Hygienicko – epidemiologický režim Mgr. Renata Vytejčková, Ústav ošetřovatelství 3. LF UK v Praze
Asepse • Soubor opatření, které mají zabránit mikrobiální kontaminaci sterilního prostředí, materiálů, léčiv atd. • Asepse docilujeme používáním sterilních pomůcek, sterilního textilu, sterilních rukavic, mikrobiálně upraveného prostředí • Naprostá nepřítomnost mikroorganismů a choroboplodných zárodků • Nutný předpoklad pro většinu chirurgických a jiných invazivních výkonů Antisepse • Postup sloužící k co největšímu omezení choroboplodných zárodků v daném prostředí • Antisepse dosahujeme dezinfekcí • Proces zneškodňování většiny mikroorganismů na povrchu kůže a sliznic, nebo e tkáních použitím antiseptik • Může být léčebným postupem ( léčení ran ) • Antisepse chemická X fyzikální ( drenáže, otevřené léčení ran ) X mechanická ( odstranění nekrotické tkáně, cizích těles ) Mechanická očista • Soubor postupů, které odstraňují hrubou nečistotu za účelem omytí pomůcek a snížení počtu mikroorganismů • Každý materiál ( ne jednorázový ) se nejprve naloží do dezinfekčního roztoku a po dostatečné době expozice omyje a zbaví hrubých nečistot • Po omytí následuje sušení, které předchází sterilizaci • Chirurgické nástroje se musí omývat a sušit v otevřeném postavení Postup • Dezinfekce • Mechanická očista • Sterilizace ( popř. dezinfekce ) Omývání • K omývání pomůcek, nábytku atd. používáme běžné čistící prostředky popř. čistící prostředky s dezinfekčním účinkem • Ruční aplikace nebo pomocí přístrojů ( tlakové pistole ) • K čištění jemných chirurgických nástrojů používáme speciální ultrazvukový přístroj • Ošušení, buď mechanickými prostředky ( tkaninou ) nebo přístroji ( horký vzduch ) Dezinfekce • Soubor opatření, která slouží k zneškodňování většiny mikroorganismů na neživých předmětech, plochách, ve vzduchu či vodě • Cílem dezinfekce je přerušení cesty nákazy od zdroje k vnímavému jedinci • Oproti antisepsi lze použít relativně toxických látek • Preventivní – tam kde předpokládáme existenci mikroorganismů • Represivní ( ohnisková )– tam, kde byl původce nákazy již prokázán Fyzikální dezinfekce • Var za atmosférického tlaku po dobu nejméně 30 minut.
• Var v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut. • Dezinfekce v přístrojích při teplotě 90 st. C a vyšší po dobu 10 minut. • Ultrafialové záření o vlnové délce 253,7 nm - 264 nm. • Filtrace, žíhání, spalování. Chemická dezinfekce • Při použití se postupuje dle návodu výrobce • Dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného( odváženého ) dezinfekčního prostředku • Zlepšením účinku některých prostředků lze dosáhnout vyšší teplotou vody ( fenolové, jódové prostředky ) • Aldehydové, chlorové a peroxisloučeniny se ředí studenou vodou Fyzikálně- chemická dezinfekce • Parofolmaldehydová komora – dezinfekce textilu, umělé hmoty, vlna, kůže a kožešiny při teplotě 45 až 75°C • Prací, mycí a čistící stroje – při teplotě do 60°C s přísadou chemických dezinfekčních prostředků Dezinfekce se provádí těmito způsoby: • omýváním • otíráním • ponořením • postřikem formou pěny nebo aerosolem Dvoustupňová dezinfekce • flexibilní endoskopy nebo jejich části které nelze sterilizovat. • Postup: a)dezinfekce přístroje ihned po použití přípravkem s virucidním účinkem b) mechanická očista c) druhý stupeň dezinfekce dezinfekčními přípravky se širším spektrem dezinfekční účinnosti ( baktericidní, virucidní a fungicidní účinek). • zápis v deníku s datem přípravy pracovního roztoku, koncentrací a expozicí Zásady pro užívání dezinfekčních přípravků • uloženy v zamykatelných skříních k tomu určených. • Nádobky s tekutými dezinfekčními prostředky mají být pevně uzavřeny a umístěny tak, aby ve skříni stály. • Druh dezinfekčního prostředku a ředění na určitou koncentraci se volí cíleně podle materiálu, který bude dezinfikován. • Zlepšení účinnosti některých dezinfekčních roztoků lze dosáhnout zvýšením teploty vody. Např. u fenolových přípravků se vyššího účinku dosáhne při teplotách 50 až 60 st. C, u jodových přípravků 35 st. C (viz návod na etiketě). • Při přípravě dezinfekčních roztoků se přípravky považují za 100 %, • Při každé nové dezinfekci se používá čerstvě připravený roztok Dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného (odváženého) dezinfekčního prostředku ve vodě. • Připravují se pro každou směnu (8 nebo 12 hodin) čerstvé, podle stupně zatížení biologickým materiálem i častěji. • pečlivě prostudovat návod k použití a postup dodržovat.
