Ing. Zdeněk Vala, Ph.D.
— —
I. Zvěř srstnatá 1. Užitečná (hlavním produktem je zvěřina a trofej)
— —
A. Spárkatá (jelen, daněk, sika, jelenec, srnec, los…) B. Zajícovci (zajíc, králík)
— — —
2. Kožešinová (hlavním produktem je kožešina) A. Dravá (šelmy medvědovité, psovité, kočkovité…) B. Hlodavci (bobr, veverka, svišť, ondatra)
označení souvisí se spárky spárkatá zvěř žije v tlupách, je společenská mláďata jsou od narození vidoucí, osrstěná a schopná provázet matku — ze smyslů mají nejvyvinutější čich a sluch — spárkatou dělíme na: 1. parohatou 2. rohatou 3. černou — — —
— paroh – vyrůstá nejprve jako chrupavčitá tkáň pokrytá
lýčím (jemnou srstnatou kůží) — přeměna v kostní hmotu postupuje od pučnice k vrcholu, nejstarší část je na pučnici, nejmladší na špičce, po dokončení růstu parohu se zvěř lýčí zbavuje vytloukáním — paroh se skládá z organických látek 44 % (bílkovin) a 56 % anorganických látek tvořených převážně fosforečnanem vápenatým — paroží je dokonale vyzrále v období říje — v zimním až předjarním období parohy shazuje a začíná vytvářet paroží nové — základ parohu tvoří lodyhy, které se větví ve výsady — plocha, kterou paroh přisedal k pučnici se nazývá pečeť — povrch parohu je brázděn rýhami (otisky cév) a perlením
— roh – dutý rohový toulec, nasazený na výrůstku čelní kosti
tzv. násadci — dorůstá jako trvalý kožní útvar od svého kořene z pokožky — nejstarší je tedy na svém vrcholu — v zimním období při nedostatku výživných látek se růst zpomaluje a ve vegetačním období se opět zrychluje – důsledkem jsou VRUBY (odhad věku zvěře) — vruby má u obou pohlaví zvěř kamzičí, u muflonek se vyskytují ojediněle
— — 1. 2.
má složený žaludek, je býložravec, potravu přežvykuje v ČR se vyskytuje ve dvou zeměpisných rasách jelen západní (jelen lesní středoevropský) jelen karpatský (jelen lesní karpatský)
Jelen lesní středoevropský — je menší, pod krkem nenápadná hříva, hmotnost je do 160 kg, laň kolem 80 kg Jelen lesní karpatský — je mohutnější — hmotnost jelena až kolem 200 kg, laně i přes 100 kg — paroží má mohutnější a členitější — někdy se na lodyze vyskytuje vlčí výsada
korunu tvoří 3 a více výsad — má-li jelen na každé lodyze různý počet výsad nazývá se nerovný a označuje se dvojnásobkem podle lodyhy s větším počtem výsad — jelení zvěř přebarvuje 2-krát do roka (na jaře duben-květen, na podzim – září až říjen) — vývoj paroží: — pučnice se jelínkům začínají tvořit ve stáří půl roku, růst je ukončen kolem 1 roku, ve druhém kalendářním roce dozrává první paroží, které má tvar lodyh bez růží a bez výsad – špičák, ve velmi dobrých podmínkách může mít první paroží tvar korunového špičáka, špičky shazuje jelen v květnu třetího kalendářního roku – ve dvou letech života, hned po shození nasazuje druhé paroží s růží větvící se v očník a lodyhu – vidlák, někdy i členitější – šesterák až osmerák, desaterák, dvanácterák, v dalších letech nasazuje zpravidla mohutnější paroží s vyšším případně stejným počtem výsad — doba shazování, nasazování a vytloukání paroží je závislá na věku a tělesné kondici jelenů (nejdříve shazují nejstarší jeleni – přebarvují však jako poslední – na konci února, středně staří jeleni v březnu a nejmladší jeleni v dubnu až na začátku května, k vytloukání paroží dochází koncem června, nejmladší jeleni vytloukají i v srpnu — s postupným stárnutím se zmenšuje schopnost tvorby velkého paroží (po 13-14 letech života), lodyhy se zkracují a snižuje se počet výsad, těmto jelenům se říká jeleni zpátečníci —
