Inventarizační průzkum obojživelníků a plazů na území PP Zásada pod školou
Zpracovala: Mgr. Alice Háková
říjen 2016
2
Místo průzkumu: kraj: Liberecký k.ú.: Zásada Objednatel:
Krajský úřad Libereckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství U Jezu 642/2a 461 01 Liberec
Zpracovatelka:
Mgr. Alice Háková Studenec 166 512 33 Studenec osoba autorizovaná k provádění posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění IČ: 88035310 Tel.: 737726287 e-mail:
[email protected]
Konzultace:
Mgr. Radomír Studený, Krajský úřad Libereckého kraje
………………….…….…………………..……………………… V Olomouci dne 27.10. 2016
3
OBSAH 1. Úvod a cíle průzkumu .................................................................................................... 5 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Metodika ........................................................................................................................ 5 Popis zájmového území ................................................................................................. 5 Výsledky a komentář ..................................................................................................... 7 Návrh opatření k podpoře výskytu obojživelníků a plazů .............................................. 12 Shrnutí a závěry .......................................................................................................... 12 Použitá literatura .......................................................................................................... 13
4
1. Úvod a cíle průzkumu Předložená zpráva shrnuje výsledky inventarizačního průzkumu plazů a obojživelníků na území přírodní památky Zásada pod školou. Terénní práce probíhaly od května do srpna 2016. Cíle průzkumu:
Inventarizace obojživelníků a plazů na území PP Zásada pod školou s odhadem početnosti zjištěných druhů.
Srovnání výsledků s údaji v nálezové databázi ochrany přírody (NDOP AOPK ČR).
Doporučení vhodných opatření k zachování, případně posílení jejich populací na území PP.
2. Metodika Metodický přístup k terénnímu průzkumu plazů vycházel z metodiky inventarizačních průzkumů AOPK ČR (Janáčková et Štorkanová 2005, Vlašín a Mikátová 2007, Fischer – Metodika provádění herpetologického průzkumu na území EVL a MZCHÚ, nedatováno). Průzkum obojživelníků byl proveden dle metodiky Metodika provádění batrachologického průzkumu v EVL a MZCHÚ (Fischer D. nedatováno). Při průzkumu plazů byla lokalita v průběhu období od května do srpna navštívena 4x. Průzkum obojživelníků probíhal od května do září, lokalita byla navštívena také 4x. Vzhledem k malé rozloze bylo zájmového území celé procházeno. Zjišťování přítomnosti jednotlivých druhů plazů bylo prováděno na základě přímého pozorování, prohledáváním potenciálních stanovišť (místa ke slunění, trofická stanoviště), dále se pozornost soustředila na různá přechodová stanoviště, okraje pramenné stružky, osluněné okraje plochy a lesní okraje v dolní části PP. Kromě přímého pozorování byly prohledávány potenciální úkryty (prostory pod kameny, padlými kmeny, prkny a igelity apod.). Na polních cestách lemujících severní a jižní okraj PP byly vyhledávány případně usmrcení jedinci. Obě komunikace jsou osluněné a patří k atraktivním pro výskyt plazů. Při průzkumu obojživelníků bylo také procházeno celé území PP, s důrazem na zjištění přítomnosti druhů v jejich preferovaných biotopech (okolí pramenné stružky, zavodnělé tůně apod.). K odchytu jedinců byla používána síťka. Početnost populací plazů i obojživelníků byla odhadnuta na základě sčítání jedinců během terénních šetřeních při celoplošném průzkumu.
3. Popis zájmového území Přírodní památka Zásada pod školou je vymezena v nivě bezejmenného přítoku Plchovského potoka, na okraji zastavěného území obce Zásada. Severní hranice území se nachází přibližně 100 m jižně od budovy základní školy. Niva vodního toku se nachází v úžlabině mezi intenzivně obhospodařovanými poli v nadmořské výšce cca 486-514 m n. m.
