Hudební dění v Polné a okolí 54

Hudební dění v Polné a okolí

54

IV. Poválečný vývoj dechové hudby v Polné a okolí Období těsně po skončení druhé světové války bylo ve znamení nárůstu nadšení a entuziasmu. To se projevilo i v oblasti hudby. Ve své činnosti pokračovala Hasičská dechová hudba pod vedením Matěje Pospíchala. V roce 1949 se v truhlářské dílně u Coufalů formovalo hudební seskupení, které, pokud by vytrvalo, by nejlépe symbolizovalo spojení zkušenosti a mládí v hudbě. Byla zde založena kapela, ve které m.j. hráli Jindřich Coufal (housle), Josef Vítek (basa), Otomar Filipenský (housle), Jaroslav Procházka (chromatická harmonika), František Korejtko (kontrabas). Tato sestava byla doplněna zkušenými polenskými muzikanty a společně s Josefem Rainem absolvovali dvě vystoupení v sále U Slovana. V roce 1951 další sestava polenských muzikantů složená z hráčů na dechové a smyčcové nástroje zajistila hudební doprovod na I. plese Aeroklubu, rovněž v sále U Slovana. Orchestr vedl Roman Rain, zkoušky na tuto akci absolvoval v restauraci U Linhartů. Následně se tento soubor rozdělil na dvě skupiny – jedna z nich se věnovala swingu a taneční hudbě (později orchestr Elchronu) a druhá se věnovala interpretaci dechové hudby. Zpočátku se jednalo o soubor, který neměl patřičná oficiální povolení k provozování své činnosti, proto pro vlastní produkce používali povolení kapelníka Matěje Pospíchala, nebo Františka Vytlačila (pochopitelně za kapelnický poplatek). Později si však potřebné „přehrávky“ byli nuceni opatřit. Do roku 1953 se datuje vznik polenské dechové hudby pod vedením Františka Prchala. Tento soubor působil zpočátku pod Spotřebním družstvem Jednota a následně pod Osvětovou besedou v Polné.

František Prchal diriguje polenskou dechovou hudbu – první řada zprava: Jaroslav Suchý, Miloslav Pařík,Pavel Oravec, Alois Vatter, druhá řada zprava: František Koumar,Josef Koumar, Karel Pernický, třetí řada zprava: František Půža


55

Z tohoto dobového materiálu je patrné, že neměli v té době hudebníci vždy na růžích ustáno

Dle vzpomínek pamětníků vznikla dechová hudba pod vedením Františka Prchala z podnětu jeho bratra Josefa Prchala a Aloise Vattera. Ti ho navštívili a seznámili jej s úmyslem a odhodláním k založení dechového orchestru. Předložili mu při této příležitosti i seznam hudebníků, kteří by připadali v úvahu pro obsazení jednotlivých nástrojových postů. Součástí první pracovní schůzky byla i žádost směrem k Františku Prchalovi, aby se ujal taktovky dirigenta. Po jeho souhlasu byly splněny nezbytné předpoklady a orchestr začal de facto existovat. Zakládající sestava vypadala s největší pravděpodobností takto: Josef Musil (Brzkov – Es klarinet), Jaroslav Dočekal (Dobroutov – B klarinet), Alois Vatter, Josef Prchal (1. a 2. křídlovka), Jiří Pešák, Stanislav Partsch (baskřídlovky), František Půža, Karel Šmiraus a Jindřich Neuwirth (Es doprovodné trubky), Josef Peřina (trombon), Jan Prchal (Brzkov- bass F), Jan Bárta (Brzkov – buben), Rudolf Vytlačil (činely). František Půža vzpomíná na vznik „dechovky“ takto:


56

„Nebylo to vůbec lehké. Dechovka pod vedením Matěje Pospíchala byla už „zajetá“ a hrála v tu dobu už dvacet let. Bylo v ní od samotného jejího vzniku asi šest lidí, kteří prošli jihlavskou vojenskou hudbou. A to už bylo něco! A ty muzikanty, kteří mu nevyhovovali, postupně vyměnil za daleko kvalitnější. A právě i z těchto některých se musel dát dohromady celek, který by mohl „jakž takž“ splňovat předpokládanou úroveň. Laťka tedy musela být nastavena dost nízko. A potom – každý přeci ví, že mezi muzikanty vládne velká ješitnost a rivalita. Natož pak mezi hudebními tělesy stejného složení a zaměření, takže jsme se setkávali v nejednom případě i s posměchem. Postupem času se ale tento soubor rozšířil o řadu mladých muzikantů a jeho úroveň začala stoupat.

t Osvědčení opravňující Aloise Vattera k zastupování vedoucího souboru

Všichni hudebníci, kteří jej zažili vzpomínají na Františka Prchala jako na člověka velice mírného, který problémy řešil spíše dobráckou domluvou a nebyl zvyklý zvyšovat hlas. Přesto měl pro svoje hudební znalosti a schopnosti velikou autoritu u všech hudebníků. Bylo to zčásti také proto, že celá řada z nich mu prošla rukama jako žáci učitele hudby.

Proti tomu kapelník Matěj Pospíchal byl v té době znám jako zdatný organizátor a tyto schopnosti si udržel prakticky do konce své aktivní hudební činnosti. Soustředil kolem sebe veliké množství hudebníků z celého regionu (Polná, Dobroutov, Dobronín, Nadějov, Zhoř, Janovice, Luka nad Jihlavou, Antonínův Důl….) Dokázal prezentovat vystoupení hudebního souboru hrajícího pod jeho jménem třeba na třech místech v jednom dni a v jednom čase. Sám se však zúčastnil pochopitelně jenom v jednom místě. Na zbývajících dvou hráli jím vybraní hudebníci jeho jménem. Často se jednalo o zcela malé skupiny muzikantů sestávající z harmoniky, bicích a jednoho dechového nástroje. Jako kapelník byl Matěj Pospíchal pověstný svou přísností a nároky na loajálnost – pokud on požádal některého z muzikantů, aby „přišel na hru“ - a on tak neučinil – mohl si být tento „nešťastník“ jist, že minimálně další tři akce se obejdou bez něho…


57

Dechová hudba pod vedením Matěje Pospíchala na počátku padesátých let: zleva dole: Matěj Pospíchal, Karel Štěpnička, Otomar Matula, Cyril Šimek (Nadějov), Josef Varhaník, Josef Dočekal (Dobroutov), druhá řada zleva: Jaroslav Víšek, Stanislav Pejcha (Zhoř), Vítek, nahoře zleva: Janf Urbánek, Jan Vlk

Zajímavostí je, že ač se jednalo v případě Matěje Pospíchala a Františka Prchala vlastně o dva „rivaly“, dokázali spolu velice úspěšně spolupracovat. František Prchal měl pověst vynikajícího notaře a aranžéra a pro obě dechové hudby psal většinu aranžmá. Vypomáhali si i ve vzájemných výpomocích hudebníků (zejména v pozdějším období). Dechový orchestr v té době plně uspokojoval poptávku městských i ostatních institucí po zajištění hudebního doprovodu nejrůznějších akcí. Každoročně se jednalo o pravidelné hraní u příležitosti Lampiónového průvodu, který byl až do roku 1989 pořádán vždy třicátého dubna (tedy na „Čarodějnice“), v předvečer Prvního máje.


