Ing. arch. PŘEMYSL JURÁK

Ing. arch. PŘEMYSL JURÁK

CV Přemysl Jurák / 1985 / Zlín 2005-2011 / ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta Architektury http://www.fa.cvut.cz/

2009-2010 / UNIVERSIDADE DO PORTO Faculdade de Arquitectura - Arq. Adalberto Dias http://www.fa.up.pt/

2001-2005 / STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA ZLÍN studijní obor - Technické lyceum http://www.spszl.cz/

08/2011 - do současnosti / Uhlík architekti / www.uhlikarchitekti.cz 06/2008 - 08/2009 / Chalupa Architekti / www.chaa.cz 04/2008 / Bočan&Partners 06/2007 - 01/2008 / APRIS 3MP / www.apris.cz / SPOLUPRÁCE 2012 - do současnosti / ti2 architekti / www.ti2.cz

KONTAKT / [email protected] / +420777056730 / Praha/Zlín

portfolio 2013

Na chvíli jsme opustili naši kancelář a vzali do rukou místo počítačové myši kladívko, vrtačku a letlampu. Přesunuli jsme se do kraje balvanů rozkládajícího se na rozhraní středních a jižních Čech, abychom zde vytvořili lesní útulnu, pozorovatelnu a chlapskou zašívárnu v jednom. Bez stálého zdroje energie, ze dřeva z nedalekého polomu vznikl černý objekt. Ve zvlněném terénu posazený na balvany, skrytý na kraji lesa hledí do prazvláštní hobití krajiny. Uzavřený, neříká čím může být, snad Noemovou archou. Jen vzdoruje nepřízni počasí, čeká na příchod toho, pro kterého byl stvořený. Jen ten mu může dát měřítko a sílu otevřít se. Až poté jeho zvláštní vzezření dostává jasný smysl. Uvnitř sebe v nižší části ukryje stojící lidskou postavu, ve svažující se zbylé části je platformou pro množství činností, útulným místem nad zemí.

Lesní útulna / realizace Uhlík architekti / 2013

Objekt je koncipovaný jako jednopodlažní stavba s pultovou střechou pro sezonní využití, svým umístěním na niveletu stávajícího terénu minimalizuje potřebu zemních prací. Hlavní vstup je umístěn na jižní fasádě směřující do vesnice, zde se také nachází vstup do předprostoru sociálního zařízení a výdejní okénko občerstvení. Severozápadní fasádu směrem k multifunkční ploše (taneční parket) lze šesti páry rozměrných vrat kompletně otevřít. Vnitřní prostory jsou rozděleny na minimální potřebné sociální, technické i skladovací zázemí a volný multifunkční sál s podiem. Dispozici lze flexibilně, jednoduše a rychle měnit pomocí posuvných příček a tím ji přizpůsobovat aktuálním požadavkům a potřebám (svatba, pingpongový turnaj, zábava, hasičské závody...). Nosná konstrukce se sestává z jednoduchých rámů tvořených smrkovými trámy 10/20, ty jsou příčně ztuženy kleštinami. V podélném směru jsou moduly rámů provázány trámy 10/20, každý třetí modul bude osazen zavětrováním ocelovými táhly. Jako vnější opláštění jsou navržena surová, tlakově impregnovaná prkna proměnných šířek. Plášť neobsahuje tepelnou izolaci. Vnitřní konstrukce pro sociální zařízení a technické zázemí budou provedeny z omítaných tenkých příčkovek. Sprchy a toalety budou přirozeně provětrávané větracími klapkami na fasádu objektu. Moduly s toaletami nemají plný strop, ale jsou uzavřeny deskou drátoskla, tím je zajištěno jejich prosvětlení. Na podlaze předpokládáme použité (očištěné) cihly kladené na kant. Důraz je kladen především na léty prověřené konstrukce a technologie, jejichž hlavní devízou je uplatnění zdravého „selského“ rozumu a tím tedy také co nejefektivnějšího a ekologického řešení v kombinaci s charakterem stavění na českém venkově.

Multifunkční objekt pro Oldřichovice / studie

Kamil Měrka, Přemysl Jurák / 2013

Prodejna Koh-i-Noor, Pardubice / realizace Uhlík architekti / 2013

Rozkledna Náklo / soutěžní projekt Kamil Měrka, Přemysl Jurák / 2013

a 15,0 m

a

13,9 m

úroveň 13,9m

a b úroveň 2,70m

b

2,70 m

00,0 m pohled západní

pohled jižní

pohled východní

úroveň 0,00m

řez aa

a

pohled severní

Naše koncepce řešení haly je zásadně ovlivněna limity, které jsou nastaveny soutěžními podmínkami. Zejména rozsah území k zástavbě, které omezuje škálu hmotových řešení nových objemů CHS a finanční limity stavby, které jsou vzhledem k objemu a rozsahu stavby a nárokům, které jsou na ně kladeny na hranici reálných možností. Tyto koncepční limity se snažíme překlenout, naopak se pro nás stávají výzvou pro velmi koncentrované jednoduché nadčasové řešení. CHS by měla být kultivovanou odpovědí současné architektury na moderní veřejnou stavbu celoměstského významu stavbou v exponované poloze parku v těsné blízkosti historického jádra. Obě haly skládáme co nejtěsněji vedle sebe, oddělené pouze prosklenou stěnou nebo sítí se společnou tribunou. Šířkově volíme co nejmenší rozpon dle požadovaného rozměru sportovní plochy . Zvolený rozpon využijeme na celou délku stavby, tedy maximální sjednocení konstrukčních prvků. Délku objemu hal omezujeme na 107 metrů, která je v podstatě limitní, z důvodu příjezdu vozidel z kruhového objezdu na pozemek. V takto vymezeném objemu 107x 56 metrů příčně od jedné z obvodových stěn k druhé vestavujeme lineární – tedy velice racionálně řešené bloky zázemí a komunikací. Mezi čtyřpatrovou stavbou zázemí sportovců, diváků, vedení klubu a návštěvnických místností a šikminou hlavní tribuny vzniká hlavní foyer jako převýšený prostor. V patrech je přetnuté jednotlivými můstky pro nástup na tribunu. Do prostoru jsou také vsazeny dvoje schodiště ve tvaru X, které spojují spodní foyer s foyerem horním ve 2. patře. Díky zvolené šíři objemu haly vyšší prostor výhodně využíváme pro maximální koncentraci zázemí ve formě čtyřpatrové stavby na železobetonovém skeletu. Je dobře osvětlena a odvětrána, neboť uzavírá halu svou západní fasádou směrem do exteriéru. Do ní je konstrukčně opřen nosný systém hlavní tribuny. Větší výška haly nad tribunou je využita u hlavní hrací plochy, kde je potřebná pro splnění

