Rnro UIlO, lIebo IlC?
Euro ano, nebo ne? Cesky diskurz 0 emu
Cesky diskurz 0 eDfU
Urceni narodniho zajmu v urCite oblasti nen! nikterak trivialnim akolem
a zdli se, ze u tematu talc sHne tendujiciho k ekonomickemu ZPllsobu uvazo~ va~i, oV~~,m ,zaroveii tak silne spjateho S otazkou mirodnf identity, jakym je otazka pflJetl nove meny. se jedmi 0 ukoljeste narocnejSf. Dobrym voditkem pH feseni tohoto akolu je jii zminena Kratochvilova prace, jei povaiuje za
Michal Parizek
narodni zajem talwvou politiku, ktera je pro danou spolecnost relevantui, na klere ve spolecnosti existuje konsenzus a klera je pfijatelna pro klieove
partnery na mezimirodnim polio Druhjlm voditkem je mi pale nekolik obecne pfijimanych konceptualneteoretickych propozic, jei mohou byt pro vstup CR do euroz6ny relevantni: ekonomicka teorie optimalnfch menoyYch oblasti (optimal currancy area, OCA), elemeutarni model rozloieni politickych strau podel pravo-Ieve distributivni linie a problem vztahu narodn! a evropske identity. Tyto Iii vyzkumne okruhy se sous!fed'uji na olazky, jez mohou byt podle vseho pro rozhodovani 0 tom, zda a kdy vstoupit do euroz6ny, kHeove. Teorle OCA zkouma za jakych podminek bude vstup do euroz6ny ekonomicky vyhodny; modei pravo-Ieveho stepeni nas upozoriiuje na to, ze vyznamnym faktorem pti rozhodovani 0 vstupu budou take distributivni diisledky pro jednotlive skupiny volicstva; model vztahu narodui vs. evropska identita pak fika, ze kHcove faktary mohou byt povahy nejen materialisticke, ale talee identitni. Tato tfi voditka povafuji pro studium pfistupovani CR k euru za kHeova, a proto se
Ovod Martin Feldstein napsal v roce 1997, ie ,,[z]avedeni Evropske hospodaiske a menove unie (HMU) by mohlo byt tou nejvyznaumejsi evropskou politickou udalostl 20. stoletl" (Feldstein, 1997: 23). 0 dva roky pozdeji HMU zavedena byla, 0 dalSi tii ro Icy pozdeji se znacna cast Evropske unie vzdala svych llClrodnich men a i v hotovostnim styku presla na menu spolecnou, euro. PHstoupenim k Evropske unii v kvetnu 2004 se Ceska republika zavazala ucinit v pifslusnou dobu totei. pfesto se v ceske verejne debate nezifdka objevuji nazOlY - jednim ze zastancil takoveho postoje je napi. prezident Klaus (viz Klaus, 2009) -, ie vstup do hospodarske a menove ume by ve skutecnosti nebyl pro Ceskou republiku vyhodny. Brzky vstup do euroz6ny ma navie fadu odpilrcil take mezi ekonomy-odborniky (Singer, 2007; Janackova, 2007; Holman, 2008), a podle vseho talc otazka vstupu CR do HMU
o ne v tomto yYzkumu do znacne miry opinhn; jejich pomod se sna.zim zachytit problem pfijeti eura co nejuplneji a pokud moine systematicky. Prave temito !femi tematy je vedeno empiricke zkoumani povahy eeskeho narod-
niho zajmu ve vztahu k emu. Metodologiclcy je tento text jedinecnou (vnitinl) pfipadovou studii, konkretne disciplinovanou interpretativni studii. Pfijeti eum je tematem s velice sirokymi vazbami a s dopady v mnoha rovinach; je proto vhodne snaZit se ho zachytit co moina nejuplneji. Prave vzhledem k teto komplexite zkoumaneho problemu se metodologie pfipadove studie jevijalco nejvhodnejsi. Empiricke jadro prace spodva v analyze vyroku hlavnich politickych aleteril, zejmena pfedsedil dvou nejvetsich politickych stran, v nejvyznamnejsich mediich. . Na zaklade aplikace uvedene metodologie a s uiitim nami pfijate operaclOnalizace narodniho zajmu (Kratochvil, I. kapitola) docMzim k zavem, ie narodnim zajmem Ceske republiky zcela nepochybne je pfijmout euro, a to konk:retne mezi roky 2015 a 2019.
ajeho nacasovani Zllstava stale otevtena. Smyslem tohoto textuje s pomoei nekolika obeene pHjimanyeh teoretlckych a koneeptualnieh nastrojii posoudit ceskou veiejnou debatu ohledne pHjeti eura a poukazat na nektere jeji speeificke znaky. Na zaklade teto anaIyzya s vyuiitim operaeionalizace narodniho zajmu vyvinute Petrem Kratochvilem (Kratochvil, I. kapitola) je pak moine urcit, zda je piechod na euro ceskjlm narodn!m zajmem, ledy jestli CR do euroz6ny vstoupit ma, ci nikoli. !edna se 0 otazku maximalne zavainou, a to jak v rovine dlouhodobeho smefovani CR, tak v rovine alctnalnich politickych rozhodnuti. 68
I \
i I
L
69
HLEDANI CESKYCH ZA.JMU: Vnitinf l'Ozmunitost a vnejn ukceschopnost
Enro ano, lIebo llC? CesI{y diskllrz 0 eurll
Vedlejsim produktem tohoto vyzkumuje nekolik prekvapivyeh zjisten! tYkajicieh se kvality a eelkoveho zameren! eeske debaty ohledne eura. Ukazuje se, ze pozice hlavnfch akterujsou 111otivov{myjinymi faktory, nezjake se tito akteri snazf prezentovat jako IdiCove. Konkretne z empirickcho zkoumanf vyplyva, ze zatimeo predstavitele hlavnieh politiekyeh stran vedou verejnou debatu v duehu hledani ekonomieky nejvyhodnejsiho reseui, jejieh vlastni pozice v argwnentaci jsou ve skutecnosti determinovany jejich celkovym pohledem na soueasnou podobu eVl'Opskeho integraeniho procesu. Nasledujlci textje detailnejSim osvetlenim toho,jak k uvedenym zaverum dochazfm. Druh:i cast textu se venuje metodologickym otazlcam, treH pak specifikuje samotnOlL operacionalizaci cesk6ho narodnfho zajmu vuei pfijeti eura. Ctvrta cast predstavuje hlavn! vysledky empiriekeho zkoumani, pata eely text shrnuje a uzavira. K vedlejsim rysledkum pozorovan! obracim pozornost v pnlbehu celeho textu, neni jim venovan zvlastni oddi!.
