IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké

Strategie prevence vzniku a třídění využitelných složek komunálního odpadu na obecní úrovni a formování trhu s vytříděnými surovinami v České republice

SP/2f1/77/07

Závěrečná zpráva

Praha, prosinec 2009


Autoři:

Prof. Dr. – Ing. Klaus Gellenbeck doc. Ing. Alena Hadrabová, CSc. – odborný garant Ing. Miroslav Horák Ing. Zdenka Kotoulová JUDr. Ing. Petr Měchura Doc. Ing. Jan Pavel, Ph.D. Ing. Jan Slavík, Ph.D. – koordinátor projektu RNDr. Martina Vrbová, Ph.D.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze nám. W. Churchilla 4 130 67 Praha 3 – Žižkov

tel./fax: +412 224 095 564 e-mail: [email protected] www http://www.ieep.cz


Obsah Úvod................................................................................................................................ 5 1

. Kvalitativní výzkum u zpracovatelů odpadu v České republice ......................... 11 1.1 Krize na trhu druhotných surovin a její příčiny ......................................................... 12 1.1.1 Příčiny krize a její důsledky................................................................................. 12 1.1.2 Opatření k řešení krize na trhu druhotných surovin.......................................... 14 1.2 Charakteristiky trhu druhotných surovin .................................................................. 20 1.3 Rizika podnikatelské činnosti..................................................................................... 23 1.4 Problémové oblasti na trhu druhotných surovin ...................................................... 24 1.5 Vstup na trh ............................................................................................................... 26 1.6 Konkurence na trhu druhotných surovin .................................................................. 27 1.7 Faktory úspěšnosti firem na trhu druhotných surovin.............................................. 28 1.8 Využívání strukturálních fondů.................................................................................. 30 1.9 Závěr .......................................................................................................................... 32

2

Hospodárnost a účinnost plateb za komunální odpad......................................... 33 2.1 Úvod........................................................................................................................... 33 2.2 Základní metodický přístup ....................................................................................... 33 2.3 Diskuse možných efektů jednotlivých typů zpoplatnění........................................... 34 2.4 Hospodárnost ............................................................................................................ 35 2.5 Ekologická účinnost ................................................................................................... 37 2.5.1 Statická analýza .................................................................................................. 37 2.5.2 Dynamická analýza ............................................................................................. 37 2.6 Závěr .......................................................................................................................... 38

3 4

Ekonomika tříděného sběru a zpracování komunálních odpadů ........................ 39 Modely plateb za komunální odpad ve vybraných obcích ................................ 56 4.1 4.2 4.3

Lineární měřítko pro výpočet platby ......................................................................... 56 Degresivní měřítko pro výpočet platby ..................................................................... 57 Měřítko pro výpočet platby se základním a doplňkovým poplatkem....................... 58


5

Literatura............................................................................................................... 60

Příloha 1: Hospodárnost - výsledky regresních analýz ........................................... 61 Příloha 2: Ekologická účinnost (statická analýza) - výsledky regresních analýz . 63 Příloha 3: Ekologická účinnost (dynamická analýza) - výsledky regresních analýz64 Příloha 4: Kvantitativní výzkum u obcí v České republice (dotazník).................. 65 Příloha 5 Kvalitativní šetření u zpracovatelů odpadu (scénář interview)............. 71 Příloha 6 Pozvánka na diskusní seminář s mezinárodní účastí.............................. 74


Úvod Projekt s označením SP/2f1/77/07 a názvem „Strategie prevence vzniku a třídění využitelných složek komunálního odpadu na obecní úrovni a formování trhu s vytříděnými surovinami“ je součástí Resortního programu výzkumu v podprogramu SP2 „Udržitelné využívání zdrojů“, oblasti výzkumu SP2f „Nakládání s odpady a prevence vzniku odpadů“, jejichž cílem je „předcházet vzniku odpadů, snížit měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu“. Postup řešení projektu v aktuálním roce 2009 vychází ze smlouvy, jež byla uzavřena mezi zadavatelem (MŽP ČR) a nositelem projektu (IEEP při VŠE Praha) na počátku roku 2007. Oproti původnímu návrhu projektu došlo z důvodu neplánovaného prodlení uzavření smlouvy ke změně časového rámce řešení projektu – původní časový rámec řešení projektu (duben 2007 – září 2009) byl nahrazen novým časovým rámcem, a to od července 2007 – prosince 2009. Celková doba řešení projektu odpovídá době uvedené v návrhu projektu, tedy 30 měsíců. Na naplnění cílů projektu definovaných v návrhu projektu a v příloze č. 1 smlouvy pracoval tým expertů složený nejen z akademických pracovníků Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze (IEEP) pod vedením doc. Ing. Aleny Hadrabové, CSc., ale i odborníků reprezentujících praxi současného systému nakládání s odpady v České republice. Skupinu těchto odborníků tvoří na jedné straně zástupci soukromých subjektů, jež patří ke klíčovým prvkům současného systému nakládání s odpady v České republice (ČAOH, SPDSAporeko, ODAS, EKO-KOM), ale na druhé straně jsou součástí řešitelského týmu i zástupci Národní sítě Zdravých měst (Mladá Boleslav, Velké Meziříčí a Boskovice). Dle zadání byla hlavním předmětem zájmu řešitelského týmu v roce 2009 strana nabídky trhu druhotných surovin, která je tvořena tříděným sběrem vytříděných složek komunálního odpadu. Tato etapa řešení projektu navazuje na etapy řešení z let 2007 – 2008, které se plně věnovaly analýze strany poptávky na trhu druhotných surovin (viz „Závěrečná zpráva z řešení v roce 2008“). V roce 2009 se řešitelé projektu věnovali zejména následujícím aktivitám: 1.

Identifikace klíčových problémů současného nakládání s komunálními odpady a návrhy jejich řešení

2.

Analýza účinnosti vybraných nástrojů podpory tříděného sběru využitelných složek komunálního odpadu

3.

Analýza hlavních faktorů, které hrají rozhodující roli pro výběr a samotné využívání služeb svozových firem, resp. zpracovatelských zařízení

4.

Analýza spotřebitelského rozhodování za účelem zjištění účinnosti strategií podpory tříděného sběru odpadu

5.

Analýza rozpočtových příjmů a výdajů obce v souvislosti s poplatkovými systémy a možnosti optimalizace formou nastavení těchto systémů (s důrazem na zachování motivační funkce plateb)

6.

Tvorba metodiky zavádění motivačních plateb za komunální odpad


V čem spočívá hlavní odlišnost tohoto projektu od projektů, jež mohou být navenek zaměření našeho projektu podobné? Je to především důraz na poptávkovou stranu trhu druhotných surovin, jež absorbuje suroviny vytříděné na úrovni obcí a jež může tlačit na zefektivnění stávajících systémů tříděného sběru podle požadavků zpracovatelů. Je tedy zřejmé, že předmětem zájmu jsou především suroviny vytříděné z komunálního odpadu a jejich význam na trhu druhotných surovin. O jaké tématické oblasti řešení se tedy jedná? Jak je patrné z minulých výroků, pak tříděný sběr odpadu a recyklaci chápeme jako střet nabídky vytříděných surovin a poptávky po nich. Stranu nabídky představují systémy tříděného sběru využitelných složek komunálního odpadu organizované obcemi a stranu poptávky představují zpracovatelská zařízení, která tyto vytříděné využitelné složky přetváří v druhotné suroviny určené k dalšímu využití ve výrobě. Projekt si klade za cíl analyzovat obě strany „trhu“ s odpady s ohledem na možné distorze, které brání na jedné straně efektivnímu sběru využitelných složek komunálního odpadu a na straně druhé jejich využití ve zpracovatelských zařízeních. Výchozí hypotézou projektu, kterou jsme se snažili v průběhu řešení projektu testovat, je: změnou institucionálního prostředí a odstraněním bariér na trhu druhotných surovin je možné vytvořit vhodné podmínky pro dosažení cílů definovaných v politice odpadového hospodářství (POH ČR).

Abychom zdůraznili kontinuitu řešení projektu, pak přílohou závěrečné zprávy za rok 2009 jsou i výstupy řešení za rok 2007 a 2008. Závěrečná zpráva za rok 2009 je však oproti zprávám z předchozích let co do počtu stran i informací nikoli tak extenzivní, protože klíčové výstupy jsou předmětem odborných publikací a vystoupení na seminářích a konferencích (s ohledem na povinnost evidovat publikace v databázi RIV. Předkládaná zpráva tak má pouze shrnující charakter a v textu jsou uvedeny části výstupu, které nebyly (dosud) publikovány a které považujeme za významné (publikaci předpokládáme v následujícím roce)!

Specifickým znakem roku 2009 byla tedy prioritní orientace na publikaci průběžných i konečných výsledků projektu v odborných domácích i zahraničních časopisech a v odborné monografii, která současně slouží i jako metodika zavádění plateb za komunální odpad v podmínkách České republiky (viz aktivita č. 6 projektu). Řada výstupů projektu je proto zpracovávána přímo pro účely publikování v odborných časopisech a v předkládané závěrečné zprávě z tohoto důvodu chybí. Jedná se zejména o publikaci dvou článků do zahraničních tzv. impaktovaných časopisů Waste Management (impact factor 2009 = 2,208) a Environment and Behaviour (impact factor 2008 = 1,000), které budou dokončeny v prvním čtvrtletí roku 2010. Mezi zmiňované publikace patří (v členění dle povahy publikace):

a. Sborník z odborných národních a mezinárodních konferencí

SLAVÍK, J. – MATĚJOVSKÁ, J. (2009): Komparace efektivnosti vybraných nástrojů regulace nakládání s obalovými odpady, In: ŽÁK, M. Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni, Praha: Linde, 1. vyd., s. 35 – 45, s. 288. ISBN 978-80-86131-82-5

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké SLAVÍK, J. – MATĚJOVSKÁ, J. (2009): Selected instruments for packaging waste management regulation and comparison of their effectiveness, In: ŽÁK, M. Sustainability Accounting and Reporting at macroenonomic and microeconomic level, Praha: Linde, 1. vyd. , s. 26 – 36, s. 273. ISBN 978-8086131-83-2 SLAVÍK, J. (2009): Poplatkové systémy a motivace spotřebitelů, Odpady a obce v ČR: Hospodaření s odpady v obcích, Praha: EKO-KOM, a.s.

b. Články v recenzovaných časopisech

SLAVÍK, J. (2009): Vyčerpatelnost surovinových zdrojů, recyklace a krize na trhu druhotných surovin, Acta Oeconomica Pragensia, 6/09, ISSN 0572-3043 GELLENBECK, K. – SLAVIK, J. (2009): Abfallgebühren in Tschechien und Deutschland: Zu hohe finanzielle Anreize zur Reduzierung der Restabfallmengen können zu unerwünschten Entsorgungswegen führen, MüllMagazin, 22. Jahrgang, Nr. 2, Berlin: Rhombos Verlag, s. 43 – 47. ISSN 0934-3482

c. Články v impaktovaných časopisech

SLAVÍK, J. – REMR, J. (2010): Recycling, Intrinsic and Extrinsic Motivation Factors in the Czech Republic, plánováno pro časopis „Environment and Behavior“, před dokončením - dosud nepublikováno! SLAVÍK, J. – PAVEL, J. (2010): Efficiency and effectiveness of variable fees in the waste management – the case of the Czech republic, plánováno pro časopis „Waste Management“, před dokončením dosud nepublikováno!

d. Odborná monografie

SLAVÍK, J. a kol. (2009): Poplatkové systémy v obcích – rizika a příležitosti, 1. vyd., Praha: IEEP

e. Workshop

Krize na trhu druhotných surovin – příčiny, důsledky a opatření, 18. září 2009 na VŠE v Praze, IEEP; záznam z workshopu bude umístěn na stránkách www.ieep.cz/projekty/tds (11. prosince 2009). Pozvánka na tento workshop je obsahem PŘÍLOHY č. 6 této závěrečné zprávy.

Vedle uvedených publikací bude řešitelský tým i v roce 2010 usilovat o publikaci výsledků projektu na domácích a zahraničních konferencích. Z domácích konferencí byla jako prioritní zvolena konference

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké „Odpady a obce“ konaná každý rok v Hradci Králové, nebo konference „Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni, konaná v Brně. Ze zahraničních konferencí je možné jmenovat konferenci Waste 2010, která se koná ve Stratford upon Avon (Anglie) nebo konferenci TOP konanou na Slovensku. Řešitelský tým se zavazuje předložit zástupcům MŽP kopie publikovaných článků v roce 2010 a jejich evidenci v databázi RIV.

Komentář k jednotlivým aktivitám projektu v roce 2009

1.

Identifikace klíčových problémů současného nakládání s komunálními odpady a návrhy jejich řešení

Tato etapa projektu ztratila v průběhu jeho řešení v roce 2009 svůj původní význam, a proto se řešitelský tým prostřednictvím analýzy poplatkových systémů zaměřil zejména na následující problematické aspekty současného odpadového hospodářství v obcích: •

Recyklace komunálního odpadu, která je v současné době nižší než kolik činí povinnost do roku 2010 (50 %)

•

Ukládání komunálního odpadu na skládky

•

Ukládání biologicky rozložitelného komunálního odpadu na skládky

Všechny tyto problematické aspekty obecních systémů nakládání s komunálním odpadem jsou do značné míry efektivně řešitelné prostřednictvím vhodného nastavení plateb za komunální odpad. Do jaké míry je to skutečně možné, je výsledkem řešení aktivity č. 6 (odborná monografie).

2. Analýza účinnosti vybraných nástrojů podpory tříděného sběru využitelných složek komunálního odpadu

Tato etapa je předmětem zájmu 2. kapitoly této závěrečné zprávy a současně i výstupu aktivity č. 6 (odborná monografie). Vypracování těchto výstupů je založeno na kvantitativním výzkumu prostřednictvím dotazníkového šetření (PŘÍLOHA Č. 4 závěrečné zprávy), v jehož rámci bylo ve dvou kolech osloveno1 dohromady 240 obcí (200 obcí v prvním kole a 40 obcí v kole dalším) s tím, že finálního vyhodnocení se zúčastnilo 105 obcí (návratnost tak dosahuje 43,75 %, což lze považovat za velmi nadprůměrný vzorek). Tato aktivita je současně doplněna o výstup, který původně nebyl předmětem řešení projektu, ale v průběhu řešení se ukázalo jako nezbytné se tomuto výstupu věnovat. Jedná se o vytvoření 1

Oslovení obcí mělo 2 formy: papírová (zaslání dotazníku poštou) a elektronická (možnost vyplnit on-line) dotazník).

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké modelu, který si klade za cíl analyzovat dopad zavedení motivačních plateb na náklady obce (jedná se o dopad zvýšení tříděného sběru využitelných složek komunálního odpadu – papír, plasty, sklo; zvýšení tříděného sběru bioodpadu; rozšíření energetického využití odpadu; pokles cen druhotných surovin na trhu). Výstupy této etapy byly představeny v příspěvku: SLAVÍK, J. – MATĚJOVSKÁ, J. (2009): Komparace efektivnosti vybraných nástrojů regulace nakládání s obalovými odpady, In: ŽÁK, M. Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni, Praha: Linde, 1. vyd., s. 35 – 45, s. 288. ISBN 978-80-86131-82-5 Dále budou rovněž mnohem detailněji představeny v dokončovaném článku: SLAVÍK, J. – PAVEL, J. (2010): Efficiency and effectiveness of variable fees in the waste management – the case of the Czech republic, plánováno pro časopis „Waste Management“.

3. Analýza hlavních faktorů, které hrají rozhodující roli pro výběr a samotné využívání služeb svozových firem, resp. zpracovatelských zařízení

Viz „Závěrečná zpráva za rok 2008“ a současně i kapitola 1 této závěrečné zprávy, která si kladla za cíl analyzovat úlohu zpracovatelských zařízení na trhu druhotných surovin a jejich rozhodování, a to v rámci kvalitativního šetření. Scénář interview řízených rozhovorů v rámci kvalitativního šetření je obsahem PŘÍLOHY č. 5 této závěrečné zprávy.

4. Analýza spotřebitelského rozhodování za účelem zjištění účinnosti strategií podpory tříděného sběru odpadu

Výsledek řešení této etapy je obsahem aktivity č. 6 řešení projektu v roce 2009 (odborná monografie). Výstupy této etapy budou rovněž mnohem detailněji představeny v dokončovaném článku: SLAVÍK, J. – REMR, J. (2010): Recycling, Intrinsic and Extrinsic Motivation Factors in the Czech Republic, plánováno pro časopis „Environment and Behavior“.

5. Analýza rozpočtových příjmů a výdajů obce v souvislosti s poplatkovými systémy a možnosti optimalizace formou nastavení těchto systémů (s důrazem na zachování motivační funkce plateb)

Výsledek řešení této etapy je obsahem aktivity č. 6 řešení projektu v roce 2009 (odborná monografie).

6. Tvorba metodiky zavádění motivačních plateb za komunální odpad


Výsledek řešení této etapy je obsahem aktivity č. 6 řešení projektu v roce 2009 (odborná monografie). Předkládaná odborná monografie je kromě ostatních publikovaných aktivit HLAVNÍM VÝSTUPEM tohoto projektu. Současně je tato aktivita doplněna o modely poplatkových systémů v podmínkách vybraných obcí Mladá Boleslav, Boskovice, Velké Meziříčí, které jsou shrnuty v kapitole 4 této závěrečné zprávy. Odborná monografie předkládaná na kontrolním dni je před jazykovou korekturou a editací!

Součástí předkládané závěrečné zprávy (kromě formálních příloh předkládaných přímo na kontrolním dnu) je: 1. Technická závěrečná zpráva vč. 6 příloh („IEEP – Závěrečná zpráva 2009“) 2. Odborná monografie („IEEP – Odborná monografie 2009“) 3. Závěrečná zpráva projektu za řešení v roce 2007 a 2008 („IEEP – Průběžná zpráva 2008“)

Následují 4 kapitoly řešení projektu v roce 2009, které nejsou obsahem odborné monografie (popř. pouze v omezené míře).


1. Kvalitativní výzkum u zpracovatelů odpadu v České republice Za účelem získání komplexního přehledu o pozici jednotlivých subjektů na trhu druhotných surovin byl v průběhu června – srpna 2009 realizován kvalitativní výzkum u zpracovatelů druhotných surovin v České republice. Podstatou kvalitativního výzkumu je sběr dat o určité události (resp. skutečnosti) – v našem případě o roli zpracovatelů odpadu na trhu druhotných surovin – a to prostřednictvím řízených rozhovorů, které jsou následně analyzovány pomocí tzv. procesu kódování. Jednotlivé části řízeného rozhovoru jsou následně přiřazeny předem definované skupině sledovaných aspektů (viz scénář řízeného rozhovoru) a následně interpretovány v kontextu ekonomické reality. Pro kvalitativní výzkum bylo vybráno celkem 20 respondentů z řad zpracovatelů odpadu v České republice tak, aby výsledný výběr byl reprezentativní s ohledem na vypovídací schopnost výsledků analýzy a aby tyto výsledky nebyly z různých důvodů zkresleny. Hlavními kriterii výběru byly:

•

územní zastoupení,

•

komodita a její podíl na trhu ČR,

•

počet zaměstnanců

Vybraná skupina respondentů tak zastupuje zpracovatele odpadu, jejichž předmětem činnosti je zpracování plastů, papíru, skla, kovů a nápojových kartonů. Z hlediska počtu zaměstnanců se jednalo o 10 subjektů do 100 zaměstnanců, 7 subjektů s 101 – 500 zaměstnanci, 3 subjekty s více než 501 zaměstnanci. Z hlediska zpracovávané komodity pokrývá vybraný vzorek kompletně trh druhotných surovin v České republice. Řízené rozhovory uskutečnili v uvedeném období 3 pracovníci IEEP, Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku VŠE Praha tak, aby výsledné kódování mohlo čerpat z osobní zkušenosti těchto pracovníků. Řízené rozhovory proběhly na základě scénáře interview, který byl schválen členy řešitelského týmu (viz příloha č. 1). Vzhledem k nízké vypovídací schopnosti byly z výsledků analýzy vyloučeny oblasti interview, které se zabývali administrativními náklady činnosti, jejímž cílem je uvést do souladu činnost firmy s povinnostmi vyplývajícími z právních norem a které si kladly za cíl popsat vztah respondentů k ostatním subjektům na trhu (státní správa, profesní svazy, nevládní organizace, veřejnost a autorizovaná obalová společnost). Výsledky kvalitativního šetření jsou uvedeny v následujícím textu s tím, že se jedná o vyhodnocení výpovědi respondentů v rámci šetření. Vlastní názory řešitelského týmu jsou v tomto případě irelevantní a pro konečné vyhodnocení nehrají žádnou roli. Jediným

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké vstupem řešitelského týmu je systematizace jednotlivých výpovědí respondentů. Řešitelský tým se zdržel normativních závěrů, které by výsledek mohly zkreslit.

