Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra divadelní vědy

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra divadelní vědy

Činohra Neues Deutsches Theater a Kleine BOhne

v

době působení ředitele

Dr. Paula Egera (1932 - 1938)

Drama in Neues Deutsches Theater and Kleine BOhne in the Hand of Theatre Director Dr. Paul Eger (1932 - 1938) Diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. PhDr. Vladimír Just CSc.

Jitka Melkusová Divadelní věda

2006

Prohlašuj i

I

že

j sem

s využitím uvedených

diplomovou pramenů

práci

vypracovala

samostatně

a literatury. Jitka Melkusová

Obsah: I. Úvod

2

II. Praha a pražská

německá

III. Nový muž ve funkci

scéna ve 30. letech 19. století pražské

ředitele

německé

4

scény

7

IV. Soubor Neues Deutsches Theater a Kleine Buhne v sezónách 1932/33 - 1938/9

12

V. Repertoár Neues Deutsches Theater a Kleine Buhne VI. Hry

českých autorů

na

scéně

14

Neues Deutsches Theater a

Kleine Buhne

24

VII. Shakespeare, nedílná

součást

repertoáru pražské

scény

66

VIII. Schiller, IX. Zánik

X.

německé

nejhranější

Německého

německý

divadla a jeho

klasik znovuotevření

100 za

Protektorátu

121

Závěr

133

Resumé

136

Prameny

141

Literatura

144

Přílohy Příloha

1

145

Příloha

2

146

příloha

3

147

Příloha

4

149

Příloha

5

150

Příloha

6

151

příloha

7

152

Poděkování

226

1

I. Úvod

Ve své práci se hodlám zabývat divadla Chci

od

tak

sezóny 1932/33 navázat

Hoffmanové

na

až

do

uzavření

jeho

diplomovou

práci

německého

v roce

Andrey

činoherní

německé

"Pražské

Pražského

činohrou

1938.

Cincibusové-

divadlo

od

vzniku

československé

republiky do konce 20. let"lr která se podrobně

věnuje

éře

zejména

Chci

ředitele

věnovat

se

jasně

patrné.

celkové

několik

divadla a sledovat

Leopolda Kramera (1918 - 1927) .

Jedná

dramaturgické

koncepci

tohoto

linií r které jsou v jeho repertoáru

se

o

inscenace

her

českých

autorů r

inscenace her Williama Shakespeara a Friedricha Schillera. Vzhledem k tomu r že s ohledem na politickou situaci doma i Německu

v sousedním

dění r

k aktuálnímu schillerovské skrytě

nebylo jsou

inscenace

vyj adřovat

možné zejména

těmi

mohou.

které

r

Ale

i

se

přímo

vyslovovat

shakespearovské

se

k

uvádění

němu

her

či

více

českých

a méně

autorů r

hlavně Karla Čapka a Františka Langera zcela jistě bylo ve své době

určitou

demonstrací

oficiálního

přesvědčení

tohoto

divadelního podniku. To ovšem není možné bez základních informací o potenciálním německém

publiku v Praze r které bude obsahovat první kapitola

mé práce. S dramaturgií tohoto divadla neustále se zhoršující a tíživá nikdy

nedokázala

zabránit

zahraniční

velmi úzce souvisí

finanční

uvádění

angažování významných a dobrých i

jistě

situace r která ovšem

kvalitního

herců.

jeho

repertoáru

K tomu však

a

přispívala

politická situace r díky níž byla Praha

útočištěm

německých emigrantů.

Ukončení

krá tkým

provozu

pokusem

o

Německého

jeho

divadla v

obnovení

v

Praze v říjnu

září

1938)

1938

(s

souvisí

1 Cincibusová-Hoffmanová, Andrea: Pražské německé činoherní divadlo od vzniku československé republiky do konce 20. let, Praha 1996; Diplomová práce KDV.

2

s vyhlášením příčinou

všeobecné

definitivního

Německé

uzavření

členové

odešli do emigrace,

nebo

hlavní

otevřeno,

Kromě

je dosti sporná.

nezůstalo věrni

souboru,

nebyla

divadla.

původním

i Stavovského divadla)

Bývalí

však

divadlo bylo za Protektorátu znovu

jeho kontinuita s tímto (opět

Ta

mobilizace.

říšských

ovšem budov

prakticky nic. předchozí

své

divadel,

orientaci,

ke kterým se

již

i ta v Sudetech.

počítala

německou

Pražskou

Kromě

odborné literatury. hlavními

zdroj i

scénou se bohužel

Dále je to Dokumentace Komentáře

k této

zmiňované

výše Děj

informací

zabývá jen velmi málo diplomové práce jsou

iny Německého

německých

divadel v Praze 1918 - 1938 a od

dokumentaci

divadla v Praze. 2

Elišky

Frejkové. 3

Dalším

zdrojem jsou hesla Jitky Ludvové vycházející v rámci Divadelní encyklopedie v Divadelní revui. 4 Dobové prameny pak zahrnují divadelní cedule,s které bohužel končí

sezóny

s koncem

1937/38,

dále

Almanachy

Pražským německým divadlem, 6 které však obsahuj í vedení souboru a jeho

členů.

vydávané

pouze seznam

Nejbohatším zdrojem informací je

dobový tisk. Většina

těchto

zdrojů

je

bohužel

v

některých

případech

nepřesná.

Vzhledem k tomu, že tato kapitola příliš

prozkoumaná,

navazujícím na

bude

předcházející

moje

dějin

českého

divadla není

práce

pouze

příspěvkem

práce a pokoušejícím se

rozšířit

2 Demetz, Hans: Die Geschichte des Deutschen Theaters in prag X - XI, Divadelní ústav, Praha [1975 - 1976]. 3 Frejková, Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav. 4 Divadelní revue XV, XVI, 2004, 2005. s Cedule Neues Deutsches Theater a Kleine Buhne, Divadelní oddělení Národního Muzea v Praze. 6 Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1932, prag 1932. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1933, prag 1933. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1934, prag 1934. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1935, prag 1935. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1937, prag 1937. 50 jahre Neues Deutsches Theater prag 1888 - 1938, prag 1938.

3

penzum dosud známých informací. V žádném nemohu tuto kapitolu

II. Praha a pražská

Ve

30.

městem.

letech Počet

7

pohyboval v Praze

41

německá

19.

40.

701

ve své práci

uzavřít.

scéna ve 30. letech 19. století

století

německy

okolo

případě

byla

mluvících

tisíc

občan

obyvatel Konkrétně

osob.

Československa

národnosti a dalších 4118

Němců

téměř

Praha

se

milionovým

v roce

hlásící

době

v této 1930

žil

k německé

se

s jinou národností. Dohromady

tedy 45 819 německy mluvících osob. 8 Nejvíce jich bydlelo na Novém Královských Vinohrad. Jungmannova,

Blanická,

20% obyvatelstva. výrazně

připadá

a

k okrajovým

na

50%

všech

německých

samostatní podnikatelé, zaměstnance

Pro srovnání méně

přiléhaj

v oblasti ulic:

Riegerovy sady,

Směrem

a v

kde

Na

části

Příkopech,

tvořili

částem města

ící

přibližně

jejich podíl

klesal. 9

přibližně

úředníci

Přibližně

městě

samostatně

než 15% Čechů,

obyvatel

Prahy

jen necelých šest procent

a necelých deset procent na podnikající

úředníci

tvořili

tvořili

ve stejné

byli zastoupeni 11%,

dělníky. době

10

jen

zaměstnanců

7

Počet

obyvatel 1 počet obyvatel 2 841 318 848 823 858 026 873 782 889 564 905 452 920 454 936 165 950 086 889 817 962 200 914 930 920 661 1: Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech ČR (1919-2000), Český statistický úřadl referát demografie Olomouc [ 2002[ str.

rok 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1940

6.

2: Lehovec, O.: Eine Stadtgeographie und Heimatkunde[ prag 1944[ str. 72. 8 Lehovec[ O.: Eine Stadtgeographie und Heimatkunde[ prag 1944[ str. 92. 9 Viz příloha 1. 10 Lehovec[ O.: Eine Stadtgeographie und Heimatkunde[ Prag 1944[ str. 95.

4

bylo

8,6%

dělníků

a

většina

výrazná střední

či

diváků

třídě.

tak

l

bylo v Praze

Lze

obyvatelstva

právě

počet

říci,

tedy

že

patřila

Prahy

ke

z nich se zpravidla rekrutují

13

13x a

českého

divadla

divadel

v roce

1930

s celkovou

příliš.

obyvatel

českých

20

Němců.

dvě

jsou

V Praze

12

II

divadel.

na takový

diváků.

A

Čechů.

všech

německého

vyšší

návštěvníci

Ovšem

23,1%

kapacitou

Konkrétně

2100

v roce 1934

s celkovou kapacitou 26

žilo

777

Čechů

615

a

Svou kapacitou česká divadla převyšovala

067

45

819

ta německá německého.

obyvatelstva žilo v Praze 18x víc než

V Praze v roce 1934 existovala 2 státní (Národní a Stavovské divadlo),

2

subvencí

městská

KČ.

15

jsou následující:

divadla:

Z čísel

divadla

1300000

srovnání

vstupenka

státních

do Kč

předplatitelů,

to

německá

si

lze

jeden

divadlům

je

spočítat,

stála

6,8

divadel 20,4 německým

průměrně

díky

ovšem

německými

snadno

divadel

z tabulky

který

s divadly

německých

věnoval

městským

435

Kč,

Kč, Kč.

českých

u

prakticky průměrná

že do

městských

A pokud se

divadlům průměrně

444

Kč

zahrnutým

týče

989

Kč

za rok a u divadel předplatním

blokům

nelze.

Náklady náklady

a do

Kč

schodkem,

Přitom

spočítat

860

že všechna

zanedbatelný.

státních

8

uvedených v tabulce j e j asně patrné, se

a

divadla:

1080000

ve

divadel 5,5

státní

divadla:

hospodaří

divadel

za rok,

divadlo na Vinohradech a Komorní

(Městské

a 2 soukromá německá divadla. 14 Jejich příjmy z fondů

divadlo) a

městská

německého

českého

diváka

di váka

na

dokonce

jedno

představení

několikrát.

převyšují

Při tom

právě

Lehovec, o.: Eine Stadtgeographie und Heimatkunde, prag 1944, str. 95. Statistická zpráva hlavního města Prahy za léta 1930-1933, Praha 1937, str. 420. 3 z těchto dvaceti divadel ale nedosáhly ani sta představení. 13 Lehovec, O.: Eine Stadtgeographie und Heimatkunde, Prag 1944, str. 91, 92. 14 Statistická zpráva hlavního města Prahy za léta 1930-1933, Praha 1937, str. 417. 15 Statistická zpráva hlavního města Prahy za léta 1930-1933, Praha 1937, str. 417. II

12

5

německá

divadla

jsou

na

svých

divácích

mimořádně

finančně

závislá. Německé

divadlo v Praze,

a Kleine Buhne, s Národním

a

republiky přičemž

výdaj e. 16 český

dostávala Nově

hlavně

lze srovnávat

Stavovským

německé

zahrnující Neues Deutsches Theater

tato

kulturní stánek.

tedy

Československé

vzniku

přibližně

stejné

návštěvnické

díky užší

český

vzniklý

Do

divadla

mělo

divadlo

Stavovského divadla,

divadlem.

se státním divadly,

dotace,

obci vyšší

stát však daleko více podporoval

Po roce 1920,

německému

tedy po násilném zabrání

divadlu velmi pomáhala dotace, počátku

kterou mu za to dávala stát. Ovšem ta byla od

časově

omezená. Trvala pouze 7 let. Dalším omezením pro "státním jazyku

německou

pražskou

československém",

1920. Tento zákon stanovil jako

6řední

státní

instituce

instituce

kulturní působících

se

tak

v "nestátním"

jazyk

ocitly

jazyku.

"jazyk

zákon

o

29. 2.

československý".

jinojazyčného

akceptovat

byl

6činnosti

který nabyl

V soudních obvodech s více než 20% měly

scénu

obyvatelstva Německé

menšiny.

v postavení

organizací

Jako takové musely o státní

podporu žádat a neměly ji nijak zaručenou. l ? Německé

Od roku 1927 platilo pro se

počtu

zaměstnávaných

českoslovenští

bydliště

na

spolek mQhl v orchestru

občané

a

ČSR

6zemí

zaměstnávat nesměl

cizinců.

také

před

30%

"Národní divadlo" od

německého

svého

největší

a

hlavně

Za

1.

5.

cizinců

1

domácí

cizinci,

zaměstnat

nemožnost získat domácí sílu.

divadlo

1923.

omezení týkající byli

kteří

měli

Německý

jako sólisty,

žádného,

považováni trvalé

divadelní ve sboru a

pokud

neprokázal

18

(mám na mysli souputníka

nejprestižnější

obě

řadu

budovy)

mělo

výhod.

Jednalo

divadlo v zemi a

na rozdíl se

o

bylo tak

16 Ludvová, Jitka: Nationaltheater und Minderheitentheater. Ideen und Theaterpraxis in: Deutschsprachiges Theater in Prag, prag 2001. 17 Ludvová, Jitka: Deutscher Theaterverein (v rámci Divadelní encyklopedie) in: Divadelní revue, roč. XV, 2004, č.l, str. 86, 87. 18 Ludvová, Jitka.: Deutscher Theaterverein (v rámci Divadelní encyklopedie) in: Divadelní revue, roč. XV, 2004, č.l, str. 87.

6

nejvyšší metou

českého

herce.

Pokud zde byl v angažmá r byl na

vrcholu svých profesních možností.1 9 Tomu stálost

zdejšího

souboru r

odkud

přirozeně

herci

málo

odpovídá i

kdy

odcházeli

jinam r než do penze r nebo na svou poslední cestu. německém

Situace v zemích

nikdy

divadlo r

nevzniklo

které

Centrum

divadle byla

by

zpravidla

jedno

jiná.

divadelní

bylo

považováno

bylo

v

za

několika

působil

Angelo Neumann r udržovalo vysokou

pozici

však

minimálně

této

a

časem

se

od dobYr

kdy zde

Vzhledem ke

kulturního centra. Díky tomu byl zdejší soubor pouze

přestupní

německé

kteří

souboru

vytvořit

týče

se

v nevýhodné

českých

zemí.

samozřej mě

Byli

dlouhodobě r

obměňovala.

V

těchto

l

většina

ale

podmínkách

proto

pražská

německá

scéna

faktu

nízkého

počtu

sehraný soubor.

divácké

pozici

z

působili

v divadle

pravidelně

se

bylo obtížné Co

herce

dosáhnout

kultury.

ta

úroveň.

jedno

zemského

stanicí pro

nemohlo

a

postavení

herci r

nikdy

mluvících

centrum

městech

Pražské

divadlo si

německy

vrchol

měnila.

své

německé

V

obce r

jen

nebyla

díky

prostému

v Praze.

potenciálních

diváků

Československé

republiky nemělo stejný význam jako pro Čechy

Národní divadlo. diváky.

Tento

koncentrace

Nebylo tedy rozdíl

německého

je

hojně

dán

v

přeci

Německu

III. Nový muž ve funkci

V roce

1931

vydal

Německým

divadlem

závazek

předvádět

Samozřejmě

v

Praze. nejen

pick To zde

mimopražskými

hlavně

v

že

vyšší

příhraničních

jen dost vzdálené. Navíc měli

blíže do

nebo Rakousku než do Prahy.

ředitele

Otto

obyvatelstvo

skutečností r

l

svoj e vlastní divadla a lidé tu zpravidla

nějakého většího města

19

navštěvováno

obyvatelstva byla

oblastech r které jsou od Prahy měly

německé

Pro

německé

pražské

brožuru podle

ve

něj

žijícím

scény

které má

se

zabývá

bezpodmínečný

Němcům r

ale

l

v tom smyslu, že už neexistovalo žádné prestižnější české

divadlo.

7

převažujícímu

konečně

také

německé

umění.

20

v Československé

německého

pěveckého

hereckého,

českého

protože

a režijního německý

povinnostem.

kritizuje

jeden

z nich

Současné

umělecké,

a

Národního divadla.

směru

ani

tak

všechny

úrovně

hospodářské

nechtěl

dostát

svým

"nesnáze pražského Německého divadla \\,22 hospodářské,

i

podle

situace.

ředitele,21

dosavadní

či

nemohl

vidí

přímo

něj

Konkrétně

umělecké

v poklesu

příjmů.

s ním souvisejícím poklesu

umělecké

a

výkvět

republice

Pohlíží tedy na toto divadlo jako na jakýsi

V tomto

úrovně

cizincům

obyvatelstvu, v Praze žijícím

Němcům

všem

dramatiky a

ekvivalent

jak

českému

Náležité

souvisí

řečeno:

zlepšením

se

vyšším

zvýšení

výdajům

na

soubor a výpravu budou odpovídat vyšší příjmy.23 Dále se v této knize objevuje nástupní projev hypotetického ředitele

předešlých

Pickových vznikem uvědomuj

Německého

pražského

samostatného

námitek

na

Chce

hojnější

zajistily nebo

cizinců.

tvorbě

uvádět

tedy

Chce

se

věnovat

která si získala uznání v důležitější německé,

dokonce

zaj istit

i

nápomocni.

Bude

republiky,

aby

propagovat

20 21

22 23

také

měl

Bude

německou

plně

nebo

cizinců

by mu

také

Čechů,

a

operní

české

a

i

které

dramatice

uvádět

premiéry

pravidelně

přehled

si

se

tvorbě,

Dále chce sledovat všechny

ruské a americké

německé

hry,

Němců,

německé

Evropě.

spolupracovníků,

s volbou takových

takové

Československu

pražské premiéry.

francouzské,

ředitel

Tento

pražských

v současném

vzniklé

nastala

v Praze žijících

řad

především

zájem

která

v duchu

obyvatelstva Prahy po roce 1918 a

chce si proto získat publikum z Čechů.

situaci,

Československa.

německého

e úbytek

reagujícího

divadla,

i

umělecky

současné

některých

kteří

hodnotné

hry. Troufá si Počítá

z nich.

mu budou v této práci

navštěvovat

provinční

scény

o vhodných silách. Má také v plánu

kul turu

tím,

že

všude

tam,

kde

hostuj e

Pick, Otto: Um das Deutsche Theater in Prag, prag 1931, str. 3. Působícími od vzniku Československé republiky. pick Otto: Um das Deutsche Theater in Prag, prag 1931, str. 4. Podle: pick Otto: Um das Deutsche Theater in Prag, Prag 1931. str. 4.

8

Burgtheater, autorů

bude hostovat

z Československa,

básníků,

ale

i

divadla

s díly českých dramatiků a

s rumunskými, německého

v Praze,

chorvatskými,

vytvořit

hrami. Chce jednoduše

německých

se svým divadlem s díly

operních

srbskými a

jinými

německého

nový typ divadla, typ

v Československu.

divadla

Pak

se

nebude muset strachovat o existenci svého divadla. 24 Ředitelem,

ve kterého musel Otto Pick vložit své naděje, se

stal Paul Eger. Už v letech 1908 ředitele

Angelo Neumanna,

jako dramaturg. Po ředitele.

Poté,

Německém

pracoval v

Neumannově

co byl

1911, tedy v

době

působení

divadle v Praze

smrti se dokonce ucházelo místo

ředitelem

jmenován Heinrich Teweles,

z Prahy odešel. 25 Roku 1931 se Eger stal poradcem v Praze. 26

Znal

doby a navíc

tedy specifika pražské

měl

divadelního spolku

Německého

situace už

z dřívější

možnost rok se v Praze na svou novou funkci

připravovat.

Divadlo v roce 1932 finanční

stránka byla

Volknera. tohoto

Jenže

divadla

na

nebyla

zlomky

samostatný operetní z

činoherního

Podle Theater operetní

těžké

v

třeba

říci,

příliš

Jitka

Kleine

a

soubor

(do

na

soubor

součástí

ale

hospodářská

za

anl

že

jednotlivé byli

Právě

situaci.

předchůdce

píše,

operet

almanachů

už

že

dobrá

Ludvová

úvazků

Buhne

finanční

odvolání jeho

a operního souboru)

Divadelních a

důvodem

také

Neumanna. 27

ředitele

smlouvy

je

převzal

Roberta situace

legendárního Eger

role

zavedl a

zrušil

obsazování

herci

28

a

adresářů minimálně

souboru operního.

Neues v roce

Deutsches 1924

byl

Stej ně tak vedení

Podle: pick Otto: Um das Deutsche Theater in Prag, prag 1931. str. 5 - 6. Ludvová, Jitka: Paul Eger (v rámci Divadelní encyklopedie) in Divadelní revue 15, 2004, č. 3, str. 79-80. 26 (Deutscher Theaterverein), Ludvová, Jitka: Paul Eger (v rámci Divadelní encyklopedie) in Divadelní revue 15, 2004, č. 3, str. 79-80. 27 Ludvová, Jitka: Deutscher Theaterverein (v rámci Divadelní encyklopedie) in Divadelní revue 15, 2004, č. 3, str. 85. 28 Ludvová, Jitka: Paul Eger (v rámci Divadelní encyklopedie) in Divadelní revue 15, 2004, č. 3, str. 79-80. 24

25

9

opery bylo současně vedením operety. 29 Max Liebl byl v letech 1925

1932

činohru,

veselohru a režiséři

operetní z roku

v Almanachu

1937

je

uváděn

jako

vrchní

operetu. 30 V Almanachu

poprvé

už

samostatný

1

z roku

samostatně.

uvedeni

pánský

režisér

a

31

pro

1933

jsou

V Almanachu

dámský

operetní

soubor. 32 V roce divadla V roce

1935

založil

(Gesellschaft

der

1937 vypracoval

zahrnovat

česká

i

Freunde

proj ekt

des

přátel

Deutschen

německého

Theaters). 33

prager Festspiele, Chtěl

divadla.

prostředí

turistického

Společnost

nadaci

využít

který

atraktivního

K jeho realizaci však už, jiné vzhledem k politické situaci, nedošlo. 34 O

finanční

Německé

Theaters program V

sezóně

Postupně

divadlo

divadla, 1933/34

s ním

někdy

1

hodně

Týdeník

původně články

se

vypovídá i

formát k

A4

některým

jednalo

o

a

a

sezóně

premiérám

sezóny.35

Ale

i

ta

časopisu.

reklam. Peníze došly

byl

reklama.

a

rozsáhlý.

zůstávala,

S největší

končí

ale

Nakonec

nepřežil

číslem

24,

pravděpodobností

docházely peníze a proto se zmenšoval rozsah

Deutschen

poměrně

Reklama

který

součástí

jeho

časopis

mimo

1935/36 už vycházela pouze dvoustrana

programem divadla.

uprostřed

časopis,

des

BlĚi.tter

se ale jeho rozsah zmenšoval.

s reklamami

postupně

vydávalo.

měl

prag

texty ubývaly. V

tedy

Prahy.

situaci divadla

měl

počet

ani

článků

plátek

a

plný

úplně.

Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1924, prag 1924. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1924, prag 1924. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1925, prag 1925. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1926, prag 1926 Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1927, prag 1927. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1928, prag 1928. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1930, prag 1930. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1931, prag 1931. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1932, prag 1932. 31 Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1933, prag 1933. 32 Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1937, prag 1937. 33 Ludvová, Jitka: Paul Eger (v rámci Divadelní encyklopedie) in Divadelní revue 15, 2004, č. 3, str. 79-80. 34 Ludvová, Jitka: Paul Eger (v rámci Divadelní encyklopedie) in Divadelní revue 15, 2004, č. 3, str. 79-80. 35 V sezóně 1933/34 vyšlo 40 čísel, v sezóně 1934/35 42 čísel. 29

30

10

problémy

Další v Německu

v Československu,

a

pražské německé scény považovala, za

"nežádoucích

říšskoněmecký

"rejdiště

tisk

kde

V souboru

působila

aktivní

socialismu,

Sudetoněmecká

strana,

V roce

kritika

divadelních

část

velká

německého

divadla

Warnholtz a další) S Egerem

do

členů

(Fri tz

v souboru

Česká

strana ho

působení

vlivů"

v

Německu,

naproti

,

pražské

tomu

divadlo

německé

ideje

na

buňka

divadlo

za

Klub

vyvíjela německých

antifašistické

Valk,

Walter

tlak

levicově

a

českých

činoherního

kultury". 36 sympatizanti

l

velvyslanectví pražských

V této

odrážela

tisku.

komunistická

v Praze

pracovníků.

angažovala

za

některých

situace

židovského pekla bojuje malá

německé

vznikl

1935

se

označoval

herců

nacionálního

orientovaná

německých

uprostřed

říšskoněmeckých

skupina

politická

dlouhodobému

naopak

emigrantů

která

v ohlasech v

l

vzhledem k jeho

nositele

Egerovi

způsobovala

listů.

37

německých

a

organizaci

se

souboru

Pražského

Taub,

Elisabeth

.38

Pražského

německého

divadla

nastoupil

i

dramaturg Hans Burger (místo C. Weckershagena). Jako dramaturg v divadle setrval pouze jednu sezónu, ale nadále spolupracoval jako režisér a výtvarník. Poprvé

byl

angažován

stálý výtvarník prof.

Emil

Pirchan,

ovšem pracoval především pro operu. 39 Do

souboru

byl

přijat

charakterní

komik

a

režisér

groteskního žánru Bruno Harprecht. Tím byl odsunut Max Liebl,40 který byl jmenován zástupcem ředitele 41 .

vólkischer Beobachter 1. 12. 1933 (podle: Ludvová, Jitka: Paul Eger (v rámci Divadelní encyklopedie) in Divadelní revue 15, 2004, č. 3, str. 7980. ) 37 Ludvová, Jitka: Paul Eger(v rámci Divadelní encyklopedie) in Divadelní revue 15, 2004, č. 3, str. 79-80. 38 Frejková, Eliška: Klub českých a německých divadelních pracovníků, rkp. in Divadelní ústav. 39 Frejková, Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav. 40 Ludvová, Jitka: Paul Eger (v rámci Divadelní encyklopedie) in Divadelní revue 15, 2004, č. 3, str. 79-80. Naproti tomu Eliška Frejková uvádí, že "v tomto oboru byli v Praze 3 herci nejméně stejné kvality, z nichž dva i 36

11

Eliška

Frejková

německého

Nového vyčítá,

že

Egerovi divadla

nedoplnil

ve a

svém

Malé

dámský

"Komentáři

scény

soubor.

k dokumentaci

sezóně

v

Sama

ale

1932-1933"

uvádí

odchod

Bertl

Halovanič,

kterou nahradila Carola Behrens a také to,

byly

angažovány

další

členek čítal

sezóně

1931

přišla

souboru

dámský soubor v

tři

herečky,

ještě sezóně

jedna

a

podle

další. 42

1932-33 14

jej ího Celkem

členek,

že

seznamu podle

ní

v následující

pak 13. 43 Podle Divadelních almanachů a adresářů z let 1333

měl

1932 10 a v roce 1933 15. se mi proto zdá

členek,

dámský soubor v roce 1931 12 44

Jej í

v roce

tvrzení o nedoplnění souboru

neopodstatněné.

IV. Soubor Neues Deutsches Theater a Kleine Buhne v sezónách

1932/33 - 1938/9

členů

Pro zdokumentování podstatné

dva

zdroje

souboru pražské

Divadelní

německé

almanachy

a

scény jsou

adresáře

pro

j ednotli vé roky 45 a "Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938" Elišky Frejkové. 46 Tyto dva zdroje však uvádějí soubor podle

dvou

různých

klíčů.

Frejková po sezónách.

Almanachy po

Navíc se mi

j ednotli vých

nepodařilo

letech,

získat Almanach

pro rok 1936. Oba zdroje se v několika údajích rozcházejí. 47

úspěšně režírovali u • (Frejková, Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav.) 41 prager Presse, 8. 9. 1932, str.6. 42 Frej ková , Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 1938, rkp. in Divadelní ústav. 43 Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1931, prag 1931. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1932, prag 1932. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1933, prag 1933. 44 Frejková, Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav. 45 Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1932, prag 1932. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1933, prag 1933. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1934, prag 1934. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1935, prag 1935. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1937, prag 1937. 50 jahre Neues Deutsches Theater prag 1888 - 1938, prag 1938. 46 Frej ková , Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav. 47 Několik herců je uvedeno jen na jednom seznamu. viz příloha 2 - 5.

12

jasně

Na obou je však souboru jsou pouze (nebo

1932/33 Padlesak,

buď

po

v divadle

kteří

až

do

roku

herců.

V pánském

působili

od sezóny

(Hans

1938

Walter Taub a Fritz Valk).

kteří

herci,

čtyři,

dříve),

výměna

patrná velká

Gotz,

jasně

Je ale

patrné,

v divadle setrvali více než jednu sezónu,

sezóně

1933/34

nebo

sezóně

po

KarI

následující.

že

odešli Ostatní

setrvali až do roku 1938. V dámském

souboru

je

v souboru pánském. Pouze Warnholtz

období.

docházelo sezónu.

dvě

(Eliška Frejková))

sledované

každou

K

ještě

fluktuace herečky

sezónu.

působily

Pokud vydržely déle,

než

hereček

souboru

jen

zůstala

sezóně

odešly po

po celé mnou

dámského

části

velké

Většina

větší

(Gerda Meller a Elisabeth

v divadle

výměně

něco

o

jednu

1933/34,

nebo

setrvaly až do roku 1938. Je

zřejmé,

sehraný,

jednotně působící

Zásadní byla

že za takovéto situace bylo velmi

obměna

dokonána

souboru, v té

s

do

přesunula

československým

proběhla

která

následující,

občanstvím

že všichni herci,

působili,

byli

občanství.

Například Hans

antifašisté

odráží

Německu.

Německa

neznamená,

v souboru

už

fašistické noviny zprávu, KarI

Trabauer

se

části.

kteří

a

Prahy

němečtí

nebo

v

proměnu

říšských

z nich

občanů

přišli

emigranti.

Německém

nikdo

1933/34 a

radikální

Většina

do

a

sezóně

po

Němci

To ovšem

divadle v Praze neměl

německé

Gotz říšskoněmecké občanství měl 48 a

v Praze hrál až do roku 1938. Je dokonce jedním ze působících

vytvořit

soubor. Zvlášt v jeho dámské

politické situace v sousedním se

těžké

v roce

1932.

V roce

čtyř

1938

herců

přinesly

že Fritz Klippel, viktor Afritsch a slavnostního

zúčastnili

pohraničním sjezdu henleinovců.

představení

na

49

48 Schneider, Hansj6rg: Exiltheater in der Tschechoslowakei 1933 - 1938, Berlin 1979, str. 42. 49 Frejková, Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav.

13

německého

Fritz Klippel z Pražského 1938 / 50

tedy v

počátku

z

Lohner l

průběhu

Elišky Frej kové ani

letmo l

sezóny. Na jeho místo nastoupil Alfred

jako

trvalého angažmá.

hostl

posléze

pravděpodobně

se

torzu

v Almanachu.

Do

t oh o

51

1938/39 věnuje

sezóny pro

ro k

1938 52

se

pravděpodobné

žádný další už nevyšel.

v

divadle v Praze trvalo jen velmi krátkou dobu. působily

V divadle členy

Taub l

W.

Carpentier

např.

šéf

Rieger 53

F.

komunistické

Warnholtz l

E.

I

buňky I

L.

z

angažmá

herců

byli

Rodenberg l

E.

F. Richter. 54

I

československým

s

Němce

dvě

i

Jeho

jen

dostat

nestihl a Německém

do

i

Jeho jméno se ale neobj evuj e ani v soupisu která

I

květnu

divadla odešel v

Paul Demel činohry

I

občanstvím

v souboru

zastupovali

Arnold Marlé l Friedrich Richter a režisér a

Julius

Gellner

alespoň Fritze Valka.

55 1

za

německé

emigranty

jmenuj i

56

V. Repertoár Neues Deutsches Theater a Kleine Buhne

Neues Deutsches Theater i Kleine Buhne hrály srpna nebo

začátku

se

v obou

května

odpolední

září

do konce

divadlech

představení.

Počet

června.

pravidelně

představení

denně

Zhruba od konala

l

od konce října

do

nedělní

odehraných za sezónu

se na obou scénách pohybuje okolo 360. Frejková r Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938 r rkp. in Divadelní ústav. 51 Frejková r Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938 r rkp. in Divadelní ústav. 52 50 jahre Neues Deutsches Theater prag 1888 - 1938 r Prag 1938. 53 Žádný F. Rieger se v souboru nevyskytuje ani podle Almanachů r ani podle seznamů členů souboru obsažených v práci E. Frejkové. Je možné r že se jedná o Friedricha Richtera r který se v tomto výčtu také objevuje (s křestním jménem Fritz)r a jde o omyl. (Herec jménem Richter r ovšem s křestním jménem Fritz r je v práci E. Frejkové zmiňován o dvě strany dále s tím r že v průběhu sezóny 1935/36 odešel do Sovětského svazu.) (Frej ková r Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938 r rkp. in Divadelní ústav. ) 54 Frej ková r Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938 r rkp. in Divadelní ústav. 55 Schneider r Hansjórg: Exiltheater in der Tschechoslowakei 1933 - 1938 r Berlin 1979 r str. 45. 56 Schneider r Hansjórg: Exiltheater in der Tschechoslowakei 1933 - 1938 r Berlin 1979 r str. 45. 50

14

Vzhledem k tomu, je

že neexistoval samostatný operetní soubor, či

není operetou. Pokud je

hra na ceduli 57 označena jako opereta,

jeto snadné. Ovšem na

těžké

která inscenace je

určit,

cedulích

se

objevují

také

označené

frašky s hudbou, revue a tituly Vodítkem by mi

cokoli tam není,

článků

a

revue

říci,

označení,

upřesnění

někdy

nedůslednost,

kterého

jako hudební

jsou

polovině

února

se

v nich

například

Ovšem

mizí.

1937

vnáší do celé situace

a

jindy

záměr.

nebo o

jednotlivým

v prager Tagblatt

jednou jako opereta,

jako komedie a jindy dokonce jako opera. Navíc toto v

že

v situaci, pokud tam není?

dělat

označován

titul

označené

závěru,

poskytuje program divadel otiskovaný

v jednotlivých periodikách. jeden tentýž

k

situace bylo možné použít novinových

inscenacím dostává. Ovšem co

je

soupisu

jestli jde o

žánrového

Další možnost

Jenže hry

v jejím

vyjasnění

Dále by pro

Operett-Revue.

Logicky tedy lze doj ít

je opereta.

nebo

Těžko

nejsou.

veselohry,

tu mohla být práce Elišky Frejkové,58 ale ta

se operetami nezabývá..

veselohra

hudební

singspiely,

ještě

Místo

větší

kýženého

jednou

označování

vyjasnění

tedy

zmatek. Proto tedy mé pevné

rozhodnutí, že opereta je pouze to, co je na cedulích

označeno

jako opereta,

opačně).

Vše ostatní

singspiel, nebo operett-revue

Sezóna

1932/33

je

netypická.

Objevuje

oper,

v sezónách

než

oper byla

kterou k této kapitole přikládám, 59

jev tabulce,

zahrnuto v premiérách

(případně

činoherních.

co se

se tu

týče

totiž

skladby

třetinu

o

následuj ících. 60

uvedena v Kleine

Buhne.

repertoáru

Navíc

víc

opera v Kleine Buhne záležitostí spíše

představení

zhruba

V následuj ících

poněkud

čtvrtina

letech

je

ojedinělou.

57 Cedule Neues Deutsches Theater a Kleine Bůhne, Divadelní oddělení Národního Muzea v Praze. 58 Frejková, Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 1938, rkp. in Divadelní ústav. 59 viz příloha 6. 60 Průměrně je v sezóně 32/33 uvedeno necelých 18 oper za měsíc (dohromady v obou budovách), v dalších sezónách se měsíční průměr pohybuje okolo 11 (opět v obou budovách dohromady) .

15

souborů

Hostování cizích sezóny.

Bylo

uvedeno

klesl,

titulů,

22

představení

obsadili celkem 35 mírně

bylo jednou z deviz úvodní Egerovy

sezóně

.. V

představení

na 22,

některé

10

titulů

1936/37

představení),

(13

sezóně

6

titulů

představení)

1937/38 4 tituly (5 Finanční

vedení

prominentních

změně

však

poměrně

poltického vývoje německých

přisuzuji

prudký pokles osobnosti,

právě

kolem

jednalo

emigrovali z dále do

o

Německa

bezpečnějších

a

pohostinské vystoupení Schiller

zalamejský, Německem

domácího

která znamená konec faktory

ovlivnily

Největší

vliv

Podle mého to dokládá dvou

shromáždily

sezónách.

vlastní

částí

z politických

závěrečné

sezóně

říšskoněmeckého

Berlin).

v rámci

či

Herecké

soubor,

Evropy

se

(většinou

rasových

důvodů

tzv.

stalo první oficiální

divadla v Praze

Hrál

se

(5.

Calderonův

"kulturní

výměny

3.

Sudí mezi

a Československem". 61

Frejková, Eliška: Dokumentace in Divadelní ústav.

61

i

se zhoršuj ící se situací se posouvali

Theater,

uvedený

tak

došlo k prudké

souborů.

celých

bylo

zemí) .

Zvláštním jevem se v

1938,

Navíc

souborů,

tyto

nebezpečných

kteří

herce,

sezóně

úplné

dobrá a zájezdy

Německu

v

v posledních

ně

představení),

v inscenacích

Všechny

sebe

(19

(j ak

(nástup Hitlera),

hostováni

které

1934/35 bylo uvedeno

příliš

politické situaci.

pomalu vytrácejí z pro se

Zároveň

pohostinských vystoupení

sezóny

záležitostí.

hostů

souborů.

dvě

Tyto

.

hostujících

kritizováno.

titulů

v poslední

drahou

přemíru

za herců

ostře

hostování vývoj

byly

divadla

souboru)

a

situace divadla ovšem nebyla

souborů

cizích

představení)

(6

počet

30.

titulů

1935/6 16

hosté

1933/34

proběhlo

byly na cizí soubory nejbohatší. V

opakovaně,

německých

divadel v Praze 1918 - 1938,rkp.

16

jako s rozlišením operety je problém specifikovat

Podobně

žánr

činoherních

jednotlivých

uvádějí

standardní

fraška...

Často

názvy

se

ale

ži vota ... nebo 3 akty s žánru

dané

v prager

také

značka

l

komedie,

obj eví

je

U

tomu

podobně

jako

obměňují,

pro drama nebo

asi

tak,

že

svého reprízování

naj ít

obrazů

12

programů

u

ze

ti tul,

Označení

operety.

občas

A od poloviny února

výjimečně.

který nese

označení,

jedno žánrové

otiskovaných

dokonce se k nim

činohru.

roku 1937 se už navíc objevují pouze shrnout

činohra,

veselohra,

a dohrou atp. To mi bohužel o

neřekne.

běžně

cedule 62

Divadelní

označení:

nic

komedie a veselohra se přidává

jako

předehrou

inscenace

Tagblatt

inscenací.

l

Dovolím si to po

celou

dobu

je velice obtížné,

ne-li nemožné. Je však možné si za pomoci všech rámcový

přehled

německé

scény.

o Ve

zdrojů udělat

činoherního

složení všech

těchto

repertoáru

převládají

sezónách

alespoň

pražské

inscenace

her

komediálního charakteru. Pokusila jsem se z přehled

o

rozsahu

pouze velmi V

sezóně

dále jsou Pražského

údajů

vážněj

vytvořit

z cedulí šího

alespoň orientační

repertoáru. 63

Bohužel

je

však

přibližný.

německé

1932/33 na první pohled dominují uváděny

komedie anglické, francouzské a

německého

divadla

také nový dramaturg Hans

přišel

Burger.

spolu

Třebaže

s

komedie a

maďarské.

ředitelem

tedy divadlo

62 Cedule Neues Deutsches Theater a Kleine Btihne, Divadelní Národního Muzea v Praze.

Do

Egerem svého

oddělení

63

v

sezóna

činohry

tragédie

1932/33

6

O

1933/34

5

1

1943/35

8

1

1935/36

10

1

1936/17

7

3

1937/38

7

2

sezóně

1936/37 je jako

činohry

uvedena i hra Oscara Wilda Ideální manžel.

17

dramaturga

Frejková, 64 zřetelné stopy vkusu a názorů Dr. Egera. V

čele

tvrdí

mělo,

stál

činohry

jsou uvedeni

ještě

Eliška

vrchní

že

repertoár

režisér Max Liebl.

nese

V Almanachu

režiséři:

Hans Gotz, Bruno Harprecht, Friedrich Holzlin, Otto Strohlin. 65 V soupisu Elišky Frejkové je jako režisér uveden i Renato Mordo. 66 sezóně

V této

tito

v divadle dvakrát pohostinsky režíroval Julius

Gellner. Divadlo

poprvé

zaměstnává

stálého

výtvarníka

prof.

Emila

Pirchana. 67 Zajímavými dramaturgickými Května

(L.

Feuchtwanger,

7.

jsou tyto hry:

počiny

10 1932),

15. 1. 1933), Milovaný hlas, Oedipus

Slepá žena

Kalkata 4. (E.

Toller,

(J. Cocteau, A. Gide, 24.

1. 1933), Candida (G. B. Shaw, 17. 2. 1933). přirozeně

Z klasiky,

převažuje

německá,

byly

v

premiéře

uvedeny tyto hry: Kupec benátský (W. Shakespeare, 2. 9. 1932), východem

před

omylů

(W.

Lessing,

slunce

Shakespeare, 5.

4.

1933),

(G.

Hauptmann,

18.

3.

1933),

Moudrý Nathan

1.

12.

Komedie

1932),

Mína z Barnhelmu (G.

E.

Lessing,

(G.

E.

26.

5.

1933), Lulu (F. Wedekind, 20. 6. 1933)

Sezóna 1933/34 probíhá bez dramaturga Hanse Burgera, divadlo který je jej

opustil.

Jako

zároveň uváděn

označuje

jako šéfa

dramaturg

je

jako režisér činohry

uváděn

činohry.68

Julius

který

Gellner,

Eliška Frejková

a spolu s Renatem Mordem i

jako

dramaturga. 69

Frejková, Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938,rkp. in Divadelní ústav. 65 Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1933, Praha 1933. 66 Frej ková , Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, Divadelní ústav. Renato Mordo byl v Almanachu pro rok 1933 uveden jako vrchní režisér opery. Pravidelně režíroval i činoherní inscenace. 67 Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1933, Praha 1933. 68 Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1934, Praha 1934. 69 Frej ková , Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav. V Almanachu je Renato Mordo uveden v kolonce Dramaturgie jako redaktor divadelního časopisu (Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1934, Praha 1934.) 64

18

v Almanachu pro rok 1934 je Max Liebl uveden jako vrchní režisér,

Julius Gellner jako režisér,

Hans Gotz,

Bruno Harprecht,

dalšími

režiséry jsou:

Friedrich Holzlin,

Walter Taub. 70

Soupis Elišky Frejkové je opět širší o Renata Morda. 7l Výtvarníkem je i nadále prof. Emil Pirchan. 72 První polovina sezóny se velmi podobá V druhé

polovině

dochází

závěru

se v tomto

autorů.

Frejková

II

období

i

73

že se

klasické

obj evuj í

jakémukoli v a

tři

i

sezóně

v této

moderní

předcházející.

změnám

kvalitativním

poprvé

tvrdí,

zoufalá snaha vyhnout

problémům",

ke

sezóně

a

v jejím

hry jasně

je

českých

patrná

stanovisku k aktuálním

vážné

hry

uváděny

j sou

v neutrálním a konvenčním podání. 74 počiny

Pozoruhodnými dramaturgickými (G. B. Shaw,

1. 11. 1933, NDT) , Kvadratura kruhu

15. 11. 1933, KB), NDT) ,

(O.

Kulička

Osud

(R.

(M.

Brod,

18.

5.

1934,

z módy

Wilde,

jsou tyto hry: Pygmalion

Scheinpflugová,

Saudek,

6.

16.

14.

4.

6.

a Toník (E. Kastner, 4.

1934, KB)

1934,

KB), Vějíř

NDT) ,

(V. Katajev, 20. 12. 1933,

Lord Byron vyj de lady Windermereové

Kde jsem byl v noci?

1934,

KB),

Velbloud

(Okénko)

uchem

jehly

(O. (F.

Langer, 22. 6. 1934, NDT). V klasických titulech jsou tentokrát více zastoupeni autoři:

John Gabriel Borkmann

Zkrocení zlé ženy

(W.

nemocný

11.

(Moliére,

(H.

Ibsen,

Shakespeare, 1.

1934,

1.

KB),

12.

19.

10.

1933,

1933,

NDT) ,

Valdštejnova

světoví

KB),

Zdravý

smrt

(F.

Schiller, 13. 1. 1934, NDT) , Julius Casar (W. Shakespeare, 23. 3. 1934, NDT) , Revizor

(Gogol,

2.

6.

1934, NDT) , Faust

(J. V.

Goethe, 13. 6. 1934, NDT).

Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1934, Praha 1934. Frejková, Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav. viz pozn. 66. 72 Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1934, Praha 1934. 73 Frej ková , Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav. 74 Frejková, Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav. 70

71

19

Ani sezóna 1934/35 nedoznala co se změn.

pokračuje

Ovšem

uvádění

týče

českých

her

je stále Julius Gellner, který je veden opět

Frejkové je Jako

(spolu

činohry

režisér

další

Marlého

a

autorů.

Dramaturgem

i

jako vrchní

zároveň

Lieblem) .75

V práci

Elišky

činohry.76

šéfem

režiséry Waltera

s Maxem

vážnějších

repertoáru

uvádí

Almanach

Hanse

Tauba,77

Frejková

se

Gotze,

Arnolda

s ním

tentokrát

shoduj e. 78 Jako

výtvarníka

uvádí

Almanach

Emila

prof.

Pirchana 79,

zatímco Frej ková má ve své práci pro tuto sezónu výtvarníky 80 Oba tři: prof. E. Pirchana, Franka Schultese a Hanse Burgera. dva

j sou

uváděni

na

divadelních

pravděpodobně

S divadlem

cedulích

spolupracovali,

jako ale

výtvarníci. 81

nebyli

stálými

zaměstnanci. důležité

Za zmínku stojí tyto tituly: Jak je Wilde, 1934,

8.

9.

(J.

Maximilian

vnuk

(P.

Glasworthy,

(F.

Langer,

Houpačka

KB),

Golemův

NDT) ,

Společnost

(F.

1934,

Werfel,

12.

1.

11.

1935,

(O.

Scheinpflugová,

Leppin,

27. 1.

12.

Za

8. 1934,

NDT) ,

1935,

KB),

míti Filipa (O.

zdí

(H.

12.

31.

NDT) ,

1934,

NDT) ,

10.

Juarez

Manželství Nahansen,

a

s r . o. 28.

3.

1935, NDT) , Komediant Hermelín (V. Werner, 10. 4. 1935, NDT) Zároveň

Ibsen,

5.

byly uvedeny tyto klasické hry: Hedda Gablerová 9.

1934,

KB),

Othello

(W.

NDT) ,

Zámek Wetterstein (F. Wedekind,

Gynt

(H.

Schiller,

Ibsen, 9.

20.

11.

10. 1934,

1934,

NDT) ,

Shakespeare, 6. 2. 1935, NDT) ,

Shakespeare,

NDT) , Sen

Slečna

22.

9.

1934,

Nevěsta

noci

8.

9.

1934,

NDT) ,

Messinská

svatojánské

Julie, Komorní

(H.

pěvec

Peer (F. (W.

(A.

Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1935, Praha 1935. Frejková, Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav. 77 Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1935, Praha 1935. 78 Frejková, Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav. 79 Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1935, Praha 1935. 80 Frej ková , Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav. 81 Cedule Neues Deutsches Theater a Kleine Buhne, Divadelní oddělení Národního Muzea v Praze. 7S

76

20

Srindberg,

F.

Wedekind,

4.

4.

1935,

KB),

Dantonova smrt

(G.

Buchner, 14. 5. 1935, NDT).

v

sezóně

1935/36 uvádí

Frejková pod titulem vedoucí

činohry

a dramaturgie Julia Gellnera, Renata Morda a Wolfganga Birka, jako režiséry pak má Julia Gellnera, Maxe Liebla, Hanse Gotze, Arnolda

Marlého,

Stadlera,

Martina

podle ní prof.

Waltera Costu

Tauba,

a

Renata

Leopolda

Emil Pirchan a

Morda,

Dudka.

Rudolfa

Výtvarníky

jsou

Frank Schul tes. 82 Almanach pro

rok 1936 je bohužel nedosažitelný. Zvyšuje se podíl Z

titulů

Jana

(G.

vážnějších

uvedených v této

B.

Shaw,

8.

1935, NDT ), Atentát (A.

ne!

9.

her.

sezóně

je

třeba

1935, NDT) , R.U.R.

(W. O Somin, 28.

Hoffmeister,

zmínit tyto: Svatá

12.

5.

Čapek,

24.

9. 1935, KB), Anna

1935,

Hellman, 3. 4. 1936, NDT) , Lidé na

(K.

Dítě

KB),

9.

říká

žaluje

(L.

(V. Werner, 8. 5. 1936,

kře

KB), Bezvýznamná žena (O. Wilde, 27. 5. 1936, KB). Klasické tituly:

Lakomec

Magdaléna

(F. Hebbel,

Schiller,

9.

1.

1935,

(Moliére,

11.

9.

1935,

KB),

Marie

11. 10. 1935, KB), Marie Stuartovna NDT) ,

Kamarádi

(A.

Strindberg,

12.

(F. 11.

1935, KB), Vojcek (G. Buchner, 7. 12. 1935, KB), Cokoli chcete Shakespeare,

(W.

Hauptmann, 1936,

4.

NDT) ,

3.

28.

1.

1936,

Nepřítel

KB),

lidu

KB) ,

1936,

(H.

Kolega

Lysistrata Ibsen,

Krampton

(Aristofanes,

6.

5.

1936,

8.

NDT) ,

(G.

3. Zlý

duch Lumpacivagabundus (J. Nestroy, 14. 6. 1936, NDT)

V

sezóně

zároveň

1936/37 je dramaturgem

opět

Julius Gellner, který se

stal jediným vrchním režisérem.

Hans Gotz,

Dalšími režiséry jsou

Arnold Marlé a Walter Taub. 83 Frej ková opět uvádí

Julia Gellnera jako šéfa

činohry,

režiséry tentokrát ve svém

Frejková, Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav. 83 Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1937, Praha 1937. 82

21

soupisu Renato

nemá. 84

Dramaturgy

Mordo. 85

j sou

podle

Jako výtvarníka pro

ní:

tuto

Julius

Gellner

a

sezónu Alamanach

i

Frejková shodně uvádí Franka Schultese. 86 V této rozcestě

Langer,

sezóně

si

(G.

Shaw,

B.

15.

10.

Multerer, 28.

zaslouží 10.

1936,

pozornost

9.

1936,

NDT),

na

Jízdní hlídka

(F.

a

(H.

v nás

kolem

1937,

NDT), Další, prosím (O. Nový, A. Mall, 29. 4. 1937, KB),

Měsíc

(F. Šrámek,

17.5.1937, Člověk

NDT),

Pygmalion

Forman Henčl (Tolstoj,

B.

Shaw,

(O. Wilde,

17.5.1937,

Faust I., II.

titulů:

Stavitel Solness (G.

Hauptmann,

8.

15. 1. 1937, NDT),

KB),

sezónu

neuvádí

1937/38

žádného

komentáři

říká:

odpovědnost

považuji

Janově

Ibsen,

22.

12.

1936,

KB),

Jak se Vám líbí

Almanach

dramaturga.

v dramaturgické

ani

Eliška

"Znamená-li to,

celkem

1936,

KB),

Živá mrtvola

(W. Shakespeare,

27. 2.

soupis Frejková

že nikdo

není

známo.

pravděpodobný.

rovině

9.

1937, NDT),

(F. Schiller, 12. 6. 1937, NDT)

za dramaturgii,

za

(J. W. Goethe, 6.

(H.

1937, KB), Macbeth (W. Shakespeare,

Spiknutí Fieska v

Pro

(G.

Ideální manžel

nikdy neví (G. B. Shaw, 10. 6. 1937, KB).

1936, NDT) ,

13. 2.

Kvočna

11. 5. 1937),

Inscenace klasických 9.

(K. Konrád,

nás

16. 2.

nad řekou

11. 1936, NDT),

NDT ),

Hlasy

Lékař

tyto tituly:

stále

Elišky o

nechtěl

,,87

tom

ve

veřejně

Tento jej í

Jakkoliv

vyhýbalo

Frejkové

otevřené

se

svém nést

postřeh

divadlo

konfrontaci

s nacismem, byly nasazovány i tituly, s nimiž mohl tento režim jen

stěží

souhlasit.

Divadelní vydané

u

adresář,

který jev roce 1938

příležitosti

50

výročí

Frejková, Eliška: Dokumentace německých in Divadelní ústav. 85 Frejková, Eliška: Dokumentace německých in Divadelní ústav. Renato Mordo je podle šéfrežisérem opery. 86 Frejková, Eliška: Dokumentace německých in Divadelní ústav., Theater-Almanach und Praha 1937. 87 Frej ková , Eliška: Dokumentace německých in Divadelní ústav. 84

Neues

součástí

Deutsches

publikace Theater

divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. Almanachu pro rok 1937 divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. Adress-Buch fur das Jahr 1937, divadel v Praze 1918 - 1938, rkp.

22

v Praze,

uvádí

Julia Gellnera

jako vrchního

režiséra

a

jako

režiséry potom Hanse Gotze, Arnolda Marlého a Waltera Tauba. 88 Frejková má i tentokrát Julia Gellnera jako šéfa výčet

režisérů

Arnold

Marlé,

je

následující:

Walter

Taub,

Julius

Renato

činohry.

Gellner,

Mordo,

Její

Hans

Rudolf

Gotz,

Stadler,

Martin Costa, Max Liebl. 89 osobě

Na

vzácně

výtvarníka se tentokrát oba zdroje

shodují.

Je jím Frank Schultes. 90 Z dramaturgického Tulák (L. Horváth,

Frank, 24.

9.

hlediska 8.

stoj í

za

povšimnutí

9. 1937, NDT) , Vesnice bez

1937,

NDT) ,

dně

Na

(M.

tyto mužů

Gorkij,

tituly: (Odon von

9.

10.

1937,

KB), Napoleon první

(F. Bruckner, 15. 2. 1938, NDT) , Matka (K.

Čapek,

NDT) ,

8.

3.

1938,

Periferie

(F.

Langer,

7.

1938,

6.

NDT) . K: Opojení (A. Strindberg, 11. 9. 1937, KB), Nora (H. Ibsen, 17.

9.

1937,

KB),

Běda

1937, NDT) , Tkalci láska

(F.

29.

kdo lže

11.

12.

1937, NDT) ,

1.

Nestroy, 29. 1. 1938, KB), Opory 1938, KB),

(F.

Grilparzer,

7.

10.

(G. Hauptmann, 25. 11. 1937, NDT) , Úklady a

Schiller,

Shakespeare,

tomu,

Robert Guiskard,

3. 1938, KB), Hamlet

KB) ,

Král

pořádně

... si

společnosti

Rozbitý džbán

(W. Shakespeare,

Jindřich

28.

IV.

zařádit

(W.

(J.

(H. Ibsen, 31. 3.

(H. von Kleist,

31.

5. 1938, NDT) , Veta

za vetu (W. Shakespeare, 11. 6. 1938, KB).

K

sezóně

1938/39, která trvala jen jediný

neexistuj e

žádný almanach.

samostatně

nevěnuje.

stej ným souborem i

Lze vedením

Ani ale

soupis říci,

jako

měsíc,

samozřejmě

Elišky Frej kové že

sezóna

začala

předcházej

se

jí

s prakticky ící .

Během

50 Jahre Neues Deutsches Theater prag 1888 - 1938, Praha 1938. Frej ková , Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav. Renato Mordo je podle Almanachu pro rok 1938 šéfrežisérem opery. Rudolfa Stadlera a Martina Costu tento Almanach uvádí jako režiséry operety. Všichni tři zároveň pracovali i v činohře. 90 50 jahre Neues Deutsches Theater prag 1888 - 1938, Praha 1938., Frejková, Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav. 88

89

23

zkoušek

poslední

rozpadat. Po

inscenace

dočasném

V Kleine Buhne byl

ale pak byly

uzavřeny

a všichni

Carlos)

se

začal

soubor

obou divadel rozpad

uzavření

ještě

obnoven,

(Don

pokračoval.

provoz na dva dny (8. a 9. 10. 1938)

obě

scény

byli

zaměstnanci

divadla

Německého

definitivně

propuštěni.

Z posledních premiér stojí za povšimnutí: Cyrano z Bergeracu (E. Rostand, 1. 9. 1938, NDT) , Dáma s kaméliemi 4.

9.

1938,

NDT)

a

jediná

inscenace

(A. Dumas ml.,

klasického

díla:

Don

Carlos (F. Schiller, 24. 9. 1938, NDT).

I

když se moj e práce zastavit

místě

největší

i

u

úspěch

věnuj

činohře,

e

inscenacích

v sezónách

sezónách se

uskutečnilo

z nich byly

hojně

českých

Hry

a

autorů

na

se na tomto

Opereta

1935/36.

nejvíce premiér

(10

a

12)

zažila

V a

těchto

některé

V následuj ících sezónách došlo úspěšnost

k poklesu premiér na 6 a jejich

VI.

operetních.

1934/35

reprízovány.

třeba

je

scéně

prudce poklesla.

Neues

Deutsches

Theater

a

Kleine Buhne

První hra objevila na

českého

scéně

autora se v

až v

po dvou letech. V samém další

dvě

hry.

1934/35 a čtyři.

závěru

1935/36 byly uvedeny sezóně

Tedy prakticky

sezóny pak byly uvedeny

Německého

repertoáru

V poslední úplné

období Paula Egera

sezóny 1933/34.

Od této chvíle se texty

součástí

nedílnou

závěru

ředitelském

tři

hry,

českých

autorů

ještě

staly

divadla.

V sezónách

sezóně

následuj ící

v

1937/38 pak už jen

dvě.

Hned v úvodu této kapitoly se objevuje komplikace. Jedná se o hru Roberta Saudka Osud (Schicksal, 14. 4. 1934, KB), režie: Max Liebl. sporné.

Na

Jej í

zařazení

divadelní

do

ceduli

výčtu

není

česky

píšících

v tomto

autorů

případě

je

uveden

24

překladatel.

9l

To samo o sobě může být pouhým opomenutím. Ovšem překladatel není zmíněn ani v recenzích v prager Presse / 92 prager Tagblattu 93 a v Bohemii / 94 což svědčí pro tvrzení že hra I

byla

napsána

v

Ovšem Robert Saudek je uveden jako na gymnasiu 95 a románu Diplomati 96 • Oboj í

němčině.

autor hry Revoluce česky

vyšlo

a

vobou

l

možnost

Existuj e tedy

případech

není

že Osud z

I

češtiny

přeložen

se mi o tom

nepodařilo

najít žádnou zmínku.

který se mi

nepodařilo

získat ani v jednom z

tedy inscenaci Osudu do tohoto

výčtu

překladatel.

uveden

vědecké

na

její

jazyků.

Zařazuji

s jistou výhradou.

"Nejpotěšitelnějším

téma.

jen

Jedná se o textl

Max Brod ve své recenzi chválí uvedení této hry na s ohledem

bylI

je

i

jeviště

na

večeru

které toto dílo odlišuje od stovek existujících

témal

smokingových a zamilovaných her. ,,97 A dále pokračuj e: "Jedná se přece

o

dnes

obzvlášt

tedy také o rasu. jak jeho

předpokládá dědičnostI

vášnivě

člověk

Je

a

socialistická

doprava orientované názory.? -

hry.

(j ednovaj ečná) V

se

I

hře

Saudkově

je

nebo

I

dokonce

zcela

experimentálně.

popředí

zcela

odlišného

rozdílnostI

což

,,98

I

ideologického

dědičnosti

do

jen

jak tvrdí konzervativní

Úzkým výřezem z

I

prostředímI

je podstatná

který Saudek staví do

I

dostanou

vyrobena

uvěřitelné l

teorie

z pohledu

Dvojčata l

dědičnosti

teze

jeho osud formován

přichází l

se kterou

boj iště je výzkum dvoj čat

diskutované

své

stejná prostředí.

není

úplně

"obzvláště

Za

pozitivní,,99 považuje uvedení této hry i Otto Pick. O

práci

minimálně

Lieblovou

I

režiséra ale

režií l

Liebla

pozitivně.

která

se

recenzenti

"Působení

využila

zmiňují

inscenace efektů l

všech

bylo a

sice neseno

velkolepým

91 Cedule Neues Deútsches Theater a Kleine Buhne Divadelní oddělení Národního Muzea v Praze. 92 0 • p . [Otto pick]: Robert Saudek: IISchicksal"l prager Presse, 17. 4. 1934. 93 M.B. [Max Brod]: IISchicksal", prager Tagblatt, 15. 4. 1934. 94 L.W. [Ludwig Winder]: Robert Saudek: IISchicksal", Bohemia 15. 4. 1934. 95 Saudek, Robert: Revoluce na gymnasiu, Praha (nedat.). 96 Saudek, Robert: Diplomati, Praha 1921. 97 M.B. [Max Brod]: IISchicksal", prager Tagblatt 15. 4. 1934. 98 M.B. [Max Brod]: IISchicksal", prager Tagblatt 15. 4. 1934. 99 o. p. [Otto pick]: Robert Saudek: II Schicksal ", prager Presse, 17. 4. 1934. l

25

herci.

ztělesněním

následkem

prostor

Liebl,

který

hlavní

důraz

návštěvnici,

vlivu

nosi tel

výpočet přij mou.

mužská

ceny

jím

mě

podle

sami

oni

,,103

samotným

nadmíru

věnovali

nejvíc

učenec,

se

působí

jako

oduševnělost,

Sir

obráceného Arthur

Carey čistého

sebevědomí

ukázal

Jeho

případě

v každém

humanitě

zaujal

který

dvojčat.

ztělesněna

k

zřetelně

kterou

vědec,

zplozených

vážnost

Valk

"Pan

dobře

divadelní

dvojčat

neznalý

charakter,

a

"Pan

"lOl

,,102

přesvědčivě

byla

důstojnost

intenzitou,

dávají

kladl

takže

zpočátku

a

soustředěný

tady

výzkumníka.

charakterů

hlavní role Fritzi Valkovi."Pan Valk byl

jeho

výjimečně;

které

pochopením.

samozřejmě

recenzenti

hry,

jednovaječných

se o problém

existence

chování,

s velkým

drama,

bulvární

Nobelovy

využíval

režiséra,

na

se

představiteli

konturováních

inscenoval,

kteří

herců

inscenuje

Saudkovu hru

nezaj ímaj í, jeho Z

Liebl

"Pan

naznačeného

jen

velký

,,100

učence,

který poprvé ztratil důvěru ke své vědě.

