INFORMACE
ˇ Astronomick´ eho u ´ stavu AV CR bˇrezen – ˇcerven 2002
Nov´ a vˇ edeck´ a rada Dne 3.6. se konalo shrom´ aˇzdˇen´ı vˇedeck´ ych pracovn´ık˚ u. Hlavn´ı n´apln´ı byla volba nov´e Vˇedeck´e rady naˇseho u ´stavu. Pˇripom´ın´am, ˇze Vˇedeck´a rada u ´stavu je volena na ˇctyˇri roky, ˇ ri intern´ı ˇclenov´e VR byli pˇredem zvoleni v m´a patn´ act ˇclen˚ u, z toho pˇet extern´ıch. Ctyˇ jednotliv´ ych vˇedeck´ ych oddˇelen´ıch. Nov´ a Vˇedeck´ a rada m´ a n´ asleduj´ıc´ı sloˇzen´ı: • intern´ı ˇclenov´e RNDr. Jiˇr´ı Boroviˇcka, CSc.; RNDr. Frantiˇsek F´arn´ık, CSc.; RNDr. Petr Hadrava, DrSc.; RNDr. Petr Heinzel, DrSc.; RNDr. Marian Karlick´ y, DrSc.; RNDr. Pavel Koubˇ sk´ y, CSc.; RNDr. Michal Sobotka, CSc.; RNDr. Miloˇs Sidlichovsk´ y, DrSc.; RNDr. Marek Vandas, DrSc.; Ing. Jan Vondr´ak, DrSc. • extern´ı ˇclenov´e Prof. Ing. Jan Kosteleck´ y, DrSc.; doc. RNDr. Zdenˇek Mikul´aˇsek, DrSc.; doc. RNDr. David Vokrouhlick´ y, DrSc.; doc. RNDr. Marek Wolf, CSc.; doc. Ing. Josef Zicha, CSc. Na prvn´ı sch˚ uzi nov´e Vˇedeck´e rady u ´stavu (10.6.) byl pˇredsedou VR zvolen P. Hadrava, m´ıstopˇredsedou F. F´ arn´ık a jednatelem M. Vandas. S. Ehlerov´a
Knihovna Od u ´nora byl n´ aˇs ˇcistˇe d´ amsk´ y kolektiv vcelku pravidelnˇe posilov´an o pracovn´ıky THS. Pod ˇ neomyln´ ym veden´ım ”civilk´ aˇre” Pavla Svejdy nastoupili do depozita periodik. Jejich pracovn´ım prostˇred´ım se staly u ´zk´e uliˇcky mezi reg´aly, pracovn´ım prostˇredkem vysavaˇc znaˇcky Philips a n´ apln´ı lezen´ı po ˇstafl´ıch, nekoneˇcn´e sn´aˇsen´ı svazk˚ u knih, jejich luxov´an´ı a n´aslednˇe opˇet v´ ystup na ˇstafle a peˇcliv´e chronologick´e seˇrazen´ı kaˇzd´eho titulu. Jen tak mimochodem, nad r´ amec p˚ uvodn´ı dohody, bylo doplnˇeno mnoho nov´ ych poliˇcek (d´ıky za spolupr´aci panu Novotn´emu) a jejich rozteˇce upraveny tak, aby co nejl´epe odpov´ıdaly form´atu ˇcasopis˚ u. C´ılem cel´e t´eto anab´ aze bylo zlepˇsen´ı organizace depozita a z´ısk´an´ı tolik potˇrebn´eho prostoru pro nov´e svazky ˇcasopis˚ u, kter´e pˇrib´ yvaj´ı takˇrka geometrickou ˇradou. ˇ Za trpˇelivou a precizn´ı pr´ aci dˇekujeme hlavnˇe panu Svejdovi - prok´azal vrozen´e buˇ nky pro pr´aci v knihovnˇe! D´ık patˇr´ı i vˇsem ostatn´ım, kteˇr´ı mu v knihovnˇe pom´ahali, a v neposledn´ı ˇradˇe i panu Slez´ akovi, kter´ y pˇrijal tento u ´kol za sv´e. Pokud tedy nˇekdo z V´ as nenajde sv˚ uj ˇcasopis na pˇr´ısluˇsn´em m´ıstˇe, nezoufejte. Neztratil se. Jenom se pˇrestˇehoval o p´ ar reg´ al˚ u d´al. R. Svaˇskov´a
1
