Motto: Základní postoj obce by měl být posunut od původní otázky: „Co potřebujeme?” na otázky: ,,Čím disponujeme?“, „Jaký je potenciál naší obce nebo jejího blízkého okolí?” nebo „Co můžeme nabídnout okolním spádovým aglomeracím?“
Tato práce, která vznikla tvůrčím zpracováním výsledků výzkumu, je chráněna autorským právem podle zákona 247/90 Sb. Ve smyslu tohoto zákona jsou chráněny i jednotlivé části této práce (§ 9 cit. zákona). Části práce nebo celou práci lze uveřejnit pouze se svolením autorů.
© Jan Trejbal – tým Neolokator*
2012 / 2015
© Identifikace potenciálu místa ÚPV ČR – č.z.: 344379 (kat. 9 a 41)
2015
©
www.ipom.xyz
2014
-3-
OBSAH 1. 1.1. 1.2.
ÚVOD Úvodní slovo Obecný popis oblasti
06 06 08
2. 2.1. 2.2.
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA OBORŮ Co v území hledáme ? Popis odborných profesí
09 09 11
2.3.
Historické vědy – základní charakteristika území
16
2.4.
Přírodní vědy – základní charakteristika území
29
2.5.
Architektura a urbanismus – základní charakteristika území
31
2.6.
Sociální geografie - základní charakteristika území
36
2.7.
Sociální antropologie - základní charakteristika území
43
3.
PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – SEZNAM PROJEKTŮ NEOLOKATOR
49
4.
Další záměry – battle odborníků
66
5.
Kontakt – tým Neolokator pro oblast Obříství a okolí
70
-4-
-5-
1 ÚVOD 1.1. Úvodní slovo Výchozím bodem této odborné studie je úvaha nad tím, zda je možné na základě ,,zkušenosti setrvávající stále v našem venkovském a maloměstském prostředí”, jak píše historik Vítězslav Štajnochr1 vytvořit představu/vizi, navracející místům smysl a následně i potřebné sebevědomí pro rozvoj oblastí. Tato předkládaná odborná studie si také klade za cíl upozornit na nutnost chápání těchto témat v mezioborových souvislostech jako souboru otázek - urbanistických, architektonických, krajinných, památkářských, historických, sociálních a ekonomických. Debaty nad strategiemi rozvoje venkovských a maloměstských oblastí dnes často nabývají natolik teoretický rozměr, který nutně zní jeho obyvatelům a samosprávám nejen nesrozumitelně, ale často není ani převoditelný do praktických činů.2 Často i díky absenci jasně stanovených metodických pokynů3 pro (např. grafické) současné územně-analytických podklady (UAP)4, které jsou však nezbytným předstupněm pro kvalitní územní a regulační plány. Jak píše Jiří Sádlo5, byla naše krajina od lokátorských aktivit přes barokní statkářskou velkovýrobu po scelování lánů uměle a ,,zevně“ komponována. Dnes jsme ale zásadně dál: cílem už je krajinu kompletně syntetizovat6 a to včetně její spontální složky. Předmětem manipulace už nejsou jen kontury krajiny, ale celá její náplň. Postup práce, metodiky odborníků i obecná teoretická východiska vycházejí z autorizované vědecké práce (odborné studie) s názvem ,,Metoda identifikace potenciálu místa jako územně-analytický podklad“. Ta byla společně s užitným průmyslovým vzorem ( ÚPV ČR – č.z.: 344379 (kat. 9 a 41) vytvořena v roce 2014 a je v případě zájmu k dispozici k nahlédnutí u správce platformy Neolokator. Tento dokument nemá za cíl zcela nahradit stávající dokumentace, vypracované v průběhu posledních let na území Vašeho města. Může být ale využitelný pro řešení dlouhodobé strategie, stejně jako pro jemnou optimalizaci celkového rozvoje sídla nebo krajiny. 1
ŠTAJNOCHR, Vítězslav. Náčrt problematiky etnoekologických vztahů. ERA21. 05/2013. s. 24 – 27. ISSN 1801-0895. Dostupné z: http://www.era21.cz/stajnochr.pdf. 2 TREJBAL, Jan. Identifikace potenciálu místa v kulturní krajině. ERA21. 05/2013. s. 22. ISSN 1801-0895. 3 Jednoduše řečeno dnes neexistují dostupné grafické a analytické (mezioborové) metody, které by srozumitelným způsobem mohli být ,,převodníkem“ mezi odborně-územně plánovací veřejností a místními zastupitelstvy + dalšími aktéry v místě. 4 Vyhláška 500 ze dne 10. listopadu 2006 § 193 zákona č. 183/2006 Sb., o územ. plánování a stavebním řádu. ČÁST DRUHÁ - ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY - (K § 26 odst. 2 stavebního zákona) §4 5 SÁDLO Jiří a kol.. Krajina a revoluce. 3.upravené vydání. Praha: Malá Skála, 2008. s. 211. ISBN 978-80-86776-06-4 6 Syntetizovat ve smyslu slučovat a vnitřně spojovat
-6-
Dokument je koncipován jako výchozí bod pro další spolupráci se samosprávou či sdruženími a bude průběžně aktualizován. Online studie a komentovaná mapa je přístupná na www stránkách ipom.xyz.
Za tým Neolokator - Jan Trejbal
-7-
1.2. Obecný popis oblasti Kraj: Zpracovaná oblast: Katastrální výměra: Počet obyvatel: Průměrná nadmořská výška:
Středočeský správní území obce Obříství 15,52 km² 1207 165 m
Obec Obříství leží v části území historicky nazývaném Meziříčí - v úrodné části země mezi Labem a Vltavou. Krajina je zde rovinatá, leží pouze 159 metrů nad mořem, nejbližší výšinný bod je hora Dřínov, nejvyšší z Lužecké kotliny (247 m n. m.)., u jejího úpatí v historii stávalmocný hrad Meziříčí. Přírodní charakteristiku území obce tvoří historicky dlouhodobě intenzivně zemědělsky využívané území (více jako 7000 let) podél středního toku řeky Labe. Zastavěné území se táhne podél levého břehu řeky. Území leží ve "staré sídelní oblasti", k základnímu odlesnění došlo již před naším letopočtem. Kromě luk tvoří převážnou část katastru obce zemědělská půda, kde se daří obilovinám všeho druhu, dále bramborům a řepě. Rozvinuté je rovněž sadařství, pěstování zeleniny a květin. Díky své poloze v Polabí patří Obříství jako celý mělnický okres k nejteplejším a nejsušším oblastem v Čechách. Vegetační doba zde trvá v průměru 166 dnů – od od konce dubna do poloviny října. Celé území obce leží v povodí řek Labe a Vltavy. Vedle hlavního koryta se v nivě Labe vyskytují bývalá ramena a četné odvodňovací kanály a strouhy. Nepopíratelný vliv na zdejší krajinu a její životní prostředí má pomyslný průmyslový trojúhelník, v němž se Obříství nachází a jehož vrcholy tvoří podniky Spolana Neratovice,Kaučuk Kralupy nad Vltavou a Elektrárna Mělník-Horní Počaply. Územím procházejí tranzitní trasy nadřazených systémů technických vedení a dopravy celostátního a regionálního významu. -8-
2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA OBORŮ 2.1. Co v území hledáme ? Předkládaná studie syntetizuje poznatky pěti vědních oborů – historie a archeologie, geobotaniky a architektury a urbanismu, sociální antropologie a sociální geografie. Každý z odborníků ke studované oblasti přistupoval odlišným způsobem a získával poznatky specifickou metodou. To co bylo vždy společné, je specifické zadání, které se v rámci území Postoloprt a okolí zaměřilo především na rozvoj cestovního ruchu a kvality života v oblasti jako takové. Základním východiskem pro praci odborných profesí jsou čtyři činnosti, které dohromady (byť v různých modifikacích) vždy tvoří celkový postup, neboli metodu k celkové identifikaci potenciálů místa lokality: a) Výzkum dostupných podkladů a vznik základních tezí, neboli základních rešeršních textů/informaci k oblasti b) Terénní průzkum lokality nebo podrobná analýza dostupných dat, tvořící datovou základnu pro další výzkum a vznik potenciálů c) Mezioborová diskuze, na podkladě dat, vedená architektem / manažerem, z které vycházejí samotné potenciály, nebo projektové záměry.
Stejně jako každý z územně – analytických podkladu (jejich grafická - mapová část), má online verze studie k dispozici různá měřítka pro zobrazení. Jednoduše řečeno, někdy potřebuji znát názor odborníků a veřejnosti jen na samotné centrum města a někdy mě především zajímají vazby s okolními městy a krajinou. Doposud nejčastěji používané měřítka v rámci metody IPOM jsou: 1:100 000 úroveň meziměstská 1:50 000 úroveň spádové oblasti obce s pověřenou působností 1:2 000 úroveň centra města, nebo detailu v krajině
Před dalším popisem jednotlivých druhů (PM, ZTM, SM, a dalších 6 druhů) je možné v rámci hypotézy, která stanovuje pravidla výměny informací - „tzv. metodologický ideál“ pro potřebu odborné studie, definovat potenciál jako: ,,místně, nebo oblastně určitelný posudek nebo pobídka od odborníka, vycházející z terénně nalezených, nebo badatelsky určených podnětů (dle dílčí kategorizace) -9-
za účelem nastartovaní konkrétního procesu v lokalitě, to vše vždy posouzené v mezioborové diskuzi’’7. Potenciálem v této studii budeme myslet především „příležitost pro rozvoj zlepšení veřejného prostředí, nebo pobídku k realizaci“. Potenciálem ve vaší lokalitě může být vlastně jakýkoli nevyužitý zdroj, třeba zanedbaná místní sýpka, která může sloužit novému účelu nebo historická lužní krajina, kde můžeme luh znovu obnovit, například za účelem zvýšení cestovního ruchu. Odborníci se snažili vyhledávat potenciály tak, aby jejich popisem zároveň přesně definovali, jakou příležitost nabízí. Projektový záměr, neboli také Projekt Neolokator, lze definovat jako vybraný počet klíčových potenciálů z původního počtu dat z vaší oblasti. Vybrali jsme je po společném setkání s Vámi, v rámci prezentace před-finálních návrhů, kdy podrobnost (rozpracovanost) původních potenciálů umožňuje již přímé uplatnění – realizaci projektu. V rámci místní samosprávy, stejně jako lokálních sdružení, nebo krajské politické reprezentace bude žádáno o dotační tituly pro rozvoj těchto klíčových bodů v regionu. Tyto místa potom – doufejme – případně v kombinaci s dalšími postřehy (kapitola Seznam dalších potenciálů…) začnou stimulovat lokální ekonomický stav za účelem trvalého rozvoje Postoloprtska.
7
TREJBAL, Jan. ŠTURMA, Jan. 2014
- 10 -
2.2. Popis odborných profesí
Historické vědy Kategorie pro průzkum jsou založeny na členění komunitních areálů na tzv. areály aktivit, kde jako hlavní kategorizující prvek slouží převažující aktivita spojovaná s daným areálem. Historie a archeologie se zaměřují na minulost zkoumané oblasti – buď prostřednictvím práce s archivními prameny, nebo přes výzkum archeologickými metodami přímo na místě. Předkládají tak údaje o tom, jak daná oblast fungovala a byla využiěvána v minulosti, a jak to ovlivnilo její současnou podobu. Pomocí těchto údajů je možné vsadit celkový rozvoj oblasti či obce do historických souvislostí. Potenciálem historických věd je například významná historická událost v dějinách obce (hradiště Dragůš, areál na Šachtách), která má prokazatelný vliv na její dnešní podobu, ale místní ji nijak nevyužívají při své propagaci, nejen pro cestovní ruch. Historik může například navrhnout setkání s občany, informační tabuli nebo novou naučnou stezku, které minulost oživí a přispějí k posílení identity místa.
Geobotanika, krajinná ekologie Studie za tento obor definuje současnou tvář zkoumané lokality z hlediska biologie a ekologie a upozorňuje jak na výrazné systémové problémy, které je potřeba akutně řešit (například nedostatek vody, zánik lužní krajiny a plošné meliorace v Kyjově a okolí), tak na potenciál rozsáhlejších krajinných změn, které by výrazně zlepšily kvalitu života na lokalitách (detekce rostlinných invazí, ochrana před vysycháním, zmírnění klimatických výkyvů na exponovaných lokalitách). Výzkum zároveň upozorňuje na význam konkrétních neregulovaných úseků krajiny v oblasti i na potřebu jejich aktivní ochrany. Současně dává nástroj zabraňující zevšednění a sterilizaci krajiny, která může vést jak k frustraci obyvatel, tak ke snazší náchylnosti krajiny k biologickým invazím a pohromám různého druhu (např. povodně) a poskytuje nápady, jak se alespoň částečně vypořádat se zesilující změnou klimatu přímo ve městech. - 11 -
Termínem geobotanika se přitom označuje výzkum interakcí vegetace a ostatních složek krajiny (v současnosti je používán i termín „rostlinná ekologie“.) Její součástí je i krajinná ekologie, zabývající se vztahy jednotlivých složek krajiny. Pro tuto studii je zvolen postup, který leží na pomezí sociologie a biologie. Používá sice ověřenou a běžně používanou metodu vegetačního mapování, zaměřuje se ale na okrajové a lidmi silně ovlivněné nebo dokonce úmyslně vytvořené úseky krajiny. Opomíjí zprvu relativně dobře prozkoumaná území (třeba polygony mapování biotopů NATURY 2000 a síť chráněných území, viz www.nature.cz). Výsledek je pak odrazem potentních krajinných fragmentů, jejichž osud není relativně pevně určen (narozdíl např. od třeba parků v centru města) a které jsou schopné rychlé přeměny, aniž by tím ztratily na biologické hodnotě. Je to často spíš naopak (neudržovaný remízek v cyklo-crossové hřiště nebo slanisko v obecní plácek). Město (vesnice) a jeho okolí jsou vždy mozaikou několika. Socio-botanické mapování na jejich detekci využívá určité indikátory - konkrétní druhové složení, zjevné druhové expanze a invaze apod., většina lidských činností je totiž doprovázena určitými specifickými druhovými indikátory. Samotné terénní mapování je pak kombinací mapování vegetačních struktur a formací, nebo výskytu samotných indikátorových druhů. Většina vztahů v krajině není přímo kauzální, ale propojená sítí zpětných vazeb, které nemusejí být na první pohled patrné. Proto ani zdánlivě fragmentární a nespojité mapování není na škodu. A naopak, ucelené a dobře definované fenomény se mohou projevovat ploškovitě. Typickým případem jsou historické pastevní krajiny, na nichž už se dlouho nepase.