Člověk měl

tohoto

podivuhodného

dojem

což

osobnosti, autora,

se

který

Zimmermannovi,

vědce,

ohroženou.

Půvab

více

který a

uvěři telnou.

Učily

ji

že

se

svou

jeho do

samozřej mou.

odpovídat

"Valk

,,104

považuje

moudrost

skutečnost,

hry.

ceny

dal

ní

mladické M. B. 0 .p . 1934. 102 L.W. 1~ o.p. 1934. 1~ L.W. 105 M.B. 106 0 . p . 1934. 100 101

výkon

prudkosti.

,,106

pana "Paní

plnou

váhu

práci

Caroly

zamiloval,

za

Behrens

více

než

,,105

Zmínky o ostatních hercích jsou také kladné. disciplinovaný

profesoru

celoživotní

asistentky

silné

intencím

geniálnímu

nakloněn

úspěchu

ale

Nobelovy

bezpodmínečně

nezdá

byl

obtížnosti

učinily

nositele

z

Freye,

který

Behrens

je

"Potěšující

se velmi

zcela

byl

nevzdal

při tažli vá

a

[Max Brod]: "Schicksal", prager Tagblatt 15. 4. 1934. [Otto pick]: Robert Saudek: "Schicksal", prager Presse, 17. 4. [Ludwig Winder]: Robert Saudek: "Schicksal", Bohemia 15. 4. 1934. [Otto pick]: Robert Saudek: "Schicksal", prager Presse, 17. 4. [Ludwig Winder]: Robert Saudek: "Schicksal", Bohemia 15. 4. 1934. [Max Brod]: IISchicksal", prager Tagblatt 15. 4. 1934. [Otto pick]: Robert Saudek: "Schicksal", prager Presse, 17. 4.

26

zaj ímavá asistentka působí

laskavost 1/

Paní

přesvědčivěji

udělala

Behrens

učenec

pan Frey sympatický mladý

1

z

[ ... ]

než

role

jeho

hezké

jehož

1

[. .. ] . ,,107

genialita

asistentky básnickou

postavu jemnou a pevnou a zároveň plnou života. ,,108 I/Jako stará hospodyně

která pomohla zdobit přemostovací scénYI

1

osvědčila

paní

1/

Tilden

nekonvenčně

a

neodolatelně

Annie Reiter a

smích. ,,110

sl.

jako

pomocnice

moderovala

anglická

intermezza. ,,109 I/Jako kontrast přinesly na jeviště

veseloherní

sl.

zatímco

l

snadno

v domácnosti

mateřská

Reiter

se výtečně

Paní

Tilden

byla mateřsky

Rei ter

byla

koketní

pomocnicí

světlo

komická Tilden dobrosrdečná

v domácnosti

hospodyně 1

která

1

a

svým

humorem potěšitelně přerušovala diskuse.,,111 Otto pick v

závěru

shrnuje

že I/S tímto obsazením mohl být

l

autor [... ] spokoj en" . 112 O

úspěchu

Winder:

představení

I/Publikum

problému

bylo

připravilo

a

autor museli

u publika zaujato

hře

opakovaně

hovoří

i

Max Brod a Ludwig nově

aktuálností

upřímný

děkovat. ,,113

úspěch. 1/

nastoleného

Herci

Publikum se

1

režisér

ukázalo

a

jako

živě zaujaté a už po druhém aktu volalo autora. ,,114

Konalo

Osudu

uvedená '? nOCl.

celkem

představení

5

což tuto inscenaci

1

Druhou

V

se

českou

pod 1

16.

k

těm méně

Buhne)

Saudkova

úspěšným.

hrou byla komedie Olgy Scheinpflugové Okénko

názvem 6.

řadí

(v Kleine

I/WO

1934

1

war KB)

ich 1

heute

překlad:

Nacht?" S.

(Kde

Robitschek

jsem byl l

režie:

Renato Mordo.

107

L. w.

108

0 .

p.

[Ludwig Winder]: Robert Saudek: "Schicksal", Bohemia 15. 4. 1934. [Otto pick]: Robert Saudek: "Schicksal", prager Presse, 17. 4.

1934. 0 •p . 1934. 110 M. B. 111 L.W. 109

[Otto pick]: Robert Saudek: "Schicksal", prager Presse, 17. 4.

1120.p.

[Max Brod]: "Schicksal", prager Tagblatt 15. 4. 1934. [Ludwig Winder]: Robert Saudek: "Schicksal", Bohemia 15. 4. 1934. [Otto pick]: Robert Saudek: "Schicksal", prager Presse, 17. 4.

1934. M.B. 114 L.W.

[Max Brod]: "Schicksal", Prager Tagblatt 15. 4. 1934. [Ludwig Winder]: Robert Saudek: "Schicksal", Bohemia 15. 4. 1934.

113

27

Podle rozsahu

v novinách lze

referátů

nevěnovala příliš

inscenaci

Referent

zmiňuj

Bohemie

říci,

že kritika této

velkou pozornost. e,

že

se

přes

scénu Kleine Buhne "oklikou

tato

Vídeň,

komedie která

dostala

vlastně

na

nebyla

nutná" . 115 V

článku

poděkovat

můžeme

inscenaci

dočteme,

z prager Presse se

Glockner-Kramer,116

Pepi

hostovala.

Je

možné,

že

představení

že za toto

si

která

tato

v této

herečka

roli

vyžádala. Pepi

Glockner-Kramer

často

domů

a

postavou

s

přáteli

co

dělal

Domovnicí

důkaz

a v

hry

je

těch

Oba se do

se

zapletl

viděl

přinese

dokonce

s jej í

docentovu

mělčině,

mezi

na

docentem

ani

a

uvěřitelný.

než

který jak se

večer

dostal

tam dorazil.

dcerou.

Dorazí

1

zapalovat stoh na okraji Prahy a

bohužel

octne

docent,

hodinách,

že "Další rozvedení

způsobilý

1927).

nepamatuje,

několika

že

že ho

si

Tagblattu lituje,

lásky

Pražského

(1918

soukromý

druhý den

nařčen,

je

muž, který tvrdí, jako

ředitele

vraceli jako hosté.

Ústřední poseděl

manželkou

divadla Leopolda Kramera

německého

Prahy

byla

vděčného

opatrně

protože chudou

botu.

dívkou

Kritik

tématu se pak

začínaj

není

prager

ící

dost

příběh

herecky

,,117

Podle referenta Bohemie "Komedie vyniká pravou laskavostí a vědomou

originalitou,

které sice nejsou

bezpodmínečně

s logikou, ale jak v dialogu, tak v postavách vydává

spojeny

přirozené

veselí. ,,118 Režisér

Renato

Mordo

podle

Picka

"rezolutně

zdůraznil

groteskní momenty".119 Jeho kolega z Bohemie se omezil pouze na tvrzení,

L.W. . 117 M.B. 1934. 118 L.W. 119 O. p. 115 116

0 •p

že

hru

režíroval

vtipně

a

doplnil:

"Jen

portrét

[Ludwig Winder]: "Wo war ich heute Nacht?", Bohemia 17. 6. 1934. [Otto pick]: "Wo war ich heute Nacht?" , prager Presse 19. 6. 1934. [Max Brod]: "Wo war ich heute Nacht?", prager Tagblatt, 17. 6. [Ludwig Winder]: "Wo war ich heute Nacht?", Bohemia 17. 6. 1934. [Otto pick]: "Wo war ich heute Nacht?", Prager Presse 19. 6. 1934.

28

Freuda

Sigmunda

v

profesora,

pracovně

který

nemá

o

psychoanal ýze ani pot uchy, je ne mí s tný vt i p" . 120 Z

vzbudila

herců

hostuj ící

Pepi

říká,

"hraj e

že

Glockner-Kramer. onu

české

v

domovnici,

jej íž

drastická

vyjadřování

se

na

jí

byla

jako

ordinérnosti,

referentů

Referent

produkci

prager

už

zabedněnost

jevišti

staly

zbytečné

Podle kolegy z Bohemie "j e Krammer

pozornost

největší

domovnice

ve

ní

způsob

přirozeností".121

že Pepi Glockner-

živlu.

Spojení

podařilo

které se j í v této roli

o

zdomácnělou

lidový

druhou

svém

Presse

dávno a

říkat,

přirozeně

citu

dosáhnout,

a je

stále zábavné a milé". 122 I

představitel

soukromého docenta Walter Taub si vysloužil

pozornost

jistou

referentů.

soukromého

docenta

připravena

pro

ostrými

roli

Taub

"Pan tahy

stoj ící

a

na

kreslí

sebeironií,

úrovni

jeho

naivního

která

byla

inteligence. ,,123

tvrdí o jeho výkonu Otto Pick. Max Brod českému

vzpomněl

i

českého

představitele

filmovému herci Haasovi se

dětskými

podařilo

rysy lépe dosáhnout postavy

temperamentem

přiměřeným

roli

učence,

patologicky

této role: "Ovšem několika

zatímco Taub svým přehrával.

mezi

oběma

silněj

i ale došly platnosti komické pointy. ,,124

A

nakonec

ji

utvořil nesmělého

pohled

porozuměl

poznámkách

ačkoli

"milujícími"

tím

stal

z Bohemie: pan

zlidštěním

učence

se

Taub a

probouzej ícího

profesor

nejkonvenčnější

se

Rozpor

nepřekonatelný.

"Jako

poutavostí;

dojemnými

člověk

jaksi

od

O

v tisíci

postavě

vidí scény

to

hry,

malého k

scéně,

jeho naivita doslova volá po policii. ,,125

Výkon Waltera Tauba se tedy zdá být

nejrozporuplnější

částí

inscenace.

120

L.W. o.p. 122 L.W. 123 o.p. 124 M.B. 1934. 125 L.W. 121

[Ludwig Winder]: "Wo war ich heute Nacht?U, Bohemia 17. 6. 1934. [Otto pick]: "Wo war ich heute Nacht?U, prager Presse 19. 6. 1934. [Ludwig Winder]: "Wo war ich heute Nacht?U, Bohemia 17. 6. 1934. [Otto pick]: "Wo war ich heute Nacht?U, prager Presse 19. 6. 1934. [Max Brod]: "Wo war ich heute Nacht?U, prager Tagblatt, 17. 6. [Ludwig Winder]: "Wo war ich heute Nacht?U, Bohemia 17. 6. 1934.

29

Celkové

hodnocení

tři

Všichni

premiéry

se

nese

v jednotném shodně

recenzenti prakticky týmiž slovy

duchu.

říkají,

že

autorka děkovala za úspěch, a že publikum se výborně bavilo 126 , v Prager

Presse

reprízy. 127

Buhne,

se

osm

v pozitivním, hostující

Pepi se

i

V už v

v negativním

až

hlavní

roli

ženské

sezóně

jak

obsazením role.

(1934/35)

nehrála hostuj ící

tuto

je

ovlivněno

hlavní

v následující

což

číslo

Toto

smyslu

do

premiéry

Theater) ,

úspěšné.

četné

1

včetně

(6

Deutsches

Glockner-Kramer

konaly

předpovídány

představení

relativně

tak

inscenaci

v Neues

2

mezi

inscenaci

v NDT).

této

Konalo

v Kleine

z repríz

jsou

Dvě (obě

Pepi Glockner-

Kramer, ale, také hostující, Gisela Werbezirk.

několik

Jen českého

das

se

nastudování.

s hostuj ící

scéně

Pepi

obj evila další hra

Glockner-Kramer v roli

Šlo o hru Velbloud uchem jehly

Nadelohr)

Tentokrát

Ani

Opět

autora.

paní Peštové. durch

dní po Okénku se na

Františka

nejednalo

překlad:

v tomto

o

(Das Kamel geht

Langera

(22.

6.

premiéru,

ale

pouze

1934,

o

NDT). nové

Otto Pick, režie: Rudof Stadler.

případně

nevěnovala

kritika

příliš

inscenaci

velkou pozornost. Tuto Langerovu hru do s

velkou

němčiny přeložil

pravděpodobností

důvod,

proč

Otto pick. To je také jeho

značku

tentokrát

pod kritikou v Prager Presse nenalezneme. Recenzent veselohru ,,128,

Prager Presse napsal, V

že

se

jedná o

" úchvatnou

Prager Tagblat tu byla hra označena jako " dobrá

lidová hra s vtipnými jevištními pointami". 129 O hostující

hvězdě

se

články

Glockner-Kramer znovu okouzlila za

směšnou

vyjadřují

původností

následovně:"Pepi

své postavy,

primitivností ženy z lidu vypátrá

silnější

která

dobro a

126 0 • p . [Otto pick]: "wo war ich heute Nacht?"1 Prager Presse 19.6. 1934. M.B. [Max Brod]: "Wo war ich heute Nacht?" 1 prager Tagblatt 17. 6. 1934. 1 L.W. [Ludwig Winder]: "Wo war ich heute Nacht?"1 Bohemia 17. 6. 1934. 127 o. p. [Otto pick]: "Wo war ich heute Nacht?" 1 prager Presse 19. 6. 1934. 128 P .1.: "Das Kamel geht durch das Nade16hr" 1 prager Presse 24. 6. 1934. 129 M.B. [Max Brod]: Pepi G16ckner-Kramer.'. 1 prager Tagblatt 23. 6. 1934.

1

l

30

moudrost."l30 "Pepi Glóckner sjednotila jako paní Peštová pravé veselí

s oním neproniknutelným praktickým smyslem,

který umí

život chytat za stále nové stránky a přemoci ho."l3l Rudolf

Stadler

se

pozornosti kritiky. Presse

"smíšky

své

straně "l32,

dlouho

nejpovedenějším,

režisér

a

počítá

k

Jen

úspěchu

rozmazlené

představení".

Christa

z prager

Buhler j .h.,

akcenty" . l36

l34

Presse:

přepínání,

mladá

pražská

herečka,

130 131 132 133 134

135 136 137

6.

p.l. M.B. p.l. M.B. p.l. p.l. M.B. L.W.

svým

pouze poznámky,

ani

jinde

větší

se

štěstí.

byla

uštěpačné

vděčnou

e

na

roli

spíše

představila

která

scénách.

velkou

že jim

Podle Christa

trivialitě

jevišti.". l35 svěže

a

čile,

však

herečce

o

už

měla

a

Christa Buhler,

úspěch

vynikající

Udělala

jistotu

slečna

vkus.

Jistě

na

velkých

existují

scéně svěřeny.

má

dojemi

velké

"l37

recenzí tentokrát žádné hojné reprízy prorokovány

Zároveň

Uskutečnila

ke

podal recenzent Bohemie. "V roli

úlohy, které jí mohou být na naší

nebyly.

Peštu

ztělesňuj

ji

zprávu,

se pražskému publiku

závěru

Tagblattu

se silným smyslem pro charakteristické

Nejobsáhlejší

říšskoněmeckých

podle prager

obličejem

"Novým

s jistotou

Slečny

V

A

měla

Buhler

samotné, než o jej ím výkonu,

temperament,

prager

která umí dát silný akcent

dívky a

bez

podle

dočkaly

Podle prager Tagblattu "podala málo efektně,

měl

prostoru.

hostující

recenzenta

Pešty

nedočkal

kriminalisticky nadhozeným postavám".l33

většího

nedostalo

inscenace

starého

Ostatní herci se v prager Presse "přispěli

této

představitel

Jako

na

již

"Stadler

jako

se

se

ale

pouhá

: "Das Kamel geht [Max Brod] : Pepi : "Das Kamel geht [Max Brod] : Pepi : "Das Kamel geht : "Das Kamel geht [Max Brod] : Pepi [Ludwig Winder] :

inscenaci dvě

nedostalo

představení

(v

ani Neues

odsouzení. Deutsches

durch das Nade16hr", prager Presse 24. 6. 1934. G16ckner-Kramer... , prager Tagblatt 23. 6. 1934. durch das Nade16hr" , prager Presse 24. 6. 1934. G16ckner - Kramer... , prager Tagblatt 23. 6. 1934. durch das Nade16hr" , prager Presse 24. 6. 1934. durch das Nade16hr" , prager Presse 24. 6. 1934. G16ckner-Kramer... , Prager Tagblatt 23. 6. 1934. "Das Kamel geht durch das Nade16hr" , Bohemia 23.

1934.

31

Theater), ale

mohlo být nasazení na samém konci sezóny

důvodem

a také obsazení dvou hostujících

Jako

další

hra

Neues

jevišti

českého

Deutsches

hereček.

autora,

tentokrát

Theater

objevila

autorky,

se

Houpačka

na (Die

překlad:

Schaukel) Olgy Scheinpflugové (31. 10. 1934, NDT) ,

E.

A. Saudek, režie: Arnold Marlé. Hře

Podle

prager Tagblattu

nudná.

"Když uvážíme, nejvážnějších

šesti

přijetí.

ani inscenaci se tentokrát nedostalo vlídného je hra ve jak

děl

původní

své

pečlivě

je zvykem škrtat,

celé scény,

poněkud

délce

jako ze

musíme ctižádostivost,

se

kterou byla ponechána tak dlouhá jednání nezkrácena, považovat za dvojnásob podivnou. A tak tomu tato

"houpačka"

nemůže

být jinak, než že se dítě

houpe stále pomalej i... Až

usazené

uvnitř

pomalu usne"l38 podobně

v Bohemii: "Hra, pokud mluvíme o stylu, je zhotovená

dobrého

podle

povedená.

kuchařského

receptu,

ale

napůl

nanejvýš

,,139

Na druhou stranu se z obou recenzí zdá, zachraňovala

hostující

Gisela

že tuto inscenaci Podle

Werbezirk.

Prager

Tagblattu: "pokaždé, když Gisela Werbezirk vstoupila na scénu, člověk

se s radostí vzbudil. Nebot potom se od srdce smál

Polibek,

který jídala autorka

přízeň publika,

Werbezirk kuchařky

náladu.

výkon se s Její

když se

chválí jako

uměním

i

zábavnější.

recenzent

milionářka

a

humorným

nenáročný

závislou ne na písmenech

recept,

prager

nápadem který

děkovaly

za

byly chvíle,

,,140

v županu

kuchařské

obě

Čím delší

si vskutku zasloužila.

kdy byla na jevišti, tím byly Její

[... ] ,

[... ].

Presse. třídně

stará činí

knihy,

o

"Gisela uvědomělé příznivou

chutnost

ale na

jídla

účastenství

L-r.: "Die Schaukel", prager Tagblatt, 1. ll. 1934. L. W. [Ludwig Winder]: Olga Scheinpflug: "Die Schaukel", Bohemia 1. ll. 1934. NO L-r.: "Die Schaukel" , prager Tagblatt, 1. ll. 1934.

138

139

32

srdce

byl

l

platný

l

těchto

v

třech

aktech l

předložila

které

jako kořeněný pokrm. "l4l konečně

A

přinesla l

ne

právě

jí

zobák

[ ... ]

z Bohemie I

se

dozvídáme

že

I

IIGisela

Werbezirk

virtuozitu stylu komedie a bohatství života do

životaschopného kusu. narostlI

ale

jej í

Nesmí

přesto

humor

říkat

sice nic

zůstal

takl

jak

obdivuhodně

ryzí a přirozený. "l42 Marlého

režie

se

V Prager

ohlasu. vtipům

Presse:

Recenzenti angažmá

IIMarlého

herečkou

režie

leč

I

dala

příznivého v~em

prostor

v Praze. l44

Prager Tagblattu

prager

výkonu.

která

zůstala i

v této inscenaci byla Lily Bader.

prager Presse a

současnému l

sice minimálního

i v~í vážnosti. "l43

Druhou hostující

ženu

dočkala

IILily

pře~la

ze

Presse Bader

sféry

se

vzpomínaj í věnuj e

navíc

j .h.

I

[ ••• ]

bohatých

dam

i

do

jej ímu

statečnou

hrála

I

jej í

prosté

role

a

v zástěře a čepečku pozoruhodným člověkem."l45

Pozornost

věnovaná

účinkuj

ostatním

zmínku stojí snad jen tato poznámka Carpentier hraj e stále hádá se

velmi

svěže

svým milým

mladou

ícím je velmi

prager Tagblattu: ~ť:astnou

Padlesak)

(K.

malá.

dívku I

tedy celé

I

Za

IIEmmy

která se tři

akty.

padlesak se s ní celé tři akty hádá stejně svěže."l46

V recenzích se na ale bylo

celkové

přijetí

povzbuzeno

I

aplausem

a

I/Publikum

slavilo

závěr

neobjevil žádný

nebylo

anl

děkovalo

vyvolávalo

přítomné

povzbudivé. autorce

potleskem. "l47

ji

Werbezirk

příli~

jednoznačný

a

smířilo

se

I

I/Publikum intenzivním

Nebo s hrou

odsudek

v Bohemii: l

takže

se

děkující paní Scheinpflugová mohla objevit před oponou."l48

~1 ~2

(p.l.): "Die SchaukeI D _ . prager Presse 2. ll. 1934. L. W. [Ludwig Winder]: Olga Scheinpflug: "Die Schaukel D. Bohemia 1. ll. 1934. ~3 (p.l.): "Die SchaukeI D _ . prager Presse 2. ll. 1934. ~4 (p.l.): "Die SchaukeI D _ . prager Presse 2. ll. 1934 .• L-r.: "Die Schaukel D • prager Tagblatt. 1. ll. 1934. ~5 (p.l.): "Die SchaukeI D _ . prager Presse 2. ll. 1934. 146 L-r.: "Die Schaukel D. prager Tagblatt. 1. ll. 1934. ~7 (p.l.): "Die SchaukeI D _ . prager Presse 2. ll. 1934. ~8 L. W. [Ludwig Winder]: Olga Scheinpflug: "Die Schaukel D. Bohemia 1. ll. 1934.

33

Zdá se tedy,

Houpačky

že inscenace

Samotná hra k tomu podle všeho jen že

jde o

nejhůře

se

kterými

v této

představení

(v

hru a

přijatou

kapitole

Neues

Manželství

s

r.o.

inscenaci

zároveň

Deutsches

Theater),

překlad opět

Referent Buhne

se

Prager konala

tři

pouhá

žádná

hra

Olgy

divadla v Praze.

Langera

(Ehe

m.b.H., scéně

1935, KB) bylo už druhou hrou tohoto autora na divadla.

říci,

ze všech,

Proběhla

Německého

Františka

vydařená.

Troufám si

přispěla.

zabývám.

Scheinpflugové se již na jevišti

příliš

nebyla

12.

l.

Německého

Otto Pick, režie Julius Gellner. zmiňuje,

Tagblattu několik

jen

týdnů

že

premiéra premiéře

po

v Kleine scéně

na

Vinohradského divadla. 149 Hra

točí

se

ústřední

kolem

manželské

dvojice.

Jejich

manželství je však již mnoho let spíše obchodním partnerstvím. Oba

mají

svůj

společně.

obchodují

zbankrotuje

kritik

čímkoliv.

S

začíná

a

V posledním jednání lépe než na

soukromý

úspěšné,

jsou

obchody

vlastní

začátku.

prager

takže na

život, Zdaleka v

opět

hlavně

všechny

jejich

bohatý

hry

města

bohatí

a

bydlí

ne

průběhu

periferii

j sou už

ale

prakticky

a

stoj í

si

Toto manželství pojmenoval velmi

Tagblattu

jako

"manželství

čistě

na

pár

znovu. dokonce výstižně

obchodní

bázi" . 150 Otto pick není jako Langerovy

premiéry,

stejně

jako

který

svou

překlady

překladatel,

opomenut. dřívěj

zkušeností

s

jí

oproti

ku

prospěchu.

předčilo

149 150 151

Lr. Lr. Lr.

: : :

českému

českou

"překlad

ších Langerových

Také

některé

obohatila jevištní

Došlo

tak

k tomu,

že

předcházející

němčiny

do

děl,

obstaral, Otto

činností

překladatelskou

vlastnímu dramatickému dílu. znění

na rozdíl od

korektury

působnost včerej

inscenaci v lehkosti tempa.

,,151

ší

Pick,

prospěl německého

hry a byla představení

To potvrzuj e i

Deutsche Langer - Urauffuhrung, prager Tagblatt 13. 1. 1935. Deutsche Langer - Urauffuhrung r prager Tagblatt 13. 1. 1935. Deutsche Langer - Urauffuhrung r prager Tagblatt 13. 1. 1935.

34

recenzent

Bohemie,

který

p~sobila včera živěji

píše:

"Ottou

přeložená

Pickem

hra

při české premiéře.,,152

než

O režijní práci Julia Gellnera se dozvídáme: "Tahy režiséra, jistou

řídí

který

bezpodmínečnost,

rukou

prospěly

zpoza

tempu a

daly

pěti

manželského románu precizní platnost. ,,153, vystihl

Julius

Gellner

úplně

[... ]

podstatu

opony

a

kapitolám tohoto

v Bohemii pak:

skvěle.

Jeho

"Tón

režie

byla

jediná správná; hlavní motiv - když o takovém chceme mluvit p~vabně

byl nabídnut

v mnoha rozmanitých vedlejších motivech,

dostatečně

takže bylo

postaráno jak o jejich

střídání,

tak i o

vesel í . ,,154 Představitelé

Gerda

Meller

ústředního

byly

nejšarmantnějším

hrála

životní

přívětivé

manželského

popsáni

takto:

Hans

páru

"Hans

[... ]

Gotz

Gotz byl

a

tím

obchodníkem s jakýmkoliv zbožím; Gerda Meller

družku nesrozumitelného muže

rezignace,

dobře

která byla

se

spodním tónem právě

dávkována

pro to,

aby učinila zřetelnou lidskou stránku této věci. ,,155 "publikum [ ... ]

se

z roztomilého

těšilo

Gotze,

holičkách

veselostí a laskavostí nenechala na kteří

Meller,

a pak znovu v chudobě

úplně

tolik

člověk

věřil,

čas

p~vabného

pro

úplně

"Hans

tolik pravého

Gotz

paní

Meller,

jeho

chudým

žena

a

má

veselí,

jako že

by

něj.

Stejně

společnice;

sotva

že tahle veselohra byla napsána pro

byla

svou

že by si v bohatství nebo

lásku". 156

humoru,

role

a mondénní paní

který se stal

bohatým, bez toho,

spolu našli

manžel

p~vabná

hráli manželský pár,

kterého

viditelný stín trudomyslnosti, který obklopil její povrchnost, zvýšil

p~vab

hry. Blaze každému veselohernímu autoru, který má

k dispozici tak Tentokrát inscenace,

152 153 154 155 156 157

L.W.

skvělé umělce!

se Qiudo

dostalo

,,157

pozornosti

Lagusovi,

což

dokonce zdaleka

l

výtvarníkovi

nebývalo

[Ludwig Winder]: Fr. Langer: "Ehe m.b.R. ", Bohemia 13. "Ehe m.b.R." ... , prager Presse 15.1. 1935. L.W. [Ludwig Winder]: Fr. Langer: "Ehe m.b.R. ", Bohemia 13. {p.l.}: "Ehe m.b .R. " ... , Prager Presse 15. 1. 1935. Lr.: Deutsche Langer - Urauffuhrung, prager Tagblatt 13. 1. L.W. [Ludwig Winder]: Fr. Langer: "Ehe m.b.R.", Bohemia 13.

běžné.

1. 1935.

{p.l.}:

1. 1935. 1935. 1. 1935.

35

zmíněn

V Prager Tagblattu byl

jako

označena

v prager Presse byla jeho práce podl e

Bohemi e

jeho

výprava

Jsou to prakticky nic

významná

už

sama

jej ich

"hezké výpravy "l58 ,

za " smysluplnou "l59 a

"prohloubila

veselost "l60. je

autor

neříkaj

stabilizovala

a

ící poznámky.

Například

existence.

vůbec

premiér sledovaných v této kapitole jde o

Ovšem

českých

u

první zmínky o

jevištním výtvarníkovi. závěr

Na

českého

ale

premiéry. logiky

osm

toto: " Publikum, které poznalo

autora z nové stránky,

rádo

nechalo

bavit.

"Morálka

"l62

byla

Svědčí

řečeno

recenzí bylo

š-c.astně

Zařadila

se

Hra

Langer

se

této

pozdravována

překvapeno,

pak se

zúčastnil

úspěšné

moderní

výčtu

veseloherní

souhlasně

a

premiéry publikem.

(v Kleine Buhne),

hned vedle Kde

přij

ata.

"l63

Uskutečnilo

se

což je velmi slušný výkon.

inscenací

her

českých

j sem byl v noci? Olgy Scheinpflugové

a

i

patří

následovat,

"

technika

tak v tomto

představení)

"l6l

přijetí

to o kladném

představení

a

bylo zprvu

ve

s inscenacemi,

(také

které

8

budou

těm úspěšnějším.

k

Františka

srovnání

autorů

Langera

se

na

jevištích

Německého

divadla

objevila podruhé, ale ne naposled.

Poslední hrou

českého

autora v

sezóně

1934/35 byl Komediant

Hermelín (Glorius, der Wunderkomodiant) Viléma Wernera (10. 4. 1935, NDT),

Je

překlad

zřejmé,

hrdiny.

Max

v Praze.

německé

že v Brod

o

tom

premiéře

Po

vysvětloval,

a úprava Max Brod, režie Arnold Marlé.

že

chtěl

verzi došlo k píše

v Listech

Komedianta vedle

přejmenování

slova

Německého

Hermelína komediant

mu

158 159 160 161 162 163

něco

královského.

Zatímco v

němčině

divadla Werner

postavit

lesklého, tušení skvostné suverenity. Hermelín má v zvuku

titulního

Brodovi

něco

češtině

ve

připadalo,

Lr.: Deutsche Langer - Uraufflihrung, prager Tagblatt 13. 1. 1935. (p.l.): nEhe m.b.R."_, prager Presse 15. 1. 1935. L.W. [Ludwig Winderl: Fr. Langer: nEhe m.b.R.", Bohemia 13. 1. 1935. L.W. [Ludwig Winderl: Fr. Langer: nEhe m.b.R.", Bohemia 13.1. 1935. Lr.: Deutsche Langer - Uraufflihrung, prager Tagblatt 13. 1. 1935. (p.l.): nEhe m.b.R." ... , prager Presse 15.1. 1935.

36

připomíná

že to jen foneticky

nějaký

kožešinový výrobek. A tak

musel Hermelín dostat nové jméno. 164 O

hře

f/Kdyby

měl

se

ší

premiéře

heslovitě

vyznačit

asi

vypadat

vděčné,

děj,

bohatá na básnické nápady. zůstal

jej í chyby,

prázdný.

působivá,

chytrá, všechny

lidová,

měly

na

této hry, musel

vtipná,

Kdyby se

takto:

lístek,

jevištně

nefalšovaně

[ ... ]

úplně

by

přednosti

prostředí,

v popisu

rozmanitý

přiložit

[... ]

neobyčejně

takto:

přesná

originální, role

včerej

ke

měly

kterém by se by

vyjadřuje

samotné se recenzent prager Tagblattu

plná

síly,

na lístek zapsat

,,165

Chvála je znát i ve slovech napsaných v Bohemii: f/je to sice f/Milieustuck", postavě

v

něco

ale

Gloria,

za

svou

která

sama

zaj ímavěj šího,

ale

podstatnými

f/Velkolepě

takto: režie,

především

bylo tak

silně

opakování režie s

K jeho se

tím,

že

odbyt se

také

tvoří

s duševními

atmosférou

inscenována;

zapojuje

,,168

kouzelného f/Hra

zřetelně představuj

e pan Dudek.

vyjadřují

jistá

Publikum

že si málem vynutilo Klippela.

myšlenkovými

cirkusu,

prostředí

s duševním chováním kouzelného komedianta, a

nepříliš

atmosféru.

což

si

a

děj

f/Marlého

,,167

procesy, také

byla panem Marlém efektně

zemsky-dobrodružné

autor

účinkem

Marlého

pana a

několika

recenzenti

správnou

širokoramenného

pracuje

zasluhuj e.

výkonu

které

,,166

okouzleno komediantstvím,

stoj ky

více

vnější

díla

slovy.

nebyl

řadě

prostředí

cirkusové

dalším postavám,

úplně mění.

inscenace tentokrát

v první

nevděčí

neproměňuje

také

nechal vystoupit, a které ho Režisér

oblíbenost

a

úroveň

pečlivě

výborně

kterého

než

ladí

vrstevnatě

,,169

Max Brod: Mein Freund Vilém Werner, Blatter des Deutschen Theaters Prag, XXIII, sez. 1934 - 1935, č. 31. 165 Lr: "Glorius, der Wunderkomodiant", prager Tagblatt 11. 4. 1935. 166 L. W. [Ludwig Winder]: "Glorius, der Wunderkomodiant", Bohemia 11. 4. 1935. 167 (o.p.) [Otto pick]: "Glorius, der Wunderkomodiant" , prager Presse 12. 4. 1935. 168 Lr: "Glorius, der Wunderkomodiant", prager Tagblatt 11. 4. 1935. 169 L. W. [Ludwig Winder]: "Glorius, der Wunderkomodiant", Bohemia 11. 4. 1935. 164

roč.

37

prager

Tagblatt

hodnotí člověk,

"Dudek jako Glorius: proti životu, nanejvýš

je

představitele

výkon

poctivě

který tak

že se nejednou nediví zázraku, překvapený,

trochu

titulní

role:

prostě

stojí

a

udělal,

který sám vytvoření

smysluplné

postavy

z odlitku. ,,170 Dudkově

není ještě

na

jevištní partnerce Trude Wessely,

cedul ích

členkou

není

obsáhlé zmínky. přirozeně

Tagblatt

uvedena

ní

souboru,

host

se

a

přitom

při tom

v této

dostalo

sezóně

nepříliš

"Paní Trude Wessely byla

půvabnou

"duší

píše:

"Trude

Wessely

který

ji

přinesl

našla

a

v recenzích

Podle Prager Presse:

hrubou o

jako

která mimochodem

jako

pOdniku"l71.

prager

principálka

znovu

úspěch

takový

ve

"Stra:fSenmusik" . ,,172 závěru

Otto Pick se v

své recenze omezil na tvrzení:

"Silný

divadelní úspěch,,173 Závěrečné shrnutí v prager Tagblattu říká: "Autora a

herce volal

oponu. ,,174

A

úspěch.

vBohemii

stojí:

"Byl

to

znovu

před

přesvědčivý

,,175 inscenace byly kritikou přijaty velmi příznivě.

Hra i

představení

V

konečně

nej srdečněj ší potlesk stále

číslech

sice se

svědčí

tato

premiéra

1

všechny

Theater,

které

mělo

o

celkem

inscenace tři

řadí

reprízy

slušném mezi

méně

proběhly

několikanásobně

úspěchu

větší

u

publika.

úspěšné,

v Neues kapacitu

Čtyři

ovšem

Deutsches hlediště

než Kleine Buhne.

Sezónu

1935/36

otevírá

premiéra hry Karla Čapka, překlad

z aspektu R.U. R.

českých

(W . U . R.,

24.

autorů

9.

1935 ,

první NDT),

Otto Pick, režie: Julius Gellner.

Lr: lIGlorius, der Wunderkomódiant", prager Tagblatt 11. 4. 1935. (o.p.) [Otto pick]: lIGlorius, der Wunderkomódiant" , prager Presse 12. 4. 1935. 172 Lr: lIGlorius, der Wunderkomódiant", prager Tagblatt 11. 4. 1935. 173 (o.p.) [Otto pick]: lIGlorius, der Wunderkomódiant", prager Presse 12. 4. 1935. 174 Lr: lIGlorius, der Wunderkomódiant", prager Tagblatt 11. 4. 1935. 175 L.W. [Ludwig Winder]: lIGlorius, der Wunderkomodiant", Bohemia 11. 4. 1935. 170

171

38

Takto se k uvedení této hry postavil recenzent Bohemie: ,,[ ... ] před

deseti

tehdy

mistrně

lety

úspěšně

byl

sehraný kus

uveden v

současné

ze

německém

Spolkovém divadle

pozdě

dostal také na scénu Nového divadla. bnl ' kdy. ,,176 nezv vuoec překladu

O

výborný. 177

Otto Picka v Bohemii

dočteme

V prager

pak

v nuancích

věrnost

staré

byl

první

hry

premiéře

s na

Tagblattu

pravděpodobností

scéně Německého

hře

prorocky. na

premiér

příznačných

obrazů

zastaralé,

v novém

tajnosti

s

jako

varovný

že

apel.

zdánlivé

předtuchou,

požehnání

"Od

,,180

Jmenovitě

premiéry. hrála

paní

Marion

Roboti v této Nemalý režiséra. extenzivní

177 178 179 180 181

v

postavě

napětí

"Nic

hře

dobově

básníka,

který

láska je

uvedení

v pražském

Mnohé z toho, například

jeho idey,

(Heleny,

lidštěj

bez

i než lidé.

Ale

s vášní

přineslo

jmenovitě

ve

prvek.

,,181

recenzenti

přehnaného

L. w. [Ludwig Winderl: Karel Čapek: "W. U .R. ", L.W. [Ludwig Winderl: Karel Čapek: "W.U.R. ", L. w. [Ludwig Winderl: Karel Čapek: "W. U. R. ", L.W. [Ludwig Winderl: Karel Čapek: "W.U.R. ", (p .1.): Karel Čapeks "W. U. R. ", prager Presse m.b. [Max Brod]: W. U .R., prager Tagblatt 25.

kterou

konstruktivní

tři

umění

přesto,

racionalizace.

než tomu bylo za oné památné

všichni

režijní

charakterů

Mnoho

aktuálnější.

vstupuje

v celku

věnovali

"Gellnerovo

její

dokonce

životem kypící

svého

ženy

Wunsche),

hře působí

prostor

Diferencování

176

plánu.

prokletí

chladnější

mnohé se nám zdá také

působí

jsme od té doby prožili,

skutečné

a

při

probrán

Žalující kritik obchází strukturou

Národním divadle se hra stává stále co tehdy bylo

deset let

že R.U.R. Karla Čapka stálo

hracím

názorem,

plané nenávisti.

překlad

mnohé

nezbytných aktualit kolotá ve

žádné

nadřazena

není

"zachovává

naopak spíše získala.

"Není žádnou náhodou,

,,179

špičce

nedělá

dnes

že

že hra od doby svého vzniku

neztratila nic ze své aktuálnosti, této

že byl

divadla v Praze.

Recenzenti se shodují na tom,

na

pouze to,

to,

se pozdě,

Ale lepší

originálu". 178 Ovšem tento největší

produkce

i

dynamice

zdůraznění scéně

Bohemia 26. 9. Bohemia 26. 9. Bohemia 26. 9. Bohemia 26. 9. 26. 9. 1935. 9. 1935.

práci díla rolí.

na konci

1935. 1935. 1935. 1935.

39

druhého

aktu,

"Gellnerova náladu

kde

nastane naplňuj

režie

zánik

e

předehry

obnošené

vědoucím světa

zanotuje svou píseň spásy,

vystavěnou

jemnosti

hru,

dialogu

a

obsazení.

humorem,

orgiemi světla.

poutavě

běží

Selhal tu pan Richter,

se

dozvíme

pouze

deklamátorského postoj e ,,185,

to,

hře

j sou

následkem chybného

měl

že

[... ]

virtuózně

které

jako Alquist,

nést

,,184

Tento názor na výkon pana Richtera nenaj deme kde

akty

v platnost všechny

vděčnou osnovu a básnicko-vizionářskou ideu.

Presse,

ící

oslnivou,

hlavně

který

překvapuj

"Julius Gellner,

virtuositu,

hůře,

,,182

kdy Architekt

přesvědčivě

a

vzorně.

následující

,,183

polovině

stylistickou

vlastní. Jen poslední akt

skutečně

na konci,

zejména v první uvedl

působilo

osud,

znamenitou,

s pochmurností nálady konce

který inscenoval

a

hrál

anl v prager Alquista

ani v prager Tagblattu,

"bez

kde mu byl

přičleněn pouze přívlastek "básnicky mluvící". 186 V podstatě

tedy z

těchto

V prager Schultes,

dvou zmínek nedozvíme nic. Presse

zmíněn

je

dokonce

i

výtvarník

a to jako autor "dojem působící výpravy"

k prostému faktu,

že výprava je

svědčí

případech,

výtvarníka,

se

at

už na

tato

i

zmiňována

krátká

scéně vytvořil

.187

Vzhledem

výjimečných

pouze ve

poznámka

Frank

prospěch

ve

cokoliv.

"Vyrovnaný večer disciplinovaného vedení. Úspěch byl silný a volal herce s režisérem opakovaně před rampu. v

závěru

poněkud večerům

recenze nadšeněj

naší

rozpoutal nedozvíme

182 183 184 185 186 187 188 189

v Prager

Presse.

ší shrnutí:

scény a

potlesk

měla

na

prakticky nic:

dozvídáme se

V prager Tagblattu naj deme

"Inscenace bouřlivý

otevřené

,,188,

patří

[... ]

úspěch,

scéně.

"Publikum bylo

(p.l.): Karel Čapeks "W.U.R.", prager Presse m. b. [Max Brodl : W. U. R., prager Tagblatt 25. L.W. [Ludwig Winderl: Karel Čapek: "W.U.R. ", (p.l.): Karel Čapeks "W.U.R.", prager Presse m.b. [Max Brodl: W.U.R., prager Tagblatt 25. (p.l.): Karel Čapeks "W.U.R.", prager Presse (p .1.): Karel Čapeks "W. U .R.", prager Presse m.b. [Max Brodl : W. U. R., prager Tagblatt 25.

,,189

velkým hezkým

který

několikrát

Z Bohemie

zjevně

živě

se

už

zaujatoj

26.9.1935. 9. 1935. Bohemia 26. 9. 1935. 26. 9. 1935. 9. 1935. 26.9.1935. 26. 9. 1935. 9. 1935.

40

na

konci

aktů

všech

hodně

příliš

Prager Presse s inscenací Uskutečnila

čtyři

se

nekomediálního

aplaudovalo. "l90

žánru,

se,

recenzent

je

pro

spokojen nebyl.

představení,

navíc

Zdá

v Neues

což

Deutsches

Theater

hru

slušný

úspěch.

českou

Druhou

premiérou

Hoffmeistera Mládí ve překlad

O

málo

to,

úpravě

a

že

sdílněj

(Anna sagt nein!,

hry

"cílevědomý"l9l

byl

Ší.

této

"Hra

se

se

5.

hra

12.

Recenzent

překladu

v

z Prager

Adolfa KB),

1935,

Mládí

hře

ve

byla

Presse

dozvíme

Bohemie byl

úpravě,

a

pustil Fridrich Torberg, stala vtipněj ší Hra

byla

1935/36

a úprava: Friedrich Torberg, režie: Walter Taub.

překladu

pouze

hře

sezóny

do

jen o

kterých

se

[ ... ]. "l92

inscenována:

cílevědomým

,,[ ... ]

originálním vedením Waltera Tauba v rámci,

který

načrtl

a

autor.

Premiéra je zapsána jako silný, nesporný úspěch. "l93 Z Bohemie článku českou

se

německou

hře

premiérou

vlastní,

inscenace měl

měla

nebyl

proletářky.

tah. "l95 spokojen:

[ ... ]

Burianově

v

vtipněj

elán,

švih,

Dozvíme "slečna

se

E.

nápad tuto

F.

proletářku

jako

Ani

Anna

Autor

tohoto

srovnával s

D.

Revoluční

tah,

silněj

Buriana pro

její

inscenace

"Také

ironii

talentovaných

svěřit

v Bohemii.

Waern

česká.

velký smysl

větší počet

dobrý Pro

u

víc.

zároveň

divadle

ší než

vystupoval

také k dispozici "Ne,

dozvědět

inscenaci hodnotil a

Waltera Tauba byla je

můžeme

tentokrát

herců.

i .

který

Taubova

hry.

Taub

"l94

mladé

Inge

Waern

roli

neměla

Inge

Waern

žádný

Otto ve

své

pick

nebyl

dojemné

úplně

mladistvé

ženskosti, ovšem víc měštácká než proletářská"l96 L.W. [Ludwig (o.p.) [Otto 192 L. W. [Ludwig 1935. 193 (o.p.) [Otto 194 L. W. [Ludwig 1935. 195 L. W. [Ludwig 1935. 196 (o.p.) [Otto 190 191

Winder]: Karel Čapek: "W.U.R. ", Bohemia 26. 9. 1935. pick]: Jugend im Spiel ... , prager Presse 7. 12. 1935. Winder]: Hoffmeister: "Anna sagt Nein", Bohemia 6. 12. pick]: Jugend im Spiel ... , prager Presse 7. 12. 1935. Winder]: Hoffmeister: "Anna sagt Nein", Bohemia 6. 12. Winder]: Hoffmeister: "Anna sagt Nein", Bohemia 6. 12. pick]: Jugend im Spiel ... , prager Presse 7. 12. 1935.

41

v

souvislosti

Winder

se

"Přesto

takto:

úspěch.

Můžeme

spletlo

s touto

chybou

měla

něho

se z

hra,

srdečně

imečně,

jen výj

v obsazení inscenace těšit,

shrnuje a

herectví

když víme,

velký

že divadlo ne

všeobecně

v jednom

Ludwig

tragicky

pojímaném - obsazení role."l97 věnované

Referáty jak bylo ve

této

době

své

inscenaci byly velice krátké. hlavně

zvykem

u

komedií

a

Tak,

veseloher.

Inscenace však dosáhla úctyhodných sedmnácti repríz (jen 5 her sezóně

uvedených v této z nich

pak

více

dosáhlo více než patnácti repríz,

než

inscenací

nejúspěšnější

Mládí

dvaceti) české

hry

ve

na

bylo

hře

jevištích

tři

druhou

Německého

divadla.

Sezónu 1935/36 uzavírá

z hlediska

hry Viléma Wernera Lidé na 8. 5. 1936, KB),

překlad

kře

českých

textů

inscenace

(Menschen auf der Eisscholle,

a režie: Arnold Marlé.

V recenzi z prager Tagblattu se hned v úvodu dovídáme nejen o

úspěchu

této

(Wernerova) pouze

hry

nejen

nová hra,

třetí

jednání,

na

označení

jej í ž

se v této

činoherní

inscenací

českého

premiérový

účinek

německé

nebyl jen Téma ohlas.

vněj

této

na

škový, tento hry

hra

l

překvapivě

jsou v dialogu

jemné,

načaty

autor

nejpravdivěji.

L. w. 1935.

197

také

stala

to je

případě

,,198

recenzentů

u

současnosti

a také je

to je slabší stránka hry, zůstává

životě.

bodě

Když

i

stejně

člověk

život

- Konflikt je sociální,

velký

velký talent. Mimoto

Wernerův

scéně

v tomto

včerejší

a

které jsou plné síly a

mnohé velké otázky

na

e

nejpřitažlivější

který v žádném

potvrdil.

"Jeho

ospravedlňuj

divadla,

samotná vzbudila

bezvýsledné jako ve všedním tedy

diváctvo,

Buhne:

"komedie"

Národního

úspěch

tu pokus o nich diskutovat: projednávání

Kleine

sezóně

"Naléhavé vymalování lidí tahy,

zároveň

toto

jevišti

a

chce,

nebot:.

notoricky zachytil

skutečnost

co

když se zdá být také

[Ludwig winder]: Hoffmeister: "Anna sagt Nein", Bohemia 6. 12.

42

Čtyři

generačním.

dospělé

výborně

profesora s otcem podle všeho i

přes

vteřinu

i

nejjasněji

se ukázalo snad straně

proti

dušení

které je

starého

neoblornně

jednajícímu mládí raděj

vycházejí

jeho nemoderní názory a zásady.

dramatik,

bez

se

radosti,

se starými

neslučitelné

přestože

vylepšování

přísnými

postavou,

kterou hluboce lidsky vyplnil Valko ve

třetím

a

jednání

tragicky

[... ].

proti

požaduje,

svého

losu,

maximami. Je ve svém

dodržování

konci"

hrdinský

on

porozumění

urputném

"dobrému

zásad

než

živý

že nikdo nemá ani

profesora; bez

(a on s nimi)

Že Werner j e

[ ... ]

v tom,

vlastně

a

středoškolského

starého

děti

lásky

překážet

Nechce

Píše

,,199

hodný

se

v Prager

"Český

dramatik

Tagblattu. Ohlas v Bohemii se nese v podobném duchu: Vilém Werner [ ... ] se ve své nej nověj ší k

nejaktuálnějším

rodiny,

problémům

současnosti.

demoralizující

Prostředí

[... ]

generací. výstižně,

že

děj

jednou

upoutávat

ostře,

tak

talentu.

publikum. že

se

nezaměstnanosti

mezi

starou

rodiny

společenské

málokterá

jiná.

Velmi

viděni

tak

hry

neustále

vývoji

j sou těšit

jeho

stěží něco

jako

dílčích

působí

velmi

Práce

úpravách,

režiséra

198 199

[... ]

divácký

její morálky i

základní

jiná situaci,

pravděpodobně

ohlas,

jako

protože

ve

měla,

dodnes

aktuálně.

"Režisér Marlé, moudrou

silný

jsme

,,200

málokterá

postihuj e

z autorova

talentu

tušit.

které se její postavy nacházejí. I dnes by po

mladou

ani

atmosféře dobře

a

a

vyvinutým talentem nemusí této

je

Wernerova hra opravdu odpovídala duchu doby, houstnoucí

obrací

tak

můžeme

z autorových prvních her mohli

kře"

vykresleno

Osoby

šťastném

tomto

zeje

nešťastné silně

s tak

dobře,

O

která

"Lidé na

Ukazuje trojí: rozpad

působení

propast,

nepřekonatelnou

hře

byla

tentokrát

hodnocena

který se postaral také o

[ ... ]

velmi překlad,

kladně:

vykonal

mistrovskou práci a ve vzorné spolupráci s Lotte

-r-l.: Menschen auf der Eisscholle, prager Tagblatt 9. 5. 1936. -r-l.: Menschen auf der Eisscholle, prager Tagblatt 9. 5. 1936.

43

Stein,

Wunsche,

propůj čil

tato

scéně

každé

hra

Carpentier,

energickým

"Komedie,

byt

mě

mistrně

působil

hře

v této

je

ústřední

který ,,202

a

se

reference:

z

Valka, není

"Jedna

který

příliš

Na

kolegů,

je

přísně

inscenací hry

sezóně

31

třetí

dosahovaly

[ ... ]. Lehce

každá rušivě

mladí

kteří

muži

přesvědčivý

byly zpravidla

role dostalo

lidských výraz

postav

charakteru,

recenze v prager Tagblatt se dozvídáme:

závěr

celkem

byl

výtku:

l

Každý akt,

mluvili

hlavní

l

úspěchu osobně

v Bohemii:

zúčastnit

"Velký

této

Fritze který

"Spolu s

i autor,,20S A

úspěch

pro

autora,

vedený soubor. ,,206

Inscenace hry Viléma Wernera Lidé na

se

v Bohemii

nalezneme [ ... ]

snáší

,,203

nejnaléhavějších

herci se mohl náležitého

režiséra a

pečujícího

blízky jeho povaze. ,,204

závěr

podobný

ohlas

kterým

představiteli

propůjčil

Arnolda

trpělivě

a

připravena

prostředí.

Na rozdíl od svých hereckých pouze vyjmenováni,

I

článku

dialekt,

z ryze pražského

režii

figury

tak tragedií.

vystupňována

vídeňský

a

odmítá

jediném

právě

[... ]

postavách, se zkrácenými dialogy

současnosti.

v tomto

která

scéna byla na

profesora,

Wickerhauserem

překladu

jistém

zhuštěných

kompromisy

pozitivní,

"v

a

lesk. ,,20l Podle Prager Presse je

profitováním

středoškolského

všechny

vnitřní

inscenována

Marlého jako by ve a

Klippelem

českého

byla

nejúspěšnější

autora v mnou sledovaném období.

představení

nejvyšší

nejhranější

kře

(v

Kleine

počet.

Buhne),

Ovšem

což

v jiných

inscenace zhruba stejného

je

Konalo v této

sezónách

počtu

repríz

jako Lidé na kře, častěji však podstatně nižšího. 207

200 201 202 203 204 205 206 207

L.W. [Ludwig Winder] -r-l. : Menschen auf (-k) : IIMenschen auf L.W. [Ludwig Winder] (-k) : IIMenschen auf -r-l. : Menschen auf (-k) : IIMenschen auf viz příloha 5.

: Menschen auf der Eisschole, Bohemia der Eisscholle, prager Tagblatt 9. 5. der Eisschole" ... , Prager Presse 10. 5. : Menschen auf der Eisschole, Bohemia der Eisschole" ... , Prager Presse 10. 5. der Eisscholle, prager Tagblatt 9. 5. der Eisschole" ... , Prager Presse 10. 5.

9. 5. 1936. 1936. 1936. 9. 5. 1936. 1936. 1936. 1936.

44

českou

První

hrou

Langerova Jízdní NDT), V

hlídka

v prager

článku

inscenacích

Langerovy

v Československu: sezóně

v minulé

(Die

sezóně

v

Reiterpatroulle,

Tagblattu hry

"Úchvatná uvedena

se

hra

prakticky

hra!

našla

na

1936,

německé

oblasti.

ducha",

na málomluvnou odhodlanost, společenství,

a svaté osudové uvnitř

Tito

skupiny

ovoce války.

na

cítících

kamarádství

smysluplné

a

slov se

zdá,

těchto

Podle

světovou

Langerovy hry nabývalo s blížící se Druhou

česká

"frontového

bezpodmínečné

jediné

byla

si to:

nacionálně věří

mladí

[ ... ]

sudetoněmeckých

vyjasněme

u

o

divadlech

oslavě

které se vyvinulo v této

jako

,,208

dozvědět

Langera

všech

právě

ohlas

v

duchovní

byla

10.

můžeme

Františka

mladých

zkázy

15.

německých

v

scénách a není to žádná náhoda, že si legionářská

1936/37

Otto Pick, režie: Arnold Marlé.

překlad:

úvodu

inscenovanou

nejlepší že

téma

válkou na

aktuálnosti. V recenzích bylo velmi mnoho prostoru ideám, stojí

kterých se dotýká. v centru

dramatické z této

her

hry

se

neintelektuální jen

cítěním

nechává

tohoto

dialogu. " samozřej

209

most,

ke konci.

účinek.

[ ... ]

způsobuje

na hranici

hry

[... ]

a

velcí.

citelně

vychází

Propojenost

lidí Jsou

vesnicky prostí překlad

vládnout

a

všechny

následující:

prostoduchosti,

rytířští

ducha

z nich

veškerý

zemí

dobří,

Langera,

hře

přátelství

,,[ ... ] myšlenky hrdinského

mladého

konflikty a

samotné

věnováno

Otto

l

V

a

Picka

německém

"Co dává této hře uměleckou hodnotu je nepatetická se kterou Langerovi

legionáři

jdou svou cestou

,,2l0

Recenze v Prager Presse se dlouho zabývá významem inscenace této ryze české hry na německé scéně: těžiště

soucitu

události do

z oblasti

všelidské

"Úkolem bylo:

národnostně

duševní

oblasti,

ohraničeného

bez

toho,

Přemístit

pocitu a aby

byly

rl: Reiterpatrouille, prager Tagblatt 16. 10. 1936. rl: Reiterpatrouille, prager Tagblatt 16. 10. 1936. 210 L.W. [Ludwig Winder]: Fr. Langer: "Reiterpatrouille", Bohemia 16. 10. 1936. 208

209

45

zničeny

spojil

národní

zvláštnosti

všechny

spolupracovníkYi

vytvořit

atmosféru, neexistoval.

[... ]

dílo,

tak

a

strhující

Ne

případu.

tohoto

mohli

kontakt,

ale

vytvořit

před

který

německý

jeho

příkaz

Pádný

význam

tím

obstál

v této zkoušce. Tato úvaha dává "Jízdní hlídce" hluboký smysl, který

byl

herci

podobu

přináší

německému

zjeven

českým

oběma

českých

lidí

hnutím,

je

německým

až

k

vytčení

Režisér Marlé se na

obětavost,

uměním

jej ich

dávají

německé

při

kolektivní

započaté

činí,

scéně,

zprostředkování

nejnepřístupnějším

může

které

němečtí

se kterou to

nej hlubším,

cíle,

nejpřenositelnější líčení

zaměřil

a

Tady

zisk duchovních polohy. Nebot na

slovy,

německými

lidemi

divákovi..

vydržet

jen

lidí,,211 způsobem

inscenaci svým herců.

výkon

kolektivní hry

Vypovídá

o

tom

recenze

Prager Presse: "Režijní vedení Arnolda Marlého bylo vynikající a

v nejušlechtilejším výkon

souborný

nadchne. ,,212, protože) na

byla

možná

apriori

právě

Tyto

jako

tyto

právě

Marlé

rozpolcené

ví,

publikum

"Marlého režie přestože

charaktery,

scény dávaly velkou [ ... ]

napjatost na okamžik ustala, se

cíli.

že brzy

(spíše

tak skoupá a koncentrovaná jen na osudové

režie vyžadovala více než

který

poplatné

prager Tagblattu:

jednotlivosti

jistotu.

smyslu

zdál

intenzitu a

frontové

mistrovskou

velké

drama.

[ ... ]

napětí,

Když

tato

tak skrze toho nebo onoho herce,

zapomenout,

ohrožený voják a propadl se

měla

zpět

že

je

smrtí

bezprostředně

do svého obvyklého civilního

způsobu

jednání. ,,213 i Bohemie: "Inscenace byla vynikaj ící. Pan

Marlé,

který

hru

režíroval,

zjevnými vlastnosti tohoto v jevišti

podivné

dobrosrdečnost.

ladění,

ji

mistrovsky

zásadě

s ohledem

pochopil,

činí

odvážného díla a kouzlí na na

jistou

smrt

děsivou

,,214

(g): Langers "Reiterpatrouille" deutsch, prager Presse 17. 10. 1936. (g): Langers "Reiterpatrouille" deutsch, prager Presse 17. 10. 1936. 213 rl: Reiterpatrouille, prager Tagblatt 16. 10. 1936. 214 L.W. [Ludwig Winder]: Fr. Langer: "Reiterpatrouille", Bohemia 16. 10. 1936. 211 212

46

Na

rozdíl

minimálního

od

hry

hodnocení.

zdůrazňování

obsazení r

jednotlivců r

přiblížení

Krale těžkým

se

Presse r nýbrž pánů

z

a

i

tato výtka:

onen

II

lidový tón.

závěru

mimořádně

Inscenace

recenzí

pochvalné. Jízdní

že

zdár

Osobně

a

čtyři

reprízy

potlesk

diváci ,,217

hlídky

vidím

byli

IIPřijetí

spokojeni: herců

hry i

byla

válkYr

poněkud

opravdu

zvláštním

Šlo o hru reagující

navíc opravdu z ryze

vysvětlení

tohoto

kroku

českého

v názorech

v prager Presse (viz výše)

inscenací

reprízr

za

,,218

Jízdní hlídka byla hrána osmkrát. deset

hercům

,,216

se

světové

na události První

otištěných

Vinnera r

Na adresu herců se obj evila

počinem dramaturgie pražské německé scény.

pohledu.

veškerého

bouřlivý

že

Žádné

Padlesaka r

patří

která

IIPublikum reagovalo silným potleskem. bylo

chvála

II

Volknera r

znát r

duchu.

všechny:

Schmerzenreicha r

,,215

dočkali

Škoda j en r že všichni neměli ve svých slovech

uvěřitelný

Podle

za

Klippela r

Bylo

jim byl věnován v tomto smyslu.

herci

kolektivním

zasloužilá

Stadlera r

úlohám.

se

převážně

v

Afritsche r

CostYr

Franka

inscenace

Navíc

sestávajícího

Trabauera r Valka r

její

z Prager

příklad r

Jeden

a

v této

sezóně

Vzhledem k tomu r

zaznamenalo

více

že jen

než

deset

že se nejednalo o inscenaci komedie r a že se premiéra reprízy konaly v Neues Deutsches Theater proběhly

v Kleine

Buhne)

je

toto

tři

(další

číslo

opravdu

úctyhodné.

Po Jízdní hlídce následovala premiéra hry od Edmonda Konráda přepracování:

Mia

(16.

2.

Hergeth r

1937 r

NDT)r

režie:

Kvočna

překlad:

Arnold Marlé.

(Das Nest)

Julius Mader r V roli

Anny

Bergerové hostovala Tilla Durieux.

(g): Langers IIReiterpatrouille" deutsch, prager Presse 17. 10. 1936. rl: Reiterpatrouille, prager Tagblatt 16. 10. 1936. 217 rl: Reiterpatrouille, prager Tagblatt 16. 10. 1936. 218 L.W. [Ludwig Winder]: Fr. Langer: IIReiterpatrouille", Bohemia 16. 10. 1936. 215 216

47

češtině

Slovo das Nest v úkryt.

přenosu

V

Ovšem

hry.

oba

Recenzent II

němčiny

do

názvy

Kvočna

pojmenování

rodinného

Presse

krédo

života

a

změnu

větší

strašlivé

II

ve

l

[_]

rozdíl

mezi

citového

života

moderní

osudů

pomocí

Kvočna"

události

se

svými

pochopi t rozváděj

a

I

ící

figurou a Režii

položen na titulní postavu pozoruje s bezstarostnou

[ ... ]

stejně

dětmi.

počestného zemřelému

svému

dcera.

Arnolda

IILidé

přizpůsobil

komedii

219

rolí.

Marlého

na

obrazu

stoupajících

v Prager

Tato matka

se

který byl jako

l

učí

se

kře"

Tedy

rodinných

muži

Presse. vtipně

a

A

pro

viděnou

zdaj í jen na

všechno

jej í

často

se

komediální

příliš

svou

nevěnovali.

a režisér hry Viléma

inscenování

jasnému

sledu

právě

tak

IIArnold

pietně

pozornost

Marlé

l

a

v intencích

vývoj e ,,221

zabezpečil

režírovalI

Konrádova

leitmotivicky

obzvláštní

dramatického

v Bohemii:

půvabně

výborně

se

a

po

I

zažívá

l

rodině

rozumět

všemu

překladatel

událostí

proudu

ctitele

strašlivé

recenzenti

svoje režijní vedení

rozloženému

která je

I

,,220

předurčen

věnoval

l

je

doby

měštanské

bohaté

je skoro velkorysej ší než

zároveň skvělou

mravního

autorem

krokem

nakonec

IIArnold Marlé Wernera

za

ideálem

,,219

důraz

věrnost

zachovává

takto:

je

k zármutku

žel

krok

této

charakterizována

staré matce mnohé rozvody a ostatní skandály v začátku l

I

České

stručnosti

doby v zrcadle rodinného života. Vdova

počestná

desetiletí

názvu

totéž.

