situace se více méně stabilizovala, což sloužilo jako motivace především pro albánské investory. Rapidně se zvýšil počet soukromých podniků, z 398 v roce 1991 na 8321 v prosinci 1992. Dalším zlepšením situace bylo snížení úrovně nezaměstnanosti skoro o polovinu, dramatický růst HDP, výrazný pokles inflace a příliv zahraničních investic. Ovšem z důvodu rychlého a relativně úspěšného přechodu Albánie do tržní ekonomiky, finanční sektor neprošel změnami v takové míře jako ostatní oblasti. Finanční systém byl primitivní, zahrnoval jenom několik privátních bank a tří státní banky, které vlastnily 90% vkladů občanů. Poptávka po úvěrech značně převyšovala nabídku bank, a tak se postupně formoval neformální trh na základě rodinných vztahů. Ale regulační rámec nebyl dostačující, aby kontroval oba kapitálové trhy. Zároveň narůstal počet pyramidových her. Některé podniky ze začátku neměly reálná aktiva a fungovaly jako pyramidová schémata. Ostatní se transformovaly postupem času, především kvůli problémům ve finančním řízení. Příkladem slouží průběh firem Gjallica, VEFA a Kamberi, které byly jedny z největších Ponziho schémat a působily v Albánii od roku 1992. Tyto společnosti nabízely úrokovou sazbu ve výši 6-10%, ale Centrální banka nabízela pouze 4-5%. Ačkoli vše tři skutečně investovaly prostředky vkladatelů, nemohly držet krok se společností Sude, která vstoupila na trh v březnu 1996. Nabízela nejvyšší úrokovou míru 12-18% za měsíc, fungovala ihned ze začátku jako „pyramida“ a proto neměla žádné skutečné investice. V listopadu 1996 nominální hodnota závazků nelegálních pyramidových společností dosahovala 1,2 bilionů USD. Po celou tuto dobu vláda na situaci žádným způsobem nereagovala, i přes varování ze strany Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Pouze v říjnu 1996 regulatorní organy začaly informovat veřejnost a upozorňovat na rozlišení legitimních společností od pyramidových her, ale mezi nimi nebyly skoro žádné rozdíly. Jediným řešením vlády, které částečně pomohlo v budoucnu stabilizovat ekonomiku, bylo rozhodnutí, že dluhy finančních pyramid nebudou financovány investorům ze státního rozpočtu.
30
Krach nastal v březnu 1997. Zhroucení pyramid způsobilo velké nepokoje a v důsledku smrt 2000 lidí. Začala masová emigrace cizinců a Albánců, většina průmyslových odvětví zastavila svou výrobu. Velká část státu se nacházela mimo kontrolu vlády a konečně došlo k její resignaci. Během následujícího roku nové vládě se přece jen podařilo obnovit ekonomiku státu a zmírnit důsledky kolapsu. To bylo dosaženo především díky pomoci ze strany MMF a Světové Banky a přijetí nové legislativy proti pyramidovým hrám.31
31
JARVIS, Chris. INTERNATIONAL MONETARY FUND. Therise and fallof pyramid scheme in Albania. International Monetary Fund, 1999. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/wp/1999/wp9998.pdf
31
3. Rozbor Mavrodiho a Herbalife pyramid a jejich komparace. V této kapitole se budeme věnovat podrobnému rozboru fungování dvou z největších a nejznámějších pyramidových schémat ve světě. Obě začaly svůj rozvoj v 80. letech a jsou úspěšné na trhu i v současnosti. I když tyto společnosti jsou založené na stejných principech, představují různé modely pyramidových her. V průběhu své dlouhodobé činnosti se stihly přizpůsobit podmínkám trhu a svým potenciálním obětem tak, že se vyhýbají zákonům a nejsou doposud stíhaný.
