Hovory s informatiky 2010

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Hovorysinformatiky 2010 sborníkstudií

HanaKlímová,DanaKuželová,JiƎíŠíma, JiƎíWiedermann,StanislavŽák(editoƎi)

ÚstavinformatikyAVR,v.v.i., Praha,2010

1

Hovory - text B5 (ISO).indd 1

20.9.2010 12:46:50

ÚstavinformatikyAVR,v.v.i.,PodVodárenskouvĢží2,18207Praha8

Tisk z připravených předloh ReprostƎediskoMFFUK,Sokolovská83,18675Praha8,

Všechnaprávavyhrazena.Tatopublikaceanijejíēástnesmíbýtreprodukována nebo šíƎena vžádné formĢ, elektronické nebo mechanické, vēetnĢ fotokopií, bezpísemnéhosouhlasuvydavatele. ©H.Klímová,D.Kuželová,J.Šíma,J.Wiedermann,S.Žák(editoƎi),2010 ©ÚstavinformatikyAVR,v.v.i.,2010

ISBN978Ͳ80Ͳ87136Ͳ09Ͳ6

2


20.9.2010 12:46:57

PěEDMLUVA Stalo se Vám, že jste se zapojili do neformální diskuse s kolegy o obecnČjších otázkách a problémech Vašeho pracovního prostĜedí? Takové rozhovory obvykle probíhají v pracovních pĜestávkách, napĜ. pĜi kávČ þi náhodných setkáních na chodbách, ale i na schĤzích, v jejichž programu však kvĤli bČžné agendČ není prostor na obecnČjší a strategická témata s dlouhodobČjším dopadem, která navíc obvykle pĜesahují možnosti a kompetence zúþastnČných. V dnešní informatické spoleþnosti se takové diskuse také pĜesouvají do diskusních skupin a blogĤ na internetu apod. Úþastníci jsou velmi snadno vtaženi do rozhovoru, neboĢ nastolená témata a otázky se jich pĜímo týkají a souvisí s jejich každodenní profesní zkušeností. V diskusi se nejen hodnotí souþasná situace, pĜi þemž se obþas sdílí zajímavá pozorování þi odkrývají netušené souvislosti, ale navrhují se i možná východiska a Ĝešení problémĤ, která nČkdy obsahují originální myšlenky, realistické podnČty i velkorysé vize. Intelektuální bohatství takových rozhovorĤ formuje názory diskutujících, ale na okolní prostĜedí má obvykle jen velmi omezený vliv, protože zmČna pracovních podmínek je dlouhodobý spoleþenský proces, který vyžaduje velké úsilí celé komunity, na které jednotlivci obvykle nemají kapacity. PĜedkládaný sborník je skromným pĜíspČvkem k tomuto úsilí v prostĜedí informatického výzkumu. Jádro sborníku "Hovory s informatiky 2010" je tvoĜeno 10 tématickými studiemi, které vznikly v rámci projektové aktivity "Informatický výzkum v regionech - analýza souþasnosti a výhled do budoucna", za jejíž realizaci je odpovČdný Ĝešitelský tým z Ústavu informatiky AV ýR, v.v.i. Tato aktivita je finanþnČ podporována z projektu SoSIReýR "Sociální síĢ informatikĤ v regionech ýR" reg. þ. CZ.1.07/2.4.00/12.0039 operaþního programu "VzdČlávání pro konkurenceschopnost" (prioritní osa "Terciální vzdČlávání, výzkum a vývoj", oblast podpory "Partnerství a sítČ"), jehož dalšími partnery jsou MFF UK (hlavní pĜíjemce), FEL ýVUT, VŠE a VOŠ Šumperk. Další informace o celém projektu a jeho ostatních aktivitách lze nalézt v pĜíloze tohoto sborníku. Název operaþního programu "VzdČlávání pro konkurenceschopnost" je populární evropskou vizí (podobnČ jako napĜ. Lisabonská strategie), kterou lze interpretovat úzce úĜednicky jako schopnost firem úspČšnČ obstát v ekonomické soutČži díky vČtší vzdČlanosti svých zamČstnancĤ. Pokud v tradiþním chápání je smyslem vzdČlávání lidštČjší þlovČk, pak konkurenceschopnost mĤže mít mnohem širší význam. V koneþném dĤsledku mĤže jít o schopnost pĜežít v konkurenci rĤzných národĤ, spoleþenských systémĤ a civilizaþních okruhĤ. PravdČpodobnČ není možné uskuteþnit velkou vizi o þeské informatice, aniž by existovala obecnČ pĜijímaná velká vize o þeské spoleþnosti, proto jsme v rámci projektu otevĜeni otázkám vzdČlávání pro konkurenceschopnost v užším i širším smyslu. Cílem uvedené projektové aktivity je posílení sebereflexe þeské informatiky a pĜedevším informatického výzkumu a také reflexe jeho postavení v kontextu þeské spoleþnosti s pĜihlédnutím k zahraniþním zkušenostem. Tato aktivita má zmapovat otázky a problémy, se kterými se setkávají pracovníci v informatickém výzkumu. Mezi problémové okruhy a témata, která spoluvytváĜejí prostĜedí a podmínky pro výzkumnou práci v informatice, lze Ĝadit mj. x x x

vymezení podstaty informatického výzkumu (napĜ. výzkum teoretický vs. empirický, základní vs. aplikovaný, mezioborový); hodnocení informatického výzkumu (napĜ. kritéria kvality, excelence vs. kvantita, úroveĖ projektĤ u rĤzných poskytovatelĤ); mezinárodní rozmČr (napĜ. mezinárodní standardy vČdecké práce v informatice, mezinárodní projekty, zahraniþní zkušenosti);

3


20.9.2010 12:46:58

x x x

x x x

financování informatického výzkumu (napĜ. institucionální vs. úþelové, financování aplikovaného výzkumu a prĤmyslového vývoje, nabídka a podmínky poskytovatelĤ); spoleþenský kontext (napĜ. etické otázky: virtualizace života, anonymita internetu, ochrana soukromí apod., byrokratizace výzkumu); vČdecké vzdČlávání (napĜ. kvalita postgraduálního studia, vČdecký dorost vs. odliv mozkĤ do zahraniþí a ICT firem, výchova špiþkových programátorĤ vs. informatických osobností); regionální rozmČr (napĜ. podpora regionálních výzkumných center a projektĤ, význam národních konferencí); hospodáĜská sféra (napĜ. spolupráce výzkumných týmĤ s ICT sektorem, aplikace výsledkĤ výzkumu, konkurenceschopnost ICT firem); státní správa (napĜ. Rada vlády ýR pro výzkum, vývoj a inovace) atd.

Lidé pracující v informatickém výzkumu jsou zcela pĜirozenČ zapojeni do složité sítČ vzájemných vztahĤ a rĤzných zájmĤ, pĜi své každodenní þinnosti þelí rĤzným pĜekážkám a problémĤm, mají na vČc svĤj vlastní názor, který pĜi rĤzných pĜíležitostech neformálnČ ventilují svým kolegĤm, což má na okolní prostĜedí obvykle jen velmi omezený vliv. Touto aktivitou bychom chtČli vytvoĜit prostor pro sdílení zkušeností aktivních informatických výzkumníkĤ, pro zmapování problémĤ z jejich rĤzných úhlĤ pohledu, pĜíp. pro formulaci požadavkĤ a návrhĤ možných Ĝešení. Projekt SoSIReýR poskytuje kapacity pro uskuteþnČní a udržitelnost diskuse zainteresovaných lidí, ale i pro medializaci a vytváĜení tlaku na zlepšení podmínek informatického výzkumu v oblasti lidských zdrojĤ. Nelze vylouþit, že nČkteré výstupy budou použity k pozitivnímu vlivu na odpovČdné orgány a úĜady, které urþují podmínky informatického výzkumu. Tato aktivita však pĜedevším vychází z pĜedpokladu, že osobnosti informatického výzkumu mají pĜirozenou vnitĜní potĜebu komunikace dĤležitých témat, která je profesnČ zajímají a která jsou jejich srdeþní záležitostí. Obrátili jsme se proto na významné pĜedstavitele informatického výzkumu v ýeské republice s žádostí, aby vypracovali studie na jimi zvolená témata, která považují za dĤležitá pro informatickou komunitu a která jsou jim profesnČ blízká. V první roþní etapČ nám šlo o studie, které by zmapovaly problematiku na základČ zkušeností autorĤ vþetnČ jejich vlastních postojĤ a názorĤ, artikulovaly otázky, vytipovaly a definovaly dĤležité problémové okruhy, které si zaslouží další podrobnČjší analýzu, pĜíp. zvážily možnosti jejich medializace. Za tímto úþelem jsme oslovili mezinárodnČ respektované vČdecké osobnosti þeské informatiky, které vČtšinou zastávají (pĜíp. zastávaly) vysoké akademické funkce (rektoĜi, dČkani, vedoucí kateder a Ĝeditelé ústavĤ apod.) poskytující hlubší vhled do problematiky, pĜíp. mladší perspektivní výzkumníky, kteĜí budou s velkou pravdČpodobností ovlivĖovat prostĜedí informatického výzkumu v budoucnosti. PĜednostnČ jsme kontaktovali osobnosti z regionálních (tj. mimopražských) pracovišĢ, kterým je urþena podpora projektu. Byli jsme velmi potČšeni zájmem, který naše aktivita vyvolala, i když nČkteĜí oslovení se do ní (vČtšinou z þasových dĤvodĤ) nemohli zapojit. NemČli jsme ambice na rovnomČrné zastoupení všech výzkumných informatických pracovišĢ v ýR (ani to není v našich možnostech), proto si dovolujeme s omluvou upozornit na skuteþnost, že v tomto prvním sborníku chybí názory dalších pĜedních informatických osobností, kterým bychom chtČli dát prostor v následujících roþnících. VČĜíme, že vČdecké i lidské kvality autorĤ studií jsou zárukou toho, že pĜedkládaný sborník "Hovory s informatiky 2010" poslouží jako dobrý základ pro kvalifikovanou diskusi o dĤležitých otázkách z prostĜedí informatického výzkumu, do které se zapojí významná þást informatické komunity v ýeské republice. Jimi zvolená témata studií se týkají pĜedevším hodnocení informatického výzkumu, spolupráce s (ICT) firmami v rámci informatického výzkumu a vzdČlávání a spoleþenského, kulturního a regionálního kontextu informatiky (viz obsah sborníku). Naše pĜesvČdþení se potvrdilo na 1. semináĜi

4


20.9.2010 12:46:58

z cyklu "Hovory s informatiky", který se konal 7. þervna 2010 v budovČ MFF UK na Malostranském námČstí v Praze (http://www.cs.cas.cz/hsi1/), zúþastnilo se jej cca 100 informatikĤ z celé ýR a podle jejich ohlasĤ byl velmi úspČšný. Na tomto semináĜi autoĜi postupnČ pĜedstavili své studie. Po každé pĜednášce následovala kvalifikovaná diskuse zahájená pĜipravenou recenzí a diskusními tezemi. Za úþelem vypracování recenzí a diskusních tezí jsme konstituovali pracovní skupinu z významných pĜedstavitelĤ informatického výzkumu v ýeské republice podobným zpĤsobem, jako jsme oslovili autory studií. Vzhledem k nabitému programu byl na semináĜi menší prostor pro diskusi úþastníkĤ. Proto 1. semináĜ z tohoto cyklu považujeme za úvod do otevĜené diskuse informatické komunity, ve které lze pokraþovat na webovém diskusním projektovém fóru http://www.sosirecr.cz/ (kliknout na "Hovory s informatiky"), kde jsou zveĜejnČny pĤvodní verze studií, recenze, diskusní teze spolu s jejich prezentacemi v textové i video formČ. PĜi pĜípravČ finálních verzí pĜíslušných studií, které jsou publikovány v tomto sborníku, tak mČli jejich autoĜi možnost pĜihlédnout k recenzím, pĜíp. otázkám, které zaznČly v diskusi. Další pĜíležitostí pro pokraþování v diskusi s autory studií a þleny pracovní skupiny bude 2. semináĜ z cyklu "Hovory s informatiky" (http://www.cs.cas.cz/hsi2/), který se uskuteþní 15. - 16. Ĝíjna 2010 v MikulovČ pĜi konferenci DATAKON 2010 a jehož panelový formát je zárukou dostateþného prostoru pro diskusi všech zájemcĤ z Ĝad informatické komunity. Na závČr bychom chtČli vyjádĜit své podČkování pĜedevším autorĤm studií, kteĜí svými originálními pĜíspČvky vzbudili zájem a pozornost informatické komunity. O úspČšné zahájení diskuse se svými kvalifikovanými recenzemi a diskusními tezemi velkou mČrou zasloužili þlenové pracovní skupiny, kterým za to patĜí náš dík. Byli jsme potČšeni profesionalitou a obohaceni lidským rozmČrem všech angažovaných informatických osobností, kteĜí vþas dodali texty studií i recenzí a efektivnČ využili malý prostor na semináĜi k pĜedstavení hlavních myšlenek v nich obsažených. Jejich jmenný seznam je uveden níže. Velmi si ceníme jejich spolupráce a chtČli bychom jim touto cestou ještČ jednou upĜímnČ podČkovat v nadČji, že nám i nadále zachovají svoji pĜízeĖ. V neposlední ĜadČ jsme vdČþni þlenĤm realizaþního týmu, jmenovitČ prof. RNDr. JiĜímu Wiedermannovi, DrSc. za podporu a rady pĜi plánování našich aktivit a za dĤležité kontakty na zajímavé informatické osobnosti, dále projektovým manažerkám Hance Klímové a Ing. DanČ Kuželové, které mj. pĜipravily tento sborník do tisku, ekonomické poradkyni Radce Hyklové, externí spolupracovnici EvČ Pospíšilové a kolegovi Mgr. Martinu Vítovi za technickou podporu pĜi organizaci semináĜe a Mgr. MarkétČ Liškové, která koordinovala naše aktivity v rámci celého projektu. Za nesamozĜejmý a pĜekvapivý zdar semináĜe vzdor našemu amatérství dČkujeme Bohu. Doufáme, že se tuto pĜíležitost podaĜí využít ku prospČchu informatické komunity.

V Praze dne 1. záĜí 2010

JiĜí Šíma & Stanislav Žák

5


20.9.2010 12:46:58

6


20.9.2010 12:46:58

Hovory s informatiky 2010

AutoĜi studií: x

prof. RNDr. Radim BČlohlávek, DSc. (PĜF UP Olomouc)

x

Mgr. Jana Horáková, Ph.D. (FF MU Brno)

x

RNDr. Michal Chytil, DrSc. (jednatel ANIMA Praha, s. r. o.)

x

doc. RNDr. František Ježek, CSc. (prorektor ZýU PlzeĖ)

x

prof. RNDr. Jozef Kelemen, DrSc. (ÚI FpF SLU Opava)

x

prof. RNDr. Jaroslav Král, DrSc. (MFF UK Praha)

x

prof. Ing. Vladimír MaĜík, DrSc. (vedoucí Katedry kybernetiky FEL ýVUT Praha)

x

prof. RNDr. Peter Mikulecký, CSc. (þlen vedení FIM UHK Hradec Králové)

x

prof. Ing. Pavel Tvrdík, CSc. (dČkan FIT ýVUT Praha)

x

prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. (rektor VŠB-TU Ostrava)

x

prof. RNDr. JiĜí Zlatuška, CSc. (dČkan FI MU Brno)

ýlenové pracovní skupiny (recenzenti): x

prof. RNDr. Ivana ýerná, CSc. (prorektorka pro IT FI MU Brno)

x

prof. Ing. Jan Flusser, DrSc. (Ĝeditel ÚTIA AV ýR, v. v. i., Praha)

x

Ing. JiĜí Kadlec, CSc. (vedoucí oddČlení, ÚTIA AV ýR, v. v. i., Praha)

x

doc. RNDr. Václav Nýdl, CSc. (prodČkan EF JU ýeské BudČjovice)

x

prof. RNDr. Tomáš Opatrný, Dr. (prodČkan PĜF UP Olomouc, þlen RVVI)

x

doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D. (prodČkan FI MU Brno)

x

RNDr. JiĜí Rákosník, CSc. (zástupce Ĝeditele MÚ AV ýR, v. v. i., Praha)

x

doc. Ing. Petr Sosík, Dr. (prodČkan FpF SLU Opava)

x

doc. RNDr. Petr Šaloun, Ph.D. (PĜF OU Ostrava)

x

Mgr. Martin ŠtČpniþka, Ph.D. (zástupce Ĝeditele ÚVAFM OU Ostrava)

x

prof. RNDr. JiĜí Wiedermann, DrSc. (Ĝeditel ÚI AV ýR, v. v. i., Praha)

x

doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc. (dČkan FIT VUT Brno)

x

prof. Ing. Pavel Zezula, CSc. (FI MU Brno)

7


20.9.2010 12:46:58

8


20.9.2010 12:46:59

OBSAH PĜedmluva

....................................................................................................................