ˇ r´ık Prof. Vojtˇ ech Safaˇ ˇ r´ık”, Astropis 2/2002. Podle ˇcl´ anku M. Kopeck´eho “Pˇred 100 lety zemˇrel prof. Vojtˇech Safaˇ ˇ r´ık se narodil v Nov´em Sadu 26. ˇr´ıjna 1829. Vystudoval gymnasium v Praze, Vojtˇech Safaˇ po t´e zaˇcal studovat chemii (Praha, Brno, Berl´ın, G¨otingen). V letech 1859-1861 byl profesorem na obchodn´ı akademii ve V´ıdni. Na ˇcesk´e technice v Praze zaˇcal p˚ usobit nejprve jako skriptor od roku 1865 a od roku 1868 pak jako profesor chemie. V t´eˇze hodnosti pˇreˇsel v roce 1882 na praˇzskou univerzitu, kde potom v letech 1892-1896 p˚ usobil jako profesor deskriptivn´ı astronomie. Zemˇrel v Praze 2. ˇcervence 1902. ˇ r´ıkov´ V popˇred´ı Safaˇ ych z´ ajm˚ u st´ala astronomie. Na sv´em domˇe v Praze na Vinohradech nad Gr¨ obov´ ymi sady postavil soukromou hvˇezd´arnu, kde prov´adˇel sv´a astronomick´a pozorov´ an´ı (Mˇes´ıc, planety, promˇenn´e hvˇezdy). Rovnˇeˇz se zab´ yval astronomickou optikou a brouˇsen´ım zrcadel. ˇ r´ık na pr´aci bratˇr´ı Josefa a Jana Friˇcov´ Znaˇcn´ y vliv mˇel Vojtˇech Safaˇ ych. Prv´ ym pˇr´ıstrojem ˇ r´ıka (dnes v muzeu vyroben´ ym v d´ılnˇe bratˇr´ı Friˇc˚ u byl zrcadlov´ y dalekohled pro prof. Safaˇ ˇ r´ık byl nadˇsen´ v Ondˇrejovˇe). V. Safaˇ ym podporovatelem J.J. Friˇce v jeho snaze o vybudov´an´ı hvˇezd´ arny v Ondˇrejovˇe, ve sv´e z´avˇeti J.J. Friˇcovi vˇenoval veˇsker´e sv´e astronomick´e materi´ aly, pˇredevˇs´ım tedy knihovnu a refraktor s Clarkov´ ym objektivem, kter´ y je dodnes pouˇz´ıv´ an pro studium Slunce. Z jeho poz˚ ustalosti poch´az´ı tak´e kyvadlov´e hodiny, kter´e prof. ˇ r´ık koupil z poz˚ Safaˇ ustalosti J.E. Purkynˇe (dnes v ˇreditelnˇe u ´stavu). M. Kopeck´ y, redakˇcnˇe zkr´aceno a upraveno
ˇ Historie a souˇ casnost Astronomick´ eho u ´ stavu AV CR Od 30.4. do 17.5. 2002 prob´ıhala ve foyeru Akademie vˇed na N´arodn´ı tˇr´ıdˇe v Praze v´ ystava o historii a souˇcasnosti Astronomick´eho u ´stavu. Spolupoˇradateli v´ ystavy byl n´aˇs u ´stav a Tiskov´ y odbor AV. Jednalo se o jednu z ˇrady v´ ystav, kter´ ymi se prezentuj´ı jednotliv´e u ´stavy. Na slavnostn´ım zah´ ajen´ı 29.4. promluvil ˇreditel u ´stavu J. Palouˇs, zahr´alo smyˇccov´e kvarteto v ˇcele s P. Heinzelem a zazp´ıval Malostransk´ y komorn´ı sbor pod veden´ım Marko Ivanoviˇce. Zd´ a se, ˇze v´ ystava mˇela celkem u ´spˇech, pravdˇepodobnˇe hlavnˇe z´asluhou pˇr´ıstroj˚ u (star´ ych i nov´ ych), kter´e tvoˇrily velkou ˇc´ ast vystavovan´ ych expon´at˚ u. Pozornost budily tak´e meteority (dokonce jsem slyˇsela odhady jejich ceny, nˇekde mezi p˚ ul a dvˇema miliony korun). D´ale jsme na v´ ystavˇe pouˇzili panely z Kosmick´e laboratoˇre, n´astˇenky z Muzea a novˇe vyroben´e panely, ˇ a televize na v´ kter´e budou pouˇzity ve vestibulu Kosmick´e laboratoˇre. Cesk´ ystavˇe natoˇcila sn´ımky pro poˇrad Dobr´e r´ ano, do kter´eho byl pozv´an ˇreditel u ´stavu J. Palouˇs. S. Ehlerov´a