5
Území je volně přístupné, na jeho severním okraji vede cesta a na jižní hranici vede trasa naučné stezky K mokřadu Zásada. Na území PP Zásada pod školou se vyskytují mokřadní typy vegetace. Území je rozčleněno do dvou částí, mezi kterými je pás dřevinné vegetace. Ze severní a jižní strany je území PP ohraničeno cestami, na východní a západní straně se v horní části nacházejí pole. Na dolní část na východě navazuje vzrostlý pás lesa, na západě pole. Z travních biotopů v území nalezneme ovsíkové louky sv. Arrhenatherion, porosty vlhkomilné vegetace sv. Scirpetum, Filipendulion a Caricion rostratae. Přítomny jsou také náletové porosty mokřadních olšin a vrbin.
Obrázek 1: Vymezení zájmového území.
6
4. Výsledky a komentář Při terénním průzkumu byl zjištěn v zájmovém území výskyt 4 druhů plazů, které patří ke zvláště chráněným druhům naší fauny dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. V následující tabulce je uveden jejich seznam. Tabulka 1: Seznam zjištěných druhů plazů na území PP
Český název
ještěrka obecná ještěrka živorodá slepýš křehký užovka obojková
Odborný název
Lacerta agilis Zootoca vivipara Anguis fragilis Natrix natrix
Ohrožení dle vyhlášky 395/1992 Sb., v platném znění silně ohrožený silně ohrožený silně ohrožený ohrožený
Ohrožení dle Červeného seznamu obratlovců (Plesník et al. 2003) NT NT LC LC
Početnost
3 2 2 2
Poznámky:
Ohrožení dle Červeného seznamu obratlovců – NT (druh téměř ohrožený), VU (zranitelný), LC (málo dotčený)
Početnosti jsou vyjádřeny semikvantitativní stupnicí: 1 = 1 ks, 2 = 2 – 10 ks, 3 = desítky ks.
Obrázek 2: Zjištěný výskyt plazů v rámci PP Zásada pod školou. Místa výskytu u ještěrky obecné a ještěrky živorodé udávají lokalitu, kde byly pozorovány opakovaně.
7
Obrázek 3: Travní porosty v horní části PP Zásada pod školou, kde na vlhkých loukách a okrajích byla opětovně zastižena ještěrka obecná.
Obrázek 4: Porosty orobince s tůněmi ve střední části PP Zásada pod školou jsou biotopem užovky obojkové, skokana hnědého a ropuchy obecné.
8
Obrázek 5: Výslunné lesní okraje na jižním okraji PP Zásada pod školou jsou biotopem slepýše křehkého a ještěrky obecné. Komentář ke zjištěným druhům plazů: Ještěrka obecná – V ČR plošně rozšířený druh. V ČR ji nalezneme na okraji lesů, lesních mýtinách, křovinatých stráních, mezích, na březích řek a rybníků. Okrajově osidluje i mokřady v sousedství sušších biotopů. Často žije i synantropně. Jedná se o adaptabilní druh, který se může vyskytovat společně se všemi druhy našich plazů. Ještěrka obecná obývá především sušší nebo slabě vlhká slunečná místa, kde preferuje travinná a nižší bylinná společenstva s malou pokryvností vegetace, roztroušeně rostoucími dřevinami a hlubší vrstvou půdy (Mikátová, Vlašín, Zavadil 2001). Její výskyt je udáván dle nálezové databáze ochrany přírody (NDOP AOPK ČR 2016) i v sousedním Držkově. V širším okolí lokality např. v Krásné u Jablonce nad Nisou (Mikátová, Vlašín, Zavadil 2001). Výskyt byl zjištěn i severovýchodně od PP, na okraji přístupové cesty. Na území PP Zásada pod školou byla ještěrka obecná zjištěna opakovaně v travních porostech v horní části PP, na osluněných okrajích v centrální části a na výslunném lesním okraji v dolní části. Jedná se o nejpočetnější druh plaza v zájmovém území. Ještěrka živorodá – V ČR se druh vyskytuje poměrně souvisle. Je plošně rozšířena ve všech horských masivech, v okolí velkých řek může sestupovat až do nadmořských výšek cca 200 m n.m. Vyskytuje se ve vlhčích, obvykle zalesněných oblastech s vyšší nadmořskou výškou, obývá okraje a světliny listnatých i jehličnatých lesů. Vyskytuje se i na horských loukách, rašeliništích, na březích vodotečí i na silně podmáčených stanovištích (Mikátová, Vlašín, Zavadil 2001).
