INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ZNOJMA 1 SOULAD IPRM S NADŘAZENÝMI STRATEGICKÝMI DOKUMENTY... 4

IN T EG R O V AN Ý P L ÁN RO Z VO J E MĚ S TA ZN OJMA Re g e n e r a c e s í dliš t ě P řím ě ti c e

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ZNOJMA

OBSAH 1

SOULAD IPRM S NADŘAZENÝMI STRATEGICKÝMI DOKUMENTY ......................................... 4

1.1 1.2 1.3 2

Soulad s dokumenty na národní úrovni ........................................................................... 4 Soulad s dokumenty na regionální (krajské) úrovni........................................................ 4 Soulad s dokumenty na úrovni města .............................................................................. 4 ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE MĚSTA A SWOT ANALÝZA, VIZE, CÍLE ............................................................................................................. 5

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10 2.11 3

Stručný popis města ........................................................................................................ 5 Demografický vývoj a struktura ...................................................................................... 6 Tendence současného ekonomického vývoje města ....................................................... 8 Dostupnost a stav občanské vybavenosti ...................................................................... 14 Stav životního prostředí ................................................................................................. 16 Zhodnocení přitažlivosti městského prostředí ............................................................... 17 Analýza dopravní dostupnosti........................................................................................ 18 Zhodnocení veřejné správy města ................................................................................. 19 Souhrnná SWOT analýza města Znojma ........................................................................ 22 Souhrnné zhodnocení podmínek a předpokladů dalšího rozvoje ................................. 23 Vize a cíle ....................................................................................................................... 24

ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU ZÓNY .............................................................................................. 26

3.1 4

Výběrová kritéria na úrovni města versus výběrová kritéria na úrovni zóny ................ 27 POPIS ZÓNY ........................................................................................................................ 29

4.1 4.2 4.3 4.4 5

Územní vymezení zóny................................................................................................... 29 Základní charakteristika zóny s ohledem na potřebnost veřejných intervencí ............. 30 Základní socioekonomická analýza zóny ....................................................................... 30 Porovnání hodnot kritérií ............................................................................................... 31 POPIS CÍLŮ, OPATŘENÍ A AKTIVIT IPRM ........................................................................... 32

6

OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ....................................................................................................... 34

6.1 6.2 6.3 7

Indikátory dopadu ......................................................................................................... 34 Indikátory výsledku ....................................................................................................... 34 Indikátory výstupu......................................................................................................... 35 ČASOVÝ HARMONOGRAM REALIZACE IPRM ....................................................................... 37

8

FINANČNÍ PLÁN .................................................................................................................. 39

8.1 8.2 9

Veřejná podpora............................................................................................................. 40 Pravidlo N+3, resp. N+2 ................................................................................................ 40 ADMINISTRATIVNÍ ŘÍZENÍ IPRM ....................................................................................... 42

9.1 9.2 9.3 9.4

Řídící výbor .................................................................................................................... 42 Pracovní skupina IPRM .................................................................................................. 42 Manažer IPRM ................................................................................................................ 42 Zapojování veřejnosti .................................................................................................... 44

10

ZAPOJENÍ PARTNERŮ .......................................................................................................... 45

11

NÁSTROJE FINANČNÍHO ŘÍZENÍ ........................................................................................ 46

12

ZPŮSOB VÝBĚRU PROJEKTŮ ............................................................................................... 47

12.1 12.2 12.2

Obecné náležitosti výběru projektů ............................................................................... 47 Výzva k předkládání projektů ........................................................................................ 47 Evidence projektů .......................................................................................................... 47 2


12.3 12.4 13

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA ..................................................................................................... 51

13.1 13.2 13.3 14

Horizontální témata ....................................................................................................... 51 Rovné příležitosti ........................................................................................................... 51 Udržitelný rozvoj ............................................................................................................ 51

ANALÝZA RIZIK ................................................................................................................... 52

14.1 14.2 14.3 15

Systém výběru projektů ................................................................................................. 48 Předložení projektů na CRR ........................................................................................... 49

Úvod ............................................................................................................................... 52 Identifikace a vyhodnocení rizik .................................................................................... 52 Řízení rizik ..................................................................................................................... 53

PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OP ............................................................................. 55

3


1

SOULAD IPRM S NADŘAZENÝMI STRATEGICKÝMI DOKUMENTY

1.1

Soulad s dokumenty na národní úrovni

Integrovaný plán rozvoje města Znojma je v souladu s triádou národních koncepcí s celostátním účinkem – jde o Strategii regionálního rozvoje ČR, Strategie udržitelného rozvoje ČR a Strategii hospodářského růstu ČR.

1.2

Soulad s dokumenty na regionální (krajské) úrovni

IPRM Znojma dále respektuje strategický rámec krajské úrovně, kde jsou stěžejními koncepčními dokumenty Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, jako dlouhodobý rozvojový dokument a Program rozvoje Jihomoravského kraje – střednědobý rozvojový dokument.

1.3

Soulad s dokumenty na úrovni města

Integrovaný plán rozvoje města vychází ze Strategického plánu rozvoje města Znojma zpracovaného v roce 2007. Revitalizace sídliště Přímětice je integrální součástí akčního plánu na léta 2008-2015 Strategického plánu rozvoje města Znojma priority Z2 – Zvyšování kvality života, opatření – Regenerace města mimo MPR. IPRM je plně v souladu s územním plánem města Znojma a obcí Dobšice, Kuchařovice, Nový Šaldorf

- Sedlešovice a Suchohrdly (2000). Dalším výchozím koncepčním dokumentem pro

Integrovaný plán rozvoje města je Územní energetická koncepce města Znojma (2004). Podstatným je rovněž Komunitní plán sociálních služeb rovněž z roku 2007. Strategický plán rozvoje města Znojma představuje základní orientaci rozvoje města do roku 2015 a je strategickým dokumentem, pomocí něhož je ve stanoveném časovém horizontu zabezpečována samosprávou města koordinace strategických aktivit, které významným způsobem ovlivňují život obyvatel města Znojma. V průběhu zpracování byla v dosažitelné míře uplatňována snaha o naplnění principu partnerství oslovením obyvatel města ke zjištění jejich názorů a postojů a zástupců vybraných zaměstnavatelských subjektů ve městě.

4


2

ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE MĚSTA A SWOT ANALÝZA, VIZE, CÍLE

2.1

Stručný popis města

Město Znojmo patří k nejstarším městům České republiky. Výhodná poloha spolu s teplým podnebím a úrodnou půdou vytvářely odedávna ty nejpříznivější podmínky pro osídlení. Území města Znojma leží na rozhraní Dyjskosvrateckého úvalu a Znojemské pahorkatiny. území města zasahují

Na

hercynská i panonská rostlinná a živočišná společenstva. Reliéf má

charakter pánve a protáhlé sníženiny, která jižním a jihozápadním směrem přechází v členitou pahorkatinu s erozně akumulačním povrchem. Z hlediska geologické struktury jsou zastoupeny jak vápnité jíly, písky, pískovce, slepence

tak i biotitické ortoruly, cordieritické ruly, granity,

granodiority. Pro oblast Znojemska je charakteristický výskyt kaolinických ložisek, které vznikly hlubokým zvětráváním v tropickém třetihorním klimatu. Do konce roku 2002 bylo Znojmo sídlem okresního úřadu, po zrušení okresních úřadů a reformě veřejné správy je od roku 2003 Znojmo obcí s rozšířenou působností, jejíž správní obvod zahrnuje 111 obcí (včetně Znojma), a obcí s pověřeným obecním úřadem pro 78 obcí. Město se vnitřně skládá z 9 místních částí, 10 katastrálních území a 31 základních sídelních jednotek. Obrázek 1: Místní části města Znojma

K 31.12.2007 mělo Znojmo 34.735 obyvatel, rozloha města činí cca 6.623,3 ha což představuje zhruba 4 % rozlohy okresu a pouze 0,9 % rozlohy kraje. 5


Město Znojmo je po městě Brně nejvýznamnějším sídlem Jihomoravského kraje.

2.2

Demografický vývoj a struktura

Znojmo je druhým populačně největším městem Jihomoravského kraje, k 31.12.2007 zde bydlelo 34.735 obyvatel. Tabulka 1: Počet obyvatel dle jednotlivých SLBD a v roce 2007 Rok

1869

1900

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2007

Index 2007/1991

Počet obyv.

15.606

23.316

21.300

30.794

25.146

27.456

29.645

34.550

36.134

35.758

34.735

0.96

Vývoj počtu obyvatel města byl v poválečném období poznamenán politickými, ekonomickými i územními změnami, ke kterým v této době došlo. K výrazným změnám počtu bydlícího obyvatelstva došlo na území současného města Znojma i znojemského okresu především v důsledku záboru velkých částí okresu Němci v r. 1939 i jejich odsunem po druhé světové válce. Od roku 1991 celkový počet obyvatel města Znojma mírně klesá. S ohledem na věkovou strukturu se však dá očekávat další pokles. Obrázek 2: Věková struktura obyvatel města Znojma podle pětiletých věkových skupin

3 500 Počet obyvatel

3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 95 a více let

90-94 let

85-89 let

80-84 let

75-79 let

70-74 let

65-69 let

60-64 let

55-59 let

50-54 let

45-49 let

40-44 let

35-39 let

30-34 let

25-29 let

20-24 let

15-19 let

10-14 let

5-9 let

0-4 roky

0

Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.2006

Přirozený přírůstek se vyznačuje od roku 1998 zápornými hodnotami, jde tedy o přirozený úbytek způsobený převahou zemřelých nad živě narozenými. Tento trend bude v příštích letech pokračovat a bude se stále více prohlubovat.

6


Obrázek 3: Přirozený pohyb obyvatelstva 450 400

Počet

350 300 250 200 150 100 50 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 živě narození

zemřelí

Zdroj: ČSÚ Obrázek 4: Mechanický pohyb obyvatelstva 800 700

Počet

600 500 400 300 200 100 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Přistěhovalí

Vystěhovalí

Zdroj: ČSÚ

Z pohledu mechanické měny obyvatelstva lze pro město Znojmo konstatovat, že není migračně atraktivní, od roku 1996 prakticky každoročně převažuje počet vystěhovalých nad přistěhovalými. Nicméně v posledních letech se počet vystěhovalých přibližuje počtu přistěhovalých a perspektivně (nikoliv však v horizontu IPRM) je možné počítat s vlnou přistěhovalých jak v souvislosti

s

otevřením Schengenského prostoru, tak i navrácením části vystěhovalých v minulých letech. Při hodnocení úrovně vzdělanosti, coby hlavní devizy rozvoje území, lze konstatovat, že pro město Znojmo je typický vyšší podíl populace se vzděláním základním a úplným středoškolským. Nižší podíl v porovnání s úrovní krajskou představuje populace se vzděláním středním odborným. Relativně nízký (v krajském porovnání) je podíl vysokoškolsky vzdělaných osob, toto číslo je však nad průměrem ČR.

7


Tabulka 2: Struktura obyvatelstva podle nejvyššího dosaženého vzdělání ( v %) Základní

Střední odborné

Úplné středoškolské

Vysokoškolské

Město Znojmo

23,6

34,9

29,7

9,8

Jihomoravský kraj

23,3

37,0

28,0

10,3

Česká republika

22,5

37,2

27,8

8,7

Území

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

2.3

Tendence současného ekonomického vývoje města

Okres Znojmo je zařazen mezi hospodářsky slabé okresy v České republice, navíc je v okrese Znojmo dlouhodobě zaznamenávána nadprůměrně vysoká míra nezaměstnanosti. Tabulka 3: Vývoj míry nezaměstnanosti ve Znojmě a její srovnání s vyššími územními celky Území

Míra nezaměstnanosti v % I/03

VI/03

I/04

VI/04

I/05

VI/05

I/06

VI/06

I/07

Město Znojmo

14,2%

12,2%

13,6%

11,7%

13,0%

10,9%

12,3%

10,9%

12,5%

Okres Znojmo

16,5%

12,4%

16,3%

12,2%

15,8%

11,6%

15,5 %

11,5 %

14,9 %

Jihomoravský kraj

12,2%

10,6%

12,4%

10,9%

11,1%

9,7%

10,5 %

8,7 %

9,1 %

Česká republika

10,5%

9,5%

10,8%

9,9%

9,8%

8,6%

9,2 %

7,7 %

7,9 %

Zdroj: Správa služeb zaměstnanosti, MPSV

Z výše uvedených hodnot je dobře patrný sezónní průběh nezaměstnanosti ve městě, okrese i Jihomoravském kraji. Zatímco na úrovni kraje i České republiky dochází k větší dynamice poklesu míry nezaměstnanosti, je pro město Znojmo typické, že míra nezaměstnanosti zůstává na stejných hodnotách, nebo se snižuje velmi pomalu v řádech desetin procent. Tabulka 4: Vývoj počtu uchazečů na jedno pracovní místo (okres Znojmo) 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Okres Znojmo

22,26

27,03

21,88

30,53

19,04

18,70

14,0

8,4

Jihomoravský kr.