Architektura a urbanismus Architektura a urbanismus je jako obor nesmírně široký. Proto jsme si každé sídlo rozdělili do sedmi základních kategorií, základních stavebních kamenů obce. Výsledná doporučení pak mají v zásadě dvojí povahu: zaprvé jde o drobné, finančně nenáročné zásahy, jež mohou sloužit jako pobídky k práci a ještě k tomu pomohou k jemnému zlepšení situace v obci. Vedle nich jsou navrhovány i finančně náročnější, ale významné změny v obci, s dlouhodobějším časovým horizontem realizace. Je důležité, aby se tato doporučení neztratila a byl na ně i nadále dáván důraz. Příkladem potenciálu za obory architektura a urbanismus je například - 12 -
původně pozoruhodné a přehledné náměstí nebo náves, které ale vlivem postupných nekoncepčních zásahů - stavění či zanedbání ztrácí původní kouzlo a pro místní i návštěvníky již není atraktivním. Přirozené centrum obce lze často pojmenovat, i to proč nefunguje… Odborník z oboru architektura a urbanismus pracuje i s drobnými zásahy (tzv. urban acupuncture) – navrhuje drobné zásahy (úprava zeleně, mobiliáře, nebo parkování), které mohou pomoci místu opět vrátit kvalitu žití.
Sociální geografie Sociální geografie se zabývá populací a její strukturou, studuje vývoj vztahů mezi změnami ve společnosti a měnícími se podmínkami materiální základny a prostorové struktury společnosti. Při stanovení metodiky se vycházelo právě z potřeb primárních analýz, nutných pro kvalitní uchopení obce z pohledu dlouhodobého, strategického rozvoje. Regionální rozvoj včetně strategického plánování je zaměřen na komplexní socioekonomické studium oblasti, analýzu silných a slabých stránek a následná doporučení dalšího směřování celé oblasti. Zkoumaná oblast – v našem případě vždy větší obec a okolí byla analyzovaná jako celek, proto i doporučení jsou komplexní s ohledem na rozvoj celého regionu, ne jen jedné oblasti nebo subjektu. Vzhledem k zaměření projektu byly vybrány následující kategorie: 1. struktura společnosti (věková, vzdělaností a ekonomická) 2. lokální aktéři 3. občanská vybavenost obce Příkladem souvislosti – navrhovaného potenciálu za sociální geografii tak může být třeba přítomnost odborné školy, která sice produkuje absolventy, kteří ale nemají díky nezájmu místních zaměstnavatelů řádné uplatnění. Vše je prováděno na základě dostupných kvantitativních a kvalitativních dat, případně jejich porovnání s vyššími územními celky. Krom dat z posledního sčítání domů lidu a bytů 2011 jde o informace z Regionálního informačního servisu, Českého statistického úřadu, Ústavu územního rozvoje a lokálních strategických dokumentů. Data jsou sbírána s ohledem na znalosti regionálního rozvoje
- 13 -
Sociální antropologie Sociální antropologie je společenská věda, která se zabývá vztahem člověka ke společnosti, případně ke kultuře. Na rozdíl od sociologie vychází od jednotlivce a klade důraz na to, jak lidé svým kulturám a společnostem sami rozumějí. Antropolog je expert na zkoumání lokálních prostředí v adaptaci na širší sociální změnu, či vidění sociálních vztahů v souvislostech. Stěžejními tématy antropologie jsou identita, migrace, město jako kulturní prostor, sociolingvistika, příbuzenství, rodina a sociální sítě, ekonomie a společnost, svátky, rituály a místní tradice. V NEOLOKÁTORU antropolog nepřináší jen „expertní vědění“ zvenčí (oproti jiným zastoupeným oborům), ale také pohled z pozice místních. Zaměřuje se na lokální fenomény, které jsou klíčové při tvorbě místní identity, při stanovování hodnot a problémů místa, anebo při hledání možností k rozvoji lokality. Antropolog přináší zjištění sociálního kontextu, který hraje klíčovou roli ve spolupráci s dalšími obory (sociální geografie, geobotanika, architektura atp.) Antropolog zároveň působí jako spojnice mezi poznatky ostatních odborníků NEOLOKÁTORU a místním prostředím. Antropolog se také soustředí na deklaraci identity místními. Hledá zásadní vlivy na lokální sebeurčení spjaté s místem, historií, atd. Mapování sociálně - prostorového kontextu lokality. Na základě výpovědí utváří mentální mapu a typologii míst. Zabývá se vztahem lidí k místu a zaznamenává vzpomínky a sociokulturní souvislosti. Na této části úzce spolupracuje s geobotanikou a architekturou. Komunitní rozvoj napomáhá k prohlubování spolupráce mezi státními orgány, orgány samosprávy, NNO, nezávislých odborníků, a občanů/jednotlivců. Snaží se také o nalezení řešení lokálních problémů multidisciplinárního charakteru. Cílem je udržitelný rozvoj prostředí: sociálního, ekonomického, environmentálního. Jde o snahu podpořit komunity tak, aby využívali vlastních zdrojů ke zvýšení kvality svého života. JAK ANTROPOLOG PRACUJE? - Procházení městem // zúčastněné pozorování - Dotazování // hloubkový rozhovor Při rovném zastoupení sociálních skupin (věková rovina, vzdělání, gender, sociální status + přítomnost klíčových aktérů: NNO, podnikatelé, samospráva) umožňují participativní metody lidem sdílet a analyzovat znalost prostředí a podmínek, ve kterých žijí. Tato výměna zkušeností je důležitá při plánování, - 14 -
aktivním jednání a rozhodování v rámci komunity. Kromě toho, osobní setkání účastníků umožní vzájemnou interakci participujících (možnost reagovat a rozvíjet myšlenky), a zároveň posouvá kvalitu společného výstupu za hranici toho, čeho jsou schopní samotní jednotlivci. Metody a techniky, které se využívají, jsou nastavovány dle konkrétní situace. Nejčastěji se používá tzv. kruhová diskuze, transect walk („poučená“ vycházka) a social mapping (mentální mapy).
- 15 -
2.3. Historické vědy – základní charakteristika území PhDr. Jiří M. Havlík, Ph.D.
Jméno obce Jméno vesnice je poprvé doloženo v závěru 13. století, kdy se zmiňuje Jan de Obristuie. Mladší varianty znějí Obrzistwie (1338), Obrzistew (1352–1369), Obrziestwye (1384/5), Obrziestwie (1380, 1393), Wobrzisztwj (1543), Obrzijstwij (1549), Wobržistwy (1654), Obřistwy i Wobřistwy (1844). Patří ke skupině jmen odvozených od staročeského slova břistie – brod. Slovotvorná předpona o-/woznamenala okolo. Jméno tedy označovalo tedy osadu obklopenou brody, či osadu, do níž bylo třeba se brodit, neboť byla častou obětí povodní. Obě ostatní vsi, které dnes patří do obřístevského katastru, mají svá jména podle vlastnické příslušnosti. Semilkovice jsou písemně poprvé doloženy v roce 1352 (Semylkouicz), v mladších dokladech se objevuje i varianta Semelkowicze (1654). Znamenala prostě ves lidí Semilkových (tj. jemu poddanou, či jím založenou). Dušníky (poprvé 1227) pak jsou velmi častým jménem vsí patřících k záduší, tj. takových, které odvádějí peníze či naturálie na potřeby farnosti či jiné církevní instituce. Naše ves odváděla své dávky proboštovi metropolitní kapituly u sv. Víta. Pravěk Osídlení tohoto území lze datovat snad už do mezolitu – tj. do doby před samotnou neolitickou revolucí. Nešlo tu tedy zřejmě o stálé sídlo – to se tu objevuje až později. Nedaleko Štěpánského mostu byly při zakládání zahradnictví roce 1949 objeveny a prozkoumány čtyři dětské hroby snad z této doby. Děti ve věku okolo dvou až osmi let byly pohřbeny víceméně ve stejné době ve skrčené poloze na pravém boku v malých jamách, zahloubených do navátého písku, bez darů. Jejich stáří je sporné, pokud by však určení do mezolitu odpovídalo skutečnosti, jednalo by se o nejstarší takové hroby na českém území. Krajina tu tehdy vypadala o poznání jinak než dnes. Pokrývaly ji více méně souvislé lesy (duby, jilmy, lípy, borovice). U samotného soutoku byly více méně permanentní povodně a při březích se rozkládaly nivy, proměňované střídavě v bažiny i tůně. Přítok Vltavy do Labe se větvil do četných ramen, která s každou povodní měnila svůj směr a průtok právě mezi Vliněvsí a Obřístvím. Krajina byla úrodná a bohatá na zvěř – přicházeli sem lovci i sběrači, kteří si v okolí budovali první jednoduchá obydlí ze dřeva, listnatých větví a rákosu. Většinu z nich však dříve nebo později odnesla či zaplavila voda. Největší naleziště, vzniklé právě tímto způsobem, se nachází mezi Hořínem a Vrbnem Na Bílých břehách (též Na Pískách). Asi před sedmi až osmi tisíci lety tu bydleli možná opakovaně, možná jen na nějaký čas mezolitičtí rybáři a - 16 -
lovci. Jejich cesty mohly vést právě až k Obříství. K výrobě nástrojů používali naplaveniny – křemence ze Středohoří, různé rohovce z Podkrkonoší nebo z Českého krasu na Berounce, chalcedony, jaspisy, porcelanity, křemen i buližník. První rolníci se u Obříství objevili s nástupem neolitické revoluce. Osada patřila k těm ojedinělým, které se nacházely přímo u břehu. Častěji se totiž první zemědělci usídlovali na vyvýšených místech, neohrožovaných tak často povodněmi, kde nemusili zápasit s luhem a bažinami. Z té doby je z Obříství známý náhodně nalezený hruškovitý pohár vypíchané keramiky. Hroby této kultury jsou známé spíš z okolí (Chlumín). Může tak jít i o to, že osídlení tu bylo pouze dočasné. Mladší nálezy známe z doby kultury se šňůrovou keramikou z poloviny 3. tisíciletí před naším letopočtem. Přesto tu v této době nelokalizujeme žádné sídliště. Stálejší osídlení tu je až ve druhém tisíciletí před naším letopočtem z doby mohylových kultur. Pod jezem u Starého Labe byl v 50. letech 20. století vybagrován bronzový meč s jazykovitou rukojetí a ozdobně rýhovanou čepelí. Stopy osídlení jsou tu známé i z doby knovízské kultury (mezi 1300–1050 př. n. l.). Z doby halštatské mezi 7. až 5. stoletím př. n. l. se tu podařilo najít při Štěpánském mostu nedaleko osady Na Štěpáně opět při zakládání zahradnictví v roce 1949 několik hrobů krytých kamenným závalem s početnými nádobami a keramickými chrastítky. Z doby laténské pak známe hroby s výbavami, nalezené v dnešních Semilkovicích. Významným místem se Obříství stalo zřejmě v době římské. V roce 1865 tu na poli za hřbitovem8 byly vyorané bohaté žárové hroby s nálezy naběraček, vyrobených nejspíš v prvních letech našeho letopočtu v jihoitalských dílnách v Kampánii, bronzových spon, nákončí okovaných rohů sloužících jako nádoby k pití. Bohužel dnes nejsou po těchto památkách žádné stopy. Podobné pohřby byly ke konci 19. století objeveny i v okolí zámku. Nádoby a naběračky se u nich však nevyskytovaly, nebo se o nich nedochovaly zprávy. Při úpravách silnice u benzinové pumpy Na Štěpáně byla v roce 1959 byla objevena také jámová pec na pálení vápna. Jižně od Obříství byl také nalezen ojedinělý hrob nespáleného těla z mladší doby římské. Vlastníci obce Sídlo tu bylo i v raném středověku už v době hradišť (pol. 7. – pol. 9. století). První písemné doklady ze 13. století vypovídají o existenci tvrze, vzniklé snad už v dobách vlády Přemysla Otakara I. (1197–1230). V závěru 13. století je tvrz poprvé doložena ve jménu jejího majitele Jana z Obříství. Ve stejné době žil i Matouš z Obříství, který měl syny Petra a Olkmara. Zemřel v roce 1305 a zanechal 8
Tady by mohla být tabule ev. Naučné stezky věnovaná pravěku, druhá pak u Štěpánského mostu u lokality Na Štěpáně, ale to je až dost daleko – dlouho by se šlo, aniž by bylo o čem hovořit… Jednalo by se o historicky první nálezy z doby pravěku. To, že se nedochovaly je dáno především dobou a situací nálezu (1865 při orbě). - 17 -
po sobě vdovu Markétu z Obříství. Ze stejné doby je i její odkaz ve prospěch mělnického faráře. V závěru 14. století vládl na tvrzi opět jakýsi Jan, který prezentoval faráře do libišského a místního kostela, kde v roce 1388 založil oltář sv. Kateřiny. Od jeho synů Jana a Smila Obříství někdy na počátku 15. století koupil Ludvík, lékárník z Prahy a po něm tvrz vlastnil jeho syn Jan Anděl. Po něm pak z neznámých důvodů převzal tvrz i se vsí Mikuláš Hasištejnský z Lobkovic (†1462). Jeho nejstarší syn Jan II. (1450–1517) splatil dluh zapsaný tehdy na panství.9 Při dělení dědictví získal Jan část hradu a panství Hasištejn, tvrz, dvůr a ves Obříství se dvěma dalšími vesnicemi. Jan II. byl roku 1469 jmenován hejtmanem žateckého kraje a města Kadaně. V roce 1477 byl členem mise, kterou Vladislav II. Jagellonský poslal k jednání do Lucemburska. Za jeho zásluhy ho obdařil titulem svobodný pán. Pro svého syna Jaroslava sepsal naučení, kterým ho chtěl vést v jeho životě. Díky tomuto spisku bývá řazen mezi česky píšící humanisty. Jan II. z Lobkovic je pohřben v Kadani v kostele při klášteře sv. čtrnácti pomocníků. Nějaký čas na tvrzi žil i jeho bratr Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1462–1510), mnohem významnější latinský humanistický básník. Jan II. založil rodovou větev, která se také nazývala obřístevská a panství držela až do roku 1542, kdy Jindřich Obřístevský z Lobkovic prodal statek Vilémovi Kamýckému ze Lstiboře. Maxmilián Obřístevský z Lobkovic (1560–1597) pak v závěru 16. století odešel od Saska. Ve službách polských, saských a později říšských a bavorských bychom se pak s jejich potomky setkávali až do poloviny dvacátého století. Za Viléma Kamýckého ze Lstiboře byly k Obříství připojeny Dušníky, které Ferdinand I. během represí po prvním stavovském odboji v roce 1547 konfiskoval Starému Městu pražskému. Po smrti Viléma Kamýckého ze Lstiboře připadl statek jeho synu Albrechtovi, který je odkázal své manželce Kateřině Kamýcké z Lukonos. Ta jej ve svém dědictví předala své vnučce Kateřině, manželce Mikuláše Sekerky ze Sedčic (†?1590). Jeho syn Mikuláš nebyl dospělý, a tak přešlo Obříství do poručnické správy. Za ní byla ke statku připojena ves Semilkovice a statek byl prodán Karlovi Častovci Myškovi ze Žlunic. Po jeho smrti se Obříství poměrně složitými cestami dostalo do majetku Václava Šťastného Pětipeského z Chyš, jednoho z účastníků stavovského povstání let 1618–1620, kterému bylo roku 1619 direktory českých stavů zastaveno také panství Mělník. Pětipeským byl pro účast na stavovském povstání konfiskován a roku ho koupila Polyxena Lobkovicová z Pernštejna (1566–1642), vdova po Vilémovi z Rožmberka (1535–1592) a manželka Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic (1568–1628), po níž dědil Václav Eusebius z Lobkovic (1609–1677). Polyxena Lobkovicová z Pernštejna držela Roudnici nad Labem a Obříství kupovala spíše z důvodu scelení panství, k němuž patřil i mělnický zámek. Centrum správy statků se přesunulo do Roudnice a Obříství se spolu s Mělníkem 9
