04. Webová stránka, internetový portál – autorské právo, softwarové patenty © 2005 – 2006 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny.net
Upozornění Tento text je určen pouze pro studijní účely studentů magisterského studijního programu oboru právo na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, zejména předmětu Právo informačních technologií. Bez souhlasu autora nesmí být tento text veřejně šířen ani využit k jinému účelu, než je výše uvedeno.
Témata Autorská činnost, Webová stránka, Používání stránky – licenční smlouva, Internetový portál a nakládání s ním, Protiprávní úkony Softwarové patenty
Autorská činnost Jedna z mála činností, která je právem neregulována zvláštním předpisem Běžně není považována za podnikání Avšak taková argumentace není jedna jediná A podle mého názoru není správná.
Proč: Interpretace § 2/1 ObZ – odkaz na pojem podnikatele (podle § 2/2 ObZ) Běžná interpretace § 2/2 je taková, že autorská činnost není zahrnuta pod ani jedno písmeno, ale – je tomu tak skutečně? §2/2/c ObZ: Osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,
Důsledky? Různý charakter právního vztahu Odlišná odpovědnost za škodu Odlišný smluvní režim při vytváření autorských děl na zakázku
Webová stránka Autorské dílo - § 2 AZ (Z 121/2000 Sb.) "dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam". AZ uvádí příkladmo hlavní druhy autorských děl, mezi které zařazuje "dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické".
Počítačový program Autorské dílo je i počítačový program, a to za podmínky, že je původní ve smyslu vlastního tvůrčího výtvoru autora Na počítačové programy musíme proto uplatňovat odlišná hlediska než na jiná autorská díla, neboť např. program ve formátu html, který plní úlohu vstupního rozhraní pro tzv. "vyhledávač" na Internetu má své funkce a strukturu dány předem logikou věci a v závislosti na psychologii užívání stránky, po programové stránce se vnitřní strukturou nebude příliš lišit od jiných "vyhledávačů", neboť musí obsahovat stejné základní struktury podle příslušného programovacího jazyka, kterým je zde html.
Tvůrčí přínos? Tvůrčí přínos nemůže spočívat pouze v myšlence výběru díla, na kterém by bylo provedeno plagiátorství, zkopírování zdrojového textu a pozměnění jedné nepodstatné části díla (např. uvedení nového označení "původce a kontaktních údajů ve webových stránkách").
Mechanická transofrmace Stejně nemůže být za tvůrčí přínos považována pouhá mechanická transformace díla do jiného formátu - např. převedení hudebního díla vyjádřeného v digitálním formátu CDA do jiného formátu zápisu (např. digitální formát mp3), neboť ji nemůžeme považovat ani za zapracování díla do jiného díla (ať již ve formě sborníku nebo citace), ani za nové dílo ve smyslu vlastního tvůrčího vyjádření autora. Tato činnost nemůže být považovaná ani za překlad do jiného jazyka, neboť se u transformace jedná o činnost mechanickou, prováděnou opět výpočetní technikou podle předem stanoveného formátu převodu, a proto je zde tvůrčí prvek vyloučen.