22,93

12,28

14,82

21,95

20,93

18,40

10,9

6,9


Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo je v okrese Znojmo z dlouhodobého hlediska vyšší než je tomu v Jihomoravském kraji a výrazně vyšší než v případě úhrnu za celou Českou republiku. V poslední době lze vysledovat zastavení negativního vývoje v oblasti nezaměstnanosti, který souvisí především s hospodářským oživením v České republice i v zahraničí a s tím souvisejícím navyšováním výrobních kapacit, ale také s rozvojem cestovního ruchu a přeshraniční spolupráce s Rakouskem. Oproti roku 2005 v okrese Znojmo rychle narůstá počet volných pracovních míst v roce 2006 (rozdíl cca 330 pracovních míst), v důsledku čehož se snižuje i tlak na pracovní místa, bohužel však nedochází k poklesu míry nezaměstnanosti.

8


Charakteristickým rysem nabídky pracovních míst ve Znojmě je její výrazné ovlivnění sezónním charakterem. Příčiny tohoto stavu jsou zřejmé – vedle sezónních prací v zemědělství především orientace na poskytování služeb v cestovním ruchu pouze v letní sezóně. Ve městě Znojmě se vedle významných průmyslových, stavebních a zemědělských podniků koncentrují i orgány státní správy a samosprávy, což vytváří v kontextu celého okresu významnou poptávku po pracovních silách. Město Znojmo také těží ze své polohy nedaleko česko-rakouských hranic na straně jedné a také z toho, že přes něj prochází významná silniční komunikace I/38 (E 59), což znamená vytváření nových pracovních příležitostí v cestovním ruchu a ve službách. I přes výše popsané pozitivní trendy z poslední doby je situace na trhu práce i nadále neuspokojivá, neboť struktura volných pracovních míst a jejich charakter není v souladu se skladbou uchazečů o zaměstnání. Nadále přetrvává nedostatek pracovních míst pro uchazeče se středoškolským vzděláním všeobecného směru, zejména v oblasti administrativy a ekonomiky. Tabulka 5: Struktura uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst podle vzdělání v okrese Znojmo (31.12.2006) Ukončené vzdělání

Uchazeči

Volná místa

Uchazeč/1 místo

bez a základní

2348

341

6,9

učňovské

4110

435

9,4

úplné střední odborné

1235

118

10,5

úplné střední všeobecné

175

6

29,1

vysokoškolské

182

62

2,9

celkem

8047

962

8,4


V okrese Znojmo se v posledních letech stále zvyšuje počet dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání, to znamená těch, kteří jsou nezaměstnaní více jak 6 měsíců. Zvláště se to projevuje v kategorii uchazečů o zaměstnání nad 24 měsíců. Tento celkový nárůst dlouhodobě evidovaných uchazečů je ovlivňován celkově nepříznivou situací na trhu práce. Tabulka 6: Struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Znojmo podle délky evidence (31.12.2006) Délka evidence

Počet

V%

do 3 měsíců

2826

35,2

3 – 6 měsíců

1 243

15,4

6 – 9 měsíců

582

7,2

9 – 12 měsíců

483

6,0

12 – 24 měsíců

1107

13,7

nad 24 měsíců

1809

22,5

celkem

8050

100,0

Zdroj: Správa služeb zaměstnanosti, MPSV 9


Nejvyšší počet evidovaných uchazečů o zaměstnání v okrese Znojmo patří do skupiny 50 – 54 let, tedy do předdůchodového věku. Průměrný věk evidovaných uchazečů je 40 roků. Více než třetina pracovních míst v okrese Znojmo se nachází v průmyslu. Ve Znojmě samotném bude tento poměr poněkud jiný vlivem nižšího podílu pracovních míst v zemědělství a vyšším podílem průmyslu a především služeb (zvláště v oblasti obchodu a cestovního ruchu). Obrázek 5: Struktura zaměstnanosti v okrese Znojmo

16,7 29,4 Zemědělství Průmysl Stavebnictví Obchod Doprava a spoje Ostatní

5,4

33,8 9,2 5,5

V případě výše průměrných mezd jsou statistikou publikovány údaje pouze do úrovně okresů, přesto i úroveň okresu je dostatečně vypovídající a pro posouzení dostačující. Tabulka 7: Srovnání výše průměrných mezd v okrese Znojmo, Jihomoravském kraji a České republice Území

Průměrná mzda 1997 (Kč)

Průměrná mzda 2006 (Kč)

Okres Znojmo

9 159

14 693

Jihomoravský kraj

10 140

18 362

Česká republika

10 696

20 211

Zdroj:ČSÚ; 2005

Okres Znojmo a tedy i město Znojmo se dlouhodobě řadí k oblastem České republiky s vůbec nejnižší průměrnou mzdou. Průměrná mzda v okrese Znojmo v roce 2006 atakuje 80 % průměrné mzdy republikové úrovně, v roce 1997 se jednalo o 85,7 %, zaostávání Znojemska v úrovni mezd za celostátním průměrem se tak stále prohlubuje. Příležitostí pro další rozvoj nových pracovních míst ve Znojmě je bezesporu i vstup České republiky do Evropské unie, který s sebou nese zvýšený zájem zahraničních podnikatelských subjektů o investování v České republice. V případě Znojma a znojemského mikroregionu jde především o investice malých a středních podniků ze sousedních rakouských mikroregionů. Nepůjde pouze o investice v oblasti služeb, jak lze v současné době vidět například v oblasti hraničního přechodu Hatě, ale i v oblasti průmyslu – především lehká výroba. Struktura hospodářské základny města Znojma je ovlivněna mnoha faktory, především přírodními podmínkami, historickým vývojem, strukturou osídlení a geografickou polohou území. V uplynulých 10


15 letech prošla ekonomika města významnými transformačními změnami, spojenými s velmi rychlou privatizací a také s restrukturalizací činností. Byly zrušeny některé výrobní provozy, některé další se doposud potýkají s vážnými ekonomickými problémy. Ve většině původních podniků došlo k organizačním změnám (byly uzavřeny vybrané provozy, některé subjekty se rozdělily na nové, menší organizace, řada činností byla z původních podniků vyčleněna). Na druhou stranu s rozvojem soukromého podnikání nově vznikla řada malých a středních firem, především v nevýrobní sféře, v průmyslu a ve stavebnictví, což napomohlo odvětvové a územní diverzifikaci ekonomické základny. Do vybraných průmyslových a stavebních podniků vstoupili zahraniční vlastníci, jiné byly za pomoci zahraničního kapitálu založeny. Město Znojmo je tradičním hospodářským centrem znojemského okresu, které je však již řadu let postiženo

útlumem

zdejších

tradičních

průmyslových

odvětví

(zejména

strojírenského,

potravinářského, kožedělného a keramického průmyslu), což se nepříznivě promítá do situace na trhu práce. Podle údajů Českého statistického úřadu mělo k 31.12.2006 na území města Znojmo registrováno sídlo celkem 8.158 ekonomických subjektů, z toho 1.174 s alespoň jedním zaměstnancem. Hospodářské aktivity na území města Znojmo jsou do značné míry podmíněny charakterem a socioekonomickými podmínkami zdejšího území. Téměř tři čtvrtiny (74 %) z celkového počtu registrovaných subjektů ve městě se řadí do nevýrobní sféry, následují průmysl, stavebnictví, zemědělství a lesnictví. V rámci nevýrobní sféry je dle počtu registrovaných subjektů podle očekávání nejvýrazněji zastoupeno odvětví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (37 % ze subjektů terciéru), dále následují odvětví obchodní služby (činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj, služby převážně pro podniky – 32 % ze subjektů registrovaných v terciéru) a ostatní veřejné, sociální a osobní služby nebo-li služby pro obyvatelstvo (12 % z terciéru). Tabulka 8: Registr ekonomických subjektů – hospodářská činnost Počet ekonomických subjektů k 31. 12. 2006

8 158

Z toho podle převažující činnosti dle odvětvové klasifikace ekonomických činností: v zemědělství, lesnictví a rybolovu

290

v průmyslu

923

ve stavebnictví

860

v dopravě a spojích

250

v obchodě, prodeji a opravě motorových vozidel a spotřebního zboží

2249

v pohostinství a ubytování

628

v ostatních obchodních službách (nemovitosti, peněžnictví, služby pro podniky aj.)

1945

ve veřejné správě, obraně, povinném sociálním zabezpečení

13

ve školství a zdravotnictví

249

v ostatních veřejných, sociálních a osobních službách

751

Zdroj: ČSÚ; 2007

11


Z průmyslových odvětví je na území města největší počet subjektů registrován ve strojírenském a kovodělném průmyslu, následují dřevozpracující a nábytkářský, textilní, oděvní a kožedělný průmysl a potravinářský průmysl. Ve Znojmě se v současnosti nachází pouze dva průmysloví zaměstnavatelé s více než 250 pracovníky, v ostatních případech se jedná o malé a střední podniky. Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů v průmyslu ve městě přináší následující tabulka. Tabulka 9: Nejvýznamnější průmyslové firmy se sídlem nebo provozovnou na území města Znojma Název

Odvětví

Poč. prac.

elektrotechnický

> 250

keramický

> 250

elektrotechnický

200 – 249

TOS ZNOJMO, a.s.

strojírenský

200 – 249

Haas Profile s.r.o.

kovodělný

200 – 249

textilní

200 – 249

dřevozpracující

100 – 199

SKLÁŘSKÉ STROJE ZNOJMO, s.r.o.

strojírenský

100 – 199

ZNOJEMSKÉ STROJÍRNY, s.r.o.

strojírenský

100 – 199

Impress Znojmo, a.s.

kovodělný

100 – 199

METAL Znojmo a.s.

kovodělný

100 – 199

plastikářský

100 – 199

GZC s.r.o.

kožedělný

100 – 199

ZNO-PANDA, s.r.o

kožedělný

100 – 199

textilní

100 – 199

SUNCONE s.r.o.

potravinářský

100 – 199

ZENZA Znojmo, a.s.

potravinářský

100 – 199

EGSTON SYSTEM ELECTRONIC, spol. s r. o. LAUFEN CZ s. r. o. ELEKTROKOV, a.s. ZNOJMO

PEGAS Nonwovens s.r.o. DŘEVOTVAR, výrobní družstvo Znojmo

E. S. Processing, spol. s r.o.

Storsack Bohemia s.r.o.

Zdroj: ČSÚ; 2007

Významnou pozici v odvětvové struktuře hospodářství má stavebnictví. Ve městě má rovněž sídlo nebo provozovnu několik středně velkých stavebních firem zaměstnávajících více než 100 pracovníků. Jedná se o společnosti POZEMNÍ STAVBY, spol. s r.o., VHS plus, spol. s r.o. a COLAS CZ, a.s. Město Znojmo je významné centrum regionu také ve sféře správy, obchodu a služeb. Ve městě sídlí řada úřadů a institucí, což mu i přes zrušení okresních úřadů udržuje pozici významného administrativního, školského a zdravotnického centra regionu. Správní úřady a instituce ve Znojmě: Městský úřad Znojmo Finanční úřad ve Znojmě Úřad práce ve Znojmě 12


OSSZ Znojmo Okresní soud ve Znojmě Okresní státní zastupitelství Znojmo Celní úřad Znojmo Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně – Katastrální pracoviště Znojmo Pozemkový fond ČR – Územní pracoviště Znojmo Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje – územní pracoviště Znojmo Krajská veterinární správa pro Jihomoravský kraj – Inspektorát Znojmo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových – Územní pracoviště Brno, odbor Odloučené pracoviště Znojmo Státní okresní archiv Znojmo Správa Národního parku Podyjí Zdravotní ústav se sídlem v Brně – pobočka Znojmo Zemědělská agentura a pozemkový úřad Mze Znojmo K dalším velkým zaměstnavatelům patří v oblasti veřejných služeb Nemocnice Znojmo, zřizovaná Jihomoravským krajem (jedná se o největšího zaměstnavatele ve městě), školská a sociální zařízení. Významným zaměstnavatelem je také Věznice Znojmo. Dynamicky se rozvíjí obchod. V devadesátých letech minulého století proběhla ve městě rychlá privatizace, což se projevilo následnou transformací obchodní sítě (malá a velká privatizace). Zanikly struktury státního obchodu a dnes v obchodu zcela dominuje soukromý sektor. V současnosti zejména zahraniční řetězce rozšiřují na území města svoji síť supermarketů, diskontů či hypermarketů. Na území města tak byly v uplynulých letech uvedeny do provozu hypermarkety Hypernova, Kaufland a Interspar, hobbymarket Baumax, supermarkety Billa, Albert, Penny Market a další.

