Ing. Michal Máčel, CSc. ředitel společnosti

Vážení obchodní partneři, dostává se Vám do rukou další číslo našeho firemního magazínu, který vydáváme u příležitosti veletrhu INVEX '99. Jeho cílem je nabídnout pestrou mozaiku odborných a informačních článků z oblasti aktivit naší firmy. Současný trh informačních systémů nabízí nepřeberné množství produktů českých i renomovaných zahraničních firem. Uživatel, který hledá vhodné řešení informačního systému, není v jednoduché situaci. Rozhodně neexistuje žádná jednoduchá metodika jak jednotlivé systémy porovnat. Většinou se kritéria výběru vhodného systému soustředí na výčet aplikačních a technických vlastností. Vzhledem k tomu, že investice do informační technologie je zpravidla dlouhodobá záležitost, domnívám se, že na prvním místě mezi kritérii vhodnosti by měla být architektura systému. Dívámeli se na informační systém více jako na proces než jako na produkt, je evidentní, že není problém doplnit do každého rozumně koncipovaného systému novou aplikační funkci. Je ale prakticky nemožné měnit jeho architektonické vlastnosti. Paradoxně se rozborem architektonických vlastností informačních systémů prakticky žádné srovnávání nezabývá – snad proto, že jde o nadmíru obtížný úkol. První část magazínu je věnována systému G2 – nové generaci informačních systémů společnosti VEMA. Články jsou voleny tak, aby osvětlily hlavní architektonické vlastnosti systému, a to jak v rovině celkové architektury, tak i ve vybraných aplikačních oblastech. Články nemají popisný charakter a s ohledem na rozsah magazínu si nemohou činit nárok na úplnost. Soustředili jsme se zejména na

prezentaci těch koncepčních vlastností, které naše řešení odlišuje od konkurence. Motto těchto článků je odpovědět na otázku z titulu prvního z nich: „Proč G2?“. V druhé části magazínu se soustředíme na některé aktuální trendy současných informačních technologií. Naleznete zde věcný pohled na problematiku roku 2000, moderní outsourcing informačních systémů a bezpečnost informačních systémů. V letošním roce jsme realizovali náročný projekt na zabezpečení toku a správy personálních údajů pro MF ČR. Jednalo se o komplexní řešení bezpečnosti informačního systému s přenosem dat po Internetu dopracovaného až po detailní provozní směrnice. Imperativem doby je nesporně provoz klienta informačního systému na platformě Windows. Investice, které byly v minulosti vynaloženy do řešení na bázi DOS, však nutí řadu uživatelů setrvávat na těchto osvědčených a provozně spolehlivých řešeních. Zajímavou nabídkou pro tyto naše zákazníky přináší technologie VxW, kterou blíže popisuje další příspěvek. Společnost VEMA je u zákazníků známa především jako přední dodavatel informačních systémů v oblasti lidských zdrojů. Jde o oblast, která se v poslední době postupně dostává do popředí zájmu manažerů. Tak jako před řadou let ve vyspělých státech, tak

i u nás pozvolna dochází k uvědomění si významu lidských zdrojů pro existenci a rozvoj každé organizace. Dokladem toho je vzrůstající zájem o systém řízení vzdělávání a celkový tlak na integraci informačního systému lidských zdrojů. Současná nižší výkonnost naší ekonomiky nutí firmy hledat úspory. Ty nejvýraznější lze najít v oblasti efektivity a produktivity práce. Proto v době jinak omezených investic roste zájem o instalaci docházkových systémů. O jedné komplexní instalaci integrovaného docházkového systému se dočtete v článku našeho zákazníka z firmy AQUATIS. Věřím, že Vám tento magazín přinese nové inspirace a posílí Váš zájem o naše produkty a služby.

Ing. Michal Máčel, CSc. ředitel společnosti

Magazín VEMA

|

ročník 1999

|

strana 4

|

© VEMA počítače a projektování spol. s r. o.

Ing. Michal Máčel, CSc.

ředitel společnosti

Proč G2? Pro dlouhodobý rozvoj informačního systému jsou rozhodující jeho základní vlastnosti, které ovlivňují architekturu celého systému. Máme-li nalézt odpověď na otázku, proč si zvolit právě systém G2, musíme se zaměřit na ty koncepční vlastnosti, kterými se odlišuje od své konkurence.

Plně objektové řešení Objektově orientovaný přístup je moderní metodologie tvorby informačních systémů. Jen málo systémů současnosti se proto nehonosí přívlastkem objektový. Jak už to ale bývá, není objektový jako objektový. Rozhodující pro posouzení míry použití objektové metodologie je, v jakých fázích výstavby systému byla použita. Tvorba informačního systému začíná jeho konceptuálním modelováním. Na této úrovni existuje poměrně hodně objektově orientovaných přístupů. Systém G2 zde vychází z osvědčených standardů (ODMG, UML), které zásadním způsobem inovuje. Vzniká tak nástroj s vysokou modelovací sílou. Hlavní úskalí samostatných nástrojů pro modelování informačních systémů je nutnost převést vytvořený model do pojmů relačních databází. V tomto místě se ztrácí hodně z jejich výhod. Tento nedostatek lze odstranit jedině tak, že databázový model přímo podporuje konceptuální model. Tak je tomu v systému G2 a v některých čistě objektových databázových systémech. Po vytvoření modelu informačního systému se přikročí k jeho implementaci. Zde se u nově vytvářených systémů zpravidla setkáme s objektově orientovaným programováním

(C++, VB, DELPHI apod.). Důvodem je objektový, událostmi řízený model grafického rozhraní. I když se jedná o velmi propracovanou objektově orientovanou metodiku, je její účinek malý. Programovaný kód se musí zabývat transformací relační databáze na objektové grafické rozhraní a hlavně výsledek ztratí prvky objektového chování. Výsledkem jsou obrazovky s políčky, které nereprezentují původní objekty a jejich chování. Systém G2 důsledně uplatňuje objektové vlastnosti i u definice dialogu. Prezentace dat lze navzájem odvozovat na základě dědičnosti a výsledkem je aktivní dialog. Každý prvek na obrazovce je spojen s konkrétním objektem a poskytuje všechny jeho vlastnosti. První konkurenční výhodou systému G2 je jeho plně objektový charakter. Výhody objektové technologie nezůstávají skryty v programech systému, ale účinně pomáhají koncovému uživateli v práci se systémem.

Modulární architektura Modularita umožňuje budovat celý systém z relativně samostatných jednotek – tzv. modulů. Smyslem modulů je vytvořit provozně a vývojově samostatné jednotky, které nabídnou široké možnosti konfigurace. Kvalitní modularizace systému umožní jeho postupný vývoj, kdy distribuce nové verze jednoho modulu nemusí znamenat redistribuci jiných modulů. Modulární výstavba systému je základem jeho přizpůsobitelnosti, lze vytvářet odvětvová, příp. zákaznická řešení. Většina informačních systémů se snaží vypořádat s jeho modularizací. Bez účinných

nástrojů zahrnutých přímo v architektuře systému však není možné dosáhnout efektivní modularity. Členění pak zůstává jen na úrovni velkých obchodních celků (účetnictví, mzdy atd.). Systém G2 svým důsledným řešením modularity umožňuje uživateli si vybírat jednotlivé funkce, které chce implementovat ve svém informačním systému. Vytvoření nového modulu dokáže bez nutnosti rekompilace obohatit datové struktury jiného modulu i upravit jeho prezentace dat na obrazovce nebo tiskárně.

Dynamická tvorba dialogu Význačným rysem, který odlišuje systém G2 od své konkurence, je dynamická tvorba dialogu resp. obecně prezentace dat. Proces prezentace je rozdělen na dvě nezávislé logické fáze – co chceme prezentovat a jak to chceme prezentovat. První fáze se soustřeďuje na získání datových prvků a jejich uspořádání v prezentaci. Pak teprve následuje volba prezentačního prostředí (obrazovka, sestava, export, Internet) a systém sám dynamicky vytvoří na základě popisu dat a případných atributů vlastní prezentaci (tj. volbu dialogových prvků, jejich rozmístění atd.). Výsledkem této koncepce je především jednotný způsob manipulace s daty. Energie vývojáře systému se nevybíjí doplňováním obvyklých funkcí postupně do všech obrazovek a uživatel má garanci úplných možností manipulace s libovolnými údaji. Rozdělení procesu prezentace do dvou fází umožňuje snadno přepínat prezentační prostředí nad stejnými daty. Co vidím na obrazovce, lze získat jako sestavu a naopak. Provedu-li

Magazín VEMA |

Systémová integrace do WINDOWS

| © VEMA počítače a projektování spol. s r. o.

Zjednodušený pohled leckterého uživatele by se spokojil s konstatováním, že daný systém je provozovatelný ve WINDOWS. Přesto existuje mnoho variant jak informační systém integrovat do WINDOWS. Ten nejjednodušší, ale bohužel typický, je způsob, kdy WINDOWS dokáží informační systém spustit, poskytnou mu služby grafického uživatelského rozhraní, souborového či databázového systému a příp. některé další služby. Z pohledu WINDOWS je však celý informační systém černá skříňka, které nerozumí. Samotná firma MICROSOFT však prosazuje jiný postup. Využít nosnou technologii systému WINDOWS tzv. COM a rozdělit celé řešení

strana 5

Kvalitní univerzální informační systém musí mít propracovanou metodu uživatelského přizpůsobení systému. Lze toho dosáhnout dvojím způsobem – nastavením konfiguračních parametrů a naprogramováním nových, resp. upravených funkcí. Pro obě metody nabízí systém G2 silné prostředky. S ohledem na dynamické prezentace je snadná jakákoliv modifikace vzhledu prezentovaných údajů, a protože jednotlivé prezentace jsou navzájem propojeny vztahy dědičnosti, projeví se každá modifikace na všech analogických místech v systému. Např. se rozhodnete zavést nový formát zobrazování čísla zakázky – stačí ho uvést na jediném místě v systému a všechny prezentace se tomu přizpůsobí. Protože nedílnou součástí systému G2 je i jeho vývojové prostředí, může vyspělý uživatel, vývojový partner nebo dodavatel snadno rozšiřovat vlastnosti systému. Každá modifikace nebo rozšíření systému se vytvoří jako nový samostatný modul, který po své instalaci dokáže upravit nebo rozšířit struktury dat, algoritmy i prezentace údajů. Úpravy systému se evidují jako diference aplikované na výchozí stav. Proto je možné znovu instalovat modul s uživatelským přizpůsobením po instalaci nové verze systému. Zajistí se tak vynikající odolnost

na samostatné komponenty, které deklarují vůči systému otevřeně svá rozhraní. To umožní systému optimalizovat provozní nároky komponent a dovolí aplikační programování nad funkcemi informačního systému (tzv. OLE Automation). Systém G2 splňuje všechna zásadní doporučení firmy MICROSOFT. Navíc poskytuje své objekty přímo systému WINDOWS, který ho pak chápe nikoliv jako program, ale jako soubor objektů, se kterými umí pracovat. G2 objekty jsou proto použitelné v každé kvalitní aplikaci (např. MS OFFICE). Odkazy na objekty lze umístit v souborovém systému nebo v libovolných dokumentech. Prostým poklepáním se aktivuje příslušný objekt bez nutnosti spouštět informační systém a hledat v něm příslušný objekt. Rád bych tímto článkem zdůraznil skutečnost, že mezi informačními systémy, které nabízejí stejné spektrum uživatelských funkcí, mohou být propastné rozdíly v celkové koncepci systému. Doufám, že se při své budoucí volbě nového informačního systému budete především zajímat o koncepční vlastnost vybíraných systémů vyplývající z jejich architektury.

|

Vysoká uživatelská přizpůsobivost

uživatelských úprav vůči rozvoji systému. Odpadají tedy náklady na opakované přizpůsobování systému a uživatel může bez větších problémů nasazovat nové verze modulů. Tento otevřený koncept uživatelské přizpůsobivosti systému G2 vytváří prostor pro nabídku drobných modulů dalších vývojových partnerů nebo zkušených uživatelů.

ročník 1999

dotaz na výběr dat, získám automaticky i kvalitní prezentaci výsledku. V poslední době začíná být zajímavé také dynamické přizpůsobení prezentace vymezenému prostoru. Řada jednodušších komunikačních zařízení totiž nedisponuje velkým grafickým rozlišením.

