HUSITSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE MAGISTERSKA PRACE. Katedra biblistiky a judaistiky. Svátky mesiánských Židů

HUSITSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

"

; ,

MAGISTERSKA PRACE

Katedra biblistiky a judaistiky

Svátky mesiánských Židů

Feasts of the Messianic Jews

Bc. František

Měchura

Vedoucí magisterské práce: doc. PhDr.

Praha 2006

Bedřich

Nosek , CSc.

Prohlašuji, že jsem tuto práci samostatně

vypracoval uvedených

Praha, 20.

března

2006.

pramenů

s použitím

a literatury

Bc. František

Měchura

Děkuji mesiánským Židům/ kteří svůj

vždy

čas

ochotně věnovali

i materiály nezbytné pro vznik této práce.

Děkuji

také svému bratranci Jakubovi obětavé

do Denveru/ za v

Evropě

obstarávání

nedostupné literatury/

bez níž by tato práce

rovněž

nemohla nikdy vzniknout. Děkuji

mé

Doc.

Bedřichu

bakalářské děkuji

mu

Noskovi za vedení

i magisterské práce/ rovněž

za optimismus/

jenž mi vždy dodával a dodává. Nikoliv na posledním

místě děkuji

rodičům

za trvalou podporu. A

děkuji

Společnosti

pro obnovu židovského

v Libochovicích/ za

náročnou

kterou

a

hřbitova

důležitou

nezištně

práci/

vykonávají.

OBSAH

ÚVOD .................................................................................................................................................................. 4 I.

ŠABAT................................................................................................................................. 8

I. A)

HISTORICKÉ POZADÍ SVÁTKU A JEHO TRADIČNÍ POJETÍ .............................................................................................................................. 8

I. B)

BIBLICKÉ POZADÍ A PRŮBĚH SVÁTKU V MESIÁNSKÉM JUDAI SMU.................................................................................................................. 13

I. C)

KALENDÁŘ A DATA SVÁTKŮ MESIÁNSKÝCH ŽIDŮ..................... 21

II.

ÚVODNÍ POJEDNÁNÍ KE SVÁTKŮM V PROSTŘEDÍ MESIÁNSKÉHO JUDAISMU A JEJICH SPECIFIČNOSTI. ........ 23

II. A)

VÝLUČNOST MESIÁNSKÉHO JUDAISMU................................................ 23

II. B)

POZNÁMKA K NAPĚTÍ PANUJÍCÍMU MEZI TRADIČNÍMI A MESIÁNSKÝMI ŽIDy.......................................................................................... 24

II. C)

JEŽÍŠ NAZARETSKÝ.......................................................................................... 27

III.

PESACH........................................................................................................................ 28

III. A)

PESACH JAKO JARNÍ SVÁTEK.................................................................. 28

III. B)

MESIÁNSKÉ SLAVENÍ PESACHU -

III. C)

POSTAVA JEžíŠE NAZARETSKÉHO V MESIÁNSKÉM

HISTORICKÉ POZADÍ ... 31

PESACHU..................................................................................................................... 35 III. D)

VÝZNAM SVÁTKU PESACH A JEHO SPECIFIČNOST V MESIÁNSKÉM JUDAISMU........................................................................... 37

III. E)

DALŠí ODLIŠNOSTI A SPECIFIKA V MESIÁNSKÉ OSLAVĚ ........................................................................................................................ 39

III. F)

PESACHOVÁ MESIÁNSKÁ HAGADA............................................................ 42

III. G)

PESACH -

IV.

SFlRAT HA-OMER................................................................................................ 79

IV. A)

HISTORICKÉ POZADÍ SVÁTKU A JEHO TRADIČNÍ

ZÁVĚR................................................................................................ 77

POJETÍ ........................................................................................................................ 79 IV. B)

BIBLICKÉ POZADÍ A PRŮBĚH SVÁTKU V MESIÁNSKÉM JUDAI SMU.................................................................................................................. 81

V.

ŠAVU""OT ..................................................................................................................... 87

V. A)

HISTORICKÉ POZADÍ SVÁTKU A JEHO TRADIČNÍ POJETÍ ........................................................................................................................ 87

2

V.

B)

BIBLICKÉ POZADÍ A PRŮBĚH SVÁTKU V MESIÁNSKÉM JUDAISMU...................... ~ ........................................................................................... 90

VI.

SUKOT........................................................................................................................... 95

VI. A)

HISTORICKÉ POZADÍ SVÁTKU A JEHO TRADIČNÍ POJETÍ .............................:.......................................................................................... 95

VI. B)

BIBLICKÉ POZADÍ A PRŮBĚH SVÁTKU V MESIÁNSKÉM JUDAI SMU.................................................................................................................. 98

VII.

ROŠ HA-ŠANA......................................................................................................... 105

VII. A)

HISTORICKÉ POZADÍ SVÁTKU A JEHO TRADIČNÍ POJETÍ ........................................................................................................................ 105

VII. B)

BIBLICKÉ POZADÍ A PRŮBĚH SVÁTKU V MESIÁNSKÉM JUDAISMU.................................................................................................................. 108

VIII.

JOM KIPUR............................................................................................................... 113

VIII. A)

HISTORICKÉ POZADÍ SVÁTKU A JEHO TRADIČNÍ POJETÍ ........................................................................................................................ 113

VIII. B)· ,BIBLICKÉ POZADÍ A PRŮBĚH SVÁTKU V MESIÁNSKÉM JUDAI SMU......:...............:........................................................................................... 116 IX.

CHANUKA......................:.............................................................................................. 123

IX. A)

HISTO~ICKÉ

POZADÍ SVÁTKU A JEHO TRADIČNÍ

POJETÍ ........................................................................................................................ 123 IX. B)

BIBLICKÉ POZADÍ A PRŮBĚH SVÁTKU V MESIÁNSKÉM JUDAISMU.................................................................................................................. 126

X.

PURIM........................................................................................................................... 129

X. A)

HISTORICKÉ POZADÍ SVÁTKU A JEHO TRADIČNÍ POJET........................................................................................................................... 129

X. B)

BIBLICKÉ POZADÍ A PRŮBĚH SVÁTKU V MESIÁNSKÉM JUDAISMU..................................................................................................................131

ZÁVĚR.........................................................................................................................................................134

SUMMARy................................................................................................................................................... 137 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURy............................................................................................. 139 PŘÍLOHA Č.

1.: OBRAZOVÁ A TEXTOVÁ DOKUMENTACE................................. 143

3

Úvod Na

současné

neobsazené místo bez

náboženské

světové

odezvy,

"nenápadně \\

obsadil vždy

současnosti

,

avšak nikoliv

staronový

velmi

a

ve

mesiánský judaismus. Toto hnutí

kteří

věří

křeséanských Židů

dávno

zaniklých

např.

Nazorejci práci či

a misii. čtenáře

židů,

a

historii

i

své

tvoří

náboženský

etničtí

Židé,

z prvního století, ranných a

židokřeséanských

tzv.

Ebionité 1 •

nebo

věnoval

sledoval

rozšíření

nevýznamně

v mesiášský nárok Ježíše Nazaretského, a hlásí

se k odkazu

hnutí,

dlouhodobě

vnímaný

kontroverzně

směr,

předešlé

své

scéně

sekt,

Autor

se

novodobé historii a a jejich

již

byli

ve

nauku,

své

tohoto

kořenům

jeho náboženské vymezení,

počty věřících

jakými

světové

se kongregace

tvořící

Tato má návazná práce si klade za cíl seznámit s náboženskými

jejich

biblickým

historickým a

původem

ročního

svátky

pozadím,

cyklu

mesiánských

specificky

chápaným

s praktickým

konečně

přístupem

mesiánských židů k jejich samotným oslavám. Mesiánští Židé, kteří tvoří a formují toto stále početnější náboženské hnutí, a

publikační

zakládají nové synagogy, narážejí

činnosti,

vymezit svou náboženskou nauku překážku

vzešlou

stránkách se

z

sami

diskontinuitě

Židé,

jako svého Mesiáše, náboženského mesiánští

příslušnosti

náboženských

především

tradice.

přesvědčíme,

jakým

kteří

v

Ježíše Jak

vzápětí

kteří

stále

vycházejí

tradic

a

zvyků.

i

následujících

způsobem

přístupu

lpí

a

na neodmyslitelnou Na

případě

se misii

sjednotit

Nazaretského

k izraelskému národu

tudíž

snaze

přerušené

kalendáře.

Židé,

ve

věnují

vyznávají

svátkům

blíže

této svého

poznáme,

zachování

své

(a dle halachy j i

také

z Proto

na

ke

čelí

původních

inspiraci

židovských k novodobé

Flusser, David. Esejské dobrodružství, Praha 1999, 63. Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 247 - 248. 1

2

4

podobě

svátků

svých

nalézaj í

tradiční

v

jedna složka,

tvorbě

spolutvoří

směrnic,

liturgických

židovské.

To

je však

výslednou podobu,

Židů

mesiánských

Přij

setkáme.

v

literatuře

která

v prostředí

a

v rámci

jen

s níž se svátků

slavení

etí Ježíše za Mesiáše muselo totiž strukturu

ba samou podstatu svátku zcela

přehodnotit

neodmyslitelně

a

změnit.

Jak uvádějí samotní mesiánští Židé, slaví pouze ty svátky, které

významným

pilířem

Na rozdíl od přijímá

která

je

jediným

judaismu však námi sledovaný

tradičního

tedy

v Bibli 1,

a zásadní inspirací mesiánského judaismu.

starozákonní

výsledkem základě

podklad

svůj

maj í

je,

i

novozákonní současní

že

svátky tzv. poutnické,

mesiánští

původních

této definice z

podklady 2.

Šavu~ot

tedy Pesach,

tzv. vysoké svátky, k nimž

patří

Praktickým

Židé

slaví

svátků

židovských

směr

na

pouze

a Sukot, dále

Roš ha-šana a Jom kipur.

Z ostatních svátků pak mesiánští Židé slaví pouze Chanuku a Purim3 •

Každý

ze

paralelou

či

Mesiánský

judaismus

svátků

je

paralelami, se

které však

přeznačen

zde

vzápětí

ve

své

novozákonní

blíže

poznáme.

novodobé

historii

nachází teprve v ranném stádiu svého teologického vývoje, což v naší látce nelze opomenout. dodat,

místě

že mesiánský judaismu sice na jedné

publikace s liturgickými tvoří

Na

náboženské

ovšem

zároveň

písně

směrnicemi

straně

vydává

pro jednotlivé svátky,

k j ednotli vým

neexistuje,

je nyní také

vzhledem

svátkům

určené

atp.,

k odlišnostem

mezi

jednotlivými kongregacemi mesiánských Židů, zcela vyhraněný přístup

k náboženským

způsobeno

a

jejich

přístupu

příchodem

ke

svátkům

1

3

Je

to

vzešlé z Nového Zákona,

Mesiáše Ježíše. Tak popisují

ke svátkům samotní mesiánští Židé a

2

slavení.

však rovněž tím, že mesiánští Židé jsou si vědomi

své svobody k nabyté

svátkům

zde

svůj

přístup

je třeba rovněž

Schneidr, Ludwig. Stokrát o Izraeli, Praha 1997, 29. Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 4 - 6. Ibid., 6.

5

hledat hlavní, mnohdy

symbolického

židovského proměnu

příčinu

ne však jedinou,

přístupu

vlivem

původního

zachování

k

pouze volného

jednotlivých

průběhu

mesiánským

tradičního

svátků

judaismem

či

a jejich

inkorporovaných

novozákonních paralel. V pojetí mesiánského judaismu se tak setkáváme

se

zcela

nabytým

nově

významem

a

důrazem,

průběhu

obsaženým ve významu, biblickém pozadí i praktickém předmětem

oslavy daného svátku. To je však již

jednotlivých

kapitol. Pro

zachování

objektivity

metodu,

vysvětlit

svůj

aplikoval na srovnávací

této

kterou

práce

jsem

je

zapotřebí

však

jakožto

religionista

výzkum. Tato koncepce vychází z pravidel

religionistiky a

ze

standardu

religionistické

práce zadanou osobnostmi novodobé religionistiky Wilfredem Cantwellem Smithem a Jacquesem Waardenbourghem. Tato studie tedy v

sobě

základě

obsahuj e

písemných

významů

svátků

podkladů

poznání a

jednotlivých

svátků

specifičnosti

v

a

tedy vždy jednak látce,

současnou

část

vždy

zaměříme

či

splnění

Po

kde

j sou na

biblického

historickému pozadí porozumění

mesiánského

jejich judaismu

Toto srovnání obsahuj e výchozí

předpoklad

pro

zahrnující biblické pozadí a

část

podobu daného svátku

jednotlivého svátku.

jejich

a

současného

historickou,

jednak

a

porozumění

tradičním.

v komparaci s judaismem porozumění

Židů,

poznání

prostředí

část,

srovnány a sledovány specifika

mesiánských

základě

pozadí, na

komparační

jednak

konkrétního jevu v rámci

tohoto

na samotný praktický

předpokladu

průběh

se již

a podobu slavení

daného svátku mesiánskými Židy. Zde vycházím z autentického věřících,

sebepochopení samotných liturgické Židů,

kde

literatury

a

dalších

tedy z poznání dovezené publikacích

mesiánských

stejně jako z vlastních rozhovorů a sbírání poznatků,

sehrál

usnadňuj

významnou

roli

internet,

jakožto

prostředek

ící autorovi komunikaci se vzdálenými mesiánskými

sbory, působícími daleko za hranicemi České republiky.

6

tedy

Závěrem

literatury

lze

zaměřené

z literatury především "těžiště"

Takto

že

vycházím

jednak

z

vědecké

svátků,

a dále

mesiánskými

Židy,

na tématiku židovských

publikované

z publikací

samotnými

vydaných

v USA,

kde

nachází

se

celého hnutí a vlastního výzkumu.

práce

tedy

historickou,

svátku v

ještě

u

každého

komparační

prostředí

zapotřebí

uvést,

svátku

která

složku

věnovanou

složku

a

věřících,

sebepochopení

průběhem

Nyní je zde

obsahuje

složku

autentickému samotným

shrnout,

seznamuje

se

mesiánského judaismu. jakým

způsobem

a

proč

užívám termínu "Žid". žid (psáno s velkým písmenem) užíváme pro

označení

příslušníka

etnické skupiny izraelských

Tohoto pojmu se užívá teprve v poexilní pojmem

"žid"

příslušníka

etnická

(psáno

s malým

době.

V dnešní

k izraelským

kmenům,

době

označujeme

písmenem)

židovské víry. Protože v této práci je

příslušnost

kmenů.

důležitá

užívám vždy pojem

"žid" s velkým písmenem. přáním

autora je seznámit a zaujmout

bylo v naší zemi dosud rozšířit ač

-

či

věnováno

čtenáře

s látkou,

jíž

jen minimum pozornosti,

a

tak povědomí o životě současných mesiánských židů, právě

proto, že jsme od jejich mesiánských synagog

v USA, Mexiku, Austrálii a Oceánii, Jižní Africe

či

Izraeli

vzdáleni mnohasetkilometrovými vzdálenostmi.

7

I.

Šabat

I. A)

tradiční

Historické pozadí svátku a jeho

každotýdenní

odpočinku

Sobotu

šabat,

nejčastější

židovský svátek, lze s poukazem na

1 a 2),

kdy

prvního

týdne

všech

jakožto

Židů.

v překladu 1

požehnal a

Bůh

Odtud

v týdnu

židovského

týdne,

ostatní

dny

počítány

tak má, vlastní

týdne

podle

vztahu

šabatu, druhý,

třetí

Jako je tomu v

případě

pro

všechny

náboženský předcházej

anebo v poslední

pra-svátkem

svátku,

který

"přestat".

Tento

jediný

ze

všech

"šabat"

právě

tedy

a

dní

všechny

k šabatu

např.

všech židovských

tedy

svátek

již končí

a

němu,

(Gn

a

první

jsou

den

po

atd.

Židy,

ícího,

k

anebo

název

směřují

pak

stvoření

nazvat

pojmenování jakožto

tedy

a

sedmý den na konci

odpočinku,

"odpočívat"

i

den

posvětil

i

plyne

znamená

sedmý den

den

pojetí

den

i

ty

západem

svátků,

a to platí

mesiánské 2 ,

počíná

slunce,

soumrakem

každý dne

soumrakem dne svátku samotného,

svátečních

dní

soumrakem3 •

Šaba t

tedy začíná soumrakem pátečního večera, tzv. erev šabat 4 , a končí

po

soumraku

současných

sobotního

večera,

jak

tomu

i

u

mesiánských Židů 5 •

Význam svátku

je

ukotven nejen v Genezi,

také v

Numeri, Deuteronomiu v Prorocích aj. a je zapsán ve přikázání

je

Desatera

v zastavení

(Ex 20,

veškeré

práce,

8)

Smysl v

jeho oslav

odpočinku

a

Exodu, čtvrtém spočívá

v duševním

Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, ll. Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 9. 3 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 197. 4 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 37 - 38. s Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 9 - 10. 1

2

8

obrození prostřednictvím modlitby a studia Tóryl. Dle doc. Františka

Kunetky

rodiny.

má

II

Stvořitelem

k harmonii mezi

Šabat

fakulty

Cyrilometodějské

v Olomouci

Palackého i

z

má

soboty

stvořením,

a

vztah

zachování

k celému

mezi

(především

pozdější

literatuře

vztahující se k

ale

sobotě:

ohně,

zapalování Přesto

Ex 16 -

23 i

15,

také

zákaz

32 i

2

členy

Ex 35,

jako jsou zmíníme),

má

1 aj.)

další

pečení,

i

zákazy,

sběru

dřeva,

atp. zákazů,

však není a nemá být šabat jen dnem plným

ale dnem

národa

".

nacházíme

vaření,

přispět

stvoření,

dílu

IIkosmický" rozměr, je poselstvím všem lidem

v Bibli

Univerzity

odpočinku tradiční

a radosti, k tři

slavnostní

němuž

se váží mnohé zvyky, ještě

šabatové hostiny (o kterých se oblečení,

osvětlení

anebo slavnostní

příbytku • 3

ještě

Vrat:me se ale období patrně

babylónského

k historii šabatu. zajetí,

kde

souvisí vznik synagogy.

soboty bohoslužebným odrazilo

v chrámové,

které je

třeba

Zde bylo významné

s oslavou

šabatu

Zde se totiž stalo slavení

shromážděním.

synagogální

Slavení i

domácí

se nyní více zmíniti

svátku se pak liturgii 4 ,

hospodyně

požehnání

zapálí sobotní

příslušnou

1

beraku

6

•

vypije

IIposvěcení"

následuje

světla

slavnostní

večeře.

Po

a pronese

Nejprve

v pátek příslušné

požehnání

pohár

vína

věnujme

o

část

nebot: podstatná

slavnosti šabatu se koná doma, v rodinném kruhu s . večer

také

se a

na

potom

ještě

ale

Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995,

114 -

115.

Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, ll. 3 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, Židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 39. 4 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 197. 5 Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995, 2

115.

Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 197. 7 Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995,

6

115.

9

chvíli

přípravám.

pozornost

zažehnout

oheň,

připravena

již

povinností

hospodyně

vypracování

povinnost, poukazuj e

být

i

pátečním před

na

se

jídla

večerem.

kterou na úzké

vázána

sepětí

sobotní

oběd

důležitých

Jednou z

chléb,

hospodyně

je

nesmí

svátkem soboty v tomto ohledu je

sobotní

odejme

v sobotu

pro

jeho pečení se provádí

těsta

vykynutí

před

těsta

při

barches 1 ) .

musí

Protože

tzv.

zvláštní obřad.

kousek a spálí jej. každá

židovské

(též

chalu

Tato

hospodyně,

židovská

kuchyně

Po

se

starověkou

liturgií v judaismu2 • Kdysi se kladla na dozlatova upečenou chalu

hrst

obilných

zrnek,

připomínala

aby

manu,

padala dle biblického podání na poušti sedmého dne

3

která •

Šabat

je tedy také vzpomínkou na vysvobození z Egypta (Dt 5, 15). Pozděj

i

se tato symbolika promítala do podoby vyšívaného

ornamentu s obilnými klasy na slavnostních

dečkách,

kterými

se pokrývá sobotní chléb4 • připraveno,

Když tedy je vše domácnosti

zažíhá,

svíce, tedy

dvě

na

večerní

bohoslužba připomínek

jak

svíčky,

a žena v uklizené a

jsme

si

již

připravené

avizovali,

šabatové

bývají už muži zpravidla v synagoze

liturgii 5 •

Tam

vyzvedávající

se

koná

radostné

charakteristická

nálady

a

potlačení

každodenních starostí a strastí. Tato bohoslužba

se také nazývá "uvítání šabatu 6 \\ a

její hlavní náplní je

zpěv

žalmů

muž,

který vede v synagoze mOdlitby 7,

(95 -

"Pojď můjmilý8\\.

99 a 29).

Po jejich

V této písni,

šabatu, je vítána sobota jako

zpěvu

uvádí

kantor,

čili

sobotu písní

která je určena k přijetí

nevěsta

a královna.

Součástí

Doležalová, Jana. Tradice židovské kuchyně, Praha 1989, 19. Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 12. 3 Doležalová Jana. Tradice židovské kuchyně, Praha 1989, 20. 4 Ibid., 18. s Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 39. 6 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 13. 7 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 82. 8 Schubert, Kurt. Židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995, 1

2

115.

10

bohoslužby je

požehnání

rovněž

(beraka)

vína a

šabatu -

Kiduš šel šabat!. Muži se poté navracejí ze synagogy,

aby

se doma pozdravili se svou rodinou slovy "šabat šalom!", věřící

tedy "pokojný šabat!", kterými se pozdraví i ráno synagoze 2 •

Někdy

manžel

pochválí

verši,

které se týkají "ženy

Potom

teprve

tedy

pán

(Př

pozvedá

pohár

domu

požehnání nad vínem, kde

šabat po

ukončení

přítomný

požehnání

napije,

chleba.

Poté

poctění

jídle,

tzv.

již

večeře,

následovat) bohatá písní k

následuje

následuje

po níž by

"Birkat ha-mazon

3

Bůh

že

již

zavedl

Potom co se

umytí

rukou

zpěv

modlitbou po

Nastává sobotní ráno,

".

a by

měla

dojít i na

končí

31).

říká

(resp.

mělo

významného dne. Hostina

10 -

a

díla.

obřadné

biblickými

31,

připomíná,

stvořitelského

svého

ženu

statečné"

zmiňované

každý

svou

v

kdy

po delším spánku 4 , vstávají Židé, a jak si záhy povíme i ti mesiánští,

k

následuje

chvíle

chvalozpěvy,

bohoslužba požehnání. Sinaj i

obsahuj e

jsou

vstoj e \\),

tzv.

předstupuje

je

však

sedm

jednoročního

tedy

požehnání žalmy

požehnáními 5 •

atmosféru.

Hlavní

obsahuje

sobotního posvěcení

-

předčítání

mužů,

cyklu

ranním

chvály,

obklopeny

beraka

svěcení

keduša

po

a

tato

I

modlitbou

je

která se v sobotu skládá ze sedmi

Prostřední

bohoslužby z

("

Zde

verše

slavnostní

příkaz

a

pro

které má

tzv. Amida 6

bohoslužbě.

ranní

a

aby

zjevení

třetí

dne. Božího

kdy

adekvátní

beraku.

Osmým

na

požehnání

jména.

z Tóry,

přečetlo

proneslo

téma

Vrcholem postupně

úryvek je

pak

Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 40. 2 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 197. 3 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 41. 4 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, Židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 43. 5 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 16. 6 Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995, 114 - 115 1

11

zpravidla předčítaj

čili

maftir

"zakončovač " 1

ících melodicky.

který

,

úsek

předříká

z

po

dočtení

Proroků

tzv.

haftaru 2 • Po ní obvykle rabín pronese kázání jež se odvíjí od

četby

tématu

z Tóry.

Poslední

významnou

Musav3 ,

šabatové

bohoslužby

modlitba,

jejímž hlavním tématem je

a

obětí

modlitba posvěcením

spjat s opět

za

jej ich

Nastává čas

chrámu 4 •

slavnostní

jakožto

dni

"doslovně"

oběda

a

a pospávají

výl ety 5.

Pak

modlitbě

mincha 6 •

už

připomenutí

chrámových

se či

I

zde

buď

polehávají,

čas

je

své

předčítaj

í

anebo v synagoze.

Když

končí,

koná

se

obřad

času.

Nejmladší

věnují

opět

Oběd

má

šabatu,

odpočinku

se ale také podnikají

bohoslužbě,

k tzv.

tentokrát

tři,

slavnostní jídlo, které se

doma

tedy

o

věnují

muži,

poj ídá

havdala,

pečivem.

příbuzné,

k odpolední třetí

vybudovaném

nově

příkazu

dle

Židé

navštěvují

z Tóry. Pak už následuje

profánního 7

v

je neodmyslitelně

ten něm,

po

odpočinku,

cestují,

dodatečná

obnovení a

ranní

tedy

nad vínem a nad sladkým

formu

studiu,

tzv.

je

částí

dítě

v sobotu

večer

rozdělení

v domě

drží

obřad

svatého svíci,

a

pán

domu v jedné ruce plný pohár vína a v druhé ruce krabici s

kořením

z poháru,

(besamim8 ) jeho

písně určené

k

•

Víno

zbytkem se zakončení

zháší

v

závěru

svíce.

obřadu

Zpívají

vypito se

také

šabatu, a tak tomu je i v judaismu

mesiánském, kde se k tématu následují vzájemná

je

samozřejmě

popřání příbuzným

a

vrátíme. Po havdale přátelům

"šavua tov"

1 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 41. 2 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 199. 3 Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 16. 4 Ibid., 16. 5 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 199. 6 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 43. 7 Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995,

115. e Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z,

Praha 1998,

199.

12

tedy "dobrý týden 1 " . Nyní se však již pojďme "podívat" na šabat mesiánských Židů.

1.

Biblické

B)

pozadí

a

svátku

průběh

v mesiánském

judaismu

Již v úvodu jsme si vymezovali, své

sebeidentifikace

většinu

tradičního

biblické,

svátku 2 •

mesiánští

je

významu,

však

inspirací

a

mesiánského ke

následující

judaismu svátkům

po

je

Mesiáš,

Ježíš z dob

ukřižování

mesiánských paralel k Ježíš

učedníky

nabývá tedy

působení,

svého

Golgotě,

na

původním

totiž,

jak

významům

zaznamenává

starozákonní

původní

pohledu

pro

mesiánské

který, pokud si pozorný naší

pozornosti

kapi tol.

a

v Novém

svátky

My si

ještě

jej

čtenář

mnohem

však nyní

textů,

Židy

prostředí

v

Právě

Nazaretský.

z velmi významných novozákonních úhlu

ně

které

vykládají

jak

evangelia a novozákonní listy, jsou zdrojem a Mesiáš

pro

svátky,

svátek

dle

novozákonní,

rovněž

šabatu,

jež

svátků,

Jak si v rámci celku této práce ukážeme, klíčovým

činitelem

přístup

Výchozí

včetně

zachovávají

oslav

včetně

starozákonní

slaví,

dle

národem,

starozákonního

Všechny

Židé

interpretují

zvyků,

judaismu.

avšak vedle

pozadí

zákoně 3 •

s izraelským

židovských tradic a

předlohy

že mesiánští Židé, v rámci

Ježíšův

či

události

je

zapisují

předpokladem

většiny

svátků.

Bible, slavi1

se 4

Jedním

•

je

zapamatuje, se stane uveďme

v jedné v

svými

který je z tohoto

inspirující,

později

I

přímé

text, terčem

z dalších

souvislosti

Newrnan, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 199. 2 Schneidr, Ludwig. Stokrát o Izraeli, Praha 1997, 29. 3 Ibid., 29. 4 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 14. 1

13

se šabatem, tak jak je chápán mesiánskými Židy samými 1 (pro zachování v

mesiánské ekumenickém

českém

textu,

autentičnosti

Písma z r.

překladu

vlastní

názvy a

jména

tak,

překladu

Bible mesiánských

jak

Židů,

je

poznamenávám

1996 v závorkách

uvádí

vlastní

znění

tzv. Complete Jewish Bible

z r. 1998, pozn. autora): "Přišel

v sobotní

den

z Písma.

Podali

(šabat) mu

do

synagogy

knihu

proroka

nalezl místo, kde je psáno: "Duch nade

proto

mnou:

radostnou

a

zdeptané

(Adonai)."

podobě

Židé

sobotní

z

proroků

k

přečtenému

liturgie

textu.

neboé

ze

třeba

zajatcům

propustil

léto dal

splnilo

studií

milosti

ji

sluhovi

toto

něj

Písmo

nyní

kdy

po

čtení

kázání

či

uveden pro mesiánské

takového uvědomit,

si

předpokládané

tehdy výklad

tedy máme příklad

o

době 2 ,

Ježíšově

následoval i Výše

chudým

slyšeli" (L 4, 16 - 21).

v

významný

je

se

a

jest

všech v synagoze byly na

vycházejí

- haf tary ,

převelice

doby,

zde

ji

(Adonai)

abych

vyhlásil

"Dnes

právě

četl

otevřel

přinesl

knihu,

vešel

aby

vyhlásil

zraku,

zavřel

oči

k nim:

(Tanach), které jste Mesiánští

a

sei

Promluvil

abych

abych

abych Pak

povstal,

Hospodinův

navrácení

svobodu,

a posadil

upřeny.

mne,

a

Izaiáše,

pomazal,

poslal

slepým

na

Hospodinovi (šamaš)

mne

zvěsti

propuštění

Židy

obyčeje

do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého

výkladu že

z oné

z pohledu

mesiánského judaismu se jedná o autentický záznam výkladu haf tary,

v našem

61.

případě

Izaiáše, pronesený

přímo

Mesiášem,

zde prohlašuje za Mesiáše. citace

si

nyní

1

2

Ještě

připomeňme.

bychom se totiž dále

kapitoly

dočetli

z knihy

tedy Ježíšem,

však jeden

V textu

proroka který se

důležitý

Lukášova

o dvoj ích reakcích

obsah

evangelia Židů

na

Kasdan, Barney. God's Appointed Customs, Baltimore 1996, 23. Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 15.

14

Ježíšovo prohlášení: protestech druhých. straně

o

Ježíše

oslavě

Dnes této kontroverze,

judaismu

tedy na jedné

směrů

tradičního

je si vědom i mesiánský judaismus samý. Americký

1

mesiánský rabín Bruce L.

Cohen k výše uvedeném textu sám

přináší

uvádí: "Ježíšovo kázání

dnů

až do dnešních

napětí.

byl velkým podvodníkem anebo Mesiášem, pomazaným - tím,

který naplňuje Starý Zákon. nežidovských Mesiánský

něm

však

si

sledovat

předešlou

práci) ,

v reakcích

se

(a

opět

Mesiánští

Židé

drží,

Ježíšova

vzoru,

a

je

pravdou. 2"

i

vědom,

tedy

příběhu

dnes

zasvětil

mj.

a

v tomto

autor

popisovaná

pokračuj e

zpět

Boží

můžeme

jak

čemuž

a

jak Židů tak

našeho biblického

evangeliem

Nyní se však vratme

slova napětí

tohoto

nebot,

odehrává se

jeho

pokračování

stálou platnost,

prostředí

Pro mnoho lidí,

zní

věřících,

judaismus

v

spatřuje

jeho

ostrých

existence mesiánských Židů, na druhé ostré napadání

této skupiny ze strany všech náboženských

Buď

a

jedněch,

svou

kontroverze

v dnešních dnech 3 •

i

k našemu tématu, tedy šabatu.

jak

již víme,

poslechněme

si,

starozákonního

jakými

slovy

i

přední

současný

mesiánský teolog a plodný americký autor Barney

Kasdan

tuto

v originálním obyčeje

inspiraci Kasdanově

slavil šabat.

jako Žid a žil svůj

komentuje:

znění,

pozn.

Co jiného by

"Ježíš autora)

měl

dělat?

tradiční

formě

svého

Narodil se

život v souladu s většinou židovských

tradic své doby. Také jeho následovníci a žáci v

dle

(Ješua

pokračovali

synagogálního slavení šabatu (viz. Sk 13,

13; 18, 4)1." Neznamená to však zdaleka,

jak už jsme si

naznačovali,

že

by mesiánští Židé souhlasili se všemi detaily tradičního rabínského pojetí a

přístupu

k

oslavě

šabatu.

především

Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 38 - 41. 2 Cohen, Bruce. Returning: A Jewish Journey To Israel and the Messiah from Nazareth, New York 3 Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes Praha 2004, 40. 1

se

mesiánští

Židé

staví

proti

mnohdy

pozdějším

úzkostným

rabínským interpretacím promítaj ících se do mnoha zákazů spojených se šabatem, které jsme si kapitole 3 •

I

zde nalézaj í

svůj

pro tento

člověka,

pro

v

předešlé

mesiánští Židé výrazný argument Zákoně:

postoj i v Novém

určena

"Sobota je

připomínali

2

ne

člověk

sobotu~(Mk

pro

2,

27) .

V

perspektivě

prorocké

mesiánského

rovině

v této jehož je,

judaismu je

je

rovněž

zanesen

předpokládaným

do

význam

šabatu

v

prostředí

eschatologický.

Jeho

význam

novozákonního

listu

Židům,

autorem je Pavel z Tarsu. Zajímavostí

že dnešní mesiánští

Židé

Pavlův

list

Židům

poj ímaj í

v podstatě jakožto list mesiánským Židům, resp. mesiánským Židům

z prvního století a bedlivě se vyhýbají v křestanství

běžnému označení

také známo, že z počátku

"křestané

právě

židovského původu • ~ Je nám již

4

k odkazu ranných

letopočtu

se

dnešní

židokřestanských

mesiánští

židé

sekt

hlásí

a

zabývají se jejich studiems . My se však již nyní zabývejme obsahem Pavlova listu: "Tak má Boží lid pravý sobotní Nebot

kdo vej de

odpočinek

odpočinutí,

do Božího

teprve

před

odpočine

sebou.

od svého

díla, tak jako Bůh odpočinul od svého~ (Žd 4, 9 - 10). V této eschatologické rovině tedy spatřují mesiánští Židé naplnění

významu

očekávané

Kasdan, Ibid., 3 Newman, 197. 4 Kasdan,

události,

a

a

proto

si

to zej ména druhý

jím

připomínaj

příchod

í

i

Mesiáše a

Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 8.

1

2

šabatu,

9.

Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998,

Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 9. František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 8 - ll.

5

Měchura,

16

jeho

následné byl

šabat

symbolem

také

mesiánské

z Geneze

(Gn

období

dějinného

znamením

doby.

Žalmů

a

Vrátíme-li

se

počátku křestanského letopočtu,

srovnání do dob kolem tehdy

království 1 •

tisícileté

eschatologické

Dle

1

a

spekulací

Ž

90,

následovat

4)

pro

tak i

naděje

a

vycházejících

bude

ukončení

po

šabat,

eschatologický

znovuobjevený ráj2. Čili nyní

jsme se seznámili se starozákonním a následně i

novozákonním biblickým pozadím šabatu, jímž je v mesiánském judaismu význam svátku šabat chápán.

ovlivněn

a poznali jsme, jak je zde můžeme

Nyní se již proto

věnovat

praktické

stránce oslavy šabatu u mesiánských Židů. jakožto především den

Mesiánští Židé tedy sobotu vnímaj í odpočinku

a

vnímají

odpočinkem

u

Boha,

sobota

rovněž

je

který

třeba

je

jej í

jak pro

spojitost

jsme

si

také

mesiánské

Židy

dodržovat

slavit.

a

připomínal i

významným V samotném

oslavy šabatu a v liturgii není

(minimálně

mesiánský

Má

judaismus

jednotný.

to

odloučení

synagog, přímá

od

svých

také

spoluvěrců

jsme

si

i

v

3

Čili

•

svátkem, způsobu

současné době) zřejmé

své

nebot mnoho mesiánských Židů v USA i

věčným

s budoucím

důvody,

jinde žije v dalekém

nejbližších že

připomínali,

mesiánských

neexistuje

žádná

návaznost tradice mezi našimi novodobými mesiánskými

Židy a jejich dávnými předchůdci. Sami mesiánští Židé však v tom

nespatřují překážku

ve slavení šabatu, nebot jak

mesiánský teolog Barney Kasdan: jak slavit z nás." prvky.

šabat,

Přesto

se

záleží i

na

zde

"j e

velké množství cest,

přesvědčení

setkáme

říká

a

přání

s mnohými

každého

jednotícími

Také mesiánští Židé započínají přípravy svátku již

během pátečního

dne, nebot s

v tomto prostředí šabat,

příchodem

a to,

soumraku

přichází

i

jak je pro mesiánské Židy

Cohen, Bruce. Returning: A Jewish Journey To Faith in the God of Israel and the Messiah from Nazareth, New York 2003, 37. 2 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, ll. 3 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 9. 1

17

důležité, začínala

se

i

zaznamenává i sobota"

(L 23,

mesiánští

Židé

sváteční

pronáší

v mesiášský

úřad

54).

