Římská deklarace Přijít s vizí pro oceánografii:
Zajistit pro Evropu účinky, celosvětové vedoucí postavení a udržitelný modrý růst Evropa se zotavuje z nejhorší finanční krize ve svých poválečných dějinách. K obnově našich ekonomik je zapotřebí, abychom dokázali určit udržitelné příležitosti pro tvorbu pracovních míst a hospodářský růst. Oceány jsou zdrojem potravin, vody, energie i surovin a prostředím významným z hlediska cestovního ruchu, dopravy a obchodu, a mohou tak nabídnout řešení mnohých evropských i celosvětových politických výzev. Oceány však nejsou nevyčerpatelné ani imunní vůči ničení. V souvislosti s rychlými změnami, jež na celém světě probíhají, a nárůstem počtu obyvatel je nezbytné vytvořit pro lidi dobré životní podmínky propojením hlediska hospodářského přínosu a ochrany životního prostředí. Jedná se přitom o velmi komplexní výzvu. Výzkum na evropské úrovni, jenž se opírá o vzájemnou spolupráci a interdisciplinární přístup, je klíčem k získání znalostí a nástrojů, jež potřebujeme k realizaci ekosystémového řízení a k zajištění ochrany cenných mořských zdrojů a souvisejících služeb.
Čtyři cíle Římské deklarace 1. Pochopení hodnoty oceánu Podpořit širší povědomí o významu moří a oceánu v každodenním životě evropských občanů a porozumění tomuto významu.
2. Využití vedoucího postavení Evropy Využít našich silných stránek a usilovat o posílení vedoucího postavení Evropy v oceánografii a námořní technologii.
3. Prohlubování znalostí o oceánech Vytvořit širší znalostní základnu pozorováním oceánu a realizací základního a aplikovaného výzkumu.
4. Odstranění překážek Řešit složité výzvy týkající se „modrého růstu“ a udržitelnosti oceánu spojením odborných znalostí různých vědních disciplín a různých zúčastněných stran a jejich využitím.
Propojení vědy, politiky a lidí Od vytvoření Evropského výzkumného prostoru v roce 2000 integrace evropské oceánografie značně pokročila. Tento pokrok vychází z jednoduchého předpokladu: můžeme dosáhnout většího účinku, pokud budeme spolupracovat a překonáme ve vědecké spolupráci hranice jednotlivých států. V oblasti politik EU výrazně postoupil rozvoj integrovaného přístupu k řízení námořního prostoru a zdrojů. Integrovaná námořní politika EU a její pilíř v oblasti životního prostředí, rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, směrnice o územním plánování námořních prostor a reformovaná společná rybářská politika představují pevný základ pro spolupráci členských států při řešení společných námořních výzev a úkolů. Strategie „modrého růstu“ nadto možný příspěvek vědy k rozvoji udržitelného evropského námořního hospodářství zasadila do souvislostí. 1
Politické prohlášení, které v nedávné době učinil nový předseda Evropské komise , zdůrazňuje potřebu soustředit se na hlavní problémy, jimž naše ekonomika a společnost čelí, „ať již je s sebou přináší digitální věk, 1
Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu. Politické směry pro příští Evropskou komisi, Jean-Claude Juncker, Štrasburk, 15. července 2014 (http://ec.europa.eu/about/juncker-commission/docs/pg).