parametrů mezinárodních utkání. Svažuje se směrem k vedlejší tréninkové ploše tak, že zachovává nad hlavní hrací plochou světlou výšku 12,5 m, na tréninkové už sleduje sleduje konstantní výšku. Vnitřní prostorová koncepce haly je založena na dominatní hlavní tribuně, otočené směrem k centru města a k výhledům. Velká východní prosklená plocha leží přibližně na spojnici věže radnice a Černé věže. Snažili jsme se zachovat vnitřní prostor obou hal jeko jeden vizuálně kontinuální prostor, pokračující až do exteriéru budovy.Tuto spojitost vnitřního prostoru podtrhuje i jednotná barevnost celého hlediště a hracích ploch. Hmota budovy je členěna v příčném směru po 3,5 metrech na segmenty, které procházejí celým pláštěm ve formě lomů. Nejjasněji jsou pak vyjádřeny ve střešním plášti formou šedové střechy se svislými prosklenými plochami. Členění na šikmé plochy má svoji funkci i pro akustickou kvalitu vnitřních prostor. Plášť budovy je volen s ohledem na finanční limity jako polykarbonátový, transparentní fasádní systém. Vhodný je z důvodů své průsvitnosti, která dovoluje v denní dobu vytvořit dostatečně světlé a rovnoměrné vnitřní prostředí, zároveň v šeru bude jemně zářit směrem ven. Provoz budovy bude tak vnímán i okolím. Lehkost polykarbonátové fasády by měla být přínosem pro vnímání budovy v parku jako lehké, vzdušné stavby. V případě navýšení rozpočtu je možné uvažovat o alternativě k polykarbonátu v podobě osazení satvby skleněným pláštěm se stínící vrstvou (např. tahokov). Prostory splňují také příslušné parametry pro osoby s omezenou možností pohybu pro přístup do hlediště v parteru.

Víceúčelová sportovní hala České Budějovice / soutěžní projekt

Uhlík architekti / 2012

An avant-garde artist or artistic group whose work is for their time groundbreaking or revelatory. A typical feature of avant-garde artists is never ending efforts to seek new solutions. Therefore, we don‘t want to create a memorial of something that is still developing. Avant-garde is alive, in every age represents different views and different personalities, but also looks for resources in previous periods. We propose an object inspired by LIssitzky‘s graphics - the object as a platform that‘s try to keep avant-garde idea alive and develop it further. Its form becomes the base for informal meetings, exhibitions and festivals presenting current and future ideas. The designed object is unchanging shape, variable is only the pavilion built during the occasion of the meeting of avant-garde artists. Task of designing the new pavilion will always assume the new creator. The only limitation in the design of the new pavilion is ground dimension of platform and location of technical infrastructure connections (under the circular hole). We don‘t consider the specific site in Novosibirsk as the most fundamental thing, rather than find organization that would deserve in the development of avant-garde ideas, for example by organizing annual meetings connected with construction of the pavilion. During the rest of the year, object‘s mirror surface looks changeable, volatile and alive . A clear link to the avantgarde ideology is a quote which is written on its surface. „The image is not a painting, but a structure around which we must circle, looking at it from all sides, peering down from above, investigating from below.“ El Lissitzky

Památník ruské avantgardě / soutěžní projekt

Kamil Měrka, Přemysl Jurák / 2012

Proč jedna, když můžeme mít dvě? Je možné dostavět středověkou katedrálu s přístupem a myšlením dnešní společnosti? Možné to je, musí být! Důležitým aspektem je zachování paměti, pokorný přístup ke stávajícímu a především přesvědčivá reflexe současnosti. Jakými hodnotami je však tato současnost reprezentována? Nejsou to náhodou pomíjivost trvalých hodnot, neosobní přístup, potlačení dříve samozřejmých morálních vlastností, povrchní chování, nedostatek píle a pracovitosti. Rána po jižní věži se zdá být již dávno zahojena. Katedrála je díky tomu ve své podstatě výjimečnou stavbou uchovávající vrstvy z období rozvoje i úpadku národa. Bylo by možná nerozumné, rozhodně však značně problematické prosadit dostavbu nové kamenné věže. Odpovědí na podobu nové věže, by se měl stát objekt, který se pohybuje na rozcestí mezi architekturou, uměním a živlem zobrazujícím neutuchající víru člověka ve ztracené hodnoty. Tento objekt – „nová věž“ musí symbolizovat současnost, dotvářet kompoziční principy jak katedrály, tak celého náměstí, nenarušovat, ale zdravě konkurovat severní věži. Na pravém nároží se vztyčuje nový objekt, jehož nitrem proudí vzduch, ten vyplňuje prostor a stává se nosnou konstrukcí tohoto objektu. Stuha třepotající se hrdě ve větru, přitom křehká a pomíjivá – pouhý vzduch. Její život je v minimální míře, ale přitom neustále závislý na věřícím člověku. Tubus z lesklé jemné tkaniny tvarovaný proudem vzduchu, který je do něj vháněn čerpadlem, to je umístěno v akusticky neprůzvučném boxu pod krovem katedrály. Vzduchem tvarovaný objekt je vysoký asi 35 metrů. Je přikotven k pilíři, který zůstal zachován po jižní věži. Na vrcholu, který je ve výši vyhlídkové terasy severní věže, je umístěn symbol kříže. Materiálové a technické řešení minimálně zatěžuje stávající konstrukce.