9
Její výskyt je udáván v širším okolí lokality např. na okraji obce Koberovy (Mikátová, Vlašín, Zavadil 2001). Ještěrka živorodá byla zjištěna přímým pozorováním v horní části PP a v centrální části PP. Slepýš křehký – V ČR se vyskytuje plošně. Jeho výskyt není omezen nadmořskou výškou. Jedná se o eurytopní druh, obývá nejrůznější stanoviště s určitou mírou zemní vlhkosti, bohatou vegetací a dostatkem potravy. Většinou žije v lesích a na jejich okrajích. Jeho výskyt je udáván v širším okolí lokality např. Železný Brod (Mikátová, Vlašín, Zavadil 2001). Slepýš byl zastižen na lesním okraji v dolní části PP. Užovka obojková - Jedná se o téměř plošně rozšířený, euryvalentní druh, který se vyskytuje od nížin do hor. Typickým biotopem užovky jsou vodní a mokřadní biotopy, obývá okolí tekoucích i stojatých vod. Její výskyt je udáván v širším okolí lokality např. Železný Brod (Mikátová, Vlašín, Zavadil 2001). Dospělý jedinec užovky byl zastižen v blízkosti populace vachty trojlisté v porostu orobince, kde je vybudována tůň. Limitujícím faktorem pro její výskyt na lokalitě je pravděpodobně nedostatek potravy. Na základě výsledků inventarizačního průzkumu je plošně nejrozšířenějším plazem na území PP ještěrka obecná, která obývá i navazující okolí lokality. Výskyt ještěrky živorodé a užovky obojkové je limitován na vlhké a mokřadní biotopy na území PP a navazující nivu pramenné stružky. Slepýš křehký obývá pravděpodobně i navazující lesní porosty, kde nachází dostatek vhodných úkrytů. Při průzkumu obojživelníků byly nalezeny dva druhy, skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo), ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., v platném znění. Tabulka 2: Seznam zjištěných druhů obojživelníků na území PP
Český název
ropucha obecná skokan hnědý
Odborný název
Ohrožení dle vyhlášky 395/1992 Sb., v platném znění
Bufo bufo Rana temporaria
ohrožený -
Ohrožení dle Červeného seznamu obratlovců (Plesník et al. 2003) NT NT
Početnost
2 3
Poznámky:
Ohrožení dle Červeného seznamu obratlovců – NT (druh téměř ohrožený), VU (zranitelný), LC (málo dotčený)
Početnosti jsou vyjádřeny semikvantitativní stupnicí: 1 = 1 ks, 2 = 2 – 10 ks, 3 = desítky ks.
10
Obrázek 6: Zjištěný výskyt obojživelníků v rámci PP Zásada pod školou. Komentář ke zjištěným druhům obojživelníků: Skokan hnědý – Na území ČR jde o plošně rozšířený, suchozemský druh žáby, který se vyskytuje od nížin do hor a stojaté vody využívá pouze krátce k rozmnožování. V území PP byly v mělké tůni s vachtou při severozápadním okraji PP odloveny nižší desítky pulců. V současnosti se jedná o jediné místo, kde bylo rozmnožování skokana v zájmovém území zjištěno. Jeden dospělec a subadult byli při průzkumu zaznamenáni v korytě potoka ve střední části PP. Ropucha obecná – Jedná se o plošně rozšířený, suchozemský druh žáby, který se vyskytuje od nížin do hor ve všech typech krajiny. Stojaté a mírně tekoucí vody využívá pouze krátce k rozmnožování. V území byli opakovaně pozorováni subadulní jedinci v mělké tůni s vachtou při severozápadním okraji PP. S hledem na přítomnost rybníků cca 500 m západně a východně od území PP, lze předpokládat, že se jedná o zde se migrující jedince. Na základě výsledků inventarizačního průzkumu byly nalezeny 2 relativně běžné a plošně rozšířené druhy žab nacházející v PP vhodné úkryty i potravní základnu. Skokan hnědý a ropucha obecná vzhledem k jejich schopnostem kolonizace různých biotopů a značném akčním rádiu kolonizují území převážně z okolí blízkých vodních ploch. V širším okolí lze předpokládat také výskyt čolka obecného a čolka horského a jejich možnou kolonizaci území za předpokladu vzniku vhodných ploch pro rozmnožování. Rozšíření těchto
11
druhů čolků v okolí není známa nejspíše z důvodu absence průzkumů okolních vodních nádrží.
