INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ZNEVÝHODNĚNÝCH ÚZEMÍ JMK
A. Analytická část
1. pracovní verze květen 2014 1
ÚVOD Integrovaný plán rozvoje znevýhodněných území JMK (dále IPRZÚ) vznikl v rámci projektu „Vytvoření rámce nástrojů vedoucích ke zkvalitnění strategického plánování a k podpoře účasti veřejnosti na rozvoji Jihomoravského kraje“, reg. č. CZ.1.04/4.1.01/89.00047 v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem IPRZÚ je analyzovat klíčové problémy a procesy, které mají zásadní vliv na zaostávání území, a zaměřením návrhové části napomoci Jihomoravskému kraji v efektivním řízení a strategickému rozhodování o podpoře rozvoje území. Dokument se skládá ze tří částí: Analytická část obsahuje zhodnocení současné situace jednotlivých znevýhodněných regionů, rozbor jejich potřeb a problémů. Jsou v ní uvedeny také návaznosti na strategické dokumenty na úrovni národní, krajské i mikroregionální. V návrhové části je specifikován soubor obsahově a časově provázaných aktivit a projektových záměrů včetně odhadu jejich finanční náročnosti a vazeb na IROP a tematické operační programy. Důraz je kladen na koncentraci a provázanost aktivit a jejich efektivnost. Implementační část se týká mechanismů naplňování IPRZÚ, tedy nastavení způsobu realizace aktivit. Specifikuje konkrétní nástroje pro realizaci, vhodné způsoby spolupráce i mechanismy sledování a hodnocení naplňování IPRZÚ. Výsledky IPRZÚ vycházejí ze Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020. IPRZÚ je zpracován pro devět vymezených znevýhodněných území – jedná se o správní obvody ORP Břeclav, Bučovice, Hodonín, Ivančice, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Veselí nad Moravou a Znojmo. Tato území jsou definována na základě Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 (Priority 4). Znevýhodněné části kraje jsou chápány široce jako množina regionů zasažených různými problémy a „znevýhodněními“. Zahrnují tedy regiony strukturálně postižené, hospodářsky slabé či výrazně periferní.
Obr. 1: Znevýhodněná území Jihomoravského kraje Pramen: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=226437&TypeID=2
2
1. VAZBY KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ 1.1 VAZBY KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ NA IPRZÚ Rozvoj dílčích území ČR, a tedy i znevýhodněných území JMK, je koordinován prostřednictvím strategických dokumentů národní úrovně. Z nich pak vycházejí dokumenty tvořené na nižších prostorových úrovních. Pro zhodnocení směrů rozvoje ve znevýhodněných územích JMK je tedy nutné vzít v úvahu dokumenty centrální, krajské i mikroregionální (svazků obcí a MAS). Národní úroveň Na národní úrovni je klíčovým dokumentem vymezujícím směry finanční podpory z EU pro období 2014–2020 Dohoda o partnerství. Principy regionální politiky a vymezení územní dimenze přebírá ze Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020. Jednou z prioritních oblastí je územní soudržnost, zaměřená na snížení disparit v území. Mezi hlavní témata této priority patří infrastruktura veřejných služeb, podpora integrace sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených skupin obyvatelstva, částečně pak kultura, cestovní ruch a bydlení a v periferních územích také podpora lokální ekonomiky. Prioritní oblast environmentální udržitelnost představuje v širších souvislostech témata, která mají přispět ke zlepšení životního prostředí a života obyvatel v něm. Soustřeďuje se především na odstraňování ekologických zátěží, omezování vlivu dopravy na krajinu, lepší hospodaření s přírodními zdroji a využívání moderních technologií ve vodním i odpadovém hospodářství. Řeší také bezpečnost, a to v rámci prevence a případné likvidace škod a rizik při živelních pohromách a antropogenních pohromách. Dohoda o partnerství také popisuje možnosti uplatnění integrovaných přístupů. Jejich základním principem bude věcná, územní a časová provázanost intervencí realizovaná na základě kvalitních strategií rozvoje území. Vzhledem k tomu, že znevýhodněná území JMK se řadí mezi venkovská a periferní území, budou pro ně relevantními nástroji pro uplatňování integrovaných přístupů zejména komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) a integrovaný plán rozvoje území. Dohoda také zdůrazňuje úlohu meziobecní a regionální spolupráce, zejména prostřednictvím svazků obcí a MAS (podporovaných v rámci CLLD). Tematické oblasti podporované z prostředků Evropské unie jsou specifikovány v jednotlivých operačních programech1. V jednotlivých operačních programech (resp. v Národním dokumentu k územní dimenzi2) by měla být specifikována jejich územní dimenze, aktuální verze operačních programů ji však často v potřebné míře ještě neobsahují. Podpora znevýhodněných území JMK může být realizována především prostřednictvím intervencí určených pro MAS. V Integrovaném regionálním operačním programu bude podpora periferních, resp. stabilizovaných území České republiky (realizovaná bude v rámci CLLD) tvořit zhruba čtvrtinu alokace integrovaných nástrojů (ta by měla tvořit cca čtvrtinu celkové alokace IROP). Územní zaměření podpory ve specifických cílech se vždy týká celého území
1
Analyzovány byly verze operačních programů aktuální v době zpracování analytické části IPRZÚ, tedy v dubnu 2014. 2 V době zpracování analytické části IPRZÚ tento dokument ještě nebyl vytvořen.
