Ing. Radim Janalík, CSc. VŠB TU Ostrava katedra energetiky
Využití energetických zdrojů
Energie ENERGIE : co to vlastně je? •
• • • • • • •
Fyzikové ze 17.století definovali energii jako schopnost konat práci První kdo použil slovo ENERGIE byl d´Alembert (v r.1785): „V pohybujícím se tělese je jisté úsilí neboli ENERGIE, která u tělesa v klidu vůbec není“ Základní vlastnost veškerých těles Je mírou veškerého pohybu Charakterizuje vnitřní stav hmotné soustavy Má základní význam pro všechen život a lidskou společnost Z pohledu fyziky : Schopnost vyvolávat určité změny Z pohledu techniky : Posuzování energie podle změny pohybu hmoty a dle fyz. a chemického stavu hmot Vyjadřuje se v jednotkách práce (forma energie ale může být různá) základní jednotka:
1 J = síla 1 [N] . vzdálenost 1 [m] 2
Energie ENERGIE : Jiné používané jednotky •
Základní jednotka ENERGIE:
1J
– Využití na :
- Zvednutí 1 kg hmoty do výšky 10cm - Ohřátí cca 0.3cm3 vody o 1oC – 1 J (malá jednotka) ⇒ V praxi používáme násobky (kJ, MJ, GJ, TJ, PJ, EJ atd.)
•
Jiné jednotky pro „energii“: 1 Kcal = 4.1867 kJ 1 kWh = 3.6 MJ 1 BTU = 1055.06 J 1 HPh = 2.685 MJ 1 kpm = 9.80665 J 1 tmp = 29.3076 GJ 1 toe = 42 GJ 1 eV = 1.60206 .10-19 J
Vztah energie a výkon ⇒
energie [J] = výkon [W] . čas [s] 3
Energie Vztah mezi energii a hmotností •
v r.1905 A.Einstein odvodil vztah :
E = m . c2 •
Je to tzv. kvantitativní vztah mezi látkovou a energetickou formou hmoty • Energie každé hmotné soustavy je úměrná její hmotnosti kde: E [J] - energie hmotné soustavy m [kg] - hmotnost hmotné soustavy c [m/s] - Einsteinova konstanta (rychlost světla ve vakuu) c = 2.997925 . 108 m/s ⇒ Hmotné soustavě o hmotnosti 1kg odpovídá přibližně 9.1016 J (9.107 GJ) ⇒ Každá změna celkové energie hmotné soustavy je současně doprovázena změnou hmoty této soustavy ⇒ Experimentální ověření je však částečně možné jen při jaderných reakcích 4
Energie Možnosti využití energie •
• •
Přímé využití nějakého energetického zdroje - pouze výjimečně např. - využití tepelného záření slunce na ohřev libovolné látky - využití tepla Země přímo na vytápění Obvykle určité zdroje energie měníme na vhodnější formu jejího využití Druhy energií: – mechanická – – – – –
•
a) projev pohybem hmoty (kinetická energie) b) projev polohou hmoty (potenciální energie) tepelná (pohyb molekul dané látky) chemická (změna molekul hmoty) elektrická (pohyb elektronů látky) energie pole (změny elektrického, elektromagnetického nebo gravitačního pole) jaderná (štěpení nebo slučování atomových jader)
Forma energie : Je určena druhem a nositelem energie
5
Energie Přeměny energie • Přeměny energie ⇒ zákon zachování energie (základní fyzikální zákon) (Při všech dějích, které se v přírodě odehrávají, mění se jen formy energie, její celkové množství zůstává stejné) ⇒ Jednotlivé druhy energií (formy) je možno vzájemně přeměňovat ⇒ Možnost měnit formy energie je pro lidstvo velmi užitečné ⇒ Energii určitého zdroje obvykle měníme na ušlechtilejší formu energie
• Omezení přeměn energie ⇒ II.zákon termomechaniky ⇒ ⇒ ⇒ ⇒
Nelze neomezeně převádět jednotlivé formy v jiné Např.: Mechanickou energii lze převést na tepelnou energii neomezeně Tepelnou energii nelze převést na mechanickou neomezeně Mluvíme potom o ušlechtilých formách energie 6
Energie Příklad přeměny energie Energetika : Energetické přeměny v parní elektrárně Tepelná elektrárna PALIVO
KOTEL
TURBÍNA
GENERÁTOR
SPOTŘEBIČ
Chemická energie
Chemická energie
Entalpie páry
Mechanická energie
Teplo Světlo
Entalpie páry
Mechanická energie
Elektrická energie
Zvuk Pohyb
•
80 % elektrické energie získává lidstvo tímto způsobem 7
Energie Trojúhelník přeměn energie • Základní přeměny se kterými se setkáváme při přeměnách mezi chemickou, jadernou, mechanickou, tepelnou a elektrickou energii
