INKLUZÍVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ?! Praha,

INKLUZÍVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ?! Praha, 28.4.2012

OBECNÝMI CÍLI VZDĚLÁVÁNÍ JSOU ZEJMÉNA 

rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života,

LIDÉ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A SOCIÁLNÍ SLUŽBY Cílem sociálních služeb je sociální začlenění  V ČR asi 25 000 lidí se zdravotním postižením v DOZP  Vzdělávání a práce jsou faktory, které nejvíce k sociálnímu začlenění přispívají 

CO JE INKLUZÍVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ  Přístup

ke vzdělávání, kde žáci se speciálními potřebami, včetně zdravotního postižení, jsou vzděláváni ve školách v místě bydliště v běžných třídách společně s vrstevníky.  Je jim přitom poskytována podpora a vedení, které zabezpečuje jejich účast na společném vzdělávání a zároveň respektuje jejich individuální potřeby a staví na rozvíjí jejich silných stránkách, které se snaží rozvíjet

INKLUZÍVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Se týká všech dětí, je „zbytečné“ se snažit určovat hranice  Je třeba ji „dělat“ kvalitně, jinak je to „argument“  Je to výzva využívat zdroje a podpory  Šance přiblížit dvě „pedagogiky“ 

OČ JDE? (V

IV)

Poskytnout žákovi s postižením možnost vzdělávat se s vrstevníky bez postižení ve škole, kde bude mít k dispozici to, co potřebuje k naplnění svých vzdělávacích potřeb  Budou-li mít běžní učitelé podporu svých kolegů, učitelů se speciálními dovednostmi, rodičů a úředníků, mohou být úspěšní! 

INKLUZE JE ZMĚNA Odmítání inkluze je často strachem ze změny - strach ze ztráty zaměstnání - strach z nových odpovědností - strach z toho, že nebudu rozumět - změny nás zlobí

ČEHO SE ZMĚNY TÝKAJÍ? způsobů vyučování  uspořádání třídy  využívání spolupráce s kolegy  spolupráce s rodinou  vzdělávání/ přípravy učitelů  efektivního řešení problémů 

KDE SE VZALA? 1989 „1. výskyt“ v Kanadě v Centru Marshy Forrest  Termín, který měl a má vystihovat/zahrnovat vnímání sociální spravedlnosti  Poprvé myšlenka, že by se žáci měli a mohli vzdělávat ve stejném prostředí jako jejich kamarádi nebo sourozenci bez postižení 

INTEGRACE X INKLUZE JDE JEN O TERMINOLOGII? „nebojte se, všechno zůstane stejné“  „vaše děti nebudou přítomností začleněného žáka s postižením nijak zdržovány“  „mám tady paní učitelku, která …..“  „když to nepůjde, vrátí se do speciální školy“ 

ZNAKY, PRINCIPY, CHARAKTERISTIKY INKLUZE Záleží především na pedagogické praxi, způsobu výuky (výsledky zahraničních výzkumů dokládají vyšší úroveň akademických i sociálních výsledků u všech studentů)  Je založena na filosofickém přesvědčení (všichni lidé, tedy i ti s postižením, mají právo na plnou účast ve všech oblastech života) 

POKR. Nese s sebou reformu celého vzdělávacího systému (nikoli reformované speciální školství)  Systém se má reformovat tak, aby byl schopen začlenit každého a dokázat jí/jemu z toho mít užitek  Nejlepším místem pro výuku je běžná třída (bez dlouhých odcházení z ní, bez výuky „v kabinetu“) 

POKR. Inkluze se uskutečňuje/odehrává ve třídách, které odpovídají věku žáků  Z inkluzívního vzdělávání mají prospěch všichni žáci  Probíhá/ existuje ve školách v místě bydliště  Uskutečňuje se za spolupráce mezi učiteli, rodinou a dalšími zúčastněnými 

POKR. Jsou využívány odpovídající a dostatečné zdroje, tzn. znalosti, pomůcky, personál, které by byly využity ve speciálním prostředí (jsou k dispozici v běžné škole)  Ve třídách je používána úprava učiva, osnov 



každý žák má své schopnosti a potřeby. K nim Vychází z přesvědčení, že

směřuje flexibilní přizpůsobení instrukcí /pokynů, očekávání výkonu.

JAK VIDÍME LIDI, KTERÝM POSKYTUJEME SLUŽBY, KTERÉ UČÍME?

Program pro děti

Úlohy zvládá na úrovní 7letého dítěte

30 min.

Speciáln í školu

Výchovu a trpělivos t Jako všichni lidé s D. S. je tvrdohlavý

Trpí srdeční vadou, osteopenií a potíži s jemnou motorikou.

Lékařskou péči, rehabilitac i

Logopedii

Stálý dohled dospělého

Je nesamostatný. Na neznámých trasách je nutný doprovod Speciáln í zařízení, ústav DS bude vždy omezovat jeho možnosti mít kamarády a žít normálně. 17

Prevence závislosti na sociální službě

Čte s pomocí po slabikách. Pozornost udrží max.

