HUSITSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Katedra psychosociálních věd a etiky SOCIÁLNÍ POLITIKA. PhDr. ThDr. Václav Mitáš, Th.D

HUSITSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Katedra psychosociálních věd a etiky

SOCIÁLNÍ POLITIKA PhDr. ThDr. Václav Mitáš, Th.D.


PODMÍNKY KE SPLNĚNÍ PŘEDMETU

Jednosemestrální předmět ukončený zkouškou • seminární práce ◦ podmínka pro účast v testu ◦ odborná esej v rozsahu 3 – 5 stran s využitím příslušné literatury ◦ téma se musí vztahovat k obsahu předmětu ◦ termín odevzdání NEJPOZDĚJI týden před zkouškou ◦ důraz na správnou práci s informačními zdroji Sociální politika

2

Seminární práce

PhDr. ThDr. Václav Mitáš, Th.D.



Jednosemestrální předmět ukončený zkouškou • referát Seminární práce

◦ vystoupení v rozsahu do 10 min. ◦ možnost podpory PWP ◦ výběr ze zadaných témat

Referát

◦ nutnost týmové spolupráce – všichni budou přítomní prezentaci ◦ zadávaní témat mailem ◦ rozhoduje termín doručení mailu Sociální politika

3




Témata referátů 1. 2. 3. 4.

Stát a sociální stát Sociální solidarita Krize sociálního státu Vývoj a tradice sociální politiky v ČR 5. Vznik a typy sociálních událostí a situací 6. Sociální rizika

Metody sociální práce s rodinou

7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

4

Sociální zákonodárství Politika trhu práce v ČR Zdravotní politika v ČR Vzdělávací politika v ČR Politika bydlení v ČR Rodinná politika v ČR Strategie sociální politiky EU

PhDr. Václav Mitáš, Th.D.



Jednosemestrální předmět ukončený zkouškou • TEST A ZKOUŠKA ◦ test s výsledkem 125 bodů

Referát

Seminární práce

◦ nad 110 bodů = 1 ◦ 100 – 110 bodů = přímo 2

Test a zkouška

◦ 90 – 109 bodů = přímo 3 ◦ 75 – 89 bodů = ústní termín ◦ do 74 bodů = neúspěšný pokus

ÚSPĚCH Sociální politika

5



DOPORUČENÁ LITERATURA

VEČEŘA, Miloš. Sociální stát. Východiska a přístupy. Praha : SLON, 1996. 112 s. ISBN 80-85850-16-8 ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. I. část. 2. rozšířené vydání. Praha: Karolinum, 2007. 612 s. ISBN 978-80-246-1393-2. ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 2. část: Sociální péče. 2. rozšířené vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2004. 504 s. ISBN 80-246-0875-8. KREBS, Vojtěch. a kol.: Sociální politika. 3. vyd. Praha : ASPI, 2005. 504 s. ISBN 80-7357-050-5. MUSIL, Libor. Vývoj sociálního státu v Evropě. Čítanka z historie moderní evropské sociální politiky. Brno : Doplněk, 1996. 256 s. ISBN 80-85765-62-4. TOMEŠ, Igor: Sociální politika: teorie a mezinárodní zkušenost. 2. vyd. Praha : Sociopress, 2001. 262 s. ISBN 80-8648400-9. POTŮČEK,M. Sociální politika. Praha: Slon, 1995.

POTŮČEK,M. Křižovatky české sociální reformy. Praha: Slon, 1999. SIROVÁTKA,T.(ed). Česká sociální politika na prahu 21 století. Efektivnost, Selhávání, Legitimita. Brno: MU, 2000.

