Identifikační údaje o škole:

Identifikační údaje o škole: Název organizace: Mateřská škola Veltruská Adresa organizace: Veltruská 560, Praha 9, 190 00 IČO: 70920427 Od 1. 7. 2001 příspěvková organizace Zřizovatel: Městská část Praha 9 IČO: 00 063 894 Sokolovská 14/324 180 49 Praha 9 Mateřská škola sdružuje: 1. Mateřskou školu 2. Jídelna mateřské školy

IZO 107 503 735 IZO 102 473 960

Ředitelka MŠ: Bc. Renata Šibravová Statutární zástupce: Dana Koubková Hospodářka MŠ: Gabriela Čermáková e-mailová adresa: [email protected] stránky školy: www.msveltruska.cz Filozofie školy: Rodiče jsou první a nejdůležitější učitelé, společně s nimi chceme pomáhat dětem objevovat cesty za poznáním. Vize školy: Chceme být respektovanou vzdělávací institucí, která bude profesionálně a vstřícně poskytovat vysoce kvalitní služby, založené na rovnocenném partnerství, a spolupráci mezi rodiči a mateřskou školou. Spokojený rodič

Spokojené dítě Spolupráce

+

Spokojený pedagog Partnerství

Příjemné tvořivé klima 1

Obsah: 1. Obecná charakteristika školy 2. Organizace vzdělávání 2.1. Přijímací řízení do MŠ 3. Charakteristika vzdělávacího programu 3.1. kam v naší práci směřujeme 3.2. hlavní cíle vzdělávání a klíčové kompetence 3.3. zásady výchovně vzdělávacího programu 3.4. popis a formy vzdělávání 4. Podmínky výchovy a vzdělávání 4.1. podmínky pro zdravý tělesný a psychický vývoj dětí 4.2. podmínky pro vzdělávání dětí se specifickými potřebami 4.3. personální a pedagogické podmínky 4.4. způsob řízení 4.5. podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí 4.6. spolupráce s rodiči, základní školou 4.7. nabídka dalších aktivit 5. Vzdělávací obsah – charakteristika a obsah vzdělávacích bloků Tematické části a podtémata 6. Konkretizované očekávané výstupy z RVP PV 7. Pravidla pro vnitřní evaluaci a hodnocení 8. Evaluační systém ve vzdělávacím procesu 9. Přílohy:    

školní řád dětská pravidla soužití v MŠ program ekologie v MŠ plán výuky angličtiny

2

1. Obecná charakteristika školy Počet tříd: 7 Provozní doba: PO – ČT: 6:30 – 17:30 PÁ: 6:30 – 17:00 Označení tříd:  Modrá kytička  Žlutá kytička  Červená kytička  Oranžová kytička  Fialová kytička  Zelená kytička  Bílá kytička Mateřská škola byla otevřena v roce 1971. Zařízení je panelového typu, má 5 pavilonů /3 dvoupodlažní, 2 jednopodlažní /, je umístěna v sídlišti stranou od dopravního ruchu. Čtyři pavilony jsou určeny pro výchovně vzdělávací činnosti, jeden pavilon je hospodářský. V roce 2005 byla zrekonstruována školní kuchyně, neboť podmínky kuchyně byly zastaralé a neodpovídaly daným normám. Třídy jsou dle stávajících předpisů vyhovující, ale chybí prostory, které by vyřešily problém s pohybovými aktivitami. Prostorové podmínky zcela neumožňují pedagogům zařazovat aktivity s využitím tělovýchovného nářadí. Z tohoto důvodu je naší snahou obohacovat školní zahradu právě o prvky sloužící k rozvoji tělesné zdatnosti dětí. Chybí též prostory, které by umožňovaly bezproblémové zařazení nadstandardních aktivit. Prostor tříd je využíván pro hru dětí ve skupinách i pro společné činnosti jak spontánní tak řízené. Hračky, pomůcky a nábytek jsou postupně doplňovány a obměňovány dle potřeby a finančních možností. Školní zahrada je poměrně rozlehlá. Vzhledem k přístavbě nového pavilonu, v roce 2009, se zahrada ještě rozšířila, což umožnilo lepší rozčlenění terénu. Vybudovalo se nové hřiště s bezpečným pryžovým povrchem. Předpokládáme, že zahrada bude využívána i k zimním sportům a hrátkám. Na zahradě je rovněž řada vzrostlých stromů, které zajišťují dostatek stínu v letních měsících. K příjemnému pobytu venku v letních měsících přispělo vybudování mlhoviště. V roce 2016 bylo vybudováno rozlehlé pískoviště – staveniště, které dětem dává prostor pro netradiční tvořivé hry s pískem, jakožto přírodním a zcela přirozeným materiálem. Specifikem mateřské školy je program zaměřený na seznamování dětí s cizím jazykem. Výuka angličtiny nenásilně zasahuje do vzdělávacího programu. Děti se 1 x týdně přirozenou formou pomocí her, písniček, povídání a pohybu seznamují s anglickým jazykem. Angličtinu vedou rodilí mluvčí, lektoři jazykové školy Wattsenglish spolu s českými lektory, za účasti a spolupráce učitelky dané třídy. MŠ je zařazena do Sítě škol se zaměřením na environmentální výchovu předškolních dětí. Každá třída má na školní zahradě k dispozici prostor pro pěstitelské činnosti. Environmentální program je součástí výchovně vzdělávací práce mateřské školy. V roce 2015 jsme se aktivně zapojili do projektu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět. Recyklační program je pod záštitou MŠMT České republiky. Cílem je prohloubit znalosti dětí v oblasti třídění a recyklace odpadů. V roce 2016 jsme tento program rozšířili o vybudování naučné stezky, kde nejen děti, ale i rodiče si mohou ověřit a prohloubit znalosti z oblasti recyklace odpadu. 3

Mateřská škola se dále zaměřuje na rozvoj estetického cítění v oblastech výtvarných, hudebních, hudebně pohybových a literárních. Své výrobky a výtvory si děti berou domů nebo jsou využívány k výzdobě prostor školy, takže je mohou zhlédnout všechny děti i rodiče.

2.Organizace vzdělávání 2.1. Přijímací řízení do MŠ Přijímací řízení – upřesnění podmínek pro přijetí dítěte do mateřské školy   

   

Ředitelka mateřské školy stanoví po dohodě se zřizovatelem místo, termín a dobu podání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání pro následující školní rok a zveřejní je způsobem v místě obvyklým Přijímány jsou děti ve věku zpravidla od tří do šesti let, při odkladu školní docházky do sedmi let. Pro přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání předkládá zákonný zástupce dítěte: a) žádost o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání b) evidenční list dítěte potvrzený pediatrem a podepsaný zákonným zástupcem současně s potvrzením, že se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Ředitelka mateřské školy rozhoduje o přijetí dítěte do mateřské školy na základě předem stanovených pravidel. O přijetí dítěte se zdravotním postižením rozhodne ředitelka na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení a registrujícího pediatra. Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku.

Rozhodnutí ředitelky mateřské školy o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání Na základě žádosti zákonného zástupce vydává ředitelka mateřské školy Rozhodnutí o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání v souladu se zákonem 500/2004 Sb., správní řád a zákonem 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon). Do jednotlivých tříd jsou děti zařazovány zpravidla podle věku s přihlédnutím k individuálním požadavkům rodičů.