3
ČR kromě Prahy, výjimkou je investiční priorita 9d prioritní osy 4 „Provádění investic v rámci komunitně vedených strategií místního rozvoje“ určená pro MAS. Hlavními tématy této investiční priority jsou doprava, sociální služby, sociální podnikání, zdravotnictví, vzdělávání a kulturní a přírodní dědictví. Intervence v OP Doprava jsou zaměřeny na dopravní infrastrukturu i obslužnost. Obecně jsou specifické cíle směrovány na celé území ČR, u některých cílů mimo území Prahy. Zásadním podkladem pro rozvržení investic na období 2014–2020 je „Dopravní sektorová strategie, 2. fáze“, která obsahuje soubor konkrétních projektů. Pro znevýhodněná území vymezuje sektorová strategie v oblasti železniční dopravy rekonstrukci železničního uzlu Břeclav a trať Brno – Břeclav (formou námětu); u silniční dopravy obchvat Znojma (z národních prostředků) a přeložku I/50 v Bučovicích (v případě přidělení dalších národních prostředků), bez finanční alokace jsou R52 Pohořelice – státní hranice a R55 Olomouc – Břeclav. Ze seznamu tzv. velkých silničních a železničních projektů v OP Doprava není žádný situován ve znevýhodněných územích JMK. OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je zaměřen především na rozvojové oblasti, jeho vazby na stabilizovaná a periferní území a hospodářsky problémové regiony jsou poněkud slabší. Prioritní osa 1 „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“ se týká rozvojových území, prioritní osa 3 „Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin“ nemá územní rozlišení. Pro znevýhodněná území JMK je určena prioritní osa 2 „Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků“ – podpora malého a středního podnikání a začínajících podnikatelů je totiž cílena především do hospodářsky problémových regionů, stabilizovaných a periferních území, strukturálně postižených a dalších zaostávajících regionů. Nepředpokládá se přímé využití nástroje CLLD. OP Výzkum, vývoj a vzdělávání je zaměřen především na rozvojová území. Periferních území a státem podporovaných regionů (i když rozvojových území také) se týkají investiční priorita 1 prioritní osy 3 „Boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí“ a investiční priorita 2 prioritní osy 3 „Omezování a prevence předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitním programům předškolního rozvoje, k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání a rovněž možnostem formálního a neformálního vzdělávání, které umožňuje zpětné začlenění do procesu vzdělávání a odborné přípravy“. V tomto OP není přímo využit nástroj CLLD. V OP Zaměstnanost jsou prostřednictvím integrovaných strategií MAS částečně realizovány investiční priorita 1 prioritní osy 1 „Přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také prostřednictvím místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a podpory mobility pracovníků“ a investiční priorita 1 prioritní osy 2 „Aktivní začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných příležitostí a aktivní účast a zlepšení zaměstnatelnosti“. Zcela pro MAS je určena investiční priorita 3 prioritní osy 2 „Komunitně vedené strategie místního rozvoje“. Obcím ve státem podporovaných hospodářsky problémových regionech a krajům s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti (tedy i Jihomoravskému kraji) by měla být věnována zvýšená pozornost v investiční prioritě 1.1 „Přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také prostřednictvím místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a podpory mobility pracovníků“. Ostatní intervence jsou realizovány na celém území ČR. 4
V OP Životní prostředí dosud využití integrovaných nástrojů a územní dimenze nebylo specifikováno. Územní zacílení intervencí se týká nejčastěji celého území ČR, v některých případech je zúženo na území potýkající se s určitým druhem environmentálních problémů. Program rozvoje venkova svá opatření územně nespecifikuje, jsou určena pro celé území ČR nebo pro území ČR mimo Prahu. Jediným omezujícím kritériem pro některá opatření jsou minimální výměry pozemků apod. OP Rybářství s územní dimenzí nepracuje, řešena bude specifickými výzvami pro strukturálně postižené nebo periferní oblasti. Krajská úroveň Klíčovými aktuálními dokumenty regionální politiky na krajské úrovni jsou Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 (SRJMK) a Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014–20173 (PRJMK). Dokumenty obsahují následující priority, z nichž některé se blíže promítají do území: Strategie rozvoje JMK: Priorita 1: Konkurenceschopná regionální ekonomika v evropském/globálním měřítku Priorita 2: Kvalitní a odpovídající nabídka veřejných služeb Priorita 3: Rozvoj páteřní infrastruktury a dopravního napojení kraje Priorita 4: Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje Program rozvoje JMK: Priorita 1: Rozvoj znalostní ekonomiky a podpora pólů růstu. Priorita 2: Snižování regionálních disparit Priorita 3: Atraktivní region pro obyvatele, návštěvníky i investory Priorita 4: Rozvoj dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje Konkrétní vazby jejich opatření (u SRJMK) či aktivit (u PRJMK) na znevýhodněná území JMK jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. X: Vazby strategických dokumentů JMK na znevýhodněná území JMK Strategie rozvoje JMK Program rozvoje JMK ORP Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 4.a.3, 2.a.2, 4.a.7, 3.e.6 2.a.11, 4.b.2, 3.1, 3.4, 2.2 (důraz), Břeclav 1.d.1 2.c.7, 4.d.2 (důraz) 3.5, 3.6 3.f.9 2.c.8, (důraz), (důraz) 4.e.3 2.e.1–4
(především)
Bučovice
3
2.2 (důraz)
3.6
4.1, 4.2, 4.3, 4.4
Použita byla pracovní verze Programu aktuální v dubnu 2014.
5
ORP
Hodonín
Ivančice Kyjov
Mikulov
Mor. Krumlov Veselí n. M.
Znojmo
Strategie rozvoje JMK Program rozvoje JMK Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 2.a.2, 4.a.3, 3.e.6 2.a.11, 4.d.2 3.1, 3.4, 4.1, 4.2, 2.2 (důraz), 1.d.1 2.c.7, (důraz) , (důraz) 3.6 4.3 3.f.9 4.e.3 2.c.8, (důraz) (především) 2.e.1–4 2.2 3.5, 3.6 4.3, 4.4 (důraz)
2.2 (důraz)
2.2 (důraz)
3.1, 3.4, 3.6
3.1, 3.6
4.1, 4.2, 4.3
(důraz)
3.1, 3.6
2.2
3.1, 3.4, 3.6
4.1, 4.2, 4.3, 4.4
(důraz)
2.2 (důraz)
3.1, 3.4, 3.5, 3.6
2.a.2, 2.c.8, 2.e.1–4
4.1, 4.2,
4.1, 4.2, 4.3,
2.2
4.a.3
4.1, 4.2, 4.3
2.a.2, 2.c.8, 2.e.1–4
1.d.1
2.a.2, 2.a.11, 2.c.7, 2.c.8, 2.e.1–4
3.e.6 (důraz),
3.f.9 (důraz)
3.e.6 (důraz),
3.f.9 (důraz)
3.e.6 (důraz),
3.f.9 (důraz)
4.a.1, 4.a.3, 4.b.2, 4.d.2 (důraz)
4.a.3, 4.d.2 (důraz)
4.b.1, 4.b.2, 4.d.2 (důraz) , 4.e.3 (především)