vývoj chrupu: výměna mléčného chrupu je ukončena po 32 měsících života — mléčný chrup má 22 zubů, trvalý chrup má 34 zubů 0133 — zubní vzorec trvalého chrupu: 3133 — špičáky v horní čelisti se nazývají kelce – lovecká trofej — neustálým žvýkáním se korunková část stoliček postupně obrušuje – dle obrusu stoliček lze odhadnout věk ulovené zvěře — jelení zvěř žije v rozsáhlých lesních oblastech od nížin až po hory — potravu tvoří trávy, byliny, listí keřů a stromů, letorosty, pupeny, žaludy, bukvice, kaštany a další — za 24 hodin má jelení zvěř přibližně 8 pastevních period, v lesních porostech s nedostatkem přirozené potravy škodí okusem, ohryzem a loupáním (škody vznikají hlavně koncem zimy) — jeleni se kaliští na vlhkých místech celoročně — říje probíhá od poloviny září do poloviny října na říjištích, jeleni se ozývají troubením, říje může být halasná nebo tichá – její průběh závisí na poměru pohlaví, počasí a klidu v honitbě — mimo říji žijí jeleni v oddělených tlupách, přestárlí jedinci žijí osaměle, laně s mláďata vytvářejí početné tlupy, které vede vedoucí laň — laň je těžká (plná) 33-34 týdnů, koncem května až začátkem června klade jednoho zřídka dva kolouchy, ihned po porodu nutí laň koloucha opustit místo narození — laň je pohlavně dospělá od 2. roku života —
— 1. 2. — — —
—
— — —
v našich podmínkách se vyskytují 2 poddruhy: jelen sika japonský - Japonsko jelen sika Dybowského – východní Čína, Korea 0133 zubní vzorec: 3133 chová se převážně ve volnosti, stálé populace jsou na Karlovarsku, Plzeňsku a Bouzovsku dobře snáší i drsnější klimatické podmínky, z potravního hlediska jde o poměrně skromnou zvěř, která není vybíravá, v lesním hospodářství působí škody říje probíhá od poloviny října do poloviny listopadu, jeleni shromažďují kolem sebe větší počet laní, jeleni se ozývají táhlým hvízdáním laň je těžká 30-32 týdnů, klade v květnu až začátkem června jednoho koloucha, samostatné tlupy jelenů a laní se tvoří po říji sika je převážně noční zvěří shazují paroží duben až květen, vytloukají srpen až září
—
hybridizace s jelenem lesním
je převážně oborní zvěří nejmenší barevná stálost- černí, žlutí, hnědí, rezaví a skvrnití jedinci (nejběžnější) hmotnost daňka kolem 50 kg a daněly kolem 40 kg 0033 zubní vzorec , výměna chrupu je ukončena do 30. měsíců (24-27) 3133 paroží dospělých daňků – tvoří je očník, opěrák a rozšířený konec lodyhy - lopata, která má na zadním okraji prstovité výběžky tzv. krajkování — v 6. měsíci dorůstají pučnice, první paroží ve formě špičáka, které vytlouká ve stáří kolem 14 měsíců (srpen, září), počínaje vařečkářem daněk shazuje v květnu, starý již v dubnu a vytlouká v srpnu až září — vývoj paroží postupuje obvykle od špičáka, přes šesteráka k vařečkáři, který má v počáteční fázi konec lodyhy zploštělý, dále pak k slabému, silnému a kapitálnímu lopatáči — první prstovitý výběžek na spodu lopaty se nazývá palec – je buď jednoduchý nebo dělený — přebarvování jarní v dubnu až květnu a podzimní v září až říjnu — obecně lze říci, že biologické projevy daňčí zvěře jsou ve srovnání s jelení zvěří o 34 týdny zpožděny — — — — —