4

3. Charakteristika vzdělávacího programu Název programu: „Objevujeme a poznáváme svět kolem nás – hrajeme si s kamarády Lily a Pájou“ Školní vzdělávací program (ŠVP) umožňuje pedagogům v jednotlivých třídách pracovat samostatně, tvořivě s uskutečňováním svých nápadů a s uplatněním své odborné způsobilosti. Stále bude dokumentem otevřeným, který na základě evaluačních činností bude umožňovat dotvářet. Vzdělávacím programem po celý rok děti provází „kamarádi Lily a Pája“, kteří působí jako motivační průvodci jednotlivými tématy. ŠVP obsahuje integrované bloky – obecné okruhy, které zasahují všechny oblasti vzdělávání a vycházejí z přirozeného života kolem nás. Jednotlivé bloky se skládají z tematických částí, jejichž názvy jsou formulovány tak, aby si děti měly možnost utvořit konkrétní představu. Časovou délku tematických částí určuje zájem dětí a aktuální dění v mateřské škole – nejsou pevně časově ohraničeny. Obsah jednotlivých tematických částí si pedagogové rozpracovávají formou podtémat do třídních vzdělávacích programů s přihlédnutím na věk a mentální schopnosti dané skupiny dětí.

3.1. Kam v naší práci směřujeme: Celý vzdělávací program si klade za cíl rozvíjet osobnost dítěte, jeho individualitu s celkovým citovým postojem vůči ostatní lidem, světu kolem nás, k člověku, k jeho práci, k rodině, k přírodě, k planetě Zemi, k historii a lidovým tradicím a zvykům. Cílem je podporovat tělesný i duševní rozvoj dítěte, umožnit dětem přirozeně rozvíjet svou osobnost v kolektivu vrstevníků. Získat děti pro spolupráci a aktivní prožívání vztahů k okolí související s ekologickým myšlením. Vést děti k ohleduplnému přístupu k našemu okolnímu světu. Snažit se o propojení citů a znalostí, hledat nové cesty směřující ke zlepšení prostředí, v němž žijeme. Poskytovat podněty ke zvýšení sociálně kulturní úrovně. Probudit zájem o poznávání všeho nového a vytvořit tak předpoklady pro další vzdělávání.

3.2. Hlavní cíle vzdělávání a klíčové kompetence: Školní vzdělávací program je zpracován na základě Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání tak, aby odpovídal základním požadavkům pro výchovu a vzdělávání dětí předškolního věku a aby respektoval hlavní cíle předškolního vzdělávání.  

rozvíjení dítěte a jeho schopností učení osvojení si základních hodnot, na nichž je založena naše společnost

5



získávání osobní samostatnosti, schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí

Klíčové kompetence reprezentují v současném vzdělávání cílovou kategorii, vyjádřenou v podobě výstupů. Jsou to soubory předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro rozvoj a uplatnění každého jedince. Proto je snahou, aby klíčové kompetence tvořily neopomenutelný základ vzdělávání na všech úrovních a aby k jejich vytváření směřoval a přispíval veškerý vzdělávací obsah, aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Pro etapu předškolního vzdělávání jsou za klíčové kompetence považovány tyto kompetence: 1. 2. 3. 4. 5.

kompetence k učení kompetence k řešení problémů kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence činnostní a občanské

3.3 Zásady výchovně vzdělávacího programu: 

Uspokojovat všechny potřeby dítěte v oblasti sociální, emocionální, pohybové, poznávací i estetické Předpoklady pro naplnění: 1. Dostatečně široká a pestrá vzdělávací nabídka 2. Respektování přirozených potřeb dětí 3. Pomáhat u každého dítěte prožívat „ pocit úspěchu“ 4. Rozvíjení dětských kamarádství 5. Vytváření pocitu bezpečí 6. Spolupráce s rodinou – adaptační program 7. Vhodné uspořádání dne



Vidět v každém dítěti osobnost, která má jiné dispozice a předpoklady, snažit se tuto osobnost rozvíjet a posouvat vpřed, pomáhat překonávat obtíže a také hledat, na co má dítě nadání a tím pomáhat seberealizaci Předpoklady pro naplnění: 1. Obsahově bohaté a funkční třídní vzdělávací programy 2. Kladení přiměřených požadavků 3. Vytváření podnětného prostředí probouzet v dětech zálibu v poznání a v učení 4. Rozvíjení vzájemné pomoci a spolupráce u dětí 5. Spolupráce s odborníky



Rozvíjet spolupráci s rodinou, vidět v rodičích partnery, snažit se je vtáhnout do dění MŠ

6

Předpoklady pro realizaci: 1. Akce s rodiči 2. Umožnění přístupu rodičů do tříd 3. Spolupráce při adaptaci i při jakýchkoli problémech 

Seznamovat děti s městem, ve kterém žijí i s jeho okolím, vytvářet pocit domova Předpoklady pro naplnění: Účast na akcích pořádané městem a městskou částí Praha 9 Sledování výzdoby města při pobytu venku, sledování akcí ve městě Poznávání okolí při tematicky zaměřených pobytech venku Pořádání polodenních a celodenních výletů po Praze i do okolí

1. 2. 3. 4. 

Vytvářet komunikativně podnětné prostředí, vést děti k vytvoření vlastního názoru i k respektování názorů druhých Předpoklady pro naplnění: 1. Komunitní kruhy 2. Společné vytváření vztahových pravidel 3. Vést děti k dodržování pravidel ve skupině



Rozvíjet socializaci, sociální interakci a komunikaci Předpoklady pro naplnění: 1. Umožnění přístupu rodičů do třídy 2. Individuální adaptační program 3. Vhodné uspořádání dne 4. Podporování komunikativní iniciativy dětí 5. Respektování potřeby spánku jednotlivých dětí 6. Respektovat právo dítěte být se zájmem vyslechnuto

Na co je kladen důraz:     

na tvořivost pedagoga při uplatňování vzájemného propojení vzdělávacích oblastí při vlastním plánování denní vzdělávací nabídky dětem na uplatňování hlavní vzdělávací metody, kterou je pro děti hra nebo jiná pro ně zajímavá činnost na aktivitu dítěte prožitkovým učením s posilováním dětské zvídavosti a objevováním světa kolem nás na emoční prožitky dětí před získanými výsledky v řízených činnostech na respektování specifiky předškolního vzdělávání se schopností pedagoga hledat a objevovat nové vzělávací cesty

7

3.4. Popis a formy vzdělávání: Vzdělávání se uskutečňuje během celého dne a všech činnostech a situacích, které se MŠ naskytnou. Důležitá je tvořivá improvizace pedagoga, který dokáže pružně a citlivě reagovat na vzniklou situaci.  Pedagog respektuje fyziologické, kognitivní, sociální a emocionální potřeby dětí určité věkové skupiny konkrétním rozpracováním tematické části vzdělávacího programu do denní vzdělávací nabídky dětem.  Veškeré činnosti organizuje pedagog pro děti zajímavým způsobem tak, aby se každé dítě cítilo jistě, bezpečně a spokojeně v podnětném, obsahově bohatém prostředí. Umožňuje dětem bavit se přirozeným způsobem.  Pedagog respektuje individualitu každého dítěte. Vede záznam o vzdělávacích pokrocích tak, aby další pedagogické aktivity probíhaly v rozsahu potřeb jednotlivých dětí a aby bylo dítě motivováno k vlastnímu vzdělávacímu úsilí a cítilo se úspěšně, svým okolím uznávané.     