Dostavba věže katedrály sv. Bartoloměje / soutěžní projekt

Kamil Měrka, Přemysl Jurák / 2012

vtipné / rychlé / levné / krásné - řešení

(A)

(B)

(C)

Prodejna Koh-i-Noor, Praha 1 / realizace

Uhlík architekti / 2012

Koncept / Inspirací pro koncept se staly běžné vysunovatelné šuplíky. Ty jsou transformovány do podoby jednoho modulového kontejneru - pokoje. Tak jako se vysunuje šuplík a dává na odiv své vnitřní bohatství, otevírá se také navržená ubytovací jednotka a zajišťuje kontakt obyvatele s vnějším prostředím. Tím je eliminován nejčastější hendikep starších lidí - snížená mobilita. Tento základní princip určuje formu výsledného objektu. - proměnlivá forma reaguje na náladu obyvatel - reakce na stísněné poměry lokality - potvrzení stávajícího pěšího průchodu uzemím - mrtvá střecha se stává palubou - živým veřejným prostorem města - vstupní podlaží otevřené veřejnosti - výtvarný atelier, tančírna, seminární místnost - součástí ubytovací části jsou kuchyňka s jídelnou, kaple, ordinace, obytný prostor

Ubytování pro seniory, Praha / soutěžní projekt Kamil Měrka, Přemysl Jurák / 2012

oceněníí: odměna

Koncept / Ačkoliv jsou vazby přetrhány téměř bezezbytku, rozhodli jsme se postavit dům respektive domy o třech podlažích, podobně jako domy z původního předměstí. Pokračovat v započatém bloku považujeme za nežádoucí. Navržený dům má od štítu „Rohlíku“ odstup 2 metry. Z uliční hrany jím naznačené vystupujeme blíže k původní uliční hraně Hálkovy ulice, tak abychom zachovali chodník a prostor pro parkování. V budoucnu by mohla být nahrazena budova výměníku, postavená přes původní uliční profil a Hálkova se tímto zprůjezdnit. Navrhujeme na parcele 10 domů zhruba o rozměru 10x10x10 metrů. Domy zastavují parcelu jako šachovnici s vnitřními dvory. Hmoty kostek v šíři 10 metrů naznačují původní parcelaci pozemků při Hálkově ulice, podobně jako některé parcely zůstaly nezastavěny, mezi štíty do ulice pronikaly zahrady, také náš návrh má 2 dvory otevřené do prostoru Hálkovy ulice. Sousední nárožní parcela 185/2 je šancí, jak navázat na původní zástavbu Kateřinek včetně památkově chráněného funkcionalistického domu. Nejde nám o nápodobu původního zastavění, inspiruje nás pouze k podobnému prostorovému zážitku: úzké parcely zastavěné i do hloubky drobnými objekty, posuny domů vůči sobě, vznikající drobné dvory jako jedinečné intimní situace sdílených prostor. Malé a přívětivé měřítko. Nosné motivy pro sdílení společného domu pro 50 seniorů. Toto prostorové uspořádání vytvoří svůj vlastní svět směrem dovnitř do parcely, aby obyvatelé nebyli odkázáni na plánovaný nešťastný prostor vnitrobloku.

Ubytování pro seniory, Opava / soutěžní projekt

Uhlík architekti / 2012

čestné uznání: finanční

odměna

Koncept / Navrhuji zářez do letenského svahu. Vzniká městský prostor na úrovni Vltavského nábřeží jako součást centra města. Tímto prolamuji dvě pocitové bariéry řeku a silnici, a přináším oživení nábřeží. Jako opora zářezu, působící proti váze svahu, stojí knihovna. Knihovnu ukrývám do svahu, její pravidelná struktura rovnoběžných stěn na čtvercovém půdoryse je rozpoznatelná pouze v místě zářezu. V každém poli mezi stěnami záměrně navrhuji jinou funkci knihovny: sklad, hala, kancelář, studovna. Prosklením fasády pozorovateli stojícím v předprostoru knihovny nabízím ucelený přehled o dění uvnitř a zamezuji monotónnosti fasády. Tak jako se střídají fasády domů na tradičním náměstí, zde se střídají jednotlivé obrazy vnitřních prostor. Jako nezávislou část knihovny navrhuji veřejný výtah, pro bezbariérový přístup na Letenskou pláň - porušena fyzická bariéra svahu. Urbanistické a dopravní řešení / Návrh zachovává stávající pěší cesty stoupající v mírném spádu od náměstí směrem na letenskou pláň. Stávající monumentální schodiště je odstraněno a nahrazují je schodiště podél hran zářezu. Přístup do objektu je umožněn v úrovní Čechova mostu. Z úrovně horní hrany Letenské pláně je přístupný pouze výtah, který není funkčně propojený s knihovnou. Parkování je situováno do podzemního podlaží, vjezd a výjezd je uvažován rampami z úrovně nábřežní komunikace. Před rampami jsou v dostatečné dělce navrženy odbočovací pruhy. Kapacita parkování je stanovena na 200 parkovacích stání z toho je 10 pro invalidy. V suterénu