říkají

byla

kterém

představen

Konrádova komedie

ironií tak

ve

I

V Bohemii je daleko II

změně

ke

hru

Kvočna"

české poválečné společnosti.

rodiny

hry:

II

popsal

úpadkem

obrazně

analyzován a

podstatě

nebo také skrýše

l

evokuje ženu starající se o rodinné hnízdo.

prager

dramatické

tedy došlo

v

Komedie Edmonda Konráda

jako

znamená hnízdo

píše

který jak

se tuto

nej lépe

(o.p. ) [Otto pick]: Edmond Konráds Kom6die Kvočna "... 1 prager Presse 18. 1937. 220 L.W. [Ludwig Winder]: E. Konrád: IIDas Nest", Bohemia 17. 2. 1937. 221 (o.p.) [Otto pick]: Edmond Konráds Kom6die Kvočna "... , prager Presse 18. 2. 1937. II

2.

II

48

vyváženost

mohl

zmíněna

práce

k zamyšlení.

i

ostatních

Stej ně

rol í . ,,222

v Prager Tagblattu: potěší

A která

"Tedy hra r typů.

bohatstvím

výrazově

toto bohatství lidských vlastností

hostuj ící

Tilla

s mírnou

demonstrující

živějšír

Z Bohemie

satirou

těžkopádně

civilizovaných lidí r stále

Durieux.

virtuózně

víc i

pocitů

vše

chápaj ící

jistou rukou napsal:

řeší

"Tilla

mladistvě takřka

matkou

obojího

každý domácí

kropenatou

pohlaví

Přelétavost

naráží

velkou dámu minulé prababička

čeho

mateřsky

kterou se tato velká k nejvyšším ústřední

Brod: v

doby a

na

geniální

ve

zásadě

v

pozitivně

neobyčejně pořádající

Otto

,,224

která

Pick

ní

aktivními vlastnostmi nesamostatných na

kuřátek

skutečnou

noblesního ducha.

mladá r

o

ztělesnění

lesklém

poddajností

jej ího

je srdcem

diplomatkou r

svém

především

mohla

aby

Tato

naprosto se

sžila s naším souborem r zavazuje

S názorem

postavení Tilly Durieux a

"To

duchaplnosti

poradit. Obdivuhodná samostatnostr

umělkyně

výkonům. ,,225

si žádá srdce autora r

se stává nezapomenutelnou

zřejmou

se

dostatečně

je

nesentimentálně

"kvočnu"

u

hlavní role.

konflikt.

nabízí

zvyků

a

představitelce

současně

současně

a

Durieux

v krychli.

a

"Hra

se ale stává

vykreslená figura

postavou. Má hloubku

dozvídáme:

později

Tilla Durieux dává této matce všer a

,,223

celé inscenace

mravů

nasazená r

je zcela závislá na

která vyzývá

barevnou režii.

se

změnu

j e j eho

Marlé našel pro

podobě

Z recenzí se zdár že hlavní zásluhu na měla

stručně

sympatické síle r která

recenzenta

Bohemie

na

její role souhlasil i

Max

v

díle

vyzařuje

leží

nicméně

z hlavní postavy.

(Suverénnímu pochopení této ženy Tilla Durieux odpovídala r ne zcela jej í

vřelosti

a veselosti r

tragické

mateřské

akcenty

jí jdou lépe) . ,,226

222

L.W.

223

mb.

[Ludwig Winder]: E. Konrád: "Das Nest\\, Bohemia 17. 2. 1937. ]Max Brod]: Eine Frau mit Familiensinn, prager Tagblatt 17.2.

1937. L.W. [Ludwig Winder]: E. Konrád: "Das Nest\\, Bohemia 17. 2. 1937. 225 (o.p.) [Otto pick]: Edmond Konráds Komódie "Kvočna\\ ... , prager Presse 18. 2. 1937. 226 mb. [Max Brod]: Eine Frau mit Familiensinn, prager Tagblatt 17. 2. 1937. 224

49

hercům

Ostatním

v

recenze

závěru

úspěchu 227

Durieux.

v prager

Autor

se

představení

Třetí

IIPublikum se velmi ukázat

lIúspěšnějším"

k

českou

a tentokrát ne poslední

německou

scénou v

sezóně

Nachste,

bitte ... !,

29.

starší

vedle

Tilly

výjimečnou

v tomto

1937,

Nového

v mnou

na

jako

situační

IIModrá myš".

Lepší

inscenace

že žádný jiný období

český

a

je

režisér

nepracoval.

článku

věnuje

A

l

pravděpodobněj

fraška

oné starší

II Pravděpodobně

hra vznikla.

ještě

než

Nový

je velmi sporadické.

základě

fraška a

Oldřich

režiséra

sledovaném

režisérů

jej ímž

(Der

Nový j.h.

Recenzent Bohemie se v úvodu svého veselohře,

hrou uvedenou pražskou

přepracovali

kterou

Oldřich

německých

hrám.

Podle divadelní cedule 229

KB).

událostí v tom smyslu,

divadle

hostování

4.

Oldřicha

Hostování

českým

1936/37 byla hra Další, prosím!

veselohru,

Alice Mall, režie:

byla

velkém

(4x v Neues Deutsches Theater a 2x

řadí

v Kleine Buhne), což ji

o

o

hovoří

se

často

mohl

jen krátké zmínky.

,,228

Konalo se osm

jde

Presse

a v Bohemii se dozvídáme toto:

bavilo.

dobře

článcích věnovány

jsou v

to

i

jí byla kmotrou

se veselohra,

ke které Rudolf

Kvasnica napsal nenápadnou a proto sympatickou hudbu, nestala, ale je hrubší a více

současná

V Prager Tagblattu je tuto

zábavnou

komorní

zmíněna

hru

divadle" (Neue Theater), kde Ačkoliv

nebyla

tomuto

pozornost. Nový,

šlo v

případě

faktu

Hodnocení

hostující

,,230

česká

i

už měla

inscenace hry.

z jejího sériový

uvedení

úspěch.

v

IIZnáme IINovém

,,231

volby režiséra o zcela neobvyklý jev,

ani bylo

režisér,

osobě stejně

dokázal

režiséra stručné

s

věnována

jako

úspěchem

zvláštní

obvykle: přesadit

110.

styl

(o.p.) [Otto pick]: Edmond Konráds Komodie "Kvočna" ... , prager Presse 18. 2. 1937. 228 L.W. [Ludwig Winder]: E. Konrád: "Das Nest", Bohemia 17. 2. 1937. 229 Cedule Neues Deutsches Theater a Kleine Buhne, Divadelní oddělení Národního Muzea v Praze. 230 B: Der nachste, bitte ... !, Bohemia 30. 4. 1937. 227

50

svého divadla;

přece

ale

soubor vyzkoušený spíše ve od

jeho nuancování. o

pečoval

souboru. I

vtipnou

né

se

Buhne).

se

tak

i

v kontextu

hru

překlad:

úspěch

"Vznikl

,,234

prostředí,

neobyčejně

v kontextu

českých

německé

pražské

scény

1936/37 byl

Měsíc

(Der Mond uber dem Fluss, 11. 5.

1937,

věnovala

Arnolda

do

kterého

sugestivními s mládím.

inscenoval,

nechal

Náladověj

ší

Marlého

řekou,

nad

rozloučení

sezóně

větší

měsíc

proniká

"Arnold

Marlé,

zaznít

závěru

statečné,

tichou hudbu

skoro veselé

dílo

řeky,

komedie tuto

hru

této

komorní

dlouho

nebyla.

- Marlé nechal zaznít žalostivý hlas

- není co namítat; konec protože

který

už

Schul tes) maloměstské

úchvatné

Buhne

práci

šumění

velkoměsto,

této

mistrně

Frank

jezem,

nad

spoluhráči

,,236

pozornost

(výprava:

inscenace v Kleine

objasňování

matky proti

jak

inscenací

textem uvedeným v

kritika

okno

srozuměn,

" Plně

Otto Pick, režie: Arnold Marlé.

režiséra:"Režie učinila

věty:

i když na samý konec této skupiny.

českým

Tentokrát

silně

ryzí

o

této hry (všechny v Kleine

řadí

prosím!

nad řekou Fráni Šrámka

Také k

a

obligátní

aplaudoval.

představení

Další,

úspěšnější,

posledním

hry.

inscenaci

režisér

srdečnosti ,,235

Tím

inscenací

KB),

jako hostuj ící

objevili

souhlasně

Konalo se celkem sedm

mezi

Nový

veseloherní

recenzí

dům

obsazený neobyčej

že

,,233

závěru

v

jeho hry,

francouzských veselohrách upustil

"Oldřich

,,232

prospěchu

bylo jen ku

konců

rezignaci

dceřině

nápadně

autor byl s tímto pojetím

završuj e . ,,237

píše

se

v Bohemii.

fs.: "Der Nachste, bitte ... l, prager Tagblatt 30. 4. 1937. B: Der nachste, bitte ... l, Bohemia 30.4. 1937. 233 fs.: "Der Nachste, bitte_l, prager Tagblatt 30. 4. 1937. 234 B: Der nachste, bi tte ... !, Bohemia 3 O. 4. 1937. 235 fs.: "Der Nachste, bitte ... !, prager Tagblatt 30. 4. 1937. 236 (wb): Fráňa Šrámeks Komodie "Der Mond uber dem FlufS" ... , prager Presse 13. 5. 1937. 237 L.W. [Ludwig Winder]: Šrámek: "Der Mond uber dem FlufS", Bohemia 12. 5. 1937. 231

232

51

Recenzent vedla

prager

Tagblattu

méně

byl

jistou rukou rozj ímavé scény,

přitažlivá přírodní

sdílný:

"Marlého

režie

ve kterých hrála s sebou

atmosféra. ,,238

Také o hereckých výkonech se recenzenti rozepsali více, bývá

obvyklé.

zpátečnictví

"Starý

Tiefenbach

rezignovavší

abiturientů

vyjádřeno

zahrál

s úchvatnou

zkoušce

dne

svého

smutného hrdinu,

ve

nadání, vší

jistotou

Fritze které

své

je

v den

tragice. ,,239

otce,

který

abiturientů. ,,240

sjezdu

toto

"Fritz

který jednou byl geniální,

ve

setkání

"Fritz

obstál

než

Valk

ve

velké

Valk

zahrál

takovým

způsobem,

že člověk také nemůže této genialitě věřit. ,,241 "Roškot jednání,

Willyho

velké

Volkera,

momenty,

který

ukazuj e

obzvlášť-.

má,

umění

svoj e

v posledním

charakteristiky

z nových stránek, ,,242 "Také Josef Roškot Willyho Volkera dosáhl j i tři vého působení. ,,243 " [ ... ] přesvědčivé předvedla

ztělesnění

získávají

lyrické

motivování

svého

doj emná. ,,245

"Lisl

energii velké, se

manželky

a

matky

Lotte Stein,,244 Macheiner

která

malomyslné

umí

jako

Tiefenbachova

momenty

hry

zřeknutí

Macheiner

statečné

měla

duše a

spokoj it. ,,246

mladistvý kvůli

se

lesk,

lásce

jako

převaha

"Lisl

dcera,

dcera

v jejíž

během

byla

k otci silnou

hře

očividně

životní

pravé milovnice života,

Macheiner měla

radost,

také

mb. [Max Brod]: "Der Mond uber dem FluJS", prager Tagblatt 12.5.1937. (wb): Fráňa Šrámeks Komodie "Der Mond uber dem FluJS" ... , prager Presse 13. 5. 1937. 240 L. W. [Ludwig Winder]: Šrámek: "Der Mond uber dem FluJS", Bohemia 12. 5. 1937. 241 mb. [Max Brod]: "Der Mond uber dem FluJS", prager Tagblatt 12. 5. 1937. 242 (wb): Fráňa Šrámeks Komodie "Der Mond uber dem FluJS" ... , prager Presse 13. 5. 1937. 243 L. W. [Ludwig Winder]: Šrámek: "Der Mond uber dem FluJS", Bohemia 12. 5. 1937. 244 (wb): Fráňa Šrámeks Komodie "Der Mond uber dem FluJS" ... , prager Presse 13. 5. 1937. 245 (wb): Fráňa Šrámeks Komodie "Der Mond uber dem FluJS" ... , prager Presse 13. 5. 1937. 246 L. W. [Ludwig Winder]: Šrámek: "Der Mond uber dem FluJS", Bohemia 12. 5. 1937. 238 239

52

postavě

dala plnohodnotný život básnicky nej lepší moudré

dceři

s

ztělesnil

přesvědčivým

přemírou

recenzí je velmi

o

pocitů,

zmatek Jeho

"komedii

jednou

úspěch

úspěch

divadla.

Šrámkovy

kritiky.

představení

v

sezóně

a

hlasu.

díla

a

básnické

oslavovalo

"Publikum

,,250

básníkovu

básně

jevištní

Její

slova

(v Kleine Blihne)

mělo

Byl

to

tuto vzácný

upřímný

básníkovi

sloužícího

dostalo

pozi ti vního

Měsíce

nad

1

čtyři

hry.

První

řekou.

jen

Jul i us

překlad:

potvrdila

dvě

Karla Čapka

(Die Mutter)

premiéra),

se

vcelku

1937/38 byly uvedeny už

z nich byla Matka německá

shoduje

skutečné

o

naslouchalo

básnického

se

mladý

,,251

Inscenaci ohlasu

naslouchalo

vzdor

se

ve

,,249

ale

vzácnou událost básnického divadla. dojem,

přinesl

"Publikum poznalo, že nejde

šablony,

života",

nad

milencem,

kterých

mladistvý

příznivý:

zaběhané

podle

jemným

Schmerzenreich

v k lásce probuzeném srdci.

komedii

dílo,

zbavit.

mladíka

"A.

,,248

strhující

nedokáže

Závěr

o

vcítěním.

měsíc

mladého Roškota, kterého

zatvrzelého

neobyčejně

milenec s

ze

učiní

výrazu

trpce

"génia"". 247

"Schmerzenreich řekou

hry,

české

(8.

Mader,

3.

1938,

režie:

NDTi

Julius

Gellner). V roli Matky hostovala Tilla Durieux. Německá

premiéra

Matky

se

uskutečnila

více

než

měsíc

po

jejím uvedení ve Stavovském divadle (2. 2. 1938). nemoci" ,

jejíž

s hostováním

Ernsta

"Místo v souvislosti Pražské

divadlo

nejnovější

hru

uvedení Deutsche,

Karla

Čapka,

bylo

plánováno

uvedlo divadelní

včera

hru

mb. [Max Brod]: "Der Mond uber dem FlulS" , prager Tagblatt 12. 5. 1937. (wb): Fráňa Šrámeks Komodie "Der Mond uber dem FlulS" ... , prager Presse 13. 5. 1937. 249 L. W. [Ludwig Winder]: Šrámek: "Der Mond uber dem FlulS", Bohemia 12. 5. 1937. 250 (wb): Fráňa Šrámeks Komodie "Der Mond uber dem FlulS" ... , prager Presse 13. 5. 1937. 251 L. W. [Ludwig Winder]: Šrámek: "Der Mond uber dem FlulS", Bohemia 12. 5. 1937. 247

248

53

stojí v samém úvodu Winderovy recenze. Deutsch

[ ... ]

"Matka"

Německém

ale v roce 1938 v Gellnerově

prostoru.

Recenzenti

objevováním tématem

se u

l

otřes,

režijní

aktuálnosti

Tillou

při

toto

i

Durieux

ale

a

mateřství.

dramaturgickým

a

uskutečnil

charakterů

proto,

skutečně-neskutečné

osobitost "Všechny

připisovány,

platí

vedení: ve

výstavbě

stupňování

efektů

pro

dobře

uváženo,

"Gellnerova režie dává Čapek

kterém

vyšel

živě

ze

matky -

správné

myšlenky,

to bylo velmi

nebožtíků.

stoj í

otec

a

nej starší

toho,

aby

dal

autor

důrazně

mrtvým

mateřského

řečový

dojem

vytvořil

dílu

světa

řadami

Stále

,,254

básníkovy fantazie, křičet

žijících

Gellner

v prvním

vůbec

důsledně

jednoduché.

hlavně

jev

,,253

režijní

srdce

existuj í

banální

zakázal) ,

všechny

vynikající

duchové

Matka syn.

spředení

Čapkovu

jsou

jej ich záj mech. že

a

vedeno hlavním motivem, ve

vizi

zřetelné

prvním vstupu

očích,

platně

plasticky

mrtvé

se podílet na

které

matu

zvítězit

nechává

výkonem

na výsledek, na

přiblížil

Gellnerovo

v dialogu

vpřed,

spěchající

k šach

role

atmosféry dramatického díla.

také

až

titulní

eliminoval

vůbec

a

také

základním

jen k detailnímu

přednosti,

dramaturgické

dán

vše na

zřetelem

také

mluvčích

je

platným

rozvahou,

očividně

[... ] ,

nečeských

svést

"Hluboký

začátku

od

l

premiéry.

inscenátorským

se stálým

smělou

se

doplňky

ilustrativní

bizardně

měl

zabývali

zásadním

vytvořením

a

mnoho

bylo

vyvolalo,

všeobecně

a

Nikde se nenechal

zaj í mavé ho ,

ve

tentokrát

Ten

což

české

se

nezvykle

jeho práce

manžela,

grandiózním

režiséra Julia Gellnera. strukturu stavby

a

dění

jevištního

především

hodnocení

týkaj ících

dílo

nehostoval.

věnováno

bylo

synů

mrtvých

recenzí

který

motivem,

práci se

vůbec

divadle

nemluví

převládá

ve

při

jen v děj

a tom

hlavě

ství,

při

směru,

kde

monolog

strašidelný

charakter,

Gellnerově

realizaci

bez (což zcela

L. w. [Ludwig Winder]: Karel Čapek: "Die Mutter", Bohemia 9. 3. 1938. (o.p.) [Otto pick]: Karel Čapeks "Matka" deutsch, prager Presse 10. 3. 1938.

252 253

54

zachováván

osvětlení

detaily vůdčí

prostor

ideu. ,,255 svět

v soulad můžeme

kteří

"Julius

jako

í

utěšuj

í

při

byl

I

pochmurný.-

zjevení

majorův

zjevení

slavnostností i byly obklopeni temnotou z pološera Ovšem čase

což

I

hrozivější

boj e

hrůza l

a

přeci

směru I

ži VÝChi

a

že

ne I

velmi

shromaždiště

dost

tmavý

mrtvých

a

s velkou

jejich hlasy zaznívali

I

hrůzný hře

než zjevení mrtvých jsou v této

přesvědčivě

ale

mrtvého

byla

dojem.

a v tomto

manifestována

otce

následovalo pravidelně

Schultesem neexoticky jej ich

umělecky

mateřská

orla l převahu

ještě

k antické

zastíněna.

a

hlavní

tato

proto

velikosti

osudu.

štastný

tu.

Zj evení Portréty

(vybavená Frankem [... ]

zůstala

,,257

podle

Otto

role.

prudčeji

I

Durieux

jako

spíše sama

samička

duševně

mající

v dobrul

v odporu

podstatě

bijící srdce tragédie.

"pravidel

autor l

Picka v

"Tilla

v pocitu psychického podlehnutí

původní

neodvratnému

Místnost

přemáhající

mužských

z jednoho

podobizny.

která porodila orly

"I

odmítnutí l

jeho

náhle

předimenzovaně)

také ne

i lidsky stále

" kvočna

tvrdá

strohém

zastínění

Tilla Durieux byla

představitelkou

ideální Matka:

a

I

nepřišli

hned vpravo I

doplňovány.

přítomnosti

Hostuj ící

přítomnosti

jako náhlá

byly hned vlevo I

mrtvých byly

Ne

žádaj í I

pokojI

se

také

scény mrtvých

jen mohlo nechat vzniknout

problémy

[uvést

to je největší zásluhou režiséra. "256,,Vstupování mrtvých

proběhlo

během

ale

jí

stěží

mrtvých

připravil

Gellner

l

byly

nebo

jíl

úlohu

vystupování mrtvých

I

premiéře

vzdáleny jakékoliv strašidelnostii mrtvých

tuto

nevysvětlitelné

ne

Smysluplné

(Schultes) podporují tuto

výborně

české

a

postav.

vyřešil

živých]

při

navštěvuj

půdorys

Gellner

sice

události.

matku

imaginárních

a scénický

mrtvých a

popsat

každodenní

okolo

přesvědčivá

I

hry" proti

štastná

a

rostoucí

přese

scéna

ve

l

všechno štastný

(o.p.) [Otto pick]: Karel Čapeks "Matka" deutsch, prager Presse 10. 3. 1938. 255 M.B. [Max Brod]: Karel Čapek "Die Mutter", prager Tagblatt 9. 3. 1938. 256 L.W. [Ludwig Winder]: Karel Čapek: "Die Mutter", Bohemia 9. 3. 1938. 257 (o.p.) [Otto pick): Karel Čapeks "Matka" deutsch, prager Presse 10. 3. 1938. 254

55

kteří

soubor,

se mohou dát do služby této tragédce,

blíží

neochvějně

vrcholu

pečovat

režisérovi , který smí s lehkou

výhradou,

výkon i Max Brod: ale i

s velkým

jí

od

uměním

napět í

ještě

e.

vydaný

na

svobodnou, něco

II

děj

vyjádření

Durrieux

Nehrála bolest bolesti.

ství

Tady

se

jej í

veškeré

ve

kterých

napět í

je

se

hrála

těžce

ženy nucené muži strach

k

její

umění.

jaká

srdce,

mocně

zcela

mateřství

rodinné tvrdý,

radě,

zdá

větách

se hry

Ludwig Winder byl

,,259

jeho hodnocení je kladné: jeto

monotónnosti,

věčnému

celé

přetočený,

stává

odpor v posledních

ale i

Matku,

je

obětování

kouzelná

herečka!

mateřské

stala se hlasem různobarevně

bídy, které se o Matku

ženského

divoce a

proti

skrze

už

v jejímž

syna,

zkoušené matky, od

odstupňování

Snad

jemnost,

se

Durieux

protest

posledního

stručnější,

Vzdálená

došlo

nuance

ství je hodinový stroj už

šílenství.

jak

měkká

přátelská

hry,

hýbe se poslední mysterium

Tilla

jako

děj

obětování

a

neoblomnou

ve svém

hůře:

postavy

způsobem

zvířeckého i

požaduj e

básník

k celostnému výrazu.

stává se velkou vášnivou ženou,

temně

které

své strhující hry,

dominuj ící

Ve druhém

po spas

drásajících

i ve smrti k "Prosím, nezlob se mami!".

třetím

odkryto. A ve

její děti,

nejen své

uprostřed

l

Sice

,,258

hodnotil

Stupňování,

výstavbě

Čapkovy

složky

potlačenost naplňuj

láme,

ve

tato v prvním aktu

pokojík

která

k aktu.

představitelky

lidské

která nutí syny

je

aktu

vytvořil

šly některé

Teprve

obětovat

tak stojí Tilla Durieux

Roste

u této pravé

příznivě

velmi

lze

umělkyně.

o rozvoj této

přesto

ale

závidět

zralosti.

"Niobe, která musí

manžela -

událostí.

své

která se

byl

třesoucího

vytvořila

přelomilo,

stej ně se

o

a odpor

přemáhaj

své

ící

poslední

dítě. ,,260

Představitelé

když v jej ich

mužských rolí byly také hodnoceni

případě

recenzenti

kladně,

i

žádné superlativy neužívali.

(o. p.) [Otto pick]: Karel Čapeks "Matka" deutsch, prager Presse 10. 3. 1938. 259 M. B. [Max Brod]: Karel Čapek "Die Mutter", prager Tagblatt 9. 3. 1938. 260 L. W. [Ludwig Winder]: Karel Čapek: "Die Mutter" Bohemia 9. 3. 1938. 258

I

56

V souvislosti

z

(s

v úvahu podle

nuancoval

jednou výj imkou) umělecká

každá

Otto

picka

to

indi viduali ta.

výkon

Fritze

než

Winder

obvyklé.

nepopisuje:

Ludwig

,,263

síle,

vojácké

o

výkonu

Fritze

"Pan Valk jako mrtvý nevhodně,

o

byla

negati va

mistrovsky Valk, takřka

obvykle roli

ší

jeho výkonu

předek

Max Brod tohoto herce

,,264,

úplně

Klippel,

pevný ve

který

skromným

nej sou

působil

v

příliš

srozumitelné:

Gellnerově

poj etí

nebezpečnou

nevyj adřoval . ,,267

velmi

strohý:

v

rolí

době,

Názor

"Fritz

méně

Otto pick tu má pravděpodobně

,,266

uměním,

působí

která

,,265

Valka

než při premiéře.

energicky

je

napsal: silněj

na mysli premiéru v Národním divadle. Max Brod napsal:

názor

vzata

výj imkou

kterém

jednoduchosti,

a naprosto přesvědčivě.

Zmínky

Touto

,,262

žádná

"Obzvlášt dobrý je tentokrát

vznešeně

že

"Fritz Klippel byl vojensky nekomplikovaný major,

zkrocené

své

suverénním

doj em onoho vedení

jako mrtvý oddaný poj mu ct i .

chválí:

režiséra:

se

tím,

Klippela,

dělala

ještě

práce

l

Gellner

nej lepší

"Neomalenost pana Klippela je

oceněna

byla

"Gellnerovo citlivé vedení mužských postav dostalo

,,261

herců

herci

matky

kolem

"Postavy uměním.

těmito

s

Valk

děda

"Stejně

vyj adřoval

svůj

kdy se tento názor tak

Ludwiga

Windera

příkladně

zvládl

byl

jako

obtížnou

dědy. ,,268

Obsazení logické. 269 z nich:

"A.

herců

Ludwig

do

rolí

synů

Winder

Schmerzenreich

odbyl

ohodnotil velmi

pick tvrzením, pouze

příjemný

výkon a

že

bylo

jediného

poutavý

jako

M.B. [Max Brod]: Karel Čapek "Die Mutter", prager Tagblatt 9. 3. 1938. (o.p.) [Otto pick]: Karel Čapeks "Matka" deutsch, prager Presse 10. 3. 1938. 263 (o.p.) [Otto pick]: Karel Čapeks "Matka" deutsch, prager Presse 10. 3. 1938. 264 L.W. [Ludwig Winder]: Karel Čapek: "Die Mutter", Bohemia 9. 3. 1938. 265 M.B. [Max Brod]: Karel Čapek "Die Mutter", prager Tagblatt 9. 3. 1938. 266 (o.p.) [Otto pick]: Karel Čapeks "Matka" deutsch, prager Presse 10. 3. 1938. 267 M.B. [Max Brod]: Karel Čapek "Die Mutter", prager Tagblatt 9. 3. 1938. 268 L. w. [Ludwig Winder]: Karel Čapek: "Die Mutter", Bohemia 9. 3. 1938. 269 (o.p.) [Otto pick]: Karel Čapeks "Matka" deutsch, prager Presse 10. 3. 1938. 261 262

57

· 1 a d Sl syn. ,,270 J en Max Bro dnam ; neJm pos k yt 1 obsáhlejší popis: V

;

"Winner uchopil zemřít

roli

"pořádek"

pro

rvavého nacionalisty,

způsob

skrze rozpoutaný mladistvý

pohybu; jeho protivník (Trabauer) byl Schmerzenreich,

Mazlíčkem

který chce

nepřekonal

snil a

a

řeči

a

pathos.

křečovitý

setřásl

žít

sen,

svůj

v obou

hnutích mysli nachází rezonanci našich srdcí...,,271 V

závěru

doj em, také

všichni recenzenti

udělala.

který na diváky autor,

se

mohli

se

auditoria. ,,272

pohnuto.

posledním

aplaus. ,,273

"Lidé

úspěch

děkovat

"Publikum

aktu

volali

inscenace i silný konečně

"Režisér a scénograf,

souborem

roztřeseného

Po

zmiňují

všechny

velký

potlesk

očividně

bylo

Čapek

se

za

děkoval

bouřlivý

za

účinkující,

hluboce

nakonec

se

objevil také Čapek, poprvé osobně na scéně Německého divadla v Praze. Po v tomto provedení obzvlášé neskončí.

vypadalo, že potlesk nikdy Matka byla vedle Lidí na hrou

uvedenou

představení úspěšné.

Deutsches přineslo

na

kře

účinném třetím

další bezesporu aktuální Německého

jevištích

vzhledem

Theater a obsazení

k

k obrovské časovému

hostuj ící

úspěch.

Byl to velký

(v Neues Deutsches Theater)

Ale

jednání to

jí

řadí

Čtyři

mezi ty

hlediště

které

Tilly Durieux,

českou

divadla.

kapacitě

omezení,

,,274

se

méně

Neues

s sebou

jistě

jedná o

velmi

dobrý výsledek.

Poslední

hrou

českého

divadle byla Periferie překlad:

autora uvedenou v Pražském

Františka Langera

(7.

6.

německém

1938,

NDT),

Otto Pick, režie: Arnold Marlé.

Z Bohemie "Periferie"

se od

dozvídáme Františka

o

předchozí

Langera

byla

inscenaci před

hry:

,,[ ... ]

několika

lety

L. W. [Ludwig Winder]: Karel Čapek: "Die Mutter", Bohemia 9. 3. 1938. M.B. [Max Brod]: Karel Čapek "Die Mutter", Prager Tagblatt 9.3.1938. 272 (o.p.) [Otto pick]: Karel Čapeks "Matka" deutsch, prager Presse 10. 3. 1938. 273 L. W. [Ludwig Winder]: Karel Čapek: "Die Mutter", Bohemia 9. 3. 1938. 274 M.B. [Max Brod]: Karel Čapek "Die Mutter", prager Tagblatt 9. 3. 1938. 270

271

58

velkým

pražského

úspěchem

nápadem

včleněna

že tato hra byla znovu

I

v úvodu

Hned

recenze

Františka

II "Periferie"

Maxe

Brod

tak

Winder

jsou

původní

IIDalo znění

předvídatI

se

které

I

se

II soudcem"

zdá

se

k tomu l

aby

obklopený

Jak

Opět

jako

IIMarlé

Byl

hodnotí

dvojznačnost díla.

Člověk cítí l

jen

na

PrahYI

normální

nýbrž pojetí

atmosféře

IIArnold Marlé

I

spolehl

technické

pozornost

L. W. 1938.

275

276

M. B.

277

M.B. M.B.

278

optimistickém

I

byl

I

fantazií l

člověka.

dříve

odsouzen

Protože

první

stále

příběh

řešení

bylo

stej ně

málo

tento

jako

ten

pozitivně:

motivl

že jsme na IIPeriferii"l ale ne lidstva l

přestává

kde

herců

prosvícení

a

platit

reálného

a

jako mistr.

,,278

Směs

odplaty.

se Marlé ukázal

přednosti

na

I

znovu

nalezeno

hrozivý

který inscenaci znovu nastudovalI

především

něco

ponechal

I

režisérovu práci

trestu l

vinYl

v této

variant.

,,277

vyzvedl

periferii

nereálného -

na

ale

přesvědčivý

ostře

režisér

a

ironie l

a

zůstalI

I

tak Winder

l

nehrálo

jiného

musíme vznést námitku.

Brod

divadle.

pozdějších

v novém

skutečností

ducha

ším rozsudku.

že

l

nemohl udat své doznání. Hlavní obsah

nevěřilI

doznání

novém

s tím

který se dopustil vraždy

I

mezi

množstvím

selhávajícího

první.

spokojeni

německém

i

dosud

nějakého

zabil

zabití mu nikdo

mírněj

Franzi

že

I

že v inscenaci nebyl použit

konec

v Praze

postavou

I

si

při

,,275

276

zmiňuje l

že

š-tastným

dozvídáme

zažila

konec hry a byl nahrazen jednou z

I

konstruktivního.

v

se

[ ... ]

Periferie se znovu objevila v Pražském Brod ve svém textu dále

Je

do hracího plánu.

Broda

Langera

nastudování přesvědčivý úspěch. " Jak

divadla.

Německého

se

oprávněně

nasměroval

nemocné

lidské

svou duše;

[Ludwig Winder]: Langers IIperipherie" neuinszeniert, Bohemia 8. 6. [Max Brod] : Der liLi lom" von Prag, prager Tagblatt 8. 6. 1938. [Max Brod] : Der IILilom" von Prag, prager Tagblatt 8. 6. 1938. [Max Brod] : Der IILilom" von Prag, prager Tagblatt 8. 6. 1938.

59

básníkovo

zajímalo

jej

Experiment se vyplatil.

více

než

efektní

lidsky a

překvapením

přitakání

jako možné

si

tohoto

nedostatečně

jak

je

Brodově

vyložit

Presse podobě

poznámka o Schultese

a

L.

večera,

příliš

nevěnoval.

jak se hrálo

pražsky-předměstsky.

,,280

lze

poznámce o periferii lidstva. jako

se

nedostatečného

výtku

celkem

nezvykle

scénou jako fata morgana)

chápat Je

Hradčanami

(s

krátká

1

hezká výprava od F. vznášejícími

se

i

scény.

o

obsazení

"Někdej

Szurowymu. ale

ší

Fraziho v první role

herců,

[... ]

snu

svědomím,

byla

pražské

německé

svěřena

Walteru

,,282

ostatní

1

Představiteli

v celé

sílu

věnovali

role

kterému

stroj enosti,

se

toto

kde se titánsky pral se

touhou které

zamilovaný do

S zurowy ,

efektní

straně,

a

událostí,

hlavní

"Wal ter

své

dohonil na té

vychloubačností

zprostředkoval

Sympatický blázen,

recenzenti:

nepodařil

bohatě

jehož vražedná síla není v žádném

nervům.

štěstí.

o

Franzi

zanedbání

Attily Horbigera

neurastenikem,

vztahu k jeho jemným

pozornost

inscenaci

Tento Franzi nebyl robustním šéfem - Donem Juanem,

půvabným

svého

nad

.281"

Z Bohemie se dozvídáme nejen o výkonech jednotlivých ale

také

znázornění

objevila

tvoří

scény: " [... ] kulisu Kotulana

ryze

předměstí.

lokálního koloritu pražského V prager

hra

,,279

Recenzent prager Presse se Marlého práci Jeho slova "Je

divadelní

mu

po

trestu.

zaj istily

Tady

úspěch.

,,283

"Szurowy klade celou svou vitalitu a laskavé veselí do povahy dobromyslného vychloubačností,

lehkovážného jehož

trestu byly vyslyšeny.

[ ... ]

vagabunda,

špatné

svědomí,

s jeho

naivní

strach a

touha po

,,284

L. w. [Ludwig winder]: Langers IlPeripherie" neuinszeniert, Bohemia 8. 6. 1938. 280 (e): Ilperipherie", prager Presse 9. 6. 1938. 281 (e): Ilperipherie", prager Presse 9. 6. 1938. 282 L.W. [Ludwig Winder]: Langers Ilperipherie" neuinszeniert, Bohemia 8. 6. 1938. 283 (e): Ilperipherie", prager Presse 9. 6. 1938. 2" M.B. [Max Brod]: Der IlLilom" von Prag, prager Tagblatt 8. 6. 1938. 279

60

Nej výrazněj š í výkon však zdá se podal Wal ter Taub.

"Soudce

Waltera Tauba se zdá více pijícím filozofem než filozofujícím pijákem a A

těžké

je

můžeme

rozhodnouti která kombinace by byla lepší.

přijmout

všechno l

zjištění

naznačuje

co

(třetí)

jako

typ

že

I

a

také

originál

on

uplatnil

jako

I

soudící

člověk. ,,285

"Obzvlášt dobrého pomocníka našel [režisér Marlé] v Taubovi l před

který

vybudoval z

námi

Meyrinkovským

postavu

Kvůli

soudce.

úřaduje

nyní

úřadu I

humorem

po

alkoholismu

nocích

"absolutní spravedlnost". Bez toho Taub

viditelně

tělesnost

pod i vína.

"Walter který

Taub

vyřkne

se

Anny.

pozadí

šetrně

zformoval

věnovali

" [ ... ]

ze

i

první

velké duševní láskou l

hrůzou

Macheiner Annou.

přesto Závěr

a

hledá

nebe

věčného

bídnou

scházejícího bývalého

krok

snad

trochu

Macheiner

inscenace u publika.

řeči

Franziho Macheiner

jeví

v

příliš

a okolnosti

I

jevištní životě

decentní

I

za kterých

Také ona se pozvolna vehrává ve

ukrutné

příliš

byla

velmi vzdálenou Annou

Brodovy i

Lisl

nejistÝI

soudce l

,,287

představitelce

životě

ne bez silných emocí.

potleskem.

ale

za okamžik dosáhne prudšího

a hladem po

"Lisl

výstřednosti

a

nepřiměřené.

emoce

byla

,,289

příliš

podanÝI

vstupuje na plánl

mostem l

,,286

prostitutky Anny se v gestu a spádu příliš

propuštěn

byl

že by se stal patetickými

rozsudek pohyblivou postavu.

Recenzenti partnerky

na

vytvořil

l

pod

jistě

fyzicky

[ ... ]

důraznosti.

měštáckou

velmi I

rozrušení ,,288

"Lisl

odříkající

půvabnou I

si

Frazniho

bohyní rozumu

předměstskou

,,290

Winderovy recenze "Scény hry byly

svědčí

silně

o

úspěchu

působivé

I

hry

l

oddělené

Se souborem se tentokrát objevil také autor l který

(e): Ilperipherie" / prager Presse 9. 6. 1938. [Max Brod]: Der IlLilom" von Prag/ prager Tagblatt 8. 287 L.W. [Ludwig Winder]: Langers Ilperipherie" neuinszeniert/ 1938. 288 (e): Ilperipherie"/ prager Presse 9. 6. 1938. 289 M. B. [Max Brod]: Der IlLilom" von prag / prager Tagblatt 8. 290 L.W. [Ludwig Winder]: Langers Ilperipherie" neuinszeniert/ 1938. 285 286

M.B.

6. 1938. Bohemia 8. 6.

6. 1938. Bohemia 8. 6.

61

se

premiérovému

vystavil

vyhýbal.

"Autor

,,291

úspěchu,

často

byl

se

obvykle

ímal

potlesk

kterému

volán

přij

a

publ ika ,,292 Langerova

Periferie

Deutsches Theater), středu

už

na

hrála

textů.

Její

německé

scéně

neobj evila,

fungovalo od její premiéry jen necelé dva

třeba

Je

sledovat, sezóně

inscenovali. V

kteří

řadí

reprízy

do

však

Žádná česká hra se ovšem

toto

divadlo

měsíce.

režiséři

vystřídali

1933/34 se

Neues

přibližně

další

znemožnilo uzavření divadla.

pražské

(v

pětkrát

celkem úspěšnosti

což ji co do českých

inscenací

pravděpodobně

se

české

tyto

Max Liebl

hry

(Osud),

Renato Mordo (Okénko) a Rudolf Stadler (Velbloud uchem jehly) . V

sezóně

Arnold

1934/35 byl do Pražského

Marlé

Komediant

a

dvě

režíroval

Hermelín).

Walter Taub

kře).

V

sezóně

j .h.

(Další,

tří

ze

Langerovo

s r.o.

hlídka,

Kvočna,

Měsíc

Julius

Gellner

tři

a

Čapkovu

inscenace Arnold

řekou).

nad

Matku

a

inscenoval

a Arnold Marlé

1936/36 režíroval jednu inscenaci prosím!)

(Houpačka

režírovali Julius Gellner

hře)

(Mládí ve

divadla angažován

inscenací

Manželství

sezóně

Julius Gellner. V následující (R.U.R),

německého

V a

sezóně

(Lidé na

Oldřich

Marlé

Nový

(Jízdní

1937/38 režíroval

Arnold

Marlé

Langerovu

Periferii. Z tohoto divadla

výčtu

poněkud

se

zdá,

tápalo,

jakoby

komu

následující sezóny se v režiích

svěřit

v

sezóně

režie

střídají

1933/34 českých

vedení her.

Od

Arnold Marlé a Julius

Gellner. Jejich hegemonie byla narušena jen dvakrát - Walterem Taubem a Od

Oldřichem

nástupu

Novým j.h.

Arnolda

Marlého

bylo

uvedeno

12

inscenací,

8

z nich režíroval Marlé. Stal se tedy jakýmsi hlavním režisérem pro

české

M.B. L.W. 1938.

291

292

hry.

[Max Brodl: Der llLilom" von Prag, prager Tagblatt 8. 6. 1938. [Ludwig Winderl: Langers llperipherie" neuinszeniert, Bohemia 8. 6.

62

Obě

uvedené

Osobně

velmi

j sem

hry

toho

důležité

názoru r

že

inscenoval

se

Julius

případech

v obou

inscenace r na kterých pracoval šéf

Nejúspěšnější

Arnolda

Čapka

Karla

inscenací

Marlého.

byli

Lidé

nejúspěšnější

Druhou

kře

na

Gellner. jednalo

činohry.

(31x)

Mládí

o

v režii

hře

ve

(17x)

v režii Waltera Tauba.

při

pohledu na výše uvedené tituly je na

jakých kritérií byly skupinu

uměle

vzorek

zastupuj ící

zařazeny

vytvořenou,

místě

do repertoáru.

Jedná se sice o

ovšem lze ji použít i

celkovou

skladbu

otázka r podle průkazný

jako

Německého

repertoáru

divadla v Praze. Z hlediska žánru je tu zastoupena komedie r hudební komedie i tragédie. úspěšné autoři

(v

Nalezneme

zde

neúspěšné.

i

Z dnešního alespoň

stále hraní nebo

případě

odpovídá

inscenace

scény. Jen v

případě

autorů

nezapomenutých.

zapříčiněno

tím r

která,

můj

že

německé

zařazená

vysvětlit

které se která

českých

To

je

pohled

ale

náročné

žádná

zůstává

hra

že nelze

věnují

českým

týká

německého

výpravu

německé

vyšší procento pravděpodobně

velmi z

české

jazykové

pravděpodobné

značné

s

na

Tento

českými

fakt

herecký

největší

náklady a úsilí r

při

hrami lze

nijak velký zájem o hrYr

německými

hry

že

snad

mnohdy navíc té jejich

Historické a

r

opačná.

že mezi

historická.

dějinám r

historické hry by tedy s znamenalo

fakt r

předpokládat

konfliktů

publika. na

podstatě

pražské

textů

pochází

oblasti by byla situace

tím,

se

zcela zapomenutí

repertoáru

je u

zastoupeni

tak jako kterákoliv jiná r vnímá svoje autory

Jedinou nesrovnalostí nebyla

i

tu

průměrně

Tato skladba v

jinak než autory cizí. Je možné a velmi pohledu z

j sou

připomínaní

činohernímu

spisovatelů

oblasti,

pohledu

Viléma Wernera neprávem).

kompletnímu

úspěšné,

velmi

sousedYr

také

části r

ze

strany

zpravidla

bývají

soubor.

Uvedení

pravděpodobností

české

pro divadlo

které asi ocenila kritika,

63

ale ne diváci.

takového si pražská

Něco

scéna nemohla

německá

dovolit. Ovšem

hra

Zdráhám

se

z

historie

české

označit

jí

jako

se

na

repertoáru

historickou.

Jedná

vyskytla.

se

o

Jízdní

hlídku Františka Langera. českých

V inscenacích které

se

scény.

objevovaly

V prvních

i

v jiných

dvou

Glockner-Kramer Werbezirk.

pražské

j sem

byl

německé

v noci?

a

to byla Pepi Glockner-Kramer. Roli Pepi

v posledních

V Kde

(Kde

herečky,

významné

inscenacích

inscenacích

Velbloud uchem jehly)

tři

her hostovaly

j sem byl

dvou

reprízách

v noci?

Gisela

převzala

dvakrát vystoupila

Else

1

Rambousek a ve Velbloudu uchem jehly hrála jako host Christa Buhler.

V následující

Houpačky

inscenaci

hostovala

Gisela

Werbezirk a spolu s ní Lili Bader. Poté následuje pauza. Další herečka

hostující Tentokrát

to

hostovala

ještě

se

objevila

byla

Tilla

až

sezóně

v

Durieux.

českou

Roberta Saudka. objevily nej edná první

Fakt,

o

náhodu.

inscenace

záj em publika.

Je

možné,

podpořit

Jak už

mě

třech

přivádí

že

účastí

Kvočně. sezóně

tři

ženy -

za sebe.

pravděpodobností

že v následujících

herečky,

hostující

seřadily

největší

inscenací byl s

v

V následující

v Matce. Je pozoruhodné, že se tyto

Glockner-Kramer, Werbezirk a Durieux První

1936/37

na

vedení někoho,

Osud

inscenacích se

myšlenku,

divadla

že

se

chtělo

tyto

sobě

budí

kdo sám o

je napsáno výše byla hra Kde j sem byl

v noci? uvedena díky Pepi Glockner-Kramer. 293 Zmínka v recenzi potvrzuje její podíl na inscenaci této hry, ale mohla mít vliv i

na uvedení

hostovala. nastartovala.

další

Je

hry Velbloud uchem jehly,

tedy

možné,

Ovšem

že

v tomto

české

smyslu

ve

hry

se

které

také době

v této

jedná

jen

o

mé

spekulace. Vliv

na

v sousedním německé

293 0 •

p.

repertoár Německu

a

nutně

musel

později

1

mít

1

Rakousku.

politický Vedení

scény bylo pod velkým politickým tlakem,

takže

vývoj pražské uvádět

[Otto Pick]: "wo war ich heute Nacht?", prager Presse 19. 6. 1934.

64

tituly,

přímo

které by se

obtížné.

Proto

Stej ně

je

Čapkova

se

tomu

l

na

dotýkaly této situace,

repertoáru

objevují

výběru.

v tomto

1936)

(říjen

v Rusku,

je

ale

sice

i

tato

reflexí hra

by

jen

Opravdu

Matka uvedená v březnu 1938.

bylo velmi sporadicky.

aktuální

hrou

je

Langerova Jízdní hlídka

událostí

První

sem mohla

války

světové

Mimo

patřit.

jiné

l

proto, že její autor byl důstojník Československé armády a žid (Normberské Opět

1935). Roberta člověka

ml

v ní

na

republika,

Týká

Ale

dvojčat,

se

svou

situace,

ve

problémů

ale

Úspěšnost kapacitě

totiž

hra Lidé na

které

Jeho se

rodiny a

inscenace

nelze

počtem

některé

že

jiné

byly

příležitostech

Vilém Werner

kře.

se

však

netýká

Československá

nacházela

jednotlivců,

vzhledem

představení.

host).

(mimořádný

říci,

v Kleine Buhne,

ale

největšího

které ohrožuje

k obrovskému

rozdílu

(cca 1800 a

Situaci dále komplikuje

V

budově,

se

výj imečných

obj evovaly

jeto tvrzení velmi repríz

případě kře

jako

dosahovaly

českého

(31x). u

I

všech

v obou

jak to divadlu vyhovovalo. uváděny

že komorní hry a komedie byly více

inscenaci hry Lidé na obdobná

při

pouze

Další

podle toho,

počtu

Buhne.

budově

v druhé

pravděpodobně

inscenací

příliš

sem

inscenace byly hrány pouze v jedné

hrány

Je sice možné

problémem

a rozvrat morálních hodnot.

pouhým

fakt,

Osud

původu

vlivu

že

hra

v roce

hry

hlavně

se

domnívám,

dobu.

už

inscenace

Neues Deutsches Theater a Kleine Buhne

300 míst)

v Kleine

i

se

zabývá

takže

vystihl

nezaměstnanost

ale

1934).

osud.

v platnost

situaci

Velmi aktuální byla i

skvěle

budovách

komplikuje

(duben

jeho

komplikované

v

tu

Saudka

jednovaječných nepatří.

Německu

zákony vstoupily v

zj ednodušené. inscenace

repertoáru

se

I

tak

uváděné

jedná

o

tady je situace u

českých

inscenací,

divadlo

které

uvedlo. Pražská problémy a podíl

německá

jej í

na provozu

scéna

činoherní

i

na

se

neustále

dramaturgie

tržbách

potýkala (činohra

ze vstupného)

s

finančními

měla

nej větší

odpovídá

snaze

65

vedení divadla

uvádět

kvalitní

zároveň

repertoár a

publiku dostatek repertoáru zábavního a divadelní

poskytnou

pokladně

tím

zajistit slušné tržby.

VII. Shakespeare, nedílná

repertoáru pražské

součást

německé

scény

Od

začátku

uskutečnilo

objevovaly uvedena

sezóny

1932/33

německém

se v Pražském

divadle

12 inscenací Shakespearových her. Na repertoáru se pravidelně

jen

jedna

a

sezóně

2x za sezónu. Jen v sezóně

v

tři.

1937/38

1935/36 byla

Jednalo

se

o

7

komedií, 3 tragédie a 2 historické hry.

První

shakespearovskou inscenací

ředi tele

německé

pražské

Egera byl Kupec benátský

scény za

(Der Kaufmann von Venedig,

2. 9. 1932, NDT) , režie: Max Liebl. Pick

Otto způsobem:

nového

zhodnotil

"Hlavní

výsledek

nastudování: představení,

klasické

Lieblovu

znovu

[ ... ].

vedeného platné

absolutně

obsazení,

,,294

zvláštním

prozíravě

zažít

nevhodného

rozporuplnosti režij ního poj etí, i

poněkud

panem Lieblem

můžeme

bez

režii

bez

jakékoli

Naproti tomu Max Brod

Ludwig Winder se shodli v rozpolcenosti

světa,

ve kterém se světle

tato inscenace odehrává. "Nevykoupení stojí v kouzelném proti

š-c.astným.

ovzduším,

připojuje

inscenacím novou, Liebla,

režiséra

jasnější:

částmi

Lieblova ke

295

o.p. M.B.

jemně

včerejšího

podněcoval

ho

obklopuje

je

výborným vedenou.

provedení,

,,295

shakespearovským "Co lákalo pana

bylo

účinek

kontrastní

pohádkovým

scénu

od

aby

měla

,,296

veselohra protekci proti

tragédii a byla vysunuta do

uhájil pole. Ne sám, protože

scény oběma

dosažený

díla. Nádherné Benátky, temné, pochmurné ghetto.

Shylockově

294

svým

obzvláš-c.

"Bylo vynaloženo mnoho,

vítězně

režie

popředí,

přesto

představitel

Shylock

Shylocka byl

[Otto pick]: "Der Kaufmann von Venedig" ... , prager Presse 4. 9. 1932. [Max Brod]: Der Mann ohne Musik, prager Tagblatt 3.9.1932.

66

největší

osobnosti na

působí

vesel

scény

s panem

jen tam,

veseloherní náladě,

kde

Taubem,

frašky,

uprostřed

jevišti, se

řešení

scény,

se

e

ve

nechaly

jen

obvyklé,

že veselohra

frašku.

pohybuje

Naproti tomu vlastní vzniknout

zřídka

Také

[ ... ]

Lancelot

jako

obveselovaly publikum.

scény

příliš

také proto,

proměňuj

který

o kterou usilovaly.

Není

ale

veseloherní

,,297

aby se recenzenti činí,

a pokud tak

jedná se

věnovali

výtvarnému

pravidelně

o pouhou

zmínku. Tentokrát tomu bylo jinak. "Prof. Pirchan sice upustil od

tradičního

vytvořil

masivní,

Tu však pauz na

strnulého rámce,

přeměny

vhodné pro rychlé

ještě

[... ]

své hezké jevištní stavby ale

přestavbu.

přespříliš

nemáme. Vzniklo

umožněné

například příkrým schodištěm.

Kupec

vyžaduje,

Pirchan,

od

nenalezl: příliš

kterého

jeho

konturovaně

Vzhledem v divadle viděl

k tomu,

pečlivě

soubor,

od

dobrého;

[ ... ]

herců

šlo

vedením

nejvyšší

obohacení

v pruském

částečně

bylo

i

se

zdá,

298 299

L.W. L.W. o.p. L.W.

ovzduší

než

umělec

pro

pozměněným

souborem,

do budoucna:

vidět

výborně

můžeme

nejvíc

jehož naší

angažmá scénu. zuří

toho, aby tím postavu zmenšoval. Naopak:

297

stály

inscenací

zaujal

[Ludwig Winder]: "Der Kaufmann [Ludwig Winder]: "Der Kaufmann [Otto pick]: "Der Kaufmann von [Ludwig Winder]: "Der Kaufmann

bylo

[ ... ] ,

mnoho

Fritz který

Valko splňuje

uvítáno

krok

za

"Hra

sehraný

očekávat

je charakterní hercI

zlidštuje Shylocka, který nelidsky

296

ale

ho

z prvních

příslib

možné

samozřejmě

Fritz Valk,

nároky,

Emil

výprava,

pozorovat,

jednu

herců

jak

kterého,

nejvyšší

pozoruhodná

spíš

o

a

nastudována,

"Nový Shylock,

Také

,,299

že

recenzenty

"Styl, který

,,298

nalezen.

dobře

daly

Ludwig Winder v práci

byla

Z

se

velmi

v prostoru,

moře.

s novým

nebyl

ještě

pochází

Benátky

v obj etí modrého

krátkých

Režii ovšem byly nabídnuty vítané možnosti

k oživení scény, benátský

právě

ne

točnou.

jako krokem

jako démon pomsty, bez čím

je

rezervovanější

von Venedig, Bohemia 3. 9. 1932. von Venedig, Bohemia 3. 9. 1932. Venedig" ... , prager Presse 4. 9. 1932. von Venedig, Bohemia 3. 9. 1932.

67

a

zdvořilejší

člověk

až

cítí

člověku

k vrcholu:

démonickou Útěk

tkví.

k

sílu

která

smrtelně

po

scéně,

soudní

hrůzněji

tím

nenávidějícím

v tomto

zraňujícím

výroku

soudce,

pokorný a osudu podrobený odchod, tiché

zhroucení,

Valk

(j ako

Fritz

vlídnost,

tento poslední podivuhodný · ~Cl~ . ,,301 "Večer opanoval ok ouz 1 UJl

bylo

Shylock). obezřetně

pohodlnost,

začátku

Na

začne

výkřik

hraje

Valk

vysvětlení

lidskost

v tomto

jak

[... ]

tady,

k starozákonní Fritze

Valkův

se

které

psychologické

jistém

hledače

ztělesnění

formální,

částečně

je

peklo,

Shylock

lidská

Shylockově

[... ] na

ještě

temněj

vněj

si

i

a

výkon Otto Pick:

zase

Schildkrauta.

pozornost

kymácí

zhroutí,

Přesvědčivý

ší energií. vysloužila

"Shylock:

ne

Člověk

nesmiři telněj

ponížené

horlivostí

beze

pryč,

se

příležitostně

V okamžicích

pak

poci tový, nahrazený Větší

tvarově

využita

židovství postavy

váze.

Kortnera,

napodobuje

zvířete.

omluvu,

jako

aby i . ,,302

pan Valko

zvyšoval až připomíná

hry

zcela

výkon,

od

pak ale

nikdo neprožije bez hluboké účasti.

Valkův

mluvčí,

jím

kdy

nenávidělo

posoudil

Rezolutní

pro

připravila,

přinejmenším

kdekoli,

(pravděpodobně) Nejhůře

je

okamžik,

A

slova se zapotácí, cítí:

rozdrážděného

důvody

přesvědčivém,

málo

spravedlnost, která je straně.

běsnit,

pro svéhlavou krutost tohoto podivuhodného

jasné,

je

velká

právě

práva. A

všechny

skoro

Shakespearova

skřek

jeho pomsty,

jistou

popředí

nestaví netvora do

první scény. Teprve když ho opustí dcera zazní živelný

nepostrádá

přesvědčivě

ovšem

někdy

,,303

1

představitelka

Porcie:

"Carola Behrens hrála v souladu se svou individualitou Porcii více

šibalsky

suverénní.

300 301 302 303 304

L.W. L.W. M.B. o.p. M.B.

,,304

mladistvou "Carola

Behrens

než byla

renesančně

velikou

intelektuální

a

procií,

[Ludwig Winder] : "Der Kaufmann von Venedig, Bohemia 3. 9. 1932. [Ludwig Winder] : "Der Kaufmann von Venedig, Bohemia 3. 9. 1932. [Max Brod] : Der Mann ohne Musik, prager Tagblatt 3. 9. 1932. [Otto pick] : "Der Kaufmann von Venedig" ... , Prager Presse 4. 9. 1932. [Max Brod] : Der Mann ohne Musik, prager Tagblatt 3. 9. 1932.

68

která

kromě

rozprostřela

toho

také

trochu šarmu velké

dámy,

která se upsala lásce. ,,305 čistě

"V Behrens před

veseloherním

jako

soudem

porcie,

vesele

rozumná

a

pohyblivá,

svěžest

Upozornila Warnholtz.

chytrá,

vážná,

sl.

žertíků;

obvyklých

zářily

lesku

ženské

dívčí

ženská a vystříhala

se

Andergast

jako

postavy:

sl.

zároveň, místě

v tomto

výrazná,

Nerissa,

hodná lásky. ,,306

na

sebe

jinak

i

dost

opomíjená

Elisabeth

,,[ ... ] sl. Warnholtz zaujala jako Jessica jako vždy,

když se probojuje hrubostí a skepsí k nespoutanému výstavnímu životu ,,307

"Slečna

Warnhol tz jako

Winder

nesouhlasil

půvabná,

lehkomyslná Jessika,

[... ] ,,308 Ludwig

představitel

Musil,

temperamentně,

než

oprávněně

mohli

s výkonem

Bassania,

bychom

čekat.

od

,,309

Musila:

se

choval

[ ... ]

něj

Max

Ericha

jako

Brod

od

o

Porciina

něm

Erich méně

milence

prohlásil,

že

"sympaticky mluvil ,,310 Antonio williho Rosnera byl Brodem vybaveného

[ ... ]

skoro

hamletovskou

označen

za "melancholika

zádumčivostí,,311

a

podle

Windera to byl "spíš aristokrat než obchodník,,312 Walter Taub v roli mladého Gobba podle Maxe Broda ,,"blázen z lidu" překypující temperamentem" "Pan Taub skoro

jako mladý Gobbo,

přespříl iš

Jaký dojem Ludwiga

305 306 307 308 309 310 311 312 313 314

L.W. o.p. L.W. M.B. L.W. M.B. M.B. L.W. M.B. o.p.

A Otto Pick o něm napsal:

virtuózně

si

hraj ící

se

slovy,

intelektuální, jazykový klaun. ,,314

udělala

Windera:

313

hra na diváky je patrné ze

"Publikum,

ve

scénách

se

závěru

recenze

Shylockem

silně

[Ludwig Winder]: "Der Kaufmann von Venedig, Bohemia 3. 9. 1932. [Otto pick]: "Der Kaufmann von Venedig\\ ... , prager Presse 4. 9. 1932. [Ludwig Winder]: "Der Kaufmann von Venedig, Bohemia 3. 9. 1932. [Max Brod]: Der Mann ohne Musik, prager Tagblatt 3. 9. 1932. [Ludwig Winder]: "Der Kaufmann von Venedig, Bohemia 3. 9. 1932. [Max Brod]: Der Mann ohne Musik, prager Tagblatt 3. 9. 1932. [Max Brod]: Der Mann ohne Musik, prager Tagblatt 3. 9. 1932. [Ludwig Winder]: "Der Kaufmann von Venedig, Bohemia 3. 9. 1932. [Max Brod]: Der Mann ohne Musik, prager Tagblatt 3. 9. 1932. [Otto pick]: "Der Kaufmann von Venedig\\ ... , prager Presse 4. 9. 1932.

69

zauj até,

některých

v

scénách

benátský

byl

Deutsches Theater)

repríz

,,315

pětkrát

celkem

(vždy

v Neues

Výsledek to není nijak špatný. V kontextu inscenací

shakespearovských počtu

hrán

přebíralo

obveselené,

scéně uskutečnily.

všechny nálady, které se na Kupec

viditelně

dosáhly

i

naprosto čtyři

další

německá

polovina všech, které pražská

standardní. inscenace,

Stejného téměř

tedy

scéna uvedla.

Druhou Shakespearovou hrou byla Komedie

(Komodie der

omylů

Irrungen, 18. 3. 1933, KB), režie: Renato Mordo. Z recenzí je jasné, že režisér Mordo inscenoval hru ve velmi rychlém

tempu.

"Mordo

postavy

nápady

herecké

zachována něco

jasná

snového

Mordo

a

linie,

spoluprací

Schenckem

Trapp)

s

se

možností.

výpravě

potěšuj

se

jeviště

směstnán

do

zastrčeného

úzkého, a

na zdi železné temnostvětlý

k

se

L. w. M.B. 1933. 317 0 • p . 318 M. B. 1933. 316

tu

a

dík.

využití

praktikovalo

nabídnutých šplhání

ších

po

,,317

zmiňuje

žebříků

i

Max a

schodů.

"Všecek

miniaturního

Označil

Brod. 318

Jindřich

zkrácený,

přístavního

[... ]

Zábradlíčka

ji

za

Vodák děj

rychlý

náměstíčka,

k

přemetům,

k vylézání, stolky k sedání a skákání,

obrázek plný pestrého rozmanitého obsahu.

významněj

"Pan

,,316

(Lotharem

hercích

souboru

napsali

"Paní Behrens dokázala své energické a

315

svůj

shonu

jevištním výtvarníkem

zastaveného plácku příčky

zůstala

razantním

zavázal

nejpečlivěji:

přesto

scény. dostaly ve

komedie

Pilně

ící a dodala mnoho

popsal

O

letmo

zavalil

tam

provaze, klouzání, skoky a pády. O

grotesku,

fantazie;

některé

rytmus

tempem frašky a

gymnastických

dodal

obrazové

ano,

neklidný

von

tempo,

Zato mu chceme vyj ádři t

[. .. ]

nahradil

dodal

čilé

,,319

recenzenti Adrianě

toto:

propůjčit

[Ludwig Winder]: "Der Kaufmann von Venedig, Bohemia 3. 9. 1932. [Max Brod]: "Die Komodie der Irrungen\\, prager Tagblatt 19. 3. [Otto pick]: "Die Komodie der Irrungen\\, prager Presse 21. 3. 1933. [Max Brod]: "Die Komodie der Irrungen \\, prager Tagblatt 19. 3.

České slovo 25. 3. 1933 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 518-20.

