Inspirativní, plní odvahy i vytrvalosti Roman Smělý a Martin Chlouba
PODNIKATELÉ ROKU ČR t&%6"3%,6Ǝ&3" "7"4540'58"3& t7-"%*.¶3,07«Ʋ 6/*$03/
t50.«À#Ʋ&;*/" #&45 t1"7&-+6Ʋ¶Ǝ&, #3"/0(3061 t3"%*.+"/Ǝ63" 456%&/5"(&/$: t.*304-"7Ʋ*)«, "/&$5
t;#:/Ɠ,'30-¶, -*/&5 t,7*%0À5Ɠ1«/&, *40-*5ű#3"70 t;%&/Ɠ,+"/%&+4&, 3"##*553)07ÅÀ5Ɠ1«/07 t,"5&Ʋ*/"+"/,ƾ .03"7*"*5
Podnikatelé desetiletí Inspirativní, plní odvahy i vytrvalosti
Obsah Obsah. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 I. část – Čeští podnikatelé roku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Překladatelka na podnikatelském výsluní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .13 Nechci být vzadu s davem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25 Vítězství nad dinosaury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Podnikatel tělem i duší. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Zasíťované Česko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Žlutý dopravní hurikán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Brano nevstalo z popela samo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Rebelem od mládí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Jak vybudovat bezpečnou firmu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 Firma, která změnila pravidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 II. část – Světoví podnikatelé roku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .161 Revolučně léčí rakovinu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 Vítězství s IT armádou 25 000 zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 Z Manily ovládl trh fastfoodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 Tři firmy přivedl do Fortune 500 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 Začínal pouze se 2 tisíci liber . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 Principál s publikem 60 milionů lidí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168
Lékař přivedl firmu na burzu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 Z pouličního prodejce světovým podnikatelem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 Porotce uchvátila makléřská společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 Nejprestižnější soutěž pro podnikatele na světě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 Přehled všech vítězů Podnikatele roku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 Doslov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196
Radim Jančura
81
Žlutý dopravní hurikán Radim Jančura začínal v otlučené kanceláři a posléze zaplavil republiku žlutými autobusy. Tím ale nekončí, plánuje i žluté vlaky
Z
ačátky něčeho, co lze nazvat podnikáním, můžeme v životopisu Radima Jančury vystopovat už během jeho studia na vysoké škole v devadesátých letech. „Vybral jsem si elektrofakultu, ale
popravdě řečeno jsem se děsil toho, že až ji dodělám, budu ve vystudo-
vaném oboru silnoproud skutečně pracovat. Že budu vyrábět motory a podobně,“ vzpomíná. „Hledal jsem tedy cokoli jiného, abych se mohl postavit na vlastní nohy.“
82
Radim Jančura
Už ve třetím ročníku studia tak začal organizovat pro brněnské vysokoškolské studenty „zájezdy“ za město na vesnické bály. „Vymyslel jsem jízdní řád tak, aby ty staré kloubové Ikarusy mohly objet všechny brněnské koleje, odvezly studenty do vesnice na místo, a pak je zase rozvezly zpět,“ říká Jančura a s úsměvem dodává: „Je pravda, že první túru jsme logisticky nezvládli. Zájem byl tak obrovský, že na místě došlo pivo, a my jsme někdy o půlnoci jeli klepat na dveře pivovaru.“
Telefon? Ne, faxy a telegramy Radim Jančura ve skutečnosti studoval dvě vysoké školy, ale nakonec dokončil jenom onu techniku v Brně. Ještě před jejím absolvováním se ale vydal na brigádu do Anglie, kde pracoval načerno. Potkal tam množství dívek, které vypomáhaly v anglických rodinách jako au-pair, aby si zlepšily angličtinu a k tomu vydělaly i nějaké peníze. Seznámil se s tím, jak celý byznys funguje, a po návratu se rozhodl, že si založí au-pair agenturu. Jenže tou dobou bylo podobných desítky, možná stovky. Jediné, čím se dalo konkurovat, byla cena. „Standardní provize za službu, za zprostředkování práce au-pair, byla asi tři tisíce korun,“ popisuje situaci Jančura, „takže jsme se rozhodli to srazit asi na polovinu, na 1500 korun. To vyvolalo obrovský zájem, protože mladí Češi tento způsob, jak vycestovat, hojně využívali.“ Nižší příjmy oproti konkurenci ale znamenaly i velmi skromné začátky. S našetřeným vstupním kapitálem pět tisíc korun si Jančura pronajal dle vlastních slov ošklivou kancelář s komunistickým nábytkem. Místnost o rozměrech 2 × 5 metrů, ale měla i telefon a fax. Tak v roce 1996 vznikla agentura Student Agency.
