Integrovaný plán rozvoje

Integrovaný plán rozvoje PČVWD.ROtQ SURREGREt±

Zadavatel:

0ČVWR.ROtQ

Zpracovatel: )LQDQþQtSRUDGHQVWYtVUR .RQHþQiYHU]HVFKYiOHQi $NWXDOL]RYDQiYHU]HVFKYiOHQi

Integrovaný plán rozvoje města Kolín pro období 2008 – 2015

Zadavatel Název: Adresa IČ: Statutární zástupce Telefon E-mail Webové stránky

Město Kolín Karlovo nám 78, 280 12 Kolín 00235440 Mgr. et Bc. Vít Rakušan, starosta města +420 321 748 210 [email protected] www.mukolin.cz

Předkladatel Název: Adresa IČ: Kontaktní osoba Telefon E-mail Webové stránky

Finanční poradenství, s r. o. Kvestorská 5, 140 00 Praha 4 26500086 Mgr. Vladimíra Jilečková, ředitelka 777 753 101 [email protected] www.financniporadenstvi.com www.evropskefondy.eu

2

Obsah

1. Úvod ......................................................................................................................................................................... 5 1.1

Slovo starosty města Kolína

5

1.2

O strategickém plánování

6

1.3

Definice integrovaného plánu rozvoje města (IPRM)

6

1.4

Metodika tvorby IPRM

7

2. Postup prací na přípravě integrovaného plánu rozvoje města.......................................................................... 12 2.1

Průběh zpracování integrovaného plánu rozvoje města

12

2.2

Zpracovatelé Integrovaného plánu rozvoje města Kolín

16

2.3

Organizační struktura přípravy a realizace integrovaného plánu

16

3. Analytická část ...................................................................................................................................................... 18 3.1

Historický vývoj města Kolín

18

3.2

Celková charakteristika města a regionu

22

4. Návrhová část ....................................................................................................................................................... 109 4.1

SWOT analýza města

109

4.2

Definice rozvojové vize

113

4.3

Prioritní oblasti

114

5. Programová část (realizační část) ....................................................................................................................... 128 5.1

Seznam relevantních možností čerpání finančních zdrojů EU

128

5.2

Indikativní seznam projektových záměrů

151

5.3

Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM

172

5.4

Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM

174

5.5

Veřejné projednání IPRM a informování o přípravě a zpracování Integrovaného plánu rozvoje města Kolín pro období 2008 - 2015 174

5.6

Analýza rizik

174

5.7

Naplňování horizontálních témat

176

6. Monitorovací část ................................................................................................................................................. 177 6.1

Popis očekávaných výsledků a výstupů včetně relevantních indikátorů

177

7. Implementace ....................................................................................................................................................... 178 7.1

Východiska pro návrh implementační struktury

178

7.2

Postup implementace rozvojových projektů

178

7.3

Mapa implementačního procesu

179

3

Přílohy: Příloha č. 1 – Výsledky dotazníkové šetření Příloha č. 2 - Podrobný přehled získaných dotací na jednotlivé projekty Příloha č. 3 – Projektový list Příloha č. 4 – Dluhová služba 2010 Příloha č. 5 – Oznámení ke zpracování koncepce – Integrovaný plán rozvoje města Kolín pro období 2008 – 2015, zpracovatel Mgr. Jiří Bělohlávek, TISEA Příloha č. 6 - Vyjádření Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje k Integrovanému plánu rozvoje města Kolín - Stanovisko orgánu ochrany přírody o vlivu záměru nebo koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti ze dne 11.1.2010 Příloha č. 7 - Aktualizace informací - Obchvat města Kolín – zpráva o stavu realizace hlavní trasy obchvatu města a souvisejících stavebních objektů Příloha č. 8 - Přehled základních krajských koncepčních dokumentů, dle kterých byla posuzována návaznost a soulad IPRM Kolín Příloha č. 9 – Organizační řád Městského úřadu Kolín Příloha č. 10 Varianty vedení trasy pro spojení hlavní zóny bydlení s výrobní zónou Ovčáry Příloha č. 11 - Výsek mapy – oblast Kolína z Generelu cyklistické dopravy Středočeského kraje Příloha č. 12 - Informativní zpráva - O přerušení činnosti související se žádostí města o finanční prostředky z Mze ČR na zvýšení protipovodňové ochrany. Příloha č. 13 – Aktuální informace – Obchvat Kolína

4

1. ÚVOD

1.1

Slovo starosty města Kolína

Vážení spoluobčané, dostává se Vám do rukou aktualizovaná podoba stěžejního dokumentu města Kolína, jež nese název Integrovaný plán rozvoje města Kolín. Každá obec žije celou řadou svých aktuálních všedních starostí, které je třeba řešit okamžitě bez dlouhé přípravy a zvláštního plánování. Ovšem každé zodpovědné vedení města musí rovněž vytvářet vize, dlouhodobé plány, pokoušet se hledět za horizont měsíců i let. Aby byl rozvoj našeho města logický, racionální, vyvážený a odpovídající moderním standardům evropských sídel 21. století, bylo třeba učinit souhrn všech záměrů a rozvojových plánů, dát jim odpovídající načasování a určit možné zdroje jejich financování. A právě za tímto účelem vznikl předkládaný obsáhlý dokument. Integrovaný plán rozvoje města Kolína podrobně zmapovává nejen ty projektové záměry, které má město v plánu zainvestovat z vlastních zdrojů, nýbrž seznamuje kolínské občany i s myšlenkami, na jejichž realizaci se pokusí získat tzv. „cizí zdroje“. Uvědomujeme si, že doba čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie je časově omezena a počet žadatelů rozhodně neklesá. Proto je nutná maximální projektová připravenost - integrovaný plán rozvoje města Kolína slouží zároveň jako podpůrný dokument pro předkládání žádostí o „evropskou“ finanční podporu. Naše město existencí tohoto sborníku záměrů, projektů, vizí a myšlenek jasně dokládá, že svůj další rozvoj zodpovědně a systematicky plánuje a promýšlí. Město Kolín je sídlem s bohatou a slavnou historií, s tradicí průmyslové i zemědělské výroby, městem se zajímavou přítomností a velkým rozvojovým potenciálem do budoucna. K tomu ho předurčuje nejen strategická poloha ve východní části Středočeského kraje, postavení dopravního uzlu, ale i například kvalitní školství, zdravotnictví, připravená průmyslová zóna či dokončovaný obchvat… Snad právě i tento dokument, mapující podrobně záměry Kolína, přispěje k úspěšnému a koncepčnímu rozvoji. Děkujeme Vám, vážení občané, za pomoc při zpracování integrovaného plánu. Velmi doufáme, že každému z Vás přinese tento dokument užitek a lepší představu o budoucnosti našeho Kolína. Chtěl bych Vás jménem vedení města požádat o součinnost při naplňování těchto záměrů. Zároveň Vás prosím o zdravě kritický přístup ke Kolínu i naší práci. Mohu Vám přislíbit, že za jakékoliv věcné a konstruktivní připomínky Vám budeme vděčni. S úctou Mgr. et Bc. Vít Rakušan starosta města Kolín

5

1.2

O strategickém plánování

Trendy rozvoje lidské společnosti ukazují, že důraz na zvyšování materiální úrovně života při nerespektování ekologických zákonitostí a sociálních potřeb přinášejí zásadní problémy ohrožující samou podstatu lidské existence. Z těchto důvodů se zásadním principem moderní veřejné správy na globální, regionální i místní úrovni stal celosvětově široce přijímaný a uznávaný princip tzv.udržitelného rozvoje, tedy rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Jde o vyvážený rozvoj v ekonomické, sociální a environmentální oblasti, využívající strategické plánování a zohledňující názory a potřeby veřejnosti. Strategické plánování je systematické řízení organizace zaměřené na to, aby tato organizace dlouhodobě naplňovala svůj hlavní účel a poslání. Tohoto cíle dosahuje tím, že mobilizuje a co nejefektivněji využívá všechny vlastní zdroje a včas a správně reaguje na změny v okolním prostředí. Strategické plánování se od ostatních druhů plánování liší tím, že řeší problémy dlouhodobě a komplexně, usiluje o dosažení konsensu v hlavních otázkách, které je potřeba řešit, umožňuje optimálně využívat lidské, finanční a další zdroje, zohledňuje budoucí vývoj vnějšího prostředí a neodvozuje dlouhodobé cíle od stávající podoby organizace, ale naopak od dlouhodobých cílů odvozuje žádoucí podobu organizace. Vstup České republiky do Evropské unie sebou přinesl zásadní změny pro rozvoj českých měst i nové principy řízení samostatných správních celků, a to včetně snahy sladit rozvojové aktivity právě s potřebami udržitelného rozvoje pomocí strategického plánování. Pro záměry, které jsou v souladu s principy udržitelného rozvoje, se České republice nově otevřela možnost získávání finančních zdrojů ze strukturálních fondů EU a z ostatních evropských finančních mechanismů. Základní koordinační nástroj pro strategický přístup města při čerpání peněz ze strukturálních fondů EU v programovacím období 2007-13 je integrovaný plán rozvoje města (IPRM).

1.3

Definice integrovaného plánu rozvoje města (IPRM)

Integrovaný plán rozvoje města je strategický dokument, nástroj urbánní politiky, jehož cílem je podpora růstu středních a velkých měst s cílem absorbovat pro jejich rozvoj prostředky z evropských fondů. Plán tvoří soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí klíčových projektových záměrů, které jsou realizovány buď ve vymezeném území nebo v rámci tematických oblastí a směřují k dosažení společného cíle či cílů města, definovaných rozvojovou vizí. Priority rozvoje města vyplývající z rozvojové vize, musí být podloženy strategickými dokumenty a musí vycházet z nadřazených strategických a plánovacích dokumentů. Projektové záměry zahrnuté do IPRM pak mohou být podpořeny z jednoho či více operačních programů, do kterých peníze z evropských fondů směřují.

6

Cílem IPRM je koordinace aktivit a soustředění zdrojů na řešení nejzávažnějších identifikovaných problémů a využití ekonomického a dalšího rozvojového potenciálu města. Efektivita plánu spočívá především v smysluplné návaznosti a synergickém (tj. navzájem spolupůsobícím a podporujícím se) efektu jednotlivých akcí a opatření. Účinnost realizovaných projektů se díky integrovanému přístupu významným způsobem násobí a maximálním způsobem zefektivňuje využití jak veřejných tak soukromých zdrojů. Úkolem integrovaného plánu rozvoje města je:  definovat společné zájmy města, jeho obyvatel, zájmových organizací a podnikatelských subjektů  definovat dlouhodobé záměry politiky města  definovat předpoklady realizace těchto zájmů a záměrů včetně zajištění zdrojů pro jejich financování  optimalizovat podmínky pro život a podnikání ve městě  koordinovat a zefektivnit vynakládání veřejných investic  posilovat sounáležitost a odpovědnost za rozvoj města u obyvatel, veřejných institucí, neziskových organizací a podnikatelů Je-li určitá problematika řešena společně různými typy organizací (zahrnujícími orgány státní správy či samosprávy, podnikatelské subjekty, zájmová sdružení, nestátní neziskové organizace apod.), bývají dosaženy lepší výsledky než kdyby se v dané oblasti angažovala jediná státní instituce či jediná soukromá organizace. V rámci IPRM je proto důsledně uplatňován princip partnerství a zapojení veřejnosti. Tento způsob umožňuje jednotlivým realizátorům projektů využívat všech stávajících zkušeností a poznatků zapojených partnerských organizací.

1.4

Metodika tvorby IPRM

Pro dosažení jednotného postupu při přípravě, hodnocení, schvalování a realizaci integrovaných plánů rozvoje města vydalo Ministerstvo po místní rozvoj ČR (MMR ČR) na základě Usnesení vlády ČR ze dne 13. srpna 2007 Pokyn č. 883 - Metodický pokyn k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města. Metodika ctí udržitelný rozvoj měst, princip místního partnerství, sdružování zdrojů, stimulaci financování rozvoje města z veřejných i soukromých zdrojů. Připravovala ji pracovní skupina jmenovaná v prosinci 2006 ministrem pro místní rozvoj České republiky. Pracovní skupina byla složená ze zástupců MMR ČR, Úřadů Regionálních rad, Svazu měst a obcí ČR, Poslanecké sněmovny, Asociace krajů ČR a zpracovatele-společnosti MEPCO spol. s.r.o.

7

Průběh zpracování IPRM Část Přípravná Analytická Návrhová

Realizační Monitorovací

Činnost Organizačně technická příprava, výběrové řízení na zpracovatele plánu, vytvoření managementu IPRM Socioekonomická analýza - vyhodnocení současného stavu jako východiska pro další postup Návrh rozvojové vize, stanovení metody zpracování (zónová nebo tématická) SWOT analýza, tj.stanovení silných a slabých stránek města, vnějších hrozeb a příležitostí Určení řešených zón nebo prioritních oblastí Návrh specifických cílů pro vybrané zóny resp. prioritní oblasti Návrh způsobu realizace cílů, opatření a sestavení zásobníku projektů Zpracování dokumentu Průběžné vyhodnocování integrovaného plánu a jeho aktualizace

K první aktualizaci IPRM bylo přistoupeno druhé polovině roku 2011 V průběhu zpracování plánu probíhají jeho veřejná projednávání. K první aktualizaci IPRM bylo přistoupeno druhé polovině roku 2011 a byla schválena na jednání Zastupitelstva města Kolín dne 30.1.2012. 1.4.1 Příprava a organizační zajištění Pro kvalitní a profesionální přípravu celého dokumentu je nezbytně nutné na začátku práce stanovit, co možná nejpodrobněji, veškeré organizační detaily, koncepci, harmonogram přípravy dokumentu a konkrétní zodpovědnost za jednotlivé úkoly. 1.4.2 Analytická část Analytická část dokumentu v sobě zahrnuje situační analýzu, z níž vychází podrobný popis profilu města, který je podkladem a hlavním faktografickým materiálem pro všechny další kroky procesu zpracování IPRM. V průběhu zpracování situační analýzy dochází ke zkoumání prostředí z různých hledisek, shromáždění objektivních informací o místní situaci a jejím postavení ve větším celku tzn. kraji nebo státě. V této části je určena i návaznost plánu na národní, regionální a místní strategické rozvojové dokumenty. 1.4.3 Návrhová část Fakta a poznatky získané při zpracování profilu města jsou podkladem pro definování celkové rozvojové vize rozvoje města a určení řešených oblastí (zón nebo témat). Pro každou řešenou oblast jsou následně stanoveny její specifické cíle. 8

Rozvojová vize města Jedním z důležitých momentů v přípravě integrovaného plánu je formulace rozvojové vize města, která ovlivní další směrování dokumentu a jeho jednotlivých částí. Jde o pohled na město jako celek. Vize města by měla obsahovat filozofii a principy, na kterých bude strategie rozvoje založena i jasně definovaný výhled ve stanoveném horizontu. SWOT analýza města Po definování rozvojové vize je jasně předurčen pohled na město pro zpracování SWOT analýzy města a dalších částí dokumentu. „Vize“ zpravidla výrazně omezí množství informací, které musí být pro analýzu brány v úvahu. SWOT analýza je standardní metoda používaná k definování analytických poznatků o sledovaném jevu. V metodickém pojetí představuje silný nástroj pro celkovou analýzu vnitřních a vnějších činitelů a obsahuje základní techniky zpracování strategické analýzy. Jádro metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř základních skupin, na faktory vyjadřující silné nebo slabé vnitřní stránky posuzované oblasti a faktory vyjadřující příležitosti a hrozby jako vlastnosti vnějšího prostředí. Analýzou vzájemné interakce jednotlivých faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a hrozbám na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. SWOT je zkratkou slov z angličtiny: Strengths (přednosti = silné stránky), Weaknesses (nedostatky = slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby). SWOT analýza tedy vychází z předpokladu, že organizace samotné realizace akce dosáhne strategického úspěchu maximalizací předností a příležitostí a minimalizací nedostatků a hrozeb. Stanovení řešených oblastí Výběr prioritních oblastí, na které navazuje formulace specifických cílů je rozhodujícím momentem přípravy celého dokumentu. Pro jednotlivé oblasti jsou samostatně zpracované SWOT analýzy. Výběr oblastí bude proveden na základě zpracované analýzy a definované rozvojové vize. Základnou pro část dokumentu zaměřeného na jednotlivé oblasti jsou pracovní skupiny a supervize řídícího výboru. Je nutné, aby řešené oblasti byly určeny uvážlivě, aby pokrývaly skutečně zásadní problémy života města a město bylo schopno ve stanoveném horizontu dosáhnout zlepšení prostřednictvím reálných lidských a finančních zdrojů. SWOT analýzy prioritních oblastí SWOT analýza je v této fázi procesu plánování zcela zaměřena na určené prioritní oblasti. Z detailně zpracované SWOT analýzy vyplynou pro každou prioritní oblast jasně formulované specifické cíle.

9

Využití SWOT analýzy:  pro identifikaci prioritních oblastí, resp. zpřesnění definovaných prioritních oblastí  jako základ pro zaměření celé rozvojové strategie města  jako základ pro formulaci specifických cílů a následně opatření resp. projektových záměrů  jako základ pro stanovení pozice města ve srovnání s jinými městy Stanovení specifických cílů prioritních oblastí Specifický cíl určuje definovaný směr pro rozvoj města a informaci o stavu, kterého by mělo být dosaženo realizací navržených opatření (tzn. rozvojových aktivit a projektových záměrů). Specifické cíle se odvozují od vize města o jeho budoucím vývoji a výsledků SWOT analýzy. Stanovení specifických cílů navazuje na výběr prioritních oblastí, zaměřuje se na tyto prioritní oblasti a tvoří základní rámec pro přijímání rozhodnutí o opatřeních a projektových záměrech. Specifické cíle by měly být formulovány s vědomím reálnosti, musí být jasné a stručné, musí udělovat směr a formulovat očekávaný výsledek. Stanovení cílů, stejně jako předtím stanovení prioritních oblastí by mělo být konsensem všech osob zainteresovaných na přípravě a realizaci plánu. Vazba mezi cíli a SWOT analýzou Formulace specifických cílů musí být v souladu s definicemi faktorů ve SWOT analýze:  Cíle by měly využívat identifikované silné stránky města.  Cíle by měly eliminovat identifikované slabé stránky města.  Cíle by měly využívat identifikované příležitosti rozvoje města.  Cíle by měly reagovat na identifikovaná ohrožení rozvoje města. 1.4.5 Realizační část Stanovení opatření, resp. projektových záměrů Opatření můžeme vnímat jako specifickou cestu (projektový záměr), jejímž prostřednictvím je dosahováno specifických cílů. Ke každému specifickému cíli existuje zpravidla více než jedno opatření. Časový horizont jejich trvání může být různý, ale vždy v rámci časového úseku, pro který se integrovaný plán rozvoje města připravuje. Opatření musí být realistické a dosažitelné. Lidské, finanční a institucionální zdroje potřebné k dosažení, musí být k dispozici nebo alespoň identifikovatelné. Některé zdroje lze nalézt v rámci města nebo regionu. Jiné lze získat od institucí na národní úrovni nebo soukromého sektoru, ale především na úrovni EU (strukturální fondy) nebo pravděpodobněji kombinací všech výše uvedených.

10

U každého opatření by měly být zvažovány tyto faktory:  Popis opatření  Jednotlivé rozvojové aktivity  Instituce odpovědné za realizaci  Časový rámec  Zdroje financování Pro kvalitní a úspěšnou implementaci integrovaného plánu rozvoje města vedení města definuje tzv. akční plán tzn. akce a projekty a přiřadí jim přesný časový harmonogram jejich realizace a navržený způsob finančního krytí záměru. Akční plán by měl být aktualizován pravidelně nejlépe jednou ročně v návaznosti na sestavování městského rozpočtu. 1.4.6 Monitorovací část Postupnou realizací integrovaného plánu dochází k naplňování rozvojových aktivit a specifických cílů. Tato část dokumentu umožňuje průběžný a jasný monitoring naplňování cílů plánu. Pro následné hodnocení integrovaného plánu musí být stanovena soustava monitorovacích kritérií. Při jejich výběru je třeba zohlednit jejich reálnou měřitelnost, dosažitelnost dat a provázanost kritérií. Je nezbytné, aby ve stanovených obdobích probíhalo vyhodnocení postupu realizace integrovaného plánu rozvoje města a přínosů dosažených pro rozvoj města. Na základě těchto hodnocení s přihlédnutím k aktuální situaci města a k dalším vnějším i vnitřním faktorům by měl být integrovaný plán aktualizován.

11

2. POSTUP PRACÍ NA PŘÍPRAVĚ INTEGROVANÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTA

2.1

Průběh zpracování integrovaného plánu rozvoje města

Rada města na svém zasedání dne 29.10.2007 (Usnesení č. 633) rozhodla o zadání zpracování integrovaného plánu rozvoje města. Výběrem zpracovatele a kompletní koordinací přípravou a zpracování dokumentu byla pověřena rada města, která plní i funkci tzv. Řídícího výboru pro zpracování a realizaci Integrovaného plánu rozvoje města Kolín pro období 2008 - 2015. Doba vzniku dokumentu je spjata s tzv. druhým programovacím obdobím podpory Evropské unie zemím, které přistoupily k EU v roce 2004. Evropská komise ustanovila integrované plány jako hlavní koordinační materiály pro další rozvoj měst a vláda České republiky schválila jejich metodiku v srpnu 2007. Nový plán si klade za cíl respektovat kritéria pro poskytování finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie, zohledňuje požadavky udržitelného rozvoje, propojuje všechny důležité oblasti života města a je zpracován za účasti veřejnosti. Příprava byla zahájena v září 2007. Prvním krokem bylo vypsání výběrového řízení na zpracovatele dokumentu. V říjnu 2007 byla jako zpracovatel vybrána společnost Finanční poradenství,s.r.o.. V listopadu 2007 byl ustanoven řídící výbor pro zpracování a realizaci IPRM a byly ustaveny pracovní skupiny, dále byl definován management přípravy plánu a pracovní skupiny pro jednotlivé prioritní oblasti zahájily práci. Byl zpracován plán komunikace s veřejností a způsoby její informovanosti během přípravy strategického dokumentu. Zpracování návrhu a schválení podrobného postupu a požadovaných výstupů práce bylo odsouhlaseno na veřejném zasedání Zastupitelstva města Kolín dne 3. 12. 2007. Od listopadu 2007 začaly práce na zpracování dokumentu v jednotlivých pracovních skupinách, za spolupráce s dalšími dotčenými organizacemi (školská zařízení, úřad práce, podnikatelé apod.) V průběhu měsíce prosince 2007 a ledna 2008 byly uskutečněny průzkumy názorů občanů města, podnikatelského prostředí a neziskového sektoru. Průzkumy byly realizovány anonymním dotazníkovým šetřením. Dotazníky byly do domácností distribuovány a následně sbírány prostřednictvím MěÚ, škol a neziskových organizací a byly k dispozici též na webových stránkách města. Celkem bylo sebráno 427 dotazníků. Vyhodnocení dotazníkového šetření provedl zpracovatel plánu společnost Finanční poradenství,s.r.o. Výsledky šetření jsou uvedeny v příloze č.1. Vzhledem k tomu, že na některé otázky všichni respondenti neodpověděli a u jiných naopak zvolili více možností, bylo vyhodnocení každé otázky vztaženo k počtu odpovědí na danou otázku a ne k počtu odevzdaných dotazníků.

12

Zpracovatel dokumentu zahájil sběr podkladových dat a materiálů, práce na zpracování profilu města, který obsahuje základní informace o obyvatelstvu, místní ekonomice a podnikatelském prostředí, infrastruktuře, o stavu životního prostředí, podmínkách pro bydlení, vzdělávání, kulturu a sport ve městě a další důležitá zjištění o městě Kolín. Provedená podrobná analýza vnitřních a vnějších vztahů města je podkladem pro vypracování tzv. rozvojové vize města do roku 2015, která vznikla v lednu roku 2008. Navazovalo stanovení prioritních oblastí rozvoje a poté intenzivní činnost pracovních skupin určených dle stanovených oblastí. Výsledkem této práce, která probíhala během jara 2008, bylo provedení SWOT analýzy města, SWOT analýz prioritních oblastí, definování specifických cílů prioritních oblastí, návrhy opatření k naplnění specifických cílů spolu s určením zodpovědností a finančního krytí jednotlivých projektových záměrů. Byly zhodnoceny všechny shromážděné podklady včetně výsledků průzkumů. Finální verze integrovaného plánu byla předložena ke schválení radě a zastupitelstvu města v prosinci 2008 na veřejném zasedání. Po celou dobu aktualizace byla veřejnost průběžně informována o postupu a výstupech jednotlivých kroků a mohla využít standardní možnosti k vyjádření svých názorů (dotazníky, telefonické rozhovory, veřejná setkání, pracovní skupiny, e-mailová korespondence atd.). Proces zpracování sledoval a řídil řídící výbor ustanovený vedením města a složený z členů rady města. V pracovních skupinách byly zapojeni zástupci města a pracovníci úřadu města, a to pod vedením místostarosty města Mgr. Romana Pekárka. Řídící výbor schválil postup, obsah a strukturu IPRM, dále jeho pracovní i finální verzi. Členové řídícího výboru odsouhlasili celkovou SWOT analýzu města, stanovili dlouhodobou vizi rozvoje města a základní principy jejího naplňování. Dále určili prioritní oblasti rozvoje města a priority rozvoje města. Seznam členů řídící skupiny je součástí kapitoly 4 integrovaného plánu. Finální verze byla po zapracování relevantních připomínek předložena radě a zastupitelstvu města. K prioritním oblastem rozvoje města byly ustanoveny pracovní skupiny, ve kterých se pracovali jednak někteří členové řídícího výboru a jednak další pracovníci úřadu města. Pracovní skupiny se sešly na 2 jednáních, provedly analýzu oblasti, specifické cíle pro oblast, přiřadily k nim jednotlivá opatření, resp. projektové záměry. Seznam členů pracovních skupin je součástí kapitoly 4. integrovaného plánu. Koordinaci mezi jednotlivými pracovními skupinami zabezpečoval zpracovatel plánu prostřednictvím koordinačních schůzek. Během zpracování integrovaného plánu bylo shromážděno značné množství návrhů na konkrétní projekty a akce, které by měly přispět k naplnění stanovených cílů. První aktualizace Integrovaného plánu rozvoje města Kolín byla provedena v druhé polovině roku 2011 a byla schválena na jednání dne 30.1.2012.

13

2.1.1 Fáze zpracování IPRM    

Koncept IPRM IPRM Vlastní realizace IPRM Monitoring a aktualizace IPRM

Popis fází ve stadiu přípravy IPRM I. Fáze - Koncept IPRM Zpracovatel IPRM předloží v první fázi řídícímu výboru koncept IPRM .Tento koncept bude obsahovat údaje o předkladateli, seznam projektů, jejich zaměření a určení prioritních oblastí, cíle a aktivity, které je mají realizovat a stádium jejich připravenosti. Dále bude obsahovat zjednodušený finanční plán a orientační harmonogram. II Fáze – Integrovaný plán rozvoje města Zpracovatel zapracuje připomínky ke konceptu, dopracuje jednotlivé projekty v IPRM do projektových záměrů (tzv. opatření). Zpracovatel navrhne soulad s plánem spolufinancování ze strany města a rozpočtový výhled. Proces IPRM je proces střednědobého plánování, jeho organizace vyžaduje čas a profesionální přístup. Realizace, monitoring a hodnocení integrovaného plánu Hlavním záměrem je vypracovat a postupně naplňovat cíle definované v Integrovaném plánu rozvoje města Kolín pro období 2008 – 2015, a to nejlépe ve spolupráci výkonných orgánů města a dalších organizací a institucí se zapojením veřejnosti. Důležitou součástí integrovaného plánu je tzv. návrhová část neboli realizační část. V této části jsou definovány zcela konkrétní opatření a projektové záměry, jejichž realizace bude zabezpečena městským úřadem za spolupráce městem zřizovaných organizací a ostatních partnerů realizace plánu. Součástí je také zpracování finanční plánu a identifikace zdrojů nezbytných pro realizaci projektových záměrů. Postupnou realizací plánu bude docházet k naplňování specifických cílů a jednotlivých projektových záměrů. Tato část dokumentu umožňuje průběžný a jasný monitoring naplňování cílů plánu. Monitoring naplňování cílů IPRM znamená, že ve stanovených obdobích bude probíhat vyhodnocení postupu realizace integrovaného plánu a přínosů dosažených pro rozvoj města. Na základě těchto hodnocení s přihlédnutím k aktuální situaci města a k dalším vnějším i vnitřním faktorům by měl být integrovaný plán aktualizován. Pro aktualizaci IPRM v období 10/2011 byly zvoleny vybrané oblasti a byla doplněna důležitá fakta a informace platné k danému období. Dalším důvodem pro aktualizaci byla žádost města Kolín o schválení IPRM Krajským úřadem Středočeského kraje. Této práce se ujal odbor regionálního rozvoje KÚSK, který IPRM neschvaloval, ale doporučil jeho doplnění a

14

aktualizaci v souladu s nově vytvořenými krajskými rozvojovými a koncepčními dokumenty. Veškerá doporučení a informace jednotlivých relevantních odborů KÚ byly do plánu zapracovány, byly vytvořeny nové přílohy a byly doplněny také nové projektové záměry města. V této podobě byl aktualizovaný IPRM předložen zastupitelstvu města ke schválení.

15

2.2

Zpracovatelé Integrovaného plánu rozvoje města Kolín      

2.3

Řídící výbor pro přípravu, zpracování a realizaci IPRM Pracovní skupiny pro tvorbu IPRM a ustanovení pracovních skupin dle určených prioritních oblastí Manažer pro IPRM – administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizace za město Kolín + zpracovatel plánu společnost Finanční poradenství,s.r.o. Pracovníci jednotlivých odborů městského úřadu v Kolíně (organizační schéma úřadu města je uvedeno v kapitole 3.2.4 Veřejná správa) Zpracovatel strategického plánu, realizátor průzkumu názorů veřejnosti a podnikatelského prostředí, neziskového sektoru Partnerské organizace (orgány krajské samosprávy, státní správy, podnikatelé, neziskové organizace, školy a významné instituce)

Organizační struktura přípravy a realizace integrovaného plánu

Zastupitelstvo města  schvaluje návrh na zpracování Integrovaného plánu rozvoje města, jeho obsahovou část a výsledný dokument Rada města  schvaluje návrh na zpracování IPRM, jeho obsahovou část a výsledný dokument  schvaluje a předkládá IPRM k projednání zastupitelstvu města – návrh obsahové části, koncept i finální verzi dokumentu Odbor regionální rozvoje  zajišťuje dodržování zvolené koncepce, koordinaci a realizaci dílčích kroků tvorby IPRM  zajišťuje vnitřní a vnější komunikaci  koordinuje spolupracující organizace  organizuje pracovní skupiny a účastní se jejich jednání  předkládá IPRM k projednání radě města Řídící výbor  dohlíží nad postupem prací na IPRM  stanovuje základní východiska (vize, vymezení prioritních oblastí)  projednává, doplňuje a přijímá výstupy pracovních skupin a zajišťuje jejich propojení 16

 

projednává a schvaluje jednotlivé postupné kroky při vytváření IPRM projednává návrhy dokumentů, stanovuje priority

Pracovní skupiny  připravují proces tvorby IPRM a podílejí se na jeho realizaci  připravují podklady pro jednotlivé kroky tvorby IPRM  zpracovávají návrhy strategií pro prioritní oblast  vedoucí pracovních skupin zajišťují soulad cílů a opatření mezi prioritními oblastmi navzájem Veřejnost  formuluje náměty  vyjadřuje připomínky k návrhům dílčích výstupů a výsledného dokumentu  podílí se na práci pracovních nebo expertních pracovních skupin Poradenská společnost  zajišťuje metodiku aktualizace IPRM, sleduje postup tak, aby byly dodrženy zvolené principy  realizuje průzkumy, zapojení veřejnosti  zpracovává komunikační strategii  zajišťuje zohlednění principů udržitelného rozvoje  připravuje a moderuje pracovní jednání  zpracovává výstupy jednání do konečné podoby dokumentu Organizace a zpracování IPRM - shrnutí  





Předkladatelem a zpracovatelem IPRM je město zastoupené místostarostou města Zpracovatelem IPRM zodpovědným za přípravu, zpracování, projednání IPRM a konceptu IPRM, aktualizaci je odbor regionálního rozvoje spolu s externím zpracovatelem společností Finanční poradenství,s.r.o. Koncept IPRM i samotný IPRM schvaluje zastupitelstvo města Město si stanoví formu efektivního partnerství při zpracování IPRM, zapojí do ní další subjekty, včas projednává jednotlivé kroky s veřejností, informuje veřejnost o možnostech spolupráce při přípravě a zpracování IPRM. Za zajištění efektivní komunikace s partnery a informování veřejnosti zodpovídá město Každý rok bude zpracována monitorovací zpráva se zhodnocením postupu v realizaci IPRM - dodržení harmonogramu, finančního plánu, změny v plánu apod.

Aktualizace IPRM provedená na podzim roku 2011 byla Radou města Kolín přeložena ke schválení Zastupitelstvu města Kolín dne 30.1.2012 a zastupitelstvem byla přijata Usnesením č. 145/2012. 17

3. ANALYTICKÁ ČÁST

3.1

Historický vývoj města Kolín

3.1.1 Vývoj města do listopadu 1989 Kolín se rozkládá v úrodné polabské nížině na obou březích Labe. Časté a bohaté archeologické nálezy ve městě a jeho okolí dokládají osídlení místní oblasti již od dávnověku. Samotné město vzniklo u řeky Labe na křižovatce tří cest, používaných již v dobách římského impéria. V 6. století je možno doložit přítomnost Slovanů, nálezy hradišť a pohřebišť svědčí o hustém zalidnění v průběhu 9. - 12. století. Kolín je město s bohatou historickou tradicí, královským městem se stalo již za Přemysla Otakara II, v roce 1261. Městský znak vychází z městské pečetě z roku 1277 a nosnými symboly jsou brána v hradební zdi a dva zlatí okřídlení draci s navzájem propletenými hlavami. V dějinách města se odrážejí dějiny českých zemí. Ve třináctém a čtrnáctém století byl Kolín, díky nedalekým nalezištím stříbra, velmi bohaté město. Posléze však kolínská naleziště zastínila naleziště kutnohorská. Tato událost předznamenala ambivalentní vztah obou měst, který trvá dodnes. Důležitý byl rok 1437, kdy Bedřich ze Strážnice postavil na místě zbořeného kláštera hrad, který byl později přestavěn na zámek. Čeští panovníci Karel IV. a Václav IV. udělili městu mnoho privilegií a podpořili tak rozvoj a bohatství města. V této době byl Kolín jedním z nejdůležitějších měst českého království. Největší propad a bídu zažil Kolín v období třicetileté války, kdy byl téměř zničen. 18. června 1757 se u Kolína odehrála jedna z nejkrvavějších bitev sedmileté války, kdy se zde střetlo Prusko s Rakouskem. V této bitvě byl poražen pruský král Bedřich II. a musel opustit Čechy. Za vlády Josefa II Kolín opět dosáhl rozkvětu. Znovu se rozvinula řemesla a obchod. V období národního obrození v 1. polovině 19. století byl Kolín jedním z prvních měst, kde propukl vlastenecký ruch. Zřízení železnice v roce 1845 z Prahy do Olomouce a v roce 1872 i severozápadní dráhy znamenalo zásadní přínos k průmyslovému rozvoji Kolína. Tento rozvoj ovlivnil i architekturu města, jeho sociální strukturu a společenský život. Na začátku dvacátého století se Kolínu říkalo „Český Manchester“, tento přívlastek dynamicky rostoucího města však za bývalého režimu Kolínu přebralo průmyslové a státem dotované Kladno. Historický vývoj města Kolín - doplnění Město Kolín je historickým centrem středního Polabí, vyniká bohatou historií, množstvím kulturních památek a radou architektonicky cenných staveb z minulých století až po 20. století. Rozvoj města ve dvacátém století přerušily obě světové války. Období mezi nimi bylo ovšem obdobím rozmachu. Zdaleka se však nepodařilo zrealizovat všechny smělé plány a tak rozlehlé průmyslové zóny, rozkládající se podél několikakilometrového kolínského přístavu, zůstaly jen snem na regulačních plánech architekta Jaroslava Fragnera. Ale i tak se v Kolíně stavělo. Na počátku dvacátých let to byly především nové obytné domy podle projektů architekta 18

Jindřicha Freiwalda. Roku 1927 byl dokončen nový železobetonový most přes Labe od architekta Františka Roitha, na zálabské straně vyrostla podle plánu Jaroslava Fragnera v roce 1932 nová parní elektrárna, tehdy s nejvyšším komínem v Evropě. Za druhé světové války byl Kolín čtyřikrát bombardován spojeneckým letectvem. Při třetím náletu koncem války v březnu 1945 byl poškozen chrám sv. Bartoloměje a pobořeno děkanství. Při čtvrtém náletu 18. dubna 1945 byl zbořen hornický kostel Všech svatých. Těžce poškozena byla řada průmyslových závodů, obytných budov a desítky lidí přišly o život. Ještě 7. května 1945 bylo na kolínském náměstí Němci zastřeleno několik občanů. Moderní architektura Kolína je spjata s významnými architekty, jejichž díla jsou dominantami a nedílnou součástí obrazu města. Mezi nejvýznamnější architekty a stavby patří: Arch. František Roith - Vodní elektrárna Kolín spolu s Masarykovým mostem a jezem – Elektrárna ESSO (Elektrárenský svaz středolabských okresů), postaveno 1929 - 1932 – arch. Jaroslav Fragner. Další stavby arch. Fragnera v Kolíně – Obytný dům s prodejnou Auto Tatra – Skoch,(1930-1932) administrativní budova, dům č.p.417 Pražská v Kolíně II., soukromá vila Ing. Václava Budila, ředitele Elektrárenského svazu středolabských okresů (1930). Významná stavba je dům č.p.39 v Kolíně IV. ul. Kutnohorská (dnes Úřad práce) – údajně spolupráce s arch. Josefem Gočárem. Budova divadla v Kolíně – arch. Jindřich Freiwald Budova Gymnázia v Kolíne – arch. Jan Mayer, Oldřich Liska (1924) Budova Nemocnice v Kolíně - F. M. Černý, atd.). Stejně tak je třeba zmínit dnes již alespoň odbornou veřejností doceněné hodnoty architektury 60. let 20. stol. (Městský společenský dům v Kolíně).

3.1.2 Vývoj města po listopadu 1989 Po listopadu 1989 zaznamenalo město prudký rozvoj. Nejdůležitější projekty jsou uvedeny v následující tabulce: Rok 1991 1992 1998 1999 2000 2001 2002

Dokončený projekt, akce Vznik městské policie Penzion pro důchodce Dokončení výstavby čistírny odpadních vod Byty v Tovární ulici Kino 99 Kompletní rekonstrukce synagogy Zvony pro chrám sv. Bartoloměje Sportovní hala 5. ZŠ Útulek pro psy Bytový dům pro důchodce – Štítary Naučná stezka Borky Průmyslová zóna východ – výstavba firmy Alco controls (výroba stavebních dílů ke kompresorům) Výstavba průmyslové zóny Kolín – Ovčáry a zahájení výstavby automobilky

19

Rok

2003

2004

2005

2006

2007 2008

2009

Dokončený projekt, akce TPCA Rekonstrukce pavilonu interny v kolínské nemocnici Fotbalové hřiště s umělým povrchem v Borkách Bytový dům v Tovární ulici, výstavba bytů v lokalitě Raškovec Otevření 6. kolínského supermarketu na Pražské ulici Vznik Stipendijního nadačního fondu města Kolína Rekonstrukce ulice Brankovická Vznik protidrogového K-centra Zahájení výuky Vysoké školy politologické Zahájení výstavby 300 bytů pro TPCA v lokalitě Kasárna Výstavba skateparku Otevření mamocentra při kolínské nemocnici Rekonstrukce bytového komplexu v Husově ulici Rekonstrukce sportovního areálu FK Kolín Lávka pro pěší a cyklisty přes Labe Výstavba řepařské drážky Rekonstrukce akvaparku Výstavba 560 bytů u Vodárny pro zaměstnance TPCA Zahájení výroby automobilky TPCA Zahájení provozu firem Gefco a Nyk logistic v průmyslové zóně Kolín Ovčáry Zahájení výroby společnosti Mi-King v průmyslové zóně Šťáralka (zpracování ocelových svitků) Výstavba centrálních operačních sálů Rekonstrukce ulic Pražská, Kovářská, Roháčova, Husova, U Nemocnice Kompletní rekonstrukce Karlova náměstí Výstavba 35 bytů v lokalitě Kasárna Zahájení činnosti O.S. Volno (středisko péče pro rodiny pečující o postižené děti) Otevření nového pavilonu záchranné služby v areálu nemocnice Výstavba dětského dopravního hřiště a ledové plochy v areálu akvaparku Výstavba kruhové křižovatky Na Louži Rekonstrukce ulic Na Návsi, Kmochova a Rimavské Soboty, Klenovecká. Rekonstrukce amfiteátru na Kmochově ostrově Rekonstrukce střechy zimního stadionu Otevření nákupního centra v Rorejcově ulici Výstavba dětského centrálního hřišti v ulici Rimavské Soboty Otevření Rodinného centra Aktualizace k 10/2011 Výstavba centrálního dětského hřiště v Kolíně, financováno z rozpočtu MF ČR, náklady 15 179 000 Kč. Vybudování herního plácku lokalita Zengrova ulice v Kolíně, financováno z programu prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, náklady 672 000 Kč. Obnova dětského hřiště v Sendražicích, financováno z programu Partnerství pro Kolínsko –TPCA, náklady 256 000Kč. Zateplení ZŠ Lipanská ulice, dotace OPŽP, celkové náklady 30 991 000 Kč.

20

Rok

2010

2011

Dokončený projekt, akce Rekonstrukce veřejné osvětlení ulice Rybářská, vlastní zdroje, náklady 4 382 000 Kč. Kanalizace Sendražice,dotace Ministerstvo zemědělství ČR, náklady 40 304 000 Kč. Kamerový systém lokalita Vodárna, vlastní zdroje, náklady 803 000 Kč. Kanalizace ulice U Borku, vlastní zdroje, náklady 4 230 000 Kč. Zbudování herního plácku v lokalitě Kolárka, financováno z programu prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR,náklady 975 000 Kč. Vybavení herního plácku pro rizikovou mládež, financováno z programu prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, náklady 220 000 Kč Kolínský zámek oprava a výměna oken , dotace z Ministerstva kultury ČR, náklady 421 500 Kč. Rekonstrukce Ztracená ulička, dotace z programu Partnerství pro KolínskoTPCA, náklady 256 000 Kč. Rekonstrukce střechy ZŠ Kmochova ulice v Kolíně, vlastní zdroje, náklady 2 971 000 Kč. Oprava stěny domu Tovární ulice č. 44, vlastní zdroje, náklady 6 891 000 Kč. Domov důchodců, oprava výtahu, vlastní zdroje, náklady 6 298 000 Kč. Oprava kruhových křižovatek v Průmyslové zóně Kolín-Ovčáry, náklady 1 444 000 Kč, vlastní zdroje 800 000 Kč, příspěvek TPCA 644 000 Kč. Kanalizace ulice Morávkova, vlastní zdroje, náklady 2 526 00 Kč. Rekonstrukce střechy 3. ZŠ Prokopa Velikého-hala BIOS, vlastní zdroje, náklady 1 032 000 Kč. Zateplení ŽS Masarykova ulice v Kolíně, dotace ze OPŽP, náklady 20 314 000 Kč. Zlepšení tepelně technických vlastností budovy MŠ Bezručova, dotace z OPŽP, náklady 8 630 000 Kč. Výměna oken severní a západní fasáda kolínského zámku, dotace z Ministerstva Kultury ČR, náklady 524 000 Kč. Rozšíření kamerového systému v Kolíně, dotace z programu prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, náklady 501 000 Kč. Komparace a zefektivnění kamerového systému v Kolíně, dotace z programu prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, náklady 247 000 Kč. Úprava sběrných dvorů v Kolíně, vlastní zdroje, náklady 2 175 000 Kč.

21

3.2

Celková charakteristika města a regionu

Analýza města byla zpracována také ve Strategickém plánu rozvoje města Kolín. Protože však tento dokument vznikl již v roce 2000, byla v rámci přípravy integrovaného plánu analýza města zaktualizována. Důraz byl kladen na informace, které jsou pro integrovaný plán relevantní. Aktuální sociodemografická analýza (z dubna 2007) byla zpracována v rámci komunitního plánování a je uveřejněna na webových stránkách města (www.mukolin.cz/komunitni-planovanit247). 3.2.1 Poloha, regionální souvislosti Správní obvod Kolín se nachází ve východní části Středočeského kraje. Hraničí s krajem Pardubickým a Královéhradeckým, v rámci Středočeského kraje se správními obvody Kutná Hora, Říčany, Český Brod, Nymburk a Poděbrady. Kolín leží v úrodné labské kotlině poblíž jednoho ze severních výběžků Českomoravské vysočiny. Rozkládá se na obou březích Labe, které se ve městě stáčí k severozápadu. Reliéf obvodu je rovinný až mírně zvlněný, stoupající od severu k jihu a od východu k západu. Nížina po obou stranách Labe je velmi vhodná pro intenzivní zemědělskou výrobu, díky které do značné míry ustoupily původní lesy. Ty v současnosti pokrývají pouze východní a jihozápadní cíp území. Nadmořská výška:  nejnižší místo ve městě: 192,5 m n.m (hladina řeky Labe na hranici města)  nejvyšší místo ve městě. 295,8 m n.m (Kolín – Zibohlavy) Geografická poloha:  15 12´12´´ východní délky  50 01´44 ´´ severní šířky

Poloha

- východní část Středočeského kraje

Rozloha

- 84 622 ha bývalého okresu Kolín

Počet obyvatel

- cca 97 000 obyvatel bývalého okresu Kolín

Pozice v rámci regionu

- 7. místo z 12 bývalých okresů Středočeského kraje v celkové rozloze kraje - 4. místo z 12 bývalých okresů Středočeského kraje v počtu obyvatel

Postavení a působnost města

- obec s pověřeným obecním úřadem - obec s rozšířenou působností

Kód obce

- 533 165

Katastrální plocha (města)

- 3499 ha

22

Počet katastrů

- 4

Počet částí obce

- 10

Aktualizace k 10/2011 Rok K 1.1.2009 K 1.1.2010 K 1.1.2011

Počet obyvatel ve správním obvodu Kolí 67 535 obyvatel 71 723 obyvatel 76 334 obyvatel

Katastrální výměr města je stále 3499 ha.