3.1 „Pyramidy“ Mavrodiho MMM je ruská akciová společnost, která se pak stala jednou z největších finančních pyramid 90. let. Společnost byla zaregistrována v roce 1989 a její název se skládá z prvních písmen zakladatelů: Sergey Mavrodi, Vyacheslav Mavrodi a Olga Melnikova. Jak potom uváděl Sergey Mavrodi, dva ostatních vlastníka byli potřební pouze pro registrace, a další účast v provozu podniku nevykazovali. V roce 1993 MMM emitovala prvních 991 tisíc akcii v hodnotě 1 tis. RUB (cca 32 USD) a následně zavedl dvoustranné kotace. To způsobilo rychlý nárůst objemu prodeje, protože akcie se obchodovaly na principu „Dnes je vždy dražší než včera“. Po celém státě se otevřely pobočky, byla založená i vlastní banka MMM, mnohé fyzické a právnické osoby držely své úspory v akciích společnosti. Popularita Mavrodi a jeho organizace narůstala denně, především kvůli aktivní propagaci v mediích, na niž provozovatel kladl velký důraz. Následně, společnost chtěla uskutečnit další emise ve množství 1 mld. akcií, avšak nedostala povolení od Ministerstva financí, proto emitovala ještě 991 tis. akcií. Aby se vyhnul nepovolení k emisi, Mavrodi se rozhodl vydat „MMM kupony“, které formálně nebyly cennými papíry, ale představovaly jednu setinu části z hodnoty akcií. To se zdálo výhodné pro vkladatele, neboť ceny akcií byly již velmi vysoké oproti původní výše. Ale jejích největším plusem bylo to, že se na ně nevztahoval zákon. Kupóny měly podobu obyčejné sovětské bankovky, ovlivňovalo to i psychologii Rusů, kteří věřili v důvěryhodnost a stabilnost rublu. Jediným rozdílem byl portrét Mavrodi namísto Lenina. V 90. letech existoval zákon, který zakazoval prvotní
32
prodej akcií za jinou cenu než nominální, tzv. emitent nemohl sám měnit cenu svých akcií. Nicméně Mavrodi se vyhnul i tomu, na začátek prodával akcie třem jiným společnostem, jejichž byl vlastníkem. A teprve tehdy, cenné papíry byly obchodovány na burze a Mavrodi navyšoval kurz dvakrát za týden.32 V srpnu roku 199432: 15 milionů investorů Narůst cen akcií o 127% oproti původní výši MMM kontroluje jednu třetinu státního rozpočtu Denní příjem společnosti činí 50 mil. USD (jenom z Moskvy) V létě se v mediích aktivně šířila anti-propagační kampaň ze strany státu a regulatorních orgánů, což způsobilo brzký spad cen akcií do původní výše a zastavení výplat účastníkům struktury. V důsledku, 5O lidí spáchalo sebevraždu a celková ztráta dosáhla cca 100 mil. USD.33 V 90. letech se legislativa Ruska nacházela ještě v horším stavu než dnes, aby bylo možně aspoň nějakým způsobem zastavit fungování toho modelu. Proto byl Mavrodi zatčen v srpnu jenom na základě obvinění neplacení daní, i když daň z příjmu se vztahuje jenom na legální činnost, což nelze říct o MMM. Mavrodi po nástupu do vezení oznámil svůj zájem kandidovat do poslanecké sněmovny. Tak využil poslaneckou imunitu a byl propuštěn z vězení, v roce 1995 Státní duma konečně zrušila jeho imunitu, a jak se předpokládalo, Mavrodi utekl do zahraničí. Ve skutečnosti se skrýval v bytě v centru Moskvy a zabýval se založením nového projektu – virtuální burzy Stock Generation.34 Lidé se nepoučili z krachu první MMM a pokračovali v investování do jiných podobných společností. Úspěch pyramidy Mavrodiho vyvolal vznik dalších 1700 finančních pyramid. Největší z nich jsou Hoper Invest s 4 miliony vkladatelů, Ruský
32
ПИВОВАРОВ, Алексей. Где деньги МММ?. In: [online]. 6.02.2011 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://alexeypivovarov.ru/gde-dengi-mmm/ 33
МАВРОДИ, Сергей. В 2012 г. Количество вкладчиков "МММ-2011" превысит миллион. In: Обещания [online]. 10.1.2011 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.obeschania.ru/documents/promises/v-2012-g-kolichestvo-vkladchikov-mmm-2011-prevysitmillion 34 КРЕЧЕТНИКОВ, Артем. "МММ", или На всякого мудреца довольно простоты. Русская служба [online]. 27.07.2009 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/russian/russia/2009/07/090723_mmm_crash.shtml
33
dům Selenga (2,4 miliony vkladatelů), AVVA (50 mil. USD investovaných prostředků) a Vlastelina (120 mil. USD investic).32 Finanční pyramida z roku 1994 představovala základní Ponziho schéma, avšak Mavrodi využil své předešlé zkušenosti s budováním pyramidy a modifikoval původní model do klasické pyramidové hry. Hlavním rozdílem byla informovanost klientů o tom, že investují do finanční pyramidy. Oběťmi nového letadla Stock Generation se stali 275 tis. lidí z USA, Velké Británie a pobaltských států. V roce 2003 Mavrodi byl zatčen po druhé, následně byl obviněn v podvodu a odsouzen na 4 roky a 6 měsíců vězení.35 MMM-2011 Svůj následující projekt MMM-2011 Mavrodi otevřel v lednu 2011, který byl založen v podobě klasického modelu. Zakladatel na to upozorňoval ihned na titulní stránce svého webu a varoval potenciální klienty o riziku ztráty vložených prostředků. MMM-2011, jak se uvádí na