Radim Jančura
83
Milníky podnikatele a jeho firmy 1996 Vzniká Student Agency – agentura pro zprostředkování au-pair pobytů 2004 Finanční průšvih z prodejů zájezdů na letní olympiádu v Aténách 2004 Vyjíždí první linka žlutých autobusů na trase Praha–Brno a zpět 2006 Vítězství v soutěži Podnikatel roku 2005 2008 Založení Beach Resort Investment, která připravuje stavbu hotelu v exotické destinaci 2009 Radim Jančura začíná koketovat s vlaky a zakládá RegioJet
Od rodičů dostával tou dobou student čtvrtého ročníku Jančura tisíc korun na měsíc, což mu na živobytí stačilo. Na podnikání ale už ne. Nejtěžší byl první půlrok, kdy čekal na zálohu 400 korun od každého zákazníka jako na smilování. Z toho pak šel nakoupit známky a poslal dopisy. A hovory do Velké Británie? „Tehdy se příliš netelefonovalo, ale spíš faxovalo. Byl to úplně jiný svět,“ vzpomíná Jančura. „Málokdo například měl pevnou linku. Takže se musely posílat po pár letech i stovky telegramů denně ve znění – Zavolejte Student Agency na telefonní číslo XY. Jinak se tou dobou nedalo příliš komunikovat.“ Ve spolupráci s jednou externistkou na živnostenský list dokázal za čtyři roky vybudovat největší au-pair agenturu na světě. V devadesátých letech totiž byly agentury v plenkách, takže se Jančura s tržbami pět milionů korun ročně skutečně stal největším. Nejvíc zákazníků jezdilo
84
Radim Jančura
do Anglie, ostatní pak do dalších zemí Evropy. Do těchto zemí přitom z východního bloku mohli jen Češi, Slováci a Maďaři. „Ve chvíli, kdy povolili vstup i Polákům, byl jimi tamní trh s au-pair úplně zaplaven,“ popisuje Jančura. Poté, co první spolupracovnice odešla do Anglie, se šel Radim Jančura zeptat na úřad, jak to vlastně funguje se zaměstnáváním lidí. „Pamatuju si, že jsem byl tenkrát v naprostém šoku, jak drahá záležitost je někoho zaměstnat,“ vzpomíná. Přesto nakonec začal lidi zaměstnávat a záběr postupně rozšířil od au-pair pobytů také na letenky a vůbec cestování za prací i dovolenou do celého světa. Motivací Radima Jančury je další rozvoj a to, že se firma neustále mění. „Úplně na začátku jsem dělal většinu věcí sám – psal katalogy, dělal marketing, uklízel v kanceláři. Prošel jsem si vším. Jenže kdyby měla firma deset let stále jenom deset zaměstnanců, tak by mě to asi nebavilo, bylo by to únavné,“ zamýšlí se. „Tehdy fungovala firma v jedné kanceláři a lidé neměli žádnou pracovní specializaci. Všichni dělali všechno. Někteří tu jsou dokonce dodnes. Později se rozdělili kvůli jazykovým pobytům, pracovním pobytům a dalším typům nabídek. A musím říct, že produktivita už není taková, jako když jsme měli dvě místnosti.“
Finanční průšvih Každému podnikateli a firmě, která roste, však nevyjde vždycky všechno. Za zřejmě největší průšvih považuje Radim Jančura nápad prodávat zájezdy na letní olympiádu v Aténách v roce 2004. „Celá akce skončila ztrátou tří milionů korun,“ říká podnikatel a dodává: „Vyvodili jsme z toho tehdy jasný závěr, že zprostředkování zahraničních pobytů
Radim Jančura
85
na velkých sportovních akcích naší doménou nebude. Konkurence v této oblasti už byla tou dobou dost velká.“ Ve stejném roce také probíhalo jednání o historicky prvních úvěrech, které si Student Agency chtěla vzít. Ty měly změnit život autobusových cestovatelů. Radim Jančura viděl na trhu autobusové dopravy řádnou mezeru. Tehdy totiž meziměstské linky stále ještě využívaly staré karosy a trh s přepravou byl víceméně zabetonovaný. Jančura provedl potřebné propočty a zjistil, že když nakoupí luxusní autobusy a dokáže je vytížit, může klidně nasadit i nižší ceny a ještě na tom vydělá. Hovory do Velké Británie? Tehdy se příliš netelefonovalo, ale
„