13


2.4

Dostupnost a stav občanské vybavenosti

Město Znojmo, stejně jako okres Znojmo, nemá v porovnání s ostatními okresy tak vysokou kvalitu života. Obrázek 6: Kvalita života v okresech ČR

Zdroj: http://data.idnes.cz/g/eko/kde_nejlepe.pdf, 21. března 2007

Město Znojmo patří v rámci České republiky k obcím s podprůměrnou kupní silou. Obrázek 7: Index kupní síly v obcích JMK Legenda Index kupní síly obcí 67,2 - 72,0 72,1 - 80,0 80,1 - 87,9 88,0 - 93,0 93,1 - 98,2 98,3 - 104,0 104,1 - 112,0 112,1 - 135,0 Hranice okresů ČR 2005=100

Zdroj dat: GfK Praha a INCOMA Research 2005

0

12,5

25

50 Kilometers

Zdroj: Kupní síla v ČR 2006

Z hlediska dostupnosti zdravotní péče lze konstatovat, že okres Znojmo patří k okresům v nichž je nejméně lékařů na počet obyvatel. Pokud jde o ostatní sledované charakteristiky zdravotního stavu 14


obyvatelstva a dostupnost zdravotní péče, nevybočuje město z jihomoravského průměru. Zdravotní péči ve Znojmě poskytují státní a soukromé zdravotnické subjekty a zařízení. Privátní je většina praktických lékařů, stomatologů a odborných lékařů pro děti a dospělé. Jediným lůžkovým zařízením města je Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je nyní Jihomoravský kraj. K polovině roku 2007 provozuje lékařskou praxi napříč jednotlivými specializacemi 106 odborných lékařů. Oproti roku 2005 to představuje nárůst o 27 lékařů. Rovněž úroveň sociální péče je na relativně vysoké úrovni – nechybí domov pro seniory, ale i další sociální služby (služby sociální péče, služby sociální prevence a služby sociálního poradenství). Okres Znojmo je co do počtu trestných činů na 1.000 obyvatel pod krajským průměrem, nicméně v porovnání s okresy je na třetím místě, hned za Brnem – město a Břeclaví. Relativně vysoký nápad trestné činnosti lze jednoznačně spatřovat v příhraniční poloze, vyšší návštěvností zahraniční klientelou, která se stává obětí trestných činů. Dle výsledků sčítání lidu v roce 2001 bylo ve Znojmě celkem 13.317 trvale obydlených bytů. Z celkového počtu trvale obydlených bytů bylo 3.537 bytů v rodinných domcích (26,6 %), 9.668 bytů v bytových domech (72,6 %) a 112 bytů v ostatních budovách (0,8 %). Ve vlastnictví města bylo k 31.8.2007 4.091 bytů. Průměrné stáří trvale obydlených domů je ve Znojmě 48,5 let. Z období do konce II. sv. války pochází 30 % trvale obydlených bytů, 70 % bytů bylo postaveno po roce 1945. Z jednotlivých desetiletí je podle kvantity bytové výstavby nejvýznamnější dvacetiletí 1971 – 1990, kdy bylo postaveno 41 % stávajícího bytového fondu, převážně formou hromadné výstavby panelových domů. Od konce osmdesátých let objemy bytové výstavby postupně klesaly. Dle ČSÚ je ve městě (stav roku 2001) 635 neobydlených bytů v obydlených domech, v neobydlených domech pak 357. Z důvodu přechodné či rekreační povahy bydlení nutno tyto údaje korigovat snížením počtu o 111 bytů, na celkem 881 bytů. Školství ve Znojmě pokrývá potřeby samotného města a širšího okolí na všech stupních vzdělání od mateřských škol až po vybrané formy vysokoškolského studia. Síť předškolních zařízení ve Znojmě zahrnuje dle „Zprávy o stavu školství ve městě Znojmě“ k 30. 9. 2006 celkem 6 příspěvkových organizací s 11 pracovišti – mateřskými školami pro děti ve věku 3 až 6 let a 2 pracovišti při ZŠ. Město Znojmo je zřizovatelem 6 základních škol – příspěvkových organizací. K 30.9.2006 bylo na těchto základních školách evidováno celkem 3.641 žáků. Město Znojmo představuje významné centrum středoškolského vzdělávání nejen pro obyvatelstvo samotného Znojemska, ale také pro sousední regiony. Některé střední školy mají výrazně nadregionální působnost. Ve Znojmě působí 9 středních škol a učilišť. Střední školy ve městě nabízí dostatečné kapacity pro umístění vycházejících žáků z osmých a devátých tříd ZŠ. Struktura nabízených oborů je však natolik nevýhodná a v neprospěch studijních oborů středních škol, že je více než polovina míst v učebních oborech. V okrese Znojmo jsou zájemci o studijní místa na

15


gymnáziích vytlačováni do středních odborných škol a z nich do škol soukromých, středních odborných učilišť a mimo okres. Ve školním roce 2005/2006 bylo ve Znojmě zahájeno bakalářské prezenční a kombinované studium na Soukromé vysoké škole ekonomické Znojmo. V nabídce jsou v současnosti 3 studijní obory. Z hlediska volnočasového vyžití nabízí město Znojmo velmi nadstandardní možnosti. Vedle sportovního vyžití (Zimní stadión, Městské lázně, Městská plovárna Louka, Sportovní hala F.J. Curie) disponuje město i rozsáhlým kulturním zázemím (Kino Svět, Znojemská Beseda (provozující mimo jiné Městské divadlo Znojmo, radniční věž, Vlkovu věž, znojemské podzemí), a Městská knihovna. Úplný přehled o volnočasových možnostech je obsažen ve Strategickém plánu rozvoje města Znojma.

2.5

Stav životního prostředí

Přestože patří město Znojmo k relativně „zdravým městům“, potýká se jako každé město s určitými problémy. Znečišťování ovzduší zejména emisemi SO2 a popílkem ze spalovacích procesů a emisemi pevných a plynných škodlivin z pozemní dopravy jsou rozhodujícími faktory pro situaci v ovzduší v oblasti Znojma. Vzhledem k převládajícím severozápadním a severním větrům je nejvíce exhalacemi postižena jihovýchodní část Znojma, a oblast v nivě Dyje, kde se projevují mírné inverze. Největší zdroje znečištění ovzduší jsou soustředěny na jihovýchodě Znojma v průmyslové zóně. Lokální topeniště v jednotlivých obcích a exhalace z automobilové a železniční dopravy dále přispívají k celkovému stavu ovzduší ve městě. Hodnoty SO2 nepřekračují v celoročním průměru 0.08 mg/m3, polétavý prach 0.07 mg/m3 v celoročním průměru, prašný spad cca 200 t/km2. Podle údajů odboru životního prostředí je automobilová doprava zdrojem 50% imisí oxidu dusíku na území města. Přípustná průměrná denní koncentrace je stanovena na 100 mikrogramů/m3. Pro olovo a kadmium jsou stanoveny průměrné roční koncentrace Pb 0.5 a Cd 0.01 mikrogramů/m3 v polétavém prachu. Při stanovení obsahu olova v benzinu 0.15 g/l olovnatého benzinu a 0.005 g/l bezolovnatého benzinu je trend u olova jednoznačně klesající. Z území vlastního města Znojma odtéká do toku část nečištěných odpadních vod odlehčovacími stokami, resp. některými dešťovými stokami, není to však zásadní ovlivnění kvality toku. Po dostavbě stokové sítě budou tyto vlivy odstraněny s výjimkou ovlivnění dešťovými oddělovači v době přívalových dešťů. Za systém nakládání s odpady je zodpovědná A.S.A. EKO, jejíž polovičním vlastníkem je město Znojmo. Odpady jsou odváženy na skládku v Únanově. Ve městě je od roku 2008 vybudováno Regionální odpadové centrum. Současně se připravuje výstavba sběrného dvora v Příměticích, jelikož kapacity stávajícího dvoru na ul. Dobšické nejsou dostačující. Na území města Znojma se nenachází žádný větší průmyslový ani jiný zdroj hluku, s výjimkou dopravy.

16


Z hlediska ochrany přírody a krajiny lze konstatovat, že město Znojmo leží v bezprostřední blízkosti NP Podyjí. Na území města Znojma a v jeho nejbližším okolí jsou vyhlášena následující maloplošná území: Červený rybníček na Hradišti, Cínová hora a Pustý kopec u Konic. Lokality navržené k ochraně v kategorii zvláště chráněné území jsou Střebovský kopec, Kamenná hora a Načeratický kopec.

2.6

Zhodnocení přitažlivosti městského prostředí

Z pohledu kvality městského prostředí

se ve Znojmě projevují poměrně velké rozdíly. Zatímco

centrum města (Městská památková rezervace) je díky investicím realizovaným v minulých letech (Městská památková rezervace je z valné části revitalizována) atraktivní pro specifickou skupinu maloobchodu (zejména v prostoru pěší zóny) a bydlení je díky tržním cenám vytěsňováno dále k okraji města, koncentruje se bydlení do dvou sídlišť, vybudovaných v druhé polovině dvacátého století. Kvalita bydlení je nejhorší v Příměticích, kde je poměrně velký počet obyvatel koncentrován na velmi malé území. Sídliště Přímětice je navíc na severní periferii města, relativně vzdálené od centra města – viz. níže uvedený obrázek. Obrázek 8: Poloha sídliště Přímětice v rámci Znojma

Sídliště Dukelská má lepší dopravní dostupnost do centra města a je lépe vybaveno základními službami občanské vybavenosti. Město se příkladně stará o veřejná prostranství a to nejen v samotné Městské památkové rezervaci ale i mimo ni. Město má vlastní systém finančních podpor na regeneraci MPR. Každoročně směřuje několik miliónů právě do této oblasti. Stejně jako „Fond revitalizace MPR“ existuje i „Fond rozvoje bydlení na území města Znojma“. 17


2.7

Analýza dopravní dostupnosti

Město Znojmo v současné době představuje křižovatku dvou významných silničních komunikací představujících spojnice výrazně nadregionálního charakteru: I/38 (E 59) Mladá Boleslav – Jihlava – Znojmo – st. hranice ČR/Rakousko I/53 (Brno -) Pohořelice – Znojmo Tyto silnice představují základní spojení jak do krajského města Brno (I/53), tak na dálnici D1 u Jihlavy a dále směrem na hlavní město Praha. Významné je i spojení do Rakouska, kde silnice I/38 navazuje na silnici B303 a dále pak na dálnici A22 směrem do Vídně. Ve městě je provozována též městská hromadná doprava. Základní komunikační skelet je tvořen silnicemi I/38, I/53 (silnice I/53 se ve městě napojuje na I/38), silnicemi II. třídy II/361, II/399, II/408, II/412, II/413 a silnicemi III. třídy procházejícími městem. Obrázek 9: Silniční síť ve městě a nejbližším okolí

Mimořádně neuspokojivý je průtah silnice I/38, který je trasován přímo přes centrum města. Největší dopravní zatížení vykazují podle celostátního sčítání dopravy z r. 2005 průtahy silnic I. třídy (10 tis. voz/den a více), dále silnice II/361 (cca 9–14 tis. vozidel) a silnice II/412 (9–14 tis. voz/den). Město Znojmo v současnosti spravuje přibližně 70 km místních komunikací, které jsou z převážné části se zpevněným povrchem. V městské památkové rezervaci je povrch dlážděný šatovskou dlažbou, žulovou kostkou nebo štětovou dlažbou, na ostatním území města se jedná převážně o povrch z asfaltobetonu. Šířkové uspořádání místních komunikací převážně odpovídá provozním

18


potřebám. Některé úseky místních komunikací jsou v nevyhovujícím stavu, v několika lokalitách je jejich stav nevyhovující, někde dokonce kritický. Technický stav některých komunikací zejména v okrajové zástavbě není vyhovující. Město Znojmo leží na spojnici následujících železničních tratí: Okříšky – Znojmo – Šatov (dráha celostátní) Znojmo – Břeclav (dráha celostátní) Tyto tratě jsou jednokolejné, neelektrifikované, s výjimkou úseku Šatov – státní hranice – Retz, na kterém probíhá modernizace a elektrifikace. Městská hromadná doprava (MHD) je tvořena 7 linkami, Městskou autobusovou dopravu na sedmi linkách zajišťuje společnost ČAS-SERVICE a. s. Tyto linky napojují i městské části. Páteří MHD je linka, která propojuje střed města s novými sídlišti (Pražská, Dukelská) a novou nemocnici a má pravidelný interval. Podle průzkumů je touto linkou přepravováno 90 % všech cestujících na MHD. V současnosti se na území města Znojma nachází přibližně 5 500 parkovacích stání, z toho ve vlastním městě 4 800 stání, v Příměticích 350 stání, Oblekovicích 60 stání, Načeraticích 10 stání a v části Kasárna 90 stání. Kromě parkovacích stání se na území města nachází přibližně 3 000 garáží. Celkově lze kapacitu parkovacích a odstavných míst na území města Znojmo označit jako nedostačující současným potřebám. Město Znojmo je zásobováno vodou ze skupinového vodovodu Znojmo, který zásobuje všechny místní části i okolní obce. Zdrojem pitné vody je vodárenská nádrž Znojmo, odkud je voda vedena do úpravny vody na ulici Bratrstva ve Znojmě. Tato úpravna vody má

povolený odběr z VN

Znojmo ve výši 240 l/s, přičemž stávající instalovaný výkon úpravny je cca 320 l/s. Tento výkon je schopen zajistit potřeby města Znojma a přilehlých obcí napojených na skupinový vodovod Znojmo. Část vodovodní sítě města Znojma je ve špatném technickém stavu zejména z důvodu vysokého stáří. Odvod splaškových vod je ve Znojmě řešen převážně jednotnou stokovou sítí do ústřední čistírny odpadní vod v Dobšicích. V současné době je odkanalizováno téměř celé město. Výjimkou jsou některé jeho satelity – Derflice, Načeratice, část Mramotic a Kasárna. Stoková síť vykazuje některé nedostatky jak z hlediska kapacitního, tak i z hlediska stavebního stavu. Město Znojmo je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV SUZ-9 Suchohrdly, osazené dvěma transformátory o výkonu 40 MVA. Jejich maximální zatížení v době celostátního maxima je 30 MW, takže v rozvodně je poměrně dostatek transformačního výkonu. V městských částech je síť nízkého napětí převážně venkovní (mimo sídliště) v poměrně dobrém stavu. V horším stavu je síť v Popicích, kde byla provedena pouze částečná rekonstrukce.