jeho internetových stránkách, představuje „mezinárodní fond vzájemné pomoci, ve kterém lidé ze všech států prostřednictvím internetu, a to bez jakýchkoli závazků a podmínek, sdílejí navzájem své prostředky“. Veškeré vložené peníze do pyramidy se nacházejí na vlastních účtech účastníků, kteří se dělí do 5 skupin. Řádní členové tvoří „desítky“ (skupina muže zahrnovat do 100 investorů), každá taková jednotka je pod kontrolou člověka - „desitnika“. On se zabývá registrací nových klientů a finančními toky uvnitř skupiny. Další patro pyramidy zahrnují „desitky“ a tvoří „stovky“ atd. Hlavní měnou v tomto projektu jsou virtuální peníze - „MAVRO“, které se liší podle měny (lze uskutečnit vklad v dolarech nebo v rublech). Mavrodi nabízel předpokládané 20% měsíční zhodnocení „MAVRO“ a 30% pro důchodce a invalidy. Mechanismus funguje tak, že klient investuje do projektu prostředky a muže vybrat měnu a produkt. Po sjednané době nahlásí, že potřebuje již zhodnocené prostředky a ostatní investoři „pomohou“ jemu tím, že se na tom podílí v rovné míře a převedou potřebnou částku ze svých účtů. Pokud částka je poměrně nízká, výplata je čerpaná
35
История МММ. [online]. [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.rb.ru/inform/39267.html
34
z účtů členů „desitky“. V případě, že prostředků „desitky“ nestačí, provozovatel tyhle skupiny se obrací za pomoci na „stovku“.36 Mavrodi rozlišuje vklady na depozitní a obyčejné. Obyčejný vklad má 20% měsíční zhodnocení a můžete požádat o „pomoc“, neboli prodat MAVRO, kdykoliv. Depozitní vklad má větší sazbu – od 30% za měsíc v závislosti na délce vkladu. Avšak požadovat peníze zpátky můžete minimálně po uplynutí sjednané doby investice. Přičemž pokud prodáte MAVRO dříve než sjednaná doba, ale minimálně měsíc po investování, stejně je dostanete navýšené o 20%. Dvakrát za týden se vyhlašují ceny nákupu a prodeje, nejenom současné, ale i budoucí (na rok dopředu), které zase Mavrodi stanoví sám.37 Tabulka 1 Sazby zhodnocení MAVRO dle typu vkladu
Měsíční zhodnocení Cílová doba investice 20%
Obyčejný vklad, peníze lze odebrat kdykoliv
30%
3 měsíční depozitní vklad
40%
6 měsíční depozitní vklad
50%
Roční depozitní vklad
Zdroj: PROSTOBANKA.UA, 2011; vlastní úprava
V únoru 2011 Federální antimonopolní služba (ФАС России) přiznala MMM-2011 za pyramidovou hru, nicméně k prosazení žádných opatření nedošlo.38 Prokázat trestní čin podvodu v případě MMM-2011 bylo nemožné, protože neexistoval fakt krádeže vložených prostředků, investoři sami rozhodovali o provedených transakcích. Nelze také stíhat finanční pyramidu za neplacení daní, protože daň se nevztahuje na prostředky, které fyzická osoba dostala jako dar, tzv. v daném případě jde o pomoc ze strany jiného investora. V červnu 2012 byla zveřejněna informace o uzavření MMM2011 a část vložených prostředků bylo vraceno investorům. Po uplynutí víc než jednoho roku po uzavření projektu, není známá informace ohledně počtu účastníků pyramidy. Na oficiálních stránkách uvedený počet investorů dosahoval víc než 25 mil., ale 36
КОТЕВИЧ, Василий. Внутри пирамиды: как мы вкладывали деньги в "МММ-2011" и выводили их. [online]. 17.10.2011 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.prostobank.ua/finansovyy_gid/byudzhet/stati/vnutri_piramidy_kak_my_vkladyvali_dengi_v_ mmm_2011_i_vyvodili_ih_prodolzhenie 37 МММ СЕРГЕЙ МАВРОДИ. MMM: Международная касса взаимопомощи [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://sergey-mavrodi.com/ 38 Новости ФАС России. In: Федеральная антимонопольная служба [online]. 2011, 4.02.2011 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://fas.gov.ru/fas-news/fas-news_31449.html
35
pravděpodobně, že tyto čísla jsou taky součástí reklamy a nejsou opodstatněná. Zatímco regulatorní organy se snažily postihnout MMM-2011, Mavrodi se vyhýbal obviněním a založil novou MMM-2012.39 MMM-2012 MMM-2012 byla reprezentovaná jako pokračování MMM-2011, hlavně z důvodu nevyplacených zisků a vkladů po krachu minulé struktury. Při jejím založení Mavrodi oznámil, že 10% z vložených peněz budou použity k výplatám předešlých dluhů. Předpokládalo se, že systém fungování MMM-2012 obecně bude opakovat minulý model s výjimkou některých změn, které by měli projekt jenom zdokonalit. Avšak 20. ledna 2013 Mavrodi ve svém týdenním videu zveřejnil novou koncepci, která spočívá v rozdělení pyramidy do malých autonomních struktur, které jsou v podstatě podobné HYIP. Odpovědnost za výplaty starých dluhů nové struktury nést nebudou.40 Pravděpodobně to lze považovat za začátek konce fungování MMM. Lze poznamenat i to, že do nových struktur se většinou registrovali účastníci předešlých projektů Mavrodiho v naději, že se jim vrátí jejich prostředky. A v souvislosti s novým zákonem o finančních pyramidách, v Rusku se očekávají výrazné změny ve „zdraví“ finančního trhu a hlavně finále boje proti pyramidám Mavrodiho.