obr 1: Části komponenty pohledem vývojového prostředí

Ing. Miroslav Borýsek

programátor

Magazín VEMA

|

ročník 1999

|

strana 6

|


Vývojovéprostředí Vývojové prostředí G2 je součástí všech verzí systému G2. Každý uživatel má tedy možnost vyvíjet vlastní aplikace a modifikovat určitá chování dodávaných aplikací. Prostředí je přístupné z hlavního menu výběrem tlačítka Vývoj. Vývoj je organizován do úkolů, které obsahují komponenty na úrovni zdrojového kódu. Ty komponenty, které sice potřebujeme pro řešení úkolu, ale neměníme je, v úkolu obsaženy být nemusí. Vývoj komponenty obvykle začíná pořízením definice. Definici píšeme v jazyce pro definici konceptů (G2 CDL), případně pořizujeme grafickým editorem definice. Po pořízení definice a sestavení komponenty je již možné s komponentou pracovat. Vývojové prostředí při sestavení komponenty zajistí vygenerování všeho potřebného pro chod komponenty od zdrojových souborů implementace, nápovědy až po samotnou programovou knihovnu a její zaregistrování ve WINDOWS. Obsahy některých částí však budou velmi chudé, protože definice zdaleka nepokrývá veškeré informace nutné pro plnohodnotnou funkci komponenty. Například v prezentacích objektů budou vlastnosti označovány názvy uvedenými v definici, nápověda nevysvětlí, co jednotlivé vlastnosti znamenají, deklarované funkce nebudou nic dělat. Aby vše fungovalo s komfortem, který systém G2 poskytuje, je třeba doplnit informace zvláště do částí Prezentace, Dokumentace a Implementace. Stranou by neměly zůstat ani Nabídky, Sestavy, Testy a další části patřící ke každé komponentě. Kompletní výčet všech částí komponenty je na obrázku 1. Vývojové prostředí si vždy automaticky zajišťuje sestavení částí potřebných pro požadovaný úkon. Pro většinu částí komponenty jsou použity vlastní nástroje pro zadávání údajů. Výjimkou je část implementace, kdy se pro editaci volá program MICROSOFT VISUAL BASIC, pro který jsou z definice vygenerovány zdrojové soubory, do nichž máme možnost doplňovat vlastní implementaci např. provádět kontroly při dosazování hodnot, přidat algoritmy do defi-

G2

novaných funkcí apod. Při dodržení jistých zásad pro rozšiřování implementace je samozřejmě vývojové prostředí schopno při změně definice přegenerovat zdrojové soubory tak, aby odpovídaly nové definici a obsahovaly doplněnou implementaci. V části prezentace máme možnost definovat pro každý typ objektu několik prezentací, tj. formát a obsah pohledů na objekt, které lze použít při pořizování nebo prohlížení objektů. I tady je použit princip dědičnosti. Každá prezentace vychází z již existující prezentace a říká jen, co má být jinak. Základem všeho je automaticky navržená prezentace, z níž vychází standardní prezentace. Proto není nutné definovat žádnou prezentaci a systém přesto dokáže objekt zobrazit téměř v libovolné velikosti okna na obrazovce. Návrh prezentací můžeme provádět, podobně jako při editaci definice, v textovém tvaru (G2 PDL) nebo graficky, kdy vidíme to, co později při samotné prezentaci objektu a můžeme jednotlivé vlastnosti zobrazení jednoduše upravovat myší. V definici prezentace můžeme například vypustit vlastnosti, které nás nezajímají, různě přeskupovat jednotlivé vlastnosti objektu, zobrazit současně v několika různých detailech objekty, na které si zobrazovaný objekt ukazuje, a podobně. Prezentaci lze definovat i mimo vývojové prostředí za plného běhu práce s hotovou komponentou. Lze tedy definovat vlastní prezentace i pro dodávané komponenty. Dokumentace je v našem pojetí také zdrojem veškerých textů pro prezentace objektů, hlášení chyb atd. Přepsáním dokumentace do jiného jazyka a sestavením komponenty se tedy změní veškeré texty, které při zobrazování objektů vidíme (samozřejmě s výjimkou samotných dat objektu). Navíc v dokumentaci lze pro každý takový text, tj. například jméno vlastnosti, definovat různé varianty textu. V dia-

grafický pohled na definici v CDL

logu potom uvidíme text, který nejlépe využije místo pro jeho zobrazení, které se samozřejmě mění v závislosti na velikosti okna prezentace a rozvržení jednotlivých prvků uvnitř prezentace. Z dokumentace se také generují nápovědy. Ve všech verzích systému G2 je tedy možné vyvíjet vlastní komponenty a to od zcela jednoduchých, vytvořených během několika málo sekund jen na základě jazyka G2 CDL, až po komfortní obsahující řadu sestav, dokonalou nápovědu, různé prezentace jednotlivých konceptů, složité výkonné funkce a podobně.

vedoucí analytik G2

Prof. Ing. Tomáš Hruška, CSc.

Prezentacedat v G2

ročník 1999 | strana 7

přístup ke komponentám financí, přičemž jsme provedli přístup k základní fakturaci a vydaným fakturačním dokladům. Zde můžeme zvolit extent všech vydaných faktur. Zvolíme-li extent vydaných faktur přejdeme do tabulkového pohledu na extent všech vydaných faktur (viz obr. 2). Vidíme kolekci pěti vydaných faktur. Jejich vlastnosti jsou v jednotlivých sloupcích. Přechodem na formulářový pohled první faktury v kolekci (viz obr. 3) vidíme různé vlastnosti faktury vydané rozmístěné do dané velikosti okénka. Editační možnosti prezentace dat odpovídají standardu systémů WINDOWS, takže uživatel uvyklý práci v tomto systému zde nalezne známý soubor editačních kláves. Pokud by tento způsob editace nevyhovoval, je možné jej uživatelsky přizpůsobit.

|

vidíme všechny prvky kolekce, každý na jednom řádku. Vybereme-li jeden z řádků kolekce, můžeme přejít do formulářového pohledu na jediný vybraný prvek kolekce. Průchodem vztahy a střídáním formulářového a tabulkového pohledu realizujeme prezentaci námi vybraných údajů. Rozložení položek formulářového pohledu je automatické, takže se přizpůsobí nejvhodnějším způsobem pro danou velikost okénka. Ukažme si, jak se v systému G2 postupujeme strukturou dat (příklady obrazovek jsou převzaty z oblasti dokladů, plateb a jejich evidence, která je blíže popsána v samostatném článku). V objektově orientovaném systému tedy vystupují objekty buďto jako jednotlivci nebo jako kolekce (tj. množiny objektů stejných vlastností). Tím je dán i způsob prezentace. Začínáme obvykle v základní nabídce, ve které vybereme některý z extentů. Na obr. 1 vidíme

Magazín VEMA

Systém G2 je objektově orientovaný. Proto data v něm uložená mají jinou strukturu, nežli v relačních databázových systémech, které jsou základem většiny v současnosti provozovaných informačních systémů. U relačních systémů jsou data organizována v tabulkách, přičemž vztahy mezi tabulkami nejsou v databázi přímo uloženy a vytvářejí se až v okamžiku dotazu. Proto u relačních systémů je jedním ze základních postupů při prezentaci dat dotaz následovaný zobrazením tabulky. Objektově orientovaný systém ukládá do databáze i vztahy mezi objekty. Vstupním bodem do databáze jsou ve většině případů tzv. extenty, což jsou kolekce všech objektů jednoho datového typu. Tak má uživatel přístup např. ke všem adresám, osobám, fakturám apod. Volbou jednoho z extentů se obvykle dostane nejprve k potřebnému typu a volbou

|

obr.2: Tabulkový pohled

jednoho z prvků k „základnímu“ objektu od něhož pokračuje jeho další postup daty. Jak jsme již uvedli, vztahy mezi objekty jsou u objektově orientovaného systému uloženy v datech. Jde o vztahy dvojího typu. Vztah 1:1 zpřístupňuje jeden jediný objekt vztažený k objektu výchozímu (např. škola, kterou navštěvuje daná osoba). Vztah 1:n zpřístupňuje celou kolekci (množinu) objektů vztažených k objektu výchozímu (např. všechny děti daného rodiče nebo všechny řádky dané faktury). Postoupíme-li vztahem 1:1, uvidíme jedince v tzv. formulářovém pohledu. V něm vidíme všechny vlastnosti objektu rozmístěné po celé obrazovce. Postoupíme-li vztahem 1:n uvidíme kolekci v tzv. tabulkovém pohledu. V něm

obr. 3: Formulářový pohled


Obr 1: Extenty

Magazín VEMA

|

ročník 1999

|

strana 8

|


Ing. Bc. Jaroslav Šmarda

technický ředitel

Sprráva majetku v G2 Správa majetku je ve struktuře aplikací G2 zařazena do segmentu Finance. Pod pojmem majetek zde rozumíme tu část aktiv, která se v účetní terminologii označuje jako stálá aktiva, tedy účtová třída 0 z účetní osnovy.

Požadavky na správu majetku Kromě samozřejmých požadavků na evidenci stavu a pohybů majetku a inventarizaci majetku daných legislativou a logického požadavku těsné vazby na oblast účetnictví jsme si vytkli další požadavky, které by měla správa majetku v G2 splňovat. Jedním ze základních je požadavek na přehlednost a jen nezbytnou složitost odpovídající právě řešené oblasti. Z toho vyplývá modulární struktura správy majetku. Správa majetku by neměla být monolitickou aplikací, do které je zahrnuto vše, co se týká majetku. Jako samostatné celky je třeba řešit základní evidenci majetku, odpisy majetku s vazbou na účetnictví, podporu inventarizace majetku, pronájem a leasing majetku. Dalším rozšířením správy majetku může být plánování budoucích odpisů. Klient má potom možnost si vybrat jen ty moduly, které bude ve své organizaci využívat a není zatěžován dalšími pro něj nepotřebnými údaji. Hmotné i nehmotné předměty, které jsou v majetkové evidenci, mohou být současně v dalších specializovaných evidencích. Například nemovitosti kromě toho, že jsou v majetku, mohou být součástí evidence nemovitostí, kde jsou zaznamenány další vlastnosti nemovitostí, které nejsou potřebné pro majetkovou evidenci, ale jsou potřebné pro správu nemovitostí

(například odkaz na katastrální úřad). Takovými specializovanými evidencemi mohou být také například evidence automobilů, mechanismů, evidence hardwaru a softwaru nebo evidence knih. Logickým požadavkem na správu majetku je tedy požadavek na sdílení údajů s těmito specializovanými evidencemi a zachování integrity v informačním systému. Předměty v realitě existují jen jednou a vystupují v řadě rolí jako je majetek organizace (vlastnosti potřebné pro účetní evidenci majetku), nemovitost, automobil a podobně. Není žádný důvod, aby záznam o předmětu v aplikaci pro evidenci majetku a záznam v jiné aplikaci pro evidenci nemovitostí byly zcela nezávislé záznamy bez vzájemné vazby. Pro fungování informačního systému je naopak potřeba, aby tato vazba zůstala zachována pro pozdější využití.

Předměty Jádrem řešení předchozích požadavků je vytknutí obecných vlastností předmětů do samostatného modulu. Koncepce tohoto modulu umožňuje vytvářet dědičnost mezi předměty uživatelsky v datech. Koncept Předmět umožňuje modelovat předměty od zcela obecných jako je Auto nebo Počítač přes typové jako je Škoda Octavia 1,9 TDi SLX až po konkrétní automobil s SPZ; samozřejmě se zachováním vazby mezi potomkem a předkem. Tato koncepce datové dědičnosti mezi předměty je potom široce využívána ve specializovaných modulech jako je modul evidence automobilů. Například vlastnosti společné všem automobilům stejného typu jsou pořízeny jen jednou a všechny konkrétní automobily stejného typu

je mají automaticky. Takto lze datově realizovat libovolně dlouhý řetězec dědičnosti mezi předměty.

Správa majetku ve struktuře aplikací G2 Na obrázcích je začlenění modulů správy majetku v rámci struktury aplikací G2. Karty majetku včetně evidence pohybů, které jsou základními koncepty správy majetku, se odkazují na koncepty předmětů. Podobným způsobem je zachována vazba z karet specializovaných evidencí (nemovitostí, automobilů atd.) na předměty. Karty investičního majetku jsou rozšířením základních karet o údaje spojené s odpisováním.

Typy majetku Modul Základní majetek navazuje na modul Předměty a řeší základní evidenci veškerého majetku včetně pohybů. Podstatou řešení je rozdělení majetku podle charakteru na individuální a hromadný majetek. Zatímco u individuálního majetku má každý jeden předmět samostatnou kartu majetku, pro hromadný majetek je jedna karta pro celou množinu předmětů. Příkladem hromadného majetku může být 10 židlí stejného typu. Evidence stavu a pohybů individuálního a hromadného majetku se liší, naopak rozdělení na investiční a drobný investiční majetek podle ceny, která se se změnou daňových zákonů neustále mění, není pro tento modul podstatné. Zvolené objektové řešení umožňuje přesně definovat umístění majetku v organizaci. Umístění navazuje na organizační strukturu (libovolně hierarchická bez omezení na počet

Magazín VEMA | | © VEMA počítače a projektování spol. s r. o.