2.8

Zhodnocení veřejné správy města

Město v souladu s ustanovením zákona č. 128/2000 Sb. vykonává agendu v přenesené působnosti (státní správu) a v samostatné působnosti pak samosprávu. 19


Povinnosti fyzickým a právnickým osobám na území města může město Znojmo v samostatné působnosti uložit městskou vyhláškou, úkoly v přenesené působnosti město zpravidla „usměrňuje“ nařízením. Město je spravováno Zastupitelstvem města Znojma. Zastupitelstvo města je voleným sborem, který má mandát ke správě města. Zastupitelstvo města Znojmo má v tomto volebním období 31 členů. Městský úřad ve Znojmě se člení takto: Odbor školství

Odbor finanční

Odbor výstavby

Odbor památkové péče

Odbor správní

Odbor rozvoje

Odbor živnostenský

Odbor životního prostředí

Odbor organizační

Odbor majetkový

Odbor dopravy

Odbor sociální

S ohledem na potenciál cestovního ruchu, lze doporučit lepší organizační začlenění činností týkající se cestovního ruchu a adekvátní personální posílení této agendy. Město Znojmo má v běžném roce cca 800 mil. Kč výdajů. Tyto výdaje jsou pak v jednotlivých letech ještě zvyšovány vlivem rozsáhlých investičních akcí (např. v roce 2004 městské koupaliště v Louce, v roce 2006-2007 rekonstrukce kanalizace z dotačního programu ISPA (Fondu soudržnosti). Město se snaží být dobrým hospodářem a ukazatel dluhové služby je v jednotlivých letech v mezích tolerance pro zdravé městské finance. V roce 2004 byl ukazatel dluhové služby na úrovni 1,5 %, v roce 2006 je to již 3,3 %. Město může zřizovat k plněná svých úkolů právnické osoby a organizační složky obce bez právní subjektivity. Mezi nejvýznamnější organizace zřizovaném městem Znojmo patří tyto: Městské lesy Znojmo Městská zeleň Znojmo Víceúčelové sportovní zařízení města Znojma Správa domovního fondu Domov - penzion pro důchodce a Centrum sociálních služeb (obě instituce sloučeny) Znojemská Beseda Městská knihovna

Komunikace s veřejností je základním předpokladem úspěšného řízení města. Pro komunikaci s veřejností jsou využívány tyto komunikační nástroje:

20


Webové stránky Elektronická podatelna Znojemské listy Úřední deska Komunitní plánování- prováděné Centrem sociálních služeb Znojmo Průzkum názorů Z hlediska zapojování veřejnosti je ve Znojmě spíše využíváno pasivní informování veřejnosti, v poslední době se však úroveň občanské participace zlepšuje díky projektům např. komunitního plánování, v rámci nějž byl realizován i průzkum názorů.

21


2.9

Souhrnná SWOT analýza města Znojma Silné stránky

Slabé stránky

• Relativně rozvinutá síť MHD

• Špatná dostupnost na síť rychlostních komunikací

• Zrekonstruovaná, kapacitní technická

• Chybějící obchvat města – veškerá tranzitní

• • • • • • • • • • • • •

infrastruktura (voda, plyn, kanalizace) Bohatá spolková činnost Vysoký podíl bytů I. kategorie Dostatečná síť a kapacita mateřských a základních škol Široká nabídka středoškolských vzdělávacích oborů Velmi dobrá dostupnost základní zdravotnické péče Komplexní nabídka zdravotnických služeb v Nemocnici Znojmo Široká nabídka jednotlivých lékařských ambulancí Velké množství kulturních, sportovních a společenských institucí Kvalitní přírodní a životní prostředí v okolí Znojma Levná pracovní síla Možnost VŠ vzdělání přímo ve Znojmě Poloha města v blízkosti hranice s Rakouskem Vybudované regionální odpadové centrum

•

• • • • • • • • •

Příležitosti • Možnost využití prostředků z fondů EU

Hrozby • Nedostatek financí (i na dofinancování projektů)

• Zájem rakouské strany na rozšiřování osobní • •

• • •

železniční přepravy mezi Znojmem a Rakouskem Rozšíření pěší zóny na další části centra Zapojení Znojma do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje – zvýšení úrovně kvality veřejné dopravy Orientace na využívání obnovitelných místních energetických zdrojů Rozsáhlejší začlenění škol do systému nabídky volnočasových aktivit Rozvoj využívání zelených ploch ve městě

doprava ve směru Jihlava – Rakousko je vedena přes centrum města Špatný, někde i kritický technický stav komunikací – jak silnic, tak chodníků -především v okrajových částech Znojma Nedostatek parkovacích ploch v širším centru města Špatný stav technické infrastruktury v okrajových částech města Vysoké průměrné stáří bytového fondu Nedostatečná vybavenost některých částí města dětskými hřišti Podprůměrná kvalita života v celostátním kontextu (image chudého „kraje“) Vysoký počet uchazečů na jedno volné pracovní místo Závislost nabídky práce na sezónních pracích (zemědělství, cestovní ruch apod.) Odchod absolventů SŠ i VŠ z města, bez záměru vrátit se zpět do města / regionu Nedostatečná připravenost rozvojových ploch

•

•

• •

•

a z toho plynoucí zpoždění výstavby a rekonstrukce dopravní infrastruktury a další pokračování jejího zaostávání za požadovanými standardy Pokračující nárůst intenzity silniční dopravy bez od odpovídajících opatření v kapacitě dopravní infrastruktury Snižování počtu dětí v souvislosti se stárnutím populace; z toho plynoucí rušení všech stupňů škol pro malý zájem Odchod kvalifikovaných zaměstnanců za lepšími platovými podmínkami (Brno, Praha, EU) Odchod (především zahraničních) investorů ve výrobní sféře dále na východ v souvislosti se zvyšujícími se náklady na pracovní sílu Pasivita občanů města, která vede k nezaměstnanosti

22


2.10

Souhrnné zhodnocení podmínek a předpokladů dalšího rozvoje

Obyvatelstvo a bydlení Celkový počet obyvatel města Znojma sice pomalu ale zato kontinuálně klesá. Způsobeno je to zejména záporným migračním sladem, které ještě umocňuje záporný přirozený přírůstek. To svědčí o snaze obyvatel odstěhovat se za lepšími životními podmínkami do jihomoravské metropole nebo do Prahy či jiných zemí EU. Je možné že tyto migrační pohyby vyvolají v budoucnu zpětný pohyb, z něhož by město Znojmo mohlo profitovat. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že město Znojmo je druhé největší město Jihomoravského kraje s obrovským rozvojovým potenciálem zejména v oblasti cestovního ruchu (Městská památková rezervace, snahy o zápis do UNESCO). Dle výsledků sčítání lidu v roce 2001 bylo ve Znojmě celkem 13.317 trvale obydlených bytů. Z celkového počtu trvale obydlených bytů bylo 3.537 bytů v rodinných domcích (26,6 %), 9.668 bytů v bytových domech (72,6 %) a 112 bytů v ostatních budovách (0,8 %). Ve vlastnictví města bylo k 31.8.2007 4.091 bytů, přičemž probíhá další privatizace a převody vlastnictví. Průměrné stáří trvale obydlených domů je ve Znojmě 48,5 let. Z období do konce II. sv. války pochází 30 % trvale obydlených bytů, 70 % bytů bylo postaveno po roce 1945. Z jednotlivých desetiletí je podle kvantity bytové výstavby nejvýznamnější dvacetiletí 1971 – 1990, kdy bylo postaveno 41 % stávajícího bytového fondu, převážně formou hromadné výstavby panelových domů. Od konce osmdesátých let objemy bytové výstavby postupně klesaly.

Zaměstnanost a ekonomický rozvoj Z hlediska zaměstnanosti se na Znojemsku stále projevuje sezónnost spojená s orientací ekonomiky na zemědělství a zpracovatelský průmysl, byť pro město Znojmo je typická velká diverzifikace ekonomických aktivit bez dominantního zaměstnavatele. Největší podíl ekonomických subjektů je z odvětví obchodu. Téměř tři čtvrtiny subjektů působí v nevýrobní sféře. Tato kategorie bude i nadále posilovat, na což bude mít vliv i potenciál pro rozvoj ekonomických aktivit opřených o česko-rakouskou spolupráci, který nemá v českých podmínkách obdoby.

Doprava Doprava patří dlouhodobě k nejzávažnějším problémům města Znojma. Jde zejména o napojení města na Jihomoravskou metropoli a dále na průtah silnice I/53, který má velmi negativní vliv (hlučnost, emise oxidu dusíků, atd.). Významným problémem je i problematika statické dopravy. Město uplatňuje parkovací politiku s progresivními sazbami, což má pozitivní dopad na rozpočet města.

Občanská vybavenost Město Znojmo, vzhledem k významu v rámci sídelní struktury Jihomoravského kraje, disponuje v globálním pohledu kompletní občanskou vybaveností. To souvisí s historickým vývojem města Znojma. Město tak poskytuje pestrou nabídku maloobchodní sítě všech kategorií (hypermarket, supermarket, diskont). Některé funkce přesahují hranice okresu a činí tak město Znojmo nejen

23


druhým největším městem v rámci Jihomoravského kraje, ale i druhým nejvýznamnějším městem kraje.

Technická infrastruktura a životní prostředí Město Znojmo učinilo v oblasti rozvoje technické infrastruktury významné pokroky, zejména v oblasti odkanalizování města. Dílčí nedostatky jsou jen v okrajových částech města. Z hlediska životního prostředí má město kvalitní podmínky, bez velkého znečišťovatele. Největší dopravní zátěž představuje průtah silnice I/53, ale i ten je etapově řešen.

2.11

Vize a cíle GLOBÁLNÍ CÍL Zvýšení kvality života pro obyvatele sídliště Přímětice prostřednictvím revitalizace veřejných prostranství a regenerace bytových domů

Strategický cíl 1

Strategický cíl 2

Regenerace bytových domů

Revitalizace veřejných prostranství

Opatření:

Opatření:

Snižování energetické náročnosti

Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura

Technické vybavení bytového fondu

Plochy pro volnočasové aktivity Projekty

Veřejná zeleň a mobilář

Projekty

Prevence soc.pat. jevů Projekty

Projekty

Projekty

Projekty

Projekty

24


Vize a cíle představují žádoucí stav zóny v budoucnosti (vize), resp. čeho má být dosaženo v řešeném území. Strukturu „návrhové části“ IPRM zachycuje následující schéma. Vize představuje obecnou formulaci, která tvoří rámec celé návrhové/strategické části. Jde vlastně o jakési „motto“ či slogan celé zóny Přímětice. Pro zónu sídliště Přímětice byla zvolena tato vize.

Sí dliš t ě P ří m ěti c e – m ís t o, k d e se dobře ži je

Vize je ústředním bodem strategie IPRM, od které se odvíjí globální cíl a strategické cíle. Strategické cíle současně reprezentují priority IPRM. Cíle (a tedy i priority) odráží vlastní obsah vize. Definují nejen to, čeho bude realizací IPRM dosaženo, ale zároveň v obecné rovině nastiňují, jakými způsoby to lze provést. Cíle jsou rozděleny do dvou hierarchických úrovní. Obecněji a šířeji pojatý globální cíl představuje podrobnější vyjádření rozvojové vize. Strategické cíle jsou formulovány podrobněji a víceméně odpovídají úrovni podoblastí podpory IOP ( 5.2a) a 5.2b)). Svůj cíl má pochopitelně i každé opatření a musí jej mít i každý projekt každý projekt v IPRM. Pro přehlednost tato úroveň cílů již není uvedena. Naplnění vize i cílů IPRM přirozeně bude ovlivněno i jinými faktory než pouze realizací IPRM. IPRM je však považován za klíčový nástrojů rozvoje zóny sídliště Přímětice.

25


3

ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU ZÓNY

Na základě předchozí socioekonomické analýzy a na základě kritérií definovaných Řídícím orgánem IOP byla vybrána zóna sídliště Přímětice, která se nachází v severovýchodní části města Znojma. Město zvažovalo i alternativu sídliště Dukelská, nicméně pro IPRM bylo na základě vyššího celospolečenského užitku vybrána

zóna Přímětic, z důvodu vyššího počtu obyvatel a větší

problémovosti této lokality. Obrázek 10: Poloha zóny v rámci města

Zóna odpovídá sčítacím obvodům ČSÚ č. 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24 a 25.