Nejedná se o Jana Popela z Lobkovic (†1470), jak je chybně (nebo nepříliš srozumitelně) uvedeno na webových stránkách. - 18 -
dostalo na okraj pozornosti, jakkoli bylo správním centrem menšího panství. Stejně tomu bylo i za Johanna von Goes (1612–1696), císařského diplomata a pozdějšího biskupa v korutanském Gurku. Ten v roce 1666 prodal Obříství Ferdinandovi Vilémovi Slavatovi z Chlumu (1630–1673).10 Ten Obříství odkázal své nejmladší dceři Marii Karolíně (1662–1716). Ta se roku 1690 provdala za Leopolda Antonína z Trauttmansdorfu (1656–1724) a Obříství přešlo do rukou jeho syna Karla Antonína Ignáce (1693–1728). Na jeho žádost byl k Obříství připojen statek Korycany. Měl však jen jedinou dceru Marii Josefu (1718–1772), která se v roce 1734 provdala za Jana Karla Straku z Nedabylic (1714–1736).11 Po jeho smrti se pak provdala ještě dvakrát – nejprve za Jana Antonína z Clary-Aldringen (1700–1743) a v roce 1747 za Františka Věžníka z Věžníku (†1789). Panství pak zdědil Filip Clary-Aldringen (1742–1795),12 syn z druhého manželství Marie Josefy z Trauttmansdorfu. Ten panství postupně rozprodával. Nakonec samotnou ves Obříství i s tvrzí získal Kristián Kryštof ClamGallas (1771–1838), který se pokusil panství zachránit. Sám však sídlil na Frýdlantu. Když začal být statek prodělečný, prodal ho v roce 1817 generálovi a diplomatovi Františku Kollerovi (1767–1826), který byl pověřen, aby doprovodil Napoleona z Fontainebleau do vyhnanství na Elbu. Od roku 1820 byl generálním intendantem v Neapolském království, kde se zajímal o vykopávky v Pompejích. Odtud si přivezl bohatou archeologickou sbírku a lávový kříž, který je dnes vztyčen na jeho hrobě na hřbitově. V majetku jeho dědiců byl statek do roku 1840, kdy ho koupil liberecký podnikatel Jakub Rohrbach. Ten o sedm let později prodal obec opět Trauttmansdorfům, kteří ji vlastnili až do první pozemkové reformy, kdy jim byl velkostatek odebrán. V době první světové války byl velkostatek v pronájmu Viktora Bischitzkého. Od něho přešlo na Ferdinanda z Trauttmansdorfu, který se roku 1921 vrátil z ruského zajetí. Posledním hejtmanem panství pak byl Josef Strašík (1863 – 1936), pochovaný na 10
Tady je na webu obce odkaz na text o Slavatech z Chlumu a Košumberka, který čtenáři celkem snadno navodí mylnou představu, že Obříství vlastnil jeho děd Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1572–1652). Ten však panství nikdy nevlastnil. Podivná je navíc informace o něm, kde se tvrdí, že „přes svůj pozdější militantní katolicismus konvertoval od jednoty bratrské a oženil se s Lucií Otilií, dědičkou jemění pánů z Hradce“, o překlepech z Otýlie a jmění ani nemluvě. Slavatové skutečně patřili k rodům, které se v 16. století hlásily k jednotě bratrské. Konverze Viléma Slavaty ke katolickému vyznání byla předmětem ostrého sporu s jeho otcem Adamem (1546–1616). Člověk se tu kupodivu nic nedozví o samotném Ferdinandu Vilémovi. Pravdivé není ani tvrzení, že by Slavatové Ferdinandem Vilémem vymřeli. Posledním mužským příslušníkem rodu byl jeho bratr Jan Karel Jáchym Slavata (1641–1712), příslušník řádu bosých karmelitánů. Přežili ho i jeho další dva bratři Jan Jiří Jáchym (1638–1689), pán na Jindřichově Hradci, a František Leopold Vilém (1639–1691), který se po smrti Jana Jiřího Jáchyma pokusil o záchranu rodu, když se po letech kněžského života oženil s Marií Klárou Apolenou ze Stahremberka (1664–1700). Další lapsus spočívá pak v tom, že Ferdinand Vilém Slavata měl celkem čtyři dcery a ne jedinou, jak se na webu uvádí. 11 O něm místní pověsti praví, že byl pohřben zaživa a dobýval se z hrobu. To se mu ale nepodařilo. Místem jeho odpočinku je obřístevský kostel sv. Jana Křtitele. 12 Nezemřel tedy až v roce 1813. Stejně tak jako Kristián Kryštof Clam-Gallas nebyl jeho švagr, ale zeť. - 19 -
místním hřbitově. Zmenšený ho odkoupil Jiří Havelka (1882 – 1958). Jeho rodině pak byl statek konfiskován v roce 1950 a jako hospodářská jednotka byl zrušen a zemědělské objekty převzalo JZD. To bylo postupně přesunuto pod národní podnik Státní statek Veltrusy. V zámku bylo umístěno zemědělské učiliště. Syn Jiřího Havelky Libor (1912–1988) s manželkou emigrovali. Ve vsi zanechali dvě nezletilé děti – syna Igora (*1943) a dceru Eleonoru. V rámci restitucí získal v roce 1992 majetky bývalého velkostatku (celkem 350ha) zpět Igor Havelka. V zámku, pronajatém Obecnímu úřadu, sídlila až do roku 1999 základní škola, kdy byl v restitučním řízení spolu s několika dalšími objekty a částí pozemků vrácen také do rukou Igora Havelky. Využití obce v dějinách Jednotliví majitelé přistupovali ke svému majetku různě. Stranou zájmu stál v době, kdy ho drželi Popelové z Lobkovic, kteří sídlili na Roudnici a ve Vídni, Leopold Antonín a Karel Antonín Ignác z Trauttmansdorfu (Horšovský Týn), Clary-Aldringen (Teplice) a Kristián Kryštof Clam-Gallas (Frýdlant). Až do koupi statku Polyxenou Lobkovicovou z Pernštejna bylo Obříství sídlem svých majitelů. Potom v něm znovu sídlil Ferdinand Vilém Slavata. Až do Františka Kollera mělo panství především agrární charakter, i když poloha při řece slibovala mnohem víc. V obci byl přístav, kde se překládalo zboží. Bylo třeba překonat poslední překážky před samotným soutokem. Teprve Jakub Rohrbach začal však potenciál Labe využívat naplno, když zámek přeměnil na hostinec a přístav v obci využil pro domovské kotviště prvního labského parníku Bohemia a dosud zemědělskou a obchodní obec proměnil v letovisko a prostor pro trávení volného času pro vyšší vrstvy. Parník Bohemia se plavil mezi Obřístvím a Drážďanami, kam poprvé parník doplul v květnu roku 1841. Při zpáteční cestě byl parník představen i saskému králi Fridrichu Augustovi II. na letním dvorském sídle v Pillnitz. Zcela výjimečně zajížděl i do Prahy po Vltavě, jejíž dolní tok byl však tou dobou splavný jen velmi obtížně. Na parníku se plavil 31. června 1841 i dánský spisovatel Hans Christian Andersen. Své zážitky z plavby vylíčil v knize Básníkův bazar, o samotném Obříství v ní však nemluví a z jeho vyprávění vyplývá spíše, že jeho trasa patřila k těm výjimečným, započatým v Praze. Od poloviny 19. století v kraji působily tři cukrovary (1856 Úžice, 1869–1870 Kralupy a Mělník). Při polích s cukrovou řepou vznikaly řepné sklady s filiálními váhami. Jedna z nich stála na Starém Labi na místě bývalých Semilkovic. V obci byl i panský pivovar, který však byl v roce 1873 zrušen, a na jeho místě vznikly stáje. V pivovaře pracoval i otec Bedřicha Smetany. V budově bývalého Obecního úřadu pobýval v letech 1895 – 1903 Svatopluk Čech. Na začátku 21. Století v ní vznikla pamětní síň obce. Spisovatel Svatopluk Čech tu hledal únik před městským hlukem. Nechal sem přenést jednu z chalup vystavených na Národopisné výstavě českoslovanské (v r. 1895). Jedná se o patrovou roubenku, krytou šindelem s pavláčkou z Jaroměře. Odtud potom - 20 -
redigoval časopis Květy české, pořádal Sebrané spisy a psal básně. Návštěvám neutekl ani tady. Jezdila k němu řada známých osobností, např. členové spolku výtvarných umělců Mánes (Mikoláš Aleš, Stanislav Sucharda a Jan Preisler) nebo spisovatelé Ignát Hermann, Karel Václav Rais, Václav V. Štech, Jaroslav Vrchlický a Jiří Guth-Jarkovský. V červenci 1909 byla na objekt umístěna pamětní deska, připomínající zdejší Čechův pobyt a roku 1972 byla chalupa upravena na Památník Svatopluka Čecha. Až do r. 1999 zde byl umístěn Obecní úřad s obřadní síní, po jeho přestěhování do nových prostor tu vznikla Pamětní síň obce. Těch je v Obříství více. Už v roce 1956 byla otevřena první síň na památku Bedřicha Smetany. Až do roku 1968 sídlila v budově bývalé pošty naproti zámku, užívané obecním zastupitelstvem.13 Vzájemné kontakty mezi vrchností a poddanými v obci Kontakt poddaných s vrchností při správě obce zprostředkovával její rychtář, který měl i základní soudní pravomoci. V případech závažnějších prostředků se obracel na zámecké úředníky – hejtmana panství, který byl vyšší soudní instancí a rozhodoval o věcech velkostatku. Nejvyšší soudní instancí pak byla samotná vrchnost. V roce 1849 se rychty Semilkovic, Dušníků a Obříství spojily a prvním rychtářem se stal majitel Štěpánského přívozu Antonín Deč. Funkci vykonával do roku 1861, kdy se konaly první volby do obecního zastupitelstva spojených obcí. Jejich starostou byl tehdy zvolen Josef Pokorný (1861–1876). Zámek Vrchnost pobývala původně ve tvrzi. Ta na počátku 17. století přestala dostačovat nárokům svých majitelů. Václav Pětipeský z Chyš ji tehdy začal přestavovat na zámek. V polovině prací mu však byl konfiskován majetek. Polyxena Lobkovicová z Pernštejna ve stavbě nepokračovala a v letech 1638 je zámek uváděn jako nedostavěný, když ho v roce 1655 kupoval Johann Goes, byl na spadnutí. Rozestavěné polozřícené budovy upravil a zámek dokončil až Ferdinand Vilém Slavata. Vzhled této původní stavby známe z vyobrazení Aleše Pařízka z roku 1796. Poslední úpravy těchto barokních budov pak prováděl mezi lety 1810–1817 Kristián Kryštof Clam-Gallas. Na jeho stavební podniky navázal František Koller, který nechal zbourat věž a část starších budov, ke kterým v letech 1824–1826 připojil klasicistní novostavbu trojkřídlého podkovovitého půdorysu. Uvnitř umístil i svou archeologickou sbírku. Její větší část zakoupil pro Pergamské muzeum v Berlíně pruský král Fridrich Vilém II., Národní muzeum o ni neprojevilo zájem.14 Osud zbytku zůstává nezjištěn. Ferdinand Trauttmansdorf ji v roce 1873 nechal zřídit novou pozdně klasicistní 13
Budova byla v roce 2002 zaplavena do výše 1m vodou. Podařilo se ji rekonstruovat a od roku 2007 je památník opět přístupný. 14 http://abart-full.artarchiv.cz/instituce.php?IDinstituce=32170 - 21 -
fasádu. Provedl i změny v dispozicích interiéru. Před kostelem je hrob Adolfa z Trauttmansdorfu (1877–1914), který padl v Haliči u Sazowa. V katastru obce Obříství je ještě jedna tvrz – původní Libiš. Jedná se o těžko lokalizovatelné tvrziště uprostřed lesa při starém korytu Labe 1 km SV od centra Libiše. Zakladatel tvrzi ho založil snad před rokem 1323, kdy je poprvé zmíněna v přídomku Protivy z Libiše. Svou funkci zřejmě ztratila ještě ve 14. století, když byla v roce 1371 obec i s tvrzí, která stála dále od vlastní obce, k Obříství. V majetku Obříství zůstala pouze samotná tvrz. Její využití není známé. Zbytky zdiva byly dochovány až do 19. století. Měla oválný půdorys o průměru asi 12m a v horní části asi 5m. Jádro obklopoval příkop, původně zřejmě vodní, který ještě dnes dosahuje šířky okolo 3m, a vnější val. Místo, kde se nachází, se nazývá Na Zámku či Na Starém hradě. Hospodářství Ve 20. letech 17. století k panství náleželo městečko Obříství (povýšeno 1623), tvrz se dvěma poplužními dvory, svobodný přívoz na Labi, mlýn, pila, pivovar a části vsí Libiš, Dušníky, Kly, Semilkovice a Byškovice. Ze 17. století máme už celkem dobrou představu o tom, jak obec vypadala. Informace nám poskytuje především Berní rula, seznam obcí, který evidoval zdanitelné majetky, který vznikal po třicetileté válce v letech 1651–1654. Tento seznam neevidoval majetky ve vlastnictví privilegovaných vrstev, které daně neplatily. Proto tu nenajdeme ani zámek a jeho polnosti, ani faru a kostel. V Obříství bylo, pět selských stavení a osm chalupnických usedlostí, na nichž se osévalo obilí a další plodiny a chovaly skot a prasata. Vedle toho bylo v roce 1654 v obci deset pobořených a zpustlých stavení (4 sedlácké a 6 chalupnických). V Dušníkách byli dva sedláci a čtyři zpustlá stavení. Nejlépe na tom byly Semilkovice, kde bylo šest sedláků a čtyři chalupníci, kteří chovali i ovce. Zpustlé či pobořené domy tu Berní rula neeviduje. Tak tomu bylo až do roku 1722, kdy v Semilkovicích až na jedno všechna sedlácká stavení vyhořela. Nejhůře třicetiletá válka postihla Mlékojedy a Neratovice, které byly celé pusté. Ke spojenému panství Lobkovice-Obříství tehdy náleželo 3360 strychů půdy a 11 vsí (Obříství, Libiš, Dušníky, Semilkovice, Kly, Kopeč, Lobkovice, Mlékojedy, Byškovice, Neratovice, Kojetice a Bukol). Na území byly dva farní kostely (Obříství a Libiš) a tři mlýny. Velkostatek Lobkovice se v roce 1658 oddělil a připadl do rukou Václava Eusebia z Lobkovic. V roce 1684 byla ještě od velkostatku oddělena ves Mlékojedy a připojena k Lobkovicím. Podle Tereziánského katastru z poloviny 18. století k panství patřily pastviny, vinice, chmelnice a louky. Největší plochu zabíraly smíšené lesy. O sto let později se v evidenci objevuje i malý počet vodních ploch (rybníků). V zámeckém lese na protějším břehu, který byl zdrojem dříví pro vrchnost, bychom tehdy našli lípy, buky, duby, habry a olše. Část dřeva byla určena i k prodeji poddaným a sousedním panstvím. Lovily se tu zajíci, koroptve a bažanti. - 22 -
