_ Zpravodaj členů cykloturistického oddílu UFO
_ Náklad 50 ks
_ www.oddil-ufo.wz.cz
_ říjen 2006
Mladší jeli navštívit kata
Čím to je? 9. – 11. května 2006 – Slapská přehrada
6. května 2006 – Prokopské údolí Stalo se to, co jsme očekávali. Na cyklistický výlet, při kterém jsme se měli jet podívat do Prokopského údolí přijelo velice hodně UFOunů, a tak jsme s nimi uzavřeli smlouvu. A to takovou, že kdo bude zlobit, toho nemine trest. UFOuni si to vyložili po svém, a jelikož si mysleli, že si z nich jejich vedoucí zase jen střílejí, a že to nemyslí vážně, nebrali si jejich slova zase až tak moc k srdci. A to, že se nemá dráždit had bosou nohou, se Jonáš dozvěděl hned záhy. Kvůli němu jsme se odklonili od původní trasy a podívali se do středověkého městečka Řepora, kde už na nás čekal náš známý…
Čím to je, že v Čími nás bylo tak hodně? Čím vás můžeme přesvědčit, že se v Čími konala společná akce Mladších i Starších UFOunů? Jedině asi tím, že si přečtete následující recenzi. …..více z akce na str.14
LT Bílkovice 2006 12. – 27. srpna 2006 O prázdninách jsme se po roce opět sešli na táboře v Bílkovicích. Celý pobyt jsme měli štěstí na vcelku hezké počasí, někdy sluníčko dovolilo, že jsme se mohli jít i vykoupat do bazénu… …..více (už bez mírné nadsázky) na str. 4 a 5
….. pokračování na str. 15 a 16 -1-
Souhrnné informace UFOUNŮV KALENDÁŘ NA 2. POLOLETÍ ROKU 2006 PRO MLADŠÍ: Do konce října jezdíme na vyjížďky na kolech, scházíme se vždy ve středu před GJM od 16:30 do 18:30. - V případě vytrvalého deště se scházíme bez kol v klubovně v GJM. - Od začátku listopadu do konce března se střídají schůzky v klubovně a v tělocvičně, sraz vždy ve středu před GJM od 16:15 do 18:15 - viz tabulka - (K - Klubovna, T - Tělocvična, X - schůzka se ruší) Listopad 1. T 8. K 15. T 22. K 29. T Prosinec 6. K 13. T 20. K 27. X Leden 3. T 10. K 17. T 24. K 31. T Únor 7. K 14: X 21. T 28: K Březen 7. T 14. K 21: T 28: K - Kvůli prázdninám odpadá schůzka dne 27. 12. 2006 a 14. 2. 2007. - Celým rokem vás bude opět provázet celoroční hra zakončená závěrečnou tombolou na poslední schůzce. A teď pozor. Ten kdo se umístí v celoroční hře nejlépe, bude moci dělat na LT Bílkovice 2007 kapitána své družinky. A to opravdu stojí za to. -
UFOUNŮV KALENDÁŘ NA 2. POLOLETÍ ROKU 2006 PRO STARŠÍ: Do konce října jezdíme na vyjížďky na kolech, scházíme se vždy ve středu před GJM od 17:00 do 19:00. - V případě vytrvalého deště se scházíme bez kol v klubovně v GJM. - Od začátku listopadu do konce března se střídají schůzky v klubovně a v tělocvičně, sraz vždy ve středu před GJM od 16:15 do 18:15 - viz tabulka - (K - Klubovna, T - Tělocvična, X - schůzka se ruší) Listopad 1. K 8. T 15. K 22. T 29. K Prosinec 6. T 13. K 20. T 27. X Leden 3. K 10. T 17. K 24. T 31. K Únor 7. T 14: X 21. K 28: T Březen 7. K 14. T 21: K 28: T - Kvůli prázdninám odpadá schůzka dne 27. 12. 2006 a 14. 2. 2007. - Celým rokem vás bude opět provázet celoroční hra zakončená závěrečnou tombolou na poslední schůzce. -
VÝROBCI A PRODEJCI KOL, DÍLŮ A DOPLŇKŮ: -
Cykloturistika – časopis o cestování na kole www.cykloturistika.cz Dirt Biker - dvouměsíčník o volném ježdění na kole www.dirtbiker.cz Outdoor – dobrodružství, cestování, příroda www.ioutdoor.cz Peloton - vše kolem kol www.peloton.cz Velo – revue o životě s kolem www.ivelo.cz
Prodejny turistického vybavení: -
Hudysport - spacáky, batohy, oblečení, pohorky,... www.hudy.cz Warmpeace – také outdoor vybavení www.warmpeace.cz Hannah – stany, spací pytle, sportovní oblečení www.hannah.cz -2-
Důležité informace !!! pro všechny !!! Podzimní cyklokros 2006 4. 10. 2006 bude místo schůzky již tradiční Podzimní Cyklokros. Začátek závodů je v 15:30 ideální je dorazit o nějakou tu čtvrthodinku dříve kvůli registraci. Závod se koná na stejném místě jako v minulých letech - v Centrálním parku JM u hřiště ZŠ Mikulova 1594 nedaleko metra Opatov. Členové oddílu UFO, kteří se prokáží u registrace oddílovou průkazkou, mají startovné zdarma, ostatní platí příspěvek 30 Kč. Všechny děti mimo pořadatelů budou moci po ukončení závodu jejich kategorie odjet samy domů, ale lépe, když zůstanou fandit a povzbuzovat při závodech starších kategorií. Táborové CD Těšte se na super táborové cédéčko s fotkami, táborovou recenzí, seznamem her a kompletními materiály k celotáborovce pro Starší!!! Pokusíme se ho vyrobit co nejdříve, ale buďte prosím trpěliví, rozhodně o něj nepřijdete. Internetové stránky Právě se předělávají, přesto se podívejte na www.oddil-ufo.wz.cz.
Důležité !!! přihlášky, příspěvky, omluvy ze schůzek a další !!! -
Vážení rodiče a členové oddílů; Mladší i Starší UFOuni, vzhledem ke stále rostoucím cenám a potřebě; restitučních investic do oddílového vybavení jsme dospěli k závěru, že současná výše členských příspěvků přestává být pro oddíl udržitelná a jsme nuceni přikročit k jejich zvýšení, a to na 500,- Kč za pololetí, s účinností od školního roku 2006/2007.
-
Pololetní členské příspěvky 500,- je nutné zaplatit do konce října (25. 10. 2006) Nadále prosíme rodiče, aby pokud možno předem omlouvali nepřítomnost svého dítěte na schůzce, ideálně telefonicky nebo s nějakým předstihem e-mailem. V případě změny vašeho telefonního čísla, telefonů nebo mailů na rodiče nebo třeba změny adresy nás prosím o této skutečnosti neprodleně informujte, ideálně na mail, případně dostatečně důrazně slovně na schůzce, nejlépe v kombinaci s předáním nových údajů na papírku se jménem dotyčného. Také prosíme o včasné odevzdávání přihlášek na výlety. Po datu odevzdání již nemůžeme zaručit, že bude dítě na výlet přijato, ale hlavně nám to vážně komplikuje přípravu a organizaci akce ... Předem děkujeme.