Pramen: vlastní zpracování. Vysvětlivky: SRJMK: opatření 2.2 – Zkvalitnění a rozšíření nabídky celoživotního vzdělání a kulturního vyžití, 3.1 – Výstavba a modernizace páteřní silniční sítě a sítě páteřních cyklostezek; 3.4 – Zajištění udržitelného zásobování vodou; 3.5 – Rozšíření a zkvalitnění systému protipovodňové ochrany; 3.6 – Zajištění udržitelného zásobování a využívání energií; 4.1 – Zachování dostupnosti veřejných služeb; 4.2 – Posílení kvality a kompetence místní samosprávy a místních iniciativ; 4.3 – Rozvoj podnikatelských aktivit; 4.4 – Modernizace infrastruktury; 4.5 – Zemědělství a péče o krajinu PRJMK: aktivita 1.d.1 – Rozvoj infrastruktury pro podporu vzniku a rozvoje inovačních firem (inkubátory, VTP); 2.a.2 – Zahájení a rozvoj přeshraniční spolupráce při řízení a marketingu destinací na lokální a oblastní úrovni, využití a rozvoj společných témat (sdílené historické dědictví ); 2.a.11 – Rozvoj vodní turistiky; 2.c.7 – Rozvoj infrastruktury pro podnikání v regionech – klastry, inkubátory, VTP. atd. ; 2.c.8 – Podpora přeshraniční spolupráce v rozvoji podnikání (např. přeshraniční odvětvově specifické klastry); 2.e.1 – Rozvoj společných aktivit samospráv v příhraniční oblasti; 2.e.2 – Analýza potenciálů pro společný rozvoj v dané lokalitě; 2.e.3 – Sdílení a koordinace rozvojových plánů a projektů, strategií a rozvojových koncepcí (vč. např. spolupráce při zpracování územních plánů sousedících obcí); 2.e.4 – Spolupráce při zajišťování občanské vybavenosti a veřejných služeb; 3.e.6 – Přeshraniční spolupráce integrovaných záchranných systémů; 3.f.9 – Spolupráce s okolními regiony; 4.a.1 – Podpora přípravy dostavby dálničního spojení s Vídní; 4.a.3 – Podpora přípravy ostatních dálničních komunikací sítě TEN-T; 4.a.7 – Dojednání shody o lokalizaci neregionálního veřejného logistického centra v kraji; 4.b.2 – Podpora přípravy a zahájení realizace obchvatů silnic I. třídy; 4.b.1 – Podpora přípravy a zahájení realizace komunikací vyššího významu zajišťujících spojení se sousedními kraji a vnitrokrajská spojení; 4.d.2 – Propojení IDS JMK se systémy v sousedních regionech a státech; 4.e.3 – Podpora zlepšení průchodnosti měst pro cyklodopravu a rozvoje služeb pro podporu vyššího využívání cyklodopravy pro pohyb v centrech měst (např. půjčovny kol)
Ve Strategii rozvoje JMK je územní dimenze, resp. podpora znevýhodněných regionů, uplatňována především (v souladu s jejím názvem) u priority 4. Všechna opatření této priority 6
jsou směrována do znevýhodněných regionů kraje, u většiny z nich je navíc popsán i typ regionu, který by měl být podporován přednostně (např. oblasti ležící dále od rozvojových center a os, oblasti s vysokou kvalitou zemědělské půdy apod.). Při vymezování disparit v rámci Programu rozvoje JMK byla územně rozřazena také opatření priority 4 Strategie. Podpora z opatření této priority se nejvíce soustřeďuje do ORP Bučovice a Veselí nad Moravou, do nichž se promítají všechna čtyři opatření. Dále se znevýhodněných území týká priorita 2. Je sice určena pro celé území kraje, nicméně s důrazem právě na znevýhodněná území. Z témat priority 3 se znevýhodněných území týkají silnice, cyklostezky, vodovody, energie a protipovodňová ochrana. Priorita 1 se týká celého území JMK. Program rozvoje kraje jde více do detailu, vymezuje konkrétní aktivity. Řada aktivit je určena pro celé území kraje, nebo vzhledem k jejich charakteru nelze jejich územní dopad stanovit. Některé z aktivit jsou zcela zaměřeny na znevýhodněná území (zejména v prioritě 2); jiné jsou sice určeny pro celé území kraje, ale s důrazem na některé typy regionů (znevýhodněné, příhraniční apod.). Celkově nejvíce se územně zaměřená podpora PRJMK soustřeďuje do ORP Břeclav, Znojmo a Hodonín. Ty jednak patří mezi znevýhodněná území, jednak jsou tři příslušná města podporována i jako regionální centra. Pro Bučovicko a Ivančicko nejsou v PRJMK vymezeny žádné specifické aktivity. Lokální úroveň Pro efektivní rozvoj území je důležitá aktivita lokálních iniciativ, zejména dobrovolných svazků obcí (DSO) a místních akčních skupin (MAS), ale i řady dalších aktérů – např. velkých měst, významných zaměstnavatelů, neziskových organizací, škol a podobně. Na území jednotlivých znevýhodněných ORP působí řada svazků obcí a místních akčních skupin (viz tabulka), některé obce mohou být členy i více svazků obcí. Tab. X: Rozložení svazků obcí a místních akčních skupin ve znevýhodněných ORP ORP Břeclav Bučovice
DSO (DSO zasahující jen okrajově)
Mikulov
Lednicko-valtický areál, Podluží, VITIS Ždánický les a Politaví, Mezihoří, Větrník Hodonínsko, Mutěnka, VITIS, Obce pro Baťův kanál, Hovoransko, Nový dvůr Ivančicko Hovoransko, Ždánický les a Politaví, Ždánicko, Severovýchod, Babí lom, Mutěnka, Nový dvůr, Moštěnka, Podchřibí, Bzenecko Mikulovsko, Cykl. stezka Brno-Vídeň
Moravský Krumlov
Moravskokrumlovsko, Miroslavsko, Moravia
Hodonín Ivančice Kyjov
Veselí n. M.
Znojmo
Strážnicko, Horňácko, Obce pro Baťův kanál, Ostrožsko-Veselsko Vranovsko, Svazek obcí při formanské cestě, Jevišovicko, Sever Znojemska, Moravia, Svazek obcí NP Podyjí, Znojemsko, Hatě, Dyje, Niva, Hrušovansko, Cykl. stezka BrnoVídeň
MAS Vinařská, Dolní Morava Za humnama, Společná cesta Dolní Morava, Strážnicko Brána Brněnska Kyjovské Slovácko v pohybu Mikulovsko Živé pomezí KrumlovskoJevišovicko, Znojemské vinařství Strážnicko, Horňácko a Ostrožsko Živé pomezí KrumlovskoJevišovicko, Znojemské vinařství, Jemnicko
Pramen: vlastní zpracování.
7
Žádoucí směry rozvoje území ORP bývají dobře charakterizovány ve strategických dokumentech DSO či MAS, případně v obecních dokumentech. Proto byly analyzovány návrhové části všech dostupných strategických dokumentů svazků obcí a místních akčních skupin, a také existující dokumenty obcí. Řada svazků obcí a některé MAS však strategický dokument zpracován nemají. V dalším textu tedy budou brány v úvahu pouze ty svazky obcí a MAS, které strategickým dokumentem disponují. Strategické dokumenty DSO i MAS jsou různého stáří – některé dokumenty svazků jsou relativně nové, jiné vznikly i třeba před 10 lety. Dokumenty MAS byly zpracovávány na období let 2007–2013, pro období 2014–2020 v době zpracování analytické části IPRZÚ (jaro 2014) teprve vznikají. I když řada dokumentů DSO nebo MAS již není příliš aktuálních, lze přesto hlavní témata v nich vytyčená rámcově považovat za vhodné směry dalšího rozvoje území. Do následující tabulky byla zařazena pouze témata, která byla vyhodnocena jako významná, tj. jsou zmíněna ve většině strategických dokumentů lokální úrovně. Kompletní přehled rozvojových témat v jednotlivých ORP je uveden v příloze 1.
Kyjov
Mikulov
Moravský Krumlov
Veselí nad Moravou
xx x xx x x
xx
xx x x
x x x x x
xx x
xx x x xx xx
xx
xx xx x
x x x xx x
x
xx x x x x
x x x x
x xx
x x xx xx xx
x xx xx xx
xx
Znojmo
Ivančice
Cestovní ruch Dopravní infrastruktura Krajina, životní prostředí Občanská vybavenost Podnikání, zaměstnanost a Řízení rozvoje b Služby v obcích c Spolupráce Technická infrastruktura Vzhled obcí Život v obcích
Hodonín
Téma
Bučovice
ORP
Břeclav
Tab. X: Hlavní směry rozvoje území vytyčené ve strategických dokumentech svazků obcí, místních akčních skupin a obcí
x x x xx
x xx
x x x
Pozn.: Počet křížků značí významnost daného tématu (podle četnosti výskytu ve strategických dokumentech) – xx = velmi významné, x = významné. a Téma Podnikání, zaměstnanost zahrnuje i specifickou oblast podnikání – zemědělství, případně vinařství. b Řízení rozvoje zahrnuje strategické a územní plánování. c Služby v obcích zahrnují služby veřejné i komerční. Pramen: vlastní zpracování.
Šíře témat řešených ve strategických dokumentech je velice různá, proto i spektrum témat, která byla za jednotlivá ORP vyhodnocena jako významná, se mezi ORP liší (od 4 do 11 témat). Z analýzy strategických dokumentů lokální úrovně vyplývá, že nejvýznamnějšími tématy ve znevýhodněných ORP jsou podnikání (včetně zaměstnanosti) a cestovní ruch. Tato dvě 8
témata se vyskytovala celkově nejvíce, a také byla velmi často vyhodnocena jako velmi významná (u většiny ORP). Z témat vyhodnocených jako významná se nejčastěji objevovala dopravní infrastruktura, občanská vybavenost, krajina a životní prostředí, služby v obcích. Doprava a krajina a životní prostředí jsou důležitými tématy zejména pro ORP na jihovýchodě kraje (doprava i pro jihozápad), pro ORP na jihozápadě kraje jsou dále významné také občanská vybavenost a technická infrastruktura. Další témata byla zaznamenána pouze u několika málo ORP.