Modul Investiční majetek rozšiřuje předchozí modul a řeší účetní a daňové odpisy majetku. Vzhledem ke zvolené technologii G2 obsahuje bohaté prostředky pro definování algoritmů odepisování.

strana 9

Investiční majetek

Navazující modul Účtování majetku řeší účtování odpisů a veškerých pohybů investičního majetku. Modul je těsně svázán s moduly oblasti Podvojné účetnictví. Kvalifikované prostředky pro odpisové plány poskytuje modul Plánování budoucích odpisů. Koncepty modulu navazují na koncepty modulu Nástroje pro plánování z oblasti Vrcholové řízení.

|

úrovní) a poskytuje pestrou škálu možností počínaje areály, přes budovy, podlaží a místnosti až po konkrétní místo v místnosti.

S majetkem je spojena řada dalších činností, které jsou podporovány informačním systémem G2. Skupina dalších modulů správy majetku je odpovídající reakcí na požadavek přehlednosti a jen nezbytné složitosti řešení. Klienti, kteří pronajímají majetek nebo poskytují leasing, moduly Pronájem majetku a Leasing majetku jistě využijí, pro ostatní není základní řešení správy majetku zatěžováno dalšími koncepty a vlastnostmi. Moduly přidávají ke konceptům majetkových karet vlastnosti potřebné pro tyto činnosti. Modul Leasing majetku poskytuje prostředky pro různé metody kalkulace leasingu pro evidenci leasingových smluv a vytváření splátkových listů. Modul Pronájem majetku umožňuje mimo jiné evidovat smlouvy o pronájmu majetku včetně podmínek pronájmu, doby pronájmu, způsobů převzetí a protokolů. Modul Inventura majetku podporuje činnosti spojené s inventarizací majetku. Modul umožňuje definici inventárních úseků a zadání inventur a inventarizačních komisí, tisk inventurních soupisů. Výsledkem modulu jsou inventurní protokoly a zpracování inventarizačních rozdílů. Modul Inventura majetku čárovým kódem rozšiřuje koncepty majetkových karet o vlastnosti potřebné pro inventury s pomocí zařízení pro čtení čárového kódu a poskytuje funkce pro srovnání evidovaného a skutečného stavu majetku.

ročník 1999

Inventury, leasing, pronájem majetku

analytik G2

Účetnictvíúplné a průkazné Motto: Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví úplné, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem.

Podmínkou nutnou, nikoli však postačující, pro používání účetního softwaru jako pomůcky při vedení účetnictví právnické i fyzické osoby je plné respektování platné legislativy, zejména ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ. Ten, spolu s jeho oficiálními výklady, byl i jedním ze základních zdrojů, ze kterých jsme vycházeli při analýze účetnictví v systému G2. Druhým významným zdrojem byly mnohaleté zkušenosti uživatelů našich softwarů i naše vlastní, které nám, jak doufáme, pomáhají slučovat ne vždy shodné potřeby účetních a všech, kdo potřebují z účetnictví získávat informace pro svou práci, s požadavky zákona. Technologie, používaná v systému G2, nám dovoluje umožnit uživateli značnou volnost při práci – jednak co se týká používaných struktur, jednak metod. Na jedné straně je účetnictví oblast, kde je nutné některé náležitosti vynucovat, na druhé straně naší snahou je, aby měl uživatel možnost uplatnit různé názory a z nich vyplývající postupy všude tam, kde to organizace potřebuje a zákon to nezakazuje. Zároveň se snažíme o to, aby práce byla maximálně efektivní – všechny informace, funkce atd. jsou souhrnně na místech, kde je uživatel potřebuje, a nejsou na místech, kde by obtěžovaly, každý objekt je v databázi jen jednou, ostatní, kteří jej

Magazín VEMA

|

ročník 1999

|

strana 10

|


Ing. Dagmar Hrušková

obr 1: Fiskální období s přehledem period

potřebují, se na něj odkazují, pohlížejí na něj vlastní optikou, doplňují jej o své vlastnosti, snažíme se maximálně přehledně zviditelnit reálně existující vztahy mezi objekty. Účetnictví je typickým modulem, do kterého vstupují převážně doklady pořízené v ostatních částech systému (Fakturace, Sklad, Majetek, Banka, Pokladna, …) a který má na tyto doklady svůj speciální pohled. Přebírá z dokladů údaje potřebné pro účtování, obohacuje je o účetní náležitosti, které v běžných dokladech nejsou a být nemají (datum zaúčtování, osoba zodpovědná za účetní případ, resp. za zaúčtování, řádky zaúčtování účetního případu atd. – viz obr. 1), a zpracovává je tak, aby poskytly veškeré potřebné výstupní informace o ekonomické situaci organizace. Jedním ze základních úkolů ekonomického softwaru v tomto směru je dodat do účetnictví skutečně všechny relevantní doklady a vytvořit přímý a průhledný přístup ke všem souvisejícím údajům tak, aby byl uživatel uchráněn od složitého vyhledávání v džungli oddělených evidencí. První usnadňuje skutečnost, že veškeré doklady, které jsou v systému G2 pořízeny, a jsou definovány jako účtovatelné (mají mít obraz v účetnictví), jsou on-line i v Účetnictví. Protože se

obr 2: Účetní doklad

jedná o tentýž doklad, nikoli jeho kopii, nemůže vzniknout rozdíl mezi primárním dokladem a dokladem evidovaným v účetnictví. Stejný princip je uplatněn i v účetních knihách atd. Ke druhému pak namodelování celého účetnictví tak, aby z účetních dokladů, účetních zápisů, účtů atd. byl přímý přístup ke všem relevantním informacím – lze se podívat na všechny údaje primárních dokladů, prohlédnout si účet, se kterým zrovna pracujeme, pohodlně se podívat na definovanou přímou souvislost účtu s povinnou či vlastní analytickou evidencí (pohyby zboží a materiálu či majetku apod.), zanořit se do hospodaření střediska, se kterým se zrovna pracuje, nebo pracovat v rámci větších časových či věcných úseků – typicky v účetní periodě, ve fiskálním období (viz obr. 2), v některé z účetních knih apod. Mohou být vedeny dlouhé spory o to, co se má dělat ručně, co automaticky, co je potřeba nechat na rozhodnutí zodpovědné účetní, co má být povinné, jak mnoho kontrol se má provádět atd., nepochybné však je, že účetnictví musí být úplné a průkazné. Naší snahou je usnadnit účetním dosáhnout toho co nejefektivněji a nejpohodlněji. Jak se nám bude dařit, posoudíte sami.

aplikant EKOS

Ing. Josef Babák

dokladů v G2

ročník 1999 | strana 11 |

Významným přínosem při práci s doklady je schopnost různých modulů systému G2 pracovat se všemi doklady, se kterými je potřeba, bez ohledu na to, v jakém modulu byly pořízeny. Příkladem toho může být možnost vidět v modulu Účetnictví faktury a jiné účtovatelné doklady, které byly pořízeny ve Fakturaci, ve Skladu, v Pokladně atd. Účetnictví pak k těmto dokladům přidává informace o jejich zaúčtování. Pohled na doklady napříč systémem G2 je obecnou vlastností platnou pro všechny jeho moduly.

obr 1: Výběr z číselníku při pořizování dokladu

obr 2: Faktura vydaná


měrnou jednotkou a částkou za předmět nebo zdali bude pracovat s katalogem předmětů. Při práci s údaji o partnerské firmě na dokladu se nabízí některé zajímavé možnosti. Je možné zadat nového partnera, nebo vybrat partnera z číselníku již evidovaných firem. Adresu firmy je pak možno vybrat z číselníku adres firmy, která byla vybrána, nebo zadat novou. Vybranou adresu lze pak upravovat pro potřeby pořizovaného dokladu. Uživatel může rozhodnout, zda úpravy v adrese bude používat pouze v rámci daného dokladu, nebo je chce zapracovat do číselníku stávajících adres partnera. Rovněž při zadávání řady ostatních položek lze volit mezi přímým zápisem nebo výběrem z číselníku. K dokladům, například fakturám je možno připojovat různé související doklady. Tyto doklady jsou seskupovány podle účelu do různých skupin. Příkladem takové skupiny mohou být doklady související přímo s fakturací jako jsou dobropisy, vrubopisy, zálohové a proforma faktury, nebo doklady související se skladem jako např. dodací listy, příjemky, výdejky, nebo doklady související s upomínáním aj. K fakturám jsou samozřejmě zvoleným párovadlem plateb připojovány jejich platby.

|

Evidence a vystavování dokladů organizace v ekonomických systémech představuje jednu z nejnáročnějších, nejpracnějších, a tím pádem i nejnákladnějších fází zpracování ekonomických informací. Z tohoto důvodu je pořizování a práce s doklady v G2 navržena s neobvyklým komfortem pro uživatele. Každý doklad je hned v úvodu při jeho pořizování oklasifikován druhem dokladu, což však není jenom textový popis charakteru dokladované skutečnosti, ale tímto druhem je určováno, jaký automatický čítač dokladů se má při přidělování čísla dokladu použít, zdali má doklad vztah k dani z přidané hodnoty apod. V konkrétním případě, jakým je například faktura vydaná, se druhem dokladu také vyjadřuje, jakého charakteru bude platba související s tímto dokladem a do jakého párovadla bude doklad vstupovat (viz. obrázek 1). Přiřazením druhu dokladu je dokladu nejen automaticky přiřazeno číslo z čítače dokladů, ale uživatel tak jedinou položkou zadá hned několik informací . Podobnou funkci plní při pořizování řádků dokladu položka druh řádku. Touto se zejména říká, zda bude řádek dokladu v řekněme základní formě, tzn. text řádku a částka nebo jestli bude pracovat s množstvím,

Magazín VEMA

Oběh a zpracování

Skutečnosti obsažené v účetnictví jsou podle zákona o účetnictví dokladovány účetními doklady nebo údaji o účetních případech zachycenými při jejich vzniku na technických nosičích dat. Při uchovávání dokladů na technických nosičích dat je však třeba zajistit jejich možnost výstupu v tištěné podobě. Obsahově je u účetních dokladů vyžadováno 6 náležitostí vyjmenovaných v §11 zákona o účetnictví a u daňového dokladu dalších zhruba 11 náležitostí specifikovaných v §12 zákona o dani z přidané hodnoty. Tyto legislativní požadavky doklady v systému G2 samozřejmě splňují. Uspořádání ani vzhled a forma dokladů není legislativně upravena a odvíjí se zpravidla od zvyklostí používaných v dané ekonomice a organizaci. V tomto se při návrhu dokladů v G2 vyšlo z dlouholetých zkušeností pracovníků získaných v průběhu vývoje ostatních produktů firmy VEMA.

Prof. Ing. Tomáš Hruška, CSc.

vedoucí analytik G2

Vztah dokladů a plateb Veškeré dění související s tokem peněz je v systému G2 modelováno dvěma základními objekty: dokladem a platbou. Pod obecným pojmem platba budeme chápat jak příjem tak výdej peněz. Obvyklou situací, kterou je nezbytné v informačním systému provádět je vystavení dokladu, provedení platby a vzájemné propojení dokladů s odpovídajícími platbami. Nejobvyklejší samozřejmě bývá situace, že jeden doklad bývá vyřízen jednou nebo více platbami (viz obr.1), avšak je potřeba počítat s pestrou paletou jiných platebních možností prováděných přes banku, resp. v hotovosti pokladnou

a rovněž s případnou slabší platební morálkou i jinými zvláštnostmi, které může praxe přinést. Rozhodně je však třeba sledovat částečné zaplacení dokladu, rozdíl mezi požadovanou a skutečně zaplacenou částkou a samozřejmě evidovat veškeré požadavky a závazky.

Struktura dokladů Objektově orientovaný přístup k návrhu informačního systému využívající vícenásobnou dědičnost umožňuje vytvořit všechny doklady formou stavebnice (viz obr. 2.). Jednotlivé typy dokladů jsou vytvořeny ze stavebních kamenů, které určují vlastnosti a tvar konkrétních dokladů. Stavebními kameny, z nichž jsou skládány

doklady, jsou např.: doklad přijatý, doklad vydaný, doklad pro platbu, doklad pro inkaso, účtovatelný doklad, zdanitelný doklad, doklad s adresou, doklad s typem dopravy apod. Každý z konkrétních dokladů, jako jsou např.: faktura přijatá i vydaná, dobropis přijatý i vydaný, vrubopisy, proforma faktury, zálohové faktury, penalizační faktury, různé vnitřní doklady, případně libovolné další, které budoucí agenda přinese, je vytvořen jako různá kombinace těchto stavebních kamenů. To má dvě základní výhody, které se u neobjektových systémů nevyskytují a nelze je využívat. Z hlediska vývoje jsou zaprvé jednotlivé požadované vlastnosti dokumentu zapouzdřeny do jednotlivých stavebních kamenů. Jsou zde implementovány pouze jednou, čímž je podpořena kvalita a rychlost realizace a také velikost a v neposlední řadě spolehlivost systému.

Magazín VEMA

|

ročník 1999

|

strana 12

|


Doklady, aplatby jejich evidence

obr 3: Životní cyklus dokladů a plateb

obr 2: Stavebnice dokladů

strana 13 | © VEMA počítače a projektování spol. s r. o.