Definice počítačového programu . AZ sám nedefinuje počítačový program, avšak můžeme jej charakterizovat jako cit. "soubor
příkazů a instrukcí použitých přímo nebo nepřímo v počítači. Příkazy a instrukce mohou být napsané anebo vyjádřené ve zdrojovém kódu nebo ve strojovém kódu."[1]
[1] Cit. Autorský zákon SR (zákon 383/1998 Z.z.), citováno podle Gregušová, D.: Počítačový program a právo, Univerzita Komenského Bratislava, 1999
Otázka zveřejnění díla "Při všech způsobech uveřejnění díla je z hlediska tohoto pojmu bezvýznamné, zda se tak stalo na objednávku, anebo z vlastního popudu autora (viz např. vydání díla vlastním nákladem autora aj.). Postačuje přitom jen sama možnost, aby se veřejnost s dílem, určeným podle autorovy vůle k uveřejnění, seznámila. Není také rozhodno, zda se veřejnost s takto určeným dílem seznámí hromadně [naráz více individuálně (jmenovitě) neurčených osob], anebo postupně."[1] [1] Cit.: Telec, I.: Komentář k autorskému zákonu § 10 (zákon 35/1965 Sb.), in ASPI: 19744 (LIT)
Otázka vydání díla "vydání díla", jímž se rozumí "zahájení oprávněného veřejného rozšiřování rozmnoženin díla". Literatura se k otázce vydání "webové stránky" nevyjadřuje - tento pojem má svůj tradiční význam spíše u děl literárních, fotografických apod., avšak svůj význam neztrácí ani pro webové stránky. Vydání webové stránka = den, kdy se s ní poprvé mohla veřejnost seznámit
Vznik ochrany díla Autorskoprávní ochrana vzniká "prvním vyjádřením díla v jakékoliv vnímatelné podobě" (§ 9 odst.1 AZ), tzn. např. dokončením webové stránky. Podle čl. 5 Bernské úmluvy[1] se autorskoprávní ochrana poskytuje ve všech ostatních státech smluvní unie založené Bernskou smlouvou v takovém rozsahu, v jakém domácí zákonodárství smluvních států poskytuje ochranu domácím autorům. [1] Plný název zní: Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886, doplněné v Paříži dne 4. května 1896, revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908, doplněné v Bernu dne 20. března 1914 a revidované v Římě dne 2. června 1928, v Bruselu dne 26. června 1948, ve Stockholmu dne 14. července 1967 a v Paříži dne 24. července 1971 - vyhlášená ve Sbírce zákonů jako Vyhláška Ministerstva zahraničních věcí 133/1980 Sb.
Území ochrany díla V této souvislosti se při úvahách o ochraně poskytované webovým stránkám a dalším počítačovým programům musíme vyrovnat s otázkou interpretace současnosti uveřejnění při umístění programu na síť Internet. Na tento problém můžeme pohlížet ze dvou pohledů - z pohledu formálního, kterým je umístění na trh na území smluvního státu, tedy např. do národní domény ".cz" nebo na server skutečně umístěný v některém státu, nebo pohledu materiálního, který akcentuje dostupnost díla na území více smluvních států.
Dílo a jeho název Chráněn je rovněž název díla, a to proti parazitování Chráněny jsou rovněž názvy postav Ochrana názvu postav je důležitá na Internetu z negativního hlediska. Vyhledávače pracují na principu prohledávání obsahu souborů "html" a katalogizaci nalezených údajů nebo klíčových slov. Z vývoje Internetu je známá praxe zneužívání jmen známých osobností (např. hereček, zpěvaček apod.) k přilákání pozornosti uživatelů na stránky, které se jinak danou osobností vůbec nezabývají popř. zabývají povrchně. Obdobná situace může nastat neoprávněným přilákáváním pozornosti uživatelů Internetu klamavým zadáním klíčových slov se jménem postavy autorského díla - např. "James Bond" nebo "007".[1] [1] Pozn. autora: Jak jméno postavy "James Bond", tak i "007" jsou názvy postavy v literárních dílech Iana Fleminga, později zfilmovaných. Dosud poslední film s uvedenou postavou byl uveden do distribuce v ČR pod názvem "Dnes neumírej" (orig. "Die Another Day"), © 2002 Metro Goldwyn Maer Studios Inc.
3 práva autora … Autorské právo přiznává autoru tři základní práva, a sice: Právo na autorství (na zveřejnění díla nebo rozhodnutí o zveřejnění díla), Právo na rozhodnutí užití díla a udělení svolení třetí osobě k užití díla a Právo na autorskou odměnu (honorář).