Půda tu byla bažinatá a písčitá. Vedle toho převládaly sprašové a černé jílovité půdy s množstvím písku. Pěstovala se tu pšenice, ječmen, pícniny (jetel a vojtěška), zelenina, chmel a víno (Kly), v malém množství také hrách, čočka, brambory, krmná a cukrová řepa. Velký význam tu mělo i ovocnářství. K panství patřily Obříství se Štěpánským přívozem, Dušníky, Semilkovice, Libiš, Kly, Byškovice, Horňátky, Korycany, Kopeč a Újezdec. Byly tu čtyři dvory a tři ovčíny. Chovalo se tu velké množství skotu, prasat a ovcí. Co do skladby obyvatel tu byla zastoupena četná řemesla (pekaři, sládek, řezníci, mlynáři, krejčí, ševci, stolaři, koláři atd.) a obchodníci. K samotnému zámku patřil poplužní dvůr (ve vsi naproti) s ovčínem, pivovar (s výstavem 24 sudů), palírna. Byl tu mlýn, pila, hostinec. Autor topografie Českého království Johann Gottfried Sommer tehdy charakterizoval obec jako místo velmi příjemné k pobytu. Už tehdy bylo důležitým místem labské plavby. V obci a jejím areálu se zachovalo několik větších hospodářských budov. Jednak je to hospodářský dvůr na návsi, otevřený k obci, zřejmě již z 2. poloviny 17. století s pozdějšími úpravami (k němu viz níže u výstupů). Dalším velkým komplexem je statek Úpor, který byl (a je také dnes) už součástí lobkovického majetku. Jeho stavební využití je zřejmě vyloučené, ač byl objekt používán ještě v 70. letech 20. stoletím, jak dokazují zbytky dochované elektronistalace. Pozdější využití dokládá i u něj objevená renovovaná (v 90. letech?) ale nevyužívaná studna. Dnes jsou uvnitř úly pro včely, které vylétají do sousedního luhu. Poslední nevyužitou budovou v desolátním stavu je pak stavení bývalé hájovny při Úporské strouze. U obou objektů na úporu připadá v úvahu především hospodářské využití. Rekonstrukce v případě hájovny zřejmě postrádá smysl, v případě statku na Úporu je značně náročná. Stavba by mohla sloužit hospodářskému zázemí okolních polí a případně také jako vzdělávací centrum pro ekologickou výuku (blízký luh). Investice by však byla velmi rozsáhlá, i když má místo potenciál přitáhnout do obce zájemce o ekologickou výuku. Vzhledem k náročnosti o tom však ve výstupech není řeč. Zbožnost V krajině můžeme často dokumentovat objekty, které jsou vnějškovými projevy zbožnosti. Nejčastěji je zřizovala vrchnost (kostely, mariánské sloupy a větší objekty), často však také bohatší měšťané a poddaní. Kompozici obřístevské návsi spoluutvářejí právě takové sochy. Mariánský sloup a další sochy na náměstí Na sloupu je Madona a zezadu sv. Jan Nepomucký. Na rozích korpusu jsou Roch, Šebestián, Barbora, Pavlína, zepředu v grotě Rosalie a nad ní erb Slavatů z Chlumu a Košumberka a zezadu v grotě smrt sv. Františka Xaverského, nad ním erb Trautmannsdorfů. Po stranách jsou nápisy s chronogramy následujícího znění: LaVs atqVe gLorIa sanCtIs qVIbVs patronCIniatIbVs et protegenitIbVs a LethaLI ContagIosaqVe Lve ConserV(a)tI sVM(m)Vs – Chvála a sláva svatým, jejichž - 23 -
opatrovnictvím a ochranou jsme byli ochránění od nakažlivé nemoci. 250+55+9+1000+400=1714 StatVa haec MarIae honorI erIgItur a LeopoLdo ILLVstrIss. e stIrpe TraVtmanDorffICa et MarIa CharLotta e SLaVatIanIs orIVnda. – Tuto sochu nechali na počest Panny Marie postavit Leopold z Trauttmansdorfu a Marie Karolína, rozená Slavatová z Chlumu. (=1714) Sloup má několik specifik – zaprvé je oboustranný a nese dvojí zasvěcení (nepomucenské a mariánské), dalším cenným specifikem sloupu je erb rodu Slavatů, na kterém je znázorněna kompletní heraldická výzdoba z druhé poloviny 17. století. Svisle dělený štít nesou dva slavatovští medvědi. Na pravé části jsou vodorovná zlatá břevna (na modrém nebo černém poli), v levé části pak vavřín (Slavatové do erbu toto znamení vítězství dostali v r. 1616), kotvy (od r. 1621, symbol naděje – jedné z křesťanských ctností (víra, naděje a láska) a lilie s šípem (v literatuře neznámé polepšení erbu). V srdečním štítku je FIII – tedy odznak věrnosti císaři Ferdinandovi III. Takový symbol ve štítu nosili Černínové, majitelé panství Hořín a na čas zástavní držitelé zámku v Mělníce. U Slavatů opět není v literatuře příliš zaznamenán, ale odkazuje na věrné služby Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka císaři. Právě svou kompletností je vyobrazení unikátní. Sloup vyžaduje rekonstrukci (zvláště socha sv. Šebestiána). Je nutné postupovat v součinnosti s Národním památkovým ústavem, který disponuje kontakty na restaurátory a kameníky, kteří by se mohli úkolu ujmout. Na renovace zvláště kulturně významných objektů, k nimž patří v intavilánu obce ještě kostel, je možné žádat o dotace z norských fondů15 či z jiných zdrojů, opět ve spolupráci s NPÚ. Socha sv. Markéty – rokoková z 2. pol. 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého – 1815, Václav Prachner, v 70. letech byla uložena v sakristii kostela, patří ale na náves, kde dnes stojí. Busta Svatopluka Čecha – moderní, je dokladem paměti místa
15
Viz www.eeagrants.cz - 24 -
Kostel sv. Jana Křtitele Kostel je poprvé připomínán v roce 1384. Je však patrně staršího založení. Upravován byl v 16. (jižní předsíň a sgrafita), 17. a 18. století. Oratoř na jižní straně byla přistavěna v letech 1824–1826 a původně byla propojena samostatnou chodbou se zámkem. Bohužel právě touto chodbou do kostela teče. Potřebuje proto nutnou opravu střechy. Zvenčí jsou na kostele zajímavá především psaníčková sgrafita ze 16. století, kterými je ozdoben. Taková výzdoba je velmi originální a dodává kostelu nezaměnitelný ráz a velkou historickou hodnotu. Před kostelem je dřevěná zvonice s mansardovou střechou a podezdívkou z 18. století (?) a čestný hřbitov vojáků první světové války, kteří pocházeli z obce. Kostel má obdélná okna s pozdně barokními supraportami (futry), v jižní předsíni dvě menší okna se záklenkem ve tvaru oslího hřbetu s železnými mřížemi. Západní štít má volutová křidélka. Při něm je osmiboká věžička s polokruhově ukončenými okny a cibulovou bání. Interiér je plochostropý, jižní předsíň sklenutá křížovou hřebínkovou klenbou, sakristie a přilehlá chodba plackami. Na hlavním oltáři, vytvořeném na zakázku Karla Antonína Ignáce z Trauttmansdorfu a jeho manželky XXX mezi lety 1724– 1728 je pozdější obraz od J. Berglera z roku 1829 a sochy sv. Petra a Pavla, Jana - 25 -
Nepomuckého a Josefa. Na bocích jsou mariánský oltář z 2. poloviny 18. století s rokokovými relikviáři, pozdně barokní kazatelna. Zajímavé jsou i lavice s erbem (neurčený – snad nějaký nobilitovaný měšťan) z roku 1724. Varhany jsou rokokové z 2. poloviny 18. století. V interiéru jsou obrazy 1) Jana Nepomuckého v řezaném rámu z velkolistého akantu z doby okolo r. 1700 2) Ukřižování ze 16. Století (s přemalbami). 3) barokní obraz Narození Páně V sakristii figurální náhrobník z roku 1581 – dosti sešlapaný, ale patřil majitelce panství Kateřině Kamýcké z Lukonos. Duchovní správou patřila obec k pražské diecézi. Od 14. století známe i duchovní správce. Cézura je mezi lety 1412–1610. Na začátku 15. století panství vlastnila katolická vrchnost (Hasištejnští a Obřístevští z Lobkovic), už odchod Maxmilána Obřístevského z Lobkovic do Saska však naznačuje, že právě v této větvi rodu došlo ke změně vyznání. Příslušníci rodů Kamýckých ze Lstiboře, Myškových ze Žlunic, Sekerků ze Sedčic a Pětipeských z Chyš a Egerberka se zúčastnili stavovského povstání v letech 1618–1620. Data změny vyznání u těchto rodů mi nejsou přesně známá. Velká část z nich po r. 1623 odešla z království. Farní pamětní kniha duchovní správce zaznamenává opět po cézuře po faráři Pavlu Strádalovi (farářem od r. 1610), který však mohl být i utrakvistický, až od roku 1671. Jak na panství probíhala rekatolizace, zatím rovněž nevíme. V sedmdesátých letech 17. století obřístevský duchovní obstarával i kostely v Semilkovicích, Chlumíně a Libiši. Rekonstrukce farní sítě probíhala pomalu a vlastního duchovního měli obřístevští až od 18. století. Zatím nevyjasněná je cézura mezi lety 1846–1889. Sommerova topografie však uvádí, že na velkostatku převládalo katolické vyznání, bylo tu 98 kalvinistických rodin (cca. 510 osob) a 30 osob židovského původu. V 19. století se do dějin obec významněji zapsali faráři Jan Krásný (pohřben před kostelem) a František Krása. Druhý ze jmenovaných odkázal velké množství peněz na rekonstrukci kostela sv. Jakuba v Libiši, mariánského sloupu v Obříství. V roce 1949 administrátor farnosti odmítl podepsat slib věrnosti Československé republice a obec tak zůstala na čas bez duchovní správy. Vyučoval tu pouze evangelický pastor Jan Karas. V padesátých letech sem dojížděli duchovní z Odoleny Vody a Chlumína. Mezi lety 1952–1967 byl správcem farnosti (a od r. 1960 i Chlumína) arcibiskupský vikář Josef Resl, který je v obci i pohřbený a spojil s ní velkou část své práce, když sepsal její rukopisnou kroniku, uloženou dnes v SOkA Mělník. Po jeho smrti farnost spolu s kostely v dalších obcích (včetně Neratovic) spravoval Alois V. Kubý. Až donedávna zde působila římskokatolická farnost Neratovice se sídlem v Obříství. Od počátku 19. století známe i řadu kaplanů. V roce 2000 se k římskokatolické církvi v obci hlásilo 360 věřících, 460 lidí se hlásilo k různým nekatolickým denominacím. Sídlila tu i buňka katolické charity. - 26 -
Pokud jde o doklady života kostela, smutným je nástěnka uvnitř, která byla obnovována naposledy za pontifikátu Pavla VI. (tj. v 70. letech 20. století, před nástupem Jana Pavla II.). Jinak je kostel využíván ke koncertům. Toto dočasné využití však stavbu dost pravděpodobně nezachrání. Možnosti viz ve výstupech.
Cesty a paměť vod Obec leží nedaleko soutoku a voda tu často měnila své koryto. K poslední velké proměně koryta došlo v březnu roku 1845. Tehdy vzniklo dnešní Staré Labe, když voda protrhla břehy a narovnala svůj tok. Jednalo se zřejmě o nejničivější historickou povodeň na Středním Labi. Tálo velké množství sněhu, voda vzala břeh u Štěpánského přívozu a strhla obec Kly. V okolí Obříství, Hořína, Veltrus a Dolních Beřkovic se rozlilo rozsáhlé jezero. O povodních máme na Středním Labi zprávy už od 11. století. Václav Hájek z Libočan zaznamenává i dvě povodně v 9. a 10. století. Semilkovice byly v závěru 18. století několikrát vyplaveny a obyvatelé je opustili a přestěhovali se do sousedních vsí. Zámecký parku byl ještě v 19. století chráněn dřevěnou hrází. Zámek byl otevřený přímo k vodě (v parku nebyly stromy) a budova vedle něj využívala spádu vody jako náhonu na mlýn. Na protějším ostrově kotvili rybáři, jinak tu byl les. Mlýny tu stály dva – jeden z r. 1796, který zanikl roku 1910 při regulaci koryta a druhá mladší budova blíž zámku. Už v 17. století byl na panství mlýn. Kde přesně stál, však není známo. Jez na Labi začínal u ostrova. Ten byl celkově severněji než dnes a vedla na něj lávka. Dnešní ostrov vznikl až po povodni v roce 1845 a jeho břehy byly zpevňovány při regulaci a stavbě obou jezů. Od poloviny 19. století vznikaly plány nové regulace Středního Labe. Obříství nakonec bylo zařazeno do první etapy, která probíhala v letech 1901–1918 a postupovala směrem od Mělníka. Bylo v ní provedeno celkem 80km úprav. Byla postavena plavební komora a jez a postaven nový most. Autorem návrhu pro provedení jezu byl Pavel Janák, významný představitel českého Art-deco. V roce 1938 byl vybudován proplachovací kanál mezi tokem Labe a mrtvým ramenem, nazývaným Staré Labe, aby tu nezahnívala stojatá voda a nehynuly ryby. Původní jez byl nahrazen v roce 1973 novým automatickým s průtokovou vodní elektrárnou. Na protější straně Labe byla o rok později otevřená nová plavební komora. Přístav byl v Obříství už v polovině 19. století, kdy tu bylo centrum paroplavby na Středním Labi. V polovině 19. století velkostatkem vedla hlavní poštovní cesta z Prahy přes Mělník do České Lípy. Vedle toho tudy vedla ještě jedna cesta do Veltrus na Litoměřickou silnici. Nejbližší poštovní zastávka byla v Mělníce. V roce 1858 byl postaven nový mlýn pod zámkem s velikým vodním kolem. V roce 1861 tu vznikl poštovní úřad a v roce 1865 byl zahájen provoz na železniční trati z Kralup do Turnova. Původní - 27 -
zastávka stála na lokalitě, která dnes nese název Na Staré štaci. Školství Nejstarší škola byla zřejmě ve Starých Semilkovicích při kostele sv. Ondřeje, která existovsala již v 17. století. V 18. století byla zřízena škola v budově přiléhající k zámku, kterou dal v roce 1810 přestavět majitel panství Kristián K. Clam-Gallas. Budova byla jednopatrová na východ od kostela Jana Křtitele. V letech 1892–1893 vznikla ve městě základní (obecná) škola. V roce 1899 tu vznikl i chudobinec, který fungoval až do třicátých let. V roce 1938 tu byla zřízena i měšťanská škola (Jubilejní měšťanská škola Svatopluka Čecha). Marie z Lichtenštejna, manželka Ferdinanda z Trauttmansdorffu zřídila v druhé polovině 19. století v Obříství školu pro dívky, kde se vyučovalo šití. Jako učitelky sem povolala řádové sestry z Horažďovic. Ty bydlely v budově při škole. Od roku 1950 v zámku, pronajatém Obecnímu úřadu sídlilo zemědělské učiliště. Škola byla velmi dobře vybavená.