-
-
Seznam vedoucích s telefony a e-maily: Mladší UFOuni:
Jaroslav Hejný Petr Kukačka Petra Franková
737 845 198 723 820 401 606 623 913
[email protected] [email protected] [email protected]
Starší UFOuni:
Jiří Kukačka Michal Frank Petr Severyn
602 767 305 602 759 748 728 353 558
[email protected] [email protected] [email protected]
Klub:
Jaroslav Hejný
737 845 198
[email protected]
-3-
Mladší – kronika Ještě před hlavními prázdninami se oddíl Mladších UFOunů vypravil na dvě akce. O tom, jak to probíhalo se můžete dočíst na následujících stranách Název akce Prokopské údolí
Datum konání 6. 5. 2006
Víkend v Čími
9. – 11. 6. 2006
Popis Jeli jsme se podívat do Prokopského údolí, lokality s mnoha zajímavými místy k navštívení. Společně s oddílem Starších jsme strávili víkend u Slapské přehrady ubytováni na zahradě chaty našeho kamaráda Oty. – více na str. 14
Prokopské údolí 6. 5. 2006 – jednodenní cyklistický výlet Prokopské údolí je pražská přírodní rezervace kolem Dalejského potoka severozápadně od Barrandova. Jelikož je to lokalita s mnoha paleontologickými a krasovými jevy, a protože jsme tam s oddílem Mladších UFOunů ještě nebyli, vypravili jsme se tam na cyklistickou projížďku. V sobotu ráno na místo srazu dorazilo pět odvážlivců (Kuba J., Dáša, Péťa, Martin K. a Jonáš). Jelikož bylo nádherné počasí a všichni se už těšili na cestu, tak jsme jen počkali na Jardu, a co nejrychleji vyrazili. Přes Krčský les a cyklostezkou přes Braník jsme se dostali až k Vltavě. Nyní nám zabralo trochu času, než jsme objevili způsob, jak se pohodlně dostat přes Barrandovský most, ale než jsme se stačili nadát, byli jsme už nad řekou, mávali jsme vodákům a především všudypřítomným autům, od kterých nás dělily jenom svodidla, a jejichž řidiči se na nás nedívali zrovna mile, protože jsme jeli daleko rychleji než oni..☺ No, čekali byste, že bude Barrandovský most v sobotu ráno prázdný? Zanedlouho jsme už byli opět napojeni na cyklistickou stezku a pokračovali dále v cestě a nezadržitelně se už blížili do Prokopského údolí. Předtím jsme si dali ještě malou přestávku, abychom se mohli napít a hlavně podívat na vysoký železniční viadukt, který je opravdu zajímavou stavbou. Inu, po tomto odpočinku jsme se konečně „vřítili“ do Prokopského údolí a napojili se na naučnou stezku, která informuje o geologických a botanických zajímavostech. Prvním tím zajímavým místem, které jsme navštívili, bylo tzv. Jezírko. Na informační ceduli před oním místech předčítala Petra všem UFOunům údaje z textu, které Jezírko
charakterizují. Přesto, že se zdálo, že to bylo prospěšné jako házení hrachu na stěnu, UFOuni překvapili a Kuba si například zapamatoval, že jezírko vzniklo výronem spodní vody po odstřelu horniny v roce 1905, je 107 metrů dlouhé, 27 široké a jeho maximální hloubka je 10 metrů..☺
Dali jsme si zde opět malou pauzu na svačinu. Dáše, která se už od rána potýkala s mírným nachlazením, se zde udělalo špatně, a tak jen přihlížela tomu, jak se jdou ostatní, za dohledu Petry, podívat na horní okraj zatopeného lomu. Dáša s námi při další cestě bohužel nemohla -4-
Mladší – kronika pokračovat, a tak odjela s maminkou autem předčasně domů. Jeli jsme dále a na naučné stezce jsme objevili další zajímavé místo - asi stometrový tunel, o kterém nikdo nevěděl, k čemu slouží. Tak jsme ho prošli tam a zpět, pokládali za úspěch, že si nikdo neukopl palec, jelikož tam byla vcelku tma, a při té cestě nás napadlo, že se tam asi kutal kámen - spásná to myšlenka..☺ Vyrazili jsme dál a jelikož už každému kručelo v břiše, zastavili jsme na jednom příhodném místě na oběd. UFOuni už skoro vyndávali svoje podomácku vyrobené pochutiny, ale to se šeredně spletli. Jídlo si museli něčím zasloužit..☺ A tak museli uspět ve hře, která spočívala v tom, že společně ve skupině, kde měl každý zavázané oči, vyfasovali dlouhé, na koncích svázané, lano a museli z něho složit čtverec. A tak tvořili.. V okamžiku, kdy si už mysleli, že každý stojí na vrcholu čtverce, položili lano na zem, sundali šátky a nestačili se divit, jaký že to vytvořili šišoid. A tak se úkolu chopili ještě jednou. Plni zkušeností z předešlého nezdaru a díky Jonášově taktice se jim podařilo vytvořit „skoročtverec“ a tak si teda už mohli v klidu vychutnat toliko vydřený oběd..☺ Po obědě jsme jeli dál, nestačili se ani unavit a už jsme projížděli Butovicemi, které leží nedaleko od Řeporyjí. A když jsme byli už tak daleko, rozhodli jsme se, že by bylo záhodné navštívit Středověké městečko Řepora (dříve známé pod názvem Tuležim). Jedná se o středověký skanzen přibližující veřejnosti reálie středověkého období ve věrohodně ztvárněném prostředí.
Všechny stavby jsou postaveny ze dřeva či hlíny a jsou kryté slaměnými došky či dřevěným šindelem. Při vstupu na vás „dýchne“ to kouzlo minulosti a při procházení všech míst se duchem přenesete do dávné doby středověkých řemesel. Kuki už jednou toto místo navštívil, tak dovnitř nešel a hlídal kola (v poloze ležmo)..☺ Ostatní si při prohlídce zkusili zazvonit na zvon kostelíku, nakrmit kozla a ovce.
Podívali se dokonce na šibeniční vršek i ke studni. Po ukončení prohlídky nám zbývaly tři hodiny na návrat. A jelikož jsme sem jeli hodin pět (hrubého času), rozhodli jsme se, že nebudeme zahálet, abychom stihli být u GJM včas. Cestou zpět jsme jeli obdobnou trasou, jen jsme museli překonat pár terénních nerovností. Stačili jsme se ještě zastavit na zmrzce a konci Prokopského údolí si zahrát ještě jednu hru nazývající se Maršál a špión - taktickou deskovou hru převedenou do reálu. Protože se trošku protáhla, neměli jsme po jejím skončení už moc času, tak jsme nasedli na kola a uháněli domů. Přejeli jsme opět Barrandovský most, a po cyklostezce a znovu přes Krčský les jsme se dostali na Jižní Město, odkud to už ke GJM bylo jen, co by kamenem dohodil a zbytek ujel na kole..☺ Tam jsme dorazili v 17:57, celková délka trasy se na většině tachometrech o nějaký ten kilometřík lišila, tak jsme délky zprůměrovali a výsledná délka vyjížďky, která se i díky krásnému počasí vcelku povedla, nám vyšla na 46 kilometrů. Kuki
-5-
Mladší - kalendář Je tu zase nový školní rok a sním hned několik super akcí, na které se můžete přihlásit. Nejen, že při nic zažijete spoustu legrace, naučíte se něco nového a odreagujete se od školy a pražského prostředí, získáte za ně i nějaké ty části losíků do celoroční hry Název akce Cyklovýlet do Davle
Datum konání 21. 10. 2006
AQUAPARK Kladno Prosincové Bílovice
11. 11. 2006 1. – 3. 12. 2006
Popis Nebuďte líní a pojďte se projet, bude to taková skoro poslední šance v tomto roce. Navštívíme AQUAPARK na Kladně. Kdo se bude chtít podívat, jak to na našem táboře vypadá v zimě, nechť se nezapomene přihlásit.
Cyklovýlet do Davle 21. 10. 2006 – jednodenní cyklistický výlet Říjnový výlet nás zavede do Davle. Cestou se zastavíme u sportovního letiště Točná, pak sjedeme k Vltavě (dáme se po červené) a podél řeky pojedeme až do Vraného. Po červené značce dorazíme až do Davle Cestou zpět projedeme Psáry, Dolní Jirčany a Průhonice. Sraz:
sobota 21. 10. 2006 v 9:30 před GJM
Návrat:
sobota 21. 10. 2006 v 18:00 ke GJM
Pozn.:
V případě silného vytrvalého deště se výlet přesouvá na neděli. Čas srazu a návratu zůstává stejný. V případě silného a vytrvalého deště v neděli se výlet ruší.
S sebou:
peníze na případnou opravu či dobrotu, oběd, svačinku, pláštěnku, oblečení dle počasí (je lepší mít na sobě více tenkých vrstev, které se dají postupně sundávat a oblékat, než mít dres a svetr..), duši, batoh, do kterého si dáte jídlo a oblečení, kolo a cyklistické doplňky, kartičku ZP (vybereme na srazu) 3
Losy:
Přihlášky: prosíme odevzdat do středy 18. 10. 2006 Info:
Výlet zajišťuje Petra, takže s veškerými dotazy se, prosím, obracejte přímo a jedině na ni:
[email protected] nebo telefon 606 623 913.
Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 3.