58

Dechová hudba pod vedením Matěje Pospíchala v roce 1959 (Arnolec 25.10.) – nohoře zleva: Matěj Pospíchal, Stanislav Suk, Cyril Šimek (Nadějov), Vladimír Pokorný (Dobroutov), Jaroslav Kolouch, Stanislav Pejcha (Zhoř), Jan Pavlíček (Nadějov), František Hubený (Arnolec), vpředu zleva: Josef Bucl (Nadějov), Vladimír Nekvinda (Dobronín), Stanislav Maštěra (Jamné)

Jedna ze sestav dechové hudby Matěje Pospíchala – zleva: Jiří Pešák, Václav Číhal, Jan Pavlíček, Stanislav Pejcha,Stanislav.Suk, Matěj Pospíchal,Cyril Šimek, Václav Havelka, Rudolf Jaroš, František Půža, František Hubený, Cyril Suk, Bohuslav Chmela


59

1. máj 1959 – zleva: Jan Vlk, František Půža, František Prchal, Josef Procházka (za ním Josef Koumar) , Jiří Pešák, Jan Prchal, Bedřich Vrbecký, Josef Prchal, Jindřich Neuwirth, Rudolf Jaroš, Alois Vatter, Pavel Oravec

Prvomájovému průvodu vždy předcházel „budíček“. Dechová hudba prošla město a ve svižném tempu (zpravidla hrála známé pochody) navodila atmosféru oslav 1. máje. Pravidelně se zastavila u „vytipovaných“ domů. Jejich majitelé, či obyvatelé věděli, co je jejich „povinností“ a hudba mohla vykročit ještě ráznějším krokem. Pravidelnou zastávkou byl prostor před kovárnou na Žižkově ulici „u Marků“. Václav Marek (ač osobně neholdoval konzumaci alkoholických nápojů) měl vždy v tento slavnostní den pro pány muzikanty připravenou lahvinku, která se u nich v domě vyskytovala zpravidla právě jenom na začátku května. Odpoledne pokračovala hudební produkce v sousedních vesnicích, kde se hrávalo „chalupa od chalupy“.

Dechový orchestr kráčí Poděbradovou ulicí a za chvíli absolvuje každoroční zastávku před kovárnou pana Marka


60

Po budíčku následoval přesun do prostor na Zápeklí, krátká přestávka a formování se k vlastnímu prvomájovému průvodu. Hudba pochodovala hned za čelem průvodu a udávala rytmus pro pochod.

Prvomájový průvod za doprovodu polenských muzikantů právě míjí legendární „Bedříškovu“ trafiku.

Muzikanti soustředění na notové party přicházejí na hráz rybníka Peklo: první řada zleva: Josef Procházka, Alois Vatter, Pavel Oravec, Miloslav Pařík, Jaroslav Suchý, druhá řada – zleva: Karel Pernický, Josef Koumar František Koumar, třetí řada – zleva: Stanislav Dočekal, František Půža, poslední řada-. zleva: Jan Bárta, Jaroslav Procházka


61

Další pravidelnou akcí byly promenádní koncerty v Polné na náměstí. Zpravidla se konaly buď pod lipovým stromořadím, nebo (a to častěji) v prostoru spojovací komunikace mezi jednotlivými stranami náměstí (spojnice domu „u Hladíků“ a domu pí. Švejdové)

Polenská dechová hudba před promenádním koncertem: dole- zleva: Jan Bárta, Jaroslav Procházka, Jiří Pešák, Josef Procházka, František Půža, nahoře – zleva: Jindřich Neuwirth, Josef Prchal, Alois Vatter, Pavel Oravec, Jan Vlk, Bohuslav Chmela, František Prchal, Jan Prchal, Bedřich Vrbecký, Rudolf Jaroš, Karel Měřínský, Jiří Fialka, Josef Koumar

Akce pro město a ostatní instituce nazývali hudebníci „brigáda“ – zřejmě proto, že se v drtivé většině případů jednalo o akce bez honoráře. K nim se řadily každoročně v říjnu i Oslavy přátel žehu, výroční schůze místních podniků spojené zpravidla s taneční zábavou pro jejich zaměstnance (zejména TOKOZ a ELCHRON), Boží tělo (pokud bylo povoleno). Jednou za čtyři roky bylo neodmyslitelnou povinností polenských hudebníků zajistit hudební produkci před volebními místnostmi a v letech 1960, 1965, 1975, 1980 a 1985 hudební doprovod spojený s celostátní Spartakiádou (vystoupení místních cvičenců zpočátku na Sokolském cvičišti v Zámku – později na fotbalovém hřišti TJ Slavoj Polná). Součástí spartakiády byl i průvod cvičenců.


62

Tradičně byla jedna z volebních místností v budově bývalé „dívčí školy“ v Poděbradově ulici.

Zajímavou a nezvyklou společenskou akcí, kterou polenská dechová hudba doprovázela, bylo v roce 1961 Halali, které pořádal místní myslivecký svaz v lese Březina. V roce 1970 hrála polenská dechovka na dvou akcích spojených s předáním do užívání kina a mateřské školy. Mezi pravidelné a tradiční akce patří až do dnešních dnů přednesení série nejznámějších českých koled - na věži polenského kostela na náměstí. Každoročně se na Štědrý večer polenským náměstím rozezní vánoční písně a snaha hudebníků je odměněna velikým zájmem obyvatel Polné. Mnohdy (vzhledem ke klimatickým podmínkám) musejí hudebníci předvést nejen hudební, ale i sportovní výkon (potvrdí každý, kdo alespoň jednou pobýval zhruba půl hodiny na ochozu polenského kostela v ostrém a chladném zimním větru).

Po splnění milé povinnosti – provedení tradičních koled se vždy našla chvíle pro krátké posezení s polenským děkanem před domácí štědrovečerní večeří na děkanství (1993)


63

V roce 1970 došlo ke spojení obou dechových hudeb působících předtím v polenském teritoriu a dirigentské taktovky se ujal František Prchal. Vedení souboru se v počátku ujal Jiří Pešák – zhruba po roce (1971) jej na deset let vystřídal Václav Popela a od roku 1981 byl vedoucím hasičské hudby až do faktického ukončení její činnosti v roce 1999 Jaroslav Suchý.