Seznam autorĤ studií a þlenĤ pracovní skupiny Obsah

3

........................................................

7

..........................................................................................................................

9

Hodnocení informatického výzkumu Radim BČlohlávek Nástin kulturního kontextu informatiky Jana Horáková, Jozef Kelemen SvČt algoritmĤ a svČt firem Michal Chytil

........................................................................... 11 ......................................................................... 27

.......................................................................................... 43

Metodologické problémy a regionální šance výzkumu v oblasti informatiky František Ježek Výzvy, hrozby a úzká místa informatiky Jaroslav Král

................ 56

....................................................................... 71

Role akademických institucí v inovaþních procesech (se zamČĜením na ICT) Vladimír MaĜík Informatický výzkum v regionech - pĜednosti a úskalí Peter Mikulecký

............ 86

.................................................. 95

Vztah mezi základním a aplikovaným výzkumem a tvorbou moderních studijních plánĤ v informatice ........................................................................................ 104 Pavel Tvrdík Klastry - platforma pro spolupráci v oblasti informatického výzkumu a vzdČlávání Ivo Vondrák Informatika a problematické hodnocení inovací JiĜí Zlatuška

Technická pĜíloha:

..... 109

.......................................................... 118

..................................................................................................... 137

Struþná informace o projektu

........................................................................................ 139

Analýza portálu pro podporu sítČ informatikĤ v ýR

...................................................... 140

Informatický výzkum v regionech – sbČr dat pro potĜeby pĜipravovaného informatického webového portálu .................................................................................. 151 Nabídka ke spolupráci v rámci projektu

......................................................................... 152 9


20.9.2010 12:46:59

10


20.9.2010 12:46:59

Hodnocení informatického výzkumu Radim BČlohlávek Katedra informatiky, PĜírodovČdecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci [email protected]

Abstrakt. Studie se zabývá problematikou hodnocení informatického výzkumu. Shrnuje poznatky, ke kterým se dospČlo v literatuĜe publikované na toto téma, pĜináší další názory, formuluje zásady, kterými by se hodnocení informatického výzkumu mČlo Ĝídit, a upozorĖuje na možná úskalí rĤzných pĜístupĤ k hodnocení. Studie dále analyzuje metodiku hodnocení výzkumu a vývoje používanou v ýeské republice a na pĜíkladech ukazuje její nedostatky v bodování publikací. 1. Hodnocení výzkumu Hodnocení kvality výzkumu v jakémkoli oboru je citlivé téma. Jedním aspektem je sociální význam takového hodnocení. Hodnotíme výsledky lidí, jejichž náplní práce je vytváĜet nové poznatky, vymýšlet nové a lepší. Tito lidé — vČdci — patĜí zpravidla k intelektuální elitČ spoleþnosti, požívají ve spoleþnosti vážnosti, a tak se jich hodnocení výsledkĤ jejich þinnosti, aĢ pozitivní þi negativní, z pochopitelných dĤvodĤ silnČ dotýká. Druhým aspektem je ekonomický význam hodnocení. V mnoha zemích vþetnČ ýeské republiky má hodnocení kvality výzkumu ekonomické dĤsledky, které zásadním zpĤsobem ovlivĖují životy lidí. Hodnocení kvality výzkumu se používá napĜíklad v následujících situacích: - pĜi kariérním postupu v akademické sféĜe (obhajoby doktorských prací, habilitace, profesury), kdy souþástí materiálĤ dodaných uchazeþem je jeho odborný životopis, tj. zejména seznam výsledkĤ jeho výzkumu, - pĜi pĜijímání na místa výzkumných pracovníkĤ, vysokoškolských uþitelĤ apod., - pĜi udČlování grantĤ (finanþních podpor) jednotlivcĤm i výzkumným týmĤm, - pĜi udČlování akreditací, tj. oprávnČní uskuteþĖovat studijní programy, - pĜi dČlení finanþních prostĜedkĤ v rámci dané organizaþní jednotky (pĜidČlování penČz fakultám v rámci vysoké školy, katedrám v rámci fakulty, jednotlivcĤm v rámci katedry), - pĜi dČlení finanþních prostĜedkĤ ze státního rozpoþtu mezi vysoké školy, výzkumné ústavy a pĜípadnČ jiné výzkumné instituce. Ekonomické dopady hodnocení výsledkĤ výzkumu jsou tedy znaþné a s postupem doby se ve vČtšinČ vyspČlých zemí zvČtšují. Otázka, jak se pozná kvalitní výzkum, je ale delikátní a neexistuje na ni jednoduchá odpovČć. Není proto divu, že o zpĤsobu hodnocení výzkumu se vedou bouĜlivé diskuze. Je tĜeba poznamenat, že spíše než o systému hodnocení je správné hovoĜit o systémech hodnocení. Z rĤzných dĤvodĤ, z nichž nČkteré zmíníme pozdČji, se totiž systém vhodný pro hodnocení kolektivĤ, popĜ. institucí, mĤže ukázat zcela nevhodným pro hodnocení jedincĤ a naopak. Známým pĜíkladem je hodnocení pomocí tzv. impact factor (IF) þasopisu, jehož použití se pro hodnocení jedincĤ nedoporuþuje [1]. Na druhou stranu ale zkušenost ukazuje, že vedoucí pracovníci mají tendenci používat systém hodnocení, podle kterého byly jejich organizaþní jednotce pĜidČleny finanþní prostĜedky, i pro hodnocení jim podĜízených jednotek a jedincĤ. To ukazuje potĜebu jisté provázanosti systémĤ hodnocení používaných

11


20.9.2010 12:46:59

RadimBĢlohlávek na rĤzných úrovních. Není napĜíklad pĜedstavitelné, aby systémy hodnocení používané na rĤzných úrovních byly v hrubém rozporu (napĜ. aby to, co je hodnoceno jako kvalitní v jednom systému, bylo hodnoceno jako nekvalitní nebo neutrální v druhém systému a naopak). PotĜeba kvalitního hodnocení výsledkĤ výzkumu je obzvláštČ markantní ve spoleþnostech, kde pĜevážná þást prostĜedkĤ na výzkum pochází ze státního rozpoþtu. Takovou zemí je i ýeská republika. V ýeské republice byly v posledních nČkolika letech zahájeny reformy systému financování výzkumu a vývoje. BouĜlivá debata se vede zejména o vhodnosti metodiky hodnocení výsledkĤ výzkumu a vývoje, podle které se zaþaly výzkumným institucím pĜidČlovat prostĜedky tzv. institucionální podpory. Tato metodika má vážné nedostatky, které jsou diskutovány na rĤzných fórech. Poznamenejme, že podobné reakce vyvolávají snahy o zavedení systémĤ hodnocení výzkumu i v jiných zemích (viz napĜ. dopis [8] významných profesorĤ informatiky švýcarských univerzit protestujících proti systému, založeném na použití bibliometrických dat pro hodnocení výkonu švýcarských univerzit). PĜestože nelze oþekávat, že jakákoli metodika podobná svým významem metodice hodnocení výsledkĤ výzkumu a vývoje vznikne napoprvé v podobČ všem vyhovující, ukazuje se, že problém spoþívá do jisté míry v tom, že v dobČ pĜípravy nebyla metodika potĜebným zpĤsobem diskutována. Nedostatky, které metodika obsahuje, jsou jedním z dĤvodĤ vzniku této studie. Lze pĜedpokládat, že mezi výhradami smČĜovanými k vládní metodice budou jak ty, které budou oborovČ neutrální, tj. shodnou se na nich vČdci ze všech oborĤ, tak výhrady oborovČ specifické, tj. výhrady vznášené zástupci jen urþitých oborĤ. V této studii nám jde pĜedevším o poslednČ jmenované výhrady. KonkrétnČ nám jde o þást vládní metodiky, zabývající se hodnocením publikací. Ukážeme, že tato þást metodiky má z pohledu oboru informatika vážné nedostatky. KromČ konkrétních výhrad k vládní metodice, které doložíme pĜíklady, ve studii shrneme specifika oboru informatika a zformulujeme zásady, které by mČly být každým systémem hodnocení informatického výzkumu respektovány. Studie by tak mČla být užiteþná pĜi dalších jednáních o metodice hodnocení výsledkĤ výzkumu a vývoje i jako podpĤrný materiál pro pĜípravu jiných systémĤ hodnocení informatického výzkumu. 2. Informatický výzkum a jeho specifika V literatuĜe existují studie, které upozorĖují na to, že informatika je oborem s jistými specifiky, které musí být pĜi hodnocení informatického výzkumu respektovány. Informatiku jako obor lze definovat mnoha zpĤsoby. V [2] je informatika definována následovnČ: Computer science and engineering is the systematic study of algorithmic processes—their theory, analysis, design, efficiency, implementation, and application—that describe and transform information. The fundamental question underlying all of computing is, What can be (efficiently) automated. This discipline was born in the early 1940s with the joining together of algorithm theory, mathematical logic, and the invention of the stored-program electronic computer. The roots of computing extend deeply into mathematics and engineering. Mathematics imparts analysis to the field, engineering imparts design. The discipline embraces its own theory, experimental method, and engineering, in contrast with most physical sciences, which are separate from the engineering disciplines that apply their findings ... The science and engineering are inseparable because of the fundamental interplay between the scientific and engineering paradigms within the discipline.

V þasto citované práci [18] upozorĖující na specifické rysy informatiky autoĜi zdĤrazĖují, že informatici nemohou být pĜi kariérních postupech posuzováni podle kritérií obvyklých v jiných

12


20.9.2010 12:46:59

Hodnoceníinformatickéhovýzkumu oborech. PomČrnČ podrobnou analýzu problematiky hodnocení informatického výzkumu pĜedstavuje [12]. Dalšími pracemi, které se hodnocením informatického výzkumu zabývají, jsou [4], [9], [10], [13]. Uvedené práce se shodují v tom, že výzkum v informatice má specifické rysy a že systémy hodnocení kvality výzkumu, které jsou použitelné v jiném oboru nebo oborech, zejména systémy založené na scientometrických ukazatelích, mohou být pro hodnocení informatického výzkumu nevhodné. V citovaných pracích i v informatické komunitČ panuje shoda na tom, že dĤležitými specifickými rysy informatického výzkumu jsou: -

Konference jsou v informatice významným publikaþním fórem. Špiþkové konference jsou vysoce selektivní (tzv. acceptance rate — procento pĜijatých pĜíspČvkĤ — se pohybuje kolem 10-25%) a jejich recenzní Ĝízení se Ĝídí stejnými standardy jako recenzní Ĝízení špiþkových þasopisĤ. Publikace ve sbornících špiþkových konferencí nejsou považovány za ménČ prestižní než publikace ve špiþkových þasopisech. V nČkterých oblastech informatiky jsou za nejvýznamnČjší publikaþní fóra považovány þasopisy, v nČkterých oblastech jsou to sborníky konferencí. Je však tĜeba upozornit na to, že informatických konferencí je velké množství a že mnohé z nich jsou nekvalitní. - Bibliometrické údaje získávané z databází Web of Science spoleþnosti Thomson Reuters jsou pro hodnocení informatického výzkumu nevhodné, protože tyto databáze nepokrývají dobĜe fóra, kde je publikován informatický výzkum. - Informatika má široký zábČr a je znaþnČ rĤznorodá. Zahrnuje napĜ. definování pojmĤ a dokazování teorémĤ, návrh algoritmĤ, návrh a tvorbu hardwarových a softwarových systémĤ, testování, experimenty. Jednotlivé disciplíny informatiky se navzájem znaþnČ liší v metodách výzkumné práce i zpĤsobu sdČlování výsledkĤ — nČkteré disciplíny jsou v tomto smČru blízké pĜírodním vČdám a matematice, nČkteré technickým vČdám. Porovnávat scientometrické ukazatele napĜíþ informatickými disciplínami nelze. Podívejme se na tyto rysy podrobnČji. Konference jako významná publikaþní fóra v informatice Význam konferencí jako významných publikaþních fór v informatice doložíme pĜíkladem. Následující graf, pĜevzatý z [19], ukazuje vývoj IF vybraných þasopisĤ a konferencí podle dat z Web of Science (ISI) a Google Scholar (GS).

13


20.9.2010 12:48:26

RadimBĢlohlávek Poznamenejme, že graf porovnává IF špiþkových informatických konferencí a þasopisĤ v oblasti databázových systémĤ, a to þasopis ACM Transactions on Database Systems (ACM TODS), þasopis The VLDB Journal, konferenci VLDB Conference a konferenci ACM SIGMOD (SIGMOD Conference). Je zĜejmé, že pokud budeme mČĜit význam publikaþního fóra velikostí IF, vychází uvedené konference jako významnČjší fóra. Databáze bibliometrických údajĤ V mnoha oborech jsou za vhodné databáze pro získávání bibliometrických údajĤ považovány databáze Web of Science spoleþnosti Thomson Reuters. Jak bylo uvedeno výše, tyto databáze nepokrývají dobĜe fóra, na kterých je publikován informatický výzkum. Z pohledu informatiky je vhodné využívat kromČ Web of Science i alternativní databáze, zejména následující: - IEEE Xplore, - ACM Digital Library, - DBLP, - INSPEC, - The Collection of Computer Science Bibliographies, - Google Scholar, - Microsoft Academic Search (Libra) - CiteSeer, - Scirus. Tyto databáze jsou odborníky v informatice bČžnČ používány. RĤznorodost informatiky, problém vymezení oblasti, kde lze porovnávat kvantitativní ukazatele Tento problém je v informatické komunitČ znám a je diskutován napĜ. v [14]. Projevuje se napĜíklad v systémech hodnocení, založených na posuzování kvality þasopisĤ podle databáze Web of Science spoleþnosti Thomson Reuters. Struktura databáze nabízí jednoduchou metodu hodnocení kvality þasopisu podle tzv. impact factor (IF). IF je ukazatel, který vypovídá o citovanosti prací v daném þasopise publikovaných (IF þasopisu za rok 2008 je roven podílu C/N, kde C je poþet citací prací, které vyšly v daném þasopise v letech 2006 a 2007, a N je poþet všech prací, které vyšly v daném þasopise v letech 2006 a 2007; viz napĜ.http://thomsonreuters.com/products_services/science/free/essays/impact_factor/). Samotná hodnota IF se pro hodnocení kvality þasopisu použít nedá, protože IF þasopisĤ rĤzných oborĤ mají rĤznČ vysoké hodnoty (IF nejlepších þasopisĤ o fyzice jsou napĜ. nižší než IF nejlepších þasopisĤ o medicínČ, absolutní porovnávání IF je tedy „míchání hrušek s jablky“). Doporuþuje se tedy porovnávat pouze IF þasopisĤ ze stejného oboru. Otázkou však je, jak definovat obor, v rámci kterého lze IF smysluplnČ porovnávat. Databáze Web of Science tento problém Ĝeší zavedením tzv. subject categories. Subject categories pĜedstavují jakési obory, resp. podobory, které jsou definovány tím, jaké þasopisy obsahují. Subject categories nejsou disjunktní, tj. daný þasopis mĤže patĜit do jedné nebo více subject categories. Web of Science umožĖuje setĜídit þasopisy v rámci jedné subject category podle jejich IF. Výsledný seznam lze interpretovat jako žebĜíþek kvality þasopisĤ dané oblasti (subject category). PoĜadí þasopisu v tomto žebĜíþku, popĜ. normované poĜadí (dané absolutním poĜadím a poþtem þasopisĤ v žebĜíþku), lze chápat jako míru kvality þasopisu, pomocí které lze mezioborovČ srovnávat: Který ze dvou þasopisĤ je kvalitnČjší, fyzikální þasopis C1 nebo chemický þasopis C2? Návod popsaný výše Ĝíká: „Urþi normované poĜadí C1 v subject category, do které patĜí, a normované poĜadí C2 v subject category, do které patĜí, a porovnej tato poĜadí. ýasopis s nižším poĜadím je kvalitnČjší.“ Pokud patĜí þasopis do více subject categories, je možné zvolit napĜ. prĤmČrné poĜadí pĜes všechny subject categories, do kterých patĜí. (Metoda vycházející z této myšlenky je použita v metodice hodnocení výsledkĤ výzkumu a vývoje v ýR, která je diskutována níže).

