Informace o OSPOD Litovel

MĚSTO LITOVEL náměstí Přemysla Otakara 778, 784 01 LITOVEL

odbor sociální a správní – sociálně právní ochrana dětí Havlíčkova 818, 784 01 LITOVEL Tel. vedoucí odboru: 585153231, FAX: 585153223, spoj. 585153111, IČ 00299138 [email protected] www.litovel.eu

Informace o OSPOD Litovel Orgán sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Litovli Adresa a úřední hodiny: Havlíčkova 818, 784 01 Litovel Úřední hodiny Pracovní doba: Po 7.00 – 11.30, Út 7.00 – 11.30, St 7.00 – 11.30, Čt 7.00 – 11.30, Pá 7.00 – 13.00,

12.00 - 17.00 12.00 – 15.00 12.00 – 17.00 12.00 – 15.00

Úřední dny, ve kterých jsou pracovníci zastiženi, připadají na pondělí a středu v době od: 7.00 – 11.30 a od 12.00 – 17.00. Kontakty: Mgr. Procházka Pavel- vedoucí odboru Tel: 585153231, e-mail: [email protected], 1. patro, dveře č. 206 Bc. Spurníková Marcela – zástupce vedoucího odboru, sociální pracovník Tel: 585153226, e-mail.: [email protected] 1. patro, dveře č. 204 Bc. Krylová Monika – sociální pracovník Tel: 585153232, e-mail: [email protected] 1. patro, dveře č. 204 Bc. Sléha Radim – sociální pracovník, náhradní rodinná péče, kurátor Tel: 325 501 234, e-mail: [email protected] , 1. patro, dveře č. 205

Orgán sociálně-právní ochrany /dále jen OSPOD/ je součástí Odboru sociálního a správního Městského úřadu Litovel. Sociálně-právní ochrana dítěte představuje zajištění práva dítěte na život, jeho příznivý vývoj, na rodičovskou péči a život v rodině, na identitu dítěte, svobodu myšlení, svědomí a náboženství, na vzdělání, zaměstnání, zahrnuje také ochranu dítěte před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím, zanedbáváním, zneužíváním nebo vykořisťováním. Ochrana dítěte, která je širším pojmem než sociálně-právní ochrana, tak zahrnuje ochranu rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte, a je proto upravena v různých právních odvětvích a v právních předpisech různé právní síly. Tvoří tak předmět činnosti celé řady orgánů, právnických a fyzických osob, a to v závislosti na jejich působnosti. Ochrana dítěte a zajišťování jeho práv se promítá do právních předpisů v oblasti rodinně právní, sociální, školské, zdravotní, daňové, občanskoprávní, trestní apod., a z toho také vyplývá okruh subjektů, které ji realizují. Z této skutečnosti je zřejmé, že právní úpravu ochrany dítěte nelze zahrnout do jediného právního předpisu. Deklarace práv dítěte, přijatá VS OSN 20. listopadu 1959 a Úmluva o právech dítěte přijatá v roce 1989, deklarují rodinu jako základní jednotku společnosti a přirozené prostředí pro růst a blaho všech svých členů a zejména dětí, která musí mít nárok na potřebnou ochranu a takovou pomoc, aby mohla plnit svou úlohu. Dítě tak ve smyslu těchto mezinárodních dokumentů potřebuje pro svou tělesnou a duševní nezralost zvláštní záruky, péči a odpovídající právní ochranu před narozením a po něm. Co se rozumí sociálně-právní ochranou vyjadřuje konkrétně zákon č. 359/1999 Sb. o sociálněprávní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Sociálně-právní ochrana dětí je vymezena zákonem jako: ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny, zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině. Předním hlediskem poskytování sociálně-právní ochrany je nejlepší zájem, prospěch a blaho dětí, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte. Jakékoliv zasahování do soukromí a rodinného života je možné teprve tehdy, jestliže rodiče či jiné osoby odpovědné za výchovu o to požádají, pokud o to požádá dítě, či pokud se objeví skutečnosti nasvědčující ohrožení dítěte. Sociálně-právní ochrana se poskytuje bezplatně všem dětem mladším 18 let, pokud zletilosti nenabyly dříve. OSPOD Litovel vykonává tyto činnosti:  náhradní rodinná péče - osvojení, pěstounská a poručenská péče  poradenskou činnost  výchovná opatření  opatření na ochranu dětí  podávání návrhů k soudu  péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost

Náhradní rodinná péče - osvojení, pěstounská a poručenská péče Je poskytována dětem bez rodiny, nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině. Dává dětem možnost vyrůstat v přirozeném rodinném prostředí. Formy náhradní rodinné péče upravené zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině: •svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče •pěstounská péče •poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje •osvojení OSPOD podává návrh soudu na rozhodnutí o splnění podmínky osvojení spočívající v tom, že rodiče neprojevují o dítě zájem, OSPOD podává návrh na svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a jeho zrušení, OSPOD poskytuje osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy dítěte, přijímá žádosti o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení, pěstounské péče a pěstounské péče na přechodnou dobu, s osobami pečujícími a s osobami v evidenci uzavírá „Dohodu o výkonu pěstounské péče“, sleduje vývoj dětí svěřených do pěstounské péče a naplňování „Dohody o výkonu pěstounské péče“, zprostředkovává psychologickou, terapeutickou nebo jinou odbornou pomoc dětem a osobám pečujícím. OSPOD poskytuje poradenskou činnost pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě; poskytovat nebo zprostředkovávat rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené; pořádat v rámci poradenské činnosti přednášky a kurzy zaměřené na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovu;  poskytovat osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména otázkách výchovy;  může uložit rodičům povinnost využít pomoc odborného poradenského zařízení, pokud rodiče o takovou pomoc dítěti nezajistili, ačkoliv takovou pomoc nezbytně potřebuje, a nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte,  je povinen po umístění dítěte do zařízení poskytnout rodičům pomoc spočívající zejména v pomoci uspořádat rodinné poměry, které by umožnily návrat dítěte do rodiny, v pomoci při spolupráci s dalšími orgány (orgány sociálního zabezpečení, úřady práce, další státní a jiné orgány – např. Fond ohrožených dětí).

Výchovná opatření – vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte může OSPOD uložit ve správním řízení: napomenutí dítěte, rodiče, jiné osoby odpovědné za výchovu, dohled nad dítětem a provádět jej za součinnosti dalších institucí, omezení bránící působení škodlivých vlivů na výchovu dítěte, povinnost využít odbornou poradenskou pomoc, pokud rodiče sami nezajistili dítěti odbornou pomoc ani na doporučení OSPOD, ačkoliv ji dítě nezbytně potřebuje. Opatření na ochranu dětí – OSPOD může podávat návrhy k soudu: na omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, na nařízení ústavní výchovy, na její prodloužení či zrušení, na svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, na prodloužení doby trvání tohoto svěření a na zrušení rozhodnutí o svěření dítěte do tohoto zařízení, na nařízení výchovného opatření, návrh na vydání předběžného opatření, jestliže se dítě ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny. Před podáním výše uvedených návrhů projedná orgán sociálně-právní ochrany s rodiči či jinými osobami odpovědnými za výchovu důvody pro které je návrh podáván, poučí je o jejich právech a povinnostech vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti, pokud jsou rodiče dosažitelní. Toto se netýká návrhu na vydání předběžného opatření, kdy je třeba konat neprodleně. Péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost Je zabezpečována prostřednictvím kurátorů pro děti a mládež, kteří provádějí opatření k odstranění, zmírnění nebo zamezení prohlubování anebo opakování poruch psychického, fyzického nebo sociálního vývoje dítěte, konkrétně: působí proti opakovaným poruchám v chování a jednání dětí, zvláště pachatelům trestné činnosti;  upozorňuje krajské úřady na potřebu pomáhat dětem, zejména propuštěným z ústavní, ochranné výchovy nebo výkonu trestu, při získávání možnosti pokračovat v další přípravě na povolání;  spolupracuje s úřady práce;  usměrňuje péči o tyto děti podle programů péče o problémové skupiny dětí zpracovaných státními orgány, obcemi, pověřenými osobami;  pomáhá dětem překonat problémy, které mohou vést k negativním projevům v jejich chování. Další činnosti OSPOD V rámci sociálně-právní ochrany ve vztahu k cizině (§§ 35a, 36 odst. 2):  vydat zákonnému zástupci dítěte potvrzení pro uplatňování nároku na výživné vůči povinné osobě žijící v cizině;  podílet se na zajišťování návratu dětí z ciziny bez doprovodu tak, že učiní opatření potřebná pro převzetí dítěte a současně sdělit zastupitelskému úřadu, kým bude dítě na území České republiky při návratu převzato; může též dohodnout, že dítě bude převzato v cizině.