319

70

bezprostředními

tóny

srdečními

obzvláštní

Warnholtz se znovu ukázala jako rozumná, se

"Obzvlášt

líbezná

rozhněvané

manželky.

při vlastňuj

íc

si

byla

ho,

že

síly,

přírodní

Elisabeth Warnhol tz přesvědčivá

ho něco

to

chce

Carola

a

miluj e.

měl

v roli muži

přímosti

této

V

s urovnávající

herečka.

Také

[ ... ]

[... ] zvládla doj emnou postavu [... ] ,

přemýšlivější

černý

nesmírně

Vodák

úplně

j e j ako

sluhové

je

(Taub

přiklánějící

a ke

,,323

nevyjadřoval

se

se

,,321

které

očí,

"Oba

,,322

pohyblivě,

loutkového divadla [... ].

a povzbuzoval

koulením

osvědčené.

drasticky,

Jindřich

straně

šprýmař

případech

v takovýchto Padlesak),

smíšky na své

,,320

vysvětluje

a tak,

vynikaj ící

Oběma

sukních.

Behrens

Olivie

dojemného;

podala

mluvčí.

jasná

kalhotových

tentokrát

Slečna

ve svých slovech, že odpuštění jeto největší.

"Pan Taub

sféře

svých

S temperamentem

Shakespearovské ženy je mocí

ve

pohybovaly

půvabně

nuance.

k jednotlivým

hercům,

ale

k celkovému dojmu z výkonu hereckého souboru: "Má to provedení hlavně

přednost.

dvojí

velkoměstská

elita,

jen

předně

na

skuteční

občané

druhé všichni mluví a jednají zcela úžasy, jak

hněvy,

by

je

příhody.

pro

hádky,

neprožívali

odstín

tomu divadlu, v

herci,

se

přímí

velké pozornosti

vypěstuje.

Otto Pick si ve svém slovy:

není

občánkové

opravdově,

nýbrž

tvářnosti,

tónu,

němž

a

[ ... ]

.

320

0 .p

M.B.

[... ]

pohledu,

A za

všechny jejich vážně,

účastníci

a

divné

dbalosti

pohybu,

a

míry blaze

,,324

závěrečném

shrnutí

trochu pohrál

"Rozverná hra byla rozverně interpretována

[... ].

Brod byl podle všeho spokojen a prorokoval inscenaci

321

žádná

lyrické výlevy jsou myšleny zhola

To ovšem vyžaduj e

každý

jevišti

,,325

se Max

úspěšnou

[Otto pick]: "Die Kom6die der Irrungen", prager Presse 21. 3. 1933. [Max Brod]: "Die Kom6die der Irrungen", prager Tagblatt 19. 3.

1933. .

322

0 .p

323

M.B.

[Otto pick]: "Die Kom6die der Irrungen", prager Presse 21. 3. 1933. [Max Brod]: "Die Kom6die der Irrungen", prager Tagblatt 19. 3.

1933. České slovo 25. 3. 1933 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 518-20. 325 0 . p . [Otto pick]: "Die Kom6die der Irrungen", prager Presse 21. 3. 1933.

324

71

budoucnost. a

měla,

"Jeden

(usuzují

která potáhne.

nejhezčích

z

podle

(Zugstuck)

měli

pánové

S tím,

,,326

které

potlesku

bouřlivého

ztotožnil i Ludwig Winder. Oba

večerů,

a

pravdu.

Konalo

se

nejúspěšnější

V roli

se

právě

1.

inscenaci Shakespearovy hry.

12.

při

vyzná

nepromítaj í

kostýmy, to

říká

režiséra.

Celá

hravého

z historizujícího napsal

o

Winder,

Petruchio je

Renato

Jedná se

Max

zatímco oblečený

mistrovsky,

připraveno

ve

trochu

jetou hlavní

maj í

rovině

se na

dobrým

věcí

už o

svůj

pevněj

výkonům

smysl:

věc

se

blíží Brod.

všichni

moderně,

se Ke

muži

světa

ze

ještě

jsou

svatbě

na

oděvů,

dění!

věc

-

To

graciózně

renesance,

grotescei

kostýmům

i.

vzniká

neberou

každodenního

vzdaluj e

velkém

nezkrotně

tisíc a jeden nápad hravého,

kruhu,

inscenaci že

režie:

Rozmanité efekty fantazijních

do kterých Mordo oblékl herce,

říkají

NDT) ,

několika

A tak díky

večer.

výborný divadelní

úplně

mohlo být

tomto "krocení"

jeviště.

vážně,

1933,

hostovala Carola Nehr.

Mordo

klidně

Jádro by

rozpoutané

tak

což z Komedie

řadě.

legraci

stylu. přece

Zahmung,

Kateřiny

komedii v

"V

(11

shakespearovskou inscenací bylo Zkrocení zlé ženy (Die

Widerspenstigen

třetí

hra,

představení

12

omylů dělá

Mordo.

smíchu)

327

1 v Neues Deutsches Theater),

Třetí

Buhne

že inscenace "potáhne" se

v Kleine Buhne a druhou

Kleine

[ ••• ] ,,328

doplnil ve

L.

fraku,

jako kovboj. 329

Max Brod ve své recenzi vyzvedl výkon hostující Caroly Nehr v roli

Kateřiny:

z centrální sladkost.

M.B. 1933. 327 L.W. 328 M.B. 329 L. W. 1933. 326

postavy

Člověk

stává stále

"S magií

má

hraničící

tvůrčí

všechen

stažený

vzdor

zážitek

jak se

tato

uvolněnější,

stále

síla Nehr dostává a

potom

veškerou části

žena v druhé

transparentnější,

jak se

napřed

[Max Brod]: "Die Komodie der Irrungen", prager Tagblatt 19.3. [Ludwig Winder]: "Komodie der Irrungen", Bohemia 19. 3. 1933. [Max Brod]: Shakespeare hat Erfolg, prager Tagblatt 2. 12. 1933. [Ludwig Winder]: "Der Widerspenstigen Zahmung", Bohemia 2. 12.

72

teprve

duše,

libozvučnost

nepůjde.

probouzejí

stále

znějí

že

věříme,

mužatky

začátku

na

slova

nyní

-

zženštění

tento proces jsme

tvář,

jej í

změní

zcela

nedočkal:

duši,

jehož

tentokrát

enormním

zjevně

vítěz ,

a

jaký

zpěv

závěru

jednou

své recenze o

prokázal,

nedošlo.

že

Tím

úspěchu:

není

kladně:

I

"Velký

,,333

(stále

3.

večer,

"Celý

oslavován

má

,,332

žádná

vyprodaným

ještě,

i

dnes)

hovořil

Ludwig Winder

úspěch představení

odvaha

hrát

klasiky.

zase Stále

závěru

Otto pick se v

průběhu

Theater)

se tou

1

svého

a

tato

13

dní odehráno

k žádným

dalším

inscenace

nej méně

úspěšnou.

stala

334

čtyřikrát

reprízám ze

už

všech

Pravděpodobně

jeto

obsazením hostující Caroly Nehr.

repertoáru

(23.

vší velké

samozřejmě

které

První Shakespearovou historickou hrou, do

při

pouze zmínil, že bylo hodně čemu se smát.

Deutsches

shakespearovských zaviněno

jaká

,,331

byl

sobě

úspěch.

Zkrocení zlé ženy bylo v Neues

krotitel.

v

jak se hraj í.

kratičkého článku

(v

a

pozitivního

příliš

odkrýt.

uměním,

sezóny,

prostě

Shakespeare

záleží na tom,

něj

však Brod zhodnotil

látku pro velký divadelní v

vrstvy

že

- takovým Petruchiem není, chybí mu

činoherní

letošní

divadlem.

se,

,,330

Valkovým

dominuje,

představení

vrchol

ukáže hlubší

smíme spoluprožít,

lesk, suverenita. Žádný Celé

dál

,,[ ... ] taj emné sl unce svítící zatvrzelé ženské

rozkvět

před

vážnosti

Ale

stále

Naproti tomu výkon Fritze Valka se u ohlasu

-

je u konce,

se

jemněji,

verše je na konci!

věc

1934,

Pražského NDT) ,

německého

režie:

která byla

divadla

Max Liebl.

byl

V roli

zařazena

Julius

Caesar

Marka Antonia

hostoval Ernst Deutsch

330 331 332 333

M.B. M.B. M.B. L.W.

[Max Brod] : Shakespeare hat Erfolg, prager Tagblatt 2. 12. [Max Brod] : Shakespeare hat Erfolg, prager Tagblatt 2. 12. [Max Brod] : Shakespeare hat Erfolg, prager Tagblatt 2. 12. [Ludwig Winder] : "Der Widerspenstigen Zahmung" , Bohemia 2.

1933. 1933. 1933. 12.

1933. 334

o.p.

[Otto pick] : "Der widerspenstigen Zahmung" ... , prager Presse 3. 12.

1933.

73

Jednalo

se

o

novou

premiéře

(1926)

srovnání

s provedením

inscenaci

několika

před

osmi

mas

rétorických efektů mohutné i Otto pick označil fundované" 336

Max

slovy vrátil:

Ovládání

zjednodušilao

a

lety

je

Brod

se

původní

k

"Lieblova režie sel prohloubila

I

nyní

dokonalé

ve

zároveň

a

stupňování

I

o,,335

[000]

představení

uzavřené

za "klasické l

a

plně

0

Max

Brod

se

představi teli

Ernsta

ve

Strhuj ící části

z velké

hodně

recenzi

"Večer

Marka Antonia:

Deutsche o

pocházel

své

Antonius

příležitost

na

nej silněj ší

vcítění

Napřed

k útoku o

hostujícímu

znamení hostování

jehož

I

přítele

mezi pravou bolestí nad mrtvolou číhá

byl ve

z psychologického

ale komplikovanou a významnou rolio

který

věnoval

v rozsáhlou l

ustrašené kolísání

a

jasným instinktem l scéně

Ve

vliv

na

fóru

[000]

cítíme l že tento Antonius má v kapse pro každou reakci publika jinou ale

řečo

zdánlivě

[_]

nakonec

je vede

posluchačů I

se nechá strhnout náladou

jak chce

vtiskne

l

jim svou

vůli.

zasloužený úspěcho ,,337 Otto pick byl o mnoho stručněj ší napsalI

Deutschův

že

Markus

Antonius

"řečník

je

PlnÝI když

I

z milosti

svého intelektu l uznávaný mistr obranné intonace" 338 0

Do titulní "ztělesňuj e

Winder

role byl

v tyranské

s hrozivě

diktátora něm

o

obsazen Fritz Valko

napsal:

"Valk

příliš

póze

ztuhlý

Podle Otto Picka egoismem" 339 L

působícím

byl

velmi

Caesaro

0

nadaný

Zdál

se

snad

mi

jen

okamžitě

nezávislejší l vtipnější l zářící veselejším cynismemo,,34o Brod

poměrně

podrobně

popsal i

výkon

představitele

Otto Strohlina: "Otto Strohlin jako Brutus tóny

[000]

o

rozháranosti

při

vší

hrdiny

heroickou atmosféru -

335 336 337 338 339 340

MoBo oopo MoBo oopo oopo MoBo

obětavosti

postavu sen

správně

v nervózní

pevně

římanství

měl

ovládalI I

který se

[Max Brod]: "Julius Casar"l prager Tagblatt [Otto pick]: "Julius Casar".oor prager Presse [Max Brod]: "Julius Casar" r Prager Tagblatt [Otto pick]: "Julius Casar"o.or prager Presse [Otto pick]: "Julius Casar" ... r prager Presse [Max Brod]: "Julius Casar"r prager Tagblatt

240 250 24. 25. 25. 24.

3. 3o 3o 3o 3o 3.

hrozivé

puritánské

vnesl I

Bruta -

čistou

jako všechny

1934. 1934. 1934. 1934. 1934. 1934.

74

sny

roztříštil

I

ženských

skutečnost.

o

/lDojemná

rol í :

,,341

Věnoval

ženská

l

(Warnholtz); Porcie Caroly Behrens kterým

vášnivým

představi telku

Julius

za

/I

byl

Deutsches

Theater) .

inscenace

standardní označit

vyznačují

plně

za

hrán

úspěch.

Calpurnie

nejvznešenější představitelkou

stručně

označil

jej

(vždy

pětkrát

výsledek

přesto

byla

jej í

343

celkem

Tento I

platnou

Pick pouze

,,342

ideální Porcii".

Caesar

inscenací

je

jemná

představitelkám

obklopená oním láskyplnýmI

l

se

Shakespearovy ženské postaVYI tohoto předvedeného typu.

a

se i

je

lze

u tak

l

shakespearovské jako

pravděpodobné

Je velmi

v Neues

u I

dalších

že na

něm

má vekou zásluhu hostuj ící Ernst Deutsch a také domácí Fritz Valko

První

Shakespearovou

1932/33 se stal až na 1934 1 NDT)

1

u

potenciálně

zřejmé l

Kupce

benátského

klidném

relativně

roce

/lJe

tentokrát

obzvlášé

předsudků l

třeba

ale

z

maura ne proto l

a

/I

Liebově

silný" a

recenzent

svědomi tě

341 342 343 344

M.B. M.B. o.p. o.p.

začátku

sezóny

sezóny 1933/34 Othello

který

I

Z recenze

(8.

9.

úřad"

opravdový" .

[... ].

a

uveden picka

v je

rozhodli

je

ještě

ovšem se

jí

z jakýchkoli

rasových

nenávisti.

Nenávidí

ale proto l

že /ljde

řečI

že v mé

,,344

že dojem z jeho inscenace

Jeho režii chválí i Ludwig Winder

345

Prager Tagblattu:

připravena

Otto

mužské

režii pak pick napsalI /I

Stejně

že Jagova neúprosnost se

nepochází

bezprostřední

byl

případě

upozornit na tOl jasně

můj

však

tomto

se

že je maur l

posteli spravoval

je

od

obsahuje rasovou otázku.

1932.

inscenátoři

že

nevěnovat.

O

začátku

uvedenou

režie: Max Liebl.

I

Tato tragédie tomu

tragédií

/lNová inscenace

vykazuj e

všechny

"Othella" byla

přednosti

Lieblovské

[Max Brod] : I/Julius Casar" prager Tagblatt 24. 3. 1934. [Max Brod] : Julius Casar" prager Tagblatt 24. 3. 1934. [Otto pick] : I/Julius Casar"···1 prager Presse 25. 3. 1934. [Otto pick] : I/Othello" neuinszeniert prager Presse l l . 9. 1934. I

fl

I

l

75

inscenace

klasiky.

čistota,

Stylová

chytře

dosáhl, byla zadržena, linie byly nezůstala

a

půl

bez účinku.

hodiny,

bezdeché

publikum,

častěji.

čin.

Jindřich

,,347

jako

bychom

působení

znamená

vždy

uvědoměle

Největší

něm

pozornosti

Othella a Jaga. prchající

před

přímočaře

ničící

v

tak,

antipod

Jaga,

charakterizoval

obzvlášť.

dobromyslný

jako

službu, to

svému

aby zchladil

zvláštní

vést

který

svůj

svůj

umělecký

svou

boj,

který

je

veliteli

jako

vlastně

podmíněna

špatného

neviděli

by

chtěl

ničemně

jeviště,

dvě

tyto

identický

Vrcholem

chlapa,

klamnou

večera

Byl

individuality

s rozporem

"Ale chvála byla v plné

vášní tohoto Othella

[ ... ].

Marlé

zmocněnce.

šího

tak významného. Rostl od scény k

vybičovanou

a

obrovský

pan

hereckým vedením Valkovým jako Othella.

ho

prostore

,,349

1

jako velmi pozemského

silněj

vidět

hájí,

jako

kterého

prokazuje

vztek na

lidskou slušnosti a špatností

Je

sobě.

cudnost,

mužskou

Jaga,

obvyklé:

zážitek,

pochybovač,

Bassermann

jako naprosto nemefistofelského surovce, našeptavače,

,,348

šť.astlivec,

sám proti

jako v žárlivosti,

je

dějové

pevné

hlasu a ve vznešeném stavu sám

tohoto

jinak než

"dovedla

představitelům

dostalo

ženoucí

Stejně

stej ně

v lásce

režijní

režie

nedobrovolný

okamžicích,

nejnebezpečnějších

působí

zvučném

zuřivosti.

stavu

se

Lieblův

vynikly hlavní postavy.

chaosem,

důsledně

zažívali

i chválu, která

čisté,

vyloupnout

nacházíme

takového

Lieblova

samozřejmě

se

dřívějším

a

Liebl

žádná scéna

aktu,

současně

"Pan Valk je Othello,

v postoji a výrazu, ve ve

že

účinností

s tvrdou

něco

mimořádný

pro

Vodák napsal,

velmi

jádro, aby v

další,

třetího

od

rádi

žádnou

nepotřebuje

obzvlášť.

jak

Ono hluboké

odměřeny,

Max

"Klasické představení, které trvá tři

,,346

přesto,

a

včera

které

scéně

skutečně

bezesporu

mezi míře

Nikdy jsme a byl,

jako

přesáhnout

byly

jeho

p . [Otto pick]: 1I0thello" neuinszeniert, prager Presse 11. 9. 1934. L.W. [Ludwig Winder]: 1I0thello", Bohemia 9. 9. 1934. 347 L-r.: 1I0thello", prager Tagblatt 9. 9. 1934. 348 České slovo 14. 9. 1934 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 262-3. 349 0 • p . [Otto pick]: 1I0thello" neuinszeniert, prager Presse 11. 9. 1934. 345

0 •

346

76

dialogy s Jagem Arnold Marlé -

v této

jeden z

roli

nejzajímavějších

divadlo v posledních letech prvního slova, příliš

bylo

akusticky, křiku.

představil

se

mělo.

umění

ale toto

nové

jakého

herců,

umění

Silné

zneužití.

kvůli

obklopeno hereckou aktivitou,

hudebníkův.

virtuozity

redukuje

hercův

mlčet

méně,

tím

si Marlého umělecké osobnosti. vyzařovalo,

vycházel

z Fritze

nevynechá žádný okamžik. méněcennosti

oproštěný

čím

jako

o

těchto

člověk

více

"Lesk,

,,350

Valka,

ostatní výkony daleko za svým.

zná v váží

který toto provedení který

nechal

viděl,

jak

Silný,

zamilovaný,

voj evůdce,

který

začne

snaží

al

lásku

svůj

spouští.

velkolepé,

Fritz

Arnold Marlé, menší

energického

dosáhl

[_]. Není Jago, černý

malý

padoucha,

ďábel,

může

souboru;

škoda,

že se jeho obor

němž

taktičností

do

351

od

počátku

větrníku

tváření

a

zdvihá a

[... ]

vysnil

věří

Jago

byl

zeď,

ale

obtížného

spíše

než

částečně

zmítání.

do

v každém

přímočarém

ukázněností

přírodnost,

divošského Žárlivost

velké

kryj e s oborem pana

s generálskou služební

rukou,

a

Pan Marlé je

upotřebitelný

spojuje se duševní, primitivní

klátivého

chlapeckého

350

[... ]

"Othella hraje valdštejnský Fritz Valk v

,,351

pojetí, v

který

znamenitě

na

Velkolepé se

intriky a darebáctví.

který

být

[ ... ]

která

vrcholu

člověk

mluvčí,

Valka.

zapomněl

který hraje Othella na

kterému

provinění,

malé

vášně,

jako vlna

důvěřivý,

omyl a v okamžiku trestu

důstojnost

svou

včera

Valk

formát,

provinění

nalézt

krásné

který mu kapal Jago;

už nedokáže ovládat svoje pudy a

znovu

stupňování,

jed,

které

Od každého pocitu

přij

který

účinkovat

svou hodnost; vrah, který poznal se

všechny

[... ] Je tady mistrovství,

Desdemony jako dar nebes, který mu ze zákona náleží;

zuřivec,

stenů,

výkon

Teprve bez "divadla" j e divadlo pravé.

námitkách se chce

Tady

především

ní,

v onom mezizvuku démonicky divokého smíchu,

příliš

v údivu

Německé

se prozradilo od

ušetřeno

nebylo

angažovaný

je

vtělená

vybudování u

něho

a

vět,

živel,

L-r.: "Othello", prager Tagblatt 9. 9. 1934. L. W. [Ludwig Winder]: "Othello" I Bohemia 9. 9. 1934.

77

který

třese

jím

povrchu,

a

jako by duch o

však vývoj

od prvního

zuřivosti,

a

bouří

něm

ani

trhá

deklamačních

v

nevěděl,

hlavní

větší

znepokoj ení k

ke stoupající zavilé hrubosti.

důstoj

jako spíše v rovném, níka,

jenž

nad

zasluhuj í s

komedie,

samotářskými

představi telka

"Jako Desdemona mluvčí,

jejíž

Vzorné

chování

na

se

pokorně,

svůj

Zanechává po

"Desdemonu

bohužel

nemá

desdemonická ,,355

s jej ím výkonem

spokoj en:

svoje sobě

to

dělá

půvabněj

nevinu

ne

Otto

Picka:

méně

nadšeně:

jako

zřetelná

Jen

recenzent

"Desdemona jen

cudnost

ještě

čisté

přesto

Jindřich

Wunsche dítě.

a

ne

Vodák: a

není

Tagblattu je Ale

uvěřitelnější,

byl méně

právě ještě

,,356

která byla obsazena do role Emilie "čistě

než

vzácných

démonickou

Marion

,,353

herečka,

ve ale

Prager

pohnutě

výrazu.

rezolutně

jen

odsoudil

všimnuté

mladá

vřelý,

sice

přesnou

nerozpoznatelná.

spíše

pocity

jí

ší, scénu smrti smutněj Ší.

Trude Wessely, podle

a

zůstala

představení

toto

dámou, než je jinak obvyklé,

ukázala

bere

a

vět.

a rytmy

Marion Wunsche, osud

jasným

nebo v usazení,

ata daleko

ještě

vojáka a

zvuku,

chůzi

v

znovu

Nejrychleji

,,354

řádného

s jistým chladem ve

tragický

prozrazuje

dojem.

ani

ovšem

představila

nepříznivý

tedy

Wunsche

korespondovalo

[ ... ] ,

okamžicích."

paní

osobitost

sebe

přij

ďábelského

zvláštního

těla

náchyly

Desdemony byla

"Jako Desdemona se která

jiný,

soudcovské

vzděláním,

svým

hraje;

každý

je

podobě

každého pohybu a

kterou

jeho monology,

přemítavými

vyniká

odpočítaností

sebraným klidem, dokonalostí

vůdce

předností

Jago Arnolda Marlého

vzepětí

utaženém

na

větší

a

staví se vedle tohoto Othella ani ne tak v škůdce

vzryvech

jednoznačně,

vyžadovala

působila

to

jej í

České slovo 14. 9. 1934 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 262-3. 353 o.p. [Otto pick]: "Othello" neuinszeniert, prager Presse ll. 9. 1934. 354 L.W. [Ludwig Winder]: "Othello", Bohemia 9. 9. 1934. 355 České slovo 14. 9. 1934 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 262-3. 356 L-r.: "Othello" I prager Tagblatt 9. 9. 1934. 352

78

,,357

role.

Ludwig Winder

pozornost. O

Čím,

,,358

"Pan

Pirchan

navrhl

rámec

jedné

vytvořila

shakespearovských inscenací. Závěr

že

"na

sebe

upoutala

to už se bohužel nedozvíme.

napsal:

která

scénu,

napsal,

ní

se toho jako obvykle dozvíme jen málo. Otto pick

výpravě

tentokrát

o

recenzí

svědčí

o

jednoduchou

čistou,

nejhezčích

z našich

,,359

celkově

dobrém dojmu, který premiéra

Z Prager

"pamětihodné

provedení ,,360. Ludwig Winder jí označil za "Velký,

zasloužený úspěch. kromě

Tagblattu

se

se

celkem

5

že

"Představení

A Otto Pick napsal:

,,361

prvních dvou scén, tempo a elán.

Odehrálo

dozvíme,

šlo

zanechala.

o

mělo,

,,362

představení

(v

Neues

Deutsches

Theater) .

Inscenování

Shakespearových her

Tentokrát

komedii.

byl

uveden

Sen

pokračovalo

noci

návratem ke (Ein

svatojánské

Sommernachstraum, 6. 2. 1935, NDT) , režie: Renato Mordo. Této

inscenaci

v Prager

Presse

i

se

příliš

recenzenti

v Bohemii

j sou krátké

nevěnovali.

a

příliš

Recenze

se

z nich

nedozvíme. zařízení

Výpravu a technické

zajištovali pánové Schultes a

Kotulan. Recenzent Bohemie je sice nejmenoval, ale o výtvarném řešení

scény se

stromy, na přij

začátku

aly zdání

závoj

z

pavučin.

Renato

,,363

Mordo

358 359 360 361 362 363 364

zmínil:

"Drobností mohlo být,

že

na konci, ukázaly stan knížete - Thesea, a

že se na

začátku

a na konci roztáhl

V souvislosti s prací režiséra pak napsal:

dělení

otevřených proměn,

357

i

sloupů,

"Hra nemá žádné ji

několikrát

na akty i

předvedl

proto bylo velmi rozumné,

v jednotné

dekoraci

že byla celá jako lesní pohádka.

že

s minimem ,,364

A ještě

[Otto pick]: "Othello" neuinszeniert, prager Presse 11. 9. 1934. 0 •p . L.W. [Ludwig Winder]: "Othello", Bohemia 9. 9. 1934. [Otto pick]: "Othello" neuinszeniert, prager Presse 11. 9. 1934. 0 •p . L-r.: "Othello", prager Tagblatt 9. 9. 1934. L.W. [Ludwig Winder]: "Othello", Bohemia 9. 9. 1934. o.p. [Otto pick]: "Othello" neuinszeniert, prager Presse 11. 9. 1934. D.: Ein Sommernachtstraum, Bohemia 7. 2. 1935. D.: Ein Sommernachtstraum, Bohemia 7. 2. 1935.

79

poznámka

jedna

o

režii:

veselohru před romantikou. souhlasil

i

Max

Brod:

zdůraznil

režisér

"Jako

S kouzelným lesem ve své kritice

,,365

"Lesní

působí

scény

Mordově

v

keř,

s výrazným kouzlem, které jim dal básník. Strom a 366

vánek hrají spolu." dekoraci

a

Bohemie.:

"Neodpustitelné

tohoto pohádkového lesa; ignoruje

přinucení,

které je možné

dost

scénách,

času

básníkovo

slovo,

interpret.

Jen by měl

pick

ve

svém

kterými

Jsem proti

velkého básníka přijmout

se

odložit

jako svůj

kvůli

kde

a

scén

originalitě. jeviště

pochod

Modro

při

dává

následuje

a

nápaditý

sklon k svévoli. Mordovu

do

že režisér

jemnocitný

článku

krátkém

tomu,

svatební

Tam,

měsíc

recenzent

závěrů

sjednocení

protože

jeviště.

ukazuje

velmi

při

režii

proti jednotné

souhlasil

přemístění

je

neobstoj í,

přeměnu

pro

ale

záměry

tu

se

[ ... ]. [ ... ]

bezdůvodně

prvních

právě

Dál se ale staví

proměn,

minimu

Mordo

Otto

,,367

režii

bohužel

nezmiňuje.

O

hereckých

výkonech

nedozvíme. Více než Bohemii. tento

se či

jedním

z recenzí dvěma

tentokrát

také

mnoho

slovy byl ohodnocen Puk v

"Jen Walter Taub nenechal vzniknout lesní romantiku;

Puk byl

vtipkoval

žena a

místo

"příšerně

ne

šotkovské

šotkovský"

"démonického klauna ,,370.

vřeštící,

šílenec,

369

hravosti. Otto

a

,,368

kde

Podle

Pick

Maxe

smát,

Broda

označil

ho

Brod ještě doplnil,

se má

že i

přes

byl jako

Puka se

"všechny fasety elfského okruhu blyštěly". 37l Shrnutí působilo

veselé

z Bohemie

toto provedení náladě

a

zakončil výkřikem:

365 366 367 368 369 370

371 372 373

vyznělo

celkem

vyrovnaně

úspěchu

a

pozitivně:

podnětně.

nechybělo.

,,372

[ ... ]

Brod

"A

přece

Publikum svůj

"Dík a potlesk v neobvyklé intenzitě.

při

článek ,,373

D.: Ein Sommernachtstraum, Bohemia 7. 2. 1935. M.B. [Max Brod]: "Ein Sommernachtstraum", prager Tagblatt 7. 2. 1935. M.B. [Max Brod]: "Ein Sommernachtstraum", prager Tagblatt 7. 2. 1935. D.: Ein Sommernachtstraum, Bohemia 7. 2. 1935. M.B. [Max Brod]: "Ein Sommernachtstraum", prager Tagblatt 7. 2. 1935. (o.p.) [Otto pick]: "Ein Sommernachtstraum" ... , prager Presse 8. 2. 1935. M.B. [Max Brod]: "Ein Sommernachtstraum", Prager Tagblatt 7. 2. 1935. D.: Ein Sommernachtstraum, Bohemia 7. 2. 1935. M. B. [Max Brod]: "Ein Sommernachtstraum", Prager Tagblatt 7. 2. 1935.

80

představení

Konalo se osm

(6x NDT r 2x Valdštejnská zahrada).

V kontextu shakespearovských inscenací se tak co do řadí

čtvrté

Sen noci svatojánské na

úspěšnosti

místo za další komedii -

Jak se vám líbí.

sezóně

V hra.

1935/36

Jednalo

opět

se

(Was

chcete

byla

ihr

uvedena

o

pouze

komedii.

wollt r

28.

jediná

Tentokrát KB)

1936 r

1.

Shakespearova

to

bylo

Cokoli

režie:

r

Julius

Gellner. Otto

vyjádřil

Pick

nasazením hry

s inscenací

l

Gellnerem

především

intenzitYr

proměňuje

šéastně směl

očekávaj

radostně

navrhnutém) vzáj emně

domem r jeden

z

připojit.

Jindřich

přece

hraje ji

spojitě

jako

střídání

Zdá

r

při

ser

vtipy

že

nálada plán

souboru

v

můžeme

slyšet

večerů

bouřlivý

na

před

,,375

které

IIDůmyslný

se

totéž i

vyprodaným

potlesk r

sen. r bez velkého

doj emný.

Schultesem

podstatě

v

cestě.

dobré

výkonYr

činohry.

naší

Shakespeara r

(Frankem

řekli

Jinými slovy

u

je

potěšující

a

obšéastňující

se

V úzkém umění

dává rámci

kulis a

režisér Julius

ji celou do jediné proséounké scenerie r klidně

za

odchody

i

postavy blázna

a

v netržité souvislosti a vine scény pouhé

největší

každá svým číhá

platné

ke kterým se kritik

četbě r

zarovnav

příchodYr

místa zcela hladce do čáry postupu.

Malvolia r IIZa

374

směstnal

[_]

kývalů r

hrací

rámci

romantický r

Gellner r sebou

hra

nejzářivějších

velmi

IINastudována Juliem

Vodák: IIShakespeare táhne!

znovu

postavil Gellner

režiséra r

vyjadřováním

slovním

Premiérová

scéně

doplňovaly."

stále

jako celkem:

ících r nadšených

jednotném

Max Brod a

s prací

Shakespearova veselohra publikum v zástup

vzletnější

Jistější r

spokojenost

čistým

s

otevřené

potlesk na

svou

pozornost

způsobem

všední

den r

vzbudily

komická i

který

se

,,376

přinejmenším

prolomí

v

smutná.

otřásaj

ících

(o.p.) [Otto pick]: IfWas ihr wollt" ... r prager Presse 30. 1. 1936. mb. [Max Brod]: IfWas ihr wollt", prager Tagblatt 29.1. 1936. 376 České slovo 6. 2. 1936 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 453. 374

375

81

rozloučenou:

bláznových slovech na očí

Waltera

smutná velká

Tauba

slova.

A

vyhlíží

tragédie?

stoletý

skutečné

není

smutek,

kterému

jemuž se ale přesto směj eme, vysmíváme se. ve

své

recenzi.

o

předtucha

probleskuj e

objektivně,

tak

promyšleně

(Gotzův,

Max Brod "Zajímavý v nichž

(Taubův)

šašek

v pohledu

a

Zcela

přesvědčivý

horký

proud

chybné

Někdy

šermířská řečové

scéna.

,,379

zj evení v vyj ádřil

,,377

napsal Max Brod

"v

Gotz,

byl

Vodákově

totéž:

tak

vznešenou

i

recenzi Malvolio

" [ ... ]

vážnou

a

mudřec."

Violy:

představitelce

upomíná

Viola. na

Má

momenty,

Bergner,

nejlepší

A

úžas,

veselá

když

zahraný

brilantně

jej í

působí

sl.

Waern

kouzelné Vodák:

znamenat prakticky cokoliv.

jako

hře.

Informační

této

vážné

strach

a

"Také díky své nevšední

Viola,

Celkem zaj ímavě se

,,380

"Arci,

započne

náhle

analogie

Otto Pick o ní prohlásil:

Jindřich

hrál

Gotz

Ve

,,378

jako

udivený

lásky.

půvabné

takto:

ovšem zajde její slovo ve smíchu.

její

pohlaví:

nehotovosti

půvabné

ní

je

Oliviiny

pozice

Waern

v gestu

inkarnaci této role.

stalo bezpráví,

je jako zamyšlený

Inge

experiment:

zasazena

se

tom

přetéká

velkou pozornost

věnoval

tato

že jeho scéna s dopisem

prakticky

Haasovu)

příbuzný

důstojností,

večera.

smíchu

řečeno

stručnosti

ve

disponován,

Z

básníka lehkomyslnosti

při

A

komedii

kterou

stranění

říká

vyjádřil

se

postavy,

vážnosti.

největším úspěchem

byla

o

této ukrutné

moralistické

proti

Malvoliovi

ztělesnění

graciózním

je

A

každý den."

když

v rozkošné

Mal volia,

příběh

"Déšt. prší

Viola? ,,381

což

hodnota tohoto

může

výkřiku

je však nulová. Max Brod a bylo v

Jindřich

Německém

drobných

rolí

Vodák ve svých recenzích zmínili to, co

divadle celkem velkými

herci.

běžnou

praxí,

"Protože

1

totiž obsazování menší

mb. [Max Brod]: I1Was ihr wollt", prager Tagblatt 29.1. mb. [Max Brod]: I1Was ihr wollt", Prager Tagblatt 29. 1. 379 mb. [Max Brod]: I1Was ihr wollt", prager Tagblatt 29. 1. 380 (o.p.) [Otto pick]: I1Was ihr wollt" ... , prager Presse 30. 381 České slovo 6. 2. 1936 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, 453. 377

378

role

byly

1936. 1936. 1936. 1. 1936. Praha 1950, str.

82

obsazeny tak dobrými něco

dojmu

diváctva.

silami

přeneslo

naléhavého. "Značně

,,382

jako Valk,

prospěj e,

se

že

hraje mistrný Valk (kdepak u nás!) Celkové Ludwig

Winder: aktů

konci

vyznění

pozitivní

"Publikum,

ale

Tato

inscenace

byla

nejúspěšnější

shakespearovskou

konce

1935/36

sezóny

se

radost

roli

Antonia

[ ... ]

v

závěru

vyjadřovalo

které

scéně,

hrána

čistá

jako

drobounkou

l

méněcenné,

ukazovalo, že není stále

to

potvrdil

otevřené

na

l

Brix bylo v celkovém

povedlo se.

17

textu

nadšení

na

radovalo,

,,384

20x,

inscenaci

konalo

své

očividně

se

celkem

svého

což

v tomto

představení

dělá

z ní období. (15x

Do

Kleine

Buhne a 2x Neues Deutsches Theater) .

I

další

pořadí

inscenace v

byla komedie.

Jak se Vám líbí

(Wie es euch gefallt, 13. 2. 1937, KB), režie: Julius Gellner. Ludwig Winder ve své recenzi zaznamenal podtón této komedie, který

nutně

"Zachycuj e v

promlouvat

tragiku emigrantství,

několika

aktu.

výrazně

musel

silných

Některé

větách

spotřeboval

postavy

j sou

svévoli,

který

vrhají

básnického díla, Dále

se

stín [... ].

veselohry

Vážnost,

kterou

nenuceně

přechází

hromy,

zášt

uprchlíci,

veselou

a

kterým

činy

usurpátora

nechal

střízlivou

byl

vládnout

krajinu

tohoto

,,385

e

nese

děj

práci

v pohybu

uprchlíků

režiséra:

Gellnerova

do veselí,

uprchlíků

inscenace

nejdříve

které se doprovází

"Tento

šíří

rozštěpený

velmi

jasně.

zdůrazňuje,

velmi

akt od aktu stále

veseloherní

vývoj

jako

zahnány,

a

pohádkově

nejasný,

hudbou

[Max Brod]: "Was ihr wollt", prager Tagblatt 29.1. 1936. 2. 1936 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str.

382

mb.

383

České slovo 6.

453. L.W.

právo

prvního

krok za krokem jsou všechny mraky nad do lesa vyhnaným

národem

384

na

věnuj

Winder

charakter

líbezněji;

pošlapal

[ ... ]

náladě

v

odebrán jejich domov i majetek, špatná slova a Friedricha,

divákovy.

kterou Shakespeare definoval

a také

j ednaj ící

k tehdej šímu

[Ludwig Winder]: IIWas ihr wollt", Bohemia 29. 1. 1936.

83

závěr

vyvolaný

je veselý

a

osvobozuj ící

nej hezčí

jako

scény

"Snu noci svatoj ánské" . 386 Max

Brod

příliš

naopak

"Potřebovalo

s hudbou:

dějového

příroda,

nebyl.

A

to veškerou Gellnerovu

mohly všechny vtipné a malého

spokojený

věci

citlivé

středu.

Námitka:

tančit

tento

jeto Ariel ův kouzelný tanec a

to

zejména

dovednost,

řádný

tanec

aby

balet kolem je

pomyslná

tak hrubá hudba

jako

Salmhoferova se nehodí k elfím nožičkám půvabné fantazie. ,,387 I Otto pick označil hudební doprovod jako: "drsně působící".388 dočkala

Výprava se jako obvykle Max Brod se vyj ádřil, uvolní

a

opona

vymyšleném totéž:

"Franku

vyřešení připoj

svěží

tak

rámci

kvůli

se tedy dozvíme,

Otto

Max

Velmi

Brod:

informativní

podpořeny

veselosti

svému charakteru této

ženství) ,

jak

lyricky hrál nepoznat

[ ... ]

(a A

za

š-c.astné

přece

úplně

člověk

Orlando,

hudby. ,,391 Alespoň

věnována

výkonu

byly

točnu.

obrazy

Szurowy,

čistě,

bez

skoro rozumí

mohl Snad

být ale

velmi ve

svém právě

páru Rosalinda -

této

přitažlivé

kterého

ještě

přestavbové

dvoj ice

po

Erna Terrel vyšla velmi

milovanou.

prakticky

velkého domu bylo

popis

Rosalindy.

zkaženosti).

poděkovat

že režisér v této inscenaci využil

opěvované

děvčete-chlapce

napsal

točně

"Provedení na

eliminování

"Zvláš-c.

duchaplně

v

rámce na tak nehluboké scéně. ,,390 a

Velká pozornost byla v recenzích Orlando.

poznámek.

když se zvedne

I

výpravu Pick

můžeme

Schultesovi

il tuto poznámku: už

je š-c.astný

jevištní

(Schul tes) . ,,389

dekoračního

přivítáno

"Člověk

že:

kratičkých

pouze

hodně

právu

naproti

podal

v

něžné

postavy cherubína, náznaku

(tak málo graciózně

lyrismu takové

figarovské popřela

své

a

obětavě

tak

slepý a

neostýchavé

L.W. [Ludwig Winder]: "wie es euch gefiUlt", Bohemia 14. 2. 1937. L.W. [Ludwig Winder]: "Wie es euch gefallt", Bohemia 14. 2. 1937. 387 mb. [Max Brod]: "Wie es euch gefall t", prager Tagblatt 14. 2. 1937. 388 (o.p.) [Otto pick]: Shakespeare s "Wie es euch gefiUlt", pager Presse 16. 2. 1937. 389 mb. [Max Brod]: "wie es euch gefall t", prager Tagblatt 14. 2. 1937. 390 (o.p.) [Otto pick]: Shakespeare s "Wie es euch gefiUlt", pager Presse 16. 2. 1937. 391 (o.p.) [Otto pick]: Shakespeares "Wie es euch gefallt", pager Presse 16. 2. 1937. 385 386

84

zdůraznění

nepravděpodobnosti

díla,

že

kterých

logiky.

,,392

O výstupech této dvoj ice pak prohlásil,

[... ]

nejpoetičtěj

k

podstatně

Winder

Rosalindou.

Shakespeare

ším,

světě

napůl

vycházel

hned

dva:

noblesu,

a

napůl

a

centrem

závěru

bujnou

měl

patří

pohádce

to líbilo,

elegický,

kterému

neomalený,

jehož

dal

potlesk

v Neues Deutschens Theater;

třech

v

pořadí

vše;

hrou

pohybu.

Jejím

jako Orlando sympatické

Gotz

patřičnou

veškerou

virtuózně

vedl Taub.

,,395

představení.

"Publikum se ,,396

Max Brod

"Jak se vám líbí? Velmi se nám

často

přehlušila

dobře.

,,397

Cokoli chcete se hrálo celkem 9x

Po

umět

bláznů.

a to bylo v dvoj itém smyslu

nejúspěšnější

půvabnou

,,394

plácačku

dál v prohlášení: živější

Ludwig

fraškovitou

svého textu prohlásil Ludwig Winder:

ještě

vší

také blázen. Tady se objevily

rádo nechalo zaujmout kouzlem hry a zašel

,,393

se zdá

veseloherního

který

napsal Max Brod o postavách V

ze

že "náleží

viděla.

herečka

nadaná

tahy probuzeného mladistvého milence. Shakespearově

než

"Erna Terrel byla velmi

partnerem byl pan Szurowy,

"K

více

komponenty

Shakespearových veseloher a se svou

vážnou

zamilovanost

učinila

ší:

mnohostranně

cítí se doma také ve

erotické

jaké naše scéna kdy

obecněj

Tato

srdnatostí,

osvobozuje

meziaktní hudba -

(8x v Kleine Buhne a

poslední repríza)

a

lx

třetí

je tak

inscenací.

komediích

druhá,

se

tragedie.

na

repertoáru

Macbeth

(27.

2.

objevila 1937,

1

NDT) ,

další, režie:

Max Liebl. V roli Lady Macbeth hostovala Tilla Durieux. "Nastudování V Praze

přirozeně

podrobném

392 393 394 395 396 397

mb. mb. L.W. mb. L.W. mb.

této

studiu

tragédie vyžaduj e

není a

možné

pilování;

nasadit je

týdny trvaj ící práci. inscenaci

podivuhodné,

že

teprve Max

po

Liebl,

[Max Brod]: "Wie es euch gefall t", prager Tagblatt 14. 2. 1937. [Max Brod]: "Wie es euch gefallt", prager Tagblatt 14. 2. 1937. [Ludwig Winder]: "Wie es euch gefallt", Bohemia 14. 2. 1937. [Max Brod]: "Wie es euch gefallt", prager Tagblatt 14. 2. 1937. [Ludwig Winder]: "Wie es euch gefallt", Bohemia 14. 2. 1937. [Max Brod]: "Wie es euch gefallt", prager Tagblatt 14. 2. 1937.

85

který hru inscenoval, Byla tu atmosféra energické

hrůzy,

tahy

obsazení

rolí.

klasiky

uskutečnil

pod

Také

problém,

obj evuj e,

napsal Ludwig Winder ve své recenzi. opravdu příliš

nemohla

dlouhou dobu.

prostě

při

je

Pražská

přípravě

prohlášení

rolí

je

o

podivné.

jak

herci.

1

Soubor

třeba

při

tomto postupu

Jindřich

k dispozici Prahy

při

řešit.

,,398

německá

žádné

scéna si inscenace jeto

zdá,

podařilo

způsobovaných

obsazením

ty

důležitější,

v

Macbeth.

německé

inscenacích,

recenzích

i

Vodák. 399

Navíc

divadlo

s pražskou

a

spolupracovali.

Jaký

tu

německou

Ludwig

kteří

vidí

se

se

právě

období

o

Max mělo

emigrovali do příležitostně

scénou

Winder

mezi které

vyjádřili

v tomto

herce bez stálého angažmá,

byl

týkajících

shodně

obsazování malých rolí

scény

zpravidla hráli

inscenace jiné Shakespearovy hry - Cokoli chcete -

a

se

který

se

pražské

důležitějších

Obzvlášt v

patřil

bezesporu

problémech

hlavně

kvalitní a i malé role,

Brod

narušovalo

50 premiérách za sezónu se,

velmi

přes

vynikající inscenaci.

Winderovo malých

cca Přesto

neproveditelné.

vytvořit

dobří

věnovat

dovolit

tak úctyhodného.

Působení

stůl.

tento

zpravidla

něco

a žádný motiv -

vraždění;

nespadl

menších

inscenacích

přesto

problém mi

není

jasné. Otto Pick se vyj ádřil Liebla

pevně

podstatně

stručněj

i:

držela temnou baladickou náladu.

ovšem byla poškozena mnoha pauzami.

,,400

a

/I

Inscenace Maxe

Dynamika vývoje

hovoří

o problému,

který Winder nezmínil. Výprava takže

(Frank Schultes) byla jako obvykle zcela opomenuta,

zmínka

velmi šikovně"

398

L.W.

399

mb.

Otto 401

Picka,

že

/I

vyřešila

scénické

obtíže

[ ... ]

je sice jediná, ale prakticky nic neříkající.

[Ludwig Winder]: IIMacbeth", Bohemia 28. 2. 1937. [Max Brod]: IIWas ihr wollt", prager Tagblatt 29. 1. 1936. České slovo 6. 2. 1936 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 453. 400 (o. p. ) [Otto pick]: IIMacbeth" im Deutschen Theater, prager Presse 2. 3. 1937. 401 (o.p.) [Otto pick]: IIMacbeth" im Deutschen Theater, prager Presse 2. 3. 1937.

86

Největší

pozornost

recenzenti

hostující Tille Durieux zřejmé,

že

Protože

j sou

poměrně

měla

popisy

nadšených

přijeté

čte

některých

děj ů,

strašných vidin,

Macbethův

těch

větách

které

podobné

vzhůru

ozve se chvilku zcela ten krákoravý, běsnivý

tón,

jímž

zlověstné

mluví

byla jedinou smrtonosnou bytostí těle

se pak u ní v utvrdlém pozdravech

hostitelčiných,

rozhořčené

nočního

královny,

krkavčích

jeků,

a

vrcholí

pak v monologu

dravčí

a

potupných,

hrůzy

jako úzkostné zamyšlení. představitelky

inscenace

uvedu

Macbeth

Valkův

z barbarských rozjímá

o

dva

spěchavém

tajně

a

scéně

uděšení

v

rozkacení,

krátkých

nekonečné,

u

opakuj e zlobných

různě

stoupavé,

věčném

Lady Macbeth

tak

námitky a

mění

svůj

než

neshodují.

Jindřich

dávno a

když

Vodáka

je

k

činu

popadne

plenivé

Takže napsal:

řícení,

v tomto "Ale

i

voj ák

odhodlán,

když

dýku jenž

O jeho

těžký

chmurný a

roste a roste vztek,

se v bohopusté,

nesporný podíl na

který hrál Macbetha.

jiný než bývá,

jenž

něm

měl

dokonale

výklady.

soudu

vyhrůžka

"na

402

Fri tz Valk,

věků,

Také v

České

štvavých

jedinečné

v ohromné,

vyrážením

a její

jek ní

přízraku.

402

i

recenzenti

případě

s nimi

a drtivých domluvách

lože, na lože u trousí se vzduchem spíš jako ostrá

se

škrceně

odchází ohlížejíc se jako upír nassátý krví,

jenž vykonal dílo

Vedle

a

Jakoby

v ní budit lítost a

čarodějek

sebe do

A ta její zavilost zkázy

mračných

v

drhne ruce zase jako ve

kořistných

výkonu

Jindřich

před

neb

čarodějky.

v temných

Nepřichází

šílení.

se kát,

až

jsou

a hlase táhne dál v pohledech a

našeptávačky,

výzvách vzteklé

ít,

j eči vě

[_]

a

oznamovací dopis, utkví

přij

maj í

je

popisů

obsáhlé, dovolím si zde ocitovat pouze jeden.

a zastaví se na

úspěchu

věnovali

této inscenace.

jej ího výkonu velice

Vodák napsal: "Hned když

motiv

z

(Lady Macbeth)

velký podíl na dobrém

si

samozřejmě

zcela

ze

vzdušného

přemáhá

všecky

v rouhavou hru

slovo 6. 3. 1937 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str.

99 - 100.

87

se všemi

ničivými

Valk byl

skličuj

člověk,

osud,

který který

náměsíčník

jehož

přítomné

dýky,

stoj í za verši.

v

němž

umění.

to

byl

a osudy.

netušící nej asně

uložen. osudu.

středem

a

Macbeth,

ne

Mistrovský

naprosto

nesmyslně

skoro

zásadě

V

A Max Brod:

,,403

špatný

"Fritz

tragický

člověk,

především

byl

je vize dýky, která,

svůj

bere

ale velký

skutečně

z pohledu

Tady bylo vyj ádřeno vše,

nechce ustoupit.

co

,,404

dohromady

středověký

jako

sábbath

příšer,

zlých

se místy nelze než divit síle vášnivého a ovládajícího Však

krácením, v obou

zlo

sebe

svého

monolog,

"Je

ící

na

mu

světa

živly

se

sestavením

čelných

Jindřich

řed.

také

Liebl

v

důmyslné,

zarámováním

1

postaral,

Těmito

jeho

aby

slovy

,,405

vysvětlit,

lze

režii

ten

popředí večera.

postavách zauj al celé

Vodák.

vyběravé

obsah napsal

proč

se

recenzenti prakticky nezabývali dalšími herci. závěru

Ludwig Winder v udělalo

se,

na publikum hluboký doj em.

Macbeth byl hrán

"Představení,

své recenze shrnul.

pětkrát

zdá

,,406

(v Neues Deutsches Theater) .

Poslední úplnou sezónu zahájila z pohledu shakespearovských inscenací historická hra Král

Jindřich

IV.

(Konig Heinrich der

Vierte, 29. 1. 1938, NDT), režie: Max Liebl. "Maxu Lieblovi, vzletné,

důstojné,

následoval

králem

a

Falstaff nebyl, ale

svědomité

přepracování

druhého dílu do mezi

který hru inscenoval,

jen vyhnán.

dědicem

jak

scén,

trůnu.

předepsal

Také

nastudování

Hanse Rotheho,

několika

můžeme

poděkovat

[ ... ]

.

za

Režisér pět

které stahuje

aktů

které vrcholí velkým rozporem Poslední

scéna

Shakespeare,

jinak došlo

k mnoha

informoval ve své recenzi Ludwig Winder.

byla

utlumena:

uvržen do odchylkám

vězení,

[... ].

,,407

Rotheho úpravu nijak

České slovo 6. 3. 1937 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 99 - 100. 404 L.W. [Ludwig Winder]: "Macbeth", Bohemia 28. 2. 1937. 405 České slovo 6. 3. 1937 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 99 - 100. 406 L.W. [Ludwig Winder]: "Macbeth", Bohemia 28. 2. 1937. 403

88

Razantně

neodsoudil. jeho

výtky

vyžaduje

představení

a

poruší

ochudí

k použité

úpravě

Kde

uskutečnilo

na a

Max

omezil

zasazení

bedlivosti tónu

k a

míře

hlásí

výhradu

děje

a spojil

,,409

poněkud podrobněji:

bez

na

oklik

prostou

obě

příliš,

než

věrnosti

pásma v téže

k jeho

a

nutnost

víc na užité prostoru,

představě, Ničeho

k originálu,

přímo,

jeviště

účinky

mistrovského

charakteristice, ale

ničeho

také

,,410

Recenzent vyjádřil

prager

naději,

Presse že

v souvislosti

povede

Shakespearových historií:

,,[ ... ]

Shakespearovými

královskými

který

před

postavil

takového historie další

se

ovšem

zuto

už

nikdy

třeba

za toto

dalšímu zaobírání

dramaty, vzácnou

nestalo.

(Julius Caesar)

režisérovi

úlohu,

Probíhala

premiérou inscenacím

představení,

se a

souboru, ,,411

Nic

Shakespearova

sezóně

totiž

jinými

l

poděkovat.

Předcházející

byla inscenovaná v

nedošlo.

s touto

k dalším

l

je

které snad povede k dalšímu a

na

věnoval

složil

sílu

přimknout

zcela

věc

scén.

Jistou

,,408

mimořádné působení.

básníkově

vynikne

zjevně

tak

tušit

úžeji

úpravu

způsobu,

dekorační

málo.

z torza

na

plně

nich

značně

jež

z poznámky Maxe Broda: "Lieblova

mohlo

šel

Liebl

tradičním

k jeho

uznání.

Vodák se práci režiséra

strojenosti, v

i

všechno

se dokonce i

Jindřich

při

i

k duševnímu

dílo

se

však

když

l

v jednou

dílů

škrtů,

a

v kterém se všude

vyčíst

lze

přes

dávala

" [ ... ]

přece

zkratek

Vodák,

obou

"Spojení

ovšem

obsah,

Shakespearův

vzestup

díla.

si

krása divadla,

hloubka a

režie

výraznější:

byly

Jindřich

ji neodsoudil ani

1933/34 a

poslední

úplná

sezóna.

407

L. W.

408

České slovo 5.

[Ludwig winder]: Konig Heinrich IV., Bohemia 27. 1. 1938. 2. 1938 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 504 - 505. 409 M.B. [Max Brod]. Teilweise von Shakesepeare!, Prager Tagblatt 27. 1. 1938. 410 České slovo 5. 2. 1938 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 504 - 505. 411 (jb).: Shakespeares "Konig Heinrich der vierte" ... , prager Presse 28. 1. 1938.

89

Recenzent (Frank

Prager

Schul tes

přizpůsobila

a

věnoval

Presse Leopold

několik

Kotulan),

s režij ní napsal, [ ••• ] • ,,413

napsal

a

výpravě

: "Na kostýmech a

Tedy také

Recenzenti

nepříliš

se

ní,

že:

"se

Jinými slovy

,,412

Jinak nic.

Max

Brod

nešetřilo

[... ] se tentokrát

informativní poznámka.

vcelku

postava Falstaffa.

výpravě

i

že výprava byla v souladu

hereckou složkou inscenace.

že

o

kultivovanému režijnímu principu.

informace zhruba v tom smyslu,

opět

slov

že

shodují,

Popisuj í

ho ale

inscenaci

každý

dominovala

jinak:

,,[ ... ]

V

čele

byl Falstaff Willyho Volkera [... ]. Tento Falstaff byl velkolepý v travestovaném výslechu cti.

,,414

stránku vtip,

této ne

komplikované

světa.

prvky

Tyto

sebechvály i "Falstaff

které

která

Volker

na

jako

plně

Willy jeho

se

s

jednu

kreativní

neomaleností,

známými

pádně,

tak

s pojmem

přestože

suverénní

rytíře

Volker

Falstaffa

rozveselená měl

vychloubáními

člověka,

také

se

požitkáře i

Jindry,

se

svým

Měl

její

spokojil

přinesl

scénu.

byly

valil

primitivního světa.

postavy,

úspěch,

se

že

z operního

jeho

monolog

jiné o cti právem následoval praštící aplaus.

ovládá

naplňoval

velký

zhýralostí

ale

vypořádání

ve

l

měl

propracoval,

úplně

samolibou

ležel,

pak

"Volker jako Falstaff

hulvátstvím,

nároky,

a

který

nezná

příležitostně

snášela

s

zcela

mazanost žádnou

pronikavou méně

vesměs

dopadla břemenem

obzvláš-é

vysoké

stál,

seděl,

v prostoru, lupiče

míru

dětskou

sympatickými

poslední scéna, ve které nemohl

tak

splnil

kladeny.

obluda

dobře.

jeho tlouš-éky,

,,416

věřit

,,415

který

a

naivitu

pro

pořádek

přívětivost,

vlastnostmi nevděku

"Fastaffa

svého

zavaluj e

jež ho nutí pohyblivost

(jbl.: Shakespeares IIKonig Heinrich der vierte" ... , prager Presse 28. 1. 1938. 413 M.B. [Max Brod]. Teilweise von Shakesepeare!, prager Tagblatt 27. l. 1938. 414 (jbl.: Shakespeares IIKonig Heinrich der vierte" ... , prager Presse 28. 1. 1938. 415 M. B. [Max Brod]. Teilweise von Shakesepeare!, Prager Tagblatt 27. 1. 1938. 416 L. W. [Ludwig Winder]: Konig Heinrich IV., Bohemia 27. 1. 1938. 412

90

nahrazovat

tělesnou

drnčivém

vyšroubovávaným vtipem v jednom "Szurowy v mladém jemným

královským

plebejského, a

Jindřichovi

princem,

naplňuje

natáčeným

vět.

proudu

na

,,417

nepřestává

ani na okamžik

jenž

a

být nic

nepřipustí

sebe

scénu s umírajícím otcem v tichnoucích

verších nej čistší úctou a rozdíl od ostatních

duševní,

pohyblivostí

pohnutím.

recenzentů

Jindřich

,,418

Vodák mu na

Ještě

nic nevytýká.

Max Brod,

který se omezil na tvrzení že to byl "korunní princ obklopený vším

leskem,

v Bohemii

vší

objevila

se

nedostatečné

jinošská

laskavostí vcelku

vyzrálosti:

postava,

v okamžicích

představi tele.

,,420

byla

chtěním.

nuance

scéně

často

muž,

žádný

princ.

,,421

o

chlapeckou

umělecky

působivé

slušností

člověk

a poutavé.

ještě

mezi

odepřeno

charakteru, jako

tento

co

více

příkladného,

charakteru. Jindřich

,,422

IV.,

Valk

se skoro "Fri t z právě

vytvořil

krále

naznačenou

vybraně

Valk

byl

intenzivního,

impozantní,

tak spoutaná

oběť

a

všechny

laskavý než

po ale

možností

vyj ádři t

byl

řekl

předtím

Výkon Fri tze Vaka nebyl hodnocen nij ak rozsáhle, "Pan

tato

ne zcela jistého,

diskrepance

komplikovaného

výlučný

pozitivně:

a

Szuroveho

Princ

vydal to nej lepší i

cítit

Panu Szurowymu bylo tohoto

jako

našla

proměny

bylo nadmíru

přespříliš

tvrzení

Presse

"Také Walter Szurowy ze sebe jako Jindřich,

princ z Welsu v poslední trůn

V prager

Szurowy

zde

[ ... ]

,,419

shodná

"Pan

sympatického,

nástupu na

mládí.

mladý

zajímavý

ale

zato

jazykově

rozpolceností

pozoruhodný

král

svědomí

jako

špatného

České slovo 5. 2. 1938 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 504 - 505. 418 České slovo 5. 2. 1938 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 504 - 505. 419 M.B. [Max Brod]. Teilweise von Shakesepeare!, prager Tagblatt 27. 1. 1938. 420 (jb).: Shakespeares IIKonig Heinrich der vierte" ... , prager Presse 28. 1. 1938. 421 L. W. [Ludwig Winder]: Konig Heinrich IV., Bohemia 27. 1. 1938. 422 (jb).: Shakespeares IIKonig Heinrich der Vierte" ... , prager Presse 28. 1. 1938. 417

91

hněvá

otec, který je plný obav,

vnitřním

hraje Valk se vším i

posuňků

přechod

a

~ h mo t ny.

,,424

otce,

jako

" [...]

starou vinu a

odpouštět,

přichází

něho

stále

mu

označil

v

závěru

upřímný

ve

křikem

s

hře

vět

zcela

své

úspěch.

,,426

ale

Tento nemůže

sám

neuvolněný,

což básník

425

recenze Jeho

odhalující

prostředků.

odpuštěno,

bylo

ze soukolí politiky

Winder

jednoznačný,

v hlase i

znovu

nechává skřípat s hrozivou aktualitou." Ludwig

s prudkými vzmachy

starou špatnost despotických aby

"Krále

,,423

zahrál Valk jako velmi lidsky cítícího

sudiček,

chce,

Jindřich

rozháráním,

k smrti je u

[krále]

zpěv

se a rád rozmazluj e.

napsal:

kolega

to

z Prager

Presse

celkový doj em za intenzi vní 427 • představení

Konalo se sedm Jindřich

řadí

IV.

(v Neues Deutsches Theater). Tím se nejúspěšnější

mezi

shakespearovské

inscenace.

Po

tragédii

Tentokrát

to

Danemark,

28.

a byl

5.

hře

historické Hamlet,

princ

1938, NDT) ,

opět

následovala Dánský

(Hamlet,

tragédie. Prinz

von

režie: Max Liebl. V roli Hamleta

hostoval Alfred Lohner. Ludwig Winder ve své recenzi psal mimo jiné Hamleta jemně

v tehdej ším

uspořádaného

brutální

člověka,

násilí,

přejemnělý

světě:

málo

"Doba, který se

porozumění.

ve

těžko

Muž

duch se zdráhá považovat boj

svou povinnost,

se

které

1

o postavení

žij eme,

má

pro

rozhoduje a odmítá

jako

Hamlet,

s obcí za

setkává s nepochopením a

jehož

svůj

úkol a

pohrdáním všech,

kteří

neznají zábrany duševního rázu, všude kde platí dosažení

cíle,

Hamlet

rozhlíží

se

je dnes více kdykoliv před

423

L. w.

424

české slovo 5.

tím,

než

se

předtím

rozhodne

k

nevhodný.

činu.

[... ]

Myslí a V

1/

naší"

[Ludwig Winder]: K6nig Heinrich IV., Bohemia 27. 1. 1938. 2. 1938 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 504 - 505. 425 M.B. [Max Brod]. Teilweise von Shakesepeare!, prager Tagblatt 27. 1. 1938. 426 L.W. [Ludwig Winder]: K6nig Heinrich IV., Bohemia 27.1. 1938. 427 (jb).: Shakespeare s IIK6nig Heinrich der Vierte\\ ... , prager Presse 28. 1. 1938.