Potvrzení o vykonání kapelnické zkoušky Jaroslava Suchého


64

Suchý Jaroslav * 31.7. 1937 Ledvice (okr. Teplice) Konstruktér, svářeč. Kapelník dechové hudby, učitel hudby Do Polné přišel s rodiči po odstoupení českého pohraničí Německu na podzim 1938. Otec Jaroslav Suchý byl důlním zámečníkem. Po vychození obecné a měšťanské školy v Polné (1944-1952) studoval na průmyslové škole v Jihlavě, v roce 1954 byl ze studií z politických důvodů vyloučen. Od roku 1954 byl zaměstnancem hodinářského družstva Elchron. V období 1957-1959 absolvoval základní vojenskou službu v Praze – Ruzyni. Večerní průmyslovou školu v Jihlavě (1959-1963) ukončil maturitou a následně pracoval v různých podnicích (1961 – svářeč v Technometře Jihlava, 1964 – konstruktér v n.p. Tokoz Polná, 1972 – montér a svářeč v První brněnské strojírně Brno, 1975 – svářeč v n.p. Tokoz Polná, 1977 – zámečník a svářeč v Okresním průmyslovém podniku Jihlava, závod Polná (od 1991 Zámečnictví Čapek Polná). Do důchodu odešel v roce 1996. Od sedmi let se učil v Polné tři roky na housle u Antonína Marase, od třinácti let dva roky na klavír u Marie Koudelkové a v letech 1955 -1957 u Miloslava Paříka na klarinet a saxofon. Od roku 1956 stabilně hudebně působí v různých orchestrech v Polné (1956-1966 v tanečním orchestru Elchronu Miloslava Paříka, 1967-1968 v orchestru Závodního klubu Zetor Havlíčkův Brod Miloslava Donta, 1970-1972 v univerzálním orchestru Meteor Rudolfa Dvořáka, od roku 1973 v dechové hudbě Sboru požární ochrany v Polné). Od roku 1960 působil dle potřeby v dechových kapelách Františka Prchala a Matěje Pospíchala a v dalších hudebních seskupeních na nejrůznějších kulturních akcích na Polensku. V září 1981 byl ustanoven kapelníkem dechového orchestru požárníků. Pod jeho vedením se soubor zúčastnil mnoha koncertních vystoupení v Československu i v zahraničí (např. na různých hasičských oslavách v Německu a Rakousku). V období 1992-1999 hrál na klarinet a saxofon v dechovém souboru Lučanka Jana Vrzáčka. Od roku 1998 vyučoval na flétnu, klarinet a saxofon v Základní umělecké škole v Polné, od roku 2005 vyučuje několik žáků soukromě doma. Po Františku Prchalovi převzal, doplnil a uspořádal hudební archiv dechové a univerzální hudby. Od roku 1958 je členem Klubu filatelistů v Polné (od roku 1998 předsedou klubu). Několikrát vystavoval exponáty československých známek. Jako člen ochotnického souboru Jiří Poděbradský v Polné účinkoval (od roku 1957) v osmnácti divadelních představeních. Za TJ Slavoj Polná hrál v letech 1954-1970 aktivně kopanou, v sezóně 1963-1964 I.A. třídu, jinak I.B třídu.

Jaroslav Suchý


65

Multiinstrumentalista Jiří Pešák

Osvědčení o zřízení Hudby Svazu požární ochrany v Polné


66

Příloha k Osvědčení o zřízení souboru lidových hudebníků z roku 1981

V roce 1999 někteří hudebníci ukončili aktivní činnost a někteří přešli do Polenského big bandu. Dechová hudba se aktivně v Polné po roce 1999 provozuje pouze v omezeném rozsahu. V činnosti pokračuje část hudebníků zajišťujících hudební doprovod zejména při společenských akcích. Stejně jako u předchozích dechových souborů patřilo mezi nepsané „povinnosti“ polenské dechové hudby zabezpečit hudební složku veškerých kulturních i společenských akcí ve městě a v jeho okolí. Na počátku sedmdesátých let začala působit polenská dechovka opět pod hasičským sborem. V té době zastával čelnou funkci v polenském hasičském sboru Alois Bukovský, který byl velikým milovníkem a propagátorem dechové hudby.


67

Alois Bukovský

Alois Bukovský se stal jakýmsi organizačním pracovníkem hasičského sboru vyčleněným pro polenskou Hasičskou hudbu. Jeho zásluhou uskutečnila tato dechová hudba několik zájezdů mimo polenský region (první zájezd do NDR 1973).


68

Výstřižky z německých novin

Hasičská dechovka v NDR (1973)


69

Vzhledem k úspěch vystoupení v předchozím roce zavítala hasičská dechovka do NDR i o rok později (1974)

Zejména zásluhou Aloise Bukovského začal do Polné dojíždět z Havlíčkova Brodu učitel hudby Otto Bauer (jinak hráč na pozoun), později dirigent posádkové hudby, rovněž z Havlíčkova Brodu – Václav Palička (nastoupil k orchestru 1984). Poté začal s polenskou dechovkou spolupracovat i učitel hudby z Jihlavy Jan Slabý.

Z vystoupení v sále Zámku v Polné 8.11. 1987 (diriguje Václav Palička)


70

Obsazení souboru činilo až 35 hudebníků a z logických důvodů nebylo možné zajistit tak velký počet kvalitních hudebníků pouze z Polné. S polenskou hasičskou dechovkou začali proto působit hudebníci ze širokého okolí a značná část se jich rekrutovala z okruhu Václava Paličky a Otto Bauera – tedy z Havlíčkova Brodu (Zbyněk Palička, Jiří Kubala, Tomáš Kopic, Miroslav Štursa, Jaroslav Zeman, Petr Krejza, Miroslav Kaplan, Otakar Hanáček…) Muzikanti přivítali možnost zahrát si ve velkém hudebním tělese a vyzkoušet i náročnější repertoár. Takových příležitostí v okolí mnoho nebylo – pokud vůbec nějaké v té době byly. Nezastupitelnou úlohu organizátorů na sebe převzali Stanislav Dočekal a Josef Štádler. V osmdesátých a devadesátých letech z polenských hudebníků v souboru působili: Alois Vatter, Adolf Šejstal, Oldřich Smejkal, Josef Smejkal, Jaroslav Suchý, Jaroslav Procházka, František Půža, Václav Popela, Václav Laška, Stanislav Dočekal, Karel Pernický, Luděk Vrbka, Josef Štádler, Václav Půža, Josef Vácha, Vladimír Mišinger, Jan Mach, Bohumil Barák, Jiří Pešák, Jan Musil, Otto Matula, Miloslav Dont, Zdeněk Havlíček, František Koumar, Čestmír Novák, Adolf Sobotka, Václav Novák, Vladimír Pokorný… Na postech zpěváků se vystřídali: Ilona Smejkalová, Marie Procházková, Rudolf Dvořák, Ing Ladislav Fiala, Ondřej Štefáček, Ing. Miroslav Pospíšil, Libor Mlynář Ozvučení zajišťoval Zdeněk Skočdopole ml. Na počátku osmdesátých let začal s orchestrem spolupracovat Milota Holcman, a to nejen jako zpěvák, ale i jako konferenciér.

Milota Holcman uvádí polenskou hasičkou dechovku (1984)

V této době se polenská hasičská dechovka pravidelně zúčastňovala celostátních přehlídek hasičských dechových hudeb pořádaných v nedalekém Havlíčkově Brodě každý druhý rok za velkého zájmu diváků. První ročník se konal v roce 1978. Na závěr každého ročníku se konal „monstrkoncert“, na kterém se vždy vystřídali dirigenti všech zúčastněných souborů (zpravidla se účastnilo 6 dechovek) v řízení ohromného orchestru, v němž hráli všichni přítomní muzikanti.