Ondˇ rejov navˇ st´ıvili Dne 9.4. na Ondˇrejov zav´ıtala saudskoarabsk´a delegace veden´a Dr. Salehem A. Al-Athelem, prezidentem universitn´ıho mˇesta Kr´ale Abdulazize. Delegace navˇst´ıvila bˇehem sv´eho nˇekoˇ e republice nˇekolik u likadenn´ıho pobytu v Cesk´ ´stav˚ u Akademie vˇed. Na Ondˇrejovˇe se nejv´ıce zaj´ımala o v´ yzkum a v´ yvoj satelit˚ u. Dne 10.5. v doprovodu pˇredsedkynˇe AV doc. H. Illnerov´e navˇst´ıvil ondˇrejovskou ˇc´ast u ´stavu Prof. G´erard M´egie, pˇredseda CNRS. Zaj´ımal se pˇrev´aˇznˇe o satelit MIMOSA a dvoumetrov´ y dalekohled. D´ ale Ondˇrejov navˇst´ıvili J.C. White II. z Astronomical Society of the Pacific, a Prof. M. Jacobs (CERN). S. Ehlerov´a
2
Informace z veden´ı u ´ stavu • Pravidla pro pod´ av´ an´ı pˇ rihl´ aˇ sek grantov´ ym agentur´ am: celkov´a kapacita ˇreˇsitele a ˇclen˚ u ˇreˇsitelsk´eho t´ ymu nesm´ı pˇres´ahnout 100%, v ˇc´asti finanˇcn´ı podpora z dalˇs´ıch zdroj˚ u se musej´ı uv´ adˇet badatelsk´e projekty, v´ yzkumn´a centra, fialov´e projekty a dalˇs´ı granty. Neuv´ adˇej´ı se v´ yzkumn´e z´amˇery. ˇ zamˇeˇren´ • Akademie vˇed vypisuje tzv. Juniorsk´ y program AV CR y na podporu mlad´ ych badatel˚ u. Jeho souˇc´ ast´ı je i vytvoˇren´ı syst´emu podpory intern´ıch startovac´ıch ˇ adosti se pˇrij´ımaj´ı od 15.5.2002. projekt˚ u. Z´ • V nov´em r´ amcov´em programu Evropsk´e unie (RP6) se u ´stav m˚ uˇze zapojit do projekt˚ u rotace Zemˇe, optick´e interferometrie a programu OPTICON. ´ bude doktorand˚ • Plat´ı nov´ a pravidla pro pˇ rij´ım´ an´ı doktorand˚ u: AsU um, o kter´e m´ a z´ ajem, nab´ızet 25% u ´vazek na prvn´ı tˇri roky studia. Po doktorsk´e st´atn´ı zkouˇsce je ho moˇzno rozˇs´ıˇrit na 35%. Pokud student poˇz´ad´ a o prodlouˇzen´ı studia, mˇely by ´ b´ yt n´ aklady s t´ım spojen´e hrazeny z grantu. Uvazky jiˇz pˇrijat´ ych doktorand˚ u se t´ımto nemˇen´ı. • Od 1.7. plat´ı nov´ y cen´ık za ubytov´ an´ı v Ondˇrejovˇe. Rozezn´avaj´ı se tˇri kategorie: ´ (160 vlastn´ı zamˇestnanci (80 Kˇc za l˚ uˇzko a noc), host´e spolupracuj´ıc´ı na u ´kolech AsU Kˇc) a ostatn´ı (250 Kˇc). • V souvislosti s pˇrijet´ım z´ akona o svˇeteln´em zneˇciˇstˇen´ı byly vypracov´any podklady pro vytvoˇ ren´ı ochrann´ eho p´ asma kolem Ondˇrejova. • Od 1.4.2002 je u ´stav pojiˇ stˇ en. • Cenu Otty Wichterleho pro mlad´e vˇedeck´e pracovn´ıky z´ıskal J. Boroviˇcka. • Konkurzu na m´ısta pro postgradu´ aln´ı studenty dne 17.6. se z´ uˇcastnili studenti M. Jel´ınek, P. Macho, J. Jurˇc´ ak a J. Libich. Pokud budou pˇrijati na doktorsk´e studium na MFF UK, obor F1, bude jim od 1.10.2002 na dobu jednoho roku nab´ıdnut 25% ´ u ´vazek v AsU. • V z´ aˇr´ı se bude konat pietn´ı shrom´aˇzdˇen´ı pˇri pˇr´ıleˇzitosti 90 let od u ´mrt´ı a 170 let od narozen´ı pan´ı Eleonory z Ehrenbergu. Na pˇr´ıpravˇe programu se pod´ıl´ı Klub pˇr´atel ´ hudby, Obecn´ı u ´ˇrad Ondˇrejov a AsU. • Za roky 2001-2002 vyjde nov´ a barevn´ a kn´ıˇ zka. Na konci tohoto roku se budou vyb´ırat podklady.