Z hlediska ontologiekeho neni tento text zeela pevne ani na strane holismu, ani na strane individualismu. Jakkoli vetSina vyzkumu prirozene tenduje k tomu povazovat jeden z teehto pi'istupu za primarn! (vyehozi), nejedna se rozhodne 0 nulnost (viz napi'. Drulak, 2008e: 24; Wight, 2006; rovnez take Hollis-Smith, 2000), a tento konlo'etni vyzknm muze z toho, ze se ani kjedne poziei dogmatieky nepi'iklani, jedine tezit. Prave diky jiste nevyhranenosti v teto veei muzeme brat v potaz jak prvky holistieke (napi'. eellcova stmktura vei'ejne debaty 0 pi'ijeti eura vCR), tak prvky znaene individualisticke (sousti'edeni se na promenujici se pozice klieorych aktem). Zcela jednoznaene je vsak tato studie co do ontologie zalozena na idealistiekem postoji, podle Ictereho je otazka pristoupeni CR k eurozone dominantne problemem pohledu a interpretaee, nikoli materialnich faktom. Metodologie
Metodologie Tato cast predstavuje metodologieke zazem!, ze ktereho v praci eerpam. Ve treeh kratkyeh pasazieh se venuji postupue ontologieko-epistemologiekym vyehodiskum sve pniee, metodologii v nl uplatnene a konkretn! metode, kterou ke zkoumani povahy narodniho zajmu uzivam.
f
Ontologicko-epistemologieka ryehodiska
I,
I
I
Z hlediska epistemologiekeho se tento vyzkum opira jednoznaene 0 pristup interpretativni (Hollis-Smith, 2000), snazim se tedy 0 "porozumeni zkoumanemu fenomenu v historiekem a kultul'Ilim kontextu" (DruIak, 2008e: 19). Z Iogiky vyzkumu ceskeho narodniho zajmu v konkretnim case prvni deUdy 21. stoleti a v jedinecnych podminkach soueasneho stadia vyvoje jak evropske integrace, tak eeske politieko-ekonomieke situaee primo vyplyva vhodnost interpretativniho pfistupu, ktery se prave na unikatni eharakteristil')' pi'edmetu zkoumani zamei'uje. Na nejobeenejsi urovnije talc mym cilem porozumet konstituci vstupu Ceske republil')' do eurozony jako pi'edmetu potencialniho narodniho zajmu.
70
i
(
II I
I
Metodologieky je tento text pi'ipadovou studii, a to konkretne - jalc vyplyva z diskuse 0 ontologicko-epistemologiekych vyehodiscieh meho vyzkumu - pi'ipadovou stndii jedineenou, vniti'ni. Mym cilem je "celostni a hluboke porozumeni komplexnim[u] fenomen[u]" proeesn vstupovimi CR do eurozony (Koi'an, 2008a: 34). Situaci Ceske republiky v kontextu ekonomickeho a politiekeho sjednocovani Evropy chapu jalco zcela unildtni a nesnaZim se poznatlcy, k nimz v teto studii dochaz!m, nikterak zobeenit. Za pomoci obecne metodologie pi'ipadove studie se snazim zodpovedet konlcretni otazku, jake jsou poziee hlavnich eeskych politickyeh a spolecenslcYeh akteru ve vztahu Ie pi'ijeti eura. Jalce falctory determinuji jejieh pozice? Do jake miry jsou naplnena lcriteria narodniho zajmu? Respektive, povaZuji hlavni alctei'i otazkn vstllpu CR do eurozony za pi'edmet narodniho zajmu? Jaldcoli by se dalo k temto otazkam pi'istllpovat zcela otevi'ene, v praxi se ukazuje, ze takovy postllP by byl vzhledem k mnohovrstevnatosti otazky pfijeti eura velice mirocny. Tema, kteremu se 13to prace venuje, rna znacne dopady do otazek eleonomiekych, politiclcYch i socialnich. Z tohoto duvodn se ukazuje byt praldick}'m neehat se v analyze od zaeatlm explicitne "vest" konkretnimi zakladnimi teoreticko-koneeptualnimi nastroji; jen tak je totiz mozne ve velkem mnozstvi poteneialne relevantnich faktoru nachazet ty skuteene podstatne. Do znaene miry je tudiz tento text aplilcaci metodologie 71
IILEDANI CESKYCH ZAJMU: Vnitrlll rozmanitost a vlIcjsi akccschopnost
Euro uno, nebo net Cesky dislmrz
disciplinovane interpretativni studie, tedy jedne z variant pfipadove shIdie (Koran, 2008a: 34). V ramci obecne metodologie pfipadove studie v tomto textu pripad Ceske republiky "neslollzi jako mistroj pro pnici s teorH, ale naopak tcorie je voditkem pro praci s pffpadem" (Tamtez). Konkretnim teoretickYm nastrojum, se kterymi zde pracuji, sc venuji pozdeji; zde je pouze treba zduraznit, ze jsou voleny tak, aby nam pomahaly prave onu mnohovrstevnost studovane prohlcmatiky zachytit a aby cely problem pfistoupeni k euroz6ne tak mohl byt ponekud uceleneji analyticky polayt.
Operacionalizace mlrodniho zajmu CR ve vztahu k piijet' eura
Metoda V rovine konlaetni metody je tento vyzkum primarne rozborem ceske verejne politicke debaty 0 vstupu CR do euroz6ny, zamerujidm se predevsim na pozice pledstavitelu hlavnich politicleych stran, ale take vybranych spravnich instituci, odborniku a zajmovych skupin. K tornuto rozbom slouzi predevsim velejne vyroky techto akteru v masovych sdelovadch prostleddch, blavne v televiznim vysHitni. Konkretni udaje 0 tom, zjakych dat vysledky vyzkumu vychazeji, jsou uvedeny v nasledujici casti venujici se operacionalizaci narodniho zajmll. V praxi spociva analyza ve shromazdeni a interpretaci znacneho mnozstvi ryroku, najejichz zaklade lze ureit pozice politickych, spoleeenskych a odbornych spicek vuci otazce pfijeti eura. Voditkem pri snaze 0 porozumeni ternto vyrokum ajejieh motivacimjsou v uvodu zmiilovane tfi konceptualneteoreticke nastroje, tedy teorie OCA, pravo-leve distributivni stepeni a vztah narodni vs. evropske identity. Domnivam se, ze pnive uziti teehto mistroju v sirsim metodologiekem ramei jedinecne ptfpadove studie vl\bec umoziiuje tema vstupu do euroz6ny smysluplne zachytit. Zvoleni jine metodologie, stejne jako vynechitni nektenjho ze tri uvadenych konceptuitlne-teoretickych nastroju, by smerovalo le reduled celeho prohlemu a nutne take lee zleresleni vysledlelJ analYzy. Celleove Ize leonstatovat, ze metodologie i konkretni metoda aplikovane v teto studii jsou velice intuitivni, neproblematiclee: v co nejvetsi uplnosti a za pomoci bezne uzfvanyeh konceptualne-teoretickych nastroju se snazim pochopit pozice hlavnich aleteru na eeslee politiclee scene a na zalelade tohoto pochopeni a s uzitim leonkretnich leriterii zodpovedet otazku po tom, zda je pro Ceskou republileu plistoupeni le euroz6ne narodnim zajmem.
72
0 CUl'U
Ma CesH republika pfijmout euro, nebo nikoli? Jednoduchit otazka, oa krerou vsak neni jednoduche naMzt plesvCdeivou odpovCd'. Na zalelade jaleych laiterii posoudime, zda prijeti eum je Ci neni v mirodnim zajmu Ceske republiley? Kde vzit spolehliva voditka, ktera nam umofui soustredit se na podstatne faktory a vyhnout se jednostrannym hodnotorym soudUm? V pledchozim textu jsem speeifikoval metodoiogicka vychodislea, na jejichz zalelade se snazim otazleu po narodnim zajmu CR zodpovedet. Cilem teto casti kapitoly je cely problemjeste blize vymezit, g. jasne ureit kriteria, podle kterych bude mozno posoudit, zda dana politilea v'narodni zajmu CRje (,:i neni. Pri tom vyehaziln z jiz zmiiiovaneho schematu ill navrzenych krit6rii (viz Kratochvil, 1. leapitola). .Tak bylo uvedeno, je temer nemozne se v neprebernem mnozstvf faktoru relevantnieh ke zkoumani proeesu pfistupovani CR k eurozone orientovat bez pevnych voditek. Stejne jako snad vseclmy soeialni otazley rna i problem prijeti eura mnoho vrstev a lze nalezt hned neleolik zasadne odlisnych pfistupu le jeho reseni. Proto se pri posuzovani pozic eeskYch aleteru orientuji pomod tli jiz zminovanych nastroju: teorie OCA, pravo-Ieveho distributivniho stepeni a vztahu narodni vs. evropske identity. Pouze na zitklade souborne analyzy zalozene na vsech tlech nastrojich prichitzim v dalSim textu s konkretnimi z:lvery 0 povaze ceskeho narodnfho zajmu ve veei prijeti eum.