Národní knihovna / Dilpomní projekt FA ČVUT školní atelier Petra Hájka a Jaroslava Hulína / 2011

je umístěna zásobovací rampa. Tramvajová zastávka je ponechána ve stávající poloze. Architektonické řešení / Záměrem bylo najít způsob, kterým se podaří umístit objem knihovny v dané lokalitě, ale zároveň nenaruší pražské panorama. Proto jsem celý dům umístil pod úroveň terénu, s tim že svou velikost ukazuje jen na stěnách zářezu. Předprostor knihovny je dlážděn sklobetonem, zajišťuje přirozené prosvěltlení podzemního patra. Prosvětlení interiéru je řešeno čelní fasádou, orientovanou na jih. Prostory ve větší hloubce jsou ze stropu přisvětlovány světlovody. V čelní fasádě jsou také průzory do skladů knih. Prostory studoven jsou převýšené, probíhají vždy přes několik pater kanceláří. Jednotlivá oddělení knihovny jsou umístěna na ochozech a propojena schodišti i výtahy. V rámci domu je navžen veřejný výtah, pro přístup na Letnou, s prosklenou šachtou do prostoru skladů. Konstrukční a technické řešení / Navrhuji stěnovou železobetonovou monolitickou konstrukci. Pro uskladnění a dopravu knih ze skladů je využit automatický robotický systém Dematic Multishuttle®. Z hlediska požární ochrany je uvažováno v místech depozitů a skladů knih hašení plynem. Zbytek objektu je proti požáru zajištěn systémem hašení vysokotlakou vodní mlhou. Všechny únikové cesty jsou vyvedeny na terén svahu nebo letenské pláně.

adresa:

obsah:

Hvozdná, číslo parc. 1357/10

01

identifikační údaje

02

ortofotomapa, m 1/1000

03

platný územní plán, m 1/1000

04

panoramatická fotka pozemku

05

vizualizace

06

vizualizace

07

vizualizace

08

vizualizace

09

prostorový řez A-A

10

prostorový řez B-B přehled materiálů

12

situace, m 1/500

klient: Vít Urbanec Lenka Trčková datum zpracování: 02/2011 užitná plocha: 1.NP 2.NP 3.NP

247,75 m 82,10 m2 71,09 m2

11

celkem

400,94 m

13

půdorys 1.NP, m 1/100

14

půdorys 2.NP, m 1/100

2

2

obestavěný prostor:

Rodinný dům / Hvozdná u Zlína / studie Roman Chvilíček, Přemysl Jurák / 2011

celkem

1 892 m3

odhad nákladů: betonová konstrukce

5819 Kč/m3

orientační cena:

11,0 mil Kč

15

půdorys 3.NP, m 1/100

16

řez A-A, m 1/100

17

řez B-B, m 1/100

18

pohled východní, m 1/100

19

pohled západní, m 1/100

20

pohled severní, m 1/100

21

pohled jižní, m 1/100

22

fotky modelu

23

skici

24

skici

25

skici

B

1.NP užitná plocha celkem: 247,75 m2

A

B

A

0

1

2

5m

13, půdorys 1.NP, m 1/100

Koncept / Dům solitér, jemně tvarovaný kámen na nároží dvou ulic, na místě stávajícího výdechu z metra. Nepotřebuji se připojovat ke stávajícím dvoum domům (dotvářet malý blok), ale nechávám jim volnost samostatného vývoje. Původní zelený plácek přetvářím do vertikální zahrady. V tvarování domu propojuji různé výškové úrovně soklů, říms a hran střech sousedních domů. Toto je pro mě také východiskem pro použití fasády ‘střechopláště’ sítě s otvory o velikosti oken a nezozlišuji mezi šikminou nebo svislou konstrukcí. Potvrzuji atypičnost a jedinečnost místa v rámci struktury zástavby Vinohrad, solitérem zanechávám jizvu po nedokončeném bloku! Konstrukční řešení / Železobetonová prefabrikovaná a monolitická. Na základní nosné jádro se podél jeho delších stran v každém patře připojují dvě železobetonové obousměrně pnuté desky, které jsou po obvodě podpírány nosným prefabrikovaným vnějším pláštěm. Dispozice / Dům je přístupný ze dvou opačných stran. Do ulice jsou orientovány vstupy do obchodu a restaurace, z vnitřní zahrady je přístupná recepce kanceláří. Na každém patře jsou vždy dva ‘open space’ prostory se společným sociálním zařízením. Kavárna/restaurace/bar je koncipována jako doupodlažní. Z ulice se vstupuje na galerii s menším barem, o úroveň níže se nacházi rozlehlejší prostor a zázemí restaurace. Prosvětlení umožňují velké výkladce do ulice a do v zahrady. Obchodní jednotka ve vstupním úrovňi je orientována do Blanické ulice.

Administrativní budova / ulice Blanická, Praha / FA ČVUT školní atelier Aleny Šrámkové / 2011

Hledám dům / jednoduchý, ale ne banální, dům jenž bude otevřený světlu, lidem, zahradě. Dům se srdcem, kam mohu utéct před světem. Kde se okolní svět změní v pouhou abstrakci. Nezajímá mne forma, ale účel a konstrukce. Forma není cílem, ale prostředkem vyjádření. Neusiluji o estetickou spekulaci pseudo staveb. Jediným východiskem je konstrukce bez příměsí, konstrukce je základem architektury. Architektura je vůle doby převedená do prostoru, proto používám soudobé materiály a stavební postupy. Hledám poetiku v surovém povrchu materiálů, ve světlem zalitém interiéru, ve volném prolínání prostorů, v domě bez bariér. Odpovědí je dům s osudem, s příběhem jenž začínám psát právě teď...

desek, a lehkého pláště. Plášť se chová podle potřeb vnitřních prostor a může být plný(neprůhledný) nebo naopak transparentní. Tento princip “kostí a kůže” vytvářející pouze prázdnou schránku bez prostorového členění, je doplněn o uzavřené funkční boxy, které již nemají nosnou funkci. Konstrukce není nijak maskována, proto se v interiéru objevuje pohledový beton, dřevo na vložených boxech a krovu, sklo na fasádě a ocel v exteriéru.

Kontext, regulace / Dům se nachází v řadové zástavbě domů spíše průměrné stavební produkce. Větší šířka parcely(17m) umožňuje navrhnout řadový dům podélně s ulicí s poloviční hloubkou (polořadovku) něž mají sousední domy. Tím vzniká žádaný odstup domu od chodníku a silnice a zároveň se frázuje prostor: veřejný - ulice; polo-soukromý - předzahrada; soukromý - dům a zadní zahrada. Do ulice se dům staví vzdušnou stěnou (plotem) z ocelové sítě vyplněnou a porostlou zelení. Výška respektuje úroveň okapů sousedních domů. Dvoupodlažní obytná část domu přiléhající k zahradě je zastřešena pultovou střechou v předepsaném sklonu.

