Šilheřovický zpravodaj Šilheřovický park
ÚVODNÍ SLOVO Vážení spoluobčané, dostává se Vám do rukou mimořádné vydání našeho zpravodaje, ve kterém Vás chceme informovat o možnosti rozsáhlé revitalizace našeho parku, která je, jak mi dáte jistě za pravdu, velmi potřebná. Plocha zámeckého parku není majetkem naší obce, ale vlastníky jsou TJ Mittal Ostrava, která je většinovým vlastníkem pozemků, a firmy Racimolo Roni, a.s. s Hotelem Broni, a.s. Tito majitelé mají možnost v tomto roce získat mnohamilionovou dotaci na regeneraci zeleně parku v rámci Operačního programu Životního prostředí – Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblast podpory – 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny. Z důvodu rozdělení pozemků parku na dva vlastníky jsou zpracovány dvě projektové dokumentace. TJ Mittal Ostrava předložila svůj projekt pod názvem „Regenerace zeleně zámeckého parku v Šilheřovicích“ dne 6.10.2010. Firmy Racimolo Roni, a.s. a Hotel Brioni, a.s. podaly projekt „Revitalizace zámeckého parku v Šilheřovicích“ dne 20.12.2010. Zpracování projektové dokumentace předcházel v obou případech rozsáhlý dendrologický průzkum (vyhodnoceny parametry stromů a jejich zdravotní stav, výskyt dřevokazných hub a jiné poškození kmene, špatný řez apod.) a entomologický průzkum (určení potenciálně vhodných stromů v celém areálu zámeckého parku pro vývoj páchníka hnědého - živočicha chráněného nejen našimi národními právními předpisy, ale i legislativou Evropské unie). Vlastní projektová dokumentace řeší především odstranění náletových dřevin a keřů, odstranění stromů v havarijním a životu nebezpečném stavu, ošetření jednotlivých stromů, výsadbu přiměřeného počtu nových stromů, zejména domácích druhů dřevin, likvidaci invazně se šířící křídlatky japonské, obnovu travnaté plochy. Cílem je navrácení historické prostorové kompozice zámeckého parku v souladu s jeho současným využitím. Součástí předložené projektové dokumentace jsou také žádosti o povolení kácení stromů, bez kterého by žádosti o dotaci nemohly být podány a které je v kompetenci našeho obecního úřadu. Správní řízení ve výše uvedené záležitosti bylo v případě TJ Mittal Ostrava přerušeno dne 13.12.2010, v případě firem Racimolo Roni a.s. a Hotelu Brioni a.s. bylo správní řízení přerušeno dne 3.1.2011. Oba žadatelé byli vyzváni k označení stromů určených ke kácení v terénu. Na doporučení Komise životního prostředí (zřízena Radou obce č. 2/2010 dne 29.11.2010), která se výše uvedenými projekty začala zabývat na svém l. jednání dne 9.12.2010, byla svolána schůzka mezi zainteresovanými stranami dne 20.1.2011. Cílem bylo přesně konkretizovat záměry investorů při provádění revitalizace parku členům Rady obce a členům Komise životního prostředí. Oba investoři, projektoví manažeři i projektanti se pozastavili nad tím, že nové vedení obce nemá o těchto záměrech téměř žádné informace, i když záležitost byla s předchozím vedením obce podrobně projednávána již od měsíce července 2010 a dle jejich sdělení nebyly ze strany obce vzneseny žádné připomínky. Na jednání bylo dohodnuto, že v případě přidělení dotace bude Obecní úřad (respektive zvolená kontaktní osoba) přesně informován o postupu prací, bude přizván ke značení stromů určených ke kácení před provedením těchto prací z důvodu
porovnání s projektovaným řešením. Vydání povolení ke kácení stromů tedy bude podmíněno výše uvedenými dohodnutými postupy. Další podmínkou platnosti povolení bude získání dotace, abychom předešli nekontrolovanému kácení zeleně v našem parku. Na základě podání vysvětlení ke sporným otázkám obou projektových dokumentací ze strany investorů, projektových manažerů a samotných projektantů obecní úřad upustí od požadavku nynějšího označení stromů určených ke kácení v terénu vzhledem k tomu, že k realizaci vlastního projektu dojde až téměř za dva roky. Domníváme se, že bychom neměli bránit (nepovolením kácení stromů) získání nemalých finančních prostředků k revitalizaci a obnově našeho parku a tuto možnost využít. V níže uvedených oddílech Vám předkládáme stanoviska zainteresovaných stran. Za Radu Obce Šilheřovice Ing. Jarmila Thomasová, starostka obce
HISTORIE ZÁMECKÉHO PARKU OD ROKU 1992
Šilheřovický park v roce 1992 a následujících létech. Po odchodu bývalých majitelů – Rothschildů v 50. létech park bez jakékoli údržby postupně jen chátral. Údržba byla prováděna díky vzniklému golfovému klubu pouze na hracích plochách golfového hřiště. Podle diplomové práce Oldřicha Klevety z roku 1988 byly shledány porosty v parku ve velice špatném stavu. V roce 1992 usilovala o převedení parku a zámku do svého majetku obec Šilheřovice. Zároveň rodina Rothschildů požádala o navrácení majetku v restitučním řízení. V roce 1993 podala Okresnímu úřadu v Opavě žádost o převedení vlastnických práv k pozemkům v areálu parku i TJ Nová Huť Ostrava. Na podporu této žádosti uváděla, že vynaložila již do tohoto parku přes 10 mil. Kč vlastních finančních prostředků a tisíce brigádnických hodin. Má i vlastní stabilní četu pro práci v parku a má ve spojení s některými sponzory možnosti vložit další finanční prostředky na zvelebení parku a rozvoj golfového hřiště. TJ NH byla tedy v pořadí třetím zájemcem, ovšem na rozdíl od předchozích dvou nenárokovala si zámeckou budovu, ale jen park. Ani jí se však nevyhovělo, a tak zůstal zámecký park ve vlastnictví státu, zastoupeném Okresním úřadem v Opavě. Asi 85,5 % pozemků parku dostala pouze do trvalého užívání TJ NH a 15 % Správa spotřebních družstev v Praze. Referát kultury Okr. úřadu jako výkonný orgán památkové péče vydal na základě místního šetření dne 8.12.1992, které se uskutečnilo z podnětu Památkového ústavu Ostrava rozhodnutí, že v první etapě se budou provádět asanační práce na havarijních dřevinách napadených kůrovcem. Dále budou rekonstrukční a asanační práce probíhat pod dohledem odborné pracovnice Památkového ústavu podle dokumentace ing. Oldřicha Klevety. V prosinci 1992 podepsali držitelé parku, tj. TJ Nová Huť a Střední odborné učiliště, smlouvu s dřevozpracující firmou Sekvoy z Dolan u Olomouce, podle níž se měla provést