Kriterium prvni: relevance Prvnim kriteriem, letere musi byt splneno pro to, aby mohla byt uroita politilea oznacena za otazku narodniho zajrnu, je, ze je tato politika vlIbee pro spolecnost relevantni. JinjTmi slovy dana oblast nemuze byt predmetem narodniho zajmu, polcud neni pro spolecnost zajimava. Co to konkr6i11e znamemi pro nasi debatu 0 prijeti eura? Podivejme se, kterym smerem orientuji nasi pozornost teorie OCA, tradieni koncept pravo-leveho politickeho stepeni a problem narodni vs. evropske identity. Zaeneme prvnim "voditkem", tedy teorii OCA, jejimz diem je ureit el
73
HLEDANI CESKYCH ZAJMU: Vnitfni l'ozmanitost a vnejsi akcellchopnollt
EuI'O ano, llcbo ne? Cesky dislmt'z
bertem Mundellem (Mundell, 1961) a rozvedena mnohajeho nasledovniky (napf. McKinnon, 1963, a Kennen, 1998, a jejich teoreticke llvahy; Dornbusch- Jacquet, 2000, a Mongelli, 2002, s empirickymi pozorovan!mi; Singer, 2007, s kritickou aplikaci na pfipad CR). Tato teorie specifikuje mozne
schopnost statu vytvaret a implementovat efekrivni monetarni politiku, pfipadne nespravne rozhodnuti ohledne pfistoupeni k jednotne evropske mene muze mit pro eeskou ekonomilru fatalni dusledky. Pfi zkoumani relevance pffjeti eura pro CR je talc otitzka ekonomicke vYhodnosti zcela jiste prvnim
mUdady i prinosy menove integrace a snaii se tak zodpovedet otazku, zda
mistem, karn obritit pozornost. Jiny-mi slovy, toorie OCA mim napovIda, ze pokud je tema pro CR relevantni, zcela ureite se to projevi v zavaznych ekonomickych debatach. Druhym smerem, kterym bychom lllcli pri zkoumani relevance oUizky pffstoupeni k eurozone hledet, je klasicke politicke stepen! levice-pravice. Politicke a stranicke systemy demokratickych systemu se zpravidla orientuji podeljedne dominantni stepici linie (koncept zaveden v Lipset-Rokkan, 1967), kteri sice muze reprezentovat nekolik ruznych aspektl', ale jejimz jadrem je otazka distribuce zdroju ve spoleenosti (Sartori, 2005; viz take slavna Lasswellova definice politilcy jako meov{mi toho "kdo dostane co, kdy ajak", Lasswell, 1936). Elementarni politicka teorie nam tedy fika, ze pokud ma byt nejalce tema relevantni, stoji za to sledovat, jake mohou mit dane politilcy distributivni dusledky. Podivejme se tedy, zda tomu takje i v otitzce jednotne evropske meny a pristupu Ceske republiky k nL Nejprve tedy zasadni otazka: Ma nebo muze mit vstup Ceske republiky do eurozony nejake distributivni dusledky? Odpoved' je jednoznaena: MetZe mit, a temef jiste mit bude. Jestlize vyjdeme z toho, ze pravicovYm elektoratem jsou zejmena ekonomicky aktivni, relativne vzdelanejsi a relativne majetnejsi lide, zatimco elektonitem levicovym jsou lide s relativne vetS} zavislosti na nastrojich socialniho statu, lide bez vetsfch lispor k investovani a lide mene vzdeJan!, pa1<jednoznaene plati, ze levicovi voliC! (a tedy i levicove strany) by meli preferovat co nejvetsi oddaleni phjeti eura, a pravicovi vatiC! by naopa1< meli mit nUloho duvodu k tomu, aby prosazovali uspfSeni pfechodu na jednotnou evropskou menu. Prec tomu tak je? Zacneme u stran levicovych, Pristoupeni zeme k eurozone je podmineno splneniUl nekolika tzv. maastrichtskych kriterif, jez smefuji ke stabilizacijednotne meny a kjeji ochrane pfed nezodpovednY"m malcroekonomickym chov!mim jednotlivych stam (viz napr. De Grauwe, 1998). Co je klieove, tato kriteria smefuji pfedevsim ke stabilizaci vefejnych financi (schodek rozpoetu mene nez 3 % HDP, kumulativn! dlub mene nez 60 % HDP), a ldadou talc znaene naroky na redukci verejnych vYdaju, coz v praxi znamena redulcci socWnich sluzeb. Zaroveii vyzaduji maastrichtslei kriteria
spolu staty maji, nebo ncmaji menove unie vylvafet. V nascm pfipade tedy OCA fika, jake jsou mozne naklady a pfinosy pfistoupeni Ceske republiky k eurozone, jestli tedy je pffstoupeni vYhodne. Pfinosu menove integrace specifikujc OCA nekolik (napf. Hix, 2005, dava dobry uvod pro ne-ekonomy): I) snizeni rizika kmzovych turbulenci a tim umozneni dlouhodobejsiho strategickeho plimovimi na urovni firem, 2) pfime snizeni transakenich mikladu, tedy napr. zruseni smenarenskychpoplatlal, 3)
zvyseni transparence a efektivity trhu diky prime srovnatelnosti cen v jednotlivycb zemicb, 4) snizeni celkove ekonomicke nejistoty a nasledne dloubodaM snizeni urokovych sazeb. Toto jsou tedy vseobecne oeekavane pozitivni dopady menove integrace, jejichz dusledkem ma byt zvYseni ekonomickeho fi\stu (avsak viz Baldwin, 2006 pro kriticke hodnoceni platnosti OCA). V eem vsak spoeivaji miklady menove integrace? NejzfetelnejSim mikla-
clem je ztrata nastroju samostatne menove politiky daneho statu, Urcov{mi urokovych sazeb je centralizovano na evropske urovni, moinost manipulace smennYm kurzem zcela mizi. Dusledkem je potencialni podstatne sniieni schopnosti daneho statu provitdet ueinnou monetirni politiku. Naklady teto ztritly pak primo zavisej! na mife propojeni (sladeni) dane ekonomiky s elconomikou monetarniho bloku, eim vice je tedy ceska ekonomika sladena (ve smyslu struktmilnim i ve smyslu soubeznusti ekonomic1
74
0
enI'U
75
HLEnANI CESKYCII ZA.JMU: Vnitrnf rozmllllitOst a vnejsi akceschopnost
Ellro aDO, Ilebo ne? Cesky diskul'z 0 eliI'll
nizkou inflaei, eozje samo 0 sobe pro dlouhodobe relativne ryehleji rostouci stfedocvropske ekonomiky zavaznym problemem. V kombinaei s kriterii fiskalnimi pak kriterium nizke inllaee praktieky znamena nutnost struktoral-
a jeho koulaetni soueasnou podobu za pozitivni, tj. do jake miry se se sou-
otazku, do jake miry povaZujeme probihajici evropsky integraeni proces casnou ED ztotozllujeme. Zaprve sam proces navrhovanf a vytvareni evropske hospodarske a me-
nich reforem, setteni na (ptevazne socialnich) vydajich a velice omezene pole pro aktivni fisldlni politiku. Tyto efekty byly pozorovany a pomerne siroce diskutovany i ve staryeh elenskych statech (Bohrer--1'dn, 2000; Crouch, 2002; Barry-Begg, 2003; Korpi, 2003; Dyson, 2006). Nekteri autofi navic vyjadlujf
obavu, ze pliziva harmonizace sociiJni politiky na evropske lirovni, jez je pfimym dusledkem zavadeni eura, muze byt postupem casu rovnez neptimou hrozbou rozvinurym socialnfm systemum (Abrahamson-Borchorst, 2002; Gould, 1999; ale viz Rhodes, 2002, pro opaene tvrzeni). Cclkove tedy jed-
lloznacne plati, ze co se levicovych stran tyee, maji vsechny moine duvody stat na stmne oddaleni ptistoupeni CR k eurozone aZ do nejzazsiho mozneho bodu.