Uplatňuje metody a formy práce jako je prožitkové a kooperativní učení hrou, které jsou založeny na přímých zážitcích dítěte. Podporuje dětskou zvídavost a potřebu objevovat, podněcuje radost dítěte z učení, jeho zájem poznávat nové. Využívá spontánních nápadů dětí a poskytuje dětem dostatek prostoru pro spontánní hry a jeho vlastní plány. Uplatňuje učení založené na praktických ukázkách životních souvislostí – založené na přirozené nápodobě. Poskytuje dětem vzory chování. Uplatňuje aktivity spontánní a řízené, vzájemně provázané a vyvážené v poměru odpovídajícím potřebám a možnostem dětí předškolního věku. Uskutečňuje vzdělávání na základě témat, které nabízejí dítěti obsah v přirozených souvislostech, vazbách a vztazích

4. Podmínky výchovy a vzdělávání

4.1. Podmínky pro zdravý tělesný a psychický vývoj Materiální podmínky:   

Mateřská škola má dostatečně velké prostory a prostorové uspořádání, které vyhovuje skupinovým i individuálním činnostem dětí. Vybavení je přizpůsobeno antropometrickým požadavkům, je zdravotně nezávadné, bezpečné, estetické. Hračky, pomůcky, náčiní odpovídá počtu dětí i jejich věku, je průběžně obnovováno a doplňováno. 8

   

Většina hraček, pomůcek je umístěno tak, aby je děti dobře viděly a mohly si je samostatně brát. Děti se svými výtvory podílejí na úpravě a výzdobě interiéru budovy. Dětské práce jsou přístupné nejen dětem, ale i k shlédnutí rodičům. Na budovu mateřské školy bezprostředně navazuje zahrada. Součástí zahrady je hřiště, mlhoviště, pískoviště – staveniště a nejrůznější hrací prvky. Součástí je i malý dopravní okruh. Všechny vnitřní i venkovní prostory MŠ splňují bezpečnostní a hygienické normy dle platných předpisů.

Životospráva: 

 

Dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava. Je zachována vhodná skladba jídelníčku, dodržována zdravá technologie přípravy pokrmů, děti mají stále k dispozici ve třídě dostatek tekutin, ovoce a zeleninu po celý den, na zahradě využívají pítko. Mezi jednotlivými podávanými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly. Děti nejsou do jídla nuceny. Pobyt venku je přizpůsoben aktuálním povětrnostním podmínkám a ročnímu období. Při pobytu venku převažují spontánní činnosti a děti jsou podněcovány sportovním náčiním i samostatným vybavením zahrady k pohybovým aktivitám. Odpolední odpočinek je přizpůsoben věku dětí i jejich individuálním potřebám. Děti mohou odpočívat s hračkou na lehátku. K odpočinku je využíván poslech dětské četby v kombinaci s relaxační hudbou. Děti s nižší potřebou spánku jsou postupně zapojovány do klidného programu. Předškolní děti mají odpolední odpočinek zkrácený a posléze se věnují individuálním činnostem. Psychosociální podmínky:



   

Adaptačnímu procesu je věnována velká pozornost. Nové děti mají individuálně upravenou dobu pobytu v mateřské škole. Podle reakcí dítěte a jeho chování jsou první dva týdny přizpůsobeny zcela potřebám dítěte. Rodiče mají možnost vyzvednout dítě kdykoliv v průběhu dopoledne, postupně přecházejí na celodenní pobyt v MŠ. Adaptační program se týká nově přijatých dětí všech věkových skupin. Seznámení s prostředím mateřské školy a s pravidly chování v mateřské škole je věnován dostatek času, aby se děti cítily bezpečně a jistě. Pedagogové respektují potřeby dětí, reagují na ně a napomáhají v jejich uspokojování. Dětem se dostává jasných a srozumitelných pokynů. Ve třídách jsou respektována vztahová pravidla, s nimiž jsou průběžně děti seznamovány pomocí obrázků. Vzdělávací nabídka odpovídá mentalitě předškolního dítěte a potřebám jeho života. Ve vztazích mezi dospělými a dětmi se projevuje vzájemná důvěra, tolerance, ohleduplnost, vzájemná pomoc a podpora. Je však důležité vést děti ke zdravému respektu směrem k pedagogovi i k ostatním zaměstnancům MŠ. Pedagog se věnuje neformálním vztahům dětí ve třídě a nenásilně je ovlivňuje prosociálním směrem.

9

Organizace: Denní řád je dostatečně pružný, aby nervozita a spěch děti nezatěžoval, osobní svoboda dítěte je vyvážená s nezbytnou mírou omezení spojenou s dodržováním pravidel a řádu školy, pedagogové se vyhýbají nepřiměřenému organizování dětí. Po celou dobu pobytu dětí v mateřské škole usilují učitelky i ostatní personál o uspokojení individuálních potřeb dítěte. O potřebě zvláštní péče jsou rodiče povinni učitelku informovat a spolupracovat s učitelkou v zájmu dítěte tak, aby jeho pobyt v mateřské škole byl užitečný a radostný. V denním režimu je pevně stanovena doba jídla a odpočinku. Ostatní činnosti jsou přizpůsobeny dětem, jejich zájmu a výchovným cílům. Poměr spontánních a řízených činností je v denním programu vyvážený, a to včetně aktivit, které mateřská škola organizuje nad rámec běžného programu. Děti mají dostatek času i prostoru pro spontánní hru. Jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti, děti mají možnost účastnit se společných činností v malých, středně velkých i velkých skupinách. 

        

Ráno se děti scházejí a hrají si podle vlastní volby, zapojují se do tvořivé výtvarné a pracovní činnosti nebo se zapojují do jiných skupinových činností dle jejich zájmu. Při těchto činnostech se učí děti komunikovat spolu navzájem s učitelkou a ostatními dospělými osobami. Komunitní kruh - děti se snaží vyjadřovat své názory, zkušenosti, přání, zážitky Denně je zařazováno ranní cvičení, důraz je kladen na zdravotní cviky. Průběžně je využíván prostor tělocvičny SOKOL (jednotlivé třídy se střídají) Dopolední svačina Individuální, skupinové nebo společné činnosti zaměřené na rozvoj osobnosti dítěte – řízené činnosti Pobyt venku - vycházky do okolí, pobyt na školní zahradě, je rozvíjeno smyslové vnímání, seznamování s přírodou, tělesné aktivity Oběd – správná kultura stolování, hygienické návyky, prvky správné výživy, smyslové vnímání Odpočinek: 1 – 2 hodiny – dle potřeb dětí, předškolní děti mají zkrácený odpočinek, děti odpočívají s vlastní hračkou, je zařazována relaxační hudba, četba, postupně děti vstávají a zabývají se klidovými činnostmi, učí se ohleduplnému chování k odpočívajícím dětem. Odpolední svačina Odpolední činnosti dle zájmu dětí. Podle počasí, probíhají odpolední činnosti venku na školní zahradě.

4.2. Podmínky pro vzdělávání dětí se specifickými potřebami Péče o děti ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí  Spolupráce s OSPOD  Zavedení a respektování řádu a pravidel chování Péče o děti předškolního věku a děti s odloženou školní docházkou – sestavený cílený program na rozvoj

10

Grafomotorických činností   

hry, které rozvíjejí jemnou motoriku uvolnění ramenního, loketního a zápěstního kloubu při pohybových činnostech pracovní sešity

Rozvoj zrakového vnímání    

„četba podle obrázku“ omalovánky, spojování bodů napodobování tvarů řešení labyrintů Rozvoj pozornosti

   

vhodná motivace rozvíjení vzájemné pomoci a spolupráce vedení dětí k dokončení práce přiměřené požadavky

   

Péče o děti talentované spolupráce s rodiči nabídka nadstandardních aktivit spolupráce se ZUŠ rozvíjení talentu

4.3. Personální a pedagogické podmínky    

Všechny pedagogické pracovnice v mateřské škole jsou kvalifikované Pedagogové se sebevzdělávají, na základě plánu vzdělávání navštěvují odborné semináře, studují odbornou literaturu Učitelky se snaží pracovat jako tým, předávají si vzájemně poznatky z praxe i ze seminářů Všichni pracovníci MŠ jednají a pracují profesionálním způsobem, v souladu se společenskými pravidly a etickým kodexem školy

a) Vzdělávání vedoucích pracovníků školy:  Rozšiřování poznatků o efektivním způsobu plánování výchovné a řídící práce, změnách v legislativě, o rámcovém vzdělávacím programu a jeho využití v praxi  Seznamování se s dalšími poznatky o trendech předškolního zdělávání b) Vzdělávání učitelek:  Rozvíjení znalostí v oblasti psychologie a pedagogiky v oblasti předškolního vzdělávání 11

 