S

oblékají

beraku

nad

židovské

tradiční

původní

Lukášovo evangelium: příchodem

pátečního

sváteční

ve

svíčkami,

ta

je

a

žena

ovšem

od

vírou

Ježíše Nazaretského, zní takto:

příkazy

svými

oděv

večera

pozměněna

beraky

"Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože, králi posvětil

"Byl pátek a

a

nařídil

nám

světa,

být

který nás

světlem

mezi

národy a dal jsi nám Ježíše (Ješuu), světlo světa ." 1

Srovnejme s

si

tradiční

nyní

tuto

mesiánskou

beraku

nad

svícemi rodině

berakou židovskou, kterou pronáší žena v

tradičních Židů:

"Požehnaný jsi Hospodine, náš Bože, králi posvětil

světlo 2 •

příkazy

svými

domu nebot:

a

nařídil

nám

který nás

rozsvěcovat

sobotní

\\

Ostatní požehnání, chlebem,

a

světa,

tedy beraka nad vínem a nad

j sou však již pronášena v j sou

nej sou

shodná nij ak

s

tradičními

v rozporu 3

tradičním

požehnáními

s mesiánskou

svátečním

znění

pánem

židovskými, vírou

našich

Židů:

"Požehnaný tvoří

jsi,

Hospodine,

náš

Bože,

králi

světa,

který

Hospodine,

náš

Bože,

králi

světa,

který

plod révy"

"Požehnaný nechává

jsi,

vyrůst

chléb ze

země. 4"

Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 10. Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 150. 3 Cohen, Bruce. Returning: A Jewish Journey To Faith in the God of Israel and the Messiah from Nazareth, New York 2003, 48. 4 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 14 - 15. 1

2

18

buďto

Tyto beraky jsou pronášeny v anglickém)

tedy

příručkách

j sou

v národním jazyce (zejména

hebrej sky,

či

rovněž

uvedeny

tudíž

v mesiánských

v transkripci

do

latinky

hebrejská znění požehnání 1 • Mesiánští

rovněž

Židé

popsané požehnání

zachovávaj í (dle knihy

ženě

v předešlé

podkapitole

31) a také

přísloví

dětem

(dle Gn 48, 20)2. A tak je i v rodině mesiánských Židů nyní podávána

slavnostní

domácnosti

se všemi

Jak

již

večeře, připravenými

tradiční

víme,

zejména po jídle - po tradiční

zpívaj í

zvyk udržuj í umístěny zpěvníku.

písně

či

erev

šabat,

v příloze

Židé a

možné

jednotně

tradičního

o

přetištěné

vyjádřit,

a

také

tento jsou

z mesiánského o

pátečním

jej ichž výstavbě se však dnes není

neobsahuj e

pojetím

I

této práce

I v mesiánských synagogách se konaj í

bohosl užby 4 ,

tedy

mezi jednotlivými chody,

pro oslavu šabatu.

pro

večeru

svým

náležitostmi pro šabat.

v rámci

určené

mesiánští

písně

Židé

večeři,

připravené

v dokonale

nebot

které bývají rozmanité,

někdy

rozdíl

tradiční

jednotné vlivem

na

složení

od

judaismu

složky,

liší

se

sborů,

jednotlivých

dokonce smíšené a sborových

bohoslužeb se účastní i věřící nežidovského původu s .

I zde

je však významnou složkou přednes Žalmů 6 • Ve většině synagogální

sborů

mesiánských Židů se koná v sobotu ráno

bohoslužba 7 •

vázáni starozákonním bohoslužebné

nařízením

shromáždění,

pro mesiánské

Rovněž

mesiánští

(Lv 23,

3)

Židé

potvrzena

i

cítí

mít v tento den

jehož platnost je

Židy důležité,

se

opět,

a to je

v Novém Zákoně 8

Fischer, Patrice. Traditions: Keeping the Faith, Los Angeles 1999, 12. 2 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 10. 3 Ibid., 10 - 14. 4 Fischer, Patrice. Traditions: Keeping the Faith, Los Angeles 1999, 12 - 19. 5 Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 35 - 38. 6 Fischer, Patrice. Traditions: Keeping the Faith, Los Angeles 1999, 12 - 19. 7 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 10. B Ibid., 10 - 11. 1

19

(Žd

10,

Během

25).

pokračuje

z Tóry,

se

kázání 1 •

následuje

těchto

bohoslužeb

však

i

četbě

v

Zajímavostí

zpravidla

(jak

kostelech)

zároveň

tomu

bývá

dospělé,

provozuj í

stavěných

synagog 2

zpravidla

zaměřen

kdy

v jiné

tyto

např.

v

probíhá

program

a

kongregace křesťanských

děti,

formou

pro

moderně

svých

pro

na výuku náboženství

Zákona

bohoslužba

z místností

šabatový

čteno

jednak

z Nového že

také

době,

v

je,

je

který

je

atraktivní

pro malé potomstvo mesiánských Židů 3 • Důležitou

sotičástí oběd

slavnostní vystihovat přístupu

šabatu

je či

s rodinou

jej ich

duchovní

pak

přáteli,

sepj etí

v tomto

prostředí

který má

především

i

4

•

Poté

odpočinku,

k šabatu jakožto dni

se,

věnuj

dle í

svého

odpolední

relaxaci, návštěváms . Na

závěr

"odděluj

přichází

obřad

prostředí 7 •

samotného,

jak

podkapitole

o

židé

modifikacemi

svými

zde

závěr

tradičním

do

i

mesiánští

s návratem

židé

všedních a probíhá zejména nežli

jej

si

do

pojetí,

průběhu

jejího

popisovali

významu

symbolizuj í

sladkost

obřadu

více,

kdy

předešlé

v

zasahují

mesiánští

Havdaly.

Speciální

kterou zapaluje nejmladší chlapec,

totiž

přijde

symbolizuj e

jsme

jejím

spletená svíce,

který

dnů

í" den sobotní ode

v rodinném

koření,

Havdala 6 ,

světlo

Mesiáše

naplněného

Ježíše,

a

a vonné šabatu, koření

s ním přicházej ícího království 8 •

si též mesiánští židé popřej í

Na

"šavua tov" -

"dobrý týden".

Fischer, Patrice. Traditions: Keeping the Faith, Los Angeles 1999, 12 - 19. 2 Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 35 - 38. 3 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 10. 4 Ibid., 10. s Fischer, Patrice. Traditions: Keeping the Faith, Los Angeles 1999, 16. 6 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 45 - 46. 7 Fischer, Patrice. Traditions: Keeping the Faith, Los Angeles 1999, 16. B Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, ll. 1

20

Kalendář

I. C)

a data svátků mesiánských Židů

Tak jako mesiánšti Židé dle tradičniho židovského způsobu den od západu do západu slunce a sedmý den v týdnu

počitaji

slavi

šabat, 1

svátků ,

tak uživaj i

odmitaji

terminy

jsou

tak

v

Křesťanské

judaismem.

výpočty

vlastnimi židovských

židovský pro

počitáni

systém

Velikonoce

křesťanské

kapitola Pesach) a jiné cirkvi 2 ,

i

(vice

svátky stanovené

času

zajedno

s

a

viz.

řimskou

tradičnim

svátky s biblickým pozadim zpravidla

situuji a sjednocuji do

svátků,

kalendáře

jak

budeme

v této

terminů původnich

práci

zjišťovat.

Židovský kalendář počitá měsice dle měsičniho cyklu,

roky

3

dle cyklu slunečniho • Rok se skládá z dvanácti cyklů oběhu Měsice

lunárni

tzv.

rok,

se

však

nekryje

s rokem

sonárnim, je totiž asi o jedenáct dni kratši. Takto vzniklý rozdil se vyrovnává jednou za dva nebo 13. měsice, tzv. "druhého adaru 4 " učiněno

zadost biblickému

tři

roky vloženim

je totiž třeba, aby bylo

,

předpisu,

že má být Pesach slaven

na jaře s . Jelikož dřive bylo přesné určováni terminů svátku značně

složité,

zavedeno

bylo v

svátků

zdvoj eni

slavil ve dva dny, Tento

zvyk trvá

svátky v Židé,

diaspoře

jsme už

látce už budeme

diaspoře

misto

aby alespoň

dodnes

a

niže

upozorňuje.

zdůvodňovali věnovat

(tedy mimo územi Izraele) jednoho

se

tak

svátek

jeden termin byl pravý6. uvedený

kalendář

na

tyto

Svátky, které slavi mesiánšti v úvodu,

vice

se však k této

v jednotlivých kapitolách.

Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 5 - 10. Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 30 - 31. 3 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 80. 4 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, Židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 46. 5 Ibid., 46. 6 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 9. 1

2

21

přehled

roku mesiánských Židů a jeho svátky:

tišri, 30 dní 1. -

2.

Roš ha-šana

10.

Jom kipur

15. - 21. Sukot 22.

Šmini aceret

23.

Simchat Tóra (v Izraeli spojen se Šmini aceret)

chešvan, 29 nebo 30 dní kislev, 29 nebo 30 dní 25. - 2. tevet Chanuka tevet, 29 dní ševat, 30 dní adar, 29 dní 14.

Purim (je-li

přestupný

rok, slaví se až ve druhém

adaru. Tehdy má první adar 30

dnů,

druhý adar 29

dnů)

nisan, 30 dní 15 - 22.

Pesach (15. - 21. v Izraeli)

ijar, 29 dní sivan, 30 dní 6. - 7.

Šavu;ot (v Izraeli jen 6. sivan)

tamuz, 29 dní ev, 30 dní elul, 29 dní

22

II.

Výlučnost

II. A)

počátku

věnovat

Jedná

mesiánského judaismu

části

této

práce o

o

první

tzv.

z

ročním

věnuj

svátku Pesach a se

eme

"radosti

díků " 2

a

svátků

cyklu mu

se budeme

zvýšenou pozornost. které

"poutních

v údobí druhého chrámu slavívaly v dny

v prostředí mesiánského

specifičnosti

judaismu a jejich

V

svátkům

Úvodní pojednání ke

vydávali

Jeruzalémě,

slavit

Židé

se

kam se tyto z Izraele

i

diaspory, a proto se v židovské tradici setkáváme s výrazem "poutní" anebo "poutnický" svátek. ovšem pro nás

především důležitý

a

kořenům

své víry a jejím tradicím a

způsobu

přijímání

mesiánském

významu.

pojetí)

za

svého způsob

jak bude záhy uvedeno, kalendáře.

Židů

nás

A

patrné

na druhé pak ve

právě

čímž

Mesiáše,

resp.

předlohy

změněna

způsobem

slavení

na pesachu je toto

pozorovatelné.

a

původní

je

ve svém svátků,

forma slavení

si pozoruhodným

rabínské

a

židovským

straně

zvykům,

zásadně pře značena

Ovšem samotný původní

porozumění

pro

Ježíše Nazaretského ("Ješuy" ve vlastním

tradice židovská zcela

dobře

přínosný

mesiánského judaismu k na jedné

přístupu

mnoho z

Tento jarní svátek je

svátků

ponechává židovského

"přeznačování"

Svátky v roce

velmi

mesiánských

jsou typické svými novozákonními paralelami. Proto pro bude

nikoliv

náhodou

vítaným

počátkem

v naší

cestě

náboženským rokem mesiánského judaismu, kde jako je Pesach v

prostředí

tak jsou v

tradičního

prostředí

všech ostatních je tudíž tradice

tradice

svátků

Pesach,

v

křeséanské,

judaismu svátkem křeséanské

významu,

prvořadého

nejvýznamnějším

ze

Velikonoce. Pro mesiánský judaismus

němž

se

svátkem

tradice

židovská

mění

zásadního významu.

Z

vlivem pohledu

Ju----------------------1 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 18. 2 Ibid., 19.

23

judaismu je tento staronový náboženský

tradičního

jeho

chápáno

svátků

pojímání

destruktivně,

jak

židovské

tradici

rozvedeno v mé

předešlé

vůči

již bylo více

a

směr

práci 1. Mesiánští Židé však v přij etí Ježíše Nazaretského za svého Mesiáše 2 nacházejí naplnění svého náboženství. Pro seznámení se s tímto

příhodnou

Pesach nabízí velmi počátkem

vhodným

II.

celé této

Poznámka

B)

přístupem

k

a jeho pochopení nám příležitost

části

napětí

právě

a je tak velice

práce.

tradičními

panuj ícímu mezi

a

mesiánskými Židy

Opět

pro úplnost si

této

práce

mes~ánskél:lO

připomeňme,

rozbor

že není tématem a

adekvátnosti ale

judaismu,

teologického

naším

zájmem

cílem pozadí,

především

je

sledovat jeho praktickou stránku. Nebudeme se tedy již více r::

~

.'

věnovat

otázkám

předchozí

práce.

teologickým, Uveďme

které

byli

již

tématem

připomenutí

si zde jen pro

mé

k našemu

tématu citaci Martina Prudkého (doc. Starého zákona na ETF věnuje problémům

UK, jež se

hebrejštiny a zejména biblickým

který se v knize Křestané a Židé:

studiím),

zvláštní lid

boží 3 vyjadřuje právě k otázkám dodržování zákona - které, jak uvádí z Tarsu

ve

Galatským, zákona u zřejmé,

Ježíše

řešil

Prudký, svých "kde

křestanů

že

Krista"

z novozákonních

epištolách

a

zejména

rabínsko

židovské

nežidovského

původu

"obřízka

(Ga

nemůže

4,

textů

či

již evangelista Matouš

2 je

být 7)

pojetí

zřejmé,

v listu

dodržování

odmítá, dle Pavla je

podmínkou Na

pak

Pavel

křtu

druhé že

ve

straně

tento

jménu však

dispens

Ju----------------------Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 30 - 33. 2 Schneider, Ludwig. 30 let sjednoceného Jeruzaléma, Ostrava 1997, 59. 3 Prudký, Martin. židé a křesťané, zvláštní lid boží, Praha 1995, 83. 1

24

pohanů"

IIkristovských nijak

sobě

od halachického proselytismu sám o

neproblematizuje

praxi

halachického

života

IIkristovských Židů", naopak předpokládá ji jako standard"l. Čili

těmito

slovy můžeme přenést svou pozornost zvykům

k mesiánskému judaismu, jeho tradicím,

již plně

svátkům.

a

Na

apoštola Pavla a jeho přístup k Židům přij ímaj ícím Ježíše za svého pána a Mesiáše se totiž odvolávají ve své teologii i samotní mesiánští židé 2 • Autoři Nového Zákona nám po sobě nezanechali

totiž

z Novozákonních křeséanstvím

a

odkaz

jednoznačný

svědků

se

židovstvím

nezabývá obecně

rovněž

uvnitř

judaismu

druhém

století

k Židům,

jež přij ali Mesiáše -

v názorové rovině ožívaj í Surana,

vedoucího

Jerušalaim",

i

žádný mezi

Názorové

judaismem, i

v dobách V prvním a v postoji

ke střetům S ,

v době,

dnes,

počet

a

judaismu

Ježíše,

izraelského

překročil

teoreticky 3.

náboženství 4 •

uvnitř

docházelo

vztahu

křeséanství

a

křeséanského

prvotního formování

otázkou

křeséanstvím

rozchody existovaly nej en mezi ale

či

rovněž

a

které

kdy dle Šmuela

mesiánsko

sboru židů

mesiánských

ve

II Brit světě

6 počet 350 000 věřících •

Pro srovnání si zde

ještě uveďme

malou zajímavost. Víme, že

již v 70. letech prvního století včleňují Židé do modlitby Amida

(Šemone esre)

patřili

také

ti

kletbu členové

- kam zřejmě

(birkat ha minim) synagogálních

komunit,

kteří

vyznávali Krista - IIkristovští Židé,,7. Dokonce docházelo ke střetům, přibližně

které stály mnohé ranné o

padesát

let

židokřeséany

později,

kdy

za

život,

Bar

a to

Kochbova

Ju----------------------Prudký, Martin. židé a křesťané, zvláštní lid boží, Praha 1995, 87. Ibid., 84. 3 Ibid., 84. 4 Flusser, David. Esejské dobrodružství, Praha 1999, 122. 5 Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 11 - 13. 6 Schneider, Ludwig. 30 let sjednoceného Jeruzaléma, Ostrava 1997, 59. 7 Prudký, Martin. židé a křesťané, zvláštní lid boží, Praha 1995, 40 1

2

44.

25

povstání 1

je

mnoho

pobito. Mesiášství totiž ve svém vůdci 3 , Ale

to

"kristovců ,,2

židovských

Bar

Kochbou

Bar Kochbovi bojovníci

spatřovali

které však "kristovci" bylo nepřij atelné.

bychom

se

příliš

již

středu

vzdalovali

naší

pozornosti. Onou slibovanou zajímavostí je však, po studiu relevantních

pramenů,

současnosti

můžeme měli

situace

že

zjištění,

byla-li

dějinách

židovského lidu mnohdy kritická,

i

pak

konstatovat, že Židé přijímající Ježíšovo mesiášství osudy více nežli pohnuté. Také

rovněž

mesiánských Židů je stále problematická, teologické

složky,

neslučitelná Židů

v

která

dle

životě,

v současné

kdy

době

jsou

směrů

židovských·

žij ících v Izraeli nacházíme i

situace

odhlédneme-li od

pak především u

židovstvím4 ,

se

všech

současná

je

mesiánských

problémy v praktickém stále

mesiánští

Židé

rozhodnutím nejvyššího izraelského soudního dvora vyjmuti z tzv.

"práva

návratu S "

diaspoře

žijících v v Izraeli,

pozn.

mesiánským

Židům

strany

tradičního

ani slovní

či

(tedy

autora) , podaří

aktivity dobré,

se že

připomněli,

svátků

ovšem

i

v Izraeli

v

Židů

etnických

občanství

získat izraelské

a usadit se

případě,

usadit,

že

se

narážejí

ze

judaismu na tvrdý odpor a vy jímkou nejsou můžeme

fyzická napadení, která -jak

sami si dovodit- následuj í náboženství 6 ,

možnosti

především

jak potvrzuje ovšem

i

setkávají

jsme

si

dříve

než

nyní

Šmuel

při

Suran.

s odporem

tento

přistoupíme

snaze

lehko i

šířit

své

Tyto misijní

celosvětově 1 •

"kolorit"

sestavili

Je a

ke slavení j ednotli vých

v pojetí mesiánského judaismu,

nebot

způsob

jejich

Ju----------------------1

Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998,

96.

Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995, 229. 3 Prudký, Martin. židé a křesťané, zvláštní lid boží, Praha 1995, 44. 4 Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 38 - 41. 5 Ibid., 43. 6 Schneider, Ludwig. 30 let sjednoceného Jeruzaléma, Ostrava 1997, 59 2

61.

26

slavení je mnohdy

(např.

u svátku Sukot aj.) spojen

právě

s

misií.

II. C)

Ježíš Nazaretský

Vraéme se však Nového

ještě

Židů

zákona,

letopočtu.

na okamžik k

nejednoznačnosti

křeséanů

a

z ranných

autorů

dob

našeho

naší pozornosti totiž nalézáme

Uprostřed

i dnes postavu Ježíše Nazaretského. A

právě

vlastním přístupu k tradicím hledaj í

mesiánští

inspiraci, jak si uvedeme i v

něm

v

a v jeho

Židé

u prvního za

zápětí

rovněž

svou

svátků

-

Pesachu. Sám Ježíš byl Židem a jeho vystoupení a působení nebylo zaměřeno na pohany, nýbrž na "lid izraelský,,2. Právě zde

nalézají

dnes

mesiánští

důležitou

židé

inspiraci pro svou specifickou víru,

oporu

a

ale také pro slavení

svátků.

Pro mesiánské Židy je totiž Ježíšova

působení

ukřižování

a setrvávající po jistou dobu i

po jeho

stále aktuální a inspirující 3 •

Provedení

tohoto

ozřejměním

obecného

připomenutí

poohlédnutí a

prlclny,

v Ježíši Žida -

nejlépe

již

"prakticky"

svátku Pesach,

stejně

překážkou

a

více

stručného

nežli

pro nás bylo nezbytným úvodem a

proč

hledaj í

Největší

tento specifický stav z dob

mesiánští

Židé

dnešních

slavícího židovské svátky. zopakujeme

přímo

u

dnů

To si

pojednání

o

jako v dalších kapitolách. je

pro

narušená tradice, neexistující

mesiánské přímá

Židy

posloupnost,

samozřejmě chybějící

Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 50 - 55. 2 Prudký, Martin. židé a křesťané, zvláštní lid boží, Praha 1995, 87. 3 Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 33. 1

27

příklady

přímá

a

křestanství 1

Mesiánští

návaznost

židokřestany

na

počátku

z

(Ebionité, Nazorejci .. ). zároveň

Židé

důsledně

hledí

na

zachování

své

židovské příslušnosti 2 • Proto mesiánští teologové

přistupují

jakožto k "hlavní předloze ,,3, dějinami

jednotu

s

tradici

však

přizpůsobují

rovněž

se

a

v praxi slavení

míra "ortodoxie",

i s

judaismu

rozličnými

směrů)

(jeho jednotlivých stručné

svoj i

národa. mění

svobodou,

rusumé

můžeme

přístupy, podobně

jak tomu však je

A nyní již na toto

judaismu

Tuto ji

a

novozákonním událostem. Proto

mesiánského

svátků

židovského

vší

svému pojetí a v rámci

tradičního

se

tradičnímu

nebot tak manifestuj í

identitou

používají

k

i

setkat

rozdílná je u

judaismu

.

přímo

navážeme v dalších

jednotlivých kapitolách.

III. Pesach

III. A)

v

Pesach jako jarní svátek

úvodu celé kapitoly, pro

uvedeme,

jak vnímají

náboženství abychom vymezením

jarní

s tímto

objasněnou

způsobu a slavení,

ucelení naší látky, si

svátky jednotlivá Abrhámovská

křestanství,

(tj.

posléze a

důsledné

judaismus,

"předporozuměním"

nezbytným

terminologií

ale také islám),

mohli

přistoupit

,

ke

jakým jej vnímají dnešní mesiánští Židé. úvodního

pojednání,

čerpá

mesiánský judaismus z tradice židovské i

křestanské.

A také

Jak

již

víme

z

předešlého

Ju----------------------Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 34. 2 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 41. 3 Ibid., 24. 1

28

kalendáři příchod

v mesiánském

pesachu mj. oznamuje

příchod

jara1 • Křestanství

v

křestanské

připadají

tradici

2

kalendářů )

rozdílných Velikonoce

j sou

ve

všech

svátkem, který co do V roce

velikonoční

jarním

Popeleční

příj

církvích

přesného

středou

a trvá

se

největším

na

postní

čtyřicet

Páně,

Zeleným při

čtvrtkem,

níž se Ježíš

Velký pátek, den

sněmu , 4

neděli

týdnu, doba,

Květnou

po prvním kterému se začíná

která

nedělí,

jež

připomíná

Vlastní svátek

kdy se slaví vzpomínka na loučil

ukřižování

že

dní.

ezd Ježíše Nazaretského do Jeruzaléma.

začíná

křestanským

Nicejském

velikonočnímu

otevírá

Velikonoce.

data slavení je pohyblivý3.

předchází

pašij ový,

- liší se užíváním

Pesach

se bude slavit první

Samotnému

Pašijový týden

židovský

rozhodnuto

neděle

úplňku.

říká

také

bylo

325

na

(víceméně

s apoštoly.

Ježíše Krista,

večeři

Pak následuj e kdy jsou

čteny

pašij ové texty5. A zde je rozdíl mezi katolíky a protestanty. Katolíci tento den neslouží mše a je to pro Ježíš byl

Následuje neděle

hříchem.

Bílá

(Boží

Ježíše Krista. V

jelikož že Ježíš

Ale co do podstaty obsah je shodný.

sobota hod

velice vážný den,

Protestanti naopak oslavují,

ukřižován.

nad

zvítězil

ně

konec

velikonoční)

pondělí

si

půstu 6 •

neboli

Vyvrcholením svátek

křestané připomínají

je

vzkříšení

první den

jeho zjevení.

Ju----------------------Kasdan, Barney. "Pesach and Hag HaMatzah", Messianic Jewish Life! no. 2, Baltimore 1999, 3 - B. 2 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 10. 3 Pavlicová, Helena a kol. Judaismus, křesťanství, islám, Praha 1994, 35. 4 Lane, Tony. Dějiny křesťanského myšlení, Praha 1999, 30. 5 Vlasáková, Olga. Velikonoce, Rakovník 1992, 24. 6 Ibi d., 4 - 6. 1

29

(tradiční)

Judaismus v židovské

tradici,

která,

připomínali a vysvětlili,

slaven

svátek

chlebů.

Pesach,

Význam

význam

Pesach

svátku

neprobíhaj í

jen

si

dvoj í 1 • úrody,

pořádku,

obřad

Jednak

to

vedle

toho

a

z Egypta.

v synagogách,

Celý

v úvodu

později

nekvašených

Oslavy

první

byl je

připomíná

Pesach

přátelé shromažďují

seder2 •

již

svátek

a

svátku

druhý

den

doma. Tento význam a

na slavení i v rodinném kruhu si pak

nazývá

(tzn.

je

národa

i mesiánský judaismus, jak si se

tzv.

historizující.

židovského

svátku se rodiny a důraz

je

svátek první

teologický,

vysvobození

jsme

je pro mesiánské Židy výchozí, je což

tohoto

zemědělský,

svátek

jak

rovněž

zachovává

uvedeme. Tato oslava

probíhá

v pevně

stanoveném

který je dán v liturgickém textu nazývaném Hagada 3

Vyprávění),

o

čemž

ještě

bude napsáno

později.

Svátek

Pesach je buď sedmi anebo osmi denní 4 • První dva dny svátků a poslední dva dny

svátků

jsou považovány za svátky. Období

mezi tím jsou tzv. polosvátky. V náboženského

práva

mnohem

těchto

mírnější,

dnech jsou co

se

předpisy

týče

třeba

vykonávání prací nebo cestování. věřící Židé mohou podnikat rodinné výlety, cestovat a

navštěvovat přátele.

Islám a pohanská (neabrhámovská náboženství) Pesach ani

Velikonoce

nej sou pro

muslimy

svátkem a

ani

nemají žádné podobné oslavy. Jaro nevítají, berou jej jako přirozený

úkaz.

Muslimské

jelikož mají lunární

svátky

kalendář

j sou

rovněž

pohyblivé,

a lunární rok je o jedenáct

Ju----------------------1

Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995,

117.

Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 167. 3 Ibid., 167. 4 Ibid., 136. 2

30

kratší 1 .

dní

Muslimové maj í

přelom

října

oběti,

svátek

vrcholí velká

se

ukončení

půstu,

pouť

v

uznávají více

nekřesťanském

se probouzí lidové

například

vodou

2

•

době,

Koná se v dny.

označme

všechny

věřící,

Velikonoční

nežli jednoho.

kdy

svátky

přichází

-

jaro. Dodnes se zachovávají

které povstávaj í

rozdávání

vajíček,

kořenů.

z pohanských

šlehání pomlázkou

či

Jako

kropení

S vítáním jara souvisí také vynášení smrti, což je

figurína Purim

je tzv.

svátků

pojetí mohou tedy také oslavovat dobu, kdy

příroda

zvyky,

bohů

připadá

který zhruba

čtyři

do Mekky, a trvá

ale

měsíci

Po postním

a listopadu. Druhým z obou

který probíhá v lednu.

našemu,

asi o jedenáct

každoročně

Za pohany v tomto srovnávacím úvodu kteří

oproti

dva hlavní svátky.

ramadanu slaví svátek na

kalendář

jako v judaismu, posouvá

obdobně

dní.

Muslimský

ze

ještě

-k této paralele

vrátíme- a na Smrtnou

našimi Velikonocemi) do vody.

hadrů

slámy a

Ještě

zajímavost si

neděli

se

u

(čtrnáct

svátku

dní

před

se vynese za ves, spálí a pak se hodí

snad pro

uveďme,

čtenáře

zvídavého

že na

přerovsku

závěrem

některých

se v

a

pro

obcích

chodí "majovat" nebo se chodí s jedličkou 3 •

III. B)

Jak

Mesiánské slavení pesachu - historické pozadí

již bylo

nastíněno

v úvodu,

svátkem,

který na

jaře

slaví mesiánští Židé, nejsou Velikonoce, nýbrž Pesach. Proč tomu tak je se mj. pro zachování dozvíme

z vlastních

mesiánských slov odvození

slov

jedné

aktivistek. názvu

autentičnosti

za okamžik

z významných

současných

Nejprve

svátku

samého,

však který

věnujme

je

pro

pár obě

Ju----------------------1

Pavlicová, Helena a kol. Judaismus,

křesťanství,

islám, Praha 1994,

133. 2 3

Vlasáková, Olga. Velikonoce, Rakovník 1992, 5 - 28. Ibid., 25.

31

náboženství

společně

shodný,

tradiční

s ostatní

židovskou

terminologií, se kterou se zde setkáváme. původ

Samotný

názvu

"přejití",

znamená

svátku

"překročení"

izraelské prvorozence užití znamená Rovněž

v

"ušetři t

2

ranných kde

(srov.

"ušetřit",

Septuagintě

se

v

překladu

Aquilově

užívá

výraz

ušetřil

úplňku

průběhem

nikoliv

nepodobný

i z

řeckého

svátku,

popisuj í

těchto

dvanáctá

událostí

starozákonní i

době

Pesach

se

města

třináctá

Pesachu,

svou podobou ze

svátku

kapitola

dějinách

v dalších

průběh

svátku

Jeruzaléma.

opomíj eného

obměnil

svátku 6 •

děj

se

inách, Od

Izraele měnil.

ve

Tak se

v domácím

Významnou úlohu v této

sehrály reformy krále Chizkiáše (725 způsobem

pak

Exodu.

původně

slaveného

svým

"poutníms "- nebot se putovalo slavit

prostředí svátkem tzv.

svátek do

a

kdy

rituá1 4

nomádi

pozastavit u první pesachové slavnosti v

ji

verbia

sledování

tohoto

pozdějšímu

v obou

Thedotionově,

zde

původu

prováděli

s výrazem

setkáváme

tedy

nomádského

jarního

pak

plynoucí

Vynecháme-li

v období

tímto

kterém

setkáváme

překladech

předizraelského

Pesach

"zachránit" (srov. Iz 31,5).

křestanských shodně

jasnýl.

13). Ve zcela obecném

se

3

stal

Ex 12,

variantami

"překročit ".

jak

při

Jahveho,

Sjinými

" •

se

můžeme

příliš

není

a

Další

obnovil

797

slavení

(639

Kr.), který

-

609

př.

pak

shrnutí k starozákonním

dějinám

nejstručnější

prošel

Kr.),

se spojuje oslava Pesachu s agrárním svátkem Macot 7 Dt 16,1 - 8). Tolik snad jen jako

času

svého

změnou

podstatnou

svátek za reformy krále Jóšijáše

př.

změně

kdy (viz.

a nezbytné

a termínu tohoto svátku.

Ju----------------------Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 19. Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 49 - 51. 3 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 19. 4 Ibid., 19 - 20. 5 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 49. 6 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 31. 7 Ibid., 21. 1

2

32

Pro mesiánské Židy a jejich pesachové Hagady (viz. následné podkapitoly),

kterých již existuje

vydávány

v

především

nej častěj i

kombinacích

l

různých

je

,

jazycích,

vedle

anglicky a

zásadní

a

několik

také

hebrejštiny či

rusky,

pojímání

změnou

jsou tiskem

jejího

ustanovení

také

a

různých

Ježíše

Mesiáše a v závěru vzpomenutí poslední večeře s apoštoly,

v

pak

jako

(sederové 2 )

její

samotná

inkorporace do tradičního průběhu sederového večera 3 • Tyto Hagady jsou pak zpravidla orientovány způsobem,

opačně

tzn.

publikace,

ovšem

tradičním

židovským běžné

nežli jsou vydávány nežidovské

nalezneme

i

vy jímky

a

Hagady

jsou

orientovány z levé do pravé strany. Jaký tedy je přístup mesiánských Židů k pesachu? Mesiánští Židé vycházejí jak již bylo vzpomínáno ze židovské tradice. při

prostředí

dlouhodobém studiu

pramenů

a dle

důkladností

rozhovorů

významných

většiny

rovněž

čerpaj

z Nového

pravidlo. pozměňují

biblický

tak

dovolil,

zákona.

tradici

podklad

evangelia,

významně

í

Z křestanských

Hagad je patrný na

ně

Je pro

odkud totiž také

na

4

•

V

zejména z

že s

rozličnou

způsob

svátků,

ostatních

slavení

rituálů

a

velmi podstatné biblické pozadí "druhou složku",

nebot vycházej í

A s tím

jedno

svátků

souvisí

slaví,

židovskou,

na

říci,

židovský

úvodu všech

důraz

Pavla

lze

tradiční

zachovávaj í dnů.

věřícími

s

nejen Pesachu, ale též

mesiánského judaismu, jeho

Ježíšův

pak Tarsu.

jen

ty,

pesachových příklad

Janovo V

resp.

a

tuto

na otázku která je první

přej

ímaj í

a

mají

mesiánských

Lukášovo,

větou

jediné

které

a tedy

chvíli

a

především

dále

bych

si

pak zde

tohoto odstavce,

Ju----------------------Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 42. Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 3. 3 Kasdan, Barney. "Pesach and Hag HaMatzah", Messianic Jewish Life! no. 2, Baltimore 1999, 3 - 8. 4 Schneider, Ludwig. Stokrát o Izraeli, Praha 1997, 29. 1

2

33

odpovědět

ponechat

samotného mesiánského Žida,

respektive

Židovku - Dorotheu Meyer-Liedholzovou: "Myslím,

že

Pesach,

je

samozřejmé,

jen

protože

i

po

zůstávají

příslušníky

k národu,

který

mesiášští

obrácení

svého

Hospodin

kterou

Obřízka,

svém

že

k Mesiáši

židovského

vyvedl

zachovávají,

Židé

pojí

Ježíši

národa.

z egyptského

je

slaví Patří

otroctví.

s Boží

smlouvou

s Abrahamem. pána Ježíše poznali jako židovského Mesiáše a uctívají jej jako svého pesachového Beránka, který se za Mají

obětoval.

veškeré

vyznali

Pána Ježíše

pesachu

děkuj

duchovní

í

jako

Ježíše. Má-li kdo

a

pout,

důvod

Židé.

očekávaj

í

vykoupení,

konečné

Ježíš vrátí. Mesiánským

Ježíše.

Ježíš

To

nebyl

našlo

Odpovídají v mnohém o

naplnění

Není

se

mesiášské

jako

(či

slavení

opakovaně důvod

ale i

přinesla

oběť.

následovníci

které nastane, mesiášským) či

O

za to Mesiáše ježíš

až se Mesiáš

Židům

Znamenalo

výraz

tradičním

Pána

naší doby je

jiný židovský svátek, jako

přišel.

svůj

co

jistě

svátků.

by

to

v mesiánských

zapření

Hagadách.

Hagadám, ale obsahují pasáže

v Mesiáši Ježíši.

svátků

hnutí. 1"

A

slavit Pesach

nemůžeme

Mesiáš

které

protože

a právo slavit Pesach, pak jsou to

mesiánští

by

pesachových

naplnění

určitě

jasné:

Pesach,

nej en za fyzické vysvobození,

hříchu

od

slavit

důvody

ně

divit,

že

Pesachu

židovství

tradiční

jako

urážku.

veřejnou

vnímá Je

to

k roztržkám mezi Židy a Židy z mesiánských

tolik

tedy

na

úvod

slova

Dorothey

Meyer-

Leidholzové v úvodu jedné z mesiánských Hagad. Mesiánští

Židé

tedy

slaví

Pesach

po

judaismu co do data slavení, kdy první sederový po

západu

slunce

následující, Židé považuj í

14.

nisanu,

v

diaspoře

celý svátek pak končí 22. toto datum

(večer

14.

tradičního

vzoru

večer

pak

i

slaví večer

nisanu 1 • Mesiánští

nisanu)

za den,

kdy

Ju----------------------1

Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach,

Modřice

2003, 41.

34

Ježíš Nazaretský zasedl k poslední a tak ji navždy ustanovil křest:anská

také z

otročení

III. C)

si tedy více a

v jiné

připomínkou, 4

různými

jako

důležité,

co

do

mesiánské

k pesachovým

se

literatuře

židů

mesiánských

v úvodech

Pesachu.

ostatní

vždy

setkáme

Židy

ale

náboženské

předpisy

zbožné

do

Ježíšovi

rodiče

Jeruzaléma.

samozřejmě

Jeruzaléma

zde,

patrně

slavnosti rodiče

v

již do

patřily

každý

literatuře

dříve

již rovněž

neputují, Ježíš

kde

je

vyrůstal

se dodržovaly

sváteční poutě

i

evangeliu, rok se

o

proto

chodíval

Jeruzaléma.

zůstal

že

rodině,

Lukášově

chodívali

evangelia však Ježíš zatímco jej

podstatné,

židovské

V mesiánské

že

na

je

a k tomu

50 )

41

názorem6 ,

Židé

kteří

že Ježíš Pesach zachovával.

v prosté,

rodiči

spíše

přístupy

že i Ježíš slavil pesachové slavnosti ve své

mesiánské

2,

můžeme

se

kdy se ještě putovalo slavit svátek do Jeruzaléma s .