8
Energie Přeměny energií a jejich účinnosti PŘEMĚNA Mechanická energie
Mechanická energie
Tepelná energie
Elektrická energie
Energie záření
Chemická energie
Jaderná energie
( 30 - 93% )
( do 100% )
( 98 - 99% )
Triboluminiscence
Mechanochemické
Kosmické procesy
Převody Vodní turbíny Hydraul. stroje
Teplo třením Kompres.chlazení Tepelné čerpadlo
Elekt.generátory Alternátory Piezoelektrický jev
Záření - brzdění
procesy
Srážky atom.jader
( cca 50% )
Tepelné zářiče
Větrná kola
Tepelná energie
Elektrická energie
Energie záření
Chemická energie
Jaderná energie
( 30 - 50% )
( cca 90% )
Tepelné a spalovací Tepelné výměníky motory (parní stroj, Radiátory
MHD generátory Termoelektrické a
parní a spal.turbína spalovací motory)
termoemisní články
Endotermické
Nukleární reakce
chemické procesy
Termojaderné reaktory
( cca 50% ) Urychlovače částic
( 90 - 98% )
( cca 95% )
( do 98% )
( cca 10% )
( do 90% )
Elektromotory MHD čerpadlo
Elektrické topidlo Termoelektrické
Transformátory Usměrňovače
Žárovky ( až 50%)
Akumulátory Elektrolýza
Kmitající krystal
chlazení
Tranzistory atd.
Výbojky Vysílací antény
Tlak záření
( cca 60%)
( 10 - 16% )
( do 20% )
( cca 1% )
Solární kolektory
Solární články
Fotosyntéza
Mikrovlný ohřev
Fotobuňka Přijímací antény
Laser Fluorescence Fosforescence
( 10 - 25% )
( 70 - 95% )
( 60 - 80% )
Svalová energie
Spalování
Elektrochemické
Chemická luminiscence
Chemická reakce Zušlechťování
Raketový pohon
Exoterm. procesy
a palivové články
štěpení jader
jadarný reaktor jaderná fůze
Radioizotopové baterie Termoelektrické reaktory
Laserová fúze
Fotografie
Chemonukleární procesy
paliva
Radioaktivita (radioaktivní rozpad)
Chemonukleární procesy
Jaderná reakce
9
Energie a společnost • • •
Rozvoj lidstva → Souvisí s jeho schopností získávat energii Podstata samotného života je přeměna hodnotnější energie na méně hodnotnou Způsoby získávání energie člověkem – Hmotové síly (vítr, voda, …) – Molekulární síly (spalování uhlovodíkových paliv) – Jaderné energie (štěpení jader, v budoucnosti jaderná fůze)
•
Využití energetických zdrojů s větší hustotou – Pro člověka nové technické možnosti v různých oblastech – Např. přeměny molekul → rozvoj chemie (Bez využití fosilních paliv by to nebylo možné) – Využití fosilních paliv však neumožnily přeměny prvků – Tyto přeměny prvků byly umožněny až při využití jaderné energie
10
Energie a společnost Energetické potřeby člověka •
Minimální fyziologická potřeba energie : – cca 85 W (vnitřní tok energie v lidském těle) – cca 15 W (energie pro pohyb těla) – cca 20 W (aktivní práci)
• • •
120 W tj. 10.5 MJ/den
Toto je energie pouze pro přežití (nebyl by možný vývoj člověka) Předpoklad vývoje → objevení a využití „cizí energie“ Historický vývoj energetických potřeb jednoho člověka: – – – – – –
primitivní člověk (1 mil.let př.n.l.) prehistorický člověk (100tisíc let př.n.l) člověk v rozvoji zemědělství (500 let př.n.l.) člověk ve 14.století (rozvoj dopravy a obchodu) člověk na konci 19.století (rozvoj průmyslu) Současná potřeba :- Průmyslově vyspělé země - Severní Amerika - Rozvojové země
0.1 kW 0.2 kW 0.6 kW 1.3 kW 3.0 kW 6.0 kW 13 kW 1-1.5 kW
11
Energie a společnost Vliv populačního přírůstku na světovou energetiku •
Vývoj počtu obyvatel ve světě : - r.0 - r.1000 - r.1500 - r.1750 - r.1900 - r.1950 - r.1960 - r.1990 - r.2000
•
Prognóza OSN : ještě cca 50 let bude růst populace (ale nerovnoměrný) - r.2025 - r.2050
•
260 mil.lidí 280 mil.lidí 430 mil.lidí 730 mil.lidí 1 670 mil.lidí 2 500 mil.lidí 3 000 mil.lidí 5 300 mil.lidí 6 000 mil.lidí
8 mld.lidí 9.3 mld.lidí (optimistická varianta) 10.5 - 12 mld.lidí (pesimistická varianta)
Jaký to bude mít vliv na světovou energetiku?