Dispoziční řešení / Do domu se vstupuje přes předzahradu, kde je na místě krytého stání vedle vzrostlého stromu zaparkován automobil. Podél štítu jižního souseda je veden průchod do zahrady za domem. Dům je uvnitř kontinuální, nekončící, jeden jediný pokoj, reagující na aktuální potřeby obyvatelů. Interiér je determinovaný několika vloženými elementy, které obsahují technické provozy domu. Ve vstupním podlaží to jsou šatna a koupelna rodičů, koupelna pro zbývající pokoje, samostatné wc a šatna pro sezónní oblečení. Mezi těmito boxy se nacházejí ložnice rodičů, pokoje dětí se společnou hernou a hala s rampou. Rampou se sestupuje do srdce domu - společenského “pokoje” jehož přirozeným středem se stal krb. Celý prostor je příčně zónován a za jídelnou a kuchyní se nachází technické zázemí domu s toaletou pro hosty, prádelnou a kotelnou (skladem) se výstupem na zahradu. Na interiér navazuje terasa orientovaná na jihozápad.

Konstrukce, materiály / Konstrukce se sestává z nosného betonového skeletu, svislých podpor a horizontálních

Jako poslední funkční box bude až v případě potřeby dostavěna garsoniéra, na části plochy předzahrady.

Rodinný dům / Brno /studie 2010

VRXþDVQêVWDYSUĤPČUQêVNORQSDUFHO\MHƒ

]iĜH]SURH[WHULpURYpFKRGLãWČ NWHUpSURSRMtREČYêãNRYp ~URYQČ

QDY\EHWRQRYDQRX]iNODGRYRXGHVNXMHSR GRNRQþHQtUHDOL]DFHER[XVWHFKQLFNêP]i]HPtP GRPX]DKiMHQDPRQWiåEHWRQRYpKRVNHOHWX

]HPLQD]H]iĜH]XSURVSRGQtRE\WQpSDWUREXGH SRXåLWDSURGRURYQiQtWHUpQXYSURVWRUX SĜHG]DKUDG\

GRNRQþHQtWHUDV\DSRVOHGQtPtUQpWHUpQt ~SUDY\

SUREtKiGRNRQþHQtPRQWiåHVNHOHWXVSROHþQČV YORåHQêPLPtVWQRVWPLWHFKQLFNpKR ]i]HPLSUREtKiNRPSOHWDFHIDViG\DNURYX SXOWRYpVWĜHFK\

NRQVWUXNFH]RFHORYpVtWČSRURVWOi]HOHQtGUåt XOLþQtþiUXDGHILQXMHSRORVRXNURPêSURVWRU SĜHG]DKUDGX

Půdní vestavba / Oldřichovice / studie 2010

Koncept / Galerie jako dopravní prostředek. Monumentální, ale zároveň přísně účelná. Výtah a výstavní plocha. Galerie jako významný funkční urbání prvek oživující kopec Vítkov. Propojení historicky významného místa s historií zobrazenou ve Slovanské epopeji. Situace / Navrhovaný objekt je umístěn na severním svahu kopce Vítkov svou kratší hranou přiléhá k železniční trati. Hlavní vstup pro návštěvníky galerie je situován do ulice Thámovy v ústí pěšího žižkovského tunelu a v blízkosti stanice metra Křižíkova. V tomto místě se nachází i výtah přístupný veřejnosti dvacet čtyři hodin denně s cílovou stanicí na vrcholu kopce. Pro stěhování uměleckých sbírek je navržen speciální vstup z jižní strany na Vítkově. Dispozice / Do objektu se vstupuje z ústí pěšího tunelu. Vstupní hala s recepcí , šatnou a WC se nachází v patě dutého pilíře, který vynáší výstavní prostor. Do prostoru galerie a muzea se návštěvník dopraví velkokapacitním výtahem. Zde je také umístěno zázemí pro zaměstnance, strojovna vzduchotechniky a WC pro návštěvníky. Na

Galerie pro Slovanskou epopej / Praha / soutěž 2010

střeše je navržen malý bar s terasou. Materiály / Konstrukce je monolitická železobetonová. Interiér bude čistě bílý, s jemně lesknoucí se podlahou. Podhled ve výstavním sále je proveden z bílého mléčného skla. Veškerý vnější povrch kromě střešní terasy bude pokryt bíle lakovaným perforovaným hliníkovým plechem. Perforace bude provedena podle vzoru, který Alfons Mucha použil na šatech herečky Sarah Bernhardt na plakátu pro inscenaci Gismonda. Velikost perforace bude proměnlivá a bude jemně reagovat na plné stěny, prosklené části a potřebu slunečního záření v interiéru. Na střešní palubě bude použito odolné dřevo. Osvětlení / Prosvětlení výstavního sálu je řešeno vertikálními světlíky ve vnějších stěnách. Přímé sluneční záření bude rozptýleno perforovaným pláštěm a ve spojení se zavěšeným skleněným podhledem zredukováno přibližně na 1/3 své intenzity. V případě slabé intenzity slunečního záření vypomůže systém zářivek umístěný nad skleněným podhledem.