71

Polenská dechovka v sestavě z poloviny osmdesátých let – dole zleva: Jiří Pešák,Čestmír Novák, Oldřich Smejkal, Josef Vácha, Jan Musil, Luděk Vrbka, nahoře zleva: Karel Pernický, Václav Popela, Adolf Sobotka, Václav Novák, Jaroslav Procházka, Adolf Šejstal, Vladimír Mišinger, Josef Smejkal, Josef Štádler, Václav Laška, Stanislav Dočekal, Jaroslav Suchý

Mezi jednu z povinností patřilo i zajištění hudebního doprovodu v den voleb


72

Volby po roce 1989

V roce 1985 se orchestr zúčastnil oslav založení hasičského sboru v Praze-Bohnicích a společně s hasičskou dechovou hudbou z Lysé nad Labem odehrál dvě vystoupení. Jedno na volném prostranství v areálu sídliště Bohnice a druhé v místním kulturním domě (oslavy výročí založení místního hasičského sboru). Vystoupení uváděl Milota Holcman. Po roce 1985 se Otto Bauer vzdal na čas dirigentské taktovky a na místo něj se jí ujal Libor. Mlynář (absolvent JAMU). Jednalo se o velice náročného dirigenta, za jehož éry byly z repertoáru vypuštěny některé skladby, které soubor - dle jeho názoru - nezvládal.

Koncert u příležitosti otevření nové požární zbrojnice v Polné


73

V roce 1987 absolvovala dechová hudba velice úspěšný zájezd do Passova.

Dirigent Jan Slabý v čele orchestru v Passově (1987)

V roce 1990 koncertovala hudba v Rakousku (Linec, Salczburk).

Rudolf Dvořák a Ilona Smejkalová zpívají za doprovodu polenské hasičské dechové hudby posluchačům v Rakousku


74

Záběr z vystoupení v tehdejší Spolkové republice Německo

V roce 1988 se v Polné konaly oslavy 190 let ochotnického divadla a hudební složku těchto oslav zajistila polenská Hasičská hudba.

Závěrečná „děkovačka“ – koncert Hasičské dechové hudby u příležitosti oslav 190 let ochotnického divadla v Polné


75

Polenská Hasičská dechová hudba hraje při zahájení Mistrovství České republiky v požárním sportu v Havlíčkově Brodě

Ke každoročním příjemným povinnostem členů polenské Hasičské dechové hudby patřily vánoční koncerty, které se konaly v sále na Zámku. Na těchto koncertech pravidelně zazněly české koledy a ostatní vánoční písně.

Polenská Hasičská dechová hudba při vánočním koncertě – v první řadě zleva: Josef Smejkal, Oldřich Smejkal, Josef Štádler, ve druhé řadě zleva: Václav Laška, František Půža


76

Postupem času, se vzrůstající úrovní souboru mohl orchestr zařadit do programu i složitější skladby. Pro dokumentaci si připomeňme repertoárový list s roku 1995 (vánoční koncert se konal 14.12.): 1) Babetta (Jiří Šlitr) – sóla – Jiří Kubala (klarinet), Tomáš Kopic (trubka), Otto Bauer (pozoun) 2) Píseň o vlasti (František Kmoch) – sólo – Zbyněk Palička (trubka) 3) Nikdo v celém světě (z operety Pagannini Frantze Lehára) 4) Utíká to, utíká (František Maňas) 5) Romance pro trubku (Zdeněk Malý) – sólo – Miroslav Štursa (trubka) 6) Písecká koleda – zpěv Ilona Smejkalová, Marie Procházková 7) Gloria – zpěv Ondřej Štefáček, Ilona Smejkalová 8) Pozdrav pozounů (Jaroslav Zeman) – sólo – Josef Štádler, Petr Krejza, Otto Bauer, Miroslav Kaplan 9) Ale ne (Karel Vacek) – zpěv Ilona Smejkalová, Marie Procházková 10) Koleda (Miroslav Procházka, Miroslav Batěk) – zpěv Ilona Smejkalová, Marie Procházková, Ondřej Štefáček 11) Směs koled (úprava Jan Hrobec) 12) Moje česká zem - zpěv Ilona Smejkalová, Marie Procházková

Záběr z vánočního koncertu polenské hasičské dechové hudby v roce 1995

V letech 1991 a 1993 hrála polenská Hasičská dechová hudba na výstavišti v Brně v rámci evropského setkání hasičských sborů, který nesl název PYROMEETING PYROS. Setkání bylo vždy zahájeno tradičním pochodem složeným z hasičských hudeb, členů dobrovolných i profesionálních hasičských sborů a hasičským dorostem. Tento pochod se vydal na svoji pouť brněnskými ulicemi vždy z náměstí Svobody a cílovou stanicí bylo brněnské výstaviště, kde následoval úvodní „monstrkoncert“. Následně každá ze zúčastněných dechovek koncertovala před některým z pavilónů výstaviště. V té době začal s polenskou dechovou hasičskou hudbou spolupracovat jako dirigent Jan Vajo. O dirigentskou taktovku se dělil s Jaroslavem Suchým.


77

Jaroslav Suchý v čele polenské Hasičské dechové hudby

Fotografie před autobusem zachycuje orchestr Drážďanech


78

Příhodným místem pro pořádání koncertů zejména v letním období bylo nádvoří polenského zámku, kde orchestr koncertoval pravidelně.

Polenská Hasičská dechová hudba v areálu polenského zámku

Častým místem v okolí, kde se soubor prezentoval byla Přibyslav. Vzhledem k tomu, že zde bylo založeno hasičské museum, bylo tím pádem o propojení této instituce a polenské hudby rozhodnuto, neboť v Přibyslavi hasičský hudební soubor nebyl. V den oslav státního svátku 8.5.1995 koncertovala polenská Hasičská hudba na náměstí v Jihlavě před obchodním domem PRIOR.

Oslava státního svátku 8.5.1995 (náměstí Jihlava) v popředí: Miloslav Dont, Stanislav Dočekal, Václav Laška, Vladimír Pokorný, v zadní řadě zleva: Jan Mach, Jaroslav Procházka, Josef Lederer


79

Týden předtím hrála polenská dechovka na Václavském náměstí v Praze. V polovině devadesátých let se podílel soubor na oslavách hasičského sboru ve Velvarech, dvakrát na Slavnostech hasičských sborů v Hodicích a koncertovala v Českých Budějovicích. V roce 1995 se přemístil festival hasičských dechových souborů blíže k Praze – do areálu přírodního koupaliště v Pikovicích (městečko leží v povodí Sázavy). V tomto malebném a příjemném prostředí se třetí červnový den toho roku konala přehlídka hasičských dechovek. Zúčastnily se jí čtyři soubory (vedle polenského i soubory z Ledče n/S., Skutče a Božejova). V polovině šedesátých let soustředil Václav Vlk v Dobroutově skupinu mladých muzikantů (většinou se jednalo o jeho žáky, které učil hře na hudební nástroje). Raritou bylo, že se jednalo o dechový orchestr, sestavený v převážné většině z jednotlivců ve věku 14 – 17 let, doplněných několika staršími hudebníky (Alois Vatter, Vladimír Pokorný). V tomto orchestru působili mimo jiné: Zdeněk Havlíček, Stanislav Chvátal, Oldřich Smejkal, Pavel Jirka, Vladimír Pokorný, Josef Smejkal, Jan Havlíček…. Obsazení tvořilo 12 – 15 hudebníků. Tato „dětská dechovka“ hrála v roce 1967 v rámci oslav 1. máje v Polné. Její činnost byla záhy ukončena (na sklonku šedesátých let)

Dobroutovská dechová hudba pod vedením Václava Vlka: zleva nahoře: Josef Chvátal, Vladimír Pokorný, Václav Lavička, Jan Havlíček, Jiří Zvolánek, Bohuslav Brukner, Vojtěch Rosický, Miroslav Rychlý, Miroslav Sobotka, Stanislav Brukner, Josef Rychlý, Pavel Jirka, Václav Vlk, zleva dole: Josef Smejkal, Jan Havlíček, Oldřich. Smejkal, Karel .Brukner, Miroslav Brukner, Stanislav Rosický, Zdeněk Havlíček, Stanislav. Chvátal, Josef Jirka, Miroslav Vomela


80

Do prvomájového průvodu v Polné (1967) se Dobroutovská dechovka dopravila na otevřeném voze

V polovině roku 1973 se v Janovicích pod vedením Jaroslava Válala a metodickým dohledem Františka Prchala zformovala dechová hudba, která používala název Vysočinka.