V ptipade pravicovych stran je situace ptesne opacna. Pravicovy elektorat obeene preferuje libenilni ckouomicke politilcy a dynamietejsi ptistup k propojovaui eeske ekonomiky s evropskou je tak nepoehybne v jeho zajmu. VzdelanejS! a ekonomicky aktivnejsf pravicovi voliei nejsou zdaleka tolik
ohrozeni globalnimi ani evropskymi trendy uvolnovani hranic, naopak oni jsou temi, kdo na techto zmenach tradicne vydelava, protozejsou zamestnani v sektorech s relativne vyssi pfidanou hodnotou praee. Take neplati casto mylne uvadeny duvod, pro ktery byudajne meli pravicovi voliei (s usporami) uplednostiiovat odlozeni plistupu k eurozone na dobu vyhodnejsfho smenneho korzu, Logilca teto argumentace sice neni vadna, ale zcela opomiji falet, ze v dusledku dlouhodobeho posilovanf kurzu konmy wei euru je centraIni banka nucena trvale tlaCit urokove miry dolu (viz napf. Tuma; OYM, 2009b). Drzitele uspor tak sice mohon v bndoucnu ziskat lepS! konverzni kurz, ale
I,
nove unie byl od poeatku projektem vysoce politickym v tom smyslu, ze jeho hlavnim cilem nebylo jen dosazeni ekonomicke vYhodnosti, ale pledevsim postoupeni na dam stupen politicke iutegrace (Feldstein, 1997; Dyson, 2002). Jak pise Feldstein v roce 1997, rozhodnuti zda skuteene pfejit do faze III hospodafske a menove nnie "nebude zaviset na ekonomickych vyhodach a nevYhodachjednotne meny. Rozhodnuti zda vytvolit ei nevytvolit menovou unii bude odrazet hluboka politicka stanoviska ohledne spravneho smelovaui Evropy" (Feldstein, 1997: 23). Zadruhe prace uekteryeh autom jednoznaene ukazuji, ze v jakemkoli statu je mena velice silnym lv1kcem narodnf identity (Risse et aI., 1999; Risse, 2003; MilUer-Peters, 1998). Jiuymi slovy plechod na jednotnou menu bude silnYrn faktorem posilujfcim v eesH vefejnosti prvky evropske identity. Jak piSe Desmond Diuan, "penize jsou jale nastrojem obchodni transakce, tak znalcem narodni identity, nebo - v pfipade spoleene meny - symbolem evropske jednoty" (Dinan, 2005: 487).
Teoreticke prace mis tedy jasne upozoriiujf, ze otazka vztahu narodni a evropske identity a tedy celkoveho postoje eeske spoleenosti k EU muze byt pro zkoumaui, zda je pfijeti enra pro Ccskou republiku narodnim zajmem, velice silnYrn voditkem. Celkove jsem zde navrhl tli oblasti, ve kterych se ml!Ze otazka phjeti ei nepfijeti (pfipadne naeasovani) ukazat jako relevantnl. Jinak feeeno, politicld i ekonomicka teorie jasne ukazuji, v jakych smerech muze byt phjeti eura relevantni otazkou a kde se pravdepodobne bude odehravat politicka i od-
mezitim budou jejich 6spory znehodnocovany minimalni 11rokovou mirou.
borna debata. Temito tremi smery pfimo obracim svou pozornost i v dalSich
Celkove jednoznaene plat!, ze rozdilne ptistupy k pfijeti eura (a jeho naeasovani) majf prime distributivni dusledky, a zda se bytjasne, ze pokud zkou-
eastech textu.
marne, zda je ptijeti eura relevantni otazkou, meli bycholll svou pozornost obracet i timto smerem. Ttetim a poslednim smerem, kterylll stoji za to pfi posllzovani relevance
Kriterinm druM: konsenzns
tematu hledel, je otazka vztahu eeske politicke sceny a eeske velejnosti k projektu evropske integrace obecne. Existujf dva hlavni duvody, pro ktere je otazka jednotne evropske meny plimo napojena na v podstate ideologickou 76
Druhym kriteriem, ktere musi byt splneno, aby mohla by! ureita otazka nebo
urciti politika prohlasena za mirodni zajem, je, ze na ni musi ve spolecnosti existovat konsenzualni pohled. V teto casti tedy velice struene pojednavam o tom, jale se toto hledaui konsenzu projevuje ve vztahu k onem vYse zmine77
l-ILEDA.Ni CESKYCH ZA.JMU: Vnitrlli rozmanitost a vllejSi akccschopnost
Euro l1no, llebo lie? Ccsky diskllrz 0 curu
nym ITem otazkam, tedy k otazce ekonornicke efektivnosti pfijeti eura, ot
rat velely. Jak uvidime v nasledujici casti, venujici se vysledktlm empirickych pozorovani, zatimco atitzky ekonamicke efektivity jsou (zrejme nespnivne) prezentovany jako klic k dalsimu postupu, na problem distributivnich dopadu pfistoupeni k eurozone politicke strany rezignovaly. Jindy vysoee konfliktni problem rcdistribuce m\ldadll ruznych politik je politickymi stranami v ptipade eura zcela upozaden. Tfetim smerem, kterym je nulne hledet, je otazka vztahu narodni vs. evropske identity. Plati, ze prave otazka pfijeti jednotne evropske meny je pro kaidou zemi - Ceskou republiku nevyjimaje - fundamentaInim zpusobem otizkou utvareni a potvrzavani narodni identity. Pristoupenf kjednatne mcne je tak jasnym laokem smerem k ptesunu casti zdroju identity na evropskou Uroven. Pro nas vyzkum to v praxi znamena, ze pri hledini taho, zda existuje ohledne phstupu k euroz6ne v ceske spolecenske a politicke sfere konsenzus, musime hledet prave i timto smerem. Jinak receno, existuje v ceske spalecnosti a mezi politiclc)'mi elitami shoda na dlouhodoMm pfistupu Ceske republiky k procesu evropske integrace? Opet stoji za pozornost jeden z vedlejsich vysledkU tohoto vyzknmu, a sice ze podle vseho je to prave rozdilnost v celkovych pohledech na integracui proces, co urcuje pozice hlavnich ceskych politickych stran vuCi euru. Jak bylo teceno, jejich pozice nemohou byt urceny na zaklade ekonomicke argumentace, protoze ekonomove se rozhodne na spravnem postupu neshaduji. Zaroveii plati, ze ceske politicke strany preferuji takovY postup, ktery jde ptimo proti distributivnim zajmilm jejich elektoram. Vysvelleni pozic stran pomocijejich celkove pro-/proti-evropske orientace se tak nabiz! a empiriclea pozol'Ovani ho take potvrzuji.