Page 1 of 5
soutěž v inovacích a osvojování dovedností, vzácnost přírodních zdrojů, bezpečnost potravin, náklady na energii, dopad změny klimatu, stárnutí populace či utrpení a chudoba na vnějších hranicích Evropy.“ Tato deklarace je oznámením záměru evropské oceánografické obce, pokud jde o to, jakým způsobem můžeme v následujících pěti letech společně pracovat na větší integraci vědy, která se provozuje, tak aby věda rozuměla potřebám zúčastněných stran, poskytovala potřebnou oporu politikám, udržitelnosti životního prostředí, cílenému účinku na společnost a prosazovala vedoucí postavení Evropy v celosvětových souvislostech. Vyzýváme členské a přidružené státy, Evropskou komisi a Evropský parlament, Evropskou investiční banku a soukromý sektor, aby nás podpořili při prosazování následujících čtyř obecných cílů a s nimi spojených opatření:
1. Pochopení hodnoty oceánu Cíl: Podpořit širší povědomí o významu moří a oceánu v každodenním životě evropských občanů a porozumění tomuto významu. Vzhledem k tomu, že do roku 2050 by měl počet obyvatel planety dosáhnout 9 miliard, musíme nalézt nové způsoby, jak zabezpečit potraviny a energii a zajistit bezpečné a udržitelné využívání námořního prostoru. Řada lidí však nemá téměř žádné informace o tom, jaký význam v jejich každodenních životech hrají moře a oceán; jaký mají dopad na dobré životní podmínky lidí; jakou roli hrají ve změně, k níž celosvětově dochází; jaký je význam námořního hospodářství; jak bohaté je související přírodní a kulturní dědictví a že je potřeba životně důležité mořské zdroje chránit. Transformací toho, jak celá společnost vnímá roli oceánu a jak jí rozumí, můžeme vytvořit lepší podmínky pro investice a udržitelný „modrý růst“. Vyzýváme k: • trvalé podpoře gramotnosti, pokud jde o problematiku oceánu, uplatnění osvědčených postupů ve vědecké komunikaci, vtělení vědeckých iniciativ občanů a přenosu znalostí do projektů a programů oceánografického výzkumu; • vytvoření koordinovaného, mezioborového a integrovaného programu týkajícího se oceánu a zdraví lidí, jenž by se zaměřil na pochopení a řízení rizik a přínosů, které pro dobré fyzické a duševní životní podmínky lidí vyplývají z interakce s mořem; • dalším iniciativám směřujícím k vypracování vyspělých metodik hodnocení na základě vzájemné dohody a používání peněžních i nepeněžních (např. kulturních, rekreačních, zdravotních atd.) systémů a ukazatelů hodnot pro služby a přínosy související s mořskými ekosystémy; • uznání toho, že rozmanitost regionálních moří od Atlantského oceánu a jeho spojení s arktickou oblastí až po Severní ledový oceán, Baltské moře, Severní moře, Černé moře a nejvzdálenější oblasti, představuje pro Evropu výhodu, jíž je potřeba k podpoře „modrého růstu“ docenit. Specifičnost a citlivý charakter Středozemního moře si vyžadují zvláštní pozornost, což se uznává i v navrhované iniciativě zaměřené na výzkum a inovace „modrého růstu“ pro Středozemní moře.
2. Využití vedoucího postavení Evropy Cíl: Využít našich silných stránek a usilovat o posílení vedoucího postavení Evropy v oceánografii a námořní technologii. Evropa je kontinentem vpravdě námořním: oceány a moře spadající do její jurisdikce zahrnují největší část výlučné ekonomické zóny světa. Světově nám náleží vedoucí postavení v oblasti lodní dopravy a stavby lodí, technologie pro hloubení a podmořské vrtné a těžební práce, energetické mořské technologie, cestovního ruchu v pobřežních oblastech, systémů produkce plodů moře, přičemž máme značný potenciál v oblasti „modré biotechnologie“ a obnovitelných mořských zdrojů. Navrhujeme a realizujeme také vyspělé politiky a postupy pro odpovědnou správu našich moří. V oblasti výzkumu máme vedoucí postavení v klíčových odvětvích oceánografie a námořní techniky. Evropské státy vlastní a provozují nejvyspělejší výzkumné loďstvo na světě a neustále také rozšiřujeme naše kapacity pro pozorování oceánu, což je klíčový cíl iniciativy „Znalosti v námořní oblasti 2020“. Prostřednictvím rámcových programů EU a koordinovaných vnitrostátních investic navíc Evropa získala know-how v oblasti organizace výzkumu na mezinárodní úrovni, které nemá obdoby. Vedoucí postavení a odborné znalosti Evropy s sebou nesou příležitost, ale i povinnost prosazovat řešení platná z celosvětového hlediska, zapojit se do mezinárodního dialogu a uplatňovat vliv směřující k udržitelnému řízení celosvětových mořských zdrojů a služeb
Page 2 of 5
s nimi souvisejících. K udržení našeho vedoucího postavení a konkurenční výhody bude zapotřebí pokročilých znalostí a inovace. Vyzýváme k: • podrobnému posouzení toho, zda je stávající úroveň evropských investic v oblasti oceánografického a námořního výzkumu dostatečná s ohledem na vysokou hodnotu a nesmírný význam evropského 2 námořního hospodářství ; • podpoře rozvoje partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a inovací se zaměřením na strategické technologie, a to včetně sdílení údajů, s cílem podpořit růst a tvorbu pracovních míst v odvětvích, jež mají klíčový význam pro vytvoření odolného evropského znalostního „modrého hospodářství“ a společnosti; • zvýšené podpoře výzkumu, jenž se opírá o spolupráci s partnerskými zeměmi, díky níž budou překonány překážky společného financování a budování kapacit, a to s přihlédnutím k pokroku, kterého již dosáhla 3 Transatlantická aliance pro výzkum oceánu ; • dalšímu rozvoji transparentních mechanismů pro využití vědy k podpoře tvorby politik založené na důkazech.