Vysočinka v počátečním stadiu své činnosti(Janovice 1973) – zleva stojící: František Prchal,Jan Došek, Bohumil Barák, Vojtěch Lán, Jan Pernička, Stanislav Zikmund, Vendula Marková, Bohumil Sobotka, dole zleva: Josef Chvátal, Jan Landa, Jaroslav Válal, Pavel Bratršovský, Miroslav Bratršovský, Jaroslav Jekl, Josef Smejkal. Oldřich Smejkal


81

V tomto souboru působili hudebníci ze širokého okolí a mnoho se jich rekrutovalo i přímo z Polné (Josef Smejkal, Oldřich Smejkal, Jaroslav Jekl, Bohumil Barák, Vendula Marková, Ilona Smejkalová, Eva Vařejčková, Zdeněk Havlíček, Rudolf Dvořák, Karel Pernický, Jan Prchal…)

Vysočinka z „janovického“ období při prvomájovém průvodu (1974) – zleva: Jan Landa, Bohumil Barák, Stanislav Zikmund, Jan Prchal, Josef Smejkal, Vojtěch Lán, Jaroslav Jekl, Jan Došek, Mojmír Matějíček, Oldřich Smejkal, Jan Pernička, Miroslav Bratršovský, Bohumil Sobotka, Pavel Bratršovský, Jaroslav Válal, Josef Chvátal, František Prchal (s vnukem Pavlem)

V roce 1977 se vyčlenila z janovického dechového souboru skupina hudebníků pod vedením Bohumila Baráka a pokračovala s názvem Vysočinka pod novým zřizovatelem – JZD Vysočina Polná. První zkoušku (12.srpna 1977 – den založení Vysočinky pod vedením Bohumila Baráka) absolvoval soubor v prostorách staré jídelny n.p. TOKOZ v Polné. Zakládajícími členy souboru byli: Bohumil Barák, Vojtěch Lán, Jaroslav Suchý, Karel Pernický, Jiří Zálešák, František Potůček, Jan Musil, Josef Štádler, Václav Laška. V průběhu léta 1977 se dále připojili: Pavel Bratršovský, Josef Smejkal, Jaroslav Jekl, Adolf Šejstal, Jan Došek, Jan Landa. Po prvních šesti zkouškách došlo ke sloučení obou dechových souborů užívajícího jméno Vysočinka (tj. pod vedením Bohumila Baráka a druhého pod vedením Jaroslava Válala do jednoho společného dechového orchestru s působištěm v Janovicích (sloučení se datuje na 12.9.1977). První zkouška „sloučených“ těles proběhla 16.9.1977 pod dirigentskou taktovkou Václava Vlka z Dobroutova. Bohumil Barák působil jako vedoucí orchestru. Mimo již uvedených jmen přibyli do orchestru postupně ještě v roce 1977: Miroslav Brukner, Jan Pernička, Jan Došek,.Pavel Oravec, Václav Popela, Josef Procházka, Stanislav Zikmund, Oldřich Smejkal Vysočinka se od září 1977 soustředila na přípravu přehrávky (kvalifikační zkoušky). Ty se konaly dne 16.10.1977 v Jihlavě s dobrým výsledkem.


82

V listopadu 1977 posílil soubor basista Adolf Sobotka (Šlapanov) 18.11.1977 se Vysočinka poprvé předvedla polenské veřejnosti na taneční zábavě v sále Státního statku. Pěvecké party zastal Rudolf Dvořák. 16.12.1977 Vysočinka účinkovala na dechovém koncertu v Domě pionýrů a mládeže. V lednu roku 1978 následovaly taneční zábavy v Rohozné (7.1.), Bartošově (14.1.) a Záborné (21.1.) V únoru roku 1978 se Vysočinka prezentovala na veřejnosti dvakrát – taneční zábava v Záborné (4.2.) a na „Dobírkách“ Ždírec (17.2.). Vzhledem k potížím se zajištěním účasti hráčů na křídlovky - hostoval se souborem Jiří Tecl (Jihlava). Se souborem s té době začíná vystupovat i Vladimír Pokorný (Dobroutov). V březnu stejného roku (3.3.) následovalo vystoupení v Dobroutově na závěr výroční schůze místního zemědělského družstva). Ve stejném měsíci rozšiřuje soubor zpěvačka Věra Landsmanová (Stáj) a v dubnu Pavel Kubíšek (trubka). V květnu absolvovala rozšířená sestava tradiční 1.máj v Polné. Oproti základní sestavě posílili orchestr: Ing. Zdeněk Havlíček (klarinet), Jan Prchal (malý buben), Jaroslav Válal (klarinet) Celkem tvořilo hudební sestavu pro tuto příležitost 19 hudebníků.

Vysočinka – 1. máj 1978 – zleva dole: Bohumil Barák, Josef Smejkal, Jan Musil, Jan Pernička, František Potůček, Jaroslav Jekl, Adolf Šejstal, Zdeněk Havlíček, Jaroslav Válal, Jiří Zálešák, zleva nahoře: Stanislav Zikmund, Vojtěch Lán, Adolf Sobotka, Jan Landa, Karel Pernický, Jan Došek, Jan Prchal, Jaroslav Drbal, Miroslav Bratršovský,

V květnu 1978 (28.5.) Vysočinka zajistila hudební doprovod při srazu ročníku 1928 (sál Jihomoravských dřevařských závodů – dnes Sapeli) Od poloviny roku 1978 se střídavě na postu hráče na bicí nástroje v souboru prezentovali: František Půža a Jan Mach. V červnu roku 1978 se dostalo souboru pouze jediné příležitosti k prezentaci – 10.6. se konal taneční večírek Pleasu (sál Jihomoravských dřevařských závodů). V červenci (16.7.1978) se konal na nádvoří polenského zámku koncert spojených dechových hudeb Vysočinka a Čs. Svazu požární ochrany Polná.. Koncert byl uspořádán u příležitosti oslav 180 let od založení ochotnického divadla v Polné. Spojené dechové hudby hrály v tomto složení: Bohumil Barák, Josef Procházka, Stanislav Zikmund, Josef Smejkal, František Potůček, Adolf Šejstal, František Půža, Jiří Zálešák, Karel Pernický, Jaroslav Suchý, Václav Popela, Jan Landa, Josef Došek, Vojtěch Lán, Josef Štádler, Stanislav Dočekal, Jaroslav Jekl, Pavel Bratršovský, - zpěv :Rudolf Dvořák, Věra Landsmanová Program se skládal z následujících skladeb: 1. Ladislav Kubeš – Jihočeská polka (řídil Václav Popela)