Slunovratov´ y tenis potˇ ret´ı Podobnˇe jako v pˇredchoz´ıch dvou letech, i letos se uskuteˇcnil slunovratov´ y tenisov´ y turnaj o Poh´ ar Astronomick´eho u ´stavu. Protoˇze to byl tˇret´ı roˇcn´ık, m˚ uˇzeme snad uˇz ˇr´ıci, ˇze turnaj tradiˇcn´ı. Vˇse prob´ıhalo opˇet na tenisov´em kurtu pod hvˇezd´arnou v Ondˇrejovˇe a tak´e v podobn´em duchu jako pˇredchoz´ı roˇcn´ıky. Jedinou drobnou zmˇenou byl jin´ y term´ın, hlavn´ı turnaj se konal aˇz 10. ˇcervence. Hlavn´ımu turnaji pˇredch´ azela dalˇs´ı dvˇe tenisov´a odpoledne. Nejdˇr´ıve to byly “hr´atky ˇzen” ve stˇredu 3. ˇcervence, n´ asledovan´e turnajem muˇz˚ u skupiny A (A jako amat´eˇri) den pˇred ˇ hlavn´ım turnajem. Zeny pomˇeˇrily sv´e s´ıly ve ˇctyˇrhr´ach, ve kter´ ych se postupnˇe vymˇenilo i sloˇzen´ı dvojic. Nej´ uspˇeˇsnˇejˇs´ı hr´ aˇckou se stala Stanislava Medˇrick´a, kter´a byla vˇzdy ˇclenkou v´ıtˇezn´e dvojice. Hlavn´ı turnaj ˇzen je ovˇsem teprve pˇred n´ami. Mezi amat´ery byla situace vyrovnanˇejˇs´ı. O prvn´ı m´ısto se podˇelili Richard Plaˇcek a Pavel ˇ Svejba, kteˇr´ı z´ıskali po tˇrech v´ıtˇezstv´ıch. Podobn´a situace byla i na m´ıstˇe tˇret´ım, o kter´e se
3
ˇ pro zmˇenu dˇelili Rostislav Stork a David Kurc se dvˇema v´ıtˇezstv´ımi. Jedinˇe Radek Peˇrest´ y se s nik´ ym dˇelit nechtˇel a s´ am si obsadil m´ısto p´at´e. Kaˇzdop´adnˇe mu ale patˇr´ı uzn´an´ı za odvahu, s n´ıˇz do turnaje nastoupil navzdory sv´e velmi kr´atk´e tenisov´e kari´eˇre. Rovnˇeˇz do hlavn´ıho turnaje se pˇrihl´asilo pˇet hr´aˇc˚ u, ˇc´ımˇz se opakovala situace z pˇredchoz´ıch dvou roˇcn´ık˚ u. Hr´ alo se opˇet zp˚ usobem kaˇzd´ y s kaˇzd´ ym na zkr´acen´e sety do pˇeti ˇ rice loˇ bod˚ u (stejn´ ym zp˚ usobem se hr´ al i turnaj A). Ctveˇ nsk´ ych u ´ˇcastn´ık˚ u (Pavel Koten, ˇ Jan Palouˇs, Cyril Ron a Miloˇs Sidlichovsk´ y) byla tentokr´at doplnˇena o Jiˇr´ıho Kub´anka. Veter´ any vˇsech roˇcn´ık˚ u nad´ ale z˚ ust´avaj´ı Jan Palouˇs a Pavel Koten. Za hork´eho letn´ıho ˇ odpoledne nastoupili k prvn´ımu z´ apasu Cyril Ron a Miloˇs Sidlichovsk´ y. N´asledovali je dalˇs´ı hr´aˇci a po des´ıti z´ apasech bylo o poˇrad´ı rozhodnuto. ˇ Pro oko div´ akovo sk´ ytal jistˇe nejzaj´ımavˇejˇs´ı pod´ıvanou z´apas Palouˇs vs. Sidlichovsk´ y, kter´ y byl z´aroveˇ n bojem o prvn´ı m´ısto v turnaji. Div´aci mohli obdivovat kr´asn´e dlouh´e v´ ymˇeny i pestrou hru obou hr´ aˇc˚ u. V koncovce mˇel nakonec navrch Jan Palouˇs, kter´ y sv´emu soupeˇri oplatil loˇ nskou por´ aˇzku a po roˇcn´ı pˇrest´avce se opˇet vr´atil na nejvyˇsˇs´ı stup´ınek. Velmi vyrovnan´ ym byl i z´ apas mezi Kotenem a Ronem, kter´ y se nakonec stal bojem o tˇret´ı m´ısto. Podobnˇe jako loni se oba hr´ aˇci pˇretahovali o veden´ı a i v tomto utk´an´ı nakonec doˇslo na odplatu za loˇ nsk´ y v´ ysledek. Tentokr´at zv´ıtˇezil Pavel Koten a v koneˇcn´em u ´ˇctov´an´ı tak obsadil tˇret´ı pˇr´ıˇcku. Poprv´e v historii turnaje se odpoutal od posledn´ıho m´ısta a prolomil t´emˇeˇr jiˇz proklet´ı dobˇre rozehran´ ych, ale nev´ıtˇezn´ ych z´apas˚ u z pˇredchoz´ıch roˇcn´ık˚ u. Cyril Ron pˇredvedl tak´e ˇradu poveden´ ych tenisov´ ych moment˚ u, v koncovce mu tentokr´at nepˇr´alo tolik ˇstˇest´ı, a tak nakonec obsadil m´ısto ˇctvrt´e. Nov´aˇcek turnaje Jiˇr´ı Kub´anek se velmi snaˇzil a bojoval ze vˇsech sil, nicm´enˇe na zkuˇsenˇejˇs´ı hr´aˇce jeho u ´sil´ı nestaˇcilo a pˇripadlo na nˇej ono nepopul´ arn´ı p´ at´e m´ısto. Kaˇzdop´ adnˇe je mu ale nutno vyj´adˇrit uzn´an´ı za odvahu, se kterou se do hlavn´ıho turnaje pˇrihl´ asil. Tu odvahu, kterou nemˇeli jin´ı, mnohdy i zkuˇsenˇejˇs´ı tenist´e. Na z´ avˇer bych chtˇel rovnˇeˇz podˇekovat nˇekter´ ym lidem, kteˇr´ı sice na kurtu nebojovali, ale pˇresto se v´ yznamnˇe pod´ıleli na hladk´em pr˚ ubˇehu turnaje. Hlavn´ı organiz´atorka Zdenka Ambroˇzov´ a vˇse zaˇr´ıdila tak, ˇze turnaj probˇehl hladce i bez jej´ı pˇr´ıtomnosti. Pˇr´ımo na kurtu ji v jej´ı funkci nahradil Richard Plaˇcek. Zdravotn´ı d˚ uvody neumoˇznili pˇr´ımo se z´ uˇcastnit Petru Pecinovi, kter´ y na turnaj pˇresto nezanevˇrel a v´ yznamnˇe pomohl v pozici vrchn´ıho rozhodˇc´ıho. A koneˇcnˇe pan´ı Hor´ akov´a se po celou dobu turnaje vzornˇe starala o hladov´e ˇzaludky hr´ aˇc˚ u i div´ ak˚ u. Posledn´ı slovo d´ık˚ u patˇr´ı pr´avˇe div´ak˚ um, kteˇr´ı i v hork´em poˇcas´ı pˇriˇsli, povzbudili hr´ aˇce a pˇekn´ ym tenisov´ ym moment˚ um zatleskali. Pokud jsem na nˇekoho zapomnˇel, tak se mu velmi omlouv´am a dˇekuji alespoˇ n anonymnˇe. Role fotografa se na turnaji opˇetovnˇe chopil Radek Peˇrest´ y a jeho u ´lovky jsou k nahl´ednut´ı na internetov´e adrese:http://www.asu.cas.cz/~koten/tenis2002/. A co ˇr´ıci na z´ avˇer? Za rok znovu a nov´ı u ´ˇcastn´ıci jsou v´ıt´ani! P. Koten
´R ˇ˚ ´ ZE SEMINA U USTAVU Semin´ aˇ r oddˇ elen´ı meziplanet´ arn´ı hmoty 4. bˇ rezna 2002 Novinky z oddˇ elen´ı MPH K 31.12. ukonˇcil pr´ aci v oddˇelen´ı MPH Ondˇrej Mikulaˇst´ık. V listopadu probˇehlo u ´spˇeˇsn´e pozorov´ an´ı meteorick´eho deˇstˇe Leonid optick´ ymi metodami ze tˇr´ı stanic v Arizonˇe, USA, a meteorick´ ym radarem v Ondˇrejovˇe. Tˇrebaˇze maximum nastalo pro Evropu v denn´ıch hodin´ ach, na stanic´ıch naˇs´ı bolidov´e s´ıtˇe, kde bylo jasno, se podaˇrilo jiˇz pˇredch´azej´ıc´ı noc vyfotografovat v´ıce neˇz dvacet Leonid. Nejv´ yznamnˇejˇs´ı meteor t´e noci byl vˇsak velmi jasn´ y sporadick´ y bolid nad z´ apadn´ı Ukrajinou. Byl vyfotografovan´ y u n´as a na Slovensku a pronikl aˇz do v´ yˇsky 13 km nad zem´ı, coˇz je nejniˇzˇs´ı vyfotografovan´a v´ yˇska bolidu v˚ ubec. Zcela jistˇe doˇslo k p´ adu v´ıce neˇz 100 kg meteorit˚ u, kv˚ uli hornat´emu ter´enu vˇsak ˇz´adn´ y nebyl nalezen. V 4