12
Energie a společnost Vliv populačního přírůstku na světovou energetiku •
Stávající stav:
Nerovnoměrné rozložení obyvatel a spotřeby primární energie v roce 2003 27%
20%
73%
80%
Primární energie
Elektřina
79%
Rozvojové a industrující se země Industrializové země
21% Světová populace
•
Odhad vývoje energetické potřeby obyvatelstva do r.2040 až 2050 : – Počet obyvatel ve světě : 12 mld.lidí – Potřeba energie se sníží v USA na : 3 kW/obyvatele – Potřeba v prům.vysp. zemích se sníží na: 3 kW/obyvatele – Potřeba v rozvoj zemích se zvýší na : 3 kW/obyvatele ⇒ To vše představuje celosvětovou potřebu energie : 36 TW
13
Zdroje energie ve světě Světová produkce primární energie dle zdrojů Zemní plyn Dřevo a odpady
Uhlí Ostatní
Vodní energie Svět celkem
200
500
180
450
160
400
140
350
120
300
100
250
80
200
60
150
40
100
20
50
0 1980
1985
1990
1995
2000
0 2005
14
Celková světová produkce energie (EJ)
Produkce energie dle zdrojů (EJ)
Ropa Jaderná energie
Zdroje energie ve světě Vývoj celkové produkce primární energie a odhad do budoucnosti
Světová spotřeba energie [ EJ ]
900 800
762 702
700
647 594
600
538
500
465
400 300
299
326
366
386
200 100 0 1980
1985
1990
1995
2004
2010
2015
2020
2025
2030 15
Zdroje energie ve světě Podíl jednotlivých zdrojů energie na celkové světové produkci : r. 1973 Biomasa a odpady Voda 11.2% 1.8%
Jiné 0.1% Uhlí 24.8%
Jádro 0.9% Zemní plyn 16.2%
Ropa 45.0%
16
Zdroje energie ve světě Podíl jednotlivých zdrojů energie na celkové světové produkci : r. 2004 Biomasa a odbady Voda 10.6% 2.2%
Jiné 0.4% Uhlí 25.1%
Jádro 6.5%
Zemní plyn 20.9%
Ropa 34.3%
17
Zdroje elektrické energie ve světě
Elektrická energie [ TWh ]
Obr.č.E1 : Podíl jednotlivých zdrojů energie na celkové produkci elektřiny ve světě v r.1973 a 2004 v TWh 1973
2004
8000
Celkem r. 1973 : 6 117 TWh r. 2004 : 17 450 TWh
6000 4000 2000 0
Uhlí
Ropa
Zemní
Jádro
Voda
Jiné
1973
2343
1511
734
202
1285
43
2004
6945
1169
3420
2740
2809
366 18
Zdroje elektrické energie ve světě Obr.č.E2 : Podíl jednotlivých paliv na produkci elektřiny ve světě v r.1973
Voda 21.0%
Jiné 0.7%
Uhlí 38.3% Jádro 3.3%
Zemní plyn 12.0%
Ropa 24.7% 19
Zdroje elektrické energie ve světě Obr.č.E3 : Podíl jednotlivých paliv na produkci elektřiny ve světě v r.2004
Voda 16.1%
Jiné 2.1% Uhlí 39.8%
Jádro 15.7%
Zemní plyn 19.6%
Ropa 6.7% 20
Zdroje elektrické energie ve světě Obr.č.E11 : Produkce elektřiny z uhlí v jednotlivých státech v r. 2004 2090 2000
Celkem v r. 2004 : 6 945 TWh 1713
1500
1217
1000 461
500
308
294
226
190
161
143
142
O st at ní
K or ea
ol sk o P
R us ko
A us tr ál ie
R JA
N ěm ec ko Ja po ns ko
In di e
Č ín a
A
0
U S
Elektrická energie [ TWh ]
2500
21
Zdroje elektrické energie ve světě
600
Celkem v r. 2004 : 1 170 TWh
500
491
400 300 200
139
133
100
81
72
70
47
36
36
33
32
O st at ní
Ira k
Ku w aj t
di e In
si e do né
In
Itá lie
ex ik o M
a Čí n
ra bi e A
sk á
Sa ud
Ja po n
sk o
0 US A
Elektrická energie [ TWh ]
Obr.č.E12 : Produkce elektřiny z ropy v jednotlivých státech v r. 2004
22
Zdroje elektrické energie ve světě
1281
1400
Celkem v r. 2004 : 3 420TWh
1200 1000 800
732
600
