Česká fotografie
Impresionistický a secesní piktorialismus • Začátem 20. století byla fotografie v ý zemích uznávanou profesí, p , ale českých nedosahovala mezinárodního formátu. • Sloužila vědě a umění (A. (A Mucha). Mucha) • Drahomír Josef Růžička, Anton Josef Trčka, Rudolf Koppitz.
Dokumentární a reportážní fotografie do roku 1918 • Velkým impulzem bylo rozšíření příručních p bez stativu fotoaparátů • Rudolf Bruner-Dvořák – zakladatel v českých zemích zemích. Proslul aktuálními živými snímky již na Jubilejní výstavě roku 1891 • Jaroslav Bruner-Dvořák – bratr Rudolfa, zachytil sarajevský atentát roku 1914.
Rudolf Bruner Bruner-Dvořák Dvořák • Z Zakladatel kl d t l reportážní táž í fotografie f t fi a na přelomu ř l století t l tí nejvýznamnější osobnost fotografie v českých zemích. • V Přelouči si založil portrétní ateliér ateliér. • Později se začal specializovat na „zpravodajskou fotografii“ g ap přestěhoval se do Prahy. y • V roce 1891 mu bylo schváleno používání titulu „Momentní fotograf Jeho císařské a královské Výsosti Nejosvícenějšího pana arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského z Este“. • Díky vztahu s budoucím císařem fotografoval jeho rodinu i ve vysloveně rodinných situacích (zámky, panství, manévry, hony, návštěvy panovníka).
Rudolf Bruner-Dvořák: Císař František Josef II. na Jubilejní výstavě v roce 1891.
Rudolf Bruner-Dvořák: Pád balonu Kysibelka
Puristický piktorialismus • Konec první světové války znamenal nejen vznik samostatného československého státu, ale také dramatické změny ve společnosti. společnosti • Amatérské fotografické kluby se rozšířily o mladé é ččleny. • Generační roztržka – mladí neměli pochopení pro sentimentální nálady.
Puristický piktorialismus • 1921 – v prostorách Českého Č klubu ý Čechoameričana fotoamatérů výstava Drahomíra Josefa Růžičky. • 1922 – vyloučení čtyř mladíku (Josef Sudek) a založení Fotoklubu Praha. • Po rozštěpení Fotoklubu Praha založili radikálové Funke, Sudek a Schneeberger Českou fotografickou společnost.
Od piktorialismu k moderní fotografii • Několik výrazných představitelů p a secesního impresionistického piktorialismu se vydalo po 1. světové válce směrem k moderně. moderně • František Drtikol spolu s Jaroslavem Rosslerem pod vlivem futurismu f p a kubismu vytvořili y svůjj expresionismu osobitý styl.
Devětsil, poetismus a obrazové básně • Ř Říjen 1920 – založení uměleckého svazu Devětsil. • Sdružení usilující o revoluční proměnu umění a společnosti společnosti. • Usilovali o propojení české avantgardy s nejvýznamějšími avantgardními centry evropy. • Fotografie a film jsou média, které mají nahradit h dit ttradiční dič í formy f umění. ě í
Devětsil, poetismus a obrazové básně • 1923 – vystaveny fotografie z filmů, snímky ohňostrojů a také fotogramy Man Raye. • Fotografie měly významnou roli v tzv. obrazových ý básních, které naplňovaly y Teigův g požadavek na fúzi poezie a výtvarného umění. • Uplatnění v tiskovinách Devětsilu a na obálkách knih nakladatelství Odeon. (Jindřich Štýrský, Toyen, Karel Teige, Josef Šíma, Jaroslav Rossler).
Počátky abstraktní fotografie • Jaroslav Rossler – průkopník abstraktní g fotografie. • Fotografoval záměrně rozostřeným objektivem světlo z pohybujících se reflektorů a vznikly tak snímky neostrých kruhů. ů • Jako jeden z prvních fotografů postavil do centra zájmu světlo.
Nová fotografie – konstruktivismus, funkcionalismus, nová věcnost • 1923 1923-24: 24 posun od d puristického i ti kéh piktorialismu k novým projevům fotografie. • Ovlivnění ruským konstruktivismem i funkcionalismem z Bauhausu. • Využití dynamických kompozic do diagonály nezvyklé úhly pohledu diagonály, pohledu. • Jaroslav Rossler – Opus I, Jaromír Funke, E gen Wiškovský, Eugen Wiško ský státní grafická škola v Praze.