prosinci a v lednu u ´spˇeˇsnˇe probˇehlo televizn´ı a radarov´e pozorov´an´ı Geminid a Quadrantid (bylo jasno, i kdyˇz velmi mrazivo). P. Pravec dostal nov´ y grant od Grantov´e agentury AV, na tˇri roky (2002-2004) na fotometrii a astrometrii bl´ızkozemn´ıch planetek s 65cm dalekohledem. Spoluˇreˇsitel´e jsou P. ˇ Kuˇsnir´ ak, L. Sarounov´ a a M. Velen. V lednu probˇehla oprava (vyˇciˇstˇen´ı) kamery AP7. Z´aroveˇ n probˇehla v´ ymˇena filtru. Pˇred i po opravˇe prob´ıhal program fotometrie bl´ızkozemn´ıch asteroid˚ u. Nejzaj´ımavˇejˇs´ımi pozorovan´ ymi objekty byly 1998WT24 a 2001CB21. Z dalˇs´ıch mˇeˇren´ ych tˇeles je zvl´ aˇst’ zaj´ımav´ y 2001 OG108, objekt objeven´ y v ˇcervenci 2001, na komet´arn´ı dr´ aze (a=13.3 AU, e=0.93, i=80◦ ), ale nevykazuj´ıc´ı po cel´ y minul´ y p˚ ulrok ˇz´adnou aktivitu. Zmˇeˇrili jsme jeho rotaˇcn´ı periodu, 2.38 dne. V lednu t.r. se u nˇej objevila prvn´ı komet´ arn´ı aktivita a prok´ azalo se tak, ˇze jde opravdu o j´adro komety a nikoli o asteroid na neobvykl´e dr´ aze. V projekt ESA INTEGRAL prob´ıhaj´ı vˇsechny pr´ace podle harmonogramu. Start druˇzice ˇ emu t´ by mˇel b´ yt 17.10.2002. Cesk´ ymu projektu ESA INTEGRAL bylo pˇridˇeleno veden´ı vˇedeck´eho oboru 5.5 (Cataclysmic Variables) se vˇsemi z toho vypl´ yvaj´ıc´ımi d˚ usledky a pr´avy, vˇcetnˇe pr´ava na odpov´ıdaj´ıc´ı data v r´amci ”Core Programu”. Robotick´ y teleskop BART je v bˇeˇzn´em provozu s prvn´ı automatickou odezvou na detekci z druˇzice. Byla vytvoˇrena internetov´ a prezentace projektu na adrese http://lascaux.asu.cas.cz/ . J. Boroviˇcka, vedouc´ı oddˇelen´ı MPH P´ ad meteorit˚ u Mor´ avka: co jsme se dozvˇ edˇ eli z televizn´ıch, seismick´ ych a infrazvukov´ ych z´ aznam˚ u ˇ´ı Borovic ˇka Jir P´ad meteorit˚ u Mor´ avka v Beskydech dne 6. kvˇetna 2000 v odpoledn´ıch hodin´ach je teprve p´ at´ ym pˇr´ıpadem na svˇetˇe, kdy byl instrument´alnˇe zobrazen pr˚ ulet pˇr´ısluˇsn´eho bolidu atmosf´erou. Tˇrem n´ ahodn´ ym svˇedk˚ um se podaˇrilo zaznamenat bolid videokamerou. Zvukov´e vlny od bolidu byly nav´ıc zaznamen´any na 16 seismick´ ych stanic´ıch u n´as a v Polsku a na jedn´e infrazvukov´e stanici v Nˇemecku. Anal´ yza tˇechto dat i laboratorn´ı anal´ yzy meteorit˚ u jsou nyn´ı jiˇz t´emˇeˇr dokonˇceny a umoˇznily komplexn´ı pohled na bolid a na historii meteorit˚ u. Byla urˇcena dr´ aha bolidu v atmosf´eˇre a jeho heliocentrick´a dr´aha pˇred vstupem do atmosf´ery. Znalost dr´ ahy umoˇznila podrobnˇe porozumˇet ˇs´ıˇren´ı zvukov´ ych a seismick´ ych vln. Nˇekolika nez´avisl´ ymi metodami byla urˇcena p˚ uvodn´ı hmotnost meteoroidu a byla studov´ana jeho historie ve sluneˇcn´ı soustavˇe. Podrobnˇe byla tak´e analyzov´ana fragmentace meteoroidu pˇri pr˚ uletu atmosf´erou.
Semin´ aˇ r stel´ arn´ıho oddˇ elen´ı 15. dubna 2002 Novinky ze stel´ arn´ıho oddˇ elen´ı Od 1.3.2002 odeˇsel pan Josef Havelka do d˚ uchodu, v oddˇelen´ı vˇsak pracuje d´ale jako pozorovatel na 60% u ´vazek. Od 1.3.2002 byl rozˇs´ıˇren u ´vazek Mgr. Daniely Korˇc´akov´e na 100%. V obdob´ı od pˇredchoz´ıho semin´ aˇre navˇst´ıvil oddˇelen´ı Dr. Otmar Stahl z Landessternwarte Koenigstuhl v Heidelbergu (Nˇemecko). ˇ a to na grantu Doc. Zdeˇ Oddˇelen´ı spolupracuje na ˇreˇsen´ı dvou nov´ ych grant˚ u GA CR, nka Mikul´ aˇska (PˇrF MU Brno) “Fyzika hork´ ych hvˇezd a hvˇezdn´ ych syst´em˚ u s hork´ ymi sloˇzkami” (spoluˇreˇsitel Dr. J. Kub´ at). Druh´ y grant ”Ondˇrejovsk´ y eˇseletov´ y spektrograf” z´ıskal Dr. ´ MFF UK Praha) a