Programové prohlášení vlády: http://www.vlada.cz/ Základní mezníky v historii sociální politiky: http://marap.blog.cz/0609/socialni-politika-zakladni-mezniky-v-historii-socialnipolitiky Sociální politika

6



PŘEHLED TÉMAT

Fenomenologie • pojem státu a sociálního státu ◦ stát ◦ sociální stát ◦ sociální stát a sociální politika

• historické souvislosti a základní teorie ◦ sociální politika ve Starém a Novém zákoně ◦ základní teorie a typy sociálního státu ◦ vznik a vývoj sociálního státu ◦ podstata a obsah sociálního státu

Sociální politika

7



PŘEHLED TÉMAT

• Sociální politika v ČR ◦ reforma sociálního systému ◦ organizace a řízení sociálního zabezpečení ◦ sociální solidarita a redistribuce

• Sociální události ◦ vznik a typologie ◦ sociální rizika ◦ sociální služby ◦ sociální ochrana

• Stát, obce a nestátní subjekty • Strategie sociální politiky EU Sociální politika

8



PŘEHLED TÉMAT

• Jednotlivé aspekty sociální politiky ◦ sociální zabezpečení ◦ trh práce ◦ vzdělávací politika ◦ politika bydlení ◦ rodinná politika ◦ protidrogová politika ◦ nestání a neziskové organizace

Sociální politika

9



SOCIÁLNÍ POLITIKA VERSUS VĚDA sociologie

sociální práce

právní vědy

sociální politika sociální filozofie

ekonomie

politologie Sociální politika

10



SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V BIBLI

Patriarchální období • sociální pomoc potřebným není uzákoněna • lze ji implicitně sledovat v určitých perikopách (Gn 18 + 19) • praotcové mají zkušenost se situací sociálně potřebných

Exodus – Numeri • většinou formou legislativy sleduje pomoc potřebným Žádnou vdovu a sirotka nebudete utiskovat. Jestliže je přece budeš utiskovat a oni budou ke mně úpět, jistě jejich úpění vyslyším. Vzplanu hněvem a pobiji vás mečem, takže z vašich žen budou vdovy a z vašich synů sirotci. (Ex 22:21nn)

Sociální politika

11




• Těžiště sociální pomoci v rodině ◦ širší rodina – zemědělství, řemesla  ekonomická síla, soběstačnost ◦ rodinná sociální záchytná síť  dědictví po mužské linii

• Mimo rodinnou záchytnou síť ◦ vdovy ◦ sirotci ◦ přistěhovalci ◦ somaticky postižení ◦ levité ◦ sociální deviace ?

Sociální politika

12




Deuteronomium • Legislativní postavení některých skupin • Host a Zákon • Host – bezdomovec (Nebudeš si hnusit Edómce, neboť to je tvůj bratr. Nebudeš si hnusit Egypťana, neboť jsi byl hostem v jeho zemi Dt 23:8) • Vdova  levirátní manželství Když budou bydlet bratři spolu a jeden z nich zemře bez syna, nevdá se žena zemřelého jinam, za cizího muže. Vejde k ní její švagr a vezme si ji za ženu právem švagrovství. Prvorozený syn, kterého porodí, ponese jméno jeho zemřelého bratra, aby jeho jméno nebylo z Izraele vymazáno. Avšak jestliže si ten muž nebude chtít vzít svou švagrovou, vystoupí jeho švagrová do brány ke starším a řekne: "Můj švagr se zdráhá zachovat svému bratrovi jméno v Izraeli, není svolný užít vůči mně práva švagrovství. " Předvolají ho tedy starší jeho města a promluví s ním. Když bude stát na svém a řekne: "Nechci si ji vzít", přistoupí k němu před staršími jeho švagrová, zuje mu střevíc, plivne mu do tváře a prohlásí: "To si zaslouží muž, který nechce svému bratru zbudovat dům." I bude mít v Izraeli přezdívku: "Dům vyzutého". (Dt 25:5-10) srv. Gn 38 Sociální politika

13




• Lévijec (Pokud budeš žít ve své zemi, varuj se toho, abys lévijce nechal opuštěného – Dt 12:19)

• Sociální deviace? Lenocha usmrtí choutky, neboť jeho ruce odmítají práci; choutky ho stravují neustále, ale spravedlivý dává a nešetří. (Př 21:25n) Kdo se posmívá chudému, tupí toho, kdo jej učinil, kdo má radost z běd, ten bez trestu nezůstane. (Př 17:5)

Teologický posun Deuteronomia • od příkazu k srdci • Hospodinův osobní dohled Vždyť Hospodin, váš Bůh, je Bůh bohů a Pán pánů, Bůh veliký, všemocný a vzbuzující bázeň, který nebere ohled na osobu a nepřijímá úplatek, ale zjednává právo sirotku a vdově, miluje hosta a dává mu chléb a šat. Milujte tedy hosta, neboť jste byli hosty v egyptské zemi. (Dt 10:17nn) Sociální politika

