Čínský neolit, paleolit - 1. hodina (1. část) ČÍNSKÝ PALEOLIT A NEOLIT
PALEOLIT: - 周口店 (zhōukŏudiàn) - lokalita u Pekingu, nálezy člověka (homo erectus pekinensis - běijīng rén 北京人). Nalezeny pozůstatky 45 lidí. Používali kamenné a dřevěné nástorje (př. oštěpy), jednalo se o loveckou tlupu. Cca 530tis. př. n. l.. Byla nalezena 6m vysoká vrstva popela - dokazuje používání ohně.
- Úplně nejstarší člověk na území Číny nalezen v 元谋 / 元謀 (yuánmóu) - naezeny jen lebky a zuby. Člověk nazván člověk yuanmouský - Další nálezy v 蓝田 / 藍田 (lántién). - 古人 (gŭrén - homo sapiens) nalezen v 马坝 / 馬垻(măbà) - 智人 (zhìrén - homo sapiens sapiens) nalezen také v 周口店 v roce 1933, byl pojmenován 山顶洞人 / 山頂洞人 (shāndĭngdòngrén - člověk z horní jeskyně). Nástroje se zdokonalily - př. zmenšily, což dokazuje větší lidskou zručnost. Používalo se nových materiálů (kosti, jelení paroží a mušle.Moře bylo od oblasti daleko, což dokazuje výpravy na pobřeží nebo směnný obchod) a zdobnosti.
NEOLIT: - Stále se používají kamenné nástroje. - Mění se společnost (od lovu se přešlo k zemědělství - kvůli změně klimatu - člověk poprvé sází plodiny a domestiku zvíře - prase a psa) - Zdokonalení nástrojů, keramika, keramika na hrnčířském kruhu, hlazenné kamenné nástroje - lepší opracovávání dřeva - lepší architektura - Kultury jsou na jiné úrovni - kvůli jiným podmínkám (podnebí, terén atd.) - př. na jihu nebylo potřeba keramiky - nebylo zemědělství, živila je řeka - rozvoj tkaní a textilních výrobků
1
Povodí Žluté řeky (na obr. úplně severně): - Dnes je těžké určit, jak řeka vypadala a jak vypadalo její povodí - Zřejmě se jednalo o úrodnou sparšovou oblast - vhodná pro zemědělství - Kultury se držely na horním toku řeky - tato oblast dnes není tolik úrodná - Na dolním toku se držely vyspělé neolitické civilizace - v této oblasti je více srážek - ještě lepší podmínky.
Povodí Dlouhé řeky: - Zcela se lišila od Žluté řeky - Na jejím toku se nacházelo hodně jezer, oblasti byly záplavové - Oblast vlhká a tepljší než dnes (cca o 2°C) - V neolitu zde prvně domestikovali divokou rýži - Tuto oblast ovlivňovalo monzunové počasí - období dešťů a sucha 2
- ještě jižněji je oblast více úrodná, dnes se tu sklízí třeba i 3x ročně
- Jižněji se vyskytovaly etnicky zcela odlišné kultury (etnicky spadají spíše do JV Asie) - Číňani se sem až do 13. st. nedostali !!!
- První neolitické kultury byly nalezeny okolo Žluté řeky v jeskyni 白莲洞 / 白蓮洞 (báiliándòng) souvislé osídlení (27 - 5 tis. př. n. l.). Nalezena první keramika, hlazenné kamenné nástorje - V 仙人洞 (xiānréndòng - jeskyně nesmrtelných) nalezeny pozůstatky další kultury - domestikace prasete - 河姆渡 (hémŭdù) - kultura, která měla stálá obydlí okolo dnešní Shaghaie - záplavová oblast domky na kůlech. 5. - 4. tis. př. n. l.. Doložen chov prasete a psa (na maso)
- Na severu Číny u Žluté řeky se nepěstovala rýže, ale př. proso - Nejstarší nálezy v pohoří 贺兰山 (hèlánshān) na hranicích vnitřního Mongloska. Byly zde blbé podmínky, málo vody - lidé se stěhují k řece - první zemědělství, aby přežili.