Osobnosti V obci sídlila i řada významných osobností – mezi nimi Franz Koller, Bedřich Smetana, Svatopluk Čech a další. Vzhledem k tomu, že se k nim zmiňujeme jinde, nijak tuto pasáž nerozvíjím. V rámci naučné stezky (viz Výstupy) u objektů doporučuji udělat zastavení s informačními tabulemi. Seznam použitých zdrojů: Sommer XII – 281-285 SOA Praha, fond Velkostatek Obříství (1731–1940) Pavel VLČEK, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Praha 1999, s. 396 – 397. Karel SKLENÁŘ – Zuzana SKLENÁŘOVÁ – Miloslav SABINA, Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 2002, s. 240-1, heslo Obříství, autor hesla Karel Sklenář http://www.stredoceske-zamky.cz/zamekobristvi.html Ladislav SVOBODA, Encyklopedie českých tvrzí, II. díl, P
- 28 -
2.4.
Přírodní vědy – základní charakteristika území
Mgr. Jan Albert Šturma
Poznámka editora – přírodovědný prlůzkum v oblasti nemohl z časových důvodů zcela proběhnout – kolega Šturma zvolil hrubý nárys celé oblasti v krátkém textu. Jeho činnost jinak spočívala především v ověření jednotlivých projektových záměrů přímo v terénu. Pro další informace a návody je nadále plně k dispozici.
(V okolí Obříství – 26.7.2015) Pro mě je to prostě : Typické místo s diagnostickými místy v krajiny u řeky. Povodně, nivní krajina, naplavené invazní druhy. Všude meandry v různém stádiu eroze. Paměť místa se odvíjí o formování krajiny „velkou vodou“. Za povodně 2002 z obce vyčníval pouze návrší s kostelem. Labe zadržovala Vltava a tím bránila Labi k vylití. Ohrožená zástavba obce pod silnicí, závisí na genezi povodní. Dušníky a Semilkovice jsou relativně rezistentní vůči povodně. Vzhledem k změně klimatu je pravděpodobnost vyšší. Plánování nové plochy by měla více kopírovat charakter lužní krajiny. Dalo by se třeba zvýšení retence, řídký lužní les. Upozornění na neobnovování meliorace. Krajina okolí obce jing a jang. Intenzivní zemědělská krajina vs. zástavba. Úpor končí až na hranice intravilánu obce, a je to krajina kam povodně patří. V Čechách je tato krajina je celkem exotická. Střídání intenzivní zemědělské krajiny a lužního lesa- ostré přechody vlhkost, teplota. Řešení propojit luh se zemědělskou krajinou. Luh odstranit invazní druhy, odpadky --- návrat funkce. Obříství vznikalo srůstem, ale historicky na sebe moc dobře nenavazovali. Dodnes jsou patrné malé návsi – je třeba designovat porosty i sociální prostředí. Dušníky, nevydlážděné pruhy – starý charakter, husí trávníčky, ideály… Kontinuální vývoj těchto oblastí (dlouhodobá geneze vede k jejich kooperaci se společností – nedláždit, udržovat, upozornit na to proč a jak je to cenné!!!!) Obec funguje na dvou hranách. - 29 -
Les vs. bezlesí a povodeň vs. sucho. Dvě největší řeky ovlivňují zásadně život v obci i její krajinu. Plynulost přechodu – náprava odstranit. Obnovení tůněk v lužní krajině. Významnost stoku Labe a Vltavy. Na hřišti je mi jedno, jestli tam bude lužní les nebo nééééé. Pozor na to, že Labe dost teče a není snadno přeplavatelné.
- 30 -
2.5.
Architektura a urbanismus – základní charakteristika území
Ing.arch. Jan Kašpar, PhD. Architektura a urbanismus – historie a vývoj do současnosti Popis struktury zástavby obce (zhodnocení současného a stavu v kontextu s historickým vývojem) Zdejší nízko položená krajina byla velmi často sužována mnoha záplavami, proto se nově vzniklé osady ve starších dobách takřka nerozvíjely (Obříství, Semilkovice a Dušníky). Vzhledem k tomuto jevu lze stav a rozmístění sídel v historických dobách jen těžko urči. V noci z 28. na 29. února 1784 došlo k další katastrofě, když ledové kry z Labe smetly ves Semilkovice. Lidé při útěku zachránili pouze holé životy. Ves již neobnovili a založili ji na jiném místě. Na mapě 1. vojenského mapování je patrné umístění Semilkovic před jejich zničením povodní a přesunem. I. vojenské (josefské) mapování - Čechy, mapový list č.74 (1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace), měřítko 1: 28 800) První písemná zmínka o vsi Obříství pochází z roku 1290, kdy se poprvé uvádí Jan de Obristuie její nejstarší známý držitel. Datace je překvapivá, všechny okolní vesnice jsou mnohem starší (osada Semilkovice se připomíná snad již v roce 1165 a Dušníky roku 1228). Předpokládá se tedy, že k vybudování tvrze a vesnice došlo mnohem dříve, možná již za vlády Přemysla Otakara I. (1197-1230), pouze chybí písemné zmínky.
- 31 -
Během války o španělský trůn (pozn.: 1701–1714) mezi králem Ludvíkem XIV. a císařem Leopoldem I. vyslal Ludvík do zemí rakouských žháře, kteří vypálili Malou Stranu v Praze, Trutnov a další místa v Čechách, mezi nimi i ves Obříství. Marie Karolina hraběnka z Trauttmansdorffů dala proto vystavět ve vsi nové domky. Půdorys návsi se tak změnil ve čtyřhran a v této podobě se obřístevská náves zachovala až dodnes. Jedná se o nádhernou kompozici, kde hlavní osu tvoří zámek s panským statkem, mezi nimi je velkorysá plocha, která navazuje na pravidelnou návesní plochu tří-straně zastavěnou. Vzhledem k chaotičnosti úprav veřejného prostoru je dnes původní koncepce kompozice těží patrná. Zahájení paroplavby na Labi z Obříství do Drážďan. Tato konjunktura netrvala dlouho - pouhé desetiletí, poté paroplavbu vytěsnila nově postavená železnice, ale přesto došlo k jedné významné změně - obec přestala být střediskem feudálního panství a sídlem vrchnosti a stala se centrem kapitalistického velkostatku. Trať železnice byla původně plánována přes Obříství, ale hrabě Josef Trauttmansdorff z Weinsbergu odmítl zakoupit její akcie, navíc se místní i chlumínští majitelé pozemků obávali znehodnocení svých pozemků železnicí a proto tedy trať Obříství i Chlumín zcela míjí. I toto naprosto krátkozraké rozhodnutí poté podmínilo bouřlivý rozvoj blízkých Neratovic, kde původně neměla být ani zastávka a naopak definitivně zastavila vývoj Chlumína. V dnešním pohledu to ale lze vnímat pozitivně, neboť vznik trati by měl zásadní vliv na stavební rozvoj sídla, které by dnes mohlo v této oblasti vypadat naprosto odlišně. Obříství prožívalo po celou druhou polovinu 19. století období rozvoje, není však patrný zásadně na zástavbě. - 32 -
Slibný rozvoj vsi pokračoval i počátkem 20. století. V letech 1902 až 1905 se v nedalekém sousedství intenzivně rozvinula stavba vltavského laterálního kanálu od Vraňan k Hořínu, která dala práci všem volným lidem. Díky těmto rozsáhlým stavebním investicím existovala v okolí neustále široká nabídka dobře placené práce, takže se vzmáhala i ta nejchudší vrstva zdejšího obyvatelstva. V důsledku toho došlo k mohutnému nárůstu stavební činnosti ve vsi a tedy takřka celé její přestavbě.
Období po roku 1948 Po únorovém puči v roce 1948 nastala v celé zemi doba ožebračování živnostníků a jejich zrušení. Na vsích vypukla násilná kolektivizace. To vše bylo doprovázeno vlnou útisku a nespravedlností, která se nevyhnula ani Obříství. Lidem byl zabavován majetek a byli vyháněni ze svých domovů. To se týkalo např. i majitelů obou zámků na území obce - rodiny Havelkových i Bělských (zámeček Na Štěpáně). Podrobnosti o těchto časech viz. kniha Miroslava Sígla „Osobnosti a osudy obce“, vydaná v r. 1999. V roce 1949 vznikl ze zabaveného velkostatku Ing. Jiřího Havelky státní statek. Ostatní soukromě hospodařící zemědělci pak byli nuceni založit JZD, které bylo v roce 1964 pro špatné hospodářské výsledky začleněno do již zmíněného státního statku. Ten byl v roce 1970 zařazen do n.p. Státní statek Veltrusy. Zdejší zámek byl majitelům - rodině Havelkových, zkonfiskován v roce 1950. Bylo do něj umístěno učiliště s internátem pro STS. Období let 1948 - 1989 znamenalo, narozdíl od období na konci 19. a po začátku 20. století, v dějinách obce stagnaci, která je i dnes vidět na stavu starého domovního fondu. Kromě vybudování vodovodu a stavby nové plavební komory neproběhly v obci žádné významnější investiční akce. (Použitá literatura: Souček, J.: Znáte Obříství? Obříství 1995, webové stránky obce Obříství) 3
Vývoj struktury Struktura, rozmístění a dochování zástavby ovlivněna lokalitou historicky ovlivněnou častými záplavami (přesun Semilkovic po zničení ledovými krami). Prakticky pozorujeme strukturu relativně novou, původní stav bychom pouze hádali. Po přesunu Semilkovic vytvořily s Dušníky prakticky celek, k faktickému spojení zástavby s Obřístvím dochází až v důsledku masivní porevoluční zástavby. - 33 -
Dnes již jsou původní části pro neznalého pozorovatele prakticky nerozpoznatelné… (Pozn.: k propojení by došlo až zástavbou pole soukromého zemědělce, který se k tomu ovšem nechystá:-) V Jihozápadní části obce je zástavba nahrazena areálem pěstování, prodeje a distribuce okrasných dřevin. Průchodnosti krajiny a tvorby přechodu mezi zástavbou a krajinou je zde obrovskou otázkou! Areál prakticky znemožňuje jakýkoli rozvoj obce jižním směrem, tedy dotvoření kompaktní zástavby, i proto je hlavní centrum výstavby (tzv. Nové Obříství) východně od sídla a zmíněný kompaktní tvar narušuje! Rozdíl mezi původní zástavbou, zástavbou po 2. světové válce a zástavbou novodobou je patrný. Pravidelné formy parcelace kontrastují s původními koncepcemi návsí Obříství a Semilkovic. Historická část vísky Dušníky s velmi nepravidelnou shlukovou zástavbou podél průjezdné komunikace – ale historicky se prakticky jednalo také o malou náves, což je patrno na stabilním katastru.
- 34 -
Problematika ÚP a možnosti regulace Územní plán řeší prostorové a funkčního uspořádání území v krajině a jejího využití k zabezpečení trvalého a udržitelného rozvoje. Rozsáhlý strategický dokument skládající se z mapové části a textové, která ji doplňuje a upřesňuje. 7 Kromě územního plánu existují další nástroje ke specifikaci území, je to územní studie a regulační plán. Zpracování však přináší zvýšenou finanční zátěž na pořizovatele. V tomto ohledu jsou malé obce oproti velkým městům v nevýhodě. Paradoxně je ale větší míra pozornosti věnována nově vznikajícím lokalitám a ne původním historickým centrům, které by si zvýšenou ochranu formou regulace více zasloužily. Zde by měla být zvýšená ochrana věnována: - Kompozicím jednotlivých veřejných prostorů (Obříství, Semilkovice, příp. hist. Části Dušník, která je dnes nepatrná!), týkalo by se i jednotlivých staveb, které je tvoří aj. Obecně by se obce měly více pasovat do pozice „developera“ a rozhodovat o rozvoji území, rozhodnutí by nemělo končit vydáním územního plánu, měly by být účastny celému procesu a kontrole výstavby.
- 35 -
2.6. Sociální geografie - základní charakteristika území Mgr. Kamila Jarolímková Obecné informace Obec Obříství se skládá ze třech částí (Obříství, Dušníky, Semilkovice) a je tvořena dvěma katastry o celkové výměře 1 522 ha. Obec leží severně od Prahy Obyvatelstvo Obec Obříství měla k 31. 12. 2014 celkem 1 302 obyvatel. Vzhledem k tomu, že se obec nachází v zázemí hlavního města Prahy a v blízkosti další dvou měst regionálního významu (Mělník, Neratovice) Je jednou z významných suburbanizačních lokalit. S trendem suburanizace souvisí nárůst počtu obyvatel a zástavby v obci. V Obříství dochází k výraznějšímu nárůstu počtu obyvatel v roce 2002, přičemž mezi lety 2002- 2014 se populační velikost obce zvýšila o 33 %. S tímto trendem souvisí i nárůst počtu dokončených bytů v obci. Mezi lety 20022013 bylo evidováno 141 dokončených bytů v rodinných domech a 8 dokončených bytů v bytových domech. Tento údaj nemusí být zcela přesný, protože do statistiky jsou zahrnuty i přístavby, nástavby a rekonstrukce s kolaudací. V porovnání s populačně podobnými obcemi, je na tom z hlediska populace Obříství díky suburbanizačním procesům lépe. Mnoho obcí v Česku se v posledních 20 letech vyrovnává se stárnutím populace a přirozeným přírůstkem kolísajícím kolem nuly. Z věkové pyramidy, graf č. X, je patrný vysoký podíl obyvatel v produktivním věku. Nejvyšší zastoupení mají v obci věkové skupiny 3539 a 40- 44 let. Tyto kategorie jsou nejvíce zastoupeny i v rámci celého Česka Jejich vyšší obsazenost souvisí s celorepublikovými pronatálními opatřeními, které byly v historii přijaty.