78
Kriterinm tretl: vo"jsl ptljatelnost
Zatimco pfedchozi dye laiteda vyzadovala komplexnejsi debatu, otazka vnejsi ptijatelnosti politiky Ceske republiky vuci ptijeti emaje POmel'lle jednoducM, a v tomto smyslu zde neni dodatecnych nastrojii, ktere jsem pouzil u ptedchozich dvou laiterii narodniho zajmu, Iteba. Ramec ptijateinosti je jasne definovan z jedne strany laiterii, jez musi Ceslea republika ke vstupu do euroz6ny spinit (tedy jii zmiiiovanymi maastrichtskymi laiterii), a z druM strany zavazkem CR vstoupit do euroz6ny ve chvili splneni maastdchtskych laiterii, vyplyvajicim z ptistupovych smluv. 79
HLEDANI CESKYCH
zAJMu: Vnltmi rozillauitost a vuejsi akccschopnost
Pfi zkoumimi prijatelnosti ceskeho postupu tak na prvnI pohled v zasade stacI sledovat ekonomieky vyvoj, resp. vYvoj slad'ovimi ceske ekonomiky s ekonomikami evropskYmi. Formalne vzato by ve ehvili, kdy bude CR "sla-
dena" s EU dostatecne, mela automaticky k eurozone ptistoupit. Ye skutecnosti je vsak hnaci silou proeesu vule ceskych politiekyeh elit ona kriteria napliiovat; misto abychom se rozhodovali, zda pfistoupit, se rozhodujeme, zdajiz plnit maastriehtska kriteria. Empiricka pozorovani Predtim, nez v dam casti predstavim hlavnI vysledky empiriekeho zkoumani ceskeho narodniho zajmu ve vzlahu k pfijetl eura, je tfeba jasne vymezit druh a objem dat, 0 nez se tato prace opil'a. Od ciste analyliekeho pristupu, kterym se dosavadni texl vyznacoval, se tedy v tlltO chvili dostavame k propojeni analytiekyeh koncepti'J a teoretiekyeh propozic s empiriekou realitou ceske debaty 0 phjetl eura v leteeh 2008 a 2009, kdy byl vyzkmn provaden. Jak bylo receno v casti tykajici se metodologIe, tato stndie je primarne zalozena na analyze pozie ceskyeh polilicltYeh spicek, jak je prezentuji ve verejne debate. Empirickou hlizi teto analyzy JSOll vyroky ceskyeh politieItYeh elit v hlavnIeh medlieh, predevSim v hlavnim diskusnim poradu Ceske televize Otazky Vaclava Moravee (nadale OVM). Tento diskllsni porad byl vybran z nekolika duvodu. Zaprve jeho pomeme ustaleny format, umoziiujici siedovimi v deiSim casovem horizonlu, dava ucastnIkfun debat relativne velky prostor pro hloubejijdouci debatu (celkova delka poradu vice nd 120 minut je v tomto ohledu uaprosrym unIkem). Zadruhe porad je pravidelne nav~tevovim nejen
politickymi spickami, ale i experty a vysokymi shltnimi Ufedniky. Zejmena v odborne divacky pomerne narocnych debatlieh, jako je ta 0 prUetf eura, jsou tak postoje politikd konfrontovany nejen mezi sebou, ale is pohledy experru. Za tfet! tematu pfijet! eura byl v OVM venovan pomerne velky prostor. Konkretne bylo pro potfeby tohoto vyzkumu analyzovano 131 dilu OVM mezi Iistopadem 2006 a cervnem 2009, z nichz se omzce phjetl eura primo a vyznamnym a komplexnim zpusobem venovalo eelych 21. Studium vyroku politiekyeh spicek v techto 21 dilech OVM tedy tvorl empirickou bilzi tohoto vyzkumu. Kde je tfeba, dopliiuji pozice politiku take jejich vyroky v jinych
80
Euro uno, uebo nc? Cesky diskurz
0
eurn
mediich, napt. V novinovych cIfmcich. Krome toho pracuje tato studie pfilezitosme i s postojI vysokych statnich Ufedniku nebo profesionalnich ekonomu, pokud si to otazka vyzaduje. Celkove shrnuto, tato cast textu predstavila analyticke jadro, kolem ktereho se cela dislcuse 0 vstupu Ceske republiky do euroz6ny orientnje. Preds,tavil jsem tfi kriteria, ua jejIehz zilldade budu urcovat, zda je phjet! eura pro
CR mirodnim zajmem. Rovnez jsem ptedstavil tri konceptuaIne-teoreticke nastroje, jejichz uiit! povazuji pro analyzu pfistupovani k euru za klicove. Prave tyto tN nastroje dohromady se trcmi lcriterii narodniho zajmu "vedou" empirickou analyzu, na jejimz zaklade v daISi sekci posuzuji, zda pfistoupeni k euroz6ne je ceskym narodnim zajmem, nebo neni.
V)lsledky zkoumiini: prijeti eura jako cesky niirodni ziijem?
v teto castI, ve ktere se vracim k jiz probiranym Irem krileriim narodniho zajmu, prezentuji vYsledky empirickeho zkoumani vstupu do euroz6ny jako mOZneho niirodniho zajmu CR. CHemje tak posoudit, zda a do jake miry jsou tfi drive pfedstavena kriteria narodniho zajmu v ot:izce pfijeti eura skutecne naplnena. Ptam se tedy: Ie pfistoupenf k eurozone ceskym narodnim zajmern? Respektive, jsou splnena lait6ria, kteni jsme si stanovili pro oznaceni urCite politiky za nal'Odni zajem? Jako voditka pro odpovedi na tyto otazky mi stejne jako v predchozi castl - slouzi teorle OCA, koncept pravo-Ieveho distributivniho stepeni a otilzka vztahu niirodni a eVl'Opske Identity. Zde predstavovana empiricka analyza tak phmo vychilzf z predehozIho analytickeho textn. Predtim, nez predstavIm samome vysledky empiriekeho zkomnanI, je tfeba upozomit na jednu podstatnou skutecnost rykajici se uzivanych da!. Jak bylo zmIneno, v empiricke analyze vychilzim predevsim z vYl'Oku politickych spicek v poradu Ceske televize Otazky Vaclava Moravee. Vzhledem k vyznamu poradu OVM pro ceskou spolecensko-politickou dehatu plat!, ze pokud se tema probira zde, je temer jiste spolecensky slcutecne relevantai. Verejnou debatn nesleduji na nIzkonakladovyeh specializovanych tiskovInach, ale na hlavnIm politicko-spolecenskem poradu verejnopravni televize, u nehoz politiCti akteri predpokllidaji znacny dopad do populace. Plat! tak, ze v teto stndii aplikuji Kratochvilova kriteria velice prisnYm zpusobem, lj. 81
HLEDANi CESKYCH ZA.JMU: Vnitfni rozmanitost a vltlSj~f akceschopnost
Euro ano, ncbo ne? Ccsky diskllrz 0 curD
soustredim se pouze na debatu ve skutecne hlavnich mediich a temer vybradne mezi politiekymi spickami. V tomto smyslu jsou tedy vysledky zde prezentovane empiricky velice robustni.