-

shodně

L

Setkat

přístupu

o

Pro současné mesiánské Židy,

Pro

vysvobození

večera.

povědět

slavení

při

Hagadám době

učedníky

Postava Ježíš Nazaretského v mesiánském Pesachu

k Ježíši s

JeŽíši 3 •

samotného sederového

průběhu

Pojďme

s

za

vděčnost

Mesiáši

judaismu

se svými

večeři

Ovšem novým prvkem je především

•

paralela

hříchu

v mesiánském

2

že

čteme,

Pesachu

do

setkáváme

Ježíš

V odkazu

(viz.

se

s

svými

z Lukášova

v chrámu zabraný do diskuse,

všude zoufale hledají. Mnohem

častější

Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 3. 2 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 44. 3 Schneider, Ludwig. Stokrát o Izraeli, Praha 1997, 29. 4 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 3. 5 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 9. 6 Ibid., 9. 1

35

Ježíšův

však z Lukášova evangelia odkaz na (viz.

L

22,

-častý.

15

sederový

večer

pašij ové

události,

se

svými což

ještě

Hagady, ale o tom

odkaz

touhu

je

shodné

pro

k

němuž

na

slavnost

všechny

různé

se pojí

předpovědi

často

a

Dalším odkazem, Ježíš

který

Jeruzaléma

události

vlastního

zmiňováno

netrávil

v

(J

smrti

zmiňován,

je

2, a

Důležité (těla rovněž

krve).

Jej ich

je pesachový svátek, ale

kázáním

a

třetice

pak

pašijové události.

ímaní

je do

Večeře

páně

večera

sederového

zapojeno a je to jedno ze zásadních vymezení se od

židovského sederu Nyní

přij

21),

chrámu, Ježíšovi

pak je ve všech odkazech ustanovení

a

3,

zmrtvýchvstání).

Jeruzalémě,

líčící

Ježíšovo

13

uzdravováním v okolí Genezaretského jezera a do Janovy kapitoly 12 - 20

mesiánské

citovanou knihou je

(vyčištění

utrpení,

který

na

později.

více

do

strávit odkaz

čili

nesynoptické evangelium - Janovo. Zde je putování

Ježíše

apoštoly),

důležitou

Další v tomto ohledu

na

Pesach poslední

jsem

si

viz. následné kapitoly.

tradičního,

stručnosti

ve

shrnuly

důležité

momenty

v přístupu mesiánských Židů a vnímání svého - mesiánského Pesachu. Můžeme

se

i

setkat

restaurovat pesachový především

s mesiánskými večer,

jejich rabíni

či

nejvěrněji

co

který slavil Ježíš s

se jedná o snahy zj istit,

patrně Večeři Páně

pokusy

ustanovilI.

ve které

učedníky,

části

Ježíš

Mesiánští židé, zejména pak

teologové, se zabývají studiem hebrejského

a aramejského jazyka, dokladem

čehož

rozsáhlá

a

publikační

v oblasti

vědeckých

stále

vzrůstající

prací, kterými

mesiánské hnutí dosud

příliš

je mimo jiné již tak

počtem

činnost

stále

nyní

i

vzrůstající

nedisponovalo (ovšem v

Evropě

je stále obtížené je získat, neboé zde žije jen nevýznamné

Ju----------------------1

Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore

2005,

5.

36

procento!

Židů,

mesiánských

a

proto

mesiánskou literaturu objednávat nakladatelství

-pozn.

třeba

je

prostřednictvím

autora).

To

se

poté

vlastní

amerických

projevuje

i

v liturgických textech, které nás zajímají. Ale

nyní

mesiánské Pesachu

Židy

důležité,

je

stejně rovněž

židokřestany

Shrnuli

bádání

zároveň

a

důležité

k tématu.

zpět

v oblasti

prvního

tak

je

jsme

Večeře

doplnit,

ze

pro

posledního velmi

jsou pro

ně

poznatky o slavení Pesachu v ranné církvi, z prvních

Sard 2

kvartadecimánů 3 , tvořených

že

Páně

že

století

(kol.

170

po

maloasijských

zejména

jeví

osoba

např.

představitele

Kr.),

křestanských

židokřestany,

letopočtu,

našeho

pozoruhodnou postavou se v tomto bádání Melitona

nyní,

Ježíšova

slavení

třeba

si

které

sborů,

slavily

tzv.

patrně

památku

utrpení a zmrtvýchvstání Ježíše 14. nisanu v rámci Pesachu. částečně

Mesiánský judaismus se přesvědčíme.

jak se k

určení

data

Více o

slavení

k tomuto

přístupu

přístupu

mesiánského judaismu

večeře

poslední

a

následně

zmrtvýchvstání Ježíše Nazaretského si pak také v kapitole o

III.

D)

počítání

Význam

navrací, k

rozvedeme

omeru.

svátku

Pesach

a

jeho

specifičnost

v mesiánském judaismu

Pesach je pro Židy všech dob velmi významným svátkem, čemž

svědčí

literatuře

tudíž

množství

symbolů

se Pesach stále nazývá v

sobě

nese

a

příběhů.

"časem

stále

o

V rabínské

našeho osvobození"

mesiášskou

naději

Ju----------------------1 Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 26 - 27. 2 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 10. 3 Flusser, David. Esejské dobrodružství, Praha 1999, 121.

37

eschatologického charakteru!. Jedno však mají tradiční Židé a

očekávání

jej ich

mesiánských

Židů

Židé na Mesiáše

společné

a též jejich

rovněž

vzpomenuto, posledním

čekaj

stále

Ježíše Nazaretského. pramenící

a

Zde

se

přístupu

í

je

liší

a

odmítaj í

Pesachem

Židé

se

Ježíšovým

a

bylo u Ježíše a

učedníků.

jeho

a

z ní

Jak již bylo úvodem

nechávají

také

pesachový seder slavností Večeře

mesiášský nárok

specifičnost

zásadní

od

tradiční

k Pesachu:

praktická odlišnost.

mesiánští

zásadně

tím

proto 2

Páně ,

inspirovat končí

stejně

jej ich

jako tomu

Základem každé mesiánské

Hagady je vedle oslavy fyzického vysvobození, které Izrael prožil

Hospodinův

jako vysvobozuj ící duchovního

oslava

z Nazareta.

příběh

vyj ití

duchovního vysvobození. Večeře

ustanovení Beránka

3

z Egypta

Mesiánské

Páně

a

Egyptě,

v

je

zde

předobrazem

připomínaj

Hagady pak

utrpení

Ježíše

také Ježíše

prostřednictvím

vykoupení o

čin

jako

í

Božího

•

Tradiční očištění

židovská

literatura 4

hovoří

domácností od veškerého kvasu,

zejména

o

vnějším

zatím co mesiánští

Židé toto vnímají více jako podobenství na očištění srdce od každého

hříchu.

Nestačí

vymýtit všechen kvas

z domu -

důraz

je kladen především na očistu srdce s . Zde opět,

jsem

již

tradice -

hovořil

obřízky 6,

ve

své

přij

práci

ímaj í

předešlé

v

případě

jako jiné

mesiánští Židé interpretaci

apoštola Pavla (lK 5, 7 - 8)7.

Ju----------------------1

Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995,

117.

Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 20. 3 Kasdan, Barney. "Pesach and Hag HaMatzah", Messianic Jewish Life! no. 2, Baltimore 1999, 3 - 8. 4 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 136. 5 Kasdan, Barney. "Pesach and Hag HaMatzah", Messianic Jewish Life! no. 2, Baltimore 1999, 3 - 8. 6 Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 34. 7 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 42.

2

38

Krom

toho

přípravy

většině

j sou ve na

poslední (např.

v evangeliích

připomínány

mesiánských Hagad

Pesach

Ježíšův,

j e j sou popisovány

L 22, 7 - 16) .

III. E)

Další odlišnosti a specifika v mesiánské

Nyní

již

se

konkrétně

pesachových

oslav

tradičního

a

zaměříme

zmíníme

židovského

si

pojetí.

zejména na sederovou hostinu, anebo noci

tohoto

či

v Izraeli

svátku

diaspoře,

Jak již víme,

pečlivě

roku

styku

tři

autora), s

Na

maror

s kouskem

od

zaměříme

se

pak

kterou Židé slaví první noc

(podstatné

je,

zda

se

nalézaj í

přípravy

(viz.

tomto svátku nesmí být pojídáno nic

odstraněno,

s kvasem,

maccot

ořechy),

těch

V

odlišnosti

vše kvašené 1 naopak již před svátkem musí být

IIkašerovány,,2. být:

vybrané

viz. oddíl III. B) v rodinném kruhu.

při

vyhledáno a

do

specifika mesiánských

svátek Pes ach vyžaduje mnohé

též oddíl III. B). kvašeného,

na

oslavě

musí

správně

jehněčího

chléb

bylyny),

(vařené

bejza

být

připravené

(nekvašený

(jablečné

nádoby, které

masa

místo

pečlivě

vyčištěny,

sederové

míse

též

charoset

vejce),

na

přišly během

macesy,

pozn.

(jablečné

roštu

pečená

velikonočního

maj í

pyré kost

beránka 3 •

K tomu se vypijí čtyři poháry vína 4 • Liturgii zpravidla po samotné

slavnosti

v liturgickém

pořadí

velké množství a také

větší

doplňuj

počet

í

básně

a

písně.

Jí

se

a

pij e

dle návodu Hagady Pesachu, kterých je

jak jsme také si již

pověděli,

mesiánských Hagad. To vše je pro

existuje tradiční

Ju----------------------1

2

Doležalová Jana. Tradice židovské kuchyně, Praha 1989, 35. Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995,

118.

Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, Židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 49. 4 Schubert, Kurt. Židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995, 3

118.

39

mesiánské Židy shodné,

l

nyní již tedy skutečně přistupme

k avizovaným odlišnostem.

kost

Jehněčí

v pesachové tradici symbolizuj e podnosu pesachvého beránka, při

Chrámu

tradiční

každé

jehněčí

který se večeři.

sederové

jedl až

Hagadě

připomínají.

tato

nebot pro mesiánské

Židy je pesachovým beránkem Ježíš Nazaretský, jehož naše viny si

zničení

do

Mesiášské

dostatečnou,

interpretace není

kost na sederovém

obět

za

Starozákonní pesachový beránek je

zde tedy předobrazem Beránka Božího - Ježíše Nazaretského 1 •

význam afikomanu Ještě

jsme se nezmínilo významu afikomanu. Jedná se o

jednoho z míse

tři

macesů

a

těchto

tří

stranou 2

(k

z

zvyky 3).

(maccot).

afikoman macesů,

čemuž

V této

Macesy totiž

jev

podstatě

která se se

"vněj

ší \\

podobě

tři?

jedné

straně

rozličná

jsou již

větší

část

středního

judaismu

se

opět

mesiánští různé.

tradiční

a

v symbolice.

interpretace

různé

vážou Proč

tzn.

pojetí

tohoto

počtu

-

praotce Abraháma, tři

skupiny

nej častěj i Izáka

izraelského

a

jsou

Zatímco na

rabínská tradice judaismu nabízí sama o

vysvětlení

patriarchů 4 ,

dalšího

Zde

jsou na sederové

liturgii odlomí a odloží

v tradičním

židé shodují. Rozchod nastává macesy

při

část

sobě

symbolikou Jákoba,

národa:

dle

kněze,

levity a ostatní lid 5 • Oproti tomu mnohé Hagady mesiánské vnímaj í

tři

macesy také

jako symbol

troj ice Boha,

Ducha

Ju,----------------------Kasdan, Barney. "Pesach and Hag HaMatzah", Messianic Jewish Life! no. 2, Baltimore 1999, 3 - 8. 2 Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 1

13.

Ibid., 13. Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 25. s Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 167.

3

4

40

Svatého a třeba

Mesiáše na

odpovědět

právě

lámání

Ježíše

Nazareta 1 .

z

otázku,

prostředního

z

jak

Nyní

vysvětlují

macesů.

ještě

si

tradice

obě

Pro mesiánské Židy se Podobně

totiž jedná o symbol Ježíše z Nazareta - Mesiáše. jako je probodnut maces,

bylo totiž probodnuto i

Pruhy na macesu j sou symbolem

tělo. 2

těla .

Schování

afikomanu

symbolem Ježíšova vzkříšení.

pohřbu,

Ježíšovo Ježíšova

zbičovaného

zabaleného jeho

je

v ubrousku

znovunalezení

je

pak

je symbolem

Mnozí mesiánští teologové vykládají afikoman ve

smyslu "Já j sem

přišel"

(řecky

"Já

Ježíš)

jsem

(Mesiáš

teologové se domnívají, v židovském

aorist slova aphikeomai)

přišel."

Někteří

mesiánští

že tradice afikomanu má své

křestanství

prvotní církve,

kořeny

odkud pronikla do

židovství, ovšem dle jejich názoru s jiným výkladem3 • V jednom však

obě

se

tradice

symbolem pesachového beránka. Židy své jméno:

opět

spojuj í.

Afikoman

je

Ten ovšem má pro mesiánské

Ježíš Nazaretský -

tedy skutečný

Mesiáš,

pesachový Beránek. kalich - kalich požehnání

Třetí

Nyní je také na

místě

malé

doplnění

úvodního výkladu. čtyři

konání sederové hostiny musí každý Žid vypít vína

4

Už jsme hovořili také o tom,

•

ně

sederu Ježíš ustanovil slavení

důležité,

včleňuj

Hagady.

í

A

a

nebot

symbolické

odpovědi,

třetí

kdy, v jaké

Večeře Páně.

přijímání

to je velmi podstatná

právě

poháry

že mesiánští Židé se

zabývají otázkou a snahou po nalezení části

Pro

kalich je pro

změna

těla

-

většinu

Je to pro a

krve

do pesachové mesiášských

Ju----------------------Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 43 Ibid., 43. 3 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 43 - 44. 4 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 51. 1

2

41

Hagad 1

podnětem

ke slavení

(j ehož

jméno

v anglicky

nalezneme

samozřejmě

Večeře páně,

psaných

ve

tvaru

jak ji slavil Ježíš

mesiánských II

Yeshua" ,

Hagadách the

IIYeshua

Messiah" či podobně 2 )s učedníky.

Závěr,

čtvrtý

Tradiční

kalich,

židovské

vyj adřuj í,

že

očekávání

čekaj

í

na

ukazují mesiánské Hagady na

předchůdce

závěrečná

rok v být

(nově

upřena

se

v

tradiční

vybudovaném) opět

zpravidla bývá i tak

věta

též

4

\\

k

Hagadě

kterou

ve

mesiánské

Mesiáše, setkáme

Lasahanah

stejném

také

IIpříští

-pozornost zde může

příchodu

písně

Zde

být i

může

znění

věta

ale

v Hagadách mesiánských zachována.

doplňku

YerushalayimS ,

Ježíšův,

židovské Hagady

Jeruzalémě

ke druhému

stejnojmenné

osnovou

Pozměněna

kalichem

Mesiášova.

návrat

očekávaný

se setkáme z radosti z vykoupení. klasická

Eliášovým3

čtvrtým

Hagady

ještě

budoucnosti

Stejně

s notovou

Haba~ah

pějí

jak

bi Židé

mesiánští, tak i tradiční Židé 6 •

III. F)

pesachová mesiánská Hagada

Shrnuli jsme si nyní slavnosti.

V úvodu

Pesach budeme

většinu

jsme

věnovat

abychom více pronikli

si

specifik mesiánské pesachové řekli,

že

zvýšenou pozornost do náboženského

významnému rovněž

svátku

také proto,

života mesiánských

Ju-----------------------Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 28. 2 Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 30. 3 Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 167 - 168. 4 Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 30. 5 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 29 - 30. 6 Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 74. 1

42

židů

přiblížili

a

vnímané

náboženské

shrnutím

specifičnosti

se tak

tématu

skupiny.

tohoto

Před

této

kontroverzně

dodatky

závěrečnými

prvního

svátku

si

tedy

a

ještě

prohloubíme naše poznatky o pesachovém mesiánském sederu stručným

domácí

shrnutím mesiánské Hagady / která zaznamenává bohoslužby

objektivity tradiční

dvou

a

sederovém

při

pro

rovněž

obohacující

směrnice

liturgické

Pro

večeru.

pro

První

srovnávanou

Hagada

vydávaná

Hagadou jedním

je z

velmi

slavnost

rozšířená

ze

j sou baltimorští mesiánští (bibl.

citace

Jewish

Bible" /

které budeme

v ní viz.

čerpat

náleží

použitá

k Obě

Steffi Rubinovi

lit.).

Druhou

IIComplete

publikací

ze

je mesiánská Hagada sestavená Dorotheou Amzi 2

v roce

frekventovaným

méně

judaismu

s Hagadou první.

jej ímiž autory

z mesiánské

převzaty

v pověření

Meyerovou-Leidholz mesiánského

jsou

Židé Barry a

mesiánská

mesiánských

nejvýznamnějších

vydavatelství Messianic Jewish Publishers 1

se

naopak

2003. v

a

velmi

Tato

prostředí

setkáme

často

mesiánské Hagady jsou psány a obsahují

texty v národním jazyce a v

srovnáme

mesiánských Hagad.

různých

Hagada

zachování

komparaci

pesachovou

řád

s hebrej štinou se

setkáme

jen

požehnáních/ každé takovéto požehnání/ neboli

tradičních

beraka 3 / je provedeno v textu hebrejsky ovšem v transkripci do latinky/pod nímž následuj e anglického.

Obecně

je nutno

ještě

jako v

tradičním

poj etí

tak i

kladen

důraz

děti

rodině

víry.

Výchozí

texty4/ ovšem obsahově

mění

na

pro

v

obě

tradiční

jsou

text

přeložený

podotknout /

do

jazyka

že

stej ně

v mesiánském judaismu je a

na

jej ich

tradiční

zasvěcení

židovské

židovskou pesachovou Hagadu

přizpůsobují

své

víře.

Zatímco

do

hagadové výrazně tradiční

Ju----------------------Lowenthal, Jeffrey. Mess [on line]. c2006, poslední revize 13. 1. 2006 [cit. 2006-1-25]. . 2 Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 25. 3 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 27. 4 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 54. 1

43

židovský tedy

předpokládá

seder

uspořádání

postupné

navazujících, uspořádání

vzájemně průběh

a

Židé

,

sebe (14

rituálu přesně

již

některé

též

na

večerního

mesiánští

nedodržuj í

"pořadí"

dodržování 1

jednotlivých,

tohoto

součástí

úkonů 2 ),

jednotlivých

přísné

toto

mesiánské Hagady se

od sebe liší, neboé obsah a do jisté míry tudíž i

svátku

v mesiánském

judaismu

metodou k pesachové mesiánské

sederový podnos,

III.

(viz. hořké

novozákonní srovnávací

Hagadě.

V úvodu každé Hagady je sepsáno vše sederu

svou

přistupme vytyčenou

paralelou narušen. Nyní tedy

slavení

je

E

potřebné

odst.)

pro náležité

tedy

především

byliny ("maror" a "chasseret"), naé

petržele nebo celeru ("karapas"), ovocná kaše ("charoset"), pečené či vařené tři

na

sebe

vodou,

vejce ("bejza") , kost z beránka ("seroa"),

položené

slánka,

pro

macesy

(" mazot"),

každého

misku

stolovníka

několikeré

se

obě

naše

jednotlivých

naplnění

během

ještě

Hagady součástí

večeře

sederu a lze se o nich více

dozvědět

jazyce 3 •

je

v

českém

specifičnost

v oddílu

Pro

nás

v mesiánském

III. E. Dalších

na víno

večeře).

V tomto

shodují.

těchto

tradičního

z

z mnoha publikácí i

podstatný

judaismu,

vysvětlení

Užití

plně

vychází

a

skleničku

slavnostní

plně

slanou

příboru

vedle

sklenice na vodu nebo ovocnou šéávu též (pro

se

jak se

význam

jsme

dočkáme

a

zmiňovali

v následném

textu. V

tradičním

prvního

kalicha

(kiduš 4 ) , části

židovském pojetí je úvodem celé oslavy nalití vína

a

pronesení

požehnání

nad

ním

v bal timorské mesiánské Hagadě však ještě této

předchází

rozsvěcování

svíček s ,

kde

muž

vedoucí

Ju----------------------Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 67. 2 Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 26 - 27. 3 Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 167. 4 Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 27. 5 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 1

2005, 5.

44

li turgii mé

a

(dále jen pán domu)

moj e

slavnost,

spása, a

koho

pronáší

žalmem 27.

Oych

se

typická

světlo

("Adonai je

bál? " .. )

uvozuje

mesiánská

celou slova

přímluvná

modlitby za osvícení Duchem Svatýml pro prožití hlubokého významu

této

rozsvěcují

při

oslavy.

připravené

slovech

těchto

svíčky

žena

( ženy) děkovná

a pronášejí hebrejská

slova beraky:

"barukh atah adonai eloheynu melekh

ha~olam

asher kidshanu

bidevaro uvishmo ankhnu madlikim haneyrot shel yom tov"

"Požehnaný jsi, Hospodine, jménu zapalujeme tyto

náš Bože,

sváteční

králi

přišlo

které

právě

A

již

nesetkáme ještě

A

něm

V

s touto

"světla

světa.

na 2

"

,

dle proroctví, z ženy. částí

se

v druhé

Hagadě

mesiánské

vůbec.

jeden drobný part

pán domu

učiním

a poukazuj e

15

(Ježíše Nazaretského),

svět,

na

v jehož

svíčky".

Pán domu poté pronáší slova Geneze 3, památku Vykupitele

světa,

.. ")

počíná

"přebývá"

v baltimorské

slovy Exodu 6,

vzpomínat

na

Hagadě.

("Nyní uvidíš,

1

Hospodinova

povzbudivá

co

slova

k Mojžíši, kdy zaslibuje ochranu Izraeli. Všichni o

božím

účastníci

zaslíbení

svého lidu". při

pití

Tato

poté

osvobození

Pán domu pak

pohárů

část

čtou společně

závěrem

vína si budeme

opět

v druhé

od

z šesté kapitoly Exodu

Egyptanů

této

části

připomínat

z mesiánských

a

ochraňování

vzpomíná,

že

zaslíbení spásy. Hagad

(tedy

v té

evropské, sestavené Dorotheou Leidholz) chybí. Dále pak následuj e tradiční počátek

první,

pro

obě

Hagady

společná

část,

Hagady.

Ju 1

Rubin, Barry and Steffi . The Messianic Passover Haggadah, Baltimore

2005, 5. 2

Rubin, Barry and SteffL The Messianic Passover Haggadah, Baltimore

20056.

45

Kiduš

(Zasvěcení

v obou Hagadách

svátečního

víceméně

vede tento domácí vína.

Ten

je

dne)

shodně

rituál,

pán domu,

tedy ten,

kdo

vyzývá k nalití prvního poháru přítomnými,

pozvednut

nikoliv

ještě

však

vypit 1 . Obě Hagady rovněž obsahují tradiční požehnání, čili beraku, nad vínem:

světa,

Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože, králi stvořil

plody révy2".

začínají

Nyní se však odchylovat. resp. slova:

který jsi

obě

způsobem

Hagady od sebe zajímavým

Po výše citovaných slovech totiž baltimorští,

zdej ší pán domu

(či

též

"Tak jak počal Ježíš

předsedaj

(orig.

podávat kalich svým učedníkům

ící)

pronáší tato

"Yeshua the Messiah,,3) "talmidim4 ,,)

(orig.

a

řekl

jim (nyní následují slova 22. kapitoly Lukážova evangelia) řekl

: "Vzal kalich, vzdal díky a

"Vezměte

a podávej te si

mezi sebou. Nebot Vám pravím, že od této chvíle nebudu píti z plodu vinné révy, dokud

nepřijde

království BoŽí.""(L 22,

17)".

Hagada

sestavená

Dorotheou

díkůvzdání pokračuje

Leidholz

zdánlivě

původním

po

tradičně

více

"Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože, králi nás vyvolil

ze všech

jiný národ a

posvětil

Bože,

Ty

slavností

j si

národů,

k blahu,

tento

"židovsky":

světa,

který jsi

vyzvedl více než kterýkoliv

jsi nás svými

nám daroval

shodném

urči té

svátek

přikázáními, časy

radosti,

nekvašených

Věčný,

náš

svátků

chlebů,

a

čas

Ju----------------------Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 58. Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 7. 3 Ibid., 7. 4 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 8. 1

2

46

našeho

vysvobození

ke

Buď

našeho vyjití z Egypta. posvětil

Izrael

světa,

a

nám

dal

jsi

požehnání

požehnaný

dožít

času.

tohoto

mesiánské

Věčný,

náš

Věčný,

Ty,

Ježíše,

Beránka, aby byl

obětovaný

(nyní

prvky,

Bože,

vlastního Syna,

který

se

pozn. j si

toho Mesiáše,

náš

i

v tomto Buď

autora)

nám dal

svého

našeho pesachového

místo násl."

Nyní se dle obou našich Hagad vypij e posvěcení 2

který jsi

který nás zachováváš na živu a ve zdraví

projevují

požehnaný Ty,

připomínání

k

Věčný,

požehnaný Ty, Buď

s svátky.

Bože, Králi

zvěstování,

svatému

první pohár,

pohár

•

Umytí rukou Umytí

rukou

kiduš 3 •

i

My

v jeho

prostředí můžeme

V baltimorské úmysl

tradičním

v

průběhu

je zcela

zde

omývá

navazuje

v mesiánském

ruce

zřejmá křestanská

především

části

symboliku Ježíšova mytí nohou pán

však

přímo

na

židovském

nalézt zajímavé rozdíly a paralely.

Hagadě

v této

judaismu

spatřovat

učedníkům

ostatním,

a

návaznost a obnovovat

a

(Jan 13, 5). Domácí

podává

pak

dále

nádobu

s vodou a také osuškou ostatním,

aby vzáj emně omyli ruce

j eden

mesiánští

druhému.

zmíněnou

nedodržuj í od

křestanů,

věřícím4 ,

Zaj ímavé kde

je,

že

Židé

doslovně

citaci z Janova evangelia a na rozdíl zpravidla

uchovávaj í

připomínají

Janův

umýval nohy

učedníkům

tradiční

kněz

mytí

omývá rukou,

text, nebot Mesiáš Ježíš v

předvečer

nohy přičemž

ostatním si ale

(orig. Yeshua 5 )

Velikonoc. Také je v tuto

Ju----------------------Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover 2005, 7. 3 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od 40. 4 Vlasáková, Olga. Velikonoce, Rakovník 1992, 22. 5 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover 2005, 8. 1

2

58. Haggadah, Baltimore A do Z, Praha 1998,

Haggadah, Baltimore

47

chvíli

vzpomínáno

s ním spojené

slovy

pána

očištění

naše

domu

hříchu,

od

Janova evangelia, které si i my nyní

" .. pak nalil vodu do umyvadla a a utírat je plátnem, a oblékl si co

j sem

pozn.

svůj

jímž byl opět

šat,

učinil?

vám

autora)

a

Pánem,

Jestliže tedy já,

začal

učedníkům

a

máte

Pán a Mistr,

citací

umývat nohy

Když jim umyl nohy

řekl

se posadil a mě

především

a

připomeňme:

přepásán ..

Nazýváte

obětování

Ježíšovo

Mistrem pravdu:

jim: "Chápete, (orig.

"Rabi \\,

Skutečně

jsem.

j sem vám umyl nohy,

i

vy

máte jeden druhém nohy umývat 1 \\\\ (J 13, 5).

Oproti

tomuto

se

v druhé

námi

porovnávané

umývání rukou setkáme jen se strohým se,

komentářem

že zde pán domu pouze omyje své ruce,

tom žádná slova, ani žádné požehnání

2

ale

Hagadě

při

a dozvídáme neříká

při

•

Karpas - Petrže1 3 (event. celer 4 ) I zde je zachována tradiční židovská sederová návaznost S , a části

i v této V

počátku

se

dočkáme překvapivé

části

této

slavnostní

odlišnosti.

večeře

se Hagady shodují.

Domácí pán pán podá každému kousek karpasu, slané

vodě.

Karpas symbolizuje plody

země,

poskytuje každý rok, abychom mohli Žít význam

karpasu

při

pesachového beránka slzy otroctví

a

natírání Izraelci v

rozptýlení

6

veřejí Egyptě.

lidu,

•

namoČeného

ve

které Hospodin

Také se připomíná a Sůl

nadpraží má

krví

připomínat

také ovšem slanou vodu

Ju----------------------Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 8. 2 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 58. 3 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 9. 4 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 51. 5 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 27. 6 Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 85 - 86. 1

48

1

moře •

Rudého

Nežli

se

karpas

říkají

zkonzumuje,

případech přítomní stejné požehnání 2

v obou

:

světa,

"Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože, králi

který jsi

stvořil plody země 3 ."

případech

V obou

karpasu stolujícími, po (tedy

též

dělení

dle tři

něm

tradičního

prostředního

připravené

shodně

poté sice

macesy

a

Hagadě

ale v při

4

němž

pán

následuje

domu

prostřední,

rozlomí

jedení

Dorothey Leidholz

pořádku )

sederového

macesu,

společné

následuje

rozbalí

který

jako

"chléb Přicházej ícího s " zde má úzký vztah k Mesiáši. Menší zpět

díl vloží

mezi dva zbylé macesy.

Větší

díl poté vloží

jakožto afikoman do ubrousku a položí jej večeře

sederové

pán domu afikoman

někam

děti někdy později mohly jít hledat 6 •

dle

příležitosti

macesy

symbolizují

Mesiáše, jehož vzkříšení

tělo

Boží

během

Nyní,

aby

překvapivou

neprováděj

í

A

nebylo

tak

jeto

autorem

odlišnost,

a

Trojici.

Pán domu má při této vzpomenout,

Prostřední

tři

symbolizuje

hrobě

tedy

že

a znovu' ve

s prostředním

i

večeře.

sederové

rozdělení

Leidholz

Během

schová, aby jej pak

bylo zlomeno, ukryto v

nalezeno?

macesem

autoři

Dorothey

stranou.

je

zapomenuto

že

pozoruhodné,

prostředního

ponechávaj í

na

jej

na

macesu pozděj

ší

avizovanou baltimorští

ještě

část

vůbec

večeře B ,

Ju-----------------------

Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 58 - 59. Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 9. 3 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 59. 4 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 167. 5 Ibid., 167. 6 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 49 - 50. 7 Ibid., 50. B Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 9.

1

2

49

čímž

výrazněji

se

odklánějí

od

tradičního

židovského

sederového pořádku , jak bude tedy teprve pověděno. 1

Čtyři

otázky - Vyprávění příběhu

část

Následuje podstatná

sledovaných Hagadách, Hagadách jiných,

domácího

obřadu,

jako i

rovněž

která v obou námi

ve všech pesachových významně

je svou pozorností

zacílena na

2

dětskou část stolovníků •

A i zde se setkáme s nejednou zajímavou odlišností. Hagada Dorothey Leidholz, oproti baltimorské následuje

až

později,

uvádí

pozvednout mísu s macesy a

pasáž,

kde

at

přij

s námi

de a

v zemi

slaví

Izrael.

svobodní lidé.

přijde

Tento

a

nemaj í

sl váu

rok

vysvobodil Ježíš,

ten

Izrael

jako

předkové

otroci,

hříšníci,

Dnes

si

z egyptského

Mesiáš,

domu

pán

příští

čistoty

připomínáme:

otroctví, Mu

Egyptě.

příští

rok

at rok

jako

a pravdy,

protože všichni

kteří

všechny,

v

potřebný,

Tento rok zde,

Jezme nekvašený chléb

Boží.

má

a jí s námi. Kdo je

Pesach.

neklamme sami sebe jako

část

říci:

"Toto je chléb trápení, který jedli naši Kdo je hladový,

kde tato

Hagadě,

a

zhřešili

jak Hospodin

tak vysvobozuje věří,

z

otročení

se

shoduje

hříchu 3 ."

Vidíme,

že

s tradičním

počátek

zněním

promluvy Hagady 4,

předsedajícího

ovšem druhá

polovina

jej i ž

zcela vlastní teologii mesiánského judaismu. Poté zde pán domu nalévá druhý pohár vína -

pohár soudu,

s čímž baltimorší opět čekají až na později 1 . Ju----------------------Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 167. 2 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 51. 3 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 59. 4 Ibid., 54. 1

50

Naopak

shodně

k položení určen

otázek

čtyř

konkrétně

rozdílem,

že

naše

obě

Hagady

nyní

vybí zej í

(u Dorothey Leidholz

nejmladší

chlapec doporučují

baltimorští

stolu2 )

u a

znění.

dí tě

je k tomuto jen

s tím

přikládají

znění

hebrejské v originále i transkripci do latinky, druhé verzi chybí hebrej ské

mladé

zatímco ve

Nyní tedy ke

společné

části.

Zde

přítomné dítě

nejprve zvolá:

"Jak je odlišná tato noc ode všech ostatních!" (u Dorothey Leidholz konec

se

věty

dítě

místo

není

s

zvolání

již

vykřičníkem

nyní

nýbrž

čili

dotazuje,

otazníkem,

pozn.

autora) Pak již následují

čtyři

otázky samotné, v

podstatě

shodného

znění:

"0 všech jiných nocích smíme jíst kvašené i nekvašené,

proč

této noci pojídáme jen nekvašené?" "0 všech jiných nocích smíme proč

o této noci jen

hořké

jíst všechnu zeleninu,

ale

byliny?"

"0 všech jiných nocích nic

nenamáčíme,

proč

dnes v noci

dokonce dvakrát?" "0 všech ostatních libovolně,

Posud

proč

tedy

Dorothey

obě

nocích

můžeme

jíst

a

sedět

při

tom

již

dle

této noci sedíme všichni opření?3" Hagady

Leidholz

pán

jsou domu

zaj edno, odkrývá

dále

však

macesyl.

Baltimorští

Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 10 - 13. 2 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 59. 3 Ibid., 60. 1

51

před

tím

ještě

však

nechávají

liturgii, promluvit o tom, jeho povinnost a s Hospodinovými Dále

zodpovězení

privilegium,

paměé

těchto

otázek je posluchače

stejně

že nekvašený chléb se jí nyní, Izraelitů

kvapného odchodu Egyptě

Korinéanům

společně

(kapitola 5.,

čtou

jako

z Egypta (dle Ex

četbě,

neboé více se

macesů.

zmíní až po odkrytí

Poté všichni stolující listu

vedoucího

kterou obeznámí

12, 39), ale jen jako úvod k následné o událostech v

domu,

činy.

vysvětluje,

kdysi, na

že

pána

tuto pasáž z prvního

verše

6 a

7),

která dále

prohlubuje význam této symboliky: "Nevíte, kvas,

že

,trocha kvasu vše prokvasí"?

abyste

nekvašených

byli

novým

chlebů,

těstem,

vždyé

byl

obětován

neboé

Odstraňte

vám

starý

nastal

náš

čas

pesachový

beránek, Mesiáš 2u • Mluvčí

pak vyzývá, abychom se o tomto pesachu vzdali svého

hříšného

života

a

sobectví,

začali·

a

žít

nový

a

svatý

slovy

Pavla

život 3 • Tato

část

chybí

u

Dorothey

Leidholz

a

se

z Tarsu (i když z jiné pasáže listu do Korintu) se setkáme až později večer 1 • Nyní však i pán domu dle baltimorského obsahující

tři

macesy (kdy však už je v

Dorothey Leidholz již pozn. autora) a je

třeba

opět

dodat,

že

baltimorských slova a

mírně

znění

odlišné

se

střední

nyní

tradičního

verzi,

případě

maces rozlomen,

víceméně

teprve

odkrývá podnos

obě

Hagady dle viz.

výše,

Hagady shodují, pouze

pronáší

domácí

pán dle

požehnání, ovšem ve zkrácené

které

my

nyní

může

vzájemně

porovnat: Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 60. Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 12. 3 Ibid., 12. 1

2

52

"Toto

je

chléb

trápení, .ubohý chléb

přijdou

jedli v zemi Egypt. At všichni hladoví účast

každý má

naději

na

pán domu

v baltimorské

Dorothey

Leidholz tří

významu

setkáváme

nej en

s

verzi

rovněž,

pak

počátek

významy,

dvěma

tedy

a jedí. At

Hagadě

jako v

oddílu

hovoří

IV.)

o

Ale na rozdíl od ní se v této verzi

vysvětlením,

že

se

jedná

Trojice Boha, Ducha Svatého a Mesiáše, hlavními

který

Pesachu."

(viz.

macesů.

otců,

našich

které

tradičními

jsme

si

již

o

symboliku

ale se všemi vysvětlovali

judaistickými

a

pak

třemi dříve,

právě

oním

významem křestanským. Čili baltimorští jednak poukazují na symboliku

tří

patriarchů,

izraelského národa, zmíněnou

paralelu

jednak na symboliku třetice

a do

křestanskou.