AQUAPARK Kladno 11. 11 2006 – návštěva bazénu V polovině listopadu, kdy je na kolo již poněkud chaldno, se vyrazíme ohřát do teplých vod aquaparku na Kladně. Můžete se těšit na celou řadu atrakcí, jako třeba zkluzavka, dva tobogány, vodní jeskyně, umělý vodní proud nebo relaxační posezení v perličkové lázni. Můžeme si zaplavat i v klasickém bazénu.Cestou možná navštívíme i nějakou cukrárnu. Akce je určena výhradně pro plavce. Sraz:
sobota 11. 11. 2006 v 9:00 hod před GJM
Návrat:
sobota 11. 11. 2006 v 18:00 hod tamtéž
Doprava: na Dejvickou MHD, na Kladno pak autobusem -6-
Mladší - kalendář S sebou:
Losy:
do batůžku si vezměte plavky, ručník, příp. mýdlo nebo sprchový gel, dále něco k obědu a na svačinu, láhev s pitím, propisku, zápisník, oddílovou průkazku, kartičku zdravotní pojišťovny (pouze v případě, že u nás nemáte uloženou kopii dlouhodobě), eventuelně léky s návodem k použití (vybereme na srazu), 2 přestupní lístky na MHD, kapesné dle vlastního uvážení, teplé oblečení a pevné boty. 3
Přihlášky: prosíme odevzdat ideálně koncem října, nejpozději ve středu 8. 11. 2006 Cena:
Spolu s přihláškou budeme vybírat 180 Kč na vstupné do aquaparku (na 2 hod.) a cestu autobusem na Kladno a zpět
Info:
Akci zajišťuje Jarda, takže s veškerými dotazy se obracejte přímo a jedině na něj:
[email protected] nebo telefon 737 845 198.
Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 3.
Prosincové Bílkovice 1. – 3. 12. 2006 – víkendová akce Pojedeme do táborové základny abychom si zahráli různé společenské i venkovní běhací hry. Program bude přizpůsoben počasí, za deště se snad nebude chtít běhat nikomu.. Těšte se, bude veselo : -) Odjezd:
pátek 1. 12. 2006 v 16:15 před u GJM
Návrat:
neděle 3. 12. 2006 v 18:30 ke GJM
Doprava: autobusem do Divišova, dále pěšky Spaní:
na půdě na postelových matracích
Jídlo:
Rozhodně nezapomeňte, že !!! páteční večeři (ideálně studenou, aby se dala konzumovat cestou), obě snídaně (kromě čaje) si bere každý sám. Nezapomeňte mít něco dobrého na svačinky!!! Sobotní a nedělní oběd, sobotní večeře, nedělní balíček na cestu bude zajištěn.
S sebou:
spacák, pyžamo, spodní prádlo, šátek, teplé oblečení, oblečení na ven (teplé, nepromokavé) pláštěnka, boty na ven (taktéž nepromokavé), boty do boudy (doporučuji spíše nějaké tenisky nebo teplé bačkory), hygienické potřeby (mýdlo, ručník, kartáček, pasta, hřeben…), blok, tužka, čepice, šála, rukavice. Vše je třeba uzpůsobit aktuálnímu počasí., kartičku ZP + 2 lístky na MHD (vybereme na srazu), malé kapesné - na limonádu atd. 7
Losy:
Přihlášky: vzhledem k náročnosti akce je důležité přihlášky odevzdat do středy 22. 11. 2006 Cena:
150 Kč, (pravděpodobně ještě nějakou část vrátíme) odevzdávejte, prosím, spolu s přihláškou. Cena zahrnuje platbu za přesun autobusy a jídlo, ubytování je zdarma.
Info
Akci zajišťuje Petra, takže s veškerými dotazy se obracejte přímo a jedině na ni:
[email protected] nebo telefon 606 623 913
Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 3. -7-
Starší - kronika Oddíl Starších UFOunů před hlavními prázdninami rozhodně nelenil a vyjel na tři, poněkud náročné a vícedenní akce. Rozhodně stojí za to si přečíst, co se tam dělo a kdo třeba se akcí zúčastnil, může při čtení následujících řádků třeba jen tak zavzpomínat. Název akce České Švýcarsko
Datum konání 7. – 9. 4. 2006
Cykloexpedice Polsko
5. – 8. 5. 2006
Víkend v Čími
9. – 11. 6. 2006
Popis V počtu dvou odvážlivců a jednoho vedoucího jsme vyrazili na čundr ☺. To by vás zajímalo, o čem to je, že?☺. Tak si přečtěte následující recenzi. Společně s oddílem Mladších jsme strávili víkend u Slapské přehrady ubytováni na zahradě chaty našeho kamaráda Oty. – více na str. 14
České Švýcarsko 7. – 9. 4. 2006 – čundr Ve dnech 7. - 9. 4. 2006 proběhl víkendový čundr oddílu Starších, který překvapil už přihláškami, kterých bylo žalostně až katastrofálně málo. Konkrétně byla minimální možná účast — dva členové — Michal J a já, a taktéž dva vedoucí — KUKI a Michal. Naše (Michala J. a moje) obuv byla hned na srazu Michalem označena za TIRekovou (základ treková) (to víte, kanadám vedoucích se rovnat nemohla). Ve vlaku jsme si všímali, kam při záplavách dosáhla voda, a také černé skládky (moc velká nebyla) hned vedle trati. Už za tmy jsme dorazili do Rybniště, odkud jsme potůčkem, který byl běžně cestou, vyrazili směrem od města k rekreačním chatičkám. Přibližně na půli cesty, asi 300 metrů od obojího, jsme se utábořili a usnuli. Ráno nás překvapil Michal šiškami dopadajícími na tropiko stanu, kde jsme s Michalem J. spali, a dožadoval se odchodu v deset hodin. Poté, co jsme KUKIho probudili šiškami dopadajícími na jeho spacák, jsme vyrazili asi s patnáctiminutovým zpožděním. První zajímavostí cesty bylo místo se dvěma cedulkami před poklopem, ve kterém cosi (voda?) temně hučelo. Na jedné z nich stálo „Pozor, žíravina“ a na té druhé „Ochranné pásmo vodního zdroje“☺. Poté jsme absolvovali (a přežili) krátký, ale kvalitně kamenitý sráz a cestu azimutem do Doubice, kde jsme se posilnili zmrzkou. Za touto vesnicí jsme napravo od cesty zahlédli první skály, neklamné to znamení, že jsme dorazili do Českého Švýcarska, což souhlasilo s plánem cesty.
Všichni jsme poobědvali něco z konzerv, abychom se posílili na následující zkoušku. Tou byly Úzké schody, strmá a úzká skalní soutěska vybavená něčím mezi schody a žebříky. Tato cesta, po které jsme urazili vzdušnou čarou asi 15m za čtvrt hodiny, se vyplatila. Dorazili jsme totiž k Falkenštejnu, hradu na skále, pod kterým si KUKI odpočinul a ostatní si ho dopodrobna prohlédli. Po chvíli cesty jsme se otočili kolem nějakého růžového blázince na červenou turistickou značku E3, kde nás čekal strašlivý stoupák se schody k Mariině vyhlídce, která byla ale bohužel zavřená, protože vyhořela. Kousek za ní jsme, k nelibosti obou přítomných Michalů, zaslechli ten protivný zvuk — znělku Family Frost. Ta nás po zbytek víkendu neopustila a v neděli jsme to žluté autíčko i viděli, a to dokonce dvakrát. Poté už jsme se jen utábořili na příjemné louce. Před tímto utábořením jsem však, což udělá radost škodolibým povahám, prošlápl sníh až na potůček pod ním a pochopil nevhodnost Prestiží na čundry. Prostě TIReková obuv☺. V neděli jsme vyráželi v rozumných půl jedenácté a po turistických značkách došli do Srbské Kamenice, kde jsme svačili u pevnůstky. Po vyšplhání na velký protivný kopec jsme se naobědvali a bez větších problémů dorazili do Krásné Lípy na nádraží. Vlak přijel bez zpoždění(!!!), ale zato v něm bylo příšerně přetopeno. Vrátili jsme se živí, zdraví a utrmácení, ale spokojení. Davča Fatka -8-
Starší - kronika Cykloexpedice Polsko 5. - 8. 5 2006 - čtyřdenní cykloturistická akce s brašnam něco k 80 km, což je z brašnami vážně dobrý výkon. V Mladkově nás zastihl déšť, ale za chvíli přestal, tak jsme dojeli na nedaleké tábořiště vedle Tiché Orlice u horolezecké stěny a železniční tratě, kde jsme ve stanech nocovali. Ráno svítilo sluníčko a nás čekal nejzajímavější den celé expedice. Na nádraží ve vesnici začíná naučná žlutá stezka, vedoucí k dělostřelecké tvrzi Bouda, která byla cílem našeho výletu. Na stezce jsou rozsety informační tabule, které podávají základní informaci o situaci před 2. světovou válkou, o smyslu a stavbě linie pohraničního opevnění, o důvodech kapitulace tehdejší československé armády po „Mnichově 1938“ i konkrétní informace o jednotlivých částech opevnění - malých bunkřících lehkého opevnění zvaných řopíky (ŘOP - Ředitelství opevňovacích prací), větších samostatných pěchotních srubech i o objektech těžkého opevnění zvaných tvrze, jejich výbavě a účelu.