Přehled 10 největších měst Středočeského kraje podle počtu obyvatel Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Město Kladno Mladá Boleslav Příbram Kolín Kutná Hora Mělník Beroun Kralupy nad Vltavou Benešov Neratovice

Počet obyvatel 69 276 43 923 34 660 31 401 21 373 19 271 17 997 16 749 16 247 16 231

(Zdroj: www.kr-stredocesky.cz)

Aktualizace k 10/2011 Přehled 10 největších měst Středočeského kraje podle počtu obyvatel (k 1.1.2011)

Pořadí 1. 2. 3.

Město Kladno Mladá Boleslav Příbram

Počet obyvatel 70 665 43 939 34 069 23

4. 5 6. 7 8. 9. 10.

Kolín Kutná Hora Mělník Beroun Kralupy nad Vltavou Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Rakovník

31 401 21 295 19 225 18 794 17 868 17 317 16 661

(Zdroj: ČSÚ)

Statistické informace o obcích Středočeského kraje – dle počtu obcí a celkové rozlohy

Počet Okresy

Obcí Částí obcí Dílů

Výměra v ha

Benešov

115

538

624

152 347

Beroun

85

92

214

66 186

Kladno

100

91

258

69 147

Kolín

100

140

248

84 622

Kutná Hora

88

267

366

91 679

Mělník

70

134

243

71 240

123

197

369

105 780

Nymburk

90

103

222

87 605

Praha - východ

91

118

263

58 397

Praha - západ

80

67

179

58 614

120

320

522

162 968

84

89

191

93 028

Středočeský kraj 1 146

2 156

3 699

1 101 613

Mladá Boleslav

Příbram Rakovník (Zdroj: www.kr-stredocesky.cz)

Z hlediska rozlohy a počtu obyvatel může být Kolín obrazem typického či průměrného středočeského města. 24

Kolín však průměrem není a být nemusí. Jeho poloha, historický vývoj a zejména současné parametry jak v oblasti sociální struktury, tak v oblasti struktury průmyslu a zemědělství ho staví z hlediska dalšího rozvoje na výhodnou startovací pozici. 3.2.2 Struktura obyvatelstva K 1.1.2008 žilo v Kolíně 31 230 obyvatel. Populační velikost a význam Kolína dále umocňuje jeho centrální poloha ve východní části Středočeského kraje. Aktualizace k 10/2011 K 1.1.2011 žilo v Kolíně 31 401 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel ve městě Kolín (období 2003 – 2008) Rok K 1.1.2003 K 1.1.2004 K 1.1.2005 K 1.1.2006 K 1.1.2007 K 1.1.2008 K 1.1.2009 K 1.1.2010 K 1.1.2011

Počet obyvatel ve městě Kolín 29 817 29 855 29 634 30 175 30 675 31 230 31 523 31 020 31 401

Tabulka byla aktualizována k 10/2011. Přírůstky a úbytky obyvatelstva Vývoj počtu obyvatelstva ve městě i v bývalém okrese byl dlouhodobě růstový, avšak od osmdesátých let došlo ke stagnaci a postupnému poklesu počtu obyvatel. Počet obyvatel Kolína v prvních letech 21. století pozvolna klesal, avšak od roku 2005 má již růstovou tendenci.

25

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel z toho ženy ve věku 0-14

celkem z toho ženy ve věku 15-59 celkem z toho ženy ve věku 60-64 celkem z toho ženy ve věku 65 a více celkem let z toho ženy

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 30 382 30 095 29 817 29 690 29 489 30 175 30 158 15 825 15 685 15 586 15 530 15 440 15 638 15 581 4 430 4 282 4 185 4 124 4 014 4 099 4 036 2 118 2 056 2 001 1 974 1 911 1 928 1 909 19 712 19 434 19 239 18 989 19 459 19 322 10 030 9 914 9 808 9 685 9 823 9 684 1 586 1 626 1 743 1 835 1 888 2 018 840 876 945 1 000 1 006 1 086 4 510 4 515 4 572 4 584 4 651 4 729 4 782 2 770 2 759 2 795 2 803 2 844 2 881 2 902

(Zdroj: ČSÚ)

Ze statistických údajů vyplývá, že počet obyvatel města Kolín se zvyšuje díky kladnému migračnímu saldu. Migrační saldo (je dáno rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých) v roce 2007 bylo 579 osob. K přirozenému přírůstku obyvatel (je dán rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel) v roce 2007 nedošlo. Z uvedeného vyplývá, že je zájem o bydlení v Kolíně, což je i v souladu s dotazníkovým šetřením mezi obyvateli města (viz. příloha č. 1). Aktualizované údaje k 10/2011 Dlouhodobý vývoj počtu a struktura obyvatelstva

Počet obyvatel z toho ženy Průměrný věk Index stáří (65+ / 0 -14 v %) ve věku 0-14 celkem z toho ženy ve věku 15-64 celkem z toho ženy ve věku 65 + celkem z toho ženy

2004 29 489 15 472 41,1 115,9 4 014 1 911 20 824 10 685 4 651 2 844

2005 30 175 15 440 41,0 115,4 4 099 1 928 21 347 10 829 4 729 2 881

2006 30 158 15 620 41,2 118,5 4 036 1 909 21 340 10 770 4 782 2 902

Rok 2007 30 736 15 665 41,1 121,4 4 032 1 894 21 811 10 866 4 893 2 972

2008 31 014 15 815 41,3 126,0 4 024 1 888 21 918 10 848 5 072 3 072

2009 30 935 15 823 41,4 125,2 4 138 1 950 21 617 10 703 5 180 3 125

2010 30 927 15 793 41,5 124,1 4 262 1 996 21 374 10 612 5 291 3 195

(Zdroj: ČSÚ)

26

Ze statistických údajů vyplývá, že počet obyvatel města Kolín je v posledních letech stálý. Migrační saldo (je dáno rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých) v roce 2010 bylo -72 osoby. Záporné migrační saldo bylo vyrovnáno přirozeným přírůstkem obyvatel (je dán rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel), který v roce 2010 činil 64 osoby. K 30. červnu 2011 žilo ve Středočeském kraji podle předběžné bilance 1 272 807 obyvatel, z nichž bylo 628 343 mužů a 644 464 žen, tj. 50,6 %. Během prvních šesti měsíců roku 2011 se počet obyvatel kraje zvýšil o 7 829 osob, což bylo ve srovnání s přírůstkem za stejné období roku 2010 o 1 488 obyvatel méně. Celkový populační přírůstek Středočeského kraje byl zapříčiněn obdobně jako v minulosti především pozitivním saldem stěhování, díky němuž získal kraj 6 790 nových obyvatel. Kladný byl i přirozený přírůstek obyvatelstva, který dosáhl výše 1 039 osob.

Změny počtu obyvatel v roce 2007 Přírůstek obyvatelstva Živě narození

Zemřelí

Migrace obyvatelstva

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Celkový přírůstek

Saldo migrace

Celkem

328

329

-1

1590

1011

579

578

Muži

180

168

12

941

526

415

427

Ženy

148

161

-13

649

485

164

151

(Zdroj: ČSÚ)

Aktualizace k 10/2011 Změny počtu obyvatel v roce 2010 Přírůstek obyvatelstva Živě narození

Zemřelí

Migrace obyvatelstva

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Celkový přírůstek

Saldo migrace

Celkem

383

319

64

915

987

-72

-8

Muži

222

169

53

455

541

-86

-33

Ženy

161

150

11

460

446

14

25

(Zdroj: ČSÚ)

27

Změny počtu obyvatel v roce 2007 1800 1600 1400

Celkem Muži Ženy

Počet obyvatel

1200 1000 800 600 400 200 0 -200

Živě narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Saldo migrace

Celkový přírůstek

1200

Změny počtu obyvatel  v roce 2010 

1000 800 600 400 200 0

Živě narození ‐200

Zemřelí

Přirozený  přírůstek

Přistěhovalí Vystěhovalí

Celkem

Muži

Saldo  migrace

Celkový  přírůstek

Ženy

Přehled počtu obyvatel v jednotlivých městských částech města Kolín – červen 2008 Městská část Kolín I. Kolín II.

Počet obyvatel 1412 13 161

28

Kolín III. Kolín IV. Kolín V. Kolín VI. Sendražice Štítary Šťáralka Zibohlavy Celkem

3345 5551 5309 481 1432 475 94 217 31 477

Aktualizace k 10/2011 Přehled počtu obyvatel v jednotlivých městských částech města Kolín – červen 2008 a červen 2011 Městská část Kolín I. Kolín II. Kolín III. Kolín IV. Kolín V. Kolín VI. Sendražice Štítary Šťáralka Zibohlavy Celkem

Počet obyvatel – 6/2008 1412 13 161 3345 5551 5309 481 1432 475 94 217 31 477

Počet obyvatel – 6/2011 1 644 12 572 3 163 5 336 5 428 447 1 448 551 105 205 30 899

Struktura obyvatel města Kolín – rok 2007 Počet obyvatel

Počet obyvatel ve věku 0-14 let

15-64 let

65 a více let

Muži

15 004

2 127

10 570

1 880

Ženy

15 732

1 894

10 770

2 972

Celkem

30 736

4 032

21 340

4 893

(Zdroj: ČSÚ)

29

V porovnání s Českou republiku a Středočeským krajem je v Kolíně menší počet dětí, resp. osob mladších 14 let, menší počet obyvatel v produktivní věku, ale výrazně vyšší počet seniorů. Kolín tedy patří mezi města s nejstarším obyvatelstvem v České republice, zároveň má jeden z nejvyšších indexů stáří. Aktualizace k 10/2011 Kolín patří mezi města s nejstarším obyvatelstvem v České republice. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty pro Kolín a pro Středočeský kraj. Časová řada – porovnání věkového složení obyvatelstva města Kolín a SČ kraje v letech 2000 až 2010 (údaje jsou k 31.12. každého roku):

Rok

2010

2009 2008 2007 2006 2005 2004

2003

2002 2001 2000

Kolín Průměrný věk

41,5

41,4

41,3

41,1

41,2

41,0

41,1

Index stáří 124,1 125,2 126,0 121,4 118,5 115,4 115,9

40,7

40,4

40,2

39,8

111,2 109,2 105,4 101,8

Středočeský kraj Průměrný věk

40,1

40,0

40,0

40,0

40,0

39,9

39,8

39,7

39,5

39,3

39,1

Index stáří

94,8

95,4

95,6

95,3

95,5

94,5

93,6

92,8

91,5

90,5

90,0

(Zdroj: ČSÚ)

Vzdělanostní struktura Při posuzování vzdělanostní struktury má město nejvyšší podíl osob se středním odborným vzděláním a středním vzděláním s maturitou. Zejména v druhé kategorii převyšuje krajské i republikové procento. Obyvatel se základním vzděláním je ve městě stejné procento jako ve Středočeském kraji, ale nižší procento v porovnání s Českou republikou. Zastoupení vysokoškolsky vzdělaných osob ve struktuře obyvatel odpovídá úrovni kraje i republiky. Obyvatelstvo podle vzdělání k 1.3.2001 (%) Území Město Kolín

Základní

Střední odborné

Střední s maturitou

Vysokoškolské

19,6

35,8

34,6

8,7

30

Území

Základní

Střední odborné

Střední s maturitou

Vysokoškolské

Středočeský kraj Česká republika

19,7 23,0

40,2 37,9

31,8 28,4

8,1 8,9

(Zdroj: ČSÚ)

Struktura obyvatelstva – závěry analýzy    

Nižší počet dětí, vyšší počet seniorů, vysoký index stáří Od roku 2005 pozvolný nárůst počtu obyvatel Počet obyvatel roste díky pozitivnímu migračnímu saldu Průměrná vzdělanostní struktura

Aktualizace k 10/2011 Od roku 2008 má město Kolín vyrovnaný počet obyvatel a vyrovnané migrační saldo.

3.2.3 Urbanismus, infrastruktura a technická vybavenost Urbánní rozvoj Územní plán byl schválen 3.9.2002. Byla schválena jeho první a druhá změna, třetí změna je v projednávání, současně se připravuje čtvrtá změna územního plánu. Město svůj rozvoj plně koordinuje se schváleným územím plánem. Aktualizace k 10/2011 Chronologický výčet všech platných územně plánovacích dokumentací včetně jejich změn. 1. Územní plán města Kolína schválený usnesením Zastupitelstva města Kolína dne 3.9.2002, č. usn. 206, jehož závazná část byla vydána obecně závaznou vyhláškou města Kolína č.1/2002. 2. Změna č.1 územního plánu města Kolína schválena Zastupitelstvem města Kolína dne 29.4.2004, usn. č.149, jejíž závazná část byla vydána obecně závaznou vyhláškou města Kolína č. 3/2004. 3. Změna č. 2 územního plánu města Kolína schválena Zastupitelstvem města Kolína dne

31

13.4.2006, usn.č. 360, jejíž závazná část byla vydána obecně závaznou vyhláškou města Kolína č. 3/2006. 4. Změna č. 3 územního plánu města Kolína vydaná Zastupitelstvem města Kolína dne 15.09.2008 usn.č. 203 formou opatření obecné povahy č.j.ORR 61107/08-63/2008-kli 5. Úprava územního plánu města Kolína včetně změny č.1, č.2, č.3 na územní plán Kolín po úpravě, vydaná Zastupitelstvem města Kolína dne 23.11.2009 usn. č. 369, formou opatření obecné povahy čj.: ORR 62668/2009. 6. Ve fázi zpracování je návrh změny č. 2 územního plánu Kolín po úpravě pro území bývalých TSM Kolín, ul. Kmochova – Václavská. Platné územně plánovací dokumentace města 1. Změna č. 1 územního plánu Kolín po úpravě, vydaná Zastupitelstvem města Kolína dne 22.3.2010 usn.č. 415, formou opatření obecné povahy č.j.: ORR 13692/2010. 2. Kolín regulační plán městského historického jádra, schválený Zastupitelstvem města Kolína dne 19.09.2005 usn.č. 271, jehož závazná část byla vydána obecně závaznou vyhláškou města Kolína č. 2/2005. Aktualizace k 10/2011 Vyjádření Krajského úřadu Středočeského kraje Z hlediska posouzení s Programem rozvoje územního obvodu Středočeského kraje lze konstatovat, že široce pojatý krajský program, aktualizovaný v roce 2009 a IPRM Kolína vycházejí z identických základních směrů a principů regionálního rozvoje, které městský plán pro potřeby dané lokality/města dále konkretizuje a rozvíjí. K tomu lze poznamenat, že v první polovině roku 2011 bylo zahájeno pořizování nového programového regionálně rozvojového dokumentu kraje, ze kterého bude možno vycházet při podpoře regionálního rozvoje po roce 2014. Krajský dokument pod názvem Zásady územního rozvoje Středočeského kraje bude pravděpodobně schválen do konce roku 2011. Z hlediska územně plánovacího lze konstatovat, že území města Kolína a jeho okolí je řešeno v platném Územním plánu velkého územního plánu (VÚC) Střední Polabí, který bude nahrazen a zahrnut do Středočeským krajem ke schválení připravovaných Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR). Chybějící prvky dopravního systému, jak se uvádí v IPRM, jsou již obsaženy v nadřazené územně plánovací dokumentaci (ÚPD). Počítá se, že v rámci aktualizace ZÚR bude zařazeno do ÚPD umístění dalšího mostu přes Labe a návazných komunikací dle již pořízené vyhledávací studie, a to na východním okraji města (viz příloha č. 10).

Značná pozornost je soustředěna na revitalizaci centra města, a to zejména v oblastech rekonstrukce infrastruktury, rekonstrukce staveb včetně památkově chráněných objektů, dostavba proluk apod.

32

V Kolíně má pouze objekt vodárenské věže (vodárna) charakter tzv. urbánního brownfieldu (území v současnosti nevyužívané nebo nedostatečně efektivně využívané, mající další rozvojový potenciál při zvolení jiného funkčního využití neprůmyslového charakteru). Město zadalo odborné společnosti zpracování studie na budoucí možné využití objektu. Objekt věže není památkově chráněn. Jedná se o prvorepublikovou stavbu s významnou architektonickou hodnotou. Na základě vyhodnocení možností získání finančních prostředků ze strukturálních fondů a aktuálních potřeb města ze studie vyplynuly dvě varianty budoucího využití objektu: Varianta A – turistické centrum s řadou doprovodných návštěvnických aktivit (multimediální sál, rozhledna, expozice, galerie, okolní park, napojení na stávající turistické trasy a cyklostezky atd.). Varianta B – objekt veřejných služeb – meeting point, knihovna, prostory pro vzdělávání obyvatel, veřejný přístup k internetu, prostory pro kulturní vyžití a společenské centrum s prostorem pro relaxaci v příjemném prostředí. Aktualizace k 10/2011 Vodárenská věž – věžový vodojem spolu s pozemkem stavební parcela č. 2658, k.ú. Kolín, ul. Míru, z roku 1928 projektovali - Ak. arch. František Janda a ing. J. V. Hráský je kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 104 169 od 28.12.2010. Dne 25.3.2011 byl osloven Národní památkový ústav Praha , aby vypracoval s ohledem na kritéria památkové péče pro případné stavební úpravy stavebně-historický průzkum této památky, který bude podkladem pro úvahy o budoucím využití objektu a pro projektovou přípravu. Rozvojová území vymezená územním plánem města Kolín:  Plochy pro nízkopodlažní bydlení – k.ú. Sendražice u Kolína mezi Hlubokým potokem a stávajícími rodinnými domy směrem severním a jižním  Plochy pro nízkopodlažní bydlení – k.ú. Štítary u Kolína „Za Dvorem“  Plochy pro průmysl, výrobu, smíšené městské území a hromadné středně podlažní bydlení podél propojovací komunikace ul. Ovčárecká, K Vinici, Třídvorská  Smíšené městské území s podmínkou, hromadné městské bydlení středněpodlažní Kolín II. směrem od Štítar ke stávajícímu sídlišti „U Vodárny“ – po přeložce produktovodu  Výrobně obslužná zóna – Kutnohorské předměstí, Kolín IV. Ve městě existují i další rozvojové plochy. Jejich přípravu a zasíťování zajišťují samotní investoři. Aktualizace k 10/2011 Nová rozvojová území vymezená územním plánem města Kolín:

33



Plochy pro nízkopodlažní bydlení Kolín - Spálenka za čistírnou odpadních vod směrem severovýchod

Rozvojová území vymezená územním plánem města Kolín - komentář V souladu s legislativními ustanoveními (stavební zákon 183/2006 Sb., zákon o státní památkové péči 20/1987 Sb., Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy) a Politikou územního rozvoje CR je nutné dbát o ochranu kulturních hodnot území, která představuje veřejný zájem. Výstavbu v rozvojových území je nutné provádět koordinovaně, v návaznosti na celkový charakter sídla - jeho urbanistickou strukturu, návaznosti na okolní krajinu, uchovávat hodnoty panoramatu a významné pohledové osy. Je třeba respektovat kulturně historické hodnoty - území plošné památkové ochrany MPR, nemovité kulturní památky a jejich okolí a další architektonicky cenné soubory staveb a objekty, které sice nejsou zapsané v ÚSKP, ale významnou měrou se podílejí na historické struktuře daného sídla. Průmyslové zóny Průmyslová zóna Na Šťáralce – všechny pozemky město prodalo, už nemá žádný podíl Průmyslová zóna Ovčáry - stav obsazenosti zóny k 31.12.2007 Část zóny Celková plocha zóny Plocha obsazená investory Pozemky k prodeji Ostatní (obslužné komunikace, čistička odpadních vod, retenční nádrž, stanice požární ochrany apod.)

Plocha (ha) 370,00 171,54 88,32 110,14

Aktualizace k 10/2011 Průmyslové zóny Průmyslová zóna Na Šťáralce – všechny pozemky město prodalo, už nemá žádný podíl. Průmyslová zóna Ovčáry - stav obsazenosti zóny k 30.9.2011. Část zóny Celková plocha zóny Plocha obsazená investory Pozemky k prodeji Ostatní (obslužné komunikace, čistička odpadních vod, retenční nádrž, stanice požární ochrany apod.)

Plocha (ha) 370,00 171,54 122,13 76,33

34

Domovní a bytový fond a technické vybavení Počet trvale obydlených domů Počet trvale obydlených bytů (TOB) z toho podle druhu domu podíl v rodinných domech (%) z toho podle doby výstavby podíl postavených do roku 1945 (%) podíl postavených mezi roky 1946 1990 (%) podíl postavených mezi roky 1991 2001 (%) Počet bytů sloužících k rekreaci v neobydlených domech Podíl obyvatel v TOB zásobovaných pitnou vodou z vodovodu (%) Podíl obyvatel v TOB s plynem zavedeným do bytu (%) Podíl obyvatel v TOB napojených na kanalizaci (%) Počet obyvatel v trvale obydlených bytech z toho zásobovaných pitnou vodou z vodovodu s plynem zavedeným do bytu napojených na kanalizaci

3 631 12 011 28,3 23,8 68,4 7,0 42 99,2 83,7 91,8 30 010 29 760 25 126 27 548

(Zdroj: ČSÚ)

Ve městě Kolín neexistuje koncepce bytové politiky. Aktualizace k 10/2011 Ve městě Kolín doposud neexistuje koncepce bytové politiky, ale v současné době probíhá její příprava. Předpokládaný termín zpracování a dokončení tohoto materiálu ve spolupráci s vedením města je naplánován do 31.12.2013. Významný nárůst bytového fondu znamenala výstavba 560 bytů na „zelené louce“ pro zaměstnance TPCA v lokalitě Vodárna. Na bytový komplex byl přestavěn také areál bývalých kasáren. Město má nyní ve své správě cca 2 200 bytů, z toho je asi 200 bytů určeno pro příjmově omezené osoby. Město část svých bytů postupně prodává, vše za respektování zákona č. 65/2002 Sb., o vlastnictví bytů. Na Městském úřadě v Kolíně je evidováno asi 2 200 žádostí o přidělení městského bytu, město má určenou strategii evidence žádostí, která je mimo jiné závislá na aktivitě jednotlivých žadatelů, tzn. že reálných je cca 800 žádostí. Počet dokončených bytů v roce 2007 bylo 600. Dokončeným bytem se rozumí byt v budovách určených pro bydlení (nových i stávajících), jejichž výstavba byla ve sledovaném období dokončena, tj. na které vydaná kolaudační rozhodnutí nabyla právní moci. Azylový dům Kolín nemá. Do budoucna se o jeho vybudování uvažuje. Ve městě je ubytovna pro osoby bez přístřeší. Bylo by však vhodné umožnit její provoz nejen jako noclehárny, ale i pro dlouhodobější pobyty.

35

Aktualizace k 10/2011 Město Kolín nemá azylový dům, má jen ubytovnu osob bez přístřeší, Polepká 550, Kolín IV.

Sídliště – soupis:    

Kolín II. – „Pražské předměstí“ Kolín III. – „Malé sídliště“ Kolín IV. – „U Jána“ Kolín V. – „Zálabské předmostí“

Infrastruktura a technická vybavenost Stav technické infrastruktury ve městě Kolín zaznamenal za poslední období velmi významný a pozitivní vývoj, a to v následujících oblastech: Kanalizace Město nemá v oblasti kanalizace zatěžující překážky pro svůj další rozvoj. Cíle stanovené územním plánem až do roku 2010 jsou splněné nebo budou splněné ještě před tímto rokem. V současné době je převážná část města odkanalizovaná. Ve zbývajících částech města by měla být kanalizace dokončena během roku 2008. Nyní se dodělává lokalita Sendražice. Příměstská část Zibohlavy (samostatná lokalita) není odkanalizovaná. Město plánuje vybudovat do Zibohlav přivaděč. Projektová dokumentace je připravena. V současné době se čeká na získání finančních prostředků z vhodného dotačního titulu nebo jiného finančního zdroje, který by městu pomohl tento náklad pokrýt. Aktualizace k 10/2011 Projekt kanalizace v Sendražicích je ukončen. Kanalizace Zibohlavy včetně přivaděče bude realizována v roce 2012-2013. Jedná se o dotační akci, celkové náklady cca 47 000 000 Kč. V současnosti je zadávací dokumentace stavby na Státním fondu životního prostředí ČR k vyjádření. Dodavatelem a následným provozovatelem této vybavenosti je společnost Vodos, s.r.o., významný dodavatel pitné vody v regionu okresu Kolín. Zajišťujeme odvádění a čištění odpadních vod a s tím spojené služby. Je součástí koncernu ENERGIE AG Oberösterreich. Ve spolupráci se společností VODOS, s.r.o. připravuje Kolín zpracování nového generelu kanalizace. Závěry generelu budou aktuálně zapracovány do IPRM.

36

Aktualizace k 10/2011 Generel odvodnění pro město Kolín, termín zpracování - říjen 2009 Objednatel (investor): VODOS, S.R.O. , Legerova 21, 280 00 Kolín III. Zpracovatel: HYDROPROJEKT CZ a.s., Táborská 31, 140 16 Praha 4 n 2009 Zpracování Generelu odvodnění pro město Kolín je založeno na nejnovějších poznatcích a trendech v oboru odvodnění urbanizovaných povodí, tj. na metodických základech spojených s integrálním přístupem k řešení odvodnění urbanizovaných povodí. Zpracovaná dokumentace garantuje respektování místních specifik města a jeho okolí. Posouzení průtoků a profilů stávající i navrhované kanalizace bylo provedeno v souladu se schváleným ÚP a na základě znalosti současné evropské i státní legislativy. Výsledné řešení v digitální formě umožňuje průběžnou aktualizaci generelu, resp. kontinuitu řešení. Cíle generelu odvodnění Problematika odvodnění urbanizovaného povodí města Kolín řeší dlouhodobé vodohospodářské vztahy povodí (města) od zdrojů odpadních vod přes jejich transport, čištění a vypouštění do recipientu. Tímto způsobem zpracovaná dokumentace poskytuje zástupcům města Kolín podklad pro další koncepční rozvoj celé lokality a provozovateli Vodos Kolín s. r. o. možnost průběžné optimalizace provozu a řízení daných subsystémů (kanalizace, čistírny). Zároveň slouží jako základní koncepční materiál pro dlouhodobé strategické rozhodování ve vztahu a v souladu s Územním plánem města. Vlastní řešení odvodnění města zahrnuje řešení povrchového odtoku, proudění v kanalizační síti, stanovení přítoku na ČOV, resp. dopadu připojení okolních obcí a průmyslových závodů na funkci ČOV a z emisního posouzení vlivu odlehčovacích komor na recipienty. Řešení je provedeno jak pro současný stav, tak pro výhledový stav podle schváleného Územního plánu města Kolín (horizont prognózy k roku 2020). Součástí generelu je i posouzení připojení odvodnění satelitních celků a příměstských oblastí na kapacity sběračů města Kolín. Generel posuzuje vliv navrhovaných odlehčovaných množství vody na recipient Vrchlice. V rámci celého řešení Generelu odvodnění pro město Kolín je kladen důraz na zlepšení kvality vody v recipientech (Labe, Popelka, Pekelský potok) dle platných legislativních norem a limitů. Vymezení rozsahu území pro generel Řešené území zahrnuje nejen lokality v centrální části města ale i okrajové městské části. Do řešeného území patří následující městské části: Kolín I – historické centrum, Kolín II – Pražské předměstí, Kolín III -Kouřimské předměstí, Kolín IV – Kutnohorské předměstí, Kolín V – Zálabí, Kolín VI – Štítarské předměstí. Odhad investičních nákladů Generel byl stanoven pro cenovou hladinu v roce 2009. Odhad investičních nákladů.

37

Celkový odhad investičních nákladů staveb uvažovaných v generelu Název akce 1. Celkem výhledové plochy

Celkové náklady stavby tis. Kč 278 931

2. Celkem rekonstrukce – nevyhovující kapacita potrubí Celkový odhad investičních nákladů

183 079 462 010

Priorita realizace navržených staveb Priorita 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4.

Popis stavby Pravý břeh Výstavba nové oddělovací komory OK_1074 Rekonstrukce kanalizace v úseku 1041 – RK1A Realizace propojení 2012 – 1083 Rekonstrukce kanalizace dle připravovaných staveb Levý břeh Rekonstrukce OK1R a výusti Rekonstrukce komory na oddělovač 3001, oprava výusti Rekonstrukce výusti z ČS1T Rekonstrukce kanalizace dle připravovaných staveb

Čistírna odpadních vod Ve městě existují 2 čistírny odpadní vod – čistírna v průmyslového zóně Ovčáry a čistírna pro samotné město, která má kapacitu 34 000 ekvivalentních obyvatel. Městská čistírna je takřka na hranici životnosti a kapacity a nesplňuje technické parametry čištění. Je předložena žádost o dotaci na rozšíření, která byla akceptovaná Státním fondem životního prostředí v rámci Operačního programu Životní prostředí a nyní se čeká na definitivní rozhodnutí. Její intenzifikace předpokládá investici ve výši cca 100 mil. Kč. Předmětem žádosti je zvýšení kapacity čistírny odpadních vod a zlepšení parametrů na čištění. Předpokládaný termín realizace je 2009 – 2010. Aktualizace k 10/2011 Ministerstvo životního prostředí ČR neobhájilo před Evropskou komisí proces vyjmutí čistíren odpadních vod z vodohospodářské infrastruktury, proto nemohlo být vydáno rozhodnutí o přidělení dotace. Je nutné připravit a dokládat jiné podklady. U akce dochází k posunu termínu realizace na období 2012-2014.

38

Plynofikace Plynofikace je dostatečným způsobem řešena po celém Kolíně včetně okrajových částí města. Ve městě je poměrně vysoké napojení a odběry obyvatelstva. Kapacita stávající distribuční sítě je dostačující. Město je napojeno na vysokotlaký plynovod Štolíř-Mladá Boleslav. Plynofikace není ve městě prioritou. V současné době se řeší lokalita Polepská (11 přípojek), další rozšiřování plynofikace město neplánuje. Plynofikace většiny území města přispívá ke zlepšení životního prostředí a k úsporám na spotřebě elektrické energie. Plyn se stal hlavním topným médiem, doplňujícím médiem je elektřina postupně jsou odstraňovány topné systémy na pevná fosilní paliva.

Zásobování teplem Zásobování teplem ve městě zajišťuje společnost Městské tepelné hospodářství Kolín,s.r.o. Společnost je na trhu již více než 12 let, má certifikát jakosti a je členem Cechu topenářů a instalatérů. Do konce roku 2004 bylo jediným společníkem město Kolín. Počátkem roku 2005 převzal od města Kolín majoritní podíl (95 %) koncern ENERGIE AG BOHEMIA s r.o. a stal se tak novým partnerem v této oblasti komunálních služeb. Na základě udělené licence a smluvních ujednání společnost Městské tepelné hospodářství Kolín,s.r.o. zabezpečuje provoz tepelného hospodářství v lokalitě měst Kolín, Český Brod a Kostelec nad Černými Lesy. Elektrárna Kolín,a.s.patří mezi podniky svého druhu střední velikosti. Z hlediska výroby tepelné energie zásobuje téměř všechny průmyslové podniky, státní úřady a organizace, školy a většinu obyvatelstva v Kolíně. Výroba elektrické energie je v současné době doplňkovou. Elektrárna Kolín disponuje dostatečným tepelným výkonem a elektrickým výkonem. Elektrárna provozuje uhelné a plynové kotle. Kromě toho se zabývá i obnovitelnými zdroji energie a provozuje malou vodní elektrárnu pod starým kolínským mostem. Oblast zásobování teplem průmyslových a podnikatelských provozoven je řešena zpravidla vlastními kotelnami malého nebo středního výkonu.

Elektrická energie Transformační stanice pokrývá celý Kolín a má vyhovující kapacitu, zajišťuje dostatečně potřebu domácností i firem. Dodavatelem elektřiny je ČEZ,a.s. Pro další rozvoj města bylo vybudováno rozšíření sítě. Díky dobudování sítě trafostanic s potřebným vybavením budou dostatečně zabezpečeny běžné potřeby obyvatelstva i podnikatelských subjektů, včetně využití pro vytápění, přípravu teplé užitkové vody jako doplňkového zdroje díky dostatečné plynofikaci města.

39

Zásobování elektřinou jednotlivých městských částí je vyřešeno. Jen v některých částech města není dostatečný příkon, aby bylo možné připojit i vytápění. Spolehlivost dodávek elektřiny a poruchovost je v normě. Pod Masarykovým mostem nyní funguje vodní elektrárna, nové záměry na využití vodní energie z Labe zatím nevznikají. Alternativní zdroje energie Město pro energetické zásobování objektů ve své správě nevyužívá obnovitelné zdroje energie. Další obnovitelné zdroje energie (solární systémy, tepelná čerpadla apod.) se ve městě vyskytují jen velmi ojediněle, a pokud tak u rodinných domů. Ani větrná energie není využívána. Aktualizace k 10/2011 Město pro energetické zásobování objektů ve své správě nevyužívá obnovitelné zdroje energie.

Voda Město je zásobeno pitnou vodou z veřejného vodovodu, který je součástí skupinového vodovodu Kolín. Vodovodní síť je rozdělena na tři tlaková pásma. První - nižší tlakové pásmo na levém břehu Labe je zásobováno z vodojemu Vinice. Druhé pásmo zahrnuje jihovýchodní část města a je zásobováno z vodojemu Letiště I. Třetí tlakové pásmo zahrnuje západní část města z vodojemu Letiště II. Do budoucna je rozdělení pásem optimální a v dohledné době se neplánují žádné změny. Plánuje se připojení několika okolních obcí na veřejný vodovod Kolína. Průmyslové vodovody pro technologické účely jsou v závodech Koramo,a.s., Kolínské strojírny CZ,s.r.o., Lučební závody,a.s. Kolín a ve společnosti Elektrárna Kolín, a,s,. Město má tyto zdroje pitné vody, které mají kapacitní rezervu:  Úpravna vody Vinice s kapacitou 100 l/s, prameniště Tři Dvory a Veletov  Úpravna vody a prameniště Nová vodárna s kapacitou 50 l/s  ČS s prameništěm, kapacita 17 l/s Štítary  Přivaděč Kutná Hora-Kolín, z vodojemu Sukov do vodovodu Letiště II s kapacitou 45 l/s Zásobování pitnou vodou je založeno na využití podzemních vod z místních zdrojů, situovaných na území města. Skupinový vodovod v Kolíně vytváří ucelený a plně funkční systém, který zásobuje všechny městské části a navíc ještě některé blízké obce.

40

Zásobování města vodou zajišťuje Vodohospodářské sdružení Kolín - společnost, ve které má město podíl ve výši 51%. Město vlastní 1 vodojem v lokalitě Na Vinici. Ostatní vodojemy jsou Vodohospodářského sdružení. Je uzavřena smlouva o dodávkách vody přivaděčem z Kutné Hory. Systém je zdrojově soběstačný a bilančně aktivní. Dodávky vody jsou spolehlivé a ztráty vody jsou přísně sledovány. Velcí průmysloví odběratelé pokrývají odběr vody z vlastních zdrojů. Ani zásobování vodou nevytváří limit pro další růst města. Jedinou podmínkou pro zachování tohoto příznivého stavu je účinná a efektivní ochrana jednotlivých vodních zdrojů včetně jejich ochranných pásem. Spoje a zařízení spojů Celé území města i jeho okolí je pokryto telefonními rozvody a signálem pro mobilní telefony a je zde dostatečná možnost využívání mobilních telefonů. Rozvody pevných telefonních linek jsou také dostatečné. Ústředny na území města jsou plně digitalizované. Stejně tak je území pokryto signálem rozhlasu a televize. Síť kabelové, digitální televize není úplná, nepokrývá potřeby obyvatel města. Existuje relativně široká nabídka rychlého internetového připojení. Chybějí databáze e-mailových adres obyvatel pro komunikaci magistrátu s občany. Veřejně prospěšné služby občanům a údržba města Do roku 2007 zabezpečovaly veřejně prospěšné služby a údržbu města Technické služby města Kolína,s.r.o. Technické služby odkoupila na konci roku 2007 od města společnost AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. a nyní zajišťuje poskytování veřejně prospěšných služeb občanům a údržbu majetku města Kolín tato společnost. Jde především o likvidaci odpadů, správu a údržbu veřejné zeleně, veřejného osvětlení a místních komunikací včetně dopravního značení, strojní i ruční čištění města, v letních měsících kropení komunikací a dovoz pitné vody do bazénů či k jiným účelům, zimní údržbu komunikací, dále výlep plakátů a pronájem reklamních ploch. Technické služby města Kolína jsou od 9.září 1997 společností s ručením omezeným, založenou městem Kolín pro zajišťování převážně veřejně prospěšných služeb, které, jak vyplývá ze zákona o obcích, je obec povinna zajišťovat, a to buď sama nebo pomocí zřízených organizací. Ve společnosti AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o. je uplatněn systém managementu jakosti podle požadavků mezinárodní normy. Mobiliář města O údržbu a inovaci mobiliáře (lavičky, koše, informační cedule, veřejné záchodky apod.) se město pravidelně stará a potřeby občanů i návštěvníků jsou v tomto směru pokryté. Aktualizace k 10/2011 Z hlediska památkové péče je nutné dbát vhodné rozmístění městského mobiliáře, estetickou kvalitu a údržbu. 41

Město by mělo jasně stanovit regulativy pro umísťování zařízení jako prodejní stánky, místa pro třídění odpadu v mobilních nádobách atp. na území MPR a v jejím okolí a na území ochranného pásma. Tato zařízení není vhodné situovat do památkově chráněného území, resp. okolí kulturní památky, neboť toto prostředí narušují.

Občanská vybavenost Komerční služby Potřebné služby komerční povahy jsou ve městě zajišťované místními firmami a pobočkami větších společností. Bankovní služby zajišťuje 6 poboček bank (GE Monex Bank, Československá obchodní banka, Komerční banka, Česká spořitelna, Hypoteční banka, Poštovní spořitelna), pojišťovací služby 4 pobočky pojišťoven (UNIQA pojišťovna, Česká pojišťovna, Kooperativa pojišťovna, Generali pojišťovna, Česká podnikatelská pojišťovna). Ve městě působí i další specializované peněžní instituce (stavební spořitelny apod.). Ve městě našly své sídlo i kanceláře daňových a účetních poradců, auditoři, právníci, notáři a další. Realitní služby zabezpečuje 20 realitních kanceláří. Ubytovací a stravovací služby Nabídka ubytovacích a stravovacích služeb různých kategorií je ve městě dostatečná. V souvislosti s průmyslovou zónou převyšuje poptávka nad nabídkou. Nelze sehnat jednoduše ubytování dlouhodobého charakteru. Pro pracovníky průmyslové zóny TPCA byly vystavěny 2 lokality – Vodárna a Kasárna a byty si mohou zaměstnanci pronajímat. Nájemné je na nízké cenové úrovni. Obchodní služby Obchodní služby jsou zabezpečovány především pobočkami velkých obchodních řetězců (Tesco,OBI, Billa, Kaufland, Penny-Market, Lidl) a nově zbudovaným obchodním centrem FUTURUM. Obchodní centrum Futurum Kolín nabízí supermarket a obchodní galerii s obchody, restauracemi, kavárnami a provozovnami rychlého občerstvení. V přízemí obchodního centra je umístěno parkoviště s 320 parkovacími místy. Ostatní služby Poštovní služby jsou zajištěny ve 3 sídlech poštovních úřadů (Kolín 1, Kolín 2, Kolín 3). Ve městě kromě městského úřadu sídlí i Finanční úřad, Úřad práce, Katastrální úřad, Celní úřad, Okresní hospodářská komora, Okresní soud, Okresní státní zastupitelství, Okresní správa sociálního zabezpečení, Státní okresní archiv, Česká školní inspekce.

42

Působí zde Policie ČR (4 úřadovny), Městská policie a Hasičský záchranný sbor. Má zde sídlo Okresní veterinární správa a Psí útulek. Další informace k občanské vybavenosti jsou uvedeny v příslušných kapitolách. Infrastruktura a technická vybavenost – závěry analýzy      

Technická infrastruktura v současné době potřeby města pokrývá dostatečně Neřešená území (z důvodů přílišné technické náročnosti) jsou jen malého rozsahu Existence rozvojových lokalit Hlavním topným médiem je plyn Předložena žádost o rekonstrukci městské ČOV vč. navýšení její kapacity Aktualizace 10/2011 – rekonstrukce městské ČOV je stále v přípravě, předpokládaný termín realizace 2012 - 2014

3.2.4 Veřejná správa Město Kolín je významným správním a historickým centrem východní části Středočeského kraje. Středočeský kraj jako vyšší územně samosprávný celek byl vytvořen v roce 2000. Narozdíl od ostatních krajů nemá své sídlo umístěno na vlastním území, ale na území jiného kraje, hlavního města Prahy. Středočeský kraj se svojí rozlohou řadí k největším krajům a patří mezi čtyři kraje, na jejichž území žije více než 1 milion obyvatel. Administrativně je kraj rozdělen na 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které k 1. lednu 2003 nahradily bývalé okresní úřady. Podle nového uspořádání územní veřejné správy je nyní Kolín obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem, v jejímž správním obvodu žije cca 85 000 obyvatel. Město je součástí Středočeského kraje, který vytváří tzv. Region soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy. Aktualizace k 10/2011 Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem Kolín žilo k 1.1.2011 76 000 obyvatel.

43

Správní obvod města Správní obvod města jako obce s pověřeným obecním úřadem tvoří obce Bečváry, Břežany I, Býchory, Církvice, Červené Pečky, Dolní Chvatliny, Dománovice, Drahobudice, Grunta, Choťovice, Jestřabí Lhota, Kbel, Kolín, Konárovice, Kořenice, Křečhoř, Libenice, Libodřice, Lošany, Nebovidy, Němčice, Nová Ves I, Ohaře, Ovčáry, Pašinka, Pňov-Předhradí, Polepy, Polní Chrčice, Polní Voděrady, Radovesnice I, Ratboř, Skvrňov, Starý Kolín, Tři Dvory, Velim, Velký Osek, Veltruby, Volárna, Zásmuky, Žehuň. Správní obvod města jako obce s rozšířenou působností tvoří obce Barchovice, Bečváry, Bělušice, Břežany I, Býchory, Cerhenice, Církvice, Červené Pečky, Dobřichov, Dolní Chvatliny, Dománovice, Drahobudice, Grunta, Horní Kruty, Choťovice, Chotutice, Jestřabí Lhota, Kbel, Klášterní Skalice, Kolín, Konárovice, Kořenice, Kouřim, Krakovany, Krychnov, Křečhoř, Libenice, Libodřice, Lipec, Lošany, Malotice, Nebovidy, Němčice, Nová Ves I, Ohaře, Ovčáry, Pašinka, Pečky, Plaňany, Pňov-Předhradí, Polepy, Polní Chrčice, Polní Voděrady, Radim, Radovesnice I, Radovesnice II, Ratboř, Ratenice, Skvrňov, Starý Kolín, Svojšice, Tatce, Toušice, Třebovle, Tři Dvory, Týnec nad Labem, Uhlířská Lhota, Veletov, Velim, Velký Osek, Veltruby, Volárna, Vrbčany, Zalešany, Zásmuky, Žabonosy, Ždánice, Žehuň, Žiželice. Rozloha katastrálních území města Kolín Název katastrálního území Kolín I, II, III, IV, V, VI Štítary u Kolína Sendražice u Kolína Zibohlavy Celkem

Rozloha (ha) 2 347,0 233,1 605,5 308,0 3 493,6

Podíl na rozloze města Kolín 67,2% 6,7% 17,3% 8,8% 100%

Kolín má 10 městských částí - Kolín I, Kolín II, Kolín III, Kolín IV, Kolín V, Kolín VI, Sendražice, Štítary, Šťáralka, Zibohlavy.

44

 

Aktualizace k 10/2011 (úprava údajů z roku 2008)  

Název katastrálního území Kolín I, II, III, IV, V, VI Štítary u Kolína Sendražice u Kolína Zibohlavy Celkem

Rozloha (ha)

Podíl na rozloze města Kolín

2 346,50 233,10 611,40 308,00 3 499,00

67,07% 6,66% 17,47% 8,80% 100%

Město je zapojeno do Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (činnost sdružení se ve všech aspektech soustřeďuje na uchování, ochranu a trvalou využitelnost našeho kulturního dědictví) a do Svazu měst a obcí ČR (vytváření příznivých podmínek k celkovému rozvoji členských měst a obcí, intervence v legislativním procesu, podpora zavádění příkladů dobré praxe).