14




• Systém zabezpečení • nedotknutelné právo vlastnictví základních věcí Nepřevrátíš právo bezdomovce ani sirotka a vdově nezabavíš roucho. (Dt 24:17)

• pravidelné denní vyplácení mzdy Nebudeš utiskovat nádeníka, zchudlého a potřebného ze svých bratří ani ze svých hostí, kteří žijí v tvé zemi v tvých branách. Dáš mu jeho mzdu ještě téhož dne, než nad ním zapadne slunce, neboť je zchudlý a svým životem na ní závisí, aby nevolal proti tobě k Hospodinu a aby na tobě nebyl hřích. (Dt 24:14n)

Sociální politika

15




• obživa z úrody, paběrkování Když budeš sklízet ze svého pole a zapomeneš na poli snop, nevrátíš se pro něj. Bude patřit bezdomovci, sirotku a vdově, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal při každé práci tvých rukou. Když oklátíš plody ze své olivy, nebudeš ještě setřásat zbylé. Ty budou patřit bezdomovci, sirotku a vdově. Když budeš na vinici sbírat hrozny, nebudeš po sobě paběrkovat. Bude to patřit bezdomovci, sirotku a vdově. (Dt 24:17-20) Když vejdeš do vinice svého bližního, smíš se najíst hroznů dosyta podle libosti, ale nebudeš nic dávat do nádoby. Když vejdeš do obilí svého bližního, smíš si rukou natrhat klasů, ale nebudeš obilí svého bližního žnout srpem. (Dt 23:25n)

Sociální politika

16




• kultická obživa ◦ desátky Když pak třetího roku, v roce desátků, odvedeš všechny desátky ze své úrody a dáš je lévijci, bezdomovci, sirotku a vdově, aby jedli v tvých branách a nasytili se, řekneš před Hospodinem, svým Bohem: "Vynesl jsem z domu, co bylo svaté, a dal jsem to lévijci a bezdomovci, sirotku a vdově, zcela podle tvého příkazu, který jsi mi dal. Nepřestoupil jsem ani neopomenul žádné z tvých přikázání. " (Dt 26:12n) ◦ účast na slavnostech a svátcích je spojená s nasycením Při své slavnosti se budeš radovat ty i tvůj syn a tvá dcera, tvůj otrok a tvá otrokyně, lévijec i bezdomovec, sirotek a vdova, kteří žijí v tvých branách. (Dt 16:14)

Sociální politika

17



STÁT

Lidské společenství, které vykonává monopol legitimního užití fyzické moci uvnitř daného území (Max Weber) • otázka legitimity a legality moci • politický konsenzus • existence a respektování práva

Stát je vymezen • politicky • právně • sociálně

Sociální politika

18



STÁT A SPOLEČNOST

Aristoteles (IV. stol. př. Kr.) • stát je přirozený útvar, původnější než jedinec • zoon politikon

Řecko – sociální uskupení, Řím akcentuje právo

Středověk – teologicky koncipovaný útvar Renesance – Nicollo Machiavelli (1469 – 1527) • politický stav • objekt nesmlouvavého boje o moc bez skrupulí a morálních pravidel – státní zájem ospravedlňuje postup • etika soukromého života je od státu oddělena Sociální politika

19



STÁT A SPOLEČNOST

Immanuel Kant (1724 – 1804) • sdružení mnoha lidí pod právními zákony • společnost splývá se státem • základním přirozeným právem je svoboda • na ní jsou založeny další atributy občanství: rovnost, občanská samostatnost a právo spoluvytvářet zákony

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770 – 1831) • společnost je základní systém, má ekonomický zájem • stát je výtvorem lidí, produktem rozumu • společnost je sebezničující entita, vyžaduje dozor a kontrolu státu – stát reprezentuje společnost a ochraňuje všeobecný zájem Sociální politika