v parku základní probírka dřevin tak, aby se mohlo přistoupit ke koncepční obnově parku. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že firmě Sekvoy budou náklady hrazeny hodnotou vytěženého dřeva. Dřevorubci měli kácet nemocné stromy, označené pracovnicí Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Ostravě. Bylo však zjištěno, že jsou v parku káceny i zdravé stromy, a že se firma Sekvoy nekontrolovatelně obohacuje. To přimělo Obecní úřad k tomu, aby požádal 29.12.1992 TJ Nová Huť o okamžité zastavení kácení stromů a prodej dřeva do doby, než bude odborně posouzeno, které stromy je možno kácet. Na tuto výzvu TJ NH nereagovala. 6. ledna proběhlo na Ob. úřadě jednání s uživateli parku, zástupcem kácející firmy a zástupcem Okresního úřadu v Opavě, kteří trvali na pokračování prací z důvodu nutnosti uvolnění prostoru pro novou výsadbu, nebezpečí úrazu z padajících větví a napadení jehličnanů kůrovce. Nespokojili jsme se s výsledkem jednání a obrátili se na Min. životního prostředí ČR v Praze a následně na Policii ČR Hlučín a žádali jsme zastavení prací. Český ústav ochrany přírody, středisko Ostrava sdělil, že vzhledem k tomu, že nebyla dlouho prováděna důkladná údržba, je nutno provést kácení většího rozsahu, problematické je, že tyto zásahy nebyly blíže specifikované ve smlouvách s provádějící firmou. A značení všech stromů je složité s ohledem k velkému množství stromů v parku. Dne 5.2.1993 se sešli zástupci zainteresovaných stran a shodli se na tom, že sanace parku je sice nutná, ale že při ní došlo k vážnému pochybení. Přizvaný dendrolog ing. Miroslav Frank, ředitel Arboreta v Novém Dvoře u Opavy, vypověděl, že neviděl, že by v parku byly nějak označeny nemocné stromy, což nedokázala odpovědná pracovnice ostravského střediska památkové péče zdůvodnit. Za nevhodný se rovněž pokládal způsob úhrady firmě Sekvoy v naturáliích, tedy vykácenou dřevní hmotou. Nakonec se přítomní odborníci shodli na tom, že zámecký park potřebuje koncepční přístup k jeho obnově a také skutečné zahradníky, kteří by na konkrétní zásahy v parku dohlíželi. Tím ovšem jednání o rozsáhlém kácení stromů v šilheřovickém parku neskončilo. Po opakovaných výzvách ob. úřadu a na popud odboru životního prostředí ONV v Opavě se sešla 11.2.1993 skupina specialistů oboru lesnictví a fytopatologie a došla k závěru, že tzv. ozdravovací úprava parku byla provedena v souladu s platnými zákony, a že soukromá firma Sekvoy Dolany pokácela stromy oprávněně. Celá tato akce vyvolala velký zájem veřejnosti, a to jak v obci (veřejná schůze 11.2. v kinosále), tak i široké veřejnosti a tisku. Obecní úřad v Šilheřovicích se s těmito závěry nespokojil a obrátil se na Krajskou prokuraturu v Ostravě s žádostí o prověření, zda nedošlo při kácení stromů v šilheřovickém parku k porušení zákona. Prokuratura zaslala starostce obce dopis, v němž se mj. píše: „Referát kultury 0kresního úřadu v Opavě nepostupoval důsledně
podle zákona o státní památkové péči, neboť kdyby tomu tak bylo, neměl již v prvopočátcích připustit, aby k jakýmkoliv pracím v parku došlo bez řádné přípravy a odborných podkladů“. Kácení stromů bylo v březnu zastaveno a podle informací byly uloženy postihy TJ NH, SOU i pracovnici Referátu kultury Okr. úřadu. TJ NH nechala v dubnu 1994-5 zpracovat projekt obnovy zámeckého parku, týkající se odstranění poškozených stromů a výsadby nových. Rekonstrukce parku byla rozdělena do tří etap s tím, že I. etapa měla proběhnout v roce 1996. V lednu 1998 byla založena společnost pod názvem Park Golf Club Šilheřovice s ředitelem ing. Velkoborským, ale neměla dlouhého trvání. Za této situace se rozhodla starostka obce svolat na 27.5.1998 jednání zainteresovaných stran o údržbě kulturních památek, jejichž stav se stále zhoršoval, a předložila o tom hrozivě působící fotodokumentaci. Ing. Alena Halamíčková z památkového střediska v Ostravě konstatovala, že jde o havarijní stav a doporučila, aby Okresní úřad v Opavě navrhl zařazení parku do seznamu ohrožených památek. Kriticky se vyslovila i k údržbě mimohracích golfových ploch a doporučila TJ NH Ostrava zaměstnat stálé síly na letní i zimní údržbu parku a obrátit se s žádostí o dotaci na agentury fondu životního prostředí ČR, případně fondu regionálního rozvoje Krajského úřadu v Ostravě a také s žádostí o obnovu staveb na referát regionálního rozvoje ONV v Opavě. O tom, jak byl tento návrh realizován, již ob. úřad nebyl informován, ale vzhledem stavu kult. památek – stavebních - k žádnému kladnému posunu nedošlo. V jižní části parku začala TJ NH koncem roku 2001 provádět nejnutnější asanační úpravy, čímž došlo k prosvětlení parku s výhledem na Evelinino jezírko, bylo vysázeno několik málo nových stromů. Současně bylo započato s úpravou parkové zdi a s čištěním remízků, na což přispěla obec částkou 173.000 Kč. Dne 1.7.2002 vyšel zákon o bezúplatném převodu majetků, užívaných tělovýchovnými jednotami, do jejich vlastnictví. A tak se stala TJ NH Ostrava majitelem 84,7 % plochy zámeckého parku v Šilheřovicích. Očekávalo se, že tato změna povede nového vlastníka k větší péči o tuto část parku. Nic se nezměnilo bohužel v péči o stavební kulturní památky v zámeckém parku, které již nejsou nebo zůstaly nadále v havarijním stavu.