1.2 SROVNÁVACÍ ANALÝZA ZÁVĚRŮ KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ Jak vyplývá z předchozí kapitoly, strategické dokumenty všech prostorových úrovní (národní, krajské i lokální) se v IPRZÚ, resp. v rozvoji znevýhodněných území JMK, odrážejí různým způsobem. Jednotlivá témata se tedy ve znevýhodněných ORP projevují s odlišným důrazem – některá jsou zmíněna pouze v dokumentech určité úrovně, jiná se prolínají více nebo všemi úrovněmi. Srovnání tematického zaměření strategických dokumentů bylo provedeno na základě zjištění v předchozí kapitole. K jednotlivým obvodům ORP byla přiřazena témata, která jsou řešena v dokumentech některé ze tří sledovaných prostorových úrovní. Na národní úrovni to byla témata z operačních programů, na úrovni krajské pak témata definovaná specificky pro znevýhodněná území. Z lokální úrovně byla brána v úvahu pouze témata vyhodnocená jako významná.
Mikulov
Moravský Krumlov
N-L
N-K-L
N-L
N-L
N-K-L
N-L
N-K-L N-K N-K-L N-K-L N N-L K-L K-L K N-K-L N-K-L N-K-L N-K N-K N-K N-K N-K-L N-K-L
Znojmo
Kyjov
N-K-L
Veselí nad Moravou
Ivančice
Cestovní ruch Dopravní infrastruktura Krajina, životní prostředí Občanská vybavenost Podnikání, zaměstnanost a Řízení rozvoje b Služby v obcích c Spolupráce Technická infrastruktura Vzhled obcí Život v obcích
Hodonín
Téma
Bučovice
ORP
Břeclav
Tab. X: Srovnání tematického zaměření strategických dokumentů různých úrovní
N-K-L N-K-L
N-K-L N-K-L N-K-L N-K N-K-L N-K-L N-K-L N N-L N-L N-L N-K K-L K-L K-L K-L K K-L N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L N-K-L N-K N-K N-K N-K-L N-K N-K N-K-L N-K N-K-L N-K N-K-L N-K
N-K L N-K-L L N-K-L N-K N-K N-K N-K-L N-K N-K-L N-K N-K-L N-K-L N-K N-K-L N-K N-K N-K-L N-K-L N-K N-K-L N-K N-K-L N-K K-L K K-L K K K-L K K-L K Pozn.: N – národní úroveň (operační programy), K – krajská úroveň (SRJMK a PRJMK), L – lokální úroveň (strategické dokumenty DSO, MAS, obcí). a Téma Podnikání, zaměstnanost zahrnuje i specifickou oblast podnikání – zemědělství, případně vinařství. b Řízení rozvoje zahrnuje strategické a územní plánování. c Služby v obcích zahrnují služby veřejné i komerční. Pramen: vlastní zpracování.
9
Z uvedených témat je ve znevýhodněných ORP celkově nejvíce podporován rozvoj podnikání (včetně zemědělství a vinařství) a podpora zaměstnanosti, velký důraz je kladen i na dopravní infrastrukturu. Dalšími významnými tématy jsou také technická infrastruktura, cestovní ruch a služby (zejména veřejné). Relativně málo podporovanou oblastí je vzhled obcí; na národní úrovni je v rámci tohoto tématu podporována pouze obnova kulturních a historických památek. Život v obcích a občanská vybavenost nejsou z národní úrovně – tj. z operačních programů – podporovány vůbec. Podobně i aktivní život obyvatel v obcích (pořádání různých akcí apod.) je podporován na krajské úrovni, ale v lokálních dokumentech se vyskytuje jako významné téma poměrně málo. Pro lokální úroveň v rámci znevýhodněných ORP jsou nejdůležitějšími tématy podnikání a zaměstnanost a cestovní ruch (jsou významné pro všechna znevýhodněná ORP). Dále jsou relativně často uváděny také dopravní infrastruktura a občanská vybavenost (vždy u 7 ORP). Naproti tomu řízení rozvoje je sice tématem podporovaným na národní i krajské úrovni, ale pro znevýhodněná území kraje je celkově relativně málo důležité (jako významné se vyskytuje v lokálních dokumentech jediného ORP). Na Mikulovsku mají dvě třetiny identifikovaných významných rozvojových témat (v absolutním vyjádření 7) vazbu na dokumenty všech tří úrovni. Jejich realizace je tedy velmi pravděpodobná. Podobně příznivá situace je na Hodonínsku a Ivančicku, kde se tento kompletní průnik objevuje u více než poloviny témat (6). Nejméně příznivá situace panuje na Bučovicku, kde mají tři témata vazbu pouze na jednu z úrovní.
10
2. ANALÝZA ZNEVÝHODNĚNÝCH ÚZEMÍ Pro každý z devíti správních obvodů ORP (SO ORP), které byly definovány jako znevýhodněné, byla zpracována analýza aktuální situace a rozvojových možností a potřeb. V rámci této analýzy byla u každého ORP charakterizována socioekonomická situace a vytvořena SWOT analýza. Dále byly specifikovány skutečnosti, které mohou ovlivnit – podpořit či utlumit – rozvoj daného území. Tzn. byly vymezeny faktory rozvoje území a jeho hlavní problémy a potřeby. Pro přesnější územní zacílení návrhové části bylo dále provedeno vnitřní členění jednotlivých ORP podle tří hledisek: urbánní a venkovská území, vymezení funkčních regionů (na základě dojížďky), sociálně prostorová diferenciace území (kategorizace obcí na rozvojové, stabilizované a znevýhodněné). Metodika vymezení těchto území a kartografické znázornění výsledků je k dispozici v přílohách 2 a 3. Analýza jednotlivých ORP se tedy vždy skládá z těchto kapitol: Charakteristika území Vnitřní členění ORP Faktory rozvoje Problémová analýza SWOT analýza Analýza potřeb Zdroji informací pro kapitoly byly především územně analytické podklady ORP, statistická data z veřejných zdrojů, strategické dokumenty týkající se předmětných území a odborné studie Jihomoravského kraje – zejména Vyhodnocení komplexního dotazníkového šetření v obcích Jihomoravského kraje k 31. 12. 2012 a Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012.