3.2 Herbalife Společnosti Herbalife byla založena v roce 1980 na bázi MLM v Los Angeles. Její posláním je měnit život lidi prostřednictvím nejlepších obchodních příležitostí při přímém prodeji a poskytování nejlepších doplňků stravování a řízení hmotnosti těla. Své služby poskytuje pomocí obchodní sítě z 3 milionů distributorů v 84 státech světa. Herbalife není typickou obchodní společností, její hrubá marže v roce 2012 činila cca 82%, což je dvojnásobkem hrubé marži průměrného výrobního podniku. Na dolním
39
История МММ [online]. 2011 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://mmmhistory.com/istoriya-mmm МАВРОДИ, Сергей. Воскресное обращение Сергея Мавроди. In: [online]. 20.01.2013 [cit. 201305-21]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=CTzxNs9P_cs 40
36
grafu je vidět úspěšný růst tržeb Herbalife od založení až do současnosti (údaje jsou uvedený v mil. USD).41 Graf 1 Vývoj tržeb Herbalife 1980-2011
Vývoj tržeb Herbalife 5000 4000 3000 2000 1000 0 1980 1984 1992 1994 1996 1999 2000 2002 2004 2005 2006 2008 2010 2011
Zdroj: Herbalife International of America, 2013; vlastní úprava.
V roce 2011, po sedmi letech zkoumání marketingového planu společnosti, belgický soud stanovil, že Herbalife je pyramidová hra. Důvodem zahájení řízení posloužila skupinová žaloba od neziskové organizace pro ochranu spotřebitelů. Dříve na společnost byla podaná stížnost v Kanadě a USA, kde Herbalife začínala svůj rozvoj.42 V roce 2013 investiční poradenská společnost PERSHING SQUARE CAPITAL MANAGEMENT,
L.P.
provedla
nezávislé
zkoumání
legitimnosti
Herbalife.
Vysvětlení, proč Herbalife je pyramidové schéma, firma konstruovala na několika klíčových důkazech, které můžeme najit ve výročních zprávách firmy, informacích na internetových stránkách a dalších zdrojích. Hlavním důvodem je ten fakt, že příjmy distributorů z přilákání nových účastníků do společnosti jsou desetkrát větší, než z přímého prodeje jejich produkce. Tak firma nadhodnocuje i své tržby, které jsou s největší pravděpodobností dosaženy díky přilákaní nových účastníků. Přičemž Herbalife říká, že je jak produktovým tak i podnikem, poskytujícím obchodní 41
HERBALIFE INTERNATIONAL OF AMERICA, Inc. [online]. USA, 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://company.herbalife.com/ 42 A European Court Rules: “Herbalife Is an Illegal Pyramid Scheme”. In: Pyramid SchemeAlert [online]. Jan 5, 2012 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://pyramidschemealert.org/a-european-court-rulesherbalife-is-an-illegal-pyramid-scheme/
37
příležitosti. Ale víc než 90% odměn prodejců představuje provize z náboru. Z tohoto důvodu distributoři jsou víc motivovaní k hledání nových členů, než k prodeji veřejnosti. 43 Dalším důvodem je příliš nadhodnocená cena produktů. Podívejme se čím to muže být vyvoláno: 1. Jak je uvedeno ve výroční zprávě Herbalife za rok 2005, firma se obecně nezaměřuje na reklamu a propagaci určitého produktu anebo značky, její úspěch je dosažen především díky vysoké úrovni zapojení a udržení svých distributorů.44 Přičemž propagace Herbalife v mediích je zaměřená spíše na značku, ne na její produkce. 2. Co se tyká nákladů na výzkum a vývoj, zase lze okomentovat situace frází z výroční zprávy za rok 2011: „Pro všechna vykazována období, náklady na výzkum a vývoj nebyly významné“ (volně přeloženo).45 3. Lze také poznamenat i vysokou konkurenci v oblasti doplňků stravování, což obecně vede ke snížení cen produkce. Navíc na rozdíl od jiných společností působících v oblasti zdravotní peče, Herbalife má jenom jeden patent. Pro srovnání, největší firmy v odvětví jako Kellogg’s vlastní 228 patentů, Mead Johnson Nutrition – 49, NBTY – 21 patentů.43 Z výše uvedených bodů lze odvodit, že nadhodnocenost produkce Herbalife není vyvolána vysokými náklady na reklamu ani na výzkum a vývoj, ani nízkou konkurenci v odvětví. Schéma níže ukazuje obchodní síť distributorů, která je postavena na principu: čím je vyšší patro distributorů, tím je vyšší cena produktu. Tak distributoři na prvních úrovních nakupují produkty se slevou do 50% a konečná obchodní cena zahrnuje v sobě odměny všech předešlých prodejců. To také znamená, že s rostoucím počtem nově registrovaných členů, roste i odměna stávajících účastníků.
43
PERSHING SQUARE CAPITAL MANAGEMENT, L.P. “Who Wants to be a Millionaire?”: A Short Thesis on Herbalife, Ltd. (NYSE: HLF). 2013. Dostupné z: http://factsaboutherbalife.com/wpcontent/uploads/2013/04/HLF-Presentation-Exec-Summary-final_4_9_13.pdf 44 HERBALIFE LTD. ANNUAL REPORT UNDER SECTION 13 OR 15(d) OF THE SECURITIES EXCHANGE ACT OF 1934. In: [online]. 2005 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://files.shareholder.com/downloads/ABEA-48ZAJ9/2484394414x0x433488/6380E477-D1A6-4DF2AD81-8A8D927BA36D/2005.pdf 45 HERBALIFE, LTD. Herbalife Annual Report 2011. In: [online]. 2011 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://files.shareholder.com/downloads/ABEA-48ZAJ9/2484394414x0x552952/F5D1B5D4-5FC2-48BC9D05-8A226B345DBF/2011_AR.pdf
38
Obrázek 4 Schéma obchodování uvnitř sítě distributorů Herbalife Zdroj: „Who wants to be a Millioneire?“, str. 180, PERSHING SQUARE CAPITAL MANAGEMENT, L.P. 2013.