- 36 -
Obce v posledních letech vykazuje pozitivní hodnoty přirozeného přírůstku (2013 -9, 2014 -5), které se odráží i ve věkové struktuře obce. V populaci jsou značně obsazeny i dětské kategorie 0- 4 roky a 5- 9. Jedním z důvodů může být i vyšší porodnost, kterou způsobují populačně silné ročníky, které jsou nyní ve fertilním věku. Právě tyto ročníky do Obříství přicházejí za novým bydlením a založením rodiny. Vzhledem k nárůstu počtu dětí v obci je třeba počítat s možnými problémy ohledně kapacity školských zařízení. Je třeba zohlednit, že tento stav může být do jisté míry přechodný. Poproduktivní složka populace, tedy obyvatelé nad 65 let, tvoří 12,8 % populace obce. V budoucnosti lze předpokládat, že podíl obyvatel v poproduktivním věku bude narůstat. Tento trend je jedním z klíčových rozvojových problémů, na který je třeba se připravit do budoucna. Důležité pro obce je zaměřit se na udržení mladé populace v obci. Vybudovat pro ně co možná nejvhodnější podmínky z hlediska zaměstnanosti, občanské vybavenosti, kvalitních, vzdělávacích zařízení, ceny pozemků a nemovitostí, podpory začínajícím podnikatelů aj. Do 25 let bude v obci podstatně více obyvatel v poproduktivním věku, než je tomu v současnosti. Brzy se tedy stanou aktuálními otázkami budování domu pro seniory, navýšení kapacity domu s pečovatelskou službou sv. Jana Křtitele nebo zřízení denního stacionáře. Obec v posledních 15 letech vykazuje převážně kladné hodnoty migračního salda (tj. více lidí se do obce přistěhovalo, než vystěhovalo). Tento trend je pro obec vesměs příznivý Je třeba posilovat identitu a sounáležitost nově přistěhovalých obyvatel s obcí, jejími původními obyvateli a jejími tradicemi. Posílení vztahu nově přistěhovalých obyvatel k obci pomocí kulturních a sportovních akcí, větším zapojení veřejnosti do rozhodování o rozvoji obci, dodržování nebo znovuobjevování tradic, práce s dětmi ve školách a školkách může být velmi přínosná, protože se zde začnou cítit „doma“a nejen oni, ale i jejich děti, což je pro budoucí rozvoj obce klíčové.
- 37 -
Vzdělanostní struktura a školství Vzdělanostní struktura obce Obříství, až na drobné odchylky koresponduje s celorepublikovým průměrem. V obci má nejvíce lidí střední nebo výuční vzdělání bez maturity Celkově se jedná o 41,5 % ze všech obyvatel. Tato hodnota je mírně nad průměry okresu i celé republiky. Jednou z příčin může být existence výučních, zemědělských oborů při zemědělské škole. Nejvyšší, zápornou odchylku od celorepublikového průměru zaznamenává kategorie vysokoškolského vzdělání. Vzhledem k dobré, dopravní dostupnosti z obce do regionálních a neregionálních center ,nemají žáci problém za vzděláním dojíždět. Mimo obec za vzděláním vyjíždí 56 ze 176 žáků. Problémem může být nízká motivace žáků. Je nutné pracovat s dětmi na základní škole, například formou setkání s absolventy nebo představení lukrativních pracovních míst v regionu.
- 38 -
Základní škola V obci se nachází devítiletá základní škola se školní jídelnou a družinou. Celková kapacita školy je 225 žáků (22 IVP) a školní družinu může navštěvovat maximálně 60 žáků. Kapacita školní jídelny je 745 strávníků. Na základní škole působí 7 pedagogů na prvním stupni a 9 pedagogů na druhém stupni. Ve školní družině pracují dvě vychovatelky a na škole působí tři asistenti pedagoga, kteří pracují s 5 integrovanými žáky. Celková kapacita školy nebyla ve školním roce 2013/2014 vyčerpána viz tabulka Vzhledem k vývoji populace v obci by do budoucna mohl nastat problém s kapacitou školní družiny. Tabulka: Počet žáků dle zahajovacího výkazu k 30. 9. 2013 počet tříd školní rok 1. 2013/2014 pol. 9
počet žáků celkový počet ve školní žáků družině
2. pol.
1. pol.
9
175
2. pol.
1. pol.
2. pol.
179
58
60
Zdroj: výroční zpráva ŽS Obříství 2013/2014 Škola je vybavena specializovanými učebnami pro výuku přírodopisu, chemie, fyziky, výtvarné výchovy, pracovní výchovy, informatiky a hudební výchovy. V podkrovních prostorech školy byly zbudovány herny, které slouží pro dramatickou výchovu, školní družinu a jedna z učeben slouží, jako relaxační místnost. Ve všech třídách a odborných učebnách jsou nainstalovány výukové interaktivní systémy. Celkově se jedná o 12 takovýchto systémů, přičemž 8 z nich bylo pořízeno z projektů EU peníze školám a 3 systémy zakoupila obec ze svého rozpočtu. Na školních pozemcích se nachází fotbalové hřiště, dvě hřiště na volejbal a tenisový kurt s umělým povrchem. Mateřská škola Mateřská škola je součástí základní školy. Od roku 2010 má MŠ jednu třídu na odloučeném pracovišti u pošty. Školka disponuje kapacitou 70 dětí. Děti jsou v rámci školky rozděleny do třech tříd podle věku. Do školky jsou zpravidla přijímány děti ve věku od 3 do 6ti-7 let. Ve školním roce 2013/2014 byla kapacita školky zcela naplněna. K 1. 9. 2013 do školky nově nastoupilo 23 dětí. Pro školní rok 2015/2016 bylo k předškolnímu vzdělávání do MŠ bylo přijato 17 nových žáků.
- 39 -
Školka spolupracuje s logopedkou z Mělníka, která do ní dojíždí 1x týdně. V rámci školky děti mohou navštěvovat nejrůznější kroužky (angličtiny, malování, tance, hry na flétnu, aj.). Ekonomické struktura Podle informací z ministerstva financí ČR v současnosti v obci působí 319 aktivních podnikatelských subjektů. Stejný zdroj eviduje 140 zaniklých podnikatelských subjektů, které ukončily svoji činnost do roku 2015. Podle dat z Českého statistického úřadu v obci v roce 2013 bylo evidováno 313 podnikatelských subjektů, ale pouze u 187 z nich byla zjištěna aktivita. Nejvíce podnikatelských subjektů působí v oblasti rostlinné a živočišné výroby, myslivosti a souvisejících činnostech. Tato skutečnost je dána tím, že tento region je historicky orientovaný na zemědělskou výrobu, protože se zde nacházejí nejúrodnější půdy. Tabulka: Ekonomické subjekty v obci Obříství Registrované subjekty
Z toho se zjištěnou aktivitou
2010 2011 2012 2013 2010 2011 2012 2013 Ekonomické subjekty celkem
266
303
317
313
141
179
193
187
Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti
16
30
31
29
13
27
28
25
Velkoobchod, kromě motorových vozidel
19
25
27
30
11
16
18
16
Specializované stavební činnosti 28
27
27
24
10
11
13
14
Zdroj: ČSÚ, 2014 - 40 -
Ekonomické struktura - podnikatelé Největším podnikem v obci je firma ARBOEKO a.s. Tato firma v obci obhospodařuje 110 ha, na kterých pěstuje alejové stromy ve volné půdě. Na 10 ha jsou pěstovány jehličnaté a listnaté stromy v květináčích. Firma se zabývá i prodejem importovaných rostlin, tato činnost tvoří 1/3 obratu firmy. ARBOEKO a. s. je i významným partnerem pro obec, protože je výhradním subdodavatelem zeleně v obci. Firma stále rozšiřuje své pěstební záhony směrem k obci Chlumín a hledá další vhodné pozemky pro pěstování v obci. Dalšími významnými ekonomickými subjekty, které působí v obci, jsou firmy Hanka Mochov s. r. o., RAMA BOHEMIA a. s., Havelka – zemědělské produkty. Tyto firmy jsou v obci významnými zaměstnavateli. Právě díky působení velkých firem v obci, blízkosti hlavního města a průmyslových Neratovic je nezaměstnanost v obci na nízké úrovni. V ORP Neratovice byla v únoru 2015 míra nezaměstnanosti 8,8 %. Ve stejném období Obříství vykazuje nižší míru nezaměstnanosti na hranici 7,1 %. Ještě více se míra nezaměstnanosti snížila v letních měsících. Tento trend je typický pro celou republiku a souvisí s najímáním sezónních pracovníků v zemědělství a stavebnictví. V červnu 2015 byla tedy míra nezaměstnanosti v OPR Neratovice 8 % a v obci Obříství 6,4 %. ORP Neratovice dlouhodobě vykazuje 3. nevyšší nezaměstnanost v rámci Středočeského kraje. Ovšem v rámci celého Česka je Středočeský kraj po Praze krajem s nejnižší mírou nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 5, 5 %. V červnu 2015 byl celorepublikový průměr míry nezaměstnanosti 6,2 % a obec Obříství za ním zaostávala pouze o 0,2 %.
- 41 -
Doprava Řešení dopravní situace je podle ankety zpracovávané pro strategický plán obce prioritní otázkou. V anketě bylo zjištěno, že lidé by na prvním místě chtěli řešit dopravní bezpečnost na průtahu obcí a třetí se v anketě umístil projekt nových chodníků a rekonstrukce místních komunikací. Z výsledků celostátního sčítání dopravy 2010 je intenzita dopravy na sčítaném úseku (1- 4800)celkem 3 064 vozidel za 24 hodin. Z toho je 637 těžkých motorových vozidel, 2 328 osobních vozidel a 99 jednostopých vozidel. Intenzita dopravy na průtahu obcí je klasifikována na jedenácti škálové stupnici, jako čtvrtá (1- nejméně intenzivní, 11- nejvíce intenzivní). Ve druhém sčítacím úseku, který náleží katastrálnímu území obce, je intenzita dopravy podstatně vyšší. Jedná se o tzv. úsek Na Štěpáně, přes který podle sčítaní 2010, projede 9 729 vozidel denně. Nejvíce tímto úsekem za 24 hodin projede osobních automobilů. Těžká motorová vozidla tvoří více než pětinu všech vozidel projíždějících tímto úsekem.
- 42 -
2.7. Sociální antropologie - základní charakteristika území Mgr. Mikuláš Tichý Mgr. Barbora Tichá Základní charakteristika obce Každá obec má nějakou víceméně komplexní strukturu, která se podílí na její podobě. Jedná se například o její geografickou polohu, přírodní podmínky, historický vývoj, ekonomické aktivity, infrastrukturu, architekturu atp. V neposlední řadě jsou tu konkrétní obyvatelé, kteří v obci žijí a se zmíněnými vrstvami struktury interagují. Pokud označíme obec jako „místo pro život“, pak pojem „místo“ již neznačí jen nějaký statický bod na mapě či nehybný soubor jasně definovatelných prvků, ale nese v sobě organické „žití“ v nejširším slova smyslu. Jak se žije v Obříství? Jací lidé zde žijí a jaké jsou jejich zvyky, potřeby a přání? Po prostudování informací o obci, předběžném nezúčastněném pozorování a s ohledem na zadání výzkumu od obce, jsme si určili dvě vzájemně se prolínající výzkumné oblasti: 1) Vztah obyvatel k prostředí obce a jejímu okolí – vzpomínky, pohyby po obci, změny, oblíbená/neoblíbená místa, co v obci chybí, přání a představy obyvatel... 2) Události - zvyky, všední aktivity, volný čas, tradice, slavnosti... Jako hlavní charakteristiky Obříství můžeme vymezit jeho polohu na břehu Labe, blízkost hlavního města a s ní související migrační pohyby, ale zároveň stále silnou samostatnou identitu obce. Pro zdejší život lidí je tedy důležité brát zřetel na využití toho, co se zde již nachází/odehrává a poměrně kontinuálně využívá/prožívá a zároveň aktivně reagovat na nové potřeby a příliv nových obyvatel.