92

době,

přechází

která

válce

před

a

válkou,

člověka.

moderního nedotčena

katastrofálnosti

Vnitřní

času.

proudem

platí

Windera

lze

Liebla

přes

l

strukturu

pravda

výtky

vyniká

dozvíme

ovlivňuje

něco

i

aby

co

možná

zápletky, konci,

který

mladistvá

by

síla

totéž:

Ludwiga

"Hamlet

ovšem tu a tam

střízlivost,

věnoval

[ ... ]

podrobněji,

škrtech v textu.

sloužil dílu, (obzvlášť:

vypadl

Maxe

úsilí

o

která

zábran

a

otevřel

příchod

politika

některé

část)

měl

směry

bizarnost

Fortinbrase

ozřejmil

obsah

takže se od

"Max Liebl

v druhé

triumfální

myšlenkový

bez

vyčíst

poznámky

L.. ] .

málo o

objasnil

bohužel

z

citelná v rozhoduj ících scénách. ,,430

večer,

jako režisér velký

zůstala

charakteru

průzračností,

Max Brod se práci režiséra něho

předchůdce

první

tohoto

patosu. ,,429 .

jisté

šť:astným způsobem

za

po

že se jedná o provedení "ve znamení

nepřeje

inscenace

jasnější

není

který

Hamlet

nebezpečí

a

,,428

Otto Pick se zmínil, civilismu,

války

ještě

moci

na

ostřeji:

proti

lidskosti

vyššího druh, to tragicky zapadá. ,,431 O

výpravě

Tentokrát se

(F. Schultes) alespoň

se jako obvykle dozvídáme jen málo. "červené

zmínil Otto Pick:

cihlové

stěny

sálu se zdaj í být zbroceny krví a chladem,,432 Titulní roli v této inscenaci hrál hostujíc Alfred Lohner, který

nahradil

Fritze

Klippela,

později

a

angažmá. Jeho výkon vzbudil velkou pozornost chválí.

vesměs

hosta

(Alfred Lohner,

třpytící

průběhu

pronikat stále 428 429 430 431

hned

z prvního

otřesněji,

rytířskostí

přišla

čím

pevný

Lohner hrál

záhadného

šlechetnou

večera

nalezlo

Hamlet).

charakter

vlastnostmi: v

"Provedení

melancholie, monologu

hlouběji

L.. ]

se tato

přijat

kritiků,

střed

do

kteří

ho

v osobnosti

ze všech stran se především

prince a

byl

ironií. která [_] dřevěná

Teprve

dvěma pozděj

přece

Působilo

to

i

musí ale

stavba krásného

L.W. [Ludwig Winder]: "Hamlet" I Bohemia 29. 5. 1938. (o.p.) [Otto pick]: Erstauffuhrungen prager Presse 31. 5. 1938. L. W. [Ludwig Winder]: "Hamlet" I Bohemia 29. 5. 1938. M.B. [Max Brod]: HamletI Prager Tagblatt 29.5.1938. l

93

a

vlastně

člověka

harmonického

vrcholy:

velká

scéna

s Ofélií

"Pan Alfred Lohner

j .h.

schopný,

se

a

snaží

Wielandova

svou

epocha

Moissiho

chování,

tóny,

otřes

často

dělá

který se boj í dohání ruší,

obce i

zuřivosti.

k je

svou

povahu

Je

přílišnosti

to

a

předepisovala

Tlumený,

intelektuální

urozeného

člověka,

pochopitelný

prince

Hrál

smyslui

mírného

Co

tu

Přesto

[ ... ]

muže,

kterého

názor.

přehánění.

náchylnost k

jednoduše

jen nepřímo. ,,434 "Hamletem

beze

podstatě

v

byly

kterých by byl

ho

byl nám už dlouho známý host Alfred Lohner. který

ohledu

s matkou. ,,433

úplně

jak

fraku".

působí

scéna

říkat

roli

"Hamleta ve

svižný mluvčí,

Hamlet,

V tomto

pozděj i

a

tlumí

gentlemanské

zachovávat

otřásala.

a

svět

tam

byl tento

Hamlet zaj ímavý a pozoruhodný. ,,435 Tvrzení Ludwiga Windera, známý host divadle, právě

ml

připadá

podle

údajů

velkou rolí očích

Toto

zaváděj

ící.

německém

Lohner v Pražském

z divadelních

cedulí,436

hostoval

poprvé

v roli Hamleta. 437

představitelce

V

že Alfred Lohner je nám již dlouho

je Ofelie,

lásky se

předtuchou

Inge Waern s

Winder:

a

,,[. .. ]

nejvíc

napůl

vystupňovaná

půvabná

Pro

úplnost

Max

nevědomé

dojmům

k

"Další

stvoření

lásky,

Otto

Inde Waern jako Ofélie,

ztělesnila

zcela pasivní, tak

zděšení,

ještě

[... ]

v nejvyšším lesku.

Jemná duše,

až

Brod:

jen odraz Hamleta.

přednosti

vroucností.

oddaná prvním

[ ... ] . ,,438

věnoval

vlastně

Hamletovy

naplněné,

postava,

šílenství,

se

je to

třpytí

přítulnou

zcela bezradná dojemná

Ofelie

se

až Pick

která v

ukazuje

k parodii a

Ludwig podstatě

M.B. [Max Brod]: Hamlet, Prager Tagblatt 29.5.1938. M.B. [Max Brod]: Hamlet, prager Tagblatt 29.5.1938. 434 (o.p.) [Otto pick]: Erstauffii.hrungen, prager Presse 31. 5. 1938. 435 L.W. [Ludwig Winder]: "Hamlet", Bohemia 29. 5. 1938. 436 Cedule Neues Deutsches Theater a Kleine Bii.hne, Divadelní oddělení Národního Muzea v Praze. 437 V letech 1924 1933 hrál ve Vídeňském Burgtheatru, poté v Moravské Ostravě a ve Švýcarsku a stále hostoval ve Vídni. (Kosch Wilhelm.: Deutsches Theater-lexikon II, Klagenfurt und Wien 1960, str. 1282.). Je tedy možné, že se v Pražském německém divadle objevoval právě při hostování Burgtheatru, nebo zde hostoval ještě v době svého angažmá tamtéž. 438 M.B. [Max Brod]: Hamlet, Prager Tagblatt 29. 5. 1938. 432 433

94

nechává jen tuší smyslový otřes dívky žádná

nedospělá

vni třní tón. Další

už

Siedler

se

jednotlivých místech se

ohavnost ,,443

,,442

pouze

letmo

Ludwiga

zmíněni.

"Elisabeth

Windera

jednou

v roli

Ludwig

Warnholtz

hrobníků

jednoho z

Winder

pár

"necítil

ještě

soulad

hrál Walter Taub.

závěr

na

tentokrát

I

o své

,,444

picka byl: "ostře konturovaný první hrobník. se

krále

přinést

dokázala

osobitosti s rolí královny.

Brod

Královský

a podle Maxe Broda jez jeho chování "cítit

ještě

A

Malou roli

Max

jí povedl

byl podle Otto Picka " reprezentativní ,,44l

podle

obzvlášé dobře.

křehké

byli

Siedler)

I

královně:

na

"Inge Waern není

,,439

,,440

herci

(Warnhol tz Leo

Ofélie;

[... ].

zmínil

Podle Otto

,,445

o

nedostatku:

reprízách by snad mohli atmosféru škodlivých pauz mezi scénami ještě podstatně "představení

redukovat.

které

I

mělo

Ludwig Winder prohlásilI

,,446

u

příležitosti

republiky slavnostní charakter Hamlet

byl

pozoruhodné

hrán že

I

pětkrát

stejně

si

že toto

narozenin prezidenta

zanechalo hluboký doj em.

I

(v

Neues

vedly

i

Deutsches

inscenace

,,447

Theater).

Othella

Je

(sezóna

1934/34) a Macbetha (sezóna 1937/38)

Poslední scénou

se

(Zweierlei

Shakespearovou

stala Ma~1

hrou

v samém

závěru

11.

1938 1

6.

uvedenou sezóny

KB)

I

německou

pražskou

1937/38

režie:

Veta

Julius

za

vetu

Gellner.

V roli Angela hostoval Alfred Lohner. Jako

jedna

vetu hrála na recenzi

439 440 441

442 443 444 445

446 447

chválí

z mála scéně

shakespearovských Kleine

Jindřich

Bůhne.

Vodák

l

inscenací

Právě

který

toto

nám

se

Veta

umístění

zároveň

za

ve své

poskytl

i

(o.p.) [Otto pick]: Erstauffuhrungen, prager Presse 31. 5. 1938. L.W. [Ludwig Winder]: "Hamlet", Bohemia 29. 5. 1938. (o.p.) [Otto pick]: Erstauffuhrungen, prager Presse 31. 5. 1938. L.W. [Ludwig Winder]: "Hamlet", Bohemia 29. 5. 1938. M.B. [Max Brod]: Hamlet, prager Tagblatt 29. 5. 1938. L.W. [Ludwig Winder]: "Hamlet", Bohemia 29. 5. 1938. (o.p.) [Otto pick]: Erstauffuhrungen, prager Presse 31. 5. 1938. M.B. [Max Brod]: Hamlet, prager Tagblatt 29.5.1938. L.W. [Ludwig Winder]: "Hamlet", Bohemia 29. 5. 1938.

95

informace o dokázal

tom,

jak vypadala scéna. že

znovu,

výhodněj

ší než velké,

dvouobloukového

ustylisovaného

dal

rámce,

proměn,

náznaky

do

rázu,

rozkazům.

svým

pletichářské

dovolit

jen

hru v miniaturní

podobě

do pevného

něhož

vpraví

prostoučké

svět

se

být

snadno

děj

důslednou,

si v tónu hlasnosti kolik

bez

do

podřizující

kuplířské,

policejní,

tolik,

převáděl

Angelovu

neúchylně

ostře

jednotného,

do

přísnost

by

holou,

komiky smí

zrovna

Shakespeara

jako

I

může

pro

sevřel

a

jevištní stavby celku, vše

jeviště

malé

"Režisér Julius Gellner

katovské

a

rozprostranění

a

nejmenší

připustí

újmy

vývoj ústředního děj e . ,,448 I

Otto

Pick režiséra spatřuj

inscenace Takto které

doprovodil

i

v zachování

herce

přes

předvídal.

logicky

"Největší

chválí:

zásluhu Gellnerovy

pohádkového

charakteru

nej nebezpečněj ší

Všechno

se

stává

děj

ové

[... ].

nesnáze,

symbolem,

sama

hrubost hulvátských scén, takže smířlivý závěr je od začátku .. t ~ ,,449 jindy vyj adřuj e Ludwig Winder, který se dost J1S y. obšírně,

Julia

byl

tentokrát

Gellnera

plně

velmi

vynikla

stručný:

krása

"Podporován pozoruhodnou výpravou

"V

díla.

Oskara

nádherné ,,450

a

Strnada

ještě

dodal:

dal

režisér

básníkovi, co je básníkovo, a publiku, co je publika. běžně

Výprava, k této

inscenaci

uvedených odehrává

zmínek pod

jevištního

zmiňovaná

popisována se

o

dvojím

výtvarníka

ní

nezvykle

rozepsal

paralelním prof.

okrajově,

pouze

i

obloukem

Oskara

je

Pick:

,,451

v recenzích Kromě

podrobně.

Otto

inscenaci

"A celek se

(koncept

Strnada),

již

který

zemřelého umožňuj

e

rychlý sled scén. Obštastňující a poučný shakespearovský večer zasluhující

si

poděkování.

dekorativním prostoru,

který

,,452

a

Max

vyčarovává

Brod:

"V

renesanci

a

Strnadově

Rakousko,

České slovo 15. 6. 1938 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 586 - 587. 449 (o.p.) [Otto pick]: Shakespeares "Measure for Measure u _ , prager Presse 14.6.1938. 450 L. W. [Ludwig Winder]: "Zweierlei Ma:fS u , Bohemia 12. 6. 1938. 451 L.W. [Ludwig Winder]: "Zweierlei Ma:fS u , Bohemia 12. 6. 1938. 4~ (o.p.) [Otto pick]: Shakespeares "Measure for Measure u _ , prager Presse 14.6.1938. 448

96

žene

Gellnerova

půvabné

režie

masopustní

úterÝr

ukazuje všechny motivy italské novelistikYr nechal

zaznít r

jeho

šlechetné

a

jeho

ve

kterém

které Shakespeare

neostýchavé

neomalené

stránky. ,,453 činoherních

Jméno Oskara Strnada se v souvislosti s výpravou

inscenací Neues Deutsches Theater a Kleine Buhne objevilo jen případě.

v tomto I

Alfreda Lohnera. hrál

pozorně

tentokrát byl velmi

vrchního

člověk

vidí

zaj ímavého

a

démona

herce.

beroucí

ho

Úzké r

způsob

si

se

jako

která

pomatence r čelo r

dutá r

směrem r

který si místo své Rosinanty osedlal skutečností

pozitivně

beton

ho

vyhodí

hodnotil

asketickÝr

duševně

ale

pochmurný Angelo ostře

symptomy

tvář

fanatika r

s Donem Quijotem r

zákony.

pana

Jeho

smyslnou touhou. ,,455"Alfred Lohner

ukázal

přirozenosti

r

z všelijakých jehož

iluze

zábran

sestaveného

spravedlnosti

přírodou.

,,456

"Angelo

Lohnerovi druhé pohostinské roler

aby v ní

absurdum

studeně

samotnou

upj atý r

uzavřený

vněj

byla

však

" [... ]

jako

bojuje

svou

zaujal

mezl jako

vypočtena

na

protivníka dovedena

poskytl

ad

Alfredu

zas prokázalr

šek dovede provlni t

se

výkon

rozpolcenost

Angelo kresbou obtížného charakteru r která nebyla efekt;

střet

První

Lohnera

konturovanou

začátku

od

jeho kolegové:

1

proti

všemi

všechno

[. .. ] ,,454

sedla.

nejen onr

malebnou r

puritánstvím a

ze

staví

je

všechny

bledá

činění

máme co do

která

rozpustí

se

strnulý pohled r

r

teprve

že je typem

cestu r

odjakživa

náruživostí r

vysoké

řeči

ukazovalo jediným

kteří

"Lohner

Teď

intenzitou.

jedinou možnou

lidem r

vzplanou

zahrál

schizofrenie. váznoucí

Vybral

temným

náhle

principy;

s dech

ho sledoval Max Brod:

(co u jeho Hamleta nebylo evidentní}r

srozumitelná ženám

Nejpodrobněji

sledován výkon hostuj ícího

jak

zadržovanou

M.B. [Max Brod]: flMa:lS fur Ma:lS"r Prager Tagblatt 12. 6. 1938. M.B. [Max Brod]: flMa:lS fur Ma:lS", prager Tagblatt 12. 6. 1938. 455 (o.p.) [Otto pick]: Shakespeares flMeasure for Measure" ... , prager Presse 14. 6. 1938. 456 L. W. [Ludwig Winder]: Zweierlei Ma:lS" r Bohemia 12. 6. 1938. 453 454

fl

97

vnitřní

bouří,

hrůzou

ze

sebe

sama

a

nebezpečné

pozorností

taktiky. ,,457 Tím

se

ovšem

představitelům

pana

veselý

charakter,,458

kníže

ší:

[... ] ,

"Leo

křepce

byl

Ottou

Pánové

v tom

sympaticky

Siedler

větách,

stvrzuje

pak napsali:

věty.

dvě

"vnitřně

jako:

přeci

byli

jen

srdnatý

převahou,

duševní podmaňují

jež si

a

potvrzuje

Paní

nadšení

vytvořil. ,,461

vnitřní

krásou prosvícená

duše

v

tváři,

odcizenou

"Marion

je

své lidi

všecka

tou

která

jako

Isabella

větu,

že

tato

které kdy básník ve

Wunsche

Isabella

životu,

Wunsche

Grilparzerovu

j e j ednou znej krásněj ších,

trochu

či

jednodušší,

s knížecí

postava

plná

Vodák

dvěma

a neodvolatelností. ,,460

O Marion Wunsche vnitřně

a

popsán

dalším

jako mluvčí nej hezčích veršů hry. ,,459

pružným pohybem, ve

určitostí

Winder

a

jen jednu

pickem

Siedler byl

který zauj al

hraje

"Vévodu s

Siedla

vyčerpali

věnovali

hlavních rolí

Vévoda

podrobněj

značně

recenzenti

byla

líbezná

a

svém

trpká,

[ ... ] "462,,Isabella Wunschové, panenskou teprve

klášternicí,

ponenáhlu

už

procitá

k vlastnímu uvědomělému ženství. ,,463 Max

Brod

souborem byl za

jeden

z

v

závěru

stále

své

jednoznačně

recenze

znovu vyvoláván Gellner,

nejoduševnělejších,

ve

chválí:

kterému

stylistickém

"Se

děkuj

eme

zaokrouhlení

nej dokonalej ší, večer sezóny. ,,464 Veta za vetu se hrála 6x pro tak Buhne.

pozitivně

přijatou

(v Kleine Buhne) inscenaci,

Poslední repríza se konala v

To je dost málo

navíc uvedenou v Kleine

polovině

září

(14.)

1938.

České slovo 15. 6. 1938 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 586 - 587. 458 (o.p.) [Otto pick]: Shakespeare s /lMeasure for Measure" ... , prager Presse 14. 6. 1938. 459 L.W. [Ludwig Winder]: /lZweierlei Ma:lS" , Bohemia 12. 6. 1938. 460 České slovo 15. 6. 1938 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 586 - 587. 461 (o.p.) [Otto pick]: Shakespeares /lMeasure for Measure"_, prager Presse 14.6.1938. 462 L.W. [Ludwig Winder]: /lZweierlei Ma:lS" , Bohemia 12. 6. 1938. 463 České slovo 15. 6. 1938 in Vodák, Jindřich: Shakespeare, Praha 1950, str. 586 - 587. 464 M.B. [Max Brod]: /lMa:lS fur Ma:lS", Prager Tagblatt 12. 6. 1938. 457

98

Dalším

zabránil

divadla.

největší

S

nezařadila

rozpad

částečný

pravděpodobností

úspěšnější

meZl

souboru

jen

a

se

tedy

důsledku

v

provozu

ukončení

tato

inscenace

okolností,

které

nemohlo divadlo nijak ovlivnit.

Je V

podstatné

polovině

ředitele

vrchní

kdo,

z nich

historické

Renato

pravidelně

režíroval

sezóně

činohry.

byl

Mordo i

divadla

činohře,

činohry

(režisér

do

zástupce

sezóny

1934/35

jednu komedii, tři

všechny

šest

režíroval.

(režisér,

a

pouze

(režisér

v

inscenace

Liebl.

Režíroval

komedií opery

tragédie a se

a

hlavně

a

rovným

operety,

komedie

a

to obě

dílem který

revue)

a

angažovaný od sezóny 1933/34,

spolu s Maxem Lieblem vrchním režisérem

Od sezóny 1935/36 inscenoval

Gellner. Jinak

Max

O zbylých

1934/35 byl

komedie

tři

které

Kupce benátského, hry.

Julius Gellner

a

německého

rozdělili

v

to

činohry)

hned tu první dvě

(6)

Pražského

režisér

kdy

řečeno

tuto

Renato

funkci Mordo,

zastával další

sám). pak

tři

První Julius

do konce sezóny 1933/34 režíroval Mordo,

od sezóny 1934/35 Gellner. Všichni tyto

tři

muži v divadle zastávali významné funkce. To, že

inscenace režírovali,

německá

scéna

Z recenzí

kvalitní zvlášť

svědčí

vyplývá,

že

inscenace,

se

což

když na repertoáru

zpravidla

potvrzuje

že

se

velmi

že se pražská

tvůrci

složité,

srovnání

věnována

jim pražská

počet

německá

o

povedené

jejich

jen jeden

a

repríz, měsíc.

scéna neustále snažila

textů.

málo poznámek v recenzích je snad možné usuzovat, v

těchto

domácí

možnosti však v tomto Ve

i

jednalo

zůstávaly většinou

o kvalitní inscenace kvalitních několika

kterou

věnovala.

I tady se zdá,

Z

péči

o

inscenacích vyj adřovali 1

zahraniční

směru

byly

s inscenacemi

předchozí

kapitola,

se

k

současné,

politické situaci.

značně

her

1

Jej ich

omezené.

českých

autorů,

shakespearovské

kterým

je

inscenace

99

zpravidla

mezi

nestěhovaly

Neues

Deutsches

Theater a

Buhne. Stalo se to jen u jedné reprízy Komedie vám líbí

několikrát

I

u

Cokoli

zahradě.

byl 2x uveden ve Valdštejnské se

Sen noci

si

tvrditI

nejhranějších l

německého

poměrně

často

nepatřily

k

že

vůbec

ne-li

divadla

v tomto

svatoj ánské

Ostatních osm inscenací

Shakespeare

nejhranějším

období.

těmI

nebyly

I

malé

byl

hry

byly

pravděpodobné

je

a

pravidelně

první

inscenace

nejhranější

l

lx za sezónu.

se

hry

na

repertoáru

Wilhelm

Tell

Liebl. Stalo se tak až v Z recenzí vyplývá příznivým

ohlasem.

to však nebylo Tell byl

před

,,465.

dnes

klasik

německý

německé

tvoří

scény

jen sezóny

,,466

Německého

9.

1933

Brod

V této

divadla NDT)

1

objevila

režie:

I

I hra vyvolala jisté otázky. samotným textem

nacionálně

k tomu

příliš

l

ale

souvislosti

Pravděpodobně

skutečností

Berlíně

socialistické drama o

napsal:

hodnoceno

Max

1933/34.

že se tato inscenace nesetkala s

také je

ttNebyla to št:.astná myšlenka

vyvolává tak mnohé úvahy.

L. w.

výj imku

letními prázdninami uveden v

pozitivně

Německu.

Broda:

Max

I

(2.

sezóně

způsobeno

ttinterpretován jako boj i

že

I

kdy se tak nestalo ani jednou.

1

Jako

uváděny

když náklady na jej ich

Hry Friedricha Schillera se na jevišti pražské

1932/33

Pražského

které plní divadelní kasu.

VIII. Schiller

obj evovaly

jedním

autorem

Jeho

a s dobrými výsledky. zřejmě

inscenování

465

a Jak se

nepřesouvalo.

Troufám z

chcete a

omylů

Kleine

ttDrama

proti

asi

pravdivé

začít

a byl tam svobodě

diktatuře

v diktaturou

že

I

a je

ovládaném

tvrzení

sezónu dílem

l

Maxe které

,,467

[Ludwig Winder] : Tell als Er6ffnungsvorstellung r Bohemia 8. 9.

1933. 466 467

M.B. M. B.

[Max Brod] : In tyrannos?r prager Tagblatt 8. 9. 1933. [Max Brod] : In tyrannos? r prager Tagblatt 8. 9. 1933.

100

Ale

jen

nezůstalo

u

výhrad

zvolenému

vůči

příliš

s výkonem režiséra Liebla nebyli recenzenti Max Brod sice napsal:

II

[ ••• ]

Děj

je

vrcholů

alpských

radikálně

tak

dlouhé. se

stěsnán před

Liebl

postaral,

tento Tell.

stále znovu

že

se

ale dodal také to,

,,468,

,,469

maj í

[... ]

interpretacemi.

inscenoval, Velmi

na konci i

básnické,

podstrči t

se

vytvořit

mnoho

sněhem

bylo

představu.

starými

II

Prázdná

ulička

nejen

ve

těsnost

a

něco

..

J1S

t~

e.

Z

stísněnost

strom,

jen

herců věnovali

M.B. M.B.

L.W. 1933. 471 L.W. 1933. 470

na

v úmyslu IITellovi"

scéně

led

takže

a

je

atentátu začátku.

to

Proto byl

o

možné

,,470

výpravě.

si

o

včera

si

scéně

nechávaly

sníh.

Jestli

[... ] ,

V každé

lidem

[ ... ]

jsme

málo

ní

musel viděli

prostoru.

na

Gesslera,

nýbrž

Nic

zeleného,

žádný

získala

umělecký

počestnost záměr

není

,,471

recenzenti

největší

Zatímco Otto Pick a

jeho výkon pozi ti vně:

469

před

především

Windera

Pan Pirchan,

od samého

strašidelného.

titulní postavy.

468

nemělo

Ludwiga

rekvizitami. které

lidí

než

liPan Liebl,

pozoru

na

vyškrtnuto,

podrobně,

nezvykle

hory,

žádný

o které

že by bylo rušeno divadelní

poznámky

pokryté

les,

příliš

úroveň,

vyšší

pozitivně.

měl

se

že provedení

vypovídají jí

se

scény byly

Že včera jeden účinek - v politickém

[ ... ].

dokazuje,

vlastní

vystačit

prospekt

zdaj í

tendenci, která je Schillerovi vzdálená i

O mnohém Věnoval

teď

teprve

příliš

smyslu - zastínil druhý, bez toho, či

závěrečné

podstatně

všechny

úkol.

Ludwig Winder Lieblovu práci nij ak neodsoudil,

II Te l la "

začátku a

prosvětlovaný

IIKlasické večery,

že:

ale ani jeho hodnocení nevyznívá který

svůj

zamilované scéna Bertha -

v ustupujícím rytmu. Jen

zkráceny,

Ani

spokojeni.

Lieblova režie zvládla

,

Vše Operní bylo vymazáno, také celá Rudenz.

textu.

II

[ ••• ]

pozornost

představiteli

Ludwig Winder hodnotili

vážný pan Valk

ztělesnil

Tella tak,

[Max Brod]: In tyrannos?, prager Tagblatt 8. 9. 1933. [Max Brod]: In tyrannos?, prager Tagblatt 8. 9. 1933. [Ludwig Winder]: Tell als Eroffnungsvorstellung, Bohemia 8. 9. [Ludwig Winder]: Tell als Eroffnungsvorstellung, Bohemia 8. 9.

101

jak

by

chtěli

ho

Všelidsky

vidět

[... ].

přátelé

svobody.

hrdost,

vědomí

síla, počestný

sounáleži tosti . ,,472 "Pan Valk byl dobrý otec rodiny,

praví

zveřejňují

tu

se

všichni

Nádherné bylo

Tell,

stupňování,

jejíž obětí se stal utlačovatel.

vraždící síly,

Max Brod ve svých výtkách

vůči

hře

a režii i

nemáme z Fritze Valka dojem,

že titulní postavu

Teprve když ho zdolá afekt,

stane se

popisných poznámek lze jen

nepříliš

doj emný

úplně

jako

rozpoutání

,,473,

pokračoval

zde:

"Tentokrát

řídí

sebou.

z centra. Z

,,474

těchto

soudit, nakolik jsou

těžko

Brodova slova pravdivá. představitele

V hodnocení

shodují:

vcelku

fanatické

,,475

"při

vynikající postavou energický otevřené

sadista, scéně

strašidelná sadistický

večera

jako

nesmyslnosti, tyranům

si

užívá

nadšených

"Pan

jako

Renner

kancelářský člověk,

výtek,

"Dobrý

začátek,

Zůstává vydařila.

Pět

o.p. L.W. 1933. 474 M.B. 475 o.p. 476 M.B. 477 L.W. 1933. 478 L. W. 1933. 473

otázkou,

představení

říci,

obětí

svých

Winder

v

se

tato

na

znázorněným

úst

hrůza,

jde

Gessler

měl

že

příjemně

byl

bledý

který se stal velikášským.

Ludwig

slibný úvod.

tedy

spíše v její

472

prohlásil

hysterické

precizně

Na rozdíl od svého kolegy Broda, který dost

pravým

ale musíme

utrpení

patologicky

pánové

Gessler

polootevřených ,,476

tři

všichni

je Gessler Josefa Rennera,

s doslova

zábava.

se

je

všem odporu k

který

Z jeho

potěšením.

Renner

"Pan

reprezentantem nelidskosti.

Gesslera

,,477

k této inscenaci

závěru

své

recenze:

,,478.

jak

inscenace

(v Neues Deutsches Theater)

vlastně svědčí

prospěch.

[Otto pick]: Die Schauspielsaison... , prager Presse 5. 9. 1933. [Ludwig Winder]: Tell als Eroffnungsvorstellung, Bohemia 8. 9. [Max Brod]: In tyrannos?, Prager Tagblatt 8. 9. 1933. [Otto pick]: Die Schauspielsaison... , prager Presse 5. 9. 1933. [Max Brod]: In tyrannos?, prager Tagblatt 8. 9. 1933. [Ludwig Winder]: Tell als Eroffnungsvorstellung, Bohemia 8. 9. [Ludwig Winder]: Tell als Eroffnungsvorstellung, Bohemia 8. 9.

102

v

sezóně

Německého

ještě

divadla

Valdštejnova smrt

překvapivě

se celkem

1933/34

jedna

objevila na repertoáru

Schillerova

hra.

Byla

to

(Wallensteins Tod, 13. 1. 1934, NDT), režie:

Max Liebl. V roli Maxe Picolominiho hostoval Fritz Klippel. patrně

"Tato inscenace

v poslední chvíli nastudovaná normální klasická

byla

zaj ímavá

obsazením dvou rolí, než

ne

jako

dramaturgický

které

byly

ztělesněny

jak je zpravidla obvyklé.

bohužel

nic podobného ve

,,479

čin,

[... ]

podstatně

ale

jinak,

Max Brod ani Ludwig Winder

svých recenzích nenapsali,

takže

o

možném nastudováni v poslední chvíli se nic dalšího nedozvíme. Ludwig Winder napsal, důleži té

z textu

nebyly vyškrtnuty

žádné

scény. 480

Do titulní role byl podle

že

jedna

všeho

ztělesněny

jinak.

Člověk,

skoro který

obsazen Fritz Valko

z rolí, "Pan

myslící Valdštejni k plánu,

opět

které

Valk

byl

podle

civilně,

je

šel

ve

intelektuální politik.

Otto

doslova

ne "ctižádostivý zrádce",

nepříjemnému

Valdštejn je

plasticky

ale svým démonem

obchodu zavázaný hloubavý době

své

Picka

vpřed,

Pan Valk stále uvažuje,

člověk.

tedy

moderní,

právě

zde,

nad

vhodností ve výrazu, vyhýbá se jakémukoliv patosu a nahrazuje žhnoucí

ho

zadržeností,

nejznámějších

pasáží

přece přesvědčivě.

jeho

výkonu:

následující s matematickou na

hvězdy

479

481 482

o.p. L.W. o.p. L.W.

skoro

přesností.

byla

Démoničnost

logika

a

publiku

příliš

porážky, předvedena

chytrého a

spoléhajícího Valdštejna hnaná do temnoty,

se

přednes

neschillerovsky

neúprosná

krokem,

za

přesto

byla jen

,,482

Otto pick k Valkovi

480

působit

dává

Ludwig Winder se zaměřil na jiné stránky

,,481

krok

asi

"Valdštejna"

"Valdštejnova

slabě naznačena.

postavy

která

režisér

ještě

snažil

dodal,

že jeho civilnímu pojetí

přiblížit

přinejmenším

[Otto pick]: "Wa11ensteins Tod"_ prager Presse [Ludwig Winder]: Wallensteins Tod, Bohemia 14. [Otto pick]: "Wallensteins Tod"_ prager Presse [Ludwig Winder]: Wallensteins Tod, Bohemia 14.

část

16. 1. 1934. 1. 1934. 16. 1. 1934. 1. 1934.

103

souboru. 483

něho

Podle

představované

to

hraběnky

flV

Trčkové

případě

vedlo

k jisté

zatímco u Maxe hostujícího pana Klippela ~ ~d""" presve Clve." 484 S výkonem E. v

Brod, který tvrdil,

nepřesvědči vosti

své role ,,485. O údaj né nenajdeme

Broda

Piccolominy strhující

byl

tón

zmínku:

velmi

chyběl,

což

mohlo

nepůsobilo

úplně

spokoj en ani Max scéně

míry

Fri tze Klippela však u Klippel vitální,

a

souviset

stupňování

monotónnosti,

závěrečné

flFrizt

sympatický

závěrečnému

k

nedospěla

ani

to

Warnhol z nebyl

že fldosáhla teprve v

Warnholz

slečnou

jeho

jako ale

s tím,

Max velký

že

režie scény,

poslední

[ ••• ] • ,,486

Otto pick se nechává

ještě

[... ] vést svým nadáním a tak se s

Tekly,

která

vytvoří

z

něj

ve

umělecký

fl

Publikum,

přízni vě nakloněno.

Valdštejnova Theater). stal

svém

velkém

vrchol

monologu

večera.

potěšením

nejen

dočkáme

neselže,

ale

,,487

recenze Ludwiga Windera se nese ve velmi pozitivním

Závěr

duchu:

vyzdvihl výkon Carloy Behrens: flpaní Behrens

zcela

básně

nádherné

bylo

velmi

,,488

smrt

se

Fritz Klippel,

členem

v moci

souboru

hrála

čtyřikrát

(v

Neues

který tu hrál jako host,

Německého

divadla.

Podle

Deutsches se

později

soupisu Elišky

Frejkové byl angažován od sezóny 1934/35. 489 Podle almanachů se tak stalo pozděj i. Skutečnost,

Je uveden až v Almanachu pro

rok

že v následuj ící schillerovské inscenaci

Messinská) hraje a jako host uveden není, dává v tomto

1938 490 (Nevěsta

za

bodě

pravdu spíše Elišce Frejkové.

o. p. [Otto pick]: "Wallensteins Tod " ... prager Presse 16. 1. 1934. o. p. [Otto pick]: "Wallensteins Tod " ... prager Presse 16. 1. 1934. 485 M. B. [Max Brod]: Wallensteins Tod, prager Tagblatt 14. 1. 1934. 486 M. B. [Max Brod]: Wallensteins Tod, prager Tagblatt 14. 1. 1934. 487 0 . p . [Otto pick]: "Wallensteins Tod" ... prager Presse 16. 1. 1934. 488 L. W. [Ludwig Winder]: Wallensteins Tod, Bohemia 14. 1. 1934. 489 Frejková, Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 1938, rkp. in Divadelní ústav. 490 50 jahre Neues Deutsches Theater prag 1888 1938, prag 1938. Almanach pro rok 1937 bohužel není k dispozici. 483 484

104

Messinská

Nevěsta

feindlichen Bruder,

(Die

9.

Braut

11.

1934,

Messina

von

NDT) ,

režie:

oder

Die

Arnold Marlé.

V roli Donny Isabelly hostovala Hedwig Bleibtreu. ,,[ ... ]

publikum

napětím,

v hlubokém

Ludwig Winder a se

následovalo

částečně

doj etí.

pokračoval:

vztahuj e

události napsal

,,491

také

k režij ní přísnost

stupňování,

krylo

stupňováním

prací

plně

se

básnického díla.

spokojen:

scéně

v úvodu

"Musí být uznáno,

který zachoval vznešenost a které

na

"Marlého

své

recenze úspěch

že tento

práci

Arnolda

Marlého,

stylu a provedení dodal uzavřeností

s rozvojem,

I

,,492

s bezdechým

Max Brod byl režijní

seriózní

a

s režisérovou

práce

významně

přiložila

řeč

a scénický nárys díla, bez toho, že by upadla do

opernosti.

,,493

Otto Pick

označil

inscenaci za

"

příkladnou ,,494

a

prohlásil o ní, že "vyšla ze sboru ,,495

o sboru se více výbornými vpřed

mluvčími

-

nepůsobili

slavnostnost

nepříjemnost,

ani v tomto

hry

večera téměř

plánu

ale

vedené

měly

básníka,

vést přes

plně

napravena

se

scény pochází

bylo

schodiště,

jeviště i

[ ... ] . ,,497

které

v

Bohužel se

z pera

Ludwiga

průběhu

opět

celého

nedozvíme

nic.

Ale vra-cme

se

k chóru,

který

zásadní význam. Otto Pick se sbor,

podle

tělesa,

- která nemohla být

týkaj ící

"Zbytečné

naplňovalo

jako cizí

"Sbory

,,496

Jediná poznámka Windera:

Winder:

každému mluvícímu sboru v dramatu

naplněnost

večeru.

Ludwig

zcela

přísluší

která

nerovnoměrnou

rozepsal

sbor

starců,

Demelem a Richterem.

vedený

měl

věnoval

váženým

(Protimluvčí

-

pro jeho

tuto

inscenaci

vůdcům:

mluvčím očividně

tak

"A sbory, ne

Valkem

a

pány

nadaný mladý pan

L. W. [Ludwig Winder]: "Die Braut von Messina", Bohemia 10. 11. 1934. L. W. [Ludwig Winder]: "Die Braut von Messina", Bohemia 10. 11. 1934. 493 M.B. [Max Brod]: Schiller-Feier, prager Tagblatt 10.11. 1934. 494 (o.p.) [Otto pick]: "Die Braut von Messina " ... , prager Presse 11. 11. 1934. 495 (o.p. ) [Otto pick] : "Die Braut von Messina " ... , prager Presse 11. 11. 1934. 496 L.W. [Ludwig Winder] : "Die Braut von Messina" , Bohemia 10. 11. 1934. 497 L.W. [Ludwig Winder] : "Die Braut von Messina" , Bohemia 10. 11. 1934. 491

492

105

Trabauer.)

[... ] Tady mluví myslící masa. ,,498 a Ludwig Winder jen

samotnému

panu

nepřekonatelně

naplněný

odříkává

dunící r

Valk

znějící

r

jako

Cajetan verš

zaříkávající

Don Manuel a Don Cesar byli popsáni takto: bratři

afekt se zmítající Klippel r

částečně

Fritz

smutkem moudrého vedoucího sboru. ,,499

Bratři

pan

" [ ... ]

Valkovi:

mladistvou

ztělesňuj

ale

sympatickÝr

nadbytečnost

ící) . ,,500 Pan Siedler r

vypadal mnohem mladší r

křehčí

(Pan Siedler r trochu

než

bouři

"V

Manuel r

částečně

hrající r

který jako Don Manuel

jeho mladší bratr Don Cesar příliš

trochu

flegmatický

I

mladý

byl muž

šlechetného chování. "50l,,Pan Klippel r

temperamentní Don Cesar r

osvědčil

,,502

se jako

Velkou "Všechny

mluvčí těžších veršů.

pozornost

vzbudila

hostující

převyšovala

nádherná

Isabella

hostujíc paní Hedwig Bleibtreu r otřásající. " 503 Isabella "Jako z

Vídeňského

nejvyšší postavou r

byla

od

okouzlující

první

a

dvakrát)

nezapomenutelná r Hedwig

které musí

r

do

Bleibtreu:

jen

(proč

hostovala

Umělkyně

Burgtheateru.

obdivr

[ ... ]

Hedwig

poslední

strhující

hluboce

Bleibtreu

být

proj even

scény

dojemnou

kněžna

jako

bolesti r

zármutku r jako matka r jako ženský Job. ,,504 Ani domácí Marion Wunsche měla

jako

nástrojem že

Beatrice bohů r

by

se

nezůstala

ušlechtilost

také ona

výtečně

mladší

opuštěnosti

říká

herecká

čistá r

Wunsche

byla

Beatrice. ,,506rrJemnou

pasivní

postavu

(o.p.) [Otto 1934. 499 L. W. [Ludwig 500 (o.p.) [Otto 1934. 501 L. W. [Ludwig 502 L. W. [Ludwig 503 (o.p.) [Otto 1934. 504 L. W. [Ludwig 505 L. W. [Ludwig 506 (o.p.) [Otto 1934.

r

je

ostatně

verše r

generace

odcizovala. "50S,, Paní

498

pozadu: "Marion Wunsche

na

sestry

obětí

a

nezdá ser

Schillerovi přání

posunula

pasivní Marion

pick]: "Die Braut von Messina " ... , prager Presse 11. 11. Winder]: "Die Braut von Messina", Bohemia 10. 11. 1934. pick]: "Die Braut von Messina " ... , prager Presse 11. 11. Winder]: "Die Braut von Messina", Bohemia 10. 11. 1934. Winder]: "Die Braut von Messina", Bohemia 10. 11. 1934. pick]: "Die Braut von Messina " ... , prager Presse 11. 11. Winder]: "Die Braut von Messina", Bohemia 10. 11. 1934. Winder]: "Die Braut von Messina", Bohemia 10. 11. 1934. pick]: "Die Braut von Messina " ... , prager Presse 11. 11.

106

pohybem

Wunsche

skutečnosti.

závěru

Výkon

svobody.

poděkování.

Neues

pozastavil už příliš

Nevěsta

že

i

hranici

snu

a

IIVítězství

který

si

básníka

zasluhuje

Theater).

či

dvojnásobný

dvou dnech po

diváků.

pětkrát.

že

To

se

se

by

ve

své

ovšem

recenzi státr

se

inscenací

tohoto

byla

hrána

zpravidla

tedy

představení

premiéra v pátek odpovídalo

i

že další reprízy se

Nepravděpodobnost

uskutečněná

Konkrétně

odpoledne.

S tím

Mohlo se ale

většina

Diváků

Navíc

sobě.

tím

(viz výše).

v tom,

počet.

Nad

se mi to nezdár

nezájem

spočívá

závěr.

na

Messinská byla hrána pouze dvakrát

Otto pick

pro

čtyřikrát

počet

režiséra r

zhodnocení

pravděpodobné

vysvětlení

v sobotu

neúnavného

Deutsches

nekonaly

na

své recenze shrnul:

pozitivní

rozchází fakt r

když

[ ... ]

řeči

,,508

opět

Tedy

uměním

,,507

Otto pick v

(v

a

spíše

našel

se konala ve

večer

a repríza

vysvětlení

r

že

repríz ovlivnila hostující Hedwig Bleibtreu.

Další schillerovskou inscenací se stala Maria Stuart (9. 11. 1935, NDT) , Konigin

režie: Arnold Marlé. Host:

von

England) ,

mimořádný

Fritta Brod host:

(Elisabet r

Tilla

Durieux

(Elisabeth, Konigin von England) . V

případě

příliš

této

sledována.

inscenace nebyla práce Ludwig

Winder

napsal:

režiséra recenzenty IIInscenace

Arnolda

Marlého je klidná r vybraná r osobitáj ale její styl nebyl

úplně

stylem Schillerovýmr

že se

Marlé IIpostaral o Recenzenti královen

ve

se

[... ].

účinný

zámeckých zdí. A

šeď,

Max Brod pak pouze tvrdilr

kontrast [... ] věnovali

nejvíc

svobodě

,,509

se

,,510

oběma

neodehrává

na

královnám. svobodě r

II

Střetnutí

ale

v šedi

která byla podkladem tohoto provedení r

M.B. [Max Brod]: Schiller-Feier, prager Tagblatt 10. 11. 1934. (o.p.) [Otto pick]: "Die Braut von Messina " ... , prager Presse 11. 11. 1934. 509 L. W. [Ludwig Winder]: "Maria Stuart", Bohemia 10. 11. 1935. 510 mb. [Max Brod]: Schiller-Feier: Maria Stuart, prager Tagblatt 10. 11. 1935. 507 508

107

monotónně i

působila

pravděpodobně

představovaná

Stuarovna,

proto,

také

Marion Wunsche, nikdy

jak to všechno

rozloučení, relativně

jej íž

Alžbětě

lyrika

pozdě

známěj

všude

dělá.

příliš

dobře

Své nej lepší momenty má ve

scéně

zauj ala.

"Sll

z Prahy pocházející

kouzlo

přemýšlivé

Alžběta

"Jako

hostuj e

Fritta Brod,

která

umělkyně,

ší než ve své vlasti. Výborná

drsné

Marie

neselže, nikdy

nezklame, ale také nikdy zvlášt nezaujme, protože víme,

že

intelektuálky,

[ ... ],

která

je

dala

nerada

nechává vyjít najevo své ženské slabosti. Tak vznikl svítící a osvěcující

obraz charakteru. při

opravdu královská, chybí

jí

Marion

poslední

Wunsche

nuancí

odvrácení.

Ale

více

se

do

přece

je

natropeno

s historií

vůbec

bestie, ještě

více zla,

podmíněný

slova

Dvě

ne

dokonalého

512

hezky scéně

záhadnost, vlastně

a

ztělesnění),

"Tato Marie Stuartovna

při

tom,

jinak

by

bylo

když tuto postavu tlumený Schillerův středu

ve

stojících

prerafaelicky hubené královny: stylově

stylově

zvítězil

a

paní

jasně,

duševně

Paní

Wunsche,

mírně

pohybující

Marie.

se

"civil",

pak

u

se v recenzích dostalo jen

rozmýšlí

obou

působící odměřenost.

L.W. [Ludwig Winder]: "Maria Stuart", Bohemia L. W. [Ludwig Winder]: "Maria Stuart", Bohemia SB mb. [Max Brod]: Schiller-Feier: Maria Stuart, 1935. 514 (o.p.) [Otto pick]: Schillers "Maria Stuart" ... , 1935. Sll

a

Schllerovi

osobitostí

expresionisticky

hercům

podivnou

"Souhrnný dojem:

Alžbětui

méně

Stuartovna

v poslední

puštěna,

být

[... ],

to jediné jev jej í horké krvi." To

jednající

momentech

převahu

Ostatním

"SB

formující

melancholická, některých

nesmí

uměleckou

Fritta Brod j .h,

získala

navzdory

co jsme nepocitovali

královských "sester".

V

onu

úplně

A

uměleckých

jmenovitě

která asi nabízí myšlenkám:

hrála Marion Wunsche.

svá

(u

vyčerpaná,

[ ... ]

tisíc

postrádám

postavy vloudila

tedy bylo to,

patos,

zde

duševně

dravce,

zdolala

pianissima,

také

v souladu

záhadnost,

hrozivě

nespoutanost

nejspíš

znějících

která

tomu

Alžběta

"Fritta Brod je jako

,,512

znovu

,,514

několika

slov.

10. ll. 1935. 10. 11. 1935. prager Tagblatt 10. ll. prager Presse 12. 11.

108

v

recenzí

závěru

se

tentokrát

neobj evilo

žádné,

pozi ti vní

Deutsches

Theater).

ani negativní shrnutí. Hra

byla

pětkrát

provedena

(v

Poslední repríza se

uskutečnila

s hostuj ící

Durieux v roli

Tillou

Neues téměř

až

rok a

půl

premiéře

po

Alžběty

královny

(původně

Fri t ta Brod)

Další závěru

z této

schillerovské

sezóny 1936/37,

je

řady

Fiesko a

jeho

Verschworung des Fiesko zu Genua,

inscenace

janovské

12.

6.

ze

samého

spiknutí

1937,

NDT),

(Die

režie:

Julius Gellner. V roli Fieska hostoval Ernst Deutsch. Ludwig Winder vyzdvihl ve svém práci

režiséra:

mohli

přitahovat

Verrina, dostat na

trůn

hrdinou

přítel

velký

šího

Julia Gellnera,

které jsou dnes daleko

dramatu

diktátorského

vítězného

aktuálnost této hry i

večera,

politické motivy hry,

Vlastním

aktuálnější.

včerej

"Režiséra

článku

není

režimu,

Fiesko,

který

se

ale snaží

spiklence. Provedení má srozumitelnou

a zřejmou tendenci předvést tento boj zástupců svobodné Ženevy proti

mocenským

kteří

chrání

ostatně

rytmu

choutkám

zákon a

miluj í přes

také povedlo,

básně,

usurpátora,

přenést

svobodu.

některé

na herce,

režijní práce smí být zhodnocen Do

role

Fieska byl

výkon byl recenzenty které

obvykle

Deutsch

j.h.

provázelo byl

mimicky usurpátora

přesvědčivě.

velmi duchaplný, chlapecké

dobře,

byl

jistě

ne

lehké

Ernst Deutsch. i

Jeho

když bez nadšení,

nestálý

vytvořil

Fiesko

panu Gellnerovi

"515

Deutschova

rétoricky

"516

mužů,

scénické pohromy vášnivého

pozitivně.

vcelku

gesticky

se

výsledek této

postavu

Fiesko, a

To

obsazen hostuj ící

přijat

odvahu

předvést

významu. na

postavu Ernst

své

"Ernst obvyklé

elegantního

Deutsch,

[... ] ,

okouzluj ící Fiesko jehož ohebnost má stej ně

netrpělivosti

jako

mužské

hrdosti

a

ctižádosti.

[Ludwig Winder]: Schillers "Fiesco", Bohemia 13. 6. 1937. (o.p.) [Otto pick]: "Die Verschworung des Fiesco zu Genua" ... , prager Presse 15. 6. 1937.

515

L.W.

516

109

"Ernst Deutsch našel pro všechny nuance pevnÝI

[ ••• ] ,,517

[... ]

výraz

opodstatněné

ani nechce.

v

"silné

významné

"Wal ter Taub byl ale je padouch I

naivní

zlost

zločineckého

patrné

I

zcela v

že

nic

cíl

nemůže

německé

pražské [... ] maur

l

dosáhl výkon

případě

,,519

jednalo o

scény Walter peněz

není žádostivý

I

mizera.

umění

,,521

hrdý

celým

učinil

zvláštního

hostujícího

nemotivované

také

umělecky

potlesku.

Ernsta

Deutsche

Taub. I

[ ••• ]

l

I

jehož

rejstříkem

"Pan Taub jednání

ve

samostatným a

ze

,,523

ani

zločinec

I

maur

,,[ ••• ]

prohnána

Fieskovo

že se

[Fritz

chybět

A nakonec slova Otto picka:

napravil

své

I

velikosti.

samozřejmě

nemohl

Taubem

,,522

neúprosný

520

kterých

opravdu

je

nebyl

pořádku.

představitelek

Wůnsche.

jiného

l

"Paní

než

o

Wůnsche svůj

naznačené

na sebe strhla jako Leonora červený

postavě

l

kabát"

největší

pozornost

která "neusiluje o (Th.

dobrosrdečností

L. w. [Ludwig Winder]: Schillers /lFiesco" I mb. [Max Brod]: /lHerrsucht zertůmmert die 1937. 519 L. W. [Ludwig Winder]: Schillers /lFiesco" I 520 (o.p.) [Otto pick]: /lDie Verschworung des Presse 15. 6. 1937. 521 L. W. [Ludwig Winder]: Schillers /lFiesco" I 522 mb. [Max Brod]: /lHerrsucht zertůmmert die 1937. 523 (o.p.) [Otto pick]: /lDie Verschworung des Presse 15. 6. 1937. 518

je

představiteli

symbolické

že se v jeho

I

nebezpečný

byla

zaj išt:.uj e této

517

(j en

slov)

sleduj ící Verrina

který má nárok být na své

maur

Z ženských Marion

dočteme

ďábelský

humoru.

elánem

věnovali

"Tento

postavou

herců

vhodném momentu tím svým

svůj

inscenaci

opravdu

s humorem

zlý

I

napsal:

ztělesnění".

z významných

jako

a

Otto picka se

V takto další

Winder

impozantní

správné

I

postavy

zřetelnost

ší

jak málo se recenzenti

I

obhajuj ící

byl

článku

pevněj

celé

že se tento muž v množství ztratit

I

Ludwig

přesvědčení

Valk]

přáli

chováním

,,518

Je s podivem Verriny.

suverénním

příležitostně

bychom si docela

to

udělal

I

pružný

Fontaine)

I

a šlechetným

Bohemia 13. 6. 1937. Welt" prager Tagblatt 13. 6. I

Bohemia 13. 6. 1937. Fiesco zu Genua" ... 1 Prager Bohemia 13. 6. 1937. Wel t" prager Tagblatt 13. 6. I

Fiesco zu Genua " ... 1 prager

110

chováním

všeobecné

sympatie.

,,524

,,[ ••• ]

krevnatá postava nechala prosvítat

Marion

dokonce

Wunsche,

slabý obrys

ženy,

"Marion Wunsche měla jako Leonore šlechtickou j ernnost

[ •.• ] • ,,525

miluj ící

přesvědčivou

ženy a

nezištnost,

velkou duši,

stej ně jako starý Verrina, poznává správnou cestu.

závěru

zaznělo

své něco

recenze

Ludwig

podobného

postulátů.

"Dejte

palčivou

svobodu

"republikánské truchlohry"

Ve

slovech

Winderově

jako ve

odhalili

provedení

Winder.

úvodu:

současnost

myšlení!"

ozývá

jejíž bolest,

na aktuálnosti.

svobodě

napsal

,,527

Maxe

Broda

"Inscenace i Schillerových

se

také

z této

věčná

skepse a

našla v Neues Deutsches Theater nadšené posluchače, Schillerovo volání po

která,

,,526

"Provedení se od publika dostalo plného ocenění. v

jej íž

[... ].

výzva

,,528

myšlení nabývalo v této

Bude se opakovat

i

době

v recenzích týkaj ících se

dalších inscenací. Proběhla

čtyři

zcela

výsledek linie.

představení

Je

(v Neues Deutsches Theater),

odpovídající

možné,

že

standardu

negativně

j ej

dramaturgické

této

ovlivnil

tedy

spíše

průměrný

výkon Ernsta Deutsche.

schillerovskou

Poslední

regulérních podmínek, 11.

byly

inscenací,

Úklady a

která

láska

vznikla

za

(Kabale und Liebe,

12. 1937, KB), režie: Julius Gellner. "Velký

v Kleine člověk

úspěch

Buhne. může

ho

konverzační

baladicky Gellner

mělo

Toto hrát

hru,

provedení,

Schillerovo pateticky

nebo

přednesenou potěšil

i

neobyčejně

(jako

včera

-

jsme

mladické

nebo

(j ako

tragédii

které

I

I

je

viděli

zázrak:

jako

čistou

Buhne)

se dostaví.

zajímavým

(o.p.) [Otto pick]: "Die Verschworung des Presse 15. 6. 1937. 525 mb. [Max Brod]: "Herrsucht zertummert die 1937. 526 L. W. [Ludwig Winder]: Schillers "Fiesco" 527 L. W. [Ludwig Winder]: Schillers "Fiesco" 528 mb. [Max Brod]: "Herrsucht zertummert die 1937.

češi)

v Kleine

účinek

524

dílo

včera

provedením.

-

jako Julius Ukázal

Fiesco zu Genua " ... , prager Wel t"

I

prager Tagblatt 13. 6.

Bohemia 13. 6. 1937. Bohemia 13. 6. 1937. Welt" prager Tagblatt 13. 6. I

111

hru

komorní domě

přibližuje

která

l

ale v celém knížectví;

I

vášeňl

probublává

která

básni

velkolepou

tiše l

diskrétně;

připravené

Ostatně

z tohoto období

hrou

byly Z

jedná

se

o

v Millerovic znát nesmírná

byla

dává

místa"

výrazy

slov

se

uvedení

jedinou

rámci ,,530 který dal

této inscenaci

mistrovsky že

zdál

na

jevišti

Schillerovskou

která se hrála v tomto prostoru.

I

geniální přinesena

byla

temperamentu

těchto

jej í

ne

rytmus

a

IIVelká

důležité

inscenaci bylo velmi Bůhne.

celou

zahrané. ,,529

a

současně

ale

neomezenost. přesto

poměry

malé

jej í

režisér

pro

Kleine

inscenaci

O lIintimním se dočteme

I

i

v textu Maxe Broda. Otto

Pick se

o

položený do pompézní svou

režii

Frankem

I

inscenace

měšťanská

Schultesem

prochází

bez

na

to

jako

hloupostí

a

e.

Píše:

zacílil

[ •••

komorní

vybavené

komorní

patos

J

hra

na

scéně l

motivovaného

lidsky

dodává:

II

Julius Gellner

klasická

obhajobou

patosu. ,,531

schillerovského

I

tragédie

logickou

pod

nezmiňuj

komorním rázu

dojem

II Celkový

byl

silný,,532 Recenzenti také vysoko hodnotí práci všech zmiňuj e říká:

II zřejmé

zdají

se

čím silněj i

I

neheroizovány

Jeho výkon nebyl hodnocen nijak

Otto

pick.

vulgární

529 530 531

lIoči vidná

j e j eho Podle

Prezident

Ludwiga I

především

ale

I

cítíme jej ich živoucí srdce. ,,534

Fritz Valk hrál v této inscenaci

příčinou

Otto pick

proniknutí herců do jej ich rolí ,,533 a Max Brod

II Postavy

opravdové

herců.

Prezidenta von Waltera.

podrobně.

nesvoboda ,,535 I

Windera:

IIFritz

nadži votný v množství

Je možné o

I

které

Valk

byl

energie

I

že hlavní se

zmínil

velkolepě

v pohrdání

L.W. [Ludwig Winder]: IIKabale und Liebe"l Bohemia 12. 12. 1937. M.B. [Max Brod]: IIKabale und Liebe"l prager Tagblatt 12. 12. 1937. (o.p.) [Otto pick]: Schillers IIKabale und Liebe""'1 Prager Presse 14. 12.

1937. 532

(o.p.)

[Otto pick]: Schillers IIKabale und Liebe""'1 Prager Presse 14. 12.

1937. 533

(o.p.)

[Otto Pick]: Schillers IIKabale und Liebe""'1 prager Presse 14. 12.

1937. 534 535

M.B. [Max Brod]: IIKabale und Liebe"l prager Tagblatt 12. 12. 1937. (o.p.) [Otto pick]: Schillers IIKabale und Liebe""'1 Prager Presse 14. 12.

1937.

112

lidmi.

něm

Max Brod o

,,536

umění svádění

veškeré

napsalI

starého intrikána". 537

Výkon Waltera Tauba byl Wurm

byl rázu

Waltera

ale

l

aby

triků l

intriky byl II

od k

toho

intrikán

divadelní koupený

Tento

hrozivý bez

bez výhrad. IIVelmi zajímavý

že

l

musí

mít

tisíc

vplíživší

se

mistr

trik l

pomalý

I

by se

obvyklého

tvářil.

hrozivým

,,538

Walter Taub nestaví s dobrým instinktem ve svém Wurmovi

[ ••• ]

do

který má

I

prosadil.

se

přijat

žádný

Taubai

malý muž

činí uvěřitelným

že jeho IIbas

popředí

konvence

/I

zlého"

Wurm pana Tauba scény.

skutečného zdůraznil

který

l

nadřazeného

hraj e

I

neúspěchu l

k

službě l

neučinil

ale odmítnutého milence l dále se vzdaluje

zločince l

člověka

Luciferova

odsouzeného

syna.

,,539

II

[ ••• ]

intelektuálnost povýšence l a závěrečné

ji patrnou skrze Prezidenta teprve v úniku

,,540

Další výraznou postavou byl Willy Volker v roli Millera. IIJasně

zřetelný

český

jako

stejně

Ilsukovitého výrazu.

,,541

pohyb.

,,542

herec

především

který

Vydral

prchlivce"

Miller pana Volkera l

a

přece

hrál v

správného

zásadě

jiný ve

Impozantní výkon byl Miller Williho Volkera. Tento

trochu hrubý otec vytvářel

paměti

v

vrčivého

a II

zůstal

rodiny

I

skoro každou svou

[ ••• ]

I

větou

velký v lásce dramatické

i

v nenávisti

napětí l

I

dramatický

představitelku

Max Brod zmínil vedle pana Volkera i

jeho manželky: IIVolker jako muzikus Miller l velký naiva a celý chlap

I

kterému poskytuj e

Stein jí hraj e v pravém

dobré

pozadí

vídeňská

uměleckém měřítku)

matka

. ,,543

V souvislosti s touto inscenací bylo v recenzích popsáno Většinou

daleko se

více

autoři

hereckých

věnovali

výkonů I

třem

či

(Lot te

než

čtyřem

bylo

podrobněji

obvyklé.

nejvýznamnějším

L. w. [Ludwig winder]: IIKabale und Liebe", Bohemia 12. 12. 1937. M.B. [Max Brod]; IIKabale und Liebe", prager Tagblatt 12. 12. 1937. 538 L.W. [Ludwig Winder]: IIKabale und Liebe", Bohemia 12. 12. 1937. 539 M.B. [Max Brod]: IIKabale und Liebe", prager Tagblatt 12. 12. 1937. 540 (o.p.) [Otto pick]: Schillers IIKabale und Liebe" ... , prager Presse 14. 12. 1937. 541 (o.p.) [Otto pick]: Schillers IIKabale und Liebe" ... , prager Presse 14. 12. 1937. 542 L.W. [Ludwig Winder]: IIKabale und Liebe", Bohemia 12. 12. 1937. 543 M.B. [Max Brod]: IIKabale und Liebe", prager Tagblatt 12. 12. 1937. 536 537

113

hercům

či

a postavám a ostatním se dostalo jen jednoho

dvou

slov. Recenzenty

zauj al

i

mladý pár Luisa a

Ferdinand.

předurčena

Waern je zvláštní povahou svého mládí beze zbytku uskutečnit

těžkou.

směs

extáze a naivity,

Člověk

v jej í

lásce

poprvé

jásá

jí věří

k otci,

vyústění

někdy

s plným leskem a se

uspokojeným rytířský.

s

v

některých

intenzitu v obět.

,,547

prostá,

nepřipomínaj

z

nedorostl.

,,548

hrdý

a

řeči

umění,

rolích

sl. ící

k

řeči

ve

zcela

kryje

přesvědčivý

charakteru

s postavou

ukázala

a

být

ale

znovu se

měla

cizí; Luisu

jí také

přinesenou

rozumná,

moderní

ne

dramatická

vyjadřování,

vnitřně

ještě

Ferdinanda

dlouho

ho

která

vysvětlilo

ve

úplně

úspěchu

trpkost,

Egmonta,

chování

mladistvý

Waern jako jemná Luisa, [... ]

a

také Luisou Inge Waern.

nyní

zdála

tragické

fantazii

počátečním

se

byly

jehož nadání

skromný,

hodnověrnou

Szurowy:

"Jedinečnou

se

utrpení, které

"Mladý pár:

v dojmu

který

své

včera

přijetí

pan

byl

která

s intenz i tou,

"Walter Szurowy,

můžeme potěšit

dřívějších

postava;

,,545

která po velkém

dokázat

Měla

jejich

v

také

večera

Ferdinanda

rozvinulo,

milence;

herečka,

to

nalézt.

přesvědčivě.

je

duše,

scény

čistě,

a

které

dětské

trochu nezvládnutou,

"Stej ně se

,,546

Tato mladá nebyla

ještě

roli "Luisy" tak

jednání,

téměř

"Szurowy hrál

,,544

Fer9inandem,

schillerovského

ještě

přirozeně

podivuhodně

v Praze

pietní

činí

Nejdůležitější

muži.

neseny

otřásalo.

v gestech

klid

l

vstříc

herečkou

touto

oboj í,

která

"Inge

a

zcela

svéráznou Lady Milfordovou byla Marion Wunsche.