11
D) IVANČICE D.2.1 Charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Ivančice tvoří celkem 17 obcí s celkovým počtem 24 042 obyvatel (k 31. 12. 2012). Statut města mají tři obce: Ivančice, Oslavany a Dolní Kounice. Pouze jediná obec má do 199 obyvatel, sedm obcí má populaci v intervalu od 200 do 499, šest obcí v rozmezí 500 a 999 obyvatel. Zbývající tři obce se statutem města mají více než 2 000 obyvatel. Více než dvě třetiny obyvatelstva Ivančicka tak žijí ve městech, správní obvod tvoří populačně velké obce, zhruba 90 % populace regionu žije v obcích nad 500 obyvatel. Hustota zalidnění je nad průměrem České republiky. Počet obyvatel od roku 2001 zpravidla mírně narůstal, s výjimkou několika roků, kdy došlo k poklesu. Pro vývoj počtu obyvatel obcí má dlouhodobě rozhodující význam migrace, která vykazuje mnohem větší variabilitu než přirozená měna (počet narozených a zemřelých). Migrují především mladé rodiny, vzdělanější osoby a mladé ženy do měst. Celkově ORP Ivančice ztratilo 4 % obyvatelstva, přičemž ztrátou bylo více zasaženo zázemí ORP než samotné jádro – Ivančice. Záporné saldo migrace významně zhoršuje věkovou i vzdělanostní strukturu obyvatel obcí. Nová bytová výstavba je v ORP relativně nízká, což je dáno kombinace nevýhodné polohy a poměrně malé velikosti obcí ORP. V období 2005–2011 se postavilo v průměru 2,6 bytu na 1 000 obyvatel ročně. I přes poměrně dobrou dojezdovou vzdálenost do Brna není zájem o výstavbu příliš silný a region ve změně počtu obydlených domů zaostává o 2,4 procentních bodů za průměrem Jihomoravského kraje. V některých obcích není dostatek vymezených a zasíťovaných ploch pro výstavbu domů nebo firem v majetku obce. Úroveň občanské vybavenosti odpovídá velikosti obcí Ivančicka. Šest obcí nemá mateřskou školu, základní školu má devět obcí, avšak pouze čtyři obce mají 1.–9. ročník. Mateřské školy mají zcela využitou kapacitu, kapacity základních škol naopak plně využité nejsou. Za středním vzděláváním dojíždějí obyvatelé do Ivančic, popřípadě do dalších větších měst Jihomoravského kraje (především do Brna). V Ivančicích se nachází nemocnice s porodnicí s nadregionálním významem. Kromě toho je v Dolních Kounicích a Oslavanech několik ordinací praktických lékařů, stomatologů a gynekologů. V Ivančicích se nachází pečovatelská služba, denní stacionář a Středisko volného času pro děti a mládež. V Oslavanech existuje záměr na výstavbu domu s pečovatelskou službou. Dlouhotrvajícími tématy v oblasti sociálních služeb jsou podpora setkávání seniorů, kapacita pečovatelské služby v Ivančicích, vznik bydlení pro sociálně slabé, výstavba domů s pečovatelskou službou. Nezaměstnanost je v ORP ve srovnání s krajskou hodnotou průměrná, v březnu 2014 dosáhl podíl nezaměstnaných 8,9 %. V jednotlivých obcích se nezaměstnanost pohybuje okolo průměru ORP, výjimkami jsou Čučice (5,4 %) a Biskoupky (16,5 %). Nízká je míra ekonomické aktivity. Co se týče zaměstnanosti, lidé nacházejí uplatnění zejména ve službách, obchodě, stavební výrobě, dřevovýrobě a průmyslové výrobě. Lidé vyjíždějí do zaměstnání zejména do Brna, Ivančic a Oslavan. Dopravní poloha ORP v zázemí města Brna a nepříliš silná pozice Ivančic jakožto centra zaměstnanosti a služeb se projevuje také na dostupnosti veřejnou dopravou. Ve většině obcí je zaznamenána lepší dostupnost Brna než Ivančic. Silniční síť je ve špatném stavu a celkově nedostatečná (nedostatečná šíře, stavební uspořádání bez krajnic a vedení silnic středem jednotlivých obcí bez existence obchvatů). V regionu se nenacházejí významné silniční dopravní tahy. Nejvíce zatížená je silnice II/394 na průtahu Ivančicemi, z extravilánových úseků je nejzatíženější trasa mezi Ivančicemi a Neslovicemi a její pokračování severním 12
směrem do Tetčic. Vzhledem k nepříliš vysoké hustotě železničních tratí jsou železnicí přímo obslouženy pouze tři obce. Z hlediska technické infrastruktury je nejpříznivější situace u vodovodů. Situace v sektoru zásobování obyvatelstva pitnou vodou je na Ivančicku velmi dobrá, neboť všechny obce až na Biskoupky jsou veřejným vodovodem vybaveny. Pouze v 9 obcích je však vybudována kanalizace. Tyto místní kanalizace však bývají často ve velmi špatném technickém stavu. Plynofikace je ve všech obcích kromě dvou. Signál mobilních operátorů dosahuje horší kvality pouze v údolích řek Jihlavy a Oslavy. Na území ORP Ivančice a v blízkém okolí je evidováno několik ložisek nerostných surovin. Jedná se o štěrkopísky, stavební kámen (granodiorit a diorit) a bentonit. Tři z těchto ložisek jsou plošně významnější (Bratčice, Ivančice-Němčice a Neslovice) a mají pro ochranu budoucí těžby vymezeno chráněné ložiskové území. Evidován je jeden dobývací prostor těžený (Medlov), který sem zasahuje z území vedlejšího ORP Židlochovice zahrnuje většinu ložiska Bratčice. Velká část území ORP patří do obecně chráněných území nebo do přírodních parků – jedná se o přírodní parky Oslava, Střední Pojihlaví, Bobrava a Niva Jihlavy. Maloplošná zvláště chráněná území se nachází převážně v krajinářsky cenném údolí tří řek (1 národní přírodní rezervace, 6 přírodních památek, 4 přírodní rezervace). Nechybí ani evropsky významné lokality Natura 2000, které se v 21 segmentech vyskytují v 8 oblastech. Nejrozsáhlejší z nich jsou Údolí Oslavy a Chvojnice a Krumlovský les. Turistické atraktivity jsou vázány především na fenomén hlubokých říčních údolí, která vytvářejí výrazné krajinné kontrasty. Za turistické „magnety“ lze považovat fragmenty hadcových stepí a Krumlovsko-rokytenské slepence, dále se v obcích SO ORP nachází celkem 114 objektů, které byly zařazeny mezi nemovité kulturní památky. Největší množství jich lze nalézt v katastrech obcí Ivančice a Dolní Kounice, kde se nacházejí rovněž dva zámky. Na Ivančicku se nachází v hromadných ubytovacích zařízeních 526 lůžek, z toho cca polovina nižší kvality. Na území ORP Ivančice působí Mikroregion Ivančicko, část obcí je zapojena v místní akční skupině Brána Brněnska. Dílčí SWOT analýzy
Ekonomická oblast
Silné stránky Příhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Vinařská tradice ve východní části území řadí území k širšímu vinařskému regionu jižní Moravy Blízká vzdálenost od města Brna a dobrá dopravní dostupnost Příznivé půdní a klimatické podmínky pro zemědělskou výrobu
Slabé stránky
Vysoká míra nezaměstnanosti Nízká míra podnikatelské aktivity Nedostatek pracovních příležitostí Nerovnoměrné rozmístění turistických atraktivit Kvalitativně nedostatečná nabídka turistických služeb v oblasti ubytování, cykloturistiky a návazných podnikatelských aktivit
Příležitosti
Hrozby
Zlepšení dopravní obslužnosti usnadňující dojížďku do zaměstnání Zkvalitnění dopravní dostupnosti – rekonstrukce a modernizace dopravní sítě Plánované rozvojové plochy pro
Konkurence jiných turistických oblastí jižní Moravy či Vysočiny Konkurence města Brna Zvýšení marginalizace regionu
13
podnikání Možnost čerpání dotací ze strukturálních fondů na rozvojové aktivity Vymezení ploch pro výstavbu nových bytů v ÚPD obcí Větší propagace kulturních a volnočasových atraktivit Rozvoj ekologického zemědělství
Silné stránky
Environmentální oblast
Sociální oblast
Dobré pokrytí mateřskými školami Kvalitní zdravotnická péče (Nemocnice Ivančice; její spádová oblast přesahuje hranice správního obvodu)
Slabé stránky Nedostatek ploch pro výstavbu domů nebo firem v majetku obce Nízká intenzita bytové výstavby vedoucí ke zpomalení rozvoje regionu a ztráty šance přilákat mladé rodiny Chybějící bydlení pro sociálně slabé Nedostatečná nabídka služeb pro seniory, kapacita lůžkových zařízení nestačí poptávce; terénní služby pro seniory nepokrývají celý region Chybějící nabídka volnočasových aktivit a další služby pro děti a mládež
Příležitosti
Hrozby
Identifikace nových potřeb pro zařízení sociální péče
Nedostatek financí obcí pro pokrytí poptávky po sociálních službách
Silné stránky
Slabé stránky
Velká plocha chráněných území Skoro všechny obce vybaveny vodovodem, většina také plynovodem
Zanedbaná silniční síť s nevhodnými šířkovými parametry Velmi špatný stav čí dokonce neexistence kanalizační sítě ve většině obcí Půdy ohrožené větrnou a vodní erozí kvůli intenzivnímu zemědělství a nízkému podílu trvalých travních porostů
Příležitosti
Hrozby
Zavádění alternativních zdrojů energie, zejména zpracování biomasy Dokončení napojení okolních obcí na ČOV Ivančice a Dolní Kounice a výstavba kanalizace a ČOV v menších obcích Možnost využívání dotačních titulů evropských fondů zaměřených na rozvoj venkova Využití územního plánování a KPÚ k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.