Seznamování se s novými trendy v předškolní výchově, prohlubování poznatků v tom, jak rozvíjet osobnost a socializaci každého dítěte Rozšiřování poznatků z oblasti evaluace a uplatňování je v praxi

4.4. Způsob řízení Řízení mateřské školy:            

Povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovníků jsou jasně vymezeny. Všichni pracovníci mají určeny osobní úkoly, které průběžně plní. Je vytvořen plán porad, který může být změněn podle aktuální situace Zaměstnancům je ponechán dostatek pravomocí a je respektován jejich názor. Všichni se podílejí na rozhodování o zásadních otázkách školního programu. Zástupkyně ředitelky – má povinnosti dané její pracovní náplní Přijímání nových pracovníků, úprava úvazků a další změny v pracovních smlouvách, stejně jako přijímací řízení, je v kompetenci ředitelky školy Vedoucí školní jídelny je Gabriela Čermáková Práce všech zaměstnanců je průběžně vyhodnocována, zaměstnanci provádí sebehodnocení Pedagogický sbor pracuje jako tým, do spolupráce jsou zapojováni rodiče. Plánování pedagogické práce a chodu MŠ vychází z předchozí analýzy a využívá zpětné vazby Školní vzdělávací program se zpracovává ve spolupráci s ostatními pedagogy a je průběžně doplňován. Z výsledků kontrolní a evaluační činnosti jsou vyvozovány závěry pro další práci. Mateřská škola spolupracuje se zřizovatelem a dalšími orgány státní správy a samosprávy, se spádovou Základní školou Litvínovská 600 i Základní školou Litvínovská 500. MŠ též spolupracuje s odborníky – PPP a oddělením OSPOD při řešení individuálních výchovných a vzdělávacích problémů dětí.

4.5. Podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí     

Za bezpečnost dětí v MŠ zodpovídají po celou dobu práce s dětmi pedagogičtí pracovníci školy, a to od doby převzetí dítěte od jejich zákonného zástupce nebo jím pověřené osoby až do doby jejich předání zástupci dítěte nebo jím pověřené osobě. Pedagogický pracovník odpovídá při pobytu venku mimo území školy za bezpečnost nejvýše 20 dětí. Při speciálních činnostech jako je plavání a sáňkování zajistí ředitelka nebo její zástupkyně organizaci tak, aby na 1 pracovníka bylo pouze 10 dětí. Pedagogický pracovník předává dítě pouze na základě písemného pověření. V době realizace kroužku zodpovídá za dítě lektor kroužku až do doby předání dítěte pověřené osobě, kterou určí zákonný zástupce dítěte. Vstup do areálu MŠ je opatřen bezpečnostním kódovým systémem. Přístupový kód obdrží na začátku školního roku pouze zákonní zástupci dítěte. Ke vstupu do tříd

12

 

 



  

z bezpečnostních důvodů musí rodiče využít videotelefonů. Dětem není dovoleno kódový systém používat. Učitelky nedovolují dětem nosit do MŠ nebezpečné hračky a předměty. Učitelka nesmí odejít od dětí, při závažných důvodech zajistí dohled jiné pracovnice z MŠ. Učitelka nesmí dát dětem bez náležitého dohledu nůžky či jiné ostré nebo špičaté předměty, drobné korálky nebo jiné předměty, které by mohly děti dát do ucha, nosu. Při chůzi na schodech učitelka dbá, aby se děti nestrkaly a přidržovaly se zábradlí. Při sportovních aktivitách dbá o bezpečnost dětí se zvýšenou pozorností, upozorňuje na nebezpečí, zajišťuje soustavnou pomoc, před zahájení cvičení zkontroluje stav nářadí. Nedovolí dětem bez dohledu zdolávat nářadí, kde hrozí nebezpečí úrazu a samostatné vzdalování do prostor zahrady, kam nevidí a nemá o dětech přehled. Při vycházkách učí děti chůzi ve dvojicích, vybírá bezpečné trasy, průběžně děti seznamuje s pravidly bezpečnosti na ulici, dbá na bezpečnost dětí při přecházení vozovky, pokud je to možné využívá přechodu pro chodce. Všechny děti jsou označeny reflexními vestami. Všichni zaměstnanci jsou povinni poskytnout první pomoc při jakémkoli úraze v případě potřeby zavolají lékařskou pomoc, zajistí převoz zraněného do zdrav. zařízení. Jsou též povinni bezodkladně informovat ředitelku a zákonné zástupce dítěte. Každý úraz bude zaznamenán do knihy úrazů. Děti jsou soustavně poučovány o bezpečném chování a upozorňovány na případná rizika.

4.6. Spolupráce s rodiči, základní školou         

Individuální konzultace s rodiči – řešení konkrétních problémů a situací Rodiče jsou seznamováni s obsahovou náplní výchovné práce v jednotlivých tematických částech Novinkou je informační systém v hlavní příchozí chodbě MŠ, kde se umísťují aktuální informace pro rodiče, dále informační systém jednotlivých tříd formou „zpráviček“ na webových stránkách školy (informace si zde umísťují na učitelky samostatně) Výstavky prací dětí jsou k dispozici ve vstupních prostorách a v šatnách Září – schůzka s rodiči: - seznámení s koncepcí a školním vzdělávacím programem, seznámení se školním řádem, organizační záležitosti tříd Je vypracován plán akcí a nadstandardních aktivit Týden otevřených dveří je určen pro rodiče dětí, které se chystají k zápisu do MŠ a zároveň pro rodiče, kteří mají zájem zúčastnit se běžných aktivit probíhajících v MŠ Akce pro rodiče s dětmi – např. keramická odpoledne s rodiči, tematické zahradní slavnosti s táborákem, slavnostní rozloučení s předškoláky, vánoční besídky… Informativní schůzka pro rodiče nově přijatých dětí

13

Plán spolupráce se ZŠ Litvínovská 600, Litvínovská 500, Praha 9     

Návštěva akcí, které pořádají ZŠ Pravidelná návštěva předškolních dětí v ZŠ Litvínovská 600, zde probíhá systematická příprava dětí dle plánu ZŠ Informativní schůzka vedená pedagogy ZŠ určena pro rodiče předškolních dětí Spolupráce s žáky 9.tříd – pomoc s přípravou a zajištěním sportovního dne k MDD

4.7. Nabídka dalších aktivit Nadstandardní aktivity probíhají pouze v odpoledních hodinách a dochází do nich děti na základě přihlášení rodiči. Mateřská škola organizuje pouze aktivity, které nelze vykonávat v průběhu dne v rámci ŠVP z organizačních důvodů.

14

5. OBSAH ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Celým vzdělávacím programem děti provázejí „kamarádi Lily a Pája“.

1. Integrovaný blok: Letní vzpomínání aneb opět ve školce Charakteristika IB: Záměrem tohoto IB je usnadnit dětem vstup do mateřské školy. Chceme, aby se snadno orientovaly se v novém prostředí, aby se těšily na společný pobyt v mateřské škole, na společné zážitky a utvářely si pěkné vztahy mezi sebou. Důležitým aspektem je vést děti k navazování kontaktů mezi sebou navzájem a rozvíjení komunikativních dovedností. Chceme děti seznámit s jednoduchými poznatky o přírodě a jejich proměnách, podporovat estetické vnímání, cítění a prožívání motivované podzimní přírodou a jejími plody. Klást důraz na rozvíjení představivosti a fantazie. Tematická část: a) Lily a Pája začínají chodit do školky Podtémata:  Máme nové kamarády  Naše školička  Co je správné a co ne? (pravidla ve školce) Tematická část: b) Lily s Pájou pomáhají sklízet plody podzimu Podtémata:  Košík plný ovoce  Zeleninová zahrádka  Smutný strašák v poli

2. Integrovaný blok: Barevný podzim Charakteristika IB: Záměrem je naučit děti vnímat krásy podzimních barev, seznamovat je se změnami počasí pro toto období příznačné. Součástí tohoto bloku je vytvořit u dětí ekologické povědomí ve smyslu péče o své okolí, seznamovat je s globálními problémy (např. problémy s odpady). Osvojovat si dovednosti potřebné k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí. Posilovat přirozené poznávací city. Seznamovat je s kulturou a historií svého města. Druhá část IB si dává za cíl vytvářet u dětí životní postoje a návyky prospívající zdraví, osvojovat si poznatky o svém těle, získávat povědomí o způsobu osobního zdraví a bezpečí. Rozlišovat, které aktivity mohou člověka podporovat a které poškozovat. Důraz je kladen na vytváření návyků zdravého životního stylu, ale také vytvářet si základní představu o bezpečném pohybu v silničním provozu.

