ICT promítnutí do metodiky výběru dodavatele

Zákon o veřejných zakázkách a jeho aplikace do IS/ICT – promítnutí do metodiky výběru dodavatele Červenková Marie, Polanský Ondřej Katedra informačních technologií VŠE

Abstrakt Tato práce se zabývá vztahem nového zákona o veřejných zakázkách a problematikou výběrového řízení ve veřejném sektoru v oblasti IS/ICT. Je představen nový zákon (137/2006 Sb.) a jeho nejvýznamnější změny oproti zákonu minulému (40/2004 Sb.). Na základě zákona je objasněn postup výběrového řízení pro IS/ICT se aplikací nejlepších zkušeností v oblasti. Závěrem jsou zmíněny nejvýznamnější problémy, které se v souvislosti s veřejnými zakázkami a oblastí IT objevují.

Abstract The work deals with the issue of the relationship between the new Czech public order act and the question of a selection procedure in the public sector in IS/ICT domain. The new act (137/2006 Sb.) and its most remarkable changes compared to the previous act (40/2004 Sb.) are introduced. A process of a selection procedure for IS/ICT on the basis of the act with application of the best practices in the domain is explained. In fine, the most significant problems that occur within the context of issue of public ordering in IT domain are mentioned.

1. Úvod Lze obecně říci, že projekty související s oblastí IT zaznamenávají relativně vysoké procento případů, které jsou označeny za neúspěšné, v lepším případě pouze s překročenými náklady, termínem, či nedosažením plného rozsahu smluvené funkcionality. Proto existují již relativně dlouho obecné postupy a doporučení, které je možno uplatnit také ve veřejném sektoru. V polovině loňského roku byl nahrazen zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách novým zákonem (zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, dále jen Zákon), který, oproti starému, přináší řadu významných změn. Tato práce se věnuje aplikaci Zákona pro oblast IT. Cílem této práce je tedy nejprve představení Zákona, charakteristika nejvýznamnějších změn oproti zákonu minulému a popis metodiky výběru dodavatele informačního systému (popř. jiné IT zakázky) tak, aby reflektovala obecně doporučené postupy pro výběrové řízení v oblasti IT a zároveň aby plně respektovala Zákon. Jsou rovněž zmíněny některé specifické rysy výběrových řízení pro oblast IT, při jejichž zanedbání nemusí dojít po realizaci zakázky k dosažení cílů, pro které bylo výběrové řízení realizováno. Vzhledem k relativně velkému rozsahu Zákona a oblastí, které tento zákon upravuje, práce obsahuje pouze průřezový (nikoliv vyčerpávající) pohled na problematiku, které se Zákon věnuje. Z toho důvodu jsou dílčí oblasti, věnující se např. prokazování kvalifikace, zmíněny pouze v tom rozsahu, který je relevantní 52

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2007

Zákon o veřejných zakázkách a jeho aplikace do IS/ICT ……

pro oblast IT. Některé další dílčí oblasti, které jsou spíše procesního charakteru, jako např. lhůty či ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele jsou zmíněny pouze okrajově či vůbec. Zájemce o tyto oblasti odkazujeme buď přímo do Zákona, nebo do příslušné literatury, např. [SEB01].

2. Představení zákona o veřejných zakázkách 2.1 Změna charakteru Zákona Hlavním impulsem k přijetí nového zákona o veřejných zakázkách byla především nutnost transponovat příslušné směrnice EU do zákona (minulý zákon obsahoval cca pouze 30 % těchto norem), odstranit některé nejasné formulace či jiné nedostatky minulého zákona a posílit prvky elektronického zadávání. Oproti minulému zákonu je ten současný mnohem obsáhlejší (přesnější formulace jednotlivých ustanovení), což omezuje možnosti veřejného zadavatele výrazným způsobem odklánět průběh řízení od toho, jak je mu Zákonem předepsáno. Zákon dále nově apeluje na to, aby bylo každé rozhodnutí zadavatele řádně odůvodněno. Rovněž jsou povinně upřednostňovány „otevřené“ druhy výběrových řízení (viz dále).

2.2 Veřejný zadavatel Podle Zákona je/může být zadavatelem (v § 2 zákon jasně definuje zadavatele veřejných zakázek), Česká republika, státní příspěvkové organizace, územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je územní samosprávný celek, a jiné právnické osoby specifikované tímto zákonem. Zadavatelem se však může stát i tzv. centrální zadavatel. Centrálním zadavatelem může být pouze veřejný zadavatel (§3 Zákona), přičemž centrálním zadáváním se rozumí pořízení předmětu veřejné zakázky, aniž by se zadavatel výběrového řízení přímo účastnil. Tuto činnost za něj může na základě smlouvy převzít jiný subjekt, který tak ovšem musí činit nejméně pro dva zadavatele současně. 1 Zákon definuje tzv. relevantní činnosti , mezi které nově přibyly služby bezprostředně související s poštovními službami poskytované zcela elektronickými prostředky, a to včetně zabezpečeného přenosu kódovaných dokumentů elektronickými prostředky, služby správy adres a přenosu registrované elektronické pošty.

2.3 Veřejná zakázka Veřejná zakázka je v zákoně rozdělena dle několika hledisek. Nejprve, dle stanovených finančních limitů, Zákon dělí zakázky do několika kategorií; na nadlimitní, podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu. Finanční limit 1 Kromě veřejného zadavatele se v zákoně také hovoří o sektorovém zadavateli, který podle zákona postupuje při výběrovém řízení, na rozdíl od veřejného zadavatele, s drobnými odlišnostmi. Sektorový zadavatel je definován v §2, odst. 6 Zákona; je to taková osoba, která vykonává relevantní činnost, nebo nad níž veřejný zadavatel uplatňuje dominantní vliv. Relevantní činnosti jsou přesně definované v § 4, kde jsou rozděleny podle odvětví, kterého se týkají (např. teplárenství, plynárenství, vodárenství, elektroenergetiky, apod. ). SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2007