1.1 Krize na trhu druhotných surovin a její příčiny

1.1.1 Příčiny krize a její důsledky Krizi na trhu druhotných surovin není možné vnímat izolovaně od celosvětové ekonomické krize. V souvislosti s úvahami o krizi na trhu druhotných surovin je však nutné si položit otázku, zda se skutečně jednalo o stav, který je možný nazvat krizí nebo šlo pouze o hlubší výkyv v odbytu, jež se v průběhu roku 2009 vrátil do původních mezí2. Některé firmy uvádí pokles odbytu v posledním čtvrtletí 2008, který se však již během prvních měsíců roku 2009 vrátil na úroveň typickou pro polovinu roku 2008. Vzhledem k častým výkyvům na volném trhu výrobků a služeb se v případě stavu na přelomu roku 2008/2009 nejednalo o něco, s čím se subjekty pohybující se na trhu druhotných surovin nikdy nesetkaly a s čím by si nedokázaly poradit. Naopak – řada subjektů byla na možnost výkyvu odbytu připravena. Ekonomická krize se na trhu druhotných surovin (z pohledu zpracovatelů) projevila dvojím způsobem: a) v důsledku nižší kupní síly podnikatelských subjektů se obecně snížila poptávka po výstupech výrobního procesu (nižší odbyt), b) nižší poptávka po materiálech určených ke zpracování (materiály, jež jsou výstupem z procesu třídění odpadu) vedla k poklesu ceny vstupů do výrobního procesu. Zatímco první z efektů ovlivňuje činnost zpracovatelů negativně a obvyklou reakcí na tento vývoj je snižování ceny produktů (resp. ponechání produktů skladem)3, pak druhý efekt působí naopak na činnost zpracovatelů pozitivně, protože zlevňuje vstupy4.

2

Typické je to především u PET.

3

Tedy nikoli zastavení výroby (dopad na zaměstnanost), ale zejména snižování ceny produkce a výroba na sklad. 4

Naopak snižování výkupních cen materiálů, které jsou v důsledku klesajícího odbytu finální produkce zpracovatelé ochotni nabídnout svozovým firmám, resp. třídícím linkám za dodávané materiály, se zásadním způsobem projevují na rentabilitě procesu třídění (přetřídění) a úpravy odpadu. Z dotazníkového šetření u svozových firem k podzimu roku 2008 vyplývá, že právě klesající výkupní ceny od zpracovatelů v některých případech vedly k uzavírání kapacit třídících linek. Z praxe však vyplývá, že snižování výkupních cen nemusí být nutně důsledkem poklesu odbytu v případě, kdy: a) zpracovatelské firmě „významným způsobem“ nerostou náklady, b) pokles ceny finální produkce nepřesáhne „únosnou míru“, c) firma musí plnit dlouhodobé závazky v podobě nasmlouvaných objemů produkce pro finálního zákazníka nebo d) firma preferuje dlouhodobé pozitivní vztahy s odběratelem před krátkodobými zisky.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Jedním z projevů poklesu odbytu je odchod části podnikatelských subjektů z trhu. O jaké subjekty se jedná? Pro období před ekonomickou krizí byl typický příliv nových subjektů na trh druhotných surovin, jež spekulovaly na rostoucí ceny primárních surovin (především ropy) a přetrvávající regulaci v odpadovém hospodářství, která generuje suroviny pocházející z tříděného sběru. Takové prostředí je velmi atraktivní, protože nabízí vysokou pravděpodobnost ziskových příležitostí5. Pokles cen finální produkce způsobený snížením odbytu však ziskové marže snižuje, což má za následek odchod nejméně efektivních subjektů z trhu. Dochází tak k tzv. „vyčištění“ trhu a narovnání dodavatelsko-odběratelských vztahů. Jedním z vedlejších efektů ekonomické krize je již výše zmíněný pokles výroby způsobený klesající spotřebitelskou poptávkou po finální produkci. Je nasnadě, že nižší spotřeba vede k nižší produkci především komunálního odpadu a tím i k relativně nižším objemům vytříděných surovin. Výsledným efektem ekonomické krize jsou tak nižší objemy suroviny určené ke zpracování (druhotná surovina), resp. k výrobě finální produkce (např. v případě šrotu). Na volném trhu by takový vývoj vedl k nárůstu ceny suroviny určené ke zpracování. V této souvislosti je však nutné upozornit, že k naznačenému vývoji by došlo pouze v případě dlouhodobé ekonomické krize (neboli v případě dlouhodobě klesající spotřebitelské poptávky způsobené poklesem disponibilního důchodu)6. To však není případ ekonomické krize z přelomu let 2008/2009. Proti naznačenému efektu ekonomické krize rovněž působí další z jejích důsledků – pokles cen primárních surovin (především ropy). Cena ropy Brent klesla od července 2008 do března 2009 z přibližně 140 USD za barel na 40 USD za barel (na konci listopadu 2009 činí cena ropy Brent přibližně 80 USD za barel). Klesající cena ropy jako primární suroviny pro výrobu plastů (vč. PET) snižuje konkurenceschopnost materiálů získaných z odpadu (druhotných surovin). Poptávka po druhotných surovinách je tak rozhodujícím způsobem závislá na vývoji cen primárních surovinových zdrojů! Jedním z důsledků ekonomické krize se nižší ochota bank financovat provoz některých zařízení (provozní úvěry), stejně tak jako se podílet na investicích do nových zařízení. Neochota bankovního sektoru vyvolaná ztrátou důvěry v sektor třídění, úpravy a zpracování odpadu může ohrozit fungování etablovaných společností na trhu. Vyčištění trhu o nejméně

5

Ziskové příležitosti na trhu druhotných surovin vedou k přealokovanosti trhu surovinami (nabídka surovin je vyšší než koupěschopná poptávka). Takový vývoj má za následek pokles ceny surovin, který se následně projevuje v poklesu ziskové marže a tím o odchodu nejméně úspěšných subjektů (nejméně efektivních subjektů neboli subjektů vyrábějících s nejvyššími jednotkovými náklady) z trhu. Na trhu tak zůstávají etablované společnosti s dlouhodobými dodavatelsko-odběratelskými vztahy. Odchod části subjektů z trhu vede k postupnému narovnávání vztahu mezi nabídkou a poptávkou, jež se odráží v rostoucí ceně surovin. 6

O modelech vztahu mezi trhem druhotných surovin, trhem primárních surovin a spotřebitelskou poptávkou více v Rutkowsky, S. (1998): Abfallpolitik in der Kreislaufwirtschaft, Grundzüge einer effizienten und umweltgerechten Abfallwirtschaft und ihrer Regulierung, Abfallwirtschaft in Forschung und Praxis Band 106, Berlin/Bielefeld/München.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké efektivní subjekty tak může dlouhodobě vést ke zvyšování důvěry v tento sektor a narovnání vztahu mezi bankami a subjekty podnikajícími v odpadovém hospodářství. Lze krizi na trhu druhotných surovin předcházet? Jak již bylo výše uvedeno, pak určujícím faktorem pro formování trhu je poptávka po finální produkci na straně jedné a poptávka po druhotných surovinách na straně druhé. Oba tyto aspekty jsou výsledkem působení tržních sil a ze strany zpracovatelů jen velmi obtížně ovlivnitelné (ti mají vliv především na kvalitu). Schopnost ovlivnit vývoj na trhu druhotných surovin rovněž klesá s tím, jak roste závislost na dominantním hráči na trhu, jímž je v případě trhu druhotných surovin Čína7. Pokles poptávky po druhotných surovinách ze strany tohoto hráče na trhu se projevuje v přebytcích suroviny na evropském trhu (např. sběrový papír či směsné plasty) a tím i k poklesu ceny suroviny. V souvislosti s krizí na trhu druhotných surovin není možné opomenout ani otázku smysluplnosti třídění odpadu a jeho recyklace. Recyklace odpadu je procesem, který začíná u poptávky po výstupech procesu recyklace (druhotných surovinách) a končí systémem, který umožňuje tuto poptávku uspokojit (např. tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu). Nikoli naopak. Problémem současného systému recyklace je důraz na nabídkovou stranu trhu – tedy tříděný sběr – bez ohledu na to, zda je zabezpečena i poptávka po výstupech procesu recyklace. Důsledkem podpory tříděného sběru a recyklace je hromadění materiálů na trhu, jež má za následek pokles jejich ceny a tím i ohrožení rentability celého procesu třídění a úpravy odpadu pro jeho další zpracování. Ještě jeden aspekt krize na trhu druhotných surovin je třeba zmínit: zpracovatelských firem, které vyrábí jedinečný produkt, se krize na trhu druhotných surovin dotkla pouze omezeně popř. vůbec. Výhodou těchto firem je výroba produktu, který nemá na trhu substitut (proto hovoříme o „jedinečném“ produktu) a tudíž tyto firmy nemají na trhu konkurenci. Velmi často se rovněž jedná o případy, kdy i výrobní vstupy jsou svým způsobem specifické, a proto nedochází ke konkurenci ve výkupu suroviny a tím i poklesu ceny vstupní suroviny. Jinými slovy řečeno je prevencí krize na trhu druhotných surovin snaha nabízet jedinečné produkty, které nemají na trhu substitut.

1.1.2 Opatření k řešení krize na trhu druhotných surovin Na krizi na trhu druhotných surovin reagovala nejen Evropská komise návrhem opatření k jejímu řešení, ale i vláda ČR schválila opatření na pomoc trhu s druhotnými surovinami v České republice. V případě opatření navržených Evropskou komisí se jedná o následující opatření: • Podpora důvěry veřejnosti v recyklaci 7

Vysoká poptávka ze strany Číny v období před krizí se projevovala ve vysokých výkupních cenách suroviny od svozových firem resp. třídících linek. Vysoké ceny generované poptávkou Číny se staly hlavním motorem investic do nových zařízení na třídění odpadu, přičemž pokles cen v důsledku poklesu poptávky Číny vedl k jejich znehodnocování.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké • Prevence vzniku odpadu a jeho minimalizace • Odstranění bariér, které brání přeshraničnímu pohybu odpadu • Green public procurement (podpora veřejných zakázek) • Zvýhodněná sazba DPH na výrobky vyrobené z druhotných surovin • Snaha zvyšovat kvalitu recyklovaných materiálů • Podpora tříděného sběru odpadu domácnostmi

Jelikož je účinnost uvedených opatření do značné míry závislá na jejich akceptaci odbornou veřejností, pak jsme se v rámci šetření zaměřili na vnímání a názory zástupců zpracovatelských zařízení k uvedeným opatřením, které jsou shrnuty v následujícím textu.

a. Podpora důvěry veřejnosti v recyklaci Podpora důvěry veřejnosti v recyklaci (resp. třídění) odpadu je nezbytnou součástí celého procesu podpory environmentálně šetrného chování spotřebitelů, ale nikoli jedinou součástí. V současné době je možné považovat osvětové a vzdělávací kampaně za postačující a úspěšné (ať již se jedná o informační kampaně celostátní, regionální či lokální podporované autorizovanou obalovou společností, firmami podnikajícími v odpadovém hospodářství, školami apod.)8. Spotřebitelé mají dostatek informací jak, co a kde třídit a v poslední době roste rovněž snaha vysvětlovat, co se stane s odpadem, který spotřebitel vytřídí (především v době krize by však kampaně měly být doplněny o propagaci výrobků vyrobených z recyklovaných materiálů). Informace o možnostech třídění a recyklace by však měly být doplněny o vytvoření vhodných podmínek pro třídění odpadu, protože v opačném případě poroste averze k celému systému. Na mysli máme především dostatečný počet sběrných míst v příjemném (čistém) prostředí9. Opačný účinek na důvěru veřejnosti v recyklaci mají negativní mediální kampaně, které v spotřebitelích vyvolávají pocit, že třídění odpadu je zbytečné, neboť se stejně odveze na skládky či se spálí (většinou se jedná o selhání jednotlivce a nikoli celého systému). Podpora recyklace odpadu by se však neměla soustředit pouze na podporu důvěry veřejnosti v recyklaci, ale na podporu procesu třídění a recyklace jako celku. V první řadě to znamená, že veřejnost získá kompletní informace o tom, co se s odpadem stane od okamžiku, kdy jej odloží ve sběrné nádobě. Mnohem významnější než podpora důvěry veřejnosti v recyklaci je 8

Informační kampaně by se kromě domácností měly více zaměřit na další subjekty produkující odpad, především živnostníky. 9

Jedná se však nejen o systém tříděného sběru do sběrných nádob, ale i o využití sběrných dvorů či výkupen druhotných surovin. V posledním případě jsou předpokladem důvěry veřejnosti stabilní výkupní ceny druhotných surovin (především barevných i nebarevných kovů).

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké však vytváření vyšší absorpční kapacity trhu s výrobky vyrobenými z recyklovaných materiálů. Jinými slovy řečeno důvěra veřejnosti v recyklované výrobky tak, aby se celý cyklus od produkce odpadu k jeho recyklaci a výrobě výrobku, jež se stane odpadem, uzavřel. Součástí podpory důvěry veřejnosti v recyklaci by měl být i postupný nárůst zodpovědnosti spotřebitelů za jimi produkovaný odpad, a to v podobě platby za produkovaný odpad. Finanční motivace povede spotřebitele k předcházení vzniku odpadu a k jeho třídění, protože chování spotřebitelů je do značné míry determinováno právě finančními motivy.

b. Prevence vzniku odpadu a jeho minimalizace (ekodesign) Odpadové hospodářství disponuje s celou řadou příkladů, na kterých je možné demonstrovat nedostatečnou péči o to, co se s výrobkem stane po ukončení jeho životnosti. Některé hutě odmítají odebírat vlastní produkty k jejich opětovnému použití ve výrobě proto, že mají technicky nevyhovující vlastnosti. Opětovnému použití drátů obsažených v pneumatice zase brání nedokonalý způsob zbavování drátů zbytku gumy. Jiným příkladem jsou plechovky, které obsahují lak či cínovou vrstvu, je jsou nevhodné pro případné použité v hutích. V neposlední řadě se často uvádí příklad barevných PET lahví, jejichž zpracování je technicky náročnější, než je zpracování lahví čirých. Při úvahách o ekodesignu je třeba zohlednit skutečnost, že firmy porovnávají užitky z designu výrobku, který bere ohled na využití po ukončení jeho životnosti s náklady, které takový design výrobků generuje. To, co se z pohledu spotřebitele zdá přirozené a rozumné, může být z hlediska generovaných nákladů pro výrobce neúnosné. Velice významnou roli hrají i spotřebitelské preference, jimž se výrobci přizpůsobují. Pokud se změní preference spotřebitele směrem k opětovně použitelným výrobkům, pak se tomuto trendu přizpůsobí i výrobci.

c. Odstranění bariér, které brání přeshraničnímu pohybu odpadu K přirozeným požadavkům kladeným na tržní mechanismus patří i průhlednost a minimalizace transakčních nákladů spojených s obchodem. Veškeré aktivity, které zvyšují transakční náklady obchodu (např. nadbytečná legislativní pravidla či administrativní překážky v podobě zákazu resp. omezení přeshraničního pohybu zboží a služeb), ohrožují realizaci obchodu samotného10. Proto i tehdy, kdy lze na trhu identifikovat nabídku a poptávku po určitém zboží, nemusí díky transakčním nákladům k obchodu dojít. Navíc řada obchodů je založena na aktuální nabídce a poptávce při dané ceně, která je však již v okamžiku obchodu v zásadě “historická“ (tzn., že jakýkoli další obchod – i v případě stejného zboží - se již realizuje za jiných okolností a tudíž i cena je jiná). Typickým příkladem 10

Právě z tohoto důvodu vznikají instituce, které se snaží transakční náklady minimalizovat (např. komoditní či elektronické burzy).

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké transakčních nákladů jsou i administrativní překážky, které brání přirozenému pohybu druhotných surovin přes hranice státu. I přesto, že v rámci Evropské unie platí pravidlo volného pohybu zboží a služeb, pak v případě druhotných surovin toto pravidlo ve skutečnosti není zcela naplňováno. Firmy, které realizují přeshraniční obchod, hovoří o nadměrných administrativních povinnostech, které je třeba před realizací obchodu splnit. V případě některých druhotných surovin je třeba žádat výjimky z platných pravidel, jež však je časově značně náročné. Rovněž vyřízení povolení v některých případech trvá i několik měsíců (výjimkou není ani 3 – 6 měsíců), což je především v případě spotových trhů (realizovaných v daném okamžiku) značný problém. V takovém případě je nutné počítat i s případem, kdy z uvedených důvodů k obchodu vůbec nedojde. Dalším potenciálním problémem je nakládání s některými druhotnými surovinami jako s nebezpečným odpadem. I v tomto případě se obchod často neuskuteční. Bariéry přeshraničního pohybu odpadu (resp. druhotných surovin) se mohou lišit podle obchodované komodity a podle země, z níž pochází obchodní partner. Z hlediska posledně jmenovaného kriteria problémy obvykle nastávají v případě, kdy obchodní partner pochází ze zemí, jako je Slovensko, Polsko, Maďarsko, případně Rumunsko. Naopak menší problémy vznikají v případě obchodování s partnery z Německa či Rakouska. Z hlediska obchodované komodity obvykle není problém obchod se sběrovým papírem, naopak problematický je obchod se směsnými plasty, příp. sklem.

d. Green public procurement Zadávání veřejných zakázek zvýhodňující ekologicky šetrné jednání soukromého subjektu patří mezi relativně nové nástroje environmentální politiky, které jsou využívány i v oblasti podpory recyklace. Téměř všechny dotázané subjekty se vyjadřují pozitivně k případnému využití tohoto nástroje v podmínkách České republiky11, avšak s určitými výhradami. Především je v některých případech zdůrazňovaná skutečnost, že taková podpora a zvýhodňování výrobců, jež vyrábí finální produkci z druhotných surovin, je na úkor vlastních iniciativ a inovačních schopností výrobců. Výrobce je v podmínkách trhu nucen hledat konkurenční výhodu oproti ostatním subjektům na trhu vyrábějícími substituty. Tento přirozený motivační mechanismus vede k inovacím a snahám firmy svůj výrobek na trhu prodat bez ohledu na podporu státu12.

11

Z tohoto mimo jiné vyplývá, že v současné době se s kriterii ekologické šetrnosti provozu či výroby finálních produktů s obsahem recyklovaných materiálů v rámci veřejných zakázek firmy v odpadovém hospodářství nesetkali.

12

Tuto skutečnost dokládá i jedno z vyjádření zástupce respondentů: „Vzhledem k tomu, že kvalita recyklátu je vždy horší než kvalita primární suroviny, pak výrobce používající recyklát musí být levnější než výrobce používající primární surovinové zdroje. Neviditelná ruka trhu tedy funguje dobře.“

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké e. Zvýhodněná sazba DPH na výrobky vyrobené z druhotných surovin Pro tento nástroj podpory recyklace platí výše zmíněné: dotázaní zástupci cílové skupiny se o praktické aplikaci tohoto nástroje vyjadřují pozitivně, ale i přesto často zaznívají výhrady, které je třeba zohlednit. Asi nejvýznamnější námitkou zmiňovanou v souvislosti s tímto nástrojem je otázka jeho reálné účinnosti. Řada dotázaných se domnívá, že účinnost tohoto nástroje je velmi omezená, protože zvýhodněná sazba DPH se promítne pouze v případě konečných zákazníků. V případě, kdy je kupující plátcem DPH, nebo v případě, kdy jde výrobek na export13, je účinnost tohoto nástroje nulová. Další významnou výhradou je samotný ideový rámec tohoto nástroje. Výrobek by měl být primárně konkurenceschopný díky jeho kvalitě, resp. ceně a nikoli proto, že jej stát podporuje prostřednictvím zvýhodněné sazby DPH. Úlohou státu by naopak mělo být vytvoření rovných podmínek pro podnikání, v kterém na tom budou lépe podnikatelé, kteří vyrábí kvalitní výrobky za dobrou cenu a nikoli ti, jejichž hlavní konkurenční výhodou bude vyhovění určitým pravidlům na podporu ze strany státu. Možným rizikem praktické aplikace tohoto nástroje jsou i administrativní nároky spojené s potřebnou dokumentací a dalšími požadavky vyplývajícími s charakteru výrobku. V neposlední řadě je třeba hodnotit tento nástroj i z hlediska systému využití a recyklace odpadu jako celku - především vztah mezi podporou tříděného sběru a dostupnými kapacitami na využití odpadu. Naopak za pozitivní je v souvislosti s tímto nástrojem považována možnost z uspořených prostředků financovat např. obnovu strojů či jiné investiční a strategické akce (např. výzkum a vývoj).

f. Snaha zvyšovat kvalitu recyklovaných materiálů Požadavek na zvyšování kvality recyklovaných materiálů patří mezi nástroje podpory recyklace, které jsou vnímané jako zbytečné. Hlavním důvodem je především skutečnost, že vzhledem ke konkurenci výrobků vyrobených z primárních a druhotných surovin na trhu je přirozenou snahou každého zpracovatele (resp. výrobce) na zvyšování kvality svých produktů (a tím i vstupů). V případě výrobců to znamená požadavek na vysokou kvalitu vstupních materiálů a povinnost dodavatelů tento požadavek naplnit (např. kovy určené pro hutě, vazba mezi technologií zpracování14 a kvalitou papíru15). Především z pohledu malých třídících linek je však někdy problém tyto požadavky splnit, což v některých případech 13

To je např. případ řady papírenských produktů, kde jde velký podíl výrobků na vývoz.