15

Tematická část: a) Lily s Pájou poznávají kouzlo podzimu Podtémata:  Když padá listí  Co se děje v lese  Foukej, foukej větříčku  Les ani město není smetiště  Praha, město kde žiji Tematická část: b) Lily s Pájou se učí, co prospívá jejich zdraví Podtéma:  Moje tělo  Pečujeme o své zdraví  Dortík nebo zelenina?  Dopravní školička

3. Integrovaný blok: Vánoční čas Charakteristika IB: Hlavní náplní IB jsou aktivity, které jsou motivovány obdobím Adventu a Vánoc. Zaměřit se na vánoční tradice a zvyky. Děti by si měly uvědomovat citovou vazbu k rodinným příslušníkům a k lidem kolem nás. Důležitá je příprava společné předvánoční slavností se snahou o zapojení do spolupráce i rodiče. Vytvářet prosociální postoje k druhému a rozvíjet kulturně estetické dovednosti výtvarné, hudební a tvůrčí činnosti slovesné a literární. Tematická část: a) Lily a Pája slaví Vánoce Podtéma:  

Advent - Kdy přijde Mikuláš ? Kouzelné Vánoce

4. Integrovaný blok: Paní Zima kraluje Charakteristika IB: Záměrem tohoto IB je naučit děti vnímat krásu přírody v zimě. Seznamovat se s nejrůznějšími zimními sporty. Součástí IB je probouzet u dětí zájem o lidové tradice – zvyky a základní kulturně společenské postoje, seznamovat děti se zapomenutými řemeslnými pracemi. Poznávat kouzlo pohádek, probouzet v dětech výtvarnou i hudební fantazii, připravovat se na karneval v MŠ.

16

Tematická část: a) Lily a Pája jedou na hory Podtéma:  Zimní hry a sporty  Příroda odpočívá Tematická část: b) Lily s Pájou se chystají na karneval Podtéma:  Čím bych chtěl být  Masopust – karneval  V kouzelné říši pohádek  Kniha – můj kamarád

5. Integrovaný blok: Vítání jara Charakteristika IB: Záměrem tohoto IB je upevňovat sounáležitost s živou a neživou přírodou, seznamovat děti se světem rostlin, objevovat rozmanitosti probouzející se přírody. Posilovat radost z objeveného, probouzet zájem a zvídavost dítěte, rozvíjet všechny smysly. Hledat odpovědi na otázky týkající se živých tvorů, vztah člověka k nim, poznávat různé druhy zvířat. Cvičit paměť, pozornost, představivost a fantazii. Seznamovat děti s lidovými zvyky a tradicemi, rozvíjet vztah k rodině, poznat strukturu rodiny, uvědomit si nejbližší členy své rodiny. Tematická část: a) Lily s Pájou probouzejí jaro Podtéma:  Vstávej semínko  Rozkvetlá zahrada  Život na louce  Pája jde na koledu

Tematická část: b) Lily s Pájou poznávají zvířata Podtéma:  V ZOO  Lily u babičky na statku  Kdo žije u potoků a řek?  Lily a Pája se chystají k zápisu Tematická část: c) Každý má někoho rád Podtéma:  Mojí mamince z lásky  Všechny děti slaví svátek 17

6. Integrovaný blok: Léto je tady Charakteristika IB: Záměrem tohoto IB naučit děti rozlišovat, které aktivity mohou zdraví člověka podporovat a které poškozovat. Podporovat estetické vnímání, cítění a prožívání motivované láskou ke všemu živému. Rozvíjet u dětí pocit sounáležitosti s přírodou, získat povědomí o správném chování člověka k přírodě a životnímu prostředí. Hledat odpovědi na otázky týkající přátelství a tolerance lidí všech barev pleti. Tematická část: a) Lily s Pájou se těší na prázdniny Podtéma:  Lily se chystá k moři  Pája pojede s kamarády na tábor  Ahoj školko!  Každý jsme jiný - svět je plný dětí

18

6. Konkretizované očekávané výstupy RVP PV Tabulka 1: Konkretizované očekávané výstupy I. a II. ročník MŠ - věk dětí 3-4 a 4-5 let

III. ročník MŠ a OŠD - věk dětí 5-6 a 6-7 let

I. podoblast: FYZICKÝ ROZVOJ A POHYBOVÁ KOORDINACE 1. postavit se zpříma

1. udržet správné držení těla po dobu vnější kontroly

2. běhat, skákat

2. udržovat rovnováhu na jedné noze 3. otočit se čelem vzad bez ztráty rovnováhy a orientace

4. zvládat překážky, zvládat různé druhy lezení 5. házet míč, užívat různé náčiní

5. chytat míč užívat různé nářadí

6. užívat různé pomůcky k pohybu (odstrkovadla,

6. užívat různé pomůcky k pohybu (tříkolky, koloběžky,

tříkolka…)

kola, brusle…)

7. pohybovat se bezpečně ve skupině dětí 8. pohybovat se koordinovaně a jistě, a to i v různém přírodním terénu (např. v lese, na sněhu, v písku) 9. přizpůsobit či provést jednoduchý pohyb podle vzoru či pokynů 10. pohybovat se dynamicky po delší dobu (např. běhat při hře 10 min a více) 11. být pohybově aktivní po delší dobu (10 min a více) v řízené i spontánní aktivitě 12. pohybovat se rytmicky

13. doprovázet pohyb zpěvem (např. při pohybových hrách, při chůzi, při rytmických činnostech) II. podoblast: JEMNÁ MOTORIKA, KOORDINACE RUKY A OKA 14. upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky

19

uplatňuje 15. držet tužku správně, tj. třemi prsty s uvolněným zápěstím 16. vést stopu tužky 17. napodobit různé tvary: svislá čára, kříž, kolo,

17. napodobit základní geometrické

čtverec

obrazce, popř. písmena

18. pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, skládat mozaiky, navlékat korálky,…) 18. zavázat kličku 19. zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony 19. zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými nástroji (tužkou, pastelkou, voskovkou…)

s výtvarnými nástroji (suchým pastelem, štětcem,

a materiály (např. papírem, modelovací hmotou,…)

nůžkami …) a materiály (např. hlínou, textilem…)

20. kreslit a modelovat,vytvářet objekty z přírodních

20. malovat, stříhat a lepit, vytvářet objekty z přírodních

i umělých materiálů

i umělých materiálů

21. zacházet s jednoduchými rytmickými nástroji

21. zacházet s jednoduchými hudebními nástroji

(např. s dřívky, bubínkem …)

(např. flétna, xylofon …)

III. Podoblast: SEBEOBSLUHA 22. pečovat o osobní hygienu, samostatně zvládat pravidelné běžné denní úkony (např. používat toaletní papír a splachovací zařízení, mýt si a utírat ruce, smrkat…) 23. samostatně se oblékat, svlékat, obouvat,

23. zapnout knoflíky, zipy, zavázat tkaničky

24. samostatně stolovat, prostírat, jíst

24. používat příbor, nalít si nápoj

25. postarat se o své osobní věci, o hračky a pomůcky 26. udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce IV. Podoblast: ZDRAVÍ, BEZPEČÍ 27. pojmenovat viditelné části těla včetně některých