daňčí zvěři vyhovují listnaté a smíšené lesy s dostatkem pastevních ploch, živí se převážně trávami, bylinami, plody lesních dřevin — daňčí říje probíhá od října do listopadu, daňci se ozývají rocháním, daněla je plná 32-33 týdnů a klade v červnu převážně jedno, někdy i 2 daňčata — daněk není naší původní zvěří, pochází z východního středomoří, u nás se chová od středověku — je zvěří značně společenskou, žijící převážně v tlupách, pouze staří daňci jsou samotáři —
pochází ze Severní Ameriky, k nám byl dovezen koncem 19. stol. obora Královská stolice u Dobříše — v současnosti se vyskytuje v oboře Aglaja i ve volných honitbách — dosahuje hmotnosti 60-80 kg, v létě je žlutočervený, v zimně šedý, kelka je dlouhá až 30 cm, černě lemovaná, vespod bílá — kolouchům začínají růst ve 3. měsíci života pučnice, leden-únor začíná růst první paroží, vytlouká ho až v září — lodyhy parohů jsou obloukovitě prohnuté dopředu bez očníku a s výsadami směřujícími nahoru – košíkovité paroží, jelenci dosahují stupně osmeráka až desateráka — říje probíhá od listopadu do prosince, jelenci se ozývají sykáním — laně kladou v květnu až červnu 1-2 kolouchy — shazování paroží – leden až únor, vytloukání červen až červenec —
největší spárkatá zvěř žijící na našem území přirozenou oblastí výskytu jsou severské země, k nám se dostali z Polska a vytvořili stabilní populaci v Jižních Čechách — hmotnost losa až 450 kg, losice 350-400 kg — paroží je lopatovitého nebo bidlovitého tvaru, vývoj jde přes špičáka, vidláka, šesteráka, osmi i víceterákovi — vytlouká koncem července a v srpnu, shazuje koncem října až začátkem listopadu — srst má šedohnědou až šedočernou, kelka až 15 cm, hluboce rozeklané spárky spojené roztažitelnou blanou — říje probíhá v polovině září až počátkem října, losi se ozývají sténáním či hukáním, zřídka kdy o losici bojují, březost trvá 35-38 týdnů, mladá losice klade obvykle 1 starší 2 losíčata — nejvhodnějším životním prostředím losa jsou rozsáhlé lesy prostoupené rašeliništi, močály a jezery, za potravu vyhledává hlavně měkké listnáče – vrby, topoly, břízy, olše, různé keře, vřes, vodní rostliny — —
naše nejrozšířenější zvěř v létě má rezavohnědé zbarvení, v zimně šedohnědé srnčata jsou červenohnědá s bílými skvrnami, které jsou seřazené do podélných pruhů — po shození paroží se srnce pozná podle střapce (prodloužené srsti kolem žíly pod břichem) — obřitek u srnce je menší a má okrouhlý tvar — obřitek u srny má srdčitý tvar s patrnou zástěrkou (prodloužená srst kolem spodního okraje svírky) — kelka je zakrnělá, ukrytá v srsti — hmotnost srnce 15-20 kg, srny 12-18 kg — jarní přebarvování v druhé polovině května, nejdříve mladá zvěř, podzimní přebarvování v druhé polovině září až začátek října — ze smyslů má velmi dobře vyvinutý sluch a čich, zrak má slabší, velmi dobře rozlišuje pohyb — pachové žlázy meziprstní, patní na zadních bězích a žlázy kolem řitního otvoru — čelními žlázami si srnce značkuje stávaniště — — —