Žádná pompézní metresa, skutečná

lady,

anglické

přísné

která formy

jak je v této přes

a

všechny

anglické

hře

běžně

události

prudernosti.

k

lpí

vidění,

na

Toto

ale

zbytku zjemnění

M.B. [Max Brod]: "Kabale und Liebe", prager Tagblatt 12. 12. 1937. M.B. [Max Brod]: "Kabale und Liebe", prager Tagblatt 12. 12. 1937. 546 L.W. [Ludwig Winder]: "Kabale und Liebe", Bohemia 12. 12. 1937. 547 L.W. [Ludwig Winder]: "Kabale und Liebe", Bohemia 12. 12. 1937. 548 (o.p.) [Otto pick]: Schillers "Kabale und Liebe" ... , prager Presse 14. 12. 1937. 544

545

114

příliš

snad

včerej šího

efektně

provedení. ,,549 napsal

stručnější:

"Paní

Norfolkovou

ukázat

přesvědčivá,

někdy

se

podstatně

Marion

vychází matoucí tak i

postavy

sympatický ještě

bylo

Ludwig Winder.

jako

Lady:

charakter,

velkým

plus

Otto

Pick byl

nechává

Johannu

ve

všeobecnosti

nej istá v tempu. ,,550 Názor Maxe Broda spoutaně

"Obzvláš-c.

nebezpečnou

roli

vyprávění

velké

l

Wunsche

liší:

Wunsche

dokonce

vykreslené

a

Lady;

jednoduše

přitažlivost

-

nesystematicky hrála jako

tady

všechno,

samozřej mě,

a

při

to charakterizuje jako

celý vydařený večer. ,,55l,

když i

l

tom

herečku,

on v závěru naznačil

vyznění.

pozitivní

označen

Arnold Marlé v roli Komorníka byl Otto pickem charakterizuj ícího" . 552

"ukázněně vytvořil

velmi

vyprávění

jednoduše

komořího. ,,553

v pozitivním považujeme

duchu: za

Arnoldu Marlé

A

a

proto

Ludwig

"Velká

Maxe

tím

Winder

scéna

nejdůležitější příležitost

Podle

ukázat,

Broda

"Marlé

hrozivější

hrozné

se

připoj il

také

komorníka,

z této

za

kterou

dnes

truchlohry,

nabídla

jak nepateticky a

naléhavě

se dá tato role, přes velkou zdrženlivost, hrát.,,554 Líbila se i dvorního při

vší

práce Hanse G6tze.

maršála panem G6tzem: j eši tnosti

"Velmi dobré bylo

ne

jako

operetní

ztělesnění

loutka,

ale

jako dvorského vykutáleného kariéristu. ,,555

"Dvorního maršála von Kalb hrál Hans G6tz,

jehož bohatý humor

a vtip se v této roli velmi osvědčil. ,,556

L.W. [Ludwig Winder]: "Kabale und Liebe", Bohemia 12. 12. 1937. (o.p.) [Otto pick]: Schillers "Kabale und Liebe" ... , prager Presse 14. 12. 1937. 551 M.B. [Max Brod]: "Kabale und Liebe", prager Tagblatt 12. 12. 1937. 552 (o.p.) [Otto pick]: Schillers "Kabale und Liebe" ... , prager Presse 14. 12. 1937. 553 M.B. [Max Brod]: "Kabale und Liebe", prager Tagblatt 12. 12. 1937. 554 L.W. [Ludwig Winder]: "Kabale und Liebe", Bohemia 12. 12. 1937. 555 (o.p.) [Otto pick]: Schillers "Kabale und Liebe" ... , prager Presse 14. 12. 1937. 556 L. W. [Ludwig Winder]: "Kabale und Liebe", Bohemia 12. 12. 1937. 549 550

115

závěru

Ludwig Winder v z nej hezčích

večerů

této sezóny.

zdá, že se jednalo o velmi Hrálo se

devětkrát

Theater).

činí

repríz

inscenaci v

stejný

a

o

předchozích

z

jeden

ohlasů

se

období.

diváků,

nejúspěšnější

Vzhledem zřejmé,

většinu

jako

Počet

slušném diváckém zájmu.

lásky

obou divadel je

počet

"Byl to

inscenaci.

vydařenou

svědčí

z Úkladů

celého

kapacitě

I

,,557

napsal:

(7x v Kleine Buhne a 2x v Neues Deut sches

číslo

Toto

článku

svého

schillerovskou

k propastnému

rozdílu

že ji mohl navštívit zhruba ostatních, které se hrály 4x

nebo 5x, ovšem v Neues Deutsches Theater.

Poslední poslední

schillerovská

inscenace

Německého

premiérou

divadla

je

shodou

vůbec.

okolností

Uveden

byl

1

Don

Carlos (24. 9. 1938, NDT), režie: Julius Gellner. Lze

těžko

jen

říci,

zda

bylo

nasazení

tohoto

titulu

okamžitou reakcí divadla na okolní události, nebo ne. V každém případě

však

byla

obtížných podmínek,

tato

inscenace

nastudována

velmi

dočkáme

když v recenzích se o tom

1

za

jen

krátkých zmínek. První

zpráva,

která

naznačuj

e,

že

něco

pořádku,

není v

je

z prager Presse 22. 9. 1938, kde se píše: "Uvedení Schillerova přeloženo

"Dona Carlose" v Neues Deutsches Theater bylo na 24.

září. ,,558

Ludwig

Winder večer

divadelní divadelního

se

ve

jako

návštěvníka

své byl do

recenzi ten

přisvědčit,

straně

se divák, který se na dílo

včera

směl

současné

557 558

básně?

úplně

Kdo

dokáže přemístit

chce

na

tuto

oddal by se nejspíš sebeklamu. Ale na druhé

nejméně

události.

současnosti

" [ ... ]

zamýšlel:

včerejší,

světa

otázku

v

z 22.

úplně

soustředil

během

nejsilnějších

Posův

boj

jinak než

o

ve

scén

svobodu št:.astněj

méně

než obvykle, povznést

myš 1 ení

ších

letech,

nad

působí

která

L.W. [Ludwig Winderl: "Kabale und Liebe", Bohemia 12. 12. 1937. prager Presse 22. 9. 1938.

116

umožňuj

lidé

l

í

viděli

které

potlesk

silně

l

včerejší

upoutání

rozčleněním

vynikla

jasným

vášnivá

vážnost

a

"Nemnozí

,,559

jak dokázal

l

audienční

Posovou

scénou.

a

[Gellnerova]

stylovou částí

jednotou;

stejně

jako

Z jeho slov se dozvídáme

,,560

diváků

byly také

I

[... ] Jeho

myšlenkových

všech technických.

díla.

za neobvyklých okolností: na poslední

přeobsazení.

chvíli bylo nutné

málo

provedení

velkou

uskutečnilo

Provedení se

přišlo

z uměleckého

bezstarostný požitek

také

že

tOl

došlo

k

I

inscenace je

cítit

mistrovství

že na premiéru

přeobsazování

na

poslední chvíli. Max

Brod

se

k

uměleckému

dílu

téměř

nechal

a

geniálního

chaotického

lidskostí.

[... ]

k tomu

Tak

slouží

tak

soukromou tragédií problémech nejtěžších

které

má

se

l

nárok

jí k

Posa.

průběhu

na

l

skutečně vítězství.

I

L. w. L.W. 561 M.B. 1938. 562 M.B. 1938. 560

[herci] ší

přeobsazení

dní

l

převzít

německé I

problémy

sporné

skutečnou

naposled protože Valk)

museli

který

o

"Za

Dona Carlose

ocenění.

skutečně

studoval

i

potýkat:

představení

se

mu

otřást

námi

l

V posledním

ve velkých i malých rolích.

v aktu heroického Pravé

Tyto

jako Winder psal

umělecké

přeobsazení

"Schmerzenreich

několika

stej ně

jambů

situací.

zdolává

jako

inscenátoři

se

o jejímž

a

,,561

nejvážněj

dechem z této postavy

559

osobnost

okolností uvedli

Jedinou rolí

v

význačná

tyrana.

díla (ne

úcty

Schillerových

tahYI

podařilo

mu

kterými

okamžiku množství

markýz

opatrnými

režiséra:

z hluboké

z napjatosti

mladického

se

k práci

vždYI

Vznešenost

vyrůst

objasňuje

vyjádřil

jako

l

jazyku.

přirozeně

samy

situace

vyšla

režie

"Gellnerova

pozitivně

velmi

,,562

dozvídáme

Carlose

I

je

musel

I

roli markýze Posy - a postavil vypětí

vší

síly

I

které vedlo

demokratické divadlo bij e

které Schiller vložil do úst

prudkým

[... ] slavná

[Ludwig Winder]: "Don Carlos", Bohemia 25. 9. 1938. [Ludwig Winder]: "Don Carlos", Bohemia 25. 9. 1938. [Max Brod]: "Geben Sie Gedankenfreiheit", prager Tagblatt 25.

9.

[Max Brod]: "Geben Sie Gedankenfreiheit", prager Tagblatt 25. 9.

117

slova

vlastně

musí

"svobodě

o

myšlení.

nastudoval

Dona

tomuto výkonu, Tento

uznání.

důstojnost

muže velké

rozvinutí

zralosti

svých

Anton Schmerzenreich, všech

překonání

tvůrčí

roli

obdivuhodný,

jinošský

přeobsazení

Pick se o jeho k plnému

měl

Schmerzenreich,

převzal

Carlose,

který byl

Posa

"A.

[ ... ] ,,563

nezmiňuj

projevit

temperament

e:

člověk

Posy;

veškeré současně

a

velkých vědomostí.

a

který

Otto

,,564

"Jako Markýz Posa rostl

hlasových

a

který strhujícím

prostředků

hereckých způsobem

triumfoval po

ve velkém vyrovnání se s Filipem svou

překážek

inteligencí. ,,565

Schmerzenreichův

k zvládnutí

své

výkon

se

měl,

role

s tvrzením Maxe Broda,

že

přes

1

zdá

být

původně

krátkou

velmi

měl

kterou

dobu,

dobrý.

Jak

jeto

hrát Dona Carlose,

mi

není jasné. Hrál ho Alfred Lohner a jakkoli byl Schmerzenreich zcela již

jistě

před

rokem

1931

a

velkých rolí obsazován Alfreda

Lohnera

přeobsazení

do

potom od příliš

role

nezmiňují.

Hansjórg

neobj evil

Schneider že

se

Fritz na

sezóny

často.

Dona

Je

působil

nebyl

1933/34,566

do

Carlose že

se se

recenzenti

o

jednat

o

mělo

domněnka.

zmiňuje,

Klippel

závěrečných

divadle

V souvislosti s obsazením

možné,

alternaci, ale je to jen moje

Tagesbote,

Německém

kvalitním hercem, který v

s odvoláním na měl

hrát

zkouškách,

brněnský

markýze protože

list

Posu,

byl

ale

jmenován

intendantem Městského divadla v Liberci. 567 Vzhledem k tomu, Fritz

Klippel

opustil

už

návrat do Prahy zdá velmi

v květnu

roku

1938,568

nepravděpodobný,

nicméně

se

mi

že

jeho

možný.

M.B. [Max Brod]: "Geben Sie Gedankenfreiheit", prager Tagblatt 25. 9. 1938. 564 L.W. [Ludwig Winder]: "Don Carlos", Bohemia 25. 9. 1938. 565 (o. p . ) [Ot to pick]: Eine denkwůrdige "Don Car los" - Auf fuhrung, prager Presse 29. 9. 1938. 566 Frejková, Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1934, prag 1934. 567 Schneider, Hansjorg: Das Neue Deutsche Theater prag in den dreigigen Jahren in Exiltheater und Exildramatik 1933-1945, Maintal 1991. 568 Frej ková , Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 1938, rkp. in Divadelní ústav. 563

118

"Alfred

Lohner:

stejnorodá

plastika

hrál

roli

mužný

vášnivosti.

byl

který

prokazujícím

Don

v

Carlos

pojetí

Lohnerově

ale

Tato

stručná

velmi O

něco

"Fritz

nepříliš

a

obšírněj

předstoupit

po

,,572

"Král

který,

vzdálený

Filipp

Fritze iluzím,

svého charakteru.

reprodukci

ženských přísným

postav. půvabem

Valka velmi

Albu.

Ostatní

žádné

podstatné

před

nechal

byl

osamělého,

samotář,

velký

dobře

poznal

lidské

který ostatním závidí

,,574

jedné z

"Marion

svého

byla

"v této šlechetné,

nejhezčích

Wfrnsche

chování,

přesto

Alžběty:

Schillerovských

okouzlila

potlačenou

zřetelná.

jako

vášní,

královna kterou

se

,,575

závěr poněkud komplikovaně

shrnul: "Režisér

fikolu nakonec najít vcelku representativního

role,

které musely být

obtíže

a

neohrozily

přeobsazeny,

fispěch.

,,576

nepřinesly

Brodův

(o.p.) [Otto pick]: Eine denkwíirdige "Don Carlos" - Auffuhrung, Presse 29. 9. 1938. 570 L.W. [Ludwig Winder]: "Don Carlos", Bohemia 25. 9. 1938. 571 M.B. [Max Brod]: "Geben Sie Gedankenfreiheit" , prager Tagblatt 1938. 572 (o.p.) [Otto pick]: Eine denkwíirdige "Don Carlos" - Auffuhrung, Presse 29. 9. 1938. 573 L.W. [Ludwig Winder]: "Don Carlos", Bohemia 25. 9. 1938. 574 (o.p.) [Otto pick]: Eine denkwíirdige "Don Carlos" - Auffuhrung, Presse 29. 9. 1938. 575 L. W. [Ludwig Winder]: "Don Carlo s ", Bohemia 25. 9. 1938. 576 L.W. [Ludwig Winder]: "Don Carlo s " , Bohemia 25. 9. 1938. 569

nás

rozervaného

mezipocitů

Neštastník,

ztělesnění

Ludwig Winder na ušetřen

jsou

,,573

neodvážila ukázat a

nezůstal

vidíme,

hodnocení

hrozivě

postavu

Zaujala i Marion Wfrnsche v roli čisté

není

výkonu Fritze Valka.

pauze,

stovkou

a

velkým

být štastný.

delší

mohutnou

nenávistí

Philipa.

věnovali

se kritici

pochmurně

pochybnostmi,

umění

i

[ ••• ] • ,,571

často

své

nadšená.

vystoupil

Valk,

slabosti

charakter,

a

nevázaným

nerozvážnost

jak ho

naznačený

řeči

"Titulní

,,569

méně

"šlechetný mladík" s hamletovskými rysy, ostře

jeho

charakteru.

milencem

" [ ... ]

,,570

kresby

Lohner,

než

zářivost

Carlos ,

mimické

Alfred

neurastenikem

Don

závěr

prager

25. 9. prager

prager

119

silně

velmi

odráží

vůli.

naše nervy, naší Tato

svou dobu:

premiéra

"Zpevnili

uprostřed

tím

,,577

se

uskutečnila

několik

jen

Mnichovskou dohodou (30. 9. 1938), tedy v

době,

Československý

velmi

Svoboda

stát

a

jeho

obyvatele

dní

komplikovaná.

která se objevila v recenzích, Broda 578 byla zcela jistě považována

článku

Maxe

ceněnou

hodnotu, jejíž ztráty bylo představení

K žádné repríze už nedošlo, dočasně

a

pak,

po

třeba

před

která byla pro

myšlení,

Odehrálo se jediné

krize

i

v názvu

za

vysoce

se obávat.

(v Neues Deutsches Theater).

divadlo bylo

krátkém pokusu

o

uzavřeno.

obnovení

Napřed

jeho

jen

provozu,

definitivně.

Tolik

před

dnech byly

zmiňovaná

premiérou opustili

přeobsazeny

v prager

přeobsazení

Presse

se

dnes

jmenoval

hofmistrině),

(vrchní Rewalt

(Domingo),

KarI Padlesak

poukazují na to, někteří

dozvíme

jen

ještě

tyto

účinkuj

(španělští

Marlé

Knupfer

ící:

(nejvyšší

(Alba),

grandové)579

Ovšem které role těžko.

už

Arnold

Felix

herci.

že divadlo ve

Otto

pick

Fritta

Brod

inkvizitor) ,

Friedrich

Alespoň

Richter,

o nich tedy víme,

že v divadle setrvali. Je

vcelku

Schillerův

divadla, německá

Don jehož

Carlos.

že

poslední

Německý

existenci

je

třeba

jednotlivých inscenací. dvě

že

premiérou

klasik

trochu

na

paradoxně

scéně

byl

právě

německého

ukončila

právě

okupace Sudet.

zde

I

symbolické,

věnovat

První

Arnold Marlé a poslední šlo o náhodu,

nestřídali

ani

například

pozornost

dvě

tři

o úmysl.

osobám

režisérů

režíroval Max Lilebl,

další

Julius Gellner. Nemohu tvrdit, Přesto

je pozoruhodné,

že se

po jedné inscenaci, ale takto v blocích.

sn M.B.

]Max Brod]: "Geben Sie Gedankenfreiheit R , prager Tagblatt 25. 9. 1938. 578 M.B. [Max Brod]: "Geben Sie Gedankenfreiheit prager Tagblatt 25. 9. 1938. 579 (o.p.) [Otto pick]: Eine denkwůrdige "Don Carlos Auffůhrung, prager Presse 29. 9. 1938. R

,

R

-

120

Jedinou

schillerovskou

v Kleine Buhne,

zároveň

ale

Theater

j sou

Úklady

repríz,

nejúspěšnější

proto,

že se hrály

který

je

Nejméně

Dvě

úspěšná

důvod,

ale možný

dostatečně

láska.

se

byla

stěhovala

Jsou

i

také,

tedy

srovnatelný a

právě

diváků,

s dalšími

čtyřmi

dvě

dvěma

pětkrát.

představeními,

Don

Carlos,

ovšem

jeho

1

osud

tu

byl

objasněn.

reprízovost je

jen

Ale

se hrálo jen dvakrát je uveden výše.

zároveň

nákladnou ale

Ve své

počtu

počet

další

Messinská se

hrála

podle

je

Inscenace Schillerových her byly pro pražskou jistě

nejen

inscenací.

čtyřikrát

Nevěsta

se

do Neues Deutsches

v Kleine Buhne,

hrály

proč

která

schillerovskou

většinou

dopadl

Nejhůře

a

se

shlédnout,

mohl

inscenacemi.

inscenací,

době

návrat

odsuzoval

pravděpodobně

však jejich německé

k

útlak

a

i

prestižní

a

Jej ich

muselo mít hlubší význam než Schiller

klasice.

bezpráví

záležitostí.

mezi ztrátové podniky.

řadila

uvádění

scénu

německou

vyzdvihoval

ve

svých

svobodu.

hrách nutně

To

poukazuje na tyto inscenace jako na platformu, na které mohli jej ich

tvůrci

předvést

přitom

se vyhnout tvrdé kritice z

své politické

ani tady nebyl zisk na prvním

IX. Zánik

Německého

a

lidské

opačného

přesvědčení

tábora.

Zdá se,

a že

místě.

divadla a jeho

znovuotevření

za

Protektorátu

Po

zprávě

přeobsazení

zpráva:

/I

pražských

V

o odložení premiéry Dona Carlose a informacích o některých

Německém

rolí

se

28.

září

divadle odpadla -

jevištích

brzy, jak to bude možné.

představení. ,,580

1938

stej ně

Provoz

objevila jako na

bude

Jitka Ludová uvádí,

tato

jiných

obnoven

tak

že se hrálo do

vyhlášení mobilizace 25. září 1938. 581

anonym: Deutsches Theater gesch1ossen, Prager Tagb1att 28. 9. 1938. Ludvová, J.: Deutscher Theaterverein in: Divadelní revue, roč. XV, 2004, č.l, str. 88.

580 581

121

28.

9.

odborové

1938 otiskl organizace

učiněné

vládou

republiku a

Sozialdemokrat toto prohlášení:

Neues

opatření

jej í

potvrzením

převažujícího

když

obětem.

kraj ním

pracovníků

byl

plně

demokratickou ústavu.

ke

Uzavření

Theater

a hlásí se

připraveni

postoje

Deutsches

německé

mělo

obou divadel ještě

provoz

My všichni text

demokratického

pražské

s nadšením

k úsilí bránit

Tento

,,582

vítá

"Výbor

a

naši

jsme

j e j en

vždy

dalším

protifašistického

scény. dočasné,

být pouze

nakrátko

obnoven,

ale bohužel, i

bylo

podstatě

v

definitivní. Hans Demetz k tomu napsal: "Situace ve vnitrozemí byla stále vážněj

ší

nechala proti

a

nebylo divu,

ve

štychu Anglie Němcům

všem

v

severočeském

v jednom

německé

hlídkami

policejní

a

ředitelství

uzavřeli

opomíjí česká

a

být

Eger nato:

je

ředitelství

Už 29.

při

příčinou

ze

kterém se

zprávy

6 mrtvých. V Praze

naznačilo

divadelnímu

bezpečnostních

komentář

9.

otiskl:

ostatně

době

pražské

přerušila

německé

i

scény

Čechů,

ale

odehrála už premiéra

pouze minimální zájem

"Dr.

důvodu

ovšem naprosto

frustrovaných

přinášel

nenávist

policejnými

uzavření

strany

svou

který

zdvojenými

aby z

Jeho

,,583

pravděpodobně

Nejpodrobnější

Německého

chráněny

národ,

demonstracích

bouřlivých

že provoz v Praze v této

ohrožení

Dona Carlose, a

český

proj evil

bylo dokonce i

budovy

Hlavní

zatemnění,

Bohemia.

četných

nehráli.

skutečnost,

divadla.

nutnost

Francie,

a Divadelnímu spolku,

divadlo

nemuselo

a

městě

byly všechny

rozhořčený

že se

hned

Paul Eger,

z

diváků.

počátku

ředitel

denník

pražského

divadla, se včera letadlem odebral do Švýcarska. Dr. jak známo

"Protože

zůstanou obě

švýcarským státním

jev posledních dnech

divadla

uzavřena

příslušníkem. návštěva

,,584

divadel

a

den

slabá,

dokud se situace nevyj asní .

,,585

a

Frejková, Eliška: Dokumentace německých divadel v Praze 1918 - 1938, rkp. in Divadelní ústav. 583 Demetz, Hans: Die Geschichte des Deutschen Theaters in prag X., str. 582

117. 584 585

anonym: Dr. Paul Eger... , Bohemia 29. 9. 1938. anonym: Vom prager deutschen Theater, Bohemia 30. 9. 1938.

122

ještě

jedna

informace:

Liebl,

řídí

"divadlo

Eger

je

v Curychu ,,586 poměrně

Tyto zprávy jsou divadla odj el.

ale

aký výlet do vlasti,

tak byla

l

tato

ředitele

zástupcem

minimálně

V tomto

místě,

kontextu

je

zatemnění,

možné.

pod

důležitá

vedením

těžké

v

Max

ředitele

době,

Liebl

byl

takže

je v takovéto

mnohá

Paula

otištěná

zpráva Theater

neobyčejným

jako

Dr.

je

Deutsches

kvůli

stejně

Německé

,,587

podivná.

ovšem absence

"Neues

v Praze, která nehrála

provoz

útěk

jestli

z psychologického hlediska velmi podstatná.

v Prager Tagblattu:

kvůli

nebylo jasné,

nebo o

cesta nanejvýš

muž celého

divadla prakticky celou Egerovu éru,

byl mužem na svém situaci

ještě

V tuto chvíli sice

něj

se jedná o

Nejdůležitější

zásadní.

a

Egera

Kleine

divadla,

jakmile

Buhne

zahájí

opět

to

10

především

okolnostem,

pražská

2.

bude

divadlo tedy stále řídí Paul Eger. Vzhledem

že podle Bohemie je již několik dní ve Švýcarsku je to

k tomu,

zvláštní.

Jeho

nepřítomnost

pouhý výlet s tím,

si však stále

že se vrátí,

lze vykládat

až pomine nutnost

jako

zatemnění

a

bude možné obnovit divadelní provoz. 6.

10. 1938 otiskl prager Tagblatt velmi pozitivní zprávu:

"divadlo

v

otevře

sobotu

pod

vedením

Dr.

Paula

Egera". 588

Sobotou se tu rozumí 8. 10. 1938. článek

7. 10. 1938 vyšel v Bohemii slova:

"Poslední

důvodů

neměl

když

špatně

velmi za

už

představení

neobáváme

nejdůležitější

z pochopitelných se

válka

a

nikdo

chué odebrat se do divadla.

žádného

důvod,

byla

očekávala

navštívená;

nepřehledných večerů

se

září

v

obsahující i následující

kvůli

vzdušného bombardování, kterému

jsme

Teď,

odpadl

v posledních

zářijových

dnech neradi vycházeli.

Těžké

starosti jiné povahy

sice

ještě

právě

návštěva

lidi

stále

nejpříhodnější.

[ ... ]

znovuoživení a

zachování

586 587

tíží, Čilá

ale

divadelní

německého

divadla

návštěva

je

znamená

kulturního života v Praze,

anonym: Vom prager deutschen Theater, Bohemia 30. 9. 1938. anonym: Auch Theater, prager Tagblatt 2. 10. 1938.

123

to

se

umění

nedá

manifestovat

důstojněji,

a

obecenstvo,

aby můj

potvrzuje

divadla bylo

předchozího

"divadlo

se

předpoklad,

znovu

pracovat".591 Na ředi teli

10

že

se

1938

divadla,

a

dozvíme,

diváci" . 593 vypadá to,

hrálo

že "záleží

Zatím

se

informace o

že

"všichni

mají

dočkáme

sice

(Lidé

na

hlavně

že

chut ani

poněkud podezřelé.

potvrzení,

kře).

na tom,

hraj e

že

"provoz

Předcházej íc večer se

jen

V tomtéž

tedy

textu

pak

jestli budou chodit

v Kleine

Buhne,

ovšem

že už nic nebrání v dalším provozu divadla. Předpokládám,

Bohužel tento optimismus nevydržel dlouho. se hrálo

tom,

zdůrazňování

se mi neustálé

zdá

v Bohemii

skutečně

uzavření

pro

od Prager Tagblattu tu však není Osobně

to

návštěvnost.

divadla byl definitivně obnoven,,592. v divadle

důvody

apel na

Zároveň

divadla.

hlavními

otevřeno,,590,

divadla. čele

podstatě

Je to v

hlediště

do

a minimální

rozdíl

že stojí v

9.

dne.

den se v Bohemii obj evuj í

bude

slovo o

vrátilo

zatemnění

Následuj ící

ještě

pěstováním

než

a podporou umělců. ,,589 Zdá se navazovat na text otištěný

v Prager Tagblattu

toho,

lépe

i

9.

(Komedie

10

omylů),

ale

že

pravděpodobně

to bylo

naposledy. 11.

10.

divadla toto:

byl

1938

se

z Bohemie

posunut. 594

"S ohledem na

rozhovory,

Paulem Egerem vedeny o jednajícími

místy

Prager

situaci

rozhodnuto,

dozvídáme, Tagblatt které

otiskl j sou

Německého

že

že

v

začátek

ve

stej ný

den

současnosti

Dr.

divadla,

znovuzavedení

provozu se posune na pozděj ší okamžik". 595.

provozu

bylo

mezi

divadelního

Text sejného znění

anonym: Ab Samstag deutsches Theater, prager Tagblatt 6. 10. 1938. anonym: Die Wiederóffnung der prager deutschen Theaters, Bohemia 7. 10. 1938. 590 anonym: Das prager deustche Theater, Bohemia 8. 10. 1938. 591 anonym: Das prager deustche Theater, Bohemia 8. 10. 1938. 592 anonym: Das prager deutsche Theater, Bohemia 9. 10. 1938. 593 anonym: Das prager deutsche Theater, Bohemia 9. 10. 1938. 594 Bohemia l l . 10. 1938. 595 anonym: Neues Deutsches Theater, Kleine Buhne geschlossen, prager Tagblatt l l . 10. 1938. 588 589

124

vyšel

den pozděj i. 596 Není

o

l

ředitel Eger jednatI

o

jednání

text

popřípadě

dostalo podání

mýlí

mohl

i

do

Hans Demetz

to

I

si

a

l

novin.

že

Dr.

Eger

před

s kým

loď

se

mohl

zmiňovaný

výše

neodletělI

přikláním

přísloví

staré

nebo

se

by

se

to

k tomu I

že

mylné

je

Eger se už

do

že

Paul

"Nejhezčí

praví

jako poslední obstaral

pražskou

se

rozloučení

se

a

možná

Mojí domněnku potvrzuje ve své knize

lety taj ně

potápějící

se

že

l

případě

v tom

který dokonce píše:

l

čem

o

I

nikdy

Domnívám sel

nevrátil.

potápějící

už

Eger

Ovšem

Spíše

možné

je

Dr.

prager Tagblattu.

i

svou

Také

vrátit.

Československa

jasné

jestliže byl stále ve Švýcarsku. Nebo šlo

telefonické?

z Bohemie

mi

že

I

kapitán

opouští

že kapitán Eger občanství

švýcarské loď

divadelní

ale na tom bylo

jako

který

l

opustil

I

první

bez

I

a bezohledně prchl do Švýcarska

s personálem l

což

I

jistě vrhá velmi špatné světlo na jeho charakter."597 zpochybňuj

Jakkoli německé

i

že

I

Eger

scény vedl Dr.

pravděpodobně

za divadlo

jednání

jednal

jednání potvrzuje text

" [ ... ]

existence

s otázkou

názoru

takže

l

O

nic

divadla

už

hlavně

18.

10.

pražských trpí

1938

se

divadel

a

závislý

probíhala.

v Bohemii

záležitostí

se

institucích

spojena

zabývá

rada

školství

vyplývá

jeho

1938:

k jednotnému

ministerstvo

na

10.

měrou

nedospělo

Ovšem

Max Liebl.

15.

nejvyšší

Z toho

pražské

že

I

vedení

ve

další

Německém

a

československého

státu

l

na jejich dotaci.

nevyjasněnými

pondělní

není

se

rozhoduje

financí. "598

ale na

l

známo

uzavřeno I

subvencích

divadelním spolku tedy

jak

ještě

není

s ministerstvem

provoz

je

existenci

ředitele

zástupce

otištěný

subvencování

ministrů.

shodě

divadla

další skutečně

jednání

l

Tato

o

z prager

je

velmi

Tagblattu složitá.

politickými

úterní

dozvíme

"Pražská

okolnostmi.

představení

velkých

Tak

že

I

situace

divadla se

velmi

stalo

l

pražských

že scén

596 anonym: Neues Deutsches Theater Kleine Blihne geschlossen prager Tagblatt 12. 10. 1938. 597 Demetz Hans: Die Geschichte des Deutschen Theaters in prag X" str. l

l

l

118.

125

diváků.

navštívilo jen 17 - 2 O okolností období.

Vlastně

,,599

problémům

se di vi t,

Vzhledem

ke

naděje

zhroutila.

Už 20.

žádnou

Tentokrát

je

10.

definitivně

již

německé

finančním

vůbec

divadla

nedostane,

nepříznivé

neustálým

1938 vyšla v Bohemii

dotaci

í za všech

že bylo Pražské

svým

pokračování

na

chtěj

překlenout

a

by si takto ztrátový provoz nemohlo

další

divadlo

provoz

čemu

není

uzavřeno.

divadlo

I

plný

udržet

[ ... ] Divadla ale

se

dovolit. ovšem

brzy

zpráva o tom,

protože

peníze. 60o

nejsou

rozhodnuto,

že

že

další

provoz

nebude. 27.

10.

článek

vyšel

něhož

z

cituj i: činil

divadla v Praze

členů,

v prager počet

295 osob.

Tagblattu

identický

zaměstnanců

Německého

členů,

tuzemců

a 20

cizinců

z nichž mnozí

Mezi tuzemci

Poslední regulérní výplata se konala 3 o.

poslední

záloha státu,

divadla

10. aby

v první

členů,

kteří

bylo

řadě

Zaměstnanci

[... ]

t.m.

při

všech

pamatováno

zůstali

až

do

úvahách

na

další

posledního

září

o

osudu

nost

našeho

budoucnost

okamžiku

To dokládá velmi komplikovanou situaci rodin.

setrvali

na

Je svých

snažili se tak Další bývalých v Bohemii:

zdůrazněno

tu

místech

podpořit

zprávu

o

zaměstnanců

"Členové

l

stát v

tom,

jaká

Německého

divadla

ve době

je

i

to,

velmi

zaměstnanců

že

na

jeho svých ,,601

divadla i zaměstnanci

tito

těžkých

%

t. r. ,

veřej

žádaj í

84

90

bez rozdíl u národnosti věrní státu a jeho ústavě.

místech,

jejich

je

z toho připadá na technický personál

Čechů.

našeho

kteří

státům,

nebo smýšlením náleží k jiným

ž toho 175

91 Čechů,

a

těch

Po odchodu

v Československu více než 10 let.

pracuj í Němců

a

"Souhrnný

občanstvím

svým státním zbylo 195

v Bohemii

okamžicích

a

jeho velkého ohrožení. situace

divadla v pondělí

se

zaměstnanců,

dozvídáme

obdrželi

tedy

30.

10.

dopis,

ve

Bohemia 15. 10. 1938. prager Tagblatt 18. 10. 1938. 600 anonym: Deutsches Theater bleibt weiter geschlossen, Bohemia 20. 10. 1938. 598 599

126

kterém stojí,

že smlouvy pro probíhající sezónu jsou ze strany

Divadelního všichni

tedy byli

dozvíme, provoz.

spolku

že

603

se

peníze

To

od

září

30.

platností

zpětnou

stále

považovány

nejsou,

celkem není

zaniklé.

propuštěni.

takže

není

překvapivého,

nic

za

Ještě

možné

,,602

se

zahájit

zvlášC

když

už

nemá kdo zajišcovat provoz. V textu Hanse Demetze k tomu nalezneme že

smlouvy

s personálem

moci" ,,604 , gáže

s poukazem

spolku.

na

vypovězeny

byly

"Zároveň

částečně

zpráva

týkající

pozitivní. Tedy

zaměstnanci

vymysleli

Renata Morda,

Německého

se

alespoň

způsob,

poslední

divadelního

divadla

v tom smyslu,

jak

se

umělců

Pražského

"České

obrazy"

německého

od

také domácí lidové československých

Renata umění,

autorů.

spolupracovat:

"Pod

stejně

[ ... ]

,,606

nakonec dopadla.

S

ve

Soubor

bude

které

najde

neuskutečnilo.

připravuj

e

hrát

revue

upotřebení

jako hudební a básnická díla Jako herci na tomto projektu

Charlotte Kuter, Amy Frank,

největší

vedením

na kterém se podílí skupina

divadla. Morda,

alespoň

že jeho bývalý

uživit.

Friedrich Richter. 607 Bohužel nemám tušení,

turné

je

Franka Schul tese a Waltera Tauba se

turné po jižní a severní Americe,

žádné

zásahu

,,605

Další

měli

vyplacení

Německého

pokladnu

doplnění,

malé

důsledku

"v

odepřeno

bylo

prázdnou

ještě

jak tato iniciativa

pravděpodobností

Walter

Taub

Paul Lewitt a

se však nakonec byl

totiž

podle

anonym: Der Lokalverband des Deutschen Theaters in prag... , prager Presse 27. 10. 1938. (anonym: Die Zukunft der deutschen Teaterangestellten, Bohemia 27. 10. 1938.) 602 anonym: Kein Deutsches Theater mehr, Bohemia 1. 11. 1938. 603 anonym: Kein Deutsches Theater mehr, Bohemia 1. 11. 1938. 6W Demetz, Hans: Die Geschichte des Deutschen Theaters in prag X., str. 117. 605 Demetz, Hans: Die Geschichte des Deutschen Theaters in prag X., str. 117. 606 anonym: Amerikatournee prager deutscher Schauspeler, Bohemia 11. 11. 1938. 607 Schneider, Hansj6rg: Exiltheater in der Tschechoslowakei 1933 - 1938, Berlin 1979, str. 238. Charlotte Kutter a Paul Lewitt v Pražském německém divadle hostovali, Friedrich Richter v něm byl nějaký čas angažován. Všichni tři odešli do emigrace do Velké Británie. 601

127

Theater-Lexikonu

Deutsches

od

roku

v emigraci

1939

ve

Švédsku 608 a tento slovník se o žádné podobné akci nezmiňuje.

o

dalším

poměrně

rozhodnuto

budovy

Neues

Deutsches

Theater

bylo

rychle. Podle Jitky Ludvové se "Již v

říjnu

činnost

rozhodl spolek budovu NDT prodat státu a

1938 20.

osudu

12.

1938 při

delegaci Německého

německé

požádalo jednání v

zabráněno

aby bylo

20.

1.

dluhům

Německé

divadlo

jedenáctimilionovým bezprostředně

si

položit

schopné

ukončilo

dluhem.

zapříčinila

otázku,

fungovat.

milionů

dlouho

Německý

by

provoz

tedy

uzavření

toto

divadelní

ukončit

s zhruba

svůj

Jakkoliv

divadla

státě,

divadlo

spolek v

provoz

korun,

,,609

politická situace ve

jak

příležitosti

první

tedy

divadla.

konkurzu

souhlasila pražská

1939

ministerská rada s koupí budovy divadla za 11 rovnajících se odhadnutým

českou

ministerstvo propagandy

Berlíně,

divadelního spolku.

ukončit.

je

třeba

ještě

bylo

podstatě

vypovědět

a

využil smlouvy

zaměstnanců.

Soubor

pražské

německé

scény

začal

se

premiérou Dona Carlose. Jeho rozpad

jistě

dočasného

ukončen

strany

uzavření

Německého

O tom, V deníku

kam

obou budov a byl

kteří

herci

vyšly

Dudek, který hrál

hlavně

před

pokračoval výpovědí

odešli,

zprávy

o

mám

jen

několika

kusé

před

i v

době

smluv ze

informace.

z nich.

Leopold

v operetách a byl v souboru (operním)

rokem 1932, odešel do Curychu. 610

Fritz Klippel, Viktor Afritsch a Karl Padlesak se do Ústí nad Labem. Fritz

už

divadelního spolku.

Bohemia

už

rozpadat

Klippel

611

totiž

přesunuli

Tato zpráva však nemusí být úplně přesná. opustil

Německé

divadlo

už

v

průběhu

608 Kosch, wi1helm: Deutsches Theater-Lexikonj StrauB-Tewelej Bern und Munchen 1996, str. 32 - 38. 609 Ludvová, J.: Deutscher Theaterverein in: Divadelní revue, roč. XV, 2004, č.1, str. 88. 610 Bohemia 18. 10. 1938. 611 Bohemia 19. 10. 1938.

128

sezóny

1937/38.

ředi telem

Hans divadla Podle

Podle

Demetze

se

stal

prozatímním

v divadle v Liberci. 612

Gótz,

jeden

v Chebu,

Hanse

ředitelském

do Prahy.

Hanse

kde

Demetze zaměstnání

divadla,

režisérů

odešel

Walter

do

byl

jmenován

prozatímním

však

"nenašel

zálibu

ve

Městského

Szurowy

svém

11.

uplatnění

našel

613

ředitelem.

omezeném

a rád se nechal Wallekem angažovat

V průběhu zkoušky ho v Praze 9.

,,614

mrtvice. 615

z

zpět

1939 ranila

v Josefstadter

Theater. 616 Frank

Schultes,

autor

mnoha

v Německém divadle jako výtvarník Další

osudy

nyní

již

scénických 1

bývalých

působil

výprav,

za Protektorátu. 617 herců

Pražského

německého

divadla je možné sledovat i v Deutsches Theater-Lexikonu. Část herců

tu bohužel není uvedena a u dalších jsou informace spíše

do roku 1938,

než po

něm.

ačkoliv

Navíc tento slovník,

jeho

první díl vyšel již v roce 1953 ještě stále není kompletní. 618 Rudolf Stadler se jako jeden z mála do Prahy vrátil, tu v roce 1944

při

zemřel

srážce tramvaj í. 619

Lotte Stein emigrovala 1939 do USA,

působila

v New Yorku a

v Hollyvoodu, do Německa se vrátila v roce 1949. 620 Walter

Szurovy

emigroval

v roce

1938

přes

Itálii

do

Ameriky. 621 Walter Taub byl v letech 1939 - 1945 v emigraci ve Švédsku, kde se živil jako 612 613 614

novinář.

Psal pro americké a britské noviny.

Demetz, Hans: Die Geschichte des Deutschen Theaters in prag XI. , str. 7. Bohemia 25. 10. 1938. Demetz, Hans: Die Geschichte des Deutschen Theaters in prag XI. , str.

10. 615

Demetz, Hans: Die Geschichte des Deutschen Theaters in prag XI., str.

117. 616

Bohemia 2. l l . 1938. Demetz, Hans: Die Geschichte des Deutschen Theaters in prag XI., str. 116. 618 V současnosti končí jménem Weisbach. 619 Kosch, Wilhelm: Deutsches Theater-Lexikoni Singer - Steinari Bern 1993, str. 2268., Demetz, Hans: Die Geschichte des Deutschen Theaters in prag XI., str. 116. 620 Kosch, Wilhelm: Deutsches Theater-Lexikoni Singer - Steinari Bern 1993, str. 2303. 621 Kosch, Wilhelm: Deutsches Theater-Lexikoni Steinau - Strauss, Bern und Munchen 1994, str. 2494. 617

129

V roce 1945 se vrátil do Prahy, pracoval jako redaktor prager zároveň

Morgen

a

Divadlo

začal

a

byl

novin.

znovu hrát už v roce 1947. Byl v angažmá v Plzni

v Realistickém divadle.

německy

zahraničních

korespondentem

v Theater

der

V roce

1953

Freundschaft

hrál

poprvé

po

válce

Berlíně.

ve východním

Od

roku 1966 hostoval v Deutsches Schauspielhaus v Hamburku a od častým

1978 byl

vídeňském

hostem ve

Burgtheateru.

Vídni v roce 1982. 622 Do Švédska s ním odešla i

Zemřel

ve

jeho žena Lux

Rodenberg. 623 Erna Terrel emigrovala v r.

1938 do Bolívie,

od roku 1948

žila v Uruguay. 624 KarI Trabauer hrál v letech 1938 - 1940 v Liberci a pak v Praze. 625

Ve

výčtu

spolupracovníků

Pražského

válečného

divadla u Hanse Demetze se však neobjevuje.

německého

Fritz Valk byl od roku 1939 v emigraci v Anglii, činný

pro Freine Deutschen Kulturbund a

vysílání

BBC.

Do

své

smrti

v roce

působil

1956

i

v

(Londýn)

kde byl německém účinkoval

v mnoha britských filmech. Hrál i v Londýnských divadlech. Inge

opět

Waern

emigrovala

do

Švédska,

hrála

ve

626

Stockholmu

a

v Malmo. 627 V knize Hanse Demetze se

dočteme

o

několika

dalších hercích.

Willy Volker a Leo Siedler se uplatnili v Moravské Ostravě. 628 V knize dalších

Hansjorga

jmen.

Do

Schneidera

Velké

je

Británie

uvedeno odešli:

ještě

Julius

několik

Gellner,

Elisabeth Warnholtz a Arnold Marlé. 629

622 Kosch, Wilhelm: Deutsches Theater-Lexikoni Steinau - Strauss, Bern und Munchen 1994, str. 2508. 623 Schneider, Hansjórg: Exiltheater in der Tschechoslowakei 1933 - 1938, Berlin 1979, str. 240. 624 Kosch, Wilhelm: Deutsches Theater-Lexikoni Steinau - Strauss, Bern und Munchen 1994, str. 2528. 625 Kosch, Wilhelm: Deutsches Theater-Lexikoni Teweles - Tzschoppe, Bern und Munchen 1998, str. 2632. 626 Kosch, Wilhelm: Deutsches Theater-Lexikoni Uber - Voigt, Bern und Munchen 2000, str. 2750. 627 Kosch, Wilhelm: Deutsches Theater-Lexikoni Voigt - Wallbach-Canzi, Zurich und Munchen 2002, str. 2853. 628 Demetz, Hans: Die Geschichte des Deutschen Theaters in prag XI., str. 9. 629 Schneider, Hansjórg: Exiltheater in der Tschechoslowakei 1933 - 1938, Berlin 1979, str. 240 - 241 ..

130

I

toho, co se mi

Z

pražské

německé

museli

kvůli

v klidu

přesunout

je

postavou

v Chebu

českých

s Klubem

obsazen,

byl

Hans

vrátil

do

německých

a

který

Prahy.

role,

Někteří

se

mohl i

V tomto se

po

pracovníků.

směru

krátkém

Spolupracoval

divadelních

podružné

do

jiní

di vadla.

Gotz,

činohře

že v

názory.

emigrovat,

německého

jiného

vidět,

různými

lidé s

přesvědčení

do

pozoruhodnou

zjistit, je

působili

scény svému

ředitelování

podařilo

totiž

Minimálně

Štěpánkovy

v inscenaci

veselohry Čech a Němec (v roce 1936). Jediným hercem, o kterém je mi známo, do Prahy a dokonce Taub.

Tato

německých

jeho herců

působil

angažmá

českých

v

l

jen

působících

že se po válce vrátil divadlech byl Walter

dokazují,

v Praze

že

ovládala

alespoň

část

dokonale

oba

jazyky.

Budova

Neues

státu.

československého

orgánů.

státních

Deutsches Stalo

Zdá se,

Theater se

tak

se na

přímluvu

chtěly

že tyto se

majetkem

stala

německých

vyhnout

případným

komplikacím při obnovování provozu po okupaci Československa. K té došlo 15. 3 1939. přišel

Podle Hanse Demetze Hurrle

s myšlenkou

hostování

ředitel

svého

Teplického divadla Curt

divadla v Praze.

s velkým úspěchem zahájeno 26. 5. 1939 v Kleine Buhne. Vedení Wallek,

pražské

německé

generální

intendant

Okamžitě

podepsal smlouvy a

hereček:

Julius Bennet,

Ritter,

scény

vytvořil

Eva Kras,

Klas,

Scott-Iversen,

Siems. Už 15.

se

divadla

bylo

těchto

Oskar

v Praze. herců

a

Gerhard

Otto Ernst Hasse,

Edith Heerdegen,

Edith Wiesen. začalo

1939

Albert Johannes,

Senta Esser,

září

9.

tak soubor

Friedrich Siems,

Maria Schanda,

se stal

3.

Německého

Wolf Goette,

Richard Tomaselli,

Gertrude

převzal

To 630

Marga

Prvním režisérem

zkoušet.

630 Tento i následující odstavce podle: Demetz, Hans: Die Geschichte des Deutschen Theaters in prag XI., str. 6 - 8.

131

Teplické

divadlo

hostovalo

v Kleine

Buhne

naposled

23.

srpna. Slavnostní proběhlo

31.

Hrálo

první

Wallekovy

sezóny

(1939/40)

1939 ve Stavovském divadle.

října

německá

Pražská provoz.

zaháj ení

scéna

tedy

především

se

za

svůj

protektorátu obnovila

v Kleine

Buhne

a

ve

Stavovském

divadle. Z

původního

ostatní publikum/ části

radikálně

se

emigrovala kteří

nebo

největší

zatčena.

byla

museli.

koncentračním táborům.

S

zůstaly

demokratická

Jinak

jen budovy.

se

Vše

pravděpodobností

inteligence

Emigranti

předchozích

se v Praze v

nutně

prchnout

změnilo.

německá

protože

Rakouska/

divadla však

Německého

z

větší

Německa

z

1

a

shromažďovali/

letech

vězení

nevyhnuli

a

Totéž platí i pro židovské publikum.

uzavřena

Všechna divadla byla

1.září

1944.

německá

Pražské

scéna už svůj provoz po válce neobnovila.V nové Československé republice /

za

Němců/

něj

už o

změněných

zcela

Pražské

Německé

divadlo /

inscenací/

stavělo

především

režijním

souboru.

V

členové

době/

kdy

vyprodukovali

jak

je

na

Nedocházelo

patrné

svém tu

z výše

kvalitním

k velkým

popsaných a

schopném

výtvarným

nebo

soubor zajištoval hlavní provoz na obou scénách. se

významně

již

měla

zhruba

operetních za sezónu. dvou

Závěr

experimentům.

Činoherní

Jeho

českých

transferu

nebyl zájem.

x.

hereckém

podmínek po

scénách

kladly

50

podíleli i vlastní

soubor.

vlastních

60 premiér na

na práci operety. A to i

herce

Činoherci

premiér

ročně

velké

a

tudíž

dalších

10

a pravidelný provoz na nároky.

Komplikovaná

132

finanční

zcela

situace, se kterou se divadlo po celou dobu potýkalo,

jistě

se

Přesto

velmi

patřičném finančním

bránila v jejich v

divadle

Německém

kvalitním

souboru.

dá

v této

1

vytvoření

K jeho

Německu

politická situace v sousedním

ohodnocení.

době

značně

později

a

hovořit

i

o

přispěla

v Rakousku.

Tito emigranti setrvali v divadle až do jeho neslavného konce. Dále, do

bezpečnějších

Nepříliš početná

inscenace .

za

obtížných

produkovala recenze nenalezla

j sem

nikdy

některým

nuceno chrlit stále další

však

které

naprosté

činoherní

jsem

vyšly

odsouzení. větší

inscenacím

soubor.

německá

pražská

Ačkoli

kvalitní. období,

vyžadovala neustále nové

nepočetný

podmínek

inscenace

z uvedeného

věnovala

podstatě

zatěžovalo

což velmi

těchto

nutně

divácká obec

Divadlo bylo v

premiéry,

později.

zemí, odešli až

I

scéna

prošla

všechny

v prager

Presse,

samozřejmě

Kritika

pozornost,

než

jiným.

klasiků,

zatímco

Nejdelší

články

současné

komedie nebo révue příliš podrobně hodnoceny nebyly.

se zpravidla týkaly inscenací

Byly však zpravidla hodnoceny

pozitivně,

a to v otázce volby

textu i provedení. Ve

své práci

věnovala

j sem se

českých

inscenacím

které lze považovat za jakýsi úzce specifikovaný způsobem

reprezentativní

Jedná se o inscenace komediální.

Jen

různých

tu

celkem

dvě

věnovali

žánrů

které

se

věnovala

Právě

vyj ít. tu žánr

nevyskytují

inscenacím her

tyto inscenace spadají

recenzenti

finanční

situace, která

(s

měla

jistými

výjimkami)

na vysokém

počtu

Uváděné

texty

udržovaly jistý standard.

komediálních i

za následek i postupný

časopisu,

úpadek a následný konec divadelního

divadla.

převažuje

a

svým

nejpodrobněji.

Obtížná

podíl

je možné

pochopitelně

kapitoly

Shakespearových a Schillerových. kategorie,

kterého

průřez,

textů.

Také proto jsem další

do

ze

textů

se

inscenace klasických

vzorek,

autorů,

jistě

inscenací

jejich

inscenace

Pravidelné

uvádění

na si

nese

svůj

repertoáru však

stále

her Shakespeara,

133

Schillera r

ale

nedostatku

i

inscenace.

jasně

ukazuj e r

nejméně

navzdory

komerčně

nákladné a co nejvíce

zaopatřovat

která r vzhledem k tomu r že je jediná r musí zároveň

fispěšné

městské

Snažilo se spíše udržovat standard

zájmy publika r ale

že

se divadlo odmítalo stát podnikem r který

prostředků

se snaží o co

klasiků

jiných

scény r veškeré

se nepodbízí lacinou produkcí. Německu

Politická situace v sousedním

a Rakousku r která

měla

nesporný vliv i na situaci v Československu r přímo ovlivňovala i

v

dění

většině

otevřeně r

deníků

že

předcházelo

pokud

straně

a

se

nacistické obzvlášt

orgány

v

v období r

či

K repertoáru

i

rubrik

Německu.

Vzhledem

bezprostředně

které

v Československu objevovala snaha

nerozhněvat

si

více

kulturních

recenzentů

ale

r

i nacisté a nacistické organizace

obsazení Sudetr

možno

kteří r

občanů r

s nacismem.

kromě

se

souboru sice byli ve

demokratického vývoj e

říšskoněmeckých

vyjadřovaly

Československu

k tomu r

činoherním

sympatizovali

samotnému

pražských

V

stáli na

několik

zde i

k divadlu

v

kteří

ti r

působilo méně

divadle.

Německém

mocnějšího

souseda r

bylo

toto

divadlo v obzvlášt komplikované situaci. uváděni

Byli

autoři

obj evovaly se hry Čapkova

Matka r

což

vlastně

byla

zaměřená

objevila. Texty nacistických Stejně

tak

ale

byli

autorů r

židovských

protiněmecky

chcete-li r

kteří

r

nebyla

v

hra r

uvedena

zakázání r

nakonec byla uvedena

nejvíce

autorů

Německu

protifašisticky

směru

Tvůrci

postoj

i

ar

která se na repertoáru

samozřejmě

ani

uváděny

nebyly.

hra

levicově

jedna

orientovaného antifašisty a emigranta Bertolta Brechta. v tomto

i

Prostě

panovala jistá nepsaná omezení.

samozřejmě vyjadřovali

v jiných

svůjr

inscenacích r

většinou

jak

je

antifašistickÝr

patrné

l

z recenzí

týkajících se inscenací Schillera a Shakespeara. Uzavření

divadla

všeobecné mobilizace. Ta však ne.

svůj

provoz

v

září

přestala

1938 hrát

záhy obnovila.

Jejímu souboru r už bez

ředitele

souviselo i

s vyhlášením

další pražská divadla.

Pražská

německá

Egera r který se

scéna už urychleně

134

odebral

Švýcarska

do

podařilo

se

t

Bůhne

definitivně

zaniklo.

Německý

příležitosti

vypovědět

s poukazem na zásah vyšší moci smlouvy

v

říjnu

divadelní

Pak

dvě

v Kleine

Část

1938.

pouhá

představení

zaměstnanců

v

uspořádat

už

spolek

divadlo

se

chopil

divadla a zbavil se tak velmi ztrátového podniku.

souboru tvořená emigranty z Německa tak doslova uvízla

nepříliš

bezpečné

zemi

příjmů

bez

a

t

někteří t

bez

prostředků.

Herci di vadel

Německého

na

divadla

odešli

Říše.

Budovu

území

dále

do

Neues

emigrace

nebo

Deutsches

do

Theater

odkoupila Československá republika. Po okupaci provoz Kleine

a

pražské Bůhne

ustavení německé

hostoval

1939/40

divadlo

Walleka.

Toto

Protektorátu Bohmen und Mahren byl scény

Nejprve

na

soubor Teplického divadla a

fungovalo nové

pod

divadlo ukončilo

Stavovského divadla a

obnoven.

ukončena

války. Spolu s ním byla

vedením

svůj

od sezóny

intendanta

k dispozici

mělo

jevišti

ještě

provoz

i existence

Oskara

i

budovu

před

koncem

Německého

divadla

v Praze. V úvodu znalosti o doufám

německé

práce

závěrečné

podařilo.

v budoucnu činohry.

této

éře

si

kladla

Německého

Zároveň

navázaly

Divadlo t

j sem

bych

další

t

cíl

dále

divadla v Praze t

ráda t

věnuj

za

ící

aby se

na jiným

tuto

rozšířit

což se mi mou

aspektům

práci této

které bylo kdysi významné v kontextu Prahy

jazykové oblasti

t

by

nemělo

zůstat

l

trvale opomíjeno.

135

Resumé

In

the

1930ies

Approximately

prague

45 000

of

had

them

about

were

a

million

citizens.

German

speakers.

native

Around a half of these were clerks and industrialists. Both scenes of the Prague German Theater had all together a capacity of 2100 spectators.

This disproportion together with

inadequate state funding led to the fact that the price of a regular ticket higher

than

especially

to to

German

the

prague

other

German Theater was

state

theaters

and

were

city

four

theaters.

exceptionally

times Withal

financially

dependent on their spectators. Despite relatively high tickets costs the management of the theater usually regularly ended up with a deficit budget. The

status

operation)

was

of

the

Prague

German Theater

incomparable with the

(apart

status

of

from

its

the National

Theater.

National Theater was considered the most important

stage

the

Prague

in

republic,

audiences

as

and

was

well.

abundantly

German

visited

citizens

were

by

non-

converged

especially near the Czech-German border where they had their own theaters, and where they were much closer to big German or Austrian towns than to Prague.

In 1932 Dr. prague

German

Paul Eger became the managing director of the Theater.

between the years

He

had

previously

worked

in

prague

(1908 - 1911) when in charge of the theater

was Angelo Neumann, and after his death unsuccessfully applied for the position of the managing director.

A year before his

start he shortly was employed as a consultant with the German Theater Group,

and therefore had enough time

to prepare for

his new position. He

took

over

the

theater

during

a

crucial

financial

situation, and introduced economical provisions.

136

His

reign was

situation

the very beginning

Germany.

in

prague

German

influenced by

Theater

was

the

condemned

from the German point of Vlew whereas Czechs

"being Jewish" considered

from

it

being

unwanted

because

was

it

German.

A

communist unit was a part of the troupe as well.

The number of the actors also changed through out the six seasons. Gotz

Only four men persisted the whole entire time

KarI

l

ladies

Padlesak

(Gerda

Frej ková) )

Walter

l

Meller

Some

Taub

and

actors

and

Fritz

Elisabeth

stayed

only

Valk)

and

Warnholtz

for

one

(Hans two

(Eliška

season.

Others

have left in the 1933/34 season or in the following one. make

a

well

coordinated

company

in

such

a

situation

To was

extremely difficult. But it happened. The change in the troupe which happened in the 1933/34 and 1934/35

seasons

reflects

the

radical

political

change

Germany.

Most citizens of the Reich returned to Germany

Germans with Czech citizenship or German immigrants Prague.

That

doesn t

mean

I

that

all

those

in and

I

came to

sympathizing

wi th

Nazism left.

There were about 360 shows each year on both stages - mostly drama.

In

hosting

the

companies

following were

(22

seasons.

only

caused

1932/33

by

productions.

here. very

own

the

performances

a

significant

This

very (4

performances

do ne

by

number decreased in the

last

season

titles)

financial

were

This

(1937/38)

there

diminution

demandingness

of

was such

But the main share according to my opinion lies situation in Germany and later in Austria.

from these

AIso

35

titles).

5

in the political Theaters

In

season

acting

troupe

states were personalities

around

loosing interest which

themsel ves

were

often

in hosting

gathered

slowly

their

disappearing

from the dangerous parts of Europe (mostly actors who have due

137

to political or race reasons

emigrated from Germany to

more

safe parts of the continent) .

The most part of the drama repertoire of the Prague German Theater

was

formed

Shakespeare's

and

by

character

Schiller's

comedies.

plays,

and

Essential starting

were

1933/34

season even Czech plays. The

plays

by

Czech

authors

contemporary Czech

drama.

overall

of

repertoire

historical

plays

or

made

And

the

i ts

a

genre

theater

classical

selection

corresponds

with

plays.

from

the

The

the

to

exception

most

the of

outstanding

Czech plays ever there produced was definitely The Mother by Čapek.

Its

premiere

premiere

in

the

happened

Estates

just

Theater.

a

few

And as

weeks

one of

after the

few

the it

corresponded to the current historical situation. Shakespeare was also very popular on stage - usually with a frequency

of

2

plays

a

season.

Plays

emerged usually once per season. productions where political opinions.

the

authors

by Friedrich Schiller

In both cases those were the

could present

Even thought

latter on their

the financial

situation was

bad the theater tried to produce high quality productions of high quality plays.

The

last

performance

on

the

Theater was on September 24 th ,

stage

of

the

Prague

German

1938. At the same time the very

same evening there was in Neues Deutsches Theater a premiere of Schiller's Don Carlose but it had to e postponed and same roles had to be recasted. 25 t h,

September

1938

Czechoslovakia

declared

a

full-scale

mobilization. The German theater group was warned that theater should not prague

German

resistance period

be

too

of

running

due

Theater the

strong

Czech and

was

to

securi ty reasons. a

democratic

citizens potentially

was

However

institution

during

dangerous.

this

the the

specific

Even

Czech

138

theaters

stopped

after

running

the

mobilization

was

proclaimed. This step was obviously logical due to the minimum audience

interest

and

the

need

of

black-out.

But

Czech

theaters started running quite soon after. Eger, the managing director flew to Switzerland on September 28 th , 1938. The theater continued without its managing director with Max Liebl,

his assistant being in charge of the recovery

of the theater. There were press releases that the theater should start its regular running, and factually on October the 8 th , and 9 th there were

actual

productions

going

on.

But

after

this

date

only

negotiations continued. From the newspaper articles we can see that there was need for financial support of the theater. But chances to gain funding from the government failed. In the end of October an article emerged which claimed that the German Theater Group considers the contracts for the upcoming

season

starting

30 th ,

September

1938

terminated.

According to Hanse Demtze the German Theater Group calls for a "Gods

intervention".

A

part

of

the

company

went

to

other

theaters in the Reich, and a part emigrated. The building of the Neues Deutsches Theater which belonged to

the

German

Theater

Group

was

purchased

by

the

Czechoslovakian state for 11 million Czech crowns which were to cover the debt of the Group. The height of the debt points to a question how long would the

theater

survive

running

with

such

a

debt.

The

German

Theater Group factually took the first chance to end it all. September 3 rd , passed on the

1939 the running of the prague German Theater

intendant Oskar Wallek,

who established a

new

troupe and started immediately preparing new shows. The season 1939/40

began

with

great

fame

ln

the

Estates

Theater

on

October 31 st , 1939.

139

The only things left from the former Prague German Theater were its buildings. All the rest radically changed - with the largest possibility also the audience. there

only two

actors

left

and

two

From the former troupe stage

directors,

Rudolf

Stadler and Hans Gotz who died soon after that. The stage and costume designer Frank Schultes continued cooperating with the theater. This period was ended with the shut down of all theaters on September 1 th , 1944.

After the restoration of the Czechoslovakian state Prague German Theater wasn't reestablished.

140

Prameny:

Cedule Neues Deutsches Theater a Kleine Buhne, Divadelní oddělení

Národního Muzea v Praze.

knihy: 50 jahre Neues Deutsches Theater prag 1888 - 1938, Prag 1938. Brauneck,

Manfred,

Schneilin,

Gérard:

Theaterlexikon,

Reinbek

bei Hamburg 1986. Cincibusová-Hoffmanová, divadlo od vzniku

Andrea:

Pražské

československé

německé

činoherní

republiky do konce 20. let,

Praha 1996; Diplomová práce KDV. Demetz, Hans: Die Geschichte des Deutschen Theaters in prag X - XI, Divadelní ústav, Praha [1975 - 1976]. Frejková, Eliška: Dokumentace

německých

divadel v Praze 1918 -

1938, rkp. in Divadelní ústav. Frejková,

Eliška:

pracovníků,

Klub

českých

a

německých

divadelních

rkp. in Divadelní ústav.