•
Předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se dezinfikují přípravkem s virucidním účinkem. Při použití dezinfekčních přípravků s mycími a čistícími vlastnostmi lze spojit etapu čištění a dezinfekce • Předměty, které přicházejí do styku s potravinami, se musí po dezinfekci důkladně opláchnout pitnou vodou, • K dezinfekci se volí takové dezinfekční přípravky a postupy, které nepoškozují dezinfikovaný materiál, • Zdravotnický pracovník musí znát: • – v jaké koncentraci je dezinfekční roztok účinný, • – postup správného ředění, • – expoziční dobu, tj. dobu, po kterou má dezinfekční prostředek na předmět působit. • Dezinfekční prostředky se nesmí míchat. • Střídat dezinfekční prostředky - rezistence • stěry z povrchů dezinfikovaných pomůcek a zasílají se na mikrobiologické vyšetření. • Při nedodržení zásad dezinfekce hrozí vznik nozokomiálních nákaz • dodržují se zásady ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a používají se osobní ochranné pomůcky. • Pracovníci by měli být poučeni o zásadách první pomoci, Sterilizace • Souhrn opatření, kterými se usmrcují nebo z prostoru a prostředí odstraňují všechny mikroorganismy včetně spor, hub, helmintů a jejich vajíček, nebo kterými se inaktivují viry • Mrtvé nebo inaktivované mikroorganismy se nemusejí z prostředí odstraňovat • Sterilní materiál proto může obsahovat pyrogeny • Odstranění pyrogenních látek filtrací či destilací Předsterilizační příprava • Dekontaminace a dezinfekce • Ruční mytí nástrojů a pomůcek • Vložení předmětů do vhodných obalů Obaly • ochrana vysterilizovaných předmětů před sekundární kontaminací až do jejich použití Jednorázové obaly: • papírové ( Lukasterik ), • polyamidové a kombinované papír - fólie • jiné opatřené procesovým testem, pásky s procesovým testem. Obal s vysterilizovaným materiálem se označuje: • datem sterilizace • datem exspirace • kódem pracovníka ( odpovídá za neporušenost obalu a kontrolu procesu ) Pevné, opakovaně používané sterilizační obaly: • kazety • kontejnery Obaly pro jednotlivé způsoby sterilizace a jim odpovídající exspirace Druh obalu Způsob sterilizace Exspirace pro materiál -------------------------------------------------Chráněný PS1) HS2) PLS3) FS4) ES5) Volně
uložený ------------------------------------------------------------------Kazeta - + - - - 24 hod. 48 hod. ------------------------------------------------------------------12 týdnů Kontejner + +* +** - - 6 dnů ------------------------------------------------------------------Papír/přířez# + - - - - 6 dnů 12 týdnů ------------------------------------------------------------------Papír-fólie + - - + + 6 dnů 12 týdnů ------------------------------------------------------------------Polyamid - + - - - 6 dnů 12 týdnů ------------------------------------------------------------------Polypropylen - - + - - 6 dnů 12 týdnů ------------------------------------------------------------------12 týdnů Tyvek - - + + + 6 dnů ------------------------------------------------------------------Netkaná textilie + - - *** *** 6 dnů 12 týdnů ------------------------------------------------------------------Dvojitý obal## 12 týdnů 6 měsíců ------------------------------------------------------------------Dvojitý obal 1 rok 1 rok a skladovací obal ------------------------------------------------------------------* kontejner s filtrem z termostabilního materiálu ** speciální kontejner podle doporučení výrobce sterilizátorů # vždy dvojité balení do přířezů ## uzavřít svárem či lepením obě vrstvy Vysvětlivky: 1) = sterilizace vlhkým teplem 2) = sterilizace proudícím horkým vzduchem 3) = sterilizace plazmou 4) = sterilizace formaldehydem 5) = sterilizace ethylenoxidem Sterilizace fyzikální • Sterilizace horkovzdušná • Sterilizace vlhkým teplem • Zahřívání v horké vodě pod tlakem • Frakcionovaná sterilizace, tynadalizace a mikrobiální filtrace • Radiační sterilizace • Plazmatická sterilizace Sterilizace vlhkým teplem (sytou vodní parou) • vhodná pro zdravotnické prostředky z kovu, skla, porcelánu, keramiky, textilu, gumy plastů a dalších materiálů. • probíhá v parních sterilizátorech - autoklávech. • Slouží ke sterilizaci baleného i nebaleného materiálu, který snáší provozní teploty • Bývají na centrální sterilizaci nebo jsou součástí operačního oddělení. Sterilizace proudícím horkým vzduchem