výměna mléčného chrupu za trvalý je ukončena asi v 15 měsících života 0 1 33 — zubní vzorec trvalého chrupu 3133 — parůžek má lodyhu s bohatým perlením, velkými růžemi, vrcholovou, přední a zadní výsadu, přední výsada je nasazena níže než zadní, vzácně se vyskytují křížáci, který má obě výsady ve stejné výši — mladému srnečkovi vyrůstají pučnice ve 3. měsíci života, na podzim nasazuje nejprve palička 1-2 cm dlouhé (paličkář nebo bulkař), které shodí zpravidla v únoru až březnu, dále nasadí paroží ve formě špiček (které mívá vytlučeno již v květnu), v červenci vytloukají vysoce nadějní špičáci, vidláci, šesteráci nebo kusy nemocné — ve třetím kalendářním roce je slabý srnce vidlákem, dobře založený šesterákem — dospělý srnce vytlouká parůžky v dubnu až květnu, paroží shazuje v říjnu až listopadu — největší síly dosahují parůžky mezi 5.-8. rokem — nedostatek potravy, strádání, poškození parůžků v době vyzrávání a jiné vnější a vnitřní vlivy způsobují u srnců zrůdnost parůžků — poraněním varlat srnců vzniká paruka, tj. parožní hmota, která stále dorůstá, srnec je nevytlouká ani neshazuje „srnec parukáč“ —
srnčí zvěř žije na celém území ČR, nejvíce jí vyhovují lesy smíšené s bohatým bylinným podrostem a s možností pastvy na lukách a polích, vyhovují jí také nížinné oblasti s remízky — v potravě jsou zastoupeny výhony a listy dřevin a keřů, traviny, byliny, lišejníky, houby, plody dřevin — důležité je celoroční předkládání soli — hlavní období pastevní aktivity má za šera ráno a večer — srnčí zvěř pohlavně dospívá v druhém kalendářním roce života, říje začíná v polovině července a trvá asi 4 týdny, v té době srnce vyhledává říjnou srnu podle pachu ve stopní dráze, srna vábí srnce pískáním, srnec doprovází srnu po dobu pokud je říjná 3-5 dnů, pak se připojuje k jiné říjné srně — srny, které nebyly v létě oplozeny, vstupují do říje znovu v říjnu, listopadu a jsou pokládány srnci, kteří ještě mají paroží — březost srny trvá 38-40 týdnů, v prvních 4-5 měsících se plod nevyvíjí – je v latenci = utajená březost, u srn oplozených v listopadu se zárodek vyvíjí přímo, srna klade v květnu až červnu nejčastěji 2 srnčata — na podzim se srnčí zvěř sdružuje do tlup, jejichž základem jsou srny se srnčaty + srnci + nevodící srny, na jaře se tlupy rozpadají, srnci si vytváří teritoria — srnčí zvěř nepůsobí v zemědělství větší škody, v lesním hospodářství škodí okusem kultur —
pochází ze středomoří (Korsika, Sardinie) u nás byla vysazena v 2. pol. 19. stol., v současnosti nejvyšší chovatelská úroveň celosvětově 0033 trvalý chrup , 32 zubů, výměna chrupu ve 45. měs ukončena 3133 vývoj rohů – muflonům narůstají ve 3.-4. měsíci toulce, roční muflon mívá toulce kolem 30-40 cm dlouhé — ve druhém roce života je největší přírůst toulců, poté klesá, v 8-10 letech se přírůst zastavuje — toulce dospělých muflonů dosahují 80-100 cm a obvody na bázi 22-27 cm — hmotnost muflonů je kolem 40 kg, muflonek do 30 kg — mufloní zvěř je zvěří lesní, vyhovují jí členitější, skalnaté terény se suchým kamenitým podložím s bohatým bylinným a keřovým patrem, v chudých jehličnatých lesích mufloní zvěř ráda navštěvuje pole a louky s dobrou potravní nabídkou — chov mufloní zvěře je nevhodný v zamokřených nížinných oblastech — živí se trávami, bylinami, vřes, borůvčím, mechem apod. — při průběrném odstřelu se posuzují toulce vzhledem k věku (délka, rozloha, obvody), z chovu odstraňujeme jedince s vlnitou srstí a jedince se žlutým zbarvením — mufloní zvěř žije v tlupách, tlupu vodí stará muflonka — starší samci jsou samotáři, mohou vytvářet tzv. pánské tlupy — říje probíhá od listopadu do prosince, mufloni svádějí o říjné muflonky souboje (nárazem toulců o sebe), muflonka je plná 21-22 týdnů a počátkem jara klade 1-2 muflončata — — — —