53

Červenková Marie, Polanský Ondřej

a zařazení do jedné ze skupin veřejných zakázek je odvozen od její předpokládané hodnoty, což je celková cena zakázky bez DPH. Tuto hodnotu stanovuje zadavatel podle obvyklých cen v dané oblasti a oboru. Zákon nově zadavateli zakazuje rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby došlo k snížení této ceny pod původní limit, čímž by se zakázka ocitla v jiné skupině. Limitní cena je určena podle toho jaký subjekt je zadavatelem a co je předmětem veřejné zakázky. Jedná-li se o veřejnou zakázku na dodávky, je limitní cena 4 290 000 Kč, kdy zadavatelem je Česká republika, nebo státní příspěvková organizace (je-li zadavatelem Ministerstvo obrany, pak tento limit platí pouze pro zboží stanovené prováděcím právním předpisem). Limitní cena 6 607 000 Kč je v případě, kdy zadavatelem je územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace jejímž zřizovatelem je územní samosprávný celek, nebo jiná právnická osoba (definována v Zákoně § 2 odst. 2 písm. d) ). Pro Ministerstvo obrany se tento limit vztahuje na zboží, které není stanoveno prováděcím právním předpisem. Pokud je zadavatelem veřejná zakázky na dodávky sektorový zadavatel, pak finanční limit činí 13 215 000 Kč. Jedná-li se o veřejnou zakázku na službu, finančním limitem je částka 4 290 000 Kč, kdy zadavatelem je Česká republika, nebo státní příspěvková organizace, částka 6 607 000 Kč, kdy zadavatelem je územní samosprávný celek, nebo příspěvková organizace (blíže specifikovaná v předchozím odstavci), a částka 13 215 000 Kč, kdy zadavatelem je právnická osoba (viz. předchozí odstavec). Za podlimitní veřejnou zakázku je označena taková, jejíž předpokládaná hodnota činí nejméně 2 000 000 Kč, a to na dodávky nebo na služby. Veřejnou zakázkou malého rozsahu je taková zakázka (na dodávky a služby), jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne hodnoty 2 000 000 Kč. Dalším hlediskem, podle kterého Zákon zakázky rozděluje, je určen povahou předmětu veřejné zakázky, jde o zakázky na dodávky (zboží + služba s věcí související – montáž, uvedení do provozu), služby a stavební práce. Zadavatel může vyhlašovat také soutěž o návrh, viz dále. Zároveň Zákon přesně vymezuje, co nemůže být předmětem výběrového řízení (§18 a §19). Zadavatel má několik možností, jak postupovat při výběru dodavatele plnění veřejné zakázky. Zákon definuje několik druhů zadávacích řízení. Podle §21 Zákona to jsou: ¾ otevřené řízení, ¾ užší řízení, ¾ soutěžní dialog, ¾ jednací řízení s uveřejněním, ¾ jednací řízení bez uveřejnění, ¾ zjednodušené podlimitní řízení. Jak bylo řečeno výše, je obecně kladen důraz na to, aby zadavatel co nejčastěji využíval formu otevřeného výběrového řízení. Ostatní formy jsou používány v menší míře nebo za podmínek k tomu vedoucích. §6 Zákona nově explicitně ustanovuje, že zadavatel se musí při výběrovém řízení držet zásad rovného zacházení se všemi zájemci, zákazu diskriminace a zásad transparentnosti, přičemž transparentností se rozumí povinnost zadavatele snažit se o maximální průhlednost, srozumitelnost a možnost kontroly celého výběrového 54



řízení. Tato zásada ukládá zadavateli povinnost vést písemnou dokumentaci o všech významných úkonech v takovém rozsahu, která by v případě potřeby sloužila pro jejich nezávislé přezkoumání.

2.4 Druhy veřejné zakázky Otevřené řízení požaduje, aby zadavatel oznámil v zákoně stanoveným způsobem neomezenému počtu dodavatelů úmysl zadat veřejnou zakázku. Oznámením vyzývá uchazeče k podání nabídek a prokázání splnění kvalifikace. Po uzavření fáze podávání nabídek zadavatel započne s jejich vyhodnocováním. V užším řízení zadavatel vyzve zájemce o účast ve výběrovém řízení k podání žádosti o účast. Současně s touto žádostí účastníci prokazují svou/požadovanou (stanovenou) kvalifikaci. Zadavatel následně vyhlásí užší výběrové řízení a zájemci, kteří splnili kvalifikaci, jsou vyzváni k podání nabídky. Zadavatel má v tomto případě právo vymezit maximální počet zájemců, kteří mohou být k podání nabídky vyzváni, avšak musí být vyzváno nejméně 5 zájemců. V situaci, kdy se přihlásilo méně než 5 zájemců, nebo jich méně než 5 prokázalo kvalifikaci, osloví zadavatel všechny. Pokud povaha veřejné zakázky neumožňuje zadavateli použít pro výběrové řízení dva výše zmíněné způsoby, tedy pokud jde o zakázku se zvláště složitým 2 3 předmětem plnění , může zadavatel použít tzv. soutěžní dialog . Zájemci jsou zadavatelem vyzváni k podání žádosti o účast v soutěžním dialogu a prokázání kvalifikace. Prokáží-li uchazeči kvalifikaci, jsou zadavatelem vyzváni k účasti v soutěžním dialogu. Zadavatel musí k účasti na soutěžním dialogu vyzvat nejméně 3 zájemce. V situaci, kdy žádost o účast podali méně než 3 zájemci, nebo kvalifikace byla prokázána méně než 3 zájemci, pak zadavatel vyzve k účasti všechny tyto zájemce. Jednací řízení s uveřejněním se použije v případě, že v otevřeném řízení, užším řízení nebo soutěžním dialogu nebyla podána žádná nabídka nebo nabídka splňující zadávací podmínky. V takovém případě, když zadavatel výrazně nezmění zadávací podmínky, zruší zadávací řízení a vyhlásí jednací řízení s uveřejněním. Tento způsob výběru může zadavatel použít i v případě, že povaha služby, která je předmětem veřejné zakázky, neumožňuje dostatečně předem jednoznačně určit, co je jejím předmětem, proto není možné jasně formulovat podmínky a hodnotící kritéria. Při použití jednacího řízení s uveřejněním zájemci nejprve podávají písemnou žádost o účast v tomto řízení a zároveň prokazují splnění požadované kvalifikace. Pokud zájemce požadovanou kvalifikaci splní, je zadavatelem vyzván k podání nabídky. Po té, co zadavatel otevře obálky s nabídkami, vyzve jednotlivé uchazeče k jednání o jejich nabídkách. Uchazeč, který se po jednáních o nabídkách umístil na 1. místě, zasílá zadavateli návrh smlouvy upravený na základě předešlých jednání. K použití jednacího řízení bez uveřejnění zadavatel přistupuje v případě, že ani v otevřeném řízení ani užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním nebyly 2 Tj. taková zakázka, u které není zadavatel schopen stanovit technické podmínky či právní nebo finanční požadavky na plnění zakázky. 3 Což je rovněž zcela nový institut v Zákoně. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2007