14


20.9.2010 12:47:00

Hodnoceníinformatickéhovýzkumu Problém nastane, pokud je daná subject category nevhodnČ definována, napĜ. pokud je pĜíliš široká a zahrnuje þasopisy, ve kterých publikují komunity s rĤznými publikaþními zvyklostmi, rĤznou obvyklou dobou recenze apod. Extrémním pĜípadem by byla subject category „pĜírodní vČdy“, v rámci které by pak docházelo k „míchání hrušek s jablky“. K takovému míchání ale mĤže docházet v menší míĜe i v pĜípadČ menších subject categories, zejm. pokud obor, pro který byly subject categories vytvoĜeny, je vnitĜnČ rĤznorodý, široký a jeho þlenČní není ustáleno. Informatika takovým oborem je. Podívejme se proto na subject categories relevantní oboru informatika a na to, jaké þasopisy se v rámci tČchto subject categories porovnávají. Pro obor informatika jsou relevantní následující subject categories: subject category Computer Science, Artificial Intelligence Computer Science, Cybernetics Computer Science, Hardware & Architecture Computer Science, Information Systems Computer Science, Interdisciplinary Applications Computer Science, Software Engineering Computer Science, Theory & Methods

poþet þasopisĤ v subject category 94 17 45 99 94 86 84

Uvećme dva pĜíklady. Podívejme se na subject category Computer Science, Interdisciplinary Applications a na nČkteré þasopisy, které obsahuje. J. Combinatorial Optimization (IF 0.701) je na 74. místČ z 94 þasopisĤ této subject category. V hodnocení založeném na poĜadí v subject categories tedy þasopis J. Combinatorial Optimization vychází jako výraznČ podprĤmČrný þasopis. PĜitom jde o prestižní þasopis a tento þasopis není zaĜazen do žádné jiné subject category. Problém je, že v dané subject category je tento þasopis porovnáván s celou Ĝadou þasopisĤ, se kterou by se porovnávat nemČl. Uvećme nČkolik z tČch, které se v dané subject category umístily nad J. Combinatorial Optimization: vybrané þasopisy subject category Science, Interdisciplinary Applications

Computer poĜadí þasopisu v této subject category podle IF J. Chemical Information and Modeling 2 Scientometrics 13 SAR & QSAR in Environmental Research 15 Computers & Education 17 Computer Physics Communication 18 J. Molecular Modeling 19 Computers and Chemical Engineering 28 Computers and Electronics in Agriculture 36 Computers in Biology and Medicine 37 Speech Communication 38 Computer Methods and Programs in Biomedicine 41 Computers & Geosciences 42 Engineering with Computers 44

15


20.9.2010 12:47:00

RadimBĢlohlávek Electronic Commerce Research and Applications CIS-Computers Informatics Nursing Medical Informatics and the Internet in Medicine Computer Music J. Computer Aided Civil and Infrastructure Engineering Int. J. Modern Physics C Social Science Computer Review J. Combinatorial Optimization

45 59 65 67 70 71 73 74

V druhém pĜíkladČ se podívejme na þasopis Journal of ACM, který bývá považován za jeden z nejvýznamnČjších v oboru informatika. PatĜí do následujících subject categories: subject category

poþet þasopisĤ v subject category

Computer Science, Information Systems Computer Science, Hardware & Architecture Computer Science, Software Engineering Computer Science, Theory & Methods

99

poĜadí J. ACM pĜi sestupném uspoĜádání podle IF 19

45

10

86

9

84

12

NapĜ. v kategorii Computer Science, Information Systems je na 4. místČ þasopis J. of Chemical Information and Modeling a na 5. místČ þasopis J. of American Medical Informatics Association, které by s þasopisem J. ACM pravdČpodobnČ nikdo nesrovnával. Na 2. místČ v této subject category je þasopis MIS Quarterly, þasopis zamČĜený zejména na problémy managementu IT, který je obsahovČ i svou þtenáĜskou obcí znaþnČ odlišný od J. ACM. Je tĜeba dodat, že s diskutovaným problémem se potýkají i jiné obory, zejména ty, které jsou na hranici klasických oborĤ, jako napĜ. biochemie nebo biofyzika. Otázkou, jejíž zodpovČzení není snadné, je, zda informatiku problém nevhodnČ zvolených subject categories postihuje pĜibližnČ stejnČ nebo více než jiné obory. Dalším aspektem, který musíme brát do úvahy pĜi posuzování nedostatkĤ hodnocení založeného na posuzování kvality þasopisu podle jeho poĜadí v nevhodnČ zvolených subject categories, je úroveĖ, na které je hodnocení použito. Pokud budeme hodnotit jedince, jde jistČ o závažný nedostatek systému hodnocení. Pokud budeme hodnotit vČtší jednotky, tento nedostatek se nemusí jevit jako závažný. PĜi hodnocení velkých institucí, napĜ. vysokých škol, se pak tento nedostatek mĤže jevit jako nepatrný, jako daĖ za pĜípadné výhody daného systému hodnocení. 3. Dva pĜístupy k hodnocení výzkumu, jejich výhody a nevýhody V principu lze uvažovat dva systémy hodnocení výsledkĤ výzkumu a jejich kombinaci. Prvním je systém hodnocení komisí odborníkĤ. Druhým je automatický bodový systém hodnocení. Každý systém hodnocení by mČl splĖovat dva základní požadavky. Zaprvé, systém musí být realizovatelný, tak aby podle nČho bylo vĤbec možné hodnotit. Zadruhé, systém musí být dostateþnČ pĜesný, tj. musí dávat výsledky odpovídající skuteþnosti.

16


20.9.2010 12:47:01

Hodnoceníinformatickéhovýzkumu Systém hodnocení komisí tĜiceti špiþkových odborníkĤ mĤže být vhodný pro výbČr kandidáta na udČlení prestižního ocenČní udČlovaného jednou za rok, ale bude pravdČpodobnČ zcela nevhodný pro posuzování kvality výzkumu þtyĜiceti univerzit, protože posoudit þtyĜicet univerzit je nad možnosti každé takové komise. Systém, který bude hodnotit tak, že bodové hodnocení vČdce bude rovno poþtu jeho publikací, je snadno realizovatelný, ale je zcela nepĜesný, protože poþet publikací o kvalitČ nevypovídá nic. Systém hodnocení komisí odborníkĤ Tento systém je používaný zejména pro hodnocení jednotlivcĤ (habilitaþní komise, komise pro tenure apod.). Jeho výhodou je pĜesnost. Odborníci dokážou vnímat rĤzné aspekty kvality výzkumu, napĜ. ty, na které bodový systém nepamatuje a zĤstává k nim slepý. Mezi nevýhody tohoto systému patĜí: - možná zaujatost pĜi hodnocení, prostor pro prosazování vlastních zájmĤ, - nároþnost (komise se musí sejít a hodnotit „ruþnČ“). ObČ nevýhody se projeví zejména pĜi posuzování na vyšší úrovni, napĜíklad pĜi posuzování výzkumu institucí. Takového posuzování by se muselo kvĤli þasové nároþnosti úþastnit více komisí, což s sebou pĜináší problém „kalibrace“ hodnocení: jak zajistit, aby rĤzné komise mČĜily stejným metrem, tj. uplatĖovaly stejná kritéria, navíc stejným zpĤsobem? Automatický bodový systém hodnocení Systém pĜiĜadí hodnocenému objektu za každý jeho výsledek výzkumu jistý poþet bodĤ podle tabulky. Souþet tČchto bodĤ pĜedstavuje bodové ohodnocení hodnoceného objektu. PĜíkladem tohoto systému je metodika hodnocení výsledkĤ výzkumu a vývoje [11]. Výhody takového systému jsou: - objektivita (na každý hodnocený objekt jsou uplatĖována stejná kritéria, a to stejným zpĤsobem), - snadno realizovatelný, a tedy levný, za pĜedpokladu, že seznam výsledkĤ je k dispozici ve vhodné formČ (napĜ. v databázi). Hlavní nevýhody takového systému jsou: - nepĜesnost, - vede k chování popsanému Campbellovým, popĜ. Goodhartovým zákonem. Systém je nepĜesný zejména proto, že scientometrické údaje, používané v takových systémech, jsou schopny postihnout kvalitu výzkumu pouze orientaþnČ. Jsou schopny „odlišit zrno od plev“, ale nejsou schopny jemnČjšího porovnávání. Poznamenejme však, že [20] popisuje systém automatického hodnocení, jehož výsledky byly v souladu s výsledky manuálním hodnocením. Možná závažnČjším nedostatkem je jev popsaný Campbellovým, popĜ. Goodhartovým zákonem. CampbellĤv zákon (http://en.wikipedia.org/wiki/Campbell%27s_Law): "The more any quantitative social indicator is used for social decision-making, the more subject it will be to corruption pressures and the more apt it will be to distort and corrupt the social processes it is intended to monitor." GoodhartĤv zákon (http://en.wikipedia.org/wiki/Goodhart%27s_law): „Once a social or economic indicator or other surrogate measure is made a target for the purpose of conducting social or economic policy, then it will lose the information content that would qualify it to play such a role.“ K jevu dochází struþnČ Ĝeþeno proto, že lidé optimalizují své chování vzhledem k automatickému bodovému systému. Systém sám tedy nejen mČĜí, ale i ovlivĖuje výsledky výzkumu. NČkteré negativní projevy tohoto jevu (bez uvedení, že jde o projevy jednoho jevu) jsou napĜ. zmiĖovány ve známé kritice automatických bodových systémĤ [17]. Parnas

17


20.9.2010 12:47:01

RadimBĢlohlávek

konkrétnČ zmiĖuje, že takový systém podporuje povrchní výzkum, podporuje opakované uvádČní výsledkĤ v publikacích, podporuje publikování þásteþných a nehotových výsledkĤ, podporuje štČpení prací do tzv. MPI (minimum publishable increment), podporuje vytváĜení podezĜelých workshopĤ, lidé jezdí na konference pĜednášet, a ne poslouchat, hlavní snahou vČdce se stává „udat publikaci“ apod. Uvećme nyní a na pĜíkladu doložme další projev diskutovaného jevu. Jde o ovlivĖování hodnoty IF þasopisĤ. V podmínkách, kdy IF þasopisu má významný ekonomický vliv, lze oþekávat, že rĤzné zájmové skupiny se budou snažit IF „svého þasopisu“ ovlivnit. Takovými zájmovými skupinami mohou být - vydavatel þasopisu, pro kterého je vyšší IF pĜedpokladem pro to, že o þasopis bude vyšší zájem a vydavatel tak zvýší zisk z prodeje þasopisu a zlepší své jméno na trhu þasopisĤ, - editor (šéfredaktor), pro kterého mĤže být motivací odborná prestiž (být v þele významného þasopisu) i finanþní ohodnocení (vydavatel platí lépe editora úspČšného þasopisu), - autoĜi, kteĜí do þasopisu pravidelnČ pĜispívají, pro které je motivací výhoda plynoucí z toho, že publikují v þasopise s vyšším IF. Dnes je veĜejným tajemstvím, že nČkteĜí vydavatelé þasopisĤ uvádČjí ve smlouvách s editory podmínky, podle kterých výše odmČny editora závisí i na hodnotČ IF daného þasopisu. Vydavatelé navíc vybízejí editory, aby pĜijímali opatĜení, která zvýší IF þasopisu. PĜíkladem je uzavĜít dohodu s editorem oborovČ pĜíbuzného þasopisu a doporuþovat autorĤm jednoho þasopisu, aby citovali práce, které vyšly v posledních dvou letech v druhém þasopise, a naopak. Dalším pĜíkladem je vyzývat autory þlánkĤ zaslaných do daného þasopisu, aby citovali práce daného þasopisu („ýlánek mĤže být pĜijat, pokud jako autor splníte následující podmínky ...“, mezi podmínkami je „Ukázat, že práce je obsahem relevantní tomuto þasopisu, nejlépe uvedením citací alespoĖ dvou prací, které v minulých dvou letech v tomto þasopise vyšly“). Lze pĜedpokládat, že výše popsané umČlé zvyšování IF þasopisu se bude dít zejména u þasopisĤ nižší kvality (vysoký odborný kredit editora prestižního þasopisu pĤsobí jako pojistka). Do jisté míry lze popsané manipulace s IF, pĜesnČji Ĝeþeno podezĜení na tyto manipulace, zjistit z databáze Web of Science. Pro daný þasopis lze totiž zobrazit vývoj jeho IF a také strukturu citací (lze zjistit procento celkového poþtu citací, které práce v daném þasopise získaly díky citacím uvedeným ve stejném þasopise). Poznamenejme však, že IF informatických þasopisĤ v posledních letech obecnČ rostly, napĜ. díky zkráceným dobám recenzních Ĝízení. Odhalování zmínČných jevĤ z dat bez znalosti konkrétního pĜípadu tedy není snadné. Uvećme nČkolik pĜíkladĤ (data pĜevzata z Web od Science, 2010). Graf vlevo ukazuje vývoj IF daného þasopisu. Graf vpravo ukazuje celkový poþet citací prací z daného þasopisu rozdČlený na autocitace (vrchní þást sloupce, tj. citující práce vyšla také v daném þasopise) a ostatní citace (spodní þást sloupce, tj. citující práce vyšla v jiném þasopise).

18


20.9.2010 12:47:01

Hodnoceníinformatickéhovýzkumu Journal of Computer and System Sciences (Elsevier)

1.03

1 0.8

IFJCSS

0.6 0.4 0.2

ostatníͲ>JCSS

20 08

0

JCSSͲ>JCSS

2008 2007 2006 2005 2004

20 02

1.244 1.185 1.252

160 140 120 100 80 60 40 20 0 20 04

1.2

1.328

20 06

1.4

ýasopis J. Computer and System Sciences je tradiþní þasopis s kvalitnČ obsazenou redakþní radou, který považován za prestižní. Jeho IF je v þase stabilní a z grafu struktury citací je vidČt, že vČtšina prací z þasopisu je citována jinými þasopisy. Information Sciences (Elsevier) 1200

3.5 3

3.095

2.5

1000 800

2.147

2

IFInformation Sciences

1.5 1.003

1

0.723

0.5

ISͲ>IS

600

ostatníͲ>IS

400 200

0.54

0

0 2008 2007 2006 2005 2004

2008

2006

2004

2002

Z grafu vývoje IF þasopisu Information Sciences je patrný výrazný narĤst v nČkolika posledních letech. Z grafu struktury citací lze vyþíst, že tento nárĤst je zþásti zpĤsoben tím, že výraznČ pĜibylo citací pracemi publikovanými v tomto þasopise. To je v tomto pĜípadČ skuteþnČ dáno tím, že editor vybízí autory prací v recenzním Ĝízení, aby citovali práce, které v tomto þasopise vyšly. Int. J. Information Technology & Decision Making (World Scientific) 1

0,953

70 0,818

0,8

60

0,718

50

0,6 IFIJITD

0,4

IJITDͲ>IJITD

40 30

ostatníͲ>IJITD

20 0,2

10 2002

2003

2004

2005

0 2006

2007

0 2004

2007

2008

0 2006 2005

2008

0

ýasopis Int. J. Inf. Techology & Decision Making je novým þasopisem, u kterého je z grafu patrné, že vČtšina citací tohoto þasopisu je provedena pracemi publikovanými také v tomto þasopise. Zda je to náhoda nebo výsledek politiky redakþní rady není autorovi této studie známo.