Podle mého názoru je třeba dát k rekultivaci parku souhlasné stanovisko, protože ji park potřebuje, ale dát si podmínky: 1) značení stromů určených ke skácení těsně před kácením, nikoli těch, které mají zůstat /příp. za přítomnosti zástupce obce/, 2) práce provádět po etapách tak, aby se to daly kontrolovat, 3) seznámit občany s postupem prací, 4) konkretizovat, jak se bude postupovat v případě rekultivace, když nebude schválena dotace, tzn. před zahájením jakýchkoliv prací přesně informovat o postupech. Mgr. Ludmila Janoschová
STANOVISKO KOMISE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ RADY OBCE ŠILHEŘOVICE
Názor komise životního prostředí při radě obce Šilheřovice Komise životního prostředí obce Šilheřovice má mimo jiné za úkol zpracovávat stanoviska k žádostem povolení ke kácení dřevin. A hned jako první nám byly předloženy k vyjádření dvě žádosti o kácení stromů v Šilheřovickém parku, a to žádost firmy RACIMOLO RONI a.s. a Hotel Brioni a.s. a občanského sdružení TJ Mittal Ostrava. Obě žádosti jsou podány v souladu se zpracovanými projektovými dokumentacemi řešícími revitalizaci Šilheřovického parku. Oba žadatelé připravují v současné době dokumentaci pro podání žádosti o dotaci z Evropské unie v rámci Operačního programu životního prostředí. Dle sdělení obou žadatelů se bývalý starosta obce zúčastnil všech jednání, která připravované revitalizaci předcházela. Bohužel nové komisi ŽP i současné samosprávě obce náležité informace chyběly. Proto komise ŽP doporučila správní řízení o vydání povolení ke kácení přerušit a svolat urychleně jednání všech zainteresovaných (projektanti, investoři, členové rady obce, Agentura ochrany přírody a krajiny a Národní památkový ústav). Jednání proběhlo dne 20.1.2011 na obecním úřadě. Na tomto jednání předkladatelé žádosti záměr revitalizace podrobně popsali a zdůvodnili. Zpracovatelé projektové dokumentace jsou renomované firmy. Dendrologové provedli velmi podrobnou inventarizaci všech stávajících dřevin a vyhodnocení jejich zdravotního stavu. Cílem revitalizace je vrátit parku, který je evidován jako kulturní památka a rozlohou i krajinářskou hodnotou patří k nejcennějším v České republice, jeho provozní bezpečnost, částečně obnovit původní historické kompozice a vegetační prvky. V současné době je téměř celý park, kromě golfového hřiště, ve velmi zanedbaném stavu a spousta stromů je ve stavu havarijním a životu nebezpečném. Na základě důkladného zvážení všech souvislostí, komise nakonec zaujala stanovisko, že kácení stromů doporučí, neboť rozhodnutí o povolení ke kácení je jednou z povinných příloh žádosti o dotaci. Podmínila však realizaci tohoto kácení následnou kompletní náhradní výsadbou a realizací všech dalších opatření dle zpracované projektové dokumentace. Dále komise požaduje, aby autorský dozor veškeré stromy, které budou káceny (případně zachovány) před vlastním kácením zřetelně označil a aby byl zdárný průběh celé revitalizace ze strany autorského dozoru garantován. RNDr. Soňa Prášková, předsedkyně komise ŽP
STANOVISKO TJ MITTAL OSTRAVA
Záměr projektu revitalizace zámeckého parku Šilheřovice – investor TJ Mittal Ostrava Tělovýchovná jednota Mittal Ostrava si je vědoma potřeby zachování významné kulturní a přírodní památky, zámeckého parku v Šilheřovicích nejen pro současné
návštěvníky, ale i pro další generace. Z tohoto důvodu se obrátila na špičkového odborníka v oblasti údržby a obnovy parků Ing. Šimka - projekční kancelář Florart, který se svými spolupracovníky Ing. Kovářem a Ing. Rychtárem zpracoval studii a projektovou dokumentaci celkové revitalizace parku. Nosnou myšlenkou je vrátit parku velkorysou historickou a prostorovou kompozici z období mezi lety 1876 a 1902, dle obrazové dokumentace archivu Rothschildů a souboru historických fotografií z roku 1933. Tato myšlenka je v souladu s přáním potomků původních vlastníků zámku a parku. Navrácení této kompozice umožní návštěvníkům parku využívat nově obnovené lokality pro odpočinek a relaxaci a současně se toto řešení bude snažit eliminovat nebezpečí kolize s golfovou hrou. Záměrem investora a cílem projektu je koexistence a vzájemné, respektované a bezpečné prolínání jedinečného zámeckého parku a veřejného golfového hřiště investora. Myslíme si, že občané Šilheřovic budou po uskutečnění revitalizace hrdi na tento evropský skvost ve své obci, budou jej rádi navštěvovat a tato lokalita bude lákavá svou výjimečností pro návštěvníky z celého světa. S ohledem na skutečnost, že pozemky v parku vlastní několik subjektů, je výše uvedený záměr směřován výlučně na části parku ve vlastnictví TJ Mittal Ostrava, která tímto garantuje, že tato část parku bude i do budoucna veřejně přístupná. Vzhledem k mimořádné finanční náročnosti se TJ Mittal bude ucházet o dotaci z operačních programů Evropské unie a podle dostupných informací je to v blízké době pravděpodobně jedna z posledních možností revitalizace parku s přispěním fondů EU. V případě, že se TJ Mittal podaří získat příspěvek z fondů EU, vloží tyto prostředky výlučně do projektu regenerace parku a zavazuje se, že nebudou použity na údržbu či úpravy golfového hřiště. Naopak v souladu s podmínkami pro získání dotace vloží TJ Mittal Ostrava do projektu regenerace parku předpokládaných 30% z celkové ceny projektu, která je rozpočtována na 30 mil. Kč. Připomínáme, že tyto prostředky budou pocházet převážně z členských příspěvků členů Park Golf Clubu TJ Mittal Ostrava a výnosů z provozování golfového hřiště. V rámci Souboru stabilizačních opatření pro Zámecký park Šilheřovice bude provedeno odborné ošetření stromů, odstranění stromů silně poškozených a nebezpečných pro návštěvníky parku. Bude provedena probírka náletových dřevin tak, aby zdravé, perspektivní stromy měly možnost dalšího růstu, dále likvidace expanzivního porostu křídlatky a provedení dosadby nových stromů a keřů v souladu se záměrem studie. Podmínkou pro získání dotace je povinnost investora zajistit nejméně 10-ti letou udržitelnost projektu. To znamená, že je garantována kvalitní údržba parku i do budoucna. Projekt Soubor stabilizačních opatření pro Zámecký park Šilheřovice byl předložen OÚ Šilheřovice. TJ Mittal Ostrava souhlasí s tím, aby občané Šilheřovic do tohoto projektu měli možnost nahlédnout. Tělovýchovná jednota Mittal Ostrava Varenská 40a 702 00 Ostrava
STANOVISKO OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ ZÁMECKÝ PARK ŠILHEŘOVICE
Revitalizace zámeckého parku v Šilheřovicích – severozápadní část Občanské sdružení Zámecký park Šilheřovice, jehož členy jsou společnosti Racimolo Roni, a.s. a Hotel Brioni, a.s., vzniklo v roce 2009 a spravuje cca 14 % pozemků v severozápadní části Šilheřovického parku (obrázek č. 1). Cílem sdružení je péče o přírodní a kulturní hodnoty zámeckého parku v Šilheřovicích, a proto bezmála 2 roky připravuje projekt jeho revitalizace. V roce 2009 byla připravena tzv. studie proveditelnosti, na kterou v roce 2010 navázal projekt pro realizaci stavby s názvem „Revitalizace zámeckého parku v Šilheřovicích – rekreačně oddychová část“. Obrázek č. 1