83

2. Horácká lidová - Když jsem šel jednou (řídil Václav Popela) Balzamina (řídil Bohumil Barák) Tiše, tiše, šumí.. (řídil Bohumil Barák) 3. Josef Hotový – Vzdechy milenců (řídil Bohumil Barák) 4. Jaromír Vejvoda – Zbraslavská polka (řídil Václav Popela) 5. Josef Hotový – Slavnostní valčík (řídil Václav Popela) 6. Zdeněk Skočdopole – Dobroutovská polka (řídil Zdeněk Skočdopole) 7. Zdeněk Skočdopole – Zasnoubená (řídil Zdeněk Skočdopole) 8. Karel Vacek – Proč nezůstane slunce stát (řídil Václav Popela) 9. Zdeněk Skočdopole – Pro tatínka (řídil Zdeněk Skočdopole) 10. Jan Slabák – Když jsem já šel okolo vrat (řídil Bohumil Barák) 11. Jan Slabák – U našeho mlýna (řídil Václav Popela) 12. Jan Slabák – Mamko, moja, maminečko (řídil Václav Popela) 13. Jan Slabák – Ty falešná frajárko (řídil Václav Popela) 14. František Habeuer – Výstavní pochod (řídil Bohumil Barák)

Spojené dechové hudby – záběr z vystoupení u příležitosti oslav 180 let ochotnického divadla v Polné (16.7.1978) na nádvoří polenského zámku – zleva: Rudolf Dvořák, Jiří Zálešák, Karel Pernický, Jaroslav Suchý, Václav Popela, Jan Landa, zadní řada: Jan Došek, v popředí zleva: Bohumil Barák, Josef Procházka, Stanislav Zikmund, v zadní řadě zleva: Vojtěch Lán, Jaroslav Jekl, Stanislav Dočekal

Ještě v červenci 1978 (29.7.a 30.7.) následovaly taneční zábavy v Jersíně. V září (8.9)hrála Vysočinka na taneční zábavě pořádané ZO SSM TOKOZ v sále Státního statku Polná. Ve stejném roce 23.října Vysočinka zajistila hudební doprovod na pouťové taneční zábavě v Arnolci. V listopadu se poprvé na zkoušce představil Václav Půža (trubka – doprovod). V roce 1979 dostala Vysočinka první příležitost k veřejné prezentaci 6.1. na taneční zábavě ve Zhoři a poslední lednovou sobotu na taneční zábavě v Záborné. Při této příležitosti se souborem hostoval Ladislav Satrapa (Havlíčkův Brod) – hráč na trubku. Po nemoci se


84

vrátil ke zpěvu rovněž Ing. Jan Karásek. Společně s Vojtěchem Lánem zpívali dvojhlas písničky. Ještě v lednu se konal ples Vodárny Polná (sál Státního statku). Při této příležitosti s Vysočinkou hostoval František Koumar.

Zpěvák Vysočinky Ing. Jan Karásek (v popředí) – dále zleva: Bohumil Barák, Václav Půža, Stanislav Zikmund, Adolf Šejstal, Oldřich Smejkal, Josef Smejkal

V tomto období přesouvá Vysočinka svoje působiště do Polné a začíná zkoušet ve „staré“ jídelně n.p. TOKOZ. V únoru (20.2) u příležitosti zajištění hudební vložky výroční schůze ve Ždírci proběhla klasifikační zkouška a komise zvýšila ohodnocení souboru z 60% na 70% (pozn. autora: klasifikační komise přidělovala v té době souborům procentní ohodnocení – dle něj se odvíjela výška oficiálního honoráře, který mohl soubor od pořadatelů hudebních produkcí žádat).

Osmý březnový den byl v minulosti vyhrazen vždy pro oslavy Mezinárodního dne žen. Nejinak tomu bylo v roce 1979. Vysočinka vystoupila v rámci hudebního pásma u příležitosti této oslavy 8.3. ve Žďáře nad Sázavou, o den později v Polné (sál Státního statku), 10.3. v Záborné a 17.3. opět v Polné (MDŽ Pleas, sál Státního statku). V dubnu 1979 přichází do Vysočinky Jan Landa (Zhoř). Jako každoročně absolvoval soubor v rozšířené sestavě prvomájový průvod – oproti klasické sestavě posílen o Ing..Zdeňka Havlíčka a Jana Prchala. Prvně jmenovaný začal s Vysočinkou působit natrvalo. 8. června 1979 odjíždí Vysočinka na svůj první zahraniční zájezd do NDR (město Döbern) – zájezdu se zúčastnili: Ladislav Satrapa, Josef Smejkal, Oldřich Smejkal, Bohumil Barák, Stanislav Zikmund, Otto Matula, Zdeněk Havlíček, Jiří Zálešák, Vojtěch Lán, Jaroslav Jekl, Pavel Bratršovský, Jan Došek. Jan Landa, Ing. Jan Karásek, Jan Došek Po návratu z NDR následovala taneční zábava 15. července ve Stáji na parketě. Jak to při podobných akcích bývá – úspěch závisí na počasí. Toho dne začalo okolo půl dvanácté silně pršet, takže zábava byla nedobrovolně ukončena. 19.8. se konal na nádvoří Zámku v Polné koncert dechových hudeb. Oproti předchozímu roku se nejednalo o koncert hudeb spojených, ale každý z „polenských“ dechových orchestrů hrál samostatně. První v bloku vystoupila polenská Hasičská dechovka.


85

Zhruba po hodině následovalo vystoupení Vysočinky ve složení: Bohumil Barák, Stanislav Zikmund, Josef Smejkal, Oldřich Smejkal, Adolf Šejstal, Jiří Zálešák, Karel Pernický, Otto Matula (od zájezdu do NDR člen souboru), Ing. Zdeněk Havlíček, Pavel Bratršovský, Václav Půža, Jaroslav Jekl, Josef Štádler, Jan Došek, Jan Landa, Ing. Jan Karásek. Přehlídku uváděl Milota Holcman. Druhý zářijový den v roce 1979 se Vysočinka zúčastnila Setkání dechových hudeb jihlavského okresu který se konal v Brtnici v zámeckém parku. Mimo polenského souboru vystoupily orchestry: Třešťanka – ZV ROH Interier Třešť (řídil František Mareš) Javořinka - Kulturní klub Telč (řídil Bohuslav Havel) Vysočanka. – JZD Rovnost Brtnice (řídil Jiří Vorlíček) Vysočinka se prezentovala s tímto programem: 1. Řípecký pochod 2. Snad vzpomeneš 3. Herkulovy lázně 4. Liduščin úsměv 5. Okolo Zlatý stoky 6. Májový večer 7. Ty to víš 8. Kamenická lípa 9. Okolo vrat 10. Kolíňačka 11. Pod tou starou lípou 12. Žíšovská 13. Netolická 14. Malá písnička 15. Zlaťačka 16. Plechová 17. Za tú horú 18. Korsičanka 19. Věřím 20. Ty falešná frajárko 21. Cikán 22. Vám, přátelé 23. Měl jsem frajárečku 24. Pivovarský koně 25. Šťastný návrat 26. Našim krajanům 27. Naše zlatá Praha O dalším víkendu (8.9.1979) následovala taneční zábava v Záborné (poprvé hrál na veřejnosti Václav Půža). V září 1979 začal s Vysočinkou působit František Koumar z Polné (trombón) a v říjnu klarinetista Bohumír Kliment (Skrýšov) a v listopadu dvě zpěvačky Ilona Havlíčková a Eva Procházková.. 24.11.1979 s v sále Jihomoravských dřevařských závodů konalo setkání ročník 1919 a 1924. Hudební doprovod ve 13 hudebnících zajistila Vysočinka.