421
400
244
160
200
130
125
89
87
79
72
O st at ní
yp t Eg
M ex Sa ik ud o sk á A ra bi e
Th aj sk o
Ira n
Itá lie
e
Br itá ni
sk o
Ve lk á
Ja po n
Ru s
ko
0
US A
Elektrická energie [ TWh ]
Obr.č.E13 : Produkce elektřiny ze zemního plynu v jednotlivých státech v r. 2004
23
Zdroje elektrické energie ve světě Obr.č.E14 : Produkce elektřiny z jaderné energie v jednotlivých státech v r. 2004
Celkem v r. 2004 : 2 740TWh
813 800 600 400 200
448
420 282 167
145
131
90
87
80
77
O st at ní
Uk ra jin Ve a lk á Br itá ni e Šv ed sk o
ad a Ka n
Ko re a
ko Ru s
Fr an ci e Ja po ns ko Ně m ec ko
0 US A
Elektrická energie [ TWh ]
1000
24
Zdroje elektrické energie ve světě Obr.č.E15 : Produkce elektřiny z vodní energie v jednotlivých státech v r. 2004
Celkem v r. 2004 : 2 809TWh
1000
928
800 600 354
400
341
321
271 176
200
109
94
85
70
60
O st at ní
di e Ve ne zu el a Šv ed sk o
In
No rs ko Ja po ns ko
ko Ru s
US A
e Br az íli
ad a Ka n
a
0 Čí n
Elektrická energie [ TWh ]
1200
25
Elektrická energie ve ČR Instalovaný výkon v ČR • 17 300 MWel • Rozdělení dle výrobců : – ČEZ : – Nezávislí výrobci – Závodní elektrárny
12 153 MWel 3 185 MWel 1 991 MWel
70.1 % 18.4 % 11.5 %
• Rozdělení dle typu elektrárny : – – – – –
Parní elektrárny Jaderné elektrárny Vodní elektrárny Paroplynové a spalovací Alternativní zdroje
10 637 MWel 3 760 MWel 2 148 MWel 775 MWel 9 MWel
61.4 % 21.7 % 12.4 % 4.5 % 0.05 %
26
Elektrická energie ve ČR Vývoj struktury zdrojů od r.1990 100% 80% 1990
60%
2000 40%
2004
20% 0%
Uhlí
Paroplyn
Jaderná energie
Vodní energie
1990
78.90%
0.00%
11.80%
9.30%
2000
70.50%
4.30%
11.50%
13.70%
2004
61.40%
4.50%
21.70%
12.40%
Podíl jednotlivých zdrojů na instalovaném výkonu elektrické energie v ČR
27
Elektrická energie ve ČR Vyrobená elektrická energie v ČR • •
Celkem v r.2004 bylo vyrobeno : 77 900 TWh elektrické energie Průměrný výkon při výrobě elektrické energie byl 8 031 MWel 100% 90% 80% 70%
67.7%
60% 50% 40%
25.0%
30% 20% 10%
4.0%
3.3%
0%
Uhlí
plyn
Jaderná energie
Vodní energie
Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektrické energie v ČR v r.2004 28
Elektrická energie ve ČR Vývoj výroby elektrické energie od r.1938 •
r.1938 – bylo zabráno 90 elektráren
(tj. 45 % tehdejšího energetického potenciálu státu) – po říjnu 1945 - bylo znárodněno 1350 různých závodu o celkovém výkonu 1 480 MW
• • •
po znárodnění byla velká část průmyslových podniků a důlních elektráren převedena do sektoru energetiky bylo započato s výstavbou velkých parních a vodních elektráren postupně se přešlo od výstavby jednotek 32 MW k bloků 50 až 55 MW
29
Elektrická energie ve ČR Vývoj výstavby parních elektráren od r.1952 •
1952 :
1.blok 50 MWel
(bloky o výkonu 50 až 55 MW (elektrárny Hodonín, Opatovice, Tisová, Poříčí, Mělník)
•
Bloky 100 - 110 MWel
•
Bloky 200 MWel
•
Bloky 210 a 500 MWel
– – – – –
– – – – – –
1960 : 1964 : 1968 : 1969 : 1971 : 1967 : 1971 : 1975 : 1976 : 1977 : 1978 :
– 1981 : – 1982 :
Elektrárna Tisová Prototypy bloků 100 MW Elektrárna Tušimice I 6 bloků 110 MW Elektrárna Prunéřov I 6 bloků 110 MW Elektrárna Ledvice 4 bloky 110 MW Elektrárna Mělník II 4 bloky 110 MW