a poradcu (OVM, 2008a) se v kr:\tleem case dosrnvame k minish'lim a stinorym ministrlim finanei (OVM, 2008b) az k ptedsedum hlavnieh politickyeh stran (OVM, 2008e, OVM, 2009a). Tabulka C. 1: Profit ucastnilu'l debaty 0 eurn v DVM, Iistopad 2006~erven 2009
Je ohizka pfijeti eura relevantni? Aby moblo by! tema povazovano za relevantni, pozadujeme po nem, aby se 0 nem dlouhodobe vefejne diskutovalo mezi politiekymi, ekonomic1¢ni a spolecenskymi spickami. Fri pohledu na ceskou debatu 0 euru jc zrejme, ze maloktere zahranicnepoliticke tema splnuje kriterium relevance do tak vysoke mily. Politieke elity se k tematu vyjadfuji trvale, pravidelne a pomerne komplexnim zpusobem. Tema je explicitne oznacovano za prioritni, a to jak ve vefejnyeh debatach (napt. Paroubele vee pfijeti eura oznacuje v OVM, 2009a, za "principialni"), tak v programech stran (euro bylo napr. jednou ze sedmi priorit CSSD pro volby do PS PCR plaoovane na rok 2009; CSSD, 2009: 41). Podstatna debata na toto tema prob!ba mezi politieleymi spiclcami i zastupe! zajmovyeh sleupin a expertu (viz ptedevsim OVM, 2008d; OVM, 2009a; OVM, 200ge). Hlavn! media se otazee vennji dlouhodobe, a to typ!eky ve vlnaeh. Otazlca ptijeti eura se tale dostava do popfedi s nastupem hospodarslee reeese, ledy je tato vztahovaua politieleymi i eleonomieleymi spickami le problemu utlumeni propadu a oziven! ekonomiley (OVM, 2008a; OVM, 2008b; OVM, 2008e), a pote se zacatleem cesleebo pfedsednietvi v Rade EU a s ratifileaei Lisobonske smlouvy, kdy je davana do souvislosti s obeenYm vztahem Cesh republilea-EU (OVM, 2009a). K tematuje pofadaoo znacne mnozstvi vetejnyeh seminafu a leulatyeh stohl, casto za ucasti hostu z tad akademieleyeh a ekonomickych spiCek (z vetsich konferenci napr. Euro - nase pf[sti mena, 4. 10.2007; Zovedeni euro vCR, 2. II. 2007; Zajmy CR 0 pfijeti euro, 17. 9. 2008; Deset let euro - inspirace pro Ceskou repubUku, 25. 11.2008). Nasledujiei tabulka ilustruje vyznamnost otazky na zaklade ptitomnosti jednotlivych skupin akterll v OVM ve sledovanem obdobi. V 21 dllech, ve kteryeh bylo tema pfijeti eura pojednavano podstatnym a komplexn!m zpusobem, byl celleem osmkr:\t pfitomen pfedseda alespon jedne ze dvou nejvetsieh stran, tedy Jif! Paroubek nebo Mirek Topolanek. Nav!c plati, ze s postupujicim casem se k tematu vyjadruji recnici stale "vyssiho profilu", tedy ze tema zjevne stale nabyva na vyznamu; od ekonomickyeh expertu 82
ucast
pl'e
mfstoprcdseda akadcmik slrany
8
4
6
ministr financl guverner nebo hospodafska nebo prumyslu viceguverner sfcranebo odborovi a obchodu eNS pfedaci 5 8 8
Othka pfijeti eura je potencialne relevalltlli pfedevs!m ze tfi hledisek _ z hlediska ekonomicke ryhodnosti, distributivnich dusledku a eelkoveho postoje akten1 k evropskemu integracllimu procesu. Jakjiz bylo receno, na cesk6 debate je zajimave, ze se navenek sQustfed'uje temer vylucne na dimenzi prvni. Jalckoli je tedy i v ceskem akademickem prostfedi debata 0 nakladech a vyhodaeh prechodu na emo stale nerozhodnllta (viz napf. Dedek, 2004, vs. Janackova, 2002; v mediich pak !lvejnar a Zeleny v OVM, 2009d, vs. Singer v OVM, 2008; pflp. tez Dlouhy Ye Dyaceti minutach Radioiurnalu; CRol, 2009), politici se tryale zaklinaji veliee kategorickymi vyroky o jasne vyhodnosti Ci nevyhodnosti daneho pr!stllpu. Zaroven vsalc misty pflpousteji, ze se jedna 0 zasadne politieke tema. Tento paradox ilustruji pozice prezentovane v OVM (2009c) Jitim Paroubkem a Miroslavem Kalouskem' oba jak dlouhodobe, tak konkretne v uvedenem pofadu argumentuji v duch~ hledani ekonomicky vhodneho reseni, Qvsem na pfimou otazku odpovidaji, ze "termin zaveden! ema je vysostne politicke rozhodnllti" (Kalousek), a ze "takoveto rozhodnuti musi Cinit (...) politicka viMa" (Parollbek). Celkove Ize zcela jednoznacne konstatovat, ze tema prijeti em'a je pro Ceskou republiku vysoce relevantn!m. v
Existnje v otazce pNjeti eura v CR konsenzns? Hledani konsenzll v ceske debate 0 vStllpu do ellrozony je pomerne komplexnim zadanhn a ukazuje se, ze spiSe nef rozhodnout, zda zde existuje konsenzualni pojeti daneho problemu nebo nikoli, je freba se ptat, do jake miry a v j akych konlaetnich bodeeh lze konsenzus nalez!. 83
HLEIlANi CESld'CH ZAJMU: Vllitfni r{)zmanitost a vncjsi akccschopnost
Ellro 111I0, ncbo ne'! Cesky dis]mrz 0 clIrll
Zaprve existuje shoda na tom, jaky POShlP by byl pro CR ekonomieky nejvyhodnejsi? Jak jasne vyplYva z analyticke diskuse v pfedchoz!m textu,
na rychle pfijeti a pfiblizuje se tak ke spise zdrzenlive pozici pravice (OVM, 2009a). Jakkoli se debata 0 verejnych finanelch prirozene vede, je politiky
shoda na konlcretnich datech neexistuje a zrejme ani ciste na zaklade ekono-
samotny-mi jen ztidka ptimo vztahovana k otazee ptijeti eura. V tomta smyslu
mickych ukazatelu existovat nemuze (viz Dedek, 2004). Zda se vsak, ze i tak lze vymezit jakesi "obdobl konscnzu", tedy obdob!, u nehoz se podstalna cast
Ize situaci interpretovat jalco shodu na vynechanl otazky distributivnich dopadu z dcbaty 0 pfijeti eura.
ekonomu i politiku shodne, ze pnive v nero by mela CR do eurozony vstoupit. V prvolnieh fazieh projednavim! oi:flzky umistila Strategie pfistoupeni Ceske republi/ry k eurozone (VIMa CR a Ceska narodni baoka, 2003) zacalek tohoto
integracnlho procesu, lze konstatovat, ze spoleenost (stejne jako politicke
obdobi za idealnieh podminek na rok 2009. Toto dallll1ljiz samozfejme neni aktualni, a proto Ize za poeatek konsenzuUlniho obdobi v soueasnosti zfejme povazovat rok 20 15, letery Ministerstvo finanel CR identifikovalo jalw prvni rok, kdy by vstup CR do eurozony byl techniclcy mozny (Ceskenoviny.cz, 2009). Koncov}' bod lohoto konsenzuUln!ho obdobl vytyeuje pfirozenym Zpilsobem vYrok gnvernera Ceske m\rodn! banky Zdeiika Wlmy, jenz pripustil, ze pfijeti eura az v roce 2019 by take nebylo "zMne drama" (Tunm, 2008); jedna se zatim 0 nejvzdUlenejsi verejne deklarovane datum. Lze lvrdit, ze drtiva vetSina ekonomu se tak shodne na tom, ze CR by mela nekdy behem druM poloviny dekMy do eurozony vstoupil, a v tomto smyslu zde
Co se tYee konsenzll v obecnem hodnoeeni soucasne podoby evropskeho strany) je relativne rovnomelne rozlozena podel cele osy mizoru od zastaneu aZ po odpurce dalsiho prohlubovan! integrace (Euroharometer, 2009b). Stejne ro~lozeni pozOlujeme i u otazky prijeti eura, kde 17 % populace je proti phJeti eura, 22 % sl pl'eje jeho odlozen! na neureilo, 21 % si preje poekat na lepsi kurz a 20 % si preje co nejrychlejsi pfijetijednotne meny (GlK, 2008). Celkove tedy oWedne existence konsenzu na ptijeti jednotne evropske melly plati, ze aekoli llebylo zatim dosazeno shody na jednotne a jaslle vy_ mezene strategii postupu (veetne easove posloupnosti), existuje obecna shoda na tom, ze euro bude vhodne behem pfiStich pfiblizne 10 let prijmout. Toto vymezenl sice neni talc presne, jalc bychom si mozna p,ali, ale odraz! easteenou vnitfni nejcdnotnost jak eeske spoleenosti, tak ceslC)'ch politickych elit.