Společnost klade velký důraz na motivace svých zaměstnanců. Ve svých pravidelných prezentacích používá fráze jako: „být svým vlastním šéfem“, „pracovat z domova“, aby dosáhli „finanční svobody“. Publikované Herbalife časopisy jsou plné svědectví úspěšných distributorů o rychlé cestě k úspěchu a bohatství.46 Tyto informace vedou k domnívání potenciálních prodejců, že podobné výsledky jsou vůbec možné. Pod náklady distributora pro zahájení činnosti spadá vstupní poplatek cca 30-120$, poplatek za potřebný inventář, za registraci na internetových stránkách a další měsíční poplatky atd. S ohledem na všechny výdaje člena obchodní sítě Herbalife, ve skutečnosti většina distributorů je ve ztrátě ihned na začátku.47 Pokud porovnáme základní prvky pyramidových schémat (viz kapitola 1.4.1) a Herbalife, dojdeme k závěru, že tato společnost je pravděpodobnější pyramida než legitimní MLM. Avšak firma je na trhu už 33 let a působí i na mezinárodní úrovni. 46
PERSHING SQUARE CAPITAL MANAGEMENT, L.P. Http://factsaboutherbalife.com/wpcontent/uploads/2013/01/Who-wants-to-be-a-Millionaire.pdf. 2013. Dostupné z: http://factsaboutherbalife.com/wp-content/uploads/2013/01/Who-wants-to-be-a-Millionaire.pdf 47 MITCHEL, Richard. Herbalife Unsuccessful Stories - 2004/2005. In: [online]. 03.2005 [cit. 2013-0522]. Dostupné z: http://www.cockeyed.com/workfromhome/epilogue/unsuccessful/unsuccessful2005_2.html
39
Podle mého názoru na začátku svého rozvoje určitě fungovala jako zdravý podnik, je otázkou kdy jím přestala být a co to způsobilo. Nicméně nelze odhadnout důsledky případného pádu Herbalife, který podle většiny názorů se očekává v nejbližší době. Ovšem i přes rozhodnutí belgického soudu, toto téma je pořad diskutováno a americká FTC zatím nechává otázku legitimnosti společností otevřenou.
3.3 Porovnání finančních pyramid Herbalife a MMM Jak již bylo zmíněno, MMM a Herbalife, i když jsou obě dvě finanční pyramidy, reprezentuji různé modely. MMM od roku 1994 byla založena jako finančně zdravý podnik, který se zabýval obchodováním s výpočetní technikou ze zahraničí, avšak postupně se transformoval do Ponziho schématu. MMM-2011 a další jsou zlepšenými verzemi a představují klasickou pyramidovou hrou bez maskování své nelegálnosti. Oproti tomu Herbalife se snaží skrýt svou strukturu a používá k tomu produkce z oblasti zdravotnictví, aby vypadala jako legální podnik, fungující na základě přímého prodeje. Jednou z hlavních příčin „pyramidálnosti“ organizace je slibovaná nadprůměrná výnosnost. Tak všechny projekty Mavrodiho využívají k přilákání nových členů nabídku víc než 20% výnosů z investic. Herbalife je zaměřen na své distributory, vzbuzuje jejich naději na splnění snů a „finanční svobodu“ prostřednictvím množství „příběhů úspěchu a rychlého zbohatnutí“. Co se tyká reklamy finančních pyramid, v tomto bodě víc vyniká MMM od roku 1994, která byla propagovaná zvlášť agresivně. Současná MMM této oblasti nevěnuje tak velkou pozornost. Jedinou výjimku lze poznamenat zájem Mavrodiho o politiku, v roce 2012 byla založená politická strana MMM.48 Podle výročních zprav, Herbalife obecně se nezaměřuje na reklamu, což se potvrzuje i ve skutečnosti. Žádná MMM neměla vstupní poplatky během svého fungování, jde pouze o vklad, který bude během času „zhodnocovat“. Herbalife oproti tomu má relativně vysoké náklady na registrace, i když maskuje svou činnost pod MLM, kde vstupní poplatek je nízký nebo vůbec žádný.