- 43 -
Témata Po provedení nezúčastněného/zúčastněného pozorování a rozhovorů jsme vymezili následující témata: Labe Labe je v obci přítomné ve dvou rovinách, jednak fyzicky, jako řeka, na jejímž břehu se obec rozkládá a jednak jako fenomén ohrožení, který však zároveň implikuje víru obyvatel, že záplavy s nejhorším scénářem se již nezopakují a ty, které přijdou dovedou zvládnout. O historky kde, kdy byla voda a kdo se s tím jak vyrovnával není nikdy nouze. „To, co tady bylo, to si nedokážete představit... Jako ta největší... no, to se rozlejvalo a rozlejvalo... Ale zase má to i dobré stránky, když už je to tady, tak si lidé pomáhají...“ Kromě typické vlny solidarity v rámci konkrétních povodní lze i jen přítomnost ohrožení vidět jako aktivizační prvek. Obříství sice leží na břehu, nicméně je zde ještě rameno Starého Labe a také ostrov. Ostrov je dnes nevyužíván, avšak někteří obyvatelé si ještě vzpomínají, že dříve byla jeho špička oblíbeným místem pro koupání. Staré Labe je dnes oblíbené místními rybáři v kontrastu s „promenádou“ směrem od středu Obříství k mostu Na Štěpáně, kam s oblibou přijíždějí rybáři „přespolní“. Ačkoliv je při zběžném průjezdu obcí řeka poněkud skrytá, celkově je břeh dostupný (cesta vedoucí z náměstí, kolem zámku, bývalého mlýna a nynějšího fotbalového hřiště směrem ke Starému jezu je jedna z nejpříjemnějších cest v obci) a lidé používají cesty kolem Labe jako rekreační zónu, i když převážnou činností je zde jednoduchá vycházka. Za významné orientační body zde lze označit most Na Štěpáně, Starý jez, elektrárnu. Zámek a památky Obyvatelé svou obec vnímají jako zajímavou a na své historické stavby jsou hrdí, nicméně uvědomují si, že mají spíše lokální význam, než že by byly nějakým velikým turistickým lákadlem. Ač je zámek v rámci obce jednoznačně jedním z nejvýznamnějších objektů, pro většinu obyvatel je to jen kulisa a nemají či nechtějí k němu nic říct, neboť je v soukromém vlastnictví a majitel jej téměř nijak nezpřístupňuje. (ukázka z interview) Přesto mnoho lidí vzpomíná jak na zámku bylo učiliště - byla zde i základní škola, avšak pro místní obyvatele má větší význam spíše vzpomínka na střední odborné učiliště, poněvadž je oceňováno, že dříve měli tento typ "vyššího" vzdělání. Studijní program učiliště byl zaměřen na opravy zemědělských strojů, což koreluje se zaměřením oblasti na zemědělství. Zámek lze označit za téma, neboť fyzická přítomnost i vzpomínky jsou v ostrém kontrastu s aktuální uzavřeností zámku pro veřejnost. To je prostor - 44 -
mentálního konfliktu, kdy obyvatelé cítí identifikaci s významným strategickým bodem, který ovšem aktuálně cítí jako odcizený. Což může být také důvod, proč jsou současní majitelé zámku vnímáni většinou negativně. Proto by byla vhodná nějaká forma mediační práce mezi majitelem, správou města a obyvateli. Zajímavý je aktuální stav provozu Lamberku, kde je expozice věnovaná Bedřichu Smetanovi. Návštěvnost je velice nízká. Zajisté může o něco stoupnout, zvýší-li se celkový počet turistů v obci (například se zavedením cyklotrasy). Otázkou je, zda a jaká práce s propagací by měla za současného stavu nastat. Aktuálně si Lamberk zachovává souvislost se starší generací obyvatel Semilkovic, která se zde, zejména v letních měsících, setkává „na kus řeči“, čímž udržuje živou paměť na dřívější časy. Současná paní „kastelánka“ je v tomto ohledu osoba, kterou k místu pojí osobní vztah, což lze označit za specifický přínos jeho geniu loci. V tomto kontextu se jeví jako velice vhodné používat část areálu jako nájemní bydlení, které může odpovídat kategorii sociálního bydlení pro seniory. Naopak s případnou propagací je potřeba pracovat opatrně. Zajisté by se zde nabízela možnost expozici více zatraktivnit pro vzdělávací exkurze či workshopy škol z regionu. I památník Svatopluka Čecha v sobě uchovává sílu lokální pamětihodnosti. Roubenka svou malebností vytváří jakousi záhumenní atmosféru, zvoucí k posezení na lavičce. V objektu se dříve nacházel národní výbor, jehož funkce jsou dnes přesunuty do obecního úřadu na náměstí, ovšem velice zajímavé je udržení společenských událostí slavnostního charakteru (přechodové rituály) – svatby, vítání občánků na původním místě. Veřejný prostor Základně lze veřejný prostor rozdělit do dvou kategorií na základě toho, zde se jedná o veřejná prostranství sloužící (ať již aktivně či potenciálně) jako místa setkávání a na veřejné komunikace, sloužící k pohybu osob tranzitně či v rámci obce. V souladu s historickým vývojem si charakter hlavního veřejného prostoru udržuje hlavní náves obce. Její hlavní osy se ovšem poněkud změnily, za nejvýraznější zásah lze označit procházející dopravní komunikaci, která změnila nejen vnější podobu, ale také způsob využívání místa. Relativně silný silniční provoz nese většina obyvatel nelibě a snižuje se jejich pocit bezpečí, k čemuž přispívá také to, že v některých klíčových místech není dostatečná vybavenost pro chodce. Vstupy na náměstí se podobají spíše vjezdům a chodec, který by chtěl náměstí projít ve směru hlavní tranzitní trasy, nenalézá dostatečné zázemí. Pokud se dopravní situace nevyřeší obchvatem obce, bylo by vhodné pracovat na zvýšení komfortu pro chodce. Jelikož mnoho obyvatel Obříství využívá jako lokálního dopravního prostředku kola, bylo by taktéž dobré se zamyslet nad úpravami pro cyklisty, což se netýká jen prostoru náměstí. Co se pohybu obyvatel po obci týče, tak současnou situaci lze vidět jako - 45 -
poměrně klíčovou pro synergické fungování pohybu obyvatel v rámci obce. Vzhledem k nové zástavbě, se nejen zahustila a rozšířila obytná plocha obce, ale také přibyli noví obyvatelé s novými návyky, kteří se různou měrou integrují do každodenního života obce. Je tedy nasnadě všimnout si nakolik a které cesty lidé využívají pro pěší aktivity, pro jízdu na kole (není myšlena ta rekreační, ale jízda za účelem dopravy), či kde jezdí převážně autem. V současné době se vytvářejí nové koridory a proto by bylo dobré těmto koridorům poskytnout adekvátní materiální podporu. Dobré by bylo podpořit především používání původní záhumenní cesty. Hlavní náves si v různé míře uchovává své typické funkce – je zde obecní úřad, nákupní středisko, park, autobusová zastávka, pohostinství, cukrárna. Otázkou však je, zda by dané subjekty - a potažmo prostor návsi jako celku nemohl fungovat lépe. Jaké kvality by tedy náves měla mít, aby zde lidé rádi trávili svůj čas? O nutnosti zvýšit komfort pro chodce a cyklisty již bylo řečeno výše. Náves by ovšem nikdy neměla sloužit jen jako místo tranzitní, kde se lidé zastavují jen když musí. Jaké činnosti jsou tedy typicky s návsí spojované a jaké zde chybí? Náves je především veřejné prostranství, kde by měl být příjemný prostor pro každodenní náhodné setkání obyvatel a zároveň by charakter prostoru měl nabízet i příležitost pro cílenější společenské využití (slavnosti, jarmarky atp.). Za současného stavu se ponejvíce nabízí úvaha nad „otevřením“ části návsi, kde se nachází Mariánský sloup, kde ovšem současný design zeleně a parkovacích míst nenechává příliš prostoru pro vstup a pobývání.
Kulturní dům Téměř všichni obyvatelé, oslovení v rámci výzkumu, se shodují na tom, že v současné době chybí větší prostor, kde by byly možné kulturní a společenské aktivity. Toto místo donedávna naplňoval víceúčelový kulturní dům ("stará tělocvična"), stojící v centru obce, přímo na návsi. Dle informantů zde probíhaly novoroční oslavy, diskotéky, oslavy svateb, promítání filmů apod., původně byl dům využíván jako tělocvična. Zatímco podobné centrum v létě může do jisté míry suplovat fotbalové hřiště pod zámkem, místní restaurace ani jiné subjekty už v současné době nenabízejí srovnatelně velký prostor, který by podobným aktivitám vyhovoval. Informanti zároveň oceňují jeho místo na návsi, jako přirozeného středu obce. Ačkoli je zde tedy zřetelná artikulovaná poptávka po podobném zařízení, je s podivem, že při dotazování po důvodech chátrání a opuštění původního kulturního domu, bylo poukazováno na to, že byl využíván čím dál, tím méně, až se městu už nevyplatilo jej nadále otevírat a udržovat. Zdá se tedy, že dříve byly hlavním společenským centrem obce zejména dvě místa - fotbalové hřiště a kulturní dům. Zatímco fotbalové hřiště i přes záplavy takto nadále funguje, kulturní dům se postupně využívat přestal. Pokud je tedy zájmem obce opět podobné místo pro setkávání, kulturní a - 46 -
společenské aktivity s větší kapacitou obnovit, lze přemýšlet o rekonstrukci současného domu, nebo stavbě nového. Obě mají svá úskalí a své přednosti. V případě stavby nového objektu se logicky nabízí zatím nezastavěný pozemek obce, kde se zvažuje i stavba nového hřiště. Pokud by se takto v jednom místě spojily sportovní a jiné společenské aktivity, mohlo by to přispět k jejich vzájemnému propojení a tím k dalšímu utužení pospolitosti v obci. Na druhou stranu si původní kulturní dům zachovává některé výrazné přednosti, z nichž hlavní je tradice, centrální umístění na návsi a s tím související jednak dostupnost, jednak komunikace s historickým centrem obce. Dle pamětníků je zde také zajímavé sklepení, které by - mimo období povodní - bylo možno využít jako malou vinárnu, nebo turistickou zajímavost. Při variantě rekonstrukce či nové stavby na místě původního kulturního domu je třeba klást důraz na zachování proporcí a charakteru návsi. V obou případech je nicméně vhodné stanovit osobu, která se bude starat nejen o provoz domu a prostor jako takových, ale zejména aktivně vytvářet program, aby se neopakovala historie o postupném menším a menším využívání podobných prostor. Mimo soukromé akce typu oslavy narozenin, nebo svateb by prostor měl žít pravidelnými kulturními aktivitami, jako např. promítání filmů, nebo hudební akce, nabízí se také možnost jej propojit s knihovnou a aktivitami pořádanými zde.
Hřiště Nejaktivnější skupinou - ač sportovně jde především o fotbal (od fotbalové školičky, přes žáky hrající okresní přebor, po mužstvo mužů) a neformálně nohejbal - je TJ Sokol, jehož aktivity jsou spojeny s místním fotbalovým hřištěm, ke kterému patří i zázemí - lavičky, stavební buňky a bar. Na fotbalovém hřišti se neodehrávají pouze aktivity sportovní, ale i společenské. Jedná se o různé zábavy, populární Benátskou noc, stavění májky, ale i různé menší události. Akcí se obvykle účastní široké spektrum veřejnosti s patrnou aktivní mírou zapojení (například občerstvení zde může být i ve formě „co, kdo napeče“). Umístění hřiště v rámci obce je velice příhodné, hřistě se nachází v blízkosti "centra", zároveň zastrčené v "přírodě" - vzrostlé stromy tvoří příjemné a stinné prostředí, na cestě k starému jezu. Takže se jedná o lehce dosažitelnou lokaci na tranzitu k vodě s vlastní atmosférou i materiálním zázemím. Poloha je ovšem i největším problémem, hřiště se nachází v záplavové zóně. Hřiště je téměř každý rok i několikrát zaplaveno, čímž se zničí trávník a jeho zavlažovací systémy, což pak znamená zvýšené investice do jeho údržby. Když je povodeň větší, je ohroženo i okolní vybavení (např. povodeň 2013 zničila poměrně nové kabiny; místo nich jsou teď stavební buňky, z nichž některé původně sloužily jako náhradní bydlení pro obyvatele postižené povodní). Jelikož je dění kolem hřiště významným společenským faktorem obce a - 47 -
samotné místo v sobě nese mnoho důležitých vzpomínek, je potřeba řešení problému s možností přesunu či vybudování nového volnočasového areálu věnovat zvýšenou pozornost a nepřistupovat k nějakým radikálním zásahům. Obec se může snažit se nalézt místo pro nové hřiště a s tím i jiné volnočasové aktivity. Ovšem s tím, že vznik nového místa by měl být velice pozvolný. Například udělat hřiště pro fotbalisty, které nebude zaplavováno a tudíž odpadne potíž s častými malými záplavami. Nicméně než kolem narostou stromy a lidé si k novému místu vytvoří vzah, hřiště může být využíváno třeba jen částečně. Pokud se začne nové hřiště vhodně využívat, lidé (hráči, diváci) si pomalu začnou zvykat na jiné místo dění, a tak by se postupně mohly přesunout i další aktivity (včetně nově vzniklých) přirozeněji do nové lokality.
Pozvánka na veřejné setkání v obci.
- 48 -
3.
PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – SEZNAM NAVRHOVANÝCH PROJEKTŮ NEOLOKATOR
Ministerstvo pro místní rozvoj, v rámci slovníku u ESF definuje projektový záměr takto: ,,jedná se o konkrétní představu o budoucím projektu, pokud si žadatel napíše projektový záměr na papír, mělo by se jednat o přibližně dvoustránkový dokument, který podává tyto základní informace: cíle, zdroje financování, způsob realizace, časový harmonogram a předpokládané výstupy z projektu“. Jiné ministerstvo – školství, mládeže a tělovýchovy chápe správnou projektovou žádost takto: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Název projektu: Žadatel: Cílová skupina: Popis projektu: Definice problému, výchozí stav Cíle projektu: Výstupy projektu: Partneři projektu Role partnera Délka projektu: PLÁN KLÍČOVÝCH AKTIVIT (úkoly vedoucí k realizaci projektu):
Při žádosti aktivita Popis odpovědnost termín předpokládané náklady o (mil) grantov 1 ou podporu v rámci dotací E.U., se oproti výše zmiňovaným přístupům používá v oboru architektura a urbanismus tzv. ,,karta projektu“, tak jak je například uvedeno zde:
I. ETAPA ….
06-004 Obnova Bažantnice (zalesnění prostoru k pr. z.) Kód projektu
Název projektu
- 49 -
Vladimír Kubín
Zodpovědná osoba Pracovní skupina Priorita
7.6.1. + 7.5.2.
Opatření
II.2.1.
Lokalizace
Kozomín
Nositel projektu (garant) Realizace v letech
Kozomín 2008
Náklady v letech [Kč] Náklady celkem [Kč] Výše dotací [Kč nebo %] Zdroje financování
Rehabilitace kulturních památek, Realizace krajinotvorných opatření Zalesňování zemědělské půdy, Podopatření II.2.1.1 - První zalesnění zemědělské půdy
2009
2010
2011
2012
2015
250 000
60 000 620 000 Pevné sazby na ha: 1954 EUR jehličnatý porost, 2590 EUR listnatý porost + následná péče 437 EUR/ha/rok po dobu 5 let Program rozvoje venkova – EAFRD, obec Kozomín
Popis projektu
Cíl a přínos projektu
Cílová skupina Termín pro předložení Podmínky pro předložení
Dle nařízení vlády Žadatelem: vlastník nebo nájemce zemědělské půdy, zpracování projektu zalesnění, vyjádření ÚHÚL, závazek péče o založený porost, minimální výměra zalesnění
Kontakt
- 50 -
PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY – území obce Obříství Projektové záměry nacházející se na území obce Obříství mohou být realizovány při přímé součinnosti těchto tří činností: a)
Jednání s majiteli pozemků, nebo vlastníků objektů o záměru
b)
Navrhovaná změna v územním plánu (regulačním) projednaná zastupitelstvem obce – odbor územního rozvoje / stavební úřad
c)
Realizace studie proveditelnosti – v součinnosti s odborníky na konkrétní téma záměru
d)
…případná iniciativa místních skupin (komunitní plánování) atd..
Poznámka k projektovým záměrům: Projektové záměry mohou být komentovány a aktualizovány na adrese www.ipom.xyz - město Postoloprty.
- 51 -
- 52 -
3.1. CYKLOTRASA V OBŘÍSTVÍ A CHLUMÍNĚ
Dvě varianty navrhované cyklostezky. A)
Popis projektu
Jedná se o značenou odbočku stávající cyklotrasy vedoucí po levém břehu Vltavy, kdy navrhuje zlegalizování stávajícího přechodu Vltavy (produktovod).
- 53 -
B)
Návrh projektu
Projekt může mít dvě varianty. Při první by cyklisté projížděli směrem od Vrbna přes část Úporského luhu k úporskému statku do části obce Dušníky. Druhou variantou je cyklotrasa přes obce Zálezlice, Chlumín, Obříství- hřbitov. Z návsi obce Obříství by cyklotrasa pokračovala na Štěpánský most, kde je již stávající cyklotrasa. Cyklotrasa vychází z potřeb místních občanů a samosprávy. Může rozšířit nabídku turistického ruchu v obci. Chceme podpořit zvýšení rekreačního využití krajiny.
C)
Způsob provedení
Tento projektový záměr je vhodný k profinancování z ESF. Naše pracovní skupina může pomoci s vypracováním projektové žádosti na tento projekt. . D)
Souvislost s jinými projekty Informační stezka pro pěší.
E) Hlavní profese Neolokator.cz, která se záměru může věnovat Urbanismus, historické vědy, přírodní vědy, dopravní specialista
- 54 -
3. 2. INFORMAČNÍ STEZKA V OBCI PRO PĚŠÍ
A)
Popis projektu
Navrhovaná informační stezka vychází z centra obce (napojení PID, komunikacenavrhovaná cyklotrasa). Stezka bude sloužit k posílení lokální identity. Dále slouží k fyzickému a tematickému propojení intravilánu obce a okolní lužní krajiny. Trasa bude kopírovat současnou atraktivní tvář krajiny v propojení s historickými souvislostmi. B)
Návrh projektu Trasa stezky: 1. centrum – náves obce Obříství (zámek) 2. mlýn 3. historický jez (P. Janáka) 4. ostrov 5. fragment lužního lesa 6. staré Semilkovice 7. staré Labe 8. Dušníky 9. Lamberk 10. Hřbitov 11. Mariánský sloup - 55 -
C)
Způsob provedení
Tento projektový záměr je vhodný k profinancování z ESF. Pro informační tabule bychom doporučili nejen standardní informační tabule, ale i atraktivního mobiliáře (lavičky, ptačí pozorovatelna, …)
D) Souvislost s jinými projekty Souvislost s navrhovanou cyklotrasou. E) Hlavní profese Neolokator.cz, která se záměru může věnovat Přírodní vědy, historické vědy, architektury (drobné stavby, mobiliář), sociální geografie, kulturní antropologie.