Zanedbávání údržby silniční sítě a železničních tratí Oddalování výstavby či rekonstrukce inženýrských sítí Vysoká míra poddolovaných území a výskyt sesuvných území mohou omezovat rozvoj obcí
14
D.2.2 Vnitřní členění ORP Území ORP Ivančice je svým charakterem převážně zemědělské, se silnou vazbou na město Brno, které zajišťuje pracovní místa a většinu vyšších služeb. Sociálně prostorová diferenciace území ORP ukázala poměrně velkou homogenitu území ORP. Pouze pět obcí spadá do kategorie „rozvojové“ a jedna obec do kategorie „znevýhodněné“ (obec Biskoupky u hranic s Krajem Vysočina; tato obec má nejnižší podnikatelskou aktivitu a nejvyšší podíl nezaměstnaných ze všech obcí ORP). Mezi rozvojové byly zařazeny obce Ketkovice, Moravské Bránice, Trboušany, Pravlov, Němčičky a Kupařovice (poslední čtyři jsou nejblíže k Brnu). Důvodem zařazení většiny území do stabilizovaných území je zejména slabá podnikatelská aktivita (nejnižší ze všech hodnocených území), která limituje tvorbu pracovních příležitostí, a tím pádem kupní sílu obyvatel atd. Nedostatek pracovních příležitostí a také nedostatek některých služeb je také důvodem nižší atraktivity území pro bydlení. Celé území ORP, kromě tří obcí, je svým charakterem venkovské. Do urbánních oblastí spadají pouze Ivančice, Dolní Kounice a Oslavany. Území ORP je z hlediska spádovosti kompaktní – všechny obce ORP spádují do Brna. Šest obcí je dle ZÚR zařazeno do brněnské aglomerace. Jedná se o obce Hlína, Mělčany, Moravské Bránice, Němčičky, Neslovice a Pravlov. Ivančicko není v koncepčních dokumentech obvykle zařazováno mezi znevýhodněná území. V rámci hodnocení regionální konkurenceschopnosti (provedeného ve Strategii regionálního rozvoje ČR) bylo celé ORP zařazeno mezi mikroregiony, které nevykazují specifickou kombinaci hodnot pilířů, avizující nutnost přijetí zvláštních rozvojových opatření. V Politice územního rozvoje není území SO ORP Ivančice zmíněno. Program rozvoje JMK řadí obce SO ORP převážně mezi stabilizovaná území, ale obce blíže ke Kraji Vysočina spadají do periferních území, jedna obec je zařazena do rozvojového území. V celku je však území SO ORP v Programu rozvoje JMK zařazeno mezi periferní území. D.2.3 Faktory rozvoje Region leží v zázemí města Brna, což lze považovat na jedné straně za výhodu, na straně druhé za nevýhodu. Blízkost Brna přináší výhody v nabídce pracovních míst a služeb v relativně dostupné lokalitě. Nevýhodou je konkurence města Brna a tudíž je ORP méně atraktivní pro obyvatele i podnikatele, v rámci území je horší dopravní dostupnost atd. Významnou příležitostí pro rozvoj ORP je rozvoj malého podnikání, ať už v zemědělství, řemeslech či cestovním ruchu. Podnětem pro rozvoj je však vymezení a zasíťování ploch pro výstavbu podniků. Atraktivita území je důležitou podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu – část území patří do chráněných území, nachází se zde řada kulturních památek. Potenciál území, kde je rozvinutá zemědělská výroba, lze využít i pro rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky. K rozvinutí podnikání je však také nutné zajistit kvalitní dopravní síť, případně dopravní obslužnost v rámci ORP, která je v současné době nevyhovující. Relativně kvalitní životní prostředí a blízkost Brna předurčuje území Ivančicka pro kvalitní bydlení. Problémem je však nedostatek vymezených ploch pro novou bytovou výstavbu, která je v současnosti slabá. Pro obyvatele v důchodovém věku je třeba zajistit odpovídající zdravotní a sociální služby. 15
Na území ORP Ivančice působí Mikroregion Ivančicko, jehož aktivita není velká. Část obcí je zapojena v místní akční skupině Brána Brněnska. Místní akční skupiny mají značné možnosti čerpat prostředky z evropských fondů. Tato MAS je složena z 8 mikroregionů a dalších 9 obcí. Velikost MAS však může být překážkou pro realizaci společných projektů, jelikož každá část MAS má jiné potřeby. D.2.4 Problémová analýza Území ORP Ivančice se potýká s řadou problémů, které vycházejí z jeho přírodních i socioekonomických podmínek a také z jeho polohy. Podle výsledků Komplexního dotazníkového šetření jsou hlavními bariérami rozvoje nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek pozemků pro výstavbu a nedostatečná kapacita a stav technické a dopravní infrastruktury. Analýzou situace však byly identifikovány i další významné problémy. Nedostatečná kapacita technických sítí Na Ivančicku jsou tři obce (Ivančice, Kupařovice a Nová Ves), které mají nevyhovující kapacitu vodovodní sítě. Další obce trápí u vodovodní sítě i její nevyhovující stav. Nízký počet obcí je napojen na kanalizace, z nichž většina není napojena na ČOV. V menších obcích není dosud dostupný vysokorychlostní internet. Nevyhovující dopravní spojení v rámci ORP Menší obce mají problém s dopravním spojením do Ivančic nebo do jiných obcí území. Naopak zajištění hromadné dopravy je velmi dobré do krajského města, což však nepomáhá rozvoji lokálního trhu práce, podnikání nebo rozvoji bydlení a služeb. Slabá občanská vybavenost Obce na Ivančicku mají slabší občanskou vybavenost, což ovšem souvisí s jejich malou populační velikostí. Málo jsou vybaveny zejména kadeřnictvími či kosmetikou, masážemi nebo zahradnictvím, opravny průmyslového zboží se v území nenachází vůbec. V celém území chybí banka a bankomaty, poštovní úřady jsou zastoupeny relativně málo. Nedostatečné zajištění zdravotní a sociální péče Na území ORP neexistuje žádné pobytové zařízení sociální péče. Naopak je zde největší podíl bytů s pečovatelskou službou z celého Jihomoravského kraje. Zdravotní péče je zajištěna nadprůměrně, avšak lékaři jsou koncentrování pouze do tří obcí – Dolních Kounic, Oslavan a Ivančic. Nezaměstnanost, málo volných pracovních míst Nezaměstnanost se týká celého ORP. Její příčinou je zejména velmi nízký počet volných pracovních míst, na území ORP se totiž nenachází žádné větší podniky. Lokální trh práce také ovlivňuje horší propojenost hromadnou dopravou, kdy je pro řadu obcí krajské město Brno lépe dopravně dostupné než Ivančice. Brno je tedy pro území velkým konkurentem, o čemž 16
svědčí i vysoký podíl vyjíždějících za prací právě do Brna. Větší investice do území těžko přijde, pokud není vybudována odpovídající technická a dopravní infrastruktura. Nedostatek pozemků pro výstavbu Nedostatek pozemků pro výstavbu, ať už bytů či objektů pro podnikání, se jako bariéra projevuje téměř v polovině obcí Ivančicka. V ORP se také vyskytuje velmi málo volných objektů pro podnikání. Na území ORP Ivančice je výrazný rozdíl mezi poptávkou po pozemcích pro bydlení a jejich nabídkou – zájemci o bydlení jsou v téměř všech obcích, avšak volné pozemky jsou evidovány pouze v jedné obci (Nová Ves). Bariéry rozvoje cestovního ruchu V obcích ORP se nachází velmi malý počet hromadných ubytovacích zařízení (pouze 8), z nichž je většina nižší kvality. V území je také relativně málo cyklotras a délka cyklostezek je menší než 10 km. D.2.5 SWOT analýza Silné stránky Velmi dobré podmínky pro zemědělskou produkci, vysoká kvalita zemědělské půdy Dobré předpoklady pro cestovní ruch Dobrá dopravní dostupnost krajského města Nadregionální význam zdravotní péče v Ivančicích Neexistence velkých zdrojů znečištění Vysoká míra plynofikace Vysoký podíl chráněných území Zdroj ložisek písků a štěrkopísků
Slabé stránky