26


3.1

Výběrová kritéria na úrovni města versus výběrová kritéria na úrovni zóny

Řídícím orgánem byla definována následující výběrová kritéria: Vysoká míra chudoby Vysoká míra nezaměstnanosti Neuspokojivý demografický vývoj Nízká úroveň vzdělání Vysoká úroveň kriminality a delikvence Nízká míra hospodářské aktivity Velký počet přistěhovalců etnických menšin Nízká úroveň hodnoty nemovitostí Ke splnění kritéria způsobilosti musí vybraná zóna splňovat alespoň tři z těchto kritérií. V následující tabulce jsou hodnoty těchto kritérií za město Znojmo v porovnání s republikovou úrovní a zónou Přímětice. Tabulka 10: Hodnoty kritérií za zónu Přímětice, Znojmo a ČR Neuspokoj ivý demografi cký vývoj3

Nízká úroveň vzdělání 4

Vysoká Nízká Nízká úroveň Velký míra úroveň kriminality počet hospodář hodnoty a přistěhov ské nemovitostí 7 delikvence alců 8 aktivity6 5

Indikátor

Vysoká míra chudoby 1

Vysoká míra nezaměst nanosti 2

Česká republika

303

4%

13,90%

24%

34,4

51,5%

3,8%

90,1%

Znojmo

301

5,1%

13,4%

23,9%

41,3

51,8%

2,4%

89,7%

Přímětice

227

5,5 %

11,0 %

24,8 %

20,6

54,4 %

2,4 %

91,8 %

31.12.2001

2001

2006

2001

2008

2001

Referenční datum Zdroj dat Splnění

31.12.2007 31.12.2005 Odbor sociální, MěÚ

Úřad práce

ČSÚ

ČSÚ

Policie ČR

ČSÚ

MVCR

Odbor výstavby MěÚ

NE

ANO

NE

ANO

NE

NE

NE

ANO

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, zóna Přímětic se odlišuje od průměrné hodnoty za město zejména nízkou úrovní hodnoty nemovitostí – tj. nízkou stavební kvalitou panelového sídliště, v důsledku toho se zde vyskytují nižší ceny nemovitostí, které lákají spíše mladší a méně movité

1 2 3 4 5 6 7 8

výše příspěvku hmotné nouze na občana v Kč (příspěvek na živobytí + příspěvek na bydlení + mimořádná okamžitá pomoc) počet osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců jako procento z počtu ekonomicky aktivních obyvatel počet obyvatel nad 65 let a více jako procento z celkového počtu obyvatel počet obyvatel starších 15 let s nejvýše základním vzděláním jako procento z počtu obyvatel nad 15 let počet trestných činů zaznamenaných policií na 1000 obyvatel počet ekonomicky aktivních obyvatel jako procento z celkového počtu obyvatel počet cizinců s povolením k dlouhodobému pobytu jako procento z celkového počtu obyvatel počet domů s byty postavených před rokem 1991 jako procento z celkového počtu domů s byty

27


občany. To má přímou vazbu na vysokou míru nezaměstnanosti a vzdělání v této zóně. Sídliště se potýká se sociálně patologickými jevy (vandalismus) mladistvých. V důsledku relativně nízké úrovně vzdělanosti se tak vytváří „začarovaný kruh“, který je nutné řešit prostřednictvím veřejné intervence, která se soustředí jak do modernizace infrastruktury, tak do řešení sociální problematiky.

28


4

POPIS ZÓNY

4.1

Územní vymezení zóny

Zóna „Sídliště Přímětice“ se nachází na katastrálním území Přímětice Zóna je ohraničena uliční sítí, která však není pojmenována. To znesnadňuje pohyb složek integrovaného záchranného systému. Na pojmenování uliční sítě a orientačním systému se v současné době intenzivně pracuje. Zóna se skládá ze sčítacích obvodů ČSÚ č. 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24 a 25. Celková plocha zóny činí 208.240 m2, z toho veřejná prostranství zaujímají 140.000 m2. Zóna sídliště Přímětice je typická smíšeným typem zástavby, kde najdeme jak zónu typické hromadné výstavby ze sedmdesátých let 20. století, tak i zónu rodinných domů. To doplňuje v centrální části rozlehlý areál ZŠ Přímětice a sportoviště. V bezprostřední návaznosti na školu je provozovna Sklářských strojů Znojmo s.r.o. Východní a severní část zóny tvoří smíšená zástavba s dominancí rodinných domů. Poblíž centrální části zóny se nachází objekt obchodního centra Agora. Obrázek 11: Panelové sídliště

Obrázek 13: Projevy vandalismu

Obrázek 12: Hřiště

Obrázek 14: ZŠ Přímětice

29


4.2

Základní charakteristika zóny s ohledem na potřebnost veřejných intervencí

Město Znojmo dlouhodobě uvažuje o komplexním řešení sídliště Přímětice, které je charakteristické panelovou zástavbou z druhé poloviny 20. století se všemi průvodními jevy hromadné výstavby. Mezi tyto průvodní a negativní jevy patří: nevyhovující stav veřejných prostranství (způsobený z dnešního pohledu necitlivou urbanistickou kompozicí) zchátralost a neefektivní funkční využití části ploch v současnosti neadekvátní základní občanská vybavenost špatný stavebně technický stav objektů nerespektující současné energetické požadavky na výstavbu a v důsledku toho i neekonomičnost provozu.

4.3

Základní socioekonomická analýza zóny

Zóna sídliště Přímětice měla k SLDB 2001 2898 obyvatel - stejně jako ve městě Znojmě dochází k celkovému úbytku počtu obyvatel - k 31.12.2007 v zóně žilo 2643 obyvatel. Z tohoto počtu bylo 1577 ekonomicky aktivních (tj. 54,4%). Míra ekonomické aktivity dosahovala téměř 55%, což je způsobeno primárně demografickou strukturou, v niž převažují obyvatelé v produktivním věku a ochotou pracovat (oproti městu Znojmu, je v zóně o cca 5 % vyšší ekonomická aktivita). Míra nezaměstnanosti v zóně je mírně vyšší než je tomu ve městě, což je rovněž způsobeno mladou populací sídliště Přímětice. K 31.12. 2005 byla míra dlouhodobé nezaměstnanosti ve výši 5,5 %. Na sídlišti Přímětice bylo ke dni 31.12.2001 celkem 222 bytových domů, z čehož bylo 204 zkolaudováno do 31.12.1991. V těchto 222 bytových domech bylo ke dni 31.12.2007 celkem 879 bytů z toho 712 bytů bylo v panelových domech a 167 bytů v rodinných domech.

30


4.4

Porovnání hodnot kritérií

Město dokládá problémovost zvolené zóny 3 vybranými kritérii dle čl. 47 Nařízení ES 1828/2006 a příslušnými indikátory stanovenými Příručkou pro předkladatele IPRM v IOP: • vysokou mírou nezaměstnanosti, • nízkou úrovní vzdělání, • nízkou úrovní hodnoty nemovitostí. Tabulka 11: Hodnoty výchozích kritérií za zónu Přímětice, Znojmo a ČR Neuspokoj ivý demografi cký vývoj

Nízká úroveň vzdělání

5,1%

13,4%

23,9%

41,3

51,8%

2,4%

89,7%

227

5,5 %

11,0 %

24,8 %

20,6

54,4 %

2,4 %

91,8 %

-94

+0,4

- 2,4

+0,9

-20,7

+2,6

0,0 %

+2,1

-24,6

+7,8

-17,9

+3,8

-49,9

+5,0

0

+2,3

Ne

Ano

Ne

Ano

Ne

Ne

Ne

Ano

Vysoká míra chudoby

vysoká míra nezaměst nanosti

Znojmo

301

Přímětice Odchylka absolutní

Indikátor

Odchylka relativní v % Splnění kritéria

Vysoká Nízká Velký Nízká úroveň míra počet úroveň kriminality hospodář přistěhov hodnoty a ské alců nemovitostí delikvence aktivity

Tabulka 12: Hodnoty vybraných kritérií za zónu Přímětice a Znojmo Vysoká míra nezaměstnanosti


Nízká úroveň hodnoty nemovitostí

Znojmo

5,1%

23,9%

89,7%

Přímětice

5,5 %

24,8 %

91,8 %

Odchylka absolutní

+0,4

+0,9

+2,1

Odchylka relativní v %

+7,8

+3,8

+2,30

Odchylka relativní (cílový stav)

+3,00

+2,00

+2,30

Indikátor

Současné hodnoty kritérií za město i vymezenou zónu dokládá tabulka. Součástí tabulky je také odchylka hodnoty za zónu od hodnoty za celé město a předpoklad změny této hodnoty po ukončení realizace IPRM. Předkladatel zvolil stanovení cílových hodnot indikátorů jako odchylky od hodnoty za celé město. Realizace veřejných intervencí do těchto oblastí bude mít významný dopad z hlediska počtu obyvatel, jimž takové intervence přinesou užitek. V zóně bydlí cca 10 % všech obyvatel města Znojma.

31


5

POPIS CÍLŮ, OPATŘENÍ A AKTIVIT IPRM GLOBÁLNÍ CÍL Zvýšení kvality života pro obyvatele sídliště Přímětice prostřednictvím revitalizace veřejných prostranství a regenerace bytových domů

Strategický cíl 1

Strategický cíl 2



Opatření:

Opatření:

Snižování energetické náročnosti

Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura

Technické vybavení bytového fondu

Plochy pro volnočasové aktivity Projekty

Veřejná zeleň a mobilář

Projekty

Prevence soc.pat. jevů Projekty

Projekty

Projekty

Projekty

Projekty

Globální a strategické cíle jsou naplňovány prostřednictvím opatření, přičemž opatření mohou být naplňována konkrétními projekty (aktivitami).

32


Tabulka 13: Popis opatření Opatření IPRM

Název operačního programu

Oblast podpory

Aktivita operačního programu

1.1 Snižování energetické náročnosti

Integrovaný Operační Program

5.2

5.2b)

1.2 Technické vybavení bytového fondu


5.2

5.2b)

2.1 Dopravní infrastruktura


5.2

5.2a)

2.2 Technická infrastruktura


5.2

5.2a)

2.3 Plochy pro volnočasové aktivity


5.2

5.2a)

2 .4 Veřejná zeleň a mobilář


5.2

5.2a)

2.5 Prevence soc. pat. jevů


5.2

5.2a)

TOP

1.1 Snižování energetické náročnosti

Operační program životní prostředí

3.2

3.2

ROP

2.3 Plochy pro volnočasové aktivity

Regionální operační program

3.2

3.2

ROP

2.5 Prevence soc. pat. jevů

Regionální operační program

3.2

3.2

Cíl IPRM



33


6

OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Pro jednotlivé úrovně IPRM jsou v této kapitole navrženy indikátory. Indikátory dopadu odpovídají úrovni celého IPRM, indikátory výsledku úrovni priorit a opatření a indikátory výstupu úrovni jednotlivých projektů.

6.1

Indikátory dopadu

Na úrovni celého IPRM jsou navrženy a kvantifikovány indikátory dopadu, které jsou v souladu s kritérii dle čl. 47 Nařízení (ES) 1828/2006 (viz kapitola Zdůvodnění výběru zóny). Indikátory a jejich kvantifikaci uvádí tabulka. Tabulka 14: Indikátory dopadu a jejich kvantifikace Kritérium dle čl. 47 Nařízení (ES) 1828/2006

Indikátor

Město

Zóna nyní

Výchozí hodnota odchylky

Cílová hodnota odchylky

počet osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců jako procento z počtu ekonomicky aktivních obyvatel

5,1 %

5,5 %

107,8 %

103,0 %


počet obyvatel starších 15 let s nejvýše základním vzděláním jako procento z počtu obyvatel nad 15 let

23,9 %

24,8 %

103,8 %

102,0 %

Nízká úroveň hodnoty nemovitostí

počet domů s byty postavených před rokem 1991 jako procento z celkového počtu domů s byty

89,7 %

91,8 %

102,3 %

102,3%

Vysoká míra nezaměstnanosti

6.2

Indikátory výsledku

Úrovni priorit a opatření odpovídají indikátory výsledku, které vycházejí z indikátorové soustavy IOP. Vzhledem k tomu, že aktivity navržené v IPRM zasahují všechny 3 indikátory pro oblast intervence 5.2 IOP, jsou použity a kvantifikovány jsou popsány všechny indikátory navržené v IOP pro tuto oblast intervence. Pro monitoring realizace aktivit z jiných operačních programů nejsou pro úroveň výsledků navrženy indikátory protože tyto aktivity nejsou podstatou jednotlivých priorit a opatření IPRM, ale tvoří doplňkové aktivity, které se projeví zejména na úrovni výstupu. Pro úroveň výstupu jsou indikátory pro monitoring realizace aktivit z jiných oblastí intervence IOP nebo operačních programů navrženy (viz následující podkapitola). Definici, popis způsobu měření a zdrojů informací pro indikátory výsledku obsahuje následující tabulka.