48
МММ-2012. Партия МММ [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://mmm-ua.info/
40
Dalším důležitým bodem porovnání je proces přidělení odměn. Prostředky vložené novými členy, slouží k vyplacení provizi stávajícím investorům nebo tím, kdo se nachází na vyšších úrovních struktury. Zde obě finanční pyramidy jsou identické, neboli to je základní důkaz jejich nelegálnosti. Příjmy, jak Herbalife tak i MMM, jsou především založeny na náboru dalších účastníků. Ještě jednou shodou plynoucí z předešlé vlastnosti je to, že poslední úrovně těchto finančních jednotek se vždy nacházejí ve ztrátě, stejně jako v jakékoliv jiné investiční pyramidě. Podle průzkumu PERSHING SQUARE CAPITAL MANAGEMENT, L.P., v Herbalife poslední dvě patra distributorů (Inactive Sales Leaders a Non-Sales Leaders) tvoří téměř 93% ze všech zapojených účastníků a dostávají nulový zisk.49 V případě MMM, nejsou zatím známé informace o počtu investorů, se nacházejících ve ztrátě během fungování organizace. Avšak po krachu MMM-1994 víc než 40 tis. osob přišlo o své prostředky, dle neoficiální informace jejích počet je stokrát vetší.50 Protože v případě MMM od roku 2011 Mavrodi upozorňuje potenciální investory o skutečné podobě organizace a o případném riziku ztráty, nepotřebuje žádné prostředky k maskování. Ale Herbalife využívá produkt, aby se úspěšné vyhýbala zákonům. A dle již zmíněných prvků pyramidového programu (viz kapitola 1.4.1), její výrobky mají neopodstatněně nadhodnocenou cenu. Poslední shodnou charakteristikou obou společností, jako i finanční pyramidy obecně, lze uvést jejich zaměřenost na určitou skupinu obyvatelstva, která je nejvíce zranitelná podvodníkům. To jsou lidé, kteří se pravděpodobně nikdy nesetkávali s investicemi nebo vůbec se neorientují ve finančním světě a nechají se snadno zmanipulovat. Do této skupiny patří nezaměstnaní, důchodci, invalidé, osoby s nízkými příjmy, atd. Konečným výsledkem jejich účasti v jakékoliv poďobe pyramidových her je ztráta všech úspor a vstup za hranice chudoby.
49
PERSHING SQUARE CAPITAL MANAGEMENT, L.P. Http://factsaboutherbalife.com/wpcontent/uploads/2013/01/Who-wants-to-be-a-Millionaire.pdf. 2013. Dostupné z: http://factsaboutherbalife.com/wp-content/uploads/2013/01/Who-wants-to-be-a-Millionaire.pdf 50 МАВРОДИ, Сергей. В 2012 г. Количество вкладчиков "МММ-2011" превысит миллион. In: Обещания [online]. 10.1.2011 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.obeschania.ru/documents/promises/v-2012-g-kolichestvo-vkladchikov-mmm-2011-prevysitmillion
41
Závěr Cílem této bakalářské práce byly pochopení a rozbor vnitřního procesu fungování investičních pyramid, analyzovat jejich dopad na ekonomický a veřejný sektor státu a využít k tomu příklady společností, současně fungujících na pyramidálním principu. V návaznosti byl vysvětlen dnešní stav legislativy proti finančním pyramidám v České republice, Spojených státech a Rusku, kde se očekávají nové zákony upravující danou problematiku. Podle mého subjektivního názoru, cíle, vymezené v této práci, byly splněny a jsem došla k následujícím závěrům. Jakékoliv pyramidové programy a jejich variace způsobí ztráty vložených prostředků a odliv investic z reálného sektoru ekonomiky. Lze říct, že představují podobu „černé díry“ pro finanční trh v daném statě. Největších příjmů v této hře dosahuje samozřejmě provozovatel struktury. Avšak reálné zisky dostávají i investoři, kteří se zaregistrovali na ranních etapách vývoje. V tomto bodě hodně záleží na modelu finanční pyramidy. Neboli pokud jde o maskovanou pyramidovou hru, jako Herbalife, účastníci si neuvědomují skutečnou povahu společnosti. Když ale mluvíme o klasickém schématu MMM-2011, investoři jsou podrobně obeznámeni o „pyramidálnosti“ a případném riziku ztráty. Proto projekty Mavrodiho stále lákají své oběti, každý účastník si myslí, že se nachází právě na prvních úrovních, kde je možné dosažení zisku. Pyramidová schémata vyvolávají znepokojení ve všech zemích, ale především v těch, které mají méně rozvinutý regulační rámec. To potvrzují albánské pyramidové hry, které způsobily obrovský propad v ekonomice státu, a projekty Mavrodiho, fungující i na mezinárodní úrovni. Nicméně tyto nelegální finanční jednotky můžeme najít i ve vyspělých zemích jako USA. Příkladem tomu slouží Herbalife, která je na trhu už 33 roky, a není doposud stíhaná zákonem a společnost Amway. Bohužel, ve většině případů pyramidových schémat, stát nechává otázku legitimnosti vybraných organizací otevřenou a nepřijímá žádné opatření v boji proti ní. Z toho důvodu k odhalení „pyramid“ dochází jenom po uskutečnění jejích krachu. Hlavním poučením ze všech předešlých finančních pyramid je to, že je třeba přijmout opatření v počátečních fázích jejích vývoje. V opačném případě regulatorní orgány nejsou schopné se bránit pyramidovým hrám, rychle se rozrůstajícím v geometrické řadě. Nicméně důležitějším opatřením v boji proti těmto nelegálním praktikám je
42
informovanost a pozornost ze strany investorů. V současné době vznikají různé sdružení a nezávislé organizace, cílem kterých je sledování a odhalení investičních pyramid. A podle mého názoru podobné jednotky přispívají mnohem víc než regulatorní orgány států, proto musí působit i nadnárodně.