19


20.9.2010 12:48:28

RadimBĢlohlávek 4. Metodika hodnocení výsledkĤ výzkumu a vývoje v ýeské republice Pro hodnocení výsledkĤ výzkumu a vývoje v ýeské republice je v souþasné dobČ používána Metodika hodnocení výsledkĤ výzkumu a vývoje. Tato metodika se postupem þasu vyvíjí, její podoba pro hodnocení v roce 2009 je [11]. Metodika je dílem Komise pro hodnocení výsledkĤ výzkumu a vývoje a dalších poradních orgánĤ Rady pro výzkum, vývoj a inovace. V souþasné dobČ je používána pro stanovení výše institucionální podpory výzkumným organizacím v ýeské republice. Protože hodnocení výsledkĤ výzkumu a vývoje je citlivé téma a protože se jedná o pĜidČlování znaþného objemu finanþních prostĜedkĤ ze státního rozpoþtu, stala se metodika pĜedmČtem zájmu médií v ýeské republice. Tento zájem je umocnČn bouĜlivými debatami o její kvalitČ. Pro ilustraci uvećme [15]. Na metodiku existují dva navzájem protichĤdné názory. První Ĝíká, že metodika je v principu správná, ale je tĜeba ji upravit. Druhý Ĝíká, že metodika je v principu špatná a je tĜeba ji zrušit. V této studii se k tČmto názorĤm nevyjadĜujeme. Uvećme jen, že zastánci upravené metodiky uvádČjí na podporu svého názoru fakt, že metodika pĜináší do hodnocení jistou míru objektivity a její nahrazení jiným systémem, napĜ. hodnocením panelem expertĤ, bude z mnoha dĤvodĤ problematické. Základním mechanismem metodiky je pĜiĜazení bodĤ dosaženým výsledkĤm výzkumu a vývoje. Metodika definuje nČkolik typĤ takových výsledkĤ a poþty bodĤ, jimiž jsou jednotlivé typy výsledkĤ ohodnoceny. Podíl výzkumné organizace na celkovém poþtu bodĤ dosažených výzkumnými organizacemi v ýeské republice urþuje podíl této organizace na celkovém objemu finanþních prostĜedkĤ institucionální podpory pĜidČlovaných výzkumným organizacím v ýeské republice. Hlavní výhrada k metodice [11], která byla prezentována na rĤzných fórech, spoþívá v tom, že metodika pĜiznává významný poþet bodĤ tzv. „mČkkým výsledkĤm“, tj. výsledkĤm, které mohou být uplatnČny pomČrnČ snadno (bez dĤkladného recenzního Ĝízení, napĜ. pouhou registrací popĜ. i bez jakékoli registrace). Tato skuteþnost mĤže vést k tomu, že výzkumné organizace zaþnou produkovat velké množství „mČkkých výsledkĤ“, pro jejichž produkci budou motivovány vidinou snadného zisku bodĤ. Na tento nedostatek jako jeden z prvních upozorĖoval a pĜíklady ho dokládal Tomáš Opatrný, viz napĜ. [16]. Nedostatek je to zjevný a argumenty, které ho odhalují, jsou obecnČ platné. Naším cílem je zabývat se tím, do jaké míry je metodika z pohledu oboru informatika dobĜe navržena v oblasti „tvrdých výsledkĤ“, a to zejména publikací. ZávČry provedené analýzy mohou být užiteþné pĜi provádČní pĜípadné revize vládní metodiky, ale mohou být užiteþné i pĜi jiných pĜíležitostech. PĜestože byla metodika navržena pro hodnocení výkonu výzkumných organizací a pĜestože tvĤrci metodiky zdĤrazĖují, že dČlení získaných prostĜedkĤ institucionální podpory v rámci jednotlivé výzkumné organizace je plnČ v kompetenci dané organizace, používá se z pochopitelných dĤvodĤ metoda dČlení urþená metodikou (popĜ. modifikace takové metody) vedoucími pracovníky výzkumných institucí i pro hodnocení menších jednotek (souþástí výzkumných institucí, napĜ. fakulty a katedry vysokých škol) a pro dČlení prostĜedkĤ mezi tyto menší jednotky. ZávČry této studie mohou být užiteþné pĜi jednáních o systému hodnocení tČchto menších jednotek. Výsledky a body dle vládní metodiky pro rok 2009 Následující tabulka uvádí uplatnitelné výsledky a jejich bodová ohodnocení podle vládní metodiky [11]. Vztahuje se na výsledky uplatnČné od roku 2008 vþetnČ (pro další informace odkazujeme na [11]).

20


20.9.2010 12:47:02

Hodnoceníinformatickéhovýzkumu

Jneimp

druh výsledku þlánek v impaktovaném þasopise þlánek v prestižním impaktovaném Science, Proc. Natl. Acad. Sci. USA) þlánek v recenzovaném þasopise

B

odborná kniha

C

kapitola v knize

D P

þlánek ve sborníku patent

Jimp Jimp

Z F G H N, L

þasopise

(Nature,

body 10 až 305 (10+295*faktor) 500 12 (þasopis svČtovČ uznávané databáze, obory NRRE) 8 (þasopis svČtovČ uznávané databáze, ostatní obory) 10 (þasopis seznamu recenzovaných periodik, obory NRRE) 4 (þasopis seznamu recenzovaných periodik, ostatní obory) 40 (obory NRRE, všechny jazyky) 40 (ostatní obory, svČtový jazyk) 20 (ostatní obory, ostatní jazyky jazyk) BB*FK, kde BB je bodové hodnocení knihy jako výsledku B FK je faktor kapitoly (podíl poþtu stran kapitoly a poþtu stran knihy) 8 500 (evropský nebo mezinárodní patent, USA, Japonsko) 200 (þeský nebo národní patent) 40 ostatní 100 40 40 40 40

poloprovoz, ovČĜená technologie, odrĤda, plemeno užitný vzor, prĤmyslový vzor prototyp, funkþní vzorek poskytovatelem realizované výsledky certifikované metodiky a postupy, specializované mapy s odborným obsahem R software 40 V výzkumná zpráva, která je výsledkem obsahujícím 50 utajované informace VysvČtlivky: - Jimp jsou publikace v þasopisech uvádČných v databázích Web of Science spoleþnosti Thomson Reuters (SCI-EXPANDED, SSCI, A&HCI, IC, CCR-EXPANDED). - Koeficient faktor se pĜi výpoþtu bodového hodnocení Jimp stanoví podle vzorce faktor = (1 - N) / (1 + (N / 0,057)), kde N je normované poĜadí þasopisu stanovené podle vzorce N = (P-1)/(Pmax-1), kde P je poĜadí þasopisu v daném oboru podle JCR (Journal Citation Report) v sestupném uspoĜádání dle impakt faktoru (IF), Pmax je celkový poþet v daném oboru dle JCR. - sborník u výsledku D musí být evidován v databázi Conference Proceedings Citation Index – Science nebo Social Science & Humanities spoleþnosti Thomson Reuters

PĜíklady informatikĤ a jejich hodnocení podle vládní metodiky Podívejme se, jak dopadne hodnocení vládní metodikou, použijeme-li ji pro hodnocení existujících informatikĤ. Jde nám o ilustraci faktu, že výsledky hodnocení podle souþasné

21


20.9.2010 12:47:02

RadimBĢlohlávek vládní metodiky skuteþnČ mohou být výraznČ v rozporu s tím, jak by hodnotil odborník. Doložení tohoto jevu na významnČjším vzorku dat je nad rámec této studie. Bylo by užiteþné takové doložení provést, lze však pĜedpokládat, že závČr bude obdobný, jako závČr uvedený níže. Jde nám o zodpovČzení následujících otázek: 1. Je možné, že špiþkový informatik svČtového jména dopadne v hodnocení vládní metodikou hĤĜe než prĤmČrný nebo podprĤmČrný informatik? 2. Je pravda, že pĜi porovnání informatika s vČdcem z jiného oboru exaktních vČd dopadne, za pĜedpokladu, že oba jsou „stejnČ dobĜí“, informatik hĤĜe? Pro výpoþet bodĤ byly použity hodnoty z Web of Science z kvČtna 2010 a údaje z informaþního systému Ministerstva školství, mládeže a tČlovýchovy ýR. Dohledání údajĤ bylo v nČkterých pĜípadech obtížné a výsledné poþty bodĤ pravdČpodobnČ nejsou zcela pĜesné. Pro naše úþely, tj. pro ilustraci dĤsledkĤ souþasné podoby vládní metodiky [11], je však pĜesnost dostateþná. Otázka 1: špiþkový vs. prĤmČrný (podprĤmČrný) informatik Jedním z cílĤ vládních reforem v oblasti podpory vČdy a výzkumu v ýeské republice je podpora excelence. Podporou excelence se rozumí podpora špiþkového výzkumu a utlumení podpory výzkumu prĤmČrného a podprĤmČrného. Následující pĜíklad ukazuje, že v oboru informatika souþasná podoba vládní metodiky excelenci nepodporuje, resp. má vážné nedostatky. Vybrali jsme 3 špiþkové vČdce-informatiky (dva z oblasti zpracování a analýzy dat, jednoho logika) a jednoho informatika z ýeské republiky, který publikuje na prĤmČrnČ kvalitních fórech. (Pro náš argument bychom mohli provést jiný výbČr, tento konkrétní výbČr nehraje významnou roli.) Ohodnotili jsme výsledky tČchto þtyĜ informatikĤ podle vládní metodiky [11] ve vybraném tĜíletém období (2003-2005 nebo 2006-2008, aby období bylo reprezentativní). Získané výsledky jsou následující. Ronald Fagin IBM Almaden Research Center http://www.almaden.ibm.com/cs/people/fagin/ 2006-2008 – hodnocené období 1 Jimp: 199 b. (ACM Trans. Database Systems 2x 90b., SIAM J. Discrete Mathematics 19 b.) D: 16 b. (ACM PODS 2x) celkem: 215 b. 2003-2005 – hodnocené období 2 Jimp: 167 b. (Theor. Comp. Sci. 18 b., ACM Trans. Database Systems 90 b., SIAM J. Discrete Mathematics 19 b. , J. Computer and System Sciences 40 b.) D: 48 b. (ACM PODS 3x, VLDB 1x, WWW Conference 1x, ACM SIGMOD 1x) celkem: 215 b. Johannes Gehrke Cornell University, NY, USA http://www.cs.cornell.edu/johannes/ 2006-2008 Jimp: 27 b. (Data Knowl. Eng. 27 b.) D: 248 b. (ICDE 8x, SIGMOD 11x, VLDB 5x, CIDR 1x, ICDM 2x, ACM PODS 2x, WWW 1x, EDBT 1x,) celkem: 275 b.

22


20.9.2010 12:47:03

Hodnoceníinformatickéhovýzkumu Gerhard Jäger Universitaet Bern, Švýcarsko http://www.iam.unibe.ch/til/staff/jaeger 2003-2005 – hodnocené období Jimp: 64 b. (Math. Logic. Quarterly 8.55, Annals of Pure and Applied Logic 2x 28 b.) D: 0 b. celkem: 64 b. Informatik z ýeské republiky (skuteþná osoba, kvĤli diskrétnosti neuvádíme konkrétní údaje) 2006-2008 – hodnocené období Jimp: 21 b. (podprĤmČrné þasopisy) D: 408 b. (51 pĜíspČvkĤ ve sbornících konferencí, naprostá vČtšina prĤmČrných nebo podprĤmČrných) celkem: 429 b. Všichni tĜi zahraniþní odborníci dopadli výraznČ hĤĜe než informatik z ýR s podprĤmČrnými publikacemi. Je zĜejmé, že hlavní pĜíþinou je výše zmínČné nevhodné bodové ohodnocení þlánkĤ ve sbornících konferencí. Informatik s mnoha prĤmČrnými publikacemi tak získal více bodĤ než J. Gehrke, který publikoval zcela výjimeþnČ vysoký poþet þlánkĤ ve sbornících nejprestižnČjších konferencí (ACM SIGMOD, ACM PODS, VLDB, ICDM, ICDE apod.), jejichž míra pĜijetí (acceptance rate) se pohybuje mezi 10% až 25%. Body za publikace ve sbornících konferencí tedy musí zohledĖovat kvalitu konferencí. Otázka 2: informatik vs. vČdec z jiného oboru exaktních vČd Vybrali jsme špiþkového fyzika z ýR a získali následující bodové ohodnocení jeho výsledkĤ. Fyzik z ýeské republiky (skuteþná osoba, kvĤli diskrétnosti neuvádíme konkrétní údaje) 2006-2008 – hodnocené období Jimp: 1655 b. (Phys. Rev. Lett. 5x 98 b., Phys. Rev. A 10x 95 b., Quantum Information & Computation 1x 88 b., Nature Physics 127 b.) D: 16 b. (2) celkem: 1671 b. Fyzik z ýR získal mnohem vyšší poþet bodĤ než každý ze tĜí informatikĤ zmínČných výše. Je jistČ obtížné posuzovat, zda tento fyzik je ve svém oboru lepší než jsou ve svém oboru uvedení informatici. Získal však zhruba 6krát více bodĤ než J. Gehrke a to považujeme za zcela neadekvátní. OpČt je zĜejmé, že na vinČ je nevhodné bodové hodnocení þlánkĤ ve sbornících konferencí. Další otázky Jak bylo zmínČno výše a jak ukázaly uvedené pĜíklady, hodnocení þlánkĤ ve sbornících konferencí stejným poþtem bodĤ bez ohledu na to, o jakou konferenci se jedná, je pro obor informatika nevhodné a zkreslující. Zdá se, že pokud jde o hodnocení „tvrdých výsledkĤ“, zejm. publikací, je tento nedostatek z pohledu oboru informatika hlavním nedostatkem vládní metodiky. Další otázkou, jejíž peþlivé posouzení a prozkoumání na pĜíkladech pĜesahuje rámec této studie, je otázka, zda rozdČlení þasopisĤ do tzv. subject categories ve Web of Science nezvýhodĖuje nebo nediskriminuje nČkteré oblasti informatiky. Jde o to, že body pĜidČlené þlánku v þasopise podle vládní metodiky záleží na prĤmČrném normovaném poĜadí þasopisu ve všech subject categories, do kterých je daný þasopis zaĜazen. Protože stanovení normovaného poĜadí vychází z uspoĜádání þasopisĤ podle IF v jednotlivých subject categories, nedostatek vládní metodiky z pohledu oboru informatika vyplývá z faktu, že subject categories jsou nevhodnČ navržené, jak bylo ukázáno v kapitole 2.