34


Tabulka 15: Indikátory výsledků a jejich popis Indikátor

Definice

Způsob měření

Inf. zdroje

Plocha revitalizovaného území

Celková výměra plochy zóny, tzn.celého sídliště Přímětice

Geografický informační systém

Odbor rozvoje MěÚ Znojmo

Počet regenerovaných bytů

Počet bytových jednotek v bytových domech, v nichž budou provedeny stavební úpravy ke zlepšení fyzického stavu budov (tzn. jichž se stavební úpravy přímo dotknou)

Výpočet na základě přehledu podpořených Projektů ve výročních monitorovacích zpráv a v závěrečné zprávě

Manažer IPRM

Úspora spotřeby energie bytových domů

Procentuální vyjádření snížení spotřeby energie v regenerovaných bytových domech na území problémového sídliště, tzn. procentuální rozdíl spotřeby energie před provedením energetických opatření v obytných budovách a po jejich dokončení

Energetický audit, tepelné snímkování

Projektová dokumentace k jednotlivým projektům, energetický audit

Kvantifikaci výchozích a cílových hodnot indikátorů výsledku zachycuje následující tabulka. Tabulka 16: Indikátory výsledků a jejich kvantifikace Priorita /opatření IPRM



6.3

Kód národního číselníku indikátorů

Indikátor (zdroj ověření)

Jednotka

Výchozí hodnota (1.1.2007)

Indikativní cílová hodnota

331200

Počet regenerovaných bytů (manažer IPRM)

počet

0

300

331500

Úspora spotřeby energie bytových domů (nositelé projektů)

%

0

20%

331300

Plocha revitalizovaného území (odbor rozvoje MěÚ Znojmo)

m2

0

50 000

Indikátory výstupu

Pro úroveň výstupu jsou navrženy indikátory vycházející z indikátorové soustavy všech operačních programů, do nichž budou předloženy projekty v rámci IPRM. Kromě oblasti intervence 5.2 IOP se jedná také o oblast intervence 3.2 ROP a o operační program Životní prostředí. Definici vybraných indikátorů, popis způsobu jejich měření a zdrojů informací obsahuje tabulka.

35


Tabulka 17: Indikátory výstupů a jejich popis Indikátor

Definice

Způsob měření

Inf. zdroje

Počet projektů zvyšujících atraktivitu bydlení v území (5.2 a IOP)

Počet projektů realizovaných v rámci priority 1 z rozpočtu IPRM

Evidence na základě monitorovacích zpráv IPRM

Monitorovací zprávy, manažer IPRM

Počet projektů zlepšujících stav bytových domů (5.2 b IOP)

Počet projektů realizovaných v rámci priority 2 z rozpočtu IPRM



Počet podpořených Projektů oblast podpory 3.2 ROP Jihovýchod

Počet projektů realizovaných v rámci ROP Jihovýchod v zóně sídliště Přímětice



Počet projektů realizovaných v rámci OP ŽP v zóně sídliště Přímětice



Počet podpořených projektů z OP ŽP

Kvantifikaci výchozích a cílových hodnot indikátorů výstupů zachycuje následující tabulka. Tabulka 18: Indikátory výsledků a jejich kvantifikace Priorita /opatření IPRM



Kód národního číselníku indikátorů

Indikátor (zdroj ověření)

Jednotka

Výchozí hodnota (1.1.2007)

Indikativní cílová hodnota

330101

Počet projektů zlepšujících stav bytových domů (manažer IPRM)

Počet

0

2

330103

Počet projektů zvyšujících atraktivitu bydlení v území (manažer IPRM)

Počet

0

9

511 531

Počet projektů realizovaných v rámci ROP Jihovýchod v zóně sídliště Přímětice (manažer IPRM)

Počet

0

2

Počet projektů realizovaných v rámci OP ŽP v zóně sídliště Přímětice (manažer IPRM)

Počet

0

1

36


7

ČASOVÝ HARMONOGRAM REALIZACE IPRM

Jednotlivá opatření a aktivity IPRM budou realizované podle předem připraveného časového harmonogramu, který v sobě obsahuje finanční alokaci pro jednotlivé roky. Časový harmonogram respektuje požadavky na logickou provázanost jednotlivých aktivit (např. z technického a stavebního hlediska) a maximalizaci synergického efektu. Rovněž bere v potaz potřebné lhůty vyplývající z právních předpisů. Předkladatel sestavil časový harmonogram realizace IPRM a plán finanční alokace pro jednotlivé roky na základě těchto podkladů: Příručka pro předkladatele IPRM v IOP, která specifikuje alokaci finančních prostředků z ERDF na oblast intervence 5.2 IOP vč. doporučení pro časové rozvržení alokací na jednotlivé roky (např. s ohledem na pravidlo N+2, resp. N+3), projektové listy dodané jednotlivými potenciálními žadateli, stavu připravenosti jednotlivých projektových záměrů závěrů jednání řídicího výboru a pracovních skupin týkajících se upřednostnění jednotlivých opatření a/nebo aktivit.

Časový plán realizace IPRM je graficky znázorněn tabulkou, která uvádí indikativní průběh jednotlivých aktivit. Počátek realizace IPRM je stanoven na 1.čtvrtletí 2009 (za předpokladu, že nebude muset být zpracována SEA), ukončení realizace IPRM (závěrečná žádost o platbu je plánována na poslední čtvrtletí 2014.

37


Tabulka 19: Harmonogram aktivit zařazených do IPRM PLÁNOVANÝ ROK REALIZACE

NÁZEV PROJEKTU

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

5.2a) Revitalizace veřejného prostranství: Víceúčelové hřiště Kamerový systém Vybudování streetové plochy pro mládež ( 1219 let) v areálu ZŠ Vybudování dětského hřiště ( věk 12-18 let ) v areálu ZŠ Zastávka MHD Rekonstrukce veřejného osvětlení Vybudování multikanálové sítě HDPE Rekonstrukce komunikací, chodníků vč. bezbariér. nájezdů, parkovišť Revitalizace veřejné zeleně, mobiliář 5.2b) Regenerace bytových domů: MĚSTO - 3 vysoké a 20 nízkých panelových domů SBD ZNOJEMČAN - 1 vysoký a 20 nízkých panelových domů

Realizace bude probíhat po etapách (blocích), přičemž budou zachovány vzájemné vazby a podmíněnosti (tj. nejprve bude probíhat rekonstrukce panelových domů, a až poté navazující akce (rekonstrukce komunikací, chodníků, veřejné zeleně). Cílem je nenarušit již dokončené akce. Tabulka 20: Harmonogram projektů „pod čarou“ – financovaných z jiných operačních programů NÁZEV PROJEKTU

PLÁNOVANÝ ROK REALIZACE 2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Bazén v areálu ZŠ Přímětice Zateplení ZŠ Přímětice Nízkoprahové centrum pro mládež

Nejprve je naplánována výstavba bazénu a následně realizace hřišť v areálu ZŠ Přímětice z důvodu využití ploch pro budoucí hřiště jako plochy pro staveniště bazénu.

38


8

FINANČNÍ PLÁN

Město Znojmo předpokládá následující průběh financování dílčích aktivit zařazených do IPRM. Finanční plán vychází z harmonogramu jednotlivých aktivit a dále z předpokládaných nákladů jednotlivých projektů. Tabulka 21: Časový plán alokace finančních prostředků (v tis. Kč) Finanční zdroje IOP TOP

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Celkem

5.2a)

6.205 21.250 17.000 16.915 16.915 16.915

95.200

5.2b)

4.000 12.300 13.500 12.700

50.000

OPŽP

7.500

27.000

ROP

6.716

Město

4.379 20.109 16.350 14.235 14.235

Soukromé zdroje

6.000

Celkem

4.316

27.000

7.200

4.900 9.000

15.932 2.985

72.293

7.800

30.000

27.300 92.175 60.750 51.650 38.650 19.900

290.425

Celkové způsobilé výdaje na oblast 5.2 IOP činí 237.000.000 Kč, přičemž na oblast 5.2a) to činí 112.000.000 Kč (tj. 47,3 %), pro oblast 5.2b) 125.000.000 Kč (tj. 52,7 % celkových způsobilých výdajů). Tabulka 22: Celkové způsobilé výdaje IPRM dle podoblastí podpory IOP 5.2 (v tis. Kč, % celkových výdajů dle podoblastí podpory IOP 5.2) Finanční zdroje 5.2a)

IOP

5.2b)

Celkem

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015 Celkem

7.300 25.000 20.000 19.900 19.900 19.900

%

112.000

47,3

10.000 30.750 33.750 31.750 18.750

125.000

52,7

17.300 55.750 53.750 51.650 38.650 19.900

237.000

100,0

Pro jednotlivé priority IPRM

financované z oblasti podpory 5.2 IOP jsou schváleny následující

indikativní alokace: Tabulka 23: Indikativní alokace prostředků z IOP, oblast podpory 5.2 (bez podílů města a SBD Znojemčan) Finanční zdroje

2009

2010

2011

2012

2013

5.2a)

4,27%

14,63%

11,71%

11,65%

11,65%

11,65% 0,00%

65,56%

5.2b)

2,75%

8,47%

9,30%

8,75%

5,17%

0,00% 0,00%

34,44%

Celkem 5.2 IOP

7,03%

23,11%

21,01%

20,40%

16,81%

11,65% 0,00%

100,00%

IOP

2014

2015

Celkem z 5.2 IOP

39


8.1

Veřejná podpora

Předkladatel IPRM se zavazuje dodržovat během přípravy a realizace IPRM všechna pravidla poskytování veřejné podpory, zejména: žádný projekt realizovaný v rámci IPRM nebude zakázanou veřejnou podporu, způsobilým výdajem může být jen takový náklad projektu, který nezakládá zakázanou veřejnou podporu, v případě projektů, jejichž financování zakládá veřejnou podporu, mohou být za způsobilé považovány pouze výdaje, které splňují právní předpisy ES a ČR v oblasti poskytování veřejné podpory. Podpora poskytovaná z rozpočtu IPRM může být v případě projektů obsahujících veřejnou podporu poskytována pouze do výše vymezené příslušnou právní úpravou ES u daného typu veřejné podpory. Způsobilé výdaje mohou být v tomto ohledu uznány, pouze pokud nepředstavují podporu neslučitelnou s požadavky práva ES v této oblasti. V rámci IPRM je podpora projektů zakládajících veřejnou podporu poskytována pouze v případě strategického cíle 1, které zahrnují aktivity zaměřené na regeneraci bytových domů. Pro tyto aktivity byly v souladu s Příručkou pro předkladatele IPRM v IOP definovány následující typy veřejné podpory: veřejná podpora de minimis, veřejná podpora na základě notifikace. Veřejná podpora v režimu de minimis platí na základě Příručky pro předkladatele IPRM v IOP a informací ŘO IOP pouze do okamžiku schválení notifikace ze strany EK. Pro veřejnou podporu v režimu de minimis platí standardní pravidla tj.: celková výše podpory poskytnutá jednomu příjemci nesmí v kterémkoli tříletém fiskálním období přesáhnout částku odpovídající 200.000 EUR, přičemž do tohoto limitu se nepočítá případná veřejná podpora poskytnutá mimo režim de minimis, maximální výše veřejné podpory je 50 %. Veřejná podpora na základě notifikace bude poskytována pouze v případě schválení příslušné notifikace ze strany EK. Pravidla tohoto režimu veřejné podpory (vč. maximální procentuální výše podpory) budou stanovena na základě výsledků notifikace. Při zpracování finančního plánu pracoval předkladatel na základě doporučení ŘO IOP s předpokladem, že notifikace ze strany EK bude schválena a že veřejná podpora v tomto režimu bude poskytována do výše 40 % celkových způsobilých výdajů projektu.

8.2

Pravidlo N+3, resp. N+2

Předkladatel vzal při přípravě IPRM v potaz pravidlo N+3 pro období 2007-10, resp. N+2 pro období 2011-13 a alokaci u ERDF pro oblast intervence 5.2 IOP na jednotlivé roky v období 20072013. Vzhledem k tomu, že zahájení realizace IPRM se předpokládá v průběhu roku 2009, přičemž

40


alokace finančních prostředků z ERDF začíná rokem 2007, provedl předkladatel následující opatření zvyšující absorpční kapacitu žadatelů v rámci zóny řešení IPRM. předkladatel zahájil přípravu části těchto projektů (především na projekty v oblasti revitalizace veřejných prostranství) již během zpracování dokumentu IPRM tak, aby sám mohl zahájit čerpání finančních prostředků již v roce 2009, předkladatel na základě výzvy k předložení projektových záměrů do indikativního seznamu projektů shromáždil další projektové záměry, čímž se zvyšuje pravděpodobnost, že v prvních letech realizace IPRM prokáží žadatelé dostatečnou absorpční kapacitu, při jednáních řídicího výboru a pracovní skupiny byli potenciální žadatelé informováni o možnostech čerpat finanční prostředky již od roku 2009 s tím, že na začátku realizace IPRM bude k dispozici zvýšený objem prostředků na již připravené projekty.

41


9

ADMINISTRATIVNÍ ŘÍZENÍ IPRM

Město ustavilo pro přípravu, zpracování a realizaci IPRM řídící výbor IPRM (ŘV) Na jednání ŘV byl zván regionální pracovník MMR - (RP MMR) jako pozorovatel. Seznam členů ŘV viz. Schéma na následující straně. Předsedou ŘV byl zvolen starosta ing. Petr Nezveda.

9.1

Řídící výbor

Řídící výbor byl jmenován usnesením zastupitelstva ŘV je odpovědný zastupitelstvu, příp. radě města, za přípravu a realizaci IPRM. Projednává IPRM před jeho předložením orgánům města ke schválení. Zajišťuje předložení seznamu projektů ke schválení v orgánech města. Připravuje systém výběru projektů. Projednává monitorovací zprávy IPRM a zajistí jejich projednání, příp. schválení, v orgánech města. Posuzuje a schvaluje návrhy na změny IPRM, podstatné změny IPRM předkládá ke schválení orgánům města před jejich předložením ŘO.