Elektrárna Levice Elektrárna Počerady I Elektrárna Tušimice II Elektrárna Dětmarovice Elektrárna Počerady II Elektrárna Chvaletice
Prototyp bloku 200 MW 4 bloky 200 MW 4 bloky 200 MW 4 bloky 200 MW 2 bloky 200 MW 4 bloky 200 MW
Elektrárna Mělník III1 blok 500 MW Elektrárna Prunéřov II 5 bloků 210 MW
30
Elektrická energie ve ČR Vývoj výstavby parních elektráren od r.1952 Hlavní charakteristické prvky budovaných zdrojů : • Zdroje 50 MW řazení kotlů a turbín sběrnicové • Zdroje od 55 MW blokové uspořádání (kotel - turbína) • Zdroje 100 a 110 MW kotle bubnové i průtočné přihřívání páry (540oC) • Zdroje 200 MW kotle průtočné • Zdroj 500 MW průtočný kotel s povzbuzenou cirkulací oběh.čerpadly • •
Použité parametry páry a koncepce - odpovídaly úrovni vyspělých států (v době výstavby) Nebyl však zachycen trend ve vyspělých státech v 70. a 80. letech – ve světě legislativně zavedeny emisní limity – realizace účinných odlučovačů tuhých částic – realizace odsíření a potlačení produkce NOx 31
Elektrická energie ve ČR Vývoj parních elektráren po r.1990 •
r.1991 - vydán zákon o ochraně ovzduší (zákon č.309/91 Sb.) – stanoveny emisní limity (CO, NOx, SO2, TZL) – termín pro jejich dosažení byl 31.12.1998
•
ekologický program v ČR byl do tohoto termínu realizován rozsáhlý – – – – – –
•
odsíření cca 6 000 MW na 32 blocích pro většinu bloků byla použita „mokrá vápencová vypírka“ kde nebyla rentabilní obnova původních kotlů - výstavba fluidních kotlů tyto rozsáhlé ekologické programy se týkaly zejména společnosti ČEZ společnost ČEZ investovala do ekologizace 46 mld.Kč. výsledek ekologizace (v porovnání s r.1990): • snížení emisí SO2 a popílku o 90 % • snížení emisí NOx o 50 %
životnost odsiřovacích technologií je cca 15 let – od r.2010 dožívání prvních odsířených bloků – okolo 2015 dožívání posledních odsířených bloků
32
Elektrická energie ve ČR Budoucnost výroby elektrické energie v ČR •
Instalovaný výkon v r.2004 - 17 329 MWel – V současnosti toto množství výkonu dostačuje (umožňuje i export) – Vzhledem k rostoucí poptávce - za cca 10 let nemusí tento výkon dostačovat
•
Nutno počítat s obnovou starých, ale i výstavbou nových zdrojů – Názory zastánců obnovitelných zdrojů energie (vodní energie, biomasa, větrná energie, sluneční energie, atd.) o spáse naší energetiky je nutno brát s rezervou • Skutečnost : jednoduchá a rychlá náhrada za fosilní zdroje dnes neexistuje !!!!!! • Využití těchto zdrojů energie ve větším měřítku až za desítky let
– Základ české energetiky v několika desítkách let - uhelná a jaderná energetika – Pro ČR je jediným reálným stabilním zdrojem energie pro výrobu elektrické energie uhlí • jediný vlastní dostupný primární energetický zdroj • ekonomicky i technicky dostupný v několika příštích 10ti letech • hlavní zaměření na hnědé uhlí (zatím výhled do r.2035-2040) 33
Elektrická energie ve ČR Plány obnovy uhelných elektráren v ČEZ a) udržení limitů těžby HU (mírnější varianta) : investice cca 90-100 mld.Kč b) prolomení limitů těžby HU : investice cca 140-150 mld.Kč (Vládní usnesení č.444 z r.1991, stanovující ekologické těžební limity v podhůří Krušných hor)