3. Prohlubování znalostí o oceánech Cíl: Vytvořit širší znalostní základnu pozorováním oceánu a realizací základního a aplikovaného výzkumu. Pokrok v našich znalostech o mořském prostředí, k němuž v poslední době došlo, nám ukázal nesmírnou složitost oceánu, obrovskou rozmanitost mořského života, jež se neustále proměňuje, a vzájemnou interakci mezi ekologickými, biogeochemickými, fyzikálními a sociálními procesy, které ekosystém oceánu regulují. I nadále před námi stojí významná výzva: pochopit a kvantifikovat roli oceánu v rámci systému naší planety a jeho vliv na lidské populace, a to v časovém rozmezí počínaje horizontem dní a konče horizontem století a v rozmezí prostorovém počínaje místním vlivem a konče vlivem celosvětovým. Naléhavě potřebujeme dále mapovat mořská prostředí, porozumět komplexním mořským procesům, zkoumat složité vzájemné působení mezi oceánem, mořským dnem a podzemím, pevninou, ledem a atmosférou, předjímat budoucí výzvy a narůstající negativní dopady v důsledku tlaku člověka i přírodních vlivů a připravit se na ně. Dále je zapotřebí přijmout opatření reagující na rychlý nárůst příležitostí a výzev v oblasti vyspělé technologie měření oceánu a účinného řízení stále většího objemu stále rozmanitějších informací a fyzikálních, chemických a biologických údajů získaných ze systémů pozorování mořského prostředí, jež vyhovují zamýšlenému účelu, a lze z nich mj. vyjít při posouzení dobrého stavu mořského prostředí. Vyzýváme k: •
•
•
promítnutí témat oceánografického a námořního výzkumu do celého spektra společenských výzev v rámci programu Horizont 2020 a do různých tematických úrovní ve vnitrostátních a regionálních výzkumných programech; dalším významným investicím do výzkumu a rozvoje technologií, jež se opírají o vzájemnou spolupráci a interdisciplinární přístup a které mají řešit komplexní výzvy na cestě k udržitelnému řízení našich mořských zdrojů, stanovení scénářů možných změn a souvisejících strategií pro přizpůsobení se, jakož i k dosažení dobrého stavu mořského prostředí v regionálních mořích Evropy; většímu sladění a účinnějšímu využití různých možností financování a mechanismů koordinace (včetně iniciativy ESFRI a investičních a strukturálních fondů EU) za účelem vybudování a dlouhodobého provozu klíčové infrastruktury a zařízení pro oceánografický výzkum, a to tak, aby se řešily zjištěné nedostatky;
2
Celkové roční investice EU do oceánografického a námořního výzkumu se v současnosti odhadují na 2 miliardy EUR. Ve strategii „modrého růstu“ EU se hrubá přidaná hodnota evropského námořního hospodářství odhaduje na 500 miliard EUR ročně. Barcelonským cílem se EU zavázala zvýšit investice do výzkumu na 3 % HDP, z čehož by jedna třetina (tedy 1 %) měla pocházet z veřejného sektoru. Co se týče námořního hospodářství, představovalo by toto 1 % roční investice ve výši 5 miliard EUR, což je víc než dvojnásobek stávající úrovně investic. 3 Prohlášení z Galway o spolupráci v Atlantském oceánu. Založení aliance pro výzkum sdružující Evropskou unii, Kanadu a Spojené státy americké.(http://ec.europa.eu/research/iscp/index.cfm?lg=en&pg=transatlanticalliance).