45

Městský úřad Narůstání administrativních úkonů ve veřejné správě od roku 2003, kdy byla zahájena reforma veřejné správy, vznikaly trvalé požadavky na zvyšování počtu zaměstnanců. Důsledky těchto opatření pociťují úřady měst a obcí do současné doby. Od září 2009 byl ve spolupráci se společností Rentel,s.r.o. uveden do provozu portál elektronického vzdělávání pro úředníky kolínského úřadu, který pomáhá v oblasti rozvoje lidských zdrojů a současně při naplňování potřeb a povinností, které na veřejnou správu klade zákon o vzdělávání. Město není zapojeno v aktivitách v oblasti zavádění systémů kvality ve veřejné správě. Je si vědomo současného trendu, který významným způsobem klade důraz na zlepšování veřejných služeb a nutnosti přizpůsobovat veřejné služby nejen změnám legislativním, ale také změnám ve vnímání veřejných služeb. Klienty institucí veřejné správy jsou občané i právnické osoby, kteří vyžadují rychlé, dostupné a kvalitní služby. Pro zlepšení komunikace s občany vybudovalo město vstupní kiosek pro veřejnost. Městský úřad tvoří starosta, místostarostové, tajemník a zaměstnanci zařazení do tohoto úřadu. Celkový počet zaměstnanců městského úřadu a v organizačních složkách stanovuje na návrh tajemníka Rada města Kolín. Město provedlo personální audit, na jehož základě v současnosti probíhá restrukturalizace úřadu. Personální audit byl zaměřen nejen na povinnosti jednotlivých úředníků, ale také na aktuální počet pracovníků v rámci efektivity a potřeby upravit organizační strukturu. Rada města výsledky přijala a nyní se realizují opatření. Z auditu vyplynulo doporučení, že městský úřad sníží počet zaměstnanců z výchozí počtu 227 na konečný počet 198 systemizovaných míst. Jde o zásadní snižování (10%), které se odrazí na práci jednotlivých odborů a následně se také ukáže, zda mělo dopad na kvalitu práce. Aktualizace k 10/2011  

Organizační složka Počet zaměstnanců Městský úřad 196 Městská policie 43 Ostatní složky 18 Celkem 257

46

Organizační řád Městského úřadu v Kolíně platný k datu provedení aktualizace tzn. k 10/2011.

47

Významné rozvojové dokumenty, které má Kolín zpracované:  Strategický plán rozvoje města Kolín  Komunitní plánování  Územní plán města Kolína  Regulační plán města Kolína  Kolín – generel cyklistických tras a cyklostezek  Plán odpadového hospodářství Kolína  Povodňový plán Aktualizace k 10/2011 K datu 10/2011 má město zpracované stejné rozvojové dokumenty jako v roce 2008. Nově se začíná připravovat Koncepce bytové politiky města Kolín.  

Doporučení odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Středočeského kraje V minulosti byla zpracovaná řada urbanistických projektu významných architektů, které dodnes mohou být tématem k úvahám o dalším rozvoji města (Jaroslav Fragner - urbanistické studie, zastavovací plány, regulační plány). Urbanistické projekty Jaroslava Fragnera jsou uloženy v archivu stavebního úřadu Města Kolín. Práce jsou z poválečného období (po revoluci byly zapůjčeny na Fragnerovu výstavu do Prahy a byly vráceny). V archivu jsou uchovány i jiné zastavovací studie sídliště, sídliště U Jána atp. dnes již nerealizovatelné.

Organizace města: Organizační složky:  Kluby důchodců (aktivity pro seniory a zdravotně postižené občany)  Městské jesle (zařízení pro denní pobyt pro děti od 6 měsíců do 3 let věku)  Protialkoholní záchytná stanice (stanice slouží k vyšetření, zadržení a ošetření osob, které se požitím alkoholu přivedly do stavu ohrožujícího sebe či okolí nebo stavu vzbuzujícího veřejné pohoršení. O nutnosti ošetření, pobytu a jeho délce rozhoduje lékař).  Ubytovna pro osoby bez přístřeší (krátkodobá pomoc dospělým osobám v bytové krizi)  Městská hudba Františka Kmocha (městský dechový orchestr, pokračovatel orchestru založeného Františkem Kmochem v roce 1872).

48

Aktualizace k 10/2011 Organizační složky - doplnění:  Středisko elektronické ochrany“ (ochrana majetku a osob).  Psí útulek

 

Příspěvkové organizace:  Městská knihovna  Městská pečovatelská služba  Městská správa kin – Kino 99  Městské divadlo  Městský domov důchodců  Městský penzion pro důchodce  Městský společenský dům  Městský zimní stadion  Mateřské školy (8)  Základní školy (7)  Základní umělecká škola Františka Kmocha Aktualizace k 10/2011 Příspěvkové organizace:  Městský zimní stadion – zrušen k 1.7.2009

 

Organizace s podílem města:  Správa městských sportovišť Kolín  AVE CZ Kolín,s.r.o.  Městské tepelné hospodářství Městská policie

49

Finanční připravenost města

Základní údaje Účetní období - rok Běžné příjmy celkem Kapitálové příjmy a přijaté investiční dotace Financování Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2006

2007

2008

2009

2010

631 583 770

767 839 070

839 245 394

870 000 000

900 000 000

766 828 200

208 908 992

247 774 419

70 000

0

585 570 545 1 983 982 515 487 542 180 1 261 184 319 1 748 726 499

166 932 215 1 143 680 277 637 796 004 399 362 589 1 037 158 593

36 036 780 1 123 056 593 694 775 590 307 880 729 1 002 656 319

354 000 000 1 224 070 000 715 000 000 165 000 000 880 000 000

0 900 000 000 737 000 000 20 000 000 757 000 000

Financování Účetní období – rok Použité prostředky z dlouhodobých úvěrů a dluhopisů Splátky a tvorba umořovacích fondů dlouhodobých úvěrů a dluhopisů

2006

2007

2008

2009

2010

209 578 759

0

0

354 000 000

0

65 653 624

70 895 284

68 870 894

86 570 894

88 665 894

50

Největší aktuální zdroje kapitálových příjmů a investičních dotací Účetní období - rok

2006

2007

2008

2009

MF

MF

MZE

Účel, projekt Forma / výše spoluúčasti Výše spoluúčasti Objem Zdroj

Rek. Karlovo náměstí dotace 85 % 31 671 000,00 MF

Rek. ul. Kmochova dotace 85 % 16 000 000,00 MF

SFŽP Úspora energie v objektu ZŠ Lipanská dotace 75 % 2 760 000,00 SFŽP

Účel, projekt Forma/výše spoluúčasti Výše spoluúčasti Objem Zdroj

Rek. ul. Na Návsi dotace 87 % 12 000 000,00 MF

Účel, projekt Forma/výše spoluúčasti Výše spoluúčasti Objem Zdroj

Rek. ul. U Nemocnice dotace 85 % 29 830 000,00 MF Propojovací komunikace II/322 a II/328 dotace 63 % 49 000 000,00 MF

Účel, projekt Forma/výše spoluúčasti Výše spoluúčasti Objem

Rek. ul. Bezručova dotace 88 % 21 150 000,00

Zdroj

Rek. ul. Rimavské Soboty dotace 90 % 22 000 000,00 Středočeský kraj Rek. odvodň. kanálů v Sendražicích dotace 42 % 10 227 757,00

Rek. kanalizace Sendražice dotace 45 % 11 478 000,00 SFDI Kolín- cyklostezka Brankovická dotace 50 % 4 000 000,00 Středočeský kraj

Rek. ČOV Kolín dotace 75 % 89 000 000,00

Rek. MŠ Bezručova dotace 92 % 19 542 507,00

51

Největší kapitálové výdaje (investice) Účetní období - rok

2006

2007

2008

Projekt Výše investice

Rek. ulice U Nemocnice 39 552 310,00

Rek. ul. Kmochova 19 386 000,00

Rek. Kanalizace Sendražice 40 039 000,00

Projekt Výše investice

Propojovací komunikace II/322 a II/328 81 469 000,00

Rek. ul. Na Návsi 13 686 000,00

Kolín- cyklostezka Brankovická 8 950 000,00

Projekt Výše investice

Rek. Karlovo náměstí 57 946 000,00

Projekt Výše investice

Rek. Ul. Pražská 18 842 000,00

Rek. ul. Rimavské Soboty 29 300 000,00 Rek. odvodňovací kanál v Sendražicích 29 173 000,00

Projekt Výše investice

Rek. ul. Bezručova 26 673 000,00

Amfiteátr -Kmochův ostrov 25 290 000,00

Projekt Výše investice

Rek. MŠ Bezručova 21 198 435,00

Rek. Podskalské nábřeží 26 673 000,00

52

Přehled úvěrového zatížení města Název produktu

Poskytovatel Účel

Rok čerpání

Částka v Kč

Úrok v % p.a.

Splatnost

2. úvěr zóna Ovčáry 

ČSOB a.s.

2002 - 2003

20 mil.

4,75

2010

Hodnota k 31. 12. 2008 v Kč 5,52 mil.

3. úvěr zóna Ovčáry

KB a.s.

2003

150 mil.

3,70

2012

74,96

Možnost předčasného splacení

Návratná finanční výpomoc Návratná finanční výpomoc ČOV Úvěr na kanalizaci II Úvěr na rekonstrukci a výstavbu byt. jednotek, lokality Kasárna a Vodárna

MF ČR- čj. 322050 1094

2002 - 2005

183,618

-

2021

180,618

Částka se postupem času snižuje rozhodnutím o změně na dotaci

Výstavba ČOV

2001

209,052

-

2010

41,91

Přivaděč ČOV Výstavba bytů pro zaměstnance TPCA

2004

17,877

-

2014

10,73

2005 - 2006

411,5 mil.

4,915 fix do r. 2016

31.12.2025

357,9 mil

MF ČR- čj. 113/87614/ 1999 ČMRZB KB a.s. + ČS a.s.

Přípravné práce na zóně Zóna Ovčáry – ČOV + želez. vlečka

Poznámka Možnost předčasného splacení

Fixační období končí v r. 2014, mimořádná splátka mimo fix. období je sankcionalizována

 Pozn. 1. půjčka na výkup pozemků zóna Ovčáry od České spořitelny,a.s. byla splacená v roce 2007. Město má v současné době dluhovou službu cca 15%.

53

Aktualizace k 10/2011 Stav k 10/2011 – Finanční připravenost města Základní údaje Účetní období - rok Běžné příjmy celkem Kapitálové příjmy a přijaté investiční dotace Financování Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2006

2007

2008

2009

2010

631 583 770

767 839 070

839 245 394

824 714 657

827 118 507

766 828 200

208 908 992

247 774 419

172 163 259

70 946 377

585 570 545 1 983 982 515 487 542 180 1 261 184 319 1 748 726 499

166 932 215 1 143 680 277 637 796 004 399 362 589 1 037 158 593

36 036 780 1 123 056 593 694 775 590 307 880 729 1 002 656 319

722 088 479 1 718 966 396 730 495 780 144 579 620 875 075 401

26 976 626 925 041 510 686 523 074 112 677 839 799 200 913

Základní údaje Účetní období - rok Běžné příjmy celkem Kapitálové příjmy a přijaté investiční dotace Financování Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2011

2012

2013

2014

2015

821 730 872 69 742 766 46 866 552 938 340 190 705 800 604 96 448 026 802 248 631

54

Financování Účetní období – rok Použité prostředky z dlouhodobých úvěrů a dluhopisů Splátky a tvorba umořovacích fondů dlouhodobých úvěrů a dluhopisů

2006

2007

2008

2009

2010

209 578 759

0

0

700 000 000

0

65 653 624

70 895 284

68 870 894

771 827 284

68 942 084

Financování Účetní období – rok

2011

Použité prostředky z dlouhodobých úvěrů a dluhopisů

37 440 000

Splátky a tvorba umořovacích fondů dlouhodobých úvěrů a dluhopisů

84 189 372

2012

2013

2014

2015

55

Největší aktuální zdroje kapitálových příjmů a investičních dotací Účetní období - rok

2006

2007

2008

2009

MF

MF

MZE

Účel, projekt Forma / výše spoluúčasti Výše spoluúčasti Objem Zdroj

Rek. Karlovo náměstí dotace 85 % 31 671 000,00 MF

Rek. ul. Kmochova dotace 85 % 16 000 000,00 MF

SFŽP Úspora energie v objektu ZŠ Lipanská dotace 75 % 2 760 000,00 SFŽP

Účel, projekt Forma/výše spoluúčasti Výše spoluúčasti Objem Zdroj

Rek. ul. Na Návsi dotace 87 % 12 000 000,00 MF

Účel, projekt Forma/výše spoluúčasti Výše spoluúčasti Objem Zdroj

Rek. ul. U Nemocnice dotace 85 % 29 830 000,00 MF Propojovací komunikace II/322 a II/328 dotace 63 % 49 000 000,00 MF

Účel, projekt Forma/výše spoluúčasti Výše spoluúčasti Objem

Rek. ul. Bezručova dotace 88 % 21 150 000,00

Zdroj

Rek. ul. Rimavské Soboty dotace 90 % 22 000 000,00 Středočeský kraj Rek. odvodň. kanálů v Sendražicích dotace 42 % 10 227 757,00

Rek. kanalizace Sendražice dotace 45 % 11 478 000,00 SFDI Kolín- cyklostezka Brankovická dotace 50 % 4 000 000,00 Středočeský kraj

Rek. ČOV Kolín dotace 75 % 89 000 000,00

Rek. MŠ Bezručova dotace 92 % 19 542 507,00

56

Největší kapitálové výdaje (investice) Účetní období - rok

2006

2007

2008

Projekt Výše investice

Rek. ulice U Nemocnice 39 552 310,00

Rek. ul. Kmochova 19 386 000,00

Rek. Kanalizace Sendražice 40 039 000,00

Projekt Výše investice

Propojovací komunikace II/322 a II/328 81 469 000,00

Rek. ul. Na Návsi 13 686 000,00

Kolín- cyklostezka Brankovická 8 950 000,00

Projekt Výše investice

Rek. Karlovo náměstí 57 946 000,00

Projekt Výše investice

Rek. Ul. Pražská 18 842 000,00

Rek. ul. Rimavské Soboty 29 300 000,00 Rek. odvodňovací kanál v Sendražicích 29 173 000,00

Projekt Výše investice

Rek. ul. Bezručova 26 673 000,00

Amfiteátr -Kmochův ostrov 25 290 000,00

Projekt Výše investice

Rek. MŠ Bezručova 21 198 435,00

Rek. Podskalské nábřeží 26 673 000,00

57

Přehled úvěrového zatížení města Název produktu

Poskyto vatel

Účel

Rok čerpání

Částka v Kč

Úrok v % p.a.

Splatnost

3. úvěr zóna Ovčáry

KB a.s.

2003

150 mil.

3,70

Návratná finanční výpomoc

MF ČRčj. 322050 1094 ČMRZB

Zóna Ovčáry – ČOV + želez. vlečka PZKO

2002 - 2005

183,618

Přivaděč ČOV Výstavba bytů pro zaměstnance TPCA

2004

ČS a.s.

MF ČE

Úvěr na kanalizaci II Úvěr na rekonstrukci a výstavbu byt. jednotek, lokality Kasárna a Vodárna Úvěr na krytí směnek na dostavbu bytů TPCA a infrastruktury Návratná finanční výpomoc

KB a.s. + ČS a.s.

Poznámka

2012

Hodnota k 30. 09. 2011 v mil Kč 0

-

2021

174,618

Částka se postupem času snižuje rozhodnutím o změně na dotaci

17,877

-

2014

5,808

2005 - 2006

411,5 mil.

4,915 fix do r. 2016

31.12.2025

300,876

Úvěr na krytí směnky

2009

350 mil Kč

7,58

31. 12. 2028

335,411

Na doplacení úvěru od KB - 3. úvěr zóna Ovčáry

2011

37,44 mil.

-

31.12.2016

37,44

Možnost předčasného splacení

Fixační období končí v r. 2014, mimořádná splátka mimo fix. období je sankcionalizována

Město má k 31. 12. 2010 dluhovou službu 18,22%.

58

Získané dotace na projekty města Město Kolín má zkušenosti s čerpáním prostředků z různých dotačních titulů včetně čerpání z evropských fondů. Od roku 2006 získalo 375 968 757,- Kč, a to převážně od Ministerstva financí ČR na investice do dopravy. V současné době jsou předložené další žádosti v celkové částce 185 777 553 Kč. Podrobný přehled získaných dotací na jednotlivé projekty je uveden v příloze č. 2. Aktualizace k 10/2011 Dle aktualizované Přílohy č. 2 - Podrobný přehled získaných dotací na jednotlivé projekty získalo Město Kolín za období 2006 – 2011 z různých dotačních titulů dotační prostředky v celkové výši 467,573 mil.Kč. V současné době jsou předloženy žádosti nebo připravované projekty v celkové výši cca 397 mil. Kč.

Projektová připravenost Strategie města Kolín spočívá v trvalé rozpracovanosti a dostatečné připravenosti řady projektových záměrů. Příprava jednotlivých projektů (projektová dokumentace, územní rozhodnutí, stavební povolení) se soustřeďuje na odboru regionálního rozvoje a územního plánování. Tato skutečnost velmi napomáhá možnosti žádat a čerpat finanční zdroje ve Strukturálních fondů Evropské unie, ale i jiných dodateční titulů. Obdobnou politiku zvolilo vedení města také ve zpracování rozvojových dokumentů, které napomáhají v dlouhodobé orientaci a mapování potřeb města.

Veřejná správa – závěry analýzy        

Správní centrum východní části Středočeského kraje Obec s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem Vhodně strukturované odbory městského úřadu, prověřené personálním auditem Organizace města zajišťující základní funkce města a pokrývající potřeby občanů Zapojení města do regionálních i mezinárodních partnerství Vysoká míra zadluženosti města Zkušenosti s čerpáním dotací Zpracovaná řada rozvojových dokumentů, vysoká připravenost pro čerpání dalších dotací (finance, projektové záměry ve stádiu potřebného stupně projektové dokumentace, pravomocné územní rozhodnutí, stavební povolení apod.)

59

3.2.5 Školství

Typ školy Mateřská škola

Počet 10

Základní škola - nižší stupeň (1 - 5. ročník)

0

Základní škola - vyšší stupeň (1.-9. ročník)

7

Střední odborné učiliště

4

Gymnázium

1

Střední odborná škola (vč.zdravotnické)

8

Škola speciální

1

Základní umělecká škola

1

Vysoká škola-počet

1

Jazyková škola

1

Vyšší odborná škola

1

(Zdroj: ČSÚ, MěÚ Kolín)

Aktualizace k 10/2011 Počet škol v Kolíně zůstává k datu 10/2011 stejný jako v roce 2008.

Mateřské školy Město Kolín zřizuje 8 mateřských škol s kapacitou 958 dětí. Dále je zde soukromá MŠ Klubíčko, s.r.o. s kapacitou 25 dětí a církevní Dívčí katolická střední škola a mateřská škola s kapacitou 30 dětí. Aby byla uspokojena poptávka, město otevřelo v roce 2007 jedno a v roce 2008 tři nová oddělení, tj. vzniklo celkem 98 nových míst. Stávající kapacita 1 013 míst je dostatečná a požadavky na umístění dětí v mateřské škole jsou zcela pokryté. V současné době jsou MŠ zřizované městem Kolín naplněny na počet 907 dětí ve 37 třídách. Celková kapacita v MŠ je sice až 958 míst, avšak vyhláškou MŠMT je stanovený počet dětí na 1 třídu MŠ 24 (tj. celkem podle počtu tříd by mohlo být umístěno 888 dětí). Dle školského zákona však zřizovatel může (pokud to personální, hygienické, provozní a další podmínky umožňují) udělit výjimku a navýšit počet o 4 děti na třídu, (tj. pro letošní školní rok bylo již schváleno udělení výjimek na 19 dětí).

60

Aktualizace k 10/2011 Město Kolín zřizuje 8 mateřských škol s kapacitou 945 dětí. Dále je zde soukromá MŠ Klubíčko, s.r.o. s kapacitou 25 dětí a církevní Dívčí katolická střední škola a mateřská škola s kapacitou 30 dětí. Celková stávající kapacita 1 000 míst je nedostatečná. Požadavky na umístění dětí v mateřské škole jsou zcela pokryté. V současné době jsou MŠ zřizované městem Kolín naplněny na počet 945 dětí ve 37 třídách. Celková kapacita v MŠ je 945 míst, avšak vyhláškou MŠMT je stanovený počet dětí na 1 třídu MŠ 24 (tj. celkem podle počtu tříd by mohlo být umístěno 888 dětí). Dle školského zákona však zřizovatel může (pokud to personální, hygienické, provozní a další podmínky umožňují) udělit výjimku a navýšit počet o 4 děti na třídu, (tj. pro letošní školní rok bylo již schváleno udělení výjimek na 70 dětí).

Základní školy Město Kolín zřizuje 7 ZŠ (z toho ZŠ Ovčárecká má odloučené pracoviště v Kolíně – Sendražicích) s celkovou kapacitou 4 230 žáků. Školní rok 2008/2009 zahájilo 2 775 žáků. Dále je zde Základní škola a Mateřská škola, Kolín, jejímž zřizovatelem je Krajský úřad Středočeského kraje. Škola pečuje o výchovu a vzdělávání mentálně postižených dětí a mládeže, o děti s kombinovanými vadami a také o děti ze znevýhodněného sociokulturního prostředí. Škola při nemocnici Kolín byla zrušena. Aktualizace k 10/2011 Město Kolín zřizuje 7 ZŠ (z toho ZŠ Ovčárecká má odloučené pracoviště v Kolíně – Sendražicích) s celkovou kapacitou 4 230 žáků. Školní rok 2010/2011 zahájilo 2 723 žáků. Dále je zde Základní škola a Mateřská škola, Kolín, jejímž zřizovatelem je Krajský úřad Středočeského kraje. Škola pečuje o výchovu a vzdělávání mentálně postižených dětí a mládeže, o děti s kombinovanými vadami a také o děti ze znevýhodněného sociokulturního prostředí. Škola při nemocnici Kolín byla zrušena.

61

Charakteristické ukazatele základních škol zřízených městem Kolín

Ukazatel

I. ZŠ

II. ZŠ

III. ZŠ

IV. ZŠ

V. ZŠ

VI. ZŠ

VII. ZŠ

Kapacita školy – počet žáků Počet žáků ve škol. roce 2007/2008 Zaměření (celá škola nebo některé třídy)

700

410

650

510

400

720

700

270

286

564

474

390

306

591

Informatika, cizí jazyky, sport

Matematika, přírodní vědy

Hudební a výtvarná výchova , lední hokej

Fotbal

Rozšířená výuka cizích jazyků

Lehká atletika

Počet tříd Školní družina – kapacita/počet oddělení Učeben/z toho odborných Počítačové pracovny

14 200/3

14 90/3

Gymnastika, třídy pro žáky s poruchami učení – jediné v okrese 28 150/5

20 150/5

17 90/3

15 160/4

27 250/5 (brzy 6)

26/8

18/4

33/5

35/11

20/3

25/9

34

2

1

2

2

2

3

10

62

Aktualizace k 10/2011 Charakteristické ukazatele základních škol zřízených městem Kolín

Ukazatel

I. ZŠ

II. ZŠ

III. ZŠ

IV. ZŠ

V. ZŠ

VI. ZŠ

VII. ZŠ

Kapacita školy – počet žáků Počet žáků ve škol. roce 2007/2008 Zaměření (celá škola nebo některé třídy)

700

410

650

600

400

720

750

256

300

555

483

339

299

491

Informatika, cizí jazyky, sport

Matematika, přírodní vědy

Hudební a výtvarná výchova , lední hokej

Fotbal

Rozšířená výuka cizích jazyků

Lehká atletika

Počet tříd Školní družina – kapacita/počet oddělení Učeben/z toho odborných Počítačové pracovny

12 200/4

15 110/4

Gymnastika, třídy pro žáky s poruchami učení – jediné v okrese 30 210/7

20 200/7

16 120/4

16 160/5

23 250/6

26/8

18/4

33/5

35/11

20/3

25/9

34

2

1

2

2

2

3

10

63

Projektové záměry základních škol zřízených městem Kolín Škola

Potřebné úpravy

I. základní škola

Celkové zateplení, rekonstrukce tělocvičny, úprava vstupu

II. základní škola

Sportoviště s umělým povrchem, venkovní učebna, dětský koutek, zateplení budov

III. základní škola

Sportovní a hrací venkovní plochy, dokončení rekonstrukce jídelny, úprava vstupu, oplocení, venkovní učebna

IV. základní škola

Klimatizace minimálně v počítačových místnostech, nejlépe v celém druhém patře, výměna dveří u učeben, zastřešení venkovní třídy, umělé povrchy na hřišti, protihluková stěna, nové hřiště mezi III. a IV. školou

V. základní škola

Rozšíření školní družiny, zateplení, rekonstrukce půdy na prostory pro zájmovou činnost, zastřešení atria, zelené hrací plochy

VI. základní škola

Zateplení budov, klimatizace a odstranění vlhkosti ve školní jídelně (ul.Čelakovského 318), obnova asfaltu na dvoře

VII. základní škola

Zateplení budov, běžecká dráha a víceúčelové hřiště, zeleň, koutek pro školní družinu, spojovací chodby pavilónů

V současné době město nechává zpracovat tepelné audity školních budov. Aktualizace k 10/2011 Projektové záměry v jednotlivých objektech základních škol zůstávají beze změny.

Školy zřizované krajem:        

Gymnázium Kolín III, Obchodní akademie Kolín IV Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Kolín IV SOŠ informatiky a spojů a SOU Kolín IV Střední škola obchodní Střední zdravotnická škola Kolín I SOŠ stavební a U Kolín II Základní škola speciální a mateřská škola speciální

Další možnosti vzdělávání Město Kolín je zřizovatelem Základní umělecké školy Františka Kmocha, která nabízí úplné základní umělecké vzdělání. Na škole studuje cca 1200 žáků. 64

Programy celoživotního vzdělávání město neorganizuje. Ve městě působí VŠ politických a společenských věd s.r.o. Školství - závěry analýzy   

Dostatečná kapacita školských zařízení Dobrý technický stav škol, připravené další rekonstrukce Malá nabídka vysokého školství, nedostatečný vědeckotechnický potenciál

3.2.6 Zdravotnictví Typ zdravotnického zařízení Detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení Ambulantní zařízení Detašované pracoviště ambulantního zařízení Nemocnice Detašované pracoviště nemocnice Odborné léčebné ústavy Ostatní lůžková zařízení Detašované pracoviště ostatního lůžkového zařízení Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře – stomatologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře – gynekologa Samostatná ordinace lékaře specialisty Ostatní samostatná zařízení Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení Zařízení lékárenské péče Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče Jesle Středisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci Okresní zdravotní ústav

Počet 13 13 13 13 13 0 13 13 153 43 113 13 213 23 73 283 123 33 103 17 1 13 13 18

(Zdroj: ČSÚ)

65

Aktualizace k 10/2011 Mezi nestátní zdravotnická zařízení dále patří:  Protialkoholní záchranná stanice  Městské jesle  Kojenecký ústav Kolín

Léčebna pro dlouhodobě nemocné v Kolíně není, pacienti využívají léčebnu v Městci Králové. Aktualizace k 10/2011 Léčebna pro dlouhodobě nemocné v Kolíně není, pacienti využívají léčebny v Kutné Hoře, v Českém Brodě, v Ledči-Háji, Městci Králové, ve Vojkově. V Oblastní nemocnici Kolín je oddělení geriatrie, dále toto zařízení poskytuje odlehčovací služby a sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče.

Hlavním zdravotnickým zařízením na území města je Oblastní nemocnice Kolín, a.s. Nemocnice je organizací založenou Středočeským krajem, má 30 oddělení zdravotnické péče. Získala prestižní statut Baby-Friendly Hospital (iniciativa UNICEF a Světové zdravotnické organizace). Kolínská nemocnice disponuje pracovištěm Zdravotnické záchranné služby (ZZS), nově má zřízený také babybox. Veterinární služby zabezpečuje 6 veterinárních lékařů.

Zdravotnictví – závěry analýzy  

Renomovaná nemocnice Dobrá dostupnost zdravotní péče

3.2.7 Sociální služby V březnu 2006 byl z iniciativy města ve spolupráci se společností pro demokracii a kulturu Agora Central Europe zpracován dokument „Komunitní plán sociálních služeb města Kolína“ na období 2008 – 2013. Pro sestavení plánu byly ustanoveny 4 pracovní skupiny 66

(senioři, osoby se zdravotním postižením, rodina, děti a mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením). Dokument jako takový je významným podkladem pro IPRM a jeho výstupy, priority a opatření jsou do integrovaném plánu zapracovány. Město podporuje místní nestátní neziskové organizace zaměřené na sociální služby a do budoucna chce v této orientaci pokračovat. Zařízení sociální péče města Kolína:         

Domov důchodců Penzion pro důchodce Pečovatelská služba Kluby důchodců Domy s pečovatelskou službou Ubytovna pro osoby bez přístřeší Protialkoholní záchranná stanice Městské jesle Kojenecký ústav Kolín

Aktualizace k 10/2011 Mezi sociální zařízení byla nesprávně zařazena:  Protialkoholní záchranná stanice  Městské jesle  Kojenecký ústav Kolín Poskytovatelé sociálních a navazujících služeb:                 

Centrum pro zdravotně postižené Středočeského kraje Diakonie ČCE – středisko v Libici nad Cidlinou Spirála pomoci, o. s. Kojenecký ústav Kolín Občanská poradna Oblastní nemocnice Kolín, a.s. Okresní výbor Sdružení zdravotně postižených Otevřený klub Céčko Pedagogicko-psychologická poradna Středočeského kraje Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Kolín Probační a mediační služba Prostor, o.s. Sdružení pro pomoc mentálně postiženým SONS, o. s. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Sportovní klub DRACI Kolín, o.s. Středisko výchovné péče pro děti a mládež Kolín Svaz diabetiků

67

   

Svaz postižených civilizačními chorobami o. s. ŠELA TyfloCentrum Praha, o.p.s. , pracoviště Kolín VIDA, o.s. (Poradenství, informace osobám s duševním onemocněním)

Aktualizace k 10/2011 Poskytovatelé sociálních a navazujících služeb – doplnění k 10/2011:   

o.s. FOKUS , Středisko sociální rehabilitace Kolín Centrum pro seniory, o.s. Kolín Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením Kolín

Sociální služby - závěry analýzy vyplývající z Komunitního plánu         

Zpracovaný komunitního plán Poměrně nízká nezaměstnanost Široká nabídka sociálních služeb Vysoký počet seniorů Zvyšující se poptávka a potřeba rozšířit služby pro seniory, zdravotně postižené Potřeba rozšířit služby zaměřené na děti a mládež Přechody pro chodce jsou řešeny bezbariérově, exponované přechody mají světelnou i akustickou signalizaci Bariérovost některých veřejných budov Nedostatek některých druhů sociálního bydlení

3.2.8 Cestovní ruch a rekreace V rámci Středočeského kraje patří Kolín do turistického regionu Střední Čechy – severovýchod, který je dlouhodobě nazýván „Polabí“. Tato oblast disponuje významným potenciálem pro poznávací cestovní ruch, rekreaci, aktivní dovolenou, lázeňství a wellness, venkovský cestovní ruch a pro profesní cestovní ruch. V turistické oblasti funguje zastřešující organizace cestovního ruchu – Zlatý pruh Polabí,o.p.s., která připravila v uplynulém období řadu tiskovin zaměřených na domácí cestovní ruch. Samotné město region má vysoký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, který čerpá z významného kulturního dědictví, které zanechaly předešlé generace.

68

Krajina Kolína a jeho nejbližšího okolí má rovinatý charakter, ve kterém se postupně rozvíjelo celé město. Historicky je město založeno na skalnatém ostrohu nad řekou Labe. Tato strategická poloha podtrhuje pevnostní charakter středověkého města obehnaného okruhem hradeb. Centrum města tvoří historické jádro, které je svou polohou a úzkými vazbami k okolí součástí širšího obslužného centra. Střed města byl prohlášen městskou památkou rezervací s řadou historicky cenných objektů. Prostorové a kompoziční uspořádání centra a jeho historická hodnota vytvářejí z tohoto území jedinečný a neopakovatelný celek, který je nejcennější částí města. Atmosféra centra zásadně ovlivňuje vnímání města a předurčuje celkový dojem. Nejen na turisty příznivě působí autentické prostředí a genius loci místa. Pro obyvatele Kolína je historické jádro vyhledávaným místem sociálních kontaktů a kulturních zážitků. Fenoménem města je řeka Labe, protékající pod historickým jádrem města. Prostorově byla již v minulosti oddělena železniční tratí. Prostor kolem řeky, který byl tradičně využíván jako společenské a výletní místo, ztratil regulací břehů přírodní charakter a tím i svoji přitažlivost. Odříznutím historického centra od řeky železniční tratí došlo k postupné degradaci labského nábřeží, které začalo být využíváno pro výrobu. Celý pás podél řeky, který v sobě skrývá nevyužitý rekreační potenciál, je navržen k regeneraci, aby se mohl opět stát součástí života města. S rozvojem města rostou nároky na jeho centrální zónu, zvláště na historické jádro, které má však omezené kapacity a jeho aktivity se musí rozvíjet do širšího centra. Propagace města Město je propagováno pravidelně na výstavách, účastní se festivalů, vystoupení škol a spolků, spolupracuje s tzv. partnerskými městy. Partnerská města:  Holandsko:  Německo:  Německo:  Polsko:  Švýcarsko:  Slovensko:

De Ronde Venen Kamenz Gransee Lubaň Dietikon Rimavská Sobota

Ve městě funguje Městské informační centrum (www.infocentrum-kolin.cz), které poskytuje služby a informace se zaměřením na turistiku, cestování a cestovní ruch, ale také o životě ve městě a jeho službách pro občany a návštěvníky. Na jeho webových stránkách se může návštěvník informovat o kulturních, společenských a sportovních aktivitách ve městě a regionu. V prostorách si může zakoupit vstupenky, mapy, upomínkové předměty, využít veřejný internet a další služby. Ve městě neexistuje rozvojový dokument pro oblast cestovního ruchu. Vedení města si je však vědomo, že město a jeho blízké okolí vytváří velký potenciál rozvoje této oblasti podnikatelských aktivit a chce rozvoj cestovního ruchu podporovat. Kolín je zařazen do 69

rekreační oblasti Střední Čechy – Polabí. Mezi nejlákavější turistické aktivity v regionu Středočeského kraje patří poznávací turistika, pěší turistika a cykloturistika. Základním návštěvnickým trendem v rámci kraje je tzv. turistika jednoho dne. Atraktivity města a blízkého okolí K největším atraktivitám města patří: Typ cestovního ruchu Poznávací cestovní ruch

Sportovní vyžití

Atraktivity Městská památková rezervace v Kolíně Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně Kostel Nejsvětější Trojice Kolínská synagoga Starý židovský hřbitov Nový židovský hřbitov Regionální muzeum v Kolíně Zvonice Regionální muzeum Kostel sv. Víta Práchovna Cykloturistika Aquapark Labe – oživení ostrova, soutěže dračích lodí apod.

Obecně se návštěvnické atraktivity dělí na čtyři hlavní typy:    

člověkem vytvořené artefakty, které původně nesloužily jako návštěvnické atraktivity, ale nyní alespoň zčásti slouží, například: kostely, hrady, zámky přírodní prvky krajiny, např. lesy a řeky, jeskyně, chráněné oblasti člověkem vytvořené artefakty, které byly vytvořeny speciálně jako návštěvnické atraktivity např. zábavní parky speciální události a festivaly, které nemají fyzický ani trvalý charakter, ale v konkrétní době přitahují návštěvníky k určitým lokalitám, např. tradiční hry, akce, festivaly

Kulturní památky Centrum Kolína tvoří Karlovo náměstí, které je stále v původním tvaru. U mnoha domů se dochovaly krásné barokní štíty. Na náměstí je umístěn morový sloup z roku 1682 a kašna z červeného pískovce, která byla postavena v roce 1870. V rohu náměstí stojí radnice, jedná se o budovu, která je v majetku města již od roku 1494. Další dominantou města je chrám sv. Bartoloměje a synagoga z roku 1642. Celý historický střed města je městskou památkovou rezervací, která je z hlediska urbanistického i architektonického významným svědkem dějin města. Z dob silného židovského osídlení Kolína v šestnáctém století se zachovalo židovské ghetto a židovský hřbitov. Z moderní architektury osloví zejména užitkové stavby – mimo jiné vodárna, elektrárna, Masarykův most, gymnázium, budova okresního úřadu a další. Z hlediska historických 70

i moderních staveb existuje v Kolíně paradox. Ačkoliv Kolín má to štěstí, že jím protéká mohutná řeka, samotný fenomén řeky jde jaksi mimo architektonický a společenský život města. Aktualizace k 10/2011 Na území sídelního útvaru Kolín se nachází  Městská památková rezervace (MPR) prohlášená nařízením vlády ČSR č. 54/1989 Sb. o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace ze dne 19. dubna 1989  Ochranné pásmo (OP) prohlášené rozhodnutím ONV v Kolíně o zřízení ochranného pásma kolem souboru kulturních památek historického jádra města Kolín, čj. us. 311 ze dne 10. 11. 1982  Ochranné pásmo (OP) prohlášené rozhodnutím OkÚ Kolín, referát regionálního rozvoje - oddělení kultury č. kult. 26045/97/Schw, kterým se vymezuje území okolo jmenovitě zapsané nemovité kulturní památky secesního domu v ulici Heverově č. p. 249 v Kolíně za ochranné pásmo této památky ze dne 3. 12. 1997  Národní kulturní památka (NKP) Kostel Svatého Bartoloměje - prohlášená nařízením vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění pozdějších předpisů a nařízením vlády č. 336/2002 Sb.  Nemovité kulturní památky (KP) zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek CR (ÚSKP CR) pod rejstříkovým číslem. Odborné podklady památkové péče, informace o jednotlivých nemovitých kulturních památkách a souborech poskytne NPÚ - územní odborné pracoviště Střední Čechy (případně pracoviště ÚSKP CR při NPÚ ÚP v Praze), viz. www.npu.cz.  Archeologické nálezy - Kolín je rovněž územím s archeologickými nálezy ve smyslu ust. § 22 odst. 2 zák.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisu. Město Kolín má kromě potenciálu kulturních památek, památkově chráněného území, významných osobností také potenciál industriálních a technických atraktivit. Tyto stavby jsou dominantami města, významně se uplatňují v panoramatu a jsou nedílnou součástí dnešního urbanismu města. Zachování a prezentace všech těchto hodnot, které náleží k atraktivitám města, je zájmem památkové péče.

Přírodní atraktivity v okolí Kolína:   

Významný krajinný prvek Hánín s přírodní památkou Kolínské tůně - vzácné druhy rostlin a živočichů. Kolínské letiště s travnatým povrchem - jedna z osmi nejvýznamnějších lokalit sysla obecného v ČR. Dománovický les – obyvateli města vyhledávaná houbařská oblast v dojezdové vzdálenosti pro cykloturisty, hlavním předmětem ochrany je dubohabrový les s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů

71

  

Veltrubský luh - největší komplex úvalového lužního lesa v Čechách s řadou přirozených lesních společenstev, chráněných rostlin a živočichů včetně kriticky ohrožených druhů Týnecké mokřiny – lokalita kuňky ohnivé Ptačí oblast Žehuňský rybník - unikátní zoologická, ale také mykologická a botanická lokalita

Nové návštěvnické atraktivity:        

Aquapark Zimní stadion Nový sportovní areál v Borkách Dostihová dráha Městské divadlo v Kolíně Kino Regionální muzeum Kolín Městský společenský dům

Cykloturistika Město má zájem na zkvalitnění cyklistické dopravy. K tomuto účelu nechalo nově vypracovat generel cyklistických tras a cyklostezek. Kolínem prochází několik cyklotras:  Cesta Polepským údolím  Krajem bitvy u Kolína  K lipanskému bojišti  Za bílými jeleny Tradiční a příležitostné akce:                 

Mezinárodní hudební festival Kmochův Kolín Festival nonverbálního, pohybového a pouličního divadla Kašparův kolínský Mimoriál aneb GASPARáDa Kolínské hudební podletí Závody dračích lodí Letní kino Sportovní memoriály, Kolínský ostrov - festival folkové, bluegrassové, country a trampské hudby Kolínský Bigband OTEVŘENO, festival pohybového divadla Festival NATRUC PORTA Taneční pohár města Nejmilejší koncert, festival dětských domovů Sokol Sendražice – staročeské máje Funkeho Kolín Keramické setkání Colin Agency – fotosoutěž

72

     

MISS Kolínska Historické bitvy – SHŠ Páni z Kolína Bitva u Kolína 1757 u vsi Křečhoře OREGON dětem Akce v místních kulturních a sportovních zařízeních Výletní loď

Aktualizace k 10/2011 Aktuální seznam tradičních a příležitostných akcí:    

                              

Mezinárodní hudební festival Kmochův Kolín Festival nonverbálního, pohybového a pouličního divadla Kašparův kolínský Mimoriál Kolínské hudební podletí Závody dračích lodí Letní kino – rok 2011poprvé v Amfiteátru Kolínský festival filmu Sportovní memoriály, Kolínský ostrov - festival folkové, bluegrassové, country a trampské hudby Kolínský Bigband OTEVŘENO, festival pohybového divadla Festival NATRUC PORTA Taneční pohár města Nejmilejší koncert, festival dětských domovů – koná se pokaždé v jiném městě Obec Volárna - Staročeské máje Funkeho Kolín Keramické setkání MISS Kolínska Historické bitvy – SHŠ Páni z Kolína Bitva u Kolína 1757 u vsi Křečhoře OREGON dětem Akce v místních kulturních a sportovních zařízeních Výletní loď Vánoční a řemeslné trhy Anketa a vyhlášení „Sportovec roku“ Nedělní taneční odpoledne na Zámecké Kulturní akce v Synagoze Kolínské sportovní dny ZŠ Den záchranářů Dny evropského dědictví Výstavy v galeriích Rozsvícení vánočního stromu na náměstí Pietní akty

73

Infrastruktura pro cestovní ruch Nabídka ubytovacích a stravovacích služeb různých kategorií je ve městě dostatečná. Mezi nejvýznamnější poskytovatelé těchto služeb patří: Ubytovací služby        

Hotel Theresia Pension a Restaurant Harmonie Pension Charlie Pension Falconi s.r.o. Penzion Prima Ubytovna Scyland Villa Romantica Hotel Kotěra

Restaurační služby:             

Hotel Theresia Café Bar Monet Mona Lisa Hotel Kotěra Hotel Karel IV. „Naivní“ restaurant Pension a Restaurant Harmonie Pizzeria Týna Restaurace Stoletá Restaurace U tří mouřenínů Staré lázně Taverna Kolín Villa Romantica a další.

Institucionální zajištění podnikání v cestovním ruchu     

CK Cesta CK Monatour CK Fischer CK Exim Tours CK Melissa Travel

Žádná z cestovních kanceláří není zaměřena na incomingové služby. Turistické cíle v okolí města Město Český Brod Chlumec nad Cidlinou

Atraktivity Staré gotické město, kostel sv. Gotharda a Podlipanské muzeum Zámek Karlova Koruna

74

Město Kačina u Kutné Hory Kouřim Křečhoř Kutná Hora Libice nad Cidlinou Lipany Nymburk Poděbrady Zásmuky Žehušice Žleby

Atraktivity Empírový zámek Starobylé město s kostelem sv. Štěpána, hradiště Stará Kouřim, skanzen Muzeum lidových staveb Památník bitvy u Kolína Městská památková rezervace s kostelem sv. Barbory zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO, Vlašský dvůr Základy slavníkovského hradiště Památník bitvy Městská památková zóna, Vlastivědné muzeum s expozicí B. Hrabala, sportovní zařízení Lázně, zámek, golf, Jezero Renesanční zámek Raně barokní zámek, obora s bílými jeleny Romanticky přestavěný zámek s druhou největší sbírkou historických zbraní v Čechách Cestovní ruch a rekreace - závěry analýzy

       

3.2.9

Řada turistických atraktivit ve městě Atraktivity různého zaměření (památky, kultura, sport, přírodní lokality) Kvalitní péče o památky Nedostatečně využitý potenciál města pro cestovní ruch Potenciál spolupráce s okolními městy tradičně zaměřenými na cestovní ruch Zájem města o spolupráci s podnikateli v oblasti CR Rostoucí zájem turistů Napojení na cyklostezky a cyklotrasy

Doprava a bezpečnost

Silniční doprava V rámci přípravy integrovaného plánu byl proveden průzkum veřejného mínění mezi občany města Kolín. V oblasti dopravy byly nejčastěji zmiňovány následující problémy:  průjezd městem – 72 % dotazovaných si stěžuje na průjezd městem ve špičce  parkovací místa – 58% dotazovaných poptává nová parkovací místa  dopravní značení – velká spokojenost  podmínky pro cyklisty – neuspokojivé pro 38 % lidí, velká poptávka po řešení dopravy pro cyklisty  úroveň MHD – 27% osob je spokojených Doprava patří mezi rozvojové priority města a jako nejvážnější problém se jeví obchvat města. Jde o dlouhodobou potřebu a město se ji snaží vyřešit již od 70. let. Celá záležitost je 75

v kompetenci České republiky, kterou zastupuje Ředitelství silnic a dálnic ČR, státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy ČR, která vykonává vlastnická práva státu k nemovitostem tvořícím dálnice a silnice I. třídy, zabezpečení jejich správy, údržby a oprav, dále zabezpečení výstavby a modernizace dálnic a silnic I. třídy. Od 1.4. 2008 začal v této lokalitě archeologický průzkum. Lokalita nebyla doposud řádně prozkoumána, a proto se dají předpokládat nálezy. Doba trvání archeologického průzkumu se předpokládá na 12 měsíců a finanční náročnost archeologického průzkumu se odhaduje na 33 mil. Kč. V současné době je vydáno pravomocné územní rozhodnutí a čeká se na naplnění všech požadavků, aby mohlo být požádáno o stavební povolení. Tuto záležitost prodlužují nevyjasněné vztahy se současnými majiteli dotčených pozemků. Bylo zahájeno vyvlastňovací řízení k některým pozemkům. Zahájení stavby obchvatu se neustále posouvá. Ředitelství silnic a dálnic ČR počítá s tím, že ihned po ukončení archeologického průzkumu na těchto pozemcích, budou pozemky uvolněny pro stavbu – I. etapa uvolní frekventovanou Havlíčkovu ulici. Celá akce by měla být financována státem ve výši cca 2 mld. Kč. Silnice 1. třídy jsou v majetku státu. I v případě realizace obchvatu, nevymizí zcela průjezd městem, který je dlouhý cca 6 km (ve špičkách trvá až 45 minut). Průjezd je veden po silnici 1. třídy č. 1/38, majitelem komunikace je Česká republika. V současné době bylo zahájeno vyvlastňovací řízení a po jeho dokončení se přeložka silnice vybuduje na jiném místě. Nyní projede městem cca 30 000 aut každým směrem, tj. 60 000 aut/den. V případě realizace obchvatu se předpokládá, že doprava klesne o 30% a pokud nedojde k dalším dopravním opatřením, bude silnice 1. třídy č. 1/38 vyjmuta ze sítě ČR a převedena do místních komunikací, o které bude nadále částečně pečovat město Kolín a částečně Středočeský kraj. Pokud by se silnici podařilo převést jako silnici 3. třídy eventuálně místní komunikace, pak by město mohlo stanovit nějaká dopravní omezení – např. zakázat vjezd vozidel nad 3,5 t do města, čímž by většina dopravy do průmyslové zóny Ovčáry byla odkloněna po obchvatu. Existují variantní řešení celé záležitosti např. a) začít řešit část k Polepské ulici, což by uvolnilo frekventovanou Havlíčkovu ulici, ale dopravní zatížení by se přesunulo do jiné části města. Finanční zdroje – český stát. Výše finanční investice 2,4 mld. Kč. b) navazující projekt tzv. „Klavarská spojka“ – propojení silnic 1/12 a I/38 s Průmyslovou zónou Ovčáry. Komunikace je součástí vyššího územního celku Střední Polabí. Řešení by přineslo napojení na D11 vč. TPCA a průmyslové zóny a zakruhování komunikací. Aktualizace k 10/2011   

Tzv. průtah Kolín - nyní silnice I/38 bude po dokončení výstavby obchvatu převeden na nižší třídu komunikací, a to na silnici III. třídy a místní komunikace. Studie se bude týkat úseku, který bude převeden do místních komunikací, a to zejména ulice Jaselská (od okružní křižovatky " Jednota " ke křižovatce Žižkova x Legerova x Jaselská), kde současný "čtyřpruh" bude zúžen na "dvoupruh" a je nutno určit další využitelnost zbylých okrajových jízdních pruhů (rozšíření zeleně, parkovací místa, cyklostezky apod.). Podrobné aktuální

76

informace jsou uvedené v příloze č. 13 IPRM.