má v létě krátkou a rezavohnědou srst s tmavším pruhem na hřbetě v zimě má srst hustou a tmavou kamzičí vous vyrůstá u obou pohlaví přes zimní období na tmavém hřbetním pruhu od lopatek a je tvoře dlouhou i přes 20 cm hrubou černou srstí s bělavými konečky — kamzík má hmotnost do 40 kg, kamzice do 25 kg — kamzík i kamzice mají růžky, u kamzice se nazývají háčky, zahnuté jsou více u kamzíků než u kamzic 0033 — trvalý chrup , 3133 — výrazné jsou meziprstní pachové žlázy, obě pohlaví mají za růžky pachové žlázy tzv. fíky znatelné v době říje — dospělí kamzíci jsou samotáři, kamzice s kamzíčaty tvoří tlupy — kamzík je původní zvěří na Slovensku ve Vysokých Tatrách — v ČR jsou chováni v Lužických horách a v Jeseníkách říje probíhá od konce října do prosince, kamzice je plná 6 měsíců a koncem května až v červnu klade jedno kamzíče, v době říje se kamzíkům zvětšují pachové žlázy – fíky, které vylučují páchnoucí maz potrava je rostlinná, v zimě okusují jehličí, pupeny, větve, kůru stromů, v žaludku se mohou vyskytovat koule (slepené slízané chlupy) tzv. bezoárové koule — — —
samci mají mohutné dozadu zahnuté rohy a na bradě dlouhý klínovitý vous — hmotnost dospělého kozla se pohybuje okolo 50-60 kg, hmotnost kozy kolem 30 kg — zbarvení je pískově žluté s výrazným hřbetním černým pruhem — kozli mají pod kelkou dvě pachové žlázy produkující výrazně páchnoucí sekret 0033 — trvalý chrup , 3133 — páření probíhá v září až říjnu, kozli mezi sebou soupeří, kůzlata se rodí na přelomu března až dubna — růst rohů je nejintenzivnější v prvních dvou letech života — rohy mají obě pohlaví, u kozlů dosahují až 80 cm —
žije ve vysokohorských oblastech samci jsou větší než samice, rohy mohutné až 1 m dlouhé, zbarvení je šedohnědé, břicho a obřitek jsou světlé — na hlavě mají vousatou bradku 0033 — trvalý chrup , 3133 — říje probíhá od listopadu do ledna, samci soupeří o samice, březost trvá 21-23 týdnů, samice rodí obvykle 1 kůzle, kozorožci se dožívají až 15 let — potrava je rostlinná – trávy a byliny — obývá pouze oblast Alp — —
— černá zvěř, má protáhlou hlavu klínovitého tvaru, zakončenou ryjem, dozadu se snižujícím hřbetem ukončeným ocasem – pírkem — hmotnost závisí na dostupnosti potravy a na konstituci zvěře, od 100 do 300 kg — zbraně – u kňoura páráky (dolní špičáky) a klektáky (horní špičáky), u bachyně háky – nemají ukončený růst a neustále přirůstají 3143 — trvalý chrup , výměna je ukončena ve 24 měsících 3143 — černá zvěř žije na celém území ČR — vyhovují jí rozsáhlé lesní porosty listnaté, smíšené i jehličnaté, proniká i do míst méně zalesněných, mokřin, rákosin i polních kultur — za potravou vychází v noci a je typickým všežravcem — požírá nadzemní části rostlin, semena a plody lesních dřevin, hlodavce, mláďata obratlovců a také padliny — černá zvěř byla od 18. stol. zvěří oborní, do volnosti se dostala po druhé světové válce — žije v tlupách, jen staří kňouři jsou samotáři — chrutí probíhá od listopadu do ledna, bachyně může být oplodněna i v jinou dobu, je plná 16-17 týdnů a vrhá 4-8 pruhovaných selat — sele do 12 měsíců, lončák do 24 měsíců — černá zvěř se ráda kaliští, je naší nejodolnější zvěří — černá zvěř nepůsobí v lesním hospodářství téměř žádné škody, hubí velké množství škodlivého hmyzu — v zemědělských kulturách působí značné škody — nikdy nestřílíme na kus běžící jako první – bývá to zpravidla vedoucí bachyně