Amatérská fotografie 20 20. a 30 30. let • Po první světové válce došlo k vyhrocení v ý klubech. amatérských • Založení Fotoklubu Praha (1922) a následně České fotografické společnosti společnosti. • Piktorialistická témata a techniky ušlechtilých tisků postupně nahrazeny nedotknutelnosti negativu.
Reklamní fotografie 20 20. a 30 30. let • P Po prvníí světové ět é válce ál se někteří ěkt ří ffotografové t f é specializovali jen na téma reklamy. • Hospodářský H dář ký růst ů t a stále tál vetší tší množství ž t í časopisů. • Josef J f Sudek S d k spolu l sL Ladislavem di l S Sutnarem t pracovali od poloviny 20. let pro „Družstevní práci . práci“ • Jaroslav Rossler využíval postupy ze své avantgardní tvorby tvorby. Fotomontáže Fotomontáže, propojení s novou typografií.
Sociální fotografie • Sociální motivy se často objevovaly už ve ý letech v žánrových ý snímcích dvacátých Josefa Sudka, Jaromíra Funkeho, Václava Jírů. Jírů • Převážně šlo o malebně pojaté záběry ž á ů trhovců žebráků, ů či č invalidů ů bez výraznější ý ě ší kritičnosti.
Dokumentární a reportážní fotografie 1918-1938 • Vál Válečné č é události dál ti podnítily d ítil celospolečenskou l l č k potřebu čerstvých a úplných informací. • Rozvoj R j ve 20 20. lletech t h po celé lé evropě ě dík díky technickým inovacím. • Uplatnění U l t ě í ve výzkumné ý k é etnografické t fi ké či činnosti. ti • Karel Plicka – Slovensko. • Karel Hájek – od počátku 30. let pracoval pro nakladatelství Melantrich. Svojí dramatičností oslovoval l ld desetitisíce titi í čt čtenářů ářů (K (Katastrofa t t f na dole Nelson)
Imaginativní a surrealistická fotografie a koláž 30. let • S Surrealismus li b byll přijat řij t českou č k avantgardou t d se značným zpožděním, zato se stal jedním z nejsilnějších uměleckých směrů. • První surrealistické vlivy je možno vidět už v dílech Jaromíra Funkeho. • V cyklu Čas trvá vyhledával neobvyklá setkání různých objektů v duchu Bretonovy teze, že nadrealita není mimo realitu realitu, ale je v ní obsažena. • Jindřich Štýrský – malíř, malíř grafik a scénograf nalézal své motivy ve výlohách a na vývěsních štítech obchodů, na hřbitovech
Imaginativní a surrealistická fotografie a koláž 30. let • Karel Taige – od roku 1935 tvořil rozsáhlý soubor koláží s častým erotickým podtextem. • Často využíval detaily fotografií známých tvůrců. • Eugen Wiškovský – poetika jeho děl ze závěru 30. let pracuje s tvarovou metaforou, předznamenávající válečnou katastrofu. • Vilém Raichmann, Hugo Táborský, Václav Zykmund. Zykmund
Mimopražská avantgarda • M Malíř líř František F tiš k Gross, G sochař h ř Ladislav L di l Zí Zívr a fotograf Miroslav Hák tvořili v polovině 30. let v podkrkonošské Nové Pace zárodek budoucí pražské civilistně orientované Skupiny 42. • Ve stejné době se scházela v Rakovníku kolem Václava Zykmunda a malíře Bohdana Laciny skupina mladých básníků a výtvarníků výtvarníků, kteří později vystoupili v Brně jako skupina Ra. autoportréty, autoakty a • Jedinečné Zykmundovy autoportréty aranžované scény.
Portrétní ateliéry 20. 20 až 40. 40 let • P Portrét t ét byl b l a jje jjedním d í z nejčastějších jč tější h ffotografických t fi ký h témat. • V meziválečném období se mu věnovaly stovky ateliérů ateliérů. • Tradiční pražský ateliér Langhans se esteticky přispůsoboval p p dobovým ý trendům. • Nejvýznamnější postavení měl ateliér Františka Drtikola. • Jindřich Vaněk – největší konkurent Františka Drtikola. D své Do é „Galerie G l i význačných ý č ý h osobností b í vytvořil řil mj. j i portréty více než dvaceti nositelů Nobelovy Ceny.