A též u Dorothey Leidholz, řádek

výše, je nyní

"Mnozí z vás

čteno

patřili

jste Boží svatý lid a

k

právě

poukazuj í

říkaj

Díky tomu,

můžeme vidět v macesech obraz Mesiáše

2

tří

skupin na výše autoři,

í

•

jako bylo již avizováno o pár

z Pavlových

těmto

můžete

listů:

lidem. Nyní jste však obmyti, obstát

před

Jeho soudem. Nebot

jste spojeni s Pánem Ježíšem Kristem a obdrželi jste toho Ducha našeho Boha" (1 K 6, 11). Význam tohoto citátu se však vztahuje k od model, dle

které se pojí k vyjití z Egypta,

Dorothey Leidholz

vyprávění

odklonění

až

nyní

vzpomíná

Izraelitů

a proto Hagada

a

chválí

význam

o vyjití z Egypta 3 •

V tuto

chvíli

textu)

průběh

je

(krom

zdůrazněných

sederového

večera

dle

rozdílů

obou

v

předešlém

srovnávaných

Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 60. Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 13. 3 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 60. 1

2

53

mesiánských Hagad ze

zdůrazněných

dříve

Pamatuj eme

K tomu

si

totiž,

pánem

rozdělen

přibližně

zmíněné

dle

přímo

nyní

rozdílů

že v

domu

ve shodném okamžiku. bal timorské maces

střední

Hagady dochází

Na jeden navážeme.

stále není

Hagadě

a

uschován

až

nyní,

afikoman.

po

přečtení

zajímavých bibilických citací s mesiánským obsahem:

"Jenže on byl proklán pro naší

nevěrnost,

zmučen

pro naši

nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni"(Iz 53, 5). Na tato slova,

je poté opět

z proroka Zachariáše, "Ale

dům

na

Davidův,

na

přímo

společnou

navázáno

četbou

s hlubokým mesiánským významem: toho,

jenž

sídlí

v

Jeruzalémě,

vyleji ducha milosti a proseb o smilování. Budou vzhlížet ke

mně,

kterého probodli.

nad smrtí jednorozeného,

naříká

jako se Nyní večer

Budou nad ním

hořce

naříkat,

budou nad ním

hořce

lkát,

lká nad prvorozeným" (Za 12, 10).

tedy maj í

afikoman ukryt

i

ti,

kteří

svůj

sederový

koncipují dle Hagady vydané v Baltimoru.

Pán domu

při

té

příležitosti

vzpomíná na pašijový

Nového Zákona,

kde,

obdobně

opět

tělo

Mesiášovo,

nalezeno

nebesa 1 • originále,

A

nyní

tradiční

je

jako afikoman,

čteno,

jenž ovšem

příběh

mizí a pak je

později opět

vstupuje

na

v hebrejském

požehnání:

"Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože, králi země

jako se

světa,

který ze

vyvádíš chléb".

Ju----------------------1

Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore

2005,

14.

54

A

nyní

pořádek

se

vzáj emně

v obou

večera.

verzích

týkají pouze

především

více

se

však

sederového

částí

formou. se

více

seznámíme

se

v souhrnu

v

Odchylky

jednotlivých

pořadí

Přidržíme

užívaného

znění

bal timorského

s jeho

do

zněním

Hagady,

okamžiku

zpěvu

Daj enu1 a následuj ící vlastní Pesachové večeře,

obě

se

rozchází.

poměrně

již

Proto si nyní "projdeme" následné okamžiky již více

úhrnnější

písně

večera

sederového

Hagady k

podstatě

sobě

shodný.

opět

přiblíží

Odchylky v

pořádek

a další

pořadí

si poté

kde

již je

přiblížíme.

Tak také zjistíme, že Hagada Dorothey Leidholz více vychází z

judaismu

tradičního

oproti spíše

Hagadě volně

co

do

autorů,

bal timorských a

sederového

pořádku

symbolicky

jej ichž

inspiruje

večera,

znění

se už obsahem

tradičním

Hagady. Baltimorská

Hagada

požehnání

děkování

bylin,

a

kdy

se

má

nyní

Hospodinu

vracejí

ke

ve

svém

pořadí

příkaz

za

druhé

ze

tradiční

jedení

čtyř

hořkých

otázek2 •

srovnání si jej uvedeme v transkripci do latinky, krom

samotného

textu

hebrejského

a

anglického

Pro

jak ji

mesiánští

Židé uvádějí a společně čtou: "Barukh atah adonai eloheynu melekh ha-olam asher kidshanu bidevaro

vetzi vanu

originální text pro

v

al

akhilat

českou

maror"

(autor

neupravoval

výslovnost, pozn. autora)

překladu:

"Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože, králi nás

posvětil

svými

přikázáními

a

nařídil

světa,

který jsi

nám jíst

hořké

byliny" .

Ju---------------------1

2

Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 75. Ibid., 15.

55

Pán domu vzpomíná, "sladké",

četbou

uvozuje těžké

jako

že

dny

v

Izraelitů

dnešní,

a

to

časy

byly

(verše 12

o

14)

Egyptě.

v

Dále následuje ochutnávka kousku macesu s pro symbolické

nebyly tak

Egyptě

"hořké"

jak

z první kapitoly Exodu

Izraelitů

práci

časy

uvědomění

hořkou

předků před

si utrpení

bylinou,

tisícovkami

let v Egyptě 1 • třetí

Následuje vzpomenutí V

něm

ze

čtyř

otázek.

se pán domu ujímá nádoby s ovocnou kaší - charosetem,

vzpomíná práci

předků

při

stavbě

Egyptských

měst,

výrobu

cihel z hlíny, kterou právě charoset symbolizuje 2 • V otázce proč

se ptáme,

namáčeno.

jídlo

dokonce dvakrát, oproti jiným nocím, je dnes Jak již bylo

řečeno

dříve,

první

namáčení

se provádí u petržele, ochucené slanou vodou, toto zde pán domu

opět

těmito

připomene

na

tyto

bylin,

hořkých

charosetu3 " Nyní

nyní

vyzve

"námáčení"

k druhému

slovy:

"Vzpomeňme

a

a

doby nyní

ještě

je

při

jednou

však

nejprve

jedení

macesu

namočme

do

•

všichni

ochutnávají.

pán

domu

navazuj e

čtením

z Markova evangelia:

"A když byli u stolu a vám,

že

j eden

z vás

Zarmoutilo je to a

mě

začali

jedli, zradí,

řekl

ten,

(Ježíš): který

"Ano! se

Pravím

mnou

jí."

se ho jeden po druhém ptát: "Snad

ne já?""(Mk 14, 18 - 20).

Ju----------------------Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 15. 2 Ibid., 16. 3 Ibid., 16. 1

56

Následuj e důvodu,

poslední

připomenutí

proč

ze

je nám dnešní noci

otázek,

čtyř

potřebné

otázky po

sedět

při

jídle

opření 1 •

Mesiánští Židé i zde tradiční židovské pojetí této

tradice

spojují

naplněním

s

očekávání

příchodu

Mesiáše

v Ježíši Nazaretském. hovoří

pán domu

o

prvním

připraveni

zajetí, bdělí,

zatímco

sederový

ke

si

kvapnému

kteří

ti,

večer,

přímo

"Pojďte

všichni,

řemeny,

mně

kdy

svobodní

a já vám dám

připomínaj

začíná

Hagady, ve které je nyní

další

uceleně

í

slaví

tehdej ší

četba:

jste obtíženi

(Mt 11, 28).

"Rozpomenul jsem se na svou smlouvu" Hospodinovými slovy

čekali

rovněž

kdo se namáháte a

odpočinout"

v Egyptském země,

ze

nyní

společná

navazuje

Židé

vyjití

tímto podpíráním

události. Na to ke

Pesachu,

část

(Ex 5,

6),

těmito

-

baltimorské pesachové

převyprávěn

celý

příběh

o

Božím vysvobození Izraelitů ze zajetí v Egyptě 2 • uvede

Vyprávění

uvede, Bůh

předsedaj

příběh

že toto je

ící

slovy,

několika

o mocných božích

ve

kterých

činech,

kterými

vzdoroval zlu 3 •

Poté

postupně

se

příspěvky, tvořeny příběhu

První

které

vystřídají

tvoří

biblickými

dohromady celý

přímými

tak, jak jej sepsali předčítající

čtyři

hovoří

čtenáři příběh.

citacemi, tvůrci

o

ale

se

svými

Nejsou však

převyprávěním

této Hagady.

zaslíbení

Izraelské

země

Abrahámovi, Izákovi a Jákobovi. Dále o faraónových obavách z

rozrůstajícího

se

počtu

Izraelitů

v

Egyptě

a

o

jeho

Ju----------------------1 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 51. 2 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 18. 3 Ibid., 18.

57

represích

vyvolenému lidu. I v

vůči

neopouštěl svůj

lid

pokračuje

Druhý

popravit

1

Bůh

•

přednesem

každého

dobách však

těchto

příběhu

narozeného

faraónově

o

mužského

nařízení

Izraelitů

potomka

vhozením do Nilu 2 • Tak také hovoří o narození Mojžíše, jeho rodiči,

ukrývání proudu

Nilu

Mojžíšovi

v

proutěném

sestry

prostřednictví Třetí

a nakonec o zoufalém kroku jeho

opět

Miriam,

koši, a

o

za

tajného vůli

Boží

puštění

po

pozorování

dítě

zachránit

faraónovy dcery.

plynně

naváže

pokračuje

a

událostech, které následovaly. O

Mojžíšově

zoufání si nad osudem svého lidu, dozorce a následném

Mojžíšově

o

útěku

předčítání

v

dospění,

zavraždění

země

do

o

o jeho

egyptského

Midján, daleko

od svých bratří a sester1 • Čtvrtý

a

poslední

převyprávěním

čtenářů

ze

třetí

kapitoly

setkání s Hospodinem v souhlasu

uskutečnit

podobě

ukončuj e

Hovoří

Exodu. hořícího

Hospodinův

tuto keře

úmysl,

část

o

sederu

Mojžíšově

a o Moj žíšově

vyvést

Izrael

z

Egypta. Nyní se v baltimorském domu.

Hovoří

dále

odporem faraóna Pak

čtou

"Vím,

všichni

vůči

o

Hagady

znění

Hospodinově

opět

varování

Mojžíšovi a odchodu

společně

uj ímá slova pán Mojžíše

Izraelitů

ze

před země.

z mesiánské Bible:

že Vám egyptský král nedovolí jít,

leda z donucení.

Proto vztáhnu ruku a budu bít Egypt všemožnými svými divy, které

učiním uprostřed něho.

Potom vás propustí" (Ex 3, 19 -

20) .

Nyní

pán

domu

hovoří,

poměrně

seslání deseti ran na Egypt. O

již

mnohem

souhrněj

i,

o

faraónově přetrvávající vůli

Ju---------------------Rubín, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 18. 2 Ibid., 18 - 19. 1

58

Izraelity nepropustit až do chvíle, kdy desátá a poslední z ran

zasáhla

i

srdce 2 •

faraónovo

zakončeno

To

je

a

všecko

opět

společnou četbou:

"Tu

noc

proj du

v egyptské

zemi

zemí

egyptskou pobij i,

od lidí

až

po

prvorozené

dobytek.

Všechna

egyptská božstva postihnu svými soudy. Já jsem Hospodin (v orig. Až

znění

nyní,

"Adonai" , pozn. autora)" (Ex 12, 12). nežli

později

je

tomu

v

Hagadě

dle

Dorothey

Leidholz 3 , naplňuje pán domu podruhé kalich. Kalich, který dle baltimorských

autorů

má

dle Dorothey Leidholz také soud s . pán domu radosti,

kterou

z osvobození že mnoho

osvobozen

z

Na

důkaz

přítomní

symbolicky

hovoří

nejprve o

symbolizuje,

radosti

Ovšem něj

byla

větší

však

také

o

mnohých

byla zaplacena,

a o

nežli byl Boží lid

obětováno,

Daleko

domu,

cena,

zaplacena

jak na za

závěr

vykoupení

- smrt Mesiáše 6 •

úcty k této smočí

zajetí.

která za

bylo

životů

hříchu

z otroctví

ceně,

otroctví. pán

zdůrazňuje

kalich ze

Izraelitů

útrapách a vysoké tom,

plný

rány egyptské 4 ,

symbolizovat

své

umenšili

nyní dle instrukcí pána domu

oběti,

prsty ze

do

své

kalicha

radosti

s vínem,

z dnešní

aby

noci?

tak Pro

srovnání dle Dorothey Leidholz toto "odkapávání" provádí pouze pán domu a vypočítáváno

všemi

naplňuj e

přítomnými

Rubin, Barry and Steffi. 2005, 19. 2 Ibid., 21. 3 Meyer-Liedholz, Dorothea. 4 Rubin, Barry and Steffi. 2005, 3l. 5 Meyer-Liedholz, Dorothea. 6 Rubin, Barry and Steffi. 2005, 2l. 7 Ibid., 21. 8 Meyer-Liedholz, Dorothea. 1

jím zvláštní nádobu 8 •

Nyní

je

všech deset egyptských ran:

The Messianic Passover Haggadah, Baltimore

Pesach, Modřice 2003, 59. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore Pesach, Modřice 2003, 68. The Messianic Passover Ha ggadah , Baltimore

Pesach, Modřice 2003, 61.

59

"krev,

žáby,

komáři,

hmyz,

mor,

hnisavé boule,

krupobití,

kobylky, temnota, pobití prvorozených". Druhý pohár má však stále

zůstat

nevypitýl.

Nyní je věnována pozornost vzpomínce na rabína Gamaliela 2 • Jeho odkaz je živý totiž nejen v tradičním judaismu3 , především

v mesiánském judaismu.

Ale proč

je pro mesiánské

byl

učitelem

pro mesiánské

důležité

velmi

postavy a

tolik důležitý?

Židy Gamaliel

Mesiánský judaismus totiž vychází Židy

z toho,

že tento rabín

samozřejmě

(a

ale

křestany)

to apoštola Pavla z Tarsu

(j imi

nazývaného též rabín Sau1 4 ) . při vzpomenutí jeho odkazu si opět můžeme uvědomit

a

přiblížit

slaven mesiánským judaismem tradičním,

významu

a

mesiánské

Židy

zde

učení

jako je tomu v judaismu

je

židovského kříži

na tedy

judaismem a

Ježíše

Gamaliel

Nazaretského.

jistým

jejich vlastním

pro

jeho

Pro

pojítkem

mezi

přesvědčením.

vliv

tedy svátku, kterému

významnou pozornost v rámci judaismem,

dovršením

velikonočními

svátku

se dotýká slavení Pesachu,

věnujeme

mesiánským

původního

obětí

událostmi

jeho

podobně

je Pesach stále

ovšem se specifickým prohloubením a

tohoto

tradičním

proč

i my,

význam

svátků

a

slavených

pro

hlubší

pochopení přístupu mesiánských Židů k tradicím judaistickým a jejich

přizpůsobení

Rabín Gamaliel

(či

o

mesiánské

víře.

také Gamliel) pesachové

učil,

oběti,

že kdo se o svátku

Pesach

nezmíní

nekvašeném

chlebu

a

hořkých

bylinách, nesplnil svou povinnost s . S tímto učením

se setkáváme v tradičních židovských Hagadách 6 a stejně tak i v našich mesiánských Hagadách. Ju----------------------Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 21. 2 Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 70. 3 Ibid., 29. 4 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Ha ggadah , Baltimore 2005, 22. 5 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 70. 6 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 167 - 168. 1

60

při

Pro nás je nyní,

naší malé srovnávací studii, zajímavé,

že dle Dorothey Leidholz se

zpěvu písně

ochutnávají až po Baltimorští,

jak

již

byliny, karpas a charoset

hořké

Dalejnu.

víme,

byliny,

karpas

a

charoset

pojídají již dříve a to po vypití prvého poháru vína l před

vzpomínkou na

Leidholz však jsou tyto

sváteční

Gamalielovo

jak bude

učení,

ještě

V obou Hagadách se ihned po macesy

a

význam,

v

v

Hagadě

V čem

byliny

hořké

Hagadě

však

obě

shoduj í a

tou

je

je

která probíhá v obou Hagadách přidržíme

My se tedy

kde

až po

po vzpomínce

na

Jen

Gamalielova

je

vzpomenut

učení

jej ich

bal timorské k jej ich poj ídání již došlo,

učení

Gamailelova

Dorothey

poznamenáno.

připomínce

nej edí.

Dle

snědeny

poživatiny

Dorothey Leidholz se ochutnají až

se

chvíle,

Gamaliela.

tedy až pozděj i

poháru druhého 2 ,

vypití

rabína

učení

tedy

,

jsme

přístup

připomínka víceméně

později.

třetímu

ke

pesachové

bodu

oběti,

shodně.

Hagady baltimorské a navrátíme se do Zde

skončili.

přítomní

všichni

po

vzpomínce na Gamaliela pronesou: "Jedli jsme macesy, děti

abychom si

Izraele utíkali

z Egypta.

připomněli Pozřeli

v jakém

jsme

hořké

spěchu

byliny

abychom si připomněli hořkost otroctví které tam zažili. l Nyní pán domu pozvedne

beránčí

kost se slovy:

"Toto je kost beránka jehož krev poslušných božích

A

dále

se

příspěvky,

"

označila

domy

dětí

Izraele

příkazů".

připraví

dva

prvních z nich

čtenáři

se

svými

biblickými

čte:

Ju----------------------Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 7 - 13. 2 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 69. 1

61

"_Desátého dne tohoto

měsíce

každ~

si

sv~ch rodů,

beránka na rodinu.

Budete mít

beránka bez vady,

vezmete beránka podle

ročního

samce.

obě

veřeje

Vezmete

jej

z ovcí nebo z koz. Pak vezmou trochu krve a domů,

jí

i nadpraží u

v nichž jej budou jíst" (Ex 12; 3, 5, 7).

Druh~ pokračuje

čtením

z Exodu:

"Tu noc budou jíst maso nekvašené chleby s Budete jej na

potřou

nohou

Hospodinův

upečené

hořk~i

na ohni a k

hůl

v ruce.

budou jíst

bylinami.

jíst takto: Budete mít a

němu

Sníte

přepásaná

jej

ve

bedra,

chvatu.

opánky

To

bude

hod beránka.

Na domech, v nichž budete, budete mít na znamení krev. Když tu krev uvidím, pominu vás a nedolehne na vás

zhoubn~

úder,

až budu bít egyptskou zemi" (Ex 12, 8, 11, 13).

pán domu poté vzpomíná na Mojžíšovo sám Hospodin, kdo vykoupil

děti

připomenutí,

Izraele z otroctví:

"Hospodin (orig. Adonai, pozn. autora) pevnou

rukou

a

vztaženou

že to byl

paží,

nás vyvedl z Egypta

ze

veliké

hrůzy,

se

znameními a zázraky" (Dt 26, 8).

Nyní

následuj e

část

sederového

obdobu nenalezneme pro srovnání v

večera, Hagadě

jež

anebo

jej íž

Dorothey Leidholz

vůbec.

pán domu pronáší

postupně

slova dvanáctého verše dvanácté

kapitoly Exodu:

1 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 22.

62

"Této noci proj du Egyptskou zemí ... "

A všichni odpovídají:

pán domu

"Já, a ne

anděl"

pokračuje:

"a zabiji všechny prvorozené v

A všichni odpovídají:

Egyptě,

lidi i dobytek"

"Já, a ne seraf"

pokračuje:

Pán domu

"a všechna egyptská božstva postihnu svými soudy" Všichni:

"Já, a ne posel"

Pán domu:

"Já jsem Hospodin (Adonai v orig., pozn. autora)" Všichni:

Poté

"Já samotný, a nikdo jiný"

předsedaj

obětního

beránka,

v rukou l .

Pak

uspořádání

Vypráví,

ící poví, již

kterého

symbolizuje

zvedne

další

že

toto

Je

v této

souvislosti

bohosl užbyl .

vejce

ovšem také

pronášejí

symbolizuje

kost,

kterou surovin

(nebo pečené 2 ) smutek

kteří

tato

na

přemožení

se

účastní

následující

konce

pro

vejce.

a

znamená chrámové

liturgie,

slova,

drží

zničením

nad

symbolem zmrtvýchvstání

naději

Všichni,

chrámu nej íme

z nutných

sederového večera, vařené

chrámu.

společně

zboření

že od dob

typická

pak pro

Ju----------------------Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 24. 2 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 56. 1

63

mesiánskou

Hagadu,

jako

dovršení

této

sederového

části

večera:

"My,

kteří

Boží Beránek. tak jako naši byl

sám,

Bůh

věříme,

jsme poznali Mesiáše Ježíše, a ne

anděl,

hříchu

finální vykoupení od

tak i my víme,

předkové

sám,

Bůh

že on je

a ne posel, Bůh

a smrti.

že to

kdo

učinil

sám, skrze Ježíše,

který odstraňuje hřích ze světa. z " před

A nyní, obou

vlastní pesachovou

Hagad

podstatněji

nijak malé

avizované

večeří,

shrnutí.

nerozcházejí,

Shrneme

znění

od níž již se

si

v

čas

je

na

spočívaly

čem

dosavadní rozdíly v obou mesiánských Hagadách. svou

Zaměříme-li

odchylky,

pozornost

vypozorujeme,

že

podstatnější

na

zejména

chvíle,

dítětem přítomným

pesachové

začínají

rozcházet. Zatímco baltimorší

se

načas

večeři

od

vzájemné kdy

čtvero

položeno

je

otázek,

dělí

macesy

až po položení otázek (a je tedy skryt afikoman), v rámci odpovědi

na

první

otázku

a

zodpovídáním ostatních otázek,

dále

pokračují

které

je u druhé

postupným a

třetí

otázky vždy doplněno ochutnávkou tradičních pokrmů 3 (maror, charoset, změny.

macesy)

Macesy

u Dorothey Leidholz pozoruj eme výrazné

jsou

rozděleny

otázek, stejně tak je ukryt afikoman se dá

říci

stolovníky položených

obecně,

je kladen menší

srozumitelnější

čtyř

Např.

pasážemi

z Bible.

stručně

připomenuto

častěj

již po

vyj ití

4

důraz

na pro mladší

zřejmé.

šími

a

položení

z Egypta,

čtyř

Dorothey Leidholz

U

•

položením

schématičtější

a

otázek, jak je zcela

tento nedostatek nahrazován

před

JlZ

objasnění

Naopak zde je

delšími

čtenými

čtyř

otázek

je

ovšem

záhy

je

Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 24. 2 Ibid., 25. 3 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 12 - 16. 4 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 59. 1

64

deset

vypočítáváno

čtrnáctá

první až více

pracují

ran na

Egypt,

je,

s vlastním

jak

již bylo

otázek

čtvera

čte

kapitola Exodu 1 . Oproti tomu baltimorští převyprávěním

biblické citace nejsou tak Tak

kterém se mj.

při

postupně

a

časté

popsáno, čtyřmi

tak obsáhlé.

především

po

postupném shrnut

čtenáři

samotné

příběhu,

zodpovězení

vyjití

příběh

v sumarizované, ale dobře vypravěčsky zpracované podobě 2 • A až v

tohoto

závěru

Leidholz

Dorothey s

převyprávěním

v

podstatě

odříkává

se

tedy

ocitován

z Bible.

tradičního

pesachového

domácí Pak

později.

beránka

pán

zpěvu

Daj enu 3 ,

která

na

kostí.

řadu

V obou

je

Gamaliel,

je poukázáno na jeho vztah k Pavlovi z Tarsu 4 •

je

symboly maror,

u

je

Dorothey

Pesachu, jejich

vypit

druhý

potraviny.

Tyto

ještě

v

podstatě

daleko

méně

ve

pohár žalmy,

teprve

však a

stejně

vazbě

důležitosti,

Pesachu recitované 6 , můžeme dobře

Leidholz

právě

charoset S ,

vysvětlení

souvislosti

zpívá nebo

přichází

beránčí

je

příběh

Hagadách Poté

v této

slovy,

děkovného

se u baltimorských zpívá až připomenutí

Poté

U

nesetkáváme

příliš

vlastními

příběhu

strofy

je vyjmenováno deset ran.

vyprávění

na

nejsou a po

poukázáno jedeny.

tradičním

další

Macesy,

Teprve

po

113 a 114,

žalmů

vzpomínané judaismem

rabín

na

Gamaliela:

zpěvu

j edeny

vzpomenut

tradiční

rovněž

při

v baltimorské Hagadě zcela chybí. Zde

tedy vysledovat další rozdíl. Vidíme totiž, že

je baltimorská Hagada se

přidržuje

stručnější

tradičního

a jednoduší a

judaismu.

S citacemi

Nového Zákona se však setkáváme v obou Hagadách ve stejné míře.

rabína

V této souvislosti si také Gamaliela

totiž

všimněme,

nenásledují

již

že po vzpomenutí žádné

čtení

či

Ju----------------------Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 61 - 62. Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 18 - 19. 3 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 63. 4 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 26. 5 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 66 - 67. 6 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 29. 1

2

65

úkony, v o

je už jen zazpívána

pesachovém beránku. ukončení

vypit až po Nyní,

podstatě

námi

jak

jsme

shodně.

pokračovat,

budeme

zpěvu

dříve,

před vyprávěním

pohár

jedle

bal timorských

Dajenu.

Dostali

jsme se nyní

až do okamžiku, kdy je dle obou Hagad vypit druhý

společně

v

Druhý

Dajenu, která se

píseň

Dorothey Leidholz zpívá již

Hagadě

pohár.

tradiční

si

Nežli

však

pokračují

sledováním

Hagady úkonů

dalších

nesmíme zapomenout na jednu zajímavou a část

již vzpomenutou

nepověděli

jsme si zatím

říkali,

již

večera,

sederového

ke

kterému

více.

Dajenu řekli

Již jsme si zpěv

Dajenu.

modl i tba

ve kterých

tradiční

Tento

Daj enu

v mesiánském

částech

("už

judaismu

to

děkovný

by

svou

obou Hagad se objevuje

nám

zpěv

litanický

stačilo"l)

specifickou

má

podobu

a

však

a

obsah.

Mesiánští Židé sice podobně jako tradiční při této písni tančí 2 ,

zpívají nebo i tento každý

tradiční

by

vděčnýl.

zpěv,

byl

Obě

ale po svém přesvědčení přeznačují

které má oslavovat Boží

dostatečným

už

důvodem

k tomu,

přínosné

se

specifickou

v rozdílnosti

obou

uvnitř

doplňky

druhé

maximálně

opět

Bohu

zpěvů

směru,

větší

zachovat

snahu uchovat původní

znění,

zpěvu

zcela

úplně

ale

spatřit

straně

tradiční

jak uvidíme u baltimorských

podoba

Židů,

také

kde na jedné

zpěvem

se tak více

mesiánských

poukazuj ícími na Mesiáše Ježíše,

straně,

tradiční

zbožností

mesiánských

tohoto

u Dorothey Leidholz pojetí a

být

více se s tímto

v podání mesiánského judaismu seznámit a

rozmanitost

z nichž

Hagady k tradiční předloze přistupují jinak a

proto pro nás bude velmi seznámit

činy,

vidíme

židovské

jen s nezbytnými oproti

čemuž

autorů,

na

je již

změněna.

Ju----------------------1

2

Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 63. Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 28.

66

Tato

v

píseň

činy vůči

Boží záchranné "stupňovým

pojetí

tradičním

žalmům"

svému lidu

2

"stupních"

To odpovídá patnácti

•

134),

120

(Ž

v patnácti

líčí

které podle midrašové

literatury zpívali levité na patnácti stupních, vedoucích nádvoří.

k chrámovému byl

už

zavázáni jedná

prstech 3

k tomu,

dostatečným

důvodem

vděčností.

Závěrečná

i

o

pro

pomůcku

abychom

modlitba

přičemž

zkratce Boží dobrodiní, se

činů

Každý ze jmenovaných Božích shrnuje

doc. Kunetka aby

děti,

Bohu

by

byli

znovu

ve

vysvětluje,

že

mohly

na

počítat

•

V obou našich mesiánských Hagadách je zachována forma,

kdy

domácí

strofy,

přičemž

pán

všichni

zpívá

anebo

jednotlivé

odříkává

pokaždé

přítomní

tradiční

odpovídají

strofě

"Dajenu"- čili "už to by nám stačilo ".

4

U Dorothey

Leidholz

strof, kde je

sledujeme

postupně

záchrany

z egyptského

zavedení

do

Zaslíbené

děkováno

zajetí

nám

až

po

darování

S jedinou,

děkovná

smířil

patnácti činy

od

Desatera

a

ovšem

nebytnou

strofa, která zní takto:

(Hospodin,

Ježíše, toho Mesiáše, aby

počtu

za jednotlivé Boží

země.

odchylkou. Tou je poslední Pán domu: "Dokonce

zachování

pozn.

autora)

všechny naše

daroval

hříchy.

Jsme

blažení!" Ostatní: V

"Dajenu. Dajenu."

Hagadě

strof,

baltimorské

tak i

obsahový.

po každé následuje strof

shrnuje

a

je pak

zřejmý

Děkovných

jak v

počtu

strof je zde pouze šest,

tradiční společné

vyjmenovává

rozdíl

"Dajenu"s. Prvních

některé

z Božích

pět činů

Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 63 - 64. Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 28. 3 Ibid., 29. 4 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 26. 5 Ibid., 26. 1

2

67

za

uskutečněných

z Egypta do Zaslíbené

útěku

Poslední

země.

šestá strofa pak zní takto:

jsi,

"Požehnaný zaopatřuješ

Hospodinde,

ó

viny,

odpouštějícího

Daroval

potřebné.

vše

život

své

ve

jsi

v hojnosti

nám

dobrotě

nám

a

Mesiáše,

život

věčný.

Haleluj a! 1".

Poté se dle textu baltimorské Hagady vypije druhý kalich, zatímco dle Hagady Dorothey Leidholz je druhý kalich vypit až déle po

zpěvu

Dajenu, a to po

přednesu

po pronesení požehnání nad vínem. Tedy i kteří

se mesiánští Židé, drží více

tradičního

beraky za vykoupení

řečeno,

sebe v obou

zněních

znění

Židy

slavení

večeře

Vlastní

večeře

Obě

závěr

sederového

výrazněji

těžiště

a

že

žalmů

kde je druhý

a po pronesení

večera

neodlišuje.

závěr

večera,

naplnění

se však již od Nyní

tedy

již

kde je také pro večera

celého

tedy

páně.

naše Hagady nyní tedy

večeři.

židovské Hagady, zmíněných

svou pozornost na

mesiánské

zřejmé,

zde je

•

Jak již bylo

zaměříme

113 a 114 a

užívají Hagadu Dorothey Leidholz

kalich vypit po pronesení 2

žalmů

přistupují

k samotné

Velikonoční

Dle baltimorských pronáší pán domu požehnání

před

jídlem3 • Dle tradičních židovských Hagad je na důkaz smutku nad

zbořením

Hagadě

je

chrámu

jedeno nejprve

vejce 4

•

V baltimorské

jsme se už setkali se symbolem vejce již

také

následně

v úvodu

večeře

jedeno

a

dříve,

má

nyní

především

Ju----------------------Rubin, Barry and Steffi. The 2005, 26. 2 Kunetka, František. Židovský 3 Rubin, Barry and Steffi. The 2005, 26. 4 Kunetka, František. Židovský 1

Messianic Passover Haggadah, Baltimore rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 29. Messianic Passover Haggadah, Baltimore rok a jeho zvyky,

Olomouc 1994, 30.

68

kromě

symbolizovat vzkříšení

skořápka

přistupováno

Zaj ímavé Hagadě

v

přeznačením. způsob

věčný

mrtvých a život vej cel.

zničeným

smutku nad

Dobře

je,

tak,

že k

Dorothey

se

mesiánského

-

či

rozvití

(vařené

smutku

či

pečené,

nad

smrtí

Mesiáše

večeře

slavnostní

ponořené

do

s radostí.

totiž

zůstat dostatečné množství macesů a vína

4

toto vej ce je

hřích 3 •

večeři

Po

ukazuje

tradičního.

vody2)

náš

je

dalším

příkladu

významu

slané

pro

ještě

s

tomto

Pro mesiánskou Hagadu Dorothey Leidhol z

na

problematice

Leidholz

měnění

i

nekonečná

jak je i

této

nám tak na

naděj

chrámem

symbolem

Pak

se

ještě

však

jí musí

•

Afikoman tradičních S

Podle

mesiánských 6

i

večeře.

posledním jídlem sederové počátku

může

najde, tedy,

sederu od

pána

že jeto

větší

Někdy

se

v

symbolizuje v

ukryt

naději

mesiánský zcela

a

domu

na

bohatý

judaismus

ústřední

a

hledají

dostat

odměnu?

tento

resp.

následující však

pro

má

děti.

Kdo

jej

ze

tří

si

macesů.

afikoman,

který

jeho malý kulatý

zlomek

rok

afikoman

tradiční

afikoman

Připomeňme

středního

judaismu

Pesachu 8 ,

je

V obou tradicích je na

jej

"polovina"

tradičním

obět

nyní

Hagad

uschovává l . ještě

judaismus

jeden,

Pro zato

nepřijatelný

význam. Pro mesiánské Židy je afikoman symbolem Kristova zlomeného těla.

Zlomený maces

symbol i zuj e

probodnutého,

zmučeného,

Ju----------------------Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 24. 2 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 69. 3 Ibid., 69. 4 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 69. 5 Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 30. 6 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 26. 7 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 69. 8 Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 30. 1

69

ubitého Mesiáše Ježíše. Ježíše

pohřbení 2

a

Ukrytí afikomanu je pak symbolem

nalezení

afikomanu

vzkříšení •

Afikoman se proto oproti

nejí hned 3 ,

neboť

vzápětí večera

ukazuje

tradičnímu

je součástí Večeře Páně,

slavit. To je základním bodem této v mesiánském

judaismu a

je

Ježíšovo judaismu

která se bude sederového

části

shodným pro

naše

obě

Hagady. Drobné odchylky však nalezneme i zde. Rozdíl

jev

podstatě

tedy

jen

Leidholz již ponechává naplnit Večeře

páně •

v rámci

Večeře páně

4

Večeře

Nyní

Dle

Hagada

kalich

třetí

baltimorských

že

je

před

Dorothey slavením

naplněn

kalich

až

samotné 5 •

Páně

shodně

slaví

Nejprve

se

všichni jak

čtou

starozákonní Izajášovi kapitoly6. dle

(53,

(22,

1 -

Tak

12)

je

obou,

z Nového

Dorothey

U

14 -

18),

Večeři

Židé

Zákona,

Leidholz

dále je

Páně.

čteno

tak

nejprve z knihy

a slova z Janova evangelia,

tomu je

mesiánští

oddíly

zaslíbení.

Lukášovo evangelium

shodně

ten,

i

Hagadě

v

afikoman

pánem

šesté

baltimorské 7 • domu

Poté,

rozdělen

všem

stolujícím. Ten pak pronese vždy slova evangelia: "Pak vzal chléb, vzdal díky, "toto je moje

tělo,

lámal a dával jim se slovy:

které se za vás vydává. To

čiňte

na mou

památku '''' (L 22, 19).

Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od 13. 2 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 3 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover 2005, 27. 4 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, s Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover 2005, 27. 6 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 7 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover 2005, 27 - 28. 1

A do

z,

Praha 1998,

70. Haggadah, Baltimore 70. Haggadah, Baltimore 70 - 71. Haggadah, Baltimore

70

Nyní je jeden chléb -

Tělo

k meditaci nad probodnutým

dle Hagad chvíle

páně,

tělem

Božího Beránka,

určená

který na

sebe bere hříchy světa 1 • Poté je dle baltimorských potřetí naplněn

nyní

kalich vínem

pozn. autora). Pán domu nyní pozvedá

připraven,

kalich, které

(který je dle Dorothey Leidholz

kalich vykoupení 2 ,

připomíná

hovoří

krev Beránka.

již

třetí

o symbolu vína v poháru, j sou

Opět

dle obou

shodně

Hagad pronášena slova Lukášova evangelia:

"A

právě

tak,

večeři,

když bylo po

"Tento kalich je nová smlouva

vzal

zpečetěná

kalich a

řekl:

mou krví, která se

za vás prolévá""(L 22, 20). doplněna

Tato chvíle je Ještě

pronesením

před

evangelia

a

před

31

34)

aj.

Na

výše

vypitím

opět

kapitoly Exodu,

rovněž

čtením

ze Starého Zákona. citace

zmíněné

vína

čteno

je

z Lukášova

např.

z šesté

z Izajáše ( 59, 1, 16), Jeremiáše (31, závěr

je

pak

shodně

dle

obou

Hagad

pronesena tradiční beraka nad vínem3 • Všichni nyní vypij í třetí

pohár 4 •

závěrečná

dle

znění

Pro větší

názornost

slova pána domu

před

si

zde

ještě

ocitujme

vypitím kalichu vykoupení

Hagady Dorothey Leidholz, která v

závěru

obsahují

i beraku:

"Vezmněme

třetí

pohár,

kalich vykoupení,

a pijme z

památku Ježíše, našeho Pána, který nás vysvobodil z

něj

na

hříchu

Ju----------------------Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 27. 2 Ibid., 28. 3 Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 30. 4 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 28. 1

71

a smrti. Požehnaný jsi, Hospodine, stvořil

který jsi A pro

v tento

judaismus, uvedeme si

" Tak

jako

beránka

Požehnaný

Eliášův

Po

jsi,

stvořil

který jsi

pro

mesiánský

slova pána domu dle

znění

obsahující beraku: přinesla

Mesiášova vykupitelská smrt věří.

moment

ústřední

závěrečná

rovněž

krev

světa,

plod vinné révy.l"

srovnání,

baltimorského,

náš Bože, králi

záchranu náš

tak

záchranu všem, kdo

může přinést

Hospodine,

Egyptě,

v

Bože,

králi

světa,

plod vinné révy.2"

kalich třetího

vypití

tradiční

součást

kalicha

sederového

dodržují

i

mesiánští

která

večera,

je

Židé

věnována

proroku Eliášovi. Nyní jsou totiž dle tradičního judaismu3 , a

tak

stejně

nejmladším zvyku

se

tomu

účastníkem

očekáván

tradice

je

a

j eden

Eliáš

Baltimorští ve své příchod

večeře

ještě

totiž

v judaismu

Hagadě

jeho

naplnění

dveře,

nebot

host

vrátí po

mesiánském,

je dle starého

prorok

některý

otevření

pátého

otevřeny

Eliáš.

sederový

dveří

poháru

pro

Podle večer • 4

prorokův

starozákonní

citaci: "Hle, posílám k vám proroka Elijáše, Hospodinův

(Adonai

v orig.,

dříve

pozn.

než

autora)

přijde

den

veliký

a

hrozný"(Mal 3, 23).