Navržené řešení směřuje k uvedení kompozice parku do podoby, která je zřejmá z dochovaných historických podkladů, jako jsou např. letecký snímek z roku 1946 a osazovací plán parku z roku 1860. V rámci projektu byl proveden podrobný dendrologický průzkum, tj. u každého vegetačního prvku (strom, keř, skupina stromů nebo keřů) byl zaznamenán druh, průměr kmene a koruny, výška dřeviny a kmene, věk a další charakteristické rysy a navrženo pěstební opatření. Takto bylo popsáno 1365 vegetačních prvků. Z důvodu špatného stavu dožívajících původních dřevin bude nutno z bezpečnostních důvodů pokácet stromy nacházející se v blízkosti dopadu na používané komunikace či golfové hřiště; dále jsou navrženy ke kácení stromy vykazující špatný zdravotní stav, nízkou stabilitu či jsou deformované apod. Některé stromy jsou navrženy ke kácení za účelem obnovy historické kompozice parku. Celkem je navrženo ke kácení 243 ks
stromů o obvodu kmene větším než 80 cm (tj. vyžadujících povolení orgánu ochrany přírody) a 353 stromů nedosahujících tohoto parametru. Na základě dendrologického průzkumu bude kvalifikovanou arboristickou firmou proveden u 69 stromů zdravotní řez a u 56 stromů bezpečnostní řez. Protože Šilheřovický park je zařazen mezi evropsky významné lokality za účelem ochrany brouka páchníka hnědého, žijícího v dutinách starých stromů, byla projektová dokumentace hodnocena odborníkem s výsledkem, že projektem navržené zásahy nejenže nebudou mít negativní vliv na tohoto živočicha, ale prosvětlením okolí vzrostlých stromů a vhodně zvolenou druhovou skladbou dojde ke zlepšení jeho životních podmínek. Ze stávajícího porostu byly vybrány perspektivní stromy, které vytvoří základ cílové kompozice a pro zpestření druhové skladby dřevin je plánována výsadba 37 nových stromů. Projektová dokumentace řeší revitalizaci zeleně komplexně. Mimo zásahů do stromového patra byly navrženy zásahy do podrostu, ať už bylinného nebo keřového. Celková absence keřů bude doplněna keřovými porosty druhově vycházejícími ze seznamu dřevin, které se v parku vyskytovaly (dle lit. údajů z roku 1959). Původní travnaté plochy budou vyčištěny od ruderálního a náletového porostu, včetně invazivních rostlin (především křídlatky a netýkavky) a budou osety travní směsí. Také se počítá s redukcí porostu břečtanu obecného, který omezuje růst stromů. Spolu s revitalizací zeleně je plánována i rekonstrukce mlátového chodníku vedoucího ke kašně v parteru zámku, likvidace zpevněné plochy hřiště a odstranění skládek. Dle předběžného jednání s obecním úřadem je v plánu umístit lavičky v prostoru mezi bývalým hotelem C a zámeckým rybníkem a vytvořit tak klidovou zónu v blízkosti poslední zachované historické vázy. Plánovaný cílový stav je vyznačen na obrázku č. 2. Obrázek č. 2
V neposlední řadě nelze opomenout následnou péči spočívající v zálivce vysazených dřevin, odplevelení výsadbové mísy u soliterních dřevin, kontrole kmene a případném ošetření, kosení trávníku, jeho odplevelení a hnojení a následnou údržbou. Realizace projektu o celkovém rozpočtu přesahujícím 17 mil. Kč je naplánována na 3 roky a proběhne za předpokladu získání dotace na hlavní část opatření z Operačního programu Životní prostředí. V případě nepřidělení dotace bude investor muset přistoupit k omezené realizaci v delším časovém horizontu (např. není možné odkládat asanaci dřevin, které ohrožují svým pádem život a zdraví návštěvníků parku) a lze předpokládat, že návštěvníci parku se jen tak rychle zlepšení zámeckého parku nedočkají. Za zmínku stojí i ten fakt, že Sdružení Zámecký park Šilheřovice má v současné době připraveny projekty na opravu Loveckého zámečku a ohradní zdi zámeckého areálu v rámci Programu obnovy kulturních památek a památkově chráněných nemovitostí v Moravskoslezském kraji. Kompletní projektová dokumentace včetně podrobných map je k nahlédnutí na obecním úřadě.
STANOVISKO PROJEKTOVÉHO MANAŽERA TJ MITTAL OSTRAVA
Regenerace zeleně zámeckého parku v Šilheřovicích V průběhu druhé poloviny roku 2010 připravili vlastníci zámeckého parku projektové dokumentace na regeneraci zeleně parku, na základě kterých chtějí požádat Operační program Životní prostředí o podporu z operační osy 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblast podpory – 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny. Příjem žádostí má být dle avizované výzvy otevřen v měsíci únoru a březnu letošního roku. Vzhledem k vyčerpanosti alokace financí na tuto oblast podpory je všeobecně známo, že připravovaná výzva je poslední šancí, ve které je možné podporu získat. Celkové náklady projektu budou upřesněny až po vyhlášení výzvy. Už teď je ale možné říct, že se budou pohybovat kolem 40 milionů. Předpokládá se, že podpora bude ve výši 70%. Na vlastníky by zbylo financování zbývajících 30%. Množství dřevní hmoty, které při kácení vznikne, je vyčísleno soudně znaleckým posudkem a tvoří protihodnotu podpory. To znamená, že o tuto částku bude podpora z Operačního programu Životní prostředí zkrácena. Většinovým vlastníkem parku je občanské sdružení, které je schopno zafinancovat svoji spoluúčast a park by tak mohl projít kompletní revitalizací v průběhu tří až čtyř let. Při podpisu smlouvy o přidělení podpory se její příjemce zavazuje udržet předmět podpory po dobu 10 let od ukončení akce. V praxi to pro něj znamená, že veškeré výsadby musí zalévat a provádět na nich výchovný řez, aby se ujaly a zdárně přečkaly nebezpečí úhynu vlivem přesazení a zvykání si na nové stanoviště.
Součásti žádosti o podporu jsou povinné přílohy, ke kterým patří mimo jiné také rozhodnutí o povolení kácení v právní moci, které vydá Obecní úřad Šilheřovice. Od vydání tohoto rozhodnutí k podání žádosti vede dlouhá cesta, kdy je nutné tuto žádost zpracovat a veškeré náležitosti připravit k podání.
Harmonogram regenerace zeleně v Šilheřovickém parku 2011 2012 2013 2014 2015 2015 - 2025
podání žádost o podporu přidělení podpory, zahájení realizačních prací realizace realizace ukončení realizace povinnost udržení zrealizovaného
Předběžný rozpočet regenerace zeleně v Šilheřovickém parku celkové náklady podpora z OPŽP- 70% spoluúčast žadatelů
cca 40 mil. cca 28 mi. cca 12 mil.
Ing. Yvona Eliášová Projektový manažer TJ Mittal Ostrava
STANOVISKO PROJEKTA Na základě výběrového řízení byl vybrán ateliér FLORART jako zpracovatel předmětného projektu „Soubor stabilizačních opatření pro zámecký park Šilheřovice“. Tento projekt navrhuje soubor stabilizačních opatření (ošetření stromů) a dosadby pro věší část areálu zámeckého parku, který je ve vlastnictví TJ Mittal Ostrava. Vzhledem ke skutečnosti, že výzva pro podávání žádostí (Operační program životní prostředí - prioritní osa 6: Oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny), ze které je možno pro takovýto druh projektů čerpat dotace byla avizována na podzimní měsíce roku 2010, byly projekční práce zahájeny okamžitě. Téměř ihned po podepsání smlouvy začaly průzkumné práce a zajišťování náležitostí nutných k podání žádosti a vznikl řešitelský tým, který zastřešuje projekční atelier Florart, který má dlouhodobou zkušenost s řešením historických objektů podobného rozsahu (Průhonický park, Podzámecká zahrada v Kroměříži, Lednicko – Valtický areál).