Koncept / Dům je umístěn na jižním svahu a využívá dvou konstrukčních prvků. Vnitřní nosná konstrukce je monolitická železobetonová. Dodává domu pocit pevnosti, stálosti, poctivosti, ale také tepelně akumulační vlastnost. Umožňuje vytvořit velké otevřené prostory a izolovat místnosti s mokrými provozy od dřevěných konstrukcí. Vnější plášť z horského modřínu naopak vyniká svými tepelně izolačními vlastnostmi při minimální tloušťce konstrukce a přirozenou schopností stárnout v čase. V  interiéru jsou voleny dva základní materiály. Cementová stěrka pro povrchovou úpravu betonových konstrukci a obkladová dřevěná dýha pro vnější stěny a vnitřní nenosné příčky. Dům je navržen jako pasivní. Trojúhelníkový půdorys domu eliminuje celoročně neosluněnou severní fasádu. Měrná spotřeba tepla je menší než 15 kWh/(m2a). Této hodnoty je docíleno silnou vrstvou tepelné izolace obvodového pláště a typologickým respektování pasivních zásad ( kompaktní hmota, orientace velkých oken na jižní fasádu). V návrhu je použito teplovzdušné vytápění s rekuperační jednotkou pro ohřev vzduchu, kapalinové kolektory pro ohřev teplé vody.

opláštění domu dřevěnou konstrukcí

nosná železobetonová konstrukce

Nízkoenergetický dům do 4,5 mil / studetská soutěž

2010

Místo a úkol / Objekt zázemí neuskutečněné „Pražské komorní scény“ na náměstí 14. Října na Smíchově v Praze. Využití stávajícího objektu, který dnes slouží pro pořádání nekonformních divadelních představení. Tento objekt umožňuje nástavbu. Úkolem ateliérové práce bylo zkombinování několika různých funkcí – stávající divadlo, terapeutické centrum a byty. Koncept / Princip návrhu je ve vytváření prostorů v interiéru a exteriéru pomocí posuvných závěsů. Tyto posuvné prvky dokážou reagovat na: potřebu oddělení funkcí a na velikost prostoru pro jednotlivé funkce; zamezení přístupu do dočasně uzavřených částí domu; množství světla prostupujícího do bytů v nástavbě; sílu větru; Dispozice / Do objektu se vstupuje stávajícími vchody na západní fasádě. Ve vstupním podlaží je umístěna recepce a čekárna pro terapeutické centrum, kavárna s barem, WC, šatna a sklad kulis pro divadlo. V podstatě je to jeden objem, který je nadělen posuvnými závěsy, které vždy dočasně vymezují prostor určený pro čekárnu, bar, šatnu, foyer nebo úplně uzavřou přístup do tohoto místa. Jeden prostor muže v různém čase sloužit různým funkcím. Do stávajících otvorů ve fasádě jsou navrženy skleněné výplně zajišťující dostatečný přísun světla do

Dům na domě / náměstí 14.října, Praha 5 / FA ČVUT

školní atelier Petra Hájka a Jana Šépky / 2009

interiéru, na východní fasádě je umístěn nouzový východ. Terapeutické centrum je společně s kotelnou a technickou místností pro úklid umístěno v prostoru současného suterénu. Prostor centra je bez pevných příček, prosvětlen skrz prosklený strop nad tělocvičnou. V druhém nadzemním podlaží se nachází stávající sál, který je doplněn o zákulisí. Ze sálu ústí směrem na ulici schodiště využívané pro únik v případě požáru. Pro herce jsou připraveny šatny se sociálním zařízením. O podlaží výš je umístěn přístup pro techniky na ochoz, kancelář divadla a sklad rekvizit. Jako nástavba je na domě umístěna letní scéna se zázemím, místnost vzduchotechniky a čtyři vertikální byty. Celá nástavba je „zabalena“ do textilie firmy Ferrari, která je zavěšena na kolejních obíhajících po obvodu domy a obrysech jednotlivých bytů. Celý plášť nástavby je vertikálně rozdělen na pět posuvných dílů, jeden díl pro každý byt a jeden pro letní. Věže bytů jsou přístupny samostatnými vstupy z prostoru letní terasy. Plocha bytu je na této úrovni minimalizována pouze místnost šatny a prostor schodiště. V dalších patrech bytu se nacházejí obývací pokoj s kuchyní, dva pokoje a ložnice. Na střeše bytu je terasa s výhledem na nejbližší okolí a možná i na Pražský hrad. Každý byt má možnost sám ovládat jeden díl stínící opony a tak regulovat množství světla pronikajícího do interiéru.

Koncept / Návrh nástavby pozdně klasicistního nájemního domu č.p. 1062, Na Poříčí 35, Praha 1 – Nové Město (1846, J. Brenn) přejímá téma původní plně zděné fasády s okenními otvory a používá ho se soudobě zpracovaným detailem jak pro fasády nástavby, tak pro střešní plášť. Tato nová plná konstrukce střechopláště navazuje na stávající uliční fasádu v místě odstraněné původní hlavní římsy, překlenuje celý objekt a plynule navazuje na zhlaví dvorních fasád. Střechoplášť integruje i nový objem přistavěné nové konstrukce výtahové šachty ve dvoře, v koutě uličního a dvorního traktu.

Nástavba domu Na poříčí č.p. 1062 / vypracování modelu Chalupa architekti / 2009

Koncept / Sňatek činžovní vily a terasového domu. Hybrid reagující na sílící tlak na míru využití zbývajících pozemků v jedné z nejžádanějších rezidenčních lokalit Prahy – přímo na jižní hraně Strahovské pláně – při zachování vysokého standardu bydlení. Kompaktní, plná patra ložnic, koupelen a pracoven střídají lehká prosklená patra obývacích pokojů s kuchyněmi, jídelnami a rozlehlými terasami. Neortogonálnost obvodů jednotlivých pater řeší problém přímých pohledů z a do oken okolních domů a zároveň obohacuje škálu výhledů z jednotlivých bytů.