43
Seznam použitých zdrojů 1. A European Court Rules: “Herbalife Is an Illegal Pyramid Scheme”. In: Pyramid Scheme Alert [online]. Jan 5, 2012 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://pyramidschemealert.org/a-european-court-rules-herbalife-is-an-illegalpyramid-scheme/ 2. BALLEK, Miroslav. Internetové investiční aplikace (Hyip). Praha, 2011. Dostupné z: http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/76770.pdf. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí prácePhDr. Jan Machytka. 3. BOCCO, Diana. What is a Matrix Scheme?. In: WiseGEEK [online]. [cit. 201305-08]. Dostupné z: http://www.wisegeek.com/what-is-a-matrix-scheme.htm#didyou-know 4. DARBY, Mary. In Ponzi We Trust. Smithsonian magazine [online]. 1998, s. 5, 24.10.2009 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.smithsonianmag.com/people-places/In-Ponzi-WeTrust.html?c=y&page=4 5. GEHRINGER, Edward. Chain Letters. In: Ethics in Computing [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://ethics.csc.ncsu.edu/speech/chain/study.php 6. HERBALIFE INTERNATIONAL OF AMERICA, Inc. [online]. USA, 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://company.herbalife.com/ 7. HERBALIFE LTD. ANNUAL REPORT UNDER SECTION 13 OR 15(d) OF THE SECURITIES EXCHANGE ACT OF 1934. In: [online]. 2005 [cit. 2013-0522]. Dostupné z: http://files.shareholder.com/downloads/ABEA48ZAJ9/2484394414x0x433488/6380E477-D1A6-4DF2-AD818A8D927BA36D/2005.pdf 8. HERBALIFE, LTD. Herbalife Annual Report 2011. In: [online]. 2011 [cit. 201305-22]. Dostupné z: http://files.shareholder.com/downloads/ABEA48ZAJ9/2484394414x0x552952/F5D1B5D4-5FC2-48BC-9D058A226B345DBF/2011_AR.pdf 9. Illegal Pyramid Schemes / Recruitment Scams. In: Crimes of Persuasion [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.crimes-ofpersuasion.com/Crimes/Delivered/pyramids.htm
44
10. Is Network Marketing a Pyramid Scheme?. In: [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.network-marketing-business-school.com/pyramidscheme.html 11. JARVIS, Chris. INTERNATIONAL MONETARY FUND. The rise and fall of pyramid scheme in Albania. International Monetary Fund, 1999. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/wp/1999/wp9998.pdf 12. M/M/1 Queueing System. In: [online]. [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.eventhelix.com/RealtimeMantra/CongestionControl/m_m_1_queue.ht m#.UX2C56Lt_7E 13. MITCHEL, Richard. Herbalife Unsuccessful Stories - 2004/2005. In: [online]. 03.2005 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.cockeyed.com/workfromhome/epilogue/unsuccessful/unsuccessful200 5_2.html 14. MOLNÁROVÁ, Gabriela. MOŽNOSTI POSTIHU PONZI SCHÉMAT A KLASICKÝCH PYRAMIDOVÝCH HER. [online]. 30.7.2002 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/moznosti-postihu-ponzi-schemat-aklasickych-pyramidovych-her-17866.html 15. MOLNÁROVÁ, Gabriela. Možnosti postihu Ponzi schémat a klasickýchpyramidových her. Epravo [online]. 30.7.2002 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/moznosti-postihu-ponzi-schemat-aklasickych-pyramidovych-her-17866.html 16. Multilevel Marketing. In: Bureau of consumer protection: Business Center [online]. November 2012 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://business.ftc.gov/documents/inv08-bottom-line-about-multi-level-marketingplans 17. PERSHING SQUARE CAPITAL MANAGEMENT, L.P. Http://factsaboutherbalife.com/wp-content/uploads/2013/01/Who-wants-tobe-a-Millionaire.pdf. 2013. Dostupné z: http://factsaboutherbalife.com/wpcontent/uploads/2013/01/Who-wants-to-be-a-Millionaire.pdf 18. Ponzi Schemes – Frequently Asked Questions. U.S.Securities and Exchange Commission[online]. [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://www.sec.gov/answers/ponzi.html 19. Pyramid scheme. Contacts for Justice and District Attorneys [online]. [cit. 201206-11]. Dostupné z: http://doju.tripod.com/laws/Pyramid_scheme.html
45
20. Pyramid Schemes. Department of consumer protection [online]. 10/12/2012 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.ct.gov/dcp/cwp/view.asp?a=1629&q=512420 21. R., Marc. Before Ponzi, there was William F. Miller. American History Scandals, Corruption, and Tales of Deceipt [online]. 31.03.2009 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://historyscancor.blogspot.cz/2009/03/before-ponzi-there-waswilliam-f-miller.html 22. Ruská Federace. Статья 159.4. Мошенничество в сфере предпринимательской д. In: Уголовный кодекс. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_zakon/cast2h9.aspx 23. SPILKA, Jan. Multilevel - cesta k bohatstvíči do pekel?. [online]. s. 1, 26. 9. 2006 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/multilevel-cesta-kbohatstvi-ci-do-pekel/ 24. The Mathematics of a Pyramid Scheme – The Scam Explained. [online]. 