14

Obecně platí, že určitý druh papíru nelze dodávat do všech papíren, tzn. platí, že čím specifičtější druh papíru, tím méně dostupných (resp. vhodných) technologií a současně i čím kvalitnější druh papíru na vstupu, tím vyšší je výkupní cena. 15

V případě papíru je nutné počítat s tím, že je možné jej recyklovat max. 6 – 7 x (např. možnost recyklace plat od vajec je velmi omezená), skladování tetrapacku není možné na časově neomezenou dobu, protože čím déle je skladován, tím klesá jeho kvalita (tato skutečnost klade vysoké nároky na dodavatele).

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké zvyšuje poptávku po surovinách pocházejících ze zahraničí. V případě spotřebitele je kvalita a cena hlavním kriteriem pro volbu konkrétního výrobku, čemuž jsou výrobci nuceni se přizpůsobit16. Na druhou stranu je třeba přiznat, že kvalita (v podobě vyšší životnosti či užitných vlastností) či pozitivní dopad na životní prostředí nemusí být nutně hlavním kriteriem při rozhodování o nákupu daného výrobku. V řadě případů hraje mnohem významnější roli cena. Snaha o vysokou kvalitu recyklovaných materiálů někdy nabývá podoby poptávky po sjednocení pravidel, které regulují materiálové složení výrobku (např. tak, aby neobsahovaly příliš velké množství příměsí, či aby materiály byly recyklovatelné). Tento požadavek odpovídá pravidlům ekodesignu (viz bod. b).

g. Podpora tříděného sběru odpadu domácnostmi Hovoříme-li o podpoře tříděného sběru odpadu, pak je nutné odlišit tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu v podobě papíru, skla a plastů (resp. nápojových kartonů) od tříděného sběru kovů. Zatímco tříděný sběr papíru, plastů a skla v současné době v porovnání s ostatními zeměmi EU funguje na velice vysoké úrovni (v závislosti na charakteru zástavby), pak tříděný sběr kovů se omezuje na výkupny a sběrné dvory, které kovy z komunálního odpadu akceptují. Otázkou však je, jaké důsledky by mělo vytvoření systému tříděného sběru kovů v rámci kontejnerových stání. V této souvislosti je často zmiňována obava, že by v takovém případě docházelo k vykrádání sběrných nádob tak, jak je tomu v případě sběru elektroodpadu17. Za vhodný nástroj podpory tříděného sběru odpadu domácnostmi jsou obecně považovány finanční pobídky. V převážné většině případů se jedná o systémy, v jejichž rámci spotřebitelé platí za odpad podle toho, kolik jej skutečně vyprodukují a jakým způsobem s ním nakládají (např. tříděný sběr do pytlů jako je tomu v Mladé Boleslavi nebo Letohradě). V těchto systémech spotřebitel, který komunální odpad třídí a snaží se předcházet jeho vzniku, platí za odpad méně, než spotřebitel, který systém tříděného sběru neakceptuje. I přesto, že finanční pobídky mohou být vhodným nástrojem podpory tříděného sběru, pak je třeba zmínit některé aspekty, které není možné opomenout.

16

Např. i tím, že preferují jako vstupy materiály pocházející z průmyslu a výkupen odpadu před vstupy, které mají svůj původ v kontejnerovém sběru, jehož kvalita je někdy považována za nedostatečnou bez předchozího nákladního přetřídění. 17

Navrhovaným protiopatřením je zákaz výkupu těch materiálů, které jsou součástí obecního systému tříděného sběru v rámci sběrných nádob. Je však otázkou, do jaké míry by se spotřebitelé v takovém případě podíleli na tříděném sběru kovů.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Především je kromě pobídek třeba zabezpečit i dostatečné kapacity ke zpracování vytříděného odpadu a současně i odbyt po finální produkci18. Současně nelze význam finančních pobídek přeceňovat, protože neméně důležitou roli hraje i osobní zodpovědnost spotřebitelů (např. ke svému okolí a ke svým dětem)19. Významným aspektem účinnosti finančních pobídek je rovněž výše motivačního prvku těchto pobídek. Česká republika je v porovnání s ostatními zeměmi EU relativně „levnou“ zemí ve vztahu k nákladům, jež systém nakládání s komunálním odpadem generuje. V takových podmínkách by míra motivace nebyla dostatečně vysoká na to, aby spotřebitele motivovala ke změně spotřebních návyků20. Neméně důležitým aspektem podpory tříděného sběru odpadu je i úloha obcí v těchto systémech. Pobídky by proto měly směřovat i na obce tak, aby prostředky z případného prodeje druhotných surovin byly příjmem obecního rozpočtu a obce tak viděly reálný dopad třídění na rozpočtové příjmy. V současné době jsou příjemcem těchto příjmů svozové společnosti, které se svozem odpadu stávají jeho vlastníkem21.

1.2 Charakteristiky trhu druhotných surovin V případě hledání typických charakteristik trhu druhotných surovin je nutné odlišovat, jaký druh materiálu je na tomto trhu obchodován. Je tak třeba odlišovat trh druhotných surovin pro papír, plasty, sklo či kovy, a právě těmto trhům bude věnována následující pozornost. V případě šrotu a trhu s železnými, resp. neželeznými kovy respondenti uvádí, že se jedná převážně o lokální trh22 s omezeným vlivem Číny. Ta sice patří mezi obchodní partnery, ale globální trh se šrotem příliš neovlivnila. Trh se šrotem stejně jako ostatní trhy podléhá zákonům nabídky a poptávky. Roste-li poptávka po hutních výrobcích, pak lze očekávat i

18

V extrémním případě je možné třídit i několik desítek různých materiálů, avšak bez zajištění možností jejich zpracování taková činnost postrádá smysl. 19

V některých případech zaznívají i názory, že nejlepším řešením podpory tříděného sběru odpadu by bylo se vzdát jakýchkoli finančních pobídek a spolehnout se na vnitřní motivace spotřebitelů (neboli zachování statuquo, kdy současných měr výtěžnosti tříděného sběru je dosaženo díky nefinančním stimulům). 20

Jelikož ti spotřebitelé, které třídit komunální odpad z různých důvodů chtějí, již v současné době odpad třídí, pak by finanční pobídka musela být natolik vysoká, aby motivovala především ty, kteří odpad v současné době netřídí.

21

V této souvislosti byl zmíněn názor, že motivace svozových společností třídit odpad (resp. jej následně využívat) může být nízká v případě, kdy je svozová společnost současně vlastníkem skládky odpadu. Hlavním důvodem jsou přetrvávající rozdíly v nákladech jednotlivých systémů nakládání s komunálním odpadem, kdy třídění odpadu je spojeno s vyššími náklady než jejich odstraňování.

22

Respondenti uvádí, že hlavním důvodem jsou relativně malé marže, které brání převážet šrot na větší vzdálenosti. Právě z tohoto důvodu se český trh orientuje především na Německo a Rakousko. Dalším důvodem jsou i omezené možnosti lodní přepravy, která je v případě, že je obchodním partnerem Čína, jediná možná.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké rostoucí poptávku po šrotu a tím i nárůst jeho ceny23. Trh se šrotem je navíc zcela zásadním způsobem závislý na vývoji trhu s primárními surovinami (železem a jinými kovy). V případě poklesu cen primárních zdrojů lze očekávat pokles poptávky po šrotu a tím i klesající ceny šrotu na trhu (stejný efekt má i pokles poptávky z důvodu ekonomické krize – subjekty v České republice hlásily až 40 – 50 % pokles ceny šrotu v důsledku krize). Na trh s plasty má vliv především jejich kvalita a následně to, zda se jedná o směsné plasty či PET. Kvalitu směsných plastů ovlivňuje např. způsob sběru. Zatímco v případě směsných plastů pocházejících z kontejnerového sběru je nutné počítat s využitelností okolo 50 %, pak v případě, kdy směsné plasty pochází již z přetřídění, roste jejich využitelnost ke 100 % (podíl příměsí dosahuje někdy zhruba 2 – 5 %). V případě, kdy systémy sběru v rámci České republiky negenerují dostatečné množství směsných plastů pro zpracování (či je jejich kvalita nízká), pak jsou tyto materiály dováženy ze zahraničí (zejména Německa). V případě PET je do značné míry důležité, zda se jedná o barevný, či čirý PET. Trh v České republice je považován za specifický, protože jsou PET lahve značně barevné (což do značné míry brání jejich snadnému zpracování)24. Odhaduje se, že podíl barevných PET dosahuje zhruba 70 %, zatímco v případě čirých PET lahví se jedná o 30 % (čiré lahve mohou být považovány za nedostatkové zboží, což vede k jejich dovozu ze zahraničí). Právě na trhu s plasty se navíc významně projevuje efekt exkluzivity. Tzn., že subjekty vyrábějící specifické produkty z plastů jsou vystaveny pouze omezené konkurenci v porovnání se subjekty vyrábějícími standardní produkty. Stejně jako v případě trhu s plasty, pak i v případě skla je možné hovořit o velice intenzivní konkurenci, která zvýrazňuje roli kvality suroviny na trhu. Někteří respondenti uvádí, že významný vliv na kvalitu suroviny má způsob sběru (sběrné nádoby s dolním a horním výsypem). Zatímco obecně jsou preferovány sběrné nádoby s dolním výsypem (snaha předcházet obsahu nečistot způsobených nejen občany, ale i použitím svozové techniky, kdy ta je využívána na střídavý svoz), pak některé svozové společnosti naopak preferují sběrné nádoby s horním výsypem. V České republice je velká konkurence ve výkupu skla, protože na trhu dominují pouze dva subjekty. Celkové množství skla generované systémy tříděného sběru v České republice však nedosahuje úrovně, která by uspokojila domácí poptávku, a proto je surovina dovážena ze zahraničí. Papír patří k dalším obchodovaným surovinám, kde je možné identifikovat dominantní úlohu Číny na světových trzích (přičemž roste význam Indie). Jakýkoli výkyv poptávky těchto států po surovinách generovanými v rámci evropských systémů tříděného sběru se tak projeví na 23

Pakliže však nabídka šrotu převyšuje poptávku, pak lze naopak očekávat pokles ceny. Rozhodující jsou proto zákonitosti tržní nabídky a poptávky. 24

Některé subjekty v této souvislosti navrhují zavést poplatky na PET lahve dle barevnosti tak, aby byly zvýhodněny čiré obaly.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké ceně materiálu (pokles poptávky v období krize na trhu druhotných surovin vedl k naplňování skladů a tím i k poklesu ceny sběrového papíru). I v případě papíru hraje velice významnou úlohu kvalita suroviny. Poptávka i v období krize se orientovala především na sběrový papír vyšší kvality (kvalita tříděného sběru v České republice je obecně považována za vysokou)25. I přesto je však možné sledovat rozdíly mezi sběrovým papírem pocházejícím od domácností a od průmyslu (homogenní). Na obchodu se sběrovým papírem je rovněž patrná sezónnost26. Zatímco v zimních měsících roste nabídka sběrového papíru (výkony systémů tříděného sběru jsou vyšší – např. díky Vánocům), pak v prvním čtvrtletí roku nabídka klesá, v polovině roku dochází k opětovnému zvýšení nabídky, v dalších měsících opět nabídka klesá, aby se v zimních měsících vrátila na původní úroveň. V souvislosti s charakteristikami trhu druhotných surovin je respondenty uveden i následující problém, který obecně ovlivňuje výkony trhu druhotných surovin. Tímto problémem je myšlena deformace prostředí odpadového hospodářství v důsledku dotací, které některé subjekty (jako příklad jsou uváděny především třídírny odpadu) získávají od státu. V přirozených podmínkách se klesající nabídka surovin odráží v rostoucích cenách, které jsou za ně ochotni poptávající nabídnout. V případě dotace se však dotovaný subjekt nemusí chovat v souladu s podmínkami na trhu (tzn., že např. třídírny odpadu nejsou nuceny prodávat suroviny a musí spekulovat na vyšší cenu, protože dotace pokryje provozní náklady). Bez existence dotace by se subjekty byly odkázány na tržní síly27.

25

V některých případech jsou uváděny problémy s dodavateli, kteří dodávají sběrový papír obsahující různé příměsi (zejména kovy, či plasty) tak, aby byl dodávaný balík sběrového papíru těžší (snaha realizovat vyšší ceny). 26

Sezónnost je však uváděna i v případě obchodu s PET, kdy za měsíce, v nichž je realizováno nejméně obchodů, jsou považovány letní měsíce, zimní měsíce (prosinec, únor, březen) a následně i říjen a listopad. 27

Za dotace jsou respondenty považovány prostředky od autorizované obalové společnosti, které jsou nerovnoměrně distribuovány mezi účastníky trhu.


1.3 Rizika podnikatelské činnosti Jedním z významných aspektů trhu druhotných surovin je i povaha prostředí, v němž zpracovatelské a výrobní firmy realizují svou podnikatelskou činnost. Je pro podnikatelskou činnost příznivé, nebo je třeba počítat s některými překážkami, které mohou přidanou hodnotu podnikatelské činnosti snižovat (a tím i ochotu firem na trhu druhotných surovin působit)? Hlavním smyslem této kapitoly je proto upozornit na aspekty trhu druhotných surovin, které mohou snižovat jeho výkon (neboli množství odpadu, který je skutečně recyklován). Činnost firem na trhu druhotných surovin a na trhu obecně je ovlivňována cenou a dostupností vstupů (resp. cenou substitutů), výrobními náklady, odbytem finální produkce (resp. její cenou) a intenzitou konkurence s tím, že tyto aspekty jsou do značné míry provázány. Např. pokles ceny primárních surovin se projevuje i na trhu druhotných surovin, jejichž cena musí v důsledku nižšího odbytu rovněž klesat (mají-li si zachovat konkurenceschopnost) a současně vede tento pokles k omezení výroby z druhotných surovin. Obecně je tedy preferováno prostředí stabilních cen primárních a druhotných surovin, které umožňuje dlouhodobé plánování investic do nových technologií či strategických rozhodnutí v podobě pronikání na zahraniční trhy. Takové prostředí však je spíše výjimkou. Trh obecně se naopak vyznačuje velkou volatilitou a dynamickými změnami cen všech surovin v závislosti na změně vnějších faktorů. Na druhou stranu právě proto, že cenové výkyvy jsou nedílnou součástí trhů, pak představují standardní prostředí pro rozhodování firem a ty jsou na takové prostředí zvyklé (firmy se musí naučit na takové změny adaptovat). Problematické jsou až důsledky cenových výkyvů28 v podobě nižšího odbytu finální produkce tak, jako tomu bylo v rámci krize na trhu druhotných surovin na přelomu let 2008/200929. V této souvislosti jsou navrhována opatření v podobě green public procurement nebo v podobě snížených sazeb DPH pro výrobky vyrobené z recyklovaných materiálů. Přirozenou reakcí některých firem na případný pokles odbytu nejen na trhu druhotných surovin je omezování provozních nákladů či hledání jiných úspor, popř. zkvalitňování služeb. Pokles odbytu se však projevuje zprostředkovaně i u spotřebitelů. Typickým příkladem je šrot a odbyt ze strany hutí. Klesá-li odbyt šrotu z výkupen, pak klesají ceny železných a

28

Teoreticky je možné uvažovat o pojištění proti cenovým výkyvům. Taková činnost však je značně nákladná a legislativně složitá, a proto většina firem od tohoto ustupuje a nese riziko cenových změn. Za způsob zajištění proti cenovým výkyvům je však možné považovat i nadstandardní péči o zákazníky, dlouhodobé smlouvy, či „slušné“ ceny. 29

I v této souvislosti je třeba uvést, že podobné krize je možné vnímat i jako prostředek pro vyčištění trhu o nejméně úspěšné (efektivní) subjekty, které na trh pronikly v období vysokých výkupních cen druhotných surovin. Krizi tak přežívají pouze ty nejsilnější subjekty s dlouhodobě stabilními dodavatelsko-odběratelskými vztahy a ty, jež si za podobným účelem vytváří rezervy.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké neželezných kovů a tím i motivace k jejich sběru spotřebiteli (náklady na třídění a přepravu do výkupny převyšují zisky z prodeje).

1.4 Problémové oblasti na trhu druhotných surovin V návaznosti na rizika podnikatelské činnosti měli respondenti identifikovat rovněž hlavní problémové oblasti trhu druhotných surovin v České republice. Problémovými oblastmi jsou přitom myšleny ty oblasti výkonu firem v odpadovém hospodářství, které zvyšují transakční náklady jejich činnosti a které se mohou zprostředkovaně projevit v nižší míře recyklace. Odstraněním těchto neefektivností je možné dosáhnout lepšího výkonu sektoru druhotných surovin a tím i vyšších měr recyklace. Za nejvíce problematický se z výpovědi respondentů jeví legislativní rámec jejich činnosti30, a to z několika důvodů. V první řadě chybí jednoznačná pravidla pro činnost podnikání, popř. pravidla existují, avšak jsou velice často novelizována. Tato skutečnost vede k nepřehlednosti existujících legislativních pravidel a vyvolává vícenáklady na proces přizpůsobování se těmto pravidlům. K nepřehlednosti přispívá i povinnost implementace povinností formulovaných v evropských předpisech. Na druhou stranu nikoli všichni respondenti považují legislativní rámec za problematický. Někteří respondenti se domnívají, že legislativní prostředí a formulovaná pravidla jsou vyhovující a že vykonavatelé těchto pravidel (zástupci státní správy a místní samosprávy) představují oporu v řešení případných problémů. Dalším problematickým bodem, jenž však souvisí s problémem nejasného legislativního prostředí činnosti subjektů na trhu druhotných surovin, je chybějící definice rozdílu mezi odpadem a (druhotnou) surovinou. Současný stav neodpovídá skutečnému vnímání odpadu, který jde na zpracování a který je považován za materiálový vstup určený k výrobě finální produkce a nikoli za odpad („odpad končí býti odpadem okamžikem, kdy projede branou zpracovatelského zařízení“). I přesto je však stále nutné s těmito surovinami nakládat jako s odpadem, vč. plnění povinností definovaných zákonem o odpadech (evidence, hlášení apod.). S tímto problémem souvisí i často zmiňovaná nadměrná administrativní zátěž související s plněním platných ustanovení právních norem, která zatěžuje provozní činnost podnikatelských subjektů. Především se jedná o několikanásobnou roční evidenci odpadu (ISOH vs. ČSÚ), náročnou administrativu, která v řadě případů zatěžuje i finální zákazníky, povolení týkající se přepravy odpadu za účelem využití do zahraničí, povinnost změn

30

V této souvislosti je třeba uvést, že nikoli všichni respondenti, kteří uvedli legislativní prostředí jako problematické, byli schopni jasně formulovat, v čem tato problematičnost spočívá. Tuto skutečnost je třeba mít v rámci vyhodnocování na paměti, aby nedošlo ke zkreslení výsledků. V některých případech mohlo být vnímání legislativního prostředí jako problematického pouze odrazem obecné „nálady“ na trhu druhotných surovin ovlivněné přechodným snížením odbytu.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké provozních řádů i v případech, kdy to není z procesního hlediska nutné (vč. finančních náhrad za každou změnu). Zejména v situaci tzv. krize na trhu druhotných surovin je rovněž problematický vztah subjektů podnikajících v odpadovém hospodářství s bankami a pojišťovnami, jejichž přístup je opatrnější a v mnohem vyšší míře bere ohled na aktuální vývoj trhu jako celku (např. nižší ochota pojistit některé subjekty, či pojištění pouze na nižší částky, resp. opatrnější přístup bank v případě provozních a jiných úvěrů)31. V souvislosti s vymezením problematických oblastí trhu druhotných surovin je často uváděná i obecná nedůvěra veřejnosti v odpadové hospodářství způsobená některými kampaněmi v médiích. Původcem této nedůvěry je nedostatečné provázání jednotlivých aktivit v odpadovém hospodářství ve smyslu tzv. oběhového hospodářství, kdy na proces třídění, přepravy, úpravy a zpracování odpadu musí navazovat i proces odbytu výrobků vyrobených z druhotných surovin. Jinými slovy řečeno nabídka surovin určených ke zpracování musí být navázána na poptávku po finální produkce a nikoli naopak tak, jak je tomu v současné době (proces třídění není ve vazbě na poptávku po finální produkci výrobků vyrobených z druhotných surovin). V této situaci je možné se setkat s případy, kdy vytříděný odpad končí v zařízeních na odstraňování odpadu, což vytváří již výše zmíněnou nedůvěru veřejnosti v celé odpadové hospodářství. V neposlední řadě je třeba zmínit i jeden nepřímý aspekt regulace v odpadovém hospodářství, která se významným způsobem projevuje i na trhu druhotných surovin. Vzhledem k tomu, že primárním impulsem rozvoje trhu druhotných surovin je evropská regulace v podobě povinnosti plnit recyklační kvóty, pak řada podnikatelských subjektů v odpadovém hospodářství vznikla jako důsledek této regulace (recyklační linky, zpracovatelé apod.). V této situaci mají některé z takto vzniklých subjektů pocit, že v situaci podobné tzv. krizi druhotných surovin (pokles ceny a odbytu) je hlavním viníkem stát, který by se proto měl o tyto subjekty v rámci své dotační politiky postarat (např. určité zvýhodnění těch, kteří vyrábí z druhotných surovin32). Vzniká tak poptávka po regulaci již regulovaného prostředí jakési regulační spirále. Mezi dalšími zmiňovanými problémy patří:

31

32

•

vysoká energetická náročnost odvětví,

•

problematický vztah s místními obyvateli (kontroly chodí na udání právě místních obyvatel).