má ochranné zbarvení žlutohnědé, rezavohnědé tělo zakončené pírkem, zajíc neklade běhy střídavě, ale došlapuje vždy předními a zadními zaráz průměrná hmotnost se pohybuje kolem 3,5-4 kg zajíce nelze rozeznat od zaječky v přírodě přední běhy mají 5 prstů, zadní 4 prsty 2033 trvalý chrup má vzorec , 1023 zajíc je rozšířen po celém našem území, nejlépe mu vyhovují pastevně bohaté a sušší nížiny odhad věku zajíce pomocí epifyzálního hrbolku, který v 8 měsících mizí zajíc žije samotářsky v teritoriu asi 2-5 km – dle potravní nabídky během dne odpočívá v jednoduchém loži (pekáči), na paši vychází za šera a v noci potrava – byliny a trávy, v zimně okusuje výhony dřevin, ohryzává kůru listnáčů, ovocných stromů je rychlý a vytrvalý běžec při ohrožení vřeští honcování probíhá od konce února do září, vrchol je v dubnu až červnu zajíc vyhledává zaječku, zaječka je plná 6 týdnů a vrhá na holou zem 1 až 4 vidomé a osrstěné zajíčky, kteří se velmi rychle osamostatní, zaječka může mít do roka 3-4 vrhy — zaječka může být během březosti znovu oplozena – superfetace — zajíci z prvních vrhů se nazývají březňáci — — — — — — — — — — — — — — — —
pochází ze severní Afriky, zbarvení je modrošedé, ze smyslů má výborný zrak a sluch králík má ve srovnání přední běhy silnější, protože s nimi vyhrabává nory vyspělý králík má hmotnost kolem 1,3-2,2 kg vyskytuje se hlavně na okrajích lesů, proniká i do parků a do blízkosti lidských obydlí — je společenskou zvěří, žije v koloniích, na paši vychází obvykle za soumraku s v noci, má-li dostatek klidu, paství se i během dne a sluní se v blízkosti nor — dupáním zadních běhů oznamuje nebezpečí — rozvětvené nory jsou obývány hierarchicky, nejstarší králice májí nejlépe umístěné — honcuje se od jara do podzimu 3-5 x ročně — králice je plná 4 týdny a vrhá v norách 4-8 nevidomých a holých mláďat, která prohlédnou po 10 dnech — při přemnožení působí škody okusem a ohryzem — početní stavy značně kolísají, myxomatóza, počasí, sníh — — — — —
je největší šelma s mohutným a zavalitým tělem, dorůstá délky až 2 m a má hmotnost do 300 kg — ze smyslů má vyvinutý čich a sluch — špičaté zadní nejvyšší předstoličky v horní čelisti a první stoličky v dolní čelisti se nazývají trháky 3142 — zubní vzorec 3143 — je zvěří s převážně noční aktivitou, přes den přespává v houštinách nebo brlohu — je všežravec a zimu přespává nepravým zimním spánkem — medvědi se páří v letním období, doba březosti je 7-9 měsíců, v lednu vrhá medvědice 2-3 nevidomá mláďata, která kojí asi 4 měsíce, mláďata zůstávají u medvědice, dospělí samci žijí samotářsky, v ČR se medvěd vyskytuje vzácně v oblasti Beskyd —
největší psovitá šelma velikostí se podobá německému ovčákovi, má širší a zašpičatělejší hlavu s kratšími vzpřímenými slechy, šikměji postavenými světly, mocnými špičáky a trháky, oháňku nosí svisle, ne zatočenou vzhůru — vyskytuje se v lesnatých oblastech Slovenska, v ČR ojedinělý výskyt — je plachý a opatrný — vlci loví ve smečkách, ve smečce panuje vysoká sociální organizovanost, v čele bývá vůdčí vlk, který se páří se svou družkou, ostatní se nepáří — vlčice kaňkuje v lednu a únoru, po 9 týdnech vrhá3-5 slepých mláďat, od konce prvního měsíce je začíná přikrmovat natrávenou potravou — mláďata zůstávají s rodiči a na jejich výchově se podílejí i ostatní členové smečky — —