• • • • •
přístroje horkovzdušné sterilizátory součástí každé ošetřovací jednotky nebo ordinace ambulantních lékařů různě veliké určena pro zdravotnické prostředky z kovu, skla, porcelánu, keramiky a kameniny Horkovzdušná sterilizace se provádí v přístrojích s nucenou cirkulací vzduchu při parametrech: ----------------Teplota Čas (st. C) (min.) ----------------160 60 ----------------170 30 ----------------180 20 ----------------Fáze horkovzdušné sterilizace • Doba zahřívací – od zapojení přístroje po dosažení sterilizační teploty v přístroji • Doba vyrovnávací – do doby vyrovnání teploty sterilizovaného materiálu s teplotou v přístroji • Vlastní doba expoziční – od ustálení sterilizační teploty do vypnutí přístroje • Doba ochlazovací • Fáze konečného ochlazení – teplota materiálu pod 80°C, možno vyjmout z přístroje Plazmatická sterilizace • Systém Sterrad • Využívá plazmy vznikající ve vysokofrekvenčním magnetickém poli, které ve vysokém vakuu působí na páry peroxidu vodíku nebo jiné chemické látky • Všestranně použitelná – kovové i nekovové nástroje • Rychlý proces – cca 1 hodinu, úsporné, ekonomické • Nepoužívá se ke sterilizaci porézního materiálu, buničiny Radiační sterilizace • Používá se v průmyslové výrobě zdravotnických pomůcek • Obvyklá dávka záření 25 kGy • Obalový materiál – fólie nebo kombinace fólie papír • Záření proniká celou hloubkou materiálu • Materiál řádně zabalený zůstává sterilní 6 měsíců Frakcionovaná sterilizace, tyndalizace a mikrobiální filtrace • Tyndalizace – rozptyl světla založen na Tyndallově efektu pozorovaný při zkalení tekutiny v přední komoře oka při zánětu, • Tyto techniky se používají při sterilizaci roztoků, ovzduší, např. speciální vzduchové filtry na operačních sálech Sterilizace chemická • Určena převážně pro termolabilní předměty • Zejména optické přístroje • Umělohmotné přístroje • Kabely apod. • Nejčastěji se užívá formaldehyd a etylenoxid
Sterilizace formaldehydem • Štiplavý plyn se silným baktericidním a virucidním účinkem • Působí pouze povrchově • Vlhkost snižuje jeho působení • Speciální přístroje – teplota 60-80°C • Obal – Lukasterik, polyetylénové folie, fólie-papír • Optické přístroje Sterilizace etylenoxidem • Lehce prchavá kapalina, jejíž páry jsou silně hořlavé až explozivní • Dráždí dýchací cesty, spojivky, nevolnost, bolesti hlavy, tachykardie • Speciální tlakové přístroje při teplotě 55°C • Karcinogenní účinky • Dokonalé odvětrávání přístrojů i prostor ( při teplotě 15°C 72 hodin ( • Gumové a plastové předměty odvětrávání 7 dní Kontrola sterilizace • Proces sterilizace podléhá kontrole, nutno dokumentovat. • záznam každé sterilizace (druh sterilizovaného materiálu, parametry, datum, jméno a podpis osoby, která sterilizaci provedla • Písemnou dokumentaci sterilizace nutno archivovat minimálně 15 let. Kontrola účinnosti sterilizace se provádí: • biologickými materiály: kultivační půda s mikroorganismy určitého druhu se vloží v zataveném obalu do sterilizátoru a sterilizuje se po stanovenou dobu, • testovacími látkami: do sterilizátoru se vloží různé testovací karty, které během sterilizace mění barvu, • fyzikálními systémy: zkouší se těsnost přístroje, teplota a tlak. PÉČE O RUCE • ruce jsou ve zdravotnických provozech nejčastější cestou přenosu většiny patogenních mikroorganismů ruce zdravotnického personálu mají významnou roli při přenosu nozokomiálních nákaz!!! • krátce ostříhané, nenalakované nehty • bez prstenů, náramků, hodinek • při poranění rukou, infekčních lézích apod. zdravotník nesmí ohrožovat sebe, ani nemocné Mytí rukou • tekuté mýdlo • přiměřeně teplá voda • jednorázové ručníky • pákové baterie • jen v indikovaných případech • používání regeneračního krému • při chirurgickém mytí rukou – 1-2 min., po lokty, kartáček na na okolí nehtů a špičky prstů Dezinfekce rukou • alkoholovým dezinfekčním prostředkem • dostatečné množství • vtírat do suchých rukou!!! •
• • •
neutírat!!! doba působení – určena výrobcem (cca 1 min) před dezinfekcí není potřeba vždy ruce mít
Legislativní předpisy: Vyhláška 195 ze dne 18. května 2005, kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Sbírka zákonů Česká republika, roč. 2005, částka 71, s. 3814-3836. ISSN 1211-1244.