23


20.9.2010 12:47:03

RadimBĢlohlávek 5. ZávČry ZávČry, ke kterým jsme v této studii dospČli, lze shrnout do následujících bodĤ. 1. Informatika je samostatná disciplína s širokým zábČrem. Informatický výzkum má rysy výzkumĤ v pĜírodních i technických vČdách. Hodnocení výzkumu v informatice musí brát v potaz specifické rysy této disciplíny. 2. Specifickým rysem informatiky je význam publikací ve sbornících konferencí. Špiþkové informatické konference jsou vysoce selektivní a publikace v nich jsou recenzovány stejnČ dĤkladnČ jako publikace ve špiþkových þasopisech. Publikace ve sbornících špiþkových informatických konferencí jsou považovány za stejnČ prestižní jako publikace ve špiþkových þasopisech. 3. Povaha výzkumu v jednotlivých informatických disciplínách je rĤznorodá. Zahrnuje napĜ. definování pojmĤ a dokazování teorémĤ, návrh algoritmĤ, návrh a tvorbu hardwarových a softwarových systémĤ, testování, experimenty. Porovnávat scientometrické ukazatele napĜíþ informatickými disciplínami nelze. 4. Hodnocení kvality výzkumu v informatice pomocí scientometrických ukazatelĤ je možné, ale musí brát v potaz specifické rysy této disciplíny. Pokud je to možné, mČlo by souþástí hodnocení kvality výzkumu v informatice být hodnocení komisí odborníkĤ. 5. Metodika hodnocení výsledkĤ výzkumu a vývoje v ýeské republice má z pohledu oboru informatika, i pokud jde jen o výsledky typu publikace, vážné nedostatky. Hlavní nedostatek je fakt, že bodové hodnocení publikací ve sbornících konferencí naprosto neodpovídá významu tČchto publikací. 6. V posledních letech je problematika hodnocení informatického výzkumu tématem diskutovaným v mnoha zemích. Pro další debaty o hodnocení informatického výzkumu v ýeské republice bude užiteþné tyto debaty sledovat, zapojit se do nich a vymČĖovat si zkušenosti. 6. NámČty pro pokraþování této studie 1. VytvoĜit struþný dokument analyzující souþasnou vládní metodiku hodnocení výsledkĤ výzkumu a vývoje z pohledu oboru informatika. Dokument by mČl poukazovat na nedostatky a navrhnout Ĝešení. 2. PodrobnČji zmapovat systémy hodnocení informatického výzkumu používaných ve vyspČlých zemích, zejm. v EvropČ, a to na rĤzných úrovních hodnocení. Autor této studie kontaktoval kolegy z Austrálie, Belgie, Francie, Polska, NČmecka, Rakouska, Ruska a ŠpanČlska a získal rĤzné podklady. Jejich zpracování je nad rámec této studie. 3. VytvoĜit dokument analyzující, jak s použitím dostupných informaþních zdrojĤ zajistit pĜimČĜenČjší hodnocení publikací ve sbornících informatických konferencí. 4. UpĜesnit, popĜ. rozšíĜit seznam pĜíkladĤ informatikĤ, na kterých je možné testovat vhodnost systému hodnocení informatického výzkumu, zejm. systému založeného na scientometrických údajích. Literatura [1]

Amin, M. and Mabe, M.: Impact factors: Use and abuse. Perspectives in Publishing, October 2000, No. 1, pp. 1-6.

[2]

Denning, P. J., Comer, D. E., Gries, D., Mulder, M. C., Tucker, A., Turner, A. J., and Zouny, P. R.: Computing as a discipline. Comm. ACM 32 (1) (1989), pp. 9-23.

24


20.9.2010 12:47:03

Hodnoceníinformatickéhovýzkumu [3]

De Bašta, B.: Personal communication, May 2010.

[4]

Diaz, J.: Evaluation in Computer Science. http://www-lsi.upc.es/~diaz/geneve.pdf

[5]

Geist, R., Chetuparambil, M., Hedetniemi, S., and Turner, A. J.: Computing research programs in the U.S. Comm. ACM 39(12) (1996), pp. 96-99.

[6]

Glass, R. L., Ramesh, V., and Vessey, I.: An analysis of research in computing disciplines. Comm. ACM 47(6) (2004), pp. 89-94.

[7]

Kuznetsov, S.: Personal communitation, May 2010.

[8]

Letter to CRUS regarding Bibliometric Evaluation, 2008, http://www.sarit.ch/crusletter/index.html.

[9]

Mattern, F.: Zur Evaluation der Informatik mittels bibliometrischer Analyse. Informatik-Spektrum, Vol. 25, No. 1, pp. 22-32, 2002.

[10]

Mattern, F.: Bibliometric Evaluationof Computer Science – Problems and Pitfalls. European Computer Science Summit – ECSS 2008, 9-10 Oct. 2008, Zurich.

[11]

Metodika hodnocení výsledkĤ výzkumu a vývoje v roce 2009, ÚĜad vlády ýR, þ.j. 08724/09-RVV, http://www.vyzkum.cz/storage/att/CDDC542199F1640B59A7D1E841B7151C/Metodi ka%202009_schváleno.pdf

[12]

Meyer, B., Choppy, C., Staunstrup, J., and van Leeuwen, J.: Research evaluation for computer science. Comm. ACM 52(4) (2009), pp. 31-34. Nezkrácená verze dostupná jako dokument komise Research Evaluation Committee of Informatics Europe.

[13]

Moed, H. F. and Visser, M. S.: Developing Bibliometric Indicators of Research Performance in Computer Science: An Exploratory Study. Research Report to the Council for Physical Sciences of the Netherlands Organisation for Scientific Research (NWO), CWTS Report 2007-01, xvi+101 stran.

[14]

Mylonopoulos, N. A. and Theoharakis, V.: Global perceptions of IS journals. Comm. ACM 44(9) (2001), pp. 29-33.

[15]

Vybrané novinové þlánky na téma financování výzkumu a vývoje v ýR z roku 2010: http://www.lidovky.cz/zlepsovaky-berou-penize-spickove-vede-dy0/ln_veda.asp?c=A100215_132133_ln_veda_lvv; http://www.lidovky.cz/prezije-ceskaveda-kafemlejnek-dz0/ln_noviny.asp?c=A100220_000095_ln_noviny_sko&klic=235624&mes=100220_0, http://www.lidovky.cz/vylepsime-kafemlejnek-slibuji-radni-d79/ln_noviny.asp?c=A100525_000102_ln_noviny_sko&klic=237142&mes=100525_0

[16]

Opatrný, T.: Financování aplikovaného výzkumu, aneb jak drĤbež elektrárnou omraþovati. http://Blog.iHNed.cz/c3-38997070-YOpatr_d-financovani-aplikovanehovyzkumu-aneb-jak-drubez-elektrarnou-omracovati

[17]

Parnas, D. L.: Stop the numbers game. Comm. ACM 50(11) (2007), pp. 19-21.

[18]

Patterson, D., Snyder, L., and Ullman, J.: Evaluating Computer Scientists and Engineers For Promotion and Tenure. Computing Research news, Sep. 1999, pp. A-B.

[19]

Rahm, E.: Comparing the scientific impact of conference and journal publications in computer science. Information Services and Use 28(2008), pp. 127-128.

[20]

Ren, J. and Tailor, R. N.: Automatic and versatile publications rating for research institutions and scholars. Comm. ACM 50(6)(2007), pp. 81-85.

25


20.9.2010 12:47:03

RadimBĢlohlávek [21]

Tichy, W. et al.: Experimental evaluation in computer science: a quantitative study. J. Systems and Software 28(1) (1995), pp. 9-18.

[22]

http://vedazije.cz/node/1432.

26


20.9.2010 12:47:03

Nástin kulturního kontextu informatiky Jana Horáková1 a Jozef Kelemen2,3 1

Ústav hudební vČdy, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v BrnČ [email protected] 2 Ústav informatiky, Filozoficko-pĜírodovČdecká fakulta, Slezská univerzita v OpavČ 3 Vysoká škola manažmentu v BratislavČ [email protected]

Abstrakt. Studie nastiĖuje nČkteré aspekty vlivĤ výpoþetní techniky a informatiky na rozvoj kultury, kulturní reflexy nových informaþních a jim blízkých technologií a také iniciaþní funkci kultury pro nČkteré technické koncepty. SouþasnČ si klade za cíl podnítit k úvahám o potĜebČ uvažování informatiky v rámci odpovídajícího kulturního kontextu se zamČĜením na spoleþensky stále snadnČji a efektivnČji akceptovatelný vliv nových technologií na fungování spoleþnosti i jednotlivce v ní.

Ani prospČch, ani prohra nesídlí v technice. Techniky jsou vždy ambivalentní, vždyĢ pouze promítají do materiálního svČta naše emoce, zámČry a plány. Nástroje, které jsme si vyrobili, nám nabízejí moc, jsme však kolektivnČ zodpovČdní a volbu máme ve svých rukou. Pierre Lévy ([41], s. 14) Nejlepší zpĤsob jak pĜedvídat budoucnost je navrhovat ji. Alan Kay 1. Úvod Objevení knihtisku a tímto objevem podmínČné rozšíĜení gramotnosti v podstatné míĜe umožnilo nebývalý rozvoj kultury Západu. V podobné míĜe ovlivĖují konstrukce a neustále nové objevy zpĤsobĤ využívání informaþní (výpoþetní) a komunikaþní techniky rozvoj kultury souþasnosti a blízké budoucnosti. Na spoleþenský vliv informatiky upozornili významnČji a snad i poprvé (v pro nČ obvyklém, tedy spíše skeptickém, duchu) þlenové ěímského klubu ve zprávČ redigované G. Friedrichsem a A. Schaffem a publikované v roce 1982 [13]. ýasování publikace bylo správné, vždyĢ informatická revoluce se rozvinula do své impozantní podoby právČ v 80. letech minulého století, a to díky internetu a pĜenosným poþítaþĤm, které se v uvedeném desetiletí zaþaly masovČ šíĜit a používat. MénČ pĜesné bylo postihnutí dominujících trendĤ dalšího vývoje. Hlavní dĤraz položili autoĜi zprávy na automatizaci výrobních procesĤ v prĤmyslu a na rozvoj superpoþítaþĤ (v rámci tehdy dominujících pĜedstav). VĤbec nepĜedvídali napĜíklad rozšíĜení poþítaþĤ do domácností, nepoþítali s nebývalým vlivem poþítaþĤ na rozvoj tĜeba komunikaþní a zábavní techniky a v neposlední ĜadČ i na rozvoj nČkterých tradiþních projevĤ umČlecké tvoĜivosti (jako napĜ. poþítaþová animace a její uplatnČní v kinematografii, masové rozšíĜení digitálních fotoaparátĤ a videokamer) nebo se vznikem nČkterých nových (umČleckých a

27


20.9.2010 12:47:03

JanaHorákováaJozefKelemen kulturních) forem (napĜ. technik virtualizace reality nebo syntézy zvuku). PĜitom právČ tyto, ěímským klubem nikterak nepĜedvídané technické novinky, znamenaly v nČkterých pĜípadech fundamentální promČnu celých prĤmyslových odvČtví (tĜeba na fotografii zamČĜeného chemického prĤmyslu, elektronického prĤmyslu atd.). Hlavním cílem autorského kolektivu výše zmínČné studie bylo naznaþit odpovČć na otázku, zda stojíme v pĜípadČ rozvoje informaþní techniky na prahu zavedení jedné nové technologie, nebo zda jsme konfrontováni s nástupem nové prĤmyslové revoluce (sic!). Je až pĜekvapivé, že eventualita promČny celé kultury, vþetnČ objevení se nových umČleckých forem, nebyla ve studii v dostateþné míĜe diskutována. PĜitom se již v 70. letech minulého století, napĜíklad na MIT v americké Cambridgi, pracovalo na projektech, které naznaþovaly možné posuny v používání výpoþetní techniky smČrem k jednotlivým obþanĤm, napĜ. na ambiciózním projektu Logo Saymoura Paperta, zamČĜeném na proniknutí poþítaþĤ do výuky a obecnČ do vzdČlávání, i jeho pozdČjším obecnČjším vzdČlávacím konceptu tzv. konstruktivismu. Známý byl i koncept pĜenosného osobního poþítaþe Alana Kaye [30], který nazval dynabook a který pĜivedl o nČkolik let pozdČji spoleþnost Toshiba k vývoji a k uvedení na trh prvních pĜenosných poþítaþĤ.

Obr. 1: Náþrt Dynabooku Alana Keye pĜevzatý z [30]. Vývoj a rozšíĜení informaþních a komunikaþních technologií ve spoleþnosti reflektovali umČlci a vČdci (þasto v jedné osobČ) v podstatČ již od 60. let minulého století. VĤbec první výstava poþítaþem generovaného umČní se uskuteþnila na Technické univerzitČ v nČmeckém Stuttgartu a nesla název Generative Computergrafik (únor 1965) 1 . Její návštČvníci mohli shlédnout díla prĤkopníka poþítaþového umČní Georga Neese, inspirovaného estetickými pracemi Maxe Benseho a Abrahama A. Molese, v nichž tito autoĜi rozvíjeli koncepci komunikaþní estetiky a vztahu mezi umČním a poþítaþi. Ve stejné dobČ vystavoval své poþítaþové umČní ve Stuttgartu také Frieder Nake. Oba, pĤvodnČ matematici, zaþali v letech 1963-64 nezávisle na sobČ experimentovat s poþítaþem jako umČleckým nástrojem. Další prĤkopník poþítaþového umČní, A. Michael Noll z USA, se dostal k poþítaþové grafice nezávisle na nich. Také on pĜedstavil již v dubnu roku roce 1965 svá díla veĜejnosti, a to v Howard Wise Gallery v New Yorku na výstavČ 1

V ýeskoslovensku se první výstava poþítaþového umČní, pĜedevším grafiky, konala koncem 60. let.

28


20.9.2010 12:47:04

Nástinkulturníhokontextuinformatiky nazvané Computer Generated Pictures. TémČĜ souþasnČ s nimi zaþali tvoĜit svá poþítaþovČ generovaná díla Herbert W. Franke, Tony Pritchett a Vera Molnar, další významní prĤkopníci poþítaþového umČní. Již od poþátku bylo využívání poþítaþĤ v umČní spojeno s vizemi autonomního umČleckého díla a dokonce autonomního (automatického) tvĤrþího procesu (ve smyslu umČlecké tvorby strojĤ, do které nezasahuje þlovČk). 2 Tato první vlna zájmu o využití potencionálu poþítaþĤ v umČlecké tvorbČ vyvrcholila v roce 1968 slavnou londýnskou výstavou Cybernetic Serendipity, uspoĜádanou kurátorkou Jasiou Reichardt v Institutu souþasného umČní (2. srpen – 20. Ĝíjen 1968). V dalších letech mĤžeme sledovat fĤzi umČlecké tvorby a poþítaþĤ v poþítaþovém umČní, která vedla k zakládání festivalĤ mediálního umČní (Ars Electronica poĜádaná v rakouském Linzi byla založena v roce 1979, Transmediale se poprvé uskuteþnilo v nČmeckém BerlínČ v roce 1988, SIGGRAPH se koná v rĤzných mČstech USA již od roku 1974) a institucí orientovaných na rozvoj, archivaci a prezentaci mediálního umČní (ZKM – Centrum pro umČní a mediální technologie v nČmeckém Karlsruhe se veĜejnosti otevĜelo v roce 1997, Daniel Langlois Foundation byla založena roku 1997, V2 Institut pro nestabilní média funguje již od roku 1981 a jeho adresa smČĜuje do holandského Rotterdamu, newyorský Rhizome.com byl v roce 1996 pĤvodnČ založen jako „mailing list“ pĜíznivcĤ umČní nových médií). ěada umČlcĤ se rozhodla zkoumat potenciál poþítaþĤ jako nástrojĤ umČlecké tvorby. Nová média se rozšíĜila do nejrĤznČjších umČleckých oblastí. Využívali je malíĜi, performeĜi, umČleþtí aktivisté, filmaĜi, konceptuální umČlci atd. Teoretici umČní, kteĜí svoji pozornost zamČĜili na umČleckou tvorbu využívající podstatným zpĤsobem nové informaþní a komunikaþní technologie, mezi nimi napĜíklad vlivný Lev Manovich, se domnívají, že právČ mediální umČní navazuje nejvýraznČji na podnČty, které do sféry umČní pĜinesla první umČlecká avantgarda, a dokonce, že mediální umČní bude zpČtnČ chápáno jako nejtypiþtČjší umČlecký projev naší kultury druhé poloviny 20. století. SvČdky procesu, který byl technickými novinkami 80. let spuštČn, jsme dodnes témČĜ každodennČ a v souþasnosti již prakticky po celé zemČkouli. Uvažujeme-li tedy o postavení informatiky ve spoleþnosti, snažíme-li se o analýzu jejího souþasného stavu a pokoušíme-li se extrapolovat budoucnost jejího postavení ve spoleþnosti, je užiteþné zabývat se také jejími minulými a souþasnými vlivy na kulturu i pokusy extrapolovat možnosti jejího budoucího významu pro nejenom kulturní, nýbrž i obecnČ spoleþenský pohyb. NČkteĜí teoretici informaþní kultury se totiž domnívají, že naše nadšené i vystrašené reakce na šíĜení informaþních a komunikaþních technologií spoleþností jsou ukotveny v naší pĜirozenosti, která nás vede k neustále se opakujícím reakcím na nové a neznámé. Jedním z nich je archeolog médií Erkki Huhtamo. Jeho archeologický pĜístup k novým médiím spoþívá v dialogu s minulostí, v neustálém obracení pozornosti zpČt a zase do souþasnosti s cílem nalézat v minulosti analogie k naší pĜítomnosti. Tato metoda však dle nČho nemá vést ke skepsi vyjádĜené slovy „to už tady bylo“, ale má nás pĜivést k jasnČjšímu rozpoznání toho, co se s pĜíchodem nových technologií stále opakuje, abychom byli schopni detekovat to skuteþnČ nové, co nové technologie pĜinášejí. Naznaþená problematika neunikla pozornosti mnohých autorĤ, kteĜí se jí zabývali více nebo ménČ podrobnČ a se vzájemnČ nČkdy až pĜekvapivČ odlišnými, odporujícími si výsledky. Analýzou postojĤ tČchto autorĤ se v této studii budeme zabývat jen do té míry, do jaké poslouží jako východiska nebo opozice našich názorĤ. Zmíníme však alespoĖ nČkteré stČžejní, nebo v þeštinČ þi slovenštinČ pĜístupné autory a jejich publikace. 2