Některé subjekty uvádí jako související problém chybějící kapitál pro podnikání.

Jedná o velice podobný druh podpory, jako je tomu na trhu s obnovitelnými zdroji energie (povinné výkupní ceny energie garantované státem).


1.5 Vstup na trh Analýza příčin krize na trhu druhotných surovin se mimo jiné věnuje i otázce, do jaké míry k této krizi přispěly i nedostatečné kapacity zařízení na využívání, resp. recyklaci odpadu v rámci Evropské unii. Součástí řízených rozhovorů s vybranými respondenty proto byla i otázka, jaké podmínky mají firmy v případě, že se rozhodnou pro vstup na trh druhotných surovin v České republice. Je možné případné krize na trhu jednoduše vyřešit investicemi do nových zařízení? Nebo je nutné brát ohled na specifické podmínky pro vstup na tento trh, které jsou typické pro Českou republiku? Při analýze vstupních podmínek na trh je nutné odlišit podmínky pro vstup podnikatelských subjektů typické pro počátek 90. let 20. století a podmínky, kterými je možné popsat současnou situaci. Pro 90. léta 20. století byl typický relativně otevřený trh bez omezení vstupu, kdy se konkurenční prostředí teprve začalo utvářet (na trhu fungovalo méně kapitálově silných nadnárodních firem, než je tomu v současné době). Tomu odpovídala rovněž relativně nízká investiční náročnost vstupu na trh druhotných surovin, který se přizpůsoboval podmínkám tržního hospodářství. Stejný proces byl typický i pro environmentální legislativu, která se rovněž teprve vytvářela a firmám nekladla významné překážky vstupu (složitost legislativních povinností však během 90. let roste, což má vliv i na rozhodování o vstupu na trh). Současně se teprve začal rozvíjet systém tříděného sběru, jenž závisel na rozhodnutí obce tuto činnost zajišťovat33. Tyto podmínky se však v průběhu 90. let postupně změnily a tím i otevřenost trhu novým firmám. Obecně totiž platí, že čím vyvinutější a ustálenější je trh, tím komplikovanější je vstup na trh pro nové subjekty, protože dodavatelsko-odběratelské vztahy se utváří řadu let. Navíc pronikání nových firem na trh v současné době vyžaduje značnou kapitálovou vybavenost (nutnost investic), která firmám umožní získat si i na úkor již etablovaných firem určité postavení. Je třeba si rovněž uvědomit, že nový subjekt vstupuje do již vytvořených dodavatelsko-odběratelských vztahů, jejichž narušení (vytlačení konkurence) je v případě malých a neznámých subjektů velmi obtížné. Šanci na proniknutí do těchto struktur tak mají především velké nadnárodní firmy se silným kapitálovým zázemím (popř. firmy, které mají konkurenční výhodu spočívající v nabídce výroby celé škály produkce vyrobenou z recyklovaných materiálů). Současný trh druhotných surovin je vnímán jako etablovaný (tzv. rozdělený mezi subjekty, které v minulých letech investovali do rozvoje a upevnění své pozice na trhu a které mezi sebou mají uzavřeny dlouhodobé kontrakty). Vstup nových firem je tak do značné míry

33

Firmy vstupující na trh spatřovaly potenciál v nárůstu tříděného sběru v České republice a tím i v zajištění materiálu pro finální produkci. Chybějící suroviny byly nahrazovány dovozem z Německa, kde již systém tříděného sběru v 90. letech fungoval.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké závislý na konkrétních obchodních podmínkách (např. cena či odbyt34) a konkrétní situace na trhu. Právě z tohoto důvodu je vstup nových firem na trh v situaci klesající poptávky a cen značně problematický a z pozice firem i riskantní35. V případě vstupu podnikatelských subjektů na trh je zajímavé rovněž sledovat hlavní motivy (důvody) pro vstup právě na trh druhotných surovin. Mezi často uváděné důvody patří nejen ziskové příležitosti, ale např. i možnost setkávat se s odborníky v oboru či očekávání, že se jedná o oblast podnikání podporovanou státem. Právě posledně jmenovaný důvod je potenciálně rizikovým faktorem, protože se na trh dostávají subjekty, jejichž hlavním motivem je spekulace (s odpovídajícími důsledky na cenu a tím i stabilitu trhu druhotných surovin). Dalším velice významným aspektem vstupu na trh jsou subjektivně pociťované překážky. Právě jejich odstraněním by mohla být zvýšena absorpční schopnost trhu druhotných surovin. Mezi nejvýznamnější překážky patří především: a) nadměrná byrokracie (problémy se založením podnikatelského subjektu, daňová pravidla), b) legislativní bariéra (např. nevyjasněný vztah mezi odpadem a surovinou či dynamicky se měnící legislativní pravidla), c) finanční bariéra (nedostatečná kapitálová vybavenost36).

1.6 Konkurence na trhu druhotných surovin Hlavním důvodem našeho zájmu o konkurenci na trhu druhotných surovin je především skutečnost, že právě konkurence je považována za významný motor rozvoje trhu obecně a tedy i trhu druhotných surovin. Konkurence je předpokladem pro technické a technologické inovace, zkvalitňování výrobků a současně hledání nákladově optimálních možností provozu. Na druhou stranu může intenzivní konkurence představovat potenciální překážku vstupu nových podnikatelských subjektů na trh a tím i překážku ve zvyšování absorpční schopnosti trhu pro nové produkty vyrobené z druhotných surovin. V první řadě je třeba zdůraznit, že účastníci trhu druhotných surovin chápou konkurenci jako jeho přirozenou součást, které jsou nuceni se podřídit. Ze subjektivního pohledu účastníků trhu je intenzita konkurence závislá především na charakteru finálního produktu (především na jeho jedinečnosti v oboru) a na místních podmínkách (oblasti s nedostatečnou 34

Problémy s odbytem některé firmy řeší prostřednictvím vertikální integrace výroby (propojení několik článků výrobního řetězce pod hlavičkou jednoho majitele). V takovém případě jedna firma zajišťuje nejen zpracování materiálu (např. recyklací), ale i výrobu finální produkce z těchto materiálů. V současných podmínkách však není problém pouze s odbytem, ale i se zajištěním suroviny na vstupu. 35

Na druhou stranu je třeba přiznat, že i v takových podmínkách některé firmy investují do nových technologií. Jedná se zejména o perspektivní obory, jako je např. technologie B2B. 36

Právě tato bariéra nabývá na významu v situaci krize na trhu druhotných surovin, kdy jsou banky mnohem opatrnější v poskytování úvěrů. Poskytování úvěrů je vázané na stabilní podnikatelské prostředí (především zajištěný odbyt, stabilní ceny).

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké infrastrukturou vykazují nižší intenzitu konkurence). V případě, kdy podnikatelský subjekt vyrábí unikátní produkt, pak je intenzita konkurence nízká (na trhu působí pouze omezené množství subjektů). Tato skutečnost podporuje myšlenku investic do inovací, které umožní odlišit produkt od konkurence a tím si vytvořit konkurenční výhodu oproti ostatním subjektům na trhu (jedná se zejména vysoce specializovaná odvětví37). V souvislosti s krizí na trhu druhotných surovin se konkurence prohloubila nejen v oblasti odbytu finální produkce od zpracovatelů, ale i v případě nákupu vstupních materiálů. Poptávka je pouze po velmi kvalitních materiálech38, a proto dochází mezi dodavateli k velmi intenzivní konkurenci. Jejím důsledkem je pak pokles výkupních cen vstupních surovin. Zajímavé je sledovat změny vnímané konkurence před vstupem a po vstupu do Evropské unie. I přesto, že se podmínky otevřeného trhu velice významným způsobem projevily i v přílivu zahraničního kapitálu a zahraničních firem39, pak intenzita konkurence je obecně považována za stabilní. Pouze v některých případech je uváděna vyšší intenzita konkurence v důsledku otevření hranic, a to především v případě surovin vstupujících do procesu zpracování. Díky vysoké kapitálové vybavenosti jsou společnosti se zahraniční účastí schopné vytlačit místní konkurenci. Specifickou pozici na trhu druhotných surovin má trh s kovy. I tento trh sice zasáhla krize na trhu druhotných surovin, ale v současné době se poptávka stabilizuje na původní úrovni. Specifičnost tohoto trhu odráží skutečnost, že zpracovatelé šrotu mají větší problém s nákupem vstupní suroviny, než s odbytem výstupu procesu zpracování (hutě). Navíc platí, že čím vyšší jsou obchodované objemy, tím je nabízející subjekt zajímavější a tím lepší podmínky (jednotková cena) pro prodej má. To je v rozporu s obecnými charakteristikami trhu, kdy čím vyšší jsou obchodované objemy, tím nižší je jednotková cena (např. díky množstevním slevám).

1.7 Faktory úspěšnosti firem na trhu druhotných surovin V konkurenčním prostředí trhu mají podnikatelské subjekty různé možnosti, jak zvyšovat pravděpodobnost úspěchu. Právě tyto faktory úspěšnosti jsou pro analýzu potenciálu zvyšování recyklace odpadu v České republice naprosto zásadní, protože jejich identifikace může vést naplňováním principu „příkladů dobré praxe“ k požadovanému cíli - ke zvyšování

37

Vysoce specializovaných odvětví se krize na trhu druhotných surovin dotkla pouze v krátkém období. V dlouhém období došlo ke stabilizaci úrovně odbytu v původní výši. 38

Velmi významný vliv na poptávku po druhotných surovinách a jejich kvalitu má poptávka Číny. Ta má podle vyjádření respondentů zájem i o suroviny nižší kvality, jejichž zpracování je náročné na lidskou práci (technologie nejsou schopné si s méně kvalitní surovinou v řadě případů poradit). 39

Vstup zahraničních subjektů na trh má podle respondentů převážně povahu převzetí místní firmy a nikoli zakládání nových firem.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké objemu recyklace odpadu a tím i ke splnění recyklačních kvót definovaných v právních normách České republiky a Evropské unie. Faktory úspěšnosti je možné rozdělit na faktory vnitřní (neboli faktory, které svým rozhodováním může podnikatelský subjekt ovlivnit) a faktory, které je možné považovat za vnější (bez přímého vlivu rozhodování příslušného podnikatelského subjektu). Mezi velmi často uváděné vnitřní faktory úspěšnosti patří tzv. vnitropodniková kultura a její projevy vně podniku. Pod tímto označením je možné si představit zásady slušného chování k zákazníkům (vč. poskytování servisu, promptního řešení reklamací, platby dle dohodnutých podmínek a obchodních dohod, logistický servis apod.) a tomu odpovídající výběr zaměstnanců. K dalším vnitřním faktorům úspěšnosti patří poskytování odběratelského servisu, provozování unikátní technologie, relativně levná pracovní síla ve srovnání se zahraničím, vybudovaná odbytová síť (udržování dobrých vztahů se zákazníky – např. v podobě garance nadprůměrných cen) a stabilní dodavatelsko-odběratelské vztahy40, pokrytí celé České republiky provozovnami na zpracování druhotných surovin atd. Ani v této chvíli není možné opomenout ani záruka vysoké kvality finální produkce a vstupních materiálů (a to i za cenu dovozu vstupních materiálů ze zahraničí). Právě odbyt a jeho dlouhodobé zajištění patří mezi klíčové faktory úspěšnosti s tím, že se jedná o faktor, který kombinuje charakteristiky vnějších a vnitřních faktorů úspěšnosti. Tím, jak díky rostoucí účasti veřejnosti na tříděném sběru roste množství materiálu určeného k využití a recyklaci, tím významnější se stává otázka odbytu, a to nejen v rámci České republiky či Evropské unie, ale v rámci celosvětových trhů. Především je patrný význam Číny, kdy jakýkoli výkyv v poptávce tohoto globálního hráče na trhu druhotných surovin se projeví i na odbytu materiálů na evropském trhu. V současné situaci, kdy poptávka Číny přesahuje v řadě komodit 50 % celosvětové poptávky, je možné hovořit o závislosti evropské recyklační společnosti na čínské poptávce41. Mezi vnější faktory úspěšnosti patří zejména stabilita a předvídatelnost prostředí trhu druhotných surovin, jež však dle vyjádření respondentů není v prostředí České republiky zajištěna. Hlavním důvodem jsou především časté změny právních norem a odpovědných subjektů (např. ministři vlády), které brání subjektům v ekonomice činit dlouhodobá a strategická rozhodnutí. Případné změny právních povinnosti, jimž se musí podnikatelské subjekty na trhu druhotných surovin přizpůsobovat, vyvolávají náklady na přizpůsobení, což v konečném důsledku vede k zmrazení veškerých dlouhodobých investičních aktivit. Změny povinností nejsou z pohledu dotčených subjektů problémem v případě, kdy jsou základem nějaké dlouhodobé koncepce, lze je předvídat a dokonce se i podílet na jejich tvorbě.

40

Součástí dodavatelsko-odběratelských vztahů je i nutnost zajistit přístup ke kvalitním informacím (o firmách v oboru – především dodavatelích a odběratelích a jejich spolehlivosti). 41

I přes evidentní dominantní pozici Číny na trhu druhotných surovin si někteří respondenti stěžují na nespolehlivost čínských subjektů v případě platby za dodané suroviny.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké V takovém případě je možné tyto změny zakomponovat do rozhodovacího procesu bez dodatečných nároků na vyvolané náklady. K dalším vnějším faktorům patří i otázka byrokratického aparátu, který je z pohledu podnikatelských subjektů považován v řadě případů za omezující a kladoucí překážky podnikatelské aktivitě. S tím souvisí i případy úplatkářství (avšak nikoli pouze v případě zástupců veřejné správy a samosprávy, ale obecně v podnikatelském prostředí trhu druhotných surovin). Nedílnou součástí vnějších faktorů úspěšnosti je i podpora a činnost autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s.42, recyklační cíle, které jsou považovány za příliš vysoké a splnitelné pouze za cenu prohibitivních nákladů, relativně vysoká otevřenost trhu (obava z konkurence nadnárodních kapitálově silných firem). I v rámci faktorů úspěšnosti je třeba poukázat na neprovázanost řetězce nakládání s odpadem, kdy samotné třídění odpadu ještě neznamená, že tento odpad bude i skutečně recyklován. Klíčovou úlohu hraje především poptávka po finálních produktech. Na závěr je nutné uvést ještě jeden zásadní faktor úspěšnosti, který je možné zařadit mezi vnější. Jedná se o vliv globální ekonomické krize a její vliv na celkovou poptávku po zboží a službách. Nižší spotřebitelská poptávka vede zprostředkovaně k menším množstvím produkovaného odpadu a tím i k nižším objemům druhotných surovin určených ke zpracování. Naznačený výčet faktorů úspěšnosti upozorňuje na jednu významnou skutečnost – snaha podnikatelských subjektů minimalizovat dopad vnějších faktorů úspěšnosti a naopak maximalizovat vliv na faktory vnitřní. Právě tato skutečnost naznačuje potenciální roli státu – např. stabilizovat právní a institucionální prostředí trhu druhotných surovin či redukovat byrokratický aparát (a tím i sklony ke klientelismu a podplácení).