Celá akce odstartovala klasicky na Hájích, kde se sešlo devět účastníků: Davča, Michal Janda, David, Filip Šenk, Honza, Adam, Filip Mareš, Honzík a Jakub Markovič a z vedoucích KUKI. Čekala nás čtyřdenní výprava s brašnami, jejíž cílem mělo být okolí česko-polské hranice a návštěva jedné z dělostřeleckých pevností linie pohraničního opevnění. Již na srazu se objevili první problém KUKI cestou na Háje píchnul. Nezbývalo, než nechat opravu do vlaku. I s vyfouklým předním kolem jsme zdárně zvládli přesun metrem na Hlavák a všichni kromě Davči, který si zahrál na buben pračky, i jezdící schody. Na Masarykově nádraží, odkud vyjížděl náš vlak, jsme byli asi s půlhodinovým předstihem. Plán byl jednoduchý. Vlak měl stát na nástupišti už dlouho před tím, než odjížděl, takže bychom se v klídku naskládali na plošiny pro kola. Jenže vše bylo jinak! Vlak přijel na poslední chvíli na jiné nástupiště, navíc jen jedna souprava místo dvou, které normálně jezdí. Nezbývalo, než se namačkat i s koly na jednu z plošin a doufat, že nás vlak všechny uveze. Povedlo se a namačkáni jak sardinky jsme vyjeli. Vlak byl naplněn k prasknutí a další lidé stále přistupovali. Lepší to začalo být až v Kolíně, kde mohl dokonce průvodčí začít procházet vagóny ☺. V Pardubicích jsme vystoupili ve stejném počtu jako při nástupu, takže úspěch. Naložili jsme naše stroje a vyrazili skrze město směrem na východ. Prokličkovali jsme se křivolakými uličkami mezi domy a domky a už za tmy vyjeli pár kilometrů za Pardubice. V nedalekém lese Bělobranská dubina jsme postavili stany a čekali na malého a velkého Severku, kteří do Pardubic dorazili později autem. A vlastně i na Michala, který jel pozdějším vlakem. Všichni jsme se nakonec šťastně shledali a mohli jít spát, druhý den nás totiž čekala náročná trasa s postupným výjezdem do hor. Ta vedla přes Kostelec nad Orlicí, Vamberk, Žamberk a hlavně Nekoř a Bořitov ☺ do Mladkova. Celý den nám to docela jelo, jen Filip Mareš píchnul a způsobil tak všem neplánované, leč velmi příjemné zdržení vyplněné konzumací zmrzlin a limonád z nedalekého obchůdku. Celá sobotní trasa měla
Stezka vede přímo mezi linií bunkrů a srubů, občas se musela tlačit kola, ale myslím, že to rozhodně stálo za to. Viděli jsme i jeden řopík výbuchem převrácený na střechu. Stezkou se dostanete ke vchodovému srubu dělostřelecké tvrze Bouda, která zahrnuje ve své sestavě pět objektů těžkého opevnění (tři pěchotní sruby, objekt výsuvné otočné dělostřelecké věže a vchodový srub). Podzemní prostory a spojovací chodby jsou umístěny hluboko pod zemským povrchem, aby byly bezpečné proti jakémukoliv zásahu zvenčí. Tři a půl metru silné železobetonové stěny by měly bez vážnějšího poškození vydržet i dopad největších tehdy -9-
Starší - kronika známých leteckých bomb. Osádku tvrze mělo tvořit zhruba 370 vojáků, kteří by v případě nebezpečí byli schopni bojovat odříznuti v útrobách tvrze několik měsíců, k dispozici by ve skladech měli např. 1,5 milionu nábojů do těžkých kulometů
Po prohlídce jsme sjeli po zelené značce do Těchonína a vydali se na zpáteční cestu. Frčelo nám to skoro samo. Projíždíme Jablonné nad Orlicí, Letohrad a Ústí nad Orlicí a po večerním výjezdu na snad největší kopec za celou cestu kempujeme v lesíku na kraji pole u obce Dobrá Voda, kde večeříme a pozorujeme západ slunce. V pondělí nás čekal už jen návrat přes Brandýs nad Orlicí, Choceň a Dašice do Pardubic. Přijíždíme o dvě hodiny napřed, takže ještě stíháme dát si v Pardubicích k obědu smažák v místní restauraci. Příjemně prázdným vlakem pak vyrážíme zpět do Prahy. Než se mačkat v počtu 14 cyklistů v přeplněném metru, volíme raději průjezd Prahou na kolech. Přes Karlovo náměstí se dostáváme na Karlov a po chodníku přejíždíme Nuselský most. Kopírujeme trasu metra a z Roztyl jedeme už naší známou trasou po cyklostezce. Celá akce se povedla a bude-li na jaře zase možnost využít nějaký prodloužený víkend, určitě si akci obdobného charakteru zopakujeme.
Absolvovali jsme zajímavou prohlídku s průvodcem, prohlédli si podzemní prostory a sály a vyslechli i přednášku o tom, jak měla tvrz vypadat, pokud by byla kompletně stavebně dokončena. Hlavní zbraní tvrze měla být nikdy neinstalovaná dělostřelecká otočná výsuvná věž s dvojicí děl s dostřelem přes 12 km.
KUKI
Víkend v Čími 9. – 11. 6. 2006 – společná oddílová akce Takhle jsme si pochutnali na gulášovce..☺
Počteníčko na str. 14 - 10 -
Starší - kalendář Je tu zase nový školní rok a s ním hned několik super akcí, na které se můžete přihlásit. Nejen, že při nich zažijete spoustu legrace a naučíte se něco nového, ale skvěle se odreagujete od školy, pražského prostředí a všedních dnů. Název akce České Středohoří
Datum konání 20. – 22. 10. 2006
KUKIHO chata – 2. pokus 17. – 19. 11. 2006
Mikulášský výlet
9. 12. 2006
Popis Poslední z letošních ryze cykloturistických počinů. Tentokrát se vydáme na sever naší republiky a na kolech se vrátíme zpět do Prahy. Jednou to nevyšlo, tak snad to vyjde teď. Pojeďte se podívat, jak to u KUKIHO vypadá, jedná se o neopakovatelný zážitek. Klasický předvánoční Mikulášský výlet proběhne skoro jako vždy v obdobném duchu, těšte se však na překvapení, kvůli kterému, a nejen němu, se opravdu stojí na tuto akci přihlásit.
České Středohoří 20. - 22. 10. 2006 - cykloturistická víkendovka s brašnami Poslední z letošních ryze cykloturistických počinů. Tentokrát se vydáme na sever naší republiky a na kolech se vrátíme zpět do Prahy. V pátek se dopravíme vlakem panťákem do Ústí nad Labem a vyjedme rovnou směrem na jih. Projedeme Českým Středohořím a v sobotu navštívíme dvě velmi zajímavá místa: Malou pevnost Terezín, která za drtuhé světové války sloužila jako koncentrační tábor, a jedno s legendárních míst naší vlasti, kopec Říp, na kterém dle pověsti stanul praotec Čech, když přišel na naše území. Když budeme mít dost času, dojedeme do Prahy na kole, pokud ne, pomůžeme si vláčkem. Odjezd:
pátek 20. 10. 2006 15:30 u mozaiky na Hájích nebo 16:15 na Masarykově nádraží u pokladen - podle toho, co se komu víc hodí, variantu označte v přihlášce.
Návrat:
neděle 22. 10. 2006 odpoledně - večer ke GJM, záleží zvláště na počasí … Po třetí hodině odpolední je možno zavolat KUKImu a ten podá přesnější informaci. Nebo můžou kluci sami zavolat domů.
Doprava: v pátek metro a panťákem do Ústí nad Labem, dále už jen naše vlastní, brašnami obtěžkaná kola. Spaní:
po dvojicích ve stanech v přírodě.
Jídlo:
vlastní, ideálně v domluvených dvojicích. Nutno vařit na turistických vařičích. Nezapomeňte na energetické bomby (čokoláda, sušenka aj.) a něco na pití (rozpustňáky).