86

V posledních dnech roku skončil svoji činnost v kapele Jan Došek (bubeník) a na jeho místo nastoupil Jan Mach.. Rok 1980 po předchozích dvou zkouškách zahájila Vysočinka již s novým bubeníkem Janem Machem v Přibyslavi, kde zajistila hudební program společenského večera n.p. Geostroj. (12.1.) a následně za týden (19.1.) hrála na taneční zábavě v Olešné a 26.1. v Chroustově. 23.2.1980 se s kapelou představil Jan Prchal (bicí). O týden později rovněž zaskočil za nemocného Jana Macha na tanečním večeru JZD Vysočina, který se konal v Janovicích (29.2.). Na této akci se Vysočinka střídala s Trendem. V březnu - jako každoročně v té době - patřilo vystoupení v rámci oslav MDŽ – v roce 1980 se konalo 15.3. (Pleas) v sále Státního statku v Polné. Další tradiční akcí v tomto roce byl hudební doprovod k oslavám 1. máje. Sraz na tuto „akci“ byl již v pět hodin ráno! Vysočinka hrála v sestavě: Bohumil Barák, Miloslav Novák, Oldřich Smejkal, Adolf Šejstal, Josef Smejkal, Jiří Zálešák, Karel Pernický, Ing. Zdeněk Havlíček, Bohumír Kliment, Vojtěch Lán, František Koumar, Jan Prchal, Adolf Sobotka. Z prvomájového průvodu vedly kroky většiny muzikantů do restaurace Parlament, kde pokračovala „hudební produkce“ až do doby po poledni. V květnu toho roku nebylo oslavami Prvního máje všem oslavám konec. Byl to rok Celostátní spartakiády a ke každému dílčímu spartakiádnímu vystoupení v každém místě patřil tedy spartakiádní průvod. Vysočinka 25.5. zajistila hudební doprovod cvičencům v Lukách nad Jihlavou v sestavě: Bohumil Barák, Čestmír Novák, Josef Smejkal, Oldřich Smejkal, Adolf Šejstal, Jiří Zálešák, Václav Popela, Ing. Zdeněk Havlíček, Bohumír Kliment, Václav Laška, Luděk Vrbka, Václav Půža, František Koumar, Vojtěch Lán st., Jan Prchal, Jaroslav Procházka, Jan Mach, Adolf Sobotka, Vladimír Pokorný. V červnu 1980 přivedl do kapely Luděk Vrbka Karla Krejčího (Dobronín), hráče na doprovodnou trubku. V červenci koncertovala Vysočinka 6.7. dopoledne (od 9,30 hod) na polenském náměstí v sestavě: Bohumil Barák, Miloslav Novák, Oldřich Smejkal, Josef Smejkal, Adolf Šejstal, Karel Pernický, Ing. Zdeněk Havlíček, Bohumír Kliment, Jiří Zálešák, Václav Laška, Karel Krejčí, Luděk Vrbka, Václav Půža, František Koumar, Josef Štádler, Jan Mach Adolf Sobotka, Ing. Jan Karásek, Ilona Havlíčková. Stejná akce se opakovala 7.9. – tentokrát od 10,00 hod. Program koncertu 7.9.1980: 1. Šotyška – horácký tanec – úprava Antonín Nosek 2. Balzamína – horácký tanec – úprava Antonín Nosek 3. Pod jednou střechou – Karel Valdauf 4. Dva stíny – Karel Valdauf 5. Staré knížky – V zahrádečke – lidová píseň – úprava František Prchal 6. Hovoranský potůček – Jan Slabák 7. Cestička bloudivá – jihočeská lidová – úprava Adolf Kubata 8. Šumavská polka – jihočeská lidová – úprava Adolf Kubata 9. Povězte mně, mamko – slovácká lidová – úprava Jan Slabák 10. Karlíčku můj – Stanislav Poncar 11. Od Tábora až k nám – Ladislav Kubeš 12. Všady zamračené – Jan Slabák 13. Kdyby ty muziky nebyly – Jaromír Vejvoda 14. Hajá – Jaroslav Marek 15. Výstavní pochod – František.Habeuer


87

Vysočinka – záběr z koncertu na polenském náměstí 7.9.1980 – vzadu zleva: Adolf Sobotka, Jiří Zálešák, Karel Pernický, Václav Popela, Bohumír Kliment, Bohumil Barák, Josef Smejkal, Josef Štádler, František Koumar, v popředí zpěváci – zleva: Ilona Smejkalová, Eva Vařejčková, Rudof Dvořák

Rok 1981 zahájil soubor Chovatelským plesem v sobotu 17.1. (sál Státního statku v Polné) a následně Hasičským plesem 7.2. ve Věžnici. Následovala „brigáda“ pro zřizovatele JZD Vysočinu - ples v Dobroutově (13.2.) a ples SSM v sále Státního statku (19.2.). Hned následující den se konal za hudebního doprovodu Vysočinky ples ve Vysoké u Havlíčkova Brodu. V dubnu 1981 opustil soubor ing. Jan Karásek. První májový den byl tradičně vyhrazen prvomájovému průvodu – tentokrát v Polné i Dobroníně. Vysočinka hrála v sestavě: Ing. Zdeněk Havlíček, Bohumír Kliment, Jan Musil, Václav Půža, Ludvík Lély, Jan Mach, Bohumil Barák, Jiří Vacek, Oldřich Smejkal, Adolf Šejstal, Luděk Vrbka, Adolf Sobotka, Libor Míča, Karel Pernický, Václav Novák, František Koumar, Pavel Kubíšek, Jiří Pešák, Jan Prchal, Miloslav Novák – dohromady 20 hudebníků. 24. května 1981 se konalo Setkání dechových hudeb v Polné. Dopoledne koncertovaly jednotlivé orchestry v různých částech města (od 11,00 hod) a odpoledne od 14,00 hodin se konalo koncertní společné vystoupení na zámeckém nádvoří. Setkání se zúčastnily soubory: Dechový orchestr DKT ROH v Jihlavě (řídili Ladislav Trojan a Jan Slabý) Dechový soubor ZO SPO Polná (řídil Václav Popela) Javořinka KK Telč (řídil Bohuslav Havel) Lučanka KK Luka nad Jihlavou (řídil Jaroslav Vrzáček) Třešťanka ZV ROH Interiér Třešť (řídil František Mareš) Vysočanka JZD Rovnost Brtnice (řídil Jiří Vorlíček) Vysočinka JZD Vysočina Polná (řídil Bohumil Barák) . Vzhledem k tomu, že rok 1981 byl rokem volebním, většina členů souboru pod hlavičkou spojených hudeb zajišťovala hudební produkci u volebních místností v Polné, Věžnici, Janovicích, Stáji, Záborné a Nových Dvorech. Volby se konaly 5.6.