Ju----------------------Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 72. Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 29. 3 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 30 3l. 4 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 73. 1

2

72

mění

Mesiánský judaismus však tradičními

tuto starou tradici nikoliv změnou

liturgickými úkony, ovšem změnu

Nejlépe si tuto poslechněme

vysvětlíme

přímou

si

jejich významu.

ne slovy autorovými, určenou

citaci

pánu

ale domu

dle baltimorské pesachové Hagady:

"Eliáš

neokusil

hořícím

vozem.

smrt,

příchodu

Křtitele

narozením Jana

byl

naděj

Bylo naší

předvečer

pesachu v

ale

vynesen

í,

že Eliáš

Mesiáše,

anděl

boží

baltimorské Hagady a

"sám srdce

půj

de

otců

připravil

před

k

opět

velkým

přij

de o před

.. "

přicházejícím

Eliášem

Jan Křti tel. Vrat:.me se tedy zpět do doposlechněme

si slova

ním v duchu a moci

synům

nebe

syna Davidova.

řekl:

Nyní tedy vidíme, kdo je tímto znovu pro mesiánské Židy -

do

anděla:

Eliášově,

aby obrátil

a vzpurné k moudrosti spravedlivých a

pánu lid pohotový"(L 1, 17).

Nebot:. tato

část

porozuměním

sederového

mesiánskému

poslechneme si v

přímé

večera

je pro nás v

judaismu

citaci

rovněž

za

přínosná,

velmi i

cestě

následuj ící slova

pána domu dle baltimorské Hagady:

"Později

Ježíš

(Ješua

v orig.,

pozn.

autora)

řekl

o

Janovi : ... " Nyní

společně

všichni

"A chcete-li to

čtou

přijmout,

z evangelia:

on je Eliáš, který má

přijít.

Kdo

má uši, slyš" (Mt ll, 14).

73

Pokračuje

byl

opět

onen stejný Jan,

právě

(všichni

pán domu, ve své

nyní

společně

řeči

který

nyní

že to

vysvětluje,

Ježíše a

spatřil

zvolal

:

čtou)

hřích světa"

"Hle Beránek Boží, který snímá

(J I, 29).

Nyní je dle baltimorské Hagady zpívána píseň Prorok Eliáš 1 (Eliyahu notová

HaNavi osnova

v orig., jsou

pozn.

autora),

jejíž

poznámkového

součástí

znění

aparátu

a

této

práce. Hagady ve

znění

Dorothey Leidholz je vzpomínán

i samotný Mesiáš slovy

třetí

kapitoly Zjevení Janova:

V

této

"Dobře

části

poslouchejte: Stojím otevře,

kdo uslyší a

přede

vejdu k

dveřmi

němu

a klepu. Jestliže

a budu s ním stolovat a

on se mnou" (Zj 3, 20).

Ze

starozákonních

Leidholz

je

citacích v této

oproti

baltimorskému

části

Hagady

znění

Dorothey

namísto

textu

Malachiášova citováno ze druhé (případně i třetí 2 ) kapitoly Joela. Texty, obvykle užívané v

tradičním

judaismu, zejména

verše Eliášova kalicha, tzv. verše hněvu 3 (Ž 79, 6; 69, 25; Nář

již mesiánské Hagady neobsahují.

3, 66)

Kalich požehnání

V

této

části

požehnání večera,

4

•

sederu

je

Pro tradiční

kdy jsou

čteny

či

nalit judaismus zpívány

čtvrtý

kalich,

jeto část tradiční

kalich

sederového

halely -

tzn.

Ju----------------------Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 29. 2 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 72. 3 Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 30. 4 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, 30. 1

74

"chvalozpěvy"l,

V

judaismu

tradičním

118 Knihy Žalmů.

což jsou kapitoly 113 jsou

žalmy

113

a

114

(tzv.

malý

hale1 2 ) čteny již před vypitím druhého kalicha. Jak jsme se přesvědčili,

mesiánská

tradici

pokračuje,

halelu

před

vypouštěj

í.

část

druhého

tradičním

V

Dorothey

Leidholz

kalicha

judaismu

je

ze

předcházejí

večera

přistupují

a to

následně

vypití

mesiánští

čtvrtého

Židé

kalicha.

Hagadou, která více vychází z

Víme,

tradičního

jak žalmy 115 -

však oproti "At:

tě

chválí

".

nebot: nyní mesiánsko nalézáme

se budeme židovské

zajímavý

baltimorské chybí. čteno

ještě

k

zaj ímat o

specifikaci, podnět

pro

a

způsobem

které

úkony

že mesiánskou jsou zde

pak

kde

je

čten

pouze

ostatní žalmy se zde

Hagadě

tuto

krátkou kompozicí

Dorothey Leidholz,

část právě

účastníky,

pánem domu je nyní po

sederu ve

své

v této

Hagadě

jenž

Hagadě

v

přednesení

žalmů

z evangelia 6 • před citací je totiž zde v tuto chvíli

připomenuta

nepil,

tedy žalm 136,

Vrat:me se však

jakým

případě,

odděleny

judaismu

po žalmech 115

tzv. velký halel. Nejsou

V baltimorské Hagadě

velký halel samotný, neuvádějí.

118 tak i

tradičnímu 5

halelu také

judaismu je Hagada

Dorothey Leidholz. Tak je tomu i v tomto čteny

liturgie

žalm 136., který je tedy čten či zpíván

-

sederového

tradici

své

součástí

- 118 4 • Zajímavé pro nás nyní bude zjistit, k této

v této

zatímco baltimorští již recitaci malého

vypitím

tzv. velký hale1 3 v tuto

Hagada

pravděpodobnost,

že Ježíš

zřejmě

v návaznosti na tuto okolnost je

čtvrtý

čteno

kalich

z Matoušova

evangelia:

Ju----------------------Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, 43. 2 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 3 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, 43. 4 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 5 Ibid., 30. 6 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 73. 1

Praha 1998, 1994, 28. Praha 1998, 1994, 30.

75

"pravím vám: hostiny,

nyněj

od

ška

už

nebudu

pít

až jej budu s vámi pít nový,

své dílo. Hagady)

Pak zpívali

děkovné

kroků

se:

Můj

dál,

Otče,

vrhl se na zem,

můj

až

(halel,

hoře ... Pak

a šli ven k Olivové

pár

žalmy

víno

pesachové

Otec dokoná pozn.

autora ještě

poodešel Ježíš

obličej

em k zemi a modlil

je-li to možné, nechat ten kalich utrpení mne

mine. Ale má se stát, co chceš ty, nikoli co chci já" 26, 29 -

(Mt

30i 39).

A toto

je

tedy

náš

mesiánské Hagady. V

poslední

Hagadě

na utrpení, které se nyní přes

však mají i díkůvzdání

ci tát

z pesachové

Dorothey Leidholz je poukázáno

před

Ježíšem otevíralo. Stolující

čtvrtý

to pít

jakožto

vybraný

závdavek

kalich,

radosti

kalich velebení a věčné

na

naplnění

v Božím království 1 • V baltimorské Hagadě v této části již čteno

z Nového Zákona shrne,

že

stvrzeno Hagady

tak

jak

naše

u

vykoupení před

nyní

tradiční

je

není.

tradičními

konce

seder,

v Mesiáši

vypitím

beraku. Po jejím

pán domu zde jen ve své 2

je

Obě

•

vyřčení

končí

defini ti vně

i námi

posledního

řeči

sledované uvádějí

kalicha shodně

obě

Hagady

slovy "Příští rok v Jeruzálémě 3 ".

závěr

závěr

patří

z nich seder

mají se

Hagady dlouhou

v

tradičním

také

slaví

uvádějí,

za úlohu

až

do

judaismu udržet

pozdních

že je nyní chvíle

oslavu s .

Tradiční

píseň

Hašana Habaah BiJirusalajim (tedy

zpěvu

pozornost

hodin

4

•

dětí,

Rovněž

příhodná

zpívaná zpěvní

Některé

písní.

nebot

mesiánské

zpěv

písní a

v tuto

chvíli

na

forma

závěrečného

Ju----------------------Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 73. Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Ha ggadah , Baltimore 2005, 3l. 3 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 31. 4 Ibid., 31. 5 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 74. 1

2

76

přání)

je

z americké V

přetištěna

autorem

(Lashanah

Hagady

poznámkového

haba;ah

bi

aparátu

Yerushalayim).

Dorothey Leidholz je také v konci oslavy

Hagadě

konečné

pozornost výhledu na Boží čteno

do

vykoupení

a

věnována

je o

tom

z 21. kapitoly Zjevení Janova 1 .

III. G)

závěr

Pesach -

Jak jsme již poznali, mesiánští Židé vycházejí při slavení Pesachu mnohé

z

z obsahu

příkladem

dnem

původní

židovské

této

tradice

příbytku věnují

svátku,

mesiánští

Bohem dle prvého listu nezbytnou

dle

součástí

své

tradiční

nám byl již v úvodu

sedmidenního

přičemž

tradice,

kdy

důraz

krom

přípravy

před

úklid vnitřní

prvním úklidu

očistu před

(verše 6 -

večeře

potřeby.

vlastní tradičního

na svou

Korintanům

přeznačují

Pesachu

8),

pro

což je všechny

mesiánské Židy 2. Dle Barneye Kasdana z centrální mesiánsko židovské

organizace

MJAA

(Messianic

America 3 )

j sou stále platná i

Jewish

Aliance

of

pro mesiánské Židy základní

pravidla pro slavení Pesachu z 23. Kapitoly Leviticu (verše 5 -

dnem

8).

Pouze první a sedmý den je též pro mesiánské Židy

odpočinku

od práce,

v ostatní dny však platí viz

výše

v Izraeli,

zmíněná

citace

které

j sou na úrovni

předpis

I

o nekvašených chlebech,

z Leviticu.

většinou pořádají

sabatu.

tradiční

Židé,

kteří

sederový

večer

nežijí první

dva dny tohoto svátku 4 , což platí i pro mesiánské Židy, pro které je však typické,

že se

většinou

jedná o dva rozdílné

Ju----------------------Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 74. Kasdan, Barney. "Pesach and Hag HaMatzah", Messianic Jewish Life! no. 2, Baltimore 1999, 3 - 8. 3 Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 35. 4 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 51.

1

2

77

organizace na svém

ve

večera • 1

sederového

typy

komunity

uvádí,

periodiku o prvním a je

věřících

že

je

pak

přáteli

s blízkými řádcích

obvykle 2

i

přístupný

sederu

v kruhu

pro všechny ty,

kteří

a vykoupení. Druhý

v úzkém

rodinném

tráven

jsme

se ve

výše

kruhu

či

uvedených

seznámili se slavením Pesachu mesiánských Židů dle

jej ich vlastních pesachových Hagad a nyní v také

však

v jejích

je

záchraně

Podrobně

•

typické slavení

večeru

mají zájem slyšet poselství o večer

židovská

Messianic Jewish Aliance of America,

světě,

kongregacích

mesiánsko

Největší

zmínit

třeba

další

o

se je

závěru

možnosti

přístupu

mesiánského judaismu ke slavení Pesachu. Touto možností je pro mesiánské Židy užívání tradiční židovské Hagady, kterou je oproti mesiánským Hagadám snazší si snadno

získat

v knihkupectvích

opatřit

s judaistickou

a

lze je

tématikou,

kde mesiánskou Hagadu potenciální kupec bude hledat a jak

může

sám autor potvrdit,

týdnů

zajišťování.

vědomi

a

proto

večera

Hagady

zapotřebí stejně

Tak

vhodně

po

před

kalendáři

taktéž

je

sederového však

třeba

vysvětleními,

následuje

svátkem

následuje

tzv.

Šavu'ot, stejně

období

před

počítání

tak

po

dlouhé Letnicemi.

usuzovat, tak pro nás i další svátek

mesiánských

specifický

-kterou

padesátidenní,

správně

vedoucím

Židé

mesiánské.

poutním

čili

jsou mesiánští

novozákonními

pesachu

Velikonocích

pentekostální, Jak tedy lze

židovské 3

Hagadě

dalším

si

užívání

doplňovat

židovském

křesťanských

v

tradiční

získat ji je otázka mnoha

stavu

nevylučují

jako je tomu v

jako

omeru 4

Tohoto

marně,

svým

Židů

bude

jednotícím

neméně

a

zaj ímavý

přesto

a

je

unikátním

poj etím v prostředí mesiánských Židů. Nej prve však musíme Ju----------------------Kasdan, Barney. "Pesach and Hag HaMatzah", Messianic Jewish Life! no. 2, Baltimore 1999, 5. 2 Ibid., 5. 3 Ibid., 6. 4 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 51. 1

78

věnovat

pozornost

počítání

čemuž

omeru,

vyhradíme vlastní

kapitolu.

IV. Sfirat ha-omer

IV. A)

Historické pozadí svátku a jeho

V tradičním

judaismu j sou svátky Pesach a počítáním

propojeny tzv. první

tradiční

den

tohoto

to

zmrtvýchvstáním Mesiáše,

svátek Šavu"'ot

omeru a v mesiánském judaismu je

padesátidenního

samostatným svátkem a

pojetí

především

období

významným

pro svou paralelu se

které mesiánští

základě

Židé na

novozákonních evangelií situují do tohoto dne. Omer znamená doslova

v podstatě

"snop obilí ,,1,

ranné plody ze

sklizně

ječmene,

se

jedná o

první

kterou musel ve

středověku

odnést rolník knězi k oběti druhý den svátku Pesach 2 , 16. nisanu byl

obětován

v

chrámě

první

ječmen

či

-

tedy

z nové úrody

- omer. Mesiánská paralela obsažena v tomto svátku,

který

Mesiánští Židé též nazývají svátkem prvních ranných plodů 3 , je zmrtvýchvstání Ježíšovo, shodné se dnem prvního

které dle mesiánských Židů je

počítání

ranných plodů je pak Šavu'" ot

-

omeru.

Svátkem

Letnice

obsahuje další mesiánskou paralelu,

pozdějších

jenž v sobě opět

a který se 16. nisanu

začíná právě odpočítávat • 4

Biblický zákon týdnů

předepisoval,

od tohoto data,

že se má

nežli se

Lv 23, 14 - 16 a tuto tradici

může

odpočítat

přinést

počítání

celých sedm

nová

oběť

dle

udržují i mesiánští

Ju----------------------Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do Z, 1998,Praha 1998, 132. 2 Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 3 Kasdan, Barney. God~s Appointed Times, Baltimore 1993, 4 Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do Z, 204. 1

Praha 1994, 32. 40. Praha 1998,

79

v • d~l 1 e , ovšem s nezbytným novozákonním významovým Z

Padesátý

den

počítání

tohoto

pak

se

v

mesiánském judaismu slaví svátek Šavu;ot, Židé spojuj í za

večerů

a

v

i

tradičním

který mesiánští

mesiánském

Začíná

dodnes slavnostní charakter. "Požehnaný jsi,

i

tradičním

Omer se tedy počítá celých 49

s Letnicemi 2.

sebou

naplněním.

Hospodine,

judaismu má

obvyklou beraka:

náš Bože,

světa,

král i

kterýs

nás posvětil svými příkazy a nařídil nám počítání omeru 3 " . Pak následuje slavnostní

počítání

dne,

např.:

"Dnes je první den v omeru ,,4. Jak si ještě povíme a ukážeme, mesiánští Židé tuto součást židovské

tradice

počítání

omeru.

chápáno

tak,

(Pesach)

zcela

V židovské

že

spojuje

s duchovní

Tóry na Sinaji

inkorporují tradici

fyzické

svobodou,

do je

svého

průběhu

sfirat

ha-omer

vysvobození

kterou

z otroctví

představuj

e

přij

etí

(Šavu;ot)5, význam v mesiánském judaismu je

však specificky zaměřen na zmrtvýchvstání mesiáše JeŽíše 6 • třeba

Je však v

životě

si

židovského sklizně.

radosti

ze

Židů.

Např.

pronásledování v tomto období dní,

až po 33.

z obd. muži

ještě

závěrem

národa

za

zemřelo.

í

počítání

císaře

za

křižáckých

válek,

konečný

omeru

dny

se

zvyky se v praxi už značně různí •

jich mnoho

judaismu po 33

nekonají svatby,

zábavy atd., 7

Hadriána,

den zhoubné epidemie

Stol po Kr.,

nekonaj í

kdy

tradičním

Proto se v

den omeru -

nestříhaj

dny

Židů

Rabiho Akiby ve 2. se

byly

Vzpomíná se však také mnohé utrpení

strádání Židů

tohoto poohlédnutí uvést, že

ovšem tyto

Naším zájmem je ovšem

poznat přístup mesiánských Židů a z tohoto pohledu nej sou Ju----------------------Kasdan, Barney. God~s Appointed Times, Baltimore 1993, 42. Ibid., 42. 3 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 33. 4 Kasdan, Barney. God~s Appointed Times, Baltimore 1993, 42. 5 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 132. 6 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 43. 7 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 132. 1

2

80

.".

tyto v

okolnosti

čem

tkví

tolik

hlavní

podstatné,

nebot:

význam

tohoto

pozadí

a

si

nyní

ukážeme,

období

svátečního

pro

mesiánské Židy.

IV.

Biblické

B)

svátku

průběh

v mesiánském

judaismu

Židé

Mesiánští

terminologii,

sfirat

ha-omer,

jak

ústředních

považují za jeden z

roku. Jak už víme, pro mesiánské Židy platí, velice podstatné biblické pozadí. tradiční

dodat,

Leviticu

část

že už v

určeného

zde

tradičním

pravidla

"druhého dne názorové

(23,

učenci,

talmudskými

pro

mezi

-

a

14)

své svého

že je pro ně omeru je to

nyní

je na

místě

judaismu se základní interpretací určení

odpočinku"

po dni

rozepře

9

svátků

počítání

U

ve

užívaj í

(Lv 23,

karaity,

týkající

prvního

otázky

nastaly

11)

10

saducey

počítání

dne a

farizeji

doslovné

a

platnosti

tohoto textu 1 , kde je ústřední otázkou zda "šabat" je třeba sváteční

chápat vždy jakožto "sobotu" anebo též jako odpočinku 2 •

klidu,

Den

určující

Leviticu

V saducejském

později

tedy

je

totiž

počítání

vždy

tímto

dle

omeru. dnem

den

tedy doslovné chápání šabatu jako

neděle,

soboty, a pak jím je farizejském,

je

sobotě,

následuje

stanovení

pro

pojetí

následuj ící po

který

den

bez ohledu na datum. V pojetí

rabínském, je však vždy tímto dnem 16.

nisan, nebot: je šabat chápou v této souvislosti jako první den Pesachu, 16.

nisan3 •

které

s

tedy první den Mesiánští

určením

počítání

omeru musí být vždy

Židé oproti tomu maj í

prvního

dne

sfirat

výhodu,

ha-omer nemaj í

díky žádné

Ju.~.----------------------

Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do z, Praha 1998, 132. 2 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 33. 3 Ibid., 33. 1

81

nejasnosti a jsou jednotní. Za datum kdy jej slaví považují vždy

nisan 1 ,

16.

Ježíšova

den,

zmrtvýchvstání.

křescané,

tedy,

tedy

neboc

V ustavení

považuj í

se od

den

Mesiánští

•

po

křescanského

tohoto

2

za

přidrželi

tradičního

v neděli

Ježíšova

také

později

neděli

v

odklánějí

se

vzkříšení

slavení

Toho

zemřel

Ježíš

jak vidíme,

který

i

Židé

křescanského

úplňku 3 •

jarním

způsobu

slavení

zmrtvýchvstání Ježíšova spatřují mesiánští Židé chybu ranné uzákoněné

církve,

Nicejským

koncilem

Mesiánští Židé vycházejí z názoru, církve se bylo rychle

očistit

konaným

325 4 •

r.

že snahou formující se

od judaistický

prvků,

tedy

tradic "vrahů páně,,5. Pro mesiánské Židy je však právě toto spoj ení úmys16.

zcela

zásadní

Připomeňme

a

spatřuj

si nyní,

í

něm

v

jednoznačný

že jak už víme,

Boží

je sfirat ha-

omer svátkem ranných plodů, v tomto spatřují mesiánští Židé paralelu,

kterou

v mesiánských paralelu

si

komunitách

novozákonní, prvotně

v judaismu

zde

nyní

čtena

která

uvedeme večer

spočívá

zemědělského,

tak,

nisanu,

16.

ve

spojení

s významem

vlastním mesiánskému judaismu. paralelu

jak

je tedy

významu

náboženským

spatřují

mesiánští

Židé mezi první úrodou a prvním zmrtvýchvstalým člověkem Mesiášem,

zmrtvýchvstání

pokládají

tohoto Bohem stanoveného svátku1 "Avšak

Ježíš

byl

vzkříšen

zesnuli. A jako vešla do zmrtvýchvstání.

Jako

za

konečné

:

jako

světa

prvotina

smrt skrze

v Adamovi

potom

při

Ježíšově

všichni příchodu

z

těch,

člověka,

v Ježíši všichni dojdou života. Každý v daném vstal Ježíš,

naplnění

kdo tak i

umírají,

tak

pořadí:

první

vstanou ti,

kdo

jsou jeho .. "(1. K 15, 20 - 23). Ju----------------------Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 42. Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 33. 3 Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach, Modřice 2003, 31. 4 Lane, Tony, Dějiny křesťanského myšlení, Praha 1999, 30. s Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 44. 6 Ibid., 47. 1

2

82

o tomto textu zmíněnou

vstal

hovoří

též

docent

Kunetka,

když

rozebírá

citaci, uvádí, že: "Ježíš je "prvotina zesnulých",

z mrtvých

v den,

kdy

se

prvotiny

přinášely

úrody

obilí - tedy opětování při prvním počítání omeru 2 ". Zde je třeba

dodat,

Kompletní

že mesiánští Židé užívají vlastní znění, tzv. Bibli 3

židovskou

(v

orig.

již

vzpomínaná

a

citovaná Complete Jewish Bible), kde nalezneme mnoho pasáží překladů.

odlišných od ostatních

Nás však zajímá

přístup

a

autentické sebepochopení mesiánských Židů a tato práce se tedy nebude je, jud.

věnovat

překladatelským

že v tomto listu Rabi

Saul,

pozn.

naplnění

technické zemědělskou

připisovaném

autora),

původního

Důležité

odlišnostem.

Pavlovi z Tarsu nalézají

svátku

(v mes.

mesiánští

spojeného

Židé

s první

sklizní 4 • Věnujme však ještě pozornost jednomu

novozákonnímu textu, který mesiánští Židé rovněž předčítají v návaznosti na naplnění prorockého očekávání Mesiáše s 16. nisanu: "Ježíš jim člověka.

odpovděl:

Amen,

nepadne do

amen,

země

a

"Přišla

pravím vám,

nezemře,

vydá mnohý uži tek...A já, sobě."

všecky

k

zemřít.

Zástup mu

Mesiáš má

To

hodina, zůstane

samo.

odpověděl:

naznačil,

aby

pšeničné Zemře-li

země,

jakou

zrno však,

při táhnu

smrtí

má

"My jsme slyšeli ze Zákona, že

jak ty

můžeš

musí být vyvýšen? Kdo je ten Syn 32 -

jestliže

až budu vyvýšen ze

řekl,

zůstat navěky,

aby byl oslaven Syn

říkat,

že Syn

člověka?""(J

člověka

12, 23 - 24,

34) .

Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 45. Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 34. 3 Rubin, Barry and Steffi. The Messianic Passover Haggadah, Baltimore 2005, l . 4 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 43. 5 Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 36. 1

2

83

Čili

těmito

slovy

Ježíše

slavením Pesachu, rovněž

a

jak

Nazaretského

je

zaznamenává

učedníkům

k

Janovo

před

evangelium,

dokládají a vzpomínají mesiánští Židé svého Mesiáše

jeho

z mrtvých jakožto

vzkříšení

symbolického

naplnění

nové úrody, nového života 1 • se však již nyní

Věnujme

opět

slavení

vzkříšení

počítání

omeru, jak jej dle biblických

mesiánští

Židé.

pramenem

je

i

Ježíše

slibovanému

prvního

Nazaretského

Jak

již

jsme

pro

mesiánské

se

podkladů

zmínili,

Židy

data pro

výpočtu

dne

praktikují

starozákonním

stále

kapitola

23.

Leviticu. Jak již víme z předešlé kapitoly, mesiánští židé považují za den, kdy Ježíš nisan

a

sami

symbolicky mj. vychází

v tento

den

si

připomínají

mesiánská

počítáním

omeru.

mesiánských

židů

Jeden vůdčí

z

určuj

naposledy v

devět

s

večeří

(U.

stanovení teologů

početného

tedy

pohřbeno.

v pátek

obecně přijímaný výpočet.

(tehdy

kdy Ježíš

čtvrtek),

následuje jeho zajetí. V pátek

předpokládá

Nyní

Kasdan

v hrobě tři dny2. byla

část

pátku

západu slunce do počíná

před

jeho

ukřižování,

šabatem,

vychází

je

jeho

z tradice,

že

západem slunce,

západu

slunce západem v sobotu.

tři

rychle

Ježíš

byl

prvním dnem

druhý od

slunce v sobotu a

ve

Toho dne,

tělo

Tyto tři dny sčítá takto: před

sboru

již vzpomínaný Barney

hodiny po poledni Ježíš odevzdává svého ducha. ještě

Z toho

shodná se prvním

řečeno

S .A.)

nisanu

učedníky,

hodin ráno

pro

14.

večera

Páně.

nejvýznačnějších

Kasdan uvádí mesiánským judaismem je datum 14.

ící

osobnost velmi

Kehilat Ariel v San Diegu Výchozí

sederového

Večeře

ustanovení

jak již bylo

a

se svými apoštoly,

v rámci

chronologie

Ježíše a

vzkříšení

večeřel

pátečního

třetí

den se

Hrob byl nalezen prázdný

v neděli ráno. Mesiánští Židé se přidržují původní židovské tradice, že každý den

počíná

slunce západem

předešlého

dne.

Ju---------------------1

2

Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 44. Ibid., 44.

84

Proto

také

sobotního vzkříšení

Kasdan

západu

slunce

zároveň

do

tak

vzkříšení

i

počíná

bylo popsáno výše, sfirat ha-omer.

kdykoliv

vzkříšení

rána

nedělního

čili

považuje 16. nisan 1 ,

v jeden den svátek a

předpokládá

tak je

a

od

za

datum

skutečně

spojen

Ježíše Nazaretského z mrtvých

slavnostní

počítání

omeru,

jak již

které mesiánští Židé spojují ve svátku

Zaj ímavostí totiž je,

že pokud sleduj eme

výše popsaný spor mezi saduceji a farizeji o datum tohoto svátku,

tak vidíme,

názorové

že

v pašijovém

větve

shodují 2

na

Židé

všímají

a

mesiánští

datu

16.

si

připadající

na den Ježíšova zmrtvýchvstání 3 •

Nyní se již

věnujme

Pro

mesiánské

původní

Židy

je

vždy

průběhu

důležité

tyto

obě

čehož

nisanu,

připomínají

praktickému

se

příběhu

tuto

si

shodu

svátku. maximální

uchování

židovské tradice. A zamýšlejí nad spojením

původní

JeŽíše 4 •

Hlavní

židovské oslavou

tradice je

připomínaj

í

tedy

vzkříšením

se 16.

nisan,

vzkříšení

vlastních synagogách předešlé

práci 5)

kde

liturgie,

doplněné

mesiánská

beraka

Mesiáše

den,

kdy

si

Mesiáše.

Zpravidla

(jimž autor

věnoval

je

důležitou

liturgickými (nahrazující

mesiánští se

scházej í

ve

pozornost ve své

součástí

písněmi,

tradiční

židé

slavnostní

také

vlastní

omerovou

beraku

židovskou 6 ) . Ta bývá pronášena mesiánským rabínem zpravidla v hebrej štině,

pro

obohacení

našeho

bádání

si

ji

v zde

v transkripci uvádíme: "Barukh atah Adonai Elohenu melekh ha-olam, asher kidshanu or

l"goyeem

v"natan-lanu

Yeshua

m"sheekhaynu ha-or la-olam." Ju----------------------Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 45. Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 33. 3 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 44. 4 Cohen, Bruce. IIThe Passed-Over Messiah", Messianic Jewish Life! no. 3, Baltimore 1999, 6 - 7. 5 Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 35. 6 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 33. 1

2

85

v

překladu:

světa,

"Požehnaný jsi Hospodine, náš Bože, králi nás

posvětil

národům

svými

jejichž

1

přirozená ,

určených

v dodatcích

do bohoslužby pro mesiánské zpravidla

součástí

pro

má

také

ha-omer,

je

pohár

zmíněný

význam

zpěv

jednu

Židy

např.

rabín

společný

je

sfirat

počítání

počítají

dny Omeru dle beraku,

světa."

liturgických

z nich

uvádím

(org. název Lion of Judah od Teda Sanquista).

Po celou dobu

recitují

světlem

být

světlo

jehož pozvednutím ilustruje výše

Důležitou

svátku.

západu

nám

nám již známé beraky nad vínem a chlebem,

inkorporace

s obilím, písní

přikázal

a

a daroval nám Ježíše našeho Mesiáše,

Poté následuj í zcela

příkazy

který jsi

buď

omeru,

v soukromí

tradičního

vhodné

texty

kterou jsme si

tedy 49 dní, či

ve

společenství čili

židovského vzoru, (zejména

uváděli.

pak po slunce

žalm

67

2

),

a

věřících

zpívají

či

pronášejí

Vhodnou dobou k pronesení

těchto

požehnání je čas před večeří 1 • Padesátým dnem je pak

další

z poutních

svátků,

kterému

nyní

přenechejme

svou

pozornost, Šavu'ot - Letnice.

Ju----------------------1

2

Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 46. Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 33.

86

v.

Šavu'ot

V. A)

tradiční

Historické pozadí svátku a jeho

pojetí

Název svátku Šavu'ot znamená v doslovném překladu "týdny2"a ',,

je

to druhý

týdnů",

"svátkem Židé. z

Název,

počítání

(viz.

tří

ze

svátků,

poutních

tento název pro

jak

jsme

týdnů

sedmi

si

něj

již

proto

je v nazýván

používají i mesiánští

ukázali

výše,

počítání

od 16. nisanu, tedy z

sfirat ha-omer).

Pro judaismus a

vychází omeru

též pro mesiánský

judaismus je výchozí pro stanovení tohoto svátku dvacátá třetí

kapitola Leviticu, řecký

pochází padesátý

název "Pentecost",

den.

Tento

hovořících Židů

dodnes,

21 3

verše 15 název

vzešel

z

velmi

označení,

např.

označení

Jak

již

blízké 4 •

řecky

čili

evangelikálních -

Šavu'ot

Chag ha-kacir

sklidila

pšenice, prvotin S "

prostředí

"letničních"

tzv.

hnutí.

tyto církve a hnutí j sou svou naukou mesiánskému

judaismu se

užívaný pro

a také křeséanů, kteří tento název užívají

zejména pro

právě

kdy

Odtud však také

tedy výraz

"pentekostálních", jindy též nazývaných A

•

úroda

-čili

ječmene

a

má

však

"slavnost začalo

také žně

prvotin",

období

dalším názvem pak je Jom ha-bikurim, ,

kterýžto název též jsme

si

uváděli

v

užívá

předešlé

mesiánský kapitole

další sklizně

tedy "den judaismus. o

počítání

omeru, nazývají mesiánští Židé zpravidla první den počítání omeru rovněž dnem "prvních ranných plodů" a pro Šavu'ot pak

Kasdan, Barney. God~s Appointed Times, Baltimore 1993, 47. Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 204. 3 Kasdan, Barney. God~s Appointed Times, Baltimore 1993, 50. 4 Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 12 - 14. 5 Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 204. 1

2

87

užívají podtitul "pozdější ranné plody!.", židovské

staré

judaismu slaví také

platí

totiž

také

Chrámu 3 •

tradice. šestého a

pro

všechny

přinášela

Dalším

připomínka

Svátek

tedy

se

obětina

Židy 2.

z první obsahem

tradičním

události na Sinaji,

v mesiánském

měsíce

sedmého dne diasporní

jak odvozují ze sivanu,

V tento

což

den

se

sklizně

pšenice

do

tohoto

svátku

je

kde podle židovské tradice

došlo k darování Tóry4. Svátek Šavu~ot byl tedy v judaismu historizován, tradice hoře

Sinaj 5.

zněním

počátku

sedmi

došlo

Pesach

ke

je

i

do

spojení a

z

počítání

rovnodennosti,

třetího

sinajské

Šavu~ot

měsíce,

události

se

vzájemně

spolu

v

tradičním

V mesiánském

judaismu

čili

Pesach

je

pak

je

svátkem

svátkem

obsahují

zatímco Šavu~ot

zákona do srdcí,

judaismu oba

a

svátkem vysvobození (Letnice)

tedy dnem,

tak

Z

toho

Svátkem doplňují.

"tělesného"

svobody 8. křeséanské

z

otročení

svátkem přijetí božího

kdy seslání Ducha Svatého

orig. Ruach HaKodeš!.o) posílilo

se

souvisejí

duchovní svátky

dle

shodně

mesiánském judaismu a navzájem se Šavu~ot

hříchu 9 ,

vychází

jarní

týdnů

vysvobození 7 , paralely,

původní

události,

devatenácté kapitoly knihy Exodus.

Pesach

tradičním

od

kalendáře

doba

týdnů 6 •

Rabínská

událostí.

nesouvisej ící

spojení

Toto

vychází důvodu

určitou

s

svátek Šavu~ot s darováním Desatera Mojžíšovi na

babylonského

v

zdánlivě

spoj uj e

zemědělský

spojen

tj.

věřící,

(v

do nichž vstoupil!.!..

Ju------------------------

Kasdan, Barney. God~s Appointed Times, Baltimore 1993, 52. Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 204. 3 Ibid., 156. 4 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 52. 5 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 34. 6 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 204. 7 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 34. 8 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 204. 9 Schneider, Ludwig. Stokrát o Izraeli, Praha 1997, 29. 10 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 53. I I Schneider, Ludwig. Stokrát o Izraeli, Praha 1997, 29. 1

2

88

Tak je též vidno jak sfirat ha-omer spojuje oba tyto póly. otevřenou

Tím, že Izrael dostal zákon, má východ

z Egypta

byl

prvním

korkem

k

cestku k životu a zákona

přijetí

Sinaji, což je samo o sobě druhým krokeml

A proto tak jak

.

je v tradičním judaismu Šavu"'ot naplněním Pesachu, ještě

národ

nemusí

utlačovatelů 2 ,

který

vše

sejdou

posvátné Náprava

říci

naplnění

k

tak

se

a

Židy

panuje

interpretace

dává

půlnocí

noci

navštěvovat

zvyk

zvláštní

literatury

studijní

známou

šavu"'ot

a

jako Tiku tento

lejl

se

sváteční

předepsaného

pokrmy.

předčítání

která předčítání který

je

z knihy Rút, která Ke

přijetí

Ví ry 5.

příprava

mléčných

mlékem

a

mesiánští,

medem6

odměny

židovskou víru, a

jak si

zvykům

i

rovněž

spravedlivých, klidu, děj

sklizně

se

Druhý den se

čte

této knihy a

oslavuje patří

k Šavu"'otu

symbolizuj ících "zemi oplývaj ící

rovněž

následně

době

vážící

-tzn.

řádcích ještě

4

pracovního v

sbírku

nacházíme

předchází •

přijala

odehrává

se

z Tóry též recitaci

dnem

jídel, a

čtou

Liturgie

rovněž

symbolicky

právě

Proroků

z Tóry a

před

které

šavu"'ot

opět

zvyk

Akdamot, aramejské modlitby s tématem

se

co

večer

a setrvají až do svítaní,

Poj ídaj í

zahrnuje krom

svátku,

vše,

kroužky,

v mesiánském judaismu, jak si v následujících přiblížíme.

zbaví

Duchem Svatým,

dle

Hospodin

jen

v mesiánském

naplnění

posiluje

a

nám

Šavu"'otu

před

k

pokud

neboť.

•

zbožnými

začátkem

můžeme

i

Židů

potřebuj eme 3

svobodným,

dochází

prostupuje

mesiánských Mezi

tak

přesněj

judaismu,

být

na

tuto

zvyklost

doplníme i

udržuj í

kuchařskými

i

Židé

recepty,

získanými autorem přímo od amerických mesiánských Židů.

Ju----------------------Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 35. Ibid., 35. 3 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 52. 4 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, Židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 53. 5 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 35. 6 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, Židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 53. 1

2

89

Na

původní

synagogu

agrární

a

charakter

květinami

domy

svátku upomíná

a

zvyk

rovněž

plody,

zdobit

tento

zvyk

mesiánský judaismus uchovává 1 •

průběh

V. B) Biblické pozadí a

svátku v mesiánském judaismu

Pro mesiánské Židy je velmi důležité a inspirující ukotvení Zákoně.