55


podány žádné nabídky, byly podány nabídky nevhodné, nebo nebyly podány žádné žádosti o účast v užším výběrovém řízení. Stejně jako v předchozích formách řízení, ani zde zadavatel nesmí výrazně změnit zadávací podmínky řízení; zruší předchozí zadávací řízení a bezodkladně zahájí jednací řízení bez uveřejnění. Tento způsob řízení se také používá pro veřejné zakázky, které mohou být splněny (např. z technických důvodů) pouze určitým dodavatelem. Na rozdíl od předchozího způsobu, jednací řízení bez uveřejnění zahajuje zadavatel přímo výzvou k jednání, kterou adresuje konkrétním/případným uchazečům. Není zde část podávání přihlášek a prověřování kvalifikace dodavatelů. Tímto způsobem může být zadána veřejná zakázka také v případě, kdy půjde o rozšíření původního plnění stejným dodavatelem. To je ale možné pouze v případě, že jiné plnění by bylo z technických, finančních či jiných důvodů nepřijatelné, nebo v případě, že plnění zakázky tímto způsobem bude pro zadavatele zvláště výhodné (zboží za cenu výrazně nižší než tržní cena zboží – jen u podlimitní veřejné zakázky). Co je označeno za podlimitní veřejnou zakázku, je v zákoně definováno finančním limitem. Pokud je celková cena veřejné zakázky nižší než tento limit, může zadavatel využít pro výběr dodavatele zjednodušené podlimitní řízení. Ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel písemně vyzve nejméně 5 zájemců, aby podali své nabídky a prokázali splnění kvalifikace. Z předložených nabídek pak přímo zadavatel vybírá.

2.5 Zahájení výběrového řízení Před zahájením výběrového řízení musí zadavatel v dostatečném předstihu, což je ještě před vypracováním nabídek dodavateli, jasně a srozumitelně vymezit kritéria, podle kterých budou nabídky posuzovány. Za základní hodnotící kritérium se považuje nejnižší nabídková cena nebo ekonomická výhodnost nabídky. Po stanovení základního hodnotícího kritéria sestaví zadavatel seznam dílčích hodnotících kritérií. Mezi tato hodnotící kritéria patří kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení apod. Při sestavování hodnotících kritérií uvede zadavatel u každé z nich váhu, kterou vyjádří procentem. Před zahájením výběrového řízení sestavuje zadavatel tzv. zadávací dokumentaci, jejíž obsah tvoří soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele, které určují předmět zakázky a to v takové podrobnosti, aby zájemcům sloužila jako podklad pro vypracování odpovídající nabídky. Povinné součásti zadávací dokumentace jsou vyjmenovány v §44 odst. 3. Zadavatel musí technické i jiné požadavky přizpůsobit povaze zakázky (tzn. že je Zákonem zakázáno požadavky nastavovat nepřiměřeně vzhledem k povaze zakázky). Technické 4 podmínky by měly vyjadřovat účel využití plnění veřejné zakázky . Zadavatel

4 Východiskem jsou především české technické normy, evropská technická schválení, mezinárodní normy, obecné technické specifikace a jiné typy technických dokumentů vydanými normalizačními orgány, a právní nebo finanční požadavky na plnění zakázky. 56



se také musí v zadávací dokumentaci vyhnout jmenování konkrétních názvů zboží, obchodních firem apod 5 .

2.6 Kvalifikace Každý, kdo má zájem zúčastnit se výběrového řízení na zadání veřejné zakázky, musí prokázat svou kvalifikaci potřebnou pro splnění podmínek veřejné zakázky. 6 Kvalifikační předpoklady jsou rozděleny na základní , profesní kvalifikační 7 8 předpoklady , ekonomické a finanční a technické kvalifikační předpoklady. Zákon umožňuje zájemci prokázat příslušnou kvalifikaci prostřednictvím svého subdodavatele, se kterým uzavřel smlouvu, a to v případě, že sám nemůže tuto 9 část kvalifikace splnit podle stanovených podmínek . Profesní kvalifikační předpoklady prokazuje zájemce výpisem z obchodního rejstříku, či výpisem z jiné evidence a dokladem o oprávnění k podnikání v oblasti předmětu veřejné zakázky. Kvalifikační předpoklady technické prokazuje zájemce zadavateli např. seznamem významných dodávek, které realizoval v uplynulých třech letech, popisem technického vybavení a seznamem techniků či technických útvarů, které se budou případně podílet na plnění zakázky, a to bez ohledu na to, zda jsou s ním v zaměstnaneckém či jiném poměru. Přesné vymezení rozsahu informací, které prokazují technickou kvalifikaci zájemce, je zadavatel povinen stanovit při oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Pro posouzení kvalifikace ze strany zadavatele jsou oslovováni interní či externí odborníci pro danou oblast, nebo může zadavatel ustanovit zvláštní komisi. Kvalifikaci lze prokázat také prostřednictvím výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, certifikovaných dodavatelů, nebo zahraničních dodavatelů. Tyto seznamy (kromě seznamu zahraničních dodavatelů) jsou vedeny jakou součást informačního systému veřejné správy a jsou spravovány příslušným ministerstvem. Kromě zmiňovaných činností informační systém dále slouží pro uveřejňování informací o veřejných zakázkách a statistických výstupů o veřejných zakázkách. V seznamu kvalifikovaných dodavatelů jsou zapsáni dodavatelé, kteří zažádali o zápis do seznamu, jehož podmínkou je prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů. Tento seznam je veřejně přístupný a dálkový přístup do něj je bezplatný. Stejně tak je možné prokázat kvalifikaci nebo její části pomocí certifikátu. Certifikáty jsou vydávány s platností na 1 rok. Pro vydání certifikátu je uchazeč nucen 5 Blíže viz bod 4.3 6 Např. to, že zájemce nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, na jeho majetek není vypsán konkurz, není v likvidaci ani nemá žádné daňové a jiné nedoplatky vůči státu apod. 7 Což jsou takové, které úzce souvisí s obsahem plnění veřejné zakázky. 8 Ty jsou představovány např. účetní rozvahou, pojistnou smlouvou; tyto předpoklady však nemohou sloužit jako hodnotící kritéria. 9 Dle ustanovení minulého zákona by se takový zadavatel musel spojit s jiným subjektem, který danou část kvalifikace dodržel, a účast v soutěži (popř. navazující plnění) by pak museli podstoupit společně. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2007