Uživatel systému G2 má k dispozici základní úroveň zpracování dokladů a plateb. Pokud má instalovánu komponentu základní fakturace, má možnost vystavování dokladů. Pokud má instalovánu komponentu banky, může vytvářen příkazy bance a přijímat výpisy z účtu. Základní párovadlo umožňuje pouze elementární přiřazování dokladů a plateb. Komponenta párovadla plateb a dokladů přináší párovadlo s vyšší vnitřní inteligencí vyhledávání odpovídajících plateb a dokladů. Komponenta pokladny umožňuje vytváření pokladních dokladů a vedení pokladních knih. Samozřejmou součástí všech výše jmenovaných komponent je přirozená vazba na komponenty účetnictví, komponenty daně z přidané hodnoty apod.

|

obr 1: Doklady a platby

Komponenty systému pro evidenci dokladů a plateb

ročník 1999

Kromě této základní stavebnicové struktury mohou doklady tvořit společné obchodní případy, charakteristické zastřešující fakturou. Fakturační doklady, jimiž jsou faktury přijaté a vydané, dobropisy přijaté a vydané, vrubopisy přijaté a vydané, zálohové faktury přijaté a vydané a proforma faktury přijaté a vydané, se dělí na základní fakturační doklady a dílčí fakturační doklady. Každý základní fakturační doklad (jimiž jsou faktury vydané a přijaté) může být svázán s celou kolekcí dílčích fakturačních dokladů

Životní cyklus dokladů a plateb je schématicky znázorněn na obr. 3. Součástí pořízení inkasního dokladu je vygenerování očekávání inkasa. Jde o informaci, která v informačním systému zaznamená, že od jistého partnera bude zaplacena jistá částka k jistému dokladu. Podobně pro placený doklad je generován požadavek platby podobných vlastností. Pro skupinu požadavků je možné vytvořit hromadný příkaz bance, kterým realizujeme platbu. Pořízené doklady jsou zapojeny do párovadla plateb a dokladů. Tímto názvem je označen v informačním systému prostředek, který umožňuje manuálně s dopomocí informačního systému přiřazovat vzájemně platby a doklady. Po pořízení existuje tedy doklad, který je možno samozřejmě vytisknout a současně vznikne požadavek, resp. očekávání plateb. Pořízený doklad je zařazen do párovadla, kterých může být v informačním systému několik.

|

Fakturační doklady

Životní cyklus dokladů a plateb v systému

Pokud platba proběhla prostřednictvím banky, vydá banka o této skutečnosti informaci vystavením výpisu z účtu. Výpisy mohou být vloženy do systému elektronicky nebo pořízeny opsáním z papírového dokladu. Pokud se hodnoty na výpisu shodují s některým z očekávání (u kreditní platby) nebo z požadavků (u debetní platby), je provedeno automaticky párování této platby s dokladem. Pokud není shoda automaticky nalezena, je výpis z účtu zapojen do párovadla plateb a dokladů. Zde jsou spornější případy navzájem přiřazovány ručně, s možností rozdělovat platbu pro více dokladů, případně dále ošetřovat jiné nestandardní případy. Pokud má platba proběhnout v hotovosti pokladnou, má uživatel provozující pokladnu k dispozici seznam všech očekávání a požadavků. Takto může hotovostní platbu přiřadit přímo k příslušnému dokladu. Pokud takový doklad neexistuje, má uživatel pokladny možnost příslušný doklad vystavit.

Magazín VEMA

Druhou vlastností, důležitou z hlediska uživatele, je možnost pohlížet na jednotlivé doklady různými „brýlemi“ danými společným stavebním kamenem (předchůdcem), z něhož jsou doklady vytvořeny. Uživatel potom snadno pracuje jednotným způsobem se všemi doklady vstupními, inkasními, daňovými, účetními apod. Protože jsou odvozeny ze společného předchůdce, mají odpovídající společné vlastnosti stejné. To umožňuje vidět společně např. všechny daňové doklady a snadno realizovat výpočet výkazu daně z přidané hodnoty nad všemi těmito doklady.

(což jsou všechny ostatní typy fakturačních dokladů). Tak může být s fakturou svázána kolekce např. zálohových faktur, proforma faktur, případně dobropisů, vrubopisů a dalších. K dané faktuře je potom možné provádět saldo dílčích fakturačních dokladů, případně jinak zpracovávat tento jeden obchodní případ.

Ing. Jan Tomíšek

ředitel VEMA Computers & Systems

Magazín VEMA

|

ročník 1999

|

strana 14

|


zavádění systému G2 Proces Systém G2 přináší kromě významné technologické změny i principiální změnu procesu zavedení. Proces zavedení a následný provoz je nyní realizován dle podrobné interní metodiky a je softwarově podpořen.

Současná situace Informačním systémem (IS) zpravidla rozumíme nejen samotné aplikace (tedy programy), nýbrž i široký komplex zahrnující navíc technické (počítače, tiskárny atd.), systémové (operační systémy) a komunikační prostředky (sítě, telekomunikace). Za součást IS obvykle považujeme i jeho personální a organizační zajištění. Při vývoji G2 jsme pečlivě vyhodnocovali naše dosavadní zkušenosti z předchozí generace systémů (EKOS, PAM atd.) a dostupné zkušenosti jiných firem. Zjistili jsme, že většina provozních obtíží informačních systémů nepramení překvapivě z jejich softwarové části, nýbrž z ryze metodických nedostatků. Jsou to především problémy způsobené nevhodným nebo nedostatečným zakomponováním aplikací do informačního systému v organizaci. Přitom mnohé z těchto problémů obvykle vznikly již před mnoha lety v době zavádění systému, kdy nový zákazník – převážně ještě vlastními silami – začleňoval do své organizace aplikace, se kterými v té době neměl a ani nemohl mít žádné zkušenosti. Některé funkce aplikací tak nejsou využívány vůbec, jiné jsou používány nesprávně. Následné problémy navíc opět nejsou řešeny koncepčně. Zpravidla jsou po krátké telefonické konzultaci odstraněny jen následky, nikoliv příčina, a problém se proto po jisté době může opět projevit. Kvalita informačního systému jako celku je pak subjektivně i objektivně degradována. Mnoho informací je zbytečně zpracováváno manuálně nebo duplicitně a náklady na provoz takového systému utěšeně rostou. Co hůř, mnoho manažerů ani netuší, jaké rezervy zde jejich organizace má. Tento stav nám není

lhostejný. Do vývoje aplikací totiž vkládáme mnoho sil a snažíme se, aby aplikace co nejlépe vyhovovaly požadavkům zákazníků. Rovněž celkové kvalitě a spolehlivosti aplikací věnujeme velkou pozornost. S lítostí potom pozorujeme, když se toto úsilí u některého zákazníka patřičně nepromítá do jeho spokojenosti, zejména když vidíme, že příčiny tohoto stavu jsou vně aplikací a nemůžeme je proto ovlivnit. Většina manažerů dnes již má s informačními systémy zkušenosti a dobře ví, že aplikační programové vybavení je uspokojivě funkční jen tehdy, pokud je kvalitně zavedeno a promyšleně začleněno do celého informačního systému organizace. Tzv. krabicový prodej software pro informační systémy proto stagnuje. Od dodavatele se nyní požaduje řešení. Očekává se od něj, že zanalyzuje informační potřeby organizace, nalezne řešení, to zrealizuje a bude udržovat, resp. dále rozvíjet. Mimo jiné i proto se za poslední tři čtyři roky v ČR významně změnil postoj ke službám v oblasti informačních technologií.

Metodika a metainformační systém G2 Nedílnou součástí systému G2 je nejen zcela nová metodika zavádění systému, ale i tzv. metainformační systém (MtS), který dokumentuje samotný informační systém a podporuje jeho efektivní zavedení, provoz a řízení rozvoje. Metodika zahrnuje celý životní cyklus systému a specifikuje tyto etapy: poptávka, nabídka, analýza a projekt, zavádění, provoz a údržba. Celý proces je aplikovatelný v plném rozsahu i pro upgrade z aplikací minulé generace. Tento postup se používá přiměřeně velikosti organizace a míře standardizace jejích procesů. Metainformační systém je něco jako historická paměť informačního systému, obsahující informace o sobě samém. Uchovává stavy minulé, současné i plánované budoucí. Popisuje nejen datovou, ale i funkční a procesní složku IS. Jsou v něm strukturovaně uloženy veškeré dokumenty související s IS, ale i logové soubory

a statistiky provozu. Je významným nástrojem systémové integrace. Jeho databáze se plní od prvního okamžiku přípravy realizace IS. MtS metodicky vymezuje rámce pro veškeré činnosti a vede implementátora při zavádění systému. Proto čím je dokonalejší, tím dojde k méně problémům při zavádění a následném provozu IS. MtS slouží všem zainteresovaným na IS: koncovými uživateli počínaje, přes správce a systémového integrátora, vrcholovým vedením organizace konče. Metainformační systém G2 bude postupně zdokonalován a rozvíjen. Naší snahou je, aby například tvorba projektu byla natolik podpořena metainformačním systémem, že jeho podstatná část vznikne přímo vyplňováním interaktivních formulářů, což výrazně zrychlí a zpřesní projektové práce. Projekt potom bude mít převážně databázovou podobu a v extrémním případě vůbec nemusí být tištěn na papír. V cílové podobě bude MtS obsahovat i veškeré relevantní informace o hardware, o operačních systémech včetně jejich konfigurací i o používaných aplikacích dalších výrobců. To velmi zjednoduší proces systémové integrace, resp. usnadní outsourcing celého IS. Připomeňme ještě, že zavádění nového informačního systému je vhodné spojit s reengineeringem firemních procesů, nebo naopak. Takový postup zpravidla přinese větší celkový efekt a je méně nákladný.

Poptávka a předběžná nabídka Prvním krokem této předprodejní etapy je zájem zákazníka o systém G2. Zájem se, jak je v obchodním světě obvyklé, projevuje poptávkou. Již ta je částečně automatizována. Součástí běžných marketingových materiálů G2 je již nyní CD obsahující kompletní interaktivní specifikaci komponent G2 se zakomponovanou jednoduchou verzí MtS, pomocí kterého zákazník snadno vyplní elektronický poptávkový formulář. Ten obsahuje základní údaje o organizaci a požadavcích na


Abychom dosáhli nejvyšší kvality, bude přepracován proces certifikace našich pracovníků a partnerů podílejících se na zavádění systémů G2, resp. poskytujících následné aplikační služby. Úplnou novinkou je i proces certifikace každého zavedeného systému G2. Tento certifikát, který bude vydáván na konkrétní instalaci po splnění všech certifikačních kritérií, je zdrojem záruk a potvrzuje zákazníkovi, že jeho informační systém byl zaveden kvalitně a bude proto pracovat nejen spolehlivě, ale i efektivně. První poptávky podle zde nastíněné metodiky budou přijímány od 1. 11. 1999. Vstřícně k tomuto datu budujeme implementační kapacity tak, aby první informační systémy na bázi G2 mohly být uvedeny do provozu již od 1. 1. 2000. Jsme připraveni řešit uvedené služby i komplexně, ať již formou systémové integrace či outsourcingu celého informačního systému.

|

Certifikace

strana 15

Etapě předchází objednávka systému G2 společně s objednávkou jeho zavedení. Zavedení (a případná údržba) systému může být zajištěno i na základě zvláštní smlouvy. Cílem této etapy je realizace projektu dle harmonogramu. Plnění harmonogramu je sledováno metainformačním systémem. Nejprve – je-li to nutné – jsou naprogramovány úpravy komponent pro zákazníka. V tomto okamžiku se mohou současně rozběhnout práce skupin implementačních odborníků, kteří připravují technickou a systémovou část, probíhá školení uživatelů a instalace aplikací včetně konfigurace. Následuje zkušební provoz a po jeho vyhodnocení ostrý provoz základních komponent. Postupně jsou do provozu uváděny další komponenty. Souběžně vzniká v metainformačním systému podrobná dokumentace skutečného stavu, která velmi usnadní budoucí správu a případné servisní zásahy. Postup

V této dlouhé etapě probíhá obvyklá provozní údržba a odstraňování výjimečných stavů. Veškeré indikované potíže a servisní zásahy jsou evidovány v metainformačním systému formou deníku. Sledují se kritické parametry systému (velikost databáze, volné systémové prostředky, zatížení jednotlivých částí systému atd.). Postupně jsou zpravidla dokupovány další komponenty a zaváděny dle stručnějších projektů; ty se stávají samozřejmě součástí dokumentace v MtS. Průběžně se instalují nové verze SW. Dle potřeby jsou doškolováni noví zaměstnanci. Pravidelně se s managementem organizace provádí vyhodnocování provozu informačního systému a je řízen jeho rozvoj.