 

Dalším závažným problémem se jeví zklidňování dopravy. Není možné realizovat nějaké radikální řešení, protože komunikační síť je v Kolíně velmi hustá. Kolínem prochází 3 hlavní tepny:  1/38 cca 60 tis. aut oběma směry  silnice 2/328 na Ovčáry a pak na D 11 – 20 000 aut jedním směrem, tj. 40 000 aut za den celkem.  silnice 2/125 přípojka na D11 cca 5 000 aut každým směrem, tj. 10 000 aut celkem, převážně kamiony s pískem. Připravovaná další dopravní řešení jsou spíše drobného rázu, drobné stavební úpravy a úpravy dopravní značení. Dalším důvodem nemožnosti realizace zásadního řešení je ochrana kvalitní zemědělské půdy v Polabí. Doprava v klidu Město má zpracovanou studii dopravy v klidu, ale postrádá záchytná parkoviště, především záchytná parkoviště pro kamiony, která bohužel nejsou součástí studie. Další řešení této situace je závislé na dokončení křižovatky 1/38, kde jsou 2 plochy, které by měly sloužit jako záchytné parkoviště (kapacita 120 míst), což je opět vázáno na obchvat. V současné době existují v Kolíně tři záchytná parkoviště (cca 140 parkovacích míst, platba ve výši 10 Kč/den), která jsou již nedostatečná. Slouží většinou pro odstavení osobních automobilů – dojíždění za prací autobusovou dopravou do Prahy a Poděbrad. Zcela chybí záchytné parkoviště pro kamiony v průmyslové zóně Ovčáry, u TPCA. Aktualizace k 10/2011 V říjnu 2011 existují v Kolíně čtyři záchytná parkoviště (cca 260 parkovacích míst, platba ve výši 20 Kč/den). Záchytná parkoviště: Ulice Rorejcova před budovou Českých drah,s.p. a České pošty,s.p. cca 140 parkovacích míst, denní sazba 20,- Kč Na ulici Dukelských hrdinů cca 20 parkovacích míst, denní sazba 20,- Kč Plocha autobusového nádraží cca 70 parkovacích míst s denní sazbou 20,- Kč. Ulice Na pobřeží cca 30 parkovacích míst s denní sazbou 20,- Kč (parkoviště je určeno především pro 77

uživatele pracující v centru města Kolín) Zcela chybí záchytné parkoviště pro kamiony v průmyslové zóně Ovčáry, u TPCA. Město má nedostatek parkovacích míst na sídlištích, rozšíření parkovacích ploch by však bylo pouze na úkor zelených ploch. U nových lokalit jsou parkovací místa řešena tak, aby byla vhodně zakomponována do krajinného rázu, u starých lokalit parky a zelené plochy jsou stále více omezovány. Chybí celoměstská studie parkovacích míst. Aktualizace k 10/2011 Zpracování celoměstské studie parkovacích míst je připravována až na rok 2012. V roce 2011 nebylo dostatek finančních prostředků na její zpracování. V roce 2012 budou rozšiřována placená parkoviště ve městě dle návrhu odboru dopravy Městského úřadu v Kolíně v lokalitách Husovo náměstí a parkoviště u Kina 99.

Pěší doprava Město věnuje značnou pozornost pěší dopravě, a to zejména z hlediska bezpečnosti. Všechny přechody pro chodce jsou označeny a jsou bezbariérové, veškerá světelná signalizace na přechodech je vybavena akustickým signálem pro nevidomé. Pro pěší a cyklisty byla vybudována lávka přes Labe. Hromadná doprava Městskou hromadnou dopravu provozuje společnost Veolia Transport Východní Čechy a.s.. Městem vede 10 linek, dopravu zajišťuje cca 30 autobusů. Společnost zatím neuvažuje o zavedení ekologických forem dopravy. TPCA má smluvní vztahy s provozovatelem městské hromadné dopravy, která kromě průmyslové zóny rovněž zabezpečuje dopravu i do obchodní zón. Ve městě vzniká nová městská čtvrť – Vinice, která splývá se stávající zástavbou. V souvislosti s tím nevzniká žádný dopravní problém. Jsou zde vazby na linkové autobusy. Dopravce má zájem své služby zlepšovat a rozšiřovat a město jeho snahy podporuje. Většina linek městské i meziměstské dopravy je součástí Středočeského integrovaného systému (SIS). Uživatelé používají čipové karty. Systém dopravy organizuje Středočeský kraj a je zohledněna návaznost městské a veřejné linkové dopravy. Autobusové nádraží postrádá budovu – zázemí. Cyklistická doprava Na podzim roku 2007 město zadalo zpracování studie – generelu na akci: „Kolín – Generel cyklistických tras a cyklostezek“. Předmětem zakázky bylo zpracování generelního návrhu

78

tras na území města – kategorizace cyklostezek, hlavní cyklostezky, vedlejší cyklostezky, napojení okrajových částí Kolína na centrum města, cyklodoprava v jádru města, plochy se stojany na kola, návrh etapizace výstavby. Účelem zpracování generelu bylo zkvalitnění vybavení pro cyklistickou dopravu, realizace cyklotras dle schváleného generelu, realizace řešení pro cyklisty při každé změně organizace a stavebních úpravách dopravní infrastruktury, radiály pro cyklisty s bezkolizním průjezdem do centra a k nádraží a vybudovat cyklistické stezky v návaznosti na okolní obce a na již zrealizované cyklostezky (resp. cyklotrasy). Definitivní verze tohoto dokumentu byla zpracována v únoru roku 2008 a její závěry jsou:   

hlavní cíl - zpracování návrhu sítě stávajících a nově navržených cyklotras a cyklostezek v Kolíně hlavní koncepce - napojení cyklotras na okolní obce, bezpečné a snadné převedení cyklistů přes centrum Kolína hlavní snaha – vytvoření sítě cyklistických tras s využitím buď méně zatížených komunikací bez stavebních úprav anebo na frekventovanějších komunikacích stavební úpravou

Byly posouzeny prostorové možnosti se zohledněním současného stavu cyklistické infrastruktury, dále byly zohledněny bariéry a přirozené vodící linie, problémová místa, existující cyklistické trasy a homogenita tras. Pro každý úsek tras byl určen vhodný způsob vedení provozu cyklistů v prostoru místní komunikace. Návrh sítě cyklistických stezek byl rozčleněn na stavební a organizační opatření, dále byl určen přibližný odhad investičních nákladů. Autoři dokumentu doporučují připravit investiční záměr pro postupnou realizaci všech navržených cyklotras dle generelu:  

zpracovat dokumentaci pro územní rozhodnutí a následně další etapy na jednotlivé úseky při postupné realizaci navrhují postupovat tak, aby byl vždy zrealizován ucelený úsek a ne jenom dílčí části.

Pro zásadní zlepšení stavu dopravního systému pro cyklisty by byla v případě běžných povrchů potřeba investice ve výši 50 mil. Kč. Pokud by měly být povrchy kvalitnější, byla by investice ještě vyšší. Aktualizace k 10/2011 Cyklistická doprava Oblast cyklistické dopravy je doplněna v kontextu se schváleným Generelem cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje a jeho aktualizací ze dne 10. 10. 2008. Dokument je strategickým podkladem pro rozvoj cyklistické dopravy a pro rozvoj a zkvalitnění sítě cyklotras na území Středočeského kraje. Zahrnuje návrhy a rozvojové plány v oblasti cyklodopravy a rekreační cyklistiky 155 obcí a měst. Dokument analyzuje současný stav sítě cyklistických tras a cyklostezek a navrhuje řešení vedoucí k rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky na celém území Středočeského kraje s ohledem na 79

programové období EU 2007 - 2013. Materiál slouží obcím, svazkům obcí, místním akčním skupinám a ostatním subjektům v kraji pro potřeby souhrnného pohledu na problematiku rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky a potřebu její koordinace v rámci kraje i v návaznosti na okolní kraje. V dokumentu se města Kolín dotýkají body, které jsou označené na Výseku mapy – oblast Kolína z Generelu cyklistické dopravy Středočeského kraje (viz Příloha č. 11). I. Integrace dopravně obslužné cyklostezky (priorita 1 na mapě Priority Středočeského kraje na území Kolína v oblasti rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v příloze). II. Budování páteřní sítě mezinárodních cyklotras a koordinace rozvoje krajských cyklotras: V závislosti na výši finančních prostředků by prioritou kraje měla být realizace páteřních tras na mezinárodních cyklotrasách. Tato skutečnost se týká i města Kolín, a to trasou, která je vedená:  Týnec nad Labem - Kolín - Poděbrady - Nymburk - Stará Boleslav - Neratovice – Mělník – Brozánky (Labská) III. Budování ostatních páteřních cyklotras O podpoře mezinárodních páteřních cyklotras není pochyb, ale je třeba si definovat i další krajské páteřní cyklotrasy, jejichž koordinace může rovněž přispět k posílení jak dopravní, tak rekreační funkce v kraji. Dlouhodobým cílem by mělo být vytvořit celokrajskou a později i celonárodní síť půjčoven jízdních kol na železničních stanicích, mezi kterými by mělo být možné zapůjčená kola libovolně přepravovat a využívat tak i dálkové cyklistické koridory. Číslo trati 010, 011, 0 4, 230, 23

ŽST Kolín

Dotčené trasy Labe (24), 0019, Velké středočeské kolo, 0109, 4 00

ové

Páteřní cyklostezky III/1. Integrace Labské cyklostezky (priorita 2a) do územního plánu města Kolín Minimální požadavky na hlavní páteřní cyklotrasu dle Aktualizace generelu cyklotras a cyklostezek na území Středočeského kraje - cyklostezka, trasa bez prudkých klesání/stoupání, trasa bez bariér jako schody a úzké profily, šířka 3 m, zpevněný povrch, kvalitní značení, informace o okolní krajině, možnost občerstvení, ubytování, opravy jízdních kol, možnost ubytování – tábořiště, kempy, penziony, bezpečné napojení na železniční dopravu. Dle Vyhledávací studie Labské cyklostezky (úsek Kolín – Čelákovice) (Ing. arch. Jan Ritter, 2006) navrhovaná cyklotrasa prochází nebo sousedí s katastrálními územími těchto obcí: na pravém břehu obce Čelákovice, Byšičky, Lysá nad Labem, Litol, Ostrá, Kostomlaty nad Labem, Doubrava, Kostomlátky, Drahelice, Nymburk, Velké Zboží, Poděbrady, Libice nad Cidlinou, Oseček, Velký Osek, Veltruby, Hradišťko, Kolín, na levém břehu obce Čelákovice, Sedlčánky, Císařská Kuchyně, Přerov nad Labem, Semice, Hradišťko, Sadská, Písty, Nymburk, Kovanice, Chvalovice, Poděbrady, Přední Lhota, Kluk, Oseček, Pňov Předhradí, Nová Ves, Kolín.

80

Labská CT 24: Přeložit trasu mezi Veletovem a Lžovicemi u Týnce nad Labem na břeh řeky, a tím se vyhnout úseku po silnici II/322. Po napojení na stávající trasu pokračovat po cyklostezce až do Kolína, odkud bude pokračovat po cyklostezce na levém břehu Labe až do Poděbrad. Mezi Kolínem a Poděbrady byl zvolen levý břeh, protože:  

cyklostezka nebude zasahovat do NPR Libický luh a PR Veltrubský luh; nová cyklostezka na levém břehu bude sloužit pro cyklodopravu obyvatel obcí Oseček, Pňov – Předhradí a Nová Ves I. do Poděbrad a Kolína. V současnosti tyto obce spojuje s Poděbrady a Kolínem pouze silnice I/38 s intenzitou pres 11 000 aut, z toho 3000 nákladních. Po opačném břehu než Labská trasa povede CT 0019: Z Kolína povede po cyklostezce/po břehu Labe až k bývalému přívozu podél Bačovky. Od Bačovky bude vedena do Velkého Oseka a po cyklostezce, resp. vyhrazených jízdních pruzích podél silnice II/105 do Libice nad Cidlinou. Trasa vychází z Labské studie z roku 2006, jejíž výsledky vzala Rada kraje na vědomí dne 21.2.2007 (usnesení č. 035-5/2007/RK). III/2 Integrace Velkého Středočeského kola (priorita 2b) do územního plánu města a pro realizaci navrhnout opatření a aktivity, jež zajistí splnění minimálních požadavku napojení na ostatní páteřní cyklotrasy dle Aktualizace generelu cyklotras a cyklostezek na území Středočeského kraje - cyklostezka nebo cyklotrasa separovaná od automobilové dopravy s minimálním převýšením, trasa bez prudkých klesání/stoupání, trasa bez bariér jako schody a úzké profily, průjezdná v celé délce pro cyklistu s přívěsným vozíkem na přepravu dětí v předškolním věku, dětí ve školním věku a dálkové cykloturisty s bagáží, kvalitní značení, informace o okolní krajině, přírodě a památkách, možnost občerstvení – odpočívadla s lavičkami a stolkem pro ty, co dávají přednost vlastnímu občerstvení a pohostinská zařízení s bezpečným uschováním kol.

Velké Středočeské kolo Při celkovém pohledu na síť cyklistických tras a stezek na území Středočeského kraje je patrná návaznost některých tras, převážně III. třídy, které tvoří části možného okruhu Středočeským krajem. Propojením těchto úseků by vznikla souvislá trasa, propojující další cyklistické trasy, navštěvující nejzajímavější atraktivity Středočeského kraje. Vedení trasy: Rakovník – CT 303 – Březová – CT 3 – Zdice – CT Litavka – Vysoká u Příbramě – CT 302 – hráz nádrže Orlík – CT 111 – Červený Hrádek – CT 11 – Kosova Hora – CT 112 – Louňovice pod Blaníkem – CT 101 – Čejkovice – CT 19 – Talmberk – CT 0106 (povýšena na III. třídu, nutná opatření na bezpečnost cyklistů) – Kutná Hora – CT 0109 (povýšena na III. třídu) – Kolín – CT 24 – Nymburk – CT Mrlina – Křinec - CT 143 - Vojtěchov – CT142 – Lhotka – CT 203 – Mělník – CT 24 – Brozánky – CT 2 – Nelahozeves – CT Dvořákova Slaný - CT Královská pivní - CT Loděnice - Řevničov - CT 304 – Rakovník.

81

IV. Návrhy překategorizování stávajících cyklistických tras a cyklostezek Překategorizování proběhne u těchto tras, které se dotýkají města Kolín: Trasa č. 24  I. třída Začíná blízko pramene Labe ve Špindlerově Mlýně a pokračuje přes Hradec Králové, Pardubice, Kolín, Nymburk, Mělník do Brozánek, kde se napojuje na CT 2. Po celé své délce sleduje tok Labe. Trasa je součástí Greenways Labe. Návrh - tuto trasu evidovat jako I. třídu a přeložení EuroVela n. 4 z CT 1 Pražské trasy na trasu Labskou. EuroVelo by tak z Pardubic dále pokračovalo na Orlicko a Brno. Výstavba páteřní cyklostezky podél Labe je jednou z priorit „Polabských“ a již v současné době je na území Středočeského kraje vedena převážně po místních a účelových komunikacích. Trasa č. 0106 a trasa č. 0109 v úseku Kolín – Kutná Hora  III. třída Trasa 0106 vychází z Kutné Hory a přes Malešov, Roztěž, Miletice a Uhlířské Janovice vede k Talmberku. Trasa 0109 vede mezi Kutnou Horou a Kolínem přes Hořany a Nebovidy. Návrh - tyto trasy překategorizovat jako III. třídu a stanou se součástí Velkého Středočeského kola. Přehled cyklotras procházejících Středočeským krajem a městem Kolín nebo jeho okolím Trasy II. třídy Trasa 24

Průběh Vrchlabí – Pardubice - Týnec n.L. – Kolín – Poděbrady – Nymburk – Stará Boleslav – Neratovice – Mělník

Délka [km] na území Stř. kraje 114,0

Trasy IV. třídy evidované KČT ve Středočeském kraji 0109 0110 0111

(Kutná Hora – Nebovidy)– Kolín – Klavary – Nová Ves – Vítězov – Cermenice – Dobřichov – Tatce Kolín – Radovesnice – Křečhoř – Libodřice – Dolní Chvatliny – Zásmuky Mezholezy – Ratboř – Polepy – Kolín, zast. ČD

34 21,5 16,3

Mezinárodní a nadregionální trasy Greenway Labe navazuje na německou cyklostezku Elberadweg a využívá, jako většina stezek Greenways, trasu podél vodního toku, vhodnou svými nenáročnými výškovými poměry i pro rodinnou cykloturistiku. Podél Labe leží i řada velkých měst a Greenways Labe umožní jejich spojení cyklostezkou pro každodenní potřebu obyvatel. Trasa vede od hranic s Německem podél Labe po CT 2 a v Mělníku přechází na CT 24 a pokračuje dál po pravém břehu do Staré Boleslavi, Nymburka, Kolína, Pardubic až do Vrchlabí. Z Mělníka povede odbočka po CT 2 na Prahu a z Prahy přes Zeleneč do Lázní Toušeň, kde se napojí zpátky na trasu podél Labe. Páteřní cyklostezky Středočeského kraje Labská Jedná se o část Labské trasy (CT 2, CT 24) vedoucí po území Středočeského kraje. Jde o 82

páteřní trasu, která sleduje řeku Labe z východních Čech až do Mělníka, kde se napojuje na dálkovou trasu Praha – Drážďany. Je sklonově nenáročná. Po silnicích s rušným provozem je vedeno jen na velmi málo krátkých úseků. Trasa vstupuje do Středočeského kraje z Pardubického kraje po silnici III. třídy mezi obcemi Labské Chrčice a Týnec nad Labem. V Týnci nad Labem vede po účelových a místních komunikacích. Z místní části Týnce nad Labem – Lžovic vede cca 1,5 km po silnici II/322 s rušným provozem, dále po účelových komunikacích s hliněným povrchem přes obec Veletov a podél Labe do Kolína. V Kolíně je vedena po místních komunikacích se slabým provozem, cca 600 m je vedena ve vyhrazených pruzích, z Kolína do Velkého Oseku je vedena po účelové komunikaci po břehu Labe s hliněným povrchem. Z Velkého Oseku do Libic nad Cidlinou je vedena po silnici II/125 s rušným provozem, z toho cca 1400 m v pruzích pro motorová vozidla a cca 1400 m na stezce pro cyklisty podél silnice. Z Libic nad Cidlinou vede po účelové komunikaci s hliněným povrchem a od křížení se silnicí I/32 po asfaltové stezce pro chodce a cyklisty se společným provozem podél Labe až do Nymburka. Z místní části Nymburk – Drahelice vede po účelových komunikacích s převážně hliněným povrchem až do Káraného, pouze přes Kostomlátky je převedena po průtahu silnice III. třídy. V tomto úseku je vedena po břehu Labe kromě úseku V Chaloupkách – Sedlčánky. V Káraném je trasa souběžná s Pojizerskou trasou č. 241 Přes obec Káraný je vedena po místních komunikacích se slabým provozem, dále po lesních cestách do Staré Boleslavi, ze Staré Boleslavi je vedena po hliněných účelových komunikacích po břehu Labe až do Mělníka, kromě úseku Proboštská jezera – Borek, kde je vedena v délce cca 1700 m po silnici II/331 s rušným provozem a Tuhaň – Kelské Větrušice, kde je vedena po silnici III. třídy. V Mělníku je vedena po místních komunikacích přes historické centrum městem až k mostu do Brozánek, u něhož trasa č. 24 končí. V obci Brozánky je možno se napojit na cyklistickou trasu č. 2. V centru Mělníka odbočuje cyklistická trasa č. 203. Okresem Kolín prochází páteřní trasy č. 1 a 24, hustota tras III. třídy je nízká. Síť tras IV. třídy se rychle rozvíjí. Největší délka cyklostezek Středočeského kraje je v okrese Nymburk – 31 km a Kolín – 17 km. Hlavní podíl na tom mají cyklostezky ve městech Nymburk a Kolín, dále trasy po obou březích Labe (CT 24 a 0019), které jsou vedeny v několika úsecích po cyklostezkách. Cyklostezky jsou ve větší míře také v Kralupech nad Vltavou, Kladně, Mladé Boleslavi, Dobříši, Příbrami a Regionu Taxis Bohemia. V okresech Praha – západ a Praha – východ, kde je vysoká intenzita provozu motorových vozidel i na mnoha silnicích III. třídy, je zcela nedostatečná délka cyklostezek – 2 km, resp. 3 km. V okresech Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav a Praha – západ převládá vedení po silnicích III. třídy. Nejlepší situace je v okrese Nymburk, kde převažuje vedení po místních nebo účelových komunikacích následované cyklostezkami. Vyšší podíl vedení po silnicích II. třídy než v jiných regionech je na Vlašimsku, Posázaví a Křivoklátsku. V okresech Kolín a Nymburk mají největší podíl stezky se společným provozem cyklistů a pěších – 28 z 31 km, resp. 11 z 17 km. Naopak v okresech Kladno a Rakovník je nejčastější vedení po komunikacích se zákazem vjezdu motorových vozidel – 6 z 10 km, resp. 7 z 8 km.

83

Typ cyklostezek dle okresů 30 28,2

B11

20

C8

15

C9

10,9

C10

10

la M

1,1 1

0,4

0,5 1,4

0,7

ak ov ní k R

ra m

0,1 Př íb

0,7

obousm. provoz v jednosměrkách

0,5

2,6

zá pa d

N ym bu

Bo le sl a

v

rk

1,6

1,8

d

1,8 3,4

Pr ah a

1,2

vý ch o

3,9

Pr ah a

3,6

ěl ní k

2,3

V14

6,9

4,9

dá

no Kl ad

un Be ro

šo v

1

0,9 0,2

0 Be ne

2,9

M

2,6 0,6 1,8

H or a

2,6

Ku tn á

5

5,9 3,6 1,3

Ko lín

Délka - km

25

Okres

Železniční doprava Kolín je na trase mezinárodního koridoru železniční dopravy. Majitelem plochy před nádražím jsou České dráhy,a.s., ale příjezdová komunikace je ve vlastnictví města. Investorem akce – Rekonstrukce nádraží v Kolíně - je společnost AŽD Praha,s.r.o. Vše probíhá na základě dohody s městem. V okolí nádraží jsou již vybudována placená parkovací místa. Parkoviště však již nelze dále rozšiřovat, protože pro to nejsou vhodné pozemky. Na jižní části katastrálního území Kolín je plánována vysokorychlostní trať, respektive její severní varianta, která omezí budoucí rozvoj Kolína v jižní části v časovém horizontu 20 let a dál. Pro město by bylo vhodnější prosadit, aby vysokorychlostní trať byla připravována v jižní variantě tj. mimo Kolín nebo přepracovat severní variantu tak, aby se posunula co nejvíce na jih. Pro rozšíření autobusového nádraží není zatím zpracovaná žádná projektová dokumentace. Existuje záměr na vybudování podzemního nádraží. Investoři však nemají zájem o komplexní zainvestování celého záměru, jejich zájmy směřují spíše na obchodní využití, ale dopravní infrastruktura není jejich prioritou. Je třeba vyřešit také majetkové vztahy k pozemkům. Jen část pozemků patří městu, ale i na této části by se dala významná část záměru uskutečnit. Aktualizace k 10/2011 Pod záštitou Středočeského kraje je připravován projekt na revitalizaci nádraží Českých drah, jehož součástí je i projektová dokumentace na rozšíření autobusového nádraží. Bezpečnost Ve městě je zřízena městská policie, kapacita městských policistů je dostačující. Působí zde

84

i Policie ČR (4 úřadovny) a Hasičský záchranný sbor. Pro zvýšení dopravní bezpečnosti a zklidňování dopravy bylo v návaznosti na Dopravní studii z roku 2005 vybudováno 8 kruhových křižovatek. Byla zmodernizována světelná dopravní signalizace, na přechodech pro chodce (zebry) bylo instalováno noční osvětlení. Pro bezpečný přechod nevidomých byly světelné křižovatky vybaveny zvukovým zařízením. Nevidomým usnadňují pohyb také vodicí pásy.Ve městě je umístěno 9 měřičů rychlosti, v Ovčárecké ulici je radar se záznamovým zařízením. Na Kmochově ostrově a Karlově náměstí je kamerový systém. Aktualizace k 10/2011 Ve městě je umístěno 9 informativních měřičů rychlosti, na ulici Polepské ve směru do Kolína je umístěno zařízení úsekového měření rychlosti se záznamovým zařízením pro dokumentaci přestupku v dopravě. Na křižovatce Jaselská x Legerova x Žižkova a Nový most x U křižovatky x Kutnohorská je umístěno zařízení detekce jízdy vozidel křižovatkou na červenou - zařízením pro dokumentaci přestupku v doprav. V ulici Veltrubská a Radovesnická umístěny zpomalovací semafory, které zajišťují dodržování maximální povolené rychlosti vozidel a dokumentují četnost průjezdů jednotlivých druhů vozidel. V Ovčárecké ulici je radar se záznamovým zařízením. Na Kmochově ostrově a Karlově náměstí je kamerový systém.

Na bezpečnost dětí a mládeže je zaměřen program Prevence kriminality. Město trvale usiluje i o zvyšování povědomí o bezpečnosti dopravy - Program bezpečná cesta do školy, kdy senioři mají službu na přechodech. Akce má za cíl uvolnění policistů pro jiná místa. Dětem také slouží dopravní hřiště. Město má zpracovaný povodňový plán, počítá se s realizací některých opatření, která by napomohla lepší ochraně před stoletou vodou. Povodně však pro Kolín nepředstavují výrazné ohrožení. Důležitým prvkem pro bezpečnost obyvatel je varovný a monitorovací systém Draslovky. Ochrana a krizové řízení V této oblasti by pro město byla velmi potřebná realizace následujících projektů:  rozšíření systému vyrozumění a varování obyvatelstva (VISO 2002) a jeho integrace s městským kamerovým systémem  analýza zachování akceschopnosti orgánů města za krizových situací a realizace navržených opatření ke zlepšení současného stavu Zásadní problém výše navržených opatření spočítá v jejich financování. Bohužel projektové záměry týkající se obrany a krizového řízení nejsou součástí žádných operačních programů, vyhlášených do roku 2013, které jsou financovány ze strukturálních fondů EU a navržená opatření musí být financována pouze z finančních prostředků města.

85

Doprava a bezpečnost - závěry analýzy       

Velké zatížení města automobilovou dopravou, nedokončený obchvat Potřeba zlepšení podmínek pro cyklistickou a pěší dopravu Potřeba zvýšení počtu parkovacích míst Chybí budova autobusového nádraží Trvalé zlepšování bezpečnosti obyvatel Důraz na bezpečnost dětí a mládeže Potřeba zajištění obrany a krizového řízení

3.2.10 Společenský život a volnočasové aktivity (spolky, sport, kultura) Společenský život, kultura Kolín jako historické město nabízí řadu nejen tradičních ale i nových volnočasových aktivit. Knihovnické a informační služby poskytuje Městská knihovna, která provozuje i Městské informační centrum. Rozšíření nabídky knihovny umožní revitalizace kolínského zámku. Městské divadlo zabezpečuje služby kulturního vyžití občanů a návštěvníků města v oblasti dramatických, hudebních, koncertních, společenských a výchovných pořadů, pořádání nebo spolupořádání festivalů včetně mezinárodních. Městská správa kin – Kino 99 má dva sály, které kromě projekcí filmových děl slouží i k pořádání společenských a školících akcí. V případě příznivého počasí hraje Letní kino na Kmochově ostrově. V Městském společenském domě se odehrávají maturitní i jiné plesy, taneční kurzy. Prostory využívají místní organizace pro svá setkání, probíhají zde představení uměleckých produkcí všech žánrů i různé školící akce. Velký důraz je kladen na aktivní zapojení nejmladší generace. Děti mohou využít mimo jiné nabídku zájmových kroužků ve školách a v Domě dětí a mládeže. ZUŠ Františka Kmocha vzdělává ve čtyřech uměleckých oborech – hudebním, tanečním, výtvarném a literárně dramatickém. Činnost školy je tradičně velmi bohatá. Ročně škola uskuteční přes 200 kulturních akcí v Kolíně i dalších místech. Další volnočasové aktivity nabízejí:  Galerie v zahradě  Křesťanský klub Kolín  Občanské sdružení Rodina v Kolíně  VOLNO - občanské sdružení (podpora rodin, které pečují o dítě s postižením)  Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky  Fotoklub FOKO Kolín  Společenství lidí se zájmem o fotografii  Staré Lázně - společenské a zábavní centrum, bowling

86

                 

Pharao klub (Specializace na hudební žánry alternativa, blues, country, folk, jazz, pop, rock juke box, karaoke, šipky, 3 fotbálky rosengart, větší množství stolních her, fotbálkové turnaje) T. K. OREGON Kolín - Tábornický klub při České tábornické unii T. K. Průzkumník - Dětský tábornický klub při České tábornické unii T. K. Arnika Kolín Tábornický klub při České tábornické unii 7. Skautský oddíl Wanagi Oyate (kmen, který je součástí Ligy lesní moudrosti ) CONTINUO - smíšený pěvecký sbor z Kolína Privatissima - Smíšený pěvecký sbor z Kolína PEKLO - Kapela z Kolína ECHO 91 - Kapela ze Starého Kolína BREBUR Kolínská kapela Archi - Smyčcový orchestr KOKOSY - Kolínský komorní symfoňák UNIKÁT - Kolínská hudební skupina Optimic - Taneční a zábavová kapela DESPERADO - Taneční a westernová skupina DDM Kolín (centrum mládeže)

Církve působící ve městě:  Církev adventistů sedmého dne  Církev apoštolská – farní úřad Kolín  Církev bratrská  Církev českobratrská evangelická - farní úřad Kolín  Církev československá husitská - farní úřad Kolín  Církev římskokatolická - farní úřad Kolín Sport Kolín věnuje velkou pozornost a péči sportovnímu vyžití svých obyvatel. Založilo společnost Správa městských sportovišť Kolín,a.s. která převzala správu a odpovědnost nad městskými sportovišti. Vysokou návštěvnost vykazují Aquapark Vodní svět a Městský zimní stadion. V červnu 2008 byl slavnostně otevřen nový cyklistický okruh ve směru od TPCA na sever. Začátkem července 2008 byl po opravě znovu otevřen skatepark pod Novým mostem. Město disponuje sítí dětských hřišť. Ještě v roce 2008 by mělo být dokončeno Centrální dětské hřiště pro děti všech věkových kategorií. Zajímavými prvky nového hřiště bude dráha na in-line bruslení, určená začátečníkům, plochy pro pozemní hokej, tunel určený k prolézání, multifunkční hřiště na míčové hry a lanová pyramida. Neustále se vylepšují i hřiště na sídlištích. Jako rekreační a sportovní zóna jejíž součástí je hokejový stadion, hala pro míčové hry, fotbalový stadion, atletický stadion a tenisový areál, slouží lesopark Borky. Součástí lesoparku je též naučná stezka, dětská hřiště, cvičiště psů, cyklistické stezky sloužící také k in-line bruslení.

87

Ve městě působí tyto sportovní organizace: Sportovní kluby v Kolíně v roce 2008 

                     

   

AGRO Kolín oddíly o ASPV o cyklistika o horolezecký oddíl o rekreační sport o turistický oddíl Poutníci o volejbal AFK Kolín Klub železničních modelářů Klub lodních modelářů Basketbal Club Kolín ČAKS - šipky - Sklerotici Kolín Fit studio Arena FK Kolín oddíly: o fotbal o stolní tenis VK volejbal Handball Club Kolín HBC Kolín Klub horských sportů Klub rekreačního sportu Kolín KČT Lokomotiva Kolín Kynologie - ZO Kolín LTC Kolín - Tenis Club Automotoklub Kolín RC Auto Kolín SC Kolín Scania Apache team Kolín 1. SFC Kolín SKP Kolín - futsal Sokol Kolín oddíly: o kuželky o atletika o sportovní gymnastika o šachy o karate o všestrannost o stolní tenis o taneční klub o ski oddíl VC PEK Servis Kolín Sokol Sendražice - fotbal, nohejbal, šachy, rekr. cvič. Sportovní oddíl plavání Kolín SK Sambo Kolín

88

                

Sportovní střelecký klub Kolín SSK DDM Kolín Start Kolín Štítarský SK - kopaná Vembloud Korfbal Club Kolín TJ Labe Kolín Draci Kolín - sledge hokej TJ jezdecká stáj Václav Hasičský sportovní klub Fit klub Kolín FBC Kolín Klub českých turistů Kolín Aeroklub Kolín Šachový oddíl DDM Kolín Potkali se u Kolína Klub vodních sportů Kolín Český turistický klub Kolín

Další nabídka volnočasového vyžití - viz kapitola 3.2.8 Cestovní ruch a rekreace.

Společenský život a volnočasové aktivity - závěry analýzy    

Tradice společenského života obyvatel Široký okruh nabídky volnočasových aktivit pro všechny věkové skupiny Zázemí pro kulturní a společenské aktivity Významné investice do rozvoje sportovního vyžití pro nejširší veřejnost

3.2.11 Životní prostředí Ovzduší Kolín patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle uvedeného zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Jsou vztaženy na území stavebních úřadů, území stavebního úřadu Kolín je ve věstníku uvedeno kvůli překračování imisních limitů pro prach. Od roku 1994 je v Kolíně v provozu automatická měřící stanice. Denně se sledují hodnoty obsahu některých znečišťujících látek v ovzduší (oxid siřičitý, oxidy dusíku a suspendované částice PM10– prach). Stanice je umístěna mimo hlavní komunikace ve středu města tak, aby sledované hodnoty odpovídaly průměrnému stavu znečištění ovzduší ve městě.

89

Ze sledovaných ukazatelů za období 2000-2007 nedochází k překročení limitů u oxidu siřičitého ani u suspendovaných částic (PM10). Hodnoty obsahu oxidu dusičitého vyhovovaly limitům stanoveným příslušnou legislativou, cílový limit 30 ug/m3 z roku 2007 se má v roce 2008 snížit na 20 ug/m3 a v roce 2009 na 10 ug/m3. U oxidů dusíku celkem (NOx) dochází k překročení limitu stanoveného s ohledem na ochranu vegetace 30 ug/m3 ve všech sledovaných letech. Ze zdravotního hlediska je významný ukazatel PM10, neboť tyto částice se dostávají do dolních cest dýchacích a snižují samočisticí schopnost dýchacího ústrojí. Následkem je častější výskyt respiračních onemocnění, vznik alergií, astmatu apod. Jako hlavní zdroje znečištění ovzduší se dnes již neuvádějí stacionární zdroje (podnikychemické závody), ale především silniční doprava. Na řešení problematiky znečišťování ovzduší výrobními závody se podílí město ve spolupráci s Hygienickou službou. Předmětem stížností ze strany občanů jsou společnosti Elektrárna Kolín a.s. a Alico spol. s r.o. Společnost Elektrárna Kolín a.s. způsobuje problémy otevřenou skládkou uhlí. Společnost Alico,s.r.o obtěžuje při nepříznivých meteorologických podmínkách zápachem z výroby. Přesto, že je výroba provozována dle schválených provozních řádů a v mezích limitů, snaží se společnost tuto nepříznivou pachovou situaci řešit. Obsah jednotlivých sledovaných škodlivin v ovzduší - SO2 a PM10

mg/m3 45

40

35

30

25

20

15

10

5

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

roky SO2

limit SO2

PM10

limit PM10

90

Obsah jednotlivých sledovaných škodlivin v ovzduší - NO2 a NOx 60

50

mg/m3

40

30

20

10

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

roky NO2

limit NO2

Nox

limit Nox

Dominantní zdroje emisí Informace o dominantních zdrojích emisí poskytuje Český hydrometeorologický ústav. Krajským úřadem Středočeského kraje byla zpracována generální rozptylová studie Středočeského kraje. Velké zdroje jsou evidovány tedy na Krajském úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství a v Kolíně a blízkém okolí se jedná o tyto znečišťovatele:  Elektrárna Kolín,a.s.  Lučební závody Draslovka,a.s.  Lučební závody,a.s.  Paramo,a.s.  Obchodní tiskárny,a.s. Kolín  TPCA Městský úřad Kolín, odbor životního prostředí a zemědělství eviduje pouze střední a malé zdroje znečišťování (ne domácnosti). V rámci tohoto sledování byla na území Kolína zjištěno 190 malých zdrojů a 80 středních zdrojů. Největší znečišťovatelé- střední zdroje – podle údajů z roku 2006 pro území Kolín: Znečišťující látka Tuhé látky

Organizace /0077-80,MZ-0116-ZZN Polabí, a.s. /0001-Eligo a.s. /0184-Kemwater ProChemie s.r.o. /0109-MZ-FRIGERA METAL, a.s.

91

Znečišťující látka

Oxid siřičitý

Oxidy dusíku

Oxid uhelnatý

Těkavé organické sloučeniny (VOC)

Organizace /0125-BRESSON a.s. /0142-IPM Building spol. s r.o. /0003-SVUM-CZ, s.r.o. /0074,MZ-0102-AGRO - spol., akciová společnost /MZ-0005-AŽD Praha s.r.o. /0190-K.A.L.T. Pneu, s.r.o. /0137-0098,99,100,146-VODOS, S.R.O. /0185-FK Kolín, a.s. /0037-EVERLAST CS, spol s r.o. /0074,MZ-0102-AGRO - spol., akciová společnost /0185-FK Kolín, a.s. /0137-0098,99,100,146-VODOS, S.R.O. /0023SZ/MZ-013-ORVIS spol. s r.o. /0003-SVUM-CZ, s.r.o. =0071SZ,0020MZ-Telefónica O2 Czech Republic, a.s. /0077-80,MZ-0116-ZZN Polabí, a.s. /0077-80,MZ-0116-ZZN Polabí, a.s. /0137-0098,99,100,146-VODOS, S.R.O. =0088SZ, 0125,0129-MZ- Stavby silnic a železnic, a.s. /0074,MZ-0102-AGRO - spol., akciová společnost =0010,MZ0023-FRIGERA REAL, a.s. /0185-FK Kolín, a.s. =0046-Městský zimní stadion Kolín, příspěvková organizace =0025-SZ,0098-MZ-3 B-Tip, spol. s r.o. /0037-EVERLAST CS, spol s r.o. =0014,MZ0015-Střední odborná škola stavební Střední odborné učiliště stavební =0108-0110-Správa a údržba silnic Kutná Hora, přísp. org. /0023SZ/MZ-013-ORVIS spol. s r.o. /0137-0098,99,100,146-VODOS, S.R.O. /0074,MZ-0102-AGRO - spol., akciová společnost /0185-FK Kolín, a.s. /0037-EVERLAST CS, spol s r.o. =0003-Česká pošta, s.p. Praha 3, Olšanská 38/9 odštěpný závod Střední Čechy /0139-BIOFERM - lihovar Kolín, a.s. /0140-SZ, 0133-Mz-ALCO CONTROLS, spol. s r.o. /0130,MZ-0089-Colognia press, a.s. /0003-SVUM-CZ, s.r.o. /0125-BRESSON a.s. /0145-Systemprint Drescher, spol. s r.o. /0190-K.A.L.T. Pneu, s.r.o. /0124,MZ-0105-DYKO, spol. s r.o. /0140-SZ, 0133-Mz-ALCO CONTROLS, spol. s r.o. /0048-ZEROGAS, s.r.o. /0162-ConocoPhillips Czech Republic s.r.o. =0051,0052,0053-SZ,0045-MZ- Agip Česká republika, s.r.o.