27. pojmenovat některé vnitřní orgány (např. srdce, plíce,

dílčích částí (např. rameno, koleno, loket, zápěstí,…)

mozek, žaludek,…)

28. mít povědomí o narození a růstu těla

28. mít povědomí o růstu těla a jeho základních proměnách

20

29. mít základní poznatky o zásadách zdravého životního

29. mít základní poznatky o faktorech poškozujících

stylu (např. o pozitivních účincích pohybu a sportu,

zdraví včetně návykových látek

hygieny, zdravé výživy, činnosti a odpočinku, pobytu v přírodě…) 30. uvědomovat si, co je nebezpečné 31. projevovat zdravý odstup vůči cizím osobám 32. chovat se přiměřeně a bezpečně ve známém prostředí (např. ve školce, na školní zahradě, v přírodě, na veřejnosti…) 33. znát a dodržovat základní pravidla chování na ulici (dávat pozor při přecházení ulice, rozumět světelné signalizaci) 34. mít povědomí, jak se vyhnout nebezpečí (být opatrné, obezřetné, vědět, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc, koho přivolat) V. Podoblast: VÝSLOVNOST, GRAMATICKÁ SPRÁVNOST ŘEČI, POROZUMĚNÍ, VYJADŘOVÁNÍ, DOROZUMÍVÁNÍ 35. mluvit v přiměřeném tempu

35. vyslovovat a mluvit zřetelně, ve větách gramaticky správně, ovládat sílu a intonaci hlasu

36. znát většinu slov a výrazů běžně používaných

36. znát i některá slova a výrazy, pojmenování, která se

v prostředí dítěte (např. sdělit svoje jméno a příjmení,

týkají vzdálenějšího světa

jména rodičů, sourozenců, kamarádů, učitelek, rozumět většině pojmenování, která se týkají dítěti známých předmětů) 37. mít přiměřeně bohatou slovní zásobu, dokázat

37. používat větší množství slovních obratů

osvojená slova aktivně uplatnit v řeči, správně určovat a pojmenovávat věci a jevy ve svém okolí 38. používat jednoduchá souvětí, popsat situaci,

38. vyjádřit svoje pocity, prožitky, vyjádřit myšlenku,

událost

nápad, mínění,

39. dokázat zformulovat otázku, umět komentovat

39. dodržovat pravidla konverzace a společenského

zážitky a aktivity

kontaktu (např. dokázat naslouchat druhým, vyčkat, až

21

druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, samostatně a smysluplně odpovědět na otázku, posuzovat slyšené) 40. správně reagovat na neverbální podněty

40. dorozumět se verbálně i nonverbálně (např. používat gesta, udržet oční kontakt…)

41. sledovat a zachytit hlavní myšlenku příběhu, vyslechnutý příběh převyprávět samostatně, věcně správně, popř. dokázat odhadnout, jak by mohl příběh pokračovat 42. předat vzkaz 43. chápat jednoduché hádanky

43. chápat jednoduché vtipy

44. poznat a najít k sobě slova, která se rýmují

44. doplnit chybějící slovo rýmu 45. poznat a vyhledat slova protikladného významu (antonyma), podobného významu (synonyma), stejně znějící a slova různého významu (homonyma)

VI. Podoblast: VNÍMÁNÍ 46. rozlišovat podstatné vlastnosti

46. rozlišovat detaily

47. zaregistrovat změny ve svém okolí (všimnout si

47. rozpoznat co se změnilo na obrázku

a rozpoznat, co se změnilo např. ve třídě, na kamarádovi…) 48. rozlišit zvuky a známé melodie

48. rozlišit a napodobit rytmus

49. sluchem rozlišit slova a počáteční slabiky ve slovech 49. sluchem rozlišit slabiky a počáteční hlásky ve slovech 50. rozlišit tvary předmětů, základní barvy (červená,

50. rozlišit základní geometrické tvary, další barevné

žlutá, modrá), barvy složené (zelená, oranžová, fialová),

kvality (odstíny aj.) a jiné specifické znaky předmětů

a vlastnosti objektů např. lesk, hladkost 51. jednotlivé části složit v celek, složit půlené obrázky,

51. rozpoznat odlišnosti v detailech (např. vyhledat

jednoduché puzzle, hrát pexeso, domino, loto…

a doplnit chybějící část v obrázku, složit vícedílné puzzle nalézt cestu v jednoduchém labyrintu)

52. odhalit podstatné a charakteristické znaky předmětů,

52. odhalit nepodstatné znaky předmětů, osob, zvířat

osob, zvířat 53. rozlišit známé chutě (např. slané, sladké, kyselé,

53. rozlišit známé vůně (vůni koření, různých pochutin…)

hořké, …)

22

54. rozlišit hmatem vlastnosti předmětu (např. strukturu

54. hmatem určit tvar, počet, velikost

povrchu), VII. Podoblast: POZORNOST, SOUSTŘEDĚNOST, PAMĚŤ 55. umět soustředěně poslouchat pohádku, nenechat se 55.soustředěně poslouchat hudební skladbu, divadelní vyrušit, neodbíhat od činnosti, pracovat v klidu (např.

hru (např. sledovat pozorně divadelní představení

vyřešit labyrint)

a následně ho reprodukovat)

56. neodbíhat od hry

56. dokončit rozdělanou činnost, úkol 57. udržet pozornost i při méně atraktivních činnostech

58. uposlechnout pokynu dospělého a řídit se jím 59. přijmout jednoduchou dramatickou úlohu

59. zapamatovat si: krátké říkanky a rozpočítadla, jednoduché básničky a písničky a také je reprodukovat

60. zapamatovat si pohádku, děj, příběh a převyprávět ho 61. vybavit si prožité (např. vyprávět zážitky z výletu)

61.záměrně si zapamatovat viděné (např. vyjmenovat květiny viděné na louce), slyšené (např. zapamatovat si rytmus, melodii) 62. pamatovat si postup řešení (např. postup jednoduché stavby, postup řešení labyrintu, určitý algoritmus, zapamatovat si umístění obrázku na konkrétním místě Pexeso)

63. zapamatovat si různé zvuky, melodii (zvuky zvířat,

63. zapamatovat si jednoduché taneční kroky, pořadí

hudebních nástrojů, krátký rytmický celek…)

cviků nebo úkonů (např. skákání Panáka)

VIII. Podoblast: TVOŘIVOST, VYNALÉZAVOST, FANTAZIE 64. rozvíjet a obohacovat hru podle své představivosti a fantazie 65. spontánně vyprávět zážitky ze sledování televizních či filmových pohádek, vyjadřovat fantazijní představy 66. dokončit příběh, pohádku (např. vymyslet konec, jinou variantu) 67. vyprávět příběh s vizuální či akustickou oporou (podle obrázků, s dopomocí otázek atd.) 68. vyjádřit vlastní jednoduché pohybové představy, rytmický doprovod, melodii (např. vymýšlet krátké

23

dramatické scénky, naznačit, vyjádřit pomocí pantomimy konkrétní činnost, pohybem ztvárnit slyšenou melodii…) 69. tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály při

69. tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály při

pracovních a výtvarných činnostech, experimentovat

pracovních a výtvarných činnostech, experimentovat

s materiály, poznávat a využívat výrazové možnosti

s materiály, poznávat a využívat výrazové možnosti (mísit

(otiskovat barevné skvrny, vytvářet různé plošné práce,

barvy, vytvářet prostorové útvary, vytvořit koláž…)

zapouštět barvy do klovatiny, zkoumat odlišné účinky suchých a vlhkých podkladů…) 70. vytvořit jednoduchý model, stavbu, provést obměnu,

70. dokreslit chybějící části na obrázku, sestavit části

tvořit dle vlastní představy, např. stavby z kostek

v celek

71. navrhnout další jiné varianty řešení

71. navrhnout co by se stalo, kdyby…

IX. Podoblast: ROZLIŠOVÁNÍ OBRAZNÝCH ZNAKŮ A SYMBOLŮ, GRAFICKÉ VYJADŘOVÁNÍ 72. pochopit obrázkové čtení

72. rozlišit některé jednoduché obrazné symboly, piktogramy a značky, umět je používat např. číst piktogramy 73. pochopit význam piktogramu např. pravidla chování