|

Zavádění systému

Provoz a údržba systému

ročník 1999

Pokud je předběžná nabídka pro zákazníka zajímavá, vstupuje na základě objednávky do další etapy. Tou je analytická a projektová část, která vyžaduje těsnou součinnost budoucích uživatelů a analytiků. Analýza umožní podrobné poznání informačních toků a procesů v organizaci zákazníka. Pro úspěšné zavedení je však nutné i poznání celkové informační strategie a obecně i globální firemní strategie. Z analýzy vychází projekt, který je možné označit za příručku pro zavedení a provozování systému. Pokud projekt zahrnuje i systémovou, technickou a komunikační část informačního systému, je zde řešení jednotlivých částí podrobně popsáno a zdůvodněno. Dále jsou zde podrobně popsány komponenty systému G2, které bude nutno zakoupit. Jsou specifikovány i dříve tolik žádané a nyní již díky objektové technologii G2 realizovatelné individuální zákaznické modifikace systému. Projekt samozřejmě zahrnuje i popis provozních konfigurací všech komponent. Následuje popis procesu implementace včetně převodu dat z dříve používaných systémů. Projekt řeší i prob-

plnění harmonogramu je sledován spolu se zákazníkem na pravidelných kontrolních dnech.

|

Analýza a projekt

lematiku zabezpečení dat před ztrátou a zneužitím. V přílohách projektu je například harmonogram realizace, seznam školení a podrobná kalkulace ceny informačního systému včetně služeb. Může zde být i systém směrnic pro provozování G2 v organizaci. Projekt je nejprve předán zákazníkovi k připomínkování a po zapracování připomínek je oběma stranami písemně odsouhlasen. Zákazník tedy pochopitelně má svůj díl spoluzodpovědnosti za věcnou správnost projektu. Rozsáhlé projekty předchází úvodní studie, která nastíní možná řešení a slouží zákazníkovi jako podklad pro další rozhodování. Je zároveň vhodným materiálem pro předložení vlastníkům organizace, jako zdůvodnění zamýšlených kroků. Analytická a projektová etapa je rovněž, jak již bylo uvedeno, podpořena metainformačním systémem, který umožňuje automatizaci procesu sběru podkladů, generování konfigurací, harmonogramů, cenových kalkulací a generování smluv.

Magazín VEMA

funkce jednotlivých komponent. Je samozřejmě možné poptávat i dosud neimplementované komponenty. Tímto krokem vlastně započalo plnění uživatelsky specifické části databáze metainformačního systému G2. Formulář je nám možné zaslat elektronickou poštou nebo vytištěný běžnou poštou. Data z formuláře budou vyhodnocena a na jejich základě bude posouzena míra pokrytí požadavků systémem G2. Budou-li požadované funkce systémem dostatečně a v požadovaných termínech pokryty, nabídneme zákazníkovi osobní setkání za účelem upřesnění poptávky. Takto nasbírané informace již postačí k sestavení předběžné nabídky, která stanoví očekávanou konfiguraci systému, orientační cenu systému, harmonogram možného řešení a přesnou cenu projektu.

Ing. Milan Horváth

vedoucí programátor HR

Řízení

Magazín VEMA

|

ročník 1999

|

strana 16

|


vzdělávání zaměstnanců

Všichni známe rčení: „Když dva dělají totéž, není to totéž.“ Je rozdíl mezi zaměstnancem, který ví pouze to, co má dělat a zaměstnancem, který ví, co má dělat a jak se to dělá. Každá organizace by měla mít vzdělávací program pro své zaměstnance. U menších organizací mohou podstatnou část kurzů takového programu zabezpečovat externí vzdělávací agentury. U větších organizací zpravidla většinu kurzů zabezpečují interní vzdělávací zařízení. Absolvování kurzu může být pro zaměstnance jistou formou nepeněžní odměny a dobrou motivací. Vzdělávání zaměstnanců musí být systematické a efektivní. Pokud zaměstnanec absolvuje bezdůvodně několikrát stejný kurz, pak jde o špatně vynaložené prostředky. Může se také stát, že zaměstnanec absolvuje kurz, který je určen pro zaměstnance jiného pracovního zařazení. Proto je potřebné vést evidenci o absolvování jednotlivých kurzů. Pokud je evidence vedena pouze v papírové podobě, pak je po určité době při větším počtu zaměstnanců velice obtížné statisticky vyhodnotit kolik zaměstnanců absolvovalo v určitém období některý typ kurzu. Jako téměř nemožné se pak jeví stanovení reálného odhadu kolik zaměstnanců by mělo v budoucnu absolvovat určité typy kurzů. Jedním z předpokladů při budování efektivního systému vzdělávání zaměstnanců je potřeba evidence vzdělávání jednotlivých zaměstnanců prostřednictvím operativní databáze. Takovou operativní databází je projekt Vzdělávání firmy VEMA dále označován

VZD/VEMA. Tato databáze sdílí vybranou část personálních charakteristik zaměstnance s projektem Personalistika. Tyto charakteristiky není potřebné znovu pořizovat pro potřeby vzdělávání. Projekt VZD/VEMA slouží k pořizování údajů o absolvování jednotlivých kurzů. To zahrnuje pořizování a aktualizaci seznamu vzdělávacích zařízení a školících místností, katalogu vzdělávacích akcí, programu vzdělávacích akcí včetně tisku rozvrhů, účastníků vzdělávacích akcí, seznamu lektorů a odbornosti lektorů. Projekt VZD/VEMA dále nabízí: • vyhodnocování zvolených ukazatelů z operativní databáze v přehledovém souboru. Jako ukazatel lze zvolit dotaz zda zaměstnanec absolvoval jistý typ kurzu, skupinu kurzů nebo jeden ze skupiny kurzů. Ukazatelem může být délka pracovně právního vztahu v organizaci, věk zaměstnance, pracovní zařazení, stupeň vzdělání, obor vzdělání, stupeň znalosti, druh znalosti atd. • možnost výstupu pro manažerský informační systém MEDIA firmy SPEEDWARE INC . Jednotlivé ukazatele z přehledového souboru můžou sloužit jako zdroj dat pro budování datového skladu nebo datového trhu manažerského informačního systému pro podporu rozhodování. • odhad počtu vhodných účastníků pro jednotlivé typy vzdělávacích akcí. Odhad se provádí na základě vyhodnocení podmínek v katalogu vzdělávacích akcí. Tyto podmínky může uživatel měnit podle svých aktuálních potřeb.

• požadavky na služby pro účastníky vzdělávacích akcí. Funkce provádí vyhodnocení požadavků na ubytování, dopravu pří příjezdu a odjezdu, na snídaně, obědy a večeře pro účastníky vzdělávací akce pořádané ve vzdělávacím zařízení. Požadavky se vyhodnocují na základě záznamů o předpokládané účasti jednotlivých zaměstnanců na plánovaných nebo probíhajících vzdělávacích akcích. Do úvahy se berou i záznamy o přerušení účasti na akci (např. z důvodu nemoci nebo OČR) nebo jejím předčasném ukončení. • požadavky na služby pro lektory působící na vzdělávacích akcích. Funkce provádí vyhodnocení požadavků na ubytování, dopravu při příjezdu a odjezdu, na snídaně, obědy a večeře lektorů. Požadavky se vyhodnocují na základě záznamů o předpokládaném působení lektorů na plánovaných nebo probíhajících vzdělávacích akcích. • likvidaci nákladů na vzdělávací akce s tím, že se celkové náklady na vzdělávací akci rozpočítají v poměru účastníku akce a jimi absolvovaných vzdělávacích dnů na jednotlivá pracoviště. Projekt VZD/VEMA je kvalitní operativní databází pro vedení evidence o vzdělávání zaměstnanců. Podporuje plánování vzdělávacích akcí od fáze základního statistického vyhodnocení, že je dostatek zaměstnanců v organizaci, kteří jsou vhodnými kandidáty pro absolvování kurzu, až do fáze vlastní realizace vzdělávací akce ve vzdělávacím zařízení.

systémový inženýr

Počítačový

vedoucí programátor

problémroku

Co je vlastně počítačový problém roku 2000?

stařičký, velmi užitečný prográmek ve FoxPro, od kterého už dávno nemáme zdrojové texty? Kde všude tam autor kdysi dávno použil z úsporných důvodů nebo z pohodlnosti pro uložení roku jen dvojmístné číslo?

Jak potížím předejít

Optimisté řeknou, že už ne, pesimisté, že kdykoliv. Pro obě tvrzení lze najít příklady. Pamatuji si na


Kdy nás zase něco podobného ohrozí?

|

Trochu složitější program je poměrně rozsáhlé inženýrské dílo čítající desítky tisíc řádků textu. Proto se nedivte opatrným formulacím autorů. Problém verifikace programů je předmětem výzkumu vědců, dosud bez použitelných výsledků. I jasné prohlášení výrobce: „Ano, náš program je otestován na problém roku 2000.“ ve skutečnosti znamená: „Ano, zkoušeli jsme to, jak jsme jen mohli a všechno je v pořádku; a když tam přece jen nějaká chyba bude, tak ji opravíme.“

Firma VEMA se průběžně věnuje řešení problému bezchybné funkčnosti produktů firmy v roce 2000. Proběhlo rozsáhlé testování programů, došlo také k zapracování některých uživatelských požadavků souvisejících s problematikou roku 2000. V průběhu druhé poloviny roku 1999 dochází k postupné distribuci nové verze našich produktů určené pro přechod na rok 2000. Tyto verze obsahují certifikát pro rok 2000. Zaručí bezproblémový přechod datových prostředí na rok 2000 a správné uložení dat v průběhu roku 2000. Zároveň umožní otestovat si přechod na rok 2000 s dostatečným předstihem. Naše programy však samozřejmě mohou, stejně jako každý aplikační program, v roce 2000 správně fungovat pouze za předpokladu, že počítač a operační systém, na kterých budou provozovány, jsou kompatibilní s rokem 2000. Nabízíme našim zákazníkům pomoc při testování kompatibility hardware a software s rokem 2000 a při případné obměně počítačového vybavení.

strana 17

Co znamená záruka funkce programu v roce 2000?

Software dodávaný firmou VEMA a rok 2000

|

Pokud počítač i programy otestujeme, můžeme je zavčas nechat opravit. Jde o to, jak testy provést. Počítač můžeme otestovat ručně: nastavit datum před silvestrovskou půlnocí, vypnout, počkat na fiktivní Nový Rok, zapnout a ověřit. Nebo použít program, který to udělá sám, třeba z Internetu lze bezplatně stáhnout od firmy AMI testovací program: http://www.ami.com/y2k/ami_2000.html. Tento testovací program ověří i to, zda váš počítač správně rozpozná rok 2000 jako přestupný. Pokud testy neprošly, máte ještě možnost nechat počítač opravit (někdy stačí oprava BIOSu). Operační systém otestoval výrobce a vydal k němu prohlášení ohledně roku 2000. To jsou ty již zmíněné „minor issues“ WINDOWS 95. Zbývají aplikace. Pokud se jedná o koupené programy, lze získat vyjádření od výrobce, zda a jak řeší problémy roku 2000. Jde-li o program z vlastní dílny, musíte si jej sami otestovat.

počítač XT firmy OLIVETTI (tehdy, v roce 1987, velmi rychlý), který ve svém důchodovém věku roku 1992 oznámil, že je rok 1984 a nedal si to vymluvit. Hodinový obvod v počítači měl na uložení roku jen 3 bity, tedy rozsah 8 let, a počítač byl navržen v roce 1984. Byl to podobný problém, jaký potká některé počítače příští rok: při každém spuštění bylo třeba zadat správný rok znovu. Z toho vyplývá i ten optimistický pohled: podobné chyby jsou poměrně časté, občas způsobí někde potíže, ale ke katastrofám kvůli tomu nedochází (neřídíte-li takovým počítačem výrobní linku na Semtex). Tentokrát máme výhodu. Víme, co nás čeká a můžeme většinu vadných počítačů a programů opravit předem.

ročník 1999

Potíže nenastanou až 1. ledna 2000, ohrožení těmito chybami jsme už teď. Vždyť platební karty vydávané od loňského roku mají na sobě uvedeno: „Platí do 08/00“. A také některé bankomaty vloni odmítaly vydávat peníze, než byly opraveny. I jiná data i v krátkodobých plánech již dnes leží v příštím tisíciletí a tyto chyby, pokud tam byly, jsou v příslušných programech dávno odstraněny. Je tedy asi zbytečné si v prosinci ze sporožira všechno vybrat a uložit pod matraci. Odpověď na otázku kde je složitější: potíže mohou začít hned při spuštění počítače, který bude tvrdit, že je sice 1. ledna, ale roku 1983, 1900 aj. A co hůř, počítač může odmítat pokusy o nastavení správného roku! Jestliže počítač proti roku 2000 nic nenamítá, přijde na řadu operační systém. Uživatelé systémů WINDOWS 95, 98 a NT asi nebudou mít vážné problémy (stav těchto systémů označuje výrobce jako „minor issues“, tedy „drobné potíže“). Příkladem takové drobné potíže může být, že se datum vytvoření souboru zobrazí nějak ošklivě. Takové chyby zpravidla nebrání správné funkci počítače a lze je poměrně snadno odstranit aplikováním patřičného opravného balíku. Když jsme dospěli až sem, mohou nastat další potíže: co udělá ten náš účetní program, naše makro v tabulkovém kalkulátoru? A co ten

2000 |

Kdy a kde nás tato chyba může potkat?