57


prokázat splnění kvalifikačních předpokladů v rozsahu stanoveném zákonem. V registru certifikovaných dodavatelů jsou vedeny seznamy certifikačních orgánů pro kvalifikaci, certifikovaných dodavatelů a vydaných certifikátů. Také tento registr je veřejně přístupný a také zde je dálkový přístup bezplatný. Systém certifikovaných dodavatelů je schvalován ministerstvem, pokud je tento systém zrušen, vydané certifikáty jsou bez ohledu na to platné po celou dobu své platnosti. Pro prokázání těchto předpokladů lze využít i elektronické prostředky, jejichž specifikace je uvedena v § 149. Výsledek hodnocení kvalifikačních kritérií je uchazeči oznámen. Zadavatel podle splnění kvalifikace seřadí účastníky. V případě, že někteří prokázali kvalifikaci na stejné úrovni, určuje jejich pořadí pro výběrové řízení los. Nesplnění kvalifikačních předpokladů, je jedním z hlavních důvodů vyloučení účastníka z výběrového řízení nebo jeho nevyzvání k účasti ve výběrovém řízení. Stejně jako v případě technických podmínek platí, že zadavatel musí kvalifikační kritéria nastavit přiměřeně povaze zakázky. Nesplnění tohoto ustanovení je porušením Zákona.

2.7 Nabídky a otevírání obálek Součástí nabídky jsou také dokumenty vyžadované Zákonem a zadavatelem, a to včetně návrhu smlouvy. U otevřeného řízení a zjednodušeného podlimitního řízení jsou součástí nabídky doklady prokazující splnění kvalifikace uchazeče. Uchazeč může pro jedno výběrové řízení podat vždy jen jednu nabídku, která může obsahovat různé varianty, avšak je stále považována za jednu nabídku. Nabídku nesmí v zadávacím řízení podat ten, kdo je subdodavatelem uchazeče, který podal nabídku ve stejném zadávacím řízení 10 . Dojde-li k takovéto situaci, zadavatel oba účastníky z výběrového řízení vyřadí. Novinkou tohoto zákona je i možnost podávání nabídek v elektronické podobě. Po předložení nabídek následuje tzv. otvírání obálek, které provádí komise, nejméně tříčlenná, sestavená zadavatelem. Zákon stanovuje případy, kdy nemusí být pro tento účel komise sestavena(§71 odst. 1). Obálky jsou otvírány až po uplynutí lhůty pro odevzdání nabídek. Otvírání elektronicky podaných nabídek je prováděno postupem stanoveným zákonem. O otevírání obálek a jeho průběhu musí být sepsán protokol. Nabídky jsou hodnoceny komisí, kterou sestavuje zadavatel. Hodnotící komise musí být sestavena alespoň z 5 členů 11 (vychází se z charakteru zakázky), přičemž vyžaduje-li to předmět veřejné zakázky (§74 odst. 3), musí se hodnotící komise skládat nejméně z jedné třetiny ze členů majících příslušnou odbornost. Vždy musí být v komisi zástupce veřejného zadavatele. Jednotliví členové komise nesmí být podjatí ani jinak zainteresováni ve věci veřejné zakázky. Z jednání komise se pořizují protokoly. Všichni členové komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se výběrového řízení.

10 Blíže k problematice viz bod 4.2 11 Zákon umožňuje aby se jednotlivých úkonů účastnil různý počet členů komise. 58



2.8 Jednání a výběr vítěze Všechna rozhodnutí zadavatele či komise musí být ze zákona opatřena řádným odůvodněním. Zadavatel může být v řízeních zastoupen jím zmocněnou osobou. Tato osoba však nemůže být zmocněna k zadání veřejné zakázky, vyloučení dodavatele z účasti v řízení, zrušení řízení, rozhodnutí o výběru dodavatele a rozhodnutí o způsobu vyřízení námitek. Po vyhodnocení nabídek se přistupuje k jednání o nabídkách, k němuž jsou uchazeči pozváni zadavatelem. Tato jednání mohou probíhat i v několika fázích. Obsahem jednání jsou konkrétní body nabídek, způsob řešení zakázky, vysvětlení nejasností a obsah smlouvy. V průběhu jednání však zadavatel nesmí měnit zadávací podmínky. Po skončení výběrového řízení jsou uchazeči písemně vyrozuměni o výsledku výběrového řízení. Vítěz výběrového řízení sepíše smlouvu se zadavatelem a zakázka může být realizována. Zadavatel s vítězem výběrového řízení uzavírá rámcovou smlouvu, 12 nebo-li smlouvu na dobu určitou. Rámcová smlouva může být uzavřena i s více uchazeči, avšak jejich počet nesmí být vyšší než 3.

2.9 Námitky proti postupu zadavatele Účastník má právo proti rozhodnutí zadavatele podat tzv. námitku, ve které musí stěžovatel uvést, proti kterému úkonu zadavatele, v němž stěžovatel spatřuje porušení zákona, tato námitka směřuje a čeho se stěžovatel domáhá. Zadavatel je povinen tyto námitky přezkoumat v plném rozsahu a seznámit stěžovatele se svým rozhodnutím a jeho odůvodněním. Jestliže uchazeč neuspěje, může se obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který dohlíží nad dodržováním tohoto zákona. Tento úřad má pravomoc zrušit výběrové řízení, pokud v něm nebylo postupováno v souladu se zákonem, a uložit zadavateli pokutu. Rozhodnutí úřadu jsou pravidelně uveřejňována na jeho internetové adrese.

2.10 Další pojmy související se zákonem K veřejným zakázkám se váže řada dalších pojmů. Většina z nich je specifikována v § 17 Zákona; na tomto místě jsou popsány ty, které jsou v zákoně novinkou, nebo jsou pro oblast veřejných zakázek významné. Naprostou novinkou je dynamický nákupní systém, což je časově omezený plně elektronický systém, který slouží pro zadávání veřejných zakázek na pořizování běžného zboží a služeb. Tento systém je otevřen všem dodavatelům, kteří splnili

12 Rámcová smlouva je zvláštní typ smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči, která je výsledkem výběrového řízení. Smlouva se vztahuje na realizování/zadání jednotlivé/dílčí veřejné zakázky. Účelem uzavření takovéto smlouvy je vytvoření právního rámce pro realizaci dalších dílčích zakázek. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2007