V průběhu letních měsíců – za plné vegetace, byly stromy a porosty parku vyhodnoceny z hlediska velikostních parametrů, vitality, zdravotního a pěstebního stavu – zvláštní důraz byl kladen rovněž na provozní bezpečnost návštěvníků parku. Celkem přibližně pět a půl tisíce stromů. Souběžně probíhalo vyhodnocení území z hlediska zoologie a entomologie, protože park je nejenom výjimečným objektem krajinářské architektury, ale rovněž i územím, které je cenné z hledisek ochrany přírody - tato hlediska musela být v projektu zohledněna. Výsledkem průzkumu bylo určení stromů, ve kterých žije chráněný brouk páchník hnědý a jehož životní podmínky musí být zachovány. Jeho výskyt (byť i potenciální) je v navrhovaných zásazích zohledněn, tyto stromy nejsou v žádném případě odstraňovány a jejich ošetření je skutečnosti výskytu uzpůsobeno. Park je památkově chráněným objektem a všechny zásahy a aktivity v něm musí respektovat jeho historické hodnoty a kompoziční vztahy, které jsou pro park a dobu jeho založení charakteristické a jsou v objektu ještě zcela patrné nebo vysledovatelné. Členem řešitelského kolektivu je Ing. Lubomír Rychtár, který se objektem a jeho historií dlouhodobě zabývá a byl garantem kompoziční části návrhu regenerace parku. Navrhovaná koncepce obnovy respektuje funkční náplň areálu jako golfového hřiště a je koordinována s herními plány, tak, aby se zájmy sportovní nekřížily s požadavky památkové péče i s funkcemi veřejně přístupného parku jako takového. Předmětem řešení není rozšíření sportovních ploch ani prvoplánové vytvoření nových prostor pro golf. V průběhu zpracování projektu se uskutečnilo několik pracovních jednání v širokém zastoupení řešitelů, investora, zástupce obce, Národního památkového ústavu i Agentury ochrany přírody a krajiny. Názory a požadavky zúčastněných byly do obsahu projektu zapracovány. Příprava dokumentace probíhala do začátku října 2010, v současnosti jsou zajištěna souhlasná vyjádření Národního památkového ústavu, odboru památkové péče MěÚ Hlučín, odboru životního prostředí MěÚ Hlučín, Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Agentury ochrany přírody a krajiny, která je garantem odbornosti pro žádost předmětného dotačního titulu. Cílem navrhovaného řešení je dlouhodobá stabilizace objektu z hlediska nejen zachování kompozičních a historických hodnot, ale i z hlediska stability zdravotního a pěstebního stavu a provozní bezpečnosti. Vyhodnocením bylo zjištěno, že
67 % všech hodnocených stromů je podmíněně neperspektivních (sadovnická hodnota 4+5) – rozpad stromového patra je aktuální
základním předpokladem pro zlepšení stavu je záměr na provedení souboru pěstebních opatření doplněný o realizaci výsadeb (obnovních detailů), při respektování zájmů ochrany přírody a historických souvislostí
Na základě výše uvedených skutečností:
je navrženo k ošetření 1 196 jednotlivých stromů
je navrženo k ošetření 84 stromů v porostech
Nutným předpokladem pro realizaci návrhu je odstranění zdravotně již neperspektivních a nebezpečných jedinců a také nárostů a náletů v dlouhodobě neudržovaných skupinách. Ze skupin náletových dřevin budou vybráni jedinci
využitelní pro obnovu kompozice i pěstební stability parku. Takto vybrané stromy snižují náklady na výsadby, navíc jsou na stanovišti již vzrostlé. K odstranění je navrženo 1 023 jedinců. Významnou část odstraňovaných dřevin (30% odstraňovaných) tvoří náletové dřeviny znehodnocující cenné jednice či celkovou strukturu porostů a skupin parku. Dále pak zdravotně neudržitelné a provozně nebezpečné stromy (53% odstraňovaných). Mimo plevelné a zahušťující jsou odstraňované stromy v kompozici objektu nahrazovány vzrostlými výsadbami. Předmětem regenerace je rovněž likvidace invazivních druhů rostlin – křídlatky sachalinské, jejíž plochy spolu s náletovými druhy dnes tvoří velkou část obnovovaných trávníků v parku. Trávníky sportovní nemohou být předmětem řešení dotací podpořeného projektu. Návrh výsadeb respektuje požadavek na funkčnost porostů a skupin - clony kolem zástavby a komunikací, prostorové členění parku, respektuje historické ohledy a průhledy. Druhová skladba dosadeb vychází z historických podkladů k parku a k rozšíření druhového složení. Výsadby nových stromů a keřů tvoří velmi významnou část projektu:
je navrženo k výsadbě 1 067 stromů listnatých
je navrženo k výsadbě 73 stromů jehličnatých
je navrženo k výsadbě 1 560 keřů
Sledovaná udržitelnost opatření a výsadeb je 10 let a je limitovaná hrozbou návratu dotační částky. Zaručuje tak vysokou pravděpodobnost úspěchu regenerace parku. Realizace záměru se předpokládá v období tří let. Realizace projektu umožňuje rozšíření dalších rekreačních možností pro návštěvníky parku, možnost vložení nových pěšin a propojení stávajících tras. Řešení rozšíření cestní sítě a vybavenosti objektu není obsahem projektu, který je koncipován podle možností dotačního titulu na obnovu a dlouhodobou stabilizaci vegetační složky parku. Možnost získání finančních prostředků, jejichž rozsah je v řádu desítek milionů korun je jedinečnou možností jak objektu vrátit důstojný vzhled a místo, které jeho neregionálnímu významu náleží. Ateliér Florart
STANOVISKO AGENTURY OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR
Zámecký park Šilheřovice – součást evropsky významné lokality Zámecký park Šilheřovice má vedle svého historického a krajinářského významu rovněž vysoké přírodní hodnoty. Jedním z fenoménů je výskyt páchníka hnědého. Tento živočich je chráněn nejen našimi národními právními předpisy, ale i legislativou Evropské unie. Jedná se o velice zajímavého brouka, který je zařazen mezi silně ohrožené druhy. Larvy, které dosahují velikosti až 8 cm, se vyvíjí v trouchu dutin starých listnatých
stromů, kde tráví dva až tři roky. Dospělí brouci se objevují od června do srpna, neochotně létají a jsou schopní se přemístit maximálně do vzdálenosti 200 m, často také vůbec neopouští svou mateřskou dutinu. Svůj název získal páchník pro charakteristickou vůni, připomínající staré vyčiněné kůže. Právě jeho nízká pohybová aktivita ve spojení s úbytkem vhodných lokalit k rozmnožování způsobily v minulosti pokles početnosti druhu na úroveň ohrožení. Z důvodu dobře prosperující populace tohoto druhu brouka ve zdejším zámeckém parku, byl tento zařazen v roce 2004 do seznamu tzv. evropsky významných lokalit v rámci mezinárodní soustavy NATURA 2000. Tímto jsou všechny zainteresované subjekty zavázány o tuto lokalitu patřičně pečovat, aby byla populace tohoto brouka zachována i pro další generace. Cestou k dosažení cíle zachování a podpory druhu je zvýšená péče o přírodní prostředí parku. Na jedné straně je důležité chránit a citlivým způsobem pečovat o všechny vzrostlé solitérní či alejové stromy a tím prodloužit jejich životnost. Je nezbytné zachovat nejen stromy, které již v současné době mají vhodné dutiny, ale i další vzrostlé perspektivní dřeviny, které se časem stanou vhodným místem pro vývoj páchníka. Jelikož tento brouk vyžaduje, aby kmeny s dutinami byly převážnou část dne osluněné, je nutné části parku zarostlé náletovými dřevinami a keři značně prokácet a uvolnit tak vhodné perspektivní stromy. V této souvislosti je rovněž potřebná likvidace invazně se šířící křídlatky japonské. Přesto, že zásah bude vzhledem k dlouhodobé neúdržbě porostů z hlediska kácení dřevin dost radikální, jeho přínos bude pozitivní jak z hlediska kompozičního, tak z hlediska dalšího vývoje parku. Na druhou stranu je nutné zajistit věkovou kontinuitu dřevin výsadbou přiměřeného počtu nových stromů, zejména domácích druhů dřevin, které páchník nejčastěji vyhledává. Patří mezi ně zejména dub letní a obě lípy (srdčitá a velkolistá). Takto vysazené mladé dřeviny vytvoří do budoucna rozvolněný porost parkového charakteru a nahradí stromy, které se budou postupně stářím rozpadat či uhynou. Navrhovaný projekt obnovy zámeckého parku tak harmonicky spojuje požadavky na obnovu historických a krajinářsko-kompozičních hodnot této významné kulturní památky se zájmy ochrany přírody uchovat a posílit stávající populaci evropsky významného druhu páchníka hnědého. Mgr. Ivona Kneblová Ing. Eva Mračanská Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
STANOVISKO NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU V OSTRAVĚ
Šilheřovice – stanovisko k obnově zámeckého parku Zámecký park v Šilheřovicích je evidovanou kulturní památkou v ÚSKP ČR pod rej. č. 20079/8-1490. Svou rozlohou a kompozičním řešením je řazen k nejcennějším areálům v ČR, představuje typickou ukázku přírodně krajinářského parku doplňující šlechtické sídlo.