Členové ŘV byli vybráni na základě odborného profilu a předpokládaných aktivit IPRM. Vedení města (starosta + místostarostové) jsou součástí ŘV z důvodu zachování vazby na Radu města, Jana Valášková je předsedkyní Komise pro městskou část Přímětice, Oto Mašek je člen Komise Zastupitelstva města pro občanské záležitosti, ing. Pavel Kaman je předsedou Finančního výboru Zastupitelstva města, Jitka Schneiderová je ředitelkou Domu dětí a mládeže (řešení volnočasových aktivit), ing. Hana Vránová – manažerka IPRM, Mgr. Daniel Kasan je ředitelem ZŠ Přímětice, která je současně partnerem IPRM. Totéž platí pro Mgr. Bohumila Dolejského (ředitele SBD Znojemčan). Petr Kolouch je ředitelem Městské Policie Znojmo. Řídící výbor tak reprezentuje různé odborné pohledy na sídliště Přímětice.

9.2

Pracovní skupina IPRM

Pro potřeby IPRM města Znojma byla vytvořena pracovní skupina ve složení: ing. Hana Vránová, Ing. Daniel Kasan, Mgr. Bohumil Dolejský a ing. Marie Plachá (viz schéma na následující straně). Pracovní skupina se bude scházet podle potřeby a podle aktuálně řešené problematiky.

9.3

Manažer IPRM

Město určilo na základě usnesení zastupitelstva manažerkou IPRM ing. Hanu Vránovou, která bude odpovědná za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM. Manažerka dohlíží na plnění harmonogramu a finančního plánu IPRM. Je vždy stanovena jako kontaktní osoba pro komunikaci s ŘO. Manažerka IPRM zajišťuje oznámení změny IPRM, publicitu a informování veřejnosti. Připravuje roční monitorovací zprávy a předkládá je k projednání ŘV.

42


Ing.Vránová pracuje na pozici vedoucí oddělení strategického rozvoje, Odboru rozvoje MěÚ. Má zkušenosti s přípravou strategických dokumentů, podílela se na přípravě Strategického plánu rozvoje města Znojma (2005) a jeho následující aktualizaci v roce 2007. Má bohaté zkušenosti s podáváním projektů do EU. Řídícím výborem bude jmenován zástupce manažera, jehož činnost bude spočívat společně s manažerem především v kontrole a posuzování přijatých žádostí o dotací (projektů). Obrázek 15: Organigram administrativního řízení IPRM Znojma

Řídící orgán IOP

přípravná + realizační fáze

schválení

Zastupitelstvo, Rada města

Řídící výbor

Manažer IPRM

Partneři

Ing. P. Nezveda – starosta

Ing. Hana Vránová

Ing. P. Balík – místostarosta

vedoucí oddělení strategického rozvoje

ZŠ Přímětice SBD Znojemčan

Mgr. M. Keremidský – místostarosta J. Blažíček – místostarosta J. Valášková – předsedkyně komise pro městs. část Přímětice-sídliště O. Mašek – člen Komise pro občanské záležitosti Ing. P. Kaman - člen Rady města, předseda Finančního výboru zastupitelstva města J. Schneiderová – ředitelka Domu dětí a mládeže Ing. H. Vránová – manažer IPRM Mgr. D. Kasan – ředitel ZŠ Přímětice Mgr. B. Dolejský – ředitel SBD Znojemčan

Pracovní skupina Ing. Hana Vránová Mgr. Daniel Kasan Mgr. Bohumil Dolejský Ing. Marie Plachá – vedoucí oddělení investic – odboru rozvoje

P. Kolouch – ředitel Městské policie

43


9.4

Zapojování veřejnosti

Město od počátku prací na IPRM komunikovalo s veřejností a to následujícími formami: webové stránky města, lokální média informační tiskoviny vydávané městem, Veřejnost byla informována o výběru zóny, zamýšlených cílech a aktivitách IPRM, a dále bude informována o postupu prací na přípravě dokumentu IPRM, o realizaci IPRM a výběru projektů. Veřejné projednání jako takové nebylo realizováno, nicméně byla vyhlášena výzva k podávání písemných návrhů, připomínek a námětů na projekty do IPRM. Všechny došlé návrhy byly projednány na Řídícím výboru dne 22.10.2008 s tím, že některé z nich budou přímo začleněny do IPRM.

44


10

ZAPOJENÍ PARTNERŮ

Město bude IPRM realizovat se dvěma partnery a to se ZŠ Přímětice a SBD Znojemčan. S oběma partnery jsou sepsány partnerské smlouvy. Tabulka 24: Zapojení partnerů do jednotlivých fází IPRM Zapojení do procesu tvorby IPRM (analýza, návrhová část)

Zapojení do realizace IPRM

Zapojení do fáze udržitelnosti (fáze provozování)

ZŠ Přímětice

Ano

Ano

Ano

Stavební a bytové družstvo Znojemčan

Ano

Ano

Ano

Název partnera

S ohledem na skutečnost, že oba partneři jsou součástí řídícího výboru, pracovní skupiny a současně figurují mezi okruhem potenciálních příjemců nebo provozovatelů, jsou zapojení ve všech etapách IPRM (příprava, realizace, provozování). V rámci fáze přípravné byli partneři účastni setkáním ŘV a pracovní skupiny, v rámci fáze realizační se počítá s jejich zapojením do hodnocení projektů. Ve fázi udržitelnosti bude jejich hlavní role spočívat ve financování případných dalších akcí. Budou dohlížet nad stanovenými pravidly.

45


11

NÁSTROJE FINANČNÍHO ŘÍZENÍ

Město Znojmo má zřízen od roku 2003 Fond rozvoje bydlení na území města Znojma. Z tohoto fondu jsou poskytovány půjčky při úroku 4% a lhůtě splatnosti 4 roky do max. výše 100 tis. Kč, fyz. a práv. osobám, které vlastní obytné budovy na území města. Město každoročně vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí, přičemž příjemci této „zvýhodněné půjčky“ mohou být všichni občané města, kteří splňují podmínky výzvy. Podporovanými aktivitami jsou např. obnova střechy, fasády, zateplení domů, realizace půdních nástaveb a vestaveb, a podobně.

46


12

ZPŮSOB VÝBĚRU PROJEKTŮ

12.1

Obecné náležitosti výběru projektů

Žadatel zpracovává žádost o dotaci prostřednictvím informačního systému Benefit7, která je dostupná on-line na adrese www.eu-zadost.cz.

Pro faktické zhotovení žádosti o dotaci, ale i

případné změny je nutné si nejprve vytvořit elektronické konto v informačním systému (kombinace elektronické poštovní adresy (e-mailu) a hesla). Žádost o dotaci se v první fázi předkládá městu, dle podmínek stanovených ve výzvě k předkládání projektů, a podepisuje ji statutární zástupce žadatele. Ve výzvě mohou být městem specifikovány i přílohy této žádosti o dotaci.

12.2

Výzva k předkládání projektů

Město vyhlašuje výzvy pro předkládání projektů podle stanovených priorit, a podle stanoveného harmonogramu. Pro aktivitu strategický cíl IPRM Revitalizace veřejných prostranství vyhlásí město v průběhu období 2009-2013 jednu kontinuální výzvu a pro strategický cíl Regenerace bytových domů vyhlásí v relevantních letech výzvy kolové cca jednou ročně dle potřeby do vyčerpání finančních prostředků. Pod výzvou musí být vždy podepsán manažer IPRM. Výzva k předkládání projektů je vždy zveřejněna prostřednictvím několika na sobě nezávislých komunikačních prostředků, tj. Znojemské Listy, prostřednictvím webových stránek města a dále prostřednictvím webových stránek www.strukturalni-fondy.cz. www.mmr.cz a www.crr.cz. Využita k publikaci výzvy bude rovněž úřední deska městského úřadu ve Znojmě. Výzva bude mít obsahovat minimálně tyto informace: název programu, název oblasti intervence a prioritní osy (priority), podporované aktivity, pro které je výzva vyhlášena, oprávněné žadatele, místo a termín, kam je možné podat žádost, kritéria pro poskytnutí dotace, odkaz, kde lze najít podrobnější informace, finanční alokaci, která je k dispozici.

12.3

Evidence projektů

Jedno paré projektů ucházejících se o podporu z IPRM bude archivováno ve vyčleněném prostoru v rámci kanceláře manažera IPRM pro dokumentování historie projektů žádajících příspěvek z IPRM. Tento prostor bude po předchozí dohodě zpřístupněn kontrolám z CRR a MMR. Vždy musí být při kontrole manažer IPRM, příp. jeho jmenovaný zástupce.

47


12.4

Systém výběru projektů

Žádosti o dotaci (projekty) jsou přijímány osobou odpovědnou za realizaci IPRM (manažer IPRM). Manažer IPRM, případně jeho pověřený zástupce, je povinen vystavit potvrzení předkladateli žádosti o dotaci, aby byla vyloučena možnost manipulace s projekty v průběhu hodnocení. Potvrzení je vyhotoveno vždy ve dvojím paré, přičemž jedno zůstává vždy předkladateli projektu, druhé se stává součástí složky projektu. Každý projekt bude mít vlastní pořadač, do něhož se budou zakládat veškeré dokumenty související s historií projektu, viz předchozí bod. Systém výběru projektů je dvoustupňový, tj. nejprve jsou vybrány projekty splňující kritérium přijatelnosti, tj. ty, které: a. Splňují všechny náležitosti stanovené ve výzvě (včetně termínu !) b. Splňují podmínku „lokalizace“ projektu do zóny řešené IPRM Manažer a současně jeho zástupce, jmenovaný Řídícím výborem, (kontrola 4 očí) ověří místní příslušnost projektu a vyhodnotí, zda projekt odpovídá pokynům nastaveným ve výzvě. O výsledku tohoto aktu musí být proveden písemný záznam podepsanými všemi kontrolujícími osobami. Výsledek je následně sdělen žadateli prostřednictvím elektronické pošty. V případě, že je projekt nepřijatelný, ať už z důvodu, že leží mimo stanovenou zónu, nebo z důvodu, že nesplnil podmínky výzvy, je žadatel informován s řádně odůvodněným stanoviskem doporučenou poštou. Následně je projekt předán k hodnocení kvality. Druhým

stupněm

hodnocení

projektů

je

hodnocení

kvality.

Hodnocení

kvality

probíhá

prostřednictvím hodnotící komise, která je složená z min. dvou osob (manažera IPRM a jeho zástupce). V případech hodných zřetele (výrazně odlišné hodnocení jednotlivými hodnotiteli) může být osloven ještě nezávislý hodnotitel. Hodnocení je vždy aritmetickým průměrem všech hodnocení. Hodnocení projektů vychází z hodnotících parametrů uvedených v následující tabulce.

48


Tabulka 25: Hodnotící parametry pro výběr projektů Parametr hodnocení 1. Hodnocení schopností a zkušeností žadatele

• •

max. 40

Realizace projektu je v souladu s IPRM (30 %) Projekt naplňuje princip partnerství při jeho přípravě a realizaci (5%) Vazba projektu na jiné aktivity, projekty (synergický efekt) (5%)

3. Kvalita projektu

• • • •

max. 40

Posouzení kvalitativního přínosu projektu ve srovnání se současnou situací (10 %) Udržitelnost projektu po skončení podpory (5%) Organizační zajištění realizace projektu (10%) Detailnost aktivit korespondující s harmonogramem a navrženým rozpočtem (15 %)

4. Horizontální kritéria

•

•

max. 10

Žadatel má zkušenosti s řízením a realizací obdobných projektů co do typu a finančního objemu projektu (8%) Finanční hodnocení žadatele (bude-li potřeba) (2%)

2. Potřeba, relevance projektu

• • •

% z možného počtu bodů

max. 10

Realizace projektu přispěje k naplnění principu rovných příležitostí (potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu,víry, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace). (5%) Realizace projektu přispěje k naplnění principu udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. (5%)

Celkem

max. 100

Město provádí výběr projektů IPRM v IOP transparentním a nediskriminačním způsobem při respektování pravidel národního a komunitárního práva. Město dbá na efektivní čerpání prostředků ERDF, na veřejný zájem a na dosažení synergického efektu. Hodnotící komise na základě hodnocení kvality seřadí projekty v dané výzvě, přičemž projekty jsou předloženy Řídícímu výboru ke schválení. Pokud byla překročena alokace stanovená výzvou jsou následně stanoveny i projekty náhradní. Řídící výbor (a následně i samosprávné orgány města) tak schválí seznam projektů určených

k podpoře z IOP oblast podpory 5.2, který

je následně

poskytnut Řídícímu orgánu IOP. Všem schváleným projektům město vystaví potvrzení, že předkládaný projekt je součástí schváleného IPRM a že je v souladu s jeho cíli a prioritami.