Způsob zobrazení stránky Webová stránka tak může být prezentována v různé podobě v závislosti na zvoleném nastavení. Jde o vlastnost internetových prohlížečů a ačkoliv autor ve většině případů nemůže zabránit některým změnám, je jeho dílo chráněno ve všech zobrazitelných podobách. Dovolené strpění …
Volná užití díla Volné užití je užitím díla a znamená v obecné rovině pouze tolik, že pro osobní potřebu je kdokoliv oprávněn užít autorské dílo tak, že: zhotoví rozmnoženinu, záznam nebo napodobeninu autorského díla, si nechá na objednávku zhotovit fotografickou nebo reprografickou technikou rozmnoženinu díla na papír.[1] [1] Podle § 30 odst.2 písm. b) však s výjimkou vydané hudební partitury
Volné užití díla se nevztahuje Volné užití díla pro osobní potřebu se podle § 30 odst.1 vztahuje na díla literární, hudební i zvukově-obrazová, nevztahuje se ale na počítačové programy a na elektronické databáze, či na napodobeniny díla architektonickou stavbou.
Problém webové stránky Ustanovení § 30 vylučující z volného užití díla počítačové programy vnáší do užití webových stránek jeden zvláštní problém. Jde především o skutečnost, že webová stránka na síti Internet je sama souborem a může proto být považována za počítačový program svého druhu, ačkoliv se dále můžeme zabývat i otázkou, nakolik je při absenci legální definice "počítačového programu" v AZ důležité zabývat se vnitřní strukturou programového souboru a komparací se souborem, který není programovým, nýbrž pouze datovým.
Běžná stránka s čistým textem může být také i jen pasivní, tzn. nemusí v ní být naprogramovaná žádná funkce, ovšem ve většině dnešních stránek takové jednoduché funkce být naprogramovány mohou. Jde např. o zobrazení písma, optimalizaci pro zjištěnou velikost obrazovky dotazem na počítač uživatele, animované prvky apod. Pokud totiž budeme webovou stránku považovat a priori za počítačový program, pak jej nikdy nebude možno volně využít a většina činností uživatelů na Internetu spočívající v prohlížení stránek bude pak uskutečňována na smluvním základě licenční smlouvy podle § 46 a následujících.
Licenční smlouva Licenční smlouva je zvláštní smluvní typ upravený v AZ. U licenční smlouvy právo užívat dílo vyplývá ze smluvního ujednání autora (nebo osoby vykonávající autorova práva) a uživatele díla. Na rozdíl od zákonných licencí upravených v § 31 a násl. je právním titulem pro užívání díla shoda vůlí obou smluvních stran. Možnost dispozice s předmětem smlouvy je podle zákona poměrně široká - licence může být poskytnuta jako výhradní i nevýhradní, omezená na určité způsoby užití díla nebo bez takových omezení, a dále také v omezeném nebo neomezeném rozsahu. Podle § 46 také platí, že není-li sjednáno jinak podle § 49 odst.2 AZ, pak se licence poskytuje jako úplatná, tzn. autoru vzniká právo na odměnu za užití díla.
Odměna nebo také úplata za poskytnutí licenčního práva je podle § 49 podstatnou náležitostí smlouvy. Pokud chybí ujednání o odměně, pak je smlouva neplatná, nejde-li o dva zvláštní případy, které přímo AZ stanoví. Prvním z nich je případ, kdy z jednání stran o uzavření smlouvy vyplývá vůle uzavřít licenční smlouvu i bez určení odměny nebo způsobu jejího výpočtu. V tomto případě pak autoru náleží odměna ve výši obvyklé s ohledem na podmínky užití díla, způsob etc. Druhým případem, který je z hlediska tématu této práce důležitější, je pak uzavření licenční smlouvy bezúplatné. AZ tuto možnost upravuje v § 49 odst.2 písm. b), a to tak, že "strany ve smlouvě sjednají, že licence se poskytuje bezúplatně". Licenční smlouva nemusí být uzavřena v písemné formě, ledaže jde o licenci výhradní (§ 46 odst.4 AZ). U licencí nevýhradních postačí ústní forma nebo také konkludentně uzavřená smlouva. Takové licence budou na Internetu nejčastější.