Zámecký areál byl zakládán od 1. pol. 19. století při stavebních úpravách zámku za Eichendorffů, zásadnější změny v kompozici byly realizovány postupně po získání dalších pozemků novým majitelem Anselmem Salomonem Rotschildem. Do začátku 2. sv. války byl areál velmi dobře udržován potřebným množstvím pracovníků. Poválečné období pro zámecký areál zaznamenalo střídání uživatelů, což se projevilo v péči o zámecké budovy a park samotný, který byl devastován pastvou dobytka a těžbou dřeva. Od r. 1968 je vybudováno v zámeckém parku golfové hřiště, jehož provozní specifika ovlivnila kompozici parku a přes snahu uživatelů pěstební péče zdaleka nedosahovala odborných kvalit předválečného období. Koncem 80. let 20. st. byla v pohledově značně exponované jihozápadní části parku zcela nevhodně umístěna stavba regeneračního zařízení VOKD Ostrava, nyní Hotel Golf. Zhoršující se stav parku v důsledku přirozeného stárnutí porostu a zanedbané odborné péče odpovídající kvality a rozsahu vedla průběžně k zásahům, které byly většinou prováděny nesystematicky bez nutné projekční přípravy. Z podnětu TJ NHKG Ostrava byl v r. 1989 zpracován pro tehdejší výkonný orgán – KNV informační materiál, jehož cílem bylo získat podporu pro zahájení regenerace tohoto rozsáhlého areálu. Dlouhodobě zanedbaný stav areálu vedl v r. 1993 k nekoordinovanému zásahu do areálu parku bez potřebné projektové dokumentace, přičemž kromě potřebné probírky parkového porostu byly odstraněny i některé dřeviny perspektivní. Tento zásah vyvolal odezvu, která konečně přinutila vedení TJ NH zadat zpracování studie obnovy zámeckého parku, ovšem jen ve smyslu obnovy porostů. V r. 1995 byla zpracována studie rekonstrukce zámeckého parku /autoři - ing. Lubomír Rychtar fa TILIA, ing. Pavel Šimek fa Florart - Šimek, ing. Pavel Borusík fa SILVEX/. Studie rekonstrukce parku neobsahovala stavební část, tj. rekonstrukci komunikací, oplocení včetně bran, významných prvků zahradní architektury, revitalizaci vodních ploch a ani problematiku ošetření dřevin, která se v pol. 90. let u nás teprve začala rozvíjet. Studie velmi dobře vyhodnotila dochovanou kompozici areálu parku na základě dostupných historických podkladů a uvedla je do souvislosti se současným stavem porostů a důsledků stavebního rozvoje obce zejména v poválečném období. Velmi podrobně byla zpracována inventarizace a vyhodnocení zdravotního stavu dřevin. Návrh realizace obnovy parku byl plošně i časově etapizován. Grafické podklady byly zpracovány v měřítku 1:2000, 1:1000 a 1:500. Na tuto studii dále nenavazovalo systematické zpracování následné projektové dokumentace, pouze byla navržena revitalizace významnějších ploch – např. areál Evelinina jezera. Práce v areálu zámeckého parku se realizovaly částečně pracovníky TJ NH, odbornými firmami, a to především ve střední části zámeckého parku na plochách v přímé návaznosti na golf. Okrajové části parku byly ponechány téměř bez zásahu. Autorský dozor investor zajišťoval zejména v počáteční fázi úprav. Od doby zpracování studie došlo rovněž ke změnám vyvolaným nároky na herní strategii golfu. Úpravou a prodlužováním tras, přemisťováním odpališť a jamkovišť se často zasahovalo do kořenového systému stromů, což s přirozeným důsledkem jejich stárnutí vedlo ke zhoršení zdravotního stavu a následně snížení provozní bezpečnosti. Srovnáním leteckých snímků z r. 1937, 1946 a novějších z konce 90. let je zřejmý výrazný úbytek dominantních soliterních dřevin a naopak rozrůstání se okrajových porostů, čímž dochází k podstatné změně původní kompozice.
Zámek s areálem parku je kromě své historické a krajinářské hodnoty významným objektem zájmu ochrany přírody, místem krátkodobé rekreace, intenzívně navštěvovanou lokalitou v dosahu průmyslové aglomerace Ostravy včetně příhraničních obcí v Polsku. Jako areál nejstaršího golfového hřiště regionu je součástí boomu zájmu veřejnosti o tento sport, vzrůstající konkurence golfových hřišť pravděpodobně klade vyšší nároky na úroveň hřiště z hlediska strategie hry včetně vybavenosti zázemí. Na rozdíl od nově budovaných hřišť na relativně volných plochách je zde prioritou ochrana kulturní památky, proto golfové hřiště v areálu zámeckého parku je a bude z hlediska svého rozvoje limitováno, oproti novým golfovým areálům však má nespornou výhodu kultivovaného prostředí s významnou historií, kterou novější hřiště nemohou dosáhnout. Nynější dokumentace - „Soubor stabilizačních opatření pro zámecký park Šilheřovice“ se stejně jako předcházející studie z r. 1995 zaměřuje především na problematiku regenerace a částečnou obnovu vegetačních prvků a navrácení historické prostorové kompozice v souladu se současným způsobem využití areálu pro potřeby hry golfu. Podkladem pro rozsah navrhovaných opatření je rozbor kompozičních vztahů celého areálu zámeckého parku, rozdělující areál do 9 částí, u nichž je uveden původní kompoziční záměr. Zadání zpracování aktuální projektové dokumentace obnovy vegetačních prvků parku vycházelo z nutnosti řešení jejich nepříznivého stavu, kdy stále větším problémem se stává zajištění provozní bezpečnosti. Řešení důsledků přirozeného stárnutí dřevin a potřeba zachovat soliterní dřeviny původní kompozice co nejdéle spolu s nutnou prevencí poškození stromů je dalším z důležitých opatření v rámci zajištění plynulé a co nejdéle rozložené obměny dožívající generace dřevin za následující, což je v souladu se zájmy památkové péče i ochrany přírody. Z důvodu rozdělení pozemků parku na dva vlastníky jsou zpracovány dvě projektové dokumentace, pro TJ MITTAL autorským kolektivem - zpracovatel dokumentace doc. Ing. Pavel Šimek, PhD., Rybářská 401, 688 01 Uherský Brod zodpovědný projektant, autorský tým Ing. M. Kovář, Ing. E. Bayerová, Ing. T. Mihule, Ing. L. Rychtar, RNDr. P. Kočárek, PhD., /září 2010/, pro firmu RACIMOLO RONI a.s. a Hotel BRIONI a.s. autorským kolektivem - zpracovatel dokumentace ing. Pavla Miklová, Těškovice 233, 747 64 Velká Polom, ing. Dušan Martiník, Nerudova 40, 794 01 Krnov, ing. Jiří Stanovský, Tomáš Indruch. V rámci projekční přípravy pro PD TJ MITTAL byl proveden dendrologický průzkum, entomologický inventarizační průzkum páchníka hnědého /Osmoderma barnabita/ a zoologický inventarizační průzkum. Dendrologický průzkum vyhodnotil potenciál jednotlivých stromů – 4820 ks, soliterních keřů, skupin keřů a nárostů dřevin a stromů v porostních skupinách, u kterých je uveden slovní komentář a grafické znázornění jejich složení – resp. zastoupení jednotlivých druhů dřevin. Na základě výsledků dendrologického průzkumu bylo zjištěno, že 67 % všech hodnocených stromů je podmíněně neperspektivních a rozpad stromového patra je aktuální. Ke zlepšení stavu je navržen soubor pěstebních opatření doplněný o výsadby nových dřevin. Významným stabilizačním prvkem jsou souvislé lemové porosty parku. Entomologický průzkum zaznamenal 79 ks stromů potencionálně vhodných pro vývoj páchníka hnědého a u 10 stromů byl vývoj prokázán. Ochrana biotopu je navržena v dílčí části dokumentace SO 03.