Činžovní vila s prostornými byty / Hřebenky / studie

Chalupa architekti / 2008

Koncept / Jedná se o dvoupodlažní rodinný dům s  dvěma oddělanými byty. Každý byt má svůj samostatný vchod a jejich prostory nejsou propojeny, proto může být menší byt využíván jako ubytování pro studenty nebo jako menší kancelář. Součástí domu je garáž pro jeden automobil. Tvarovaní navrhovaného objektu vychází z možností stavebního systému Porotherm a také z umístění domu na rovinný terén. Objekt není závislý na jediné orientaci ke světovým stranám, ale je možné měnit jeho natočení v závislosti na konfiguraci pozemku, bez toho , aby utrpěla kvalita osvětlení v místnostech. Dispozice / Dispoziční schéma se vyznačuje jednoduchostí, jeho dominantu tvoří schodiště. Do většího bytu se vstupuje přes halu, která přiléhá ke garáži a zbylému technickému zázemí domu. Z vstupní haly je dále přístup do hlavního obytného prostoru(převýšený strop přes dvě patra), kuchyně s jídelnou, WC a na schodiště. V druhém patře se nachází galerie, která je opticky propojena s obývacím pokojem. Dále je zde ložnice rodičů se šatnou, dva dětské pokoje, koupelna a WC se sprchou. Z dětských pokojů jsou přístupné střešní terasy, ta nad bytem

Porotherm dvougenerační dům 2008 / studentská soutěž 2008

prarodičů je ozeleněna. Spojnice mezi galerií a koupelnou bude odstíněna od pohledů z obývacího pokoje stěnou z matného skla. Dům má dále ještě jeden vstup do spodního bytu prarodičů, kde se nachází malá předsíň se šatnou a skladem, obytný prostor s  kuchyňským koutem, ložnice a koupelna s  WC. Celkový objem domu je vyskládán ze tři hmot, v každé se nachází odlišná funkce a každé z nich přísluší jiný materiál. Navrhovaný objekt je plánován na rovinatém terénu. Na částech domu je použita popínavá zeleň. Konstrukční řešemí / Dům bude založen na systému betonových pasů. Veškeré stěny budou vyzděny z cihel Porotherm. Dále budou použity překlady a stropy Porotherm na odpovídající rozpětí. Pouze pro vynesení podlahy galerie je uplatněn ocelový trám uložený na nosné stěny. Na celém objektu je navrženo kontaktní zateplení s využitím strojní omítky Porotherm SO. Takto zpracovaný povrch je buď doplněn obkladem z dřevěných hranolů, perforovaného plechu nebo ponechán bez obkladu, pouze v bílé strukturované tenkovrstvé omítce. Na fasádě přiléhající k terase je použit lehký obvodový plášť. Prostor terasy je odstíněn od pohledů z interiéru menšího bytu.

ocenění: 1.

odměna

Opava je krásné, historické město s  výraznou péčí o kultivaci prostoru. Je průmyslovým i kulturním centrem českého Slezska. Charakteristickým pro město jsou pečlivě udržované parky a sady na obvodu historického jádra města. Ulice města mají výrazný, městský charakter s pulzujícím životem. V tomto prostředí se snoubí historická architektura s architekturou moderní. Veřejná prostranství jsou velkoryse řešená a doplněna výraznými moderními sochařskými díly. Předmětem soutěže je řešení vybombardovaného rozsáhlého bloku historického jádra s  důrazem na detailní zpracování nového objektu v prostoru ulic Masařská, Holubí a Lazebnická. Snažíme se jej dotvořit soudobými architektonickými prostředky. Inspirujeme se a vycházíme z  úzké, hluboké, středověké parcelace. Zároveň se snažíme místu vtisknout architektonický a prostorový výraz dnešní doby. Myslíme si, že každá epocha má na to svoje právo při respektování historických počinů. Doplňujeme uliční prostory malými náměstími ve snaze vytvořit charakter současné Opavy,nespoléháme se pouze na objekt, který je předmětem soutěže. V našem nově vytvořeném objektu výrazně převažuje obytná funkce, domníváme se, že historické jádro města žije pokud tam žijí lidé. Jednotlivé prostory a uličky historického jádra vtahujeme do naší architektury. Rozvíjíme toto prostředí nejen horizontálně, ale i vertikálně. Další práce na projektu a práce s materiály by rozvinula koncept řešení do jemných detailů. Naší představou je architektura klidná, ale sebevědomá - vyrůstá z  přilehlé uliční plochy, materiál použitý na horizontální plochu se zvedá do vertikálních objemů. Hladký beton dlažeb přechází do  hlazených, omítnutých stěn lesklého charakteru, vše se vyznačuje  monochromní barevností. Toto řešení je v souladu s okolním prostředím. Na terasách obytných podlaží nově vytvořeného objektu jsou navrženy zahradní plochy se zelení pěstovanou v kontejnerech. Pnoucí zeleň obytných pater, která padá do nižších úrovní vytváří přechodový článek s veřejným parkovým prostorem a zároveň poskytuje intimní prostředí pro obyvatele bytů. Tato popínavá zeleň rostoucí z  obytných podlaží je měkkým kontrastem k  ostrým, rovným plochám architektury. Vertikální deskové žaluzie

okenních otvorů bytové části jsou otočné a posuvné. Dovolují uživatelům jednotlivých bytů upravovat jejich pozici podle potřeby, počasí a chuti. Tímto prvkem vzniká měnící se výtvarný reliéf objektu, jehož tvůrci jsou sami obyvatelé domu. Interiéry bytů jsou orientovány ke slunci a k zajímavým architektonickým pohledům. Dvoupodlažní byty lze jednoduchou úpravou změnit na větší počet bytů o jednom podlaží. Pod objektem je připraveno parkování pro 59 osobních automobilů, vjezdová a výjezdová rampa je napojena na ulici Holubí. V prostorách parkingu jsou i místa pro zásobování kavárny a obchodních podlaží. Nejvyšší podlaží domu jsou určeny k  funkci bydlení. Na severní části objektu jsme vytvořili architektonickou dominantu – věž s historizující reminiscencí, kde předpokládáme ateliér umělce, který je propojený s nadstandardně řešeným bytem. Do ulice Masařské jsou orientovány obchodní plochy ve dvou podlažích. Další obchodní plocha je přístupná z ulice Holubí. Architekturu prolínají pěší pasáže a drobné uličky připomínající romantický charakter starého města. Toto řešení je zjemňujícím prvkem, který se inspiruje původním půdorysem gotické zástavby. Na veřejnou pasáž navazují v prvním a druhém podlaží bytové jednotky. Tyto jednotky je možné na přání investora přetvořit na nebytové plochy.V jedné z pasáží je umístěna kavárna, před níž se nachází otevřený prostor, místo vhodné k setkávání, které je chráněno před nepříznivým počasím. Objekt není náročný na vybavení technickým zařízením. Technické zařízení budovy bude sloužit převážně obchodním a restauračním provozům a je umístěno v suterénní části v sousedství Holubí ulice. Byty jsou přirozeně větrány, vertikální nastavitelné žaluzie chrání interiér bytů proti slunečnímu žáru a naopak proti chladu. Zároveň plní i funkci bezpečnostní ochrany (otáčení – uzavírání). Předpokládá se, při dalším projekčním zpracování, součinnost okenic a skleněných stěn využít jako sluneční kolektor. Budova je ze železobetonového monolitického konstrukčního systému.Ve spodních podlažích budovy je navržen systém sloupový přecházející v horních podlažích do systému stěnového. Stěny mají tepelnou izolaci s hladkou omítkou s lesklým povrchem.