5. Návrh opatření k podpoře výskytu obojživelníků a plazů V současné době je na území PP prováděno kosení travních porostů, dále byla provedena výsadba dřevinného pásu podél hranice PP a realizovány mělké tůně v centrální části PP. Pro výskyt plazů je nevhodné provádět v jarním období vypalování travních porostů. Většina travních porostů je na území PP Zásada pod školou kosena v srpnu – září. Okraje území, kde se nacházejí mladé výsadby listnatých stromů a keřů, byly do letošního roku mulčovány pokosenou hmotou, tudíž nekoseny. V roce 2016 byla pokosená hmota z území odstraněna, seč proběhla opět jednorázově. Jednorázová seč může negativně ovlivnit stav populací ještěrky obecné, i ještěrky živorodé, kdy nenacházejí vhodné úkryty a může docházet k přímému ohrožení mechanizací. S ohledem na pozdní termín kosení se toto může týkat i tohoročních jedinců. V souladu s předkládaným plánem péče, navrhujeme kosit travní porosty dvoufázově v červnu a září. Kosení bude probíhat mozaikovitě. Nepokosené plochy budou sloužit i jako úkryty pro ještěrky. Pro podporu stavu populací obojživelníků a užovky obojkové na lokalitě je žádoucí vybudovat větší tůně, které budou vhodné pro rozmnožování a podporu výskytu obojživelníků. Různá stádia obojživelníků jsou hlavní potravou užovek obojkových, zvýšením počtu obojživelníků dojde tedy i k podpoře populace užovky. Součástí navržených opatření v předkládaném plánu péče je proto i výstavba tůní. Pro výskyt slepýše křehkého není nutné přijímat žádná zvláštní opatření. K podpoře přítomnosti vhodných úkrytů pro ještěrku obecnou je možné instalovat na slunném okraji horní části PP, v blízkosti informační tabule, hromadu větších kamenů, která bude částečně zapuštěná pod zemí, do nezámrzné hloubky, kde ještěrky najdou vhodné úkryty i v době přezimování. K přezimování by mohla sloužit i navršená hromada pokosené hmoty instalovaná na okraji území PP nebo v jejím ochranném pásmu. Její umístění i následné nežádoucí vlivy (např. výluhy látek vznikajících při rozkladu organické hmoty) nesmí ohrozit předmět ochrany PP.
6. Shrnutí a závěry V rámci předkládaného inventarizačního průzkumu byly na území PP Zásada pod školou zjištěny 4 druhy plazů, ještěrka obecná, ještěrka živorodá, užovka obojková a slepýš křehký. Nejrozšířenějším plazem je ještěrka obecná. Dále byly v území zjištěny 2 druhy obojživelníků ropucha obecná a skokan hnědý. V kapitole 5 jsou navržena vhodná opatření ke zvýšení početnosti plazů i obojživelníků na lokalitě. V případě obojživelníků je vhodné vybudovat tůně různých parametrů. Vhodné je i vybudovat na slunném okraji kamennou hromadu jako vhodný úkryt pro ještěrku obecnou.
12
7. Použitá literatura Fischer D. (nedatováno): Metodika provádění herpetologického průzkumu v EVL A MZCHÚ. AOPK ČR ve spolupráci s Jihočeským krajem. Fischer D. (nedatováno): Metodika provádění batrachologického průzkumu v EVL A MZCHÚ. AOPK ČR ve spolupráci s Jihočeským krajem. Háková A., Klaudisová A., Sádlo J., [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA XII, 3/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. Mikátová B., Vlašín M., Zavadil V. (eds.) (2001): Atlas rozšíření plazů v ČR. AOPK ČR. Praha, Brno. Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1-184. Vlašín M., Mikátová B. (2007): Metodik sledování výskytu plazů v ČR. Metodika ČSOP č. 35. Brno. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Další zdroje: Nálezová databáze ochrany přírody, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2016 Mapový server AOPK ČR (http://mapy.nature.cz)
13