Šavu"otu v Novém

Zde

opět

je

důležitou

Pavel z Tarsu, rabi Saul. Jedním z novozákonních něž

mesiánští

Korinéanům,

(1.

užívají

je

např.

tak

první

postavu

odkazů,

list

na

Pavla

kde na svých cestách počítá s oslavou Šavu"otu

Ko 16, 8). Ústředním tématem je ovšem téma sestoupení

Ducha Svatého o klíčovým

Lukášovo

apoštolů

je

počítání

písemnictví.

určeno

v liturgii

1 -

A

právě

mesiánského

tento

judaismu

den

svým odchodem ježíš

text o

je

Skutků

čtyřicátý

několika

v

Zde

kapitole

Ježíše

před

a

ll),

následovníků

svým

Ducha.

příchod

V první

nanebevstoupení

omeru (Sk I,

přislibuje

Letnicích na věřící.

Šavu"otu -

dnech ke

patří

těchto

blízký klíčovým

svátcích,

dle

mesiánské interpretace totiž jako prvotní úroda zaslibovala sklizeň,

budoucí sklizeň

a 2

rozměru •

tak i

příslib

naplnění

si

přečtěme

v mesiánských

příchod

předznačuj

očekávání

nyní

synagogách o

Ducha

primární

těchto

událostí jakožto

naplnění

v eschatologickém text,

svátcích,

mohli sledovat mesiánskou interpretaci v předpovědí

apoštolů,

mesiánské překladu

my si

zbožnosti

jeho

uvedeme

znění

ve

citovaný

abychom pak

něm

popisovaných

Proroků.

Nejznámějším

záznamem události seslání Ducha Svatého je Skutků

e budoucí

pro

znění

součást

větší

knihy

porozumění

jejich

vlastního

Bible (Complete Jewish Bible, viz. použitá lit.):

Ju---------------------1

2

Kasdan, Barney. Ibid., 55.

God~s

Appointed Times, Baltimore 1993, 55.

90

svátek Šavu~ot,

"Když nastal místě.

jednom

byli všichni

Náhle se strhl

hukot

se

jim

jakoby spočinul

z nich začali

ohnivé jeden:

všechny

jako když

se

kde byli. A ukázaly

rozdělily

jazyky,

na

z nebe,

dům,

žene prudký vichr, a naplnil celý

shromážděni

naplnil

se

a

na

Ruach

každém

HaKodeš

a

ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával V Jeruzalémě byli zbožní Židé ze všech národů

promlouvat.

na světě .. Žasli a v rozpacích říkali jeden druhém: Co to má znamenat?"" (Sk. 2, 1 - S, 12)

Tyto události,

popisuj ící

seslání Ducha

Svatého,

s jehož

jménem se v kruzích mesiánských Židů a v jejich literatuře setkáme v

podobě

zásadním

naplněním

nyní

naplnění

jedno

z nich

připomeňme,

součást

rovněž

sváteční

se

o

víry

události

a

proto

text

si

z knihy

v mesiánských synagogách Následně

liturgie.

způsobem vysvětlují

jakým

v této

zaslíbení

jedná

čten

z hlediska

Židé

starozákonních

Proroky Ezechiela a je jako

Mesiánští

říkali,

jak jsme si

Šavu~ot

svátku

judaismu1 •

mesiánského shledávaj í

"Ruach HaKodeš" jsou,

vztahovost mezi

si

též

oběma

povíme

biblickými

texty. Tato pasáž dramaticky popisuje Ezechielovu zkušenost se zjevení Boží slávy, které popisuje

"Viděl

jsem, jak se

přihnal bouřlivý

mračno

a šlehaj ící

oheň,

ohně

jakýsi

třpyt

okolo

něho

těmito

slovy:

vítr od severu, veliké byla

zář

a

uprostřed

oslnivého vzácného kovu" (Ez I, 4).

Nyní se seznamme s interpretací mesiánských Židů k otázce naplnění

proroctví.

Mesiánští

Židé

vycházejí

z novozákonních událostí tak jak popisuje první z tedy které

Skutky tehdy

apoštolské panovaly.

(Actus

apostolorum)

Mesiánští

Židé

textů

-

a

okolností

totiž

vycházejí

Ju---------------------1

Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 56.

91

z toho, čtena

věřících

na

zaslíbení si

sváteční

OČil.

spatřili

Chrám

Předpokládaj í,

připomínají

ni tra

nařízeními,

vzápětí

že

takřka

tak

příchod

Ezechielem zaslíbený

"Vložím vám do mými

z proroka Ezechiela byla

bohoslužby v Chrámu a

opouštějících

vlastní

letech naplnil

řídit

první kapitola

v rámci ranní

stovky úkaz

právě

že

se

shodný po

Ducha a

600 toto

četbou:

učiním,

svého Ducha,

řády

zachovávat moje

že

se

budete

a jednat podle

nich" (Ez 36, 27).

Naplnění

významu

doplňují

čtením

sklizně"

"první

z prvního

při

pak

tzv.

své

liturgii tedy

"katolického"

z Jakubova listu:

" .. z

jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy,

abychom byli

jakoby první

sklizní

jeho

stvoření"

(Jk 1,

18) .

Takto v

můžeme

tedy

těchto

porozumět

událostech shledávaj í

Židům,

mesiánskými ony první

plody,

kteří

v lidech

samých, kteří se o Šavu'otu po smrti Mesiáše Ježíše stávají naplněním

Duchem

v eschatologických Šavu'ot srdcí 1 ,

mesiánského

ovšem především zachována

tak

zmrtvýchvstání

je

přímá

skutečným

jako Pesach je

základě

druhého

paralelu s Božím zákonem,

judaismu, hříchu,

rovinách

tedy v pojetí

obsahuj e

příslibem

Svatým

Šavu'ot a

je

návratu

biblických

textů

zde,

sklizně,

budoucích

2

příchodu •

Mesiášova

judaismu v sobě Bůh

který

podobně

jednak

vepisuj e

jako v tradičním

návaznost na svátek Pesach. dnem našeho vykoupení, svátkem

svědčícím

Mesiášově,

jak též

(např.

Sk 1,

do

11).

o

Tak

spásy od budoucím

očekávaj

í

na

O tomto svátku

Ju---------------------1

2

Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 56. Ibid., 56.

92

tedy

mesiánští

druhému

Židé

Mesiáše,

příchodu

připomínán

"Ale na

s nadějí

také

jenž

k očekávanému

hledí bývá

zpravidla

také

starozákonním prorokem Zacharjášem:

dům

na

Davidův,

toho,

jenž

sídlí

v

Jeruzalémě,

vyleji Ducha milosti a proseb o smilování. Budou vzhlížet ke

kterého probodli.

mně,

naříká

Budou nad ním

hořce

nad smrtí jednorozeného, budou nad ním

jako se

hořce

jako se

naříkat,

lkát,

lká nad prvorozeným" (Za 12, 10).

Nyní jsme se již blíže seznámili s biblickým pozadím, jej

v rámci

Svátku při

Židé a užívaj í ještě

blíže

interpretuj í

týdnů

sváteční

své

obeznámit

samotní

mesiánští

Pojďme

se tedy

průběhem

svátku

liturgii.

s praktickým

jak

v kongregacích mesiánských Židů. Mesiánští

Židé

samotní

židovských zvyklostí

při

říkají,

že

většinu

tradičních

slavení svátku mohou následovat a

jednotlivé prvky v něm pak nabývají ještě více na významu 2 • Praktické

Šavu~otu

oslavy

začínají

třeba,

oslavu

sváteční

a

nejlepší

jídla

v domácnosti, čerstvými

aby byly

přičemž

květinami,

scházejí vyzdobené

tabule,

jsou zapáleny

1

2 3 4

počítání

tabule

by

ubrus 3 , měl

které mají

má

večeře

se

obsahovat odehrává

být vyzdoben zelenými

vystěhovat

aspekt

of

Pentecost

mesiánských kam mohou

sváteční

svíčky,

v orig.,

Židů

též

u

pozn.

takto

přisednout

načež

či

sklizně.

(Erev

autora),

prostřené

hosté 4 •

je recitována

-

pro

přípravy

kdy nastává večer před Šavu~otem

evening rodiny

dům

nezbytné

Večerní

nejlepší

Po západu slunce, Shavuot

učiněny

večeři.

a

končí

Večer před začátkem Šavu~otu

omeru (viz. sfirat ha-omer). Letnic je

když

a

Poté

sváteční

Schneider, Ludwig. Stokrát o Izraeli, Praha 1997, 29. Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 57. Ibid., 57. Ibid., 57.

93

beraka, shodná berakou,

jež jsme si

ve sfirat ha-

uváděli

omer: ffPožehnan1 jsi Hospodine, náš Bože, králi nás

sv1mi

posvětil

národům

a

příkazy

nám

přikázal

a daroval nám Ježíše našeho Mesiáše,

Dále se v tento první

sváteční

večer

kter1 jsi

světa,

b1t

světlem

světlo

světa."

pronáší následuj ící

beraka: světa,

ffPožehnan1 jsi Hospodine, náš Bože, králi nám daroval život, toto

zachováváš nás a

jenž jsi nám

přinesl

období."

roční

Nad vínem a chalou1 odzpívána

tradiční

kapitol.

Poté

zpravidla,

již

shodně

jsou

(svátečním kvašeným chlebem),

požehnání, která již známe z

je

pokrmy z mléka, v USA,

kter1 jsi

podávána

se

tradičních

zvykem

některé

sváteční

recepty,

součástí

předešlých

která

večeře,

Židů,

obsahuje

mesiánsk~i

užívané

závěrečných

jsou pak

této

příloh

práce.

Mesiánští Židé se však nyní symbolicky připomínají, právě

to

v mesiášství

seslaný

Duch

Svatý,

umožňuje

Ježíšovo

Židům

který

s radostí

že je

věřícím

řídit

se

Židy

božím

slovem1 • Mnoho s~ch

kongregací

synagogách tento

Bohoslužby

jsou

pak

Letnicové události,

Židů

v

začíná

tématicky

tvořit

Skutků

se

růžové

pravidelně

o

sborů

tomto

svátku

Ju----------------------Newman, 50.

1

Ja~akov

a Sivan,

Gavri~el,

v1še,

apoštolsk1ch. zahradě

Judaismus od A do

na

zaměřeny

přiblížili

o Šavu'" otu u V

bohoslužby ve

především

jak jsme si již

žij ících v Izraeli.

Jeruzalémě

udržuje

a také následující den ráno.

večer

na události popsané v knize tradice se

Židů

mesiánských

tedy

Zajímavá

mesiánských

proti

knesetu

schází

mezi

z, Praha 1998,

94

desátou až šestnáctou hodinou 500 - 600 mesiánských Židů ke společnému

pikniku.

Zvuková technika

svědectví

víry,

se

k bohoslužbám.

však

bohoslužbě

různá

a

Jak

jsme

někteří

i

rovněž

si

již

výše

po

této

Židé

mesiánští

se večer před začátkem Šavu"'otu scházej í,

noční

pozdní

zpěv

probíhá kázání "pod širým nebem2 " . Vrať.me

tak

připomínali,

přenáší

věnovali

hodiny

přípravě

Letnic ve vlastních Tikun lejl šavu"'ot kapitoly),

kde

Moj žíšových)

věnují

se

a

také

nyní v tuto chvíli, a

studiu

(viz.

Tóry3

požehnáním Ducha závěrem

noci

aby

Šavu"'otu počátek

této

pěti

(tedy

Svatého 4 •

knih třeba

Je

této kapitoly, poznamenat, že

mesiánští židé sami v tomto ohledu vysvětlují oslavy tohoto především

svátku

vděčnost

jako radost a

coby

těch,

v nichž

díky božímu požehnání sídlí Duch Svatý5.

VI.

Sukot

VI. A)

Sukot

Historické pozadí svátku a jeho

je posledním ze

ostatní je třetí

15.

v

rovněž

největší

Do

21.

diaspoře.

Šmini aceret z Tóry),

tří

agrárního

poutních původu

měsíce

Bezprostředně

(osmý den

tišri na

6

svátků •

shromáždění)

jako

předchozích

židé jej slaví od

v Izraeli

něj

pojetí

Stejně

a je po dvou

poutní slavností v roce.

dne

tradiční

a

navazuj í

do

22.

dne

specifické dny

a Simchat Tóra (Radost

který se slaví mimo Izrael 23. den

měsice

tišri,

Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 57. Schneider, Ludwig. 30 let sjednoceného Jeruzaléma, Ostrava 1997, 64 65. 3 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 232. 4 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 58. s Ibid., 58. 6 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 36. 1

2

95

v Izraeli samotném splývá s osmým dnem - Šmini aceret 1 • Dva první a

dva poslední dny j sou spoj eny se zákazem práce. jako ostatní poutnické svátky má tedy i

Stejně

složky -

putování

při

připomenutí

oslavu úrody a

poušti,

po

Sukot

dvě

historických událostí

klíčových

pro

formulování

duchovního života izraelského národa. Svátek charakterizuje pobývat po sedm dní ve stáncích

příkaz

přístřešek

provizorní střechy

altán,

který

pokryt ratolestmi listnatých přes

dle tradice má hvě zdné

nebo

nebe 2 •

udržuj e

zvyklost

i

je

Suka

místo

je

pevné

nebo chvojím a

stromů

večer

toto pokrytí být

Tradiční

(sukot).

pozorovatelné

mesiánský judaismus tak dodnes především

pramenící

z textu Moj žíšových

knihy Leviticu (23, 33 - 44) a Deuteroromium (16, 13 - 15). Dodnes

tedy v tyto

uvnitř

suka, který bývá suky

balkonech a

kteří

a

pavlačích.

čtyřicet

osvobozeni tak tento putování,

let

mohli

příbytek

pomoci nemohlo obstát 4 nehostinností

pouště

jako •

a

byl dobou

vinic s ,

Poděkování

ale

i

ghett

na

zaslíbené

obvykle

prožitků

předků,

nežli

vnitřně

pouští,

země 3 •

Symbolicky

vrtkavost a bezmoc lidského

tenkrát,

země.

poděkování

za vše, co

a

věřící

by

bez

kontrastovala v biblické

za

vinicích

Boží

moci

a

A rovněž s touto nej istotou a též

kterou poskytovala Svatá sklizně

do

představuje

stejně

jež

zpřítomnění

putovali

vstoupit

na

v níž

-

a plody. Tyto

stísněných

Pobyt v suce, e

přístřešek

květy

dobách

prostředí

umožňuj

studuj í,

věřícími

různými

ozdoben v

později

v zahradách,

stavěn

je

v biblických

stavěly

se

stoluj í

dny

Sukot,

době

hojnost,

taktéž zvaný Svátek

nejen za podzimní úrodu zahrad

dary příroda

země

v průběhu

poskytuje,

celého

roku.

je pak obsaženo i

Ju-----------------------

Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do z, Praha 1998, 190. 2 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 53. 3 Ibid., 53. 4 Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 37. 5 Ibid., 35 - 37. 1

96

v obřadu při mávání lulavem, tedy palmovou ratolestí 1 • Tóra přikazuje

totiž

náleží etrog a

chrání

před

(dvě

plodů čtyř

lulav,

větvičky

poškozením,

schránek rozmanitých vůně

či

(plod cedrátu),

aravot 2

myrty)

větví

použití

proto a

tvarů

hadasim

vrb). se

vyčichnutí

sedmý

den

název sám vychází

svátku

z

do

třeba

stříbrných

jeho ostré

Hošana

užívání

větvičky

bylo

tradičním

nazývá

častého

(tři

Etrog

ukládal

bránilo zabalení do koudele. V

zpravidla

rostlin, k nimž

kořenné

judaismu se přičemž

raba,

slov hošana

(smiluj

se), nebot se tento den konají modlitby za spásu a obnovení chrámu, doprovázené obcházením Tóry3. Po

něm

už

následuj e

zmíněný

výše

osmý

den,

tedy

aceret,

který je samostatným svátkem a vychází

původní

zemědělské

Šmini

z vlastní

tradice, obsahující tzv. Tefilat gešem,

prosbu za déšt 4 • Bez příchodu podzimního a později jarního období deštů by se země stala neúrodnou pouští.

Židé se

tedy tento den modlí za déšt a to nejen v zemi Izrael, ale i v jiných oblastech. s

popsaných chýŠích . jednu

důležitou

Večeře

Tento den však v sobě obsahuj e

změnu.

duchovním.

začíná čtení

naznačuje

počítání

Tóra, den, v

koloběh,

ukončuj

e

ještě

střídání koloběh

i obdobný

Proto se tento den

a

ve

opětovné

celého Pentateuchu 6 • V diaspoře, kde se slaví

svátky po dva dny, předčítání

přírodní

Již

deštivých a suchých období, světě

se tento den poj ídá ve výše

na

připadá

druhý den,

tedy vyplývá,

slavnost diaspoře

"radosti

slavnost

den

začátku

Simchat

že v zemi Izrael z Tóry"

a

Tóra.

nového cyklu Z

předešlého

připadají

Šmini aceret

Simchat

na

jeden

se Simchat Tóra slaví 23. Tišri.

Ju----------------------Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 102. 2 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 53. 3 Ibid., 53. 4 Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995, 1

116.

Ibid., 116. Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 55. 5 6

97

v

předvečer

tohoto dne se vyzvednou ze svatostánku všechny

svitky Tóry, s nimiž se pak obchází sedmkrát okolo v synagoze

(bimyl).

Toho se účastní též děti,

řečniště

které chodí

ve veselém průvodu s lampióny a vlaječkami 2 • Účast dětí je a rabín jim také

důležitá

význam Tóry,

vysvětluje

obvykle dostávají cukroví,

poté

děti

aby si svátek uchovali v dobré

paměti.

VI.

B)

Biblické

pozadí

a

tradiční

křeséanské

průběh

svátku

v mesiánském

judaismu

V samotné

paralela k svátku Sukot, Šavu~otl.

hlubokou

logicky,

i

což neplatí o svátcích Pesach a

mesiášskou

když pro mnohé

překvapivě,

završuje

poutnické svátky v mesiánském však

Židy i

můžeme

a

křeséany

patrně

v tomto

významu

svátku

mesiánské

jak

patří

Židy

v

že

velmi oba

životní

putování,

tradičním,

jednoduché

nejsou

pouze

dávného putování pouští a tedy tím i našeho křehkého

říci,

předešlé.

judaismu stále pro

dimenzi

doplňuje

a

symbolům

K specifickým

a

přímá

neexistuje

V mesiánském judaismu však svátek Sukot v sobě

obsahuje

které

liturgii

kdyby

přístřešky,

připomínkou

stejně

nebylo

tak

vratkého

Boží

moci

a

pomoci nám (viz. historické pozadí svátku). I zde se totiž setkáme

s podstatným

z novozákonních důležitým

a

textů.

ono dávné

významovým

naplněním

vycházejícím

podstatě

je pro nás stále výchozím

"přebývání

\\ ve vratkých a nej istých

V

stáncích,

které však díky Božímu

příbytkem

pro Izrael.

Nežli

přičinění

přistoupíme

byly

bezpečným

k nej zásadněj šímu

Ju----------------------1

Newman,

Ja~akov

a Sivan,

Gavri~el,

Judaismus od A do Z, Praha 1998,

23. 2 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 55.

98

obsahu tohoto svátku z hlediska víry mesiánského judaismu, textů,

seznamme se s jedním z novozákonních den k

mesiánskými

Židy,

aby

obsahu

porozumění

nám

svátku

čtených

posloužil

v

a

v tento napomohl

mesiánského

prostředí

judaismu: tělem

"A Slovo se stalo jsme jeho slávu,

slávu,

a

přebývalo

Spatřili

mezi námi.

jakou má od Otce jednorozený Syn,

plný milosti a pravdy" (J 1, 14). Mesiánští Židé svátkem Sukot oslavují Boží přítomnost mezi námi 2 •

přítomnosti

skrze

původ

božský

z dalších 1, 1)

spatřuj

A zde

při

částí

í

Slovo,

svého

Židé naplnění

mesiánští které

se

stalo

Toto

Mesiáše.

této Boží

člověkem,

slovo,

jak

Janova evangelia, existovalo od

tudíž

vyplývá

počátku

Bohu a je tudíž manifestací Boha samého ve

(J

světě.

Ovšem, co především tedy mesiánští Židé oslavují na základě přístupu

vlastního

tohoto Slova a

k novozákonním

jeho

"přebývání"

událostem,

mezi námi,

Mesiáše Ježíše Nazaretského v Betlémě 3 • avizovaný hlavní, Židé,

říkali

se nij ak

katolické církve,

ani

jiných

Tak

narození. uvádějí,

však

je

tomu

i

Teologové

v

Mesiánští

tvoří

případě

církví,

jedinečný

Židů

mesiánských

na

svým

náboženský

času

stanovení

a

Ježíšova

jedné

straně

že toto datum nelze stanovit s určitostí 5 , zároveň

vylučuj

čtvrtém

j e j iž výše

z tradic západní -

křest:anských

životem a svým pojímáním tradice směr 4 •

Toto

v kapitole věnované svátku

a nevycházej í

neřídí

příchod

tedy narození

mesiášský obsah svátku Sukot.

jak již jsme si

Pesach,

je

í,

století

že

by

jím mohlo

západní

být

církví,

datum tedy

stanovené

25.

ve

prosinec.

Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 38. Kasdan, Barney. God~s Appointed Times, Baltimore 1993, 94. 3 Ibid., 94. 4 Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 22. 5 Kasdan, Barney. God~s Appointed Times, Baltimore 1993, 94 - 95. 1

2

99

V zavedení snahu

křeséanského

tohoto

tehdejší

církve

pohanské

oslavy

svátkem

s

nahradit

spojené

se

křeséanským

nahraditI.

Proto

jakoukoliv

souvislost

tradičního

dávné

zimním

obsahem

především

a

a

25.

spatřují

tehdy

aktuální

slunovratem významným tak

jej

mesiánští

mezi

data

vymítit

Židé

prosincem

odmítají

a

Sami na základně vlastních rozborů,

Mesiáše 2 •

a

narozením a

také dle

dříve provedených rozborů některých křeséanských teologů 3 ,

situují

Ježíšovo

narození

Pesachem, tedy

přibližně

se

době

přibližuje

evangelia sčítání

(L

2,

lidu

v

přeplnění

města

okolnosti

opět

právě

do

na

přelom

slavení

7) době

období

asi

půl

a

října,

září

Sukotu. že

vzhledem

Ježíšova

narození

k

a

se Ježíš nemohl narodit v

Lukášova

prováděnému

k popisovanému

zimě,

neboé tyto

spíše období po sklizni,

nasvědčují

před

které již

dle

Rovněž

usuzují,

roku

patrně

do probíhajícího svátku Sukot 4 • Mesiánští Židé této

argumentaci spatřují

v

věnují naplnění

poutnickým

značnou

pozornost,

prozřetelnost •

Boží

ještě

oslav

to

Sukot,

Apokalypsa,

a

s jedním

s oslavou

třem

v mesiánském

5

judaismu se pak setkáme přebývání uprostřed

především

zásadní mesiášské paralely ke všem

svátkům

svátku

ovšem

rozměrem

budoucího

v rámci Božího

lidí, a to tak, jak jej popisuje Janova

a jak je o svátcích Sukot

čteno

v mesiánských

synagogách: "A

viděl

první od

j sem nové nebe a novou zemi,

země

Boha

moře

pominuly a

z nebe

krásný jako

sestupovat

nevěsta

j sem veliký hlas od

již

vůbec

svaté

neboé první nebe a

nebylo. A

město,

nový

ozdobená pro svého ženich. trůnu:

"Hle,

příbytek

Boží

viděl

jsem

Jeruzalém, A slyšel uprostřed

Ju----------------------Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 96. Ibid., 96. 3 Robertson, Arthur. A Harmony of the Gospels, New York 1922, 267. 4 Cohen, Bruce. "The Passed-Over Messiah", Messianic Jewish Life! no. 3, Baltimore 1999, 6 - 7. 5 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 97. 1

2

100

lidí,

Bůh

sám,

jej ich

očí.

s

přebývat

bude

Bůh,

mezi nimi a oni budou jeho lid, on

bude

s nimi,

setře

a

nářku

A smrti již nebude, ani žalu ani neboť

už nebude -

jim každou

slzu

ani bolesti

co bylo, pominulo."" (Zj 21, 1 - 3).

A tak mesiánští Židé o svátku Sukot hledí do budoucnosti, očekávaj

kde na

zemi,

počátek

í

Bůh

kdy

království

bude

tisíciletého mesiášského království

bude mezi

vládnoutI.

námi

a

Mesiáš

V příchodu

Ježíš

tohoto

tomuto

království

také mesiánští Židé shledávají obrazné naplnění predikace proroka

Zacharj áše,

jež

si

ve

připomínaj

svátek

í

dalším

čtením:

pronárodů,

" .. Všichni pak, kdo zbyli ze všech proti Jeruzalému, budou Králi, a

některá

klanět

déšť."

Nyní

zástupů,

Hospodinu

Jestliže

se

každoročně

z

čeledi

Králi,

a

klaněli

putovat, aby se

slavili

země

které vytáhly stánků.

slavnost

nebude putovat do Jeruzalému zástupů,

Hospodinu

nedostaví

se

ji

(Za 14, 16 - 17).

již

známe

hlavní

obsah

svátku

Sukot

pro

mesiánské

Židy. Nyní se blíže seznámíme s průběhem oslav samotných. Centrálním judaismu budování jsou

tradičním,

Jsou

zdobeny, Ovšem rozměr

těchto

suka,

oslav

obdobně

tedy

jako

budovány

i jak

zcela nový,

od

tak

využívají

rozměrem

zejména

je

tradičního

rozměr

velkých

tudíž

v těchto

malé

stánky,

do těchto příprav 2 • judaismu odlišný,

obsahuje v mesiánském judaismus tato

tímto

Židy

i

V jeho

pravidla,

tradičními

velké

jako

přebývání.

tradiční

a především děti se zapojuj í

j eden

obdobně

je,

stánek pro

čili

j sou zachována všechna

budovány

dnech.

A

elementem

misijní,

zbudovaných

součást

mesiánští stanů

oslav. Židé

k oslovení

Ju---------------------1

2

Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 100. Ibid., 101.

101

nevěřících 1 •

dne

tišri

měsíce

usedaj í

v

Zde j sou vínem a

Mesiánští

rovněž

Židé

slavnostní

Dále

í

patnáctého

které

společně

zbudovaných přístřešků 2 •

recitovány nám již

chlebem.

ke

večeři,

"neformální" atmosféře opět

připravuj

je však

známé beraky nad

dobře

tato

specifická

světa,

který jsi

odříkána

beraka: "Požehnaný jsi Hospodine, náš Bože, králi nás

svými

posvětil

a

přikázáními

nám

přikázal

pobývat

v suce." Toto požehnání je však zpravidla pronášeno jen první noc, po

odříkání

svátku

Sukot

berak nad vínem a také

mesiánští

(palmovou ratolest) může

nad chlebem. obřadně

Židé

v pravé ruce a etrog

Každý

užívaj í

lulav

(citrusový plod,

být dle mesiánských Židů nahrazen citrónem3 )

ruce.

Těmito

světových

svazky

je

pak máváno

symbolicky

stran a když j sou oba drženy

večer

v levé

do

společně,

všech

je vždy

recitována následující beraka: "Požehnaný jsi Hospodine, náš Bože, králi nás

posvětil

svými

přikázáními

a

světa,

přikázal

který jsi

nám

uchopit

lulav. " Po jejím měla

přednesu

obsahovat

je již podávána

některé

z plodin

tradiční

večeře,

sklizených

probíhajícího roku 4 • Takto probíhají všechny období

svátku.

Pro

větší

prožití

mesiánští židé ve svých provizorních nebem

přespávají.

zpravidla

pouze

Bohoslužby první

dva

se dny

oslav

příbytcích

vysluhují ze

v onen

večery

těchto

jež by čas

po celé mnozí

pod širým

v synagogách

svátečního

období.

Ju----------------------1

2 3

4

Kasdan, Kasdan, Ibid., Ibid.,

Barney. God's Appointed Customs, Baltimore 1996, 44. Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 103. 103. 102.

102

především

den

neboť.

svátku,

přišel

tradice

důraz

je ale

to

je den,

svět

na

Josefa a Marie 1

kladen na bohoslužbu konanou první

v

Betlémě

nabývají nového

zároveň

rozměru.

čteno

Je

původním

věčného

domova"

připomínáno

opět

a

i

v den sedmý,

specifický význam

neboť.

z evangelií avšak

významem tohoto svátku,

se

setkáváme s eschatologickým rozměrem2 • konávaj í

dítě

židovskému pojetí tak

vzešlým z putování Izraele na poušti, do

mesiánské

Mesiáš Ježíš, jakožto

tradičnímu

je v souvislosti s

"putování

vlastní

Tento den se mesiánští Židé radují z této

•

události, a svátky oproti opět

kdy dle

tak

i

i

lidské

o

Sukotu

Bohoslužby se ovšem

který má pro mesiánské Židy opět ze sedmé kapitoly Janova evangelia

se uchoval následující popis událostí z období svátku Sukot za dob Ježíšova

"V poslední,

působení

velký den

svátků

ať.

přijde

"Jestliže kdo žízní, mne

,proudy

Písmo." To uvěřili.

v Galilei:

živé

řeklo

Dosud

vody

ke

poplynou

mně

Duch nebyl

a

a pije! Kdo

z jeho

nitra'"

měli přijmout

Duchu, jejž

totiž

Ježíš vystoupil

ti,

neboť.

dán,

zvolal: věří

ve

jak praví kteří

něj

v

ještě

Ježíš

nebyl oslaven" (J 7, 37 - 39) .

Dalším dnem j e j iž vzpomínaný Šmini

aceret,

který slaví

taktéž mesiánští Židé. I oni vycházejí ze Starého zákona a slaví

tento

Leviticus

den

tradičního

především "'~t'4 , d es

se,

svátek 3

samostatný

dle

knihy

(Lv 23, 36). V praktických oslavách se však

objevuje oproti Kromě

jakožto

tradičnímu

judaismu nový významný prvek.

židovského

intimního

opět

vztahu

jak již vyplývá z

významu, s Bohem určení

první den svátku Sukot, setkáme s

a

tohoto dnem

dne,

tedy

přímluvy

za

Ježíšova narození na

ještě

jednou novozákonní

Ju----------------------1 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 103. 2 Schneider, Ludwig. Stokrát o Izraeli, Praha 1997, 29. 3 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 103. 4 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994,

37.

103

paralelou, stejně

v mesiánském

důležitou

připomeňme

jako oni

čas

Mesiánští

Židé

příslušnost

si

tanec,

(např.

Gn 17,

scházej í

sváteční

Deuteronomia a

rovněž

neopomíjejí

Poté

četbě

přichází

samé,

této a

8 aj.)l.

v mesiánském judaismu

němuž

náleží živá hudba a

synagogách,

čtení

dalšímu

kde

centrální

závěrečných

ze

ročnímu

kapitol čtení

cyklu

z prvních kapitol knihy Genesis 3 • ani

rituál,

tradiční

kdy

vyvoláni všichni muži starší

tzv. "ženich Tóry", aby

úryvek. Jeho pak

zj evení

Ř 15,

opět

se

Tak při

opakuje úryvek z Dt 33, 1 - 25 tak dlouho, dokud

při

počátek

svých

zároveň počátku

tedy čtení

předčí tány

(Simchat Tóra 2 ) . Mesiánští Židé

liturgie náleží

z Tóry,

bohoslužbě

ve

etnickou

jakožto Židů věrných

tišri pak i

dnu radosti z Tóry tento

svou

K tomu j sou v synagoze

měsíce

den

23.

nejsou

dali mu

než jej matka

připomínají

náleží velmi radostnému svátku, k

částí

obřízce,

dříve,

sebepochopení

relevantní úseky Bible Další,

opět

tak

k Izraeli,

svému náboženství.

i

si

(L 2, 21).

počala"

se

k jeho

anděla

které dostal od

kterou

čtením:

následujícím

"Když uplynulo osm dní a nastal jméno Ježíš,

judaismus,

vystřídá

knihy 4.

působení

tedy Slovo,

přečetl

třinácti

poslední její

tzv. "ženich Geneze", jenž

Mesiánští

Židé

kromě

však

Boha skrze Bibli oslavuj í jež se

stalo

člověkem,

let.

přečte

oslavy

jeho Slovo

Mesiáše Ježíše

z Nazareta 5 • Jádrem této bohoslužby je tedy oslava dobrého Slova BoŽího 1 . V příloze

k

této práce se nacházej í

tradičním

pokrmům

svátku

Sukot

opět

některé

užívaných

z

receptů

mesiánskými

Ju----------------------1

Barney.

2

Kasdan, Newman, 178. 3 Kasdan, 4 Kasdan, 5 Kasdan,

Ja~akov

Barney. Barney. Barney.

God~s Appointed Times, Baltimore 1993, 103 - 104. a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do z, Praha 1998, God~s God~s

God~s

Appointed Times, Baltimore 1993, 104. Appointed Customs, Baltimore 1996, 84. Appointed Times, Baltimore 1993, 104.

104

Židy. ze

Závěrem

tří

kapitoly, jejímž tématem byl popis posledního

židovskému

paralel. svátku

radost

k

paralelou

především

jako

základními

svátky

tedy provést malé shrnutí

Pesachovou

je

stejně

Mesiáše,

jsou

můžeme

mesiánsko židovského roku, mesiánských

jež

svátků,

poutních

připomínka

z vykoupení

původnímu

ukřižování hříchu.

od

Paralelou ke svátku Šavu;ot je pro mesiánské Židy především příchod

Ducha Svatého a jak jsme si ukázaly nyní, o Sukotu

vzpomínají a slaví mesiánští Židé také Ježíšovo narození a Nesmíme

obřízku.

zpravidla svátků.

vždy

však

zapomenout,

zachovávají

že

mesiánští

tradiční

i

Nyní budeme v naší látce

židovský

pokračovat

Židé význam

a to vysokými

neboli velkými svátky.

VII. Roš ha-šana

VII. A)

tradiční

Historické pozadí svátku a jeho

pojetí

Roš ha-šana, neboli doslova "hlava roku 2 \\ je prvním ze dvou svátků,

vysokých

židovstvem. smíření 3 ).

slavených

Druhým

tradičním

a

svátků

je

z obou

a slaví se též dny mezi charakteristické národní člověk

Jom

mesiánským kipur

(den

Oba svátky jsou slaveny v měsíci tišri. Roš ha-

šana prvého a druhého, Jom kipur

pokáním.

rovněž

svou

Nacházíme u náplň,

stojící

kdy

těmito

vážnou nich Bohem

na desátého tišri

svátky. Vysoké svátky jsou slavnostní

výlučně

především

před

připadá

atmosférou

náboženskou a

modlitbou a očišéuje

své

a

nikoliv

pokáním zbožný viny,

kterých

Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 104. Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 41. 3 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, Židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 46. 1

2

105

v mezidobí mezi oběma svátky lituje, nalézá a vyznává jel. Obsahem též

těchto

dnů

by

rovněž

proto

měla

být spravedlnost a

dobročinnost.

tudíž

zpravidla

nejdříve může

dva

dny

začíná

neboli také Nový rok 2 ,

Roš ha-šana,

připadá

na

prvního tišri,

tři

poslední

týdny v

září

nastat 6. září, nejpozději 4. října 3 •

trvaj ící

svátek

spoj ený

se

zákazem

Tento

práce

jsou

charakteristické symbolickým troubením na prastarý hudební nástroj

vyhlašování roh).

původně

užívaný

poplachu

v boji

šofar

4

(nejčastěji

Pokud není první den svátku šabat,

či

pastevců

svolávání

ke

beraní

troubí se po oby

dny na tento roh s . Jeho pronikavý zvuk má být pobídkou ke svědomí,

zpytování připomínkou

hoře

probuzení

z mravní

smlouvy, kterou Izrael

Sinaj 6.

Ranní

malátnosti,

uzavřel

s Hospodinem na

liturgie nese po oba dny Nového

mnohé shodné rysy s liturgií šabatovou.

i

roku

Zpravidla se však

odlišuje kajícnou litanií zvanou Avinu malkenu -

Otče

náš,

králi náš 7 (která se rovněž modlí po celých deset dní mezi oběma

svátky) a troubením na šofar po

tradici ukážeme. obětování vnějškové

pokračují

rovněž

tradičně

Z Tóry se Izáka.

mesiánští

čtení

Židé,

v obou dnech

Charakteristické

z Tóry. V této

pro

jak

si

předčítá

tyto

dny

stránce užívání bílé barvy, bílou má barvu

brzy příběh

je

po

závěs

zdobící svatostánek, bílé jsou též pláštíky na Tóru, a bílý je

tzv.

kitl 8 ,

bohoslužbu i

který

věřící,

mají

muži by

na

měli

sobě

ti,

kteří

vedou

mít bílou pokrývku hlavy.