Řeč je patlavá, málo srozumitelná. Rád se předvádí

Zajímá se o dívky, touží navázat partnerský vztah

Příležitost k setkávání s vrstevníky

na svém

Podporu a pomoc

Skoro každý den píše scénáře, chce se naučit dobře číst Najít Příležitost pro uplatnění zájmu a pomoc Rád imituje, logopeda záleží mu na tom, aby mu lidé rozuměli 18

Prevence závislosti na sociální službě

Příležitost pro rozvoj zájmů a Zajímá ho přípravu na antická práci mytologie, Podporovat historické vztahy s příběhy těmito Chodí do vrstevníky skautu, se skauty chodí do čajovny a na koncerty Pomoc při porozumění Neváhá důsledkům prosazovat svůj rozhodnutí názor a trvat si

Chodí do plaveckého oddílu, jezdí na závody a dobře lyžuje

Pomoc s udržením zájmů pro dobrou kondici

2 ÚHLY POHLEDU NA NEDOSTATEK

ŠKOLNÍHO

ÚSPĚCHU Nedostatky na straně žáka - nízká inteligence - rodinné faktory - socio-ekonomické faktory - postižení - motivace - další

Nedostatky na straně školy - neefektivní vyučovací techniky - nedostatek podpory - nepřizpůsobený obsah učiva - neefektivní řešení problémů - nedostatek dalšího vzdělávání učitelského sboru

BARIÉRY ROZVOJE INKLUZÍVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR, I JINDE… 





 

 

Rezistentní postoje vůči společnému vzdělávání Nevyřešené financování (finanční prostředky by měly následovat žáka) Nedostatek podpůrného systému pro „nepřipravené školy“ Existence předsudků „Úspěch“= kvalita asistenta, „žák neuspěl v integraci“/neochota běžné školy přijmout odpovědnost za vzdělávání začleněného dítěte Určování hranic Nízká emancipace rodičů

STRATEGIE, KTERÉ PODPORUJÍ ROZVOJ INKLUZÍVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Odmítnout soustředění se na model „nedostatků na straně žáka“  Investice do dalšího vzdělávání učitelského sboru a rozvoje škol 

CO MŮŽE POMOCI VYTVOŘIT INKLUZÍVNÍ ŠKOLY/TŘÍDY?  Snížení

PROSTŘEDÍ

počtu dětí ve třídě  Podpora učitelům prostřednictvím dalších lidí/odborníků, dobrovolníků, asistentů  Důraz na diferencované vedení dětí, různé vyučovací techniky, upravené učební plány  Rozvoj a další vzdělávání učitelského sboru  Společné řešení problémů  Spolupráce s rodiči

ZÁVĚR - FAKTA Různorodost žáků a jejich potřeb v dnešních školách existuje.  Ostatní děti/ spolužáci jsou mocným/efektivním/důležitým zdrojem při vzdělávání dětí s postižením  Inkluzívní školy jsou důležitým prostředníkem v budování inkluzívní a demokratické společnosti 

!!!!!!

Úspěch nebo neúspěch v začleňování nezávisí na „charakteristice“ žáka, spíše na rozhodnutích a tvůrčích schopnostech rodin, pedagogů a úřadů

NĚKTERÉ ZNAKY DOBRÉHO ZAČLENĚNÍ  Dítě

je řádným žákem školy v místě bydliště  Škola spolupracuje s odbornými pracovišti  Žákovi je poskytována odborná péče přímo ve škole  Žák má funkční IVP, existuje tým  Rozvrh hodin odpovídá vyučování celé třídy  Existují upravené učební plány  Žák postupuje se svým ročníkem

2.  Pedagogičtí

pracovníci mají možnost odborných konzultací  Učitelé věnují žákovi pozornost a využívají své kompetence  Škola je podporována zřizovatelem  Začleněný žák je předmětem zájmu celé školy…….

A TAKY…

Je třeba zdůvodňovat exkluzi (vyčlěňování), nikoli inkluzi (začleňování)

TOMÁŠ

MÍRA/ ZPŮSOB PODPORY ŠKOLE •

• • •

• •

•

Spolupráce s SPC Existence funkčního IVP Existence týmu Přítomnost asistenta učitele ve třídě Upravovaná učební témata Individuální výuka ČJ a Mat 1x týdně speciálním pedagogem VTI pro asistenta učitele,později i pro učitele

DŮVODY RODIČŮ Cítíme se součástí „místní komunity“ (známe sousedy, víme , kde se co staví, kdy se vyměnil místní obchodník, změnil pani farář, proč nebudou opravovat chodník u nás v ulici a jak je to nespravedlivé, …)  T. bratr Marek chodil do stejné školy  Byla naděje, že se T. naučí cestu sám  Byl naděje, že se pozná s lidmi ze sousedství 

2. Chtěli jsme, aby byl v běžném prostředí  Aby se učil od ostatních dětí  Aby se učil to, co ostatní děti  Aby měl přehled  Aby byl připraven do dalšího života  Aby měl chuť a potřebu pracovat  Aby získal koníčky  Aby měl úspěch a ostatní si ho vážili 

SKUPINOVÁ INTEGRACE – SPECIÁLNÍ TŘÍDA V BĚŽNÉ ZŠ Cvičení  Jaké aktivity by musely být zahrnuty?  Kdo by se měl starat o to, aby to fungovalo?  Jaké principy je třeba dodržet? 