1.8 Využívání strukturálních fondů Již bylo v minulém textu uvedeno, že konkurenční výhodou na trhu druhotných surovin může být i unikátní technologie, jejímž produktem jsou specifické výrobky, jež nemají na trhu konkurenci. Investice do těchto technologií však někdy mohou být natolik finančně náročné, že je příslušný podnikatelský subjekt není schopen bez pomoci realizovat. V tento okamžik mají subjekty podnikající na trhu druhotných surovin možnost využít prostředků ze strukturálních fondů EU. Právě tato skutečnost byla hlavním důvodem, proč se součástí řízených rozhovorů stala i oblast zkušeností s využíváním prostředků z uvedeného zdroje. 42

Někteří respondenti mají výhrady k systému přerozdělování prostředků od autorizované obalové společnosti, který může vést k některých neefektivnostem. Dominantní úlohu v rámci tohoto přerozdělování hrají obce, které z prostředků hradí často investice, jež by z pozice soukromých subjektů byly považovány za neefektivní (např. kompostárny, třídírny). Někdy rovněž respondenti uvádí, že prostředky od AOS nedosahují úrovně, kterou získávají subjekty v zahraničí, což brání dalším investicím do tříděného sběru a recyklace odpadu.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Z 20 dotázaných subjektů jich zkušenost s využíváním prostředků ze strukturálních fondů EU potvrdilo pouze 5. Ostatní subjekty sice zkušenost se strukturálními fondy nemá, ačkoli polovina z nich uvažuje, že této příležitosti využije. Ostatní subjekty o využití prostředků z různých důvodů neuvažuje (viz podrobněji dále). Subjekty, kteří uvedli zkušenost z využitím prostředků ze strukturálních fondů EU (dále jen SF EU), podpory využilo především na spolufinancování investic do nových technologií, zvyšování zaměstnanosti a na vzdělávání. Obecně lze říci, že subjekty využívající pomoci SF EU tuto pomoc hodnotí velmi pozitivně, protože prostředky financují 40 -50 % z celkové výše investice. Na druhou stranu však přiznávají, že velký podíl získaných prostředků je nutné využít na administraci projektu, což snižuje efektivnost využití prostředků (např. v případě 50 % dotace ze SF EU se díky administrativě snižují disponibilní prostředky na 25 – 30 %). Zjednodušení administrace projektů by tak vedlo k vyšší efektivnosti vynaložených prostředků na konkrétní účel. Velikým problémem pro potenciální žadatele je samotné zpracování projektové žádosti. Úspěšní žadatelé uvádí, že pro zpracování projektové dokumentace využili služeb externích firem, které se touto činností zabývají. Úloha žadatele se v takovém případě redukuje pouze na dodání potřebných údajů nutných pro vyplnění žádosti. Někteří z žadatelů však rovněž uvádí, že zpracováním žádosti se zabývali interní zaměstnanci, a to na částečný (resp. plný úvazek) dle rozsahu žádosti. Subjekty, které se teprve rozhodují o možnosti využití prostředků ze SF EU uvádí, že z důvodu náročnosti zpracování projektové dokumentace zvolí služeb externí firmy. V této souvislosti je třeba dodat, že nikoli všechny zkušenosti s externími zpracovateli projektových žádostí jsou pozitivní. Hlavním důvodem je nekvalitní zpracování žádosti (z časových důvodů) nebo nutnost platby za zpracování předem. Subjekty, které mají zkušenosti s využíváním strukturálních fondů, měly rovněž za úkol identifikovat problémy, jež byly nuceny v minulosti řešit a jejichž odstranění by se přispělo k vyšší pravděpodobnosti využívání prostředků ze strukturálních fondů subjekty působícími v odpadovém hospodářství. Mezi tyto problémy patří především složitá administrace projektů (zmiňovaná je zejména časová, finanční a personální náročnost, jež brání věnovat zdroje produktivním aktivitám), dlouhý schvalovací proces či zpětné proplácení aktivit. Jako problematický je rovněž vnímán vztah se zástupci řídícího orgánu (SFŽP) či MŽP, a to především z důvodu chybějící dostatečné informační podpory. Subjekty, které naopak zatím žádné zkušenosti s využíváním strukturálních fondů nemají, vnímají jako bariéru využívání této podpory očekávanou administrativní náročnost, která vyvažuje pozitiva z poskytované pomoci, ale rovněž to, že v některých případech nespadají do cílové skupiny podpory. Tou jsou zejména na malé a střední podniky, zatímco velké podniky pociťují přístup k podpoře jako problematický. Ačkoli to bylo již v textu několikrát uvedeno, pak i podporu ze strukturálních fondů není možné hodnotit bez ohledu na širší souvislosti s fungováním trhu druhotných surovin. Investice do nových kapacit a zařízení, které je do značné míry možné financovat kromě

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké vlastních zdrojů či úvěrů i z prostředků pocházejících ze strukturálních fondů, mají smysl pouze v situaci rostoucí poptávky. Jakkoli proto mohou být vytvořeny podmínky pro podporu investic ze strukturálních fondů, pak v období klesajícího odbytu takové investice z pohledu soukromých subjektů postrádají smysl43. Ještě jeden aspekt je třeba zmínit, který je však možné nahlížet pod různými zornými úhly. Zatímco někteří respondenti jsou toho názoru, že náročnost vypracování žádosti o dotaci brání jejímu skutečnému podání, a proto by měl dotace poskytovat přímo stát, pak ostatní respondenti se domnívají, že by soukromé subjekty neměly spoléhat na dotace ze strukturálních fondů, ale spíše potřebné zdroje generovat sami či bez vazby na stát (např. bankovní úvěry). V prvním případě je jako hlavní argument uváděno, že je úkolem státu podporovat subjekty v odpadovém hospodářství, protože je to právě stát, který formuluje společensky žádoucí cíle (např. recyklace odpadu). V druhém případě je naopak argumentováno, že subjekty by se měly řídit zejména podmínkami na trhu a nikoli hledat uměle generované výhody poskytované státem či Evropskou unií (plně ve smyslu tzv. neviditelné ruky trhu).

1.9 Závěr Pokud bychom měli shrnout výpovědi respondentů k jejich úloze na trhu druhotných surovin, pak hlavním „poselstvím“ je především nutnost komplexního pohledu na odpadové hospodářství. Jedná se zejména o to, aby otázky tříděného sběru a recyklace odpadu byly řešeny současně s otázkami odbytu výrobků, které jsou vyrobeny z materiálů pocházejících z odpadu. I v případě trhu druhotných surovin tak platí zákony tržního hospodářství o vztahu mezi tržní nabídkou (třídění odpadu a výroba druhotných surovin) a tržní poptávkou (odbyt finální produkce vyrobené z druhotných surovin). Pokud není brán ohled na tuto skutečnost, pak vzniká podhoubí pro krize na trhu druhotných surovin tak, jako tomu bylo na přelomu let 2008/2009. Druhým závažným závěrem vyplývajícím z šetření je poněkud nestandardní náhled některých respondentů na jejich podnikatelskou činnost jako takovou. Pokud je možné tržní nabídku považovat za výsledek evropské regulace odpadového hospodářství a tržní nabídku za výsledek působení tržních sil, pak krize, která je výsledkem nesouladu mezi nabídkou a poptávkou, je dávána za vinu státu jako nositeli regulace. V takovém případě by právě stát měl zajistit odpovídající poptávku po druhotných surovinách a regulovat tak i stranu poptávky. V tento okamžik však dochází k tzv. regulační spirále a potřebě „plánovat“ výstupy trhu.

43

Možností je samozřejmě i využití jiných prioritních os podpory (např. Inovace a podpora podnikání“), jež se orientují více než na investiční aktivity na podporu výzkumu a vývoje.


2 Hospodárnost a účinnost plateb za komunální odpad 2.1 Úvod Současný systém zpoplatňování komunálního odpadu produkovaného domácnostmi je administrován obcemi a umožňuje jim volbu mezi třemi způsoby zpoplatnění44. V existující literatuře45 můžeme najít řadu kvalitativních analýz výhod a nevýhod jednotlivých způsobů zpoplatnění, avšak dosud nebyla provedena řádná kvantitativní analýza dopadů volby jednotlivých módů na efektivnost celého systémů vycházející z reálných dat. Tuto mezeru se snaží vyplnit následující analýza, která v rámci metodického rámce 3E hodnotí s využitím ekonometrických metod hospodárnost a ekologickou účinnost jednotlivých typů poplatků za odvoz komunálního odpadu.

2.2 Základní metodický přístup V rámci svých ingerencí do ekonomických procesů používá stát celou řadu nástrojů administrativního i tržního typu. Jedním z nich jsou i platby za komunální odpad domácností, které, jak již bylo uvedeno, mohou být uvalovány ve třech možných podobách. Každá z nich však vzhledem ke své konstrukci může mít jiný dopad na chování domácností např. ve smyslu objemu a struktury produkovaného odpadu a tvorby černých skládek nebo na administrativní náročnost správy systému. Aby bylo možné zhodnotit efektivnost jednotlivých forem a vzájemně je porovnat, je nutné disponovat základním metodickým rámcem. Pro účely této analýzy byl zvolen rámec metodiky 3E46, který je zaměřen na hodnocení účinnosti, hospodárnosti a efektivnosti. Metodický rámec 3E byl použit při řešení několika projektů, které se zabývaly problematikou evaluace nástrojů v oblasti životního prostředí47. Základní koncept metodiky vychází z modelu, který je načrtnutý ve schématu 1. Cílem vládní intervence je změna chování ekonomického systému a to především v podobě jeho výstupů (například snížení objemu komunálního odpadu). K dosažení tohoto cíle jsou implementovány jednotlivé nástroje 44

Platba dle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (místní poplatek), platba dle § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (poplatek za komunální odpad), platba dle § 17 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (smluvní cena). 45

Např. Vedral, J. (2002): Několik poznámek k možným formám platby za komunální odpad, [cit. 2009-10-10]. Dostupné z . 46

47

Z anglického Economy, Efficiency and Effectiveness.

Jedná se například o analýzu Jílková a kol. „Analýza efektivnosti zpoplatňování zdrojů znečišťování ovzduší z hlediska nákladů provozovatelů a státu na výběr poplatků a jejich výnosnost a návrh na úpravu v této oblasti“ zpracovanou pro MŽP v roce 2006.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké (poplatky). Jejich použití si však vyžaduje spotřebovávání určitých zdrojů (ať už explicitních tak i implicitních), které lze označit za vstupy. V rámci hodnocení poplatků za odvoz komunálního odpadu se zaměříme na hodnocení dvou ze tří sledovaných kriterií. Prvním je ekologická účinnost, kdy předmětem analýzy je identifikace vlivu volby jednotlivých typů zpoplatňování odvozu komunálního odpadu na jeho objem a strukturu (ve smyslu poměru tříděného a netříděného). Druhým kriteriem je hospodárnost, kdy předmětem analýzy je hodnota administrativních nákladů systému. Pod tímto pojmem chápeme velikost nákladů, které musí veřejný sektor (v tomto případě obce) vynaložit na správu systému.

Schéma 1: Fungování nástrojů ochrany životního prostředí – znázornění pozice základních ukazatelů

Vstupy*

Ekonomický systém

Výstupy

Cíle Ukazatel účinnosti Ukazatel hospodárnosti

Ukazatel efektivnosti

Pozn.: * Vstupy = náklady na implementaci nástroje.

2.3 Diskuse možných efektů jednotlivých typů zpoplatnění Obce, které jsou pověřeny zajištěním odvozu komunálního odpadu, mají možnost zpoplatnit tuto službu trojím možným způsobem. Seznam možných podob zpoplatnění, včetně jejich nejvýznamnějších výhod a nevýhod, je shrnut v následující tabulce. Z té vyplývají také potenciální implikace pro analýzu hospodárnosti a ekologické účinnosti. V prvním případě lze předpokládat, že místní poplatek a poplatek za komunální odpad budou spojeny s nižšími administrativními náklady než smluvní cena. Důvodem je unifikace (paušalizace) plateb a jednodušší způsob výběru resp. vymáhání. Vůbec nejnižší administrativní náklady lze předpokládám u poplatku za komunální odpad, kde je část administrativy přenesena na majitele nemovitosti, což je podstatné zejména u bytových domů. Z hlediska ekologické účinnosti, ve smyslu snížení objemu produkovaného odpadu, lze očekávat nejvýznamnější incentiv u smluvní ceny. Tlak na snižování objemu odpadu však

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké může na straně druhé vést k růstu rozsahu černých skládek. Testování výše uvedených hypotéz je předmětem následujících subkapitol.

Tabulka 1 Možné způsoby zpoplatnění odvozu komunálního odpadu a jejích výhody a nevýhody Typ poplatku

Výhody

Nevýhody

Platba dle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (místní poplatek)

Jednoznačně definovaný poplatník (odpadá nutnost dokazování, že poplatník produkuje odpad)

Místo trvalého pobytu jako kriterium pro určení poplatníka je často formální a neodráží v mnoha případech skutečný stav

Nemožnost zbavit se poplatkové povinnosti může vést k poklesu výskytu „černých skládek“ Platba dle § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (poplatek za komunální odpad)

Není stanovena platby

horní hranice

Platba dle § 17 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (smluvní cena)

Věrné zobrazení skutečného stavu věci

Možnost přenosu části administrativní agendy na plátce poplatku (majitele nemovitosti)

Nutnost dokazovat poplatníkovi, že komunální odpad skutečně produkuje a v jakém množství

Nutná součinnost druhé smluvní strany Vymáhání v občanském soudním řízení

Zdroj: podle Vedral (2002), vlastní zpracování

2.4 Hospodárnost Analýza hospodárnosti jednotlivých typů zpoplatnění odvozu komunálního dopadu je založena na komparaci velikosti administrativních nákladů v jednotlivých systémech. Velikost administrativních nákladů byla na vybraném vzorku obcí vypočtena metodou přepočteného zaměstnance. Jedná se o metodu, která se standardně používá pro analýzu administrativních nákladů různých daňových, poplatkových i výdajových nástrojů48. Podstatou metody je zjištění počtu přepočtených pracovníků, kteří se na administrativě poplatků podílejí včetně jejich mzdových nároků. Následně je vypočtena relevantní část mzdových nákladů, které se vztahují k administrativě plateb za komunální odpad. K nim jsou

48

Byla použita např. v rámci řešení projektů GAČR č. 402/02/1271 - spolupracovník: Řízení daňové politiky – měření administrativních a vyvolaných nákladů zdanění v ČR, 2002-2004 a č. 402/05/0360 – spolupracovník: Expost analýza poplatkových nástrojů v ochraně životního prostředí v ČR, 2005-2006.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké následně připočteny i hodnoty jiných nemzdových nákladů, jako např. za software či školení. Výsledkem je zjištění absolutní hodnoty administrativních nákladů49. Potřebné údaje byly získávány prostřednictvím dotazníkového šetření, které se vztahovalo ke stavu v roce 2008. Celkem se podařilo získat údaje od 100 obcí, přičemž však část z nich byla neúplných a nemohla tedy do analýzy vstoupit. Některé obce také uvedly údaje, které značně vybočovaly z obvyklých hodnot. Tato pozorování byla následně vyloučena jako odlehlá, neboť by způsobovala nežádoucí problémy v ekonometrické analýze. Důvodem pro extrémně vysoké hodnoty byla zřejmě špatná interpretace otázek v dotazníku. Výsledný soubor použitý pro analýzu obsahoval informace o 72 obcí, z nichž většina (77 %) používá pro zpoplatnění odvozu komunálního odpadu místí poplatek. Zastoupení ostatních typů zpoplatnění je ve vzorku podstatně menší. U poplatku za komunální odpad se jedná o 12,2 % a u smluvní ceny o 10,8 %. Zaměstnanci, kteří se věnují administrativě poplatků, jsou zařazeni v platových třídách 7-9. Hodnota dalších administrativních nákladů, jako například za software či školení, se ukázala jako zanedbatelná. Průměrná výše výnosů poplatků na hlavu byla v roce 2008 414 Kč a hodnota administrativních nákladů na hlavu dosahovala průměrné výše 62 Kč. Relativní výše administrativní nákladů, vyjádřená poměrem mezi náklady a výnosy, se tak pohybuje kolem 19,6 %. To je relativně hodně, pokud to porovnáme například s průměrnou hodnotou relativních administrativních nákladů daňového systému v letech 2001-2007, která se pohybuje kolem 1,3 %50. Z hlediska hospodárnosti jsou tak poplatky za odvoz komunálního odpadu relativně drahé. Otázkou, která je předmětem ekonometrické analýzy, je, jestli se liší hodnoty administrativních nákladů při volbě odlišných typů zpoplatnění. Výše uvedená otázka byla řešena prostřednictvím regresní analýzy, kdy za závislou proměnnou byla zvolena hodnota administrativních nákladů na hlavu a za proměnné vysvětlované velikost obce (vyjádřená jak počtem domů, tak i počtem obyvatel) a způsob zpoplatnění51. Výsledky provedené analýzy uvádí příloha 1. Z ní vyplývá, že jediným faktorem, který ovlivňuje výši administrativních nákladů, je počet domů. S růstem počtu domů dochází k poklesu administrativních nákladů na hlavu a v rozsahu cca 1,3 haléře. Z toho vyplývá prokázání existence úspor z rozsahu, kdy větší obce mají v průměru nižší administrativní náklady na hlavu.

49

Z metodického hlediska by bylo korektní připočtení i příslušné části režijních nákladů. Vzhledem k dostupnosti potřebných dat je to však velmi problematické. S ohledem na relativně malý význam agendy spojené s platbami za komunální odpad je v analýze od těchto nákladů abstrahováno. Prezentované hodnoty administrativních nákladů jsou tedy mírně podhodnocené. 50

Prušvic, D. a kol. (2008): Porovnání výběru pojistného a daní. Studie VÚPSV. [cit. 2009-10-10]. Dostupné z .

51

V tomto případě byly použity umělé proměnné.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Naopak neprokázal se statisticky významný vliv volby různých typů zpoplatnění na výši administrativních nákladů. Jinak řečeno, nákladovost jednotlivých typů zpoplatnění je v průměru u všech tří možných modifikací stejná, i přesto že se liší způsoby jejich výpočtu a vymáhání.

2.5 Ekologická účinnost V rámci analýzy ekologické účinnosti se soustředíme na hledání faktorů, které ovlivňují chování producentů odpadů – domácností, a to ze dvou hledisek. Prvním bude statická analýza vztahující se vysvětlení úrovně produkce odpadů. A druhá bude dynamická, kdy budou analyzovány změny v chování v letech 2005-2008. Podkladem pro výše uvedenou analýzu jsou údaje o způsobu zpoplatnění a objemu odpadů (včetně jeho členění na tříděný a zbytkový) získané prostřednictvím EKOKOMU. Analyzovaný soubor obsahuje údaje o 4 237 obcích, což zajišťuje velmi vysokou vypovídací schopnost provedených analýz. Z těchto obcí používá 81 % místní poplatek, 2,7 % poplatek za komunální odpad a zbytek, tedy 16,3 % smluvní ceny.

2.5.1 Statická analýza Jak již bylo uvedeno, předmětem analýzy je testování hypotézy o vlivu různých způsobů zpoplatňování na objem produkovaného odpadu (na hlavu). Z hlediska vysvětlení objemu celkového odpadu na hlavu v roce 2008 se ukazuje, že tento není ovlivněn volbou způsobu zpoplatnění. Jinak řečeno, průměrná výše komunálního odpadu na hlavu je u všech tří způsobů zpoplatňování stejná. Odlišné výsledky ale přináší analýza vlivu způsobu zpoplatnění na strukturu produkovaného odpadu. Regresní analýza ukazuje na pozitivní vliv použití smluvní ceny a poplatku za komunální odpad. Zatímco v případě většinově používaného místního poplatku se podíl tříděného odpadu na celkovém pohybuje kolem 11,1 % (v roce 2008), u obcí, které používají smluvní cenu, je to o 4,1 p.b. více a u obcí s poplatkem za komunální odpad o 3,2 p.b. více. Oba výše uvedené způsoby zpoplatnění tak pozitivně ovlivňují strukturu produkce odpadů52.

2.5.2 Dynamická analýza Druhou oblastí, která je předmětem analýzy, je vliv jednotlivých instrumentů zpoplatnění odpadů na změnu v objemu a struktuře odpadů produkovaných domácnostmi. Z hlediska dynamických efektů jsou srovnávány roky 2005 a 2008.

52

Význam uvedeného závěru však nelze příliš přeceňovat, neboť hodnota koeficientu determinace se pohybuje pouze kolem 4,7 %. Viz příloha 2.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Provedená analýza ukázala, že na celkový nárůst v objemu odpadů na hlavu, ke kterému došlo v letech 2005 až 2008 neměl způsob zpoplatnění vliv. Stejně jako v předešlém případě ale dochází ke změnám ve struktuře odpadů. Závislou proměnnou, která byla v tomto případě analyzována, je změna v procentuálním zastoupení tříděného komunálního odpadu. Výsledky jsou shrnuty v příloze 3. Prezentované výsledky regresní analýzy ukazují několik velmi zajímavých závěrů. Prvním z nich je vliv hospodářské vyspělosti na vývoj poměru mezi tříděným a netříděným odpadem. Záporné znaménko o příslušného regresního koeficientu ukazuje, že růst zastoupení tříděného odpadu na celkovém odpadu byl vyšší v méně vyspělých regionech. Dále se ukazuje, že závislá proměnná je ovlivňována také výchozím poměrem v roce 2005 a to negativně. Jinak řečeno, obce, které vykazovaly v průměru nižší úroveň tříděného odpadu, měly ve sledovaném období tendenci tento poměr zvyšovat rychleji než ostatní. Jedná se tak o efekt určité konvergence. Dalším vztahem, který analýza ukazuje, je pozitivní vliv mezi objemem odpadu na obyvatele a mírou růstu zastoupení tříděného odpadu. Obce, které produkují vyšší objem odpadu na obyvatele, tak v průměru rychleji zvyšují procentu zastoupení tříděného odpadu. Konečně posledním statisticky významným vztahem, který se podařilo identifikovat, je pozitivní vliv volby způsobu zpoplatnění přes smluvní cenu. Tento koncept vedl ve sledovaném období ke zrychlení růstu poměru zastoupení tříděného odpadu o 0,38 p.b. Obdobný efekt se u poplatku za komunální odpad nepodařilo prokázat. V rámci provedené analýzy byl testován také vliv dalších faktorů, jako například rozsah osvětových kampaní, velikost obce, vzdělanostní struktura obyvatel apod. Ani v jednom z uvedených případů se však nepodařilo prokázat statisticky významný vliv na vysvětlovanou proměnnou.