existuje i nezanedbatelna mira konsenzu. Tento postoj je navie reflektovim i politickymi stranami,jejichz dfive zcela rozdilne postoje se v posledni dobe smifuji. Uldzkou tohoto sblizovan! nazorli je debata Jifiho Paroubka a Mirka Topolanka z I. 1. 2009, kdy Topolanek oznamuje ohlaseni terminu pfijeti
eura jeho viadou a Paroubek tento znacny posun kvituje jako "pozitivni"
Vnej~i pi'ijatelnost {'eskebo pi'lstupu
Vnejsi ptijatelnost postupu CR viiei pfijeti eura je jaslle dana ramcem pfishlpovych smluv, a v tomto smyslu pozice zadneho z akterli na eeske politicke scene llenaznaeuje, ze by pfistup CR k emu mohl v budoucnu z tohoto ramce vyboCit.
(OVM, 2009a). Jedinym slysitelnym odpurcem pfistoupeni kjednotne mene je tak Vaclav Klaus, podle ktereho ve veci vYvoje eura v poslednieh deseti letech "nejde 0 zadny vellC)' (!Spech" (Klaus, 2009). Zadruhe otazlm shody na distributivnich dusledelch vstupu do eurozony neni snadne zodpovedet, jelikoz politicke strany se na teto otazce po dlouhou dobu temef vubec neprofilovaly. Oproti predpokladum se tak tema distributivnlch dusledku v diskusi neobjevilo az do dubna 2009, kdy tesne po pMu Topolankovy vlMy socialni demokrate zcela otoeili retoriku a prohlasili, ze llzavedeni eura je druhotna zalezitost" (paroubek eitovan ve Finance.cz, 2009) a ze primarni je nyni zachovani sociaIniho systemu a oziveni el(Onomiky (Tamtez; rovnez talce viz Paroubek v OVM, 2009c). Ekonomicka
Topolanek v OVM, 2009a). CeskU shuna socialne demokraticka je pro co ne~rychlejsi pfijeti eura dlouhodobe (napr. Jifi Paronbek v OVM, 2007, nebo prave v OVM, 2009a). Jalc jiz bylo uvedeno, tato siluace se meni s nastupem a prohlubovanim ekonomicke recese, kdy se z duvodu nestability vefejnych financi zda byt plnenl maastrichtskych kriterii v nedohlednu. Na druhou stranu ale platl,
reeese, jejimz dusledkemje znacny napor na vetejne finance, tak paradoxne konsenzus v otazee eura posiluje, nebot' socialni demolcracie ptestava tlaCit
uchazece 0 elenstvi je tak 10gic1cy v soucasne dobO minimalni. Za zminlm
84
ObeanskU demokratickU strana, jaldcoli se k otazce ptijeti eura vzdy stavela I:0merne rezervovane, pfistoupila v lednu 2009 na termin ureeni data vstupu
CR do eurozony, C02 byla opr?ti diivejsim pozicim jednoznacna zmena (viz
ze ve stejne situaci je i drtiva vetsina statu eurozony, a dale na potenci:Hni
85
HLEDANt CESKYCI-I ZA.JMU: Vnitrnf rozmanitost a vn~j~i llkccschopnost
samozfejme stoji take 111oinost zaujmuti podobncho postoje, jaky zvolilo Svcdsko, ktere ma sice povinnost euro prijmout, ale prakticky k tomu nepodnikii t:idne kroky. Takovy postoj je sice formalne vzato nenapadnutelny, ovsem muze dane zemi primiset dodateene naklady (viz nasledujici kapitola Matse Brauna Neui'ast v euru ajeii politicke dusiedky). Lze tedy fiei, ze formalni ramec vnejsi prijatelnosti ceske politiky vuci piijeti euraje velice volny, a predevsim ze jeho fakticka slla se v poslednfm roce jeste vice rozvolnuje. Jakakoli myslitelna eeska politika ohledne phjel! eura tak do tohoto ramce temer jiste bude spadat, a kriterium vnejsi phjatelnosti je proto beze zbytku napineno. Na zaklade empirickeho setieni je tedy mozno jednoznaene potvrdit, tc pristoupeni k eurozone je pro Ceskou republiku narodnfm zajmem. Jakkoli zatim nepanuje «plna shoda na nacasovani vstupu, vetsina akteru se zda smerovat k obdobi mezi roky 2015 a 2019. Nasledujici tabulka yYsledky empirickeho zkoumani ceskeho mirodniho zajmu ve vztahu k ptijeti eura stlucne shrnuje. Tabulka e. 2: Vysledky vyzkumu naplnelli
upresneni
ANO, bezvyhradne
Kriterium relevance je naplneno maximalni meroll. 0 tematu se diskutuje jako 0 primm:ne ekonomickem, politicky lli:iboj je vetSinoll hracu navenek potlacovan.
konsenzus
ANO, s vyhradou
Mezi akU:ry panllje shoda nil obecncm smerovanl CR do euroz6ny, castecnou vyjimkouje prezident. Na cern se ale zathn hlavnf politicke sHy neshodujf, je konkretni nacasovani (ackoli i to se v poslednich rnesidch rnenf). Sil'~1 casovy ramec ptiblizne jedne dekady je ptijatelny pro vsechny strany. Cela debata se odvfji do zllacne miry na odborne urovni.
vnejsi pfijatelnost
ANO, bezvyhradne
Kriterium vnejsi prijate1nostije naplneno jak nyni, tak pti pfijeti v zasade jakekoli budoucf mozm~ ceske politiky vuci euru.