92

Voda Hlavním vodním tokem Kolína a jeho okolí je řeka Labe. Do povodí Labe spadá celá oblast. Dalšími významnými vodními toky jsou Pekelský potok, Polepka, Hořanský potok, Nebovidský potok. Největší vodní plochou je rybník Peklo. Kvalitu podzemních vod (údaje zda vodní zdroj splňuje požadavky na pitnou vodu dle stávajících norem ČSN) eviduje Český hydrometeorologický ústav. V rámci města Kolín sleduje kapacitu a kvalitu vodního zdroje provozovatel vodovodu společnost VODOS s.r.o. Informace o stavu povrchových vod se mohou získat u příslušných správců toků tj. Povodí Labe s.p., a Zemědělská vodohospodářská správa, pracoviště Kutná Hora. Prameniště, která využívá město Kolín jsou 4:  Nová vodárna  Tři Dvory  Štítary  Veletov. Ochrana města před povodněmi Pro ochranu v této oblasti má město zpracovanou dokumentaci protipovodňových opatření obce s rozšířenou působností, záplavové mapy a povodňové plány, které musí pravidelně aktualizovat. Poslední aktualizace proběhla v roce 2006. Veškeré informace o povodních a záplavách eviduje Povodí Labe s.p. Povodně Kolín zasahují velice okrajově. Obyvatelstvo není ohroženo, pouze při 100leté vodě by mohlo dojít k situaci, že by byla zaplavena městská část Zálabí, proto jsou při vstupu do města navržena protipovodňová opatření. V záplavových územích jsou především pole. Zaplaveno by bylo také cca 30 rodinných domů a 50 garáží, ovšem voda by nedosáhla vysoko, takže by škody nebyly velké. V rámci systému protipovodňové ochrany je zpracována dokumentace na výstavbu hrází i studie proveditelnosti. Záměr byl předložen k posouzení na Ministerstvo zemědělství České republiky a čeká se zda bude doporučen k financování. Pokud ano, má město za povinnost vykoupit pozemky, připravit územní rozhodnutí a stavební povolení. Investorem bude státní podnik Povodí Labe, který protipovodňová opatření vybuduje a potom bezúplatně převede na město. Hluk Od roku 1996 probíhalo v Kolíně kontinuální měření hluku v rámci monitoringu Státního zdravotního ústavu v Praze „Vliv hluku na zdraví obyvatel“. Tato měření byla zaměřena na jedno místo v klidné oblasti (v ulici Bachmačská u č.p. 710) a na jedno místo v oblasti hlučné (objekt Žižkova 250 u křižovatky ulic Jaselská-Žižkova-Legerova). Jak vyplývá z údajů za roky 2000 až 2006, kdy bylo sledování přerušeno, došlo u hluku (ekvivalentní hladina akustického tlaku ) celkově k navýšení o cca 3 dB: 93

Místo měření Klidná oblast Hlučná oblast

Denní doba Noční doba Denní doba Noční doba

Hladina hluku v dB Na počátku Na konci sledovaného období sledovaného období 45,0 49,1 39,0 42,0 65,0 67,4 56,6 62,7

Limit 50,0 40,0 70,0 60,0

Z těchto výsledků vyplývá, že za sledované období došlo k navýšení hluku způsobeného dopravou v takové míře, že v podstatě na celém území města jsou prokazatelně překračovány hygienické limity hluku, zejména v době noční. Alarmující je, že v hlučných oblastech je hygienický limit zvýšen o 20 dB, tzn. na 70 dB ve dne a 60 dB v noci, i přesto jsou tyto limity překračovány. Podle výsledků z roku 2007 a 2008 hluk roste neustále, hodnoty v nejhlučnějších místech (průtah silnice I/38 městem) dosahují u obytných domů hodnot ve dne 72-74 dB, v době noční pak 66-68 dB. (Intenzita dopravy na průtahu v dubnu 2008 byla zjištěna v počtu 29 000 vozidel za den). Aktualizace k 10/2011 V roce 2012 bude zadána studie využitelnosti současného průtahu Kolínem, stávající silnice I/38, po dokončení obchvatu, jedná se především o ulici Jaselskou. Na základě těchto skutečností došlo k jednání s vlastníkem silnice I/38, tj. s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR a na průtahu silnice I/38 městem byly vyměněny stávající nevyhovující okna za okna s dostatečnou neprůzvučností tak, aby bylo zajištěno dodržování hygienických limitů hluku alespoň ve vnitřním chráněném prostoru obytných staveb (tato akce stále není dokončena – dosud jsou vyměněna okna u cca 50 objektů). Problém hluku z dopravy se však zdaleka netýká jenom silnice I/38. Dalším místem, kde je situace kritická, je ulice Ovčárecká (II/328) od Nového mostu k nadjezdu, kde jsou hygienické limity hluku také prokazatelně překročené. Toto riziko reálně existuje také na ulici Polepská (II/125) po dokončení vybudování obchvatu. Negativní působení nadměrného hluku na zdraví obyvatel již bylo dostatečně prokázáno, projevuje se například zvýšením krevního tlaku, a tím poškozením srdce, poruchami spánku, které mohou vyvolat psychické poruchy, dopad má i na pomalejší učení u dětí a další. Problém hluku, především z dopravy, se jeví z hlediska vlivu na zdraví obyvatel jako jeden z nejvážnějších v Kolíně, proto je třeba zejména při dlouhodobých plánech rozvoje města brát toto do úvahy a snažit se všemi možnostmi snižovat tuto zátěž obyvatel, eventuálně další činností tuto situaci nezhoršovat. Příroda a krajina Výměry jednotlivých druhů pozemků k 31.12.2007 Druhy pozemků Orná půda

Rozloha v ha 1 533 94

Druhy pozemků Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé trávní porosty Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Celková výměra pozemků

Rozloha v ha 0 0 159 59 138 1 889 273 150 297 890 3 499

(Zdroj ČSÚ)

Aktualizace k 10/2011 Výměry jednotlivých druhů pozemků k 9.5.2011 Druhy pozemků Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé trávní porosty Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Celková výměra pozemků

Rozloha v ha 1506 0 0 158 59 137 273 151 301 914 3499

   

Rozloha jednotlivých typů ploch k celkové výměře – údaj k 31.12.2007 Typ plochy Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%) Koeficient ekologické stability1

Podíl na celkové výměře (v %) 54,0 81,2 7,3 33,9 4,3 7,8 0,29

1 Koeficient ekologické stability [počítá se jako poměr druhů pozemků chmelnice + vinice + zahrady + ovocné sady + trvalé travní porosty + pastviny + lesní půda + vodní plochy) / (orná půda + zastavěné plochy + ostatní plochy)] je 0,29. (Zdroj ČSÚ)

95

Rozsah lesních porostů na katastrálního území Kolín Katastrální území Kolín Kolín Kolín – celkem Zibohlavy Štítary u Kolína Sendražice u Kolína Celkem

Druh lesního porostu les hospodářský les jiný než hospodářský lesní porosty les hospodářský les hospodářský les hospodářský

Výměra (v ha) 227,2268 0,4362 227,6630 9,8344 7,0675 28,6954 273,2603

Aktualizace k 10/2011  

Rozsah lesních porostů na katastrálního území: Katastrální území Kolín Kolín Kolín – celkem Zibohlavy Štítary u Kolína Sendražice u Kolína Celkem

Druh lesního porostu les hospodářský les jiný než hospodářský lesní porosty les hospodářský les hospodářský les hospodářský

Výměra (v ha) 227,2268 0,4362 227,6630 9,8344 7,0675 28,6954 273,2603

Stav k 9.5.2011 226,8775 0,4362 227,3137 9,6556 6,9842 28,1574 272,1109

 

Přírodně cenné lokality Na území Kolína ani v lokalitě obce s rozšířenou působností se přírodní park nenachází. Na katastrálním území Kolín je maloplošné zvláště chráněné území Kolínské tůně, které bylo v roce 1985 vyhlášeno přírodní památkou (evidovanou pod číslem 861). Jeho správu zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny Praha. Má výměru 4,5 ha. Hlavním motivem ochrany jsou vzácné druhy rostlin a živočichů. Přírodní památka Kolínské tůně“ se nachází uvnitř významného krajinného prvku (VKP) Hánín. Celá lokalita je součástí navrhovaného přírodního parku „Kolínské Polabí“ (labský vodní pruh na okrese Kolín, navrhovatel ing. I. Rus, od roku 1995). VKP Hánín se rozkládá na pravém břehu Labe mezi obcí Tři Dvory a městem Kolín. Lokalita zahrnuje oplocené hygienické pásmo vodních zdrojů Tři Dvory, slepé rameno Labe Ovčačka, slepé rameno Labe – Legerovo rameno, lom Hánín, přilehlé tůně a mokřadní louky s pásy rákosin a mokřadním bylinným i dřevinným břehovým porostem. Území je cenným biotopem hydro a hygrofilních druhů rostlin a živočichů a zbytkem přirozeného stanoviště v kulturně obhospodařované krajině. Z rostlin jsou zde např. chráněné druhy, jako šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), hrachor bahenní (Lythyrus paluster), leknín bílý (Nymphaea alba) nebo jarva žilnatá (Cnidium venosum). Velmi bohatá je fauna bezobratlých živočichů např. plžů (Gastropoda), motýlů (Lepidoptera), vážek (Odonata) či střevlíků (Carabidae) a jiných brouků (Coleoptera), s výskytem chráněných a vzácných druhů. Z aviafauny je významný výskyt potápky roháče (Podiceps cristatus), slavíka obecného (Luscinia megarhynchos), cvrčilky říční (Locustella flaviatilis), cvrčilky zelené (Locustella naevia),

96

ledňáčka říčního (Alcedo atthis), moudivláčka lužního (Remiz pendulinus). V lokalitě Hanína je prokázáno hnízdění více jak 40 druhů ptáků. Lokalita je i mimo jiné významná jako ekosystém s vědeckou a dokumentační funkcí pro více přírodovědných oborů. Nejbližšími evropsky významnými lokalitami NATURA 2000 v okolí Kolína jsou letiště v k.ú. Pašinka, Dománovický les v k.ú. obcí Dománovice a Radovesnice II. a Týnecké mokřiny na hranicích Středočeského a Pardubického kraje (k.ú. Týnec nad Labem, Kojice, Labské Chrčice).  Travnaté letiště je sídlištěm kriticky ohroženého sysla obecného. Česká republika je nejzápadnějším místem jeho rozšíření v Evropě, v současnosti se vyskytují ojedinělé a izolované populace, které jsou velmi ohrožené.  V přírodní rezervaci Dománovický les je hlavním předmětem ochrany přirozený dubohabrový les s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Důvodem zvláštní ochrany je výskyt hnědáska osikového, roháče obecného a střevíčníku pantoflíčku.  Týnecké mokřiny jsou zbytky původních labských mokřin, které se dochovaly po úpravách řeky Labe. Území je významnou tahovou zastávkou a hnízdištěm ptáků. Bohatá je především fauna drobného ptactva, vázaného na vodu a mokřady. Důvodem pro zařazení do soustavy Natura 2000 výskyt kuňky ohnivé. V okolí města jsou tyto další přírodně cenné lokality:  

Veltrubský luh - státní přírodní rezervace vyhlášená 25. dubna 1985 (k.ú. Veltruby), největší komplex úvalového lužního lesa v Čechách s řadou přirozených lesních společenstev. Žehuňský rybník -státní přírodní rezervace vyhlášená v roce 1948 je součástí Ptačí oblasti Žehuňský rybník-obora Kněžičky pro druhy bukáček malý a chřástal kropenatý, v území leží Evropsky významná lokalita Žehuň, zřízená k ochraně vrkoče útlého. Ptačí oblast se rozkládá na území Středočeského a Královéhradeckého kraje, v katastrálních územích Běrunice, Dlouhopolsko, Hradčany u Žehuně, Choťovice, Kněžičky, Končice, Lovčice u Nového Bydžova, Opočnice a Žehuň.

Zeleň, parky Hlavní parkové plochy ve městě jsou zrevitalizovány - byly provedeny parkové úpravy v Komenského parku (nejvýznamnější plocha ve městě), kompletní rekonstrukce zeleně na městském hřbitově a na Kmochově ostrově. Na Kmochově ostrově v současnosti vzniká Centrální dětské hřiště. Průběžně probíhá rekonstrukce uliční zeleně. Město má nově zpracovaný pasport zeleně (z roku 2007). Pasport zeleně byl proveden s preferencí zmapování ploch zeleně, aby mohl být stanoven rozsah péče o stávající zeleně ve městě, také v souvislosti s předáním péče o zeleň novému poskytovateli služeb v této oblasti. Město nemá zpracovaný koncepční dokument v oblasti péče o zeleň. Zeleň a parky ve městě nyní udržuje soukromá společnost AVE CZ Kolín,s.r.o. Zatím nejsou připraveny společné projekty s městem. Některé projektové záměry jsou zvažovány např. odstranění topolů (důvodem je, že topoly často vyvolávají alergie), vybudování přírodní 97

posilovny v lesoparku Borky (cca 50 ha), rozšíření využití lesoparku Borky jako veřejného sportoviště - běžecké dráhy, cyklostezky apod. Na území města se nachází několik památných stromů Druh stromu Buk lesní Javor klen Javor mléč Javor stříbrný Buk lesní Jírovec maďal Jinan dvoulaločný Jinan dvoulaločný Jírovec maďal Platan javorolistý Platan javorolistý

Místo zahrada v Sladkovského ulici hřiště na dvoře Gymnázia Kolín hřiště na dvoře Gymnázia Kolín na dvoře STE v ul. Dukelských hrdinů 583 parčík za Obecním dvorem, vedle ul. Jaselská křižovatka ulic Zborovská, Pražská a Mikuláše Alše zahrada v Sladkovského ulici

Obvod Výška Stáří (cm) (m) (roky) 224 14 90 308 22 150 329 22 150 430 22 170 248 273 187

16

80

na dvoře SEŠ v Kutnohorské ulici č.p. 41

270

22

100

před budovou Gymnázia, Žižkova ul. za hlavní vrátnicí ve dvoře bývalé Tesly

340 370

18 23

170 80

ve dvoře u Radimského mlýna, na pravém břehu Labe

315

23

100

Odpadové hospodářství V červnu 2005 byl zpracován Plán odpadového hospodářství s platností na dobu 5 let, tj. od roku 2006 do 2010. Aktualizace k 10/2011 Plán odpadového hospodářství byl zpracován s platností na dobu 5 let, tj. od roku 2006 do 2010 a nebyl aktualizován. Město má vybudovanou síť sběrných dvorů (celkem 7 míst s obsluhou). Rozmístěné jsou tak, aby nejdelší vzdálenost donášky pro občany byla 500 m. Bioodpad je prostřednictvím sběrných dvorů soustřeďován. Pro jeho další zpracování byl zakoupen štěpkovač.. Krajský úřad Středočeského kraje poskytl na realizaci akce dotaci. Město se na realizaci projektového záměru bude spolupodílet. Aktualizace k 10/2011 K termínu 10/2011 je sběrných dvorů v Kolíně celkem 6 (5 v Kolíně a 1 v Zibohlavech). Bylo zrušeno sběrné místo U Kůlen za plaveckým stadionem.

98

Kolín má dále 88 kontejnerových hnízd (93 kontejnerů na plast, 50 na barevné sklo, 7 na bílé sklo, 31 na papír). Od 1. srpna 2008 bude ve městě Kolín v rámci pilotního projektu rozšířena možnost třídění odpadu o další komoditu – nápojové kartony. Sběr bude prováděn na 10 místech ve městě. Městská spalovna odpadu neexistuje. Ve městě provozuje spalovnu společnost PURUM,s.r.o. Aktualizace k 10/2011 Aktuální stav je 92 kontejnerových hnízd na kterých je celkem 94 kontejnerů na plast, 61 kontejnerů na barevné sklo, 18 na bílé sklo, 55 na papír, 10 na tetrapacky a 15 na drobné elektro.) Na území katastru města neexistují skládky. V minulosti zde byla provozována skládka Na Vinici. V roce 1995 byl povrch skládky upraven, izolován foliovým těsněním a rekultivován. Společnost AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o. nyní zajišťuje odvoz odpadů na skládku v Čáslavi. Ekologické zátěže Ve městě existují staré ekologické zátěže, z nichž nejrozsáhlejší jsou:  PARAMO a.s, středisko Kolín (únik ropných látek)  Lučební závody,a.s. Kolín (únik chlorbenzenu) Jejich odstraňování bylo započato již v letech 1985 a 1986 a jejich asanace trvá dodnes. Životní prostředí v areálu hospodářského střediska Kolín poškodila činnost společnosti Koramo a.s. Kolín. Závazek vyřešit tíživou situaci společnosti Paramo a.s. (Paramo a Koramo fúzovaly v roce 2003) převzalo Ministerstvo financí ČR, realizace je však stále odkládána. Tato aktualizace proběhla na žádost města Kolín v roce 2010 Obdobně jako v ostatních průmyslových objektech regionu města Kolína, byl i areál LZD,a.s. Kolín a jeho okolí postižen destrukcí areálu v roce 1945 (vybombardování průmyslových objektů Kolína) a činností společnosti, ačkoli v souladu s tehdejší legislativou,od doby jejího vzniku do privatizace společnosti. Po důkladné analýze těchto skutečností, podpořených odborně provedenou analýzou rizik, rozhodla vláda ČR usnesením ze dne 2.11.2009, č.1354 o navýšení prostředků na likvidaci starých ekologických zátěží pro LZD,a.s. o 141 721 042 Kč na celkovou částku 344 920 128 Kč a pokračování II. etapy likvidace starých ekologických zátěží, kdy nosnou investicí druhé etapy je výstavba milánské stěny. Ministerstvo financí ČR vypsalo v loňském roce veřejnou zakázku také na nápravu starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací ve společnosti KOPOS Kolín a.s (bývalé Kablo Kolín). V současnosti se KOPOS rozhodl pro ekologickou zodpovědnost a ohleduplnost k životnímu prostředí. Je držitelem certifikátu ISO 9001 osvědčení Bezpečný podnik a obhajuje ekologický certifikát ISO 14001. Úroveň radonového rizika ve městě je nízká. 99

EVVO (environmentální vzdělávání, výchova a osvěta) Kolín nezaujímá dobrou pozici v žebříčku úrovně třídění odpadu ve Středočeském kraji. Ve snaze zvýšit úroveň třídění odpadu bude společnost AVE Kolín ve spolupráci se společností EKO-KOM nabízet školám a školkám možnost výukového programu na podporu třídění. Město informuje občany o aktuálním dění v oblasti životního prostředí prostřednictvím Zpravodaje města Kolína. V poslední době proběhla informační kampaň týkající se třídění biologicky rozložitelných odpadů. Informační kampaň si kladla dva cíle. Prvním bylo informovat obyvatele města Kolína o nové službě města a o možnostech jejího využití. Druhým cílem byla podpora domácího kompostování ve vybrané pilotní oblasti Sendražice a na vybraných sběrných dvorech města. V rámci celokrajské informační kampaně za vyšší zapojení obyvatel do třídění odpadů, proběhla v Kolíně dne 9.10.2007 akce Duhové rekordy. Ke zvýšení zájmu místních obyvatel i návštěvníků o přírodní atraktivity Kolína vydává odbor životního prostředí publikace Průvodce po přírodních lokalitách Kolínska. Město není zapojeno v Národní síti zdravých měst ani v Místní Agendě 21. Aktualizace k 10/2011 Vyjádření Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje k Integrovanému plánu rozvoje města Kolín – (viz příloha č. 6) Vyjádření k IPRM Kolína Odborem životního prostředí a zemědělství (dále OŽPaZ) KÚSK bylo formulováno z pozice posouzení jakožto koncepce z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které bylo vydáno dne 11. 1. 2010 pod číslem jednacím 188979/2009/KUSK Citace: Jako orgán ochrany přírody příslušný podle ust. §77a, odst. 4 písm. n) zákona č. 117/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, sdělujeme, že v souladu s ustanovením §45i odst. l citovaného zákona, lze vyloučit významný vliv předložené koncepce samostatně i ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry nepříznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost jakékoli evropsky významné lokality na ptačí oblasti stanovené příslušnými vládními nařízeními. U jihozápadního okraje města Kolín se rozkládá evropsky významná lokalita CZ0213796 Kolín – letiště, kde je předmětem ochrany sysel obecný (Spermophilus citellus). Žádný z navrhovaných záměrů v rámci koncepce nebude realizován na území uvedené evropsky významné lokality ani není lokalizován v její těsné blízkosti. Vzhledem k výše uvedenému nemůže dojít k významnému ovlivnění populace uvedeného druhu ani nebude porušena celistvost zmíněné evropsky významné lokality. Po obou stranách řeky Labe mezi Kolínem a Poděbrady se rozkládá evropsky významná lokalita CZ0214009 Libické luhy. Jedná se o rozsáhlý lužní komplex o rozloze cca 1480 ha, kde jsou předmětem ochrany kuňka ohnivá (Bombina bombina), roháč obecný (Lucanus cervus), páchník hnědy (Osmoderma emerita) a několik typů evropských stanovišť. Koncepce nezahrnuje takové projekty, které by mohly významně ovlivnit některý z předmětů ochrany, a rovněž nebude mít významný dopad na celistvost této evropsky významné lokality. Žádné

100

další evropsky významné lokality ani ptačí oblasti se v dotčeném území ani v jeho okolí nenacházejí. Koncepce IPRM Kolína byla ve smyslu citovaného zákona předmětem zjišťovacího řízení v roce 2010 a OŽPaZ vydal závěr zjišťovacího řízení dne 4.3.2010 pod č.j. 035689/2010 s tím, že koncepce nebude dál posuzována podle citovaného zákona. Plné znění závěru zjišťovacího řízení je zverejněno v Informačním systému EIA/SEA na internetových stránkách CENIA: http://eia.cenia.cz/sea/koncepce/detail.php?id=STC011K.

Životní prostředí - závěry analýzy       

Výrazné zlepšení životního prostředí a městské zeleně v posledních letech Negativní dopady automobilové dopravy na prostředí města Zatížení životního prostředí hlukem a emisemi Dostatečně rozsáhlá a kvalitní technická infrastruktura Nedostatečně široké uplatnění OZE Město není zapojeno do činnosti Národní sítě zdravých měst a Místní Agendy 21 Existence starých ekologických zátěží

3.2.12 Podnikání a zaměstnanost Ekonomika Kolínsko lze charakterizovat jako průmyslově zemědělský region. Průmyslová výroba je soustředěna převážně ve městě Kolíně. Rozvoj průmyslu je zde spjat se stavbou železničních tratí v polovině 19. století, které daly vzniknout významnému železničnímu uzlu. Na začátku devadesátých let minulého století nebyl ve městě žádný dominantní průmyslový podnik, ale řada větších i menších, reprezentujících odvětví strojírenské, elektrotechnické, chemické, polygrafické a potravinářské. V průběhu devadesátých let došlo k částečnému útlumu výroby, což do značné míry ovlivnilo odvětvovou strukturu zaměstnanosti. Část zaměstnanců z průmyslu, ale i zemědělství, se přesunula do služeb a stavebnictví, část se stala nezaměstnanými. V rámci Středočeského kraje patřil obvod Kolín k regionům s vysokou nezaměstnaností a průměrnou mzdou. Ekonomický potenciál města a celého regionu změnila nová továrna na výrobu malých osobních automobilů Toyota, Peugeot, Citroen Automobile Czech s.r.o., jejíž výstavba byla investicí celorepublikového významu. V Kolíně bylo postaveno, především pro zaměstnance továrny, více než 850 nových bytů. Další investice přinesli subdodavatelé automobilky i obchodní řetězce. Přistěhování nových obyvatel v produktivním věku by mělo zastavit dlouhodobý úbytek obyvatelstva v regionu a pozitivně ovlivnit jeho současnou nepříznivou věkovou strukturu.

101

Nejvýznamnější zaměstnavatelé na okrese Kolín k 31.12.2007:                      

Alco Controls, spol. s r.o. Alltub Central Europe a.s. Česká pošta, s.p. Elmech a.s. Hügli Food s.r.o. Ingersoll-Rand Equipment Manufacturing Czech Republic s.r.o. Kopos Kolín a.s. Lear Corporation Electrical and Electronics s.r.o. Lonza Biotec s.r.o. Lučební závody Draslovka, a.s. Marker CZ s.r.o. Město KOLÍN Mimo v.o.s. NYK Logistics(Czech Republic) s.r.o. Obchodní tiskárny, a.s. Kolín Oblastní nemocnice Kolín a.s., nemocnice Středočeského kraje PARAMO a.s. SPEL s.r.o. Kolín Telefónica O2 Czech Republic, a.s. THERMO KING CZECH REPUBLIC, s.r.o. Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech s.r.o. ZPA Pečky, a.s.

 

Aktualizace k 10/2011              

Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o., Kolín Oblastní nemocnice Kolín, a.s., Kolín Ingersoll-Rand Equipment Manufacturing Czech Republic, s.r.o., Kolín Obchodní tiskárny, a.s., Kolín SPEL, a.s., Kolín KOPOS KOLÍN a.s., Kolín ZZN Polabí, a.s., Kolín ALLTUB CENTRAL EUROPE s.r.o., Kolín Město Kolín ALCO CONTROLS, spol. s r.o., Kolín Lučební závody Draslovka, a.s,. Kolín J.M.KAPA, s.r.o., Kolín K.A.L.T. Pneu a.s., Kolín VODOS, s.r.o., Kolín

Přehled největších zaměstnavatelů ve městě Název organizace Toyota Peugeot Citroen Automobile Czech,s.r.o.

Odvětví činnosti Výroba motorových vozidel 102

Název organizace Oblastní nemocnice Kolín,a.s. Obchodní tiskárny, akciová společnost CEBAL ČR,a.s. SPEL, spol. s.r.o. KOPOS Kolín a.s. ZPA Pečky,a.s.

Odvětví činnosti Zdravotnictví Polygrafie, tisk Výroba kovových obalů Výroba kabelů a vodičů Výroba zboží z plastů Výroba měřících, kontrolních a navigačních přístrojů Výstavba pozemních staveb

GEOSAN GROUP,a.s. Pramen: Databáze zaměstnavatelů 2005, Centrum pro regionální rozvoj MU, Brno, 2007

Počet zaměstnavatelů v Kolíně Zaměstnavatelé Zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců 1) Zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) Celkem

31.12.2006

Stav k 31.12.2007

256 1 979

243 1 833

2 235

2 076

(1.Zdroj: průzkum trhu práce 2008 2-Zdroj:ČSSZ Kolín)

  Počet zaměstnanců v Kolíně Zaměstnanci a OSVČ Zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců 1) Zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) 2) Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) 3) Celková zaměstnanost

Stav k 31.12.2006 31.12.2007 24 979 25 849 9 613 8 641 9 682 44 274

8 827 43 317

(1.Zdroj: průzkum trhu práce 2008 2-Zdroj:ČSSZ Kolín 3. Městský úřad v Kolíně)

Hospodářská aktivita ve městě Kolín - hospodářská činnost rok 2006 Hospodářská oblast, podnikatelský subjekt Zemědělství, lesnictví, rybolov - počet subjektů Průmysl - počet podnikatelských subjektů Stavebnictví - počet podnikatelských subjektů Doprava a spoje - počet podnikatelských subjektů Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství - počet podnikatelských subjektů Ostatní obchodní služby - počet podnikatelských subjektů Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění - počet subjektů

Počet 103 957 736 270 2 512 1 550 13 103

Hospodářská oblast, podnikatelský subjekt Školství a zdravotnictví - počet subjektů Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů Státní organizace - počet subjektů Akciové společnosti - počet subjektů Obchodní společnosti – počet subjektů Družstevní organizace – počet subjektů Peněžní organizace - počet subjektů Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů Svobodná povolání - počet subjektů Ostatní právní formy - počet subjektů Počet subjektů bez zaměstnanců Počet subj.s 1-9 zaměst.- mikropodniky Počet subj.s 10-49 zaměst.- malé podniky Počet subj.s 50-249 zaměst.- střed.podn. Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky Počet podnikatelských subjektů celkem

Počet 278 620 46 56 657 18 0 5 195 61 382 603 2 280 749 176 44 12 7 039

Aktualizace k 10/2011 Kolín - hospodářská činnost – dělení podle převažující činnosti Hospodářská oblast, podnikatelský subjekt Zemědělství, lesnictví, rybolov - počet subjektů Průmysl - počet podnikatelských subjektů Stavebnictví - počet podnikatelských subjektů Doprava a spoje - počet podnikatelských subjektů Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství - počet podnikatelských subjektů Ostatní obchodní služby - počet podnikatelských subjektů Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění počet subjektů Školství a zdravotnictví - počet subjektů Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů

Počet k 31.12. 2006 103 957 736 270

Počet k 31.12. 2010 77 935 852 283

2 512

2577

1 550

1616

13

16

278

287

620

797

Vývoj podnikatelských subjektů ve městě Kolín 2003 - 2006 Rok Počet podnikatelů z toho: právnické osoby

2003 12 688 1 033

2004 12 961 1 083

2005 13 326 1 146

2006 13 658 1 208

104

Rok fyzické osoby Počet živností celkem Volné z toho právnické osoby fyzické osoby Řemeslné z toho právnické osoby Fyzické osoby Vázané z toho právnické osoby fyzické osoby Koncesované z toho právnické osoby fyzické osoby Prov.prům.zp. z toho právnické osoby fyzické osoby

2003 11 655 22 189 14 310 2 627 11 683 5 046 609 4 437 1 843 343 1 500 990 209 781 1 1 0

2004 11 878 23 148 14 971 2 861 12 110 5 255 652 4 573 1 912 357 1 555 1 040 222 818 1 1 0

Počet zemědělských podnikatelů z toho právnické osoby fyzické osoby Zrušení ŽO Přerušení

290 1 239

442 2 102

2005 12 090 23 990 15 541 3 153 12 388 5 404 696 4 708 1 956 393 1 563 1 089 232 857 2 2 0

2006 12 450 25 076 16 382 3 435 12 947 5 535 718 4 817 2 029 423 1 606 1 127 238 889 3 3 0

229

258

43 229

47 258

437 1 875

447 2 324

Aktualizace k 10/2011 Kolín - hospodářská činnost – dělení podle právní formy Hospodářská oblast, podnikatelský subjekt Státní organizace - počet subjektů Akciové společnosti - počet subjektů Obchodní společnosti – počet subjektů Družstevní organizace – počet subjektů Peněžní organizace - počet subjektů Živnostníci - počet subjektů Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů Svobodná povolání - počet subjektů Ostatní právní formy - počet subjektů Počet podnikatelských subjektů celkem

Počet k 31.12. 2006 46 56 657 18 0 5 195 61 382 603 7 039

Počet k 31.12. 2010 44 56 747 17 0 5499 0 26 830 7503

105

Trh práce Situaci na trhu práce v Kolíně lze ve srovnání s průměrem ČR hodnotit jako příznivou. Po celou dobu sledování (období 2004 – 2007) byla míra nezaměstnanosti v Kolíně vždy nižší než míra nezaměstnanosti v ČR. Také v rámci Středočeského kraje patří Kolín mezi města, která vykazují nejnižší míru nezaměstnanosti. Od roku 2004 nezaměstnanost trvale klesá, a to v průměru o jeden procentní bod ročně. Poměrně optimistické hodnoty souvisejí značnou měrou s nárůstem počtu pracovních míst díky automobilce TPCA. Srovnání míry nezaměstnanosti v Kolíně a v České republice Období Míra nezaměstnanosti v Kolíně Míra nezaměstnanosti v České republice

XII.2004 XII.2005 XII.2006 XII.2007 9,19 8,11 6,4 5,49 9,8 9,2 7,9 6,0

Aktualizace k 10/2011 Srovnání míry nezaměstnanosti 01/2008 5,7 % 5,7 % 6,1 %

Období Míra nezaměstnanosti v Kolíně Míra nezaměstnanosti v okrese Kolín Míra nezaměstnanosti v České republice

01/2009 6,7 % 6,7 % 6,8 %

01/2010 9,7% 9,7 % 9,8 %

01/2011 10,6% 9,2 % 9,7 %

Kolínsko patří k regionům s vysokou mírou nezaměstnanosti. V polovině října 2011 (ke dni 18.10.) bylo na úřadu práce k dispozici 44 nabídek zaměstnavatelů, které obsahují 67 volných míst přímo ve městě a 280 nabídek zaměstnavatelů, které obsahují 663 volných míst s dojezdem hromadnou dopravou do 30 minut z Kolína.

Uchazeči o zaměstnání k 30. 9. 2011 Region Kolín Středočeský kraj Celkem ČR

Celkem

Mladistvých a absolventů

Ženy

4874 48 512 475115

2 554 25497 246418

204 3372 35313

Osob se ZP 587 5887 62042

S podporou v nezaměstnanosti 1202 12110 101193

Na jedno pracovní místo v září 2011 připadalo téměř 14 klientů úřadu práce. Vývoj nezaměstnanosti v Kolíně v letech 2004 – 2007 Období Nezaměstnaní – celkem

I.2004 4959

I.2005 4770

I.2006 4306

I.2007 3466

I.2008 2918 106

z toho ženy z toho muži

2585 2374

2563 2207

2278 2028

1882 1584

1621 1297

Od roku 2004 vykazuje okres Kolín středně nízkou míru nezaměstnanosti. Pozitivní je fakt, že se od začátku roku 2006 uskutečňuje výraznější pokles nezaměstnanosti. Současná míra nezaměstnanosti v okrese Kolín osciluje kolem šesti procentních bodů, což je míra nezaměstnanosti obecně považovaná za nízkou. Zajímavé je také srovnání vývoje nezaměstnanosti vyjádřeného v absolutních počtech nezaměstnaných. V počátku roku 2007 bylo v okrese Kolín zhruba 3500 nezaměstnaných, přičemž na začátku roku 2004 bylo toto číslo takřka u hranice pět tisíc osob. Za tříleté období se tedy uskutečnil velmi významný pokles v počtu nezaměstnaných. Po celé toto období bylo mezi nezaměstnanými v okrese Kolín více žen než mužů. Míra registrované nezaměstnanosti byla k 31.12.2007 5,5%.2 Aktualizace k 10/2011 Míra nezaměstnanosti ve městě byla v září 2011 10,2%. Nezaměstnanost v roce 2011 převyšuje celostátní průměr o 2 %. Je potřeba ji řešit. Poměrně nízká míra nezaměstnanosti neznamená, že by neexistovaly závažné problémy uplatnění některých sociálně demografických skupin obyvatel na kolínském trhu práce. Jde zejména o následující problémy:  trend zvyšujícího se počtu nezaměstnaných mladistvých osob – problémy s nalezením práce mají zejména osoby ve věku do 25 let a z nich nejvíce uchazeči bez praxe  trend zvyšujícího se počtu nezaměstnaných osob se změněnou pracovní schopností  složitější uplatňování osob nad padesát let a osob vracejících se z mateřské dovolené  nárůst počtu dlouhodobě nebo opakovaně evidovaných uchazečů o zaměstnání Reálný počet nezaměstnaných v kolínském okresu je v oficiálních statistikách spíše podhodnocen, protože podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR se na úřadech práce neregistruje (v celé ČR) asi jedna sedmina nezaměstnaných. Nezaměstnanost na okrese Kolín se pohybuje dlouhé roky pod celorepublikovou úrovní. Tento jev je ovlivněn zejména blízkostí hlavního města Prahy, která se svým ekonomickým výkonem stojí vysoko nad republikovým průměrem ve většině ukazatelů – např. podíl na tvorbě HDP, míra nezaměstnanosti, průměrná výše platů, atd. 2

Míra registrované nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na disponibilní pracovní síle (v procentech), kde čitatel a jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle následujících algoritmů: Čitatel: počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vč. občanů ČR a občanů EU (EHP), jsou to evidovaní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání. Jmenovatel: pracovní síla, tj. počet zaměstnaných z VŠPS + počet zaměstnaných občanů EU (EHP) + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání či živnostenským oprávněním + počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vše klouzavý roční průměr).

107

Očekávaný vývoj nezaměstnanosti v roce 2008 Mírnější varianta Očekávaný stav k

Pesimističtější varianta

Počet Počet Míra Míra evidovaných z toho evidovaných z toho nezaměstnanosti nezaměstnanosti uchazečů dosažitelní uchazečů dosažitelní v% v% celkem celkem

30.6.2008

2500

2400

4,8

2700

2550

5

31.12.2008

2800

2700

5,3

3000

2850

5,5

Míra nezaměstnanosti a počet uchazečů na trhu práce bude reflektovat ekonomiku ČR, která vykazuje několik let v řadě výborné výsledky. Podnikání a zaměstnanost - závěry analýzy     

Dobrá spolupráce mezi městem a místními podnikateli Existence průmyslové zóny s kapacitou pro další podnikatelské aktivity Dostatečný počet pracovních příležitostí Existence rozvojových lokalit Okresní hospodářská komora a Úřad práce působí přímo ve městě

108

4. NÁVRHOVÁ ČÁST

4.1

SWOT analýza města

SWOT analýza definuje slabé a silné stránky stavu města, rozvojové příležitosti a ohrožení města Kolín. Obsahuje souhrnné analytické poznatky, identifikuje vazby a tím navazuje na situační analýzu, která byla, vedle dalších dokumentů, jejím hlavním podkladem. Cílem SWOT analýzy je uspořádat a zhodnotit získané poznatky pro formulaci rozvojové vize města a hlavních specifických cílů podle stanovených prioritních oblastí. Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Ohrožení

současná charakteristika města, konkurenční výhody města současná charakteristika města, faktory, které město limitují nebo ohrožují vnější vlivy, které na město působí kladně vnější vlivy, které by mohly v budoucnu nastat, působící na město záporně

Návrhy formulací byly projednány na společném jednání řídícího výboru za účasti členů pracovních skupin, vedení města a zpracovatele integrovaného plánu rozvoje města tzn. zástupců všech skupin, které se podílejí na tvorbě Integrovaného plánu rozvoje města Kolín.

SWOT analýza města Kolín

Silné stránky              

Přirozené spádové centrum oblasti Výhodná poloha v blízkosti hlavního města Exponovaná poloha vůči dopravním osám Významný železniční uzel středních Čech i celé ČR Zdravý patriotismus, zájem obyvatel bydlet v Kolíně Neustálé zlepšování kvality života obyvatel v posledních letech Kvalitní síť městské hromadné dopravy Regionální centrum veřejné správy, kultury, sportu, společenského a duchovního života Dostatečná kapacita zdrojů energií a vody, kanalizace a ČOV Vysoká intenzita bytové výstavby ve srovnání s průměrem ČR Existence rozvojových zón a lokalit Ekonomická výkonnost města Podpora malého a středního podnikání, dobré podmínky pro rozvoj podnikatelské činnosti Historie (zachovaná řada památek, městská památková rezervace) 109

                 

      

   

Zajímavý rekreační potenciál městské a okolní krajiny - cyklostezky Předpoklady pro růst cestovního ruchu Široká síť školských zařízení Vysoká úroveň zdravotních a sociálních služeb Dobrá spolupráce města se školskými zařízeními a provozovateli sociálních služeb Zkušenosti z umístění investic podnikatelských subjektů, s čerpáním finanční podpory z různých dotačních titulů Existence rozvojových dokumentů (strategický plán, komunitní plán a další) Průmyslové centrum s tradičně diverzifikovanou průmyslovou základnou Významný železniční uzel Blízkost dálnice Vysoký podíl soukromých subjektů ve výrobní sféře Potenciální přitažlivost pro přímé zahraniční investice Příznivé geografické podmínky pro zemědělství Městská památková rezervace Dobrá dostupnost města po radiální síti Dobrá poloha nádraží ve vztahu k centru Pěší zóna v centru města Moderní nemocnice nadregionálního významu Dobrá školská vybavenost Snaha samosprávy města o zkvalitnění veřejné správy Kvalita prostředí a „zabydlenost“ sídlišť Existence Městského informačního centra Zpravodaj Města Kolína - měsíčník MÚ Kolín Existence Městského divadla Tradice festivalu dechové hudby „Kmochův Kolín“ a další pravidelné akce, např. festival pantomimy, Kolínský Bigband apod. Dobrá úroveň sociální péče Zavedený a fungující systém sběru a svozu komunálních odpadů Zkušenosti s čerpáním zdrojů ze strukturálních fondů EU Rozvinutý realitní trh

Slabé stránky             

Vysoká míra zadluženosti města Vysoká dopravní zátěž území Přetížení lokality automobilovou dopravou, nedokončený silniční obchvat Centrum Kolína - jediné místo přemostění Labe mezi Týncem a Poděbrady Nedostatečná kapacita parkovacích míst, včetně míst pro kamionovou dopravu Vysoké zatížení prostředí města emisemi a hlukem z dopravy Špatná úroveň některých místních komunikací Nedostatečná infrastruktura pro cyklistickou dopravu Chybějící budova (zázemí) autobusového nádraží Neexistence koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě (např.marketingová studie) Nízká atraktivita městské a příměstské krajiny Nedostatečná návaznost CR na turistické atraktivity v okolí Chybějící infrastruktura vědecko-výzkumné základny

110

                   

Existence problémových skupin obyvatelstva Nedostatečná úroveň výměny informací mezi veřejným a podnikatelským sektorem Nepříznivá věková struktura, stárnutí populace Tradičně chybějící infrastruktura vědecko-výzkumné základny Nedokončený silniční obchvat Ekologické zátěže ve starších výrobních areálech Zablokované nábřeží (ze strany starého Kolína) Průjezd tranzitní dopravy nevyhovující trasou Stav komunikací, zejména silnic II. a III. třídy Úrovňové přejezdy železnice Malá nabídka rekreačních možností (denní a víkendová rekreace) Nedostatečné využívání potenciálu škol pro další mimoškolní aktivity dětí a mládeže Nízká míra využití informačních systémů v procesu správy a řízení města Slabá aktivita místních komunit Nedostatečné kapacity domovů a penzionů pro seniory Absence azylového domu Malá kapacita chráněného bydlení pro zdravotně postižené Relativně málo kladné dojížďkové saldo, zejména v případě pracovní dojížďky Zranitelnost přemostění Labe během povodní Nedostatečné napojení na síť stezek pro pěší a cyklisty

Aktualizace k 10/2011  

Nedostatečné zhodnocení kulturně historických hodnot města z hlediska památkové péče, a v důsledku toho malé využití kulturně - historického potenciálu města pro jeho atraktivitu Dosud nedokončený silniční obchvat.

Příležitosti            

Kolín – rozvoj města jako přirozeného historického centra regionu Statut a postavení regionálního centra jako předpoklad pro možnost investic v oblasti bydlení,výroby a služeb Využití potenciálu místních odborníků při řešení problematiky rozvoje města Dokončení revitalizace městského centra a městské památkové rezervace Dokončení silničního obchvatu a souvisejících dopravních staveb Dořešení dopravy v klidu Snížení emisí a hluku z dopravy dobudováním dopravního systému¨ Využití labské vodní cesty Širší využití potenciálu místního letiště Orientace na intenzivní rozvoj cestovního ruchu a rozvoj nových druhů turistiky (cyklostezky, kongresová turistika apod.), využití blízkosti Prahy Využití kulturně historického potenciálu města, posílení turistického incomingu partnerskou spoluprací s turisticky atraktivními sousedy – Kutná Hora, Poděbrady Využití rovinatého terénu pro rozvoj cykloturistiky 111

                  

Rozšíření činnosti informačního centra Zpracování a realizace koncepce cestovního ruchu města a regionu Podpora mladé generace komunikující s městem, rozvoj zdravého patriotismu Funkční trh s byty Naplňování koncepcí a programů rozvoje města a aktivní využívání rozpočtových výhledů pro rozhodování města Zapojení města do programů zvyšování kvality řízení a rozvoje (standardy kvality, supervize, program Místní Agenda 21, Národní síť Zdravých měst apod.) Čerpání finanční podpory z různých dotačních titulů Rozvoj partnerství soukromého, neziskového a veřejného sektoru Podpora moderních technologií a inovací Udržení kvalifikovaných pracovních sil Rozvoj vyššího odborného školství Rozvoj malého a středního podnikání s důrazem na inovační zaměření Rozvoj zařízení podnikatelské infrastruktury – podnikatelské inkubátory, hospodářské a servisní parky Využití středové polohy řetězce center subregionu (Nymburk, Poděbrady, Kutná Hora, Čáslav) Pořádání kulturních, sportovních a společenských akcí regionálního významu Rozvoj neziskových organizací a stimulace k dobrovolné práci v sociální a kulturní oblasti Rozvoj EVVO jako nástroje pro řešení některých problémů v oblasti životního prostředí Větší možnosti čerpání zdrojů ze strukturálních fondů v rámci nového programovacího období 2007 – 2013 Schválení změn zákona o rozpočtovém určení daní, a tím posílení možností města ovlivnit vlastní příjmy

Hrozby                  

Nárůst automobilové dopravy Zhoršování životního prostředí v souvislosti s rozvojem dopravy a průmyslové výroby Nezvládnutá expanze města, degradace okolí Pasivita občanů při účasti na správě města Odliv vzdělaných lidí Atraktivita Prahy a dalších měst v regionu způsobující odliv obyvatelstva Růst podílu sociálně problémových skupin a jejich nedostatečná integrace do společnosti Zhoršování bezpečnostní situace ve městě Povodně (nedostatečná protipovodňová ochrana) – poškození infrastruktury Úbytek ploch zeleně ve městě Zhoršování technického stavu zařízení pro kulturu, školství, sport a volný čas Vznik havarijních stavů sítí technické infrastruktury Vysoký podíl pracovních míst s nízkou kvalifikací (ohrožení zaměstnanosti v souvislosti s expanzí zahraničních firem do zemí východní Evropy) Ztráta konkurenceschopnosti firem Konkurence měst Středočeského kraje jako center turistického ruchu s jasně definovanou marketingovou strategií Tradičně i nově konkurující města v regionu (Kutná Hora, Poděbrady, Pardubice) Přechod cestujících hromadné dopravy na individuální automobilovou dopravu Neřešené parkování 112

  

Trvalé zhoršení plavebních podmínek na Labi Riziko vzniku záplav (při nedokončení potřebných technických opatření) Faktory vnějšího prostředí – očekávaná krize, pokles daňových výnosů a nestabilní legislativní rámec

Aktualizace k 10/2011 



4.2

Ztráta kulturně historické identity města v důsledku chybně koordinovaného rozvoje města (nedostatečná péče o kulturní hodnoty v území, např. v důsledku nekoncepčně řešené výstavby, špatného dopravního řešení, nedostatečného zhodnocení kulturních hodnot, nevhodné využití nemovitých kulturních památek, nevhodného funkčního využití na území MPR, slabá propagace kulturních památek atd.) Nedokončení obchvatu města v plánovaných termínech

Definice rozvojové vize

Předěl mezi analytickou částí a částí návrhovou je formulace rozvojové vize. Na základě podrobné analýzy můžeme určit zásadní rozvojové směry města. Vize formuluje a předurčuje stav, kterého by mělo být v budoucnu dosaženo. Aby se vize co nejvíce setkala se skutečností, je třeba dopracovat podrobně návrhovou část integrovaného plánu rozvoje města tzn. specifické cíle, opatření a projekty, které určí možnosti a prostředky k naplnění a dosažení vize. Integrovaný plán má stanovený horizont na období 2007 – 2015 (doba trvání druhého programovacího období finanční podpory Evropské unie České republice a dále). Vize je stanovena až do roku 2015. Jde o střednědobý plán a rozvojovou vizi s horizontem cca 7 let. Na tuto dobu jsou definovány a navrženy specifické cíle a opatření integrovaného plánu. Rozvojová vize celého města byla definována v jedné větě, ale pro ujasnění a s ohledem na udržitelný rozvoj města Kolín byla vize rozpracována do jednotlivých prioritních oblastí, které jsou pro rozvoj města stanoveny jako prioritní.

Rozvojová vize města Kolín

Kolín je v roce 2015 významné, přirozené, plnohodnotné a historicky potvrzené centrum regionu, město dynamicky se rozvíjející se všemi potřebnými funkcemi, dobré místo pro život a práci, vytvářející podmínky pro stabilizaci populace a vyvážený růst ve všech oblastech přirozených potřeb obyvatel města i jeho spádového okolí. Město rozvíjející tradici sepětí dopravy, průmyslu a cestovního ruchu, trvale zlepšující svůj image. Je městem s rozhodujícím postavením a významnou pozicí v rámci Středočeského kraje i České republiky.

113

4.3

Prioritní oblasti

4.3.1 Vymezení prioritních oblastí Dle metodiky Ministerstva po místní rozvoj České republiky se musí IPRM zabývat přínosem v rámci alespoň 3 ze 6 prioritních oblastí. U tématického přístupu se může IPRM zabývat pouze některou z prioritních oblastí. Indikativní výčet aktivit prioritních oblastí IPRM Prioritní oblast Ekonomický rozvoj

Sociální integrace

Životní prostředí

Aktivita - podpora malých a středních podniků a drobných podnikatelů včetně využívání nástrojů finančního inženýrství; - posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace ve městech; - komplexní řešení podpory inovačního podnikání a transferu technologií; - podpora spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu a vývoji; - investiční příprava území pro podnikání a výstavba podnikatelských nemovitostí; - podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost; - zvyšování kvality pracovní síly; - zlepšení podmínek pro cestovní ruch ve městech - doplnění kulturní, sportovní a/nebo zábavní infrastruktury v centrech měst nebo ve vazbě na stávající turistické cíle/památky. - boj s vysokou a dlouhodobou nezaměstnaností; - lepší zaměstnanost prostřednictvím zvyšování kvality vzdělávání a odborné přípravy; - příprava pracovníků na ekonomiku založenou na znalostech; - doplnění kapacit a zvýšení kvality vzdělávací infrastruktury všech stupňů; - podpora sociálního začlenění a rovných příležitostí; - infrastruktura pro služby osobám se sníženou schopností pohybu a/nebo orientace; - infrastruktura prevence sociálně-patologických jevů (zejména u mládeže); - tvorba systémů sociálních služeb ve městech (vazbě na komunitní plánování); - budování měst bez bariér, vytváření rovných podmínek mobility pro všechny; - opatření pro začlenění znevýhodněných skupin obyvatel na trh práce a do společnosti; - infrastruktura pro zvýšení bezpečnosti občanů. - ochrana ovzduší; - ochrana vod; - ochrana před hlukem; - zvýšení kvality urbanizované krajiny; - doplnění a/nebo zvýšení kvality urbánní zeleně ve městech; - individuální zakládání a obnova parků a další trvalé nelesní 114

-

Přitažlivá města

-

Dostupnost a mobilita

-

Správa věcí veřejných

-

zeleně; opatření k ochraně přírody ve městech a jejich bezprostředním okolí; budování systémů nakládání s odpady; využívání obnovitelných zdrojů energie ve městech; optimalizace hospodaření s energiemi (snižování energetické náročnosti); protipovodňová opatření; zvýšení kvality krizového řízení a prevence rizik. obnova zanedbaných území města pro podnikání a/nebo služby; úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných prostranství; zvýšení kvality exponovaných veřejných prostranství ve městech; zvýšení kvality zón bydlení a veřejných služeb; budování a/nebo zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch; ochrana a obnova památek a jejich využití pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch. zklidňování dopravy; zvýšení bezpečnosti, zvýšení výkonu a kvality veřejné dopravy ve městech; podpora využívání „měkkých“ forem dopravy (cyklo, pěší); podpora ekologických a energeticky méně náročných forem dopravy; budování a posilování systémů integrované veřejné dopravy ve městech (intenzifikace a rozšiřování IDS i za hranice měst); investice do technicko-organizačních opatřeních při řízení veřejné městské dopravy; budování přestupních terminálů, budování systémů Park&Go a Park&Ride; budování a/nebo zvýšení kapacity tras veřejné městské dopravy napojujících významná rozvojová území ve městech (pro bydlení i podnikání); budování a/nebo rekonstrukce technického zázemí podniků/organizací veřejné městské dopravy; napojení nových zón pro bydlení, podnikání, kulturu nebo volný čas veřejnou dopravou; řešení problematiky parkování. „smart governance“ města a regiony; integrovaný přístup k udržitelnému rozvoji měst; účast občanů; sítě a výměna zkušeností.