2.6 Závěr Výsledky provedených analýz přináší řadu zajímavých poznatků, které mohou být zajímavé nejen pro odbornou veřejnost, ale i pro obce, které se rozhodují o způsobu zpoplatnění odvozu komunálního odpadu. Prvním z nich je fakt, že administrativní náročnost všech tří typů zpoplatnění se v průměru neliší. Nesplnily se tak předpoklady o vyšší administrativní náročnosti smluvní ceny. Druhým závažným závěrem je vyšší ekologická účinnost smluvní ceny a poplatku za komunální odpad. V prvním případě lze tuto vyšší účinnost prokázat nejen z hlediska statického (tj. pozitivní vliv na procentuální zastoupení tříděného odpadu na celkovém objemu odpadu v roce 2008), ale i z hlediska dynamického (tj. změna procentuálního zastoupení tříděného odpadu na celkovém odpadu v letech 2005-2008). Zdá se tedy, že smluvní cena představuje významný incentiv pro všeobecné zlepšování tohoto poměru. Na druhou stranu však nelze tuto interpretaci absolutizovat, neboť se může jednat o výsledek souběhu aktivit více „ekologicky“ zaměřených obcí. Ty se mohou nejen snažit obyvatele ovlivňovat prostřednictvím smluvních cen, ale také jim vytvářen lepší podmínky

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké pro třídění odpadu. Tento případný souběh však nelze z existujících dat jednoznačně odhalit ani vyvrátit a prezentované výsledky je tak nutné interpretovat vždy s ohledem na omezení vyplývající z podstaty neúplné indukce.

3 Ekonomika tříděného sběru a zpracování komunálních odpadů V souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady uplatňovanou směrnicí 2008/98/ES o odpadech, je politika odpadového hospodářství jednoznačně směrována k předcházení vzniku odpadů, k podpoře environmentálně šetrného využívání odpadů, zejména materiálovou recyklací a s přihlédnutím k přínosům energetického využití s ohledem na zvyšující se poptávku po energii. Odstraňování je pak zaměřeno na ty odpady, které nelze technicky, ekonomicky či jinak využít. Získání kvalitních materiálů vhodných k recyklaci ze směsných komunálních odpadů je až na výjimky (např. kovový odpad) environmentálně, ale i technicky a především ekonomicky vyloučeno. Recyklovatelné stejnorodé a kvalitní suroviny z komunálních odpadů lze získat jejich tříděním a odděleným sběrem. Úspěšnost systémů tříděného sběru je závislá na chování spotřebitele. Tříděný sběr na obecní úrovni vyžaduje aktivní účast občanů na řešení problémů odpadového hospodářství obcí. Motivace občanů může být orientována ekonomicky, ale také morálně v závislosti na povědomí o environmentálních dopadech nakládání s odpady. Ekologické uvědomění je v současnosti podle průzkumů veřejného mínění (EKO-KOM, a.s., 2002-9), hlavním motivem občanů k třídění využitelných složek komunálních odpadů s cílem jejich recyklace. Využívání komunálních odpadů, především pak jejich recyklace nebo biologické metody (jiné způsoby využití nejsou v ČR v současné době podporovány), je v současnosti nákladnějším způsobem zpracování než jejich převažující odstraňování skládkováním. Stabilní zdroj financování, který v určité míře kompenzuje nevýhody recyklace z hlediska jejich nákladů, přináší „zásada odpovědnosti výrobce“ úzce propojená se zásadou „znečišťovatel platí“. Při implementaci směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, se téměř všechny členské státy rozhodly tento princip uplatnit. Míra využití obalového odpadu, jehož velká část v podobě spotřebitelských obalů je obsažena v komunálním odpadu, je složitou otázkou, která souvisí se stanovením rovnováhy zejména mezi objemem, hmotností, funkcí a environmentálním dopadem obalů, o níž se nadále vedou intenzivní diskuse. Prioritní význam mají iniciativy směřující k zajištění přínosů pro životní prostředí v oblastech, kde recyklace nejlépe obstojí z hlediska poměru nákladů a přínosů. Úspěšnost investice respektive provozované technologie je obvykle posuzována prostřednictvím hodnoty, kterou přináší. Investice je pak úspěšná, jestliže čistý příspěvek

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké z provozu investice převyšuje její původní hodnotu, rozhodující je pak výše převýšení (míra ziskovosti). Investice v odpadovém hospodářství bez finanční účasti původce odpadů nemohou být pro investora přijatelné, neboť jejich provoz je takto většinou ztrátový. Podporou investic z veřejných zdrojů se pak snižuje dopad nakládání s odpady na původce, kterým v případě komunálních odpadů je obec/občan a který vyplývá z úrovně standardů požadovaných pro ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Určení míry ekonomické účasti původce odpadů a míry alokace prostředků z veřejných zdrojů není zcela jednoduchou záležitostí. Závisí na mnoha faktorech souvisejících s teoretickými a konkrétními podmínkami ekonomického růstu, technického a sociálního rozvoje, požadavků environmentální politiky. V návaznosti na uvedenou problematiku jsou v rámci této kapitoly alespoň v základních rysech zkoumány možnosti vlivu některých rozhodnutí na ekonomiku tříděného sběru a zpracování komunálních odpadů z hlediska potřeb a možností jejich financování. V rámci vytvořeného jednoduchého software (MS EXCEL) jsou modelově zkoumány následující situace a vztahy související s ekonomikou tříděného sběru:

a)

ekonomické dopady na rozpočet obce/občana v důsledku zvýšení třídění a následné recyklace využitelných složek komunálního odpadu,

b)

ekonomické dopady na rozpočet obce/občana v důsledku třídění biologického odpadu a jeho zpracování,

c)

ekonomické dopady na rozpočet obce/občana v důsledku energetického využití směsného komunálního odpadu (zbytkového odpadu),

d)

ekonomické dopady na rozpočet obce/občana v důsledku snížení cen druhotných surovin.

Modelová řešení ukazují působnost několika jednotlivých faktorů. V praxi samozřejmě působí faktory souběžně a souběh některých faktorů může být pro rozvoj odpadového hospodářství značně omezující až destruktivní. Příkladem může být krize trhu s druhotnými surovinami, která byla důsledkem ekonomické krize – pokles spotřeby omezil poptávku po některých druzích surovin vyrobených z odpadů a vedl k vysokému nárůstu nákladů na provoz systémů založených na třídění a využívání odpadů. Souběžně s poklesem poptávky po druhotných surovinách působil faktor neustálého nárůstu třídění odpadů v jednotlivých státech, který je důsledkem evropské legislativy s vysokými recyklačními cíli (zejména v oblasti obalů). Logicky by pokles poptávky měl vést k omezení nabídkové strany. To se však nestalo, protože nabídková strana je uměle nucena k neustálému růstu. Tento nesoulad se bude stále více prohlubovat a může vést k neúměrně vysokým nákladům celého systému odpadového hospodářství.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Navržená modelová řešení jsou formulována za současných technických a ekonomických podmínek tříděného sběru, provozu zařízení na využití a odstraňování komunálních odpadů. Vychází ze současné cenové úrovně a ze současných průměrných nákladů způsobů sběru a provozu zpracovatelských zařízení. Způsob stanovení technických a ekonomických charakteristik a zdroje informací jsou dále podrobněji popsány.

Základní ukazatele tříděného sběru Na základě analýzy dostupných zdrojů aktuálních informací a praktických znalostí dané problematiky byly stanoveny základní technické a ekonomické ukazatele tříděného sběru a vybraných způsobů nakládání s komunálními odpady a jejich hodnoty odpovídající průměrným podmínkám ČR. Při konstrukci ukazatelů byly prioritně sledovány zásady vypovídací schopnosti, přiměřenosti, srozumitelnosti a přibližné shody. Analýza byla směřována na hlavní sbírané a recyklovatelné komodity (papír, plast, sklo, nápojový karton) a na bioodpady, s jejichž intenzivnějším tříděným sběrem se počítá v připravovaném zákoně o odpadech. Rovněž tak další sledovanou komoditou je směsný komunální odpad, který tvoří nejvýznamnější část produkovaných komunálních odpadů z obcí a také nejvýznamnější část nákladů na odpadové hospodářství.

Příjmy třídění a zpracování Příjmy v oblasti tříděného sběru a recyklace komunálních odpadů (včetně obalů) jsou tvořeny na úrovni sběru odpadů tržbami za prodej vytříděných využitelných odpadů mezi svozovými firmami a úpravci (provozovateli dotřiďovacích linek). Tzv. výkupní ceny odpadů jsou závislé na kvalitě třídění a poptávce zpracovatelů. Výše výkupních cen bývá uplatňována svozovými firmami většinou jen částečně (10-50 %) do cenotvorby pro obce v oblasti tříděného sběru odpadů. Většina příjmů z prodeje vytříděných odpadů zůstává v příjmech svozové firmy. Na úrovni úpravy (dotřídění odpadu) jsou příjmy tvořeny tržbami za prodej druhotných surovin standardní kvality obchodním organizacím nebo konečným zpracovatelům, kteří suroviny poptávají jako vstup do výroby. Výše tržeb úpravců za prodej druhotných surovin závisí také na složení vstupů odpadů – komerční (průmyslové) odpady jsou kvalitnější a náklady na jejich úpravu výrazně nižší, než je tomu u komunálních odpadů. Takže vyšší podíl komerčních odpadů upravených v zařízení je ekonomicky výhodnější než úprava komunálních odpadů. Dalším významným příjmem na úrovni tříděného sběru v obcích jsou platby AOS za zajištění zpětného odběru a využití obalové složky komunálních odpadů. AOS finančně podporuje také úpravu komunálních obalových odpadů a u některých druhů odpadů i konečné zpracování.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Průměrné ceny druhotných surovin a výrobků (bez DPH) Průměrná cena druhotné suroviny vyrobené z konkrétní sbírané komodity (papír, plast, sklo) je mixem prodejních cen hlavních prodejních skupin dotříděných odpadů. U papíru se jedná o základní třídy papíru, které se z komunálního sběru získávají. Jedná se především o třídy A2, A2 neobalový, C kancelářský papír, A5 lepenka, noviny, časopisy. Tříděný papír obsahuje podíl nevyužitelných příměsí, které se skládkují (většinou 3-5 % z celkového množství upravovaných odpadů).

V tabulkách jsou uvedeny ceny, které platí zpracovatelé nebo obchodníci úpravcům odpadů (dotřiďovacím linkám) za nákup druhotných surovin.

Tabulka 2 Papír (vytříděný z KO) Průměrná skladba

1)

Průměrná cena

2)

Podíl z ceny

Druhy (% hmotnostní)

(Kč/t)

(Kč/t)

Karton/lepenka

18,5

1700

315

Tiskoviny

64

1900

1216

Smíšený papír

12,5

1300

163

Příměsi spalitelné

3,6

-1420

-51

Příměsi nespalitelné

1

-1250

-13

Průměrná cena 1) 2)

1629

Zdroj: EKO-KOM, analýzy skladby vytříděných komunálních odpadů r. 2008 Zdroj: informace operátorů v komunálních odpadech, 9-10/2009

U živnostenských papírových odpadů je převládajícím druhem lepenka a průměrná cena je značně odlišná od komunálního papíru.

U komunálních plastů jsou hlavními skupinami druhotných surovin PET transparentní a barevné, dále fólie transparentní a barevné, duté plasty, směsné plasty a stejně jako u papíru nežádoucí příměsi (mezi 15-22 % z celkového množství).

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Tabulka 2 Plast (vytříděný z KO) Průměrná skladba

1)

Průměrná cena

2)

Podíl z ceny

Druhy (% hmotnostní)

(Kč/t)

(Kč/t)

PET bílý

15

5500

825

PET barevný

28

2900

812

Fólie

15

7000

1050

Duté obaly

14

1500

210

směsné plasty

10

Příměsi spalitelné*

5,5

-1420

-78,1

Příměsi nespalitelné*

12,5

-1250

-156

Průměrná cena 1) 2)

2663

Zdroj: EKO-KOM, analýzy skladby vytříděných komunálních odpadů r.2008 Zdroj: informace operátorů v komunálních odpadech, 9-10/2009

Výkupní ceny mezi svozovou firmou a úpravcem jsou nižší, než ceny za prodej již upravených odpadů – druhotných surovin. Úpravce odpadů musí odpady roztřídit, slisovat atd., tj. má provozní náklady na výrobu druhotných surovin. Spolu s výkupní cenou tvoří tyto náklady celkové náklady na úpravu odpadů. U nákupu směsných plastových odpadů z tříděného sběru se ceny pohybují kolem -500 – 0 Kč/t. Tzn., že svozová firma musí úpravci doplácet při přejímce odpadů k další úpravě. Právě tato cena do značné míry ovlivňuje celkové náklady na tříděný sběr v obcích. U směsného papíru z obcí se v současné době výkupní cena pohybuje kolem 0 - 800 Kč/t. Výkupní ceny obou hlavních komodit byly poznamenány poklesem poptávky na přelomu roku 2008/2009. V jarních měsících se pokles pozastavil. S tím začaly také narůstat ceny druhotných surovin až k dnešní víceméně stabilní ceně. Výkupní cena tříděného skla z obcí je tvořena mixem výkupních cen za barevné a transparentní sklo. V současné době se pohybuje kolem 350-600 Kč/t a to v závislosti na kvalitě skla a podílu transparentního skla, které je vykupováno za vyšší cenu než barevný mix. Uvedené výkupní ceny všech komodit byly platné pro období 9-10/2009. Další komoditou, pro kterou je organizován v ČR oddělený sběr, jsou nápojové kartony jako kombinované obaly na bázi papíru. Celý systém sběru, úpravy a zpracování je dotován AOS EKO-KOM. Bez této dotace by nebyl v praxi realizovatelný, protože poptávka po surovině je

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké nízká a výkupní ceny od zpracovatelů (a tím pádem i od úpravců) nejsou v současné době na území ČR stanoveny. Výkupní ceny kompostů vyrobených z bioodpadů (odpad ze zeleně v rámci obcí) byly stanoveny na základě dostupných informací a jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka 3 Kompost (z odpadu z údržby zeleně) Kraj

Projektovaná kapacita kompostárny Cena za prodej kompostu (t/rok) (Kč/t)

Jihomoravský

25000

500,00

25000

565,00

Karlovarský

10000

400,00

Pardubický

9000

336,00 – 395,00

Středočeský

20000

450,00 – 500,00

12000

600,00

Vysočina

3000

500,00

Zlínský

1000

350,00

1500

600,00

12500

100,00 – 200,00

Průměrná cena 1)

1)

463,00

Zdroj: Jalovecký J.: Kolik stojí kompost, CMC Náměšť nad Oslavou, Odpady 3/2009, úpravy SLEEKO

Na základě výše uvedených informací byly průměrné „výkupní“ ceny stanoveny v tabulce č.4 (ceny jsou platné pro období 9-10/09.)

Tabulka 4 Výkupní ceny druhotných surovin průměrná cena bez DPH (Kč/t) Druhotná surovina, výrobek Papír

Plasty

Sklo

Svozová firma - úpravce

400

0

450

Úpravce - zpracovatel

1629

2663

Zdroj: SLEEKO, výpočet

Kompost

460


Průměrné sazby odměn (plateb) AOS EKO-KOM, a.s.

Významným zdrojem příjmů na zajištění provozu odděleného sběru využitelných komunálních odpadů, či spíše jejich obalové složky, jsou odměny za zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů, které poskytuje obcím na základě smlouvy AOS EKO-KOM, a.s.. Odměna se skládá z fixní částky, kterou představuje platba za zpětný odběr ve výši 1 Kč/obyvatel/rok. Větší část odměny je však směřována do odměny za zajištění využití odpadů. Odměna je závislá na velikosti sídel (rozlišení sídel do 1000 obyvatel, 1001 – 80000 obyvatel a nad 80000 obyvatel), dále pak na způsobu sběru (nádobový a pytlový sběr zajišťovaný obcí a ostatní sběr). Významným faktorem je výtěžnost odděleného sběru v kg/obyvatel/rok, podle které jsou odměny rozděleny do tří finančních úrovní. Odměna se vždy vztahuje pouze na obalovou složku vytříděných komunálních odpadů, která je pro jednotlivé komodity následující:

-Papír 25% -Plast92% -Sklo99% -Kovy6% -Nápojový karton100%

Základní sazby za vytřídění a využití obalové složky jednotlivých komodit v nádobovém a pytlovém sběru platné pro rok 2009 jsou uvedeny v následujících tabulkách.

Tabulka 5 Sídla do 1000 obyvatel Výtěžnost

1)

Platba za zajištění využití

sběru na obyvatele

(Kč/t obalových komunálních odpadů)

(kg/rok)

Papír

Plasty

Sklo

Kovy

Nápojový karton

< 21

2480

4040

545

5200

2700

21 – 31

2920

4950

670

5600

3200

> 31

3360

5970

790

7000

3700

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Tabulka 6 Sídla s 1001 – 80000 obyvateli Výtěžnost

1)

Platba za zajištění využití

sběru na obyvatele

(Kč/t obalových komunálních odpadů)

(kg/rok)

Papír

Plasty

Sklo

Kovy

Nápojový karton

do 21

2360

4010

535

5000

2600

21 – 30

2800

4810

660

5300

3100

nad 31

3200

5870

780

6800

3600

Tabulka 7 Sídla nad 80 000 obyvatel Platba za zajištění využití 1)

Výtěžnost sběru na obyvatele (kg/rok)

(Kč/t obalových komunálních odpadů) Papír

Plasty

Sklo

Kovy

Nápojový karton

< 21

2480

4150

555

5200

2700

21 – 31

2960

5110

680

5700

3200

> 31

3440

6030

800

7250

3700

Zdroj: EKO-KOM a.s. 1) Výtěžnost je počítána jako součet hmotností vytříděných komodit papír + plast + sklo + nápojový karton z komunálního odpadu. Do výtěžnosti nejsou započteny vytříděné kovové odpady.

K základním platbám je potřeba připočítat také bonusové složky odměny, které jsou založeny na ukazatelích hustoty sběrné sítě, počtu sbíraných komodit a jejich výtěžnosti a efektivitě využití sběrové sítě. Bonusy mohou zvýšit základní odměnu až o 50 %. Průměrné odměny podle uvedených sazeb a platných bonusů v roce 2009 se mohou pohybovat v přepočtu na 1 tunu komunálních odpadů (maximum je při dosažení nejvyšších sazeb a všech bonusů):

Papír 900 Kč/t (max.1400 Kč) Plasty6500 Kč/t (max.9900 Kč/t) Sklo 920 Kč/t (max. 1450 Kč/t) Nápojový karton4500 Kč/t (max. 6950 Kč/t)

Pro potřeby modelování byly stanoveny průměrné příjmy obcí v systému EKO-KOM, při dosažení průměrných výtěžností a bonusových složek. Při jakémkoliv dalším modelování nákladů v OH je však potřeba vzít v úvahu, že příjmy ze systému zpětného odběru a využití

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké obalových odpadů jsou pouze fakultativní a závisí na potřebách a možnostech konkrétní AOS, která systém provozuje. Pro účely modelování jsou vzaty hodnoty výtěžnosti tříděného sběru větší než 31 kg/obyv a rok, to odpovídá průměrné výtěžnosti využitelných složek z KO dosažené v ČR v roce 2008.

Výtěžnost komunálních odpadů v ČR v roce 2008 (kg/obyvatel/rok): - papír17,5 - plast 7,7 - sklo10,4 - kovy17,2 - nápojový karton0,23 ---------------------------------Celkem bez kovů

35,83

Celkem s kovy

53,26

Většina využitelných odpadů se sbírá prostřednictvím nádobového (pytlového) sběru. V komoditě papír je cca 20% papíru sbíráno ostatními způsoby sběru, jako jsou výkupny druhotných surovin nebo školní a jiné sběry. U kovů je tento podíl podstatně vyšší, cca 98 % všech kovových odpadů je sbíráno pouze prostřednictvím privátních výkupen.