Kosch Wilhelm: Deutsches Theater-Lexikon, 1953 - 2002. Lehovec, O.: Eine Stadtgeographie und Heimatkunde, prag 1944. Pick, Otto: Um das Deutsche Theater in Prag, prag 1931. Schneider,

Hansjorg:

Exiltheater in der Tschechoslowakei

1933

- 1938, Berlin 1979. Statistická

zpráva

hlavního

města

Prahy

za

léta

1930-1933,

Praha 1937. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1924, Prag 1924. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1925, prag 1925. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1926, prag 1926 Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1927, prag 1927. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1928, prag 1928. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1930, Prag 1930. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1931, prag 1931. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1932, prag 1932. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1933, prag 1933.

141

Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1934, prag 1934. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1935, Prag 1935. Theater-Almanach und Adress-Buch fur das Jahr 1937, Prag 1937. Vodák, Vývoj

Shakespeare, Praha 1950.

Jindřich:

základních demografických

ČR

Český

(1919-2000),

ve vybraných

ukazatelů

statistický úřad,

městech

referát demografie

Olomouc, 2002.

články:

Ludvová

Jitka:

divadla

knihovna,

fundus

Pražského

(v rámci Divadelní encyklopedie)

15, 2004, Ludvová,

Archiv,

Č.

in Divadelní revue

2, str.71-72.

Jitka:

Deutscher

Theaterverein

(v

encyklopedie) in Divadelní revue 15, 2004, Ludvová Jitka:

Kleine Buhne

J.:

rámci

Divadelní

3, str. 85.

Č.

(v rámci Divadelní encyklopedie)

in Divadelní revue 15, 2004, Ludvová,

německého

Nationaltheater

Č.

und

2, str. 70-71. Minderheitentheater.

Ideen

und Theaterpraxis in Deutschsprachiges Theater in Prag, prag 2001. Ludvová,

Jitka:

Divadelní

Neues

Deutsches

encyklopedie)

Theater

in Divadelní

ln

revue

prag 15,

(v 2004,

rámci č.2,

str. 68-70. Ludvová,

Jitka:

Nové Č.

revue 6, 1995, Ludvová Jitka:

divadlo

německé

Jitka:

Oskar Walleck

Otto pick

Jitka:

Paul Eger

(v rámci Divadelní encyklopedie)

Jitka:

Č.

Pirchan Emil

Č.

Jitka:

3, str. 80-81.

Schultes

ln

I, str. 79-80. in

3, str. 79-80.

(v rámci Divadelní encyklopedie)

in Divadelní revue 16, 2005, Ludvová,

Č.

(v rámci Divadelní encyklopedie)

Divadelní revue 15, 2004, Ludvová,

ln Divadelní

(v rámci Divadelní encyklopedie)

Divadelní revue 16, 2005, Ludvová,

války

4, str. 43-48.

in Divadelní revue 15, 2004, Ludvová,

za

Č.

4, str. 76-77.

Frank

(v

encyklopedie) in Divadelní revue 16, 2005,

rámci Č.

Divadelní

2, str. 84-85.

142

Schneider,

Hansj org:

dreiEigen

Jahren

Das in

Neue

Deutsche

Exiltheater

und

Theater

prag

Exildramatik

in

den

1933

1945, Maintal 1991, str.104-117. Schneider, Hansjorg: Hoffnung auf das prager deutsche Theater. Eine

korrrespondenz

gibt

Auskunft

in

Deutschsprachiges

Theater in Prag, prag 2001. Schneider,

Hansj org:

divadla 1933 1993,

č.

do

cizího

(Emigranti

německého

1938 v Československu in Divadelní revue 4,

3, str. 19-26.

Stamberg, v

Nepřišli

Ursula:

meziválečné

době,

Rakousko-české Orientační

překlad

divadelní přednášky

vztahy ze dne 28.

5. 1998 v Divadelním ústavu v Praze.

periodika: Blátter des Deutschen Theaters prag Bohemia prager Presse prager Tagblatt

143

Literatura:

knihy: Brod, Max: Pražské

hvězdné

nebe, Praha - Bratislava 1969.

Brod, Max: Pražský kruh, Praha 1993. Brod, Max: Život plný bojů, Praha 1966. Demetz, Hans: Die Geschichte des Deutschen Theaters in prag VIII, IX, Divadelní ústav, Praha 1974, Demetz, Peter: Praha Rohan,

Bedřich:

černá

[1975]

a zlatá, Praha 1998.

Kafka bydlel za rohem, Praha 1997.

Rosenheim, Richard: Die Geschichte der deutschen Buhnen in Prag 1883 - 1918, prag 1938.

články:

Ludvová, Jitka: Heinrich Teweles (v rámci Divadelní encyklopedie) in Divadelní revue 15, 2004,

Č.

3, str. 75-76.

Ludvová, Jitka: Leopold Kramer (v rámci Divadelní encyklopedie) in Divadelní revue 15, 2004,

Č.

3, str. 76-77.

Ludvová, Jitka: Robert Volkner (v rámci Divadelní encyklopedie) in Divadelní revue 15, 2004,

Č.

3, str. 78-79.

Schremmer, Ernst: Deutsche Theatergeschichte in Bohmen 19181939/40 in Stifter Jahrbuch, 1992. Vojtěch, při

Ivan: 1888 - 1938 - 1988, Řeč pronesená 5. ledna 1988

otevření

vzpomínkové expozice ve foyeru Smetanova

divadla v Praze in Divadelní revue 1, 1990,

č.4,

str. 5.