Aktualizace k 10/2011 4.3 Prioritní oblasti výše uvedené byly definovány dle Metodického pokynu k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města 115

Pokyn č. 883 - vydalo Ministerstvo po místní rozvoj ČR (MMR ČR) na základě Usnesení vlády ČR ze dne 13. srpna 2007. Krajský úřad Středočeského kraje navrhuje doplnit jednotlivé prioritní oblasti takto: Prioritní oblast - Ekonomický rozvoj: Zlepšení podmínek pro cestovní ruch ve městech - doplnění kulturní, sportovní a/nebo zábavní infrastruktury v centrech měst nebo ve vazbě na stávající turistické cíle/památky. Komentář -- Tyto aktivity nesmí být v rozporu s hodnotami chráněnými památkovou péčí. Centrum města Kolín je prohlášeno za Městskou památkovou rezervaci. Umístění výše uvedených aktivit v blízkosti MPR, i jejího širšího okolí je z hlediska zájmu památkové péče nežádoucí. Tato a obdobná zařízení svým objemem a provozem narušují urbanistické hodnoty a měřítko zástavby historických měst. V řadě měst již k takovéto degradaci došlo, je tedy třeba dbát na stanovení koncepce architektonicky – urbanistického rozvoje města v souladu s uchováním kulturně - historických hodnot. Prioritní oblast - Přitažlivá města Původní formulace – doplnění Komentář odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Středočeského kraj - Architektonické dědictví Kolína by mělo být přirozenou součástí i „každodenního“ života města, tzn. je třeba podporovat nejenom využití pro uvedené aktivity spojené s kulturou, reprezentací města, volnočasovými aktivitami, ale v největší míře je třeba soustředit se na takové využití nemovitých kulturních památek a dalších památkově a architektonicky cenných staveb, které umožní zachování kulturních hodnot těchto staveb, tj. podporovat jejich přirozené funkční využití. Je třeba se zabývat regulací funkčního využití zejména v historické části města - podporovat přirozené funkční využití pro bydlení, „drobnou občanskou vybavenost“ (obchody, stravovací služby atp. – viz. také kapitola 3.2.3), např. pro celkový ráz historického města je nevhodné povolování změny obytné funkce na administrativní prostory, takovéto změny a nekoncepční přístup v plánování strategií rozvoje města nesou řadu dalších důsledků (doprava, parkování, destruktivní přestavby atd.), které obvykle ústí nejenom v rozpory se zájmy památkové péče, ale poškozují atraktivitu a celkový obraz města.

4.3.2 Stanovení prioritních oblastí Od počátku vzniku integrovaného plánu rozvoje města se řídící výbor zabýval definováním a určením tzv. prioritních oblastí. Na základě provedení podrobné analýzy města, definování rozvojové vize města a vypracování celkové SWOT analýzy byly definovány 4 prioritní oblasti. Práce na integrovaném plánu rozvoje města pokračovala analýzou jednotlivých prioritních oblastí, jejich vymezením a zpracováním podrobných SWOT analýz. Z této části dokumentu vyplynulo a de facto se potvrdilo, že určené prioritní oblasti jsou pro rozvoj města prioritní a zásadní, a proto budou dále v dokumentu podrobně rozpracovány. Definice prioritních oblastí byla schválena na pracovním jednání zastupitelstva města spolu se členy pracovních skupin. Metodika integrovaného plánu a zásady udržitelného rozvoje doporučují, aby v rozvojovém dokumentu nebyla věnována pozornost velkému množství prioritních oblastí, ale byl soustředěn na ty, které jsou v současnosti a budoucnosti pro rozvoj města skutečně klíčové. Také velký počet specifických cílů nemá být příliš velký, ale uvážlivý tak, aby město

116

bylo schopné je v daném horizontu naplnit za výrazného přispění finančních zdrojů mimo rozpočet města. Prioritní oblasti, které budou rozpracovány do specifických cílů a navrhovaných opatření: Prioritní oblast č. 1 – Dostupnost a mobilita Prioritní oblast č. 2 – Přitažlivé město Prioritní oblast č. 3 – Sociální integrace Prioritní oblast č. 4 – Životní prostředí Některé oblasti však v sobě obsahují opatření, která se prolínají více prioritními oblastmi (např. životní prostředí, doprava apod.) Aktualizace k 10/2011 Komentář od Krajského úřadu Středočeského kraje Město Kolín by měl pečlivě vyhodnotit prolínání těchto prioritních oblastí. Je zřejmé, že Prioritní oblast č. 2 – Přitažlivé město, která zahrnuje také oblast památkové péče a kultury, souvisí také s dalšími oblastmi (PO č. 1 Dostupnost a mobilita, PO č. 4 Životní prostředí). Výsledkem IPRM a celkového plánování rozvoje města by mělo být řešení jednotlivých záměru ve vzájemném souladu, tedy i v souladu se zájmy památkové péče a zlepšení celkového obrazu města Kolín v návaznosti na jeho kulturní hodnoty, které představují jednu z hlavních atraktivit města. Požadavky z oblasti životního prostředí nelze vždy pokládat za prioritní, pokud by jejich uplatňování bylo v rozporu se zájmy památkové péče.

Definováním oblastí na základě analytických poznatků získaných při zpracování první části plánu byl učiněn důležitý krok, který plán posouvá z obecné části do konkrétních cílů, od poznatků a vizí k stanovení jednotlivých problémů, návrhů řešení a projektových záměrů. Tyto oblasti byly dále zkoumány nejen v sobě samých, ale především jejich vazby na rozvojovou vizi, budou zpracovány jejich SWOT analýzy, definovány jejich specifické cíle, kterých by město mělo dosáhnout a konkretizovány jednotlivé projektové záměry a opatření spolu s možnostmi jejich finančního krytí s preferencí cizích zdrojů. Po zmapování zásadních pozitiv i negativ jednotlivé prioritní oblasti byly tyto skutečnosti projednány v jednotlivých pracovních skupinách, tvořených členy zastupitelstva města, zaměstnanci úřadu, ale také odbornou veřejností. Cílem SWOT analýzy je vytvořit východiska pro formulování cílů a strategie IPRM, ze kterých vyplynou možnosti řešení prioritních oblastí, s ohledem na způsobilost jejich financování ze strukturálních fondů a naplňování cílů NSRR, ROP a dalších nadřazených dokumentů.

117

Pro snazší orientaci v dokumentu, byla každé prioritní oblasti přiřazena zvláštní barva, kterou jsou v dalším textu jednotlivé oblasti rozlišeny. Intenzita barvy klesá v hierarchii Prioritní oblast → Specifický cíl → Opatření (v textu od kapitoly 4.3.2 a dále). Prioritní oblast č. 1 – Dostupnost a mobilita Prioritní oblast č. 2 – Přitažlivé město Prioritní oblast č. 3 – Sociální integrace Prioritní oblast č. 4 - Životní prostředí 4.3.3 Pracovní skupiny prioritních oblastí Pro řízení procesu zpracování integrovaného plánu rozvoje města byla ustanoven řídící výbor v tomto složení: Řídící výbor: Jiří Buřič MUDr. Pavel Hoffmann Mgr.Roman Pekárek Ing. Martin Jírovský Finanční poradenství,s.r.o.

starosta města místostarosta města místostarosta města vedoucí odboru regionálního rozvoje zpracovatel integrovaného plánu

Aktualizace k 10/2011 Pro řízení procesu zpracování aktualizace integrovaného plánu rozvoje města byla ustanoven řídící výbor v tomto složení:

Řídící výbor pro aktualizaci IPRM:  

Mgr. et Bc. Vít Rakušan Bc. Tomáš Růžička Mgr. Ing. Jan Pospíšil MBA Ing. Martin Tichý Finanční poradenství,s.r.o.

starosta města místostarosta města místostarosta města vedoucí odboru regionálního rozvoje zpracovatel integrovaného plánu

 

118

Pro kompletní zabezpečení přípravy integrovaného plánu a především pro přípravu návrhů k věcné náplni plánu byla sestavena pracovní skupina, jejíž personální složení se odvíjelo od zpracovávaných prioritních oblastí.  

Pracovní skupina Vlasta Klímová Ing. Dana Neumanová Veronika Lapšanská Kamil Špinka Ladislav Kňákal Mgr. Karel Kárník Ing. Pavel Horák Ludmila Navrátilová Bc. Martin Špinka Jiří Jeřábek

vedoucí oddělení územního plánování vedoucí živnostenského odboru referentka památkové péče, odbor výstavby vedoucí odboru správy bytových a nebytových prostor vedoucí odboru obrany a krizového řízení, bezpečnostní ředitel vedoucí odboru školství, kultury a sportu vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví vedoucí odboru hospodářské správy vedoucí odboru dopravy

Aktualizace k 10/2011 Pro kompletní zabezpečení přípravy aktualizace integrovaného plánu a především pro aktualizaci návrhů k věcné náplni plánu byla sestavena pracovní skupina, jejíž personální složení se odvíjelo od zpracovávaných prioritních oblastí.

Pracovní skupina pro aktualizaci IPRM  

Ing. Iveta Horáková Ing. Dana Neumanová Hana Petrusová Ing. Josef Michalčík Ladislav Kňákal Mrg. Petr Kesner Ing. Pavel Horák Ludmila Navrátilová Bc. Martin Špinka Jiří Jeřábek

vedoucí oddělení investic, rozvoje a územního plánování vedoucí živnostenského odboru referentka památkové péče, odbor výstavby vedoucí odboru správy bytových a nebytových prostor vedoucí odboru obrany a krizového řízení, bezpečnostní ředitel vedoucí odboru školství, kultury a sportu vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví vedoucí odboru hospodářské správy vedoucí odboru dopravy

 

Pro zpracování IPRM v roce 2008 byly ustanoveny pracovní skupiny pro jednotlivé prioritní oblasti: Prioritní oblast č. 1 - Dostupnost a mobilita Jiří Jeřábek Ing. Martin Jírovský

vedoucí odboru dopravy vedoucí odboru regionálního rozvoje a územního plánování 119

Vlasta Klímová Kamil Špinka Veronika Lapšanská

vedoucí oddělení územního plánování vedoucí odboru správy majetku referentka památkové péče, odbor výstavby

Prioritní oblast č. 2 – Přitažlivé město Ing. Martin Jírovský Vlasta Klímová Kamil Špinka Veronika Lapšanská Ing. Martin Jírovský

vedoucí odboru regionálního rozvoje a územního plánování vedoucí oddělení územního plánování vedoucí odboru správy majetku referentka památkové péče, odbor výstavby vedoucí odboru regionálního rozvoje

Prioritní oblast č. 3 - Sociální integrace Ludmila Navrátilová Ing. Martin Jírovský Vlasta Klímová Veronika Lapšanská Kamil Špinka Jiří Jeřábek

vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví vedoucí odboru regionálního rozvoje a územního plánování vedoucí oddělení územního plánování referentka památkové péče, odbor výstavby vedoucí odboru správy majetku vedoucí odboru dopravy

Prioritní oblast č. 4 - Životní prostředí Ing. Pavel Horák Ing. Martin Jírovský Vlasta Klímová Kamil Špinka Veronika Lapšanská

vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství vedoucí odboru regionálního rozvoje a územního plánování vedoucí oddělení územního plánování vedoucí odboru správy majetku referentka památkové péče, odbor výstavby

V každé pracovní skupině je „tučně“ vyznačen garant pro danou oblast. Garanti budou tvořit hlavní pracovní a koordinační skupinu.

120

4.3.4 SWOT analýzy prioritních oblastí SWOT Prioritní oblasti č. 1 – Dostupnost a mobilita

Silné stránky          

Geografické umístění Přirozené spádové centrum oblasti Výhodná poloha v blízkosti hlavního města Exponovaná poloha vůči dopravním osám Významný železniční uzel středních Čech i celé ČR Kvalitní síť městské hromadné dopravy Existence rozvojových zón Dobrá dostupnost města po radiální síti Dobrá poloha nádraží ve vztahu k centru Pěší zóna v centru města

Slabé stránky             

Vysoká dopravní zátěž území Přetížení lokality automobilovou dopravou Nedokončení silničního obchvatu města Centrum Kolína - jediné místo přemostění Labe mezi Týncem a Poděbrady Nedostatečná kapacita parkovacích míst, včetně míst pro kamionovou dopravu Vysoké zatížení prostředí města emisemi a hlukem z dopravy Nedostatečná infrastruktura pro cyklistickou dopravu Zablokované nábřeží (ze strany starého Kolína) Průjezd tranzitní dopravy nevyhovující trasou Stav komunikací, zejména silnic II. a III. třídy Úrovňové přejezdy železnice Zranitelnost přemostění Labe během povodní Nedostatečné napojení na síť stezek pro pěší a cyklisty

Příležitosti      

Dokončení silničního obchvatu a souvisejících dopravních staveb Dořešení dopravy v klidu Snížení emisí a hluku z dopravy dobudováním dopravního systému Využití labské vodní cesty Využití rovinatého terénu pro rozvoj cykloturistiky Širší využití potenciálu místního letiště

121

Hrozby          

Nárůst automobilové dopravy Odkládání termínu dokončení výstavby obchvatu Kolína Zhoršování životního prostředí v souvislosti s rozvojem dopravy a průmyslové výroby Přechod cestujících hromadné dopravy na individuální automobilovou dopravu Neřešené parkování Trvalé zhoršení plavebních podmínek na Labi Růst znečištění ovzduší a hladiny hluku dopravou Nezvládnutá expanze města, degradace okolí Nedostatečná koordinace nárůstu výstavby rodinných domů ve městě a jeho okolí a jejich dopravní dostupnost Nedostatečná péče provozovatelů technické infrastruktury o její stav

SWOT Prioritní oblasti č. 2 – Přitažlivé město Silné stránky                       

Přirozené spádové centrum oblasti Regionální centrum veřejné správy, kultury, sportu, společenského a duchovního života Dostatečná kapacita zdrojů energií a vody, kanalizace a ČOV Vysoká intenzita bytové výstavby ve srovnání s průměrem ČR Existence rozvojových zón Historie (zachovaná řada památek, městská památková rezervace) Zajímavý rekreační potenciál městské a okolní krajiny - cyklostezky Předpoklady pro růst cestovního ruchu Zkušenosti z umístění investic podnikatelských subjektů, s čerpáním finanční podpory z různých dotačních titulů Průmyslové centrum s tradičně diverzifikovanou průmyslovou základnou Potenciální přitažlivost pro přímé zahraniční investice Příznivé geografické podmínky pro zemědělství Snaha samosprávy města o zkvalitnění veřejné správy Kvalita prostředí a „zabydlenost“ sídlišť Existence městského informačního centra Existence městského divadla Tradice festivalu dechové hudby „Kmochův Kolín“ a další pravidelné akce, např. festival pantomimy, Kolínský Bigband apod. Dobrý stav některých památkových objektů Příznivá majetková struktura vlastníků památkových objektů Historické objekty využívané pro společenské akce Pozitivní přístup vedení města k péči a obnově historických objektů Zapojení do programu Koncepce rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji Dostatečné množství ubytovacích a stravovacích kapacit

122



Dostatečná informovanost obyvatel o kulturním a společenském životě ve městě pomocí www stránek města, městského zpravodaje a městského rozhlasu

Slabé stránky            

Neexistence koncepce rozvoje cestovního ruchu ve městě (např.marketingová studie) Nedostatečná návaznost CR na turistické atraktivity v okolí (Kutná Hora, …) Nedokončená restrukturalizace průmyslu Nedostatečná turistická atraktivita Ekologické zátěže ve starších výrobních areálech Malá nabídka rekreačních možností (denní a víkendová rekreace) Nízká míra využití informačních systémů v procesu správy a řízení města Chybějící doprovodné služby v cestovním ruchu Nedostatečná bezbariérovost města Nedostatečný počet parkovacích ploch v širším centru města Absence marketingové agentury v oblasti cestovního ruchu Soustředění zájmu návštěvníků prakticky pouze na historické jádro města

Příležitosti                    

Kolín – rozvoj města jako přirozeného historického centra regionu Statut a postavení regionálního centra jako předpoklad pro možnost investic v oblasti bydlení,výroby a služeb Dokončení revitalizace městského centra a městské památkové rezervace Orientace na intenzivní rozvoj cestovního ruchu a rozvoj nových druhů turistiky (cyklostezky, kongresová turistika apod.), využití blízkosti Prahy Využití kulturně historického potenciálu města, posílení turistického incomingu partnerskou spoluprací s turisticky atraktivními sousedy – Kutná Hora, Poděbrady Využití rovinatého terénu pro rozvoj cykloturistiky Rozšíření činnosti informačního centra Zpracování a realizace koncepce cestovního ruchu města a regionu Funkční trh s byty Zapojení města do programů zvyšování kvality řízení a rozvoje (standardy kvality, supervize, program Agenda 21, Národní síť Zdravých měst apod.) Podpora moderních technologií a inovací Rozvoj malého a středního podnikání s důrazem na inovační zaměření Rozvoj zařízení podnikatelské infrastruktury – podnikatelské inkubátory, hospodářské a servisní parky Využití středové polohy řetězce center subregionu (Nymburk, Poděbrady, Kutná Hora, Čáslav) Pořádání kulturních, sportovních a společenských akcí regionálního významu Dlouhodobý plán obnovy a péče o kulturní památky Nové akce, které využijí historické objekty Dotváření oddechových a sportovních zón Vznik incomingové kanceláře Spolupráce všech subjektů působících v oblasti cestovního ruchu ve městě 123

Hrozby          

Nedostatek finančních zdrojů na obnovu a údržbu historických památek Nedostatek veřejných zdrojů na dofinancovávání možných podpor/dotací z programů/fondů Velká konkurence při žádostech o dotace na projekty rozvoje cestovního ruchu Nezvládnutá expanze města, degradace okolí Pasivita občanů při účasti na správě města Atraktivita Prahy a dalších měst v regionu způsobující odliv obyvatelstva Zhoršování technického stavu zařízení pro kulturu, školství, sport a volný čas Ztráta konkurenceschopnosti firem Konkurence měst Středočeského kraje jako center turistického ruchu s jasně definovanou marketingovou strategií Problematická spolupráce s podnikatelskou sférou

SWOT Prioritní oblasti č. 3 – Sociální integrace

Silné stránky           

Existence komunitního plánu Široká síť školských zařízení Dobrá školská vybavenost Vysoká úroveň zdravotních a sociálních služeb Dobrá úroveň sociální péče Široká nabídka zdravotních služeb ve městě Dobrá spolupráce města se školskými zařízeními a provozovateli sociálních služeb Moderní nemocnice nadregionálního významu Široká nabídka sociálních služeb pro seniory Relativně nízká problémovost rizikových skupin obyvatel Neustále se rozšiřující nabídka informačního centra

Slabé stránky         

Bariérovost některých veřejných institucí ve městě Nárůst nezaměstnanosti Nedostatečné kapacity domovů a penzionů pro seniory Absence azylového domu Malá kapacita chráněného bydlení pro zdravotně postižené Chybějící infrastruktura vědecko-výzkumné základny Existence problémových skupin obyvatelstva Nepříznivá věková struktura, stárnutí populace Nedostatek dostupného bydlení pro některé sociální skupiny

124

   

Nedostatečná nabídka sociálních služeb pro děti a mládež Tradičně chybějící infrastruktura vědecko-výzkumné základny Nedostatečné využívání potenciálu škol pro další mimoškolní aktivity dětí a mládeže Nízká úroveň dobrovolnictví

Příležitosti          

Rozšíření a zkvalitnění informovanosti obyvatel o zdravotnictví a sociálních službách;;;;; Supervize sociálních služeb Udržení kvalifikovaných pracovních sil Rozvoj vyššího odborného a vysokého školství Rozvoj a oceňování dobrovolnictví Zlepšení dostupnosti veřejných budov, odstranění bariér Zavedení chybějících zdravotních služeb, podpora lékařů a sociálních pracovníků Zapojení neziskového sektoru do poskytování sociálních služeb Podpora mladých rodin ze strany státu i města Bytová výstavba

Hrozby       

Zvýšení nezaměstnanosti Stárnutí populace Odliv vzdělaných lidí Růst podílu sociálně problémových skupin a jejich nedostatečná integrace do společnosti Vysoký podíl pracovních míst s nízkou kvalifikací (ohrožení zaměstnanosti v souvislosti s expanzí zahraničních firem do zemí východní Evropy) Příliv problémových skupin Odklon od sociálních hodnot

SWOT Prioritní oblasti č. 4 - Životní prostředí

Silné stránky       

Dostatečná kapacita zdrojů energií a vody, kanalizace a ČOV Zavedený a fungující systém sběru a svozu komunálních odpadů Pozitivní výsledky dlouhodobého úsilí vedení města o zlepšení životního prostředí a stavu zeleně Velký rozsah městské zeleně i zeleně v blízkosti města Dobrá úroveň technické infrastruktury Vyrovnaný přístup k rozvoji města Kvalitně řešené odpadové hospodářství

125

  

Realizace protipovodňových opatření Udržení regulovaného rozvoje území v návaznosti na infrastrukturu Realizace záměrů šetrných k životnímu prostředí (zateplování městských objektů apod.)

Slabé stránky       

Vysoká dopravní zátěž území Vysoké zatížení prostředí města emisemi a hlukem z dopravy Ekologické zátěže ve starších výrobních areálech Malá možnost ovlivnit zdroje znečištění Malá úroveň využívání obnovitelných zdrojů energie Nízká úroveň environmentálního vzdělávání Nedostatečná spolupráce a partnerství na ekologických aktivitách

Příležitosti              

Snížení emisí a hluku z dopravy dobudováním dopravního systému Rozvoj EVVO jako nástroje pro řešení některých problémů v oblasti životního prostředí Snížení rizik spojených s automobilovým provozem (především centrum města) Zlepšení celkového vzhledu města a okolí Výsadba nové zeleně v nové zástavbě Další zkvalitňování třídění odpadu Zlepšení využívání obnovitelných zdrojů energie Snižování spotřeby energie při provozu městských objektů Podpora ekologicky šetrných způsobů dopravy (např. pěší, cyklistika) Zlepšení úrovně environmentálního vzdělávání úředníků, obyvatel, dětí a mládeže Zapojení do projektů Národní sítě zdravých měst, Místní agendy 21 Ochrana tradičních funkcí krajiny a posílení ekostabilizující funkce Vysazování nové zeleně a využití vodních ploch Obnova stromořadí, ozeleňování znehodnocených ploch

Hrozby             

Zhoršování životního prostředí v souvislosti s rozvojem dopravy a průmyslové výroby Zhoršování bezpečnostní situace ve městě Povodně (nedostatečná protipovodňová ochrana) – poškození infrastruktury Úbytek ploch zeleně ve městě Vznik havarijních stavů sítí technické infrastruktury Riziko vzniku záplav (při nedokončení potřebných technických opatření) Produkce komunálních odpadů bez současného růstu vytříděných složek odpadů Vznik divokých skládek v okolí města Nedokončení protipovodňových opatření Nedostatečný vliv na údržbu nezastavěných a neobdělávaných pozemků majiteli Neřešení situací vyvolávajících negativní vlivy na životní prostředí Nedostatečná informovanost a angažovanost obyvatel v oblasti životního prostředí Nekvalitní legislativa v životním prostředí 126

4.3.5 Specifické cíle prioritních oblastí Specifické cíle jsou v tomto dokumentu chápány jako prioritní cíle. Vyjadřují, čeho chce město ve spolupráci s dalšími subjekty a institucemi působícími ve městě a ve vztahu k dané prioritní oblasti dosáhnout. Pro potřeby plánu byl v každé prioritní oblasti definován různý počet specifických cílů, které jsou považovány za rovnocenné co do důležitosti (tzn. jejich číslování neukazuje pořadí důležitosti). Pro účely Integrovaného plánu rozvoje města bylo ve 4 prioritních oblastech navrženo celkem 15 specifických cílů, které navazují na poznatky analytické části. Jejich smyslem je v maximální možné míře určit projektové záměry města, na které je možné získat finanční prostředky ze zdrojů Evropské unie nebo jiných dotačních titulů.

127

5. PROGRAMOVÁ ČÁST (REALIZAČNÍ ČÁST)

5.1

Seznam relevantních možností čerpání finančních zdrojů EU

V rámci programů připravovaných pro období 2007–2013 je značná část pomoci určena místním samosprávám. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR připravilo soupis konkrétních oblastí podpory jednotlivých operačních programů, kde mohou být oprávněným žadatelem kraje, obce, města, svazky obcí nebo organizace zřízené obcemi. 5.1.1 Integrovaný operační program

Prioritní osa 2 – Zavádění ICT v územní veřejné správě – Cíl Konvergence 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě a) Sdílení dat s centrálními registry ve veřejné správě a vytváření dalších relevantních registrů pro potřeby územní veřejné správy : - zapojování orgánů územní veřejné správy k systému sdílení dat (zejména pořízení technického a technologického vybavení umožňující připojení k základním registrům veřejné správy a dalším relevantním registrům veřejné správy včetně zajištění jejich kompatibility s regionálními registry a systémy), - vytváření dalších registrů veřejné správy pro potřeby územní veřejné správy dle společenské potřeby v návaznosti na funkcionality základních registrů veřejné správy, - projekty podporující komunikaci dalších registrů veřejné správy pro potřeby územní veřejné správy s relevantními informačními systémy veřejné správy. b) Budování komunikační infrastruktury územní veřejné správy: - výstavba datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy a veřejných služeb, - projekty řešící vybudování komplexních standardizovaných informačních a komunikačních systémů, sítí a infrastruktur ve veřejné správě s důrazem na plnou interoperabilitu a vzájemné propojení s již existujícími systémy orgánů veřejné správy, - projekty na zajištění vysoké míry zabezpečení ICT (pořízení a podpora implementace bezpečnostních prvků /HW i SW/ do informačních systémů územní veřejné správy). c) Vybudování přístupových míst pro komunikaci s informačními systémy veřejné správy: - zřizování a rozvoj tzv. kontaktních míst veřejné správy – zapojování regionálních a místních pracovišť k tzv. Czech Point, (zejména zajištění technického a technologického vybavení), - zajištění oboustranného propojení centrálního místa pro zpřístupnění všech - zveřejňovaných a veřejně přístupných informací ve veřejné správě prostřednictvím Portálu veřejné správy s portály subjektů územní veřejné správy, - zabezpečování komunikačního rozhraní pro práci s elektronickými systémy veřejné správy.

128

d) Elektronizace služeb veřejné správy, a to zejména formou elektronizace procesních postupů u jednotlivých agend vykonávaných orgány územní veřejné správy: - elektronizace výkonu jednotlivých agend ve veřejné správě, realizace transakcí (např. formulářů, výkazů …) elektronickou cestou a pořízení navazujících technologických řešení umožňující zvýšení využívání eGovernmentu v podmínkách územní veřejné správy, - zavádění elektronické a spisové služby (document management), - služby elektronické veřejné správy (eGovernment) poskytované prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií (ICT) na úrovni územní veřejné správy s provázaností na úroveň národní a mezinárodní, - digitalizace vybraných datových zdrojů, jejich zpřístupňování (vč. ochrany a zpřístupnění publikovaných digitálních dokumentů), dlouhodobého ukládání včetně podpory vybavení digitalizačních pracovišť, - aktivity související s podporou informačního managementu, znalostních systémů veřejné správy a budování kompetenčních a znalostních center, - nástroje na zpřístupňování archiválií v rámci projektu „Otevřená minulost“ spojené s vytvořením pravidel upravující technickou stránku poskytování těchto archiválií veřejnosti pomocí prostředků ICT, - propagace poskytování služeb elektronické veřejné správy.

Prioritní osa 3 – Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb – Cíl Konvergence 3.1 Služby v oblasti sociální integrace a) Investiční podpora procesu a zavádění jednotného přístupu v transformaci pobytových zařízení sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb - podpora bude směřována do pilotního zahájení procesu transformace ve vybraných nejvíce rizikových zařízení ve všech krajích (mimo hl.m. Prahu), - především jde o projekty v oblasti tvorby transformačních plánů, v oblasti vzdělávání pracovníků, v oblasti evaluace a efektivnosti procesů transformace a v podobě podpory financování nově vzniklých alternativních terénních a ambulantních služeb, - v rámci této aktivity ani v dalších aktivitách oblasti intervence 3.1 nejsou podporovány „domy pro seniory“ (podpora je možná v rámci ROP v případě, že se jedná o zařízení vlastněné veřejnými orgány či neziskovými organizacemi a podpora je zacílena na seniory s nízkými příjmy). b) Investiční podpora při zajištění dostupnosti takových služeb, které umožní návrat příslušníků nejvíce ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti - tato podpora navazuje na prioritu vlády spočívající v realizaci pilotního individuálního projektu, tzv. „agentury“, která bude zajišťovat komplexní služby při předcházení sociálnímu vyloučení a jeho odstraňování v sociálně vyloučených romských lokalitách, - podpora této aktivity je provázaná s oblastí podpory 3.2 OP LZZ, kde jde o projekty neinvestičního charakteru zaměřené na poskytování vybraných sociálních služeb a na podporu dalších aktivit ve prospěch příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit/komunit. c) Iinvestiční podpora poskytovatelům sociálních služeb, zaměstnavatelům a dalším subjektům při prosazování a realizaci nástrojů sociální ekonomiky

129

- projekty vznikají za účelem řešení sociálního problému, nezbytným předpokladem je i inovační zaměření projektů, - projekty sociální ekonomiky budou „zrcadlově“ podporovány i v rámci OP LZZ. Podpora nově vznikajícím sociálním podnikům je smysluplná pouze v případě, kdy existuje možnost tyto podniky podpořit jak po neinvestiční, tak po investiční stránce.

Prioritní osa 5 – Národní podpora územního rozvoje – Cíl Konvergence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví a ) Vytváření a zefektivňování národních metodických center pro vybrané oblasti kulturního dědictví b) Realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu ČR: - b1) projekty obnovy a využití památkových objektů či souborů zapsaných na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a Seznamu kandidátů na zápis do tohoto seznamu nebo zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek jako národní kulturní památka, - b2) projekty obnovy a využití ucelených tematických souborů kulturních památek ležících na území většiny regionů NUTS 2, které je nutné kvůli koordinaci a zajištění synergického efektu realizovat centrálně. c) Zdokonalení infrastruktury pro moderní kulturní služby s vyšší přidanou hodnotou - c1) vybudování či modernizace celostátně působících center, poskytujících technologické zázemí a konzultační podporu při tvorbě a pomoc při zajišťování distribuce a propagace produktů a služeb v oblastech knihovních fondů a knižní produkce a distribuce, filmu, hudby, soudobého výtvarného umění, soudobých uměleckých řemesel, divadla, tance a multimediální tvorby. - c2) vytváření celostátních sítí moderně vybavených multifunkčních center poskytujících kulturní služby v oblastech současného umění a knihovnictví, zajišťované celostátně působícími neziskovými organizacemi. 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích a) Revitalizace veřejných prostranství - projekty realizované v rámci IPRM vybraných problémových zón zahrnou zejména následující položky: - úpravy sídlištního prostoru – např. úprava, obnova či výsadba veřejné zeleně, zvýšení podílu nezpevněných travnatých ploch, - parkové úpravy včetně pořízení a obnovy městského mobiliáře (lavičky apod.), - výstavba, rekonstrukce a sanace dopravní infrastruktury, např. spojek místních komunikací, parkovacích ploch, pěších komunikací, chodníků, cyklistických stezek, veřejných prostranství, vybudování protihlukových stěn, - výstavba, rekonstrukce a sanace technické infrastruktury, např. zařízení na zpomalení odtoku přívalových vod, opatření na odstranění vrchního vedení napětí a jeho nahrazení kabelovým vedením, sanace a doplnění veřejného osvětlení,

130

- budování či modernizace nekomerčních volně přístupných rekreačních ploch, včetně úprav a zřizování dětských hřišť, vodních ploch a dalších ploch pro veřejné rekreační a sportovní využití, - další zlepšení veřejné infrastruktury v rámci sídlištních celků. Podpora v rámci této aktivity bude poskytována pouze na ta volnočasová zařízení (sportovní a další), která budou sloužit veřejnosti a která budou součástí vybrané zóny (v rámci IPRM). b) Regenerace bytových domů V problémových lokalitách budou financovány opravy, rekonstrukce a modernizace bytových domů, které mohou zahrnout zejména: - zateplení obvodového pláště domu, zateplení vybraných vnitřních konstrukcí, - práce na bytovém domě prováděné k odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních nebo funkčních vad konstrukce domu, - sanace základů a opravy hydroizolace spodní stavby, - opravy, rekonstrukce technického vybavení domů (např,. modernizace otopné soustavy, výměna rozvodů tepla, plynu a vody, modernizace vzduchotechniky, výtahů, - výměny či modernizace lodžií, balkonů včetně zábradlí, - zajištění moderního sociálního bydlení při renovacích stávajících budov. Tyto projekty mohou být podpořeny i v případě, že jsou součástí IPRM předkládaných v rámci regionálních operačních programů. c) Pilotní projekty (v počtu cca 7 až 10 projektů) zaměřené na řešení romských komunit ohrožených sociálním vyloučením Projekty budou vycházet z výběru lokalit, který provede MPSV ve spolupráci s Radou vlády pro záležitosti romské komunity na základě výsledků výzkumu „Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit“ z jara 2006. Projekty propojí aktivity regenerace domů s aktivitami sociálního začleňování (oblast intervence 3.1b Služby v oblasti sociální integrace v rámci IOP) nebo s aktivitami řešenými v rámci OP LZZ (oblast intervence 3.2, zaměřená na neinvestiční podporu romských lokalit). Vybrané lokality nebudou muset splňovat podmínku týkající se minimálně 500 bytů. Uznatelné budou, podle nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 článku 47, odst. 2 a), b), pouze následující intervence v budovách nacházejících se na území problémového sídliště: - renovace společných prostor bytových domů: rekonstrukce hlavních konstrukčních částí budovy (střechy, fasády, oken a dveří ve fasádě, schodišť, vnitřních a vnějších chodeb, vstupních prostorů a jejich vnějších částí, výtahu) a technických zařízení budovy; opatření ke zvýšení energetické účinnosti - poskytování kvalitního moderního sociálního bydlení prostřednictvím renovací nebo změny užívání stávajících budov, které jsou ve vlastnictví obce nebo neziskových subjektů. 5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik a) Podpora při zavádění územně analytických podkladů obcí (v úrovni obcí

131

s rozšířenou působností) a krajů: Podle stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů zahrnuje zpracování územně analytických podkladů vytvoření databáze informací o území, analýzy a rozpracování poskytnutých dat, vypracování rozboru udržitelného rozvoje území a obsahuje zjištění nerovnovážných stavů z hlediska udržitelného rozvoje území a vydefinování problém k řešení v územně plánovací dokumentaci, zpracování grafické části ÚAP a přípravu podkladů pro projednání v Radě obcí pro udržitelný rozvoj území (pro ÚAP ORP), je-li ustavena, nebo zastupitelstvu kraje (pro ÚAP kraje). b) Podpora tvorby a aktualizace územních plánů obcí s ohledem na udržitelný rozvoj území: Podle stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů zahrnuje: zpracování konceptu územního plánu projektantem; vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) včetně zpracování hodnocení důsledků na soustavu NATURA 2000; zpracování návrhu územního plánu.

5.1.2 Operační program Podnikání a inovace

Prioritní osa 5 – Prostředí pro podnikání a inovace 5.3 Infrastruktura pro podnikání Cílem je zkvalitnit a rozšířit infrastrukturu pro podnikání v oblasti rozvoje podnikatelských nemovitostí a regenerace brownfields. Programu Nemovitosti: - projekty přípravy zóny - projekt, jehož realizací vzniknou investičně připravené plochy v rámci výstavby nové podnikatelské zóny nebo jehož realizací dojde ke zvýšení kvality nebo využitelnosti ploch stávající podnikatelské zóny, - projekty výstavby nájemního objektu - projekt, jehož realizací vznikne nový podnikatelský objekt určený k pronájmu, - projekty rekonstrukce objektu - projekt, jehož realizací dojde k rekonstrukci objektu na podnikatelský objekt, - projekty vyhotovení projektové dokumentace - projekt, jehož realizací dojde k vytvoření dokumentace projektové přípravy a projektové dokumentace pro projekty ve výše uvedených bodech.

132

5.1.3 OP Životní prostředí

Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní 1.1 Snížení znečištění vod - zvýšení počtu ekvivalentních obyvatel napojených na kanalizaci a vyhovující čistírnu odpadních vod, - zlepšení čistoty vodních toků, - zlepšení úrovně kalového hospodářství, - omezení obsahu zvlášť nebezpečných látek ve vodách, - snížení eutrofizace povrchových vod, - zajištění komplexního monitoringu vod. 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody - výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody a zdrojů pitné vody zásobujících více než 2000 obyvatel, - výstavba, rekonstrukce a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody v obcích nad 2000 obyvatel, - výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven a zdrojů pitné vody a výstavba, rekonstrukce a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody v aglomeracích pod 2000 obyvatel, které jsou zároveň umístěny v územích vyžadujících zvláštní ochranu (NP, CHKO, lokality soustavy Natura 2000, ochranná pásma NP) a v povodí vodního díla Nové Mlýny. 1.3 Omezení rizika povodní - budování, rekonstrukce a modernizace vybavení informačního systému předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby na státní, regionální a místní úrovni, - investiční podpora zpracování mapových podkladů o povodňovém nebezpečí a povodňovém riziku s konkretizovanými výstupy na státní a regionální úrovni, - realizace opatření pro snížení rychlosti odtoku vody z povodí a eliminaci povodňových průtoků formou podpory přirozených rozlivů, poldrů, úprav koryt v současně zastavěných územích obcí a dalších opatření ke zlepšení vodního režimu krajiny s významným protipovodňovým efektem, prováděných přírodě blízkým způsobem.

Prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí 2.1 Zlepšování kvality ovzduší Projekty jsou přijatelné pouze tehdy, pokud jsou obsaženy v příslušném programu ke zlepšení kvality ovzduší, který je zpracován a přijat v souladu se zákonem o ochraně ovzduší. a) Snížení emisí a energetické úspory u budov, vyjma budov určených k bydlení:

133

- pořízení nízkoemisního zdroje, - pořízení nízkoemisního zdroje a současná realizace energetických úspor. b) Snížení emisí prostřednictvím nových energetických systémů: - nově budované rozvody tepla včetně centrálního zdroje v nových lokalitách a rozšiřování stávajících rozvodů za účelem připojení nových zákazníků; Za výstavbu nových rozvodů jsou považovány i projekty, kdy dochází k celkové rekonstrukci zdroje včetně rozvodů, například z důvodu přechodu z parního na teplovodní systém, - rozšíření stávající středotlaké plynovodní sítě. c) Snížení imisní zátěže omezením prašnosti z plošných zdrojů: - výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či komerčních areálů nebo frekventovaných dopravních koridorů a vymezené pro tento účel v územně plánovací dokumentaci. 2.2 Omezování emisí - rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOx a prachových částic nad rámec platných standardů Evropských společenství s výjimkou zdrojů spalujících biomasu, - rekonstrukce zdrojů nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOx nebo prachových částic u nespalovacích zdrojů, - technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí VOC do ovzduší (např.: přechod na vodou ředitelné barvy, laky a lepidla, instalace katalytických či termooxidačních jednotek), - opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí NH3 do ovzduší. Velké projekty v oblasti prioritní osy 2 budou zaměřeny na snížení emisí NOx a PM10 ze zvláště velkých spalovacích zdrojů s cílem přispět ke splnění národního emisního stropu pro NOx a imisního limitu pro PM10.

Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny Mezi vhodné a podporované aktivity náleží výstavba a rekonstrukce výtopen, elektráren a tepláren (kogenerace) s využitím OZE, zejména: - instalace fototermických systémů pro přípravu teplé vody a dodávku tepla, resp. pro možnost přitápění, - instalace fotovoltaických systémů pro výrobu elektřiny, - instalace tepelných čerpadel pro dodávku tepla a pro přípravu teplé vody, - instalace kotlů na biomasu a systémů využívajících biomasu pro výrobu elektřiny, pro dodávku tepla a pro přípravu teplé vody, event. v kombinaci s výstavbou centrální výrobny paliv včetně technologické linky, - instalace kogeneračních jednotek pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie z biomasy, skládkového plynu, bioplynu apod., - instalace systémů pro dodávku tepla včetně přípravy teplé vody, pro dodávku elektřiny a

134

kombinované výroby tepla a elektřiny s využitím geotermálních systémů, - instalace větrných elektráren, - instalace malých vodních elektráren. 3.2 Realizace úspor a využití odpadního tepla -

zateplovací systémy budov, zrušení tepelných mostů, měření a regulace, instalace zařízení na využívání odpadního tepla k výrobě tepelné či elektrické energie.

Prioritní osa 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady -

budování integrovaných systémů nakládání s odpady, budování systémů odděleného sběru odpadů, budování zařízení na využívání odpadů, zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadů, budování sběrných dvorů a skladů, budování zařízení na nakládání s nebezpečnými odpady (vyjma skládkování), budování systémů odděleného sběru nebezpečných odpadů, včetně nebezpečných komunálních odpadů a nebezpečných odpadů ze zdravotnictví, - rekultivace starých skládek, včetně komunálního a ostatního odpadu, - odstranění nepovolených (černých) skládek ve zvláště chráněných územích, evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech, - podpora výstavby kompostáren a biofermentačních stanic.

4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží - inventarizace a kategorizace priorit starých ekologických zátěží na kontaminovaných místech, - zpracování Analýz rizik a Aktualizovaných analýz rizik u lokalit vybraných z materiálu „Regionální seznamy priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží – aktualizace 2002, MŽP, říjen 2002“ a jeho aktualizací z let 2004-2007, - sanace vážně kontaminovaných lokalit (průmyslové objekty, vojenské a zemědělské areály, brownfields s výskytem staré ekologické zátěže) ohrožujících složky životního prostředí a zdraví člověka v případech, kdy žadatel o podporu není původcem kontaminace nebo původce již neexistuje (stará ekologická zátěž), nebo v případě, že tato povinnost je vázána na organizační složku státu nebo právnickou osobu státem pro tyto účely zřízenou, - sanace SEZ, kde je prokázána vážná kontaminace ohrožující složky životního prostředí a zdraví člověka, na územích postižených těžbou vyhrazených nerostů včetně sanace a rekultivace areálů bývalých dolů a lomů, odvalů, výsypek a odkališť a souvisejících trvalých provozních nákladů, v případech, kdy žadatel o podporu není původcem kontaminace nebo původce již neexistuje; nebo v případě, že tato povinnost je vázána na organizační složku státu nebo právnickou osobu státem pro tyto účely zřízenou.

135

Prioritní osa 5 – Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik 5.1 Omezování průmyslového znečištění -

budování infrastruktury pro institucionální zázemí výzkumu BAT, podpora propojování informačních systémů, zpřístupňování informací o životním prostředí uživatelům Internetu, vytváření uživatelsky přátelských aplikací k plnění povinností vyplývajících z legislativy, infrastruktura pro program REACH.

Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny 6.1 Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 - – opatření spojená s implementací soustavy Natura 2000 včetně monitoringu zvláště chráněných území, vybraných území soustavy Natura 2000 a stavu populací rostlinných a živočišných druhů. 6.2 Podpora biodiverzity - opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů, realizovaná především prostřednictvím záchrany druhů a ekosystémů a vytváření vhodných podmínek pro jejich další existenci, - zajišťování péče o chráněná území a vyhodnocování výsledků péče s využitím zásad ekosystémového přístupu při ochraně biodiverzity in situ, - opatření k minimalizaci a předcházení škodám způsobeným silně a kriticky ohroženými zvláště chráněnými druhy živočichů na komunikacích, ve vodohospodářských objektech, na zemědělských a lesních kulturách, v chovech hospodářských zvířat, ryb a včel, - investiční opatření směřující ke zvyšování adaptivních schopností ekosystémů a druhů na rostoucí fragmentaci krajiny, další antropogenní vlivy a na zátěžové faktory životního prostředí včetně opatření v souvislosti s péčí o handicapované živočichy, - předcházení zavlékání, regulace a likvidace populací invazních druhů rostlin a živočichů, - realizace trvalých opatření na ochranu jeskyní a krasových jevů, - investiční opatření pro obnovu a výstavbu návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných územích, ptačích oblastech, evropsky významných lokalitách, přírodních parcích a geoparcích (včetně návštěvnických středisek). 6.3 Obnova krajinných struktur - realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy, - příprava a realizace prvků územních systémů ekologické stability, - zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů atd.), břehových porostů a historických krajinných struktur (vč. polních cest a ošetření stromů ve významných alejích), péče o památné stromy, - opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště

136

chráněných územích, územích soustavy Natura 2000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability, a to dosažením druhové a prostorové skladby porostů odpovídající místním přírodním podmínkám, - realizace lesopěstebních opatření biologického charakteru pro vytvoření základních podmínek a nastartování procesu regenerace současného stavu lesů v prioritních oblastech pásem ohrožení emisemi (podle stávající legislativy pásma ohrožení A až C) ve zvláště chráněných územích a územích soustavy Natura 2000. 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny - realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní, - opatření k ochraně proti vodní a větrné erozi a k omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody (založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů). 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny - individuální projekty pro zakládání a revitalizaci významné sídelní zeleně s preferencí druhové skladby posilující diverzitu sídelních biotopů a vztah obyvatel sídel (zejména dětí a mládeže) k přírodě: podpora je zaměřena na individuální zakládání a obnovu parků a další trvalé nelesní zeleně na plochách vymezených v územně plánovací dokumentaci, stromořadí a významných skupin stromů uvnitř sídel, hřbitovů, městských a obecních lesoparků, školních zahrad a komponovaných krajinných areálů, - zakládání a regenerace zeleně v rámci tvorby zeleného prstence kolem sídla, vymezené v územně plánovací dokumentaci, - výsadba vegetace s přírodě blízkým charakterem na místě dříve odstraněných malých (na pozemcích menších než 10 ha) a ekonomicky těžko využitelných brownfields, bývalých vojenských výcvikových prostorů (v případě, že se nejedná o velkoplošné zalesňování), jiných staveb a zařízení, zátěže či následků geologického průzkumu, - odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších objektů ve zvláště chráněných územích a územích zařazených do soustavy Natura 2000. 6.6 Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod - stabilizace nebo sanace sesuvů a skalních masivů, které bezprostředně nebo v krátkém časovém horizontu svými negativními projevy a následky ohrožují především životy, zdraví a majetek občanů a infrastrukturu sídel, a monitoring zaměřený na kontrolu účinnosti nápravných opatření, - přehodnocení celkové kapacity zásob podzemních vod využívaných i nevyužívaných, vyhledání a realizace nových zdrojů pro zásobování obyvatelstva, - provádění geologických a hydrogeologických prací včetně projektů za účelem přehodnocení zásob podzemních vod využitelných k zásobování obyvatel pitnou vodou, - vyhledávání průzkum a posouzení možností řízené dotace podzemních vod povrchovými vodami(umělé infiltrace) z vodních toků nebo nádrží,

137

- realizace technických prací sloužících k zajištění dalších neobnovitelných přírodních zdrojů, - zjištění možných negativních důsledků pozůstatků po hornické činnosti, navržení a realizace technického řešení, které zabrání dalšímu ohrožování životního prostředí v návaznosti na „směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES“ ze dne 15. 3. 2006, o nakládání s odpady z těžebního průmyslu, a o změně směrnice Rady 2004/35/ES, - provedení inženýrsko geologických a hydrogeologických prací v sídlech postižených v minulosti hornickou či obdobnou činností a provedení následných sanačních prací.

Prioritní osa 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací -

rekonstrukce stávajících objektů center a poraden, nákup, rekonstrukce a výstavba objektů za účelem vzniku nových center a poraden, materiální a technické vybavení investičního charakteru objektů center a poraden, tvorba a vydávání odborných materiálů a pomůcek investičního charakteru, například filmů a videopořadů, - bezplatné poskytování služeb z oblasti environmentálního poradenství pro veřejnost, malé a střední podniky a další cílové skupiny. V rámci křížového financování bude možno v projektech financovat tyto druhy aktivit: - realizace environmentálních vzdělávacích programů v oblasti dalšího vzdělávání pro různé cílové skupiny (zejména pro veřejnost, veřejnou správu, malé a střední podniky aj.).

5.1.4 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Prioritní osa 1 – Počáteční vzdělávání 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání - vytváření podmínek pro implementaci školních vzdělávacích programů ve školách a školských zařízení, podpora aktivit metodických týmů, podpora pracovníků škol a školských zařízení zapojených do inovace ŠVP, - implementace nových kurikulárních dokumentů do praxe jednotlivých škol a osvětová a informační podpora kurikulární reformy zaměřená na širší pedagogickou i rodičovskou veřejnost na regionální úrovni, - zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností včetně tvorby modulových výukových programů s důrazem na mezipředmětové vazby, které vedou k rozvoji klíčových kompetencí, - zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností, které zvyšují kvalitu výuky cizích jazyků (včetně e-learningu), - podpora výuky v cizích jazycích na středních školách,

138

- zlepšování podmínek pro výuku technických oborů, včetně zvyšování motivace žáků ke vzdělávání se v těchto oborech, - vytváření podmínek pro dlouhodobé hostování plně kvalifikovaných učitelů cizích jazyků, - zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, a to i mimo vyučování, - využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech, - rozvoj partnerství a síťování – partnerství, spolupráce a výměna zkušeností mezi školami a školskými zařízeními navzájem a mezi školami, školskými zařízeními, nestátními neziskovými organizacemi a dalšími aktéry v oblasti vzdělávání, - spolupráce institucí počátečního vzdělávání na regionální úrovni s aktéry na trhu práce (včetně zahraničních) s možností uplatnění inovativních forem spolupráce (např. stáže žáků/učitelů u zaměstnavatelů), - spolupráce institucí počátečního vzdělávání s místní a regionální státní správou a samosprávou s možností uplatnění inovativních forem spolupráce (např. zapojení škol do komunitního rozvoje). - rozvoj kariérového poradenství ve školách, včetně vyhledávání žáků ohrožených nesprávnou volbou nebo předčasným odchodem ze systému vzdělávání a osvětové a informační činnosti směřující k žákům a rodičům zaměřené na racionalizaci volby další vzdělávací cesty, - podpora škol v oblasti evaluace, nabídka evaluačních nástrojů a ověřování klíčových kompetencí žáků za účelem zvyšování kvality vzdělávání, - podpora informačních center ve školách, včetně marketingové podpory, - rozvoj podnikatelských znalostí, schopností a dovedností žáků v počátečním vzdělávání (ZŠ, SŠ), - rozvoj znalostí, schopností a dovedností žáků ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj s důrazem na environmentální oblast včetně realizace praktických (environmentálních) programů. 1.2 Rovné příležitosti žáků, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - uplatňování a zlepšování organizačních forem a výuky a vyučovacích metod podporujících rovný přístup ke vzdělávání, včetně tvorby individuálních vzdělávacích plánů, využití ICT a e-learningových aplikací, - zvyšování kompetence pedagogických pracovníků pro odstraňování bariér bránících rovnému přístupu všech jedinců ke vzdělávání, - rozvoj poradenství, propracování a rozšíření nabídky asistenčních, speciálně pedagogických a psychologických služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, - vybudování „záchytné sítě“ pro osoby ohrožené předčasným odchodem ze systému vzdělávání a těch, co se do systému chtějí navrátit, - včasné zajištění minimální garantované péče o děti se sociokulturním znevýhodněním. - prevence rasismu a xenofobie prostřednictvím podpory multikulturní výchovy a vzdělávání, - vzdělávání dětí cizinců (především jazykové) žijících na území ČR, - podpora neformálního vzdělávání a kompetencí v něm získaných, zdokonalování systému vzdělávání pracovníků NNO a středisek volného času, vytváření vzdělávacích modulů uznatelných jako součást dalšího vzdělávání.

139

1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení - další vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení včetně realizace odborných praxí a zahraničních stáží pedagogických pracovníků s důrazem na realizaci kurikulární reformy, na jazykové vzdělávání, využívání ICT ve výuce a environmentální vzdělávání, včetně osvojení si dalších moderních pedagogických metod, souvisejících se systematickým zvyšováním kvality a efektivity vzdělávání, - metodická podpora výuky cizích jazyků, včetně konzultační a poradenské činnosti a tvorby metodických nástrojů a dokumentů v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení, - zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky, - zvýšení dostupnosti, kvality a atraktivity nabídky dalšího vzdělávání pro pracovníky škol.

Prioritní osa 2 – Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj 2.4 Partnerství a sítě - příprava lidských zdrojů pro vznik a fungování technologických platforem, technologicky orientovaných klastrů apod., - pracovní a studijní pobyty a odborné praxe studentů, pedagogů, akademických pracovníků a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru, - podpora spolupráce mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými a vývojovými pracovišti a podnikatelským a veřejným sektorem včetně vytváření komunikačních a interaktivních platforem, - podpora vzdělávacích a školících aktivit vedoucích ke zvýšení vzájemné spolupráce mezi vzdělávacími institucemi, výzkumnými a vývojovými pracovišti a podnikatelským a veřejným sektorem, - vznik a podpora kontaktních míst institucí terciárního vzdělávání a výzkumných a vývojových institucí určených pro veřejnost a podnikatelský sektor, - vznik a podpora kontaktních míst popularizace výzkumu a vývoje.

5.1.5 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Prioritní osa 3 - Sociální integrace a rovné příležitosti 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb I. Podpora vzdělávání zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů a dalších subjektů v oblasti sociálního začleňování - vzdělávání v oblasti procesu plánování dostupnosti sociálních služeb nebo při tvorbě dalších místních a regionálních partnerství, - vzdělávání v oblasti zavádění a kontroly standardů kvality sociálních služeb, - vzdělávání v oblasti managementu a řízení, - profesní vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb, - vzdělávání v dalších oblastech, které umožní poskytování služeb zaměřených na návrat

140

uživatele na trh práce a do společnosti, - vzdělávání uživatelů a osob pečujících o osobu blízkou s cílem posílení jejich schopností a dovedností k návratu do společnosti a na trh práce. II. Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch sociálního začleňování cílových skupin Podpora poskytování sociálních služeb pro cílové skupiny, podle zákona o sociálních službách, se zaměřením na návrat těchto osob zpět do společnosti, na trh práce nebo udržení se na trhu práce či k přístupu ke službám umožňujícím návrat na trh práce především v rámci následujících druhů sociálních služeb: - azylové domy, - domy na půl cesty, - nízkoprahová denní centra, - nízkoprahová denní centra pro děti a mládež (s důrazem na osoby ve věku 15-26 let), - intervenční centra, - sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, - terénní programy, - sociální rehabilitace, - sociálně terapeutické dílny, - podpora samostatného bydlení, - sociální poradenství, - sociálně aktivizační služby pro osoby se zdravotním postižením. Podpora dalších činností a aktivit umožňující prevenci sociálního vyloučení nebo přímou pomoc cílovým skupinám s důrazem především na: - programy prevence sociálně patologických jevů a prevence kriminality, - programy získávání základních sociálně profesních a společenských dovedností, - programy pro osoby opouštějící ústavní zařízení, - programy pro osoby opouštějících zařízení výkonu trestu, - programy pro osoby ve výkonu trestu s cílem přípravy jejich návratu do společnosti a na trh práce, - programy motivace, pracovní a sociální rehabilitace, - programy pro osoby závislé na drogách, - programy pro osoby pečující o osobu blízkou. Podpora inovativních nástrojů pro začlenění cílových skupin na trh práce s důrazem především na: - podporu a informovanost o nástrojích sociální ekonomiky v oblasti sociální integrace, - vzdělávání zaměstnavatelů, poskytovatelů služeb nebo cílových skupin při vstupu do podnikatelského prostředí, - podporu tvorby a realizace podnikatelských záměrů za podmínek integrace cílových skupin do trhu práce a do společnosti, především prostřednictvím zajišťování veřejných služeb, - podporu v oblasti sociální ekonomiky. III. Podpora procesů poskytování sociálních služeb, včetně podpory partnerství na místní a regionální úrovni - podpora zavádění procesů plánování dostupnosti sociálních služeb na místní úrovni a

141

-

plánu rozvoje sociálních služeb, podpora zavádění procesů plánování dostupnosti sociálních služeb na regionální úrovni a plánu rozvoje sociálních služeb, podpora zavádění dalších forem partnerství subjektů, které se podílejí na procesu sociální integrace specifických cílových skupin, podpora transformace pobytových zařízení pro cílové skupiny, zavádění procesu kvality a kontroly poskytování sociálních služeb.

Fond malých projektů (FMP) Smyslem FMP je umožnit snazší přístup k prostředkům OP LZZ takovým subjektům či organizacím, které nemají dostatečné kapacity, aby se mohly ucházet o prostředky z ESF a administrovat grantové projekty, a zároveň zvýšit místní dostupnost poskytování sociálních služeb či dalších aktivit v oblasti sociální integrace. Podpora se zaměří na osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením, na jejich sociální začleňování a zvýšení jejich zaměstnatelnosti. - zvýšení dostupnosti sociálních služeb pro cílové skupiny a dalších činností a aktivit (včetně rozvoje schopností a dovedností) umožňujících prevenci sociálního vyloučení nebo přímou pomoc cílovým skupinám a jejich návrat (vstup) na trh práce nebo udržení se na trhu práce, - rozvoj poskytování sociálního poradenství s dopadem na sociální začleňování a návrat (vstup) na trh práce nebo udržení se na trhu práce, - zvýšení informovanosti o možnostech podpory aktivit v oblasti sociální integrace z ESF, - zvýšení možností pro vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče v obcích v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi a zajišťování potřeb poskytování sociálních služeb či jiných aktivit v oblasti sociální integrace s místním významem, tj. zlepšení dostupnosti služeb, - rozvoj a zkvalitňování služeb poskytovaných nestátními neziskovými organizaci na místní úrovni, - podpora a rozvoj spolupráce na místní úrovni mezi samosprávou (obcemi a kraji), nestátními neziskovými organizacemi a zaměstnavateli. 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit I. Podpora vzdělávání zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů služeb a dalších subjektů v oblasti sociálního začleňování příslušníků romských komunit - vzdělávání v oblasti zavádění a kontroly standardů kvality sociálních služeb, - vzdělávání v oblasti řízení, spolupráce, tvorby a vedení projektové dokumentace, - vzdělávání v dalších oblastech, které umožní poskytování služeb zaměřených na návrat uživatelů na trh práce a do společnosti, - vzdělávání s cílem posílení schopností a dovedností potřebných k návratu do společnosti a na trh práce, - profesní vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb. II. Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů působících ve prospěch sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit

142

Podpora poskytování sociálních služeb dle zákona o sociálních službách se zaměřením na návrat zpět do společnosti, na trh práce nebo udržení se na trhu práce či k přístupu ke službám umožňujícím návrat na trh práce, a to především v rámci těchto služeb: - azylové domy, - domy na půl cesty, - nízkoprahová denní centra, - nízkoprahová denní centra pro děti a mládež (s důrazem na osoby ve věku 15- 26 let), - sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, - terénní programy, - sociální rehabilitace, - sociálně terapeutické dílny, - podpora samostatného bydlení, - sociální poradenství. Podpora aktivit v rámci této části oblasti podpory musí vždy splňovat alespoň jednu z následujících podmínek: a) aktivity umožní návrat podpořené osoby na trh práce; b) aktivity umožní podpořené osobě přístup ke službám, které umožňují návrat na trh práce; c) aktivity umožní prostřednictvím poskytnuté služby návrat na trh práce dalším cílovým skupinám. Podpora dalších činností a aktivit umožňující prevenci sociálního vyloučení nebo přímou pomoc příslušníkům sociálně vyloučených romských komunit s důrazem především na: - programy prevence sociálně patologických jevů a prevence kriminality, včetně podpory osvěty v této oblasti, - získávání základních sociálně profesních a společenských dovedností, - motivaci, pracovní a sociální rehabilitaci, - programy pro osoby závislé na drogách, - programy pro předcházení ekonomické nestability rodin a jednotlivců, - programy pomoci při realizaci investičních akcí (investiční akce financované z ERDF především IOP). III. Podpora procesů poskytování sociálních služeb, včetně rozvoje partnerství na místní a regionální úrovni - podpora zavádění různých forem partnerství subjektů, které se podílejí na procesu sociální integrace cílové skupiny, včetně návaznosti na tvorbu plánu dostupnosti soc. služeb, - podpora managementu a řízení subjektů poskytujících služby v sociálně vyloučených romských komunitách, - podpora tvorby a vedení projektové dokumentace a projektového řízení, - zavádění procesu kvality a kontroly poskytování sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunitách. 3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce - podpora nástrojů a činností vedoucích k motivaci a aktivizaci cílové skupiny k zaměstnání a jeho udržení a k dalšímu profesnímu vzdělávání,

143

- podpůrné služby (zejména poradenské služby, včetně bilanční diagnostiky) k usnadnění přístupu k zaměstnání a k jeho udržení a přispění k průběhu a úspěšného dokončení dalšího profesního vzdělávání, - podpora tvorby a realizace komplexních programů zaměstnanosti za spolupráce místních iniciativ, sociálních partnerů a dalších spolupracujících organizací s využitím nových a netradičních metod podporujících zaměstnanost a zapojením doprovodných opatření, - tvorba pracovních míst pro příslušníky cílových skupin, včetně pracovních míst na zkoušku, pro získání pracovních zkušeností (zejména pracovních dovedností a návyků), - podpora udržitelnosti pracovních míst pro příslušníky cílové skupiny. 3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života - vytváření a zpřístupnění nabídky kvalifikačních a rekvalifikačních programů, včetně distančních forem vzdělávání, usnadňujících nalezení vhodného pracovního uplatnění či výkonu samostatné výdělečné činnosti, - podpora přístupu žen k informačním technologiím a k zaměstnáním, kde se informační a komunikační technologie využívají, zejména zvýšení účasti žen na relevantním vzdělávání a výcviku, - zavádění flexibilních forem organizace práce a jejich ověřování v praxi, - opatření a činnosti směřující ke snížení segregace pracovního trhu podle pohlaví, včetně rekvalifikací a programů pro získání pracovních dovedností v oborech, které jsou z hlediska pohlaví považovány za netypické, - tvorba a vývoj programů pro odstranění projevů diskriminace na trhu práce na základě pohlaví, vyhledávání nejzávažnějších projevů diskriminace na trhu práce, aktivní vyvíjení nových možností samostatných aktivit se zaměřením na odstranění diskriminace, - doprovodná opatření vedoucí k podpoře rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce (např. příspěvek na dopravu od zaměstnavatele, zajištění hlídání dětí apod.), - rozvoj vzdělávání a motivace zaměstnavatelů v oblasti rovných příležitostí žen a mužů a slaďování pracovního a rodinného života, zvyšování povědomí o významu opatření ke sladění pracovního a rodinného života a o významu flexibilních forem organizace práce, - vzdělávání rodičů v oblasti zaměstnaneckých práv týkajících se slučitelnosti zaměstnání a rodiny a v oblasti rodičovských (zejména otcovských) kompetencí, - vzdělávání rodičů na mateřské a rodičovské dovolené zaměřené na návrat do zaměstnání nebo udržení kontaktu se zaměstnáním, podpora resocializace rodičů na mateřské a rodičovské dovolené a osob v domácnosti, - podpora a rozvoj služeb péče o děti za účelem sladění pracovního a rodinného života jejich rodičů. Dále budou podporovány služby péče o děti provozované na základě současné legislativy (zákon č. 455/1991 Sb, o živnostenském podnikání, zákon č. 561/2004 Sb, o předškolním, základném, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) - rozvoj inovativních programů a opatření směřujících k sladění pracovního a rodinného života, - podpora partnerství různých aktérů rodinné politiky na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni za účelem sladění pracovního a rodinného života.

144

Prioritní osy 4a a 4b Veřejná správa a veřejné služby 4.1 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy - zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců úřadů veřejné správy, politiků včetně zastupitelů územních samosprávných celků, metodiků a školitelů pro veřejnou správu, - rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání (vč. elearningu), - aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb včetně zavádění sledování výkonnosti a kvality úřadů veřejné správy a analytické činnosti k identifikaci prostorů pro zlepšení a k návrhům řešení, - provádění analýz veřejné správy k navrhování realizace postupů a činností vedoucích ke zvyšování efektivity, kvality a transparentnosti veřejné správy a racionalizace rozdělení kompetencí v rámci orgánů veřejné správy s důrazem na efektivnost, - realizace procesních auditů směřujících k identifikaci rozvojových příležitostí a slabých míst v rámci resortu justice, - podpora komunikace a koordinace subjektů v rámci resortu justice, - podpora výzkumných aktivit v oblasti veřejné správy včetně podpory aplikace nástrojů zvyšování kvality a efektivity veřejné správy, - vybudování kapacit a nástrojů pro tvorbu, monitorování a evaluaci politik24, - podpora koordinace mezi jednotlivými resorty, směrem k územním samosprávným celkům a dialogu mezi příslušnými veřejnými a soukromými subjekty, - zkvalitnění systému metodické pomoci v rámci celé veřejné správy, zejména však ve vazbě na územní veřejnou správu a její specifické potřeby, - vytvoření a aplikace nástrojů na podporu účasti občanů na rozhodování a veřejném životě, - rozvoj hodnocení dopadu regulace a zavádění dalších nástrojů zvyšování kvality regulace (alternativní formy řešení, zjednodušování právních předpisů, konzultace), - posilování etických standardů ve veřejné správě, - spolupráce s partnery z ČR a z členských zemí EU v oblasti veřejné správy, - rozšiřování moderních ICT a aplikací eGovernmentu ve veřejné správě, - důsledné využívání systému zpětné vazby s uživateli veřejných služeb a služeb veřejné správy, např. analýzy, průzkumy, trendy, jejich dostupnost,kvalita apod., - vytvoření a zprovoznění informačního systému o veřejných službách, službách veřejné správy a dalších aspektech veřejné správy, který bude provozován jako nadstavba na stávajících informačních systémech veřejné správy, - proškolení zaměstnanců veřejné správy související se zprovozněním informačního systému o veřejných službách, službách veřejné správy a dalších aspektech veřejné správy, který bude provozován jako nadstavba stávajících informačních systémů veřejné správy.

Prioritní osy 5a a 5b Mezinárodní spolupráce 5.1 Mezinárodní spolupráce - výměna zkušeností a přenos dobré praxe mezi členskými státy v otázkách týkajících se věcného zaměření ESF (aktivní politika zaměstnanosti, řešení problémů sociálního začleňování specifických skupin obyvatel, další profesní vzdělávání, modernizace veřejné správy apod.) a implementace ESF,

145

- podpora vzniku a rozvoj lokálních partnerství, - výměna zkušeností a přenos dobré praxe mezi lokálními partnerstvími v otázkách týkajících se budování a managementu partnerství, specifických aktivit lokálních partnerství apod., - spolupráce mezi projekty v různých členských státech s cílem zlepšit výsledky vlastních projektů, či dosáhnout společných výsledků, - vznik tématických sítí, zaměřených na řešení specifického problému.

5.1.6 Regionální operační program NUTS 2 Střední Čechy

Prioritní osa 1 – Doprava 1.1 – Regionální dopravní infrastruktura - výstavba, rekonstrukce a modernizace místních komunikací (včetně výstavby chodníků a infrastruktury, která je nutná k realizaci komunikace a jejíž pozdější výstavba by komunikaci narušila) ve vlastnictví obcí v obcích nad 500 obyvatel za účelem zlepšení napojení stávajících rozvojových průmyslových areálů na regionální silniční síť. Podporovány budou projekty obcí či organizací zřízených či založených obcemi. Nebudou podporovány komunikace vedoucí pouze k drobným provozovnám. 1.2 – Udržitelné formy veřejné dopravy - rekonstrukce nevyhovujících a výstavba nových zastávek veřejné dopravy v majetku obcí včetně bezbariérové úpravy a souvisejícího vybavení, - rekonstrukce, modernizace a budování nových přestupních terminálů integrované veřejné dopravy včetně parkovacích míst, která jsou pro terminál nezbytná a která jsou součástí projektové dokumentace pro stavební řízení, - zřizování a rozšiřování odstavných ploch systému "Bike and Ride" u železničních zastávek a významných autobusových terminálů, - zřizování a rozšiřování odstavných ploch systému "Park and Ride" u železničních zastávek významných autobusových terminálů, - zavádění moderních a ekologických technologií ve veřejné dopravě (např. telematika); přičemž výstupem projektu nesmí být stejná nebo obdobná služba, která je již provozována na komerční bázi, - nákup vozového parku silniční veřejné dopravy se zřetelem na ekologický provoz a využívání alternativních paliv a osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, nákup nízkopodlažních autobusů, které budou splňovat normu EURO4 a vyšší a budou plně uzpůsobeny pro přepravu osob se sníženou schopností pohybu a orientace; podporovány budou i projekty dopravců, kteří provozují veřejnou linkovou autobusovou osobní dopravu na území Středočeského kraje a jsou zařazeni do závazku veřejné služby, - podpora obnovy vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob, podporovány budou projekty provozovatelů drážní dopravy na nákup nových vlakových souprav, které budou provozovány na předem určených tratích, - zavádění systému Středočeské integrované dopravy (SID) na území Středočeského kraje, 146

-

koncepční materiály a analýzy, které budou sloužit pro vypracování SID, výstavba infrastruktury pro ekologickou dopravu (např. výstavba plniček CNG a LPG) pro využití ve veřejné dopravě, výstavba cyklistických stezek a cyklistických pruhů ve všech oblastech s potenciálem rozvoje pravidelné cyklistické dopravy, realizace opatření pro zvýšení bezpečnosti cyklistické dopravy, realizace opatření pro preferenci cyklistické dopravy na silničních komunikacích.

U projektů zaměřených na cyklistickou dopravu budou podporovány projekty s primárním využitím pro každodenní cyklistickou dopravu. Nebudou podporovány projekty primárně zaměřené na rozvoj cestovního ruchu.

Prioritní osa 2 – Cestovní ruch 2.2 – Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu - budování turistických stezek, - budování cyklostezek a cyklistických tras s využitím pro cestovní rozvoj a obnova infrastruktury pro vodáckou turistiku a rekreační plavbu, vč. budování přístavišť pro vodáckou turistiku a rekreační plavbu, budování tábořišť, - rekonstrukce a revitalizace kulturních památek alespoň regionálního významu se záměrem využití pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury (např. muzea, informační centra, ubytování), - výstavba, rekonstrukce a obnova objektů pro potřeby poznávacího CR (např. skanzeny, muzea, návštěvnická centra, galerie a obdobná zařízení), - zřízení, rozšíření a modernizace jednotného informačního systému v turistické destinaci, - výstavba a vybavení ubytovacích zařízení ve vazbě na rozvoj specifických forem CR (např. vodáckou turistiku, cykloturistiku nebo ekoturistiku), vč. zázemí pro poskytování stravovacích služeb. - rekonstrukce, modernizace a vybavení stávajících ubytovacích zařízení ve vazbě na rozvoj specifických forem CR (např. vodáckou turistiku, cykloturistiku, ekoturistiku nebo lázeňský cestovní ruch), - výstavba a rekonstrukce přístupových komunikací a cest navazujících na atraktivitu či infrastrukturu CR řešenou v projektu (pouze jako doplňková aktivita), - výstavba a rekonstrukce parkovacích ploch navazujících na atraktivitu či infrastrukturu CR řešenou v projektu (pouze jako doplňková aktivita), - terénní úpravy (vč. osázení zelení, houpačkami, pískovišti (pouze jako doplňková aktivita). 2.3 – Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje - podpora iniciace a vytváření řídících a koordinačních struktur v turistických destinacích, vč. zřízení a vybavení kanceláří destinačních managementů, podpory lidských zdrojů (např. mzdy, vzdělávání pracovníků destinačních managementů), - tvorba a distribuce propagačních a informačních materiálů a dalších marketingových nástrojů turistických destinací, - prezentace turistických destinací (např. na veletrzích CR), vč. cestovného, ubytování, stravování, pronájmu ploch, účastnických poplatků, 147

- organizace konferencí a seminářů o cestovním ruchu. Podporovány budou pouze projekty zaměřené na akce informačního charakteru (např. výměna zkušeností, diskuse, kulaté stoly), - zajištění a propagace pravidelných kulturních a sportovních akcí minimálně regionálního charakteru s významným dopadem na rozvoj CR, vč. organizačního zajištění, personální kapacity, organizace, ubytování a stravování, pronájmu ploch, tvorbu a distribuci podkladových materiálů a výstupů akce.

Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území 3.2 – Rozvoj měst Fyzická revitalizace území a transformace neefektivně využívaných urbanizovaných ploch na nové využití - úprava a vybavení veřejných prostranství, - renovace, modernizace a rekonstrukce stávajících objektů v rámci revitalizace území, - přeložky a výstavba technické infrastruktury pouze v nezbytné míře, - odstranění nevyužitelných staveb z důvodu přípravy území pro další stavební činnost, - odstranění starých ekologických zátěží malého rozsahu a transformace brownfields s budoucím nekomerčním využitím, - hrubé terénní úpravy, - místní a účelové obslužné komunikace bezprostředně souvisící s revitalizací území, - veřejný rozhlas (systémy ozvučení a místního rozhlasu); Rozvoj infrastruktury veřejných služeb: Oblast vzdělávání: - mateřské školy, - základní školy, - střední školy, - vyšší odborné školy, - základní umělecké školy, - jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, - zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, - pedagogicko-psychologické poradny, - speciálně pedagogická centra, - prostory pro praktickou výuku (střední školy, střední odborná učiliště), - střediska volného času (včetně klubů pro neregistrované); Oblast zdravotní péče: - nemocniční zařízení a polikliniky, - odborné léčebné ústavy, - jiná zdravotnická zařízení (kojenecké ústavy, jesle, dětské domovy pro děti do 3 let; Oblast sociální integrace: a) Služby sociální prevence - azylové domy, - domy na půl cesty, - kontaktní centra, - krizová pomoc, 148

- intervenční centra, - nízkoprahová denní centra, - nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, - noclehárny, - sociálně aktivizační služby pro osoby se zdravotním postižením, - sociálně terapeutické dílny, - terapeutické komunity, - sociální rehabilitace, - služby následné péče; b) Služby sociální péče - odlehčovací služby, - centra denních služeb, - denní stacionáře, - týdenní stacionáře, - domovy pro osoby se zdravotním postižením, - domovy se zvláštním režimem, - chráněné bydlení; Zajištění zázemí zařízení a materiálního vybavení pro poskytování služeb sociální péče a prevence: - tlumočnické služby, - raná péče, - terénní programy, - sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, - osobní asistence, - pečovatelská služba, - tísňová péče, - průvodcovské a předčitatelské služby, - podpora samostatného bydlení, - odborné sociální poradenství;

5.1.6 Operační program Nadnárodní spolupráce

Priorita 1 - Usnadňování/umožňování inovace ve Střední Evropě Podpora nadnárodních klastrů v klíčových kompetenčních oblastech, společný vývoj a implementace inovačních strategií v nadnárodních oblastech, spolupráce inkubátorů v regionech, kde upadá průmysl, budování nadnárodních sítí mezi institucemi terciárního vzdělávání a výzkumnými institucemi, podpora nadnárodní spolupráce mezi školicími zařízeními a organizacemi působícími na trhu pracovních sil, budování a zdokonalování nadnárodních vzdělávacích a školicích sítí ve vyšším či celoživotním vzdělávání 1.1 Zlepšování rámcových podmínek pro inovaci 1.2 Budovaní kapacit pro šíření a aplikaci inovace 1.3 Podpora rozvoje znalostí

149

Priorita 2 - Zlepšování dostupnosti Střední Evropy a v rámci ní Vybudování nadnárodního znalostního centra v železniční dopravě a vypracování nadnárodního akčního plánu technické harmonizace a interoperability železniční sítě během následujících 15 let, podpora využití různých způsobů dopravy a schopnosti užívat části nebo zařízení jiného dopravního systému (silniční, železniční, říční/námořní, letecká doprava), společný vývoj nadnárodních ICT logistických nástrojů, zvyšování kvality a atraktivity městské hromadné dopravy, podpora vývoje moderních technologických řešení pro řízení dopravy,využívání ICT pro omezování nutnosti mezinárodního cestování (videokonference, řízení dodavatelského řetězce) apod. 2.1 Zlepšování vzájemné propojenosti Střední Evropy 2.2 Rozvíjení multimodální logistické spolupráce 2.3 Podpora trvale udržitelné a bezpečné mobility 2.4 Informační a komunikační technologie (ICT) a alternativní řešení pro zlepšování přístupu

Priorita 3 - Odpovědné užívání životního prostředí Odpovědné využívání a ochrana ekologického potenciálu Střední Evropy na základě podpory inovačních a trvale udržitelných řešení v oblasti řízení přírodních zdrojů, snižování rizik a zkvalitňování přirozeného životního prostředí 3.1 Budování vysoce kvalitního životního prostředí na základě řízení přírodních zdrojů a přírodního dědictví 3.2 Snižování rizik a dopadů přírodních a člověkem způsobených katastrof 3.3 Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti 3.4 Podpora technologií a činností, které jsou šetrné k životnímu prostředí

Priorita 4 - Odpovědné užívání životního prostředí Posilování polycentrického sídelního uspořádání, zvyšování kvality života a prosazování trvale udržitelného rozvoje měst a regionů. 4.1 Budování polycentrických sídelních struktur a územní spolupráce 4.2 Řešení územních dopadů demografických a sociálních změn na rozvoj měst a regionů 4.3 Využívání kulturních zdrojů ke zvyšování atraktivity měst a regionů (Zdroj: www.strukturalni-fondy.cz)

150

5.2

Indikativní seznam projektových záměrů

Prioritní oblast č. 1

Dostupnost a mobilita

Specifický cíl: 1.1

Zlepšování stavu dopravy ve městě

Opatření 1.1.1 Popis opatření:

Generel dopravy Kolín III. Dokument řeší komplexně dopravu v městské části Kolín III . parkoviště, opravy komunikací, úpravy okolo komunikací Město Kolín - není určeno Rozpočet města V současné době není možné projektový záměr předložit jako žádost o finanční podporu ze strukturálních fondů EU ani jiných finančních mechanismů. Stav popsaný v roce 2008 trvá.

Realizátor: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011 Opatření 1.1.2 Popis opatření: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Aktuální stav 10/2011 Opatření 1.1.4 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů:

Zlepšování dopravy v klidu Parkoviště pro kamiony – lokalita zóna Ovčáry - není určeno - 15 mil. Kč Strukturální fondy EU ROP NUTS II Střední Čechy, prioritní osa 1.1 – Regionální dopravní infrastruktura Bude řešeno výhledově.

Zlepšení stavu komunikací ve městě Oprava kruhových křižovatek zóna Ovčáry Křižovatka Masarykova-Benešova Chodníky Radovesnická, Štítary II etapa Rekonstrukce komunikací: Alšova – Sendražice, Antonína Dvořáka, Bachmačská, Cihlářská, Hrnčířská, Jiráskovo náměstí, Kremličkova, Mikoláše Alše, Mistra Jana Husa – Sendražice, Moravcova, Na Šťáralce, Okružní II. etapa, Pražská II. etapa, Pod Vinicí, Politických Vězňů, Ratibořská, Roháčova, Šťáralka (2x slepá ulice k rodinným domům), Tyršova II. etapa, U Hájku, U Jatek, V Zídkách, Zborovská Město Kolín 2009-2013 300 - 500 mil. Kč

151

Zdroje financování: Aktuální stav 10/2011

Rozpočet města Strukturální fondy EU ROP NUTS II Střední Čechy, prioritní osa 1.1 – Regionální dopravní infrastruktura Oprava kruhových křižovatek PZ Kolín-Ovčáry – akce realizována 2010, náklady 1 444 000 Kč, vlastní zdroje 800 000 Kč, příspěvek TPCA 644 000 Kč. Chodníky - Radovesnická, Štítary - bude řešeno po skončení realizace přemostění Štítarského údolí - akce ŘSD v rámci realizace obchvatu Kolína. Rekonstrukce ostatních komunikací bude řešena výhledově.

Aktualizace k 10/2011 Opatření 1.1.5 Popis opatření:

Nová dopravní řešení provedená nebo připravované v roce 2011 Zavedení obousměrného provozu na Masarykově mostě a s tím související rozsáhlá dopravní opatření v centru města 01-02/2011. Na toto opatření navazuje výše zmíněné dopravní značení cyklotras. Zrealizováno rozsáhlé dopravní opatření v Kolíně II, které souviselo se zavedením jednosměrného provozu v ulici Míru. Toto opatření se týká ulic Míru, Na Magistrále, Mikoláše Alše, Bachmačská, Moravcova, Kremličkova, Březinova, Benešova. V návaznosti na tato již realizovaná opatření v 08-09/2011 bude zavedena v celé lokalitě tzv. „ Zóna 30„ a budou instalovány v ulici Na Magistrále, Antonína Dvořáka a Míru zpomalovací prvky. Dopravní opatření související se zprovozněním obchvatu města Kolína – přeložka silnice I/38 v ul. Polepské – vybudování světelné signalizace na křižovatce Polepská x Táboritská s řízeným přechodem pro chodce. Zavedení jednosměrného provozu v ulici Jateční ve směru od ulice Polepské k ulici Žižkova.

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Aktuální stav 10/2011

Specifický cíl: 1.2

Zavedení jednosměrných provozů v ul. Orebitské ve směru od ulice Polepské a v ulici Plynárenské ve směru od ulice Havlíčkova. Zároveň s tímto opatřením dopravní značení pro vyznačení cyklotrasy, která bude navazovat na ulici Masarykova po ulici Táboritská přechodem přes ulici Polepská do ulice Orebitská a Plynárenská a bude ústit do tzv. „ Polepského údolí „. Město Kolín 2011 Rozpočet města Realizováno v roce 2011.

Zvýšení bezpečnosti, zvýšení výkonu a kvality veřejné dopravy ve městech

152

Opatření 1.2.1 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

Opatření 1.2.2 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

Výstavba autobusového nádraží V současné době probíhá majetkoprávního řešení lokality. Projektová dokumentace není připravena. Projektový záměr je vybudovat dvoupatrové nebo přízemní parkoviště a komfortní nádraží navazující na revitalizaci nádraží Českých drah. Město Kolín - není určeno - není určeno Rozpočet města Strukturální fondy EU ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast revitalizace nebo ROP NUTS II Střední Čechy, prioritní osa 1.1 – Regionální dopravní infrastruktura Připravuje se projekt pod záštitou Středočeského kraje v rámci revitalizace nádraží Českých drah,s.p. Projekt je třeba koordinovat v s ostatními plánovanými změnami v území a řešit v návaznosti na blízké historické centrum a architektonicky zajímavou budovou vlakového nádraží. Zlepšování podmínek pro cyklistickou dopravu ve městě Celá problematika je řešena v dokumentu Generel cyklistických tras a cyklostezek. Postupně bude zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí a následně další etapy na jednotlivé úseky. Následně při postupné realizaci budou vždy realizovány ucelené úseky. Město Kolín 35 – 50 mil. Kč 2009-2013 Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast revitalizace Projektový záměr cyklistických tras a cyklostezek, které by sloužily k dopravě do zaměstnání - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 1.2 – Udržitelné formy veřejné dopravy Bylo provedeno dopravní značení cyklotras v centru města a na Masarykově mostě zajišťující bezpečnější souběh cyklistů, vozidel a chodců. Částečně hrazeno z grantu TPCA.

Aktualizace k 10/2011 Opatření 1.2.3 Popis opatření:

Aktualizace územního plánu a stanovení regulativů Na základě doporučení Krajského úřadu Středočeského kraje doplnit územně plánovací dokumentaci města takto: I. Integrace dopravně obslužné cyklostezky (priorita 1 na mapě Priority Středočeského kraje na území Kolína v oblasti rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v příloze) do územního

153

plánu města – viz Příloha č. 11 III/1. Integrace Labské cyklostezky (priorita 2a) do územního plánu města Kolín III/2 Integrace Velkého Středočeského kola (priorita 2b) do územního plánu města a pro realizaci navrhnout opatření a aktivity, jež zajistí splnění minimálních požadavku napojení na ostatní páteřní cyklotrasy dle Aktualizace generelu cyklotras a cyklostezek na území Středočeského kraje

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Aktuální stav 10/2011

Mobiliář města Z hlediska památkové péče je nutné dbát vhodné rozmístění městského mobiliáře, estetickou kvalitu a údržbu. Město by mělo jasně stanovit regulativy pro umísťování zařízení jako prodejní stánky, místa pro třídění odpadu v mobilních nádobách atp. na území MPR a v jejím okolí a na území ochranného pásma. Tato zařízení není vhodné situovat do památkově chráněného území, resp. okolí kulturní památky, neboť toto prostředí narušují. Město Kolín - dle termínů aktualizace územního plánu města nestanoveno Rozpočet města Doplněno v rámci aktualizace IPRM v 10/2011.

Prioritní oblast č. 2

Přitažlivé město

Specifický cíl: 2.1

Zvýšení kvality zón bydlení a veřejných služeb

Opatření 2.1.1 Popis opatření:

Rekonstrukce Jiráskova náměstí Pro realizaci projektu je připravena projektová dokumentace a stavební povolení. Projekt zahrnuje motorovou dopravu v pohybu, ozelenění, parkovací plochy, veřejnou dopravu, plochy pro pěší a odpočinkové plochy vč. mobiliáře. Síť komunikací vedených přes náměstí je návrhem zjednodušena. Dominantou náměstí je kostel sv. Víta. Náměstí nemá památkovou ochranu. Jiráskovo náměstí se nachází v pravobřežní části Kolína. Centrální část náměstí je za stávajícího stavu tvořena plochou parkoviště a zeleně, díky její členitosti a poměrně složité síti zde vedených komunikací tak náměstí ztrácí svůj původní charakter. Základní cílem rekonstrukce je celková kultivace území s vyvážením jednotlivých funkcí, které by jako náměstí mělo plnit. Návrh přináší organizaci pohybu MHD náměstím vč. nově řešených zastávek. Město Kolín

Realizátor:

154

Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011 Opatření 2.1.2 Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011 Opatření 2.1.3 Popis opatření:

- není určeno (vydané stavební povolení má platnost 2 roky) 20 mil. Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast revitalizace Bude řešeno výhledově.

Rekonstrukce Husova náměstí Asfalty, chodníky, parkovací automaty, (pro realizaci není třeba stavební povolení pouze oznámení, náměstí nemá památkovou ochranu ) Město Kolín - není určeno 2,5 mil. Kč Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast revitalizace Bude řešeno výhledově.

Optimalizace městské čistírny odpadních vod a na ní navazující investice odkanalizování městské části Zibohlavy a rekonstrukce dalších ulic v Kolíně Budou řešeny tyto lokality: - Zibohlavy - Odkanalizování příměstské části Zibohlavy - Ulice Ke Hřbitovu - Ulice Okružní - Ulice Politických Vězňů - Ulice Havlíčkova - Ulice Na Královské cestě - Ulice Žižkova - Ulice Moravcova - Ulice kpt. Jaroše - Ulice Sadová - Ulice Zličská - Ulice Morávkova - Ulice Raisova - Ulice Oldřišská - Ulice U Hřiště - Ulice Ovčárecká - Ulice Písečná - Ulice Roháčova - Ulice Plynárenská - Ulice Veltrubská - Ulice Sokolská 155

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

Opatření 2.1.4 Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011 Opatření 2.1.5 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace:

- Ulice Na Pustině - Ulice V Lomu - Ulice Za Baštou - Ulice Na Skále Město, předložilo žádost o finanční podporu do Operačního programu Životního prostředí na optimalizaci ČOV. Žádost byla akceptována a podstoupena k dalšímu hodnocení na SFŽP. Odkanalizování a případné rekonstrukce stávající kanalizace bude hrazeno z městského rozpočtu a realizováno ve spolupráci se společností VODOS,a.s. Pro realizaci kanalizace v některých ulicích je připravena projektová dokumentace. Město Kolín 2009-2013 500 mil. – kanalizace, 110 mil. Kč – čistírna odpadních vod Rozpočet města Strukturální fondy EU - OPŽP Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářská infrastruktury a snižování rizika povodní, Oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění vod Rekonstrukce ČOV Kolín byla posunuta do termínů 03/2012-03/2014, realizace závislá na dotaci ze SFŽP. Kanalizace Zibohlavy včetně přivaděče, harmonogram 03/201212/2013, realizace závislá na dotaci ze SFŽP. Ostatní lokality budou řešeny výhledově. Dokončení kanalizace ve městě Kolín - průmyslová zóna Ovčáry Vystrojení čerpací stanice, hlášení poruch, vystrojení šachet – kanalizace E – na průmyslové zóně Ovčáry Cesta v čerpací stanici splaškových vod – sektor C Město Kolín 2009 – 2013 – v závislosti na vstupu nových investorů na pozemky zóny 20 mil. Kč Rozpočet města Strukturální fondy EU - OPŽP Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářská infrastruktury a snižování rizika povodní, Oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění vod Bude řešeno v závislosti na vstupu nových investorů na pozemky průmyslové zóny. Dokončení systému veřejného osvětlení ve městě Kolín Sendražice – veřejné osvětlení – II., III. a IV. etapa Projektová dokumentace a stavební povolení je připraveno na II. etapu, připravuje se výběrové řízení s odloženou možností zahájení realizace. III. etapa – projektová dokumentace připravena, není stavební povolení Město Kolín 2009-2013 156

Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011 Opatření 2.1.6 Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

25-30 mil. Kč Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast revitalizace Akce veřejné osvětlení - 2.etapa (resp. 2.zapínací bod) je dokončena, etapa III. a IV. bude realizována výhledově. Infrastruktura pro nové lokality pro bydlení - nové lokality např. Štítary, Polepská, Sendražice, Šťáralka apod. – jde o koncové ulice bez povrchu. Město Kolín 2009-2013 15 mil. Kč Rozpočet města Strukturální fondy EU Kanalizace, voda - OPŽP Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářská infrastruktury a snižování rizika povodní, Oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění vod Infrastruktura lokalita Štítary je v plánu investic na rok 2013, ostatní budou řešeny výhledově.