Dostavba prostoru Masařská-Lazebnická-Holubí v Opavě / soutěž Prof. Ing. arch. Jan Bočan, Ing. arch. Jakub Koňata, Tomáš Oth, Přemysl Jurák/ 2008

ocenění: 2.

místo

Místo leží na levém břehu Vltavy na Janáčkově nábřeží u Dětského ostrova...aktuálně zákoutí zarostlé trávou, které ukončuje malý park a nabízí neopakovatelný pohled na zdymadlo a projíždějící lodě.

park + voda + ostrov + domy Koncept / vizuálně otevřít zátoku více do Vltavy...posouvám most směrem ke zdymadlu, díky tomu se stává pomyslným prodloužením boční ulice; komunikační cesty se koncentrují v prostoru před galerií; park se stává klidným místem s lepšími výhledy; galerie je umístěna v zákrytu se stávajícími domy při pohledu z boční ulice; naopak záměrně jedním rohem mírně vstupuje do pomyslné linie nábřežní ulice a vytváří zúžení Park / zelená plocha s objEkty pro sezení...prolíná se s ulicí ve zpevněném pásu s mlatovým povrchem; stávající stromy zachovány, doplněny nové...je protnut jedinou diagonálou, směřující ke galerii. Galerie / jednoduchý bílý kvádr s betonovým jádrem; bílý obal tkanina Atex; propouští padesát procent světla; v noci prosvětlený z vnitřních prostor; možnost interaktivní projekce pro upotání nebo součástí výstavy...je vyplněna prostými výstavními prostorami a naopak velkoryse pojatým vstupem; rozptýlené světlo zajišťují čtyři komíny

a průsvitný plášť...z venku strohá uvnitř nabízející průhledy a nové vnímání prostoru; mírně stoupající podlaha; zakřivený strop oddělující vstup a výstavní prostory; celoprosklená stěna s pohledem na zdymadlo; průhledy skrz komíny na vodu podtékají pod galerii...se zahradní terasou na střeše; neubírá městu zeleň...umožnujě lidem dostat se na molo,k vodní hladině, schodištěm umístěným podél původní zdi; prostor pod galerií otevřený; gradujíci do čtyř komínů; lidé pující na loďce zde můžou zakotvit

Oponentura / Galerie pojednaná jako dům na náplavce představuje kubus, nabízející vedle galerijních prostor také kanceláře a prodejnu publikací. Hmota je nižší než římsa domů na nábřeží, její umístění ale skýtá výhled na Pražský hrad a centrum města z pochozí střěchy. Ve studii předcházející stavebnímu projektu je navržena střešní terasa, a průsvitný obvodový plášť. Tento plášť měl být ve dne bílý a večer zářící prosvítajícími prostory, což by bylo velice působivé. Hmota svými proporcemi svádí marný boj s nedalekou věží, která dominuje místu. Ve druhé fázi projektu je navržena železobetonová nosná konstrukce, na ní zateplovací vsrtva s omítkou a dále předsazený plášť z tahokovu. důvody pro tuto volbu neznám, domnívám se ale, že na úrovni projektu třetího ročníku jde o průkaz základních konstrukčních znalostí. Předsazená vrstva z tahokovu může znamenat určitou výtvarnost, ale dle mého názoru poněkud formální. Střecha domu je řešena jako zčásti pochozí. Bohužel nejvyšší úroveň hmoty není přístupná. Rovněž nelze najít ani servisní přístup na tuto část střechy. Výkresy detailů obecně vykazují množství chyb, nicméně s přihlédnutím k bakalářskému stupni je předložený projekt přijatelný. Juraj Sonlajtner

Galerie současného umění v Praze / Janáčkovo nábřeží / bakalářská práce FA ČVUT školní atelier Jana Bočana / 2008

Koncept / Základní myšlenka vychází z použití jednoduchých symbolů, značek, obecně známých siluet pro orientační objekty v parku. Kterýkoliv z objektů je díky tomu lehce zapamtovatelný. Svou polohou např. v rastru 50m dokáží zmapovat anonymní park a vytvožit v něm významné body sloužící k setkávání a odpočinku obyvatel. Každý objekt má svůj určitý význam. Materiály / Celé provední vychází z přírodních materiálů. Lehká nosná konstrukce je ocelová porostlá zelení. Stykové plochy určené k užívání jsou obloženy dřevěnými lamelami. Užívání / Každý z tvarů nabízí různou kvalitu sezení, různou velikost využitelného prostoru. Proto některý vybízí ke krátkému zastavení, čtení knížky, diskuzi s přáteli, jiný zase k lenošení či slunění.

Objekty v parku / školní workshop FA ČVUT 2007

Ing. arch. Přemysl Jurák / [email protected] / +420777056730 / office PRAHA/ZLÍN

portfolio 2013