pořádá případové konference při řešení konkrétních situací ohrožených dětí a rodin, je oprávněn navštěvovat dítě a rodinu, ve které žije a zjišťovat v místě bydliště, ve školských zařízeních nebo v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje, jak rodiče o dítě pečují, v jakých sociálních podmínkách dítě žije a jaké má dítě chování, sleduje dodržování práv dítěte ve zdravotnických a školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a v zařízeních sociální péče, kde je dítě dočasně umístěno, přijímá od fyzických i právnických osob oznámení, týkající se podezření z ohrožení zdravého vývoje dítěte, které následně prověřuje, vykonává funkci kolizního opatrovníka dětem, které zastupuje u soudních řízení, spolupracuje v zájmu dětí se školskými a zdravotnickými zařízeními, se zařízeními pro výkon ústavní výchovy, se soudy, odbornými zařízeními, poskytovateli sociálních služeb, probační a mediační službou, úřady práce, neziskovými a dalšími organizacemi, vykonává další činnosti související s agendou sociálně-právní ochrany dětí, tak jak ukládá zákon o sociálně-právní ochraně dětí a další právní předpisy. V rámci výkonu sociálně-právní ochrany je OSPOD povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se v rámci své činnosti seznámí. Standardy kvality sociálně-právní ochrany Na sklonku roku 2012 byla po poměrně dlouhém legislativním procesu schválena novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (ve Sbírce zákonů byla zveřejněna pod č. 401/2012 Sb.). V právním řádu se tak můžeme poprvé setkat se standardy kvality výkonu přenesené působnosti, v tomto případě orgánů sociálně-právní ochrany. Příslušné ustanovení zákona (§ 9a) vymezuje základní okruhy standardů, jimiž jsou postupy sociální práce s klienty a standardy personálního, organizačního a technicko-provozního zajištění této agendy. Součástí úpravy jsou i principy, na jejichž základě je ochrana práv dětí vykonávána. Pro naplnění standardů je stanoveno dvouleté přechodné období do 31. prosince 2014. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí přináší standardy nejen „úřadům“, ale také organizacím, které na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany s úřady spolupracují (nevládní neziskové subjekty, příspěvkové organizace obcí a krajů atd.). Některé záležitosti budou jistě vnímány jako určitý průlom do zažitých pořádků. Například stanovení počtu pracovníků jednotlivých odborů či oddělení obecního úřadu bylo vždy chápáno jako záležitost čistě samosprávného rozhodování. V oblasti sociálně-právní ochrany se nyní objevuje zákonný požadavek na odpovídající personální zajištění úřadu, které bude navíc přesně definováno v závislosti na počtu dětí, které žijí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností a na sociodemografické situaci v daném regionu. Bližší vymezení standardů upravuje příloha č. 1 prováděcí vyhlášky č. 473/2012 Sb., která nabyla účinnosti spolu se zákonem dne 1. ledna 2013. Vyhláška popisuje celkem 14 okruhů standardů. Standardy č. 1–3 - se zabývají místní a časovou dostupností agendy (jako příklad lze uvést nepřetržitou pracovní pohotovost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností), prostředím a podmínkami (např. prostory vhodné pro komunikaci s dětmi a rodinami; vhodné materiální a technické vybavení včetně automobilů a prostředků záznamové techniky) a informovaností ve vztahu k cílové skupině (především důraz na dostupnost a srozumitelnost informací).