20



STÁT A SPOLEČNOST

Adam Smith (1723 – 1790) • důsledné oddělení státu a společnosti • otec liberalismu • emancipace ekonomicky sílícího občanství • stát vládne absolutistickou a zbyrokratizovanou mocí • otec koncepce občanské společnosti

Sociální politika

21



OBČANSKÁ SPOLEČNOST

• ve starověku má politický význam (societas civilis) • John Locke (1632 – 1704) a Thomas Hobbes (1588 – 1679) ◦ občanská společnost je totožná s politickou ◦ společenská smlouva zakládá politická práva ◦ svobodné a rovné postavení občanů

Současná sociologie • vykrystalizovaná vrstva společenského života, spontánní sebevyjádření jedinců a jejich dobrovolných sdružení vytvářených k realizaci jejich partikulárních zájmů • nepolitické vztahy mezi jedinci navzájem a mezi jedinci, sociálními sdruženími, hnutími a dobrovolnými organizacemi • vyplňuje mezeru mezi zájmy jedince a státní makrostrukturou Sociální politika

22



OBČANSKÁ SPOLEČNOST

Základní znaky občanské společnosti rostoucí výskyt skupin vzájemné pomoci, podpůrných sdružení a spolků

rozvoj spontánních specifických činností (skupinová i individuální svépomoc) horizontální charakter vztahů na smluvním základě – výhodnost a účelnost pluralita skupin, rozmanitost a diferencovatnost

specifické metody řešení sporů – upřednostňují kooperaci před konfrontací vytvořená občanská kultura autoregulativní mechanismy zajišťující reprodukci i rozvoj

Sociální politika

23



TYPY MODERNÍHO STÁTU

Sociálně liberální model oddělení státu a společnosti, omezení zásahů do společenskoekonomického života

stát až na výjimky mimo hospodářskou sféru důraz na význam trhu – nejen v hospodářství, ale např. i v sociální politice důsledná ochrana soukromého vlastnictví a podnikání

omezený rozsah veřejných sociálních služeb a malá míra redistribuce příjmu sociální nerovnost není omezována (funkce výkonu a zásluh)

Sociální politika

24

PhDr.ThDr. Václav Mitáš, Th.D.



Sociálnědemokratický model uznává tržní hospodářství ve spojení s indikativním plánovaným hospodářstvím

ochrana soukromého vlastnictví a podnikání s pluralitou subjektů (včetně státu) rozvoj sociálních služeb a větší míra redistribuce příjmu důraz na hodnoty spravedlnosti, solidarity a svobody

snaha o zvyšování sociální rovnosti a sociální spravedlnosti zásada výkonnosti je závazkem vůči společnosti, ale není absolutizována

Sociální politika

25




Demokratický socialismus plánovaná hospodářská činnost v kombinaci s trhem – důraz na aktivitu státu

pluralita hospodářských subjektů se silným státním a družstevním vlastnictvím rozvoj státních služeb, široká redistribuce příjmů, s cílem široké sociální rovnosti aktivní prosazování sociální jistoty, spravedlnosti, rovnosti a práva na práci

Sociální politika

26



SOCIÁLNÍ ROLE MODERNÍHO STÁTU

Mechanismy organizující společenský život • stát (státní intervence) • trh (tržní mechanismus)

Sociální politika

27



KRAJNÍ NÁZORY NA ROLI STÁTU

Ortodoxní konzervatismus • zaběhnutý řád a hierarchie, nadřazenost státu je projev pragmatismu • zajišťuje prostor, kde individua sledují své blaho • státní sociální politika nepatří mezi základní role státu, pokud ji stát na sebe bere, pak v případě, že nikdo jiný není schopen ji poskytnout • státní intervence jsou nebezpečné, rozmělňují energii státu

Libertariánský liberalismus • vpodstatě jen ochrana před násilím, výběr daní a dohled nad právem

Marxismus • otevřeně třídní a potlačovatelský, přímo nebo nepřímo zasahuje do všech oblastí společenského života • sociální plánování – stát je monopolním subjektem sociální politiky

Sociální politika

28



AKTUÁLNÍ SITUACE

• krajní liberalismus a konzervatismus se stávají spíše okrajovými proudy • volání po silnějším a nezávislejším státu • optimální je určitý práh státní intervence (škodí mnoho i málo) ◦ vnitřně koherentní byrokratický aparát ◦ určitý stupeň autonomie od dominantních zájmů ve společnosti