Náklady třídění a zpracování

a) Průměrné náklady sběru KO

Náklady na sběr a svoz využitelných a ostatních odpadů jsou dány investičními a provozními náklady svozových firem. V praxi jsou ovšem k reálným nákladům připočteny marže (výše zisku) a DPH. Výsledná cena pro obce je také ovlivněna výkupními cenami vytříděných odpadů (nákup úpravců), tj. náklad na úpravu odpadů, a u směsného KO také cenou skládkování včetně výše skládkovacího poplatku. V modelu je proces rozdělen na dva základní a to 1) sběr a svoz a 2) úprava odpadů.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Tabulka 8 Průměrné náklady na nakládání s odpadem Komunální odpad a jeho složky Ukazatel Papír

Plasty

Sklo

Bioodpad

Směsný KO

Shromažďování

690

1221

1200

500

500

Svoz

1932

4709

500

1950

1360

Přeprava

828,00

1570

400

0

0

Celkem

3450

7500

2100

2350

1860

Vypočtené náklady

3300

5800

2200

2350

1250

Průměrné náklady (Kč/t)

Zdroj: SLEEKO – výpočet, EKO-KOM

Náklady uvedené v tabulce jsou samozřejmě vypočteny jako průměrné. Náklady a s tím i ceny za sběr jednotlivých odpadů se liší v rámci regionů a jednotlivých svozových oblastí. Např. u plastů se průměrné ceny pro obce pohybovaly v roce 2008 mezi 6,5 tis. Kč do 13 tis. Kč na tunu. Obdobné rozdíly jsou i u dalších komodit odpadů. V posledním řádku tabulky jsou uvedeny teoretické náklady vypočtené na základě jednotkových průměrných nákladů na jednotlivé části procesů sběru a svozu odpadů. Teoretické náklady a skutečné průměrné ceny se výrazně neliší kromě komodity plastů. U plastů je rozdíl způsoben především rozdílnými náklady na následnou úpravu plastů. Cenu úpravy promítají svozové firmy do celkové ceny pro obce a cena je samozřejmě předmětem konkrétních dohod mezi obcemi a svozovými firmami. V České republice neexistuje veřejně přístupný celorepublikový standard cen odpadových služeb. Cena služeb je věcí obchodní politiky každé svozové firmy a většinou je cena za tříděný odpad součástí celkové ceny za komplexní službu nakládání s komunálním odpadem. V nákladech na úpravu využitelných odpadů (papír, plast, sklo) jsou zohledněny provozní náklady na dotřídění, manipulaci a skladování druhotných surovin. Součástí nákladů jsou také náklady na odstraňování odpadů (závisí na množství nežádoucích a nezpracovatelných příměsí). K nákladům patří samozřejmě náklady na nákup vytříděných odpadů – výše nákladů se odvíjí od ceny druhotných surovin, které nakupují od úpravců obchodní a zpracovatelské organizace. Výkupní a prodejní ceny druhotných surovin jsou v modelu uvedeny odděleně od provozních nákladů na úpravu odpadů. V době stabilní poptávky se ceny příliš nemění a do nákladů pro obce se náklady úpravy promítají jako součást ceny od svozové firmy. U sběru bioodpadů jsou náklady odvozeny od nákladů obdobných sběru směsných komunálních odpadů.

b) Průměrné náklady zpracování KO


Náklady na zpracování dalších složek KO jsou náklady na využití odpadů ve spalovnách, náklady spojené s kompostováním odpadů a náklady na odstraňování (skládkování) odpadů. Náklady na skládkování jsou tvořeny náklady na provoz skládky (včetně příslušné marže) a výší skládkovacího poplatku, který je stanoven zákonem o odpadech. V případě energetického využití směsných komunálních odpadů ve stávajících 3 spalovnách nejsou do celkových provozních cen zohledňovány v plné výši investiční náklady a ceny za spalování jsou v současné době srovnatelné s cenami za skládkování. Náklady na kompostování vycházejí z provozních nákladů provozovaných kompostáren.

Tabulka 9 Průměrné náklady nakládání se směsným komunálním odpadem Směsný komunální odpad Ukazatel Skládkování

Kompostování

Spalování

Průměrné náklady (Kč/t)

765

490

1420

Poplatek

500*

Celkem

1265

0 490

1420

Zdroj: SLEEKO – výpočet, EKO-KOM – dotazník obcí 2008 *zákonný poplatek od r.2009

Stanovení průměrných nákladů zpracování KO

Tabulka 10 Skládkování Položka

Poznámka k výpočtu

Náklady skládkování

Odpisy stavby

5 %, d.ž. 20 let, 44 mil. Kč

2.200.000

Odpisy strojů a zařízení

20 %, d.ž. 5 let, 6 mil. Kč

1.200.000

Mzdy

17.000 Kč/osoba a měsíc, 3 os.

612.000

Pojištění sociální a zdravotní

35 % z mezd

214.200

Spotřeba elektrické energie

44.000 kWh/rok, 5 Kč/kWh

220.000

Spotřeba nafty

10.000 l/rok, 24 Kč/l

240.000

Spotřeba vody

250 m /rok, 60 Kč/m

15.000

Opravy a údržba

4 % z ceny strojů

240.000

Režijní náklady

5 % z přímých nákladů

247.000

Úroky z úvěru

6 % z úvěru

1.800.000

3

3

1)

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Splátky úvěru

8 let, ze zisku po zdanění

6.250.000

Rezerva na rekultivaci

100 Kč/t

2.000.000

Množství ukládaného odpadu

20.000 t/rok

Průměrné náklady

765 Kč/t

15.238.200

Zdroj: SLEEKO, Skládka TKO Bukov, Ekonomické posouzení skládkování odpadů, 2005- aktualizace dat

1)

náklady bez poplatku za ukládání odpadu na skládku

Tabulka 11 Kompostování Kraj

Náklady po odpočtu Projektovaná kapacita kompostárny z prodeje kompostu 1) (t/rok) (Kč/t)

Jihomoravský

25000

350,00

Karlovarský

10000

350,00

Pardubický

9000

220,00 – 450,00

Středočeský

12000

300,00 – 420,00

Vysočina

3000

395,00

Zlínský

1500

920,00

12500

350,00 – 760,00

Průměrné náklady 1)

příjmů

490,00

Zdroj: Jalovecký J.: Kolik stojí kompost, CMC Náměšť nad Oslavou, Odpady 3/2009, úpravy SLEEKO

Modelování tříděného sběru Za účelem ekonomického posouzení některých možných variant nakládání s komunálním odpadem byl vytvořen jednoduchý nákladový model. Cílem modelování je ukázat dopady některých zásadních opatření spojených s rozšířením tříděného sběru využitelných složek a bioodpadů, s odklonem komunálního odpadu od skládkování a zvýšení jeho využívání způsobem energetického využití a kompostování odděleně sebraného biologického odpadu. Způsoby nakládání jsou kvantifikovány v materiálovém toku komunálního odpadu vyjádřeném v kg/obyvatel/rok. Tento ukazatel charakterizuje šíři působení daného způsobu nakládání s odpadem. K jednotlivým způsobům jsou přiřazeny měrné (jednotkové) náklady a příjmy v Kč/t. Dopady na obce jsou zkoumány v bilanci příjmů a výdajů respektive nákladů. Dopady na obce vyjadřuje výše ukazatele ekonomické ztráty, plynoucí z daného způsobu nakládání, případně ukazatele zisku vztažených na obyvatele a rok.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Modelové zpracování ve výchozí variantě je vyjádřením současného stavu tříděného sběru a skládkování zbytkového odpadu. S ohledem na naplnění cíle modelování, tj. zjištění vlivu definovaných variant na rozpočet obce respektive na občana, pokud užitý způsob úhrady služeb dovoluje na něho přenést zvýšené náklady, je předmětem modelování takový komunální odpad, kde obec je původcem tohoto odpadu. Jedná se tedy o běžný odpad z domácností, respektive domovní odpad. Základní vazby a finanční toky pro tříděný využitelný komunální odpad ukazuje následující schéma:

obec

Svozová firma

úpravce EKO-KOM Zpracovatel/ obchodník

Platby obcí za služby (sběr a svoz tříděných odpadů)

Odměna za zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů (obce) Odměna za zajištění úpravy a využití (úpravci) odpadů z obalů Odměna za zpracování (využití) odpadů (koneční zpracovatelé)

Výkupní ceny – nákup vytříděných odpadů (pozitivní ceny) Platby za úpravu odpadů (negativní ceny)

Výkupní ceny – nákup druhotných surovin vyrobených z odpadů

vliv na konečnou výkupní cenu z podpory EKO-KOM


Pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady platí podobné schéma s tím rozdílem, že veškeré náklady na separaci a následné nakládání s bioodpadů jsou neseny obcemi. Výkupní ceny jsou závislé na statutu provozovatele. Obce s vlastním zpracováním bioodpadů mají jiné náklady než obce, které odpady předávají na komerční zařízení. Prodejní ceny kompostů a dalších výstupních produktů jsou velmi rozdílné a závislé na lokálních podmínkách. U nákladů na sběr a využití bioodpadů nelze zatím činit obecnější závěry, protože celý systém organizovaného sběru je v začátcích. Nákladové schéma nakládání se směsným odpadem je jednodušší. Obce platí veškeré náklady spojené s provozem skládek případně spaloven. K běžným tržním nákladům je uplatňován zákonný poplatek za skládkování odpadů. Poplatek je ekonomickým nástrojem pro znevýhodnění odstraňování odpadů. Současné ceny za skládkování nebo energetické využití odpadů (spalovny) jsou výrazně nižší, než ceny spojené s tříděním využitelných odpadů. Pokud by měl být poplatek do budoucna hlavní nástroj na znevýhodnění odstraňování, musí se jeho výše velmi opatrně balancovat v souvislosti s rozvojem technologií na využití odpadů (včetně energetického využití), protože poplatek má přímý dopad na každého obyvatele. Jedná se vlastně o jakési další zdanění obyvatel. Výchozí varianta modelu vycházející z popsaných vazeb činností a finančních toků v odpadovém hospodářství obce byla podkladem pro zkoumání následujících ekonomických vztahů. Základní výchozí údaje ukazuje tabulka.

Tabulka 12 Výchozí hodnoty pro ekonomický model sběr VS

sběr BIO

sběr skládka 199,2

a sběr a celkem spalovna

Množství odpadu

kg/obyv/rok

35,8

0

Náklady celkem

Kč/t

3929

2450

Náklady celkem

Kč/obyv/rok

140,7

0

622,5

0

Příjmy celkem

Kč/t

2439

460

0

0

Příjmy celkem

Kč/obyv/rok

87,3

0

0

0

Náklady obce

Kč/obyv/rok

-65

0

-623

0

3125

0 3280

235 3247 763,2 372 87,3 -688

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Varianty řešení

1.Zvýšení výtěžnosti tříděného sběru Účinnost systémů tříděného sběru (papír, plast, sklo, nápojový karton) je poměrně vysoká a každým rokem dochází k nárůstu cca o 14 % hm., což představuje cca 2,5-3 kg/obyvatel/rok53. Při běžném nárůstu množství tříděných odpadů dochází k růstu celkových nákladů na tříděný sběr cca o 7-11 %. Tyto náklady jsou částečně kompenzovány příjmy z odměn systému EKOKOM. Při běžném provozu je za stávajících cen služeb v oblasti KO tříděný sběr v průměrné obci ztrátový (cca 65 Kč/obyvatel/rok). Pro potřeby ověření finančních závislostí byl modelově zvolen případ, kdy výtěžnost tříděného sběru vzroste meziročně o 7 kg/obyvatel/rok (2,9 kg papír, 2,3 kg plast, 1,8 kg sklo). Ztráta ze sběru využitelných složek by se zvýšila o cca 18 %. Celkové náklady obce by však o 2% klesly a to díky poklesu množství odpadů ukládaných na skládky. Výše ztráty z tříděného sběru a skládkování odpadu určená k úhradě z rozpočtu obce nebo občanem činí 678 Kč/obyvatel/rok oproti výchozí variantě, která stanoví ztrátu na 688 Kč/obyvatel/rok. V ekonomických vztazích se neuvažuje s DPH, pro které v současnosti platí snížená sazba (SKP 90.02.1 Sběr, svoz a zpracování komunálního odpadu). Z posouzení celkového dopadu byly v tomto případě také vyloučeny tržby z prodeje druhotných surovin mezi úpravci a konečnými zpracovateli. Obce takové příjmy nerealizuje. Cena druhotných surovin se promítá do výkupní ceny tříděného odpadu mezi svozovou firmou a úpravcem. Tržby z prodeje druhotných surovin jsou jinak v modelu uvedeny a vychází ze současné cenové úrovně. Výše uvedený závěr je možné udělat za podmínek současného nastavení systému tříděného sběru. Výhledově je třeba zohlednit skutečnost, že náklady na tříděný sběr s ohledem na zavádění intenzivních systémů sběru budou výrazně vyšší, neboť podmínky pro extenzivní sběr jsou ve většině lokalit již vyčerpány.

2.Zavedení tříděného sběru biologického odpadu V modelu se počítá se zavedením odděleného sběru biologických odpadů rostlinného původu. Dle dosavadních zkušeností s provozovanými systémy odděleného sběru bioodpadů dojde k omezení množství směsného komunálního odpadu o cca 5-15 %, přičemž ale celková 53

V roce 2009 se odhaduje v důsledku krize s druhotnými surovinami spíše stagnace. Odhaduje se mírný nárůst sběru u komodit plasty, sklo a nápojový karton. Úroveň sběru papíru bude zřejmě obdobná jako v předchozím roce.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké produkce odpadů v obci vzroste. Je to způsobeno tím, že část rostlinných zbytků není v běžném sběru směsných KO zahrnována do odpadů. Pokud ale mají občané možnost bioodpadů třídit, pak se do režimu odpadů dostanou nově i např. dříve kompostované odpady. Pro model byl zvolen příklad s výtěžností bioodpadů na 50 kg/obyvatel/rok a jeho zpracování na kompost. Náklady na směsný komunální odpad se sníží o cca 15 %, celkové snížení nákladů v obci se pohybuje kolem 7 % (638 Kč/obyvatel/rok oproti 688 Kč/obyvatel/rok). Při výpočtu je uvažováno s průměrnými náklady a tržbami současných zařízení pro kompostování odpadu. Náklady a ceny jsou rozdílné v závislosti na kapacitě kompostárny, jejím vybavení, ale i na konkrétních regionálních podmínkách.

3.Rozšíření spalování odpadu v zařízeních pro energetické využití odpadu V modelu bylo zvoleno řešení, kdy za stávajícího rozsahu tříděného sběru, bez bioodpadů, bylo určeno k energetickému využití 100 kg/obyvatel/rok a zbytek se skládkuje. Při této variantě dojde k celkovému snížení nákladů obce o téměř 34 %. Pravděpodobnější variantou by bylo energetické využití všech směsných odpadů. Při této variantě dojde k navýšení celkových nákladů o cca 4,4 %- Rozdíl nákladů mezi skládkováním a spalováním je při stávajících cenách velmi nízký. Nástrojem pro vyrovnání rozdílu může být skládkovací poplatek.

4.Snížení současných (již snížených) cen druhotných surovin Při modelovém snížení výkupních cen (papír 0 Kč, plasty -1500 Kč, sklo 0 Kč), což není nereálná situace, by došlo k nárůstu cen za tříděný sběr o cca 18,5 %. Na celkových modelových nákladech se to projeví nárůstem ve výši necelých 2 %.

V tomto případě není však dostatek vhodných dat, na základě kterých by bylo možné popsat míru zohlednění příjmů z prodeje vytříděných odpadů do konečných cen pro obce. Z praxe je potvrzeno, že v případě vysokých výkupních cen nejsou tyto nárůsty nijak výrazně promítány do cen pro obce. Naopak podle zkušenosti z počátku roku 2009, kdy vrcholil propad cen druhotných surovin, byla všeobecná tendence většiny svozových firem služby za tříděný sběr obcím výrazně zdražit. Tyto snahy bezesporu souvisely s tím, že propad výkupních cen druhotných surovin byl znatelný zejména u odpadů od původců (zejména dříve velmi dobře prodejná lepenka) a vzhledem k fixovaným smluvním cenám se svozové firmy v tomto segmentu dostávaly do ztráty. Snahou většiny z nich pak bylo kompenzovat tyto ztráty. Jednodušším způsobem byly kompenzace na straně obcí, protože obce nejsou dostatečně informovány o vývoji cen druhotných surovin a nemají ve většině případů tuto cenu zohledněnou v rámci smlouvy o ceně za tříděný sběr.

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Modelování vlivu cen druhotných surovin na cenu služeb za tříděný sběr (včetně jejich vlivu na celkové náklady v odpadovém hospodářství je obtížné pro malou transparentnost tvorby cen v oblasti tříděného sběru, ale i dalších segmentech odpadového hospodářství obcí. Z provedeného zjednodušeného modelování a zkoumání ekonomických vztahů variant základních způsobů nakládání s komunálními odpady se ukazuje, že již v současné době cena za skládkování tohoto odpadu dosahuje výše, při které mohou být ostatní způsoby zpracování konkurencí. Je to způsobeno zejména zatížením skládkování poplatkem za uložení odpadu na skládku ve výši 500 Kč/t, což je přibližně 40 % z ceny skládkování a rezervou na rekultivaci skládky ve výši 100 Kč/t a v neposlední řadě eliminací podpory skládkování z veřejných zdrojů. V další etapě výzkumných prací by měl být model dále precizován a měla by být věnována pozornost verifikaci hodnot ukazatelů nákladů a tržeb způsobů sběru a nakládání s komunálními odpady. Rovněž tak by měly být stanoveny varianty řešení nakládání s hlavními složkami KO, které budou odpovídat připravovaným změnám v souvislosti s tvorbou nového zákona o odpadech, který zcela nepochybně ovlivní celé nakládání s odpady a jeho ekonomiku. Model by pak mohl posloužit i k jednoduchému ověření funkčnosti navrhovaných ekonomických nástrojů v oblasti komunálních odpadů.


4 Modely plateb za komunální odpad ve vybraných obcích 4.1 Lineární měřítko pro výpočet platby Měřítkem pro výpočet platby je svezený objem sběrné nádoby určené na směsný komunální odpad při zohlednění frekvence svozu. Současně jsou náklady lineárně rozděleny mezi poplatníky. Platba za litr, resp. m3 nádoby (Kč/l) je stále stejná bez ohledu na velikost sběrné nádoby. Větší sběrné nádoby jsou v porovnání s menšími nákladnější (např. platba za sběrnou nádobu o 120 litrech je poloviční oproti platbě za sběrnou nádobu o objemu 240 l). Tím však není skutečná nákladová struktura nakládání s odpadem zohledněna. Lineární měřítko pro výpočet platby Výhody - vyšší motivace k používání sběrných nádob s nižším objemem a tím i k předcházení vzniku odpadu a jeho tříděnému sběru

- v případě svozu nevznikají zpravidla žádné závažné problémy organizačního charakteru (např. změny svozových tras apod.)

- motivace k předcházení vzniku a tříděnému sběru objemného odpadu - relativně nižší dodatečné administrativně-technické nároky - využití v husté zástavbě je možné (avšak bez přímé motivace pro jednotlivé domácnosti) - díky volbě vyhovujícího objemu sběrné nádoby je zde pravděpodobná menší motivace k nelegálním způsobům nakládání s odpady a k jejich stlačování ve sběrné nádobě

Nevýhody - motivace k nenaplnění minimálního objemu sběrné nádoby, což je v rozporu se snahou o komplexní odstranění směsného komunálního odpadu a svoz využitelných složek komunálního odpadu bez obsahu příměsí - při očekávané tendenci k využívání sběrných nádob o nižším objemu (odpadá finanční motivace ke společnému využívání sběrných nádob) je třeba počítat s vyššími časovými nároky na svoz odpadu, protože hospodárnější svoz umožňují sběrném nádoby o vyšším objemu - možné významné zvýšení množství objemného odpadu, a to díky využívání menších sběrných nádob - nebezpečí stlačování odpadu ve sběrné nádobě - nižší motivace k předcházení vzniku a tříděnému sběru těžších menších částí

Předpokládané změny množství (obec Boskovice)

Směsný KO: Objemný o.: Papír: Plasty: Nápojové kartony: Sklo:

[%] - 19 + 43 + 20 + 40 + 560 +8

[kg/(obyv.*rok)] - 42 + 3 + 5 + 3 + 0,17 +1


4.2 Degresivní měřítko pro výpočet platby V případě degresivního měřítka rostou sazby poplatku v souvislosti s nárůstem velikosti sběrné nádoby pomaleji, než je tomu v případě lineárního měřítka (např. platba za 240 l sběrnou nádobu je méně než 2x tak velká jako platba za 120 l sběrnou nádobu) a cena za litr jednotlivých velikostí sběrných nádob se liší. Výpočet sazeb poplatků je odvozen od příslušných faktorů svozu (např. objemová hmotnost nebo hmotnost obsahu sběrných nádob) a provozních údajů (hospodárnost) a může tak zpravidla dobře zohledňovat skutečné náklady systému.