má velmi proměnlivé zbarvení, nejčastěji rezavě červená se stříbrným nádechem konec oháňky tvoří kvítek, na kořenem je umístěna fialka – pachová žláza, další pachové žlázy jsou umístěny na polštářcích tlapek a u řitního otvoru — hmotnost lišek se pohybuje mezi 7-9 kg — vyskytuje se na celém území ČR — vyhrabává si nory případně využívá přírodních skrýší 3142 — trvalý chrup , 3143 — je všežravá – potravu tvoří lesní plody, myšovití, hlodavci, plazi, drobná zvěř — požírá i mršiny, funkce zdravotní policie, loví většinou v noci — kaňkování probíhá v lednu a únoru, z přezky odkapává v drobných kapičkách barva — březost trvá 50-52 dnů, v dubnu až květnu vrhá v noře 3-6 i více nevidomých mláďat (prohlédnou za 2 týdny), o mláďata se starají oba rodiče — význam – hubení myšovitých, zdravotní policie, hlavní přírodní zdroj vztekliny — —
zbarvení je rezavohnědě s tmavými skvrnami, má krátkou oháňku, černé chvostky a delší srst po stranách lící – licousy, ze smyslů vyniká zrak a sluch — hmotnost dospělé zvěře se pohybuje kolem 20-30 kg — obývá rozsáhlé lesy horských poloh Beskydy, Jeseníky, Šumava — loví převážně v noci — živí se drobnými živočichy, ptáky, srnčí a mufloní zvěří, na svou kořist obvykle číhá na vyvýšeném místě a vrhá se na ni skokem, zvěř nikdy neštve, na krátkou vzdálenost je schopen vyvinout velkou rychlost, je schopen skákat na vzdálenost 5-7 m, loví víc než potřebuje, — kaňkování probíhá v lednu až v dubnu, rysice je plná 10 týdnů a vrhá 2-4 mláďata —
podobná kočce domácí — rozlišovacím znakem je mohutná oháňka s tupým koncem — hmotnost kolem 7 kg — výskyt v SR, ojediněle i u nás — žije samotářsky, loví plížením a kořisti se zmocňuje skokem, loví v noci, má dokonalý zrak i sluch, výborně šplhá po stromech — potravou jsou hlodavci a ostatní savci do velikosti zajíce — kaňkuje v únoru až březnu za hlasitého kňourání, po 9 týdnech vrhá 3-6 nevidomých mláďat —
větevnice, medovka, pelešnice zbarvení hnědé se žlutou náprsenkou, která se nevětví na tlapky — hmotnost kolem 2 kg — žije výlučně v lese a vyhýbá se obydlí člověka — je velmi mrštná, výborně se pohybuje v korunách stromů — v loveckém revíru se pohybuje po vyznačených spádech — potrava – drobní hlodavci, veverek, malých zajíců a ptáků — kaňkuje se v červenci až srpnu, samice jsou plné 9 měsíců (6 měsíců je utajená březost), v dubnu až květnu vrhá v dutině stromu 3-5 mláďat — —
skalnice, bílá náprsenka se větví až na přední běhy, hmotnost do 2 kg — žije poblíž lidských obydlí ve stodolách, na půdách, v lomech, zříceninách — v potravě převládají drobní hlodavci — škodí na domácích zvířatech — kaňkování a vývoj zárodků je stejný jako u kuny lesní —
délka až 35 cm, samička je o třetinu menší než samec — na zimu přebarvuje do bílé srsti, pouze konec proutku zůstává černý — potrava – myšovití hlodavci, ptáci a savci do velikosti zajíčete — kaňkuje dvakrát během vegetačního období a vrhá 4-7 mláďat — u této lasice se může vyskytnout utajená březost, která trvá 210-240 dnů — u hranostaje může být ve vrhu při přemnožení hrabošů 12-14 mláďat —
vyskytuje se častěji samci jsou o třetinu větší než samice na zimu přebarvuje částečně nebo úplně proutek má jednobarevný v potravě převládají hlodavci má jeden nebo dva vrhy do roka rozmnožování je závislé na množství potravy březost trvá 5 týdnů početnost hrabošů a myší ovlivňuje populační dynamiku lasic — — — — — — — — —