Pokud se budeme zabývat teoretickým rozborem uzavření licenční smlouvy na užívání webových stránek, pak prakticky jen velmi ojediněle dochází ke zobrazení zvláštních podmínek užití stránek před jejich samotným zobrazením. Takové případy jsou většinou omezeny pouze na ty stránky, na kterých by jejich obsah nebo zobrazení určité osobě pod určitou hranici mohlo být považováno za nelegální
Pokud stránka obsahuje alespoň nějaké licenční podmínky, pak je možné jejich obsah přijmout mlčky, tedy konkludentním jednáním. Přijetí těchto podmínek můžeme předpokládat, neboť opak by vedl k jednoznačnému závěru ve smyslu užívání díla bez platně uzavřené licenční smlouvy. Drobný problém může nastat, pokud daná stránka žádné takové ujednání neobsahuje a ani není možno takový závěr dovodil interpretací jejího obsahu (např. z textu "Tato stránka vznikla díky mému nadšení a je určena k volnému a bezplatnému použití všem, kteří se zajímají o mobilní telefony Siemens"). Nemá-li stránka žádné takové ujednání, pak jen těžko můžeme interpretovat vůli autora směřující k uzavření licenční smlouvy, neboť chybí subsidiárně aplikovatelná ustanovení. Situace by byla jednodušší, kdyby počítačové programy nebyly výslovně vyloučeny z volného užití díla v § 30.
Odměna nemusí spočívat pouze v penězích, v teoretické rovině by mohla spočívat i ve směně za jiné plnění hmotné povahy. Od těchto úvah nás již jen drobný krůček dělí od jiného plnění nehmotné povahy, kterým může být "strpění zobrazení reklamního sdělení v autorském díle". Z hlediska zákazu šíření nevyžádané reklamy podle § 2 odst.1 písm. e) zákona 40/1995 Sb. bude důležité, aby ke zobrazení reklamy nedošlo dříve, než je načten obsah autorského díla nebo zobrazen návrh licenčních podmínek či licenční smlouvy.
Bezúplatné zákonné licence Citace, Katalogová licence, Užití díla umístěného na veřejném prostranství, Úřední a zpravodajská licence, Užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů a v rámci školního představení, Užití školního díla, Právo oprávněného uživatele souborného díla za účelem přístupu k jeho obsahu, Právo knihovny, archivu nebo jiného nevýdělečného kulturního či vzdělávacího zařízení na pořízení rozmnoženiny díla pro archivní a konzervační účely, Právo osob dle předchozího bodu na půjčování nebo pronájem originálu nebo rozmnoženiny, Právo vlastníka originálu nebo rozmnoženiny díla fotografického nebo výtvarného k bezplatnému vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla.
Užití díla podle § 58 - díla zaměstnanecká a zhotovená na objednávku
Odstoupení od smlouvy má podle § 351 ObZ za následek zánik všech práv a povinností ze smlouvy a všechna nabytá plnění musí být vzájemně vrácena. Od smlouvy lze odstoupit kromě případů vymezených ve smlouvě také z důvodu prodlení dlužníka či věřitele (§§ 345 a násl. ObZ, § 517 a násl. OZ). V této souvislosti musíme upozornit na otázku právní úpravy § 58 odst.8 AZ, podle kterého "práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 zůstávají skončením právního vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 7 nedotčena."
odměna autora je u pravých zaměstnaneckých děl (tj. u autorských děl vytvořených zaměstnancem podle pracovního práva) konzumována mzdou, u nepravých zaměstnaneckých děl podle odst.7 je odměna za autora součástí ceny za vytvoření díla. Pokud by nedošlo k uhrazení této ceny, pak by se autoru nedostalo jeho majetkového práva a na straně objednatele by došlo k bezdůvodnému obohacení.