59


podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a podali předběžnou nabídku. Tento systém však nelze použít pro účely uzavírání rámcových smluv. Jednou z jeho výhod je také neomezený, úplný a přímý dálkový přístup, který mají zájemci k zadávací dokumentaci. Další novinkou v zákoně je elektronická aukce. Elektronickou aukcí se zde rozumí proces, kterým jsou hodnoceny nabídky za použití elektronických nástrojů, kde je možno sestavit aktuální pořadí nabídek za použití automatických metod hodnocení. Jedná-li se o veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví, pak elektronickou aukci použít nelze. V zákoně se také nově setkáváme s pojmem profil zadavatele, což je označení pro internetovou adresu, na které zadavatel uveřejňuje informace týkající se veřejných zakázek. Další způsoby uveřejňování informací od zadavatele popisuje § 147. Kromě výběrových řízení na dodávky, služby a stavební práce může zadavatel vypsat tzv. soutěž o návrh. Cílem veřejné zakázky je pro zadavatele získání návrhu, projektu či plánu. Pro oblasti IT platí, že soutěž o návrh je použita např. pro oblast návrhu o zpracování dat. Tato soutěž je realizována v případě, že na vítězný návrh bude navazovat zadání veřejné zakázky na služby, nebo vítězi bude za návrh poskytnuta cena či platba. Návrhy vyhodnocuje zadavatelem jmenovaná porota skládající se pouze z fyzických nepodjatých osob. Ke každému výběrovému řízení je zadavatelem zpracovávána podrobná dokumentace, která je uchovávána nejméně po dobu 5 let. Dále je zadavatel povinen jak během řízení, tak během úschovy dokumentů zachovávat mlčenlivost o informacích a dokladech poskytnutých dodavatelem označených jako důvěrné. Hovoříme-li o zákoně o veřejných zakázkách, je třeba zmínit se ještě o tzv. opčním právu. S využitím opčního práva má zadavatel možnost poskytnout další dodávky a služby či stavební práce, které si vyhradil v zadávacích podmínkách. Toto právo má zadavatel oprávnění použít jen ve vztahu k dodavateli, kterému zadal veřejnou zakázku.

3. Aplikace Zákona v oblasti IT zakázky 3.1 Výběrové řízení Výběrové řízení, které je realizováno zadavatelem (ve smyslu Zákona, viz výše) a souvisí s oblastí IT, může být realizováno v podobě výběrového řízení na dodávku zboží, služby či v dokonce v podobě soutěže o návrh (příklad je uveden přímo v zákoně, §103 odst. 2). Pořizování IS pro instituci působící ve veřejném sektoru formou výběrového řízení je nejen zákonem stanoveno, ale jde rovněž i o vhodnou formu také z hlediska docílení požadované kvality dodávky. Ve prospěch toho působí hned několik faktorů; jednak požadavek veřejného a transparentního charakteru celého procesu, jednak např. možnost (v některých případech dokonce nutnost – viz §74) obsadit hodnotící komisi odborníky s odpovídající kvalifikací v oboru. Ve fázi přípravy výběrového řízení na dodávku IS je potřeba vycházet z informační strategie instituce, která může mít v případě veřejné instituce návaznost na informační strategii instituce formálně nadřízené, popř. aktuální státní informační politiku. Informační strategie pro danou instituci dále podléhá mnoha dílčím nařízením, většinou ve formě vyhlášek příslušných výkonných orgánů. Někdy je 60



možné setkat se se stavem, kdy je vypracování informační strategie volitelné, avšak její existence je podmínkou k získání dalších finančních prostředků 13 . V neposlední řadě je pak informační politika částečně ovlivňována i ze strany Evropských společenství. Z informační strategie dané instituce je přímo odvozen poptávkový dokument, který je také nezbytnou součástí při realizaci výběrového řízení podle Zákona. Informační strategie rozhodne o formě, kterou bude získána daná komponenta IS (od vývoje vlastními silami až po úplný outsourcing provozu). Poptávkový dokument může mít z pohledu Zákona formu zakázky na dodávku či na službu (neuvažujeme-li některé speciální případy, kdy se např. poptává pouze návrh architektury IS, popř. datové základny).

3.2 Poptávkový dokument Poptávkový dokument se od informační strategie liší především tím, že neobsahuje důvěrné informace, které nejsou určeny ke zveřejnění 14 , a zároveň jsou v něm více specifikovány ty charakteristiky zamýšleného IS, které jsou předmětem výběrového řízení, viz [VOR01]. Mezi náležitosti, které by poptávkový dokument měl splňovat, patří dle [VOR01] zejména ty následující: z základní charakteristiky zadavatele c základní charakteristika zadavatele, předmět činnosti, apod. c statutární zástupce c kontakt na osobu zmocněnou jednat ve věci zakázky z základní charakteristiky zakázky c místo plnění c předpokládaná doba plnění c soutěžní a zadávací lhůta z cíle, kterých má být pomocí zakázky dosaženo c dle §44 odst. 3 písm. f). Zákona musí být součástí poptávkového dokumentu také uveden způsob, kterým budou nabídky hodnoceny dle stanovených kritérií (ty vycházejí z předchozího bodu). z obchodní a platební podmínky související se zakázkou z organizačně-ekonomické charakteristiky instituce z předpokládaná architektura komplexního IS, specifikace požadovaných funkcí včetně požadavků na IT c zde je vhodné zdůraznit ty součásti informační strategie, které obsahují vazbu či požadavky na kompatibilitu se systémy institucí sesterských, rodičovských, popř. dceřinných. c pakliže informační strategie na jednu stranu omezuje požadavky na možná řešení, ale na druhou stranu nepředepisuje jedinou možnou architekturu, lze využít institutu variant nabídek zakotveného v §70 Zákona. V tomto případě musí být možnost variant nabídek v poptávkovém dokumentu explicitně uvedena.