• stání zásahy jsou časově rozděleny do etap (Kraemer) ◦ represe zřejmého zneužívání (klasický liberalismus – ochrana volného trhu a soutěže) ◦ prevence škodlivých vlivů (konec XIX. stol. – I. sv. válka – počátky sociálního pojištění) ◦ korekce vrozených nedostatků (mezi válkami – reakce na hospodářské krize) ◦ rekonstrukce na základě strukturálních reforem (welfare state) Sociální politika

29



FUNKCE MODERNÍHO STÁTU

Funkce – nejen praktický výkon činností, ale jejich konečný účinek • právo, pořádek, bezpečí (i navenek státu) • ochrana práv a svobod občanů i dalších právních subjektů • zajišťování veřejných sociálních služeb (výchova, vzdělávání a zdravotnictví) • zabezpečení minimálního životního standardu pro každého občana • zásahy do ekonomiky • funkce státu podle I. A. Bláhy: ◦ ochranná ◦ liberalizační a socializační (soustřeďuje a uvolňuje mocenskou energii ve prospěch celku) ◦ regulační, harmonizační a civilizační (pravidla soutěže a střetu zájmů) ◦ sociálně-etizační (úsilí o projev sociální spravedlnosti a funkční rovnosti) Sociální politika

30



VZNIK SOCIÁLNÍHO STÁTU

• vliv společenských podmínek (80. léta 19. století) ◦ urbanizace a industrializace ◦ změna formy práce a vytvoření trhu ◦ narušení tradičního modelu společnosti i struktur sociální ochrany ◦ narušení starých chudinských řádů a vytvoření „stavů závislosti“  přirozená závislost  nemoc a neschopnost  kulturní (společenská) závislost

◦ welfare state – produkující potřebnou zdravotní a vzdělanostní úroveň ◦ sociální stát vzniká jako odpověď na problémy vývoje kapitalismu ◦ vznikají národní státy a transformují se v demokratické Sociální politika

31


FAKTORY VZNIKU SOCIÁLNÍHO STÁTU


• Industrializace ◦ pokles zaměstnanosti v zemědělství ◦ extenzivní urbanizace ◦ vytvoření třídy námezdních dělníků (bezzemků) ◦ růst požadavků na kvalifikovanou, gramotnou a spolehlivou pracovní sílu ◦ vnímání nezaměstnanosti jako situace, kdy navzdory snaze nelze získat placenou práci ◦ růst zaměstnanosti bílých límečků a vznik střední třídy ◦ bezprecedentní zbohatnutí některých firem a jednotlivců a udržení hospodářského rozvoje

Sociální politika

32




• Růst a měnící se sociální struktura obyvatelstva ◦ mění se formy rodiny a způsob života v komunitě ◦ narůstá rozdíl mezi pracujícími a nepracujícími ◦ klesá dětská úmrtnost a zvyšuje se délka života ◦ neúčast na trhu práce znamená dopad na budoucnost

• Růst významu národních států ◦ vyšší vnitřní sounáležitost ◦ centralizace vládnoucí moci ◦ rozvoj profesionálního státního aparátu

• Růst politické demokracie a politického občanství ◦ expanze institutu občanství ◦ rozšíření volebního práva ◦ vznik sociální demokracie a růst zájmu o sociální otázky a dělnickou třídu Sociální politika

33




a) převážně vnitřní faktory ◦ demografické ◦ ekonomické ◦ vliv sociální struktury ◦ politické faktory ◦ vliv nátlakových skupin ◦ vliv institucí ◦ sociálně-psychologické faktory

b) převážně vnější faktory ◦ kulturní difuze ◦ rozvoj techniky ◦ mezinárodní standardizace a technická pomoc ◦ mezinárodní spolupráce Sociální politika

34


VÝVOJOVÉ ETAPY SOCIÁLNÍHO STÁTU


• více než stoletý vývoj od vzniku prvních typů sociální pojištěni po dnešek • nerovnoměrný vývoj s jednotlivých státech