Ju----------------------Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 41. Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 46 - 47. 3 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 163. 4 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 46 - 47. 5 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 163. 6 Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 41 - 42. 7 Ibid., 41 - 42. 8 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 163. 1

2

106

pokání 1

Tato barva má být symbolem pokory a zvyků,

domácích Židé, jídlo

ke

rovněž

kterým se

Co se týče

•

připojuj

í

mesiánští

je třeba zmínit přípravu sladkých jídel. je

zahájit

zvykem

s rozinkami

namáčenou

a to v prvé

řadě

sladkost

časté

jablek, taktéž

má připravit

(svátečním

chalou

v medu,

se

svátky neboJ: Důležitou

především

modlitba

liturgie

v judaismu, 4

bohoslužbě • předčítání

odříkávání

přesněji určen

jiný machzor je

součástí

Po

oba

poklekají

biblickým text knihy

jež se zpravidla k

machzor 3 ,

nazývá

jejichž

(Lv 23, 24 - 25, Nu 29, 1), kde je

ustanoven. Liturgická kniha, užívá,

v medu,

Tradičním

rok 2 •

starozákonním pozadím tohoto svátku je Leviticu a knihy Numeri

chlebem)

je též pojídání ovoce,

namáčených

"sladký"

Slavnostní

vysoké

slov: "neboJ: se

pro

určena

svátky

lehají koříme

Vysoké

pro svátky poutnické. prvořadá

je modlitba Alejnu,

primárně

a

machzor

bohoslužbě

si

k

si

Židé

na

zem

novoroční

při

ve

jejím chvíli

a skláníme se .. ", zatímco

po zbytek roku se věřící pouze na tato slova uklánějí 5 • O těchto

svátcích se též úvodní

tradiční slavnostní melodií.

zvyk a v

příloze

notovou osnovu, který užívají,

I

řádky

této modlitby zpívají

mesiánští židé udržují tento

této práce se je možné seznámit s textem i používanou k tomuto

je však již

zpěvu.

angličtina.

Jazykem

Pojďme

znění,

se tedy již

blíže seznámit s biblickým pozadím a praktickým

přístupem

k oslavám v samotném mesiánském judasimu.

Ju----------------------Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 47. 2 Ibid., 47. 3 Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 42. 4 Ibid., 42. 5 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 15. 1

107

VII.

B)

Biblické

pozadí

a

svátku

průběh

v mesiánském

judaismu

Mesiánští

Židé

tradiční

zachovávají

očištění

jakožto svátku pokání a

charakter hříchů.

se od

svátku,

Stejně

jako

u ostatních, i u svátku Roš ha-šana nalézají mesiánští Židé důležitou

mesiánskou paralelu, která

tradiční

obsah

rovněž

svátku

a

na

opět přímo

starozákonní

navazuje na

pozadí,

které

zachovávají 1 • Tato asociace je také opět spojena se

specifickým

mesiánským

novozákonním

událostem

Ježíše

Nazaretského.

dat

přepočítáváním

týkajících Mesiánští

se

k jednotlivým

života

Židé

a

působení

spatřují

naplnění

význam svátku Roš ha-šana v novozákonní události, kterou si vždy

ve

dny

starozákonními

zároveň

tohoto

svátku

čteními

připomínaj

í .

Na

s výše

zmíněnými

základě

stanovení

Ježíšova narození na první den svátku Sukot (viz. kapitola Sukot)

a

na

základě

textu evangelií aproximuj í

vážných oslav svátku Roš ha-šana působení 2 ,

samotný,

ztotožňuj

mikve 3 ,

í

i

křtem

Ježíšův

tradiční

s významem

provedeným Janem

křest,

pak

Židovské

Jedním

evangelium, přibližně

kde

třicet

z novozákonních je

mesiánští očistné

Židé

lázně

stanoven

prostředí

podkladů křest

s

názvy pro

oběma

je

zde

Ježíšův,

Lukášovo

když

"byl

let starý" (L 3, 23), dále pak odkazují na

evangelium Matoušovo

(Mt 3,

13

17)

kde ovšem

Ježíšovo není situováno do žádného blíže Můžeme

Křtitelem.

křest v podstatě mikvi v mesiánském judaismu zcela

nahrazuje a setkáme se v jejich totéŽl.

veřejného

Ježíšova

které bylo spoj eno s očistným ponořením se do

vod Jordánu, tedy s jeho Křest

počátek

totiž do

proto mesiánské

označování

určeného

pokřtění

období.

Nového roku jakožto dne

Ju----------------------Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 65. Ibid., 66. 3 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 105. 1

2

108

Mesiáše

pokřtění

Ježíše

prakticky užívané. čtou

užívaj í 2 a Pavla

Textem,

který

eschatologický

obzor.

velmi

avšak

sporné,

dny, pro

rovněž

Abychom

část

je

tento

však

"Zazní

povel,

svátek

pochopili

Hospodin

vstanou nej dříve, budeme Pánu.

archanděla,

sestoupí

spolu Těmi to

z nebe,

a

zvuk

ti,

uchváceni

Božího

kdo

potom my ži ví,

s nimi

otevírá

plně

jeho

třeba

užít

Bible (viz. použitá lit.):

překlad

hlas

listů

jednoho z

význam v této souvislosti pro mesiánské Židy, je vlastní mesiánský

jimi

který v této souvislosti také

sváteční

ve

z Tarsu,

za

kteří

potěšuj

se toho

dočkáme,

vzhůru

te"

sám

v Mesiáši,

zemřeli

v oblacích

slovy se vzáj emně

šofaru,

vstříc

(1 Te 4,

16 -

18) . Mesiánští Židé se tak šofaru, pOkání 3 ,

jenž

má

ale

přidržuj

hříšníkům

je

rovněž

tradičního

í

připomínat

spjat

s

významu zvuku

nutnost

kát

se,

mesiáše 4 •

příchodem

Mesiánští Židé proto také považují tyto budoucí události za naplnění

zvuk

původního

tohoto

šofaru,

který

bude

významu, nebot je to tedy

právě

signalizovat

textu

dle

Pavlova

znovusjednocení věřících. Tyto paralely pak mesiánští Židé nacházejí a

předčítají

i z dalších

částí

Nového Zákona (1 K

15, 50 - 58, Zj 4, 1). Toto eschatologické Roš

ha-šana

je

v mesiánském

judaismu

naplnění

rovněž

svátku

podepřeno

starozákonním textem z knihy proroka Izajáše: "I stane se v onen den, že Hospodin vymlátí klasy, od Řeky až

k potoku Egyptskému,

sbíráni Kasdan, Kasdan, Newman, 216. 4 Newman, 216. 1

2

jeden

po

to vy,

druhém.

synové

V onen

den

Izraelovi, zaduje

na

budete velikou

Barney. God's Appointed Customs, Baltimore 1996, 87. Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 67. Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do z, Praha 1998, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998,

109

přijdou

polnici a

ti, kdo bloudí bez domova v zemi asyrské, země,

i ti, kdo byli vyhnáni do egyptské Hospodinu na svaté Stejně

hoře

Jeruzalémě."

v

klanět

a budou se

(Iz 27, 12 - 13). přímo na Ježíšova

tak se mesiánští Židé obracejí i

slova, tak jak je zaznamenává Matoušovo evangelium, jakožto na potvrzení takto avizovaných budoucích - eschatologických věřících

událostí. V této kapitole Ježíš odpovídá na dotazy o budoucnosti Izraele

"On

vyšle

shromáždí konců

Nyní,

:

anděly

své

s mohutným

jeho vyvolené

čtyř

od

zvukem

úhlů

šofaru

světa,

a

ti

jedněch

od

nebe ke druhým" (Mt 24, 31).

po

seznámení

novozákonním můžeme

1

pozadím plně

již

se

jak

tohoto

přistoupit

se

starozákonním

svátku

pro

rovněž

a

mesiánské

k praktickým

aspektům

Židy, oslavy

svátku Roš ha-šana Židy věřícími v Ježíšovo mesiášství. V prostředí

Židů

mesiánských

s variabilitou

a

větším

se

počtem

můžeme

opět

setkat

jak

svátek

možností

oslavit 2 • Hlavní rysy jsou však všem společné. V mesiánské synagoze

začínají

přípravy

pravidelně

kdy se také

již

předcházející

měsíc,

elul,

po bohoslužbách po celou dobu trvání

elulu vytrubuje na šofar 3 v předzvěsti blížících se svátků. Modli tby Mesiánští

j sou v toto Židé

ve

období

svých

nakladatelstvích nabízej í

rovněž

obchodech

zaměřeny

např.

a

pokání 1 •

na i

ve

svých

dokonce nákup vlastního šofaru,

pro vlastní vytrubování

po ranních elulových modlitbách.

Důležitý

předcházej

tišri.

je

také

Přípravy

prostředí.

Stůl

se by

večer opět měl

týkají

ící

prvnímu dni

sváteční

večeře

měsíce

v rodinném

být ozdoben nejlepším ubrusem, užito

Ju----------------------Kasdan, Barney. God~s Appointed Times, Baltimore 1993, 68. Cohen, Bruce. Returning: A Jewish Journey To Faith in the God of Israel and the Messiah from Nazareth, New York 2003, 9. 3 Ibid., 10.

1

2

110

nejlepší v

stolní

nádobí

pojetí,

tradičním

dva

a

svícny.

mesiánští

i

Židé

starozákonního odkazu z knihy I zaj ášovi : hříchy

zbělejí

byly jako šarlat,

obyčejně

především

používají

bílou

přidržují

se " .. i

jako sníh,

rudé jako purpur, budou bílé jako vlna"

jako

Stejně

kdyby vaše

i

kdyby byly

(Iz 1, 18) a proto v barvu

i

v rámci

rodinné oslavy2 a osobního ošacení. Mesiánští Židé se však touto symbolicky užívanou barvou židovského

rovněž

zároveň

na

kromě

očistu

od

tradičního hříchu

významu

skrze svého

Mesiáše 3 • Při rozžehání svícnů se pak pronášejí následující požehnání,

může

jež

být

anglickém (národním) jazyce

pronášeno 4

v hebrejském

anebo

:

"Barukh atah Adonai Elohenu melekh ha-olam, asher kidshanu b"'mitzohtav, v"'tzi-vanu l"'hadleek ner shel yom tov."

"Požehnaný jsi Hospodine, náš Bože, králi nás

posvětil

sváteční

svými

přikázáními

přikázal

a

tradiční

stej ně

historická

očekávání

tedy

motivem, v medu. žebro.

servírovaná Kasdan, Ibid., 3 Kasdan, 4 Kasdan, 5 Newman, 50. 1

2

zapálit

i

Barney. 68. Barney. Barney. Ja'akov

Dalším

jsou

Hlavním

s hlavou,

prožití mrkve

jídlem

Symbolickým

důležité

nebot

které

je

s medem, pak

jídlem

Židů

(viz.

téma svátku

sladkého nového roku

jídlem,

pak

s rozinkami.

tradičních

připomíná

kapitoly),

v Božím požehnání 1 •

hovězí

(chlebem)

jako v domácnostech

část

Roš ha-šana,

namáčená

nám

beraka nad sladkým vínem a

speciální novoroční sladkou chalou s

stejným

který jsi

světlo."

Po zapálení se pronáší Oboj í,

světa,

je

tento

může

pak

podáváno dort,

být

se

jablka

krůta

uvařená

či

ryba

specifický pokrm má

God's Appointed Times, Baltimore 1993, 69. God's Appointed Customs, Baltimore 1996, 45. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 68. a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998,

111

symbolizovat Boží slib, že Izrael nebude déle ocasem, nýbrž hlavou 2

(viz.

modlitbu a dny

Dt

28,

společná

večeři

Po

Rovněž

meditaci.

důležitá

13).

čas

nastává

pro mesiánské Židy je v tyto

bohoslužba

v synagoze,

kterých

buduje především v USA a také v Izraeli stále více 3 , přesto

žije

nejbližší

stále

mnoho

mesiánské

synagogy a

tradičního

textů

Po

dny

ráno

židovského

specifická

průběhu,

bohoslužbě

ranní pozděj

obvykle

i

ovšem

judaismu udržován překladu

speciální

symbolické

odhození

hříchů

děj

a

e

vzoru

přibližovali

výše.

den

po vzoru zvaný obřad

Tento

•

po

také

v první

ceremoniál

"odhodíš 6 ,,)

doslova

judaismus

předčítání

za

rovněž

je

od

probíhá v ní po

bohoslužba

(zpravidla

odpoledne,

ovšem

•

novozákonních, jak jsme si obé již

této

se

daleko

proto mesiánský

je v blízkosti mesiánská synagoga, sváteční

oba

Židů

mesiánských

nevylučuje pouze domácí zbožnost 4

Pokud

pro

se ve

svátku)

tradičního

Tašlich5

(v

vystihuje

znamení

pokání.

Mesiánští Židé se zpravidla sejdou u řeky, rybníka, či moře a

při

20),

odříkání

která

hříšníkům

hříchů

jejich

textu z knihy proroka Micheáše

do

dodává

mořských

odhazují kousky chleba,

naději

(Mi 7,

18 -

na Boží "vhození všech

hlubin"(Mi

7,

19)

symbolicky

jejich vinu 7 •

symbolizující

Ovšem

nebyl by to mesiánský judaismus,

aby nevmísil a nedoplnil

původní

rozměrem.

slaví Ježíše často

nových

židovskou mesiánští

tradici Židé

Nazaretského. užívanou členů.

novým

v rámci

Nového

Proto

je

také

příležitostí

ke

křtu

Ideální jsou k tomu

roku právě

na

Jak

již víme,

rovněž obřad

odpouštění

samozřejmě

křest

tašlich hříchů

podmínky tam,

Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 69. Cohen, Bruce. Returning: A Jewish Journey To Faith in the God of Israel and the Messiah from Nazareth, New York 2003, 8. 3 Lowenthal, Jeffrey. Mess [on line]. c2006, poslední revize 13. 1. 2006 [cit. 2006-1-25]. . 4 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 69. 5 Ibid., 70. 6 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do z, Praha 1998,Praha 1998, 225. 7 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 70. 1

2

112

ponořováním věřících

kde panuje teplejší klima, proto se očistné

vody setkáme např.

opět

dokládá

užívané

mesiánských Židů

v kongregaci

příloze

v San Diegu, kterou autor monitoruje. V recepty a

jiné

l

do

autora také

praktické

návody

vztahující se ke svátku Roš ha-šana, užívaných mesiánskými Židy.

VIII. Jom kipur

VIII. A) Historické pozadí svátku a jeho

tradiční

pojetí

V desátý den pro svátcích Roš ha-šana vrcholí období pokání Dnem smíření l závažným tišri 2 ,

(Jom kipur).

dnem, kdy

mesiánští.

přísného

dnem

stej ně

jej Je

postu,

je

tradiční

jako

velevýznamným

svátku Roš ha-šana,

který je význačným a

Svátkem,

židé

obřady

národů

obětovat

nacházíme rovněž

se,

že

původně

u

svatyně,

vstupoval do

Vztah

lze za

Kořeny

hledat hříchy

slavení

židé

plynoucím

již lidu

babylonského

velekněz,

od

očistné

a

oděný

do

kde vykonával smírné

svátku j sou však velmi se

zvykem

kozla 5 • Nového

smiřující

primitivních

Další

podobnost

roku,

znali obřad očištění chrámu boha Nabu l původní

i

které jsou dny pokání 3 • V době chrámu

za hříchy Izraele 4 •

prastaré.

měsíce

den

slaví

dnů

završením

byl Jom kipur významným dnem, ve kterém bílého roucha,

10.

.

kde

již

Předpokládá

rituály,

jež

samostatného charakteru a užívali se jak k

byly

očištění

Ju----------------------1

Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995,

115.

Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, 74. 3 Kunetka, František. Židovský rok a 4 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, 74. 5 Kunetka, František. Židovský rok a 2

Judaismus od A do

z,

Praha 1998,

jeho zvyky, Olomouc 1994, 44. Judaismus od A do Z, Praha 1998, jeho zvyky, Olomouc 1994, 44.

113

lidu tak i

byly

svatyně,

tak

vytvořily

slavnostní

dnešní Den smíření 2 •

v poexilní

později

pro

obřad

Předchozí

spojeny a

době

j eden

den je dnem přípravy a má věnovat

slavnostní ráz. Není dovoleno se postit, je zvykem se charitě,

modlitbě

se

vykonává

rituální

se podává poslední

jídlo

tohoto svátku i

v knize Leviticus,

"Budete

očisty

před

neboé

a

právě

odpuštění,

Hospodinem

čisti"

je obsažen v kapitole 27. připomenout

přinesete právě

má

oběé

péče

o

Přesné

(Lv 16, 30).

měsíce

(hladem)

pro

(Lv 23,

manželský

něž

přísné

a

tišri pak místě

své duše a

Hospodinu. A žádnou práce nebudete

27

očisty,

-

muselo

28).

styk,

je

nějaké

jež vás Z toho a

ale i

přísný půst,

dále

zákaz

zakázáno

předstoupit před

nošení kožených bot, neboé tento den nelze Boha v botách,

hříchů

osvobození od všech

(verše 27 - 32). Zde je na

Hospodinem" tělo,

označen

zde je tento den

dalšího textu v praxi plyne nejen koupání,

opět

post nalezneme

ten den vykonávat, protože je to den před

postem,

až do noci. Ustanovení

slova "A budete trápit

zápalnou

očistit

odpolední

zmíněným

formulování Božího pravidla pro desátý den

si

po

jejíž 16. kapitola je i hlavním tématem

bohoslužby,

jakožto den

a

před

přísný

pravidla pro

hřbitova 3 •

návštěvě

koupel

který mám trvat celý následný den,

sváteční

či

smíru se svým okolím,

Odpoledne

den,

sváteční

zvíře

zaplatit svým

životem4 • Půst a odříkání má člověka v tuto dobu odvést od postranních myšlenek a často

s

neschopnost

smířením

právě

připomenout

ovládat

mu, že

tělesné

s Bohem však souvisí jakožto

usmíření

s lidmi,

každý by se

původem hříchu

pudy

a

je

žádosti 5 •

předpoklad nejdříve měl

obrátit

na

své

Miloš, Ze světa Starého Zákona sv. 2., Praha 1986, 116. Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 44 - 45. 3 Ibid., 45. 4 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 74 - 75. 5 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 47. 1

Bič,

2

114

bližní, kterým ublížil, aby je žádal za odpuštění 1 • V rámci průběhu

domácího

slavnostním ale

také

večerním

ještě

při

svátek 2 •

oslavy

opět

je

důležitá dvě

jídlem. Zapalují se

třetí

svíce,

která

jej ím rozžehání

příprava

se pronáší

svíce sobotní

hořet

bude

před

po

celý

děkovná

zvláštní

beraka za zachování našich životů 3 • K obvyklému

sobotnímu

požehnání

prosba o Boží pomoc 4 • do synagogy žehnají svátku

začíná

prosba za učinil

před

rodiče

je

všech

děti.

své

předvečer

Bohoslužba v

(Všechny sliby),

nesplněných

Míněny

v minulém roce.

připojena

odchodem na večerní bohoslužbu

modlitbou Kol nidre

odpuštění

ještě

pak

slibů,

což je člověk

které

jsou neuvážené závazky k Bohu

pramenící z náboženské horlivosti 5 • Modlitba je známá svou vážnou

nejzbožnější

Ti

melodií.

v synagoze celou noc

věnuJ 1

a

z Židů

se

rozj ímání

Ústřední úlohu zde sehrává čtení žalmů 6 •

charakterizuje bílá barva, a judaismu

barva

tato

odevzdanost do

vůle

rovněž

v

symbolizuje

Boží.

a

modlitbám.

Taktéž i Jom kipur mesiánského

prostředí

připomíná

a

připomenutím

Tímto

zůstávají

pak

naši

je zpravidla

nošení pohřebního rubáše, tzv. kitlu 7 • To však platí až pro samotný

svátek

bohoslužbu B •

Jom

hříchů

modlitby

nikoliv

Desátý den v měsíci

již brzy ráno a "dlouhý

kipur,

den 1 " .

pro délku

Viduj,

litanie

selichot.

Po

jej ího

částmi

Typickými

tišri

Avinu

čtení

předvečerní

pro začíná

trvání

bohoslužba

je též nazýván

bohoslužby

j sou

vyznání

malkenu

také

kajícné

odstavců

a

z Tóry

a

čtení

Ju-----------------------

Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do z, Praha 1998, 75. 2 Kasdan, Barney. God~s Appointed Times, Baltimore 1993, 79. 3 Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 45. 4 Ibid., 45. 5 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 47. 6 Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 75 - 76. 7 Nerel, Gershon, Symbols used by Messianic Judaism in Israel Today, New York 1999, 39. 8 Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 75. 1

115

z proroka

Izaiáše

následuje

zádušní

modl i tba

Mazkir 2 •

Hlavním tématem "dodatečné" modlitby Musafu 3 je připomenutí obřadů

spojených

Vyvrcholením dne je před

otevřeným

svátkem

se

závěrečná

v Jeruzalémském

bohoslužba neila, zakončená

svatostánkem a

chrámu. pronášená

společným

vyznáním

jedinosti Boží a závěrečným troubením na šofar 4 • Název této závěrečné

v

době

brány5. roční

bohoslužby znamená

"uzavření ,uzamčení"

existence Jeruzalémského chrámu konala Připomíná

svých domovů.

I

nyní

Poté se

při

při

zavírání

kdy Bůh uzavírá svůj

symbolicky okamžik,

soud nad člověkem.

, nebot se

již Židé rozcházej í

závěrečném

loučení

Židů

do

můžeme

zaslechnout pozdrav "příští rok v Jeruzalémě 6n • My se však již nyní

věnujme

naší hlavní problematice a

poohlédněme

se

za průběhem svátku v prostředí Židů mesiánských.

VIII.

B)

Biblické

pozadí

průběh

a

svátku v mesiánském

judaismu

Desátý

den

měsíce

tišri

je

i

pro

mesiánské

Židy velmi

vážným a významným svátkem. Zatímco však ostatní Židé skrze své modlitby o tomto svátku hledí s

důvěrou

k Bohu v

naději

Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 46. Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 49. 3 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 124. 4 Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 46. s Ibid., 47. 6 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 49. 1

2

116

na Boží Židé

odpuštění,

spatřuj

odpuštění

připomínaj

a

všech

na kříži.

hříchů,

í

den

naplněnému

si vysokou Hospodinovu

hledí

důvěrou

"s

pokání

Židé tedy vnímaj í

radostí 1 "

a

očekávání.

prorockému

novozákonním

který

opět

jsou

zároveň

k Mesiáši

V tomto

textem,

o

a a

ohledu

Jom

Kipuru

slova rabiho Saula

jak mesiánští Židé nazývají apoštola Pavla. Jedná

úsek

o

cenu

tedy vykupitelskou smrt Mesiášovu

v mesiánské synagoze zaznívá, se

mesiánští

hříchu,

si Mesiášovo utrpení za naši slabost,

nejdůležitějším

z Tarsu,

z poroby

Na jedné straně mesiánští

připomínají

v tento

í

osvobození

z Pavlova

v kontextu

autentičnost

~

Jom

přečtěme

.

~

Rlmanum,

listu

kipuru, znění

ve

vysvětlující

který

si

význam větší

pro

Complete Jewish Bible, tedy

Bible vydané a užívané zejména americkými mesiánskými Židy: zhřešili

"všichni

ospravedlňováni

a

odčiňující

byl spravedlivý, Svou

Bůh,

obětí

od

Boží

slávy,

jsou

aby svou vlastní smrtí se stal

pro ty, kdo

když již

spravedlnosti

zjevné,

daleko

zadarmo jeho milostí vykoupením v Mesiáši

Ježíši. Jeho ustanovil smírnou

jsou

dříve

prokázal

že je spravedlivý a

i

věří.

Tak prokázal, že promíjel

trpělivě

nynějším

čase,

ospravedlňuje

hříchy.

aby

toho,

bylo

kdo žije

z víry v Ježíše" (~3, 23 - 26).

v návaznosti

na Pavlovu

postavu

opět

si

Mesiánští

dokládají stopy slavení svátku Jom Kipur v Novém významný Pavel

považuj í

úsek

z knihy

z Tarsu při své cestě do ~íma,

biblického textu, plavil po dni

Skutků

postu,

přírodním

za

který

vzhledem

podmínkám považuj í

zmínka také koresponduj e

s tím,

že

kde

jak popisuj e

Za se

autor

po vzpomínaném

k popisovaným

Jom kipur 2

Zákoně.

apoštolů,

rozbouřeném moři

židé

(Sk 27,

panujícím 9).

Tato

Židé po svátku Sukot

Ju----------------------1

2

Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 82. Fischer, Patrice. Traditions: Keeping the Faith, Los Angeles 1999, 8.

117

(pět

dní

smíření)

po Dni

už nepodnikali

mořil.

cesty po

Nyní se ale vraéme zpět k postavě Mesiáše. Mesiánští Židé za významnou kapitoly

knihy

tradičního

však

v

se

tradičním

již

také

je,

judaismu

(a

čte předcházející

z proroka

Izajáše,

které

Text

kapitoly

pak

aktuálnosti

především

Nazaretským,

dle

považují text 61.

ostře

nabývá pro

nezařazuje

v synagoze

čtení

Zaj ímavostí

v judaismu mesiánském) 61.

rovněž

který

cyklu

j udaismu 2 •

se

smíření

Izajáš,

ročního

tradičního době

v Den

četbu

v

že v současné samozřejmě

i

půst l .

nepravý

v mesiánském

slov Lukášova

prostředí

57. a 58. kapitola

kritizují

svou

do

judaismu

spojitost

evangelia,

na

s Ježíšem

které

si

nyní

pozorně přečtěme:

"Přišel

do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého

v sobotní

den

do

synagogy

a

povstal,

Podali mu knihu proroka Izaiáše,

aby

otevřel

obyčeje četl

vešel

z Písma.

ji a nalezl místo,

ke je psáno: Duch

jest nade mnou;

Hospodinův

proto mne pomazal, abych

přinesl

chudým radostnou

zvěst;

poslal mne, abych vyhlásil

zajatcům propuštění

a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy. Pak

zavřel

knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a

v synagoze byly na

něj

splnilo toto Písmo, přisvědčovali

z jeho úst. A

a

upřeny.

které

divili

říkali:

se

jste

oči

Promluvil k nim: právě

slovům

"Dnes se

slyšeli. "Všichni mu

milosti,

"Což to není syn

všech

vycházejícím

Josefův?"(L

4,

16 -

22) .

Ju----------------------1

2

Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 45. Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 83.

118

Původní

I zaj ášův text,

citace

z Lukášova

mesiánského

stej ně tedy pak jako výše uvedená

evangelia,

chápána

je

judaismu v souvislosti

s 25.

v

prostředí

kapitolou knihy

Leviticus: " .. v

smíření

den

zemi.

budete

Padesátý rok

posvětíte

obyvatelům.

všem jejím

troubit a

na

polnici

v celé

vyhlásíte v zemi

vaší

svobodu

Bude to pro vás léto milostivé, kdy

se každý vrátíte ke svému vlastnictví a všichni se vrátí ke své

(Lv 25, 10).

čeledi"

Židé proto vnímají Ježíšovu vlastní prezentaci

Mesiánští

v synagoze jako velmi významné mesiánské poselství 2 • zůstává

Jom kipur pokání,

dnem, 3

Beránkově "

,

tedy

jehož

pro mesiánské Židy dnem postu a

paralelou

je

zde

,,8míření

v krvi

ale také i dnem, kdy Ježíš Nazaretský zjevuje

své mesiášství, den

však i

jak jsme si výše podložili, a také v tento věřící

mesiánští

Židé

silně

vnímají

naplněné

starozákonní proroctví 4 (viz. Za 12, 10 a 13, 1). A tak po pokání

přichází

naplněných příhodnými

smíření

i

zaslíbení obnovy,

proroctví slovy

mesiánští

Pavlovými,

jež

které si v návaznosti

židé bychom

připomínaj

í

opět

zaslechli

v Den

v mesiánských synagogách1 :

"Abyste nespoléhali na svou vlastní moudrost, bratři,

abyste

propadla plný

věděli

zatvrzení,

počet

pohanů.

o

tomto

tajemství:

avšak jen do té doby,

chtěl

Část

bych,

Izraele

pokud nevej de

Pak bude spasen všechen Izrael,

jak je

psáno: Přijde

1

2 3 4

ze 8ióna vysvoboditel,

Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 45 - 46. Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 83. Schneider, Ludwig. Stokrát o Izraeli, Praha 1997, 29. Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 84.

119

odvrátí od Jákoba bezbožnosti to bude má smlouva s nimi, až sejmu jejich hříchy" (Ř ll, 25 - 27) . Mesiánští Židé si také těmito slovy připomínají závěrečné naplnění

prorocké

Jom Kipuru v druhém

Mesiášově

příchodu,

jehož očekávání si 10. tišri připomínají 2 • Jak tedy vidíme, i pro mesiánské Židy si Jom kipur uchovává jedinečný

význam

a

specifický

je

způsob

i

jeho

oslavy.

Srovnáme-li deset dní mezi svátky Roš ha-šana a Jom kipur, pak

stej ně

tradičním

jako v

judaismu tak

i

v mesiánském

pojetí je toto období obdobím pokání 3 • Nenajdeme zde však tolik stanovených či

udržovaných předpisů pro tyto dny4.

Pro mesiánské Židy je to období především hluboké osobní zbožnosti a meditace, kdy je textů pro

doporučována

četba

tradičních

v prostředí tradičníms ,

toto období užívaných i

tedy především knihy proroka Jonáše a Ozeáše 6 • Nesetkáme se však

už

období,

míře

v takové mesiánský

s ranními

judaismus

bohoslužbami

jednak není

"ortodoxie" se v jednotlivých sborech liší mesiánské

synagogy

ze vzdálenostních a tak

zřejmě

i

pro

příčin

všechny

v tomto

jednotný a 7

míra

jednak nejsou

,

mesiánské

Židy

dosud

tolik dostupné a není jich tolik, důraz

proto v tomto období klade

spíše na

osobní modlitbu a rozjímání o významu svátků 8 • Rovněž pro mesiánské příprav

a

má

rovněž

Židy je předvečer svátku samého plný slavnostní

postním dnem s koná bohatá

ráz.

večeře.

před

Stůl

je

nadcházejícím opět

pečlivě

Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 84. Fischer, John. Messianic Services for the Festivals and Holy Days, palm Harbor 1992, 76. 3 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 75. 4 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 85. 5 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 45. 6 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 86. 7 Měchura, František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 34 8 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 85. 1 2

120

vyzdoben,

pro ubrus a

barva 1 ,

význam

kde

značí

interpretace odpuštění 2 •

dekorace se užívá bílá a

Nad

dle

opět

vínem

mesiánské hříchů

od

tradiční

pronáší

se

jako u ostatních Židů 3 ,

kiduš,

očištění

na

naději

vlastní

i

stříbrná

a

požehnání

a nad chalou požehnání ha-

moci 4 • Ve stejném duchu jsou u mesiánských Židů v předvečer svátku podávány sladkosti pro symbolizování sladkého nového roku v odpuštění 5 • Je

pravdou,

že

mnozí

významem postu,

mesiánští

pakliže

Židé

odpuštění

je

se

zamýšlejí

již dokonáno

nad obětí

Mesiáše, ovšem povětšinou se i mesiánští Židé v Den smíření postí,

vycházejí

totiž

Připomínají

postu. obrácení

a

Dne

povědět.

musíme

si

očištění,

jednom významu kongregací se

i

z Ježíšových

také

smíření

u

Modlitby

často,

je

post

požehnání duchovního

cestou 6 • Židů

mesiánských v synagogách

Ještě

si

o

však

mesiánských

dle novozákonní Pavlovské inspirace,

upínají k budoucí naději všech Židů, vyjádřil

o

potřebu

stálou

k čemuž

slov

jak ji Pavel z Tarsu

slovy:

"Bratři,

toužím

z celého

srdce

a

modlím

se

k Bohu,

aby

Izrael došel spásy" (~ 10, 1). Večer

tedy

se mesiánští Židé scházejí ve svých synagogách, pokud žijí

v dosahu

kongregace

spoluvěřících,

zde

se

odehrává vyvrcholení celého svátku specifické v mesiánském pojetí.

Průběh

judaismu 7 ,

bohoslužby

je,

podobně

spíše pestrý a radostný.

jako

v

tradičním

Liturgie je speciálně

Ju'----------------------1 Nerel, Gershon, Symbols used by Messianic Judaism in Israel Today, New York 1999, 39. 2 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 85. 3 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 74. 4 Nerel, Gershon. Symbols used by Messianic Judaism in Israel Today, New York 1999, 39. 5 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 86. 6 Ibid., 86 - 87. 7 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 45.

121

pro

tento

den

obohacena

uvedených biblických skrze

potýkají

s problémy,

vzdálenosti tudíž

textů

JeŽíše 1 •

Mesiáše od

hraje

hudbou,

vyúst:uj ící

Mesiánští kdy

významnou

sboru

úlohu

a

na

adresy

prostředí výborně,

v mesiánském semináře,

atp.

odloučené

rodiny a

v tento původní

Proto

den,

rozj ímání 2 •

věřících.

I

k

velké

synagogy,

publikací

různých

a

DVD, CD, a

servis

funguje

jako charita, misie,

rabíni

nabádají

i

takto

jednotlivce k hluboké osobní zbožnosti

četbě

zmíněných

textů

biblických

kteří

mezi mesiánskými Židy j sou tací,

a

dle

drží po celý den a noc půst a odříkání

tradice 3 ,

dle velmi přísných pravidel 4 , Vyjadřují

stejně

mesiánští

žijí

mnoha

Takovýto

často

se

mesiánské

vydávání

výše

odpuštění

však

věřící

výborné služby na internetu, distribuce publikací

oslavě

k

Židé

mnozí

nejbližšího

četbou

slavností

podobně

jako ortodoxní židé. vyjádření

tak své pokání, ale i radost a

díků

za

Boží odpuštění v Mesiášově oběti S • Ještě

závěru

se v samém

ale vrat:me do San Diega,

námi již vzpomínaná komunita mesiánských Židů, chvíli "nahlédli" do jejich v poslední hodinu původní

dne

před

svátečního věřící

západem slunce

abychom na dne. Zde se

scházejí, dle

židovské tradice 6 , aby společně prožili vyvrcholení

slavnostní ·bohoslužbou

biblické texty, silami

průběhu

kde žije

modlí se a

zkomponovaného

modlitební

knížky 7).

a

Po

ne;ilou, předčítaj

vydaného západu

společně

kdy í

čtou

ze svého vlastními siduru

slunce

a

(židovské zpěvu

písní

pronášejí požehnání nad vínem a nad chalou, kdy symbolicky Ju----------------------1 Nerel, Gershon, Symbols used by Messianic Judaism in Israel Today, New York 1999, 39. 2 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 86. 3 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 47. 4 Nerel, Gershon, Symbols used by Messianic Judaism in Israel Today, New York 1999, 40. 5 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 86. 6 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 126. 7 Ibid., 174.

122

první pokrm a sladký

nápoj,

tedy

setkáme

s typickým

Králi 1,,),

tak i

na

ukončení

vzpomínané

zpěvem

přetištěn

odcházejí

společně

výše

do

malou

v

symbolice.

jaké

přílohy

jej

I

zde

("Náš

otče,

autor

získal

je se náš od

této práce. Po západu

společnou

strávili následné okamžiky 2.

ti mesiánští však už musej í

pozřou,

postu

Avinu malkenu

j e v podobě,

který

zdejšího sboru, slunce

ve

který po

večeři,

Jako i

v

aby

tak

ostatní Židé,

přípravách

myslet na

blížící se svátek Sukot.

IX.

Chanuka

IX. A)

Historické pozadí svátku a jeho

Chanuka

patří

k jejichž

společně

oslavě

se

pojetí

s Purimem k jednomu ze dvou

obecně připojuje

jej ichž ustanovení nevychází na významné události v

tradiční

i mesiánský judaismus,

z Tóry3.

dějinách

svátků

Oba j sou vzpomínkou

Izraele,

slaví se v zimním

období a jsou nejveselejšími židovskými svátky 4, bývají též označovány

jakožto "menší svátky". Výraz "chanuka" znamená

doslova " zasvěcení" či "dedikace s " význam

svátku

chrámu 6 , zbudování

jakožto

svátku

a

tedy v sobě

obsahuj e

zasvěcení

či

posvěcení

k němuž došlo po očištění jeruzalémského chrámu a nového

oltáře

povstání v roce 164

př.

zápalných

Kr., které

obětí ukončilo

za

makabejského

čtyřleté

období

Ju----------------------Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 126. 2 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 86. 3 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 48. 4 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 57. 5 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, Sl. 6 Ibid., 51 - 52. 1

123

syrské

perzekuce

obyvatelstva Epifanem

(175

př.

164

chrámu

trvalo osm dní

(do

králem

25.

tevetu),

2.