relevance
kriteria ruirodniho zajmu
86
Euro ano, nebo ltc? Cegky digkurz
0
curu
Zaver Tato studie si kladla za cil zodpovedet jednu hlavni otilzku: Je vstup CR do euroz6ny V ceskem mrrodnfm zajmu? Na zaklade specificke operacionalizace narodnfho zajmu a rozsahleho empirickeho zkoumanf jsem dospel k tomu, ze odpoved' na otilzkuje kladna, tedy ie vstup CR do eurozony je bezpochyby ceskym narodnim zajmem. Konkretne dochazim k zavenl, ze nacasovani vstupu by melo byt smetovano do druM poloviny ptistf dekady, mezi roky 2015 a 2019. Takovy postup Ceske republiky by pIne konvenoval vsem tiem kriterifm narodniho zajmu v teto studii utitym: a) by! by phjatelny pro klicove partnery, tedy pro EU a jejl clenske stilty, b) by! by ve shode s poh!edem drtive vetsiny eeske spoleenosti i politickych elit a c) byl by podepten vseobecnym ptesvedeenim, te otilzka vstupu CR do eurozony je jednim z klieovych temat soueasne spoleeensko-politicke debaty. Vedlejsim, avsak jiste nemene vyznamnym zaverem tohoto textu je tvrzeni, ze hlavni akteti posouvaji eelou debatu navenek mimo jeji skutecne jadro. To v praxi znamena, te politieti lidh sice na prvni pohled voH svuj postoj k otazce vstupu do euroz6ny na zaklade racionalni argumentace 0 elmnomicke vyhodnosti daneho postupu, Qvsem ve skutecnosti se orielltuji spise podle sveho cellcoveho vztahu k evropskemu integraenimu procesu. Sama otazka vyhoduosti eura pro CR pro ne podle vseho nemuze byt skuteen;Ym voditkem. Na uplny zaver je treba zminit jeste jeden fakt, kteremu jsem se dosud v textu uevenoval a ktery uas phrozen;Ym zpusobem smefuje k dalSimu vyzkumu. Vzhledem k povOle maastrichtskych laiterif je zrejme, ie naplneni ceske narodniho zajmu, tj. vstup Ceske republiky do eurozony, s sebou nese znacne miklady ve smyslu realizaee nepopulfu:nfch opatfenf, napr. rozpoctorych S!a'lu v socialnich vYdajich. Je tedy zjevne, ze pokud tvrdime, ze vstup do euroz6ny je ceslcYlll narodnim zajmem, musime zarovefi tici, ie tomuto zajmu bude treba alespOil v kratkem horizontu obetovat cast autonomie ptedevsim ve fiskalnf politice. Phsne vzato je tedy spolu s vyzkumem narodniho zajmu, jenz je ptedmetem discipliny mezinarodnicb vztaM, nutno zkoumat take otazku hospodiltsk;Ych politik a jejich politicke pruchodnosti, tedy problem, ktery spada do pomezf ekonomie a politologie. V tomto smyslu je zde ptedstavovany yYzkum bytostne neuplny. TakoyY vyzkum, jent by byl
87
HLEDANi CESKYCH ZAJMU: Vnitfllf rozmanitost a vncjsi llkccschopnost
schopen velenit do jednoho ramce otazky mezinilfodni politiky, domitci politiky a otazky mirodohospodarske, vysoko presahuje prostor i kouceptmilni a analyticke uastroje, ktere ma tento text k dispozici. Nepochybne se vsak jedml 0 tema, jemuz by se mel daIs! vyzlann intenzivne venovat.
Neucast V euru a jejl politicke dusledky Mats Braun
Ovod
CHern tohoto textu je venovat se otazce, zda neucast statu na treti fazi Evropske menove unie (EMU) ma uejaky dopad na diplomaticke aktivity tohoto statu v EU. Ceska republika je v soucasnosti euro-outsider, tento statut je nicmene vnfman jako docasny. Co by se stalo, kdyby se CR rozhodla ucinit jej trvalym nebo pofotrvalym? Podle operacionalizace nitrodnich zajmil (Kratochvil, I. kapitola) je v ceskem nitrodnim zajmu pi'ijmout euro, nicmeue nepanuje shoda na tom, kdy tak ucinit a jake podminky je tfeba spinit, nez by euro mohlo byt prijato. Jednfm z moznych postupil Ceska je vyckavanf, jehoz dilsledkem by bylo bezmaIa trvaJe outsiderstvi, tento postoj by se tedy velmi podobal neformaInimu opt-outu. Otazce pfijatelnosti takoveho postupu ze strany EU se tato studie venuje predevSfm. Budu vychazet z piipadu svedskeho opt-outu a venovat se moznym politickym dilsledkilm pripadneho ceskeho neformalnibo opt-outu, predevsim tedy jeho vnejsi pi'ijatelnosti v ramci Unie. Podle socialnich konstruktivistiljsou normy dillezite pro jednanf statu. Lze predpokladat, ze v mezinarodni organizaci, jako je Evropsk:i unie, existujf ureite normy, Ictere by staty nemeJy porusovat. Spolupracujici stllty proto nejedn'lif pouze na bazi logiky konsekvencionalismu, jak vysvetlnje racionalisticka teorie (March-Disen 2005). Neni pravdepodobne, ze by staty volily strategii, ktera je v rozporu se silne institucionalizovanou normou. Ptipadne pokud tak jednajf, pravdepodobne si jsou vMomy dilsled.ki\ sveho postoje a voH odpovidajici formu kompenzace.
88
89
Petr Druhik, Vladimir Handl a kol.
HLEDANI CESKYCH ZAJlVIU Vnitrni rozmanitost a vnejsi akceschopnost
K l~~I_l,~2J AJ I'
°1
51 I
FO
I
"v-i-~~s 1 E i'
11
I
1G I'
5
o --.-,-, }U L-~", 2
VI
~I
\R A \
roJ .
2'
1
11
Praha 2010
I USfAV MEZINAnODNfCH VZ'Il\Hi'J PRAHA
~INSTITUTII OF INTERNATIONAL RELATIONS PRAGUE
Edicni rada Ilaldlldatelstvi Ustavu mezimh'odnfch vztahii Prot-: PhDI'. Pavel BaJsa, M.A., Ph.D. (Filozoficka fakulta UK, Praha), Mgr. Ing. Radka Drllhlkova, Ph.D. (Fakllita mczimlrodnlch vzlahU YSE, Praha), Doc. PhDr. Jan Eichler, esc. (LIMY, Praha), JUDI'. PhDI'. Tomas Karasek, Ph.D. (Pakulta sociaJnlch ved UK, Praha), Prof. l'hDr. MichallGlma, M.A., esc. (Metropolitnl univcrzita Praha), PhDr. Michal Koran, Ph.D. (UMY, Pralm), Mgr. Ing. Petr KJatochvll, Ph.D. Praha), PhDt·. Pavel Pscja, Ph.D. (Fakulta soci8.1nich studil MU, Hmo), Mgr. Dan Marck, Ph.D., M.A. (Filozoficka fakulta UP, Olomollc), Prof. PhDr. Lenka Rovna, esc. (Falmlta socialnich vM UK, Praha).
Obsah
cUMV,
Vydanl teto publikace bylo hrazello 7, pl'Ostfedki'1 vyzkumneho zameru "Ccslci republika v mezillarodnl politice", identifikacni k6d MZV 485460540 I.
Uvod Petr Drul
17
Evropske zalezitosti, koordinace a cesky zajem Jan Karlas
31
Katolicka cirkev v eeske zahranieni politice Petr Kratochvil
51
Eum ano, nebo ne? Cesky diskurz Michal Parizek Recenzovali: Mgr. lng. Stepanka Zcmanova, Ph.D. JUDI'. PhDI'. Tom{d Kanisek, Ph.D.
Vydal Ustav mezinarodl1ich vztahu, v, v. i., v Praze J'oku 2010. © Ustav mezimirodnfch vztahu, v. v. i., Praha 2010 Text M. Bl'aUl1a Neucast v eurn a}e}i politicki dusledky prelozil Antonin Hand!. Vedecky redaktol': PhDI'. Vladimir Tmjanek ObaIka: Jan Savrda Tisk: Petr Dvorak - Tiskarna, DobriS
7
° euru
Neueast v eum a jeji politicke dusledky Mats Braun
68
89
Konsenzus neni nutny? Uznani Kosova v Ceslcu Filip Tesar
106
Kosovo a eesl<9 zajem: 1998-2008 Frantlsek Sulc
133
CesH republika a Nemecko: Jak se vnimaji? Vladimir Handl
152
Visegradska socializace a jeji dopad na eeske zajmy Michal Koran
174
ISBN 978-80-86506-88-3
5