spíš faxovalo. Byl to úplně jiný svět. Málokdo měl pevnou linku, takže jsme museli posílat po pár letech i stovky telegramů denně ve znění – Zavolejte Student Agency na telefonní číslo XY. „Když jsme spouštěli naši první linku Praha–Brno, jezdily v prvních dnech autobusy úplně prázdné,“ vzpomíná Jančura na chvíle, kdy nevěděl, jestli udělal dobře. „Tehdy mi opravdu zatrnulo a vrtalo mi hlavou, jestli jsem to dobře spočítal. Nechápal jsem, proč lidi za stejnou cenu nejdou do lepšího. Problém Čechů je v tom, že jsou hrozně konzervativní. My si na něco zvykneme a pak je většina lidí jako ovce. Vidím to i dnes. Každá linka má náběh půl roku, než se chování lidí změní. Ale na mládí je krásné právě to, že má v sobě určitou porci naivity. Takže jsem do toho šel.“ „Když jsme objednávali autobusy od našeho španělského dodavatele, měl jsem představu, že by mohly být žluté nebo červené,“ dokresluje začátky Jančura. „Španělský partner nás ale přesvědčil, že žlutá bude
“
86
Radim Jančura
O soutěži Podnikatel roku 2005 Výsledková listina • Podnikatel roku 2005 – Radim Jančura, STUDENT AGENCY, s. r. o. • Technologický podnikatel roku – Radim Králík, GRAPO, s. r. o. • Začínající podnikatel roku – Jan Řežáb, REDBOSS • Speciální ocenění poroty – Jana Procházková, GLOBAL EXPRESS GROUP
Finalisté soutěže Ernst & Young Podnikatel roku 2005 ČR • Viliam Sivek, EuroAgentur Hotels & Travel, a. s. • Roman Sviták, Grada Publishing, a. s. • Radim Králík, GRAPO, s. r. o. • Ivo Lukačovič, Seznam.cz, a. s. • Rostislav Dvořák, VÝVOJ, oděvní družstvo v Třešti
Regionální soutěže • Střední Čechy – Ivo Lukačovič, Seznam.cz, a. s. • Plzeňský kraj – Vladimír Zábranský, První chodská stavební společnost, spol. s r. o. • Jihomoravský kraj – Radim Jančura, STUDENT AGENCY, s. r. o. • Moravskoslezský kraj – Ladislav Kraus, BOCHEMIE, a. s.
lepší, protože u nás oproti Španělsku není moc slunečno, takže žluté autobusy naši trochu zachmuřenou zemi prosluní. Nakonec se to ukázalo jako geniální tah.“
Tomáš Březina
107
Rebelem od mládí Tomáš Březina díky svému nezměrnému úsilí vydupal z prachu země podnik o hodnotě několika miliard korun
F
irma Best Tomáše Březiny je největším českým výrobcem betonových stavebních prvků pro venkovní a zahradní architekturu. I když byla založena prakticky na zelené louce, ovládá dnes
v tomto sektoru asi 60 procent trhu. Cesta k této velikosti ale nebyla jednoduchá. Kromě radosti z úspěšného rozvoje firmy znamenala i tvrdou práci, řešení tisíce problémů, hledání těch správných východisek, a to vše pod trvalým stresem.
Tomáš Březina
121
Vývoj obratu společnosti Best [mil. Kč] 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 0
200
400
600
800
1000
kterou jim vždy na závěr řeknu: Vážený pane řediteli, je mi ctí, že se o nás ucházíte, ale ještě chvíli vydržte. Ještě mě to baví. A když nevydržíte a začnete stavět svoji fabriku, já s vámi nebudu soutěžit. Ale firmu prodám a vy mezi oslovenými nebudete.“
O vítězství v soutěži Podnikatel roku Vítězství v soutěži Podnikatel roku dodnes Tomáše Březinu povznáší. „Tři roky mě ukecávali, až jsem měl pocit, že bych mohl vyhrát,“ popisuje šťavnatě svůj vstup do soutěže. „Jel jsem tehdy za Zbyňkem Frolíkem. Byl mi sympatický a tenkrát mě přesvědčil. Na soutěži je prima, že jsme si všichni rovni. Jestli je někdo malý, velký, zelený – není tam žádná protekce, princip černého nebo bílého koně. Prostě když
122
Tomáš Březina
Tomáši Březinovi je na soutěži Podnikatel roku sympatické, že je férová
je někdo nejlepší, je to jeho. Ještě si vzpomínám, že jako jediný jsem natvrdo do kamery prohlásil, že jsem přišel vyhrát!“ A nakonec opravdu vyhrál. Soutěž Tomáši Březinovi a hlavně firmě Best přinesla především větší marketingový ohlas. Lidé si začali společnosti Best ještě více všímat.