S sebou: kolo s nosičem, cykloturistické brašny, spací pytel, stan (do dvojice/trojice), karimatka, igelit na kola a kolíčky na připnutí (do dvojice), baterka, turistický ešus (do dvojice), vařič, 1,5 l - 11 -
Starší - kalendář PET láhev na vodu na večer, náhradní díly (duše, nářadí, pumpička ...), cyklodoplňky (přilba, brýle, rukavičky ...), teplé oblečení na kolo (čelenka nebo čepice pod helmu, pořádné rukavice, něco na krk), hygienické potřeby, kapesné (na čaj, vstupné …), osobní léky, lístek na MHD, kartičku ZP (pokud nemáme kopii) vybereme na srazu. Většina z vás byla na některém z předchozích výletů s brašnami, takže při balení stačí jen zúročit nabyté zkušenosti. Ti z vás, kteří by jeli poprvé, mohou požádat KUKIho o podrobnější seznam vybavení a pár dobrých rad, které obdrží mailem nebo následující schůzku na papíře. Přihlášky: prosíme odevzdat do středy 18. 10. 2006. Cena:
150 Kč na vlaky a vstupné do Památníku Terezín odevzdejte, prosíme, spolu s přihláškou.
Info:
Akci zajišťuje KUKI, takže s veškerými dotazy se obracejte přímo a jedině na něj:
[email protected] nebo telefon 602 767 305.
Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 3.
KUKIho chata - 2. pokus 17. - 19. 11 2006 - cyklistická víkendovka „nalehko“ se zázemím v KUKIho chatě
V listopadu nám tuto akci překazilo počasí, takže na 2. pokus to snad už vyjde… využijeme státního svátku a vyrazíme na 3-denní akci na kolech.
Ale aby to nebylo zas až tak drsné, bydlet budeme pod střechou v KUKIho chatě v Podkozí. V pátek dopoledne nám PeterS odveze od gymplu věci a my dojedeme do Podkozí na kolech, zabydlíme se a uvidíme, co s načatým dnem. Pokusíme se roztopit kamna a když se to povede, bude nám i trochu teplo ☺. Na páteční večer bude připraven zajímavý kulturní program - společenské hry. V sobotu podnikneme velkou vyjižďku “nalehko”, věci zamkneme v chatě a pojedeme se projet po okolí.Pokud bude pěkně, pokusíme se dojet až na Karlštejn a navštívit okolí Koněpruských jeskyň a můžeme si na večer připravit i ohýnek. V neděli uvidíme, v úvahu připadá třeba pěší výlet údolím Kačáku nebo nějaká hra v okolí. Poo se zabalíme a na kolech vyrazíme k domovu.
Odjezd:
pátek 17. 11. 2006 v 8:00 od GJM. V případě opravdu špatného počasí posuneme operativně sraz na později.
Návrat:
neděle 19. 11. 2006 odpoledně - večer ke GJM, záleží zvláště na počasí, náladě … Po třetí hodině odpolední je možno zavolat KUKImu a ten podá přesnější informaci. Nebo můžou kluci sami zavolat domů.
Doprava: kolmo, zavazadla pojedou od a ke GJM autem s PeterSem - 12 -
Starší - kalendář Spaní:
v KUKIho chatě, kde si i zatopíme, každopádně tam bude tak jako tak trochu zima, takže s tím počítejte při balení, kamennou chatu není jednoduché vytopit. Karimatky nutné!
Jídlo:
vlastní, ideálně v domluvených dvojicích. Nutno vařit na turistických vařičích. Na sobotu oběd na celodeňák. Nezapomeňte na energetické bomby (čokoláda, sušenka aj.) a něco na pití (rozpustňáky). Hromadně nakoupíme akorát čaj na ráno a večer, cukr, hořčici a balené vody, případně minerálky, protože na chatě nemáme vlastní studnu. Pokud chcete něco k možnému ohýnku, nezapomeňte přibalit buřty nebo nějakou uzeninu a kus chleba na opečení.
S sebou:
kolo, zavazadlo s věcmi (balte úsporně, ať se vejdeme), malý batůžek na cestu a na výlet, spací pytel, karimatka, baterka, turistický ešus a lžíce (stačí jeden do dvojice), vařič, náhradní díly (duše, nářadí, pumpička ...), cyklodoplňky (přilba, brýle, rukavičky ...), teplé oblečení jak na kolo (čelenka nebo čepice pod helmu, pořádné rukavice, něco na krk), tak na převlečení do chaty (svetr, tepláky ... přece jen v listopadu už může být dost zima), boty na kolo i na turistiku, hygienické potřeby, kapesné (na čaj, vstupné …), osobní léky, kartičku ZP (pokud nemáme kopii) vybereme na srazu.
Přihlášky: prosíme odevzdat do středy 8. 11. 2006. Cena:
100 Kč na benzín, balenou vodu atd. odevzdávejte, prosíme, spolu s přihláškou.
Info:
Akci zajišťuje KUKI, takže s veškerými dotazy se obracejte přímo a jedině na něj:
[email protected] nebo telefon 602 767 305.
Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 4. Mikulášský výlet – Štěchovickou stezkou 9. 12 2006 – jednodenní pěší výlet Klasický předvánoční Mikulášský výlet proběhne skoro jako vždy v obdobném duchu, těšte se však na překvapení, kvůli kterému, a nejen němu, se opravdu stojí na tuto akci přihlásit Odjezd:
sobota 9. 10 2006 v 8:00 od mozaiky na Hájích.
Návrat:
sobota 9. 10a 2006 v 19:15 opět na Háje.
S sebou:
na sebe teplé oblečení (přeci jenom v prosinci bude trochu zima), pevná turistická obuv, pláštěnka, peníze na teplý čaj, jídlo na celý den.....myslím že je škoda se více rozepisovat :)
Přihlášky: prosíme odevzdat do středy 6. 12. 2006. Cena:
100 Kč na dopravu a překvapení. odevzdávejte, prosíme, spolu s přihláškou.
Info:
Výlet zajišťuje Peter´S, takže s veškerými dotazy se, prosím, obracejte přímo a jedině na něj:
[email protected] nebo telefon 728 353 558.
Minimální počet účastníků, aby se výlet uskutečnil: 3.
- 13 -
Víkend v Čími 9. – 11. 6. 2006 Bylo slunné červnové páteční odpoledne a na místo srazu ke společné UFOakci se začali scházet členové Mladšího a Staršího oddílu. Dohromady nakonec dorazilo čtrnáct odvážlivců, kteří si chtěli víkend náležitě užít, projet se trochu na kole a v neposlední řadě se odreagovat od náročného týdne ve škole, jednoho z posledních v minulém školním roce. Inu, blížil se už čas odchodu, tak jsme zanechali všechna zavazadla a kola na místě srazu společně s Michalem, do něhož jsme vložili veškeré naděje, že všechno řádně naloží na korbu dodávky, která ještě nepřijela, a bezstarostně jsme se vydali na autobus. To jsme ještě ale netušili, že se nám do našeho plánu vloudí malinkatá chybička. Poctivě jsme metrem dorazili na zastávku Na Knížecí a čekali. Odtud ale žádný autobus odjíždět neměl a ten, kterým jsme měli jet už dávno ujel, tak jsme si zašli ještě na zmrzku a z nedalekého Smíchovského nádraží přece jen za pár chvil nakonec odjeli. Na místo určení jsme dorazili za necelou hodinu a půl i s cestou od autobusu. Ubytovali jsme se na zahradě chaty našeho spřízněného kamaráda Oty (někdo ho zná z tábora). No, ubytovali je takové hodně nadnesené slovo. Prostě jsme postavili stany a zanedlouho jsme už dělali to, na co se každý těšil - šli jsme na dřevo, aby se mohl rozdělat oheň. Někteří u ohníčku jedli ještě svoji pečlivě z domova připravenou večeři, a jelikož nás zítra čekal náročný den, šli si pro jistotu všichni lehnout raději dříve než později. Ano, to co jsme říkali, se opravdu stalo skutečností. Na celodenní výlet se všichni připravovali opravdu svědomitě. Ještě jedna záložní láhev s vodou do batůžku byla vcelku nutností, jelikož předpověď na celý den byla vcelku optimistická - 33 stupňů a jasno. Vyjeli jsme tedy plni elánu, zvolili takové tempo, abychom se nevyřídili hned zezačátku, ale Dobříšská pahorkatina je vcelku neúprosná. Krátké sjezdy s dlouhými výjezdy se střídaly vcelku neustále. No, co vám mám povídat, prostě něco pro milovníky kopečků, kterých je v oddíle dozajista velmi mnoho..☺ Na Veselý vrch, což byla první delší zastávka, jsme se nakonec vyškrábali všichni. Na jeho vrcholku je postavena 42 metrů vysoká
telekomunikační věž z roku 1999, která je současně vyžívána jako rozhledna. K vyhlídkové plošině, která je ve výši 25 metrů vede 137 schodů. Věž umožňuje nádherný kruhový rozhled do bližšího i vzdálenějšího okolí. Za dobré viditelnosti lze shlédnout celý hřeben Brdské vrchoviny, Prahu a dokonce i Šumavu s nápadným vrcholkem Boubína. Pod rozhlednou jsme si dali malou sváču a pokračovali v cestě. Celý zbytek cesty se jel už ve velmi vlažném tempu, jelikož sluníčko hřálo možná víc, než bychom si přáli. Asi deset kilometrů před cílem jsme si ještě dali takový opožděný oběd.