I. Experimentální počátky (80./XIX.) ◦ navazuje na období chudinských zákonů ◦ snaha o vytvoření prvotních pojišťovacích schémat

Sociální politika

35




II. Konsolidace (1930 – 1945) ◦ ◦ ◦ ◦

hospodářská krize urychlila přijetí obtížně prosaditelných opatření státní intervencionismus kontrastuje s ekonomickým liberalismem mění se státní přístup k nezaměstnanosti nezaměstnanost roste  technický pokrok  chronický nedostatek poptávky vzhledem k omezené kupní síle

◦ chybná fiskální politika a omezení veřejných výdajů státu v době recese ◦ rozvoj a unifikace sociálního zákonodárství ◦ Karl Gunnar Myrdaal (1898 – 1987)

Sociální politika

36




III. Sociální přestavba (1945 – 1962) ◦ vytvoření základních sociálních institutů a legislativy ◦ změna myšlení po hospodářské krizi a útrapách II. světové války ◦ poválečný entuziasmus a konsenzus ve prospěch nové sociální politiky  pojištění v nezaměstnanosti  dostupná soustava sociálního pojištění  zajištění člověka „od kolébky k hrobu“

◦ Wiliam Beveridge (1879 – 1963)

Sociální politika

37




IV. Sociální expanze (1962 – 1973) ◦ bezprecedentní růst životní úrovně a sociálního zabezpečení ◦ zvyšuje se podíl veřejných sociálních výdajů na HDP ◦ roste podíl střední vrstvy

V. Stagnace (1973 – 1980) ◦ ropná krize a s ní související dlouhodobá fiskální a hospodářská krize ◦ pokračuje růst sociálních výdajů ◦ nutnost pokrýt i nové výdaje ◦ krize sociálního státu, která trvá dosud ◦ thatcherismus, reaganika

V. Rekonceptualizace sociálního státu (1980 – dosud) Sociální politika

38


PŘÍČINY SOUČASNÉ KRIZE SOCIÁLNÍHO STÁTU


1) 2) 3) 4)

Neúměrný růst nákladů Ztráta efektivnosti sociálního státu Ztráta sociálního konsenzu Demografické změny

◦ stárnutí populace ◦ napětí mezi skupinami sociální solidarity ◦ narušení integračního kontaktu

Pozitivní stránky sociálního státu ◦ ◦ ◦ ◦

zaměstnávání v sociálních službách zvyšování kupní síly – podpora stability ekonomiky snižování sociální nerovnosti, podpora sociálního konsenzu některé výdaje předcházejí vyšším výdajům v budoucnosti

Sociální politika

39



TYPOLOGIE SOCIÁLNÍCH STÁTŮ

Aktuálně se spektrum sociálních států liší zejména v ukazatelích: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Kdo a v jakém rozsahu provádí sociální politiku Na koho je sociální politika orientována Jaký je směr sociální politiky Kdo a v jakém rozsahu sociální politiku platí Jakou část HDP spotřebují sociální výdaje a v jaké struktuře Z jakého myšlenkového konceptu vychází

Sociální politika

40



TYPOLOGIE SOCIÁLNÍHO STÁTU

• reziduální sociální stát ◦ potřeby jsou uspokojovány prostřednictví, rodiny a trhu, instituce až po jejich selhání ◦ státní intervence spíše minimální než optimální ◦ sociální dávky pokrývají existenciální potřeby, diferenciace na základě dobrovolného sociálního pojištění ◦ dávky po testování sociální potřebnosti, vylučují „unserving poors“

• institucionální sociální stát ◦ opak předchozího ◦ vpodstatě se orientuje na celou populaci a všechny oblasti života ◦ zdůrazňuje sociální bezpečí a zvýšení sociální rovnosti

• pracovně-výkonový sociální stát Sociální politika

41



TYPOLOGIE SOCIÁLNÍHO STÁTU

• liberální sociální stát ◦ vpodstatě reziduální ◦ důraz na trh, sociální pomoc testuje majetkové poměry, malá redistribuce ◦ USA, CAN, AUS, blízko k němu mají GB, D, SUI

• korporativistický sociální stát ◦ stát je připraven nahradit trh coby prostředek sociálního zabezpečení ◦ zachování statusových rozdílů, častý vliv církve ◦ A, D, F, I