88

V říjnu absolvovala Vysočinka svůj druhý zájezd do NDR (Döbern). Zájezdu se zúčastnili: Bohumil Barák, Miloslav Novák, Jiří Vacek, Bohumír Kliment, Josef Šoupal, Ladislav Satrapa, Jan Došek, Adolf Sobotka, Vojtěch Lán, Ivana Lánová (zpěvačka)

Vysočinka na zájezdu v NDR

V listopadu zajistil soubor hudební doprovod na schůzi Státní traktorové stanice (sál Státního statku v Polné). Poslední rok své existence zahájil soubor na Poslední leči v sále SKP v Havlíčkově Brodě (8.1..1982) následovaly taneční zábavy v Bítovčicích (15.1.), v Mírovce (16.1.) a Chovatelský ples v Polné (23.1.). Na tomto plese se ujal místa za mikrofonem jako zpěvák František Půža.. Poslední lednovou akcí (30.1.) byl ples ve Věžnici. V prvomájovém průvodu se naposled představila Vysočinka v roce 1982 v sestavě: Bohumil Barák, Čestmír Novák, Adolf Šejstal, Oldřich Smejkal, Jan Musil, Miloslav Novák, Bohumír Kliment, Karel Pernický, Ing.Zdeněk Havlíček, František Koumar, Václav Půža, Luděk Vrbka, Pavel Kubíšek, Ludvík Lély, Jiří Růžička, Adolf Sobotka, Jan Mach, Jan Prchal, Jan Došek. Opět se hrálo v Polné i v Dobroníně. Zajímavostí je, že v tomto roce v první májový den chumelilo! 30.5.1982 se konalo v Třešti Setkání dechových hudeb.Od 10,30 hod koncertovaly jednotlivé soubory v jednotlivých částech města a odpoledne následoval společný koncert v areálu koupaliště v Korečníku. Přehlídky se zúčastnily: Dechový orchestr DKT ROH v Jihlavě (řídili Ladislav Trojan a Jan Slabý) Dechový orchestr ZO SPO Polná (řídil Jaroslav Suchý) Dechový orchestr ZV ROH Interiér Třešť (řídili František Mareš a Jan Novák) Javořinka KK Telč (řídil Bohuslav Havel) Lučanka KK Luka nad Jihlavou (řídil Jiří Vrzáček) Vysočanka JZD Rovnost Brtnice (řídil Jiří Vorlíček) Vysočinka JZD Vysočina Polná (řídil Bohumil Barák) Vysočinka vystoupila v tomto obsazení:


89

Bohumil Barák, Čestmír Novák, Jan Musil, Oldřich Smejkal, Adolf Šejstal, Jiří Vacek, Bohumír Kliment, Karel Pernický, František Koumar, Václav Půža, Luděk Vrbka, Pavel Kubíšek, Jiří Růžička, Jan Došek, Libor Míča, Adolf Sobotka, Jan Kodras, Rudolf Dvořák (zpěv) V polovině srpna (15.8.) pořádal Park kultury a oddechu Jihlava koncert Vysočinky v amfiteátru v Březinových sadech. Program koncertu byl následující: 1. Výstavní pochod – František Haberhauer 2. Zimní růže – J. Hotový 3. Ten večer májový - Josef Poncar 4. Muzikanti, pojďte hrát – Václav Bláha 5. Dva stíny – Karel Valdauf 6. Od Tábora až k nám – Ladislav Kubeš 7. Zbraslavská – Jaromír Vejvoda 8. Vzdechy milenců – Jaroslav Malina 9. Staročeská muzika – Jaroslav Malina 10. Slavnostní valčík – Josef Hotový 11. Když se pšenka zelená – Ladislav Kubeš 12. Jarní polka - Antonín Pecha 13. V pošumavském kraji – lidový valčík 14. Pod jednou střechou – Karel Valdauf 15. Ty to víš – Jaromír Vejvoda 16. Akáty bílé – Jan Blahník 17. Žala naše Anička – Jan Slabák 18. Pod lípou – Jan Slabák 19. Boršičanka – Jan Slabák 20. Javorinka – Jan Slabák 24.9. 1982 vystoupila Vysočinka na veřejnosti naposledy. Jednalo se o koncert v Mateřské škole na Palackého ulici. Představenstvo JZD Vysočina rozhodlo, že ukončí svojí zřizovatelskou činnost souboru k 30.9. 1982. Vzhledem k tomu, že v té době nebylo možné bez zřizovatele hudební činnosti na veřejnosti realizovat – znamenalo toto rozhodnutí prakticky neřešitelný problém - nenašel se jiný zřizovatel.¨ Vedoucí souboru Bohumil Barák se snažil intervenovat na nejrůznějších místech – výsledek intervencí byl však negativní. Ke dni 30.9.1982 došlo k ukončení činnosti souboru Vysočinka.


90

Kopie předávacího protokolu mezi JZD Vysočina a vedoucím Vysočinky

Vysočinka v roce 1981


91

Vysočinka koncertuje na nádvoří polenského zámku

Na den 4. ledna 1988 připadá založení dalšího dechového orchestru v Polné pod vedením Josefa Smejkala. Orchestr používal název Poleňáci a existoval pouze do konce roku (někteří hudebníci působili zároveň v tanečním souboru Bonus – včetně Josefa Smejkala). Za rok své existence však stačili absolvovat dva zahraniční zájezdy – do Rakouska a Spolkové republiky Německo. Mimo účinkování na nejrůznějších akcích v Polné a okolí koncertovali i na náměstí Svobody v Brně.

Koncert dechové hudby „POLEŇÁCI“pod vedením Josefa Smejkala na náměstí Svobody v Brně v roce 1988


92

Vedoucí tohoto dechového souboru Josef Smejkal nastoupil v průběhu roku 1989 do Jihlavského big bandu, kde působil pod mimo jiné pod vedením Jana Slabého. V roce 1979 vznikla v Brzkově parta hudebníků, která zde působila až do roku 1992. Základ seskupení tvořili: Jan Peřina (harmonika) Ing. Zdeněk Havlíček (saxofon) Václav Půža (trubka) Jan Bárta (bicí) Josef Novotný (harmonika) V roce 1984 nastoupil místo Zdeňka Havlíčka (studijní důvody) Václav Popela. Ten zde působil až do roku 1992. Tato hudební parta působila zejména u příležitosti svateb, životních výročí, maškarní karnevaly pro děti, masopustní průvody…… I přes ohromnou tradici, kterou dechová hudba v Polné měla a má, došlo k jejímu velikému utlumení na konci dvacátého století. Vlivů, které tento stav zapříčinily je několik: - absence nové generace mladých hudebníků inklinujících k dechové hudbě - ztráta zázemí (dechová hudba působila od osmdesátých let pod hasičským sborem) - přechod několika hudebníků do Polenského big bandu Dechová hudba je i na začátku 21. století v Polné velice populární. Bohužel se však dostává k posluchačům pouze v podobě importu dechových orchestrů z celé České republiky. Hudebníci, kteří v polenských dechových orchestrech působili buď zanechali aktivní hudební činnosti, či se scházejí v příležitostních seskupeních a zajišťují hudební složku nejrůznějších oslav, životních výročí a doprovody na „poslední cestě“.

Hudební dění v Polné a okolí 54

Recommend Documents