Degresivní měřítko Výhody - nepatrná motivace k využívání menších objemů sběrných nádob a tím i k předcházení vzniku a tříděnému sběru

Nevýhody - při očekávané tendenci k využívání sběrných nádob o nižším objemu (odpadá finanční motivace ke společnému využívání sběrných nádob) je třeba počítat s vyššími časovými nároky na svoz odpadu, protože hospodárnější svoz umožňují sběrném nádoby o vyšším objemu

- v případě svozu zpravidla nevznikají žádné závažné problémy organizačního charakteru (např. změny svozových tras apod.) - srovnatelně nižší dodatečné administrativnětechnické nároky - využití v husté zástavbě je možné (avšak bez přímé motivace pro jednotlivé domácnosti) - díky volbě vyhovujícího objemu sběrné nádoby je zde pravděpodobná menší motivace k nelegálním způsobům nakládání s odpady a k jejich stlačování ve sběrné nádobě - blíží se skutečným nárokům na systém

Předpokládané změny množství (obec Mladá Boleslav)

Směsný KO: Objemný o.: Papír: Plasty: Nápojové kartony: Sklo:

[%] -8 + 14 + 82 + 13 + 400 + 50

[kg/(obyv.*rok)] - 21 +11 +9 +1 + 0,8 +4


4.3 Měřítko pro výpočet platby se základním a doplňkovým poplatkem Základním poplatkem jsou poplatky, které jsou vybírány za účelem provozování veřejných zařízení. Prostřednictvím těchto poplatků mohou být uhrazeny části nákladů vznikajících v souvislosti se zajištěním provozu zařízení, které nezávisí s jeho výkonem (např. vybudování, odpisy). Na mysli máme tedy celkové nebo jen části na množství nezávislé náklady, které jsou vybírány bez ohledu na frekvenci svozu odpadu. Základní poplatek může být dále různě stupňován (např. podle sběrných nádob, domácností nebo obyvatel).

Základní poplatek Výhody Nevýhody - Dělení plateb na část nezávislou na výkonu (fixní Model plateb je komplikovanější náklady) a část závislou na výkonu (doplňková platba) - Podíl všech poplatníků na fixních nákladech

- Akceptace změn plateb je problematická, protože menší sběrné nádoby jsou dražší a velké levnější

- Reálný obraz skutečně vzniklých nákladů a provozovaných služeb - oprávněné dělení fixních a provozních nákladů - snižování rizika výpadku příjmů z těchto plateb

Měřítko dle sběrných nádob Výhody - jednoduchá kalkulace/provoz - data jsou k dispozic, průběžná evidence není problematická - náklady na sběrnou nádobu a svoz atd. mohou být jednoduše přiřaditelné

Nevýhody - žádná diferenciace v rámci jedné velikosti sběrné nádoby - úplné navázání na (proměnlivé) nádoby/objem

Měřítko dle počtu domácností Výhody - diferencovaný poplatek v rámci jedné velikosti sběrné nádoby a jedné frekvence svozu je možný, proto je spravedlivý a sociálně únosný - relativně jisté pokrytí nákladů

Nevýhody - dostupnost dat může být problematická

- dodatečné náklady na správu (především díky aktualizaci dat (stejné jako v případě počtu obyvatel) - popř. problematické kvůli definici domácnosti (stěhování apod.)


Měřítko dle počtu obyvatel Výhody - diferencovaný poplatek v rámci jedné velikosti sběrné nádoby a jedné frekvence svozu je možný, proto je spravedlivý a sociálně únosný - relativně jisté pokrytí nákladů (pokud je počet obyvatel stabilní)

Nevýhody - dodatečné nároky na správu, především díky aktualizaci dat - dostupnost dat může být problematická - problematický v případě prosazování na sídlištích, protože vlastníkům domů nemusí být zřejmý počet obyvatel popř. může být počet kolísavý

Prostřednictvím doplňkového poplatku jsou pokryty části nákladů závislé na výkonu. Doplňková platba je vybírána např. dle objemu sběrných nádob (lineární část).

Předpokládané změny množství (obec Velké Meziříčí)

Směsný KO: Papír: Plasty: Nápojové kartony: Sklo:

[%] -3 + 25 + 40 + 100 + 43

[kg/(E*a)] - 5 +5 +4 + 0,5 +6


5 Literatura JÍLKOVÁ, Jiřina, PAVEL, Jan, a kol. (2006): Hodnocení efektivnosti veřejných výdajů na ochranu životního prostředí. 1. vyd. Praha : IREAS OECD (1997): Evaluating the Efficiency and Effectiveness of Economic Instruments in Environmental Policy, Paris 1997. PRUŠVIC, D. A KOL. (2008): Porovnání výběru pojistného a daní. Studie VÚPSV. [cit. 2009-1010]. Dostupné z . Vedral, J. (2002): Několik poznámek k možným formám platby za komunální odpad, [cit. 2009-10-10]. Dostupné z .


Příloha 1: Hospodárnost - výsledky regresních analýz Dependent variable: AC na hlavu --------------------------------------------------------------------------------------------------------Standard Parameter

Estimate

T Error

Statistic

P-Value

--------------------------------------------------------------------------------------------------------CONSTANT

66,1563

Poplatek za komun Mistni poplatek

11,2325

5,47201 1,48548

5,8897

15,1443 12,1373

0,0000

0,361324 0,122389

Pocet domu

-0,0167651

0,00683607

Pocet obyvatel

0,000356605 0,000593005

0,7190 0,9030

-2,45245

0,0168

0,601351

0,5496

-----------------------------------------------------------------------------

Analysis of Variance ----------------------------------------------------------------------------------------------------------Source

Sum of Squares Df Mean Square F-Ratio

P-Value

----------------------------------------------------------------------------------------------------------Model

16111,1

4

4027,77 4,17

Residual

64698,0

67

965,642

0,0045

----------------------------------------------------------------------------------------------------------Total (Corr.)

80809,1

71

R-squared = 19,9372 percent R-squared (adjusted for d.f.) = 15,1573 percent Standard Error of Est. = 31,0748 Mean absolute error = 23,9162 Durbin-Watson statistic = 2,04287

Multiple Regression Analysis --------------------------------------------------------------------------------------------------------Dependent variable: AC na hlavu ---------------------------------------------------------------------------------------------------------

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Standard Parameter

Estimate

T Error

Statistic

P-Value

--------------------------------------------------------------------------------------------------------CONSTANT

66,916

5,36903

Pocet domu

-0,0132981

12,4633

0,00324973

0,0000

-4,09206

0,0001

---------------------------------------------------------------------------------------------------------



P-Value

----------------------------------------------------------------------------------------------------------Model

15599,1

1

Residual

65209,9

70

15599,1

16,74

0,0001

931,571

----------------------------------------------------------------------------------------------------------Total (Corr.)

80809,1

71



Příloha 2: Ekologická účinnost (statická analýza) - výsledky regresních analýz Dependent variable: Pomer 2008 --------------------------------------------------------------------------------------------------------Standard Parameter

Estimate

T Error

Statistic

P-Value

--------------------------------------------------------------------------------------------------------CONSTANT Cena Poplatek

0,111349 0,0411943 0,0322481

0,00117511

0,00293404

94,7565

0,0000

14,0401

0,00669914

0,0000

4,81377

0,0000

---------------------------------------------------------------------------------------------------------



P-Value

----------------------------------------------------------------------------------------------------------Model

1,01363

2

0,506816

105,92

Residual

20,2586 4234 0,00478473

0,0000

----------------------------------------------------------------------------------------------------------Total (Corr.)

21,2722 4236



Příloha 3: Ekologická účinnost (dynamická analýza) - výsledky regresních analýz

Dependent variable: Zmena v pomeru --------------------------------------------------------------------------------------------------------Standard Parameter

T

Estimate

Error

Statistic

P-Value

--------------------------------------------------------------------------------------------------------CONSTANT Cena

1,88694 0,388363

HDP prumer

0,0878195

-0,0125321

Odpad na obyvatel Pomer 2005

0,457021

4,12879 4,42229

0,0051786

0,292412

0,0000

-2,41998

0,00425264 0,0000183632 -3,5656

0,0000

0,0155

231,584

-12,1937

0,0000

0,0000

---------------------------------------------------------------------------------------------------------



P-Value

----------------------------------------------------------------------------------------------------------Model Residual

231652,0

4

18099,2 4232

57913,0 13541,37

0,0000

4,27674

----------------------------------------------------------------------------------------------------------Total (Corr.)

249751,0 4236



Příloha 4: Kvantitativní výzkum u obcí v České republice (dotazník) ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI Uveďte prosím název obce! V následující tabulce prosím uveďte podíly jednotlivých druhů zástavby, které nejlépe vypovídají o zástavbě ve Vaší obci (v %)! Městská zástavba

-

Uzavřená zástavba bytových domů s více bytovými jednotkami

-

Otevřená zástavba bytových domů s více bytovými jednotkami

-

Vilová zástavba (rodinné domy pro 1 nebo 2 rodiny)

Rozptýlená zástavba (venkovská zástavba)

Charakteristická je vysokou mírou zastavění, vysokým podílem průmyslových oblastí, vysokým dopravním zatížením, malým prostorem mezi stavbami Charakteristická je uzavřenou zástavbou typickou pro městská centra, domů s alespoň třemi podlažími nebo alespoň 6 bytovými jednotkami na jeden vchod (vysoký počet sběrných nádob na 1 sběrné místo, často dlouhé přepravní vzdálenosti) Charakteristická je moderní zástavbou bytových domů na okraji měst s více bytovými jednotkami a alespoň třemi podlažími a 6 bytovými jednotkami na 1 vchod (vysoký počet sběrných nádob na 1 sběrné místo). Charakteristická je zástavbou rodinných domů pro 1 nebo 2 rodiny, resp. rodinné domy s více bytovými jednotkami, jejichž počet je však menší než 6 na 1 vchod a jež mají méně než 3 podlaží (sběrná místa s méně sběrnými nádobami, velký podíl odpadu ze zahrad) Charakteristická rozptýlenou, venkovskou zástavbou (sběrná místa s menším počtem sběrných nádob ve velkých a nepravidelných vzdálenostech; mnoho menších sídelních center a jednotlivých sběrných míst)

Charakterizujte podíly jednotlivých způsobů vytápění domů a bytů ve Vaší obci (v %)! Ústřední s kotelnou v domě a mimo dům Na plyn nebo Etážové s kotlem v bytě elektrickou energii nebo kamna Na uhlí Jiný a kombinovaný způsob – jaký?

Na plyn nebo elektrickou energii Na uhlí

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V OBCI Jakou právní formu má společnost, která pro Vás zajišťuje svoz komunálního odpadu? a. obchodní společnost, ve které má obec méně než 50 % majetkový podíl b. obchodní společnost, ve které má obec alespoň 50 - 99 % majetkový podíl c. obchodní společnost, ve které má obec 100 % majetkový podíl d. příspěvková organizace obce e. obchodní společnost s majetkovým podílem sdružení obcí

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké f.

externí dodavatel (soukromá firma bez majetkového podílu obce)

g. kombinace uvedených způsobů

V případě, že je svoz komunálního odpadu zajištěn soukromou firmou bez majetkového podílu obce, pak uveďte, jaké faktory hrály rozhodující roli pro výběr této firmy! a. kvalita poskytovaných služeb b. spolehlivost c. nejvýhodnější cenová nabídka d. personální náročnost v případě interního zajištění této služby e. nedostatečné technické a kapitálové vybavení f.

jiné – jaké?

Vnímáte nějaké nevýhody zajištění svozu komunálního odpadu soukromou firmou? A pokud ano, pak jaké? V případě, že je svoz komunálního odpadu zajištěn interně nebo prostřednictvím firmy vlastněné obcí, pak uveďte, jaké faktory hrály rozhodující roli pro zabezpečení této služby obcí! a. zachování vlivu na odpadové hospodářství v obci b. možnost zaměstnání místních občanů c. lepší komunikace d. cena

Jaký charakter má smlouva se svozovou společností? (můžete uvést i více možností) a. smlouva je uzavřena na dobu určitou b. smlouva je uzavřena na dobu neurčitou c. rámcová smlouva d. jsou stanovené podmínky pro vypovězení e. jsou stanovené měřitelné ukazatele, podle kterých lze vyhodnotit úroveň plnění smlouvy

Můžete identifikovat subjektivně pociťované smluvní nepružnosti (máme na mysli jakékoli smluvní ustanovení, které brání obci reagovat na změnu podmínek na trhu)? (vypište prosím) _________________________________ _________________________________ _________________________________ _________________________________

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké _________________________________ Zkuste odhadnout administrativní náročnost uzavírání, správy a kontroly smluvního vztahu se svozovou společností (počet hodin měsíčně, které touto činností pracovník administrativy stráví + měsíční hrubá mzda vč. pojistného v roce 2007) Provádíte kontrolu kvality služby smluvně dohodnutou se svozovou společností? a. NE b. ANO

Pokud ano, pak podle jakých kriterií? (vypište prosím) Pokud ano, pak jak často? a. měsíčně b. čtvrtletně c. ročně d. jinak – jak?

Pokud ano, pak jsou kriteria součástí smlouvy se svozovou společností? a. NE b. ANO

Pokud ne, pak jaké jsou důvody? Na základě jakých měřítek je kalkulována cena, kterou platíte svozové společnosti za svoz směsného komunálního odpadu? a. podle počtu svezených kontejnerů b. podle počtu obyvatel c. podle počtu domácností d. podle hmotnosti odpadu e. paušální částka bez ohledu na jakékoli měřítko f.

podle sebraných pytlů v případě pytlového sběru

g. jiné měřítko (jaké?)

Na základě jakých měřítek je kalkulována cena, kterou platíte svozové společnosti za svoz využitelných složek komunálního odpadu (papír, plasty, sklo)? a. podle počtu svezených kontejnerů

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké b. podle počtu obyvatel c. podle počtu domácností d. podle hmotnosti odpadu e. paušální částka bez ohledu na jakékoli měřítko f.

podle sebraných pytlů v případě pytlového sběru

g. jiné měřítko (jaké?)

Pociťujete jakékoli problémy v komunikaci se svozovou společností? a. NE b. ANO

Pokud ano, pak jaké?

POVAHA PLATEB ZA KOMUNÁLNÍ ODPAD OD OBČANŮ VE VAŠÍ OBCI Jaký typ platby za komunální odpad od občanů využíváte ve Vaší obcí v současné době? a. platba dle § 17 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (smluvní cena) b. platba dle § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (poplatek za komunální odpad) c. platba dle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (místní poplatek) V případě, že jste v minulé otázce uvedli a. či b. pak specifikujte, dle jakého kriteria je platba počítána (např. dle hmotnosti odpadu, objemu sběrné nádoby, frekvence svozu apod.). V jakém roce jste současné platby zavedli? Proč se Vaše obec rozhodla pro tento typ platby? a. administrativní výhodnost b. možnost uplatnění variabilních plateb c. předcházení nelegálnímu nakládání s odpadem d. jiné

Jaký typ platby za komunální odpad od občanů nahradil ve Vaší obci ten současný? V případě, že má způsob platby za komunální odpad motivační charakter (zpoplatnění dle produkce – hmotnost odpadu, objem sběrné nádoby či frekvence svozu), zvýšila se po

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké implementaci této platby tendence k nelegálním způsobům nakládání s odpady ve Vaší obci (např. spalování v domácích topeništích, zakládání černých skládek apod.)? a. NE b. ANO – jak?

V čem spatřujete hlavní výhody a nevýhody (rizika) motivačních plateb? VÝHODYNEVÝHODY (RIZIKA) __________________________________________________________ __________________________________________________________ __________________________________________________________ __________________________________________________________ __________________________________________________________ V čem spatřujete naopak hlavní výhody a nevýhody (rizika) paušálních plateb (plateb „na hlavu“)? VÝHODYNEVÝHODY (RIZIKA) __________________________________________________________ __________________________________________________________ __________________________________________________________ __________________________________________________________ __________________________________________________________

ADMINISTRATIVNÍ NÁKLADY SPRÁVY POPLATKŮ Jaký byl výnos z plateb za komunální odpad od občanů (dle § 17 odst. 5 nebo dle § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, či dle § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích) v roce 2008? Jaký byl počet plátců a počet poplatníků příslušné platby za komunální odpad? Kolik pracovníků na Vašem úřadu se věnuje výpočtu, výběru a správě plateb za komunální odpad od občanů? Jaký přepočtený úvazek odpovědných pracovníků této činnosti odpovídá? Jaká platová třída je v případě těchto pracovníků relevantní? Jaké jsou roční mzdové náklady na tyto pracovníky (včetně pojistného placeného zaměstnavatelem)?

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Byly v souvislosti s poplatky za komunální odpad vynaloženy významnější nemzdové náklady (přesahující 5 tis. Kč)? Pokud ano, uveďte jejich výši.


Příloha 5 Kvalitativní šetření u zpracovatelů odpadu (scénář interview) Zpracovatelé druhotných surovin (Scénář interview)

VSTUP NA TRH Jak byste svými slovy charakterizoval trh, na který se Vaše firma rozhodovala vstoupit? Jaká byla Vaše očekávání? Naplnila se? Jaká jsou specifika tohoto trhu, které jej odlišují od charakteristik trhu v jiných sektorech?

Z pohledu Vaší firmy: byl vstup na trh druhotných surovin spojen s nějakými překážkami?

Pokud ano, pak jaké překážky považujete za nejvýznamnější v případě, že se firma rozhodne k podnikání v oblasti trhu s druhotnými surovinami? S jakými překážkami se musí firma vstupující na trh potýkat obecně (tedy bez vazby na trh druhotných surovin)?

Pokud ne, pak znamená to, že vstup Vaší firmy na trh byl naprosto bezproblémový?

Pokud jste odpověděl (a) ne, pak jaké problémy bylo třeba vyřešit?

FIRMA NA TRHU Jak vnímáte intenzitu konkurence v České republice a Evropské unii v situaci, kdy se Vaše firma etablovala na trhu?

Jaké faktory ovlivňují úspěšnost Vaší podnikatelské činnosti? Prosím rozlišujte mezi faktory, které můžete svou činností ovlivnit (vnitřní) a faktory, které ovlivnit nemůžete (vnější).

Jaké faktory pro Vás představují největší riziko? Proč?

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké Jaké pociťujete překážky v působení na trhu služeb v odpadovém hospodářství?

Můžete jmenovat návrhy na odstranění těchto překážek? Zájmy jakých subjektů či institucí musíte v rámci své podnikatelské činnosti zohledňovat?

Jakým způsobem ovlivňují činnost Vaší firmy aktivity nevládních neziskových organizací (např. ekologické organizace)? Jak byste charakterizoval spolupráci s orgány státní správy (resp. samosprávy)?

Kolik pracovníků (a s jakým pracovním úvazkem) se věnuje činnosti, jejímž cílem je uvést do souladu činnost firmy s povinnostmi vyplývajícími z právních norem?

Jaké jsou roční mzdové náklady na tyto pracovníky (včetně pojistného placeného zaměstnavatelem)?

KRIZE NA TRHU DRUHOTNÝCH SUROVIN Jaké jsou dle Vašeho názoru příčiny krize na trhu druhotných surovin z konce minulého a počátku tohoto roku?

Jaká opatření by dle Vašeho názoru zabránila opakování krize na trhu druhotných surovin?

Co si myslíte o účinnosti protikrizových opatřeních, které se v současnosti diskutují? Zejména nás zajímají následující opatření: a.podpora důvěry veřejnosti v recyklaci, b.prevence vzniku odpadu a jeho minimalizace (např. podpora ekodesign), c.odstranění bariér, které brání přeshraničnímu pohybu druhotných surovin (resp. odpadu), d.green public procurement, e.private procurement, f.zvýhodněná sazba DPH na výrobky vyrobené z druhotných surovin apod., g.snaha zvyšovat kvalitu recyklovatelných materiálů, h.finanční pobídky k podpoře tříděného sběru domácnostmi.

OSTATNÍ INFORMACE Využíváte (resp. využili jste) prostředků, které je možné získat ze strukturálních fondů Evropské unie? Pokud ano, pak uveďte, jaké zkušenosti máte s administrací projektových žádostí a vlastního projektu?


Pokud ne, pak proč?

Jaký je Váš názor na podobné způsoby finančních podpor ze strany státu resp. Evropské unie? Jsou využitelné i v případě Vaší firmy?

MÁTE NĚJAKÉ PŘIPOMÍNKY ČI DOPORUČENÍ, KTERÉ PRO ŘEŠITELSKÝ TÝM MOHOU BÝT DŮLEŽITÉ?


Příloha 6 Pozvánka na diskusní seminář s mezinárodní účastí

Krize na trhu druhotných surovin Příčiny, důsledky a opatření

Moderuje: Prof. Ing. Jiřina Jílková, CSc. (IEEP) v pátek, 18. září 2009 10:00 hod. NB 350 (nová zasedací místnost Národohospodářské fakulty)

Kapacita seminární místnosti je omezená. Prosíme o včasné potvrzení Vaší účasti na [email protected].

IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké

Recommend Documents