Specifický cíl: 2.2

Ochrana a obnova památek a jejich využití pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch

Opatření 2.2.1 Popis opatření:

Rekonstrukce kolínského zámku Rekonstrukce zámku (západní křídlo), oprava střechy,demolice některých objektů (Ječné půdy a Spilka), rekonstrukce nádvoří včetně infrastruktury (zpracovaná samostatná projektová dokumentace, vydáno stavební povolení) Rekonstrukce objektu pivovaru (sladovny) vč. výměny oken v areálu kolínského zámku – přestavba na městskou knihovnu – ve fázi studie Město Kolín 2009-2011 100-200 mil. Kč rekonstrukce zámku 118 mil. Kč – rekonstrukce sladovny na městskou knihovnu Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast revitalizace 2010 – realizace akce Kolínský zámek- oprava a výměna oken, dotace z Ministerstva kultury ČR, náklady 421 500 Kč 2011 - výměna oken severní a západní fasáda kolínského zámku, dotace z Ministerstva kultury ČR, náklady 524 000 Kč. 2011 – podaná žádost o dotaci na podnikatelský inkubátor v areálu

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

157

kolínského zámku /přístavba jižního křídla předzámčí tzv. purkrabství se zachováním a dostavbou Spilky/ - program OPPI, podprogram Prosperita II. výzva, MPO ČR. Tento projekt by měl vést k obnovení kulturní památky, významné stavby v historickém středu města, k zatraktivnění jejího místa pro obyvatele i návštěvníky města. Zámecký areál prošel složitým historickým vývojem od doby počátku výstavby v 15. stol. na místě gotického kláštera, přes renesanční přestavbu až po využití jako správní budova a pivovar v na konci 16. stol. a pozdější úpravy z 19. století. Opatření 2.2.2 Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

Rekonstrukce kostela sv. Bartoloměje Kostel není v majetku města. Město však každoročně přispívá 1 mil. Kč na postupnou rekonstrukci kostela. Rekonstrukci realizuje církev. Římskokatolická církev Město Kolín pouze přispívá pravidelnou každoroční finanční částkou 2008-2013 - není určeno Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast revitalizace Finanční mechanismus EHP/Norska (program pro obnovu památek) – po jeho znovuotevření na konci roku 2009 nebo v průběhu roku 2010. Příspěvek na opravu pro rok 2011 byl ve výši 1 300 000,-Kč.

Specifický cíl: 2.3

Zlepšení image města pro rozvoj cestovního ruchu

Opatření: 2.3.1 Popis opatření:

Kultivování labských břehů Pozemky nejsou ve vlastnictví města. Podél Labe vede cyklostezka Kolín – Poděbrady. Na její rekonstrukci má Středočeský kraj připravit projektovou dokumentaci. Pouze skalnaté části břehů (prostor Na skále) jsou ve vlastnictví města. Pro budoucnost je uvažováno se zřízením alpinária, rozária. Město Kolín - není určeno - není určeno Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast revitalizace - OPŽP Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny, Oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

158

Aktuální stav 10/2011

V současné době probíhá revitalizace břehu na Kmochově ostrově, jedná se o akci, kterou realizuje Povodí Labe.

Opatření 2.3.2

Funkční marketingová koncepce cestovního ruchu ve městě a její naplnění Kolín je město, které má dochovanou řadu památkově chráněných a historicky cenných objektů, má velmi rozvinout infrastrukturu v oblasti sportu a velký potenciál rozvojových aktivit v oblasti cestovního ruchu, který je doposud jen velmi málo využívaný. Díky těmto skutečnostem se jeví cestovní ruch a turistika v Kolíně jako perspektivní podnikatelské odvětví. Pro jeho další rozvoj a budoucí prosperitu je třeba zajistit zpracování marketingové strategie cestovního ruchu. Důležité je dopracovat řadu doprovodných aktivit, které napomohou k vytvoření lepších podmínek pro pobyt návštěvníků ve městě. Cílem opatření je podrobná analýza stávající situace v oblasti cestovního ruchu, na jejímž základě bude zpracována marketingová koncepce, která v sobě zahrne základní atributy rozvoje tohoto odvětví ve městě. Pro snazší orientaci ve městě je třeba dotvořit turistický informační systém, tzn. nasměrování k zajímavým turistickým cílům. Pokud se má cestovní ruch a turistika stát prosperujícím podnikatelským odvětvím je nutné zajistit dostatek kvalifikovaných a flexibilních pracovníků (jazyková a odborná vybavenost, nové trendy v cestovním ruchu, funkce informačního centra apod.). Je potřebné také vytvořit kvalitní informační materiály (české i cizojazyčné). Provázanost s dalšími městy v okolí – Kutná Hora, Poděbrady a další zvyšuje možnost finanční podpory některých záměrů. Město Kolín Zahájení projektu – rok 2009 Navazuje na rekonstrukce památkových objektů v zóně Rozpočet města Strukturální fondy EU (ROP pro NUTS 2 Střední Čechy, OPRLZ) Dokument zaměřený na rozvoj cestovního ruchu nebyl zatím připraven.

Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Aktuální stav 10/2011 Opatření 2.3.3 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Rekonstrukce vodárenské věže Vodárenská věž v Kolíně je architektonicky i historicky zajímavým objektem a může po rekonstrukci sloužit jako společenský prostor – pořádání menších kulturních akcí, výstavy, informační centrum apod. Město nechalo zpracovat studii, kde jsou jednotlivé varianty využití tohoto prostoru detailně popsány. Město Kolín 2010-2013 20-30 mil Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – 159

Aktuální stav 10/2011

oblast revitalizace Vodárenská věž – věžový vodojem spolu s pozemkem stavební parcela č. 2658, k.ú. Kolín, ul. Míru, z roku 1928, projektovali - Ak. arch. František Janda a ing. J. V. Hráský je kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 104 169 ke dni 28.12.2010. Dne 25.3.2011 byl osloven Národní památkový ústav Praha , aby vypracoval s ohledem na kritéria památkové péče pro případné stavební úpravy stavebně-historický průzkum této památky, který bude podkladem pro úvahy o budoucím využití objektu a pro projektovou přípravu.

Specifický cíl: 2.4

Zlepšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch

Opatření: 2.4.1 Popis opatření:

Městské divadlo v Kolíně Revitalizace budovy divadla, včetně opravy chodníku a výsadby nových stromů, rekonstrukce divadelního klubu "SCAPINO“ a společenského prostoru. Projekt má dobrou připravenost – existuje projektová dokumentace a bylo vydáno stavební povolení. Město Kolín 2009-2011 15 mil. Kč Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast revitalizace Bude řešeno výhledově.

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011 Opatření: 2.4.2 Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011 Opatření: 2.4.3

Rekonstrukce budovy kina Projekt nemá připravenost, nepatří mezi hlavní priority města. Město Kolín - není určeno - není určeno Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast revitalizace Bude řešeno výhledově.

Rekonstrukce Městského společenského domu

160

Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

Rekonstrukce Městského společenského domu vč. renovace okolí. Projekt nemá připravenost. Vedením města je zvažována varianta městský společenský dům a jeho aktivity umístit do jiného prostoru nebo vystavět nový a stávající objekt využít jako sídlo městského úřadu. Město Kolín 2012 - není určeno Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast revitalizace Město bude žádat o dotaci z ROP (předpokládaný termín 12/2011). Komentář odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Středočeského kraje - Tato stavba z let 1969 - 74 ve stylu brutalismu arch. R. Dejmala představuje hodnotnou architekturu období 60. - 70. let minulého století (publikováno v knize - doc. PhDr. O. Ševcík, CSc., Ing. arch. O. Beneš – Zlatá šedesátá léta v české architektuře 20. století; 2008), jak ve smyslu vlastního architektonického ztvárnění, tak v sounáležitosti s historickým středem města a budovou radnice. Dům byl koncipovaný v návaznosti na sousední budovu radnice, dvůr společenského domu navazuje na radniční dvůr, další důležitou částí celkového architektonického řešení je pasáž, která předpokládala propojení s uvažovanou promenádní trasou kolem Labe. Stavba společenského domu má nezpochybnitelné hodnoty, jejichž uplatnění by bylo přínosem i pro její okolí v městském jádru. Připravovaná žádost o dotaci z ROP Zlepšení tepelně technických vlastností MSD v Kolíně, náklady 20 mil.Kč

Opatření: 2.4.4 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Rekonstrukce sportovních zařízení ve městě Sportovní zařízení ve městě jsou ve vlastnictví Správy městských sportovišť Kolín,a.s. jejímž vlastníkem je město. Nyní dojde k převodu i zimního stadionu a pozemků u supermarketu Billa, na kterých vznikne multifunkční hala pro sálové sporty (předpokládaná investice 40 mil. Kč) Připravované projektové záměry: Rekonstrukce zimního stadionu Atletický stadion – běžecká dráha – 400 m, šatny a sociální zařízení Fotbalové šatny a sociální zázemí AFK - Brankovická ulice Hala pro sálové sporty Město Kolín 2009-2013 - není určeno Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast revitalizace 161

Aktuální stav 10/2011

V minulých letech proběhla rekonstrukce zimního stadionu a výstavba nového zázemí atletického stadionu a výstavba nového běžeckého oválu – akci realizovala Správa městských sportovišť Kolín,a.s.

Opatření: 2.4.5 Popis opatření:

Rekonstrukce dětských hřišť ve městě Postupná revitalizace a rekonstrukce dětských hřišť a herních plácků. Stávající takto využívané prostory dožívají a potřebují obnovu. Město Kolín 2009-2013 20 mil. Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast revitalizace 2009 výstavba centrálního dětského hřiště v Kolíně, financováno z rozpočtu MF ČR (náklady 15 179 000 Kč) 2009 vybudování herního plácku lokalita Zengrova ulice v Kolíně, financováno z programu prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR (náklady 672 000 Kč) 2009 obnova dětského hřiště v Sendražicích, financováno z programu Partnerství pro Kolínsko -TPCA (náklady 256 000Kč) 2010 zbudování herního plácku v lokalitě Kolárka, financováno z programu prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, (náklady 975 000 Kč) 2010 vybavení herního plácku pro rizikovou mládež, financováno z programu prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, (náklady 220 000,-Kč)

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

Opatření: 2.4.6 Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Aktuální stav 10/2011

Koncepce a realizace hřišť, parků a sportovišť (i cyklostezek) Připravit koncepční dokument pro vybudování, revitalizaci a údržbu hřišť, parků a sportovišť Město Kolín 2009.2010 500 tis. Kč Rozpočet města Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí ČR Koncepce zatím nebyla připravena.

Specifický cíl: 2.5

Zlepšení podmínek pro podnikání ve městě

Opatření 2.1.1 Popis opatření:

Podnikatelský inkubátor Podnikatelský inkubátor o celkové podlahové ploše 1 537,75 m2 bude sloužit mladým inovativním firmám a začínajícím společnostem

162

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Aktuální stav 10/2011

(start-ups společnosti), které si pro svou činnost pronajmou prostory a budou moci využívat služby, které jim výrazně usnadní vstup na trh. Mladé inovativní společnosti budou moci využít širokou škálu služeb inkubátoru, která zahrnuje ekonomické, právní, finanční, marketingové poradenství, poradenství v oblasti strategického řízení a vzdělávací aktivity.“ Kapacita inkubátoru 10 firem. Město Kolín 2012-2014 92 mil. Kč Rozpočet města, Strukturální fondy EU - Operační program podnikání a inovace OPPI, Program Prosperita, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR V červenci 2011 byla předložena registrační žádost do OPPI, která byla odsouhlasena a v březnu 2012 bude předložena plná žádost.

Prioritní oblast č. 3

Sociální integrace

Specifický cíl: 3.1

Doplnění kapacit a zvýšení kvality vzdělávací infrastruktury všech stupňů

Opatření 3.1.1 Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Rozšíření kapacity mateřských škol Vybudovat nové třídy v Mateřské škole Kolín II, Bezručova ulice Město Kolín 2008 25 mil. Kč Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast vzdělávání (MŠ) Stav projektu k 10/2011 nezměněn.

Aktuální stav 10/2011 Opatření 3.1.2 Popis opatření:

Zlepšení technického stavu a estetického vzhledu mateřských škol Mateřská škola Kolín II, Bachmačská –rekonstrukce střechy, výměna oken, úprava zahrady Mateřská škola Kolín III, Masarykova - zateplení budovy, úprava zahrady Mateřská škola Kolín IV, Jeronýmova – výměna oken, úprava zahrady Mateřská škola Pohádka Kolín V, Chelčického – revitalizace zahrady (zeleň, herní prvky), zateplení budovy Mateřská škola Kolín V, T.Štítného - úprava zahrady

163

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011 Opatření 3.1.3 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Mateřská škola Sluníčko, Kolín – Sendražice – oprava topení, úprava zahrady Město Kolín 2009-2013 - není určeno Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast vzdělávání (MŠ) - OPŽP Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie, Primární oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využívání odpadního tepla, Podoblast podpory 3.2.1 – Realizace úspor energie Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí ČR Stav projektu k 10/2011 nezměněn.

Zlepšení technického stavu a estetického vzhledu základních škol I.základní škola - celkové zateplení, rekonstrukce tělocvičny, úprava vstupu II.základní škola - sportoviště s umělým povrchem, venkovní učebna, dětský koutek, zateplení budov III.základní škola - sportovní a hrací venkovní plochy, dokončení rekonstrukce jídelny, úprava vstupu, oplocení, venkovní učebna IV.základní škola - klimatizace, výměna dveří, zastřešení venkovní třídy, umělé povrchy na hřišti, protihluková stěna Velké hřiště mezi III. a IV. školou V. základní škola - rozšíření školní družiny, zateplení, rekonstrukce půdy na prostory pro zájmovou činnost, zastřešení atria VI.základní škola - zateplení budov, klimatizace a odstranění vlhkosti ve školní jídelně (ul.Čelakovského 318), obnova asfaltu na dvoře VII.základní škola - zateplení budov, běžecká dráha a víceúčelové hřiště, zeleň, koutek pro školní družinu, spojovací chodby pavilónů ZUŠ -celková rekonstrukce střechy „nové budovy“, výměna zastaralého zařízení kotelny a rekonstrukce topného systému, oprava poškozené fasády, výměna oken, vybavení podkrovních ateliérů klimatizací, zařízení pro nahrávací studio včetně softwarového vybavení Město Kolín 2009-2013 - není určeno Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast vzdělávání (ZŠ) - OPŽP Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie, Primární oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využívání odpadního tepla, Podoblast podpory 3.2.1 – Realizace úspor energie Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí ČR 164

Aktuální stav 10/2011

2011 – realizace akce Zlepšení tepelně technických vlastností objektů 7. ZŠ Masarykova ulice v Kolíně, dotace SFŽP, náklady 20 314 000 Kč. Připravované žádosti o dotaci ze SFŽP Zlepšení tepelně technických vlastností MŠ Masarykova, náklady 22 mil.Kč Zlepšení tepelně technických vlastností ZŠ Bezručova, náklady 40 mil.Kč Zlepšení tepelně technických vlastností ZŠ Kmochova, náklady 36 mil.Kč Gymnázium - výměna oken a oprava fasády, náklady cca 50 mil.Kč

Specifický cíl: 3.2

Zlepšení infrastruktury v oblasti sociálních služeb

Opatření 3.2.1

Zvýšení kapacity a zlepšení kvality sociálních služeb poskytovaných pro seniory Současný stav domova důchodců je nevyhovují jak pro seniory tak pro celkové zázemí domova. Projekt zahrnuje rekonstrukci vnitřních prostor včetně výtahů, zateplení budovy, revitalizace zahrady. Druhým projektovým záměrem je vybudování nového domu pro seniory včetně denního stacionáře – vyhledání vhodné lokality (Domovinka), zpracování projektové dokumentace a následná realizace stavby. Město Kolín 2009-2011 30 – 35 mil. Kč Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast sociální integrace - OPŽP Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie, Primární oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využívání odpadního tepla, Podoblast podpory 3.2.1 – Realizace úspor energie Město Kolín 2010 - Domov důchodců, oprava výtahu, vlastní zdroje, náklady 6 298 000,-Kč. Postupně jsou prováděny opravy uvnitř budovy – elektrické rozvody, zpevnění a vyrovnání podlah a další.

Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

Opatření 3.2.2 Popis opatření:

Rekonstrukce a rozšíření kapacity Ubytovny pro osoby bez přístřeší včetně zahrady Připravuje se projektová dokumentace, bude na konci roku 2008, uvažuje se o rekonstrukce a přístavbě, projektová dokumentace bude zpracována pouze na rekonstrukci, další fáze bude pokračovat za účelem dostavby tj. zvýšení kapacity. 165

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

Opatření 3.2.3 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

Město Kolín 2009-2010, následně 2. fáze 1 mil. Kč Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast sociální integrace Město Kolín V roce 2010 realizována akce: „Stavební úpravy a nástavba domu ubytovny osob bez přístřeší Polepká 550, Kolín IV.“, vlastní zdroje, náklady 2 214 000,-Kč Byla provedena úprava suterénu – zřízení noclehárny a dostavbou 3.patra ubytovny rozšířena kapacita, vybudovány 2 pokoje pro rodiče s dětmi Zlepšení úrovně sociálních zařízení ve městě Projektové záměry nemají připravenost, ale patří mezi dlouhodobé priority města: - Chráněné bydlení - pro osoby s mentálním postižením - Chráněné a terapeutické dílny - Centrum volnočasových a denních aktivit pro postižené osoby - Azylové byty pro matky s dětmi (zajištění rekonstrukce azylového domu, zvýšení jeho kapacity i pro více cílových skupin - Byty „na půl cesty“ - Rozšíření kapacity městských jeslí, úprava zahrady Město Kolín - není určeno - není určeno Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast sociální integrace nebo oblast – vzdělávání Stav projektu k 10/2011 nezměněn. Ve spolupráci s o.s. Fokus město připravuje zřízení 2 bytů pro osoby s duševním onemocněním.

Specifický cíl: 3.3

Zlepšení bezbariérovosti města

Opatření 3.3.1 Popis opatření:

Zajištění bezbariérových vstupů do veřejných budov Plán a realizace je navržena v Komunitním plánu. Budovy městského úřadu jsou bezbariérové. Ze závěrů komunitního plánu vyplývá potřeba - 4.1 zajištění

166

bezbariérovosti vstupů do některých veřejných budov

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování: Aktuální stav 10/2011

Město Kolín - není určeno - není určeno Rozpočet města Stav projektu k 10/2011 nezměněn.

Specifický cíl: 3.4

Infrastruktura pro začlenění znevýhodněných skupin obyvatel na trh práce a do společnosti

Opatření 3.4.1 Popis opatření:

Vznik zařízení podporující znevýhodněné skupiny obyvatel V současné době pro tyto projekty není projektová připravenost, ale patří mezi dlouhodobé záměry města: - vznik mateřského centra - zřízení nízkoprahového klubu pro děti a mládež - centrum psychosociálních služeb (bude poskytovat sociální, poradenské a terapeutické služby dle zák. č. 108/2006sb. více cílovým skupinám města Kolín) Město Kolín - není určeno - není určeno Rozpočet města Strukturální fondy EU -ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast sociální integrace V roce 2007 vzniklo Rodinné centrum Hvězdička, o.s. Na podzim 2009 zahájilo činnost o.s. Montessori Ovečka – vzdělávací rodinné centrum Kolín. V 6/2011 o.s. Prostor zřídil ve svých prostorách nízkoprahový klub pro děti a mládež.

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

Prioritní oblast č. 4

Životní prostředí

Specifický cíl: 4.1

Protipovodňová opatření

167

Opatření 4.1.1 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Protipovodňová opatření Ve městě existuje zpracovaná studie na protipovodňová opatření, bude se doplňovat ještě o další studii (odhad nákladů 500 tis. Kč). Následně bude tato připravenost převedena na Povodí Labe,státní podnik, který posoudí tzv. hodnotící kritéria – jaké majetky budou uchráněny, díky realizaci navrženým opatřením v rámci Povodňového plánu. Povodně nepředstavují pro Kolín závažné ohrožení a opatření nepatří mezi hlavní priority města. Při 100leté vodě nebyly takřka žádné škody. Realizace opatření vyžaduje velké odkupy pozemků a představuje velké náklady pro město. Také následná údržba a provoz těchto zařízení přináší náklady pro město. Město Kolín - není určeno - není určeno Rozpočet města Strukturální fondy EU - OPŽP Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, Oblast podpory 1.3 – Omezování rizika povodní

Aktuální stav 10/2011

Od záměru bylo dočasně odstoupeno (viz příloha č. 12 IPRM)

Specifický cíl: 4.2

Zlepšení kvality urbánní zeleně ve městě

Opatření 4.2.1 Popis opatření:

Obnova parků a veřejných prostranství V současné době o údržbu veřejné zeleně a čistota veřejných prostranství pečuje společnost AVE CZ,s.r.o., která provádí standardní péči o zeleň. Mimořádné projekty nebo nadstandardní zásahy do zeleně města zadává město také jiným dodavatelům. Město Kolín 2009-2013 - není určeno Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast revitalizace - OPŽP Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny, Oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny Žádost o nadační příspěvek, Nadace ČEZ výsadba a doplnění uliční zeleně ve městě Kolín, ulice V Olšinkách, ulice Smetanova, Náměstí Svobody, náklady 250 000,-Kč

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

Opatření 4.2.2

Lesopark Borky

168

Popis opatření: Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

Zlepšení stavu lesoparku Borky pro alternativní využití volného času pro občany města Město Kolín - není určeno - není určeno Rozpočet města Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy, Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území, Oblast podpory 3.2 – Rozvoj měst – oblast revitalizace - OPŽP Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny, Oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny Stav projektu nezměněn.

Specifický cíl: 4.3

Realizace projektů na snížení energetické náročnosti provozu budov a zařízení v majetku města, zvýšení podílu OZE na energetické potřebě města

Opatření 4.3.1 Popis opatření:

Zlepšení tepelně technických vlastností školních zařízení v Kolíně Přehled školních objektů, na které je zpracován energetický audit a které potřebují zlepšit energetickou bilanci: 1. Mateřská škola Masarykova 891, Kolín 2. Mateřská škola Sendražice 430, Kolín 3. Základní škola Bezručova 980, Kolín 4. Základní škola Prokopa Velikého 633, Kolín 5. Základní škola speciální, Kutnohorská 179, 280 02 Kolín Město Kolín - 2009-2013 - není určeno Rozpočet města Strukturální fondy EU - OPŽP Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie, Oblast podpory 3.2 - Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry. Komentář Krajského úřadu Středočeského kraje Požadavky z oblasti životního prostředí nelze vždy pokládat za prioritní, pokud by jejich uplatňování bylo v rozporu se zájmy památkové péče. U historických objektů (členité fasády, dekor atd.), individuálních architektonických děl atp. je zateplování zcela nevhodné a degraduje památkové a estetické hodnoty takovýchto staveb. Viz. „Prohlášení opatření směřujících k energetickým úsporám historických staveb z 18. 5. 2009“ - Česká komora architektů, Národní památkový ústav a Státní fond životního prostředí prohlašují (Publikováno v Manuálu energeticky úsporné architektury; Vydavatel: Státní fond životního prostředí ve spolupráci s Českou komorou architektů, 2010): „Pokud bychom rezignovali na ochranu specifické podoby kulturních památek a staveb v památkových rezervacích a

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

169

zónách, hrozí nám, že zničíme právě tu kvalitu, která je pro společnost významná. Architektonické dědictví je ohroženo chátráním a necitlivými přestavbami. Ohrožuje je ale také mechanické uplatňování požadavku přizpůsobovat historickou architekturu technickým standardům soudobé stavební produkce. Toto nebezpečí je aktuální i v případě snižování energetické náročnosti staveb“ Dále se uvádí: „Architektonickým dědictvím jsou míněny nejen kulturní památky a stavby v památkových rezervacích a zónách, ale všechny stavby, které vyhoví kritériu kvality. 2011 – realizace akce Zlepšení tepelně technických vlastností objektů 7. ZŠ Masarykova ulice v Kolíně, dotace SFŽP, náklady 20 314 000 Kč. Připravované žádosti o dotaci ze SFŽP Zlepšení tepelně technických vlastností MŠ Masarykova, náklady 22 mil.Kč Zlepšení tepelně technických vlastností ZŠ Bezručova, náklady 40 mil.Kč Zlepšení tepelně technických vlastností ZŠ Kmochova, náklady 36 mil.Kč Gymnázium - výměna oken a oprava fasády, náklady cca 50 000 000 Kč. Opatření 4.3.2 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

Specifický cíl: 4.4

Zlepšení tepelně energetických vlastností mimoškolních zařízení v Kolíně Přehled mimoškolních objektů, na které je zpracován energetický audit a které potřebují zlepšit energetickou bilanci: Městské divadlo, Smetanova 557, Kolín Městský společenský dům, Zámecká 109, 280 02 Kolín Objekt městské policie, Kutnohorská 23, 280 02 Kolín Město Kolín 2009-2013 - není určeno Rozpočet města Strukturální fondy EU - OPŽP Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie, Oblast podpory 3.2 - Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry. Připravovaná žádost o dotaci z OPŽP Zlepšení tepelně technických vlastností MSD v Kolíně, náklady 20 mil.Kč

Zvýšení kvality urbanizované krajiny

170

Opatření 4.4.1 Popis opatření:

Realizátor: Doba realizace: Odhad nákladů: Zdroje financování:

Aktuální stav 10/2011

Územní plán – aktualizace – 4. změna V současné době se připravuje aktualizace – 4. změna územního plánu. V rámci podpory územního plánování město požádalo o finanční podporu na zpracování územně analytický podkladů (mapování a informace o inženýrských sítích). Jedná se o dotační titul pro obce s rozšířenou působností Město Kolín 2008-2009 1 mil. Kč Rozpočet města Strukturální fondy EU – Integrovaný operační program, prioritní osa 5 - Národní podpora územního rozvoje oblast intervence 5.3 – Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik Na základě doporučení Krajského úřadu Středočeského kraje doplnit územně plánovací dokumentaci města takto: I. Integrace dopravně obslužné cyklostezky (priorita 1 na mapě Priority Středočeského kraje na území Kolína v oblasti rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v příloze) do územního plánu města – viz Příloha č. 11 III/1. Integrace Labské cyklostezky (priorita 2a) do územního plánu města Kolín III/2 Integrace Velkého Středočeského kola (priorita 2b) do územního plánu města a pro realizaci navrhnout opatření a aktivity, jež zajistí splnění minimálních požadavku napojení na ostatní páteřní cyklotrasy dle Aktualizace generelu cyklotras a cyklostezek na území Středočeského kraje Mobiliář města Z hlediska památkové péče je nutné dbát vhodné rozmístění městského mobiliáře, estetickou kvalitu a údržbu. Město by mělo jasně stanovit regulativy pro umísťování zařízení jako prodejní stánky, místa pro třídění odpadu v mobilních nádobách atp. na území MPR a v jejím okolí a na území ochranného pásma. Tato zařízení není vhodné situovat do památkově chráněného území, resp. okolí kulturní památky, neboť toto prostředí narušují.

171

5.3

Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM

5.3.1 Struktura organizačního zajištění Řízení celého procesu by měla zajišťovat řídící a pracovní skupina – její činnost je rozdělena do několika oblastí činnosti: Řízení procesu Činnost Přímá zodpovědnost za naplňování cílů v jednotlivých tématických oblastech rozvoje

Vykonavatel Rozdělení mezi zástupce vedení města, kteří budou zajišťovat politickou podporu realizace plánu Tajemník a vedoucí odborů

Plnění stanovených úkolů, shromažďování a vyhodnocování dat, případně vyhodnocování relevantních informací Supervize a budování partnerství - dohled Řídící a pracovní skupina, pracovníci úřadu, nad naplňováním stanovených cílů, garance partnerské organizace, veřejnost procesu, rozhodování, prosazování, úkolování, rozšiřování kontaktů a zapojených subjektů, lobbying směrem k nadřízeným orgánům, delegování pravomoci – realizace dílčích kroků, akcí, projektů Veškeré procesy a jejich výstupy by měly být zachyceny v rámci informačního systému IPRM. Naplňováním procesu by se měla zabývat tzv. výkonná složka - samostatný útvar MěÚ přímo podřízený vedení města. 5.3.2 Naplňování procesu - činnosti výkonné složky           

aplikuje moderní metody projektového řízení sbírá data do seznamu indikátoru zajišťuje chod a aktuálnost informačního systém IPRM, vyhodnocuje data sleduje proces úkolů, jejich plnění a iniciuje řešení případných změn a nedostatků vyhodnocuje tzv. akční plán, připravuje zprávy o realizaci pro radu a zastupitelstvo města a řídící složky a předkládá návrhy na opatření a další projekty sleduje a identifikuje vhodné zdroje pro naplňování cílů (finanční – fondy EU i další zdroje, lidské a další zdroje) spolupracuje s finančním odborem při přípravě rozpočtu, zejména z hlediska spolufinancování projektů spolupracuje při výběrových řízeních na dodavatele prací zajišťuje komunikaci se všemi zúčastněnými poskytuje koordinační, informační, organizační a případně metodickou podporu partnerům ve vztahu k naplňování IPRM zajišťuje publicitu a tiskové informace, reviduje zpětnou vazbu od občanů 172



shromažďuje příklady dobré praxe

(Pozn. Pro každý projektový záměr, který usiluje o zařazení do zásobníku projektů, musí být zpracovaný Projektový list (viz. příloha č.3), ve kterém jsou přehledným způsobem uvedeny nejzákladnější informace o projektovém záměru.) Pro implementaci tzv. „velkých“ projektů (velikost rozpočtu a rozsah aktivit) je lepší, pokud se v rámci města vytvoří pracovní tým pro konkrétní projekt, ve kterém mohou pracovat zástupci aktérů, kterých se projekt dotýká (jmenuje řídící skupina spolu s tajemníkem MěÚ). Pro realizaci každého projektu je stanovena odpovědná a vedoucí osoba (vedoucí příslušného odboru MěÚ, do jehož kompetence projekt převažujícím způsobem spadá). V případě, že se jedná o investiční akci, je za technickou realizaci odpovědný vedoucí odboru výstavby – stavební úřad a za odbornou stránku projektu vedoucí příslušného odborného útvaru. Nutná je úzká spolupráce s vedoucím finančního odboru. Od zahájení prací na přípravě a tvorbě IPRM až do fáze realizační a implementační má nezastupitelnou a vedoucí úlohu odbor regionálního rozvoje a územního plánování. Koordinuje celou činnost a má za úkol také metodické vedení celé implementace integrovaného plánu rozvoje města. Při implementaci rozvojových projektů zajišťuje odbor regionálního rozvoje a územního plánování zejména tyto činnosti :  spolupracuje na přípravě, realizaci a řízení projektů, které se ucházejí o finanční podporu ze strukturálních fondů Evropské unie a jiných finančních mechanismů EHP nebo z ostatních zdrojů (ČR, kraj a další)  zajišťuje pro město vyhledávání a koordinaci aktuálních příležitostí k získání externích finančních zdrojů a vede jejich centrální evidenci  zajišťuje zpracování strategických dokumentů, marketingových analýz, projektů a prognóz pro potřeby města (včetně povinných příloh žádostí o finanční podporu)  podílí se na koordinaci městských rozvojových záměrů a projektů  spolupracuje s Krajským úřadem Středočeského kraje a Úřadem regionální rady regionu soudržnosti NUTS 2 Střední Čechy; konzultuje dílčí postupy přípravy projektu a připravuje podklady pro jednání představitelů města ohledně využívání prostředků Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy, ale také ostatních tématických operačních programů a jiných zdrojů.

173

5.4 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM Během přípravy integrovaného plánu rozvoje města byl princip partnerství zajišťován prostřednictvím komunikace jednotlivých členů řídící skupiny, ale především pracovní skupiny s dotčenými organizacemi (školskými zařízeními, poskytovateli sociálních služeb, příspěvkovými organizacemi města, neziskovými organizacemi, podnikatelskými subjekty a dalšími významnými institucemi ve městě). Členové pracovní skupiny projednávali s dotčenými partnery, jak analytickou část dokumentu tak návrhovou část, a to především možnosti jejich potencionálního zapojení do přípravy jednotlivých projektů, které z plánu vyplynuly jako prioritní.

5.5 Veřejné projednání IPRM a informování o přípravě a zpracování Integrovaného plánu rozvoje města Kolín pro období 2008 - 2015 Veřejné projednávání, informovanost a zapojení veřejnosti do přípravy a následné realizace plánu je jedním z důležitých faktorů celého procesu. Občané města i významné instituce působící na území města byli o přípravě a průběhu prací na integrovaném plánu rozvoje města informováni na veřejných zasedáních Zastupitelstva města Kolín a dále prostřednictvím měsíčníku Městského úřadu v Kolíně „Zpravodaj města Kolína“. Významný podíl na informovanosti obyvatel zajistila realizovaná anketa, která se setkala se širokým ohlasem ze strany veřejnosti a jejíž vyhodnocení a závěry jsou zapracovány v IPRM. Informovanost občanů a potenciálních partnerů probíhala také prostřednictvím webových stránek města Kolín, kde byla nejen zveřejněna zmiňovaná anketa, ale také další informace o průběhu přípravy plánu. Konečnou verzi plánu schválila Rada města Kolín dne 24.11.2008 a Zastupitelstvo města Kolín dne 8.12.2008.

5.6

Analýza rizik

Každý projektový záměr a každý rozvojový dokument musí v sobě zahrnovat analýzu rizik, která předem pojmenuje možná rizika a současně navrhne způsoby pro eliminaci identifikovaných rizik. Základní rizika jsou uspořádána do tabulky a je u nich definována pravděpodobnost výskytu rizika a způsoby vedoucí k jeho snížení nebo úplného odstranění.

174

Riziko Nedostatečná připravenost projektových záměrů v první fázi programovacího období 2007 2013 Příliš velké množství projektových záměrů vůči finančním možnostem jednotlivých operačních programů Nesplnění akčního plánu a jeho hodnot

PravděVýznam Komentář a návrh eliminace rizika podobnost střední vysoký - velká část projektů je ve fázi projektového nebo ideového záměru nebo v první fázi zpracování projektové dokumentace Eliminace: - vyčlenění finančních zdrojů města na přípravu projektových dokumentací - zahájení zpracování P.D. pro prioritní projekty města - posílení personální kapacity města pro přípravu projektových záměrů střední vysoký - vytvoření každoročního akčního plánu, který určí prioritní projekty pro dané období Eliminace – kvalitní posouzení možnosti úspěšnosti jednotlivých projektových záměrů a kvalitní příprava žádostí o čerpání ze SF

nízká

vysoký

Nedodržení časového plánu IPRM

nízká

střední

Nedostatečná podpora IPRM ze strany obyvatel a dalších organizací v rámci města

nízká

střední

-

riziko neplnění akčního plánu je nepravděpodobné Eliminace – každoroční příprava akčního plánu na základě posouzení aktuálních možností čerpání ze SF EU a ostatních dotačních titulů - plán sleduje celé programovací období 2007 – 2013, realizace připravovaných projektových záměrů bude probíhat po celé období Eliminace – akční plán bude každoročně sestaven v souladu s rozpočtem města a na základě aktuálního dotačního managementu budoucího období - IPRM je veřejným dokumentem zohledňujícím maximální množství rozvojových oblastí města dotýkajících se většiny obyvatel města Eliminace – zabezpečit dostatečné zveřejnění výsledků plánů tak, aby byl vnímám jako nástroj, který přináší do města pozitivní změny a nové finanční prostředky. Pak je negativní vnímání plánu obyvateli města velmi nepravděpodobné.

Pozn. Pravděpodobnost udává míru pravděpodobnosti, že riziko skutečně nastane, a to v rozsahu „vysoká – střední – nízká“. Význam udává rozsah možných dopadů, tzn. míru dopadu rizika ve škále „vysoký – střední – nízký“.

175

Aktivity a činnosti vedoucí k eliminaci rizik bude koordinovat řídící výbor IPRM a pověří zodpovědnou osobu. Vyhodnocení a aktualizace rizik bude součástí každoročního akčního plánu. Každý projektový záměr, který je předkládaný jako žádost o finanční podporu ze strukturálních fondů EU má zpracovanou podrobnou analýzu rizik, ve které jsou zohledněna případná rizika, včetně míry jejich pravděpodobnosti a možností jejich eliminace.

5.7

Naplňování horizontálních témat

Základní myšlenkou IPRM, uvažovaných dotačních titulů i jednotlivých projektových záměrů je pozitivní dopad na horizontální témata – udržitelný rozvoj a rovné příležitosti. Uvažované projekty jsou buď na naplňování horizontálních témat přímo zaměřené nebo na ně mají pozitivní dopad. 5.7.1 Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je takový růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenských rozvoj s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Udržitelný rozvoj lze pro přípravu IPRM rozdělit do několika kategorií (doprava, životní prostředí, spotřeba energie, ekonomický potenciál, výchova k udržitelnému rozvoji). Jednotlivé plánované a připravované projektové záměry tyto kategorie zohledňují v maximální možné míře vůči charakteru projektu. 5.7.2 Rovné příležitosti Principem rovných příležitostí je potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace, zejména u znevýhodněných skupin (migranti, nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol, souhrnné skupiny ohrožené sociálním vyloučením). Rovné příležitosti lze pro přípravu IPRM rozdělit do několika kategorií (specifické potřeby obyvatel, rovné pracovní podmínky, informovanost a komunikace, vzdělávání a práce, kvalita života, prevence sociálně patologických jevů). Při definování jednotlivých projektových záměrů byl a nadále bude brán zřetel na zohlednění rovných příležitostí v co největším rozsahu.

176

6. MONITOROVACÍ ČÁST

6.1

Popis očekávaných výsledků a výstupů včetně relevantních indikátorů

Stanovení relevantních indikátorů nám v budoucnu umožní zcela konkrétně sledovat naplňování specifických cílů jednotlivých prioritních oblastí. Ke každému ročnímu akčnímu plánu budou stanovena kritéria. Vhodnými kritérii je například počet realizovaných projektů, na které město získalo finanční prostředky ze strukturálních fondů EU nebo jiných dotačních titulů, dále počet revitalizovaných nebo nově vybudovaných objektů občanské vybavenosti v majetku města, rozloha regenerovaných ploch, délka vybudovaných nových cyklistických tras a stezek apod. Relevantní indikátory vyjadřují měřitelné ukazatele, které umožní sledovat následující oblasti: - plnění Integrovaného plánu rozvoje města, - efektivitu realizace jednotlivých projektových záměrů - provázanost a propojenost naplňování podporovaných aktivit (úroveň synergického efektu). Indikátory budou stanoveny v plné návaznosti na indikativní seznam projektů v akčním plánu pro dané období. Zvolené indikátory budou vyhodnocovány a výsledky monitoringu předkládány řídícímu a monitorovacímu výboru, radě a zastupitelstvu města. Vyhodnocování a postupné naplňování indikátorů bude jasně ukazovat, jak je orientován a naplňován celkový vývoj města, zvolená strategie i rozvojová vize. Pokud nám vyhodnocování ukáže, že se definované indikátory nedaří realizací zvolených opatření naplnit, je vhodné uvažovat o změně cesty a volby nových opatření k naplnění strategických cílů prostřednictvím aktualizace integrovaného plánu.

177

7. IMPLEMENTACE

7.1

Východiska pro návrh implementační struktury

Základem a cílem celého procesu zpracování integrovaného plánu rozvoje je příprava a realizace rozvojových projektů a následný postup v jejich uskutečňování spolu s naplňováním cílů v průběhu celého projektového cyklu. Při výběru projektů k realizaci je třeba respektovat tyto podmínky:    

7.2

naplňování Integrovaného plánu rozvoje města pro období 2007- 2015 - rozvojové priority města financovatelnost z externích zdrojů, tj. splnění formálních i věcných podmínek pro využití zdrojů z operačních programů a dalších dotačních titulů schopnost města spolufinancovat a průběžně financovat (eventuálně v některých případech plně předfinancovat) projekt z rozpočtových prostředků nebo z externích zdrojů (např. bankovní úvěr) připravenost projektu po stránce obsahové i technické (projekt úspěšně prošel procesem posouzení a přípravy dle mapy implementačního procesu)

Postup implementace rozvojových projektů

Doporučené systémové kroky pro účinnou a kvalitní implementaci: 1. Vytipovat v rámci pracovníků městského úřadu schopné a zodpovědné projektové manažery. 2. Na základě schválení projektu radou nebo zastupitelstvem města a dle obsahu a charakteru projektu na doporučení příslušného odboru městského úřadu přidělit projektu jeho manažera, který bude mít odpovídající kompetence a pravomoci. 3. Projektový manažer, tj. odborný pracovník příslušného odboru (nejčastěji odboru regionálního rozvoje), je klíčová osoba, která zodpovídá za přípravu a realizaci projektu, řídí projektový tým (byl-li ustanoven) a zajišťuje poskytování informací a podávání zpráv. Ve výjimečných případech může tuto funkci vykonávat externí odborník. 4. Vytvořit tzv. „projektový fond“ jako permanentní zdroj rozpočtových prostředků města, účelově vyčleněných pro podporu systematické přípravy projektových žádostí a souvisejí dokumentace v případech, kdy tyto náklady na přípravné práce nejsou uznatelným nákladem projektu a nelze je tedy financovat ze strukturálních fondů EU. Prostředky z „projektového fondu“ by měly pomoci městu získat mnohonásobně vyšší zdroje z operačních programů. 178

5. Po schválení Integrovaného plánu rozvoje města určit jednoznačně věcnou příslušnost odborů a jednotlivých pracovníků za naplňování dlouhodobých cílů v rámci každé tématické oblasti.

7.3

Mapa implementačního procesu

Fáze procesu implementace Příprava (projektový záměr)

Plánování Zhodnocení návrhu

Příprava realizace schváleného projektu

Popis činností Navrhovatel zpracuje ideový záměr projektu, popisující zejména - cíl projektu - obsah projektu - očekávané výsledky a přínosy - činnosti a zdroje Koncept projektu konzultuje s odborem regionálního rozvoje. Iniciátor projektu vyplní projektový list a předloží jej k posouzení odbornému útvaru městského úřadu. 1. Odborný útvar zhodnotí a případně dopracuje projektový list z věcného a finančního hlediska, zajistí projednání na Radě města, s finančním a ekonomickým odborem a eventuálně s dalšími organizačními složkami města, vypracuje stanovisko a předá odboru regionálního rozvoje (ORR). 2. ORR posoudí - obsahovou úplnost projektového listu - soulad návrhu s IPRM - možnost spolufinancování z operačních programů 3. ORR vypracuje stanovisko a předá projektový list zpět na odborný útvar. 4. Odborný útvar navrhne zodpovědného projektového manažera, složení projektového týmu, okruh spolupracujících útvarů a předkládá projekt k projednání radě města. 6. Rada města (případně Zastupitelstvo města) rozhodne o přidělení finančních prostředků na dokončení přípravy projektu. 1. Pro schválený projekt připraví zodpovědný projektový manažer Žádost o finanční podporu z OP a zajistí dopracování potřebné dokumentace. Při zpracování žádosti spolupracuje s ORR. 2. Žádost o finanční podporu z operačního

Výstup Projektový záměr

Projektový list (viz. příloha č.3) Projednané návrhy jsou zařazeny do příslušné databáze:  databáze schválených návrhů tvoří tzv. Zásobník projektových návrhů  zamítnuté návrhy jsou s odůvodněním, příp. s doporučením k přepracování zařazeny do Databáze zamítnutých návrhů Pro každý schválený návrh je stanovena výše a zdroje finančních prostředků na přípravu.

Kompletní projektová dokumentace. Ta vstupuje zpět do kroku 3. Výstupem opakovaného kroku 3 je schválení, resp. zamítnutí

179

Fáze procesu implementace

Proces hodnocení projektu Vlastní realizace

Udržitelnost projektu

Popis činností

Výstup

programu předloží odbornému útvaru v rámci vyhlášené Výzvy na podávání žádostí podle podmínek příslušného Operačního programu Odborný útvar doplňuje projektovou žádost, po rozhodnutí o získání podpory vede projekt k podpisu smluvních dokumentů Schválené projekty, které získají dotaci, jsou realizovány v souladu s Dohodou o poskytnutí dotace z operačního programu a s projektovou dokumentací. Za realizaci odpovídá zodpovědný manažer projektu, který předkládá technické a finanční monitorovací zprávy v souladu s Příručkou pro příjemce podpory z operačního programu, o průběhu projektu informuje ORR, příslušné komise, Radu města a Zastupitelstvo města. Po celou dobu udržitelnosti projektu (stanovenou Příručkou pro příjemce) zodpovědný manažer monitoruje naplňování tzv. monitorovacích ukazatelů projektu a jeho udržitelnost.

financování projektu z rozpočtu města. Žádost o podporu z OP. Zprávy o stavu projektu v období jeho hodnocení Realizovaný projekt Zprávy, včetně informací o nápravných či preventivních opatřeních.

Monitorovací zprávy o udržitelnosti projektu

Pro aktualizaci IPRM v období 10/2011 byly zvoleny vybrané oblasti a byla doplněna důležitá fakta a informace platné k danému období. Dalším důvodem pro aktualizaci byla žádost města Kolín o schválení IPRM Krajským úřadem Středočeského kraje. Této práce se ujal odbor regionálního rozvoje KÚSK, který IPRM neschvaloval, ale doporučil jeho doplnění a aktualizaci v souladu s nově vytvořenými krajskými rozvojovými a koncepčními dokumenty. Veškerá doporučení a informace jednotlivých relevantních odborů KÚ byly do plánu zapracovány, byly vytvořeny nové přílohy a byly doplněny také nové projektové záměry města. U každého opatření resp. projektového záměru byl doplněn aktuální stav k termínu 10/2011. V této podobě byl aktualizovaný IPRM předložen zastupitelstvu města ke schválení dne 30.1.2012 a byl schválen.

180