- 56 -
3.3. ÚPRAVA VEŘEJNÝCH PROSTORŮ
A)
Popis projektu
Systematická práce s veřejný prostorem v intravilánu obce, pomocí zvýšené legislativní regulace. Tyto regulace budou mít za cíl ochranu urbanistické, architektonické, historické hodnoty zástavby. B)
Návrh projektu
A. Formou úpravy veřejných prostranství (zpevněné, travnaté plochy, aj.). Zkvalitnění veřejného prostoru pro podporu veřejných aktivit: místo setkávání, rekreace, volný čas, pořádání kulturních akcí… 1. náves Obříství 2. náves Semilkovice 3. historické jádro Dušníků B. Zachování a úprava stávajících nevyužívaných veřejných prostorů, zejména pro setkávání obyvatel z navazující obytné zástavby. Například formou parkových úprav doplněných o potřebný mobiliář. 1. plocha před původním špejcharem - 57 -
2. zpevněná plocha před památníkem Svatopluka Čech 3. úprava obytných ulic, zejména v pěší trase, která by byla alternativou k hlavní průjezdné komunikaci Obřístvím
C. Úpravy hlavní průjezdné komunikaci obcí. C)
Způsob provedení
viz. výše
D) Souvislost s jinými projekty Cyklotrasa, Informační trasa, Kulturní dům
E) Hlavní profese Neolokator.cz, která se záměru může věnovat Urbanista, Architekt, Historik, Kulturní antropolog, Sociální geograf
- 58 -
3.4. PRÁCE S HISTORICKÝM ZEMĚDĚLSKÝM DVOREM
A)
Popis projektu
Do budoucna by bylo vhodné transformovat stávající funkce na funkce občanské vybavenosti a bydlení. B)
Návrh projektu
Přesunutí skladu stavebnin do zadního traktu objektu. C)
Způsob provedení
Vstup do jednání s majitelem objektu. Umožněné transformace funkce objektu pomocí regulačního plánu. D) Souvislost s jinými projekty Kulturní dům E) Hlavní profese Neolokator.cz, která se záměru může věnovat Architekt, Urbanista, Historik
- 59 -
3.5. ÚPRAVA WEBOVÝCH STRÁNEK OBCE
A)
Popis projektu viz. opravy historika ve zprávě + doporučená jazyková korektura
- 60 -
3.6.
A)
JAK ŘEŠIT VEŘEJNÝ PROSTOR V „NOVÉM“ OBŘÍSTVÍ
Popis projektu
Systematická práce se stávajícími pozemky obce v blízkosti „nového“ Obříství a současně práce se stávajícími obytnými ulicemi. B)
Návrh projektu Nutnost zpracovat s ucelenou urbanistickou studii, zahrnující stávající ploch výstavby i rozvojové plochy. Současně bude řešit přesun fotbalového hřiště ze současné lokality. Vytvoření veřejných ploch pro setkávání a volný čas obyvatel, nejen vznikajícího „nového“ obříství, ale i rozsáhlé předrevoluční zástavby. C)
Způsob provedení - urbanistická studie, facilitace
D)
Souvislost s jinými projekty - problematika sportovního hřiště
E) Hlavní profese Neolokator.cz, která se záměru může věnovat Architekt, urbanista, sociální geograf, kulturní antropolog
3.7.
PROBLEMATIKA SPORTOVNÍHO HŘIŠTĚ - 61 -
A)
Popis projektu
Nalezení nové formy využití stávajícího fotbalového hřiště a vytvoření nového sportovního areálu. B)
Návrh projektu
Cílem je zachování stávajícího prostoru fotbalového hřiště pro rekreační, sportovní, kulturní a společenské aktivity občanů v ekonomicky příznivé podobě, kdy bude minimalizováno narušování prostoru častým zvyšování hladiny Labe. Vybudování nového sportovního areálu v návaznosti na lokaliti Nové Obříství. Jedná se o volnou plochu na okraji zastavěného území obce, které je pro tuto funkci z hlediska situování vhodné (eliminace hluku ze sportoviště, dobrá dostupnost). C)
Způsob provedení viz výše
D)
Souvislost s jinými projekty úprava veřejných prostranstvích, naučná trasa
E)
Hlavní profese Neolokator.cz, která se záměru může věnovat kompletní tým
- 62 -
3.8.
B)
PROBLEMATIKA NOVÉHO KULTURNÍHO CENTRA OBCE
Návrh projektu
Doporučujeme navázání kulturního centra do návsi obce Obříství (jižní křídlo zámku, panský dvůr (stavebniny), tělocvična). V případě soukromých objektů zahájit dohodu se současným majitelem. Zpracování studie na rekonstrukci vybraného objektu. V případě tělocvičny je třeba zpracovat nový architektonický návrh, který bude v souladu se zástavbou. Výběr vhodného umístění bude záležet na dalších přidružovaných funkcí ke kulturnímu domu. Z terénního výzkumu byl identifikován velký zájem o společenský sál (s možností projekce), případně rozšíření knihovny. - přidružené fce – infoncetrum, regionální muzeum /galerie/ výstavní prostor, místo pro setkávání zájmových skupin (seniorů, ….), D) Souvislost s jinými projekty hřiště, informační stezka (pokud by byla v historických objektech)
- 63 -
3.9.
SAMO-OBSLUŽNÝ PŘÍVOZ U BÝVALÉHO JEZU
- 64 -
3.10.
A)
Likvidace invazních druhů – dlouhodobá údržba krajiny
Popis projektu
Z hlediska narušené biodevrzity nivy Labe, které podléhají rostlinným invazím, by bylo vhodné tyto druhy eliminovat. Tomuto šíření je třeba dlouhodobě bránit. B)
Návrh projektu
V první fázi je třeba realizovat celkový screening území, z hlediska nepatřičných druhů v území – např. křídlatka japonská, nebo javor jasanolistý. Další fáze je samotná likvidace populací invazních druhů. Po likvidaci populací by mělo následovat udržování krajiny tak, aby se na ně invazní druhy nebyly schopné vrátit. Efekt managementu by bylo vhodné trvale monitorovat.
- 65 -
4.
DALŠÍ ZÁMĚRY – BATTLE ODBORNÍKŮ
Jedná se zde o přepis rozhovorů mezi jednotlivými odborníky – specialisty Neolokator. Nemůže sloužit jako samostatný zdroj pro další potenciály. Má rovinu čistě informační a inspirační.
Možná by bylo vhodné pilířové řešení staveb, aby byla „částečně“ chráněná. Pro lidi je hodnotné pouze nové!! Chodník je potřeba pro dopravu – dříve autobus jezdil pouze z návse. Semilovická náves funguje jako „pavlač“ na drby a oživí svoji náves sami a nepotřebují. Náves s pomníkem je dějištěm každodenních. Zadní náves místo mimořádnějších událostí. Hřiště první místo u přírody. Místo plné vzpomínek, souvisí s Janákovým jezem. Je možné přemístit hřiště, ale důležité je zachovat „místo“!!! Řeka- nekomunikuje s druhou stranou. Dříve se lidé koupali na „špičce“. Místní atrakce parníky. - 66 -
„Stavebniny“ – Havelku nemají obyvatelé rádi. Obec se s ním snaží spolupracovat, ale zpětná vazba od obyvatel je pak negativní. Komunikace s Havelkou, prorazit!!! Třeba přes jeho dceru (Kubálková.). Vytvoření enklávy opuštěných historických budov. Zámek mediace vztahů mezi vlastníkem a obcí. Kulturák na místo tělocvičny, protože lidé to intuitivně ho vnímají tam. Z pohledu antropologa je důležité Obříství. Suburbie Prahy, nastěhování mladé generace. Trend. Starší části mají obývají staříci vs. mladé rodiny. Mladé rodiny nevědí jak se žije v této obci. Důležtité je, aby obec mohla přinést své možnosti. Novousedlíci mezi Dušníky a Semílkokvice--- sokol neexistence „berlinské“ zdi. Novousedlíci budou přibývat!!! Kulturní život do centra obce. Aby lidi neodjížděli do Prahy za vším, ale měli vyžití i v obci. Sociální interakce napříč starousedlíky a novousedlíky. Místo setkávání – nutná dobrá dopravní dostupnost (na kole, pěšky, autem,…..). Labe je bariéra a lidé nemají potřebu se za ní dostat. Památky – BS dnes je to spíše důchodci na drby. Přilehlý dům je sociální bydlení. Roubenka má do dneška svoji funkci vítání občánků, svatby…. Na historické mapě je dobře vidět, že na druhé straně břehu je vidět odvodnění. Strouha může být pozůstatek původního koryta (nebo creek). Obec není obřízlá katastrem. Pokud má voda protékat strouhou, může to být historicky podložené. Možná tím přiváděli vodu ke Klům. Strouha a Černávka jsou stabilizované toky (meliorace jiná otázka). Kostel s panem Havelkou nebyla moc kloudná domluva. Nakonec mi vyplynulo, že nechceme ho u natáčení. Nemá šanci je plně využít. Používá se pouze pro koncerty, ale nikoli pro náboženské účely. Z historických zpráv má kostel základy ze 13. stol. Dnešní podoba je cenná díky pozdějším zásahům (psaníčková sgrafita, veduty). Zachování pohledových os v obci (oratoř v kostele, stavebniny…). Obytný trakt vs. Archeologický výzkum z doby římské tak trochu chybí. V centru obce nikdy neprobíhal archeo výzkum. Obříství je v méně majitele tvze. Od začátku měla správní fce a skupovali pozemky i s pozemky u Libiši. Tvrz stála na dnešním jižním křídle zámku. Druhá tvrz už byla ve 14. stol. použitelná (u Libiše). Měla kruhový vodní příkop… Obříství napojovalo k tvzi Dušníky a Semílkovice- rozvíjení velkostatku. 16. stol přestavění na zámek, správním sidlem celého velkostatku.
Zámek není pouze obydlím vrchnosti, ale slouží hlavně úředníkům, protože je - 67 -
příliš velký a nejde obydlet celý. Koncentrace administrace do zámků (11 vesnic, 4 hospodářské dvory). Zámecký les je opravdu les zámku pro hony. Historicky bylo více mostů přes Labe. Zámek nebyl tedy pouze centrem obce, ale široké správní oblasti. Polyxena Lobkowitz koupila celý správním admistrativní komplex. Byla snaha vytvořit z Obříství městečko, ale tato snaha vyšla naprázdno. Až do poč. 20. stol centrum administrativní oblasti. Vodní cesta – překladový přístav, J. Rorbach (1830) začal budovat přístav parníku Bohemia (Obříství – Drážďany). železnice minula obec- obrovský milník v rozvoji obce- Neratovice ze železnice měla velké zdroje, které podnítily rozvoj. Vesnice s agrárním charakterem. Pivovar měl své chmelnice a vinice. Charakter obce mění až zrušení velkostatku. A majetek kupuje Havelka až do 1948. Po konfiskaci se ze zemědělských družtev se stává velkostatek Veltrusy, Mělník. Obec se několikrát snažila změnit svoji image, ale moc se jí to nepovedlo. Obec prochází masivním nárůstem počtu obyvatel. Tito obyvatelé mají sociokulturní návyky. Novousedlíci často dojíždějí za prací, službami i zábavou do Prahy. Pro obec je velmi důležité, aby co nejlépe fungovala kooperace mezi obcí a obyvateli. Právě proto je třeba zoohlednit Chodníky by intravilánem obce byli vhodnější. Pozor na zámkovou dlažbu. Chodníky musí být, protože je to legislativa. Na hřišti nemusí být závlahový systém. Je možné ho mít pouze, jako záložní. Proč lidi nejdou k té řece? Jaká je tam bariéra. 2/3 obyvatel nemají bazény... Hřiště není tam přístup k vodě. Regulace centra obce (UP) deklarace obce, jak chce aby byli objekty využívány. Rezervovat pro občanskou vybavenost, regulovat rušivé elementy z centra obce. Přijde doba, kdy s tím bude moc rozvíjet, jak investovat do svého majetku. Stavebniny – původně technické dvory- přelom na stavebniny. Chce být samostatný nebo „přívěšek“ ostatních měst?? Regulační plán má smysl por cenné centrum, urbanistický celek. Regulace suburbia, ale není tak potřeba, jako regulace centra obce. Je to výhled do budoucnosti. Historicky dané regulativy. Udržrní rázu krajiny nejen u luhu, ale i v obci města. Semilkovice a její historii odráží historii širší oblasti. Zlomový bod je přesun Semilkovic- najednou byly na hranici jiné obce (Dušníky)- vznik jednoho kompaktního sídla u historické komunikace Propojování s Obřístvím – do dneška k propojení zcela nedošlo. Je tam poslední pole, kde je zemědělské produkce. Historická centra třech vísek na průjezdné ulici. Člověk není schopný vnímat jednotlivá jádra místních částí. - 68 -
Příliš zeleně možná škodí (historicky nebylo v centru tolik zeleně). Historická koncepce (zámek kostel v kompoziční ose panský statek) mezi tím nóbl prostor, který drtí komunikace. Hlavní veřejný prostor formují obytné domy. Uřízlý prostor silnicí. Malý meziprostory (obratiště BUS, …). Před kostelem, shromaždiště (už jenom tím, že to jde do kopce). Špejchar a její trojúhelník. Hlavně pro místní, kde je možné vysázet zeleň a vytvořit klidovou zónu. Meziprostory jsou typické pro slepenec obcí S+O. Prostupnost obce původní záhumenní cestou je podstatně lepší než strohý chodník podél hlavní komunikace. Obříství málo vnímá Labe, ale příroda to nevnímá. Je to velký migrační koridor. Janák funkcionalistický most, ale dnes je? Historie je jedna věc, ale dnes je potřeba řešit aktuálnost (Chlumín- lužní les). Interakce společných aktivit! Zásadně jim chybí kvalitní shromažďovací prostor. Turista, cykloturista, místňák… jsou líny. Nebylo by třeba vhodné věnovat se bližšímu lužnímu lesu? Chceme tam lákat turisty? lákadlem je zaniklá ves Semilkovice (voda, bránění se povodni, urbanismus, jedno místo odráží historii celého území, flóra?) Projekty pro stmelování občanů v obci. Měkké ne-investiční dotace. Nové programovací období – komunitní aktivity. Dotace na máje. Cesta pro různorodost. Zastupitel je také náplava.
5.
KONTAKT – TÝM NEOLOKATOR - 69 -
- 70 -
- 71 -
- 72 -
+420 606332951
[email protected]
- 73 -
- 74 -
- 75 -