Ing. Petr Kaďourek

Magazín VEMA

K této chybě, nazývané také chyba tisíciletí, může dojít, když se počítač nebo počítače pokusí při výpočtech použít datum v roce 2000 nebo pozdější. Až dosud počítače bez problému rozpoznávaly, že rok 1999 je po roce 1998, protože 99 je větší než 98. Stejně tak bez potíží určily stáří výrobku: v roce 1999 byl výrobek z roku 1995 starý 4 roky (99-95=4). Rok 2000 ale mnohé programy zaznamenají jako číslo 0. Výpočty nebo řazení podle data přestane fungovat, protože 0 je menší než 99 a od roku 92 do roku 0 v programu neuplyne 8 let, ale -92.

Ing. Bohumil Michal

Magazín VEMA

|

ročník 1999

|

strana 18

|


Ing. Jan Tomíšek

ředitel VEMA Computers & Systems

Outsourcing informačních systémů Pro slovo outsourcing zatím nemáme ekvivalentní český výraz. Zpravidla se překládá jako vytěsnění. V obecném významu se takto označuje opakované čerpání cizích zdrojů namísto vlastních a míní se tím nejen tento stav, ale i proces tento stav navozující.

Podstata outsourcingu Podívejme se nejprve na obecné ekonomické zákonitosti outsourcingu bez ohledu na oblast, ve které je aplikován. Podstata outsourcingu je překvapivě jednoduchá. Není to nic víc než prosté zvyšování efektivnosti cestou prohlubování dělby práce. Na jedné straně je to snaha organizace oprostit se od činnosti, která pro ni není činností hlavní, a na druhé straně snaha poskytovatele outsourcingu soustředit se právě na tuto vytěsňovanou činnost. Obě strany se tedy specializují. Poskytovatel své služby poskytuje mnoha příjemcům a dosahuje snáze tzv. úspor nákladů z rozsahu. Nutné fixní náklady se totiž rozdělí do většího objemu výkonů. Navíc sdílením zdrojů lze zajistit jejich lepší využití. Pro příjemce je proto cena zaplacená za jednotku z vnějšku poskytované služby nižší než náklad na jednotku obdobné vlastní činnosti. Navíc lze předpokládat i vyšší kvalitu služeb. Příjemce outsourcingu tak přímo či nepřímo snižuje své náklady. Obecně předmětem outsourcingu může být vše, co není samotným posláním organizace. Typicky to bývá např. údržba technologie, autodoprava, správa budov, stravování, vedení účetnictví atd. V poslední době se jím stále častěji stávají i informační systémy. Sledujme zatím aspekty outsourcingu stále obecně, bez ohledu na oblast, v níž je aplikován. Koncentrace činností u poskytovatele a následné rozložení nákladů mezi více příjem-

ců zpřístupňuje nákladné moderní technologie, které by jinak byly samostatně investující firmou nefinancovatelné, a tudíž by zůstaly nedostupné. Poskytovatel je schopen nabídnout i vysoce kvalifikované specialisty, jejichž přímé zaměstnávání a neustálé vzdělávání by bylo pro příjemce velmi nákladné a kteří by pravděpodobně nebyli dostatečně využití. Zaměstnanci poskytovatele mají širší zkušenosti a jejich práce je řízena dobře ověřenými metodikami. U příjemce služby díky outsourcingu dochází k žádoucímu zploštění řídicích struktur, neboť řízení celé vytěsněné oblasti je plně v režii poskytovatele. Právě tuto skutečnost je vhodné využít v případě plánované reorganizace (reengineeringu) firemních procesů. Dochází rovněž ke sdílení investičních rizik příjemců služby. Vzhledem k prudkému rozvoji technologií, které si navíc často konkurují, je dosti problematické správně zvolit řešení dlouhodobě perspektivní. Asi není potřeba vyjmenovávat příklady technologií, které se jevily jako velmi perspektivní, avšak nestaly se standardem a zanikly – je jich bezpočet. Příčiny neúspěchu bohužel často nejsou v technologii samé, ale např. v oblasti marketingu, nebo řízení. Nelze však ani vyčkat, až bude jasné, která technologie zvítězí, neboť v tom okamžiku již bývá za svým zenitem a její použití již nebude konkurenční výhodou. Z těchto důvodů nelze zajistit stoprocentní úspěšnost volby technologií. Náklady na osvojení nové technologie jsou v případě outsourcingu samozřejmě rovněž sdílené, takže je-li technologie neúspěšná, není dopad na jednu organizaci tak velký, jako v případě individuální investice. Nezanedbatelné jsou dopady do oblasti finanční a daňové. Částky placené např. za přepravu materiálu jsou (na rozdíl od postupně odepisované investice do pořízení vlastního

vozového parku) celé daňově uznatelným nákladem a organizace navíc může nevydané prostředky ihned investovat do své hlavní činnosti, kde lze právem očekávat vyšší výnosnost. A to je velmi zajímavý moment zejména v době obtížné dostupnosti úvěrů. Naopak v okamžiku vlastního vytěsnění, tedy odkupu celé funkční oblasti poskytovatelem, dojde k pozitivnímu ovlivnění cash flow finančním příjmem z operace prodeje. Primárním problémem při rozhodování o použití outsourcingu je otázka, zda vlastnit, či najímat. Rozhodování není jen prostou ekonomickou kalkulací, ale je zpravidla komplikováno obavou z nebezpečně velké závislosti organizace na poskytovateli. Navíc je vytěsnění prakticky nevratným procesem. Samotné ekonomické rozhodování pak často bývá komplikováno neznalostí skutečných vlastních nákladů na danou oblast, která bývá obvykle účetně vedena souhrnně jako režijní. Je nutné si uvědomit, že i úvěr, potřebný pro vlastní investici do vytěsňované oblasti, má náklady ve formě úroků a je taktéž zdrojem závislosti – v tomto případě na finanční instituci. Nelze se však naopak nezmínit o nutném nárůstu tzv. transakčních nákladů. Jsou to jednak náklady jednorázové, což jsou převážně náklady vlastního vytěsňování funkční oblasti, a náklady průběžné, tvořené zejména náklady na komunikaci s poskytovatelem. Prohloubení dělby práce totiž vždy způsobuje zvýšení komunikační náročnosti. Rizika plynoucí z vytěsnění se snižují smluvní formou vztahu příjemce a poskytovatele. Smlouva je vlastně prostředkem zachování kontroly nad jinak zcela vytěsněnou oblastí. Ale ani sebelepší smlouva bohužel není dostatečnou zárukou. Tou však jistě je důvěryhodnost poskytovatele outsourcingu reprezen-

ročník 1999 |

Outsourcing systémů VEMA®

| © VEMA počítače a projektování spol. s r. o.

Unikátní obchodní politika našeho nového IS G2, v rámci které jsou komponenty systému výhradně pronajímány, zcela mění dosavadní obecné zvyklosti v prodeji software a převádí jej právě na outsourcing; uživatel si ve skutečnosti nepronajímá software, nýbrž jeho výpočetní výkon. Požadované parametry informačního systému však nelze zajistit pouze outsourcingem samotného software. Pro zajištění efektivního provozu celého informačního systému je nutné splnění mnoha dalších podmínek. Proto ke všem našim systémům (první i druhé generace) nabízíme balík aplikačních, systémových a technických služeb včetně dodávky technického vybavení a komunikační infrastruktury, ať již některou z forem outsourcingu, či jako služby systémové integrace. Jsme tak schopni smluvně garantovat požadované kvalitativní parametry celého informačního systému. Jméno VEMA® je k tomu jistě důvěryhodnou zárukou.

strana 19

Věnujme se nyní specifickým problémům v oblasti IS/IT. Dnes je již naprosté většině manažerů jasné, že jen velmi velký podnik je schopen vlastními silami zajistit dostatečně kvalitní provoz a rozvoj svého informačního systému, resp. pokud tak činí podnik menší, že to jistě není to nejlepší řešení. Oblast služeb v informačních technologiích prošla v posledních letech v ČR očekávaným vývojem od stavu „vše si uděláme sami“ až k takzvané systémové integraci, která je zajišťována z vnějšku formou poskytování služeb. Systémová integrace je zpravidla chápána jako proces kontinuálního budování informačního systému převážně ve smyslu funkčního začleňování nových komponent za účelem dosahování v čase požadovaných parametrů IS. Největší rozdíly mezi systémovou integrací a outsourcingem IS jsou však ve vlastnictví aktiv informačního systému a ve způsobu

|

Od systémové integrace k outsourcingu IS

úhrady služeb. U systémové integrace je vlastníkem programového a technického vybavení organizace sama. U ideálního outsourcingu je vlastníkem poskytovatel, organizace si pouze pronajímá služby informačního systému a platí za ně pouze paušální poplatky. Je to tedy přechod od vlastnictví ke službě. Záruky, které potom poskytovatel dává, se netýkají jednotlivých komponent systému (to je výlučně jeho vnitřní záležitost), ale celkově zejména kvalitativních parametrů služby. Samozřejmě existují různé míry poměru vlastnictví a služeb, např. často je technické vybavení vlastnictvím organizace a ostatní složky IS (např. aplikační software) jsou najímány. Rovněž ne všechny složky služby musí být nutně předmětem paušálních úhrad; v menší míře mohou některé části být hrazeny dle skutečných výkonů. Probíhá-li outsourcing u organizace s již existujícím útvarem informatiky, je v první fázi proveden odkup celého útvaru poskytovatelem. V čisté formě to znamená nejen odkup informačního systému, budov a ostatních aktiv, ale i smluvní převzetí zaměstnanců. Za modelový příklad outsourcingu v ČR z poslední doby lze uvést vytěsnění divize informatiky IPB a.s. do PVT, a.s., ke kterému došlo po převzetí kontroly nad IPB skupinou NOMURA. V celém procesu navíc je jedna zajímavá operace, která stojí za pozornost. IPB nejprve získala majoritu v PVT poskytujícím outsourcing na trhu již několik let a teprve potom provedla vlastní vytěsnění. Účelem tohoto majetkového propojení je evidentně minimalizace rizika závislosti příjemce na poskytovateli. Výhody outsourcingového vztahu přitom zůstávají zachovány v plném rozsahu. Tento postup je však pro střední a menší firmy stěží použitelný a nezbývá než využívat smluvního zajištění.

Magazín VEMA

tovaná jeho dobrým jménem. Dobré jméno je totiž pro poskytovatele hodnotou, bez které není schopen se na trhu prosadit. Lze proto říci, že příjemce služby drží dobré jméno poskytovatele v zástavě a poskytovatel jistě vynaloží velké úsilí pro jeho zachování. Dosud jsme se zabývali jen mikroekonomickými aspekty outsourcingu. Zajímavé jsou i makroekonomické souvislosti. Jak jsme si již vysvětlili, outsourcing umožňuje několika způsoby uvolnit nebo sdružit finanční prostředky, které mohou být (a zpravidla jsou) investovány do nových technologií. A právě investicemi do nových technologií dochází k posunu hranice výrobních možností společnosti směrem k větším objemům celkové produkce, tedy k tolik žádanému ekonomickému růstu.


technický ředitel

Magazín VEMA

|

ročník 1999

|

strana 20

|


Komunikace aplikací Grafické prostředí operačního systému WINDOWS se stává standardním rozhraním pro práci s počítačem. S tím je u uživatelů spojena potřeba co nejširšího využívání nástrojů MICROSOFT OFFICE především textového procesoru MICROSOFT WORD a tabulkového procesoru MICROSOFT EXCEL. Abychom umožnili našim uživatelům aplikací G1 využívat tyto nástroje, vznikl modul VxW.

Koncepce řešení komunikace aplikací G1 s WINDOWS Modul VxW poskytuje základ pro obecné řešení komunikace aplikací G1 a operačního systému WINDOWS. Byly vybrány tyto základní typy komunikace: •Použití textového procesoru MICROSOFT WORD jako externího editoru textových položek typu MEMO. •Zpracování libovolného souboru po exportu z databáze VEMA tabulkovým procesorem MICROSOFT EXCEL. •Použití textového procesoru MICROSOFT WORD pro výstup tiskových sestav.