Standard č. 4 - řeší již zmíněnou otázku personálního zabezpečení příslušného úřadu. Stanoví, že počet zaměstnanců zajišťujících sociálně-právní ochranu musí být přiměřený správnímu obvodu. Při výpočtu přiměřeného počtu se vychází z počtu všech dětí, které v daném správním obvodu žijí. Výchozím kritériem je přitom nejméně jeden zaměstnanec na 800 dětí (osob do 18 let věku). Tento počet bude dále upraven v závislosti na předpokládané náročnosti sociální práce v regionu, na to v souvislosti s výskytem sociálně-patologických jevů a dalších jevů jako např. míry nezaměstnanosti, rozvodovosti, počtu sociálně-vyloučených lokalit atd. Možnost vytvořit odpovídající tým na každém úřadě souvisí s výší dotace ze státního rozpočtu pro konkrétní obec. V praxi bude postupováno tak, že na základě uvedených kritérií bude stanoven doporučený počet odborných pracovníků pro každý obecní úřad obce s rozšířenou působností. V návaznosti na to bude stanovena výše státní dotace. Bylo již řečeno, že velikost a odborné složení týmu jsou stanovovány tak, aby byla zajištěna systematická práce s ohroženými dětmi a rodinami. Z tohoto důvodu je součástí standardů ještě „kontrolní“ kritérium 8d, které hovoří o tom, že každý zaměstnanec pracuje maximálně s 80 rodinami, v případě kurátora pro děti a mládež (klíčový pracovník pro děti, které vyžadují zvýšenou pozornost z důvodu ohrožení trestnou činností a výchovnými problémy) jde o 40 rodin. Stejné je tomu u pracovníků v oblasti náhradní rodinné péče. Standardy č. 5 a 6 - se týkají přijímání a zaškolování pracovníků a jejich profesního rozvoje (důraz na profesní kvalitu zaměstnanců, jejich pravidelné vzdělávání v oboru a hodnocení z hlediska odbornosti). Standardy č. 7–9 -definují principy a postupy práce. Je kladen důraz na prevenci ohrožení dítěte. Do organizace práce orgánů sociálně-právní ochrany se zavádí institut klíčového sociálního pracovníka (koordinátora případu). Základní principy sociálně-právní ochrany (kritérium 9a) spočívají zejména v respektu k individuálním potřebám klienta, podpoře jeho samostatnosti a motivaci k péči o děti (řešení nakonec vždy leží na dané rodině), podpoře sociálního začleňování a snaze udržet kontakt dítěte (rodiny) s přirozeným sociálním prostředím. Orgán sociálněprávní ochrany přitom používá zákonem stanovené metody sociální práce, jako je pravidelné vyhodnocování situace dítěte a rodiny a plánování postupu (individuální plán ochrany dítěte). Standardy č. 10–13 -popisují kontrolní mechanismy, vedení dokumentace a způsob vyřizování stížností. Standard č. 14 - řeší návaznost výkonu sociálně-právní ochrany na další služby. Orgány sociálně-právní ochrany budou v tomto ohledu vystupovat jako koordinátor péče i ve vztahu k dalším subjektům. Měla by se postupně omezovat současná praxe, kdy s rodinou současně pracuje několik subjektů a různých odborníků a jejich aktivity nejsou vzájemně provázané (někdy jsou i kontraproduktivní). Standardy kvality sociálně-právní ochrany OSPOD Litovel jsou momentálně vytvářeny pracovníky Odboru sociálního a správního a po dokončení budou zveřejněny na těchto stránkách. Jejich dokončení a aplikování v praxi bude provedeno do 31. 12. 2014.