Zpět jsme dorazili vcelku vyčerpaní. Večerní program se tedy skládal z relaxace, pojídání výborné gulášové polévky a samozřejmě z přípravy ohně. U něj jsme vydrželi ještě kratší dobu než večer minulý..☺ Hned zrána se už všechno začalo chystat k odjezdu. Abychom ještě aspoň dopoledne smysluplně využili, jeli jsme si zahrát jednu strategickou hru do lesa, ve které měli UFOuni za úkol se proplížit v přestrojení přímo k jádru afghánských bojovníků a vyslídit tam co nejvíce informací o jejich bojové strategii, aniž by byli zpozorováni. Hra se povedla, akorát všeobecné nadšení kazil jen fakt, že každý druhý měl po ní na sobě alespoň jedno klíště. Vrátili jsme se zpět, sbalili poslední věci a vyrazili do Prahy. Cesta proběhla kupodivu bez sebemenších problémů. Nutno říci, že se výlet i díky krásnému počasí povedl a už se těším na další společnou oddílovou akci, která proběhne zase před hlavními prázdninami. Kuki - 14 -
LT Bílkovice 2006 12. - 27. 8. 2006 - letní tábor oddílu UFO Z pohledu Mladších Po roce se opět konal a byl pro oddíl Mladších UFOunů připraven tábor v Bílkovicích u Divišova, a tak už nebyl problém se ponořit do víru děje a užít si parádní 2 týdny bezvadných her a výletů na kole v pěkném prostředí tamní přírody. Na srazu jsme nastoupili do autobusu a ani ne za hodinku jsme už byli na místě. A jelikož někdo toto místo ještě neznal, byl v Bílkovicích poprvé, zahráli jsme si na úvod nějaké seznamovací a týmové hry, ve kterých se všichni dohromady vzájemně poznali a naučili se pracovat jako jedna skupina.
nadále budou tak čestní a spravedliví. A tak vznikl jejich spolek. Rychlé šípy si za peníze, které si poctivě vydělali, pronajali a vyzdobili svoji klubovnu a začali si psát vlastní deník, aby nezapomněli, co se událo a mohli časem i trochu zavzpomínat. Ale nebylo by to ono, kdyby nezažili nějaké to dobrodružství. Vydávali se proto do Stínadel na nebezpečné výpravy, aby jistili něco o ježku v kleci, záhadném hlavolamu, který se kdysi ztratil po tragickém skonu podivného sirotka jménem Jan Tleskač. A co se o hlavolamu dozvěděli a jestli ho vůbec našli, to se dočtete v obsahu táborového CD..☺ Nicméně, tábor se i kvůli celkem přijatelnému, občas i nádhernému, počasí vskutku vydařil. Mohli jsme i bez starosti vyjet někam na kole.
A ta slova „jedna skupina“ byla po celý tábor ohromně důležitá. Mladších bylo totiž právě šest, a tak nebylo v programu proti sobě soupeřit a být lepší než někdo jiný, nýbrž naučit se držet pospolu a táhnout za jeden provaz. Jak se říká: „Nejdřív práce, pak zábava.“ Toto platilo i zde, a tak se všichni dohromady na začátek, abychom měli po celou dobu pobytu čím topit, chopili sekyr a pil a šla se udělat nějaká ta „prácička“..☺ Pokáceli jsme několik soušek, pečlivě je nařezali a naštípali a když jsme měli už hotovo, konečně se kluci dozvěděli, proč vlastně sem na tábor přijeli. Když si právě užívali zasloužilého volna, zahlédli, jak nějaký nevychovaný holomek (převlečený Jarda) mlátí shrbeného staříka o berlích (převlečeného Kukiho). Tak na nic neváhali a šli staříkovi pomoci. Společnými silami holomka přemohli a zahnali, pomohli staříkovi vstát a ten se jim za jejich službu náležitě odměnil. Řekl klukům, že když ho dokázali tak rychle zachránit, bude jim říkat: „Rychlé Šípy“. A taky, že doufá, že i
Zahráli jsme si nějaké osvědčené hry, i nějaké ty úplně nové. Z těch nejpovedenějších bych rád jmenoval „Obchodování s Bratrstvem Kočičí pracky“ nebo třeba „Hledání deníku Jana Tleskače“. Někdo třeba ocenil i noční hry „Navštívení tajuplného kata“..☺ A fakt, že se tábora zúčastnilo pouze šest (záměrně říkám) Mladších, jelikož z oddílu Mladších UFOunů jel - 15 -
LT Bílkovice 2006 pouze jeden, nám vůbec nekazil úsměv na rtech. Trochu nás pouze rmoutilo, že ti, kteří
nemohli jet, přišli o neopakovatelnou zábavu, která se dá zažít jen na táboře v Bílkovicích.
Z pohledu Starších Oddíl Starších dorazil na tábor v počtu osmnácti dětí. Až na malé výjimky dorazili všichni na kolech z Prahy. Po prvním dni táborových prací a odpoledni s krycím názvem Sherwood propukla naplno celotáborová hra „Tajuplný ostrov“. Táborníci se octli v dávno zapomenutém čase v rolích hrdinů, mágů a vojevůdců rodů elfů, barbarů, skřetů a trpaslíků a vydali se osídlit nově objevený ostrov v západních mořích svého nového světa. Nebylo to však jednoduché, protože ostrov chtěl každý národ hlavně pro sebe, takže kromě spousty diplomacie a dohod došlo i k několika bitvám. CTH byla založena na systému hry Osadníci z Katanu, šlo vlastně o deskovou strategii, těžily se suroviny, stavěla města, vesnice a pevnosti a verbovaly armády. Život na ostrově dobrodruhům navíc znepříjemňovali divoši, kteří zde pokojně žili dlouho před jejich příjezdem. Z povedených her jmenujme třeba „Ekly a klky“ - bojovku se strháváním krepáků, „Řekou napříč ostrovem“ - hru s pingpongáčem v potoce, „Scorelauf“ - taktickou půldenní hru s mapou nebo obchodovací „ Přístavy“. Čtyři pěkné hry také připravily jednotlivé družiny vždy pro zbytek oddílu a vedoucí. Podnikli jsme dva cyklovýlety, první na Velký Blaník, druhý k přehradní nádrži Želivka.
noční cesta na kolech zpět do tábora nebo třeba noční „Gangsta bojovka“. Celotáborová hra končila puťákem. Ten byl vyprovokován invazí národa lidí. Obrovské početní převaze lidské armády se nebylo možno bránit přímo, komando elitních bojovníků bylo proto vysláno na extrémně nebezpečnou misi s cílem proniknout mezi nepřátele a eliminovat samotného lidského krále Svatomíra Dobroděje II ☺. Tento čin měl vnést zmatek do řad nepřátel a donutit je k ústupu.