Výsledky zoologického průzkumu v konfrontaci se záměrem obnovy umožňují plánované zásahy v případě respektování hnízdní sezóny všech zjištěných druhů ptáků a konstatují, že nedojde ke snížení nabídky potencionálních hnízdišť. Předložená dokumentace je v souladu s územním plánem obce a nedotýkají se jí žádné podmiňující stavby. Zahájení regenerace se předpokládá ve IV. Q. 2011 a ukončení v IV. Q. 2013 na celkové ploše 74,3 ha s náklady cca 30 mil. Kč bez DPH. Návrh pěstebních opatření zahrnuje pěstební opatření pro stromy dle inventarizace, celkově bylo hodnoceno v rámci inventarizace 4820 ks stromů, dále solitérní keře, skupiny keřů a nárosty dřevin, hodnoceny jednotlivě byly dřeviny v jednotlivých porostních skupinách. Uveden je popis jednotlivých opatření ve třídách obtížnosti I - III a specifikace ošetření, pro každé opatření je uveden pěstební cíl a zdůvodnění, zároveň je stanovena obtížnost při realizaci 1 - 3. Celkem je navrženo k ošetření 1196 ks jednotlivých stromů a 84 stromů v porostech. Největší pozornost při obnově zeleně veřejnost věnuje kácení dřevin. Rozsah kácení dřevin je stanoven na základě vyhodnocení zdravotního stavu, perspektivy jednotlivých stromů na stanovišti a určení jejich významu v porostu a kompozici. Tedy kácení lze rozdělit na zdravotní a kompoziční. Při kompozičním kácení se navrhují k odstranění i dřeviny relativně zdravé, které však je nutno odstranit z prostorových důvodů. Návrh na odstranění dřevin je stanoven na základě výsledků dendrologického průzkumu dle vizuálního vyhodnocení vitality, zdravotního stavu a perspektivy stromů na daném stanovišti. Hodnoceny byly soliterní stromy a skupiny stromů. Současně jsou navrženy k odstranění nálety mimo porosty, v porostech včetně výběru a porosty invazních rostlin, zejména křídlatky. U stromů navržených k odstranění jsou v projektu tabulkově uvedeny hodnotící parametry. Kromě růstových parametrů je to věkové stadium, vitalita, zdravotní stav, poškození kmene, poškození koruny, výskyt suchých větví, výskyt hnilob a dutin, statická stabilita, chybné větvení, nepříznivé těžiště, hniloby, dutiny, jiná poškození a sadovnická hodnota. U dřevin určených ke kácení je uvedena informace o začlenění stromů do skupiny, která vyžaduje podání žádosti ke kácení dřevin dle Vyhlášky 395/1992 Sb. Ministerstva životního prostředí. /ano-ne/ Počet stromů určených ke kácení - 1023 ks, z toho dle vyhl. 395/1992 Sb. 663 ks. Stromy navržené k odstranění s ohledem na potenciál a provozní bezpečnost 360 ks, z toho projednání dle vyhlášky 228 ks, stromy k odstranění s ohledem na kompozici 663 ks, z toho projednání dle vyhlášky 435 ks. U odstraňovaných ostatních vegetačních prvků je navrženo k odstranění 94 m2 soliterních keřů, nevyužitelných náletů 54 532 m2, křídlatky sachalinské 29 182 m2, skupin keřů 538 m2 – celkově bude odstraněno 84 346 m2 souvislých keřových porostů. Zámecký park byl zařazen dne 13.11.2007 evropskou komisí mezi evropsky významné lokality v rámci Natura 2000 z důvodu výskytu páchníka hnědého. Na základě terénního výzkumu za účasti entomologa a dendrologa a očíslování dotčených stromů v rámci průzkumu byla zpracována inventarizační soupiska a stanoveny principy ochrany biotopu páchníka hnědého. Na pročištěných plochách a stávajících loukách budou provedeny dosadby. Rozsah dosadeb odpovídá stávajícímu kompozičnímu záměru, který musí vycházet nejen z historického půdorysu parku, ale je třeba respektovat i současný způsob využití parku, tj. částečně jako golfové hřiště. Cílem dosadeb je stabilizovat porosty, doplnit perspektivní dřeviny a v souladu se strategií hry umístit nové stromy tam, kde nebudou
překážet hře. Rozsah dosadeb není konečný. Zhoršující se zdravotní stav zejména soliterních dřevin bude nutno v následujících letech opět řešit dosadbami velmi kvalitních výpěstků převážně domácích dřevin. Sortiment vysazovaných dřevin vychází z kompozičního záměru, čemuž odpovídá i velikost výpěstků. K výsadbě je určeno: Stromy velikosti A1 -vel 20-25 158 ks A2 - vel 16-18 196 ks B - vel 150-175 73 ks 150-200 35 ks Solit.keř Živý plot 100 678 ks Záh.výs.keřů 40-60 500 ks Výs.keř 100-120 100 ks Výs.keře vřes. 50-60 950 ks Seznam dřevin: Stromy – Quercus robur, Tilia cordata, Fraxinus exelsior, Platanus x acerifolia, Salix x sepulcralis, Tilia platyphyllos, Fagus silvatica, Quercus palustris, Quercus rubra, Liriodendron tulipifera, Carpinus betulus, Alnus glutinosa, Ulmus laevis, Acer campestre, Pinus silvestris, Pinus strobus, Pinus nigra, Taxodium distichum, Pseudotsuga menziesii, Chamaecyparis nootkatensis, Keře – Prunus padus, Viburnum opulus, Viburnum plicatum, Swida sanquinea, Taxus baccata, Corylus avellana, Rhododendron caucasicum ´Cunninghamś White´, Rhododendron catawbiense ´Grandiflorum´. Projektová dokumentace na plochách ve vlastnictví firem RACIMOLO RONI a.s. a Hotel BRIONI zahrnuje dendrologický průzkum, entomologický inventarizační průzkum páchníka hnědého /Osmoderma barnabita/ a zoologický inventarizační průzkum. Dendrologický průzkum vyhodnotil potenciál jednotlivých stromů – 1365 ks, soliterních keřů, skupin keřů a nárostů dřevin a stromů v porostních skupinách. Dendrologický průzkum byl proveden v období srpen – září 2010, v tabulkové části vyhodnoceny parametry jednotlivých stromů /průměr kmene, koruny, výška kmene a dřeviny, věk, sadovnická hodnota a poznámka o zdravotním stavu. Hodnocení potenciálu jednotlivých dřevin vychází z vitality fyziologické a biochemické, sledován byl výskyt plodnic dřevokazných hub a poškození – hniloby, nádory, vadné větvení, dekapitace, poškozené kořenové náběhy, kmene, špatný řez apod. Entomologický průzkum zaznamenal 79 ks stromů v celém