Doc. Ladislav Pavel Koubsk´ y a spoluˇreˇsiteli jsou Doc. Pavel Mayer (AsU ˇ P´ına (FJFI CVUT Praha). Od 8.4. do 12.4.2002 se konala odloˇzen´a konference v Tuebingenu ”Stellar atmospheres modelling”. Byla naˇs´ım oddˇelen´ım hojnˇe aktivnˇe navˇst´ıvena (3 u ´stn´ı refer´aty - Korˇc´akov´a, Krtiˇcka, Kub´ at a 3 postery (Hadrava, Kub´at, Votruba). Od 4.3.2002 po odstranˇen´ı z´ avady na modr´em kan´alu nˇemeck´eho spektrografu HEROS je spektrograf opˇet v provozu a pozorujeme v Cassegrainovˇe ohnisku. Bˇehem pozorov´an´ı v
5
coud´e byl u ´spˇeˇsnˇe nasazen nov´ y CCD chip a byla poˇr´ızena ˇrada kvalitn´ıch spekter. J. Kub´at, vedouc´ı stel´arn´ıho oddˇelen´ı NLTE modely atmosf´ er hork´ ych hvˇ ezd ˇ´ı Kuba ´t Jir Byla pops´ ana metoda a program pro v´ ypoˇcty NLTE model˚ u hvˇezdn´ ych atmosf´er v hydrostatick´e a z´ aˇriv´e rovnov´ aze bud’ ve sf´ericky symetrick´e nebo planparaleln´ı geometrii. Rovnice pˇrenosu z´ aˇren´ı je zapoˇctena pomoc´ı metody pˇribliˇzn´ ych lambda oper´ator˚ u (urychlen´e lambda iterace). Zbytek rovnic (hydrostatick´e rovnov´ahy, z´aˇriv´e rovnov´ahy, statistick´e rovnov´ ahy, optick´e hloubky) je ˇreˇsen pomoc´ı Newtonovy-Raphsonovy metody (linearizac´ı). Program je schopen poˇc´ıtat modely planparaleln´ıch a sf´ericky symetrick´ ych polonekoneˇcn´ ych atmosf´er a tak´e modely planparaleln´ıch a sf´ericky symetrick´ ych slupek. M´ısto standardn´ı rovnice z´ aˇriv´e rovnov´ ahy m˚ uˇze b´ yt pro urˇcen´ı teplotn´ı struktury hvˇezdn´e atmosf´ery pouˇzita rovnice pro tepelnou rovnov´ ahu elektronov´eho plynu. Tato metoda je velmi uˇziteˇcn´a ve vnˇejˇs´ıch ˇc´ astech atmosf´ery s opticky tlust´ ymi ˇcarami, kde bˇeˇznˇe uˇz´ıvan´a metoda zaloˇzen´a na rovnici z´ aˇriv´e rovnov´ ahy nˇekdy nekonverguje. V programu je zabudov´ana i moˇznost ˇreˇsit omezen´ y NLTE probl´em (ˇreˇsen´ı rovnice pˇrenosu z´aˇren´ı a statistick´e rovnov´ahy) pro zadan´ y model atmosf´ery. Bylo uk´ az´ ano i blokov´e sch´ema metody.
Semin´ aˇ r skupiny dynamiky pohyb˚ u satelit˚ u 13. kvˇ etna 2002 Novinky ze skupiny dynamiky pohyb˚ u satelit˚ u Sedm´eho listopadu 2001 byla podeps´ana smlouva o vypuˇstˇen´ı druˇzice MIMOSA spoleˇcnost´ı EUROCKOT s pˇredbˇeˇzn´ ym datem 16.12.2002. V pr˚ ubˇehu cel´eho obdob´ı pokraˇcovaly pr´ace na dokonˇcen´ı druˇzice v dodavatelsk´e firmˇe. V u ´noru byla podeps´ana mezist´atn´ı smlouva o u ´hradˇe startu formou odpisu ˇc´ asti rusk´eho dluhu. V bˇreznu byla uzavˇrena smlouva se Space Devices o pˇr´ıpravˇe druˇzice na start v pl´anovan´em term´ınu. V dubnu dokonˇcil zahraniˇcn´ı doktorand Fawzy svoji disertaˇcn´ı pr´aci a odjel i s rodinou zpˇet do Egypta. V kvˇetnu prob´ıhala jedn´ an´ı s V´ yzkumn´ ym a zkuˇsebn´ım leteck´ ym u ´stavem o testov´an´ı druˇzice v r´amci pˇredletov´e pˇr´ıpravy. VZLU jako spolunositel projektu Centrum leteck´eho a kosmick´eho v´ yzkumu by se tak mohl pod´ılet na realizaci ˇsest´e ˇcesk´e druˇzice. R. Peˇrest´ y, vedouc´ı skupiny Dr´ aˇ zd’ansk´ y kodex: kniha maysk´ e astronomie ¨ hm V. Bo Mayov´e, indi´ ansk´ y n´ arod, kter´ y na u ´zem´ı jihov´ ychodn´ıho Mexika a pˇrilehl´ ych st´at˚ u vytvoˇril jednu z nejpozoruhodnˇejˇs´ıch kultur na americk´em kontinentu. Jej´ı poˇc´atky spadaj´ı asi 1500 let pˇred n. l. V ran´em obdob´ı sv´eho v´ yvoje byla pod vlivem jeˇstˇe starˇs´ı kultury Olm´ek˚ u, jejichˇz obˇradn´ı centra se nach´azej´ı v dneˇsn´ıch st´atech Veracruz a Tabasco. V´ yvoj od prost´ ych vesnic, z nichˇz nˇekter´e se st´avaly ceremoni´aln´ımi stˇredisky pˇr´ısluˇsn´ ych kult˚ u, vy´ ustil ve v´ ystavbu velkolep´ ych chr´ amov´ ych mˇest. Nejvyˇsˇs´ım projevem maysk´e kultury bylo uˇzit´ı vlastn´ıho hieroglyfick´eho p´ısma a sloˇzit´eho syst´emu kalend´aˇre, u ´spˇechy v astronomick´ ych pozorov´ an´ıch a v´ ypoˇcet astronomick´ ych u ´kaz˚ u. Poznatky z astronomie jsou soustˇredˇeny v tzv. Dr´aˇzd’ansk´em kodexu, jedn´e ze ˇctyˇr vz´acnˇe dochovan´ ych maysk´ ych rukopisn´ ych knih. Zde uveden´ a maysk´ a data t´ ykaj´ıc´ı se nˇekter´ ych astronomick´ ych u ´kaz˚ u jsme pouˇzili pro v´ ypoˇcet korelace mezi maysk´ ym a kˇrest’ansk´ ym syst´emem datov´an´ı. Pˇresn´ y pˇrevod maysk´ ych dat na juli´ansk´ y kalend´ aˇr umoˇzn ˇuje spr´ avnˇe datovat cel´ y pr˚ ubˇeh v´ yvoje maysk´e kultury. Probl´em spr´avn´e korelace nebyl aˇz doposud uspokojivˇe vyˇreˇsen.
6
Semin´ aˇ r 3. ˇ cervna 2002 Vyuˇ zit´ı mikroakcelerometrick´ ych mˇ eˇ ren´ı: vliv odporu atmosf´ ery na n´ızkolet´ıc´ı druˇ zice ˇk Aleˇ s Bezde Pˇredn´ aˇska se t´ ykala p˚ usoben´ı negravitaˇcn´ıch sil na umˇel´e druˇzice Zemˇe, pohybuj´ıc´ıch se ve v´ yˇsk´ ach menˇs´ıch neˇz 2000 km. Na studium tˇechto sil je zamˇeˇren´ y projekt ˇcesk´e vˇedeck´e druˇzice Mimosa, kter´ a m´ a b´ yt vypuˇstˇena na obˇeˇznou dr´ahu v polovinˇe roku 2003. Struˇcnˇe byl zm´ınˇen princip mˇeˇren´ı akcelerometru, na pˇr´ıkladˇe francouzsk´eho akcelerometru Cactus bylo uk´ az´ ano, jak vypadaj´ı a co obsahuj´ı skuteˇcn´a mikroakcelerometrick´a mˇeˇren´ı. Z negravitaˇcn´ıch sil m´ a velk´ y v´ yznam zejm´ena brzdˇen´ı druˇzic atmosf´erou Zemˇe, kter´e zp˚ usobuje postupn´ y pokles v´ yˇsky nad zemsk´ ym povrchem. Pokud tento pokles nen´ı kompenzov´ an, druˇzice nakonec shoˇr´ı v hust´ ych vrstv´ach atmosf´ery. V druh´e ˇc´asti pˇredn´aˇsky byly prezentov´ any v´ ysledky semianalytick´e teorie pohybu druˇzic pod vlivem odporov´e s´ıly atmosf´ery. Na z´ avˇer pˇredn´ aˇsky jsme si jako kulturn´ı vloˇzku uk´azali line´arn´ı a rotaˇcn´ı akcelerometr pracuj´ıc´ı v lidsk´em uchu.
ˇ ´ RUBRIKA SPOLECENSK A Person´ aln´ı zmˇ eny 1.4. nastoupila do u ´ˇct´ arny pan´ı Marie Chytrov´a. 1.5. nastoupil do sluneˇcn´ıho oddˇelen´ı Jozef Leˇsko a do oddˇelen´ı meziplanet´arn´ı hmoty Jiˇr´ı Kub´ anek.
ˇ rediguj´ı Soˇ Informace Astronomick´eho u ´stavu AV CR na Ehlerov´ a a Petr Pravec. V elektronick´e podobˇe jsou dostupn´e na World Wide Web na URL http://www.asu.cas.cz/asu-info/, starˇs´ı ˇc´ısla pak na anonymn´ım ftp na adrese asu.cas.cz (147.231.104.1) v adres´ aˇri /pub/informace-asu. Uz´ avˇerka tohoto ˇc´ısla byla 12. ˇcervence 2002.
7