G1

fikaci existující MEMO položky se vyvolá ten editor, kterým byla položka vytvořena. Jako příklad je na obrázku č. 1 použití modulu VxW v Personalistice (aplikace PER/VEMA). Na základě vzorů dokumentů v MS WORDU jsou generovány personální dokumenty pro jednotlivé zaměstnance. Vzory dokumentů obsahují proměnné údaje (slučovaná pole v terminologii MS WORDU). Při generování personálního dokumentu se slučovaná pole ve vzoru nahradí konkrétními údaji o zaměstnanci, jako jsou například jméno a příjmení, rodné číslo a mnoho dalších personálních položek. Pro práci se vzory dokumentů poskytuje modul VxW speciální podporu, takže jejich tvorba je uživatelsky příjemná včetně vkládání proměnných údajů z široké nabídky personálních položek. Další speciální funkcí je hromadné generování dokumentů, kdy lze jediným příkazem vygenerovat personální dokumenty pro vybranou skupinu zaměstnanců. Pro prohlížení a modifikace personálních dokumentů je vyvolán MS WORD stejně jako pro libovolnou jinou MEMO položku.

MS WORD jako externí textový editor Použití MS WORDU jako textového editoru libovolné MEMO položky je jednoduché. Stiskem jiné než standardní kombinace kláves se namísto interního textového editoru vyvolá MS WORD. Po ukončení editace v MS WORDU pokračuje zpracování aplikace G1. Pro modi-

Export libovolného souboru do MS EXCELU Jakýkoliv soubor je možno z datového editoru přímo exportovat a vytvořit tak tabulku v MS

obr 1: Personální dokument v MS Wordu obr 1: Soubor v datovém editoru a stejný soubor v MS Excelu

s Windows

EXCELU pouhým výběrem funkce export z nabídky funkcí datového editoru. Výsledkem je vyvolání MS EXCELU, ve kterém je vytvořena tabulka. Každé větě souboru v datovém editoru odpovídá řádek tabulky, každé položce sloupec. Sloupce jsou nadepsány názvy položek z aplikace G1. Na obrázku č. 2 je příklad souboru (tabulka druhů srážek v aplikaci PAM/VEMA) v datovém editoru a stejný soubor v MS EXCELU.

Sestavy graficky v MS WORDU Výsledkem je sestava tištěná prostředky MS WORDU, takže lze využít všech grafických prvků, které tento textový procesor podporuje. Modul VxW v maximální míře automatizuje vytvoření předlohy pro tisk. Tato předloha se vytváří v MS WORDU a opět obsahuje proměnné údaje. Slučovaná pole jsou v sestavě nahrazena údaji z databáze aplikace G1.

Technické požadavky Pro fungování komunikace jsou požadovány operační systémy WINDOWS 95 nebo WINDOWS NT 4.0 nebo případně vyšší verze těchto systémů. Modul VxW využívá funkce rozhraní WIN32. Komunikace probíhá s programy MICROSOFT EXCEL a MICROSOFT WORD z MICROSOFT OFFICE 97 se Service Release 2 a s vyššími verzemi těchto produktů.

technický ředitel

Využití


pro distribuované zpracování v

Příjem zpráv Na rozdíl od odeslání zpráv (včetně vytvoření a odeslání e-mailu), které je vyvoláno uživatelem aplikace G1, je příjem zpráv asynchronní událostí. Proto bylo pro tuto část modulu VxWMAIL zvoleno jiné řešení. Byl vytvořen samostatný program, který sleduje příchozí emaily, vybírá z nich ty, které patří do distribuovaného zpracování aplikací G1 (podle předmětu e-mailu), zpracovává poštovní soubory a do příslušných poštovních adresářů ukládá přenosové zprávy. Jednou spuštěný program funguje pro všechny aplikace G1.

Tento program nahrazuje funkci příjem zpráv z nabídky aplikace G1 a pro svoji potřebu volá funkce z G1, toto se děje bez zásahu uživatele. Aby program mohl fungovat, vyžaduje nastavení parametrů. Toto je na obrázku č. 1. Pro vnitřní volání funkcí z G1 program vyžaduje definování adresáře s programovým vybavením, adresáře s datovým prostředím a identifikaci aplikace, která bude spuštěna. Pokud je do distribuovaného zpracování aplikací G1 zahrnuto více aplikací ve stejné lokalitě, je možno vybrat libovolnou aplikaci, její atributy jsou uvedeny zde.

Technické požadavky Pro fungování modulu VxWMAIL jsou požadovány operační systémy WINDOWS 95 nebo WINDOWS NT 4.0 nebo případně vyšší verze těchto systémů. Modul VxWMAIL využívá funkce rozhraní WIN32. Jako součást operačního systému musí být nainstalováno WINDOWS MESSAGING. Modul VxWMail se instaluje obvyklým způsobem ve WINDOWS. Instalace vyžaduje zadání hesla obdobně jako všechny aplikace G1.


Po vytvoření zpráv uživatel spouští z nabídky aplikace G1 funkci odeslání zpráv. Modul VxWMAIL tuto funkci rozšiřuje tak, že poštovní soubor, který je vytvořen ze všech zpráv určených pro cílovou poštu, je okamžitě odeslán jako e-mail. E-mailová adresa příjemce je získána z konfigurace přenosů. Tato varianta odeslání zpráv je samozřejmě volána jen tehdy, pokud je pro cílovou poštu nastaven správně poštovní modul a vyplněna externí adresa.

|

Aby mohl modul VxWMAIL fungovat, byla jednoduchým způsobem rozšířena konfigurace přenosů. Nejprve musí být definován poštovní modul (tabulka Katalog volání modulů, položka mvtyp = 1), který má ve svých parametrech (položka modpar) uveden parametr email = 1. Cílová pošta, kam se budou zprávy posílat emailem, má pak nastaven tento poštovní modul (v tabulce Pošty položka postak). Ve stejné ta-

Odeslání zpráv

strana 21

Rozšíření konfigurace přenosů

|

Modul VxWMail představuje obecné řešení použitelné ve všech aplikacích G1. Modul, který je vytvořen ve WINDOWS a používá služeb WINDOWS MESSAGING, rozšiřuje dvě základní funkce mechanismu přenosů – odeslání zpráv a příjem zpráv.

Nastavení parametrů modulu VxWMail

ročník 1999

Koncepce řešení modulu VxWMail

bulce je tato pošta nastavena jako nepřímo dostupná (položka dost = 0) a v externí adrese je uvedena e-mailová adresa (položka eadr) příjemce zpráv. V seznamu cílových míst (tabulka Adresář míst) musí být vytvořeno místo s touto cílovou poštou (položka posta). V definici vytvářených zpráv (tabulka Požadavky na vytváření zpráv) je potom uvedeno toto cílové místo (položka komu) jako adresa, kam se má zpráva doručit.

|

Aby bylo možno využít Internet pro distribuované zpracování v G1, byl rozšířen obecný mechanismus přenosů zpráv mezi aplikacemi. Toto rozšíření přináší uživatelům možnost automatizovaného odesílání a přijímání přenosových zpráv přes Internet. Zvolili jsme obdobné řešení jako pro komunikaci s WINDOWS; byl vytvořen samostatný modul VxWMAIL. Tento modul najde využití u těch klientů, kteří provozují distribuované zpracování aplikací G1 na více lokalitách, kde je možno předávat přenosové zprávy prostřednictvím emailů. VxWMAIL odstraňuje ruční odesílání a přijímání e-mailů, které vede k chybám a ke zbytečnému zdržení v mechanismu přenosů. Protože odesílání a přijímání přenosových zpráv je opakovaná činnost, je vhodné ji automatizovat.

G1

Magazín VEMA

Internetu

Magazín VEMA

|

ročník 1999

|

strana 22

|


Karel Ševela

správce informačního systému

Docházkový systémve společnosti Aquatis V tomto příspěvku bych se rád podělil o naše zkušenosti při zavádění elektronického docházkového systému (EDS) firmy VEMA v naší společnosti a ušetřil tak zájemcům případné problémy při jeho nasazení. K rozhodnutí o nasazení EDS nás vedly dva hlavní důvody. Prvním bylo získání přehledných informací o docházce zaměstnanců s navazujícím výpočtem jejich mezd a druhým, stejně důležitým důvodem, bylo zabezpečení vstupu do budovy pomocí branek ovládaných snímači osobních čipových karet. Vlastní rozhodnutí bylo urychleno rekonstrukcí vstupní haly do naší budovy. Zde je vhodné říct, že podmínky pro nasazení EDS byly v naší společnosti poměrně příznivé jednak z toho důvodu, že se jedná o budovu s jedním hlavním vchodem a dále pak pokročilá úroveň nasazení výpočetní techniky, která souvisí se zaměřením naší společnosti. Hlavní náplní je projektová a inženýrská činnost při přípravě a realizaci vodohospodářských staveb. Mzdy zpracováváme aplikací PAM/VEMA. V naší budově sídlí vedle našich 170 pracovníků ještě řada menších firem, které bylo nutno také vybavit identifikačními kartami. Některým dnes předáváme výstupy docházkových dat pro vlastní zpracování. Celkově prochází naším vchodem asi 400 pracovníků denně.

Postup instalace docházkového systému Hned úvodem bych rád zdůraznil dva důležité momenty celého postupu zavádění. Od počátku je třeba počítat s tím, že se jedná o poměrně citlivou oblast, která se dotýká prakticky každého zaměstnance. Zvláště v počátečním období je třeba mít velkou trpělivost s převahou kritiků – převážně z řad těch, kteří neradi cokoliv mění. Druhý důležitý moment na samém

počátku je výběr dodavatelské firmy. V žádném případě nedoporučuji oddělit instalaci technických a softwarových prostředků. Jistota funkčnosti celého systému je pouze v případě komplexní dodávky. V našem případě firma VEMA tuto roli splnila velmi dobře. Zkušební provoz celého systému trval 3 měsíce. V této době bylo třeba hlavně prověřit poměrně složitou provázanost docházkových a mzdových kódů a celé úvodní nastavení. Pro zkušební provoz se osvědčila menší skupina administrativních pracovníků. Po vyhodnocení a „doladění“ všech nastavení pokračovala druhá fáze zkušebního provozu, tentokrát již pro všechny pracovníky. V této době zůstal v souběhu původní systém evidence docházky – klasické štípačky, docházkové knihy a propustky pro účely přerušení. Po dobu těchto dvou měsíců byla možnost srovnávat data se starým systémem. Správu počátečních dat zajišťoval jeden pracovník, který byl seznámen s konfigurací a mohl na základě nedostatků provádět případné korekce. Teprve s odstupem dalších dvou měsíců bylo možno postupně přenést zodpovědnost za správu těchto dat na nižší úrovně provozu. I při tomto postupu je třeba počítat s množstvím chyb, které do systému vnesou pověření pracovníci. Souběžně s tím je možno testovat generování podkladů pro výpočet mezd. Při této příležitosti bych zdůraznil ještě jednu důležitou věc, kterou je projekt celého EDS. Firma VEMA nabízí před zahájením vlastního zavádění EDS vypracování a odsouhlasení projektu, který komlexně řeší problematiku docházky daného podniku. V našem případě, vzhledem k tomu, že jsme byli jeden z prvních zákazníků s komplexním zavedením EDS, vznikal projekt v úzké spolupráci s dodavatelem

ale bohužel až v průběhu zkušebního provozu. Jeho důležitost jsme k naší škodě připustili trochu pozdě. Mohl nám ušetřit některé zbytečné problémy třeba jenom tím, že v něm mohly být některé kroky předem lépe promyšlené. Samostatný problém zůstává informace pracovníků o jejich docházce. Prvotní informace je zobrazení salda jejich odpracované doby od počátku měsíce při každém průchodu. Správnost této hodnoty má pro kladnou odezvu dost podstatný význam. Dalším zdrojem informací pro zaměstnance je doplňková aplikace k EDS Sledování přítomnosti, která plní dvě základní funkce. První je informace o okamžité přítomnosti pracovníka ve společnosti. Další informací pro něj samotného jsou průchody přes bránu za posledních 24 hodin. Při instalaci této aplikace na síti dostane pracovník dostatek informací o své docházce aniž by měl přístup do vlastní aplikace Docházka. Teprve v případě nesrovnalostí se obrátí na svého vedoucího, který provede případné opravy. Na konci měsíce dostane každý pracovník sestavu své měsíční píchačky, kterou svým podpisem odsouhlasí. V našem případě pak následuje ještě rozdělení jeho odpracované doby na jednotlivé zakázky a generování podkladů pro mzdy. Po zhruba 10 měsících od zahájení zkušebního provozu lze nasazení tohoto systému pokládat za dokončené. V závěru bych zdůraznil ještě jeden důležitý poznatek. Přestože se ve fázi výběru tohoto systému jevily některé konkurenční produkty uživatelsky přívětivější, znovu se potvrdilo, že je vhodné jít cestou jednotného informačního systému, ve kterém jsou jediná platná data o pracovnících, zakázkách, účetní osnově atd. V případě informačního systému VEMA se nám to znovu potvrdilo.