73. znát význam elementárních dopravních značek

ve skupině…

a označení nebezpečí (elektřina, zákaz rozdělávání ohně, atd.) 74. rozpoznat některé grafické znaky s abstraktní podobou (např. znát některé číslice, písmena)

75. vyhledat první a poslední objekt ve skupině, vést

75. sledovat očima zleva doprava, jmenovat objekty

čáru zleva doprava, shora dolů

zleva doprava, případně v dalších směrech, dle potřeby i zprava doleva

76. objevovat možný význam ilustrací

76. objevovat možný význam soch, obrazů

77. graficky označit své výtvory (např. použít nějaký

77. poznat napsané své jméno, pokusit se podepsat svým

symbol)

jménem

78. napodobit základní geometrické tvary kruh a křížek

78. napodobit základní geometrické tvary čtverec,

čára svislá, čára vodorovná

(obdélník) a trojúhelník, vlnovka atd. 79. napodobit některá písmena, číslice

X. Podoblast: ČASOPROSTOROVÁ ORIENTACE

24

80. rozlišovat vpravo – vlevo na vlastním těle, v prostoru (moci při tom chybovat) 81. umět rozlišovat a používat základní prostorové

81. rozlišovat a používat základní prostorové

pojmy (např. dole - nahoře, dolů - nahoru, nízko -

pojmy(např. uprostřed, před, za, pod, nad, u, vedle, mezi,

vysoko, blízko - daleko…) a těchto pojmů běžně užívat

na konci, na kraji, vpředu, vzadu, dopředu, dozadu…) a těchto pojmů běžně užívat

82. umět se orientovat v řadě (např. první, poslední, uprostřed). 83. orientovat se v časových údajích v rámci dne (např. dopoledne, poledne, odpoledne) 84. rozlišovat základní časové údaje (např. den - noc,

84. rozlišovat základní časové údaje (např. včera, dnes,

ráno – večer)

zítra…)

XI. Podoblast: ZÁKLADNÍ MATEMATICKÉ, POČETNÍ A ČÍSELNÉ POJMY A OPERACE 85. rozpoznat geometrické tvary kruh, čtverec,(nemuset

85. rozpoznat geometrické tvary trojúhelník,

je pojmenovat)

obdélník(nemuset je však pojmenovat)

86. rozumět a používat základní pojmy označující

86. rozumět a používat základní pojmy označující

velikost (malý – velký, stejně veliký)

velikost (větší – menší, nejmenší – největší)

87. rozumět a používat základní pojmy označující

87. rozumět a používat základní pojmy označující

hmotnost (lehký – těžký, stejně těžký)

hmotnost (lehčí – těžší, nejlehčí – nejtěžší)

88. porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného

88. porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného

pravidla (poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty

pravidla (např. od nejmenšího k největšímu), třídit

dle jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky

předměty dle více kritérií (např. roztřídit knoflíky na

dle barvy, dle tvaru, dle velikosti)

hromádky dle barvy a tvaru, dle velikosti a barvy…)

89. umět se orientovat se v číselné řadě 1 – 4,

89. orientovat se v číselné řadě 1 – 6, porovnat, že 5 je

vyjmenovat ji,

více než 4 90. posoudit početnost dvou souborů a určit počet do 6 (např. o kolik je více a o kolik je méně, kde je stejně) 91. chápat, že číslovka označuje počet (např. 5 je prstů na ruce, 5 je kuliček)

92. chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky

92. řešit jednoduché: labyrinty, rébusy, hádanky

společné a rozdílné, porovnat dle společných či rozdílných znaků (např. vybrat všechny předměty vyrobené ze dřeva, vybrat ovoce atd.)

25

XII. Podoblast: ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ, UČENÍ 93. vyjádřit svoje jednoduché „nápady“, které problémy

93. experimentovat

řešit cestou pokus – omyl 94. samostatně se rozhodnout v některých činnostech 95. jednoduchý problém vyřešit samostatně

95. při řešení složitějšího problému se poradit, postupovat podle pokynů a instrukcí

96. vymýšlet nová řešení nebo alternativní k běžným (např. jak by to šlo jinak) a verbalizovat je 97. prohlížet si knihy (leporela, obrázkové knihy,…)

97. projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, znát některé dětské knihy a vyprávět o nich, informace vyhledat dle potřeb v encyklopediích a atlasech 98. popsat, jak problém či situaci řešit

98. verbalizovat myšlenkové pochody, přemýšlet nahlas (např. jak staví stavbu, skládá puzzle) 99. projevovat zájem o nové věci, dotazovat se při neporozumění, zkoušet experimentovat

100. nechat se získat pro záměrné učení 101. odlišit hru od systematické povinnosti (např. práce) XIII. Podoblast: SEBEVĚDOMÍ A SEBEUPLATNĚNÍ 102. přijímat pobyt v mateřské škole jako běžnou součást

102. (vědět, že rodiče chodí do zaměstnání, dítě do

života

mateřské školy)

103. zapojovat se do činností, komunikovat s dětmi i dospělými 104. cítit ze své samostatnosti uspokojení (být na ni hrdý)

104. samostatně splnit jednoduchý úkol, poradit si v běžné a opakující se situaci 105. respektovat a přijímat přirozenou autoritu dospělých 106. uvědomovat si, že fungování skupiny je postaveno na pravidlech, podílet se na nich a respektovat je

107. umět se rozhodovat o svých činnostech (samostatně se rozhodovat, co udělat, jak se zachovat, i o tom, co neudělat, co odmítnout, čeho se neúčastnit)

26

108. snažit se uplatnit své přání

108. obhájit svůj názor

109. přijmout roli ve hře (např. jako, pozorovatel, jako

109. přijmout roli ve hře (jako organizátor)

spoluhráč) 110. nebát se požádat o pomoc

110. nebát se požádat o radu

XIV. Podoblast: SEBEOVLÁDÁNÍ A PŘIZPŮSOBIVOST 111. odmítat agresi

111. reagovat přiměřeně dané situaci (přijímat vzor společenského chování, umět se podřídit…)

112. odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co mu nejde, co je pro ně obtížné 113. plánovat přiměřeně věku (ví, čeho chce dosáhnout a proč) 114. hodnotit druhé, sebe hodnotit vzhledem k aktuální situaci a možnostem 115. přijímat drobný neúspěch (vnímat ho jako přirozenou skutečnost, že se mu někdy něco nedaří), umět přijmout sdělení o případných dílčích nedostatcích, být schopné se z nich poučit 116. přizpůsobit se společenství

116. projevovat zájem o spolupráci

XV. Podoblast: VŮLE, VYTRVALOST, CITY A JEJICH PROJEVY 117. umět odložit splnění osobních přání na pozdější dobu 118. umět požádat o pomoc

118. odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co neumí a co se chce naučit, vyhledávat příležitosti 119. soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit

119. přijmout povinnost

120. přijímat i složitější pokyny 121. plnit činnosti podle instrukcí 122. přiměřeně reagovat ve známých situacích, umět se 122. ovládnout se, potlačit aktuální emoci, potřebu, umět odložit aktuální potřebu

zklidnit,

27

123. projevovat se citlivě k živým bytostem, přírodě i věcem, pomáhat druhým (např. kamarádům, mladším, slabším …) 124. přirozeně a v míře dané osobnostními předpoklady

124. přirozeně a v míře dané osobnostními předpoklady

projevovat pozitivní i negativní emoce (radost, smutek, projevovat pozitivní i negativní emoce (soucit, náklonnost, strach)

spokojenost)

125. přirozeně projevovat radost z poznaného

125. přirozeně projevovat radost z poznaného

a zvládnutého (radovat se, že umí báseň, píseň, ukazuje

a zvládnutého (předvádí taneček, výrobek…)

obrázek…)

126. umět to, co prožívá, vyjádřit slovně i výtvarně (kreslit 126. umět to, co prožívá, vyjádřit i v časové posloupnosti jednotlivé zážitky, obrázky komentovat apod.)

např. jako výtvarné vyprávění, nebo pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací atd.