Antiochem

Toto

Kr.) .

začalo

židovského

helenizace

syrským

způsobené

znovuposvěcení

dodnes.

násilné

a

dne

vyčištění

a

kislevu

měsíce

v tomto

IV.

období

se

a

slaví

Tehdej ší slavnost se konala po vzoru Šalomounovy

slavnosti

zbudování chrámu a je popsána v 1 Mak 4, 36 -

při

59.

roli

Důležitou

svícnu. útěku

sehrálo

Rabínská

v

Protože

menoře

se

celých osm dní, světla

chanukija 2 • kterou

se

setmění,

stal

Na

sváteční

na údobí

někdy

říká

jediný

džbánek

vydržel

paměť.

i

hořet

této události

mesiánští Židé po

ještě

je

můžeme

Svíce po

zde tedy čtyř

devátá, se

pomocná

zapalují

svíce, vždy

jednotlivýéh dnech

spatřovat

po

(vždy

jistou podobnost

adventních svící v

křesť.anském

dny totiž křesť.anského

"židovské

většinou

připadaj

í

na prosinec,

adventu, proto se Chanuce taktéž

Vánoce",

čemuž

se

mesiánští

brání 3 a neslaví v tyto dny narození svého Mesiáše, jak

po

jen na jediný

olej

na

že

období.

předvánočním

čili

a

zapaluj í

postupně

s postupným zapalováním Tyto

jen

vystačil

zázrak

zapaluje.

to vždy

jedna navíc),

uvádí,

speciálním osmi ramenném svícnu zvaném

svícnu

svícen

a

nalezl

synagogách tradiční ve

sedmiramenného

Šabat 1 )

(traktát

v chrámu

ale

v domácnostech i osm dní

menory

oleje, který by byl

neposkvrněného

den.

tradice se

nepřítele

zapálení

již víme,

přiřazují

do

svátku

Sukot

Židé které

(viz.

kapitola

je

jediným

Sukot) . Postupné symbolickým

rozsvěcování

obřadem

svíček

chanukije

svátku Chanuka. Nejprve se vždy zapálí

Ju----------------------1 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 57. 2 Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 49. 3 Cohen, Bruce. "Hanukkah: Not Just A Jewish Christmas", Messianic Jewish Life! no. 1, Baltimore 1999, 2 - 11.

124

pomocná svíce,

drží

se v rukou a

pronášej í

se hebrej sky

požehnání:

světa,

"Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože, králi posvětil

svými

příkazy

nařídil

Chanuky.

Požehnaný jsi, Hospodine,

a

který nás

rozsvěcovat

nám

náš Bože,

světlo světa,

králi

který prokazoval divy našim otcům až do této dobyl."

V synagoze

i

doma

ještě

se poté

zpívá

hymnus

Ma'" oz

cur

(Skalní pevnost mé spásy2). Chanukija může být tvořena buď svíčkami

nebo

světélky 3.

Nesmí

samotnému znamená třeba

také, se

nyní

rovněž

obřadu.

zmínit

jisté

umístěn

přihlášení

tradiční

dětskou

spoj enou,

v jidiš zvanou dreidl 4 ,

"káča."

těchto

V

tradice

se

olejovými

účelu

k žádnému

používat

slavnostnímu

tak

původní

dle

bývá ke

hrou

okně

a

víře.

své

s tímto

tedy vlčka -

dnech také dostává mládež

v

nežli

obřadem

čili

finanční

Je

tzv.

dárky a

k tradičním jídlům patří bramborové placky anebo koblihy 5. Ranní

synagogální

z Tóry (Numeri 7, Chanuce

se

v synagoze podstavci

bohoslužby 1 -

zařazuje

se před

8,

vyznačují

předčítáním

4 děleno na všech osm dní)

Halel

zapaluje

se

6

(Žalmy

chanukija,

118) .

113

která

a i o

zde

Také

stojí

na

schránkou Tóry.

Ju-----------------------Kunetka, František. Židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 49. Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 52. 3 Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995,

1

2

116.

Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 58. s Ibid., 58. 6 Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995, 4

116.

125

IX.

B)

Biblické

pozadí

a

svátku

průběh

v mesiánském

judaismu

Jedním

důležitých

z

důvodů

skutečnost,

Chanuku je

proč

mesiánští

že i Mesiáš,

Židé

slaví

tedy Ježíš Nazaretský

slavil tento svátek: právě

"Byly v

svátky

Ježíš

zimě.

Šalomounově"

Je pro

ně

posvěcení

se

jeruzalémského chrámu; bylo to v

procházel

chrámě,

v sloupoví

(J 10, 22 - 23) .

v této souvislosti též velmi

významně

přijímáno,

že Ježíš Nazaretský slavil Chanuku v jeruzalémském chrámu, který

byl

jen

o

nemnoho

makabejského povstání 1 •

generací

dříve

očištěn

V této souvislosti si

můžeme

za tedy

uvést,

že mesiánští Židé jaksi prohlubují původní význam

svátku

vzešlý

Jeruzaléma

do

vykup i telem

z historické duchovní

události

tedy

roviny vysvobození,

Mesiášem Ježíšem,

které

si

osvobození

či

vykoupení

připomínaj

í,

a

2

jehož druhý příchod stále očekávají • Četli-li bychom další řádky

z výše

ocitované

části

Janova

čteného

evangelia,

v tyto dny v mesiánských synagogách3 , dočetli bychom se, že v chrámu svého

na

Židů

Ježíš

nároku

(J

otázky

mesiášského

opět

10,

odpovídá

25

potvrzením

39).

Čili

pro

mesiánské Židy je Chanuka také připomínkou tohoto Ježíšova sebeprohlášení, souvislost s chrámu od Víme

má

výše

předcházejícím

pohanů

také,

což

zmíněnou

vykupitelskou

za makabejského povstání roku 164

že mesiánští

města

"fyzickým" osvobozením

Židé

př.

zpravidla do období

a

Kr.

svátku

Chanuka nesituují Ježíšovo narození (viz. kapitola o svátku Ju----------------------Kasdan, Barney. God~s Appointed Times, Baltimore 1993, 113. Cohen, Bruce. "Hanukkah: Not Just A'Jewish Christmas", Messianic Jewish Life! no. 1, Baltimore 1999, 4 - 6. 3 Kasdan, Barney. God~s Appointed Times, Baltimore 1993, 114. 1

2

126

Sukot),

přesto

ale

tu

jistou

souvislost

Vánocemi nalezneme, a snad ji i my sami po řádcích

jisté

více

porozumíme. či

(úmyslné,

který se o Chanuce nedopustila později

tak, by v

stejném

případě

Přítomnost

Ježíšova

na

který svět.

Epifanova

otázku, je

zda

pak

křeséané

zázraků,

vůli,

helenizujícího místě

mezi

je

on

dvě

stě

let

vyloučena,

tím

slaví o Vánocích,

a

jejichž

tedy

a

Mesiášem1

druhým

zapříčiněna

která

záměru,

Židy,

byla

úspěchu

vědomi

si

návaznosti

Prvním chápou Boží

Epifanova na

jim

Mesiáše na

j sou

že se Ježíš mohl o necelých

odpovědět

tedy tím,

právě přečtených

Židé

zamýšlené)

naplňuje.

procházet

přítomnost

Bohem

úspěch

zapříčinila

Mesiánští

křeséanskými

s

•

zázrakem, příchodem

I Chanuka je tedy vedle Sukotu významným

svátkem, připomínajícím Mesiášův příchod 2 • Symbolika dny,

chrámu

kdy

již

v mesiánských jakožto

rovněž

je

kamenný

synagogách

symbolika

jeruzalémský připomínána

"chrámu

vzoru

chanukije

chrám

(1

v srdci

věřícího 3 " kde prodlévá Duch Boží 4 a

"fyzickém"

čteními

novozákonními

K

6,

v tyto

nestojí, 18

každého

20)

skutečně

je v něm tak tedy po "vnitřní"

rozsvíceno

světlo,

tedy víra, jež je navenek symbolizována svícnem chanukije s . Takto tedy mesiánští Židé chápou význam Chanuky a rovněž symbolu chanukije, kterou jak již víme

stejně

jako všichni

ostatní Židé v každý z osmi večerů svátku rozžíhají devátou svíčkou

(či

lampičkou)

tzv.

šamašem6 •

V tomto

je

tedy

postup mesiánských Židů shodný s tradičním pojetím, někteří mesiánští Židé dokonce plně zachovávají tradiční židovské beraky pronášené

při

zapalování svící tak,

jak jsme si je

Ju----------------------Cohen, Bruce. "Hanukkah: Not Just A Jewish Christmas", Messianic Jewish Life! no. 1, Baltimore 1999, 4 - 6. 2 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 114. 3 Ibid., 114 - 115. 4 Cohen, Bruce. "Hanukkah: Not Just A Jewish Christmas", Messianic Jewish Life! no. 1, Baltimore 1999, 4 - 6. 5 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 114 - 115. 6 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 52. 1

127

výše

uváděli

s beraky známe

(kapitola

typickými

pro

slovy:

děti

v

znění

"ve

jménu

závěrečných

již následuje placky. příručky,

slavit v vlastních

rovněž prostředí

písní,

svící

zajímavost

uvedeme

i

návod

své

k

tedy

zpestření

video

vlastní můžeme

"káči",

v

Poté

např.

bramborové

vlastní

chanukové

nahrávky

zpěvníky

a

jak Chanuku

CD hudební nahrávky

pohlednice

příloze

si

takové

výrobě

druhů,

nejrůznějších

mesiánských rodin,

knížky, které si také

zpěvníku,

"dreidla" a

pokrm, tedy

vyrábějí

inspiruj ící

již

Ma~oz

hymnus

z dílny mesiánských Židů 2 •

"káči"

chanukije

je

Ty j sou pak navíc vždy

každého mesiánského

pro

Židé

jak

i

Ježíše,

sváteční večerní

Mesiánští

svícny

a

přílohách

chanukové

judaismus,

zapalování

při

se však setkat

zmiňovaný tradiční

součástí

"káči"

naší

typické

je

hrají

rovněž

obdobu

Můžeme

mesiánský

mesiánští Židé zpívají již cur, jehož

A).

z kapitoly o šabatu.

např.

zakončeny

IX.

a

dětské

prohlédnout.

Ju----------------------1

2

Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 115. Ibid., 115 - 117.

128

x.

Purim

Historické pozadí svátku a jeho

X. A)

Druhým

svátků 1

z menších

posledním svátkem roční

svátky 2

purim.

obecně

kalendáře

Jméno

svátku

je

další

Židů

mesiánských

začleňovaným

je po Chanuce

pojetí

tradiční

a

mezi jimi vyznávané

radostný svátek a

odvozeno

od

akadského

to

"pur3 \\

znamenající hazardní hru nebo ekvivalent pro hru v kostky. S názvem svátku totiž souvisí i historická událost, mu dala vzniknout a již si 14. dne

adaru

měsíce

je-li přestupný rok tak až ve druhém adaru, všichni

Židé

připomínají.

odpovídá

době

našeho

Datum

masopustu s .

svátku

která

(případně,

adaru šeni 4 ) tak

víceméně

předchází

Svátku

ještě

postní den (13. adar) na památku postu 6 královny Ester (Est 4,

16).

A

Mordechaje které

si

právě

je

odvaha

hlavní

Židé Ester.

příčinou

připomínají,

Achašveroše v perské je kniha

říši,

pro

svůj

Ester

vzniku se

záměr

a

jej ího

svátku.

staly

za

též tzv. úplné

Haman

svátek

vlády

genocidy

stanovil

losů?)

strýce

Události,

za dob perské diaspory,

Tehdy pyšný vezír

(odtud název svátku, datum

královny

krále a

líčí

losem

nejvhodněj

židovských

ší

kmenů 8 •

Ju-----------------------1

Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995,

117.

Kasdan, Barney. God~s Appointed Times, Baltimore 1993, 10. Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 50. 4 Newman, Ja~akov a Sivan, Gavri~el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 159. 5 Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995,

2 3

117.

Ibid., 159 - 160. Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 57. 8 Ibid., 57. 6

7

129

královna Ester společně se svým

Odvážná (ale také krásná 1 ) strýcem

však

čelit

dokázali

hrozbě,

této

což

vedlo

k úspěšné sebeobraně vůči nepřátelům v nepříznivé situaci 2 • Symbolické proklínání onoho Hamana, svátku,

si

pak se

naznačovali,

jež je

asociovat,

můžeme

součástí

jak

již

symbolickým topením Smrtky,

tohoto si

jsme

jimi ž místní

lidé dle své tradice vítali příchod Vesny, příchod jara 3 • Na

paměť

těchto

bohoslužbu

dávných událostí

typické

se

čtení

večerní

je pro

svitku

Ester

i

ranní

(nazývaného

Megilat Ester4 ) . Kdykoliv se v textu objeví Hamanovo jméno, je

okamžitě

přehlušeno

mohou dupat s .

dospělí

zdobení,

dětí

a

řehtaček,

rachotem

Pro knihu Ester je tradiční bohaté či

ornamentální

součástí

křikem

radostného

a

figurální veselého

ilustrace. svátku

Nezbytnou samozřejmě

je

slavnostní jídlo. V odpoledních hodinách je.zvykem pojídat slavnostní koláčky,

kde má

pokrm,

kupříkladu

trojhranné

solený hrách a fazole,

člověk

večer

se

plněné

sladké pořádá

hostina,

vypít tolik vína, aby nebyl "schopen rozeznat

Mordechaje od Hamana 6 . " Dle knihy Ester (Est 9, 22) se také vyměňování

udržuj e tradice jídla k posílení

si o svátku

přátelství

a dobré

vůle.

dary

chudým,

roznášejí

děti,

za což si i ony vyslouží svou

dárky 7.

Nejmenší

maškarní

karnevaly,

konají,

a

my

jež

v nich

přátelům

v tyto se v tyto

opět

můžeme

a jistě

dny dny

dva druhy

Podobně

posílají peněžní

dárky

alespoň

se také

známým, odměnu,

také

které zejm. potěší

zejména v Izraeli

spatřovat

zajímavou

Ju-----------------------1 Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el, Judaismus od A do Z, Praha 1998, 159. 2 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 57. 3 Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995,

117.

Kunetka, František. židovský rok a jeho zvyky, Olomouc 1994, 50. Judaismus od A do Z, Praha 1998, 159. 6 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 57. 7 Putík, Alexandr. "Bohoslužba všedních dnů a svátků". In korporativní autor, židovské tradice a zvyky, Praha 1992, 57.

4

s Newman, Ja'akov a Sivan, Gavri'el,

130

paralelu se zdejším maškarním rejem. Nemenší jistě

i

těší

dětmi

nacvičovaná

se pak

oblibě

na vzpomínané

představení

biblické motivyl.

x.

Biblické

B)

pozadí

a

svátku

průběh

v mesiánském

judaismu

Z pohledu našeho paralel v určitě

přístupu

výjimečným

radostným v poprvé na

zkoumání

Nový

mesiánští

a

a

Zákon

a

Židé

na

důraz

svátkem.

přímé

j ednotli vých

u mesiánských

zvláštním,

ale

purim,

či

a

je purim

tak

obdobně

výjimečnost

spočívá

jakékoliv návaznosti

působení

jakožto

významů

Židů,

stejně

Jeho

paralele,

Ježíšovo

svátek nezapomínají a jeden

svátkům

ke

veselým

chybějící

chápaní

či

na

odkaz.

významný

Přesto

židovský

v tradici jeho oslavy. Snad

pokračují

však je mesiánskému judaismu v této návaznosti

vlastní a specifický. Tímto důrazem je pro mesiánské Židy velmi

citlivě

během

a

událostí

ochrany

svého

významně

v perské lidu

Z novozákonního platnosti

vnímané 2 Boží zaslíbení,

proti

pohledu

Božího

říši

rovněž nepřátelům

vede

zaslíbení

projevilo, (Gn

k potvrzení ujištění

12,

jež se věčné

13) .

pokračující

Pavlovo,

neboli

v mesiánské terminologii rabiho Saula z Tarsu: "Vždyť. Boží dary a jeho povolání jsou neodvolatelná.

(Ř ll,

29)"

Tento význam i vedle

tradiční

tento citát četby

patří

Esteřina

v mesiánských synagogách

příběhu

k náplni synagogální

Ju----------------------1

Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků, Praha 1995,

117. 2 Fischer, Patrice. Traditions: Keeping the Faith, Los Angeles 1999, 12 - 19.

131

liturgie 1 •

Čili

takto

nahlédnout

můžeme

mesiánských Židů a porozumět věřícím, víra,

napadána

často

a

vyvracena

do

světa

jejichž kontroverzní ze

strany

tradičního

judaismu, ale též ze strany křeséanské 2 , hledá oporu svého především

sebepochopení

přijetí

k odvaze

jistě

(jak nyní

právě

je pak

často

v biblickém

okolím

čtenář

chápe

odkazu.

zpochybňované

těžké

porozumět

mesiánské víry

jakéhokoliv vlastního vyznání)

ve svátku Purim odvaha krásné Ester.

toto budeme vnímat očima mesiánských Židů, tolik

Inspirací

porozumět

i tomu, že

jej ich zbožnosti.

právě

Pokud

nebude pro nás

Nyní také

můžeme

na tomto pozadí je pochopitelné,

že Purim je také obvyklou

kdy se mesiánští

příležitostí,

Židé zaměřují na misii a snaží se přizvat ostatní Židy na svůj

purimový program3 •

Datem

svátku,

mesiánský Výraznou

se

jako

judaismus součástí

od

ve

všech

pojetí

tradičního

vnitřních

náplní jejich modliteb a rovněž

nazíráním na

budoucnost

svátku však,

jak

sami

neliší.

duchu s .

radostném

zůstává

i

pro mesiánské

Židé postí

a

meditací jsou

hlavní

přímluvy

zde související s novozákonním

uvidíme,

a

spatřit

i

Izraele 4

veselém Ester 6 •

nijak

svátku je v mesiánském judaismu 13. adar,

kdy se po Esteřině vzoru mesiánští za spásu Izraele,

případech

ostatních

Židy

(Ř

se

10,

už

1). opět

Základem večerní četba

Megily,

Pokračování

odehrává ve bohoslužby tedy

svitku

Již na této bohoslužbě můžeme u mesiánských Židů děti

Mordechajů,

oblečené

avšak

i

do

kostýmů

v jiných maskách,

malých

Ester

či

slovy mesiánského

Ju----------------------Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 126 - 127. František. Mesiánský judaismus dnes (bakalářská práce), Praha 2004, 44 - 45. 3 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 126 - 127. 4 Ibid., 127. 5 Fischer, John. Messianic Services for the Festival and Holy Days, Pa lm Harbor 1992, 20. 6 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Baltimore 1993, 127. 1

2

Měchura,

132

Žida Barneye Kasdana: "od masky prezidenta Spojených států až po Micky Mouse 1 . " Stejně tak i

zaznívání

mesiánští Židé pokračují v tradici hlučení při

Hamanova

různé řehtačky či

se i

jména,

sami

biblického

stejně,

jako

í

anebo

kupuj í

ostatní hluk vytvářející pomůcky 2. Rovněž

zde setkáme s kreativními

svědky

vyráběj

si

příběhu

bychom

jej

v

jedinci,

dětském

můžeme

být

divadelním provedením,

vidět

mohli

tudíž

v prostředí

židů

3

tradičních •

Zvykem je také u mesiánských

věřících

koláče

podarovávat blízké

zvané "Hamanovy

dárečky,

může

a pro nás

můžeme

Tato

setkat na

návaznost,

slovy této práce,

či

chudé

na niž poukazují S a s níž

přáníčkách či

kterou

nalézají a o Purimu ji

sladké

být zajímavé, že i v této zvyklosti

nalézají kontinuitu novozákonní, se.

připravovat

pohlednicích.

v Novém

Zákoně

připomínají,

které j sou

mesiánští

Židé

budiž také posledními

tradičně

připisována

Pavlovi

z Tarsu:

"Tím vším jsem vám ukázal, slabým

a

mít

na

paměti

že máme takto pracovat, pomáhat slova

Pána

Ježíše,

který

řekl:

,Blaze tomu, kdo dává, ne tomu, kdo bere;" (Sk 20, 35).

Ju----------------------Kasdan, Barney. God's Appointed Times, Fischer, John. Messianic Services for Pa lm Harbor 1992, 20. 3 Kasdan, Barney. God's Appointed Times, 4 Olitzky, Kerry and Ronald Isaacs. The Living, New Jersy 1993, 29. 5 Kasdan, Barney. God~s Appointed Times, 1

2

Baltimore 1993, 128. the Festival and Holy Days, Baltimore 1993, 128. How to Handbook for Jewish Baltimore 1993, 128.

133

závěr

Naše

práce

je

nyní

u

konce.

Poznali

jsme

cyklus

roční

svátků v prostředí

dnešních mesiánských Židů. Naším cílem

bylo nejen poznat

průběh

porozumět

jeho

sebepochopení současný

a

významu tohoto

pozornost v

biblické

mesiánský judaismus k tornu

použili,

Pracovali

jsme

literatury,

Úvod)

čemuž

bylo

práce,

maximálně

vytyčenou

podpírají

poznat

jemuž

které

též

sváteční

okolnostmi

a

autentičnosti,

příloze,

hudbou,

práce. vědecké

studiem

zejména liturgické a

pro

čili

recepty

oslav

svátků.

splnění

dalšího

jak si

jsme se zabývat

nezapomněli

kulinářskými

součástmi

pro

které jsme

další teologické tvorby samotných mesiánských Židů, nyní lze prolistovat v

jsme

je

této

závěry

čili

metodou,

studia

tak i historické

svátků,

jako náboženské,

stejně

směru,

Cesty a prameny,

klíčové.

rovněž

v rámci

stejně

jednotlivých

ale

zapotřebí

náboženského

počátku

pozadí

samotného,

(viz. k

věřících,

kolori t

věnovali

svátku

a

Pro

jinými

zachycení pro

předpokladu

pochopení a porozumění mesiánským Židům, jsme byli po celou věřícími.

dobu v rámci vlastního výzkumu v kontaktu s hlavním

jemuž

průvodcem,

je

autor

hluboce

Naším

zavázán

za

spolupráci, je jeden z největších sborů mesiánských Židů na sbor

světě,

Kehilat

Ariel

sídlící

v San

Diegu

u

Tichomořského pobřeží.

V

čele

tohoto sboru stojí jedna z

klíčových

postav

tvořící

se teologie mesiánského judaismu, plodný autor a absolvent mnoha

amerických

Theological

Seminary

Judaism etc.) teologie jedním

a z

universit v Jižní

Barney Kasdan,

jehož

liturgické

klíčových

děl

"na dálku",

možné

University,

Kalifornii, jehož

směrnice

jakožto i

zejména

Talbot

University

doménou jsou

celosvětového

oblasti. Spoluprací s ním, Židy

(Biola

of

je praktická v této

významu

době

v této

s dalšími mesiánskými

díky

internetu a

pošty,

134

sledováním blíže

a

zaslaných

nahlédli

DVD,

nosičů

tak

i

do

jsme

mohli

rodinného

proniknout oslav,

prostředí

zjistili, že i mesiánští Židé, stejně jako je tomu u všech Židů,

ostatních vysvětlení

důraz

kladou

jejich významu pro své

mají vlastní šabatové programy, "vlčka"

házejí svého

řadou tradičních Stejně

tak

"káču"

-

ale

jsme

dodatek) ,

zcela

nový

přehodnocení

Mesiáše,

stej ně

časů.

ve

je

(také

určitých

svátků.

viz. pro

svátků

že

přijetí

průběhu stejně

příchodu

oslav

svátků,

jakožto

specifičnost

zřejmý

je

na

Ježíše Nazaretského

a

v chápání

v celém

svým "radostným poselstvím",

liturgiích

příchod

Je jím

jeho druhého

jejich

jehož odraz tvoří

viditelný,

mesiánské oslavy a jak jsme poznali,

se tak rodinná a synagogální liturgie významem i

formou odlišuje od formy a obsahu z

o Chanuce

odlišností,

symboliky

zachovávaných

věřícími,

svátečních

druhé

řadu

celou

význam

Zjistili jsme,

především

zásadně

děti

ně

atd. a setkáme se zde s celou

očekávání

jako

významu

naprostou

na

též v sobotu pro

i mesiánské

písní,

coby Mesiáše se projevilo v životě

svátků

snažení mesiánských Židů. Už také známe hlavní

a zásadní

jejich

děti,

poznali

náboženských

misionářské

oslavě

židovských liturgický a folklórních písní.

vlastních

konci

při

straně

původní

však

zjistili,

že

židovské tradice, a ta, i když součástí

nedílnou

jsme

tradičního

tradice nové, v

více vzmáhaj ícího mesiánského

zachovává pozměněna,

současných

judaismu.

judaismu. Na mnohé zůstává

dnech se stále

My jsme

zastihli

v této práci mesiánský judaismus v období, kdy se formuje a utváří

zatím svátků

podoba

svátků,

nevytvořila

a

předešlou

jejich

neboť

jednotná pravidla liturgii.

(bakalářskou)

tohoto

zaj ímavého a

věří,

že

svým

novodobá historie tohoto hnutí Autor

práci,

či

předpisy

tak

ke slavení

navázal

pokračoval

ve

za

ročním

svou

svém studiu

kontroverzního náboženského

poohlédnutím

na

směru,

cyklem

a

svátků

135

mesiánských porozumění Porozumění

k

překonání

příčiny

židů

umožnil jejím

čtenářům

další nahlédnutí a

náboženskému životu mesiánských je

totiž

základním a

zneužívání

k jakémukoliv

hlavní poslání

současné

jediným krokem vedoucím

náboženství konfliktu.

židů.

jakožto To

religionistiky,

autor

ideologie považuje

a za

a klade si jej za

cíl.

136

SUMMARY

Feasts of the Messianic Jews

Messianic Judaism is a movement of the Jewish people, who believe

that

Jesus

is

the

promised

Savior for Israel and the world. stopped being Jewish. the late

1960~s

Jewish

Messiah

and

Messianic Jews have not

The rise of this movement began in

and early

1970~s.

Today there are over 200

Messianis Synagogues it the United States and approximately 40 in Israel. The

movement~s

rapid growth continues,

with

nex congregations being started in the former Soviet Union, Latin America,

and in key cities around the world.

celebrate the Jewish feasts,

meet

on the Sabbath,

They teach

from the Torah and engage in other Jewish customs. For them it is also reason to celebrate all the Biblical Holy Days. We can talk about three pillars of holidays in Messianic Judaism today.

The

first

is

Torah,

instruction

for

the

feasts based on the study of the sacred texts. The second pillar is a rabbinc tradition and tradional Jewish customs for the feasts this context

and the third pillar is New Covenant.

is very important· for Messianic Jews,

In

that

Jesus was himself a traditional Jew living in the land of Israel. He called other Jews to follow him as Messiaha and he observed the various reasst during his earthly life. His early followers

considered themsel ves to be Jews who had

found the promised Messiah.

This is main inspiration for

Messianic Jews. Important also is,

that they incorporate the New Covenant

into the traditional observance of the holidays,

into the

home

original

and

synagugue

1 i turgy

and

it

changes

the

observance of the feasts, as we can clearly see in Holy Day Shavuot -

Pentecost,

Pesach -

The Passover,

Sukkot -

The

137

Feast

of

Kippur -

Tabernacles,

Rosh HaShana

The Day of Atonement,

The New Year,

Hanukkah -

The

Yom

Feast of

Dedication and Purim - The Feast of Lots. But we can find many ways how Messianic Jews observe their feasts, because they interprets these days that they are not meant to lead them into legalistic bondage, but they see freedom of the Biblical Holidays in Messiah Jusus - Yeshua. Nevertheless, they emit a different practical guides for understanding and

celebrating

believers

and

the

Biblical

congregations,

Holidays

special

songs

in for

Messianic li turgy,

crafts and recipes.

138

Použitá literatura

Bič,

Miloš, Ze

světa

Starého zákona I, II. Praha: Kalich,

1986. Cohen, Bruce, Returning: A Jewish Journey To Faith in the

God of Israel and the Messiah from Nazareth. New York: Simon & Schuster, 2003. Doležalová, Jana, Tradice židovské

kuchyně.

Praha: Státní

židovské muzeum v Praze, 1989. Fischer/ John, Messianic Services for the Festival and Holy

Days. Pa lm Harbor: Menorah Ministries/ 1992. Fischer, Patrice, Traditions: Keeping the Faith. Los Angeles: Ariel Ministries Press/ 1999. Flusser/ David, Esejské dobrodružství. Praha: Oikoymenh/ 1999. Gary, Thomas, Messianic Judaism/ Its Hi s tory, Theology, and

Polity. New York: Mellen Press, 1998. Kasdan, Barney, God;s Appointed Customs. Baltimore: Messianic Jewish Publishers, 1996. Kasdan/ Barney/ God;s Appointed Times. Baltimore: Messianic Jewish Publishers, 1993. Kunetka, František/ Židovský rok a jeho zvyky. Olomouc: MCM, 1994. Lane, Tony, domů.

Dějiny křesťanského

myšlení. Praha: Návrat

1999.

Měchura/

František, Mesiánský judaismus dnes. Praha:

Bakalářská

práce, 2004.

Meyer-Liedholz, Dorothea. Pesach. nakladatelství Josef

Tůma/

Modřice:

Vydavatelství a

bratří

domě

2003.

Much, Karl a Pfeifer/ David, Svár

v

izraelském.

Praha: Themis/ 2000. Nerel, Gershon, Symbols used by Messianic Judaism in Israel

Today. New York: Menorah Publicshing Company, 1999.

139

Olitzky, Kerry and Ronald Isaacs, The How to Handbook for

Jewish Living. New Jersy: Ktav, 1993. Prudký, Martin. židé a křesťané, zvláštní lid boží. Brno, CDK, 1995. Robertson, Arthur, A Harmony of the Gospels. New York: Grand Rapids: Baker Book House, 1922. Rubin, Barry and Steffi, The Messianic Passover Haggadah. Baltimore: Messianic Jewish Publishers, 2005. Schneider, Ludwig, 30 let sjednoceného Jeruzaléma. Ostrava: A-Alef, 1997. Schneider, Ludwig, Stokrát o Izraeli. Praha: Sborový dopis, 1997. Schubert, Kurt. židovské náboženství v proměnách věků. Praha: Vyšehrad, 1995. Tresmontant, Claude. Hebrejský Kristus. Košice: Knižná dielňa

Timotej, 1996.

Vlasáková, Olga, Velikonoce. Rakovník: Okresní muzeum Rakovník, 1992.

Messianic Jewish Life! no. 1

(časopis),

Baltimore, 1999.

Messianic Jewish Life! no. 2

(časopis),

Baltimore, 1999.

Messianic Jewish Life! no. 3

(časopis),

Baltimore, 1999.

sborníky: Čítanka židovsko - křesťanského dialogu.

Ed. Helen Fryová,

Praha: Kalich/Vyšehrad, 2003.

židovské tradice a zvyky. Ed. Jiřina Šedinová, Praha: Státní židovské muzeum v Praze, 1992. Večerní

modlitby pro šabat a svátky. Ed. Thomas Salamon a

Benjamin Kuras. Praha: Židovská liberální unie v České republice, 2001.

140

slovníky:

Biblický slovník. Adolf Novotný, Praha: Kalich, 1956. Judaismus,

křesťanství,

islám. Helena Pavlicová a kol.,

Praha: Mladá fronta 1994. Judaismus od A do Z. Newrnan,

Ja~akov

a Sivan,

Gavri~el,

Praha: Sefer, 1998. Slovník Židovsko - křesťanského dialogu. Marc D. Angel a

kol., Praha: Oikoymenh, 1994.

Bible, ekumenický

překlad.

Praha: Biblická

společnost,

1990. Complete Jewish Bible. Clarksville: Jewish New Testament

Publications, 1998.

internetové odkazy

http://www.amfi.org http://www.mjaa.org http://www.messianicjewish.net

osobní rozhovory autora

Barney Kasdan - mesiánský teolog a

čelní představitel

sboru

mesiánských Židů v San Diegu, interview prostřednictvím emailu listopad 2005 - únor 2006. Martin Crowley, asistent generálního Jewish Alliance of America, interview

sekretáře

Messianic

prostřednictvím

e-

mailu a poštovní korespondence 9. - 25. ledna 2006.

141

Aaron parry - rabín a vedoucí pracovník Jews for Judaism, interview

edukačního

prostřednictvím

oddělení

e-mailu 7.

února 2006. Edith Claser, mesiánská Židovka z Clarksvillu v USA a pracovnice mesiánského nakladatelství, interview prostřednictvím

e-mailu 15. ledna - 10. února 2006.

142

"c

Mladík z Clarksvillu a tričko s nápisem "Yeshua the Messiah"

Nevyplněný

Nálepka na automobily mesiánských obsahující křestanskou i židovskou symboliku

Židů,

certifikát pro obřad Bar Micva z Clarksvillu

přívěšek

na klíče se stejným symbolem mesiánských židů

Mezuza užívaná mesiánskými Židy

HeLY SVl RIT PICTURE

Materl.als: picturc bclow copicd onto papcr pcns mat board-optiona!

Dlrectlons: Color and glue onto a board.

U příležitosti svátku Roš ha-šana si mesiánští židé rovnez pr~pomínaJ~ působení Ducha Svatého, obrázek pro děti, San Diego

Sullot Rť'cioes ! >: ~+<:~' I nllr';dlent5: ,. " ... '. ,'.!< 'i.' .•. ,.' Rjpé fruitssuch as melons. ban8nas. pineapple;péachés'+ ". . nectarines and grapes. ,... ,i,'';,'"''

Dlrec::tlons:

.

."

,'. '".,.

Cut melons or scoop aut ball shapes. Add re'lTla!ning fruits, Can serve as a side dish or desser~., ;walriúts Ir dé'slred.' " " .' , , .'. T.'. ...•..•.••••. ) ;', .""', " "\1 "",

," " ,,'

,

{.

;::J,'::.';,:::'~:'

S~~~T AND SOURCABBAGE MEATBA~ ••.••••.• Ingredlents: I 1/2 Ibs. ground beef Ilarge cabbage 15 or 16 oulÍees tomato saute 1/4 cup brown sugar 1/4 eup lemon juice loog grain wildrice

Dlrectlons: Cut 8 deep cirde at the core of the cabbage. Place in large saucepan ofboiHng water for 3-5 minutes or untilleaves can pull away, being careful not to overcook. Mix meat with 3/4 cup tomato sauce. Put in desired amount of rice. Roll into J 2 balls. Placeeach in thecenterofcookedcabbage lealÍés, "Iaee seam-side down in a large skillet. Mix remaining sauce \vith sugar and lemon juice. Paur over meatballs. Simmer cook, covered unti! done, 45 minutes to one hOUL Loosen baJls from the bottom of skillet occasionally while cooking:

Recept uspořádaný pro věřící ze San Diega obsahuje též tradiční recepty pro svátek Sukot, neznámý autor

Passove-r I\usic Dayenu RllythmiCf1111

tTI E - lu,hO.- tU - a - nu,

B • lu

C

F

ho - tzí C

II

~17O f03 p3 •

nu

ho - tzi-á-nu

c

c

IJ

07

J

ye

mi- Min - ra- yim. O

Day

-

di,

II

Fine

Gm

Icy

nu Gm

.

JhlI lm ma - shi •

ach ben Da - \1d; . i' , \

~

im ma - shi • ach ben "

Da •

vid. D.C.alFíne

TrM.slariWI:

May thc prophet Elíjah come soon, in Out Ume. wltb tbc Mc....~iah. son or David.

Zde vidíme jakým způsobem mesiánští židé mění znění tradičních židovských svátečních písní, a to na příkladu pesachových náboženských písní které zpívají v synagogách američtí mesiánští židé. Užito s vědomím MJAA (Aliance mesiánských Židů Ameriky), není znám autor

Hagady

Obal mesiánské manželů Rubinových

Dekret o provedení

manželů

obřadu obřízky

ona pro sederový podnos dle Rubinových z baltimorské Hagady

z Baltimore

A SIMPLE HANUKKAH

MENORAH (HANUKKIIIH)

Materials: píece of partideboard approx. 4"xIO"x 112Nine 112" machine nuts . gluc, glitter, markers Glue eightofthe flutsón . the partide board, either in a straight lineor a seml-drcle. Pla:te thé' rllnthnut slightlyaway Irom the othersto selVO asthe"shamash." Decoratethe menorah wíth your own design of glue and glitter orwith a marking pen.

ln

I

O

O 00

()

O O O O

J Jr: SlDE VIEW

Návod na výrobu vlastního chanukového svícnu, San Diego

chléb San Diega {'/, ,':',

'

"

THE TEN COMMANOMENTS GIVEN AT SINAl

Materlals:

/

cups: >paper':; t,!\;pql1'~, <" ';' ;tábl~t design

"Dlrections: . .... Cutpaperrectanglesthat will fitoveTan upSidéd6wncup. Háveďstudents decorate Ihis to look like a rnountain'With rocks. plants, and grass. Tape orstaple ontoli cup. Cúfoutthe tablet desIgn and glue orstaple on the top. Write ·Mt~ Siriaj" and "Exodus 20" on thc cups.

HOLVSPIRIT.HEADBAND

Materlals: constniction paper

Dlrectlons: Cut loi1g strips of construction paper that will fit around a chilďs head. Draw lIallles on pieces of paper and have child elit Ollt. Attach flarnes to band with glue. tape. or staples. Write 'Tongues of fiie filled with the holy spirit, Acts 2.~ Then size thc band on the child's head before stapling band into a drcle.

Zde vidíme návod pro výrobu dětského Desatera a také "ohnivé čelenky" znázorňující oheň, inspirováno knihou Skutků apoštolů (oheň při sestoupení Ducha Svatého), oba slouží pro přípravu svátku Šavu'ot v San Diegu

Nástěnný kalendář mesiánských židů vydávaný mesiánskými

Židy v Baltimore

Známý časopis mesiánských idů, vydávaný pro věřící v USA

Obal deokazety kde mesiánští židé rekonstruují Ježíšův poslední Pesach

Kippa mesiánských Židů, Clarksvill

Chanukové pohlednice z