Vysoká nezaměstnanost Velmi nízký počet volných pracovních míst Nedostatečná nabídka turistických služeb Slabá bytová výstavba Nedostatek vymezených pozemků pro bydlení a podnikání Absence pobytového zařízení soc. péče Slabší pokrytí některými typy občanské vybavenosti Nerovnoměrné rozložení zdravotní péče Slabá dopr. dostupnost místních částí Nevyhovující parametry dopravních tahů Část území je poddolované a ohrožené erozí Nedostatečná odkanalizace a napojenost obcí na ČOV
Příležitosti
Hrozby
Příprava pozemků pro bydlení a podnikání Rozvoj a propagace cestovního ruchu Zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury Zájem o bydlení Identifikace nových potřeb pro zařízení sociální péče Pokračující trend ekologizace zemědělství Využití evropských dotačních zdrojů Realizace KPÚ
Zvětšující se konkurence Brna i jiných okolních území a zvyšování marginalizace území Rostoucí tlak na sociální služby spojený se stárnutím obyvatel Oddalování výstavby či rekonstrukce inženýrských sítí Rozšiřování sesuvných území Nedostatek financí obcí
17
D.2.6 Analýza potřeb ORP Ivančice je podle výsledků Komplexního dotazníkového šetření stabilizovaným územím, kde celkově není ani pozitivní, ani negativní vývoj. Z výše uvedených analýz vyplývá potřeba rozvoje podnikání včetně cestovního ruchu, dobudování sociálních služeb a zlepšení dopravní obslužnosti v rámci území. Podpořit lze také vymezení pozemků pro bydlení. Na území ORP Ivančice je v období 2014–2020 nutné řešit především následující témata (s možnými zdroji financování z operačních programů): Téma
Zvýšit nabídku pracovních míst
Zvýšit kvalitu dopravní infrastruktury
Dobudovat technickou infrastrukturu v souvislosti s podporou podnikání
Zvýšit kvalitu a efektivitu zemědělského podnikání
Operační program OP Zaměstnanost PO 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly IP 1 PO 1: Přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také prostřednictvím místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a podpory mobility pracovníků SC: Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob IP 3 PO 1: Pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám SC: Zvýšit odbornou úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků a soulad kvalifikační úrovně pracovní síly s požadavky trhu práce OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost PO 2: Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků IP 1 PO 2: Podpora podnikání, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a podporou zakládání nových podniků, mimo jiné prostřednictvím podnikatelských inkubátorů SC 2.1: Zvýšit počet nových podnikatelských záměrů začínajících a rozvojových podniků IP 3 PO 2: Podpora budování a rozšiřování vyspělých kapacit pro rozvoj produktů a služeb SC 2.3: Zvýšit využitelnost infrastruktury pro podnikání OP Doprava PO 3: Silniční infrastruktura mimo síť TEN-T IP 1 PO 3: Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T, včetně multimodálních uzlů SC 3.1: Zlepšení dostupnosti regionů, zvýšení bezpečnosti a plynulosti a snížení dopadů dopravy na veřejné zdraví prostřednictvím výstavby, obnovy a zlepšení parametrů dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy mimo síť TEN-T OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost PO 3: Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin IP 1 PO 3: Podpora výroby a distribuce energie získané z obnovitelných zdrojů SC 3.1: Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě ČR IP 2 PO 3: Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v podnicích SC 3.2: Zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru a zvýšit využívání energetických služeb Program rozvoje venkova Opatření 4: Investice do hmotného majetku Podopatření 4.1 Podpora investic v zemědělských podnicích Podopatření 4.2 Podpora investic, které se týkají zpracování/uvádění na trh a/nebo vývoje zemědělských produktů Podopatření 4.3 Podpora investic do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením se zemědělství a lesnictví Opatření 6: Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti Podopatření 3.2 Podpora zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce
18
Téma
Zlepšit vzdělanost obyvatel pro lepší uplatnění na trhu práce
Zajistit dostatečné pokrytí území kvalitními zdravotními a sociálními službami, rozvinout nabídku sociálních služeb
Rozvinout potenciál cestovního ruchu
Zvýšit ekologickou stabilitu krajiny
Zlepšit dopravní obslužnost území
Operační program Podopatření 6.4 Podpora investic na založení nebo rozvoj nezemědělských činností Opatření 10: Agroenvironmentálně-klimatické opatření Podopatření 10.1.4 Podopatření ošetřování travních porostů Podopatření 10.1.6 Podopatření pěstování meziplodin Podopatření 10.1.7 Podopatření biopásy Opatření 11: Ekologické zemědělství Podopatření 11.2 Zachování postupů ekologického zemědělství Opatření 15: Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů Podopatření 15.2 Podpora ochrany a podpory lesních genetických zdrojů OP Výzkum, vývoj a vzdělávání PO 3: Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání IP 2 PO 3: Omezování a prevence předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitním programům předškolního rozvoje, k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání a rovněž možnostem formálního a neformálního vzdělávání, které umožňuje zpětné začlenění do procesu vzdělávání a odborné přípravy SC 5: Zvyšování kvality odborného vzdělávání včetně posílení jeho relevance pro trh práce IROP PO 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů IP 9a PO 2: Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k celostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, podporou sociální začlenění díky lepšímu přístupu k sociální, kulturním a rekreačním službám a přechodem od institucionálních ke komunitním službám SC 2.3: Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotnických služeb a péče o zdraví OP Zaměstnanost PO 2 Sociální začleňování a boj s chudobou IP 2 PO 2: Zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu SC 1: Zvýšit kvalitu a udržitelnost systému sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších navazujících služeb podporujících sociální začleňování IP 3 PO 2: Komunitně vedené strategie místního rozvoje SC 1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti a sociálního začleňování ve venkovských oblastech IROP PO 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí IP 6c PO 3: Zachování, ochrana, propagace a rozvoj přírodního a kulturního dědictví SC 2.3: Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví OP Životní prostředí PO 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu IP 1 PO 4: Ochrana a obnova biologické rozmanitosti, ochrana a obnova půdy a podpora ekosystémových služeb, včetně sítě NATURA 2000 a ekologických infrastruktur SC 1: Posílit biodiverzitu SC 2: Posílit přirozené funkce krajiny IROP PO 1: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů IP 7c PO 1: Rozvoj a zlepšování dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí, včetně systémů s nízkou hlučností, a nízkouhlíkových dopravních systémů, včetně vnitrozemské a námořní lodní dopravy, přístavů, multimodálních spojů a letištní infrastruktury s cílem podporovat udržitelnou regionální a místní
19
Téma
Operační program
mobilitu SC 1.2: Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy Vysvětlivky: OP – operační program, PO – prioritní osa, IP – investiční priorita, SC – specifický cíl Pozn.: Vymezení intervenční logiky operačních programů je pouze indikativní a může se změnit v závislosti na zaměření konkrétních připravovaných projektů.