tmavohnědý s prosvítající žlutohnědou podsadou hmotnost 1,5 kg vyskytuje se od nížin po hory žije v přirozených i umělých dutinách, nebo opuštěných norách po králících či jezevcích — požírá hlodavce, hmyz, ryby, drobnou zvěř a ničí násady vajec — v nebezpečí vypouští z přířitních žláz páchnoucí sekret „tchořovinu“ — aktivní je převážně v nočních hodinách — kaňkování probíhá v březnu až dubnu, březost trvá 6 týdnů, ve vrhu je 4-7 mláďat — — — —
— — — — — —
žije ve volnosti na Moravě a v Polabí zbarvení je žlutohnědé rozmnožování jako u tchoře tmavého doba březosti je o 5 dní kratší v potravě převládají hraboši zdomácnělá forma se nazývá fretka
má zavalité tělo s protáhlou hlavou s bílými a tmavými pruhy táhnoucími se přes světla ke slechům — srst je dlouhá a hrubá — jezevec je ploskochodec, na předních bězích má dlouhé a silné pazoury s drápy — ocas se nazývá štětec — vyskytuje se na celém území ČR v lesních porostech, kde si vyhrabává hluboké nory s několika východy — nory udržuje v čistotě — žije v párech nebo v rodinkách — za potravou vychází v noci — je všežravec — hmotnost až 20 kg zasádlený kus — chrutí probíhá od jara do léta, březost trvá 28-32 týdnů. z toho 5 měsíců je utajená březost, v únoru až březnu vrhá samice 3-5 mláďat — zimu přespává nepravým zimním spánkem —
šelma uzpůsobená životu ve vodě hmotnost kolem 15 kg žije samotářsky na čistých vodách řek, v jejichž březích má jedno trvalé a několik dočasných doupat — je velmi ostražitá, má výborný sluch — živí se rybami, měkkýši, brouky, raky apod. — rybářům působí značné škody — je vynikající plavec, 6-7 min pod vodou na jedno nadechnutí — kaňkování probíhá v únoru až březnu, březost trvá asi 60 dnů, u utajené březosti 8-10 měsíců, ve vrhu bývají až 3 mláďata — — —
život svázán s vodou — své příbytky si staví těsně u vody, vchod do svého příbytku má vždy pod vodou, více poschoďové příbytky nejsou výjimkou, aby udržel vodu, staví hráze — v jedné rodině žijí tento rok narozená mláďata i mláďata narozená v předchozím roce, rodina má obvykle 6-8 členů — na jaře se rodí 2-4 vidoucí mláďata, — bobři se živí rostlinnou potravou, nosní i ušní otvory jsou při ponoření pevně uzavřeny — má silný a plochý ocas, mezi prsty má plovací blány — hmotnost 20-25 kg —
žije na celém území ČR — je proměnlivého zbarvení od světle rezavé až po černou — na prstech má dlouhé a ostré drápky — aktivní je převážně za dne — potravou jsou semena a plody lesních stromů, pupeny, houby, hmyz i ptačí mláďata — páření probíhá od dubna do září, březost trvá 38 dní, mláďata i dvakrát ročně — možná superfetace — dva druhy pelíšků – odpočinkový, mateřský — predátoři – kuny a dravci —
dorůstá délky až 70 cm, chvost 15 cm dlouhý, hmotnost 5-6 kg — zavalité tělo, krátké běhy uzpůsobené k hloubení nor — má výborný zrak i sluch — žije nad horní hranicí lesa na Slovensku — je denním zvířetem, žije v koloniích, přes den se paství a sluní poblíž nor, noc a celé zimní období přespává v noře —
dosahuje délky až 40 cm, má lysý ocas ze stran zploštělý, zadní končetiny jsou delší než přední — mezi prsty má plovací blánu — je vodní zvěří — za rostlinnou potravou se vydává i do luk — zimu nepřespává, žije v monogamii — do roka má 3-4 vrhy až po 5-9 mláďatech — škodí rozvrtáváním hrází — kožešina – český bizam —