- První vyspělá kultura 磁山(císhān) - cca 6. tis. př. n. l.. Rozšířena okolo celé Žluté řeky. Nalezena kruhová obydlí a velké pohřebiště (muži měli v hrobech keramiku, ženy drtiče obilí)
Obr.: drti obilí
3
Kultura 裴李岗 / 裴李崗(péilĭgăng) 裴李崗 - někdy spojována s 磁山(císhān)
Kultura 仰韶(yăngsháo) 仰韶 - okolo řeky 渭水(wèishuĭ) - horní přítok Žluté řeky. - 5.- 4. tis. př. n. l. - kultura s malovanou keramikou - černo-hnědá barva, geometrické motivy, motivy ryb (protože obyvatelé žijí u řeky) - ryba = totemické zvíře, později nové tvary(př. trojnožka), které přetrvají až do doby bronzové. Později vymizí rybí motivy, barvy zůstávají. - nejdůležitější osady jsou 半坡(bànpō) (Dnes na sezanmu UNESCO) a 姜寨(jiāngzhài) vysoká forma společenské organizace (podle rodů). Kruhová osada - cca 120 obydlí ve skupinách + 1 větší dům pro společný život, uprostřed vesnice prostranství (př. pro rituály). Nalezeno 6 keramických pecí, nalezeno pohřebiště organizované stejně jako domy - hroby s dary (běžné předměty). Děti se pohrříbají v domě rodiny - zachovalo se do pozdějších dob
Obr.:nové tvary v keramice:
4
Obr.: trojnožka
Obr.: oblast bànpō
Kultura 大汶口(dàwénkŏu) 大汶口 - dolní tok Žluté řeky, ve stejném šasové období jako kultura 仰韶 (yăngsháo) - nalezeno 100 - 300 hrobů - nádoby tvarem připomínají nádoby z pozdější doby bronzové (trojnožky) - nejbohatší hroby obsahují i několik desítek nádob, což poukazuje na rituál = vyspělá společnost
OBDOBÍ NEFRITU: = Přechodné období, konec neolitu - Používá se kámen, ale už i bronz (nemá ještě hlavní roli) 5
- Nefrit se používá při rituálech (od tohoto materiálu název celého období) - Nefrit je křehký materiál a jeho zpracování vyžaduje zručnost - vyspělost civilizace + vyspělost organizace společnosti (dělba práce - specializace) - Toto období zahrnuje celou Čínu - Kultury jsou v těsných vztazích - keramika má stejné motivy - obchodování, ovlivňování atd.
Kultura 红山 / 紅山(hóngshān) - 6. - 5. st. př. n. l. - nalezeny chrámy na terasách (z hlíny = klasický způsob), dále - nalezeny budovy i s kamennými základy - Nalezena maska z hlíny s nefritovýma očima (zřejmě žena), nalezeny sošky nahých žen - velice neobvyklé v Číně - chrámy kultů žen (matek) = rituální centrum pro široké okolí - Bohaté hroby - významní lidé - Nefritové sošky ptáků, nefritové dýky, nefritové kroužky (podoba draka)
Kultura 良渚(liángzhŭ)v okolí Dlouhé řeky 良渚 - cca 3200-2000 př. n. l. - obrovské rituální terasy z dusané hlíny - hroby elité oné společnosti (dřevěné lakované rakve, hodně nefritových předmětů - př sekyrky) - terasy vysoké 7m, rozloha až 100 m - muselo je stavět hodně lidí - organizovaná společnost - nalezena tuba 琮 (cóng) - nádoba tvaru čtverce (symbolizuje zemi), uvnitř kulatá (symbol nebes) uctívání nebes a země. Na tubě motiv 饕餮(tāotiè) - zvířecí maska, zřejmě šaman, který komunikuje s předky - neví se přesně. Motiv se často opakuje. - nalezen disk 璧 (bì) - disk z nefritu, symbolizuje nebesa
Kultura 龙山 /龍山 龍山 (lóngshān): - cca 3 tis. př. n. l., centrum J Žluté řeky - hodně nefritu (→ rituály), rituální keramika, bohatá pohřebiště (pohřebiště 陶寺 (táosì)) 6
- města (možná jen pro elitu) - nalezeno jich asi 16. Hradby z dusané hlíny, čtvercový až obdélníkový půdorys (1 větší centrum, okolo menší → podřízenost), půdorysy se podobají architektuře dnešní (hl. prvky - terasy (tenkrát hliněné, ne kamenné jako dnes), sloupy) - keramika černá! Někdy šedá. Tvar trojnožky. Na některých keramikách značky (domněnka prvního písma - není důkaz!) - jisté předstátní útvary - hradby nejen na obranu proti zvěři, ale i proti lidem (neví se, zda se válčilo či se pouze obětovalo - Př. člověk obětován stavbě = zazděn v hradbách. Mělo to město chránit)
Obr.: mapa kultury Lóng shan, pohřebiště táosi
7