Po průchodů podmořským tunelem, překonání moře (sjezd řeky Sázavy) na kanoích, bitvě na kopci, proniknutí do lidského tábora pomocí železnice, vypozorování schůzky dvou generálů a následném kontaktování Temného mága pomocí e-mailu byly dobrodruhům poskytnuty informace, které je opět vlakem zavedly na hlásku vedle hradu Český Šternberk, na které byl po krátké bitvě spáchám úspěšný atentát náčelníkem barbarů Vlkem z Mělnic. Armáda lidí vyděšená smrtí svého vůdce začala ustupovat a hrozba byla zažehnána. CTH nakonec zaslouženě vyhrál národ trpaslíků. V sobotu se už jen bouralo a v neděli jsme se vydali novou cestou, kterou vymyslel Michal, zpět do Prahy. Letos nám snad poprvé parádně vyšlo počasí, pršelo jen párkrát a trochu a tábor se také díky tomu, myslím, maximálně povedl. Už teď se můžete těšit na mnohem obsažnější recenzi, která bude spolu s výběrem fotek a dalšími materiály součástí táborového cédéčka … Kuki a KUKI
Nechybělo koupání v bazénu, frisbee na fotbalovém hřišti, ohníčky s kytarou, zpěvem a buřtíky, grilování špízů, noční hlídky a služby v kuchyni. Povedenou akcí byla návštěva filmu Rafťáci v letním kině ve Vlašimi a následná - 16 -
Klub – čtyři roky cykloexpedic Zajímalo by vás, co dělají vaši vedoucí o prázdninách? Samozřejmě taky občas vyjedou někam na kolo. Za poslední čtyři roky podnikli o prázdninách čtyři zahraniční cykloexpedice. O první jste si mohli přečíst v minulém čísle UFOuna, článek o druhé z nich máte právě před sebou …
Rok druhý: Cykloexpedice Chorvatsko 2004 2. - 29. července 2004 Rok se s rokem sešel a byly tu zase prázdniny. Loňská expedice k Balatonu všechny z nás nadchla, takže bylo jen potřeba vymyslet, kam vyrazíme letos. Chtěli jsme někam na jih k moři a když jsme vyráželi z Prahy, vlastně jsme ani přesně nevěděli, kam nás osud zavede. Ve hře byla slunná Itálie nebo pobřeží Chorvatska. Nakonec jsme navštívili obě země, ale v Itálii jsme strávili pouze několik hodin. Hlavním cílem našeho putování tedy bylo Chorvatsko a Jaderské moře. Chorvatsko je stát jižní Evropy, rozlohou zhruba o třetinu menší než Česká republika. Obývá ho něco okolo pěti milionů obyvatel a je též známým cílem spousty českých rekreantů. Několik dnů před odjezdem se stala nepříjemná věc. Můj parťák do dvojice, Michal, si udělal něco s kolenem a nemohl jet. Taková škoda! Putovali jsme tedy ve třech. Jára s Petrem a já single.
vedle. Topíme si v kamnech, spíme na postelích, sušíme mokré věci, prostě paráda … Ráno se s hodným pánem loučíme, dostáváme okurku a kedlubnu a prý se máme zase stavit až pojedeme zpět. Tak schválně ☺. Plánujeme trasu kvůli nákupu v Českých Budějovicích. Celé je to dost natěsno, na přejezd Rakouska máme tak týden, na Slovinsko asi čtyři dny, uvidíme tedy, zda se stihneme vrátit včas. Projíždíme okolo Temelína a navečer se fotíme u zámku Hluboká. Kus za ním na červené značce nocujeme. Poprvé zkouším stavět stan Beskyd bez vnitřní části - pouze tropiko. Kdo by se taky táhnul s celým stanem … Pohodlně se do něj takhle vejdu jak já a moje věci, tak i po malé úpravě celé kolo. V Českých Budějovicích děláme obrovský nákup zásob do Rakouska a míříme k hranicím. Projíždíme Český Krumlov a Vyšší Brod, na řece i na silnici míjíme stovky vodáků. Jedni z nich jeli autem tak rychle, že cestou ztratili ze střechy nafukovací člun ☺. Diví se tomu a vrací se. Poslední stoupáček a už jsme v Rakousku! Rozdíl je vidět na první pohled. Útulné vesničky a parádní silnice. Míříme na Linec. Vymotat se z něj dalo dost práce, ale nakonec se nám to povedlo. Před námi majestátně ční hradba Alp a my moc nevíme, co nás v nich čeká. Máme jen automapu, ze které nelze vyčíst vrstevnice. Necháme se teda asi překvapit. Poprvé po čtyřech dnech provádíme očistu v řece Steyer a potom, po předchozí dohodě s majiteli, spíme na zelené loučce kousek od cyklostezky. Další dny se nesou ve znamení průjezdu Alp a nocování v senících. V zásadě jedeme údolími podél řek a tu a tam musíme překonat nějaký ten průsmyk. Prvním z nich je Pyhrnpass (954 m). Chvilku nám tam i sněží a je hnusně a my se musíme všelijak schovávat. Tentýž den následuje první z mnoha nocí v seníku, střecha nad hlavou je prostě k nezaplacení. Po snídani ve spacácích nás čeká další kopec - Hohentauern pass (1274 m). Ale nahoře je nádherně a nás čeká sjezd dlouhý asi
Po rozloučení s Michalem v Hrnčířích jsme vyrazili najisto do Sudoměřic. A pěkně nám ta cesta začala. Při přejezdu hřebínku u Sedlce nás v kopci chytnul nepříjemný liják. Promokli jsme dřív, než jsme stačili vyndat návleky a obléknout bundy. Na kopci pršet přestalo, ale my už byli mokří jak slepice. Nic na tom nezměnilo ani setkání s politikem Janem Rumlem při následném sjezdu. Zachránil nás až náš starý známý z loňska. Pán z domu, u kterého prosíme o vodu, nás nechává přespat v prázdném domě - 17 -
nenadchla, prostě velkoměsto. Jára zjišťuje vlaky na svůj návrat přes Budapešť, dokupujeme zásoby a rychle pryč. Dvanáctý den naší cesty přejíždíme hranici Slovinsko - Chorvatsko. Ještě před tím absolvujeme prohlídku Planinské a Postojnské jámy, krasových útvarů obrovských rozměrů. Do jeskyně jedeme vláčkem, prohlídka je vážně zajímavá, s výkladem v angličtině trvá asi hodinu a půl. Leč kousek za hranicemi je děsná zima. To jsme si teda nedomluvili, celé Alpy bylo pěkně a teď, tady kousek od moře, musíme večer obléknout rukavice a čelenky a jde nám pára od pusy … Ráno sjíždíme dolů a jsme tu!! Nekonečné moře se rozprostírá všude před námi. A jako na potvoru došly baterky ve foťáku … no nic, focení necháme na zítra. Podobně jako loni chceme spát v nějakém malém kempíku u někoho na zahradě a po chvíli smlouvání ustavujeme cenu z 10 na 8 € na osobu. V kempíku pak není problém nechat otevřený stan nebo nezamčená kola, což je příjemné. Jdeme se projít po vesničce Mošćenička Draga a na večeři do Grillu Mrvica. Večeře stojí víc, než utratíme za jídlo na dva dny. Druhý den servisujeme biky, koupeme se v moři, fotíme a odpočíváme a večer potom pokračujeme dál. Z kopce nad městem fotíme Rijeku v noci a přespáváme na pěkném tábořišťátku v národním parku asi ve výšce 1000 m. V posledním městě před hranicemi s Itálií nakupujeme zásoby. Utrácíme chorvatské mince do posledního halířku (tedy lipy) a míříme do italského námořního přístavu Terst. Na předměstí se s námi loučí Jára a vyráží na nádraží a dále vlakem zpět přes Budapešť zpět do Prahy. Pokračujeme ve dvou - Petr a já. Svačíme v přístavu a hurá zpět do Slovinska. V Itálii jsme pobyli sotva několik hodin. Z města do kopce překonáváme 25%!! stoupání, to už skoro ani nejde jet. Druhý den zpět ve Slovinsku a už opravuji čtyři díry v duších naráz. To je radost! Můžou za to trny na cestě, které se zapíchaly do plášťů. V Gorici potkáváme kamaráda Slováka, který nám vypráví o své cestě stopem až sem. My pak podél Soči pokračujeme na sever. Další noc trávíme na verandičce prázdné chatky u řeky. Ráno sice přijíždějí majitelé - italští důchodci - ale po prvotním překvapení jsou nečekaně v klidu. Dobalujeme se, uplácíme je broskvemi, loučíme se a hurá dál. Projíždíme nádherným údolím řeky Soči směrem k průsmyku Vršič. Je to ráj raftařů a vodáků. Noc trávíme opět v NP za kostelem Alpinum
30 km. Jen to sviští. První nákup v Rakousku: malý chleba za 1,5 € a šest houstiček za 2 €. No, nejlevněji tady zrovna není … Další den projíždíme superbláznivé městečko St. Veit, všude mají všelijaké kytky, míjíme architektonicky naprosto šílený hotel a na náměstí mají vláčky pro děti. Pokračujeme do Klagenfurthu k přehradní nádrži Strau. Klagenfurt je úžasné město. Přehrada za rohem, autem to máte pár hodin do Alp v Rakousku i k moři do Chorvatska. Po noci v lesíku u přehrady se zbavujeme asi milionu klíšťat a vyrážíme opět do kopce. Čeká nás Loiblpass (1068 m). Asi 15 km do kopce není žádný med, ale nahoře je krásně. Naštěstí nám dovolují projet Loibltunelem. Kdyby ne, museli bychom ještě asi o tři sta výškových metrů nahoru. Na druhé straně, už ve Slovinsku, potkáváme krajany ze Zlína. U moře je prý krásně a vedro. Už se těšíme. Měníme 20 € za 4700 Slovinských tolarů a opět si připadáme bohatí. To budou zase nákupy v tisících jako v Maďarsku. Prohlížíme si turistické centrum Blejské jezero a míříme k Bohinjskému jezeru, kde nocujeme v kempu Zlatorog, hned u jezera kousek pod Triglavem, nejvyšší horou Slovinska. Bohinjské jezero nám doporučil Michal, prý ho určitě musíme navštívit. A měl pravdu, je to tu nádherné. V kempu je spousta krajanů, už nás skoro ani nepřekvapuje, když slyšíme češtinu. Další den je odpočinkový. Rozvalujeme se na břehu Bohinjského jezera, spíme, jíme, koupeme se a plánujeme další trasu.