XVI. Podoblast: KOMUNIKACE S DOSPĚLÝM 127. navazovat kontakty s dospělým bez problémů

127. navazovat kontakty s dospělým (např. s novou učitelkou) přiměřeně, překonávat stud

128. respektovat dospělého, komunikovat s ním vhodným způsobem (s ohledem na situaci a podmínky) 129. obracet se na dospělého o pomoc

129. obracet se na dospělého o radu

XVII. Podoblast: KOMUNIKACE S DĚTMI, SPOLUPRÁCE PŘI ČINNOSTECH 130. aktivně komunikovat s druhými dětmi bez

130. poslouchat, naslouchat druhému

vážnějších problémů (vyprávět, povídat) 131. chápat a respektovat názory jiného dítěte, domlouvat se, vyjednávat 132. rozvíjet a obohacovat hru

132. vyhledávat partnera pro hru, domlouvat se, rozdělovat a měnit herní role

133. spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího

133. být ostatním partnerem

zaměření 134. vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí,domluvit se na společném řešení

28

XVIII. Podoblast: SOCIABILITA 135. umět obhajovat svoje potřeby, či přání

135. obhajovat svůj postoj, přijímat také názor druhého, dohodnout se na kompromisním řešení 136. všímat si, co si druhý přeje či potřebuje (např. dělit se s druhým dítětem o hračky, pomůcky, pamlsky, podělit se s jiným dítětem o činnost, počkat, vystřídat se…) 137. chápat, že každý je jiný, jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí, a že je to přirozené

138. k mladšímu, slabšímu či postiženému dítěti se chovat citlivě a ohleduplně (neposmívat se mu, pomáhat mu, chránit ho) 139. porozumět běžným projevům emocí a nálad (např. vnímat, že je jiné dítě smutné, nebo naopak něčím nadšené, že má radost) 140. nepříjemný kontakt a komunikaci dokázat odmítnout 141. bránit se projevům násilí jiného dítěte (nenechat si ubližovat, šidit, posmívat, ohradit se proti tomu) XIX. Podoblast: SPOLEČENSKÁ PRAVIDLA A NÁVYKY 142. umět ve styku s dětmi i dospělými pozdravit, přivítat

142. umět při styku s dětmi i dospělými střídat se

se, rozloučit se poprosit, poděkovat, požádat,

v komunikaci

vyslechnout… 143. dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla

143. dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla na

vzájemného soužití v mateřské škole

veřejnosti

144. chápat podstatu hry a její pravidla

144. dodržovat pravidla her a jiných činností, hrát spravedlivě, nepodvádět

145. zacházet šetrně s vlastními hračkami, s knížkami,

145. zacházet šetrně s cizími hračkami, knížkami,

pomůckami, věcmi denní potřeby

pomůckami, věcmi denní potřeby

146. rozlišovat společensky nežádoucí chování

146. vnímat co je lež, nespravedlivost, ubližování,

29

lhostejnost, agresivita… XX. Podoblast: ZAŘAZENÍ DO TŘÍDY/ DO SKUPINY 147. orientovat se v rolích a pravidlech různých společenských skupin (rodina, třída, herní skupina…) a umět jim přizpůsobit své chování 148. reagovat na sociální kontakty druhých dětí otevřeně a zařazovat se mezi ně pomocí sociálně úspěšných strategií (vlídné přijetí, humor, projevení zájmu, akceptování či podání návrhů, nabídnutí spolupráce, pomoci, fair play) 149. vnímat odlišnosti mezi dětmi a podle toho přizpůsobovat i své přístupy 150. udržovat a rozvíjet dětská přátelství

150. navazovat s dětmi vztahy, mít ve skupině své kamarády

151. vážit si jejich práce i úsilí kamarádů i dospělých

151. projevovat ohleduplnost a zdvořilost ke svým kamarádům i dospělým 152. přijmout společné návrhy, podřídit se rozhodnutí

152. být schopné přistoupit na jiný názor, porozumět

skupiny a přizpůsobit se společnému programu

potřebám druhých

XXI. Podoblast: KULTURA, UMĚNÍ 153. pozorně poslouchat a sledovat se zájmem

153. pozorně poslouchat a sledovat se zájmem

uměleckou produkci (např. literární, dramatickou…)

uměleckou produkci (filmovou, výtvarnou, hudební…)

154. vyjádřit prožitky (co se líbilo a co ne…)

154. zhodnotit prožitky (co a proč zaujalo, co bylo zajímavé, překvapivé, podnětné apod.) 155. v kulturních místech (např. v divadle, galerii, muzeu atd.) respektovat dohodnutá pravidla a nerušit ostatní při vnímání umění 156. všímat si kulturních památek kolem sebe (pomník, zajímavá stavba atd.)

157. zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými

157. zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými

výtvarnými výrazovými prostředky (např. plošnou

výtvarnými výrazovými prostředky (např. prostorovým

30

tvorbou - kresbou, malbou, vyjadřovat se zpěvem,

vytvářením s využíváním různých materiálů, hrou na

hudebně pohybovou činností …)

jednoduché rytmické či hudební nástroje… )

XXII. Podoblast: POZNATKY, SOCIÁLNÍ INFORMOVANOST 158. orientovat se v prostředí mateřské školy

158. vyznat se v blízkém okolí mateřské školy (vědět, co se kde v blízkosti nachází, např. obchody, zastávka, hřiště, škola, pošta)

159. zvládat běžné činnosti, požadavky i jednoduché praktické situace, které se v mateřské škole opakují 160. rozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje) 161. mít poznatky z nejrůznějších oblastí života

161. (např. poznatky: o přírodě živé i neživé, o přírodních

a poznání v rozsahu podle toho, s čím se v praxi

jevech a dějích, o lidech a jejich životě, o kultuře či

setkává, co kolem sebe vidí, co prožívá, co mu bylo

technice…)

zprostředkováno či vysvětleno 162. mít povědomí o tom, že jak svět přírody, tak svět lidí je různorodý a pestrý 163. mít elementární povědomí o své zemi, o existenci různých zemí, národů a kultur, o planetě Zemi, vesmíru apod. XXIII. Podoblast: ADAPTABILITA KE ZMĚNÁM 164. zajímat se, co se v okolí děje, všímat si dění změn

Umět přijmout a zvládnout (alespoň částečně) náhlou

ve svém okolí (např. v přírodě), proměny komentovat

změnu

165. mít povědomí o tom, že se stále něco děje, že

Adekvátně přijmout nové věci, lidi

všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje 166. běžně proměnlivé okolnosti v mateřské škole vnímat jako samozřejmé a přirozeně se tomuto dění přizpůsobovat

31

Přizpůsobit se novým, jiným podmínkám

XXIV. Podoblast: VZTAH k ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ 167. mít povědomí o tom, co je škodlivé a nebezpečné

167. mít povědomí o tom, co může ohrožovat zdravé životní prostředí 168. uvědomovat si, že člověk a příroda se navzájem ovlivňují, že každý může svým chováním působit na životní prostředí, podporovat či narušovat zdraví, přírodní prostředí i společenskou pohodu

169. všímat si nepořádku a škod, dbát na pořádek a čistotu, starat se o rostliny, zvládat drobné úklidové práce, nakládat vhodným způsobem s odpady, chránit přírodu v okolí, živé tvory apod. 170. chovat se a pomáhat spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně)

Přílohy: Školní řád Dětská pravidla soužití v MŠ Environmentální program Program seznamování s angličtiny „Angličtina hrou“

32