13 Např. existence ICT plánu pro zařízení v síti školních či předškolních zařízení (škola) je podmínkou pro získávání dotací na nákup ICT. 14 Toto tvrzení pro veřejný sektor platí jen částečně; povaha „důvěrných“ informací je jiná než v soukromém sektoru; nesouvisí s konkurenčním soupeřením, ale s utajovanými skutečnostmi. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2007

61


požadovaná struktura nabídky c dle Zákona - §44, odst. 3 písm. d). - musí být součástí také požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny V rámci obchodních podmínek též Zákon výslovně umožňuje uvést výčet objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny, což může být pro oblast IT faktorem relativně důležitým. Vše, co poptávkový dokument (v terminologii Zákona jde o „zadávací dokumentaci“ - §44) obsahuje v rámci kategorie předpokládané architektury komplexního IS, specifikace požadovaných funkcí systému či požadavků na IT, je v Zákoně označeno jako „technické podmínky“, které však mohou být součástí zadávací dokumentace pouze v případě, „je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky. 15 “ Toto odůvodnění lze pro oblast IT nalézt v informační strategii instituce, resp. v jejích obsahově povinných částech (viz výše). Z pohledu Zákona jsou veškeré části poptávkového dokumentu, které souvisí s předpokládanou architekturou IS, specifikací požadovaných funkcí, popř. požadavků na IT technickými podmínkami tak, jak je definuje §45 Zákona. Stanovováním takových technických požadavků se věnuje §46 a byl jim věnován prostor výše. Z pohledu IT je důležité, že žádná v Zákoně zmíněná norma přímo 16 neovlivňuje formu plnění veřejné zakázky, resp. architekturu zamýšleného IS . To však neplatí pro ty případy, kdy je systém nasazován do prostředí, které je samotné zákonem regulováno (např. při práci s osobními informacemi); zde se dodavatel musí těmto podmínkám samozřejmě přizpůsobit. z

3.3 Hodnotící komise Poptávkový dokument v této podobě je vypracováván hodnotící komisí. Tu zadavatel jmenuje v prvním kroku realizace IS/ICT zakázky. Komise dále specifikuje hodnotící kritéria přijatých nabídek (ta vycházejí obecně z cílů, které má předmět zakázky splnit). Složení hodnotící komise je jednak regulováno Zákonem, jednak by mělo dodržet obecně doporučovaná kritéria pro oblast IT. §74 Zákona stanoví podrobně počet členů hodnotící komise a klade na ně další požadavky. Přestože zákon výslovně nepožaduje, aby členové hodnotící komise byli zároveň členy zadavatelské organizace, obecná pravidla pro výběrová řízení v oblasti IT to doporučují. Dokonce je doporučeno, aby členem hodnotící komise byl někdo z vedení zadavatelské organizace, dále zástupce IT oddělení zadavatele a rovněž také uživatele té části IS zadavatele, kterých se zakázka bezprostředně dotkne. Členem komise by dále měl být externí konzultant, který není být v žádném užším vztahu k zadavateli, ale zároveň je odborníkem na oblast předmětu výběrového řízení. Toto doporučení koresponduje s odstavcem 3) §74 Zákona, který stanovuje požadavek, aby nejméně třetina členů komise byla odborně způsobilá ve vztahu k předmětu zakázky (samozřejmě, pokud to povaha předmětu zakázky vyžaduje). Co se rozumí odbornou způsobilostí pro oblast IT, však není nikde explicitně vysvětleno. Nejpoužívanějším kritériem je samozřejmě charakter oboru, ve kterém 15 Citace ze Zákona. 16 Na rozdíl např. od norem regulujících oblasti jako požadavky na osvětlení místnosti či provedení elektroinstalace. 62



člen komise završil nějaký stupeň vzdělání, popř. jak dlouho, v jakém oboru a na jaké pozici daný člověk pracuje. Odborná způsobilost členů komise pro IT zakázku bývá vinou těchto nejasností často napadána ze strany neúspěšných uchazečů a v konečném důsledku ji tak musí posuzovat příslušný rozhodčí orgán. Zákon klade na členy komise ještě další povinnosti, přičemž ale jde o požadavky spíše procesního rázu; např. povinnost zvolit ze svého středu předsedu a místopředsedu, dále požadavek, aby každý člen komise měl jmenovaného náhradníka, nebo aby každý potvrdil svou nepodjatost vůči některému ze zadavatelů (vše bylo uvedeno výše).

3.4 Hodnotící kritéria Dalším krokem, který hodnotící komise v tomto okamžiku učiní, je formulování hodnotících kritérií. Ta, jak bylo zmíněno výše, mají být přímo odvislá od cílů, kterých si zadavatel klade za cíl dosáhnout v souvislosti s výsledkem výběrového řízení. Důvod pro formulování hodnotících kritérií před samotným vyhlášením tendru je zcela nasnadě z důvodů objektivity a transparentnosti, ale navíc tato kritéria musí být obsažena i v poptávkovém dokumentu (§44 odst. 3f). Zcela obecně lze říct, že výběrová kritéria by měla přesně odpovídat povaze zakázky. Jak bylo několikrát uvedeno výše, instituce, která má v úmyslu poptávat IS, by nejprve měla explicitně vyjádřit, co od nasazení systému čeká. Tyto informace pomohou jak zájemcům o zakázku při formulování nabídky, tak právě zadavateli (resp. hodnotící komisi) při sestavování hodnotících kritérií. Pro oblast IT, resp. úžeji, při výběru nějakého softwarového řešení, lze použít (jako vodítko) doporučené soustavy kritérií, které jsou k dispozici příslušné literatuře či na webu (např. [VOR02]). Mezi nejdůležitější kritéria patří samozřejmě funkcionalita daného řešení, lokalizovaná podpora, rozšiřitelnost či kompatibilita se stávajícími řešeními. Je rovněž možno přihlédnout k počtu stávajících uživatelů daného řešení (viz dále). Dalším způsobem, jak zdůraznit důležitost některých kritérií, je přiřazení jejich váhy. Z čistě metodického hlediska lze využít jakoukoliv možnou metodu hodnocení, tou nejjednodušší je rozdělení relativní váhy 1 (popř. 100) mezi jednotlivá kritéria (ta mohou být samozřejmě relativně dělena na další dílčí subkritéria). Hodnocení pak (tj. v dalších fázích v.ř.) probíhá bodováním jednotlivých (sub)kritérií všemi členy komise, přičemž se body relativně zváží dle váhy dané kategorie a sečtou. Zákon již nadále nevyžaduje přesnou metodu hodnocení kritérií. Minulý zákon se odkazoval na vyhlášku 240/2004 Sb. o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti. Vyhláška obsahovala popis použité metody hodnocení zakázek. V praxi se ale ve většině případů jednotlivé hodnotící komise vyhláškou i nadále řídí.