•
ETU II : – – – –
•
začátek realizace r.2007 4 x 200 MWel životnost nejméně na 25 let uhlí z dolu „Libouš“ (horší kvalita, nižší výhřevnost, vyšší obsah síry)
EPRU II : – 5 x 210 MWel – uhlí z dolu „Libouš“ ⇒ vyčerpání kapacity dolu „Libouš“ společně s ETU II
34
Elektrická energie ve ČR Výroba el. energie z vodní energie v ČR •
Rozdělení vodních elektráren a jejich instalovaný výkon v r.2005 : – do 1 MW – 1 - 10 MW – 10 a více MW • Orlík • Lipno I • Slapy
– přečerpávací
123.2 MW (využití 32 %) 153.5 MW (využití 54 %) 742.8 MW (využití 20 %) slouží jako primární rychlé zálohy (4 x 91 MW) (2 x 60 MW) (3 x 48 MW)
1145 MW
• Dlouhé stráně (2 x 325 MW) • Dalešice (4 x 112.5 MW) • Štěchovice (1 x 45 MW)
• •
Využití VE : krytí všech druhů DDZ (zejména špičkového) Velmi nízké provozní náklady
35
Elektrická energie ve ČR Krytí DDZ při výrobě elektrické energie v ČR •
Základní zatížení – Průtočné vodní elektrárny – Tepelné elektrárny – Jaderné elektrárny (JEDU, JETE)
•
Proměnné zatížení (pološpičkové) – Částečné zvýšení výkonu v TE a VE – Najetí dalších zdrojů TE a VE v rezervě – Špičkové VE
•
Špičkové zatížení – Turbínový provoz PVE
•
Využití přebytku el.energie v noci – Čerpadlový provoz PVE
36
Elektrická energie ve ČR Shrnutí výroby elektrické energie v ČR • • • • •
soběstačnost - cca 25 % produkce se vyváží v r.2005 : výroba 76 GWh, spotřeba 57.5 GWh více než 90 % produkce je z uhelných a jaderných elektráren dle některých odhadů lze vyrovnání výroba a spotřeby očekávat v letech cca 2015 vzhledem k energetické situaci v sousedních státech nebude možné elektrickou energii dovést – Maďarsko (v současnosti dováží 18 % vlastní spotřeby) – Rakousko (dováží špičkovou elektřinu) – Polsko (do r.2015 bude muset uzavřít minimálně 3 500 MW inst.výkonu uhelných elektráren - nevyhovují ekologickým požadavkům) – Slovensko (do r.2009 přijde asi o 20 % instalovaného výkonu) – Německo (je zde snaha uzavřít jaderné elektrárny) 37
Elektrická energie ve ČR Příklad nahrazení 1000 MWel jiným zdrojem •
Spalování uhlí – 2-6 mil.tun paliva (dle kvality) – produkce 6 500 000 tun CO2 – produkce 960 tun CO2/GWh
•
Spalování plynu – 2-3 mld.m3 plynu – produkce 480 tun CO2/GWh
•
Spalování oleje – 1 500 000 tun topného oleje – produkce 730 tun CO2/GWh
•
Spalování biomasy – pěstování biomasy na ploše 6 000 km2
•
Větrné elektrárny – Zastavěná plocha 100 km2
•
Sluneční elektrárny – Plocha kolektorů cca 50 km2
•
Jaderná elektrárna (35 t paliva, plocha cca 4 km2)
38
Elektrická energie ve ČR Měrné náklady podle typu elektráren (Kč/kWh) náklady :
JE Temelín Hnědouhelný blok Černouhelný blok Plynový blok, kombi.cyklus Vodní elektrárna 10MW Spalování biomasy Spalovací turbína, ZP Větrná elektrárna
celkové
investiční opravy
provozní
0.992 1.028 1.259 1.581 1.743 2.741 3.482 4.271
0.783 0.616 0.639 0.393 1.743 0.675 1.758 4.271
0.209 0.410 0.620 1.153 0 2.066 1.727 0
39
Elektrická energie ve ČR 2005 2000 1995 1993 1990
Spotřeba 57.7 GWh 52.3 52.2 47.8 53.0
Výroba 76.6 GWh 67.7 56.9 55.0 58.1
Vývoz 19 GWh (25 %)
40