areálu zámeckého parku potencionálně vhodných pro vývoj páchníka hnědého a u 10 stromů byl vývoj prokázán. Na pozemcích řešených v dokumentaci se nachází 1 ks stromu s prokázaným vývojem a 19 ks stromů potenciálně vhodných pro vývoj páchníka. Ochrana biotopu je navržena obecně v části dokumentace kap. 5.1.2. Počet stromů určených ke kácení - 596 ks , z toho dle vyhl. 395/1992 Sb. 243 ks. Stromy navržené k odstranění s ohledem na potenciál a provozní bezpečnost 374 ks, z toho projednání dle vyhlášky 149 ks, stromy k odstranění s ohledem na kompozici 222 ks, z toho projednání dle vyhlášky 94 ks. Při obnově travních porostů dojde k likvidaci invazívních rostlin – křídlatky a netýkavky, porostů maliníku. Obnova travnatých ploch bude probíhat v souladu s oborovou normou ČSN DIN 18 917 Zakládání trávníků. Realizace po výsadbě stromů a terénních úpravách s okamžitou následnou porealizační péčí /ČSN DIN 18 918/,
spočívající v několikanásobném kosení do doby ukončení realizace. Celkem bude obnoveno 86 000 m2 travnaté plochy. Bude odstraněno 2300 m2 ruderálního porostu a 66340 m2 plošně nevhodných náletových porostů. Výsadby : -solitery /umístění dle původní kompozice/ - velikost 16-18,18-20,20-25, 200-250,150-200 - vtroušená výsadba I /do ostrůvků zeleně/ -vtroušená II /do okrajů průhledů/ - výsadba soliterních keřů /okraje stromových porostů a okraj vodních ploch/ 60-80,80100,125-150 -výsadba do svahů /celoplošně v obtížně přístupných místech/ 30-40,40-60,60-80 - výsadba půdopokryvných keřů /náhrada trávníku ve stinných partiích/ 15-20,20-30 Sortiment vysazovaných dřevin: Abies concolor, Abies grandis, Chamaecyparis nootkatensis, Pinus aristata, Pinus nigra, Pinus ponderosa, Pinus strobus, Taxus baccata ´Repandens´, Thuja plicata, Tsuga canadensis, Acer tataricum, Azalea, Azalea parviflora, Buxus sempervirens, Calluna vulgaris, Euonymus europaeus, Fagus silvatica ´Atropunicea´, Gleditsia triacanthos ´Inermis´, Hydrangea arborescens, Liriodendron tulipifera, Mahonia aquifolia, Quercus robur, Platanus x acerifolia, Primus padus, Prunus subhirtella ´Pendula´, Prunus sargentii, Rhododendron sp., Rosa Kordes, Rosa Robusta, Rosa Gärtnerfreude, Salix alba ´Tristis´, Spiraea cinerea ´Grefsheim´, Symphoricarpos orbiculatus, Tilia cordata, Tilia platyphyllos ´Laciniata´, Tilia europaea ´Pallida´, Viburnum opulus ´Roseum´, Vinca minor, Vysazeno bude 21 ks listnatých stromů, 16 ks jehličnatých, 15 755 standartních a půdopokryvných keřů, 184 ks soliterních keřů. Ošetření dřevin zahrnuje návrh pěstebních opatření pro stromy dle inventarizace, celkově bylo navrženo k ošetření 125 ks stromů, z důvodů zdravotních 69 ks a bezpečnostních 56 ks, dále uvádí popis jednotlivých opatření ve třídách obtížnosti a specifikace ošetření, pro každé opatření je uveden pěstební cíl a zdůvodnění, zároveň je stanoven rozsah při realizaci /malý 27 ks, střední 56 ks a velký 42 ks/. Předložená dokumentace je v souladu s územním plánem obce a nedotýkají se jí žádné podmiňující stavby. Zahájení regenerace se předpokládá ve III. Q. 2011 a ukončení v IV. Q. 2013 na celkové ploše 12,05 ha s odhadovanými náklady cca 11 mil. Kč. Cílem navrhovaného souboru opatření je stabilizace porostů zámeckého parku, obnova kompozice v míře odpovídající současnému využití areálu pomocí probírek a následně dosadeb především domácích druhů dřevin a zachování ostatních hodnot významných z hlediska zájmů státní ochrany přírody – zejména biotopů chráněných a ohrožených druhů živočichů. Navrhovaný soubor stabilizačních opatření na základě stanovení cílových kompozičních záměrů a vyhodnocení potenciálu všech vegetačních prvků představuje způsob, jakým pravděpodobně bude možné při profesionální realizaci a bez dopadů nepředvídatelných situací zajistit prodloužení životnosti a relativní bezpečnosti areálu. Z tohoto důvodu je obnova areálu velmi potřebnou, avšak náročnou a dlouhodobou záležitostí, vyžadující především systematický přístup, promyšlenou strategii při etapizaci zásahů a zejména vybudování profesně i ekonomicky zdatného provozního zázemí.
Jednorázové nákladné zásahy bez odpovídajícího zhodnocení těchto vkladů v následujících letech by znamenalo zbytečně vynaložené prostředky a ohrožení stability areálu. Pro následnou realizaci požadujeme ustanovení stabilního pracovního týmu za účasti vlastníka řešeného území v areálu, orgánů památkové péče a ochrany přírody, autorů PD, realizační firmy a obce, dle potřeby doplněného vlastníky ostatních pozemků a zpracovateli entomologického a zoologického průzkumu, který bude průběžně sledovat probíhající realizaci a řešit možné nepředpokládané situace. Nezbytné bude vytvořit předpoklady a najít způsob zajištění stabilní odborné péče v následujících letech. Péče o zámecký park je dnes orientována zejména na golfový areál. Obnova areálu bude dlouhodobou záležitostí, navržená etapizace 2011 - 2013 zahrnuje základní rehabilitační zásahy do vegetace. Vzhledem k podstatě přírodní složky se v následujících letech budou mnohá opatření opakovat či aplikovat na jiných místech. Nákladná a profesně náročná revitalizace parku vyžaduje zajištění týmové spolupráce všech vlastníků a institucí, včetně stabilizace potřebného ekonomického a provozního zázemí. Před zahájením realizace doporučujeme vlastníkům se spolupráci s autory PD zpracovat harmonogram prací pro období 2010 - 2013 včetně grafické přílohy. Ing. A. Halamíčková
Vydal: Obecní úřad Šilheřovice, Střední 305, 747 15 Šilheřovice Tel.: 595 054 120 Fax: 595 054 129 e-mail:
[email protected] Epodatelna:
[email protected] www.silherovice.cz Redaktorka: Lenka Šomodi Informační zpravodaj je distribuován zdarma do všech domácností v Šilheřovicících