63


3.5 Nabídka Ať je již výběrové řízení vyhlášeno kterýmkoliv způsobem popsaným výše, tj. ať už se informace o výběrovém řízení dostane k zájemci jakýmkoliv způsobem, musí tento sestavit nabídku. Informace o tom, jakým způsobem má nabídka vypadat, získá zájemce z několika zdrojů. Jedním z nich je §68 Zákona, který stanoví minimální náležitosti, které nabídka musí obsahovat (viz výše). Dalším zdrojem informací je samotný poptávkový dokument, který musí obsahovat veškeré podmínky a požadavky na nabídky dle §44 odst 1. e) Zákona. Dalšími zdroji jsou jednak obecná doporučení, která jsou na nabídky příslušného oboru kladena, a v nemalé míře také předešlé zkušenosti zájemce. Strukturou nabídky se opět zabývají příslušné publikace, např. [VOR01], zde pouze uveďme, že je v zájmu uchazeče prokázat, že je stabilním a spolehlivým partnerem, což by samozřejmě měl být jeden ze základních požadavků zadavatele. Proto je vhodné v úvodní části věnující se prezentaci zájemce uvést také údaje o průměrném počtu zaměstnanců, době působení na trhu a např. počtu uživatelů jejich produktů (to ostatně může být zadavatelem požadováno v zadávací dokumentaci, jako povinný fakultativní údaj). Kromě těch částí nabídky, které se přímo věnují koncepci řešení, by nabídka neměla vynechat také informace týkající se rozsahu nabízených ponákupních služeb, jako je charakter a doba odezvy servisu, helpdesk a podobně. Stejně tak je vhodné dostatečným způsobem popsat procesní náležitosti týkající se průběhu instalace systému, tedy včetně spolupráce při testovacím provozu, formy řešení změn a také formální kroky vedoucí k předání systému do užívaní. Dalším důležitým aspektem, který by měl být částečně obsažen již v nabídce, je charakteristika metodiky, se kterou zájemce pracuje. Bližší informace o metodice jsou uvedeny dále.

3.6 Výběr nejvhodnějšího řešení a dodavatele Postup hodnocení nabídky dle zadaných kritérií byl popsán výše. Zde se zaměříme na některé obecné poznatky, které je vhodné při výběru nejvhodnější nabídky neopomenout. Jak bylo uvedeno výše, kritériem pro výběr nejvhodnějšího řešení může být dle §78 Zákona buď cena nebo ekonomická výhodnost nabídky. Pod tímto kritériem lze najít argumenty, proč nezvolit nabídku s nejnižší cenou. Pro oblast IT je velmi důležitým kritériem kvalita nabízeného produktu, ale rovněž také kvalita služeb 17 dodavatele a úroveň spolupráce s ním . Z tohoto důvodu je vhodné zaměřit se při rozhodování ne pouze na předmět zakázky, ale také na potenciálního dodavatele. Ten by měl například nabídnout k prohlédnutí referenční instalaci (to lze samozřejmě požadovat již v poptávkovém dokumentu jako doporučenou či povinnou část kritérií). Pokud se zájemce dostane do některého z užších kol výběrového řízení, měl by zadavatel možnosti prohlídky referenční instalace využít.

17 To vzhledem k povaze informačních systémů, které jsou dnes chápány spíše coby systémy sociální, tj. „měkké“. 64



Ze strany potenciálního dodavatele (tedy zájemce) je rovněž vhodné nezanedbat popis a prezentaci metodiky své práce. Seriózně zpracovaná metodika v podobě např. informační brožury by měla být k dispozici zadavateli. V metodice se totiž mohou promítnout zkušenosti zájemce s předešlými implementacemi systému, a pakliže jsou tyto zkušenosti správně uplatněny, může to být pro zadavatele významným argumentem svědčícím ve prospěch daného zájemce (k motivaci zájemce ohledně zveřejnění uplatňované metodiky lze rovněž využít zohlednění kvality použité metodiky v hodnotících kritériích). Procedury následující po výběru dodavatele byly popsány výše. Vzhledem k tomu, že konstrukce smluv v souvislosti s výběrovým řízením je nad rámec této práce a náleží spíše speciálním právním publikacím, omezme se pouze na konstatování, že obě strany by měly trvat na tom, aby veškeré podstatné skutečnosti, které z výběrového řízení vyplynuly (tj. byly součástí poptávkového dokumentu, nabídky, hodnotících kritérií či jiného relevantního dokumentu) byly beze zbytku a v nezměněné podobě obsaženy v kontraktu 18 . Tím, čemu je však velmi důležité z pohledu zadavatele věnovat zvýšenou pozornost, jsou požadované smluvní podmínky, které zadavatel uveřejňuje jako součást zadávací dokumentace. Z popisu Zákona výše plyne, že součástí nabídek zasílaných zadavateli je přímo již návrh smlouvy. Znamená to, že pokud nejsou součástí zadávací dokumentace všechny podmínky, které zadavatel od kontraktu očekává, již nemá dále možnost obsah nabídnutých smluv změnit, ani kvůli nim výběrové řízení zrušit (podmínky zrušení řízení upravuje Zákon v §84). Součástí zadávací dokumentace samozřejmě může být prakticky již celý návrh smlouvy, nicméně ve většině případů zadavatel nemá natolik kvalifikované zaměstnance, aby byli schopni takovýto návrh, který by řešil všechny specifické rysy ohledně IT zakázky, připravit. Na druhou stranu, většina přihlášených zájemců pravděpodobně bude mít ve svých návrzích smluv maximum ustanovení chránících sebe sama. Tato situace se dá alespoň řešit prohlášením výhodnosti smluvních podmínek jedním z hodnotících kritérií. To umožní alespoň částečné ovlivnění pořadí zakázek vzhledem ke konstrukcím smluv.

4. Další specifika IT zakázek 4.1 Problém obchodního tajemství Dalším bodem, který je potřeba ošetřit, je nalezení vhodné hranice mezi těmi skutečnostmi, které podléhají dle zákona zveřejnění, a těmi, které jsou obchodním tajemstvím a jejich zveřejnění by zvoleného uchazeče mohlo poškodit. Zákon požaduje zveřejnění jediné informace a tou je skutečná cena zakázky. Zveřejnění ostatních informací je (dle Zákona) fakultativní. Toto ustanovení ale naráží na zákon 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Ten naopak požaduje zveřejnění veškerých informací, které nejsou obchodním tajemstvím. Definice obchodního tajemství je zase ukotvena v §17 zákona 513/1991 Sb., Obchodním zákoníku.

18 Tuto podmínku ostatně požaduje Zákon, a její nedodržení by mohlo být předmětem námitek ze strany neúspěšných uchazečů. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2007

65


V případě, že vznikne spor ohledně zveřejnění části kontraktu, postupuje se podle ustanovení v zákoně o svobodném přístupu k informacím a příslušný orgán pak rozhoduje, zda daná informace je či není obchodním tajemstvím. Dále je potřeba mít na paměti, že záleží rovněž na konkrétních smluvních podmínkách mezi zadavatelem a dodavatelem; pokud je součástí kontraktu např. ustanovení, že dodavateli nevadí zveřejnění kterékoliv části kontraktu, postupuje se dle této skutečnosti.