V území ORP Ivančice hrozí tato implementační rizika a vyskytují se problémové oblasti, které by mohly ohrozit či omezit naplňování integrovaného plánu. Pod pojmem implementační rizika jsou chápány záležitosti procesní, problémové oblasti popisují hrozby věcné. Mezi nejvýznamnější z nich patří: Implementační rizika: Pasivita aktérů, nezájem o roli nositele projetu Nepřijímání opatření na základě hodnocení naplňování integrovaného plánu Nízká absorpční kapacita území Nedostatek finančních zdrojů na spolufinancování Nepřipravenost projektů Neúspěch při získávání finančních prostředků z operačních programů Problémové oblasti: Nevyřešené majetkové vztahy v území Nedostatečná kapacita a kvalita dopravní infrastruktury Nedostatečná kapacita sítí technické infrastruktury Limity ochrany přírody Pokles počtu obyvatel Změna legislativy s dopadem na výstupy projektu
20
SEZNAM ZKRATEK CLLD ČOV ČR DSO EU CHKO IDS JMK IP IPRZÚ IROP JMK KPÚ MAS OP ORP PO PRJMK SC SRJMK UNESCO ÚSES VTP ZÚR
komunitně vedený místní rozvoj čistírna odpadních vod Česká republika dobrovolný svazek obcí Evropská unie chráněná krajinná oblast Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje investiční priorita Integrovaný plán rozvoje znevýhodněných území Integrovaný regionální operační program Jihomoravský kraj komplexní pozemkové úpravy místní akční skupina operační program obec s rozšířenou působností prioritní osa Program rozvoje Jihomoravského kraje specifický cíl Strategie rozvoje Jihomoravského kraje Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu územní systém ekologické stability vědeckotechnický park Zásady územního rozvoje
21
ZDROJE INFORMACÍ Aktualizace strategické vize Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020. Aktualizace strategie mikroregionu Lednicko-valtického areálu, 2009. Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020, verze duben 2014 (schválená vládou ČR). Integrovaná strategie území pro období 2014-2020 MAS VINAŘSKÁ, pracovní verze. Integrovaný regionální operační program pro období 2014–2020, verze únor 2014. Kyjovské Slovácko v pohybu – Strategický plán Leader, 2007. Město Bučovice – Plán rozvoje města, 2013. Mikroregion Bzenecko, integrovaná rozvojová strategie venkovského mikroregionu, 2002. Operační program Doprava 2014–2020, verze březen 2014. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020, verze listopad 2013. Operační program Rybářství 2014–2020, verze listopad 2013. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, verze listopad 2013. Operační program Zaměstnanost 2014–2020, verze duben 2014. Operační program Životní prostředí 2014–2020, verze 4. Politika územního rozvoje České republiky, 2008. Program regenerace krajiny mikroregionu Hrušovansko, 2. vydání, 2006. Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 – 2017, pracovní verze (duben 2014). Program rozvoje města Veselí nad Moravou pro období 2013–2023. Program rozvoje venkova České republiky na období 2014–2020, verze březen 2014. Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2012. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Mikulov – aktualizace 2012. Část A – Podklady pro RURÚ. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Znojmo, 2. úplná aktualizace, 2012. Rozvojová strategie svazku obcí Mezihoří na období 2010 – 2013. Rozvojová strategie venkovského regionu - mikroregionu Moravskokrumlovsko - pro období 2007 – 2013. Rozvojová územní strategie pro místní akční skupinu Živé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko, 2007. Strategický plán LEADER – Impulsy pro novou kvalitu života na venkově, 2007. Strategický plán Leader (SPL) 2007 – 2013 – MAS Jemnicko. Strategický plán LEADER 2007–2013 MAS Společná cesta. Strategický plán LEADER MAS Mikulovsko 2007-2013. Strategický plán MAS Strážnicko „STRÁŽNICKO - je i váš kraj“, 2007. Strategický plán rozvoje města Hrušovany nad Jevišovkou 2008 – 2013. Strategický plán rozvoje města Kyjova 2013 – 2020. Strategický plán rozvoje města Mikulov 2013–2026. Strategický plán rozvoje města Moravský Krumlov do roku 2013. Strategický plán rozvoje města Znojma, 2007. Strategický rozvojový dokument pro území obcí pro Baťův kanál Jihomoravského kraje na období 2010 – 2015. Strategie MAS Horňácko a Ostrožsko na období 2007 – 2013. Strategie rozvoje mikroregionu „Mikulovsko“, aktualizovaná verze, 2004. Strategie rozvoje mikroregionu Dyje, 2004. Strategie rozvoje mikroregionu Moštenka 2007-2013. Strategie rozvoje mikroregionu Sever Znojemska na období 2014–2020. Strategie rozvoje mikroregionu Strážnicko, 2003.
22
Strategie rozvoje mikroregionu Vranovsko na období 2014–2020. Strategie rozvoje mikroregionu Ždánický les a Politaví na období 2014–2020. Strategie rozvoje Regionu Podluží, 2005. Strategie rozvoje Svazku obcí při formanské cestě na období 2014–2020. Strategie udržitelného rozvoje města Hodonín do roku 2015 a Systém strategického plánování. Tematický atlas Jihomoravského kraje, 2010. Územně analytické podklady ORP Břeclav, úplná aktualizace 2010. Územně analytické podklady ORP Bučovice, část III. Rozbor udržitelného rozvoje území, aktualizace 2012. Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Hodonín, 2. úplná aktualizace, 2012. Územně analytické podklady ORP Veselí nad Moravou, aktualizace 2012. Vyhodnocení komplexního dotazníkového šetření v obcích Jihomoravského kraje k 31. 12. 2012. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, 2011 (platnost dokumentu zrušena).
23