• sociálně-demokratický sociální stát ◦ nejméně častý,dekomodifikující a univerzalistické programy ◦ univerzální systém pojištěni zahrnuje všechny vrstvy a třídy ◦ slučuje sociální zabezpečení a práci, směřuje k plné zaměstnanosti ◦ SWE, N, blíží se sem D a F Sociální politika

42



ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY

typ charakteristika

REZIDUÁLNÍ liberální

PRAC.-VÝK. konstitucionální

INSTITUCIONÁLní sociálně-demok.

stát-uspokojování potřeb

minimální

optimální

úplná

rozdělování podle potřeb

marginální

sekundární

primární

rozsah povinných služeb

omezený

extenzivní

úplný

pokrytí populace soc. služ.

menšina

většina

všichni

výše příspěvku

nízká

střední

vysoká

část HDP určená pro soc. sl.

nízká

střední

vysoká

zkoumání potřebnosti

primární

sekundární

marginální

charakter klientů

chudáci

občané

celá společnost

status klientů

nízký

střední

vysoký

Sociální politika

43


ÚROVEŇ VEŘEJNÝCH SOCIÁLNÍCH VÝDAJŮ


• další možnost typologizace • vývoj veřejných výdajů je méně ekonomický a více ideologický • poměr mezi požadavky občanů na veřejné služby a ochotou za ně platit • redukce sociální spotřeby na základě fiskálních příjmů • veřejné výdaje mají tendenci meziročního růstu ◦ možnost snížení výdajů, růstu příjmů nebo půjčky

• vzájemná závislost sociálních výdajů a fiskálních zdrojů ◦ růst veřejných výdajů je ekonomickou funkcí růstu reálných zdrojů ◦ veřejné sociální výdaje rostou v odstupu za fiskálními zdroji ◦ při potlačení ekonomického růstu rostou veřejné sociální výdaje rychleji ◦ veřejné výdaje kolísají autonomně, určují je politické poměry ◦ veřejné sociální výdaje krátkodobě kolísají, ale dlouhodobě korelují s ekonomickým vývojem zdrojů

Sociální politika

44


STRUKTURA VEŘEJNÝCH SOCIÁLNÍCH VÝDAJŮ


• veřejné sociální výdaje ◦ sociální transfery ◦ sociální výdaje

8 – 26 % HDP 19 – 30 % HDP

◦Σ

25 – 60 % HDP

základní výdajové oblasti

rozmezí podílu na HDP

státy v krajních hodnotách

starobní důchody

32 – 45 %

IR x GB

zdravotnictví

23 – 32 %

B x IR

invalidní důchody

6 – 21 %

FxI

nezaměstnanost

3–9%

FxD

rodinné přídavky

10 – 20 %

DxF

Sociální politika

45



55 50

Rakousko Dánsko

45

Francie Itálie

40

Nizozemsko Švédsko

35

Velká Británie USA

30

25 20

1950 Sociální politika

1960

1970 46

1975 PhDr.ThDr. Václav Mitáš, Th.D.


SOCIÁLNÍ OBČANSTVÍ – ZÁKLAD SOCIÁLNÍHO STÁTU

vztah jedince (občana) a společnosti (státu) • občanská práva • politická práva • sociální práva

Thomas Humphrey Masrshall (1893 – 1981) • plná zaměstnanost • stabilní nukleární rodina • časové vazby naplnění jednotlivých práv • státní moc je nucena respektovat občana

Sociální politika

47



STÁTNÍ OBČANSTVÍ – ZÁKLAD SOCIÁLNÍHO STÁTU

občan má právo na • určitý standard sociálního minima • sociální zabezpečení proti sociálním rizikům • kulturní dědictví • ovlivnění ekonomickými možnostmi a časovým vývojem státu

kritika tohoto pojetí • závislost na státu a státní despotismus • vyváženost práv a povinností občanů

Sociální politika

48



STÁTNÍ OBČANSTVÍ – ZÁKLAD SOCIÁLNÍHO STÁTU

nezastupitelnost sociálního občanství garantovanému státem • obtížné prokázat, že by jiná forma garance byla účinnější • stát i nadále zůstane poskytovatelem sociálního zabezpečení a služeb • je nereálné předpokládat, že si sociální potřeby budou občané naplňovat sami

sociální občanství • právní úpravou pozitivně stanovený obsah práv • žádoucí optimální stav, směřující k sociální důstojnosti jedince