K tomu viz více napĜ. [72]

29


20.9.2010 12:47:04

JanaHorákováaJozefKelemen Významní prĤkopníci rozvoje informaþních technologií (napĜ. zakládající osobnost a dlouholetý Ĝeditel LaboratoĜe médií Massachusettského technologického institutu (MIT) Nicholas Negroponte a zakladatel spoleþnosti Microsoft Bill Gates) pĜedložili široké veĜejnosti ve svých knihách pĜedstavy o digitální budoucnosti [51], [14]. Opomenout v tomto kontextu nelze ani “success story” o Google a o jeho zakladatelích S. Brinovi a L. Pageovi [67]. O budoucnosti þlovČka v novém vynoĜujícím se kulturním, spoleþenském a technologickém kontextu zaþali uvažovat i vnímaví pĜedstavitelé rozmanitých oblastí vČdy a techniky. Dlouholetý Ĝeditel LaboratoĜe umČlé inteligence a poþítaþových vČd na MIT Rodney Brooks [9] a britský profesor kybernetiky z Brightonské univerzity Kevin Warwick [69] naznaþili své pĜedstavy a oþekávání o fungování spoleþnosti spojené s rozvojem robotiky. Budoucností spoleþnosti ovlivnČné informatikou se z dostateþnČ obecného úhlu pohledu, zachycujícího zþásti i oblasti nČkterých spoleþenských vČd, zabývala Sherry Turkleová, profesorka sociologie na MIT [63], a Ray Kurzweil [38], [39]. PĜímo stavem kultury v informaþní spoleþnosti se zabývá Pierre Lévy [41] nebo Pavol Rankov [55]. Problematice znalostní spoleþnosti jsou vČnované monografie [34], [35], [36], kriticky ladČný rozsáhlejší esej K. Liessmanna [42] a studie J. Kellera a L. Tvrdého [37]. S v souþasnosti dle našeho mínČní mimoĜádnČ aktuální problematikou tzv. tĜetí kultury seznamuje svazek editovaný J. Brockmanem [7]. S Brockmanovými vlastními myšlenkami týkajícími se problematiky stĜídání kultur a prorĤstání vČdecko-technické revoluce do nové podoby kultury, kterou nazval tĜetí kulturou, se pak lze doþíst v [8]. O kultuĜe, která vyvstala díky existenci informaþní infrastruktury a vyvinula se do velice autentické podoby, píší mnozí, kteĜí ji znají z rozmanitých úhlĤ pohledu. Pohled investigativního novináĜe pĜedstavuje napĜ. [12], pohled “zevnitĜ“ kybernetické subkultury kyberpunku [56], v oblasti intimní zábavy [40], v urþitém výseku umČní nových médií [74] a hledajíc kontinuitu v tom, co se v evropské kultuĜe událo v minulosti a mezi dnešní situací, pĜedstavili svĤj názor napĜ. J. Macek [45] nebo jeden z autorĤ této studie [32]. Z pozic filozofie pĜedstavili v angloamerické jazykové oblasti své podrobné analýzy a jejich podnČtné konsekvence napĜ. profesorka Kalifornské univerzity v Los Angeles Katherine N. Haylesová [18] a u nás napĜ. Marek PetrĤ [53], [54]. PĜedstavit výsledek našeho pokusu o pĜispČní do diskuse vymezené naznaþenými mantinely si klade za cíl tato studie. Postavili jsme ji na rozvíjení zkušeností, které jsme oba využili i pĜi tvorbČ monografií [25], [33], [34], [35] a [36] a nČkolika dalších našich spoleþných nebo individuálních publikacích, které však zmíníme až na tČch místech textu, kde to bude vČcnČ odĤvodnČnČjší než je tomu zde.

2. Myšlení o strojích a vČdČ ve 20. století Rok pĜed vydáním své proslulé knihy 3 pĜijel zakladatel kybernetiky Norbert Wiener z massachussettské Cambridge do Evropy. V Británii navštívil tamČjší Cambridge a také Manchester. Na obou místech se živČ zajímal o britské návrhy poþítaþĤ tzv. von Neumannovy 3 PĜedmluva k 1. vydání Wienerovy Cybernetics, o které je samozĜejmČ Ĝeþ, které vydaly spoleþnČ The Technology Press, Cambridge, Mass. a John Wiley & Sons, New York v angliþtinČ a Herman et Cie., Paris, ve francouzštinČ v roce 1948 – je datována do listopadu 1947.

30


20.9.2010 12:47:04

Nástinkulturníhokontextuinformatiky architektury. V Taddingtonu se setkal s Alanem Turingem, který se v té dobČ rovnČž zabýval konstrukcí poþítaþĤ podle architektury, kterou navrhl John von Neumann a vypracovával pro nČ programovací jazyk. Brit Alan M. Turing, druhý pozdČji významný pĜedstavitel vČdy 20. století, se o fundamentální problémy matematiky zaþal zajímat zaþátkem 30. let minulého století 4 . Na zaþátku své vČdecké kariéry, v roce 1936, publikoval své pĜedstavy o tom, jak matematicky preciznČ definovat výpoþet – navrhl abstraktní matematizovaný koncept, který po þase získal název TuringĤv stroj – a rozdČlil tím matematicky definované funkce – napĜ. y = x2 nebo y = sin(x) apod. – do dvou základních skupin – na vypoþitatelné (pozdČji se vžil termín turingovsky vypoþitatelné), tedy ty, jejichž hodnoty se dají vypoþítat koneþným poþtem základních operací z hodnot jejich vstupních promČnných, a na turingovsky nevypoþitatelné funkce, které tuto užiteþnou vlastnost nemají. Je snad zĜejmé, že po konstrukci prvních poþítaþĤ se staly ty vypoþitatelné funkce prakticky velice zajímavé, protože poþítaþe byly díky své technické konstrukci schopny Turingem pĜedpokládané základní výpoþetní operace vykonávat. Ty nevypoþitatelné zĤstaly pro poþítaþe dodnes nedobytou (nebo alespoĖ hodnČ problematicky dobytnou) pevností. V pracích dvou zmínČných prĤkopníkĤ nového chápání stroje – trochu podrobnČji jsme toto nové chápání a cesty k nČmu naznaþili v [26] a [27] – se dá detekovat jejich zájem o vztah þlovČka a stroje. Toto téma je reflektováno ve své moderní podobČ od zaþátku 20. století ve své sociologické poloze – napĜíklad již v [29] – i v oblasti umČlecké tvorby. Zatímco v první polovinČ 20. století umČlecké avantgardy zobrazovaly vztah þlovČka a stroje jako zrcadlení dvou autonomních entit, po druhé svČtové válce, v souvislosti s novou podobou, kterou stroj nabývá a kterou jeden z nás ([31], s. 21) nazval postmoderním strojem, se radikálnČ promČĖuje i zobrazování vztahu þlovČka a stroje. Nové pojetí vztahu þlovČka a stroje vychází z pozice kybernetického, resp. informatického paradigmatu a v tomto smyslu neklade dĤraz na odlišnosti þlovČka a stroje, nýbrž chápe nové výpoþetní technologie jako model funkcí lidské mysli a pozdČji jako partnery v komunikaci/interakci. UmČlci, stejnČ jako vČdci, se soustĜedili spíše na to, co þlovČka a stroj spojuje (v souþasnosti tĜeba atribut jejich systémovosti v rámci kybernetizmu 5 nebo pĜipodobĖování þlovČka k poþítaþĤm rozmanitých architektur v rámci komputacionalizmu 6 ), než na to, co je odlišuje (v souþasnosti tĜeba pĜedpoklad vČdomí u þlovČka a antropocentrická skepse vĤþi vČdomí strojĤ). Katherine N. Haylesová ve své knize [18] presentuje postmoderní obrat v chápání vzájemného vztahu konceptĤ þlovČka a stroje právČ v kontextu všeobecného akceptování informatické definice þlovČka, jako informace zpracovávajícího systému. MĤžeme konstatovat, že vČda druhé poloviny 20. století strukturálnČ separovala informaci od jejího obsahu a tím souþasnČ eliminovala tČlo z našich úvah o podobnostech a rozdílech mezi lidskou bytostí a informaþními technologiemi. Došlo k tomu v rámci Claudem Shannonem iniciované teorie informace. Ta nabídla matematicky fundovaný prostĜedek pro technicky nezbytnou kvantitativní analýzu informací, naprosto však vytrhla informace z jejich sémantického, tedy kvalitativního kontextu. 4

O jeho životČ viz biografii [19].

5

Tento pohled dobĜe odráží filozofická analýza, kterou poskytuje [18]

6

O tomto proudu informuje napĜ. [58].

31


20.9.2010 12:47:04

JanaHorákováaJozefKelemen Pohled revidující tento všeobecnČ akceptovaný výklad vztahu mezi tČlem a tČlesností a novými informaþními technologiemi þásteþnČ reviduje psychoanalyticky zamČĜená interpretace „zmizení tČla“ z úvah informatikĤ o korespondencích mezi þlovČkem a strojem pĜedložená v þlánku Turingovo jablko a zmizení tČla [22]. Také v mediální umČlecké tvorbČ mĤžeme sledovat trend k zmizení tČla z obrazu. Jak jsme však v [23] ukázali, þlovČk ve své komplexnosti se z umČlecké tvorby nevytratil, ale stává se poĜádajícím þinitelem celé umČlecké události, pĤsobícím v samém jejím centru. 3. Informaþní technologie a nové chápání informace Objevují se však i pocity podobné tomu, který na zaþátku století zaregistrovali futuristé. V prvním Manifestu futurizmu 7 jeho autor Filippo T. Marinetti hlásal potĜebu odstranČní statického, nezajímavého umČní minulosti a naléhavČ zdĤrazĖoval potĜebu nových technologií (zmiĖuje konkrétnČ auta, letadla, lokomotivy). Složitost a síla tČchto strojĤ je podle jeho mínČní to, co by mČlo diktovat estetiku a inspirovat umČleckou tvorbu budoucnosti. „Teplo kusu železa nebo dĜeva je od nynČjška rozvášĖují více než ženské slzy a úsmČvy!“ „Cítíme mechanicky a cítíme se být udČláni z ocele!“, opakuje, parafrázuje a ironizuje o nČco pozdČji výkĜiky futuristĤ Josef ýapek, který velice dobĜe znal pĤvodní motivaci k napsání bratrovy hry R. U. R. – motivaci sociologickou, chete-li humanistickou, ne vČdecko-fantastickou, ve které potom téma robotĤ slavila celosvČtový úspČch; viz [20] a obšírnČji [25] – ve své rozsáhlejší eseji Homo Artefactus (1924).

Obr. 2: Návrh kostýmu prvních robotĤ k premiéĜe divadelní hry Karla ýapka R. U. R. od Josefa ýapka (1920). Na hrudi robota s hlavou karikovaného portrétu Karla ýapka je datum premiéry R. U. R. v Národním divadle v Praze. 7

První manifest futurizmu byl publikován v deníku Le Figaro v roce 1909.

32


20.9.2010 12:47:05

Nástinkulturníhokontextuinformatiky Za souþasného následovníka futuristĤ zaþátku minulého století mĤžeme považovat proslulého australského performera vystupujícího pod jménem Stelarc, který ve svém manifestu kyborga napsal: Nemá již dále smysl vidČt tČlo jako sídlo naší psychické a spoleþenské existence. Je spíše strukturou, kterou je tĜeba monitorovat a modifikovat – nechápejme tČlo jako subjekt, nýbrž jako objekt, a nechápejme ho jako objekt, po kterém toužíme, nýbrž jako objekt, který vytváĜíme. 8 Na rozdíl od umČní futuristĤ, kteĜí byli fascinováni mechanickým a byli pĜipraveni hledat k nČmu cestu z domnČlé beznadČje lidsky organického, Stelarc jako kdyby hledal místo „nového þlovČka“ kdesi uprostĜed metaforického šera mezi pĜirozeným (biologickým) a umČlým (mechanickým). V konfrontaci s obrazem své sešlosti je tČlo traumatizováno a snaží se odštČpit od Ĝíše subjektivity zvažujíce nevyhnutelnost svého pĜehodnocení a možnost nového navržení své vlastní struktury, hlásá Stelarc. A souhlasil by s ním zĜejmČ i vČdec: Možná nadešel þas zvažovat pĜetvoĜení samých sebe do forem, které poskytují vČtší možnost individuálního rĤstu. Mohli bychom uvažovat o možnosti pĜevést se do podoby strojĤ, píše Marvin Minsky [49] a zcela konkrétní pokusy takovéhoto zvláštního sebezdokonalování, posouvání se od krajnosti s nápisem þlovČk smČrem ke stĜedu zmínČného intervalu, propojením vlastního tČla a do jisté míry i mysli se strojem nám þas od þasu nabízí i jiný specialista v oboru informatiky a robotiky, Kevin Warwick z univerzity v britském Readingu 9 .

4. Mediální umČní a informaþní spoleþnost Informaþní technologie se staly dĤležitým atributem postindustriální, informaþní þi znalostní spoleþnosti, ale souþasnČ i dominujícím atributem postmoderní kultury, poststrukturalistických teorií a posthumanistického chápání subjektu. Jejich potenciál pĜitahuje ty, kteĜí touží po vČdČní, ty, které láká jejich kreativní potenciál a komunikaþní efektivita, ale i ty, kteĜí touží po politické þi ekonomické moci. Vybereme si v této studii nČkteré aspekty umČlecké tvorby využívající nové informaþní a komunikaþní technologie (tedy nČkteré aspekty mediálního umČní) a odrazíme se pak od nich jako od zrcadlové plochy smČrem k úvahám o funkci umČní v informaþní þi znalostní spoleþnosti. V devadesátých letech v reakci na „dot.com boom“ se pozornost umČlcĤ zamČĜila na world wide web, jako v pĜípadČ umČlecké dvojice Joany Heemskerkové a Dirka Paesmanse, kteĜí po návštČvČ v kalifornském Sillicon Valley vytvoĜili v roce 1995 webovou stránku jako umČlecké dílo (jodi.org.), nebo v pĜípadČ Marka Napiera, který pĜes den pracoval jako softwarový programátor pro finanþní firmy na Wall Street a ve své umČlecké tvorbČ se zamČĜil na estetické aspekty webových stránek (barvy, linie, formy, struktury), jako napĜíklad ve svém raném internetovém díle Shredder 1.0. (1998). Potenciál internetu a síĢového propojení osobních poþítaþĤ jako platformy kolaborativní a participatorní umČlecké tvorby zkoumal již od 70. let napĜíklad Roy Ascott, prĤkopník kybernetického umČní a využití principĤ kybernetiky v oblasti umČleckého vzdČlávání [1]. Také první internetové umČlecké dílo zakoupené umČleckou galerií, kterým byla v roce 1995 První kolaborativní vČta na svČtČ (The World First Collaborative Sentence) Douglase Davise, je dílem, které þiní viditelným potenciál poþítaþové sítČ jako platformy kolektivní tvorby neohraniþené ani autorským egem ani autorským právem, 8

www.stelarc.va.com.au (Stelarcova domovská stránka)

9

Poutavý obraz o takovýchto svých experimentech nabízí v knize [70].