Internetový portál a nakládání s ním Co je to internetový portál? Jakou má povahu?
Složky portálu Popis: Hmotná + nehmotná složka Hmotná složka je zastupitelná, nehmotná složka je nezastupitelná!
Právní zařazení portálu Podnik / část podniku? (podnik je věc hromadná ex lege) Databáze? Jiná věc hromadná…
Jeden portál může být považován zároveň za část podniku, databázi či jinou věc hromadnou. CZ právo zná i věci nehmotné povahy. CZ právo ovšem nedefinuje věc hromadnou -> literatura ovšem odkazuje na ABGB
Omezení? Nakládání s portálem může omezit zákon – např. portály orgánů veřejné moci – res extra commercium (Z 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy) U soukromých portálů možnost nakládání není omezena, musí však být dodržena příslušná pravidla
Omezení? Nesmí být porušena práva pořizovatelů databáze (avšak je-li databáze vytvořená na objednávku, je v obdobném režimu, jako autorské dílo na objednávku) ObZ - § 67a – ochrana společníků – nová obecná formulace (Z 554/2004 Sb.) zaručuje ochranu pro veškeré možnosti nakládání s portálem
De lege ferenda Situace ovšem není ideální, v rámci rekodifikace se nabízí řešení v opětovném zakotvení věci hromadné do českého právního řádu
Softwarové patenty Softwarový patent = patent počítačově implementovaného vynálezu (computer implemented inventions) V USA jsou softwarové patenty poskytovány, v evropských zemích nikoliv
Příklad 1-click patent Tento vynález byl přihlášen amazon.com Patent byl v USA udělen: 5,960,411, na „Method and system for placing a purchase order via a communications network“. Podstata vynálezu spočívá:
Citace nároku 1 z patentu .. 1. A method of placing an order for an item comprising: under control of a client system, displaying information identifying the item; and in response to only a single action being performed, sending a request to order the item along with an identifier of a purchaser of the item to a server system; under control of a single-action ordering component of the server system, receiving the request; retrieving additional information previously stored for the purchaser identified by the identifier in the received request; and generating an order to purchase the requested item for the purchaser identified by the identifier in the received request using the retrieved additional information; and fulfilling the generated order to complete purchase of the item whereby the item is ordered without using a shopping cart ordering model. Celkem patent obsahuje 26 patentových nároků …
Spory a důsledky Příklad: Amazon.com žaloval Barnes&Noble (bn.com) za neoprávněné využití patentu Možné výsledky a důsledky těchto sporů: A) Soud poskytne ochranu patentu -> zvýšení nákladů (licenční poplatky za využití) --> 1) zdražení software NEBO 2) nemožnost jejich využití = zpomalení vědecko-technického pokroku B) Soud neposkytne ochranu patentu – např. z důvodu konfliktu s veřejným zájmem = soft.patenty jsou k ničemu
Softwarové patenty v EU? 2002/C 151 E/05 – Návrh Směrnice EP a Rady o patentovatelnosti počítačověimplementovaných vynálezů Důvody – sjednocení praxe v členských státech, EPU udělil cca 30.000 patentů na takové vynálezy, členské státy nejsou jednotny, (UK) HMPO „clarity but status quo“ 06.07.05 EP zamítl návrh (pro zamítnutí hlasovalo 648 z 680)
Stávající evropský patent a komunitární patent v budoucnu Evropský patent - uděluje EPO se sídlem v Mnichově, EPO není úřadem EU Evropský patent je v podstatě svazek národních patentů, po udělení musí být provedena ještě validace u národních úřadů Diskuze k budoucí politice komunitárního patentu (od ledna 06 do 31.03.06), výsledky v červnu 06 Není vyloučena opětovné otevření otázky softwarových patentů …