Úspěch neměřím penězi „Nevěřím, že existují nějaká tajemství podnikatelského úspěchu,“ zamýšlí se Březina. „Ani nemohou existovat, protože vše podstatné i marginální již bylo od podnikatelských hvězd a hvězdiček tisíckrát publikováno a následně pitváno a rozebráno. Celé tajemství, dle mého přesvědčení, je v tom, že ty tisíce známých a popsaných krůčků, složi-
Tomáš Březina
123
tostí, nepříjemností, otravností, trvalého vymýšlení, přemýšlení, analyzování a hodnocení – a to vše pod trvalým stresem, často pod trvalou závistí až nenávistí nepřejícího okolí – dokáže zvládnout a dlouhodobě ustát pouze malé množství mimořádných jedinců.“ Tomáš Březina je přesvědčen, že každý podnikatelský příběh je neopakovatelný a v celém svém rozsahu dokonce nenaučitelný. „Na začátku své podnikatelské cesty jsem toto chápal teprve intuitivně, ale již tehdy jsem nehledal a nesledoval žádné známé či neznámé lidské vzory nebo vzorové příběhy,“ charakterizuje svůj postoj Březina. „Byl jsem mentálně připraven vše prožít originálně a samozřejmě úspěšně. Byl jsem vyzbrojen nezničitelným sebevědomím, vírou v konečný úspěch, na druhou stranu mně byly lhostejné osobní materiální statky. Úspěch jsem totiž nikdy neměřil penězi, a měl jsem, a snad ještě mám, pokoru ke skutečnému významu toho, čeho jsem dosáhl. Protože úspěch je věc velmi relativní.“
Vladimír Kovář
125
Jak vybudovat bezpečnou firmu Vladimír Kovář při podnikání počítal snad se vším. Důležité pro něj vždy bylo, aby maximálně omezil rizika
P
rvní zásadní zlom v životě Vladimíra Kováře prý nastal, když ho rodiče umístili do základní experimentální plavecké školy, aby už tolik nezlobil a nedostával další dvojky z chování. Následo-
valo gymnázium a jaderná a fyzikálně inženýrská fakulta, kde vystudoval matematické inženýrství. A to se mu hodilo i při systematickém budování firmy.
Inspirativní, plní odvahy i vytrvalosti Kniha Podnikatelé desetiletí vznikala v roce 2010. Její autoři, Roman Smělý a Martin Chlouba, pracují přes 10 let jako novináři v předních českých médiích a soutěž Ernst & Young sledují od jejích počátků. Veškeré texty v knize vycházejí z autentických rozhovorů se samotnými podnikateli, jejich přáteli, kolegy i konkurenty.
Knihu doporučují Magdalena Souček vedoucí partnerka Ernst & Young
Ondřej Bartoš investor a partner Credo Ventures
Měla jsem tu čest potkat všech deset vítězů soutěže Podnikatel roku, jejichž příběhy si na následujících stránkách můžete přečíst. Jsou to výjimečné osobnosti s unikátním pohledem nejen na podnikání, ale i svět kolem nás. Jsem přesvědčena, že budete stejně jako já příjemně překvapeni tím, jak jsou jejich příběhy zajímavé a inspirativní.
Díky za tuto soutěž, díky za tuto knihu. Soutěž podnikatel roku oceňuje konkrétní úspěšné jednotlivce, z nichž se pak mohou stávat vzory, které potáhnou k podnikání budoucí Tomáše Bati nebo Eduardy Kučery, Zbyňky Frolíky a mohl bych vyjmenovat celou desítku a mnoho dalších. Česká republika těchto vzorů potřebuje co nejvíc.
ISBN 978-80-904825-0-0 ISBN 978-80-904825-1-7