Dokumentární a reportážní fotografie 1939-1948 • Smutné chvíle okupace fotografovali v j nebo Ladislav březnu 1939 Karel Hájek Sitenský. • Časopis Pestrý týden přináší mimo fotografií Karla Hájka také snímky Jana Lukase, Václava á Jírů, í ů Zdeňka ň Tmeje. • Světový zdroj zábavy a poučení – Karel Ludwig, Zdeněk Tmej, Václav Chochola
Surrealismus a civilismus 40 40. let • Sk Skupina i surrealist; li t se začala č l vlivem li vnitřních itř í h konfliktů k fliktů rozpadat. • Surrealismus začal být vnímán jako zvrhlé umění • Karel Teige pokračoval v tvorbě surrealistických koláží • Básník Jindřich Heisler se během války musel z rasových důvodů skrývat v bytě u Toayen • Václav Zykmund (Ra) se věnoval vedle malby surrealistickým li i ký h hrám. á • Vilém Reichmann navázal na Štýrského, ale jeho válečné zkušenosti projektoval do syrového imaginativního cyklu Raněné město
Výtvarná fotografie 1939 1939-1948 1948 • Tíží Tížívá á atmosféra t fé okupace k se projevila j il i do d vývoje ý j charakteru fotografie. • Jaromír Funke se věnoval fotografování pražských kostelů. • Josef Ehm ve svých ý aktech využíváním y Sabatierova efektu navazoval na Man Rayova díla. • Zásadní změnu poetiky provedl roku 1940 Josef Sudek, do té doby jeden z nejvyhraněnějších profesionálů profesionálů. Klíčovým tématem bylo okno jeho fotografického ateliéru. • Můžeme označit za dobu zrodu Josefa Sudka jako světového fotografa.
Výtvarná fotografie 1939 1939-1948 1948 • Válečné kompozice Václava Choholy pracovaly p y s civilními všednodeními tématy. y • Karel Ludwig vytvořil řadu ateliérových portrétních a žánrových studií studií, rafinovaně využívající modelu a světelné režie
Výtvarná fotografie 1948 1948–1957 1957 • P Po roce 1948 se podařilo d řil v rámci á i centralizovaného Svazu československých výtvarných umělců prosadit samostatné fotografické sekce. • To zachránilo Sudka před nuceným ý předáním ateliéru ke združstevnění. • Vilém Reichmann pokračoval ve své surrealistické linii nalezených „Zázračných Zázračných setkání“. • Emila Medková inscenovala v duchu magického realismu scény, na nichž se podílel i její manžel malíř Mikuláš Medek.
Výtvarná fotografie 1948 1948-1957 1957 • • • • • •
Poetiku moderního města zaznamenal Miroslav Hák Hák, na jehož fotografie pražských periferií navázal Václav Chochola. Fotografická tvorba Josefa Sudka v padesátých letech nabyla mimořádné šíře i hloubky hloubky. Nejslavnější jsou námětově prostá, ale o to rafinovaněji komponovaná zátiší. Roku 1956 vyšla s předmluvou Lubomíra Linharta monografie Josefa Sudka, která byla první obsáhlou monografií českého výtvarníka-fotografa. padesátých ý letech začal používat p p panoramatickou kameru Kodak. Vp (1959 – Praha panoramatická). Asistoval mu Jiří Toman, který fotografoval později Polabí.
Dokumentární a reportážní fotografie 1958-1967 • • • • • • •
Heroismus a patetismus velkých společenských témat z nejtvrdšího období stalinského dogmatismu vystřídal ve druhé polovině 50. let zájem o drobné události každodenního života. V soutěži World Press Photo dosála česká fotožurnalistika zatím nevídaného úspěchu. Stanislav Tereba získal za svúj snímek Brankář 1. cenu v kategorii sportovních fotografií. ý světem začal spolupracovat p p Pavel Dias. S Mladým Mimořádné popularitě se těšily knihy z horolezeckého prostředí od Viléma Heckela. ýj místo měl v kontextu české dokumentární fotografie g Výjimečné druhé poloviny 60. let Viktor Kolář. Markéta Luskačová v rámci své diplomové práce o religiozitě na slovensku udělala sugestivní fotografie katolických poutí a přežívajících ř ží jí í h tradic. t di Josef Koudelka vytvářel vedle divadelních fotografií snímky z cyklu Cikáni.