4.2 Vymezení subdodavatele Dalším problémem, který je výrazně svázán s oblastí IT, je definice subdodavatele. Role subdodavatele v Zákoně vystupuje na několika místech; např. Zákon stanovuje, která část zakázky nesmí být prováděna subdodavatelem, upravuje prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele a také říká, že jeden zájemce nesmí být subdodavatelem zájemce jiného ve stejném výběrovém řízení. Kvalita definice subdodavatele však ne úplně přesně vyhovuje oblasti IT; vzhledem k tomu, že jde ve skutečnosti o vysoce provázané odvětví, byla by potřebná mnohem vyšší rozlišovací schopnost. Problematické situace mohou vypadat např. takto: z zájemce využívá SW komponenty jiného zájemce 19 z zájemce nabízí řešení, které využívá služeb jiného zájemce z zájemce má oprávnění implementace řešení jiného subjektu, který se rozhodne do řízení vstoupit sám z atp... Při sporu o otázce subdodavatele rozhoduje ÚOHS, přičemž se prakticky nemá možnost přidržet nějaké formalizované metody a rozhoduje v závislosti na konkrétním případu.

4.3 Stanovení technických podmínek Jak bylo popsáno výše, zadávací dokumentace by se měla vyhnout odkazům na konkrétní technická řešení s pojmenováním společností. Pokud ovšem povaha zakázky takovéto odvolání vyžaduje, je možno jej uvést. Následovat by ovšem mělo tvrzení, že se zároveň tímto termínem připouští i jiná technická řešení, která jsou přiměřeně kompatibilní.

4.4 Problém navazujících zakázek a omezení počtu zájemců Pakliže již v instituci je implementován IS, je za jistých okolností možné ve výběrovém řízení omezit počet zájemců tak, aby se mohl účastnit pouze dodavatel předchozího plnění, popř. zájemci, jejichž řešení je obdobné s již instalovaným. Tato možnost je však oproti možnosti omezení počtu uchazečů tak, jak ji znal zákon minulý, značně omezena. Omezení počtu zájemců nyní řeší §61 Zákona. Ten stanoví, že podmínky, základě kterých je omezení provedeno, musí:

19 Služeb ve smyslu IT, tedy využívání části aplikační funkcionality definované na základě dohody (SLA). 66



být nastaveny s ohledem na povahu, rozsah a složitost zakázky dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jde tedy o to, že pokud instituce již vlastní IS a hodlá jej rozšířit (např. byl nasazen pouze v jedné své části), rozhoduje se, zda jde o funkcionalitu, která je svázána s jádrem činnosti zadavatele, či zda jde jen o funkcionalitu „podpůrnou“. V tomto případě neexistuje možnost obejít výběrové řízení omezením počtu zájemců. V případě, že jde o funkcionalitu související s jádrem činnosti zadavatele, zase nelze aplikaci nasadit do jedné části v rámci např. zakázky malého rozsahu, a poté ji rozšiřovat (bez výběrového řízení), protože by pak šlo o zákonem zakázané dělení zakázky (viz výše). V tomto případě by zadavatel musel dokázat, že neměl v úmyslu zakázku dělit. z z

5. Závěr Zatímco v soukromém sektoru se oblast IT/ICT progresivně rozvíjí a nové trendy jsou rychle aplikovány, v ČR veřejný sektor v této oblasti poněkud zaostává. Proto jsou investice do IS ve veřejném sektoru trendem, který se patrně v budoucnosti nevytratí. Možnost celonárodních hospodářských úspor v rámci veřejného sektoru při kvalitním plošném prosazení IS/ICT může dosáhnout obrovských částek, a to nejen přímo, ale např. také zvýšením produktivity domácích nestátních ekonomických subjektů. Navíc, projekty z oblasti IS/IT tradičně patří mezi ty, které nemají příliš vysoké procento úspěšných nasazení. Z těchto důvodů je třeba, aby se oblasti IS/ICT ve veřejném sektoru věnovalo více pozornosti – tedy pro výběrová řízení na IS je vhodné vytvořit standardizovaný rámec usměrňující postup těchto řízení, obsahující „best practises“ z této oblasti. Nový zákon o veřejných zakázkách dle našeho názoru vytváří relativně dobrou platformu pro konstrukci takovéhoto rámce, v některých oblastech je velmi moderní (možnost elektronického zadávání), ale některé možnosti z principu nabízet nemůže (např. není dost dobře možné poskytnout dostatečně velký prostor pro další rozhodování zadavatele v období mezi vyhodnocením nabídek a podpisem smlouvy). Přejeme si, aby nový zákon přispěl k účelnějšímu čerpání prostředků pro oblast IS/ICT, potažmo k lepším a kvalitnějším IT řešením v celém veřejném sektoru.


67


Literatura [LEG01] [LEG02] [LEG03] [LEG04] [MAC01]

[MLI01]

[ROW01]

[SEB01] [UOH01] [VOR01] [VOR02]

Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k infomracím, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. MACHUREK, Tomáš. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY V IT : Zpracování a podání nabídek a vybraná úskalí nového zákona [online]. 2006 [cit. 2007-03-08]. Dostupný z WWW: . MLÍČKO, David. Elektronizace zadávacích řízení, Portál o veřejných zakázkách a koncesích [online]. 2006 [cit. 2007-03-08]. Dostupný z WWW: ROWAN LEGAL. Metodika zadávání veřejných zakázek podle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a metodika zadávání zakázek financovaných ze zdrojů Evropské unie [online]. [2006] [cit. 2007-03-15]. Dostupný z WWW: . . ŠEBESTA, Milan. PODEŠVA, Vilém. OLÍK, Miloš. MACHOUREK, Tomáš. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. Praha: ASPI, a.s., 2006. 524 s. ISBN 80-7357-213-3 ÚOHS - Veřejné zakázky [online]. 2006-2007 [cit. 2007-03-07]. Dostupný z WWW: . VOŘÍŠEK, Jiří. Strategické řízení informačnícho systému a sytémová integrace. 1. vyd. Management Press. Praha. 2006. 310 s. ISBN 80-85943-40-9 VOŘÍŠEK, Jiří. Metodika pro výber systémového integrátora a výber aplikací [online]. [2003] [cit. 2007-03-08]. Dostupný z WWW: .

Rádi bychom touto cestou poděkovali Mgr. Milanu Šebestovi za podnětné připomínky k této práci.

68


ICT promítnutí do metodiky výběru dodavatele

Recommend Documents