Sociální politika

49



PROCES DEKOMODIFIKACE V SOCIÁLNÍCH STÁTECH

• pracovní síla i lidské potřeby se stávají zbožím • životní standard se stal závislým na peněžních vazbách • podle liberálů jsou proti jakékoli alternativě – narušovala by ekvilibrium nabídky a poptávky (není perfektní, ale méně špatná) • Marx aj. – svoboda trhu je svobodu za vězeňskými zdmi – komodifikovaná síla je zranitelná a její hodnota může klesnout pod hodnotu životního minima • dekomodifikace není jen ústupek dělníkům, je nutná pro přežití celého společenského systému ◦ přijatelná úroveň životního standardu a sociálního zabezpečení ◦ sociální smír a solidarita

Sociální politika

50



PROCES DEKOMODIFIKACE V SOCIÁLNÍCH STÁTECH

sociální stát dekomodifikuje pracovní sílu i některé služby • všechno nelze nechat tržním mechanismům – působí dezintegračně, dysfunkčně a kontraproduktivně • některé služby je třeba poskytnout, i když si je občané nemohu zaplatit • služby a statky jsou dekomodifikované a podle určitého klíče sociálně dostupné • v úrovni dekomodifikace jsou určité rozdíly podle typu státu Skandinávie + Rakousko, Belgie, Nizozemí) Klasické kontinentální státy Austrálie, USA, Kanada Sociální politika

51


LEGISLATIVA SOCIÁLNÍHO OBČANSTVÍ


• nezadatelná lidská práva a svobody se promítají do ústav všech moderních států

Všeobecná deklarace lidských práv – OSN (1948) ◦ právo na sociální zabezpečení v souladu s organizací a prostředky státu ◦ právo na práci a svobodnou volbu zaměstnání, na ochranu proti nezaměstnanosti ◦ právo na spravedlivou odměnu, případně doplněnou prostředky sociální ochrany ◦ právo na životní úroveň zajišťující blahobyt pracovníku i jeho rodině: výživa, ošacení, bydlení, lékařské ošetření a sociální zaopatření (v nezaměstnanosti, nemoci, pracovní neschopnosti, ovdovění, stáří apod.) ◦ zvláštní pomoc v dětství a mateřství ◦ právo na vzdělání, bezplatné alespoň v y základních stupních Sociální politika

52


LEGISLATIVA SOCIÁLNÍHO OBČANSTVÍ


ČR • odlišné pojetí od socialistické ústavy (práva zároveň povinností) • garantem byl stát, který činil jedince závislým a vyžadoval loajalitu • dnes – Listina základních práv a svobod ◦ právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu ◦ právo získávat prostředky k obživě prací (hmotné zajištění těch, kdo bez vlastní viny pracovat nemohou) ◦ přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci i při ztrátě živitele ◦ v nouzi pomoc k zajištění základních životních podmínek ◦ ochrana zdraví – právo na bezplatnou péči na základě veřejného pojištění ◦ pod ochranou zákona je rodina a rodičovství ◦ právo na vzdělání – bezplatné v základních a středních školách Sociální politika

53


ROVNOST A SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST


• daná je rovnost občana před zákonem, nemůže ovšem ovlivnit socioekonomickou nerovnost ◦ výše příjmu, vzdělání, pohlaví, etnická příslušnost apod. ◦ kolik nerovnosti je třeba, co je nutné regulovat? ◦ rozdíl v postojích populace k sociální nerovnosti

• rovnost příležitostí (liberální koncept) ◦ všichni mají stejnou šanci účastnit se trhu – stát prostřednictvím výchovy, vzdělání a kompenzací individuálních handicapů vyrovnává šance ◦ těžko dosažitelný ideál

Sociální politika

54


HUSITSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE Katedra psychosociálních věd a etiky SOCIÁLNÍ POLITIKA. PhDr. ThDr. Václav Mitáš, Th.D

Recommend Documents