33


20.9.2010 12:47:05

JanaHorákováaJozefKelemen neomezené þasem ani prostorem, díla – události, využívajícího performativní charakter nových informaþních médií. Radikálním umČleckým projevem pohybujícím se þasto na hranČ mezi angažovaným umČním a hackingem je Net Art. Toto oznaþení pro internetovou umČleckou tvorbu poprvé užil slovinský umČlec Vuk ûosiü v roce 1995, tehdy ještČ v užším slova smyslu a v trochu jiné psané podobČ jako „net.art“. Není náhodou, že poþátky internetového umČní jsou spojeny s mediálními umČlci východního bloku (vedle Slovince Vuka ûosiüe jsou to napĜíklad Olia Lialina a Alexej Shulgin z Moskvy). Nová média se v 90. letech zmČnila z médií slibujících alternativu v nové masmédium a mediální umČlci se stávali vĤþi novým médiím proto stále kritiþtČjší. Pro umČní nových médií se v této dobČ stává charakteristickým nikoli zvolený prostĜedek (neboĢ s poþítaþi v nČkteré z fází umČlecké tvorby dnes již pracují snad všichni), ale spíše umČlecké strategie, které se zamČĜují na mocenský a kontrolní potenciál nových médií: UmČlci tematizují otázku autorského práva a autorství jako takového v dobČ nových médií (volí strategie apropriace, využívají open source software þi licence creative commons). UmČlci þasto využívají hackerské strategie s pĜesvČdþením, že každé narušení kódu, aĢ se jedná o programovací nebo poetický jazyk otevírá možnost pro vznik nČþeho nového, neoþekávaného. Otevírají témata jako krize identity v prostĜedí nových médií, téma telepresence, dohledu a moci, tČsnČ se pojící s uplatĖováním státní moci skrze informaþní technologie atd. Ukazuje se, že právČ jistý kritický odstup a skepse – srov. [24] –, který vnášejí do debaty o funkcích a roli nových informaþních technologií teoretici umČní a umČlci, je velmi dĤležitým prostĜedkem revize þasto stále dokola se opakujících tezí o tom, co nová média do spoleþnosti vnesla nebo teprve vnesou. Roli umČlcĤ v procesu zkoumání dĤsledkĤ a potencionálu nových médií nelze v žádném pĜípadČ redukovat na pouhou ilustraci a popularizaci poznatkĤ, ke kterým dospČli vČdci a inženýĜi. To je snad i nejdĤležitČjší z dĤvodĤ, pro který Victoria Vesna [65] reaguje na Brockmanovu tezi o tĜetí kultuĜe jako kultuĜe vČdy podráždČnČ a upozorĖuje na skuteþnost, že právČ mediální umČlci jsou schopni uvažovat napĜíþ oblastmi vČdy, techniky a umČní a vnášet do tohoto dialogu nové pohledy. Brockmanova redukující vize tzv. tĜetí kultury jako kultury vČdecké je z tohoto pohledu krokem zpČt, až pĜed proslulý text C. P. Snowa DvČ kultury a vČdecké revoluce z roku 1959. Vesna navrhuje, abychom spíše využili mediální umČní a jeho institucionální zázemí, které þasto tvoĜí hlavnČ univerzity, umožĖující umČlcĤm pracovat v jejich laboratoĜích a konzultovat s odborníky z rĤzných disciplín, jako platformu pro setkávání umČlcĤ, vČdcĤ a inženýrĤ v prostoru „mezi“. PrávČ zde se mohou objevit nové, neoþekávané pohledy a odpovČdi na otázky o vztahu mezi naší (umČleckou) kulturou a informaþními technologiemi. 5. Nové kulturní paradigma Mezinárodní festival umČní nových médií, pravidelnČ poĜádaný v rakouském Linzi – Ars Electronica – se v roce 2006 nesl ve znamení hesla Simplicity – The Art of Complexity. Podtitul festivalu má každoroþnČ vyjádĜit problém þi téma, které je v prostĜedí poþítaþových praktikĤ i teoretikĤ, umČlcĤ i vČdcĤ právČ aktuální a živé, a které by tudíž mČlo být prostĜednictvím odborného programu festivalu i presentovanými umČleckými projekty hloubČji analyzováno. Heslo Simplicity – The Art of Complexity proto mĤžeme chápat jako vyjádĜení potĜeby reagovat na stále vzrĤstající komplexnost našeho svČta a souþasnČ jako touhu po uceleném, ale i srozumitelném výkladu tohoto svČta, tváĜí v tváĜ stále složitČjší realitČ globální mediální kultury. Jestliže se úspČšnČ vypoĜádáme s komplexností konstruktivním zpĤsobem a využijeme jejích výhod, potom tento fenomén, který postupnČ ovládá všechny aspekty našeho života, otevĜe nesmírné možnosti pro naši budoucnost, tvrdí umČlecký Ĝeditel Ars Electroniky Gerfried

34


20.9.2010 12:47:05

Nástinkulturníhokontextuinformatiky Stocker 10 . A Christine Schöpfová, umČlecká spoluĜeditelka festivalu, dodala s dĤrazem na význam tématu festivalu: NejdĤležitČjším úkolem, kterému nyní þelíme, je pĜijít s inteligentními, snadno využitelnými Ĝešeními složitých, multidimenzionálních úkolĤ. To se týká informaþních technologií stejnČ, jako to mĤžeme aplikovat na umČní a další aspekty života v naší spoleþnosti. PĜíþiny stále vzrĤstajícího pocitu komplikovanosti, složitosti a nejednoznaþnosti obrazu svČta, ve kterém žijeme, nachází Jean-Francois Lyotard, zakladatel postmoderního diskurzu na evropském kontinentu, ve faktorech ovlivĖujících naše poznání a chápání svČta: Dnes jsou pozoruhodné tĜi fakty: splynutí techniky a vČd v nesmírný vČdotechnický aparát; ve všech vČdách revize nejen hypotéz nebo i „paradigmat“, ale i zpĤsobĤ uvažování, logik pokládaných za „pĜirozené“ a nezrušitelné: v matematické, fyzikální, astrofyzikální, biologické teorii se to rojí paradoxy; a koneþnČ kvalitativní promČna vyvolaná novými technologiemi: operace pamČĢové, posuzovací, kalkulaþní, gramatické, rétorické a poetické, operace logického uvažování a souzení (expertizy) jsou vykonávány stroji poslední generace. Jsou to protézy nahrazující Ĝeþ, to znamená myšlení, protézy zatím ještČ nedokonalé, ale kterým je souzeno, aby se vytĜíbily v pĜíštích desetiletích, až jejich logiky budou odpovídat logikám užívaným ve špiþkovém výzkumu ([44], s. 74). Ve své studii Postmoderní situace (La condition postmoderne) z roku 1979, vČnované situaci vČdČní v nejvyvinutČjších spoleþnostech a vypracované na žádost quebeckého pĜedsedy vlády, nastoluje Lyotard dnes již obecnČ pĜijímanou a rozvíjenou hypotézu o tom, že naše vČdČní mČní svĤj statut souþasnČ s tím, jak spoleþnosti vstupují do takzvaného postindustriálního vČku a kultury do takzvaného vČku postmoderního ([44], s. 100). Ve své analýze se pĜitom zamČĜuje pĜedevším na situaci vČdeckého bádání v souþasné dobČ rychle postupující informatizace a snaží se zjistit, jaké dĤsledky z ní vyplývají, pokud jde o nové pojetí spoleþenských vazeb. Dopad tČchto technologicky podmínČných promČn myšlení shledává pĜedevším ve dvou základních smČrech: v oblasti získávání znalostí, tedy výzkumu (viz napĜ. genetika, která vdČþí za své teoretické paradigma kybernetice) a v oblasti pĜedávání znalostí (zamČĜuje se na komodifikaci informace a ekonomické a politické aspekty tohoto faktu). O osmnáct let pozdČji, v roce 1997, vydává Pierre Lévy svoji publikaci pĜipravenou na vyžádání Rady Evropy vČnovanou rĤzným aspektĤm kyberkultury. Novotvaru kyberkultura užívá pro oznaþení souboru …technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojĤ, zpĤsobĤ uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbČ s rĤstem kyberprostoru ([41], s. 15). Kybernetický prostor pĜitom chápe jako …nový prostor pro komunikaci, kde záleží jen na nás, zda využijeme jeho nejlepší možnosti, aĢ už ekonomicky, politicky, kulturnČ þi lidsky ([41], s. 9). Lévy psal svoji knihu koncem 90. let minulého století, tedy v dobČ, kdy se kyberprostor již definitivnČ zmČnil z prostoru kontrakulturních aktivit a nadČjí – viz zmínky o rané kyberkultuĜe napĜ. v [45] – v prostor masmédií a vstoupil do období svého komerþního využívání. V obecném povČdomí pĜestal býti pouhým útoþištČm nadšencĤ a poslední baštou utopií a stal se místem, kde se vede válka o trhy budoucnosti a kde jde v neposlední ĜadČ o spoustu penČz. Zkuste vysvČtlit rozvoj nových komunikaþních forem jdoucích napĜíþ médii, interaktivních a kooperativních: bude vám odpovČzeno slovy o bájeþných þinech Billa Gatese, generálního Ĝeditele Microsoftu. Služby on-line budou placené, vyhrazené tČm nejbohatším. RĤst kyberprostoru bude mít za následek jen další prohlubování propasti mezi majetnými a 10 Viz tiskovou zprávu festivalu Ars Electronica 2006 na http://www.aec.at/documents/Presseinformation.pdf (rev. 23.2.2007)

35


20.9.2010 12:47:05

JanaHorákováaJozefKelemen bezprizornými, mezi zemČmi Severu a chudými oblastmi, kde vČtšina obyvatel nemá ani na telefon. Už jen snaha ocenit kyberkulturu vás automaticky zaĜazuje do tábora IBM, mezinárodního finanþního kapitalismu, americké vlády, dČlá z vás apoštola divokého neoliberalismu tvrdého k chudým, vyslance globalizace pod maskou humanismu! ([41], s. 10) a podobné názory jsou prezentovány taky napĜ. v [3]. V této souvislosti se objevuje klíþová otázka: Kdo je, bude, nebo kdo se stává z tČchto procesĤ vylouþen? My se však z tohoto víceménČ politického kontextu vČnujeme v této studii pouze jejímu výseku – prostĜedí informaþních technologií z kulturní nebo estetické perspektivy. Složitost a nejednoznaþnost prostĜedí internetu, které dĜíve pĜipomínalo „globální vesnici“ (ve smyslu zdČdČném od McLuhana, tedy prostĜedí, ve které se jedinec rozpouští v „globální inteligenci“ a komunikace pĜipomíná vztahy komunitních pĜed-historických spoleþenství) nyní spíše vybízí ke srovnání s mČstkou aglomerací, s jejími bulváry, hlavními tĜídami, galeriemi, ale i temnými zákoutími a þtvrtČmi, „kam slušný þlovČk nechodí“. Kybernetický prostor je nejen komunikaþním médiem, ale i nekoneþným datovým univerzem. V informaþních bankách, hypertextech a sítích závratnČ vzrĤstá hustota spojení mezi informacemi a vyvolávají v nás pocit nevolnosti z chaotické záplavy informací a tokĤ údajĤ, které nesmírnČ pĜevyšují schopnosti jednotlivce a stávají se tak, z humanistické perspektivy individua, ne-lidskými. Už v 50. letech minulého století prohlásil Albert Einstein, že ve 20. století vybuchly tĜi velké bomby: atomová bomba, demografická bomba a také bomba telekomunikaþní. To, co Einstein nazval telekomunikaþní bombou, pĜirovnal Roy Ascott – jeden z prĤkopníkĤ a vlivných teoretikĤ mediálního umČní – k „druhé potopČ“, “potopČ informaþní“ a Paul Virilio k „informatické bombČ“ [66]. Roy Ascott ještČ mluví nadšenČ o informaþní „potopČ“ a tuto „tekutou“ metaforu spojuje nejen s „datovou pČnou“, kterou se provrtáváme skrze vzdálené lokace galaxie, tunelujeme skrze datovou pČnu z jedné hyperlinky do druhé, skrze naši planetární síĢ. Spojuje ji dokonce s novým poþátkem nejen civilizace, ale – potencionálnČ i post-biologického, jak o tom psal tĜeba Egon Bondy v [5] – života vĤbec. Života, který má emergovat v tomto datovém bazénu (data-pool), podobnČ, jako se objevily proto-organismy v prehistorických skalních jezerech ([1], s. 376). ZmínČné metafory „výbuchu“ evokují katastrofu þi dokonce apokalypsu, terminální fázi historie lidského rodu. V každém pĜípadČ mĤžeme mluvit o krizi, která je vždy spojená s reflexí daného stavu a pĜirozenČ vede ke snaze o zmČnu stávajícího statutu quo vnČjšího svČta þi sebe sama. Zdá se, že jsme již pĜesyceni pĜedstavou sama sebe jako plavcĤ a surferĤ, hnaných proudem toku pohyblivých obrazĤ [57], ztrácejících pĤdu pod nohama v univerzu technických obrazĤ [11], ženoucích se po informaþních dálnicích [52] þi dobrovolnČ chycených v síti (snap to the grid) s vČþnou „nostalgií po budoucnosti“ [43]. Už se neženeme s naivním optimismem pionýrĤ amerického Západu vstĜíc svČtlejším zítĜkĤm nového vČku, nové spoleþnosti i ekonomiky (e-learning, e-goverment, e-economy) osídlovat poslední nevinné území – kybernetický prostor poþítaþové sítČ. PĜed našima oþima se rozevírá i anti-utopická vize kyberpunkovČ temné apokalyptické budoucnosti, ve které je spoleþnost ovládaná nadnárodními korporacemi a amorální, skoro ještČ dČtští hrdinové vedou ze sportu pirátskou hackerskou válku s jakoukoliv autoritou. Tato vyprávČní kyberkultury se stala dominantními pĜíbČhy, formujícími naše uvažování i rozhodování o informatice a informatizaci ve 2. polovinČ 20. století; viz [3].