2012 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.mathmotivation.com/money/pyramidscheme.html 25. USA. 18 USC § 1030 - Fraud and related activity in connection with computers. In: United States Code. Dostupné z: http://www.law.cornell.edu/uscode/text/18/1030 26. USA. 18 USC § 1302 - Mailing lottery tickets or related matter. In: United States Code. Dostupné z: http://www.law.cornell.edu/uscode/text/18/1302 27. USA. 18 USC § 1343 - Fraud by wire, radio, or television. In: United States Code. Dostupné z: http://www.law.cornell.edu/uscode/text/18/1343 28. VALENTINE, Debra. PYRAMID SCHEMES. In: Federal Trade Commission [online]. Washington, 1998 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.ftc.gov/speeches/other/dvimf16.shtm 29. VALENTINE, Debra. PYRAMID SCHEMES. In: Federal Trade Commission [online]. Washington, 1998 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.ftc.gov/speeches/other/dvimf16.shtm 30. VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007, 703 s. ISBN 978-80-7357-297-6. 31. Власть возьмется за финансовые пирамиды и других участников рынка. МИНФИН [online]. 17.02.2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://minfin.com.ua/2013/02/17/720587/
46
32. За финансовые пирамиды введут уголовную ответственность [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.kodeks.ru/actual_874.html 33. Закон о финансовых пирамидах [online]. 14.04.2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=pT_8TFT-cJE 34. История МММ [online]. 2011 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://mmmhistory.com/istoriya-mmm 35. История МММ. [online]. [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.rb.ru/inform/39267.html 36. КОТЕВИЧ, Василий. Внутри пирамиды: как мы вкладывали деньги в "МММ-2011" и выводили их. [online]. 17.10.2011 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.prostobank.ua/finansovyy_gid/byudzhet/stati/vnutri_piramidy_kak_m y_vkladyvali_dengi_v_mmm_2011_i_vyvodili_ih_prodolzhenie 37. КРЕЧЕТНИКОВ, Артем. "МММ", или На всякого мудреца довольно простоты. Русская служба [online]. 27.07.2009 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/russian/russia/2009/07/090723_mmm_crash.shtml 38. МАВРОДИ, Сергей. В 2012 г. количество вкладчиков "МММ-2011" превысит миллион. In: Обещания [online]. 10.1.2011 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.obeschania.ru/documents/promises/v-2012-gkolichestvo-vkladchikov-mmm-2011-prevysit-million 39. МАВРОДИ, Сергей. В 2012 г. Количество вкладчиков "МММ-2011" превысит миллион. In: Обещания [online]. 10.1.2011 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.obeschania.ru/documents/promises/v-2012-gkolichestvo-vkladchikov-mmm-2011-prevysit-million 40. МАВРОДИ, Сергей. Воскресное обращение Сергея Мавроди. In: [online]. 20.01.2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=CTzxNs9P_cs 41. МММ СЕРГЕЙ МАВРОДИ. MMM: Международная касса взаимопомощи [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://sergey-mavrodi.com/ 42. МММ-2012. Партия МММ [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://mmm-ua.info/ 43. На что обратить внимание, прежде чем отдать свои деньги. 2012. Dostupné z: http://www.fcsm.spb.ru/invest/2/6
47
44. Новости ФАС России. In: Федеральная антимонопольная служба [online]. 2011, 4.02.2011 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://fas.gov.ru/fas-news/fasnews_31449.html 45. Основные признаки финансовых пирамид. УК Арсагера [online]. 2011 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://arsagera.ru/kuda_i_kak_investirovat/investicionnye_opasnosti/osnovnye_pr iznaki_finansovyh_piramid/ 46. ПИВОВАРОВ, Алексей. Где деньги МММ?. In: [online]. 6.02.2011 [cit. 201305-21]. Dostupné z: http://alexeypivovarov.ru/gde-dengi-mmm/ 47. СЕРГЕЕВ, Михаил. Поле чудес в стране дураков. Независимая газета [online]. 25.03.2008 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.ng.ru/economics/2008-03-25/5_pyramids.html 48. Финансовая пирамида: Заработок прошлого. Businessman [online]. 2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.businessman.info/zarabotok_proshlogo/fpiramida.html
48
Seznam grafů, tabulek, vzorců a obrázků Obrázek 1 Pyramidový program. 8- Ball Model ............................................................ 13 Obrázek 2 Pyramidový program. Modifikovaný 8- Ball Model .................................... 14 Obrázek 3 Pyramidový program. 2- Up Systém. ............................................................ 15 Obrázek 4 Schéma obchodování uvnitř sítě distributorů Herbalife ................................ 39
Tabulka 1 Sazby zhodnocení MAVRO dle typu vkladu ................................................ 35
Graf 1 Vývoj tržeb Herbalife 1980-2011 ........................................................................ 37
Vzorec 1:Modifikovaný 8-ball model. Výpočet procenta investorů ve ztrátě. ............... 15 Vzorec 2: 2-Up Systém. Výpočet procenta investorů ve ztrátě. ..................................... 16
49