144

Příloha

1

~~~~-~~~~~~~~~~--~-~-------------

~~
j: :...··:1 () - 1

t==] 1~1/5 [ [ ] 1.5-2

E3 2-3 fZZ]

..

3-6

[(mill 6-$

~

g.;.J{)

Lehovec, O.: Bine Stadtgeographie und Heimatkunde, Prag 1944, str. 94.

Příloha

2: Pánský soubor podle Frejkové

36/37 - 37/38 Afritsch Viktor 32/33 - 33/34 Berlt Alda 32/33 - 34/35 Bauer Willy 35/36 Brix 36/37 - 37/38 Costa Martin 33/34 - 34/35 Demel Paul 36/37 - 37/38 Dudek Leopold 32/33 - 33/34 Frey Erik 32/33 - 37/38 G6tz Hans Grohrnann Theodor 36/37 32/33 - 33/34 Harprecht Bruno 32/33 - 33/34 H6lzlin Friedrich J anitschek Raimund 32/33 - 33/34 32/33 J antsch Werner 34/35 Jordan Egon von 34/35 - 37/38 Klippel Fritz 32/33 Liebl Max Litten Rainer 34/35 Marlé Arnold 34/35 - 37/38 32/33 Musil Erich Padlesak Karl 32/33 - 37/38 Reinhardt Roman 32/33 32/33 - 33/34 Renner Josef Richling Ernst 32/33 Richter Firiedrich 34/35 32/33 R6sner Willy 32/33 - 33/34 Sedl Hans Schrnerzenreich Anton 33/34 - 37/38 Siedler Leo 34/35 - 37/38 Stadler Rudolf 34/35 - 37/38 Str6hlin Otto 32/33 - 33/34 Szurowy Walter 36/37 - 37/38 Taub Walter 32/33 - 37/38 Tauchen Wilhelm 34/35 Trabauer KarI 34/35 - 37/38 Valk Fritz 32/33 - 37/38 32/33 Veit Philipp Volker Willy 34/35 - 37/38 Wickerhauser, Willy 35/36 36/37 - 37/38 Winner Peter Herci, kteří nejsou uvedeni v Almanaších: Brix, Willy Wickerhauser

146

Příloha

3: Pánský soubor podle Almanachů

Afritsch Viktor 193(7) - 1938 BerIt Alda 1932 - 1934 Bauer Willy (1931)-1935(6) Costa Martin 193(7) - 1938 Demel Paul 1934 - 1935(6)? Dudek Leopold 193(7) -1938 (už 1931 člen operního souboru) Frank Felix 193(7) - 1938 Frey Erik 1933 - 1934 Gottl Ludwig (1931) - 1932 Gotz Hans (1931) -1938 Grohmann Theodor 193(7) - 1937 Harprecht Bruno 1933 - 1934 Holzlin Friedrich (1931) - 1934 Janitschek Raimund 1933 - 1934 Jantsch Werner (1931)-1934 Jordan Egon von 1935 - 1935(6) Klein Bruno (1931) - 1932, 1934 - 1938 Klippel Fritz 193(7) - 1938 Leitgeb Waldemar (1931) -1932 Liebl Max (1931) -1934 (režisér, od 1932 zástupce ředitele, až do 1938) Litten Rainer 1935 - 1935(6) Marlé Arnold 1935 - 1938 Musil Erich 1933 Padlesak KarI (1931) - 1938 Petzelt Emil 193(7) - 1938 (1931)-1933 ReinhardtRoman Renner Josef (1931) - 1934 Richling Ernst 1932 - 1933 Richter Firiedrich 1935 - 1935(6) Rosner Willy (1931) - 1933 Sedl Hans 1933 - 1934 SchaumannAdolf (1931)-1932 Schindler Ewald 1932 Schmerzenreich Anton (1931), 1934 - 1938 Schon Hans 1938 Siedler Leo 1935 - 1935(6) Stadler Rudolf 1935 - 1938 Stiegler Manfred 1934 - 1937 Strohlin Otto (1931) - 1934 Szurowy Walter 193(7) - 1938 Taub Walter 1932 - 1938 Tauchen Wilhelm 1935 - 1935(6) Trabauer KarI 1935 - 1938 Valk Fritz 1933 - 1938 Veit Philipp (1931) -1933 Volker Willy 1935 - 1938 Winner Peter 193(7) - 1938

147

Herci, kteří nejsou uvedeni v soupisu E. Frejkové: Frank Felix, Klein Bruno, Petzelt Emil, Schon Hans, Stieg1er Manfred. (1931) ..................... v souboru už v roce 1931 a dříve Protože je almanach pro rok 1936 nedostupný, nemohu přesně určit dobu odchodu a příchodu některých herců.

1935(6) ................... odchod v roce 1935 nebo 1936 193(7) ..................... příchod v roce 1936 nebo 1937

148

Příloha

4: Dámský soubor podle Frejkové

Andergast Maria 32/33 Barring Rigmor 37/38 Behrens Carola 32/33 - 33/34 Beilke Erika 32/33 Berndt Gerte 33/34 Bertram Lo 32/33 - 33/34,35/36 - 37/38 Bringolf - Volker Elfride 35/36 - 37/38 Carpentier Emmy 32/33,34/35 - 37/38 Fothy Elisabeth 36/37 Greiner 33/34 Henneg Christa 36/37 Klirer Vilma 37/38 Last LiHy 36/37 Lhotzky Adele 32/33 - 33/34 Lorenz Lola 32/33 - 33/34 Macheiner Lisl 35/36 - 37/38 Medelsky Hermine 32/33 MeHer Gerda 32/33 - 37/38 Moncasi Dolores 34/35 - 35/36, 37/38 Motz Maria 32/33 - 33/34 Nechwil Mizzi 32/33 - 33/34 Ondra Tilde 32/33 - 33/34 Panzner Eva 35/36 - 37/38 Reiter Annie 33/34 Rodenberg Lux 35/36 - 37/38 Sanova Nadina 37/38 Schneck Valerie 34/35 Stein Lotte 34/35 - 37/38 Terrel-Terramare Ema 36/37 - 37/38 Tilden Jane 33/34 Waern Inge 35/36 - 37/38 Warnholtz Elisabeth 32/33 - 37/38 Weissner Hilde 32/33 Wessely Trude 37/38 Wolf Elisabeth 34/35 Wiinsche Marion 34/35 - 37/38 Herečka,

která není uvedena v Almanaších: Greiner

149

Příloha

5: Dámský soubor podle Almanachů

Andergast Maria 1933 Barring Rigmor 1938 Behrens Carola 1933 -1934 Beilke Erika 1933 Berndt Gerte 1934 Bertram Lo 1933 - 1934, 193(7) - 1938 Bringolf - Volker Elfride 193(7) - 1938 Carpentier Emmy 1933, 1935 - 1938 Fothy Elisabeth 193(7) Halovanič Bertl (1931) -1932 Henneg Christa 193(7) Klirer Vilma 1938 Last Lilly 193(7) Lhotzky Adele (1931) -1934 Lorenz Lola (1931) -1934 Macheiner Lisl 193(7) - 1938 MedelskyHermine (1931)-1932 Meller Gerda (1931) -1938 Moncasi Dolores 1935 (-1936), 1938 Motz Maria 1933 - 1934 Nechwil Mizzi (1931) -1934 Ondra Tilde (1931) -1934 Panzner Eva 193(7) - 1938 Rahm Inge (1931) -1933 Reinecke Olga (1931) -1932 Reiter Annie 1934 Rodenberg Lux 193(7) - 1938 Sanova Nadina 1938 Schneck Va1erie 1935 (- 1936) Stein Lotte 1935 - 1938 Terrel-Terramare Ema 193(7) -1938 Tilden Jane 1934 Waern Inge 193(7) - 1938 Warnholtz Elisabeth (1931) -1938 Weissner Hilde 1933 Wessely Trude 1938 Wolf Elisabeth 1935 (- 1936) Wlinsche Marion 1935 - 1938 Herečka,

která není uvedena v soupisu E. Frejkové: Inge Rahm (1931) ..................... v souboru už v roce 1931 a dříve Protože je almanach pro rok 1936 nedostupný, nemohu přesně určit dobu odchodu a příchodu některých hereček.

1935(6) ................... odchod v roce 1935 nebo 1936 193(7) ..................... příchod v roce 1936 nebo 1937

150

Příloha

6

1932/33 činohra

;

O

.5 ~O

11 19 6 5

2 3

f-

l

O O

n.

42 371 8,8 29

5 53 10,6 14

n. r.

1933/34

1934/35

1935/36

1936/37

1937/38

1938/39

opereta činohra opereta činohra opereta činohra opereta činohra opereta činohra opereta činohra opereta 24 2 17 2 4 3 21 3 22 16 3 O

23 4 3 3 49 399 8,1 33

5 O

1 O

9 65 7,2 18

18 1 4 6 50 451 9 32

3 2 O

2 10 111 11,1 30

15 5 5 3 52 466 9 48

6 3 O O

12 99 8,25 14

25 2 2 3 54 438 8,1 28

3 1 O O

6 41 6,8 11

24 7 5 O

52 411 7,9 20

5

2

O O O 6

6

43 7,2 8

Legenda: Čísla v levém sloupci udávají počet představení. prem. - počet premiér uskutečněných v dané sezóně rep. - součet všech premiér uskutečněných repríz prům. - průměrný počet představení dosahovaný inscenacemi uvedeními v dané sezóně max r. - nejvyšší počet představení, kterého dosáhla inscenace, jejíž premiéra proběhal v dané sezóně, za dobu svého trvání

a_

151

Příloha

U DU WU E P Z Ne Ni

7: Soupis repertoáru Německého divadla v Praze v sezónách 1932/33 - 1938/39 Urauffiihrung - první uvedení jevištního díla vůbec 1 Deutsche Uraufiihrung - první uvedení jevištního díla na německých scénách Welt Urauffiihrung - první u vedení jevištního díla vůbec Erstauffiihrung - první uvedení určitého jevištního díla na určitém místě 2 Premiere - premiéra Zum ersten Male, Erstma1ig - poprvé Neueinstudierung, Neu einstudiert - nové nastudování Neu inszeniert, Neuinszenierung - nově inscenováno

(OPTE) - opereta (H) - hostující soubor

Pokud není před datem uvedeno označení premiéry jedná se o inscenaci, která měla premiéru před začátkem sezóny 1932/33. Číslo udávající počet konaných představení pak zahrnuje jen ta uskutečněná od začátku sezóny 1932/33. Označení premiéry postrádají i některé inscenace, které měli premiéru na Silvestra, v tomto případě proto, že, ačkoli se o premiéry jednoznačně jedná, na cedulích tak uvedeny nejsou. V případě hostujících souborů se číslo udávající počet představení týká pouze aktuální sezóny. Jestliže se toto hostování v dalších sezónách opakovalo, je v nich i uvedeno. Tento soupis repertoáru vznikl na základě cedulí Neues Deutsches Theater a Kleine BUlme, Divadelní oddělení Národního Muzea v Praze, programu divadla, vycházejícího v Prager Presse a Soupisu repertoáru, který je součástí Dokumentace německých divadel v Praze Elišky Frejkové.

I

2

Podle: Brauneck, Manfred, Schneilin, Gérard: Theaterlexikon, Reinbek bei Hamburg 1986, str. 313. Viz pozn. 1.

152

1932/33 Moral (Morálka) 8. 1932,EJ3 Autor: Ludwig Thoma Režie: Hans Gotz 7x

~e:27.

Die Waterloo-Briicke (Waterloo-most) E:28. 8. 1932,EJ3 Autor: Robert E. Sherwood, pro německé scény přepracoval: Heinrich B. Kranz Režie: Friedrich Holzlin 12x

II. Stock, Tur 19 (Druhé patro, E: 1. 9. 1932, EJ3 Autor: Ludwik Zihaly Režie: Hans Gotz

dveře

19)

lOx

Der Kaufmann von Venedig (Kupec benátský) ~e:2.9. 1932,~T

Autor: William Shakespeare Režie: Max Liebl Výprava: Emil Pirchan mimořádný host: Alice Verden (Staatlichen Schauspielhaus Dresden) (Portia) (5. 12. 1932) 5x Die Drei Musketiere (OPTE) (Tři mušketýři) E: 3. 9. 1932, ~T Text na motivy A. Dumase: Ralph Schanzer a Ernst Welisch Hudba: Ralph Benatzky Režie: Renato Mordo Výprava: Emil Pirchan Choreografie a tance: Petr Schork 13x

lm Weissen Rossl (SGSP) ~a bílém koni) 5.9. 1932,~T Hudba: Ralph Benatzky Hudební vložky: Robert Gilbert, Bruno Granichsteadten, Robert Stolz Režie: Max Liebl Aranžmá tanců: baletní mistr Petr Schork Výprava: Leopold Kotulan mimořádní hosté:Adi Waté (Stadttheater Franzesbad) (Leopold Brandmeyer, Oberkellner) 5. 9. 1932 EIse Lord (Josepha Voglhuber, die Rosslwirtin) 3. 12. 1933,26.2. 1934 Kurt HeBky (Wilhelm Geisecke) 26. 2. 1934 14x

153

Meine Schwester und ich (Moje sestra ajá)

12.9. 1932,NDT Autor: Berr a Vemeuil; překlad: Robert Blum Hudba: Ralph Benatzky Režie: Rudolf Stadler mimořádní hosté: Liesl Steiner-Andergast (Stadttheater Asussig) (Dol1y) 26.6. 1933 Heini Hein (Opernhaus Koln) (Irma) 26. 6. 1933 2x Coeur Bube (Le gréluchon délicat) (Srdcový spodek)

E: 15.9. 1932, KB Autor: Jacques Natanson, překlad: Berta Zuckerkandl Režie: Bruno Harprecht 18x Rauhnacht (Drsná noc) E: 17.9. 1932,NDT Autor: Richard Bil1inger Režie: Max Liebl Výprava: Emil Pirchan 4x Arm wie eine Kirchenmaus (Chudý jak kostelní myš)

19.9. 1932,NDT Autor: Ladislaus Fodor, Režie: Hans Gotz 3x

německé přepracování:

Siegfried Geyer

Nina

23.9. 1932, KB Autor: Bruno Frank Režie: Friedrich Holzlin 2x Der Hauptmann von Kopenick (Hejtman z Kopníku)

26.9. 1932,NDT Autor: Cad Zuckmayer Režie: Friedrich Holzlin lx Medea Ne: 29. 9. 1932,NDT Autor: Franz Grillparzer Režie: Max Liebl 2x Spiel im Schloss (Hra v zámku)

3.10. 1932,NDT Autor: Franz Molnár Host: Leopold Kramer (Korth)

154

5x Elisabeth von England (Alžběta Anglická) 4.10.1932, NDT Autor: Ferdinad Bruckner Režie: Max Liebl 3x Der Zigeunenbaron (OPTE) (Cikánský baron) Ne: 6.10.1932, NDT Opereta podle povídky M. Johanise od M. Schnitzlera Hudba: Johann StrauB Režie: Max Liebl Choreografie a tance: Petr Schork Mimořádný host: B. Sterneck (Kálmán Zsupán) 5. 4. 1935 P. Morgan (Conte Carnero) 5. 4.1935 12x Kalkutta, 4. Mai (Kalkata, 4. E:7. 10. 1932, KB Autor: Lion Feuchtwanger Režie: Hans G6tz 7x

května)

Familie Schimek (H) (Rodina Šimkova) ll. 10.32, NDT Autor: Gustav Kadelburg Režie: Prof. Ernst Wieland Hosté: Max Pallenberg se souborem lx Der Wauwau (H) (Hafan) 14. 10. 32,NDT Autor: Horace Hodges a Wigney Percival, Německy: RudolfKommer Režie: Prof. Ernst Wieland Hosté: Max Pallenberg se souborem lx J emand (Někdo) 16.10. 1932, KB Autor: Franz Molnár Režie: Otto Str6hlin Host: Leopold Kramer (Cortin) lx Weekend (Uebr'a Sonntag) (Víkend) E:20. 10. 1932, KB Autor: Noel Coward, překlad: Luise Maria Mayer Režie: Bruno Harprecht 16x

155

Schwarzrote Kirschen (Černočervené třešně) E:21. 10. 1932,~T Autor: Alexander Hunyadi, Německé přepracování: Hermann heiz Ortner Režie: Renato Mordo 4x Das Recht auf Siinde (H) (Der Mann: J a - Die Frau: Nein) (Právo na hřích) E:22. 10. 1932,~T Autor: Wilem Werner, překlad: Ludwig Nerz Hosté: Gisela Werbezirk se souborem 4x Viktoria und ihr Husar (OPTE) (Viktorie a její husar) 24. 10. 1932,~T Autor: Emerich F01ders, překlad: Alfred Griinwald a Dr. Fritz L6hner-Beda Hudba: Paul Abraham Režie: Rudolf Stadler lx Der Kuss vor dem Spiegel (H) (Hubička před zrcadlem) 29. 10. 1932,~T Autor: Ladislaus F odor Režie: Paul Marx Hosté: Lil Dagover a Ernst Deutsch se souborem 2x Frau Warrens Gewerbe (Živnost paní Warrenové) 1. 11. 1932, ~T Autor: Bernard Shaw Režie: Max Liebl Mimořádný host: Pepi G16ckner-Kramer (Frau Kitty Warren) 1. 11. 1932 Anny Reiter (Frau Kitty Warren) 31. 5. 1933 2x Bitte, erh6ren Sie meinen Mann (Prosím, vyslyšte mého muže) E: 5. 11. 1932, KB Autor: Pierre Wolff a André Birabeau, překlad: Rose Richter Režie: Otto Str6hlin 6x Rose Bernd (H) (Róza Berndová) 6. 11.1932, ~T Autor: Gerhart Hauptmann Režie: Kari Heinz Martin Hosté: Deutsches Theater BerIin s Paulou Wessely 2x Ich habe einen Engel geheiratet (Oženil jsem se s 1J:9. 11. 1932,~T

andělem)

156

Autor: Johann Vaszary Režie: Friedrich H61z1in 20x Der Biberpelz (Bobří kožich) 14. ll. 1932, NDT Autor: Gerhart Hauptmann Režie: Max Liebl Mimořádný host: Pepi G16ckner-Kramer (Frau Wolf) 14. ll. 1932 Hansi Niese (Frau Wolf) ll. 12. 1932 2x Sturm im Wasserglas (Bouře ve sklenici vody) 16. ll. 1932, NDT Autor: Bruno Frank Režie: Friedrich H61z1in Mimořádný host: Pepi Gl6ckner-Kramer (Frau Vogl) 16. ll. 1932, 20. ll. 1932 Hansi Niese (Frau Vogl) ll. 12. 1932 3x Kabale und Liebe (Úklady a láska) 19. ll. 1932, NDT Autor: Friedrich v. Schiller lx Essig und Oel (Ocet a olej) E:24. 11. 1932, KB Autor: Siegfried Greyer a Paul Frank Hudba: Robert Katscher Režie: Rudolf Stadler Výprava: Leopold Kotulán 15x Die Jungfem vom Bischofsberg (H) (Panny z Bischofsbergu) E:26. 11. 1932,NDT Autor: Gerhart Hauptmann Režie: Georg Kieslau Výprava: návrh: Adolph Mahnke, zařízení: Georg Brandt, kroje: Leonhard Fanto Hosté: Dresdner Staststheaters lx Var Sonnenuntergang (Před západem slunce) E: 1. 12. 1932,NDT Autor: Gerhart Hauptmann Režie: Max Liebl 16x College Crampton (H) 4. 12. 1932,NDT Autor: Gerhart Hauptmann

157

Režie: Eugen Jensen Hosté: Albert Bassermann se souborem lx Bargeld lacht (Hotové peníze se smějí) E: 8. 12. 1932, KB Autor: Franz Carnrnerlohr a Erich Ebermayer Režie: Hans G6tz 12x Der Schatten (H) (Stín) 13. 12. 1932, KB Autor: Dario Nicodemi Režie: Arthur Schoreder Hosté: Ti11a Durieux a Berliner Ensemble lx Hokuspokus Z: 17. 12. 1932,NDT Autor: Curt Goetz Režie: Friedrich H6lzlin 8x Der Geisterzug (Vlak duchů) E:25. 12. 1932, KB Autor: Arnold Ridley Režie: Renato Mordo 9x Wenn die kleinen Wei1chen blíihen ... (OPTE) (Když kvetou malé chvilky) E:26. 12. 1932,NDT Autor: Bruno Hardt-Warden podle hry "Als ich noch im Flíigelkleide" Hudba: Robert Stolz Režie: Bruno Harprecht 6x Sylvester 1932 in der Wunder-Bar (dále pod názvem Die Wunder Bar) (Kouzelný bar) 31. 12. 1932, NDT Autor: Géza Gerzceg a KarI Farkas Hudba: Robert Katscher Hosté: Andy&Carol, Léa Niako, Mons. Zibral, Exotic girls, Olga Rinnebach, Jaro Libal, Jazzorchester Taneční mistr: Joe Jenčík 6x Susannes Geheminis 31. 12. 1932, KB Autor: Enrico Goliscani, překlad: Max Kalbech Hudba: Ermanno Wolf-Ferrari Režie: RudolfBandler

158

Dirigent: Max Rudolf Sylvester Ballet 31. 12. 1932, KB Richard Strauss: Rosenkavalier-W alzer Režie: Joe Jenčík Dirigent: Frank Pollak Briiderlein fein 31.12. 1932, KB Autor: Julius Wilhelm Hudba: Leo Fall Režie: Erich Dorner Dirigent: Paul Komlós 2x Ein Held gesucht (Hledá se hrdina) E: 12. 1. 1933, KB Autor: Louis Verneuil, překlad: Mimi Zoff Režie: Hans Gotz 11x Die blinde Gottin (Slepá bohyně) E: 15. 1. 1933,~T Autor: Ernst Toller Režie: Max Liebl 4x Der Mustergatte (Fair and warmer) (Vzorný manžel) Ne: 21. 1. 1933, KB Autor: Avery Hopwood, pro německé scény přepracoval: B. Pogson Režie: Leopold Dudek Mimořádní hosté: Heinz Rlihrmann (Billie Bertlett) (24. 6. 1935) Alexa von Poremski (Nelly) (24.6. 1935) 17x Die geliebte Stimme (Milovaný hlas) E:24. 1. 1933,~T Autor: Jean Cocteau, překlad: Hans Feist Režie: Hans Burger Oedipus E:24. 1. 1933,~T Autor: André Gide, překlad: Robert Curtis Režie: Bruno Harprecht 4x Leinen aus Irland (Len z Irska) 3.2. 1933,~T Autor: Stephan Kamare Režie: Friedrich HOlzlin Host: Curt Bois (Schlesinger aus Skutari) 4x

159

Die Madchenjahre einer K6nigin (Léta mládí jedné královny) E: 10.2. 1933,~T Autor: Sil-Vara Režie: Max Liebl Výprava: Leopold Kotulan 13x Palais Royal DU: 11. 2.1933, KB Autor: Robert E. Sherwood, přepracoval: Heinrich B. Kranz Režie: Bruno Harprecht 4x Tanzmatinée Gertrud Bodenweiser 12.2. 1933, KB lx Juwelenraub in der Kartnerstrasse 14.2. 1933,~T Autor: Ladislaus F odor Režie: Friedrich H6lzlin Host: Maria Paulder (Helene) lx Candida Ne: 17.2. 1933, KB Autor: Bernard Shaw, překlad: Siegfried Trebitsch Režie: Renato Mordo 7x Musik um Susi (Hudba kolem Susi) E:25.2. 1933,~T Autor: Paul Frank a Peter Herz Hudba: Bernadr Grun Režie: Max Liebl mimořádní hosté: Erika v. Tellman (Susi Wallner) 29.5. 1933 Walter Rilla (Albert Lohmann) 29.5. 1933 Ludwig Donath (Dr. Kurt Etzdorff) 29.5. 1933 6x

Der Patriot (H) (patriot) 26.2. 1933, ~T Autor: Alfred N eumann Hosté. Fritz Kortner se souborem lx Verwirrung der Gefiihle (Un Taciturne) U: 2. 3. 1933, ~T

(Bloudění citů)

160

Autor:Roger Martin du Gard, překlad: Berth Ebelsbacher a Eva Mertens Režie: Dr. RudolfBeer a.G. 2x Eva saniert das Paradies (Eva sanuje ráj) E: 4. 3.1933, KB Autor: Alexander Engel a Julius Horst Režie: Hans G6tz 7x Konflikt (H) (Konflikt) E v berlínském obsazení: 5. 3. 1933, NDT Autor: Max Alsberg Režie: Karheinz Martin Hosté: Albert Bassermann, Fritz Alberti, Tilla Durieux, Rainer Litten, J akob Tiedtke, lnngard Willers, Paul Morgan, Else Bassemann, Gerhard Ritterband, Franz Dombrowski lx Dr. med. Hiob Pditorius (H) 8.3.1933, NDT Autor: Curt G6tz Režie: Rosa Valetti Hosté: Curt G6tz se souborem lx Weekend im Schnee (H) 9.3. 1933, KB Autor: Ida Sinek a Kurt Breuer Hudba: Trojan Wellisch, hudební vložky: Rud. Ruch. Schwarz Umělecké vedení: J.H. Fischer Režie: Leo Strassberg Hosté: Fritz Griinbaum se souborem lx Ensemblegastspiel Fritz Griinbaum (H) 10.3. 1933, KB Sketch: Morgen sterb ich sowieso Sketch: Der L6venbandiger Sketch: Der fliegende Hollander Sketch: Der Stumme von Portici 3x Gliickliche Reise (OPTE) (Št'astná cesta) E: 16.3. 1933,NDT Autor: Max Bertuch a Kurt Schwabach Hudba: Eduard Kiinnecke Režie: Bruno Harprecht Mimořádný host: Liesl Frank (Monika Brink) 3.5. 1933 8x

161

Katharina, die Widerspenstige (H) E: 17.3.1933, KB Autor: Eugen Holly Režie: AI:fred Mahr Hosté: Hansi Niese se souborem lx

(Kateřina

Vzpurná)

Komodie der Irrungen (Komedie omylů) E: 18.3. 1933, KB Autor: William Shakespeare, překlad: Hans Rothe Režie: Renato Mordo Výprava: Lothar Schench von Trapp Provedení výpravy: Leopold Kotulan 12x Auslandreise (Cesta do ciziny) E:24.3. 1933,~T Autor: Rudolf Oesterreicher a Ludwig Hirschfeld Režie: Max Liebl Host: Curt Bois (Barenschmidt) 8x Gliick im Haus (H) (Štěstí v domě) E:31.3. 1933,~T Autor: J ean de Létraz Texty písní: Hans Adler Hudba: Alexander Steinbrecher Režie: Paul Kalbeck Výprava: Kari Dworsky Hosté: Theater in der J osefstadt a Hermann Thimig lx Minna von Barnhelm (Mína z Barnhelmu) Ne: 5.4. 1933,~T Autor: G.E. Lessing Režie: Friedrich Holzlin 5x Wetter fu morgen veranderIich (Počasí zítra proměnlivé) E: 8.4.1933, KB Autor: Eugen Giirster Režie: Walter Taub 6x Eine Frau, die weiss, was sie will (Žena, která ví, co chce) E: 13.4. 1933,~T Autor: AI:fred Griinwald (podle Verneuila) Hudba: Oscar Straus Režie: Bruno Harprecht 6x

162

K6nig Ludwig II von Bayern (Der 13. Juni) (H) (Král Ludvík II Bavorský) E: 16.4. 1933,~T Autor: Fred A. Angennayer Regie: E. A. Licho Hosté: Ernst Deutsch se souborem lx Madame hat Ausgang (Madame má volno) E: 17.4.1933, KB Autor: Paul Annont a Marcel Gerbidon, překlad a úprava pro německé scény: Franz Horch Režie: Friedrich H6lzlin Mimořádný host: Paul H6rbiger (Marcel) 26. 1. 1937, 31. 1. 1937 9x Schottenring (H) (Skotský prsten) E: 23. 4.1933, KB Autor: Annie Friedmann a Ludwig Nerz Režie: Jakob Fedharnrner Hosté: Gisela Werbezirk se souborem 5x Menschen im Hotel (Lidé v hotelu) E: 26. 4. 1933,~T Autor: Vicki Baum Režie: Max Liebl 6x Injeder Ehe ... (The love game) (V každém manželství ... ) E: 29. 4.1933, KB Autor: Cecil Chesterton a Ralph Neale Režie: Julius Gellner j .h. 9x 1st Geraldine ein Engel? (Je Geraldina anděl?) E: 13. 5. 1933, KB Autor: Hans J aray Režie: Hans G6tz 12x Der Raub der Sabinerinnen (Únos Sabinek) Ne: 16.5. 1933,~T Autor: Franz a Paul Sch6nthan Režie: Bruno Harprecht 4x Nathan der Weise (Moudrý Nathan) Ne: 26.5. 1933, ~T Autor: Gott. Ephr. Lessing Režie: Max Liebl

163

6x Da stimmt was nicht! E:26. 5. 1933,~T Autor: Franz Arnold Režie: Walter Taub 7x

(Něco

tam není v pořádku)

Gastspiel des Theaters der Komiker, Berlin, unter Leitung von Kurt Robitschek (H) 2.6. 1933,~T Hosté: Theater der Komiker, Berlin 2x Fabian, der Elefant (Fabian slon) E: ll. 6. 1933, KB Autor: Leo Lenz a Ralph Arthur Roberts Režie: Friedrich Holzlin mimořádní hosté:Margarette Schell (Nelly, Stubenmadchen) 13.6. 1933 Gertl Berndt (Luise Spangenberg) 16.6. 1933 6x Hosemanns Sohne (Der Dickkopf) (H) (Synové pana Hosemanna) 17.6. 1933,~T Autor: Friedmann-Frederich Režie: Dr. Fritz Freidmann-Frederich Hosté: Felix Bressart, Julius Falkenstein, Lori Leux se souborem 2x Hochste Eisenbahn (Poslední vlak nebo Nejvyšší Z: 17.6. 1933,KB Autor: Friedrich HolHinder Režie: Renato Mordo Choreografie: Peter Schork Výprava: Hans Burger, Piperger-Hartmann 28x

čas)

Lulu E:20.6. 1933,~T Autor: Frank Wedekind Autorizované jevištní zařízení: Otto Falkenberg Režie: Julius Gellner j.h. výprava podle návrhů Otto Reigberta Hans Burger Hudbu sestavil: Frank Pollak Návrhy kostýmů Lulu: Hans Bruger Projekce (podle obrazů Masereela a Reigberta): Franz Leminger 3x lch weiss etwas, was du nicht weiss! (H) (Vím něco, co nevíš) E:21.6. 1933,~T

164

Autor: Paul Osborn, překlad Ludwig Hirschfeld Režie: Viktor Barnowsky Hosté: Rosa Valetti se souborem lx Gasparone (H) (OPTE)

E: 24. 6.

1933,~T

Autor: Carl Millecker, přepracování textu: Erst Steffan a Paul Knepler Hudební přepracování: Ernst Steffan Režie: Karl Neisser j.h. Hosté: Emmy Sturm, Michael Bohnen, Leo Slezak, André Mattoni, Max Schipper 2x

Achtung! Frisch gestricken! (H) (Pozor! Čerstvě natřeno)

E:27.6.l933,KB Autor: René Fauchois, překlad: Kathe Porada a Hans Feist Režie: Viktor Bamowsky Hosté: Rosa Valetti se souborem lx Das Land des Lachelns (OPTE)

29.6.

(Země úsměvů)

1933,~T

Podle Viktora Léona Ludwig Herzer a Fritz Lehner Hudba: Franz Lehár Režie: Rudolf Stadler Host: Heini Hein, Opernhaus Keln lx

165

1933/1934 Wilhelm Tell Ne: 2. 9. 1933,~T Autor: Friedrich von Schiller Režie: Max Liebl Výprava: Emil Pirchan

5x Ball im Savoy (OPTE) (Bál v Savoy) E:9.9. 1933,~T Autor: Alfred Grlinwald a Fritz Lohner-Beda Hudba: Paul Abraham Režie: Renato Modro Tance: Peter Schork Výprava: Emil Pirchan 18x Die Trafik Threr Exzellenz (Trafika jeho Excelence) E: 10.9. 1933, KB Autor: Ladislaus Bus-Fekete Režie: Hans Gotz 21x Erste W erbe-Abend des Deutschen Theaters ll. 9. 1933, ~T lx Disraeli E: 16.9. 1933,~T Autor: Marie Mayer a Arthur Rundt Režie: Max Liebl Host: Ernst Deutsch (Benjamin Disreali, spater Lord Baconsfield) 8x Mamsell Nitouche (OPTE) Ni: 19.9. 1933, KB Autor: H. Meihac a A. Millaud, překlad R. Genée Hudba: Hervé Režie: Renato Mordo Výprava: Hans Walls, Piperger Tance: Peter Schork 10x Pension Scholler Ni: 28. 9. 1933, KB Autor: Cad Laufa W. Jacoby Režie: Julius Gellner Výprava: Hans Burger 9x

166

Ein Mantel, ein Hut, ein Handschuh (Kabát, klobouk, rukavice) E:4. 10. 1933,}ij)T Autor: Wilhelm Speyer Režie: Julius Gellner Výprava: Emil Pirchan Host: Ernst Deutsch (Der Herr) 7x Bezauberndes Fraulein! (Okouzlující slečna) E: 7. 10. 1933, KB Autor: Ralph Benatzky Hudba: Ralph Benatzky Režie: Hans G6tz Mimořádný host: Gusti Huber (Das bezaubernde Fraulein) 30.5. 1936 Max Hansen (Paul) 30.5. 1936 23x John Gabriel Borkmann Ni: 19. 10. 1933, KB Autor: Henrik Ibsen Režie: Julius Gellner 7x Das Dreimaderlhaus (SGSP) (Dům tří slečen) Ni: 21. 10. 1933 Autor: podle Hanse Rud. Bartsche Dr. A. M. Willner a Heinz Reichert Hudba: Franz Schubert, přepracoval Heinrich Berté Režie: Renato Mordo Výprava: Emil Pirchan Tance: Peter Schork 7x Sextett E:21. 10. 1933, KB Autor: Georg Schmitt Režie: Hans G6tz 5x Olympia 31. 10. 1933,}ij)T Autor: Franz Molnár Host: Hedwig Bleibteru (Eugenie) lx Pygmalion Ne: 1. ll. 1933,}ij)T Autor: Bernadr Shaw, překlad: Siegfried Hollander Režie: Bruno Harprecht Host: Carola Nehr (Eliza)

167

7 Allez hopp (Elá hop) E: 2. 11. 1933, KB Autor: Friedrich HolHinder Režie: Renato Mordo Výprava: Hans Burger 16x Liebelei, Abschiedssouper (H) (Milkování, Slavnostní večeře na rozloučenou) 9. 11. 1933, NDT Autor: Arthur Schnitzler Režie: Paul Kalbeck Hosté: Theater in der Josefstadt s Paulou Wessely, Oscarem Kalrweisem, Hansem Thirnigem a soubor lx 1st Geraldine ein Engel? (H) (Je Geraldina anděl?) 10.11. 1933, NDT Autor: Hans J aray Režie: Paul Kalbeck Hosté: Theater in der Josefstadt s Paulou Wessely, Oscarem Kalrweisem, Hansem Thirnigem a soubor lx Ein Strich geht durchs Zimmer (Quadratur des Kreises) (Kvadratura kruhu) E: 15. 11. 1933, KB Autor: Valentin Kataj ew Režie: Julius Gellner 4x Die runfFrankfurter (Pět Frankfurtských) Ni: 17. 11. 1933, NDT Autor: Car1 Rossler Režie: Friedrich HOlzlin Host: Gisela Werbezirk (Die alte Frau Gudula) 6x Wem Gott ein Amt Gibt, ... (H) (Komu dal Pán Bůh úřad ... ) E:21. 11. 1933,NDT Autor: Wilhelm Lichtenberg Režie: Ernst Wieland Hosté: Max Pallenberg se souborem lx Ten Minute Alibi (H) (Deset minut alibi) 21. 11. 1933, KB Autor: Anthony Armstrong Hosté: Edward Stir1ing a Frank Reynolds s "The English Players" lx

168

The Green Bay Tree (H) (Strom ze Zelené zátoky) 22. 11. 1933, KB Autor: Mordaunt Shairp Hosté: Edward Stir1ing a Frank Reynolds s "The English Players" lx Dreimal Hochzeit (Třikrát svatba) Ni: 24. 11. 1933 Autor: Anne Nickols, německé přepracování: Felix Salten Režie: Leopold Dudek Host: Gisela Werbezirk (Frau Isak Cohen)

8x Desiré E:29. 11. 1933, KB Autor: Sascha Guitry, překlad: Berta Zuckerkandl Režie: Julius Gellner 10x Die Widerspenstigen Ziihmung (Zkrocení zlé ženy) Ni: 1. 12. 1933, NDT Autor: William Shakespeare Režie: Renato Mordo Výprava: Frank Schultes Host: Carola Nehr (Katharina) 4x Illustrierte Zeitung (Ilustrované noviny) E:9. 12. 1933, KB Autor: Kurt Robitschek Hudba: Wilhelm Grosz Režie: Kurt Robitschek Tance: Peter Schork Výprava a kostýmy: Herrman Krehan

llx Der Garten Eden (Zahrada Eden) 15. 12. 1933,NDT Autor: RudolfBernauer a Rudolf Osterreicher Režie: Max Liebl Host: Ria Thiele (Tilly Hasselberger)

8x Don Carlos (H) 16. 12. 1933,NDT Autor: Friedrich v. Schiller Režie: Karlheinz Martin Hosté: Albert Bassemann, Alexander Moissi, Tilla Durieus, Ernst Deutsch se souborem 2x

169

Die Wildente (H) (Divoká kachna)

17.12.l933,NDT Autor: Henrik Ibsen, německé přepracování podle překladu M. von Borche Režie: Adolf Edgar Licho Hosté: Albert a Else Bassemannovi, Alexander Moissi, Tilla Durieux, Ernst Deutsch se souborem

2x Ptinktchen und Anton (Kulička a Toník)

E:20. 12. 1933,NDT Podle románu pro děti od Ericha Kastnera Režie: Hans Burger Výprava: Hans Burger

12x Zwei Herzen im Dreivierteltakt (Der verlorene Walzer) (OPTE) taktu)

(Dvě

srdce v

tříčtvrtečním

E:25. 12. 1933,NDT podle stejnojmenného zvukového filmu Waltera Reische a Franze Schulze Paul Knepler aj. M. Welleminsky Hudba: Robert Stolz Režie: Julius Gellner Tance: Peter Schork

7x Die sch6nste Ehe

(Nejkrásnější

manželství)

lJ:26. 12. 1933, KB Autor: Ladislaus Fodor Režie: Bruno Harprecht

12x Goldenes Prag (Zlatá Praha)

P:31. 12. 1933,NDT Autor: Max Bertuch, Walter Taub Texty písní: Bernard Grun Režie: Max Liebl Tance: Martha Aubrechtová 8x Theo macht alles (Theodore & CIE.) (Theo všechno udělá)

E:31. 12. 1933, KB Autor: Nancey a Armont, Režie: Julius Gellner

překlad

Erich Motz

7x Tovarisch (Tovariš)

E: 6.1. 1934, NDT Autor: Jacques Deval Režie: Hans G6tz

170

19x Der eingebildete Kranke (Zdravý nemocný) Ni: 11. 1. 1934, KB Autor: Moliére Režie: Julius Gellner Tance: Peter Schork Výprava: Emil Pirchan Mimořádný host: Else Lord (Toinette) 11. 1. 1934, 16. 1. 1934, 17. 1. 1934,25. 1. 1934, 29.1.1934,4.2.1934 Paul Lewitt(Argan) 18.5. 1934,25.2. 1935 Charlotta Kiitter (Toinette) 18. 5. 1934,25.2. 1935 8x Der blaue Vogel (Modrý pták) 12. 1. 1934, KB Hotsté: Jushny's russisches Theater 5x Wallensteins Tod (Valdštejnova smrt) Ne: 13. 1. 1934,NDT Autor: Friedrich von Schiller Režie: Max Liebl Host: Frizt Klippel (Max Picolomini) 4x Weisser Flieder (Bílý šeřík) E: 19. 1. 1934, KB Autor: George Farquhar Lennox Režie: Walter Taub 20x Tango um Mittemacht (OPTE) (půlnoční tango) E:20. 1. 1934,NDT Autor: Stephan Békeff a László Vadnai Hudba: Karl Komjáti Režie: Renato Mordo 5x Die andere Seite (Druhá strana) E: 1.2.1934, KB Autor: R. C. Sherriff, překlad: Hans Reisiger Režie: Friedrich Holzlin 5x Katz' im Sack (Kočka v pytli) E: 4. 2.1934, KB Autor:Ladislaus Szilágyi, německé přepracování: J.F. Bard a Frizt Lenzer Texty písní: Dr. F. Lohner-Beda Režie: Walter Taub

171

Výprava: Hans Burger 6x Zu ebener Erde und erster Stock oder: Die Launene des Glucks (V přízemí a 1. patře) Ni: 8.2. 1934,NDT Autor: Johann Nestroy Hudba: Adolf Muller Režie: Julius Gellner Host: EIse Lord (SalerI)

5x Femina E: 17.2.1934, KB Autor: C.P. van Rossem a J.F. Soesman, překlad: EIse Otten Režie: Leopold Kramer Host: Leopold Kramer (Egbert Hoesdrecht) 6x Peppina (OPTE) E: 18.2. 1934,NDT Autor: Rudolf Oesterreicher Hudba: Robert Stolz Režie: Renato Mordo Host: Maria Elsner (Maria Muller) 4x Scampolo (H) 19.2. 1934,NDT Autor: Dario Niccodemi, nově přepracoval: Kari Lerbs Režie: Hans Brahm Hosté: Dolly Haas se souborem 2x Der junge Baron N euhaus (Mladý baron N euhaus) E: 24. 2. 1934,NDT Autor: Stefan Kamare Režie: Max Liebl Návrhy a výprava: Architekt Fritz Gerstel Zhotovení dekorací: Leopold Kotulan Host: EIse Lord (Toni Wambacherin) 6x Papa 24.2. 1934, KB Autor: Robert de Flers a G. A. Laillavet Režie: Leopold Kramer Hosté: Leopold Kramer (Graf von Larzac) Elfriede Borodin (Georgia Coursan) lOx

172

Wenn ich wollte ... (H) (Kdybych chtěl. .. ) E: 4.3.1934, NDT Autor: Paul Geraldy a Robert Spitzer, překlad: Berta Zuckerkandl Režie: Otto Ludwig Preminger Hosté: Theater in der J osefstadt lx Das Konzert (Konzert) Ni: 8. 3. 1934, NDT Autor: Hermann Bahr Režie: Hans Gotz Host: Leopold Kramer (Gustav Heink) Maria Czamska (Delfine) Mimořádný host: Lili Bader (Eva Gemdl) 5. 11. 1934,6. 11. 1934 6x Die Gottliche Jette (Božská J ette) E: 9. 3.1934, NDT Autor: Glinther Bilbo a Emil Rameau Hudba: Walter W. Goetze Režie: Renato Mordo Tance: Peter Schork Výprava: Hans Burger Host: Maria Elsner (Jette) 2x Der Brief (H) (Dopis) E: 12.3. 1934,NDT Autor: S. Maugham Režie: Alfred Fischer Hosté: Tilla Durieux se souborem lx You never can tell (H) (Nemůžeš říct) 14.3. 1934, KB Autor: G. B. Shaw Hosté: The English Players lx Anthony und Anna (H) (Anthony a Anna) 15.3. 1934, KB Autor: John Ervine Hosté: The English Players lx Grosse Chance (V elká šance) E: 17.3.1934, KB Autor: Alfred M611er a Hans Lorent Režie: Friedrich H6lzlin Mimořádný host: Lona Gross (Deutschen Theater, Brunn) (Helga) (29. 4. 1934)

173

6x Die Orchideen von Schloss Silver-Gate (H) (Orchidee ze zámku Silver-Gate) E:21.3. 1934,~T Autor: Mordannt Shairp, překlad: Johannes Reich Režie: Emil Geyer Hosté: Theater in der Josefstadt, Vídeň lx Gastein E: 22. 3. 1934, KB Autor: Ludwig Hirschfeld Režie: Friedrich H6lzlin Host: Ria Thiele (Dagmar) 7x Julius Casar (Julius Caesar) Ni: 23. 3. 1934, ~T Autor: William Shakespeare Režie: Max Liebl Výprava: Leopold Kotu1an Host: Ernst Deutsch (Marcus Antonius) 5x Tanzmatinee Yeichi Nimura (H) 25.3. 1934, KB lx Maria Stuart (H) 31. 3. 1934, ~T Autor: Friedrich v. Schiller Režie: Max Reinhardt Výprava: Oskar Strnad Kostýmy: Ladislaus Czettel Hosté: Wiener Reinhardt Toumée lx Kosmetik (Kosmetika) U: 31. 3.1934, KB Autor: Stefan Bekeffi Režie: Julius Gellner Výprava: Hans Burger 14x Sechs Personen suchen enien Autor (H) (Šest postav hledá autora) 1.4. 1934, ~T Autor: Luigi Pirandello Režie: Max Reinhardt Hosté: Wiener Reinhardt Tournée lx

174

Die Gefangene (Uvězněná) 2.4. 1934,NDT Autor: Eduard Bourdet, překlad: Stefan Hoch Režie: Friedrich H6lzlin Host: Ernst Deutsch (Jacques Virieu) Mimořádný host: Trude Basch-Havel (Iréne) 7. 1. 1935 7x Die kleine Katarina (Malá Kateřina) E: 6. 4. 1934, NDT Autor: Alfred Savoir, překlad: Bera Zuckerkandl Režie: Walter Taub Výprava: Hans Burger Host: Ria Thiele (Katarine, Tochter von der Prinzessin von Anhalt) 2x Die lustige Witwe (OPTE) (Veselá vdova) Ni: 14.4.1934, NDT Autor: Victor Léon, Leo Stein Režie: Renato Mordo Tance: Petr Schork Výprava: Frank Schultes Mimořádný host: Glinther Fischer (Stadttheater Aussig) (Graf Danilo Danilowitsch, GesandtschaftssekreHir) 27. 4. 1934 Walther Lederer (Graf Danilo Danilowitsch, Gesandtschaftssekretar) 29.4. 1934 6x

Schicksal (Osud) U: 14.4. 1934, KB Autor: Robert Saudek Režie: Max Liebl 5x Lord Byron kommt aus der Mode (Lord Byron vyjde z módy) Ni: 18.4. 1934, NDT Autor: Max Brod Režie: Julius Gellner Host: Ernst Deutsch (George Gordon Byron) 3x Strassenmusik (Pouliční hudba) E: 19.4.1934, KB Autor: Paul Schurek, přepracoval: Hans Sassman Hudba: Uher Texty písní: Beda Režie: Walter Taub Host: Trude Wessely (Fanni Brandl) Mimořádný host: Luise Elber (Kathi Schimser) 30.5. 1934

175

33x Gastspiel Tmdi Schoop und die tanzenden komikerinnen des Ziiricher Stadttheater (H) 25. 4. 1934, NDT 3x Geld ist nicht Alles (Aus dem Leben eines Zinshauses in der Josefstadt) (Peníze nejsou vše) E: 28. 4. 1934,NDT Autor: Ladislaus Bus-Fekete Režie: Max Liebl Výprava: Leopold Kotulan Host: Tmde Basch-Havel (Marie) 5x Die Insel (Ostrov) E: 3.5. 1934, KB Autor: Harald Bratt Reže: Friedrich H6lzlin Mimořádný host: KarI Reuninger (Der Botschafter) 8. 5. 1934 Wolfgang Mtiller-Frées (Hauptmann von Rist) 22.5. 1934 Hans Richter (Der Botschafter) 6. 6. 1934 6x Die Blume von Hawaii (OPTE) (Květina z Havaje) E: 10.5. 1934,NDT Autor: Alfred Grunwald, Dr. Fritz L6hner-Beda a Emmerich F6ldes Hudba: Paul Abraham Režie: Renato Mordo Tance: Petr Schork Výprava: Leopold Kotulan 6x Migo von Montparnasse (Migo z Montparnassu) E: 12.5. 1934, KB Autor:Marcel Achard Režie: Walter Taub Výprava: Hans Burger Hudba k písni z II. aktu: Georg Singer 5x Ho-mck (Jugend voran) (Mládí vpřed) E: 15.5. 1934,NDT Autor: Paul Vulpius Reže: Friedrich H6lzlin Mimořádný host: Nora Minor (Hertha) 17. 5. 1934,23.5. 1934 Hans Richter (Generaldirektor der Mitrobank) 25.5. 1934 6x Wir wollen tdiumen (Chceme snít) E:23.5.1934,KB

176

Autor: Sascha Guigry, překlad: Bruno Frank Režie: Max Liebl Host: Egon von Jordan (Er) Der Stammgast (Stálý host) E: 23. 5. 1934, KB Autor: Georges Courteline, překlad: Siegfried Trebitsch Režie: Walter Taub

3x Terzett zu Viert (Terceto ve E: 26. 5. 1934, KB Autor: Leo Lenz Hudba: Willy Rosen Režie: Erich D6ner

čtyřech)

5x Iphigenie aufTauris (H) (Iphigenie na Tauridě) 1. 6.1934, NDT Autor: Wolfgang von Goethe Hosté: Burgtheater, Vídeň lx Der Revisor (Revizor) Ni: 2. 6. 1934, NDT Autor: Nikolaus Gogol, překlad: W. Lange Režie: Julius Gellner Výprava: Hans Burger 2x Das DreimaderIhaus (H) (OPTE) (Dům tří slečen) 5.6. 1934,NDT Autor: A. M. Wi11ner a Heiz Reichert, nově přepracovali: Richard Tauber a Silvio Mosser Hudba: Franz Schubert Režie. Silivo Mosse Hosté: Richar Tauber se souborem 2x Lady Windermeres Facher (Vějíř ladyWindermereové) E: 5.6.1934, KB Autor: Oscar Wilde, překlad: KarI Lerbs Reže: Friedrich H6lzlin

8x Faust Ni: 13.6. 1934,NDT Autor: Goethe Reže: Friedrich H6lzlin Výprava: Emil Pirchan Hosté: Edward Balser (Faust) Emmi Frank (Frau Marthe)

177

lx

Wo war ich heute nacht? (Kde j sem byl v noci?) E: 16.6. 1934, KB Autor: Olga Scheipf1ug, překlad: S. Robitschek Režie: Renato Mordo Mimořádný host: Pepi G16ckner-Kramer (Ludovica Pribiczewska) (16. 6. 1934,21. 6. 1934, 23.6.1934,27.6.1934,30.6.1934) Gisela Werbezirk (Ludovica Pribiczewska) 17. 9. 1934, 29. 10. 1934 EIse Rambousek (Rosl) 17.9. 1934,29. 10. 1934 8x Die keusche Susanne (OPTE) (Cudná Zuzana) ~e: 17.6. 1934, KB Autor: Georg Okonkowski Hudba: Jean Gilbert Režie: Leopold Dudek 2x Spiel vom Leben und Sterben des Bauern (H) (Hra o životě a smrti sedláka) 18.6. 1934, ~T Autor: Hans Multerer Výprava: Leopold Kotulan Hosté: B6hmerwald-Laienschar lx Das Kamel geht durch das ~ade16hr (Velbloud uchem jehly) ~e:22.6. 1934,~T

Autor: Franz Langer, překlad: Otto Pick Režie: Rudof Stadler Hosté: Pepi G16ckner-Kramer (Frau Peschta) Christa Biihler (Tochter einer Dame) 2x

178

1934/35 Hedda Gabler (Hedda Gablerová) Ni: 5. 9. 1934, KB Autor: Henrik lbsen, přepracoval: Julius Gellner Režie: Julius Gellner Dekorace: Leopold Kotulan

8x Der Vogelhfuldler (OP TE) (Obchodník s ptáky) 5.9. 1934, KB Autor: M. West a L Held, přepracovali: G. Quedenfeldt a W. Bfirgmann Hudba: Carl Zeller, přepracoval: A. Bauchne Režie: Max Liebl 6x Tross und Tobby (Das Haus der tausend Nuancen) (Tross a Tobby) 7.9. 1934, KB 3 Autor: Norbert Garai a Rich Arvay Režie: Arnold Madé 9x Othello Ni: 8. 9.1934, NDT Autor: William Shakespeare Režie: Max Liebl Výprava: Emil Pirchan

5x Bunbury (Ernst sein ist alles) (Jak je důležité míti Filipa) Ni: 8. 9. 1934, KB Autor: Oscar Wilde, překlad: Franz Blei, pro jeviště upravil Cad Zeiss Režie: Hans G6tz Výprava: Leopold Kotulan

5x Marchen im Grandhotel (OPTE) (Pohádka v Grandhotelu) E: 20. 9. 1934, KB Autor: podle Alfreda Savoira Alfred Grunwald a Dr. Fritz L6hner-Beda Hudba: Paul Abraham Režie: Otto Dewald a.G. Výprava: Leopold Kotulan 12x

Schloss Wetterstein (Zámek Wetterstein) Ni: 22. 9. 1934,NDT Autor: Frank Wedekind Režie: Julius Gellner

3

Cedule z 7. 9. 1934 bohužel chybí.

179

Výprava: Frank: Schultes 3x Sensationsprozess (Senzační proces) E:27.9.1934,}IT)T Autor: Edward Wool Režie: Arnold Marlé 24x Admiral Bobby (Admirál Bobby) E: 29. 9. 1934,}IT)T Autor: Wolfgang Lindroder, podle stejnojmenné povídky Georga Froschela Hudba: Walter SUBkind Režie a výprava: Hans Burger 3x Nacht vor dem Ultimo (Noc před posledním dnem měsíce) E:4. 10. 1934,}IT)T Autor: Rudolf Lothar a Hans Adler Režie: Max Liebl Mimořádný host: Hans Hanser (Ferdinand Baron Cassini, Eugen Charlier) 7. 5. 1935 21x Der Nobelpreis (Nobelova cena) E:6. 10. 1934, KB Autor: Hjalmar Bergman, překlad: Heinrich Goebel Režie: Walter Taub 5x Das Kleine Café (Malá kavárna) E: 7.10. 1934,}IT)T Autor: volně podle Tristana Bernarda Ralph Benaztky Hudba: Ralph Benatzky Režie: Renato Mordo Výprava: Leopold Kotulan Tance: Martha Aubrechtová 5x Hoch klingt das Lied vom braven Mann (Vysoko zní píseň U: 13. 10. 1934, KB Autor: Renato Mordo a Otto Roedl Hudba: Fritz Rieger Režie: Renato Mordo Výprava: Frank: Schultes 26x

statečného

muže)

Gespenster (H) (Strašidla) 17.10. 1934,}IT)T Autor: Henrik Ibsen Hosté: Alexander Moissi se souborem

180

lx Peer Gynt Ne: 20. 10. 1934,~T Autor: Henrik Ibsen, překlad Christian Morgenstern Hudba: Edward Greig Přepracování a režie: Max Liebl 7x

Tanzabend Harald Kreutzberg (H)

22. 10. 1934, KB lx Schottenring (Skotský prsten) Ne: 25. 10. 1934,~T Autor: Annin Friedmann a Ludwig Nerz Režie: Leopold Dudek Host: Gisela Werbezirk (Philippine Prossnitzer, Seniorchefin) 7x

Das lebensHingliche Kind (Doživotní

dítě)

E:27. 10. 1934, KB Autor:Robert Neuner Režie: Julius Gellner Výprava: Hans Piperger Host: Leopold Kramer (Prasident Schliiter)

8x Die Schaukel (Houpačka)

DlJ:31. 10.

1934,~T

Autor: Olga Scheinpflug, překlad: E. A. Saudek Režie: Arnold Marlé Hosté: Lili Bader (Frau Mary) Gisela Werbezirk (Marie, die Kochin)

3x Die Braut von Messina oder Die feindlichen Briider (Nevěsta Messinská) Ni: 9. 11. 1934,~T Autor: Friedrich Schiller Režie: Arnold Marlé Host: Hedwig Bleibtreu (Donna lsabella, Fiirstin von Messina) 2x Giuditta

E: 11. 11.

1934,~T

Autor: Paul Knepler a Fritz Lohner Hudba: Franz Lehár Režie: Otto Dewald j .h. Balet: Martha Aubrecht Výprava: Hans Piperger a Willi Hartmann

181

Mimořádný

host: Anny Cotty (Giuditta) 21. 6. 1935 Kathe Walter (Giuditta) 30. 12. 1935 Jarmila Kšírová (Giuditta) 27.5. 1936,25.9. 1936

19x

Spiel vom Leben und Sterben des Bauem (H) (Hra o životě a smrti sedláka) 12. ll. 1934, NDT Autor: Hans Multerer Výprava: Leopold Kotulan Hosté: Bohmerwald-Laienschar lx Fremdenverkehr (Cestovní ruch) E: 13. ll. 1934, KB Autor: Fred Heller a Adolf Schiitz Mimořádný host: Jerry Jarol (Mia Lachenbacher) 6. 4. 1935, 15.4. 1935 Emmy GruB (Mia Lachenbacher) 22.4.1935 Karl Bosse (Percy Lighton) 22.6. 1935 Harriet Adams (Hanna Ertel) ll. 12. 1935 25x Die Marne (La Francerie) (H) E:21. 11. 1934, KB Autor: Paul Raynal, překlad: H. A. Maltzahn Režie: Alwin Kronacher Hosté: Sybille Binder, Herbert Berghoff, Ferdinand Hart lx Menschen in WeiB (Lidé v bílém) E:24. 11. 1934,NDT Autor: Sidney Kingsley Režie: Max Liebl Výprava: Leopold Kotulan 13x GroBreinemachen (Jenny Comes Across) (Velký úklid) E:27. 11. 1934, KB Autor: Lawrence Emmet Huxley Režie: Walter Taub 6x Blaubart (OPTE) E: 30.11. 1934,NDT Autor: Melihac a Halévy, přepracoval: Renato Mordo Hudba: Jacques Offenbach Režie: Renato Mordo Výprava: Leopold Kotulan Tance: Martha Aubrecht Host: Else Lord (Boulotte, ein Bauermadchen)

182

5x Der Enkel des Golem (Golemův vnuk)

U: 8. 12. 1934, NDT Autor: Paul Leppin Režie: Julius Gellner Výprava: Prof. Hugo Steiner, Praha

3x Schule:fiir Steuerzahler (L'Ecole des Contribuables) (Škola pro daňové poplatníky)

E: 13. 12. 1934,EJ3 Autor: Louis Veruneuil a Georges Berr, překlad: Georg Schwart Režie: Walter Taub 20x Max und Moritz (Max a Moritz)

E: 15. 12. 1934,EJ3 Autor: Wilhelm Busch, jevištní úprava: Hans Burger Hudba: Walter SiiBkind Režie a výprava: Hans Burger 9x Der Charmeur von London (H) (Londýnský charmer)

E:22. 12. 1934,NDT Autor: podle Beverleye Nicholse Richard Duschinsky Režie: Richard Duschinsky Hosté: Sala-Theater, Vídeň 2x Das Gotteskind (H) (Boží

dítě)

E:22. 12. 1934,EJ3 Autor: Emil Alfred hermann Režie: Walter Heidrich Kostýmy a výprava: Eiml Pirchan Hosté: "Dei Sudetenbiihne" lx Der singende Traum (OP TE) (Zpívající sen)

E:25. 12. 1934 Autor: Ernst Marischka a Hermann Feiner Hudba: Richard Tauber Režie: Rudolf Stadler 4x Miidels im N achtbetrieb

(Děvčata

v

nočním

podniku)

E:25. 12. 1934,EJ3 Autor: Phillip Donnig Úprava a režie: Arnold Marlé

llx

183

Gesellschaft (Společnost) Ni: 27. 12. 1934, NDT Autor: John Glasworthy, překlad: Leon Schalit Režie: Renato Mordo Host: Ernst Deutsch (Ferdinand de Levis, ein neuer Reicher) 4x Die sch6ne Helena (OPTE) (Krásná Helena) 31. 12. 1934, NDT Autor: J. Offenbach Režie: Max Liebl Tance: Martha Aubrecht Výprava: Emil Pirchan Mimořádný host: Paul Morgan (Calchas) 23.2. 1935 6x Kleine Hiihne - etwas verriickt 31. 12. 1934, KB Mimořádný host: Fritz Griinbaurn 2. 2. 1935 4x Juarez und Maximilian (Juarez a Maximilian) Ni: 11. 1. 1935, NDT Autor: Franz Werfe1 Režie: Max Liebl Výprava: Leopold Kotulan Host: Ernst Deutsch (porfirio Diaz) 4x Ehe m.b.H. (Manželství s r.o.) Dl]: 12. 1. 1935, KB Autor: Frant. Langer, překlad Otto Pick Režie: Julius Gellner 8x Gastspiel De1a Lipinskaj a (H) 14. 1. 1935, NDT lx Schneider Wippl contra Napoleon (Krejčí Wippl proti Napoleonovi) E: 19. 1. 1935 Autor: Hans Miiller-Sch16sser, přepracoval Hans Sassmaun Režie: Walter Taub Výprava: Leopold Kotulan Host: EIse Lord (Mali, Frau von Anton Wippl) 10x 13 bei Tisch (Třináct u stolu) E:24. 1. 1935,NDT Autor: RudolfEger

184

Režie: Arnold Mar1é 6x Stille Musik (H) (Tichá hudba) 25. 1. 1935, NDT Autor: podle Grillparzera Rudolf Holzer Režie: Friedrich Rosenthal Hosté: členové Burgtheateru ve Vídni lx Die flihrende Marke (H) (Vedoucí značka) E:31. 1. 1935,NDT Autor: Armin Friedman, Fritz Gottwald Režie: Rudolf Schiitz Hosté: Gisela Werbezirk se souborem 2x Das Land des Uichelns (OPTE) (Země úsměvů) Ne: 2. 2. 1935,NDT Autor: podle Viktora Léona Ludwig Herzer a Fritz Lehner Hudba: Franz Lehár Režie: Rudolf Stadler Mimořádný host: Ema Lenser (Mi) 5. 2. 1935 Irene Jessner (Lisa) 1. 3. 1935 Kathe Walther (Lisa) 31. 12. 1935 Christl Hansy (Mi) 6.3. 1936 R. Tauber (prinz Sou-Chong) 6. 3. 1936, 13.2. 1938 21x leh gab's getan! (Udělal jsem to!) E: 3.2. 1935, KB Autor: Martin Graser Režie: Max Liebl 32x Ein Sommemachstraum (Sen noci svatojánské) Ni: 6.2.1935, NDT Autor: Shakespeare Hudba: Mendelssohn Režie: Renato Mordo Výprava a technické zařízení: Frank Schultes a Leopold Kotulan 8x Ehe in Dosen (Manželství v dávkách) E: 16.2. 1935,NDT Autor: Leo Lenz a Ralph Arthur Roberts Režie: Max Liebl Host: Marie Andergast (Nora Bagart) lOx

185

Die Zeiten sind schwer (Časy jsou těžké) E: 17.2. 1935,~T Autor: Edouard Bourdet Režie: Julius Gellner Výprava: Leopold Kotulan Hosté: Lisl Macheiner (Anne-Marie) Maja Sering (Frau Antoin-Farue) 4x Tanzmatinee Lote Goslar (H) 17.2. 1935, KB lx Ein Teufelsmadel (Čertovské děvče) E:2.3.1935,KB Autor: Ernst Andai, překlad Dr. Fritz Lohner-Beda Režie: Walter Taub Výprava: Hans Burger Host: Maria Andergast (Marikka) 7x Eine Frau lugt (Žena lže) E: 3. 3. 1935, ~T Autor: Ladislaus F odor Režie: Arnold Marlé Výprava: Leopold Kotulan 5x Sascha Leontiew und sein Bewegungschor (H) 3.3. 1935, KB lx Madchen fu alles (Děvče pro všechno) E: 9. 3. 1935, KB Autor: Hans Adler Režie: Hans Burger Mimořádný host: Emmy Gru13 (Franzi) 29. 6. 1935 21x Polenblut (OPTE) (Polská krev) Ni: 13.3. 1935,~T Autor: Leo Stein Hudba: Oskar Nedbal Režie: Renato Mordo Tance: Martha Aubrecht Výprava: Leopold Kotulan Mimořádný host: Liesl Andergast (Helena) 6.5. 1935 6x Gentlemen

186

E: 16.3. 1935,~T Autor: Sidney Philipps, překlad: hennann Richter Režie: Walter Taub 8x Hinter Mauem (Za zdí) Ni: 28. 3. 1935, ~T Autor: Henri Nathansen Režie: Julius Gellner Výprava: Leopold Kotulan 2x Sein neues Testament (H) (Jeho nová závěť) 25.3. 1935,~T Autor: Sascha Guitry, překlad: S. Clauser Režie: Emil Geyer Hosté: Theater in der Josefstadt lx Ein Glas Wasser (Sklenice vody) Ni: 28. 3. 1935, KB Autor: A. E. Scribe, překlad a přepracování: Otto Stockhausen Režie: Max Liebl 6x Das unbekannte Madchen (Neznámá dívka) E:29.3. 1935,~T Autor: Franz Molnár Režie: Julius Gellner Výprava: Leopold Kotulan 16x Grafin Marzia (OPTE) (Hraběnka Marzia) Ne: 30. 3. 1935,~T Autor: Julius Brammer a Al:fred Griinwald Hudba: Emmerich Kálmán Režie: Rudolf Stadler Mimořádný host: Adele Baum (Grafin Marzia) 5. 4. 1935, 16.5. 1935 Lisl Macheiner (Komtesse Lisa Endrody, Wittenburg) 16. 5. 1935 4x

Die Prinzessin auf der Leiter (Meine Schwester und ich) (H) (OPTE) (Princezna na žebříku) 31. 3. 1935, ~T Autor: podle Vemeuila Robert Blum Režie: Paul Kalbeck Tance: Ossy Rondje Hosté: Theater in der Josefstadt lx Frauleni Julie

(Slečna

Julie)

187

Ni: 4.4. 1935, KB Autor: August Strindberg Režie: Fritz Valk 2x Kammersanger (Komorní pěvec) 4.4. 1935,KB Autor: Frank Wedekind Režie: Walter Taub 5x Glorius, der Wunderkom6diant (Komediant Hermelín) E: 10.4. 1935,~T Autor: Vilém Werner, německé přepracování: Max Brod Režie: Arnold Marlé Výprava: Leopold Kotulan 4x Die groI3e Katharina (Velká Kateřina) E: 13.4.1935, KB Autor: Bernadr Shaw Režie: Julius Gellner 5x Der Schlachtenlenker (Ten, kdo řídí bitvy) Ni: 13. 4. 1935, KB Autor: Bernard Shaw Režie: Walter Taub 2x Die Fledermaus (OPTE) (Netopýr) E:20.4. 1935,~T Autor: podle Meilace a Halévyho E. Haffuer a Richard Genée, podle francouzského originálu přepracovali: Car1 R6ssler a Marcellus Schiffer v nové podobě od Maxe Reinhardta Hudba: Johann Strauss, hudební úprava pro jeviště: E. W. Korngold Režie: Max Liebl Tance: Martha Aubrecht Výprava: Leopold Kotulan Kostýmy: Klara Zeleny, Ferdinand Fitzek Mimořádný host: Anny Coty 5.5.1935 4 Nina Suttner (Rosalina) 18.5. 1936 Ema Sack (Adele) 25. 10. 1936 30x Ping-Pong E: 21. 4. 1935, KB Autor: Hans Jaray Režie: Arnold Mar1é Hosté: Paul Morgan (Max)

4

Cedule k tomuto datu je bohužel neúplná. Obsazení na ní není uvedeno.

188

Lilli Maschler (Filosel) 22. 4. 1935,24.4. 1935,25.4. 1935,27.4. 1935, 18.4. 1935, 19.4.1935 9x Charleys Tante (Charleyova teta) Ne: 4. 5. 1935, KB Autor: Brandon Thomas Režie: Max Liebl 6x Meine Cousine aus Warschau (Moje sestřenice z Varšavy) Ni: 8. 5. 1935, KB Autor: Louis Vemeuil, německé přepracování: Robert Blum Režie: Hans Burger Host: Paul Morgan (Archibald Burel) Mimořádný host: Horak (Lucienne Burel) (12.5. 1935)5 16. 5. 1935, 18.5. 1935,22.5. 1935, 25.5.1935,26.5.1935,17.5.1935 Edith Sieber (Lucienne Burel) 8. 5. 1935, 10. 5. 1935 (12. 5. 1935)6 9x Gastspiel Trudi Schoop (H) 13.5. 1935, NDT lx Rezitationsabend Lilly Freud-Marlé (H) 13.5. 1935, KB lx Dantons Tod (Dantonova smrt) Ni: 14.5. 1935,NDT Autor: Georg Blichner Hudba: Walter Slisskind Režie: Julius Gellner Výprava: Kurt Hallegger 5x Servus! Servus! (REVUE-OPTE) E: 18.5. 1935,NDT Autor: Georg Burkhard Hudba: Robert Stolz Režie: Renato Mordo Tance: Martha Aubrecht Výprava: Leopold Kotulan Mimořádný host: Fifi Musil (V6r6s Ilonka) 3. 2. 1936 l7x Die Zuckerbackerin (Cukrářka) E: 19.5. 1935, KB 5

6

Cedule pro tuto reprízu chybí, proto uvádím datum v závorce u obou hereček.. Viz pOZll. 2.

189

Autor: Franz Molnár Režie: Walter Taub Výprava: Hans Burger Host: Paul Morgan (Edmund Kiss) 4x Regen und Wind (Déšť a vítr) E: 1. 6. 1935, KB Autor: podle Mertona Gedge pro německé scény přepracoval: Detlev Sierch Režie: Heinrich Fischer j .h. Výprava: Hans Bruger

5x Geburtstag (Narozeniny) E: 4. 6. 1935, NDT Autor: Ladislaus Bus-Fekete Režie: Max Liebl Výprava: Leopold Kotulan

3x Schnittling auf allen Suppen (Pažitka na všech polévkách) U: 8. 6. 1935, KB Autor: Renato Mordo, Paul Morgan Hudba: Bernard Grun Režie: Renato Mordo Výprava: Hans Burger Host: G. Werbezirk 10x Cenodoxus, doktor von Paris (Cenodoxus, doktor z Paříže) E:27.6.1935,NDT Autor: podle Jakoba Biderrnanna Joseph Gregor Hudba: F. Rieger Režie: Max Liebl Výprava: E. Pirchan Choreografie a tance: Alois Bisom

3x

190

1935/36 Kiki Ni: 7.9.1935, KB Autor: André Picard, překlad: Robert Blum Režie: Renato Mordo 6x Die heilige Johanna (Svatá Jana) Ni: 8.9. 1935,NDT Autor: Bernhard Shaw, překlad: Siegfried Trebitsch Režie: Max Liebl 5x Der Geizige (Lakomec) Ni: 11. 9. 1935, KB Autor: Moliére, překlad: Ludwig Fulda Režie: Arnold Marlé 4x Der SHirkere (Silnější) E: 13.9. 1935, KB Autor: Georg Diiren Režie: Walter Taub 3x Ein Querschnitt durchs Deutsche Theater 13.9.1935, NDT 3x Der Bettelstudent (OPTE) (Žebravý student) Ni: 17.9. 1935, NDT [13. 10. 1935, NDT] Autor: Zell a Genée Hudba: Carl Millocker Přepracování: Eugen Otto Režie: Renato Mordo Tance: AdolfBisom Výprava: Emil Pirchan Mimořádný host: Fifi Musil (Bronislava) 9. 2. 1936 13x Der Konig mit dem Regenschirrn (OPTE-L) (Král s deštníkem) E: 22. 9. 1935, KB Autor a hudba: Ralph Benatzky Režie: Martin Costa Výprava: Leopold Kotulan Tance: Alois Bisom 14x W. U R. (Werstands Universal Robots) (R.UR.)

191

E:24.9.1935,}il)T Autor: Karel Čapek, překlad: Otto Pick Režie: Julius Gellner Výprava: Frank Schultes Projekce: F. Leminger 4x

Attentat (Atentát)

1J:28.9.1935,EJ3 Autor: W. O. Somin Režie: Anton Schmerzenreich

10x lch kenne dich nicht mehr (1Jž tě neznám)

E: 3. 10. 1935, EJ3 Autor: Aldo Benedetti Režie: Martin Costa 12x Die spanische Fliege (Španělská muška)

Ne: 6. 10. 1935,}il)T Autor: Franz Arnold a Ernst Bach Režie: Rudolf Stadler

3x Artisten (Artisté)

E:9. 10. 1935,}il)T Autor: Georg Watters a Arthur Hopkins Režie: Arnold Marlé Choreografie: Alois Bisom Výprava: Leopold Kotulan

5x Maria Magdalena (Marie Magdalena)

Ne: 11. 10. 1935,EJ3 Autor: Friederich Hebbel Režie: Max Liebl 4x

Der Feldhermhíigel (OPTE-REV1JE)

E: 19. 10. 1935,}il)T Autor: Roda - R6ssler - Fakas - Herzeg Režie: Julius Gellner Choreografie a tance: Alois Bisom Host: Else Lord (Mali, K6chin bei Oberst Leuchtfe1d) 7x

lm Londoner N ebe1 (V londýnské mlze)

E: 19. 10. 1935,EJ3 Autor: Gaetano Fazio, německé jevištní přepracování: Ernst Gaser

192

Režie: Hans G6tz 16x Vortragsmatinée Lili Freud-Marlé (H)

20. 10. 1935, KB lx Tanzabend Harald Kreutzberg (H)

21. 10. 1935, NDT lx

!hr erster Mann (H) (Její první muž)

E:24. 10. 1935,NDT Autor: Gustav von Moser Hosté: Heinz RUhmann se souborem lx Der Mustergatte (H) (Vzorný manžel)

25. 10. 1935,NDT Autor: A very Hopwood Hosté: Heinz Rlihmann se souborem lx Kind im Kampf

(Dítě

v boji)

E:27. 10. 1935,NDT Autor: Leonhard Wegner Režie: Max Liebl 13x Teddy contra Teddy (Teddy proti Teddymu)

E:31. 10. 1935, KB Autor: Lawrence Emmet Huxley Režie: Martin Costa 6x Der Sturz des Antichrist (H) (Pád Antikristův)

E:3. 11. 1935,NDT Autor: Alb. Steffens lx Ritterlicha Affairen (H)

(Rytířské

aféry)

4. ll. 1935, NDT Autor: Alexander Hunyadi Režie: Erich Schnitzler Hosté: Felix Bressart se souborem Deutsches Volkstheaters,

Vídeň

3x Maria Stuart

Ni: 9. ll. 1935, NDT Autor: Friedrich Schiller

193

Režie: Arnold Mar1é Výprava: Leopold Kotulan Host: Fritta Brod (Elisabet, Konigin von England) Mimořádný host: Tila Durieux (Elisabeth, Konigin von England) 21. 3. 1937 5x Kameraden (Kamarádi) Ni: 12. ll. 1935, KB Autor: August Strindberg, na základě Brausewetterova překladu přepracoval: Julius Gellner Režie: Julius Gellner 17x Gastspiel Dela Lipinskaja 14. ll. 1935, KB lx Venus in Seide (OPTE) (Venuše v hedvábí) E: 16. 11. 1935,NDT Autor: Alfred Griinwald a Ludwig Herzer Hudba: Robert Stolz Režie: Martin Costa Tance: A. Bisom Výprava: Leopold Kotulan 5x Die erste Legion (První legie) E:23. 11. 1935,NDT Autor: Ememt Lavery, pro německé scény přepracoval: Friedrich Schreyvogel Režie: Max Liebl Výprava: Leopold Kotulan 14x Jeanne E:28. 11. 1935, KB Autor: Henry Duvemois, překlad: EIse Glaser Režie: Arnold Marlé 6x Damals und heute (1900-1930) (R) (Tehdy a nyní) E:30. 11. 1935, KB Režie. Julius Gellner a Rudolf Stadler Host: Gerda Talén (Eine Bankelsangerin) lx Anna sagt nein! (Anna říká ne!) DU: 5. 12. 1935, KB Autor: AdolfHoffineister, přeložil a přepracoval: Friedrich Torberg Hudba: Hans Krasa Režie: Walter Taub Výprava: AdolfHoffineister

194

17x Wozzek (Vojcek) Ni: 7. 12. 1935, KB Autor: G. Btichner Režie: Renato Mordo Výprava: Emil Pirchan 6x Gastspiel Trudi Schoop und die tanzenden komikerinnen des Ztiricher Stadttheater (H) 7. 12. 1935,NDT lx Der keusche Lebemann (H) (Cudný světák) 9. 12. 1935,NDT Autor: Franz Arnold, Eernst Bach Režie: Ernst Wursa Hosté: Otto WalIburg se souborem lx Der Hicherliche Sir Anthony (Směšný Sir Antohny) E: 10. 12. 1935,NDT Autor: H. G. Tennyson Holme Režie: Martin Costa Výprava: Leopold Kotulan

3x Kasperle reist ins Marchenland (Kašpárek jede do E:23. 12. 1935,NDT Autor: TilIa Bunzer Režie: Rudolf Stadler Výprava: Leopold Kotulan Taneční aranžmá: Alois Bisom 4x

země

pohádek)

Der andere Napoleon (Napoleon Unique) (Druhý Napoleon) WU:25. 12. 1935, KB Autor: Paul Raynal, německé přepracování: Robert Blum Režie: Julius Gellner 6x Eine Nacht in Venedig (OPTE) (Noc v Benátkách) E:26. 12. 1935,NDT Autor: ZelI a Genée Hudba: Johann Strauss Režie: Renato Mordo Tance: Alois Bisom Výprava: Leopold Kotulan

llx

195

Wir werden beobachtet (Jsme sledováni)

E:26. 12. 1935, KB Autor: Hans Adler, Paul Frank: Režie: Hans G6tz lOx

Jimmys Bar (Jimmyho bar)

E:31. 12.

1935,~T

Autor: G. F etter Hudba: Fritz Spielmanna Stephan Weiss Texty šansonů: Dr. S. Wolf Režie: Max Liebl Jimmy-Bar-Gir1s a Bois pod vedením Aloise Bisoma Výprava: Fritz Neurath Hosté: Rosa Valletti Aubrechtova - balet Trio Ruch - akrobatické taneční trio Franzky - exzentrik a tanečník Herbert a Schiiller - komičtí pouliční hudebníci

5x Das kleine Bezirksgericht (Malý obecní soud)

E:31. 12. 1935, KB Autor: Otto Bielen Režie: Rudolf Stadler 6x Spiel vom Leben und Sterben des Bauem (Hra o životě a smrti sedláka)

4. 1. 1936, ~T Hosté: B6hmerwald-Laienspielgruppe mit Hans Multerers lx GroBe liebe (H) (Velká láska)

8.1. 1936, ~T Autor: Franz Molnár Hosté: Theater in der Josefstadt 2x Bouleboule gewinnt (Bouleboule vyhrává)

E: 11. 1.

1936,~T

Autor: Norbert Garai a Richard Arvay Režie: Rudolf Stadler Host: Felix Bressart (Emile Bouleboule) lx Die Dame mit den Tiirkischen (Dáma s tyrkysy)

E: 11. 1. 1936, KB Autor: Rudolf Lothar, Alfred Griinwald Režie: Renato Mordo Výprava: Leopold Kotulan

196

9x Wallenstein (Valdštejn) E: 12. 1. 1936,~T Autor: JosefMiihlberger Režie: Max Liebl Výprava: Emil Pirchan 3x Tanzmatnee Valeska Gertl (H) 12.1. 1936, ~T lx Der junge Herr René (OP TE) (Mladý pan René) E: 18. 1. 1936,~T Nově přepracoval Ernst Welisch Hudba: Leo Fall, přepracoval: Michael Krasznay-Krausz Hudební vložky z operety Leo Falla "Rosen aus Florida" Režie: Leopold Dudek Tance: Alois Bisom 4x Gentlemen (H) 24.1. 1936, ~T Autor: Sidney Phillips, překlad: Hermann Rchiter Hosté: Deutsches Volstheater (Vídeň) s Albertem a Elsou Bassemanovými lx Die Lebensliige (Životní lež) 25. 1. 1936,~T Autor: Luis Verneuil, překlad: Bruno Frank Hosté: Deutsches Volkstheater (Vídeň) s Albertem a Eslou Bassermanovými lx Gastspiel Dela Lipinskaja 27.1. 1936, ~T lx Was Thr wollt (Cokoli chcete) Ni: 28. 1. 1936, KB Autor: William Shakespeare, nový překlad: Hans Rothe Režie: Julius Gellner Výprava: F. Schultes 20x Unentschuldigte Stunde (Neomluvená hodina) E:30. 1. 1936,~T Autor: Stefan Békeffi Režie: Arnold Mar1é Výprava: Leopold Kotulan

197

Mimořádný

host: Liva Lange (Lili) 22.3. 1936 Viktor Afritsch (Professor Wagner) 26. 4. 1936

47x Die Liigner und die Nonne Ne: 2. 2.1936, KB Autor: Curt GOtz Režie: Max Liebl 3x

(Lhář

a jeptiška)

Christian DU: 11. 2.1936, KB Autor: Ivan Noe, německé přepracování pro jeviště: Robert Blum Režie: Walter Taub 7x Ein Verbrechen (Zločin) DU: 12.2.1936, NDT Autor: Siegfried Schwertz, překlad: Marguerite Duvinage Přepracování a režie: Arnold Mar1é Výprava: Leopold Kotulan 2x Der heilige Antonius (OPTE) (Svatý Antonín) E: 13.2. 1936,NDT Autor: Fencl a Balda Texty písní: Špilar a Mírovský Hudba: Jara Beneš Režie: Renato Mordo 10x Der goldene Kranz (Zlatý věnec) E: 19.2. 1936, KB Autor: Jochen Huth Režie: Rudolf Stadler Host: Pepi G16ckner-Kramer (Anna Schmidmayer) Mimořádný host: Gisela Werbezirk (Anna Ratzenboch) 12. 12. 1937,27. 12. 1937 8x Orpheus in der Unterwelt (OPTE) (Orfeus v podsvětí) Ni: 29.2. 1936,NDT Autor: Hector Cremieux Hudba: Jacques Offenbach Režie: Renato Mordo Tance: Alois Bisom Výprava: Hans Piperger a Leopold Kotulan 6x Kollege Crampton (Kolega Krampton) Ni: 4. 3. 1936, KB

198

Autor: G. Hauptmann Režie: Arnold Marlé 7x Lysistrata E: 8.3. 1936, NDT Autor: Aristophanes, přepracoval: Otto Roeld Hudba: Frank: Pollak Režie: Julius Gellner Výprava a kostýmy: Frank Schultes Choreografie: Alois Bisom 4x Die Frau mit den 100 Affáren (H) (Žena se stovkou afér) 10.3. 1936, NDT Autor: S. W. Behrmann Režie: Hans Sonnenthal Hosté: Leopoldine Konstantin se souborem lx Alle Rechte vorbehalten! (Všechna práva vyhrazena) E: 12.3.1936, KB Autor: N. C. Hunter Režie: Hans GOtz

5x Duell der Liebe (H) (Souboj lásky) 13. 3. 1936, NDT Autor: Lili Hatvany Režie: Hans Sonnenthal Hosté: Leopoldine Konstantin se souborem lx Liebe ist nicht so einfach (Láska není tak jednoduchá) E: 19.3. 1936 NDT Autor: Ladislaus F odor Režie: Max Liebl Výprava: Leopold Kotulan

5x Spiel um die Welt (Hra o svět) E:22.3.1936,KB Autor: Walter Seidel Scénická hudba: Kurt Seidl Režie: Arnold Mar1é 6x Dr. med. Hiob Pratorius E:28.3.1936,KB Autor: Curt G6tz

199

Režie: Walter Taub

16x Tanzmatinee Sascha Leontiew

29.3.1936 lx Die Kind Klangt an (Dítě žaluje)

E:3.4.1936,NDT Autor: Lillian He1lrnan, překlad: Marianne Kempner Režie: Max Liebl

3x leh und mein kleiner Bruder (OPTE-REVUE) (Já a můj mladší bratr)

E:4.4.1936,KB Autor: Ladislaus Szilagyi, německé přepracování a texty písní: Willy Kollo Hudba: Michael Eisemann Režie: Julius Gellner Výprava: Hans Piperger Tance: Alois Bisom

llx Ping-Pong (H)

5.4. 1936,NDT Autor: Hans J aray Režie: Paul Kalbeck Hosté: Theater in der Josefstadt lx MordprozeB Folkner (Přelíčení o zavraždění Folknerově)

E: 11. 4. 1936, KB Autor: Ayn Rand Režie: Arnold Marlé

9x Boccaccio (OPTE)

Ni: 12.4. 1936, KB Autor: ZelI a Genée Hudba: Franz von Suppé Režie: Renato Mordo Tance: Alois Bisom Výprava: Emil Pirchan 7x Mizzi (H)

20.4. 1936,NDT Autor: Friedrich Moll Režie: Adolf Schiitz Hosté: Gisela Werbezirk se souborem lx

200

Frau Minister Popvic (H) (Pani ministrová Popovičová)

21. 4.1936, NDT Autor: Branislav Nusic Režie: Adolf Schiitz Hosté: Gisela Werbezirk se souborem lx Liebe - nicht geniigend (Láska se nedostává)

E: 22. 4. 1936,NDT Autor: Ladislaus Bus-F ekete Režie: Walter Taub 4x Salzburg ausverkauft (R) (Salzburg vyprodáno)

lJ:25.4.1936,EJ3 Autor: Renato Mordo Hudba: Ivan Francis Režie: Renato Mordo 48x Nathan der Weise (H) (Moudrý Nathan)

28.4. 1936,NDT Autor: G. E. Lessing Režie: Ernst Lothar Hosté: Theater in der Josefstadt s Albertem a Elsou Bassermannovými lx Ein Volksfeind (Nepřítel lidu) Ni: 6. 5. 1936,NDT Autor: Henrik Ibsen, překlad: Wilhelm Lange Režie: Max Liebl 3x Menschen auf der Eisscholle (Lidé na kře) E: 8.5. 1936,EJ3 Autor: Vilém Werner, překlad: Arnold Marlé Režie: Arnold Mar1é 31x Gliick muB man haben (OPTE) (Člověk musí mít štěstí) E: 9. 5. 1936, NDT Autor: Ernst Marischka (s částečným použitím satiry Maxe Neala a Philippa Wichanda) Hudba: Anton Profes Režie: Max Liebl 6x Der Pariser Zug (Pařížský espres) E: 14.5. 1936,NDT Autor: Béla Zsolt, německé přepracování: Hans Adler

201

Režie: Hans Gotz Host: Alfred Lohner (Leo Keleman) 3x Die Dubarry (OPTE) (Dubarry) Ni: 24. 5. 1936,NDT Autor: Paul Knepler a J. M. Welleminsky Hudba: podle Carla Millockera Theo Macheben Režie: Rudolf Stadler Tance: Alois Bisom Výprava: Leopold Kotulan Mimořádný host: Lisl Andergast (Marie Jeanne Vaubernier) 24.5. 1936 Gita Alpar (Marie Jeanne Vaubernier) 2.10.1937 5x Der erste Frlihling (H) (První jarní den) 26.5. 1936,NDT Autor: Dodie Smith, překlad: Lili Waerndorfer, pro německé scény přepracoval: Johannes Reich Režie: Paul Kahlbeck lx Eine Frau ohne Bedeutung (Bezvýznamná žena) E: 27. 5. 1936, KB Autor: O. Wilde, nově přepracoval: KarI Lerbs Režie: Julius Gellner 13x Juristen (Counsellor-at-Iaw) (Právníci) E:2.6.1936,NDT Autor: Elmer Rice Režie: Arnold Marlé Výprava: Leopold Kotulan Host: Elda von Gaber (Cora Anderson) 4x Tscheche und Deutsche (H) (Čech a Němec) 10.6. 1936, NDT lx Das grosse ABC (Monsieur Topaze) (Velké ABC) E: 13.6. 1936,NDT Autor: Marcel Pagnol Režie: Max Liebl 8x Der bose Geist Lumpacivagabundus oder: Das liederIiche Kleeblatt (Zlý duch Lumpacivagabundus) Ni: 14.6.1936, NDT Autor: Johann Nestroy

202

Hudba: AdolfMiiller Režie: Julius Gellner Taneční aranžmá: A. Bisom Výprava: H. Piperger, L. Kotulan 6x Gyges und sein Ring (H) (Gyges ajeho prsten) 19.6.1936, NDT Autor: F. Hebbel Režie. Friedrich Rosenthal Hosté: Burgtheater, Vídeň lx Wenn zwei dasselbe tun ... ? (H) (Když dva dělají totéž ... ) 27.6. 1936,NDT Host: filmový herec Rolf Wanka lx

203

1936/1937 Faust Z: 6.9.1936, NDT Autor: Goethe, prví a druhý díl tragedie pro jeden večer připravil: Richard Beer - Hofmann Hudba: Franz Salmhufer Režie: Max Liebl Výprava - návrhy: Prof. Hugo Steiner, Praha Provedení a technické vedení: L. Kotulan a F. Schultes Pohybová režie: Alois Bisom 9x Liebe mit 100 PS (OPTE) (Láska o síle 100 HP) E: 5. 9. 1936, KB Autor: Stefan Békeffi Hudba: Paul Gyongy Režie: A. Schmerzenreich Mimořádný host: Trudi Basch-Havel (Clarisse) 19. 10. 1936 6x Der Arzt am Scheideweg (Lékař na rozcestě) Ni: 10.9.1936, NDT Autor: Bernard Shaw Režie: Arnold Marlé Výprava: F. Schultes 6x Mein Sohn - der Minister (Můj syn, ministr) E: ll. 9. 1936, KB Autor: André Birabeau Režie: Walter Taub 10x Gaby(OPTE) E: 20. 9. 1936,NDT Autor: Béla Jenbach a Julius Wilhelm Hudba: Bernard Grun Režie: Renato Mordo Tance: Alois Bisom Výprava: Leopold Kotulan

5x Baumeister Solness (Stavitel Solness) Ni: 22. 9.1936, KB Autor: H. Ibsen Režie: Julius Gellner Výprava: F. Schultes 7x Die Katze HiBt das Mausen nicht (Kočka nepřestává chytat myši)

204

E:24.9.1936,}IT)T Autor: Frederick Lonsdale, německé přepracování: Erich Glas Výprava: F. Schultes Provedení: Leopold Kotulan 5x Aertzliches Geheirnnis (Lékařské taj emství) E: 3. 10. 1936, KB Autor: Ladislaus Fodor Režie: Walter Taub 5x Hofloge (Dvorní lóže) E: 10. 10. 1936,}IT)T Autor: (z angličtiny od J. M. Crawforda) KarI Farkas Hudba: Han Lang Režie: Max Liebl Výprava: Frank Schultes Tance: Alois Bisom Mimořádný host: Gertl Berndt (Hortense) 14. 10. 1936 Trudi Basch-Havel (Hortense) 18. 10. 1936 Mizzi Freikart (Furst in Beatrice) 18. ll. 1936,24. ll. 1936,4.12. 1936 20x Das kleine Bezirksgericht (H) (Malý obecní soud) 11. 10. 1936, }IT)T Autor: Otto Bielen Hosté: Hans Moser se souborem lx Mein Sohn - Der Minister (H) (Můj syn, ministr) 11.10. 1936, KB Autor: André Birabeau Hosté: Hans Moser se souborem lx Das Herz (Srdce) E: 14. 10. 1936, KB Autor: Henry Bernstein, překlad: Johannes Reich Režie: Julius Gellner 10x Die Reiterpatroulle (Jízdní hlídka) E: 15. 10. 1936,~T Autor: F. Langer, překlad: Otto Pick Režie: Arnold Marlé Výprava: Leopold Kotulan 8x Die Freier (Nápadníci)

205

E:24. 10. 1936, KB Autor: Joseph von Eichendorff, Režie: Julius Gellner Hudba: Christian Lahusen Výprava: F. Schultes 8x

přepracoval:

Otto Zoff

Der Schneider im Schloss (Krejčí v zámku) E:4. 11. 1936,}ij)T Autor: Paul Armont a Leopold Marchand Režie: Renato Mordo Výprava: F. Schultes 7x Gefallene Engel (padlí E: 7. 11. 1936, KB Autor: Noel Coward Režie: Julius Gellner 6x

andělé)

Frohlich drehen wir uns im Kreise (Vesele se točíme) E: 11. 11. 1936,}ij)T Autor: Kaufi:nan a Hart Režie: Arnold Marlé 4x Der Illusionist (Iluzionista) Ni: 19. 11. 1936, KB Autor: Sascha Guitry, překlad: Bruno Vigny Režie: Max Liebl 14x Axel an der Himmelstiir (Axel na nebeských dveřích) E:21. 11. 1936,}ij)T Autor: Paul Morgan a Adolf Scheetz Texty písní: Hans Weigl Hudba: Ralph Benatzky Režie: Martin Costa Mimořádný host: Fred Hiilgert (Theodor Herlinger) 3. 12. 1936 28x Gespenster (H) (Strašidla) 24. 11. 1936, }ij)T Autor: H. Ibsen Hosté: Tilla Durieux a Ernst Deutsch se souborem lx Stimmen in und um uns (Hlasy v nás a kolem nás) lJ:28. 11. 1936,}ij)T Autor: Hans Multerer

206

Režie: Max Liebl 3x

Ehe (Manželství) E: 1. 12. 1936,~T Autor: Johannes von Vaszary Režie: Julius Gellner Výprava: Leopold Kotulan 6x Fuhrmann Henschel (Forman Henčl) Ni: 8. 12. 1936, KB Autor: G. Hauptmann Režie: Karl Meinhard j .h. 4x Čech a Němec (H)

12. 12. lx

1936,~T

Der schiefe Hut (Klobouk nakřivo) E: 17. 12. 1936, KB Autor: André Birabeau a Georges Dolley Texty písní: Hans Lengsfelder a Siegfried Tisch Hudba: Leonhard K, Marker Režie: Walter Taub 9x Till Eulenspiegel E:23. 12. 1936,~T Autor: Grete Lohr a JosefHllbner Režie: Rudolf Stadler 3x

Matura (Maturita) E:25. 12. 1936, KB Autor: Ladislaus Fodor Režie: Arnold Marlé 25x Monsignores grosse Stunde (Monsignorova velká hodina) E:26. 12. 1936,~T Autor: Emmet Lavery, pro německé scény přepracoval: Friedrich Schreyvogel Režie: Julius Gellner Výprava: Kurt Hallegger 3x

Es kommt nicht zum Krieg (Válka se nekoná) E:26. 12. 1936,~T Autor: J ean Giraudoux, překlad: Annette Klob a Berta Zuckerkandl Režie: Julius Gellner

207

3x Liebe eines Fremden (Láska cizince)

E:27. 12. 1936,}IT)T Autor: Frank Vosper, německé přepracování: Kurt Hellmer Režie: Julius Gellner Host: Ernst Deutsch (Bruce Lovell) 9x Auf der griinen Wiese (REVUE-OPTE) (Na tý louce zelený)

E:31. 12. 1936,}IT)T Autor: Dr. V. Tolarsky, německé přepracování: Dr. Beda a Hugo Wiener Hudba: Jara Beneš Režie: Max Liebl Tance: Alois Bisom Výprava: Hans Piperger 9x Die vertauschte Oper (Spletená opera)

E:31. 12. 1936, KB Režie a hudba: Prager Kunst G. m. b. H. lx Zwei gluckliche Tage (Dva

šťastné

dny)

6. 1. 1937,}IT)T Autor: Franz von Sch6nthan a Gustav Kadelburg Režie: Rudolf Stadler Host: Felix Bressart (Luttchen) 2x Firma

E: 9. 1. 1937, KB Autor: Marj an Hemar Režie: Arnold Marlé 16x Der lebende Leichnarn (Živá mrtvola)

Ni: 15. 1. 1937,}IT)T Autor: Leo Tolstoj Režie: Julius Gellner Výprava: F. Schultes Host: Ernst Deutsch (Fedor Protassow (Fedja)) 4x Gefangnis ohne Gitter (Vězení bez mříží)

E: 19. 1. 1937, KB Autor: podle námětu Giny Kaus Thomas Foster Režie: Walter Taub Výprava: F. Schultes 4x

208

Fraulein EIse (Slečna EIsa) E:30. 1. 1937,~T Autor: podle stejnojmenné novely Arthura Schnitzlera pro jeviště upravil Ernst Lothar Režie: Max Liebl Výprava: F. Schultes 4x

Der schiefe Hut (H) (Klobouk nakřivo) 31. 1. 1937, ~T Autor: André Birabeau a Georges Dolley, překlad: Berta Zuckerkandl, jevištní přepracování: Paul Kalbeck Texty písní: Hans Legnsfeld a Siegfried Tisch Hudba: Leongard K. Marker Režie: Paul Kalbeck Choreografie: Fritz Klingenbeck Hosté: Theater in der Josefstadt, Vídeň lx Jean E: 31. 1. 1937, KB Autor: Ladislaus Bus-Fekete Režie: Martin Costa Výprava: F. Schultes Hosté: Leopold Kramer (Der Graf) Pepi Gl6ckner (Cecile) Mimořádný host: Maja Sering (Cecilie) 6.5. 1937,8.5. 1937 25x Hopsa (REVUE-OPTE) E: 13.2. 1937,~T Autor: Paul Burkhard Režie: Max Liebl Tance: Alois Bisom Výprava a technické zařízení: Hans K6hler a Leopold Kotulan 3x Wie es euch gefállt (Jak se Vám líbí) Ni: 13.2. 1937, KB Autor: W. Shakespeare, překlad: Richard Flatter Hudba. Franz Salmhofer Režie: Julius Gellner Výprava: F. Schultes 9x Das Nest (Kvočna) E: 16.2. 1937,~T Autor: Edmond Konrád, překlad: Julius Mader, přepracování: Mia Hergeth Režie: Arnold Marlé Host: Tilla Durieux (Anna Berger)

209

8x Macbeth Ni: 27.2. 1937,~T Autor: W. Shakesperare, překlad: Dorothea Tieck Režie: Max Liebl Výprava: F. Schultes Host: Tilla Durieux (Lady Macbeth)

5x Photographieren verboten (R) (Fotografování zakázáno) U: 27. 2. 1937, KB Autor: Renato Mordo Hudba: Fritz Rieger Režie: Renato Mordo Tance: Alois Bisom Výprava: F. Schultes 12x Treff As! (Žaludské eso!) E: 11.3. 1937,~T Autor: Fréderick Pottecher Režie: Julius Gellner 8x Alarm im Radio (Poplach v Rozhlase) E: 13.3. 1937, KB Autor: Hans Regina Nack Režie: Arnold Mar1é 10x Kommen Sie am Ersten! (Přijďte prvního!) E:27.3.1937,KB Autor: Stefan Békeffi a AdOljan Ste1la Režie: Max Liebl 8x Feine Gesellschaft (Fajnová společnost) E: 1. 4. 1937, ~T Autor: Edouard Bourdet Režie: Julius Gellner Výprava: Leopold Kotulan 7x Figaro liisst sich scheiden (Figaro se nechá rozvést) U: 2. 4. 1937, KB Autor: Odéin Horváth Režie: Arnold Marlé Výprava: F. Schultes

5x

210

Nathan der Weise (H) (Moudrý N athan) 4.4. 1937,NDT Autor: Gotthold Ephraim Lessing, pro jeviště nově připravil: Ernst Lothar Režie: Dr. Johann Reich Hosté: Albert a EIsa Basserrnanovi se souborem lx Der Raub der Sabinerinnen (H) (Únos Sabinek) 4.4. 1937,NDT Autor: Franz a Paul Sch6nthan Režie: Ludwig Donath Hosté: Albert a EIsa Basserrnanovi se souborem lx Warum liigst du, Chérie ... ? (Proč lžeš, miláčku ... ?) E: 11.4. 1937,NDT Autor: (podle Mary Lucy) Hans Lengsfelder a Siegfried Tisch Hudba: Leonhard K. Marker Režie: Julius Gellner Výprava: Leopold Kotulan Tance: Alois Bisom 18x Das Paradies (Dame nature) (Ráj) E: 13.4. 1937,NDT Autor: André Birabeau, překlad: Robert Blum Režie: Arnold Marlé Výprava: Leopold Kotulan 10x Bauernkrieg (Selská válka) lJ: 15.4. 1937, KB Autor: Franz Hauptrnann Režie: Max Liebl Výprava: Frank Schultes 4x Das Testament der Tante Karoline DlJ: 18.4. 1937, NDT Autor: Albert Roussel, text: Nino Režie: Renato Mordo Výprava: Frank Schultes 4x

(Závěť

tety Karolíny)

Der Evangelimann (Evangelista) Ni: 26.4. 1937,NDT Autor: (podle MeiBnera) Wilhelm Keinzel Hudba: Wilhelm Keinzel Režie: Paul Schlenker

211

Výprava: Leopold Kotulan 5x Mord in drei Minuten (Three Minute Murder) (Vražda ve třech minutách) E: 27. 4. 1937,~T Autor: Laurence Krik, Peter Hell, německé přepracování: Kurt Hellmer Režie: Max Liebl Výprava: Frank Schultes 2x Der Nachste, bitte ... ! (Další, prosím!) E:29.4.1937,KB Podle staré veselohry přepracovali Oldřich Nový a Alice Mall Hudba: RudolfKvasnica Režie: Oldřich Nový j.h. 7x Gesellschaftsspiel (Společenská hra) E: 9. 5. 1937, ~T Autor: Ladislaus F odor Režie: Julius Gellner Výprava: Leopold Kotulan 5x Der Mond uber dem Fluss (Měsíc nad řekou) D1J: 11.5. 1937, KB Autor: Fráňa Šrámek, překlad: Otto Pick Režie: Arnold Marlé Výprava: F. Schultes 4x Das Spitznetuch der Konigin (OPTE) (Královnin špičkový hařík) E: 16.5. 1937,~T Autor: Rudolf Oesterreicher a Julius Wilhelm Hudba: Johann StrauB, přepracoval: Karl Pauspertl Režie: Renato Mordo Tance: Alois Bisom Výprava: F. Schultes 7x Ein idealer Gatte (Ideální manžel) E: 17.5. 1937,~T Autor: Oscar Wilde, nově přepracoval: KarI Lerbs Režie: Max Liebl Výprava: F. Schultes Host: Leopold Kramer (Der Earl von Caversham, Ritter des Hosenbandordens) 17. 5. 1937, 20.5.1937,22.5.1937,25.5.1937,30.5.1937 7x Pygmalion

212

Ni: 17.5. 1937, KB Autor: Bernhard Shaw, překlad: Siegfried Trebitsch Režie: Julius Gellner

10x XYZ

E:27.5.1937,KB Autor: Klabund Režie: Dr. Georg Terramare j.h. Výprava: F. Schultes

3x Leuchtbrunnen

(Zářivý pramen)

E:29.5.1937,NDT Autor: Louis Verneuil Režie: Arnold Marlé Výprava: Leopold Kotulan

6x Ein Kuss und sonst gar nichts (Hubička a nic víc) E: 1. 6.1937, KB Autor: Emmerich H. Ery, německé přepracování podle překladu J. F. Barda: Inge van der Straaten Texty písní: Charles Amberg Hudba: Michael Eisemann Režie: Walter Taub

9x Die Puppenféé, Der Leierkasten

10.6. 1937,NDT velký pantomimický balet Man kann nie wissen (Člověk nikdy neví)

Ni: 10.6. 1937, KB Autor: Bernard Shaw Režie: Max Liebl

5x Die Verschworung des Fiesko zu Genua (Fiesko ajeho janovské spiknutí)

Ni: 12.6. 1937,NDT Autor: Friedrich Schiller Režie: Julius Gellner Výprava: F. Schultes Host: Ernst Deutsch (Fiesko)

4x Die Cárdásrurstin (OP TE) (Čardášová princezna)

Ni: 24. 6. 1937,NDT Autor: Leo Stein, Bela J enbach Hudba: Emmerich Kálmán

213

Režie: Renato Mordo Tance: A. Bisom Výprava: F. Schultes

llx

214

1937/1938 Der Aussenseiter (Outsider) 1]: 8.9. 1937,}il)T Autor: Leonhard Frank Režie: Arnold MarIé 3x Bei Kerzenlicht (Při svitu svíček) E: 9. 9. 1937, KB Autor: Robert Katscher, jevištní přepracování: Robert Katscher a KarI Farkas Režie: Walter Taub 12x Rausch (Opojení) Ni: ll. 9. 1937, KB Autor: August Strindberg, v novém překladu Heinricha Goebela Režie: Julius Gellner Výprava: F. Schultes 7x Nora (Ein Puppenheim) Ni: 17.9. 1937, KB Autor: Henrik Ibsen Režie: Dr. Georg Terramare j.h. Výprava: F. Schultes 7x Das Dorf ohne Manner (Vesnice bez mužů) 1]:24.9. 1937,}il)T Autor: Ódon von Horváth Režie: Max Liebl Výprava: F. Schultes 5x Pariser Leben (OPTE) (Pařížský život) Ni: 25. 9. 1937,}il)T Autor: Meilhac a Halévy Hudba: Jacques Offenbach Režie: Renato Mordo Výprava: F. Schultes Tance: Cami11a Steinhart 5x Die Reise (Cesta) E:25.9.1937,KB Autor: Henry Bemstein Režie: Max Liebl 20x

215

Weh dem, der liigt (Běda tomu, kdo lže) E:7. 10. 1937,~T Autor: Franz Grilparzer Režie: Julius Gellner Výprava: Kurt Halleger 7x Nachtasyl (Na dně) Ni: 9. 10. 1937, KB Autor: Maxim Gorki, překlad: August Scholz Režie: Max Liebl Výprava: F. Schultes Mimořádný host: TillaDurieux 3.3.1938 7 4x

Acht Ruder im Takt (Osmero vesel v taktu) 1]: 16. 10. 1937,~T Autor: Hans Regina Nack Režie: Julius Gellner Výprava: F. Schultes, Leopold Kotulan 8x Parkstrasse 13 E: 19. 10. 1937, KB Autor: Axel Ivers Režie: Arnold Marlé Výprava: F. Schultes 16x Friihlingsluft (OP TE) (Jarní vzduch) Ni: 23. 10. 1937,~T Autor: (z francouzštiny) Karl Lindau a Julius Wilhelm Hudba podle motivů Josefa StrauBe. Sestavil: Ernst Reiterer Režie: Dr. Friedrich Schramm Výprava: Leopold Kotulan Tance: Camilla Steinhart 6x Das Gliick (Štěstí) E:30. 10. 1937, KB Autor: Denys Amiel Režie: Hans GOtz 7x Hilde und das Lotteriespiel (Hilda a sázka) 1]:31. 10. 1937, KB Autor: Herbert ErtI Režie: Walter Taub

7

Cedule k tomuto představení chybL Roli, kterou hostující herečka hrála se bohužel nedozvíme.

216

16x Der Weibsteufel (Ďáblice) Ni: 10. ll. 1937, KB Autor: Karl Sch6nherr Režie: Martin Costa 4x

Frauen in New York (Ženy v New Yorku) E: 11. 11. 1937,NDT Autor: Clare Booothe, překlad: Rudolf K. Kommer Režie: Max Liebl Výprava: Leopold Kotulan

llx George und Margaret (Jiří a Markétka) E: 14. 11. 1937, KB Autor: Gerald Savory Režie: Arnold Marlé Výprava: F. Schultes 18x Madame Pompadour (OPTE) Ni: 20. 11. 1937,NDT Autor: Rudolf Schanzer a Ernst Welisch Hudba: Leo Fall Režie: Renato Mordo Tance: Max Schipper

5x Die Weber (Tkalci) Ni: 25. ll. 1937, NDT Autor: Gerhart Hauptmann Režie: Julius Gellner Výprava: Prof. Hugo Steiner, Praha 6x Drei Akte mit Musik (Tři jednání s muzikou) E:30. 11. 1937, KB Autor: Fritz Schweifert Hudba: Willy Engelberger Režie: Hans G6tz Výprava: F. Schultes

5x Kleines Gliick auf der Wieden (Štěstíčko na Vídeňce) E:7. 12. 1937,NDT Autor: Viktor Skutzky Režie: Rudolf Stadler Výprava: Leopold Kotulan

217

Host: Gisela Werbezirk (prau Schikola) 7x Kabale und Liebe (Úklady a láska) Ni: 11. 12. 1937, KB Autor: Friedrich von Schiller Režie: Julius Gellner Výprava: F. Schultes 9x Erinnerst du dich? (Vzpomínáš si?) E:25. 12. 1937, KB Autor: Edith Savile a John Carlton, překlad: Michael Rauris Režie: Arnold Marlé Výprava: F. Schultes 6x Wiener Blut (OPTE) (Vídeňská krev) Ni: 26.12.1937 NDT Autor: Viktor Léon a Leo Stein Hudba: Johann StrauB Pro jeviště přepracoval Adolf Miiller jun. Režie: Max Schipper Výprava: Leopold Kotulan Tance: Camila Steinhart Mimořádný host: Thea Glan-Artel (Demoiselle Franziska Cagliari) 21. 3. 1938 8x Schaut her, wir sind's (Podívej se, to jsme my) 31. 12. 1937 Paul Morgan, Dion Ditherey, Alexander Berger, Johann Nestroi a rozliční Host: G. Werbezirk lx

spoluautoři

Sie Johann ... ! (On, Johann ... !) E:31. 12. 1937, KB Autor: Fritz Griinbaum a Ernst Behrendt Texty: Hans Lengsfelder a Siegfried Tisch Hudba: Paul WeiB Režie: Martin Costa Hosté: stepař Joe Jarsky Trio: Jeanette, Fréderick a Gilde Paul A. Smith z Elysée baru 8x Delila E: 6. 1. 1938, NDT Autor: Franz Molnár Režie: Julius Gellner Výprava: Leopold Kotulan

218

Mimořádný

host: Helene Dietrich-Barnay (Marianne) 11. 3. 1938 Thea Schober (Ilonka) 11. 3. 1938 Max B6hm (Béreny) 11. 3. 1938 Sascha Arden (Ilonka) 6. 6. 1938

15x T6dliche Liebe (Smrtelná láska) E: 8. 1. 1938, KB Autor: Ladislaus Lakatos Režie: Arnold Marlé 8x Parflirnerie (Parfumerie) E: 16. 1. 1938,~T Autor: Nikolaus Laszlo Výprava: Leopold Kotulan 8x Sudfriichte (Jižní ovoce) E: 18. 1. 1938, KB Autor: André Birabeau, německé jevištní přepracování: Robert Blum Režie: Dr. Georg Terramare j.h. 18x K6nig Heinrich der Vierte (Král Jindřich IV.) Ni: 29. 1. 1938, ~T Autor: William Shakespeare, překlad: Hans Rothe Režie: Max Liebl Výprava: F. Schultes a Leopold Kotulan Mimořádný host: Reiner Litten (Heinrich, Prinz von Wales) 21. 2. 1938 7x Einen Jux will er sich machen ( ... si pořádně zařádit) Ni: 29. 1. 1938, KB Autor: Johann N estroy Hudební aranžmá za použití originální hudby Adolfa Mullera a Heinrich Popper. Režie: Julius Gellner Výprava: F. Schultes a Leopold Kotulan 13x

Starovídeňských postupů

Blaufuchs (Modrá liška) Ni: 9.2. 1938, KB Autor: Franz Herzog Režie: Arnold Marlé 10x Flachsmann als Erzieher (Flachsmann vychovatel) Ni: 12.2. 1938,~T Autor: Otto Ernst

219

Režie: Leopold Dudek Mimořádný host: Christl Raenz (Gisa Holm) 12.2. 1938, 18.2. 1938 Rainer Litten (Jan Flemming) 24.2. 1938 5x Napoleon der Erste (Napoleon první) E: 15.2. 1938,NDT Autor: Ferdinand Bruckner Režie: Walter Taub Výprava: F. Schultes lx Der Zarewitsch (OPTE) (Carevič) Ni: 19.2. 1938, NDT Autor: Bela Jenbach a Heinz Richter (volně podle stejnojmenného kusu Zapolské a Scharlitze) Hudba: Franz Lehár Výprava: F. Schultes a Leopold Kotulan Mimořádný host: Thea Glan-Artel (Sonja) 18.3.-1938 6x Lauter Liigen (Samé lži) E: 24. 2. 1938,NDT Autor: Hans Schweinkart Režie: Max Liebl Výprava: Leopold Kotulan 4x Circa 100000 Schilling (Asi 100000 šilinků) E: 27. 2. 1938, KB Autor: Alexander Faragó Režie: Arnold Marlé 8x Tanzabend Camilla Steinnert (H) 28.2. 1938, KB lx Der Richter von Zalamea (H) (Sudí Zalamejský) 5.3. 1938,NDT Autor: Calderon, volně přebásnil: Wilhelm Scholz Režie: Ernst Legal Hudba: Wanter Gronstay Výprava: JosefFenneker Hosté: Schiller-Theater, Berlín lx Die Mutter (Matka) DU: 8.3. 1938, NDT Autor: Karel Čapek, překlad: Julius Mader

220

Režie: Julius Gellner Výprava: Frank Schultes Host: Tilla Durieux (Die Mutter) 4x Zwei Dutzend rote Rosen (Dva tucty rudých růží)

E: 10.3. 1938, KB Autor: Alde de Benedetti Režie: Hans G6tz

llx Hochzeitstage (H) (Svatební dny)

13.3. 1938, NDT Autor: Paul Geraldy, překlad Berta Zuckerkandl Režie: Maxmilian Schutz Výprava: Ludwig Haas Hosté: Theater in der Josefstadt, Vídeň

2x Madame Sans-Gene

E: 15.3. 1938,NDT Autor: Hans Weigel Hudba: Bernard GrUn Režie: Renato Mordo Výprava: F. Schultes a Leopold Kotulan 4x Das Ministerium ist beleidigt (Ministerstvo je uraženo)

E: 17.3. 1938, KB Autor: Fred Heller a Bruno Engler Texty písní: Hans Lengsfelder a Siegfried Tisch Hudba: Leonhard K. Marker Režie: Leopold Dudek Výprava: F. Schultes

10x Victoria Regina

E: 26. 3. 1938,NDT Autor: Laurence Housman Režie: Max Liebl Výprava: Leopold Kotulan

6x Das Paradies (H) (Ráj)

27.3. 1938,NDT Autor: André Birabeau, překlad: Robert Blum Režie: Max Kahlbeck Hosté: Theater in der Josefstadt, Vídeň lx

221

Die Stutzen der Gesellschaft (Opory společnosti) Ni: 31. 3. 1938, KB Autor: Henrik Ibsen Režie: Arnold Marlé Výprava: F. Schultes 6x Herzen im Schnee (REVUE-OP TE) (Srdce ve E: 3. 4. 1938, NDT Podle stejnojmenné novely Georga Maardena Texty písní a hudba: Ralph Benatzky Režie: Rudolf Stadler Výprava: Leopold Kotulan Tance: Senta Born 7x

sněhu)

KameIjungfer (Komorná) E: 7. 4.1938, NDT Autor: Jacques Deval, překlad: Johanna Muller Režie: Walter Taub Výprava: F. Schultes 12x Liaison E: 9. 4. 1938, KB Autor: Edward Poor Montgomery Režie: Arnold Marlé Výprava: F. Schultes 13x Dixie E: 17.4. 1938,NDT Autor: Karl Farkas a AdolfSchutz (podle skizzi Guido Freuda) Hudba: Michael Krasznay-Krausz Režie: Leopold Dudek Výprava: F. Schultes 4x Zu viel Familie (Příliš mnoho příbuzenstva) E:23.4.1938,KB Autor: André Birabeau Režie: Arnold Marlé

lOx Die Geisha (OPTE) (Gejša) Ni: 24. 4.1938, NDT Autor: Owen Hall Hudba: Sidney Jones Režie: Renato Mordo Výprava: F. Schultes

222

Tance: Camilla Steinhart 6x AIso gut, lassen wir uns scheiden (Dobrá, rozveďme se) E: 28. 4. 1938,~T Autor: Sardou a Najac, překlad a přepracování: Heinz Hilpert Režie: Walter Taub Výprava: Leopold Kotulan

5x Hoffnung (Naděje) E: 4.5. 1938, KB Autor: Henri Bernsteint, německé jevištní přepracování: Robert Blum Režie: Julius Gellner Výprava: Leopold Kotu1an Host: Leopold Kramer (Emile Coinart) 8x Die Pfingstorgel (Svatodušní varhany) E: 10.5. 1938,~T Autor: Alois Johann Lippl (za použití vyprávění Dr. Rudolfa Kubitschka) Hudba: KarI List Režie: Max Liebl Výprava: Leopold Kotulan

5x Robert Guiskard (fragment), Der Zerbrochene Krug (Rozbitý Džbán) Ni: 15.5. 1938, KB Autor: Heinrich von Kleist Režie: Julius Gellner Výprava: F. Schultes 4x Das Weib im Prupur (OPTE) (Žena v purpuru) Ni: 21. 5. 1938, ~T Autor: Leopold Jacobson a RudolfOesterreicher Hudba: J ean Gilbert Režie. Rudolf Stadler Výprava: Leopold Kotulan 4x Anthony und Anna (Anthony a Anna) E:24.5.1938,KB Autor: John Ervine, pro německé scény přepracoval: Friedrich Schreyvogel Režie: Martin Costa Výprava: F. Schultes 7x

Hamlet, Prinz von Diinemark (Hamlet, princ Dánský) Ni: 28.5. 1938, ~T

223

Autor: William Shakespeare Režie: Max Liebl Výprava: F. Schultes Host: Alfred Lohner (Hamlet)

5x Peripherie (Periferie) Ni: 7. 6. 1938, NDT Autor: František Langer Režie: Arnold Marlé Výprava: F. Schultes a Leopold Kotulan

5x Zweierlei MaB (Veta za vetu) E: 11. 6. 1938, KB Autor: William Shakespeare, překlad: Hans Rothe Režie: Julius Gellner Výprava: Oskar Strnad Host: Alfred Lohner (Angelo) 6x

224

1938/39 Cyrano von Bergerac (Cyrano z Bergeracu) Ni: 1. 9. 1938, NDT Autor: Edmond Rostand, překlad: Ludwig Fulda Režie: Max Liebl Výprava: Frank Schultes

5x Flitterwochen (Líbánky) E: 1. 9. 1938, KB Režie: Renato Mordo 6x Hotel Sylvia Dunn P: 3. 9. 1938, KB Autor: Edmund Deland, Lynton Hudson Režie: Walter Taub Výprava: Frank Schultes 6x Die Kameliendame (Dáma s kaméliemi) E: 4.9.1938, NDT Autor: Alexander Dumas ml. Režie: Arnold Mar1é Výprava: Frank Schultes

3x Drei13ig sekunden Liebe (Třicet vteřin lásky) E: 15.9. 1938, KB Autor: Aldo de Benedetti Režie: Martin Costa Výprava: Frank Schultes

5x Don Car10s Ni: 24. 9. 1938, NDT Autor: Friedrich Schiller Režie: Julius Gellner lx

225

Chci podnětné

poděkovat

Doc. PhDr. Vladimíru Justovi CSc. za podporu r

připomínky

a

trpělivostr

spolupracoval. Za cenné rady i

mé

rodině

z nich r

a

kteří

potřebovala

přátelům r

se

děkuji

kteří

dokázali

se

kterou

se

i Jitce Ludvové. Dík

mi byli oporou.

Obzvlášt

objevit

když

vždYr

mnou patří

dvěma

jsem

je

nejvíce. Jitka Melkusová

226