ředitel informační sekce správce počítačové sítě

Ing. Václav Merašický Jan Zítko

strana 23 | © VEMA počítače a projektování spol. s r. o.

jsme uskutečnili nákup 32 bitové verze projektu PAM/VEMA a PER/VEMA. Ve spolupráci s pražskou i brněnskou pobočkou VEMY jsme postupně dolaďovali a optimalizovali systémová nastavení tak, aby projekt poskytoval maximální výkonnost. Úspěšně jsme aplikovali integrátor VEMA pro urychlení spouštění a přepínání obou projektů. Ani změna právní subjektivity vkladem aktivit původní firmy JULIUS MEINL PRAHA, S.R.O. do firmy JULIUS MEINL PRAMEN, A.S. nevyvolala v datové struktuře projektu VEMA nutnost složitých úprav a tak jsme v polovině letošního roku mohli ocenit hladkost a pružnost systému v zajištění potřebných změn. Závěrem bych rád nastínil budoucnost rozvoje projektů VEMA v naší firmě. Kromě intenzifikace výměny dat (zasílání nových verzí a aktualizací, zpětně servisních požadavků a pod.) mezi firmami přes Internet uvažujeme výhledově o rozšíření projektu o systém automatizovaného vedení a zpracování docházky na jednotlivých filiálkách se vstupy do centrálního projektu VEMA. Zajímavý se jeví též projekt manažerského informačního systému VEMA, a to zejména proto, že je postaven na produktu firmy SPEEDWARE, který používáme pro prezentaci manažerských informací a jsme s ním navýsost spokojeni. Spojení VEMA a SPEEDWARE se nám tedy jeví jako krok správným směrem.

|

i PAM. Po počátečních nesnázích, spočívajících v hledání kompetencí jednotlivých pracovníků v přístupu k datům a hlubšímu seznámení s projektem Personalistiky, se podařilo úspěšně odstartovat novou éru práce s oběma projekty. V současné době probíhá u nás stadium zkoušek kombinovaných funkcí s přístupem jednoho pracovníka kompletně k oběma projektům na příslušné části svěřených pracovišť. V roce 1997 probíhala v naší firmě testovací akce porovnání několika mzdových a personálních systémů za účelem objektivního posouzení kvalit poskytovaných firmou VEMA. Po ukončení testování bylo možno s jistotou říci, že projekt VEMA byl uznán jako velmi kvalitní. Nejvíce byla oceňována pružnost systému ve vztahu k nastavování práv a přístupů uživatelů, možnosti modifikace sestav, poskytované prostředky systémové údržby a v neposlední řadě garance a pružnost firmy VEMA v zajišťování aktualizace programu v souladu se změnami a právními úpravami předpisů ve výpočtu mezd. Nezanedbatelná byla též nabídka mnoha rozhraní výstupních dat pro banky, pojišťovny a další instituce. V loňském roce vzrostl požadavek na zpracování počtu zaměstanců na několik tisíc. V této souvislosti jsme provedli další technická opatření pro zajištění plynulého chodu projektu. Kromě výrazného posílení HW prostředků

ročník 1999

Když v roce 1994 vstoupila obchodní firma JULIUS MEINL opětovně na český trh, bylo nutno začít flexibilně budovat a rozvíjet informační systém s vědomím předpokládané rychlé expanze. Již tehdy bylo zřejmé, že systém PAM, nabízený brněnskou firmou VEMA, bude perspektivním prostředkem, který bude stačit expanzivnímu rozvoji naší firmy stejně tak dobře jako tempu rozvoje vlastní výpočetní techniky přicházející do České Republiky. Nelze samozřejmě opomenout skutečnost, že rozhodnutí koupit právě tento mzdový program bylo též podmíněno zkušenostmi některých pracovníků, kteří do nové firmy přicházeli. S produktem PAM/VEMA jsme se totiž setkali v předchozím zaměstnání brzy po jeho uvedení na trh. Nejcenější na tomto produktu vždy byl maximálně profesionální přístup celého týmu, neustálý soulad produktu s platnou složitou československou a později českou legislativou. K jeho provozování nepotřebujete udržovat odborně rozmanité tabulky na základě legislativních změn a můžete se soustředit na vlastní provoz systému. Zpočátku byl projekt PAM/VEMA provozován na síti (NOVELL) s využíváním na třech stanicích, avšak jako samostatná datová prostředí s nutností slučování výstupů mezd do součtového prostředí. Tento stav souvisel s tehdejšími možnostmi jak technického, tak i finančního rázu. S postupem času přibývalo pracovišť a bylo nutno realizovat přechod PAM na síťovou verzi. Současně vzrostla potřeba rozšíření projektu na plnohodnotné zpracování personálních dat předcházejících vlastnímu mzdovému výpočtu. Firma VEMA uvedla tento produkt na trh s možností integrovaného sdílení dat obou projektů PER

|

používání produktů PER a PAM ve firmě Julius Mainel

Magazín VEMA

Zkušenosti a perspektivy

Magazín VEMA

|

ročník 1999

|

strana 24

|


RNDr. Věra Burdová

vedoucí obchodního odděl

VEMAsponzoruje Firma VEMA byla založena v roce 1990 a za dobu svojí existence si již vydobyla mezi softwarovými firmami jedno z předních míst v České republice. Více než 3000 organizací využívá produkty VEMA. Mezi našimi zákazníky najdete velké organizace jako je INVESTIČNÍ A POŠTOVNÍ BANKA PRAHA, MINISTERSTVO FINANCÍ, TEPLÁRNY BRNO, A.S., ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, ale také organizace střední velikosti, příspěvkové i rozpočtové. V dnešní silné konkurenci stojí stále více úsilí svoji pozici si obhájit a stává se obtížnější získávat nové klienty, ať už z důvodů nasycenosti trhu, tak i z finančních důvodů klientů. Tržní ekonomika přinesla rozvoj úspěšným firmám, ale ztížila pozici neziskových organizací. S mnohem většími potížemi provozují svoji činnost sportovní organizace. Přesto, že musíme věnovat nemalé úsilí k tomu, abychom si uhájili svoje místo

a samozřejmě se snažili být ještě lepší, není nám lhostejné dění okolo nás. Snažíme se vypomoci tam, kde se domníváme, že náš příspěvek je vkladem do budoucna, že pomůže těm, kteří pomoc nutně potřebují. Forma pomoci nemusí být vždy jen v částce finanční. DĚTSKÉMU CENTRU ARPIDA v Českých Budějovicích, které se věnuje rehabilitaci zdravotně postižených dětí, jsme darovali naše produkty, které jim usnadňují řízení jejich organizace. Vždy znovu nás těší jeiich vděk, který nám vyjadřují a pocit z toho, že i svým dílem přispíváme dětem, ke kterým osud nebyl příznivě nakloněn. Pracovníci firmy VEMA jsou převážně mladí lidé, kteří rádi sportují. O to více máme pochopení pro organizace, které se sportu věnují a pořádají různé soutěže. Již několik roků podporujeme činnost ÚAMK STARÉ BRNO, jezdce,

lení Magazín VEMA | ročník 1999 | strana 25 |

i my, je jistě potěšující. Většina pracovníků firmy VEMA absolvovala některou z vysokých škol a ráda na toto období vzpomíná. Školství nikdy neoplývalo nadbytečnými finančními prostředky a na mimoškolní aktivity nutně sponzory potřebuje. Formou sponzorování splácíme to, co jsme sami v době studií využívali. Jsou činnosti, které se mohou uskutečnit jen z opravdového fandovství a zanícení pro věc. K takovým jistě patří milovníci starých automobilů. TATRA KLUB ČR v AČR uspořádal 19. ročník Veteran Tour Macocha. I na uspořádání tohoto závodu měla naše firma podíl. Dceřiná společnost VEMA Computers & Systems sponzoruje umělecké aktivity malíře a básníka pana Quirina Jedličky.


zařazené do reprezentačního týmu České republiky pro Mistrovství světa v biketrialu. Příspěvky sponzorů klubu umožňují, aby se jezdci mohli zúčastňovat závodů nejen v České republice, ale reprezentovat i na světových závodech, kde hájí jméno naší země a šíří jméno naší firmy. Výsledky, kterých na těchto závodech dosahují, jsou velmi pěkné. V loňském roce se jeden z účastníků umístil na čtvrtém místě na Mistrovství světa a dostal cenu Fair play ČR za rok 1998. Jsme rádi, že jsme k tomu mohli přispět i my. Organizátorem Mezinárodního akademického mistrovství České republiky v alpských disciplínách v březnu t. r. byla MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA BRNO. Poděkování od organizátorů, že jsme k úspěšnému průběhu závodů přispěli významným dílem

Magazín VEMA

|

ročník 1999

|

strana 26

|



technický ředitel Foto: David Jelen

Bezpečnost informačních systémů

VEMA V informačních systémech VEMA je uloženo velké množství důležitých údajů. Jsou to například personální údaje o mzdách zaměstnanců chráněné podle zákoníku práce, osobní údaje chráněné podle zákona o ochraně dat v informačních systémech a ekonomické i jiné ukazatele chráněné z hlediska zájmu organizace. U řady našich klientů vzniká potřeba chránit tyto informace před zneužitím. Firma VEMA vychází vstříc těmto potřebám a zajišťuje zabezpečené zpracování na vysoké úrovni. Pod bezpečností informačních systémů se rozumí souhrn bezpečnostních opatření, která chrání údaje před zneužitím nebo zničením. Jádrem bezpečnosti jsou organizační opatření, ale patří sem samozřejmě také technická opatření uvnitř softwarových systémů. Bezpečnost informačního systému je třeba řešit individuálně v konkrétních podmínkách klienta. Základem našeho řešení je vypracování bezpečnostního projektu, ve kterém jsou především stanovena bezpečnostní opatření jako reakce na ohrožení bezpečného zpracování, která mohou v organizaci nastat.

Kdo ohrožuje váš informační systém ? Ohrožení bezpečnosti informačního systému lze očekávat jak od zaměstnanců uvnitř organizace, tak od osob mimo organizaci. Mohou to být osoby s vysokými i minimálními odbornými znalostmi, osoby, které jednají záměrně nebo omylem. Osoby ohrožující bezpečnost mají nejrůznější motivace k narušení systému.

Jakým hrozbám musíte čelit ? Mezi základní hrozby patří prozrazení dat neoprávněným osobám, narušení dat nedovolený-

mi modifikacemi, porušení softwaru jiným programem (například virem) a zpřístupnění informačního systému nebo části jeho funkcí neoprávněným uživatelům. Obvykle je informační systém provozován v síti, v tom případě hrozí narušení bezpečnosti komunikace v síti. Mezi další hrozby například patří poruchy hardwaru, požáry, povodně, krádeže a jiná poškození, která vedou ke ztrátě dat.

Základem řešení je bezpečnostní projekt Zabezpečené zpracování si nelze představit bez vypracování bezpečnostního projektu, který patří mezi základní dokumenty v organizaci, vychází z její bezpečnostní politiky a stanoví postup implementace veškerých bezpečnostních opatření. Bezpečnostní projekt vychází z analýzy informačního systému z pohledu bezpečnosti a z analýzy hrozeb v organizaci. Součástí projektu je klasifikace veškerých dat v informačním systému z hlediska důvěrnosti a integrity a rozdělení všech uživatelů do kategorií podle oprávnění k funkcím informačního systému. Zvláštní pozornost je věnována kategorii správců systému. V bezpečnostním projektu jsou také definována přístupová práva pro jednotlivé kategorie uživatelů a postup bezpečnostního auditu, který zajišťuje trvalé dodržování bezpečnostních opatření.

Bezpečnostní funkce inform. systému VEMA Kromě organizačních opatření a fyzického zabezpečení informačního systému přispívají k bezpečnosti speciální softwarové funkce implementované v informačním systému.

V informačních systémech VEMA jsou tyto funkce přirozeným rozšířením již dříve dobře navrženého systému uživatelů a přístupových práv, který je doplněn o bezpečnostní záznamy. Zpracování v informačních systémech VEMA je velmi dobře zabezpečeno i díky uzavřenému charakteru celého zpracování. Veškeré údaje jsou dostupné pouze softwarovými prostředky VEMA. Jedině datový editor zpřístupňuje soubory databáze a v něm jsou implementovány klíčové bezpečnostní funkce. Bezpečnost je také zajišťována tím, že systém ukládání dat je rozšířen o šifrování údajů. Bezpečná komunikace v síti je dosažena šifrováním přenosových zpráv. Pro šifrování jsou použity kryptografické algoritmy s tajným klíčem. Naše softwarové řešení zahrnuje mechanismus generování a distribuce klíčů. Součástí našich softwarových opatření je i zabezpečený logový soubor, do kterého jsou zaznamenávány z hlediska bezpečnosti důležité události jako jsou přihlášení a odhlášení uživatelů, změny bezpečnostních záznamů, změny hesel a přístupových práv a exporty údajů z databáze. Naše řešení obsahuje také speciální software pro bezpečnostní auditory, který slouží ke kontrole neporušení softwarového systému a k zajištění bezpečných distribucí nových verzí.

Ing. Michal Máčel, CSc. ředitel společnosti

Recommend Documents