Večer opět poprchává a my objevujeme perfektní seník na přespání je kousek vedle silnice za hradbou stromů. Přečkáváme v něm i celý další deštivý den. Odpočati dvoudenním nicneděláním poté vyrážíme dále Slovinskem do Lublaně, hlavního města. Slovinsko v jedenácti slovech: „Krásná příroda, hrozný silnice, nerudní řidiči a všude cpou písmeno J.“ Lublaň nás moc - 18 -
australský cykloturista, se kterým jsme se zde potkali. Jede z druhé strany, z Kaprunu, a cestuje úplně sám. Projíždíme Hochtortunel a vyjíždíme ještě kousek výš než jsme byli v průsmyku Hochtor, na vrcholek Edelweiβspitze (2575 m). Sjezd směrem na Kaprun stojí za to, přes 30 km z kopce nám skoro zavařilo brzdové špalky. Pomalu se vracíme do Čech. Petr se navíc vrací asi 30 km pro ponožky, které nechal sušit někde na stromě. Večer nás čeká nejluxusnější nocleh cesty. Prosíme o místo na stan na zahradě a milí lidé nás zvou do pokoje pro hosty. Paráda. Jsou původem Holanďané. Nemůžeme odmítnout nabízenou večeři, pizzu, a do noci si s nimi povídáme o naší cestě, studiu a o všem možném. Ráno nás čeká snídaně na verandičce. No prostě nádhera, co dodat … Další den je v plánu Salzburg, nocleh opět luxusní u hodných lidí na lehátku a v houpací síti v místnosti se zahradními potřebami. Neděle nás ale překvapila. Nejdříve přes uzavírku silnice pokračujeme dál a nechtěně se tak účastníme pohřbu nějaké velmi významné osobnosti a posléze zjišťujeme, že mají všude zavřeno. I takové megamarkety jako Billa. To je trochu problém. Musíme překopat jídelníček, protože nemáme pečivo, naštěstí zásoby těstovin jsou dostatečné. Ráno míříme nejdřív do Pasova a teprve tam snídáme. Odtud to máme do ČR co by kamenem dohodil. Klasicky se fotíme s cedulí u hraničního přechodu a sjíždíme z kopce do Strážného. Nocujeme kousek dál v lese v chatičce lesáků. A ráno nás také jeden lesák budí. Přeje dobré ráno: „Trochu tvrdý spaní, ne?“ To sice jo, hlavně, že ne drahý ☺. Kdybychom prý přijeli dřív, mohli jsme spát uvnitř, má tam postel a kamna. Škoda. Projíždíme Strakonice a Příbram. V Berouně nakupujeme buřty, maso, každý půlku chleba a něco k pití a k večeru přijíždíme k nám na chatu. Připravujeme ohýnek, abychom naši cestu nějak příjemně zakončili. Poslední noc spíme pod širákem a čeká nás už jen 40 km známou trasou do Prahy. KUKI
Juliana. Vstáváme raději v 6:00, aby nás tu nikdo neobjevil … Po asi 11 km dlouhém výjezdu jsme na Vršiči (1611 m). Vyrážíme na krátkou procházku po skalách, lezeme kousek na jednu z Via ferat a posléze sjíždíme do Kranskej Gory, kde pomáháme mladé Slovince s opravou závodního speciálu Cannondale. Oprava však vyžaduje speciální nářadí, tak ji nakonec stejně odkazujeme na cykloservis. Ale snaha byla! Přejíždíme další z passů (1073 m) a jsme zpět v Rakousku. Míříme na Millstatter See, další z jezer na naší cestě. U něj dáváme další z odpočinkových odpolední. Večer je však téměř hororový. Až za tmy se ubytováváme v lesíku. Během večeře se najednou rozsvěcuje světlo a my zjišťujeme, že jsme si stan postavili kousek od zahrady nějaké chaty, kam právě přijeli majitelé. Nevíme, jestli o nás vědí a zjišťovat to raději nejdeme, každopádně raději nařizujeme budíka na brzo ráno, abychom stihli odjet, než se vzbudí. Opravdu nepříjemný zážitek. Čeká nás nejnáročnější část, přesun přes průsmyk Hochtor (2504 m) vedle vrcholu Groβglockner.
Opět chceme spát v seníku pod kopcem, ale majitel nás nekompromisně vyhání. Že prý zavolá policii, tak teda jedeme pryč. Naštěstí nás přichyluje hodná paní kousek zpět ve vesnici. Ráno nás čeká nás asi 30 km dlouhý výjezd. Petr mi ujíždí už dole a já si to pomalu šinu nahoru. Na vrcholku je sníh, tak se koulujeme a také fotíme. Spíš nás tedy fotí
Celá cesta trvala 28 dní a za 109 hodin v sedle jsme najeli 1969 km … … v příštím čísle se můžete těšit na Cykloexpedici Švýcarsko 2005. - 19 -
Klub - kronika Klub se za poslední dobu vydal pouze na jednu akci, ale o to víc výživnější..☺ Název akce Cykloexpedice Skandinávie 2006
Datum konání 7. 7. – 4. 8. 2006
Popis Cykloexpedice se vším všudy..☺
Cykloexpedice Skandinávie 2006 7. července - 4. srpna 2006 - zahraniční cykloexpedice Jediným, avšak svým rozsahem jedinečným počinem Klubu byla o letošních prázdninách další ze zahraničních cykloexpedic. Celá akce trvale 29 dní, během kterých jsme navštívili Dánsko, Švédsko, Norsko a Německo a ujeli téměř 3000 km. Na cestu jsme se vydali z letiště Ruzyně v počtu tří účastníků - Petr Cvengroš, Jarda Hejný a já - Jirka Kukačka. Letadlem jsme se i s koly a zavazadly dopravili do hlavního města Dánska, Kodaně, a odtud vlakem po 15 km dlouhém mostě přes moře do švédského Malmö. Trasa dále vedla po západním pobřeží Švédska směrem na sever, navštívili jsme Göeteborg i několik set kilometrů dlouhé jezero Vänern. Po týdnu jízdy jsme dorazili na hranice Norska a jeden celý den věnovali prohlídce hlavního města - Osla. Naše cesta poté pokračovala dále na sever do Lillehammeru, dějiště ZOH, odkud jsme vyrazili směrem k západnímu pobřeží. Několikadenní průjezd horami ve vnitrozemí byl nejkrásnější a zároveň nejnáročnější etapou
zde, v zemi vyhlášené deštivým počasím, nesprchlo za celých dvanáct dní ani jednou ☺! Podél 80 km dlouhého fjordu s příznačným názvem Eidfjord se naše trasa stočila směrem na jih.
Začali jsme se vracet. Z přístavu Kristiansand jsme trajektem přepluli na severní břeh Dánska, kde se od nás odpojil Jarda a vydal se vlakem přes Berlín zpět do Prahy. Petr a já jsme pokračovali přes Dánsko, navštívili světoznámý Legoland a po třech dnech nechali Dánsko za sebou a dorazili do Německa. Konečně jsme mohli nakupovat za levno ☺. Vydali jsme se přímým směrem na Prahu, minuli Hamburk, prohlédli si Magdeburg a Leipzig a u Vejprt přejeli hraniční přechod do Čech. Večer jsme udělali rozlučkový ohýnek a poslední den nás čekal už jen dojezd do Prahy. Toto je zatím jen taková malá ochutnávka, na velký článek o našem severském cykloputování se můžete těšit v jednom z dalších čísel časopisu UFOun. KUKI
Norsko, země jezer, fjordů, nedotčené přírody a vysokých cen nás naprosto uchvátila, navíc nám
UFOUN - Zpravodaj členů Cykloturistického oddílu UFO - 213. PS, číslo 3. Vyšlo v říjnu 2006 v nákladu 50 výtisků. Redakčně upravil Petr Kukačka, e-mail:
[email protected]. Internetové stránky oddílu: www.oddil-ufo.wz.cz, e-mail oddílu:
[email protected]. - 20 -