12.5

Předložení projektů na CRR

Centrum pro regionální rozvoj (dále jen CRR), coby příspěvková organizace MMR, hraje při realizaci IPRM významnou úlohu. Všechny projekty schválené ŘV (splňující kritérium přijatelnosti a kvality) jsou vráceny Žadatelům s tím, že spolu s vystaveným potvrzením ze strany manažera IPRM (města) a dalšími přílohami specifikovanými ŘO IOP, jsou tyto předkládány následně na příslušnou regionální pobočku CRR. Na CRR je tak nutné dodat následující dokumentaci: 49


Žádost v IS Benefit 7 + 2x první dvě strany této žádosti (sloužící jako předávací protokol) Přílohy v tomto členění

Seznam příloh – vyplňuje se v IS Benefit Doklad o partnerství Doklad o majetkoprávních vztazích Doklad o právní subjektivitě žadatele Územní rozhodnutí s vyznačením nabytí právní moci, pokud je dle stavebního zákona vyžadováno

Projektová dokumentace v rozsahu souhrnná technická zpráva, situace, půdorysy, a pohledy, včetně položkového rozpočtu a harmonogramu prací

Stavební povolení, příp. ohlášení stavby, pokud je podle stavebního zákona vyžadováno

Energetický audit – doklad ke dni předložení nesmí být starší šesti měsíců Potvrzení města / o výběru projektu Doklady o provedených výběrových řízeních

50


13

HORIZONTÁLNÍ TÉMATA

13.1

Horizontální témata

Na základě požadavku Strategických obecných zásad Společenství a Příručky pro předkladatele IPRM v IOP obsahuje dokument IPRM vyhodnocení dopadů IPRM na obě definovaná horizontální témata: rovné příležitosti a udržitelný rozvoj. IPRM pro sídliště Přímětice je od počátku své přípravy koncipován tak, aby žádná z jeho navrhovaných aktivit nenarušovala principy některého z horizontálních témat. Řada aktivit v rámci IPRM má na horizontální témata naopak jednoznačný a prokazatelný pozitivní vliv nebo je dokonce na realizaci těchto dvou průřezových rozvojových priorit přímo orientována. Předkladatel (město Znojmo) se zavazuje respektovat horizontální témata také při výběru konkrétních projektů, tedy: bodově zvýhodnit ty projekty, které mají pozitivní vliv na horizontální témata před projekty mající na horizontální témata neutrální vliv (viz kapitola Způsob výběru projektů –hodnocení kvality projektů), nepodpořit (vyřadit při výběru) projekty mající negativní vliv na některé horizontální téma (viz kapitola Způsob výběru projektů – hodnocení přijatelnosti). Každé z horizontálních témat je níže rozděleno do několika specifických podkategorií navržených Příručkou pro předkladatele IPRM v IOP. V rámci nich jsou analyzovány vlastní dopady jednotlivých opatření a aktivit.

13.2

Rovné příležitosti

Rovné příležitosti představují souhrn priorit, které v konečném důsledku vedou k potírání diskriminace na základě pohlaví, věku, sexuální orientace, národnosti, náboženského vyznání atd. Důležitým dopadem realizace principu rovných příležitostí proto bývá posílení kvality života, sociální stability a rozvoje lidského potenciálu u všech skupin obyvatel bez rozdílu. Na rovné příležitosti se zaměřují především strategický cíl 2 IPRM, tj. revitalizace veřejných prostranství. K realizaci jsou navrženy bezbariérové úpravy, ale i kamerový systém. Rovnost příležitostí naplňuje i aktivita Nízkoprahového centra pro mládež, plánovaného k financování z ROP 3.2.

13.3

Udržitelný rozvoj

Udržitelný rozvoj lze definovat jako takový způsob rozvoje společnosti, který zajistí budoucí všestrannou prosperitu dalším generacím. Principem udržitelného rozvoje je rovnováha tří hlavních pilířů: ekonomického růstu, sociální soudržnosti a životního prostředí. Realizace IPRM bude mít prokazatelně pozitivní vliv na udržitelný rozvoj – dojde ke snížení energetické náročnosti objektů – tím bude umožněno budoucím generacím

využít zdroje, které se nespotřebují v důsledku

nevyrobené energie. Udržitelnému rozvoji napomáhá i další navrhované opatření – revitalizace veřejné zeleně. 51


14

ANALÝZA RIZIK

14.1

Úvod

V rámci přípravy IPRM Znojma pro IOP pro zónu sídliště Přímětice byla v souladu se standardní metodikou řízení rizik identifikována a vyhodnocena hlavní rizika spojená s přípravou a realizací IPRM a navržena rámcová strategie jejich řízení. Riziko je v kontextu IPRM chápáno jako problém nebo událost, která může mít negativní vliv na optimální implementaci plánu, tzn. co nejvyšší a maximálně efektivní využití zdrojů alokovaných v integrovaném plánu. Při návrhu řízení rizik v rámci IPRM se postupovalo v následujících krocích: Identifikace (pojmenování) všech rizik Komplexní vyhodnocení rizik (vyhodnocení pravděpodobnosti výskytu a závažnosti dopadu) Řízení rizik Identifikace rizik představuje zjištění všech potenciálních rizik. V rámci IPRM byla rizika identifikována prostřednictvím ŘV za odborné asistence zpracovatele. Výstupem tohoto kroku je „seznam rizik“ – viz níže. Všechna

identifikovaná

rizika

byla

prostřednictvím

ŘV

vyhodnocena

nejprve

z hlediska

pravděpodobnosti výskytu a následně i z hlediska závažnosti dopadu. Pro obě dimenze hodnocení byla využita 5-stupňová škála. Vznikla tak matice rizik, která velmi přehledně zachycuje jednotlivá rizika pro realizaci IPRM a umožňuje tak odpovědným článkům administrativního řízení IPRM přijímat adekvátní kroky a rozhodnutí. Řízení rizik představuje velmi významný aspekt realizace IPRM, jeho úspěšné zvládnutí totiž znamená i dosažení vize, a hierarchie cílů IPRM, včetně dodržení časového a finančního rámce a naplnění stanovených hodnot indikátorů.

14.2

Identifikace a vyhodnocení rizik

Identifikace a vyhodnocení prostřednictvím proběhlo za pomoci dotazování vybrané skupiny expertů z řad zpracovatelů dokumentu IPRM. Diskuse nad jednotlivými riziky a zejména možnostmi jejich řešení probíhala během přípravy IPRM průběžně také na jednáních řídicího výboru a pracovních skupin. Tato jednání současně byla první fází jejich řízení. Do hodnocení rizik byla pro úplnost zařazena i ta rizika, jejichž pravděpodobnost výskytu je velmi nízká.

52


Tabulka 26: Seznam rizik Pravděpodobnost výskytu

Závažnost dopadu

Komplexní vyhodnocení

Nezájem žadatelů

2

5

3,5

Omezená kapacita žadatelů připravit projekty po obsahové stránce

3

4

3,5

Omezená kapacita příjemců administrovat projekty

3

3

3

Nedostatek financí na spolufinancování

2

4

3

Nedostatečná připravenost projektů v úvodní fázi

3

2

2,5

Nedodržení časového plánu IPRM

2

2

2

Nedosažení cílových hodnot indikátorů IPRM

2

3

2,5

Nízká administrativní kapacita města řídit IPRM

1

1

1

Nefungující systém monitoringu IPRM

1

1

1

Neadekvátní metodická podpora ze strany ŘO IOP

3

4

3,5

Název rizika

Legenda: Pravděpodobnost výskytu: 1 – velmi malá (do 5%), 2 - malá (5- 20%),3 - střední (20- 50%), 4 vysoká (50-90%),5 - hraničící s jistotou (nad 90%). Závažnost dopadu: 1 – zanedbatelný dopad, 2 – dopad malého rozsahu, 3 – dopad mající vliv na nutnost úprav alokací a změnu v řízení IPRM, 4 – velmi závažný dopad, 5 - katastrofický dopad. Komplexní hodnocení – vzniká aritmetickým zprůměrováním obou hodnot (1 – riziko, které není nutno řešit, 2 – riziko, které je nutné pravidelně sledovat, u známek vyšších než 3 je nutno stanovit konkrétní opatření na řízení rizik.

14.3

Řízení rizik

Jednotlivá rizika jsou či budou řešena ve vazbě na systém přípravy, realizace a monitoringu IPRM. Řízení rizik bylo zohledněno zejména při přípravě systému administrativního řízení IPRM, zapojení partnerů a způsobu výběru projektů. Z výše uvedeného hodnocení vyplývají jako hlavní skupiny rizik: nedostatečná administrativní kapacita na straně příjemců/žadatelů, nedostatečná finanční bonita na straně příjemců/žadatelů, nedostatky v komunikaci mezi městem (a jeho partnery) a řídicím orgánem IOP. Převod vlastnictví bytových jednotek z družstva na fyzické osoby (změna nositele projektu). Jednotlivá rizika lze principiálně řešit dvojím způsobem: Prevencí, tj. aktivitou směřující k tomu, aby se riziko vůbec nevyskytlo,

53


Reakcí, tj. aktivitou řešící příčiny a projevy vyskytnuvšího se rizika, s cílem snížení nebo úplné eliminace dopadů rizika. Mezi preventivními opatřeními budou (a zčásti již byly) uplatněny některé postupy, které výrazně sníží pravděpodobnost, že riziko nastane: publicita IPRM vedoucí k šíření informací o IPRM zejména k potenciálním žadatelů, kteří tak mohou zahájit projektovou přípravu (projekční stupně, energetické audity) a zvýšit tak svou připravenost. důkladný sběr projektových záměrů vedoucí ke zvýšení absorpční kapacity a administrativní připravenosti potenciálních žadatelů a zvýšení informovanosti města o plánovaných aktivitách a projektech připravovaných různými nositeli průběžná obousměrná komunikace mezi městem a ŘO IOP (účast předkladatele na seminářích k IPRM, účast zástupce ŘO na jednáních řídicího výboru IPRM apod.), zřízení odborné pracovní skupiny, která diskutovala a bude i nadále diskutovat různá rizika především z technického a odborného pohledu.

54


15

PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OP

V rámci zóny sídliště Přímětice budou souběžně připravovány projekty

k financování z jiných

operačních programů. Jedná se o tři projekty, z toho dva z nich jsou určeny do ROP Jihovýchod Bazén v areálu ZŠ Přímětice a Nízkoprahové centrum pro mládež. Tabulka 27: Přehled projektů financovaných z jiných OP NÁZEV PROJEKTU

PLÁNOVANÝ ROK REALIZACE 2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Bazén v areálu ZŠ Přímětice Zateplení ZŠ Přímětice Nízkoprahové centrum pro mládež

Projekt Zateplení ZŠ Přímětice bude podán do Operačního programu Životní prostředí. Projekt Bazén v areálu ZŠ Přímětice byl již podán na ŘO ROP Jihovýchod, v současné době probíhá jeho hodnocení.

55


PŘÍLOHA 1:

MAPA MĚSTA SE ZÁKRESEM ZÓNY

56


PŘÍLOHA 2: PODROBNÝ HARMONOGRAM A FINANČNÍ PLÁN AKTIVIT IPRM Číslo projektu

1 2 3 4 5 6 7 8 9

10

11

12 13 14

NÁZEV PROJEKTU

CELK. NÁKLADY (tis.Kč) z toho PD/audity

5.2a) Revitalizace veřejného prostranství: Víceúčelové hřiště Kamerový systém Vybudování streetové plochy pro mládež ( 12-19 let) v areálu ZŠ Vybudování dětského hřiště ( věk 12-18 let ) v areálu ZŠ Zastávka MHD Rekonstrukce veřejného osvětlení Vybudování multikanálové sítě HDPE Rekonstrukce komunikací, chodníků vč. bezbariér. nájezdů, parkovišť Revitalizace veřejné zeleně, mobiliář CELKEM VP - Dotace 85% -Spolufinancování 15%

5000 2300 1800 2200 700 10000 10000 50000 30000 112000 95200 16800

5.2b) Regenerace bytových domů: MĚSTO - 3 vysoké a 20 nízkých panelových domů Dotace 40% Spolufinancování 60% SBD ZNOJEMČAN - 1 vysoký a 20 nízkých panelových domů Dotace 40% Spolufinancování 60% CELKEM BD - dotace - spolufinancování Město - celkem spolufinancování CELKEM IPRM - dotace

75000 30000 45000 50000 20000 30000 125000 50000 75000 61800 237000 145200

Projekty plánované z financováním z jiných dotačních programů EU: Bazén v areálu ZŠ Přímětice - ROP 3.2 ( 67,16 % = 6.716+4.316= 11.032) Zateplení ZŠ Přímětice - OPŽP 3.2 ( 90% = 27.000 ) Nízkoprahové centrum pro mládež - ROP 3.2 ( 70% = 4.900)

16425 30000 7000

100

PLÁNOVANÝ ROK REALIZACE / NÁKLADY ( tis.Kč ) 2009 2010 2011 2012 2013 2014 5000 2300

100 100 50 500 300 500 350 2000

1800 2200 700 2300 2000 10000 6000

2000 2000 10000 6000

1900 2000 10000 6000

1900 2000 10000 6000

1900 2000 10000 6000

7300

25000

20000

19900

19900

19900

6205 1095

21250 3750

17000 3000

16915 2985

16915 2985

16915 2985

18750 7500 11250 15000 6000 9000 33750 13500

18750 7500 11250 13000 5200 7800 31750 12700

18750 7500 11250

10000 4000 6000 10000 4000

18750 7500 11250 12000 4800 7200 30750 12300

1095

15000

14250

14235

14235

10000

6425 30000

5000

5000

2015

18750 7500 2985

7000

57

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ZNOJMA 1 SOULAD IPRM S NADŘAZENÝMI STRATEGICKÝMI DOKUMENTY... 4

Recommend Documents