Page 3 of 5
•
vytvoření plně funkční sítě EMODnet, která zajistí, aby byly získané údaje řádně spravovány a volně k dispozici, a to na podporu vědy, průmyslu a politiky, a aby byly v souladu s dalším rozvojem evropského systému pro pozorování oceánu (EOOS) a integrovány na celosvětové úrovni (včetně programů GOOS, GEO, Copernicus).
4. Odstranění překážek Cíl: Řešit složité výzvy týkající se „modrého růstu“ a udržitelnosti oceánu spojením odborných znalostí různých vědních disciplín a různých zúčastněných stran a jejich využitím. Vytyčením ambiciózního kurzu a díky pokračujícímu procesu odstraňování překážek (překážek v souvislosti s disciplínami a překážek praktických, kulturních, finančních, právních a politických) může evropská oceánografická obec jít příkladem širší evropské vědecké obci. V dosavadní spolupráci jsme již dosáhli výrazných pozitivních výsledků, naším cílem však je pokročit dále, a usilujeme tedy o změnu toho, jak realizujeme odbornou přípravu a výzkum, přičemž se zaměřujeme na výsledný účinek, spolupráci se zúčastněnými stranami, vytvoření platformy pro udržitelnost a podporu tvorby pracovních míst. V souladu se sdělením Evropské komise „Inovace v modré ekonomice“ sehrají klíčovou roli inovace v poskytování vysokoškolské a postgraduální přípravy a rozšíření řady dovedností a možností rozvoje profesní dráhy odborníků v oblasti oceánografie. Vyzýváme k: • zařazení mezioborové přípravy, schopnosti působit na obou stranách rozhraní mezi vědou a politikou, týmového přístupu, podnikání a širokého spektra specializovaných technických dovedností a dovedností v oblasti IKT, o něž se moderní oceánografie musí opírat, do vzdělání a odborné přípravy a k podpoře uvedených aspektů v rámci tohoto vzdělání a této odborné přípravy; • zvýšení podpory, pobídek a uznání ze strany vysokých škol a výzkumných ústavů, agentur poskytujících finanční prostředky a profesních orgánů, tak aby se etablovaní výzkumní pracovníci mohli věnovat mezioborovému výzkumu a zapojit se do aktivit zúčastněných stran a společnosti; • zajištění toho, aby Evropa byla pro nejtalentovanější odborníky nejatraktivnějším místem tím, že bude nabízet prostředí, jež bude z mezinárodního hlediska konkurenceschopné, inovativní možnosti profesní dráhy v rámci různých odvětví, mobilitu a „modrá pracovní místa“.
Odkaz konference EurOCEAN 2014: vize pro oceánografii v Evropě Evropská obec oceánografů a námořních techniků může společnosti jako celku poskytnout službu zásadního významu tím, že bude přímo řešit nejpalčivější otázky, mj. zabezpečení potravin a dodávek vody a energie, změnu klimatu a dobré životní podmínky lidí. Oceánografie a námořní věda tak mohou přispět k naplnění mezinárodních cílů v oblasti udržitelného rozvoje, k podpoře tvorby nových pracovních míst a růstu, k prosazování účinného využívání zdrojů včetně oběhového hospodářství a k dosažení dobrého stavu mořského prostředí v evropských vodách. Podrobnější analýzu strategických priorit oceánografického výzkumu obsahuje 4 dokument Navigace budoucností IV , což je klíčový referenční dokument pro nové výzkumné programy na 4
European Marine Board (2013). Navigating the Future IV (Navigace budoucností). Stanovisko č. 20 Evropské rady moří, Ostende, Belgie. ISBN: 9789082093100 (www.marineboard.eu/images/publications/Navigating%20the%20Future%20IV-168.pdf).
Page 4 of 5
úrovni EU, makroregionů i členských států. Touto vizí žádá evropská oceánografická obec o posílenou, soudržnou a cílenou podporu členských i přidružených států, Evropské komise a Evropského parlamentu, Evropské investiční banky a soukromého sektoru při společném utváření budoucí agendy pro oceánografický výzkum. Římská deklarace byla přijata na konferenci EurOCEAN 2014 v Římě dne 8. října 2014.
Page 5 of 5