36


20.9.2010 12:47:06

Nástinkulturníhokontextuinformatiky Informaþní technologie jako by byly ještČ donedávna poslední baštou modernistického osvícenského projektu [17]. Avšak naše nedĤvČra k meta-pĜíbČhĤm, kterou považuje Lyotard za základní postoj postmoderní doby, se na pĜelomu tisíciletí opČt dostala ke slovu a my se snažíme zaujmout vČdomý individuální postoj urþité distance od datového univerza a technických aparátĤ obrazu a komunikace. Odstup je totiž pro uchopení a vČdomé pochopení jakéhokoliv jevu þi zformování vlastního kritického úsudku nezbytný. Hlavní kritika konceptĤ jako informaþní spoleþnost, znalostní spoleþnost, síĢová spoleþnost, postmoderní spoleþnost, postindustriální spoleþnost, atd. tkví v tom, že vzbuzují dojem, že jsme vstoupili do zcela nového typu spoleþnosti. Jestliže máme jen více informací, je tČžké pochopit, proþ by mČl nČkdo tvrdit, že máme pĜed sebou nČco radikálnČ nového ([71], s. 259). Možná skuteþnČ Ĝešíme pĜedevším kvantitativní spíše než kvalitativní problém v souvislosti s úvahami o naší schopnosti þi neschopnosti využít množství informací uložených a cirkulujících v poþítaþové síti. Pokud je tomu tak, potom v tuto chvíli nemusíme hledat novou definici informaþního univerza, ale musíme se soustĜedit na vlastní schopnosti nás, kteĜí máme zájem tyto informace využít pro sebe, ovládnout je, spíše než se nechat jimi unášet. V souvislosti s ukládáním informací v prostĜedí digitálních médií mĤžeme mluvit o posunu paradigmatu, který se zaþal uskuteþĖovat podle Georga P. Landowa v pracích Jacquese Derridy a Theodora Nelsona, Rolanda Barthesa a Andriese van Dama, v oblasti poþítaþové vČdy, stejnČ jako v literární a kulturní teorii. Úþastníci této zmČny paradigmatu, která je projevem revoluce v lidském myšlení, nahrazují kategorie centra, okraje, hierarchie a linearity, pĜedstavami multilinearity, uzlĤ, spojení a sítí, jejichž ztČlesnČním je poþítaþová síĢ. Tuto zmČnu a dĤraz na osobní zkušenost a individuální poznání naznaþují i slogany postmoderní literární teorie jako Barthesova „smrt autora“ nebo „nulový stupeĖ rukopisu“. Derrida zase vyšel z ústĜední teze strukturalismu, že význam netkví ve znacích, ale vyplývá pouze ze vztahĤ mezi samotnými znaky, a došel k závČru, že struktury významu zahrnují a implikují všechny své pozorovatele. Pozorovat znamená vzájemnČ na sebe pĤsobit. Takže pĜedstava o vČdecké nestrannosti je neudržitelná. Na základČ takových úvah volá Derrida po dekonstrukci konstruovaných významĤ až k „nulovému bodu“ smyslu. PionýĜi „informaþní revoluce“ volali po svobodČ slova, obrazu i zvuku: Informace musí být svobodné! (J. P. Barlow). PrĤbČžnČ se vynoĜuje i otázka související s rozšíĜením nových technických aparátĤ vČdČní a komunikace a navozuje další zĜetelnČ vystupující téma: Problém recepce, schopnosti kontextualizace a interpretace stále vČtšího množství dat, informací a poznatkĤ, která máme k dispozici. Jde o pĜetavení kontextualizovaných informací, tedy dílþích poznatkĤ (pieces of knowledge) do jejich kontextualizované podoby znalostí. A tak se vynoĜuje otázka limitující a tlumící prvotní volání po svobodČ informací. Kdo bude tím, kdo ví? 11 J.-F. Lyotard pĜipomíná, že otázka vČdČní ve vČku informatiky je více než kdy dĜív otázkou vlády ([44], s. 106). Jde tedy pĜedevším o zmČnu postoje, „úhlu pohledu“ nebo dnes tak oblíbené zmČny paradigmatu. Ne vČdeckého, nýbrž kulturního paradigmatu. Tuto fundamentální zmČnu ve zpĤsobu uvažování o vlivu rozšíĜení IT na naše poznání mĤžeme formulovat i jako pĜechod od zájmu o „ideální“, virtuální, uspoĜádání dat, informací a poznatkĤ smČrem k pozornosti 11 Téma má i svoji politickou stránku: Svoboda informací souvisí s ideály americké kontrakultury, stejnČ jako s hodnotami liberálního kapitalismu. Otázkou rovnČž je skuteþná pĜístupnost dat a „lakmusovým papírkem“ indikujícím míru svobody je pak tĜeba vývoj hackerského hnutí a postoje spoleþnosti k nČmu.

37


20.9.2010 12:47:06

JanaHorákováaJozefKelemen namíĜené k interakci uživatele s datovým univerzem a k zájmu o naše schopnosti využít tyto informace k formulování vlastního stanoviska a poznání [21]. Dnes již mĤžeme s velikou mírou pravdČpodobnosti konstatovat, že „informaþní revoluce“, která se zaþala šíĜit západní spoleþností nČkdy od 60. let 20. století, neosvobodila informace v politickém smyslu slova. SvČtová poþítaþová síĢ však revoluþním zpĤsobem zmČnila myšlení lidí v tom smyslu, že naše vyprávČní pĜíbČhĤ uvolnila z lineárního Ĝádu knihy a slova rozpustila v jejich „pĤvodním chaosu“, který Theodor Holm Nelson, otec hypertextu, pĜedobrazu World Wide Web, nazval perplex. Uložení informací v nehierarchizované síti subjektivnČ nekoneþných možností propojení zase mČlo svĤj pĜedobraz v asociativních vztazích, kterými jsou propojeny naše myšlenky. Tyto vztahy existují jako možnosti, ne jako danost, a proto je možné je spojovat (asociovat) v rĤzných balících, v rĤzných kontextech urþených rĤznými náhledy (points of view). PĜiþemž neexistuje možnost nemít náhled [50]. Myšlenky jsou vzájemnČ propojeny všemi možnými zpĤsoby. Myšlenky mohou být strukturovány a mČnČny všemi možnými zpĤsoby. Myšlenky mohou být mČnČny, pĜestavovány a upravovány v nekoneþnČ mnoha smČrech. Ale naše tradice nakládání s myšlenkami nám brání porozumČt a brání nám nakládat s myšlenkami tak, jak bychom mČli [50]. Pozornost se obrací od média, jeho vlastností a potenciálu [46], k þlovČku a k jeho schopnosti þi neschopnosti orientovat se v nesmírném množství dat uložených v databázích a postupnČ i v bázích poznatkĤ a v poþítaþových sítí. Jak jinak chápat dominující a všeobecnČ populární umČleckou praxi souþasnosti, která dostává rĤzné názvy – prostprodukce, remix, remake [6] –, než jako zkoumání informaþního teritoria a zkoušení vhodných strategií pĜežití v záplavČ informací? 6. ZávČr Otázky tedy zní: Musíme zmČnit povahu informací? OdpovČć hledají kybernetika (druhého Ĝádu), informatika a informaþní vČda, ale i umČní, nebo sociologie, možná i politika. Ne-lidské množství dat, informací a poznatkĤ ponechat ke zpracování a snad i k objevování našim intelektuálním protézám? O odpovČdi se pokoušejí umČlá inteligence, znalostní systémy a inženýrství a systémy dolující z dat nové poznatky, ale i kognitivní vČda. Možná by nebylo nesmyslné, kdyby se na tyto nové možnosti podívali i metodologové vČdy… Nebo se musíme zmČnit my? TĜeba se podrobit jakési, minimálnČ kulturní, transgresi? Volit pĜíklon k jakémusi druhu posthumanismu? Tisícileté komentáĜe názorĤ Aristotela nebo Platóna by možná chytily takovýmito otázkami „druhý dech“… Nebo výše zmínČné protézy uþiníme souþástí nás samotných? A staneme se postupnČ kyborgy, závislými na své kultuĜe (tĜeba pouze technické) v míĜe, v jaké jsou nižší živoþichové závislí na svých biotopech. Bude to, jak pĜedpovídal Egon Bondy, poþátek dalšího dČjství evoluce? Mohlo a chtČlo by se pokraþovat dál a mohlo by být zformulováno mnoho dalších otázek a samozĜejmČ i rĤzných, pravdČpodobnČ protichĤdných provokativních odpovČdí. My jsme se v tomto textu zamČĜili spíše na rĤzné strategie myšlení a postoje, které nabízejí umČlci, kteĜí ve

38


20.9.2010 12:47:06

Nástinkulturníhokontextuinformatiky své tvorbČ propojují potenciál informaþních technologií s výsostnČ lidskou oblastí kreativity – se sférou umČlecké tvorby. Ke sféĜe umČní se utíkala a stále utíká i Ĝada teoretikĤ, kteĜí hledají alternativní postoje a strategie, které by nám pomohly k lepší orientaci v naší složité dobČ, jak to naznaþuje tĜeba Lyotardova obrana avantgardy, WellschĤv koncept estetické kompetence atd. Marshall McLuhan napĜíklad následuje Ezru Pounda a tvrdí, že umČlci mají roli „antény“ pĜi použití vnímání, které je vyladČno na posuny v médiích, a tak pĤsobí jako systémy vþasného varování [48]. Poskytují jakési mapy þi navigaþní systémy v novém prostĜedí. V takovémto pojetí umČlecké tvorby se pojí a prolíná koncept umČlecké tvorby jako boje (þi pĜedvoje, neboli avantgardy) þi politicky angažované tvorby s pĜedstavou umČlecké tvorby jako experimentu þi excesu, zkoumající hraniþní zóny a limity našich smyslĤ, konceptĤ i nástrojĤ našeho poznání.

Literatura [1]

Ascott, R.: Telematic embrace. In: Visionary Theories of Art, Technology, and Consciousness (Shanken, E. A., Ed.). University of California Press, Los Angeles, Cal., 2003.

[2]

Bauman, Z.: Humanitní vČdec v postmoderním svČtČ. Moravia press, BĜeclav, 2006.

[3]

Bell, D.: Introduction to Cybercultures. Routledge, London, 2001.

[4]

Benjamin, W.: Umelecké dielo v dobČ svojej technickej reprodukovatelnosti. In: Iluminácie. Kalligram, Bratislava, 1999.

[5]

Bondy, E.: Filosofické eseje, sv. 2 (Juliiny otázky, „Doslov“). DharmaGaia, Praha, 1993.

[6]

Bourriaud, N.: Postprodukce. Tranzit, Praha, 2004.

[7]

Brockman, J. (ed.): PĜíštích padesát let. DokoĜán, Praha, 2004.

[8]

Brockman, J.: TĜetí kultura – Za hranicemi vČdecké revoluce. Academia, Praha, 2008.

[9]

Brooks, R. A.: Flesh and Machines. Pantheon Books, New York, 2002.

[10]

ýapek, J.: Homo artefactus. In: Rodné krajiny (V. Binar, sest.). Mladá fronta, Praha, s. 107-157, 1985.

[11]

Flusser, V.: Do univerza technických obrazĤ. OSVU, Praha, 2001.

[12]

Freyermuth, G. S.: Cyberland – prĤvodce hi-tech undergroundem. Jota, Brno, 1997.

[13]

Friedrichs, G. and Schaff, A. (eds.): Microelectronics and Society. Pergamon Press, New York, 1982.

[14]

Gates, B.: Informaþní dálnice. Management Press, Praha, 1997.

[15]

Gál, E. a Kelemen, J. (eds.): MyseĐ, telo, stroj. Bradlo, Bratislava, 1992.

[16]

Grosenick U. (Ed.): New Media Art. Taschen, Köln, 2006 (autoĜi studií: Mark Tribe, Jana Reena).

[17]

Habermas J.: Moderna – nedokonþený projekt. In: Za zrkadlom moderny (E. Gál, sest.). Archa, Bratislava, s. 299-318, 1991.

[18]

Hayles, K. N.: How We Became Posthuman. The University of Chicago Press, Chicago, Ill., 1999.

39


20.9.2010 12:47:06

JanaHorákováaJozefKelemen [19]

Hodges, A.: Alan Turing – The Enigma of Intelligence. Unwin Paperbacks, London, 1985.

[20]

Horáková, J.: RUR – komedie o robotech. Disk 10, s. 71-86, 2004.

[21]

Horáková, J.: Myslet interaktivitu. In: Entermultimediale 2 (D. Kera, P. Sedlák, sest.). CIANT – Centrum pro umČní a nové technologie, Praha, s. 69-70, 2005.

[22]

Horáková, J.: Turingovo jablko a zmizení tČla. Taneþní zóna 11 (2007a), s. 18-19.

[23]

Horáková, J.: Obrazy jsou nesmrtelné, tČla pomíjivá. Taneþní zóna 11 (2007b), s. 12-17.

[24]

Horáková, J.: Technické obrazy a nová senzibilita, nová média a skepse jako umČlecký postoj. In: Kde konþí umČní a zaþíná technika, a naopak? AMU, Praha, 2007c, s. 26-31.

[25]

Horáková, J.: Robot jako robot. Konias Latin Press, Praha, 2010 (v tisku).

[26]

Horáková, J. and Kelemen, J.: From golem to cyborg – a note on the cultural evolution of the concept of robots. Human Affairs 16 (2006), pp. 83-98.

[27]

Horáková, J. a Kelemen, J.: Robot – stroj a metafora 20. století. In: UmČlá inteligence 5 (V. MaĜík a kol.). Academia, Praha, 2007, s. 43-74.

[28]

Horyna, B.: Po postmodernČ skepse. In: Filosofie po postmodernČ. Masarykova univerzita, Brno, 2001, s. 172-181.

[29]

Chase, S.: Men and Machines. Macmillan, New York, 1929 (þeský pĜeklad vydal J. Laichter v Praze, 1931, pod názvem ýlovČk a stroj).

[30]

Kay, A.: A personal computer for children of all ages. In: Proceedings of the ACM National Conference. ACM, Boston, Mass., 1972.

[31]

Kelemen, J.: Postmoderný stroj. F. R. & G., Bratislava, 1998.

[32]

Kelemen, J.: Kybergolem. Votobia, Olomouc, 2001.

[33]

Kelemen, J.: Myslenie a stroj. Kalligram, Bratislava, 2010.

[34]

Kelemen, J. a kol.: Pozvanie do znalostnej spoloþnosti. Iura Edition, Bratislava, 2007.

[35]

Kelemen, J. a kol.: Kapitoly o znalostnej spoloþnosti. Iura Edition, Bratislava, 2008.

[36]

Kelemen, J. et al.: Knowledge in Context – Faces of the Knowledge Society. Iura Edition, Bratislava, 2010.

[37]

Keller, J. a Tvrdý, L.: VzdČlanostní spoleþnost? Sociologické nakladatelství, Praha, 2008.

[38]

Kurzweil, R.: The Age of Intelligent Machines. The MIT Press, Cambridge, Mass., 1990.

[39]

Kurzweil, R.: The Age of Spiritual Machines. Penguin Books, New York, 1999.

[40]

Levy, D.: Love and Sex with Robots – the Evolution of Human-Robot Relationships. Harper, New York, 2007.

[41]

Lévy, P.: Kyberkultura. Karolinum, Praha, 2000.

[42]

Liesemann, K. P.: Teorie nevzdČlanosti – omyl spoleþnosti vČdČní. Academia, Praha, 2008.

[43]

Lunenfeld, P. (Ed.): The Digital Dialectics – New Essays on New Media. The MIT Press, Cambridge, Mass., 2001.

[44]

Lyotard, J.-F.: O postmodernismu. Filozofický ústav AV ýR, Praha, 1993.

40


20.9.2010 12:47:07

Nástinkulturníhokontextuinformatiky [45]

Macek, J.: Koncept rané kyberkultury. In: Média a realita (J. Volek, P. Binková, sest.). Masarykova univerzita, Brno, 2003, s. 35-65.

[46]

Manovich, L.: The Language of New Media. The MIT Press, Cambridge, Mass., 2002.

[47]

McLuhan, M.: Jak rozumČt médiím. Odeon, Praha, 1991.

[48]

McLuhan, M.: Harley Parker – Through the Vanishing Point. Harper Colophon Books, New York, 1969.

[49]

Minsky, M.: Konštrukcia mysle. Archa, Bratislava, 1996.

[50]

Nelson, T. H.: Myšlenky versus informace. Biograph 6 (1998), s. 4-5.

[51]

Negroponte, N.: Digitální svČt. Management Press, Praha, 2001.

[52]

Paik, N. J.: Cybernated art. In: The New Media Reader (Wardrip-Fruin, N., Montford, N., eds.). The MIT Press, Cambridge, Mass., 2003, p. 229.

[53]

PetrĤ, M.: Možnosti transgrese – Je tĜeba vylepšovat þlovČka? Triton, Praha, 2005.

[54]

PetrĤ, M.: Fyziologie mysli. Triton, Praha, 2007.

[55]

Rankov, P.: Informaþná spoloþnosĢ – perspektívy, problem, paradoxy. LCA, Levice, 2006.

[56]

Rushkoff, D.: Kyberie – život v kyberprostoru. SPVý, Praha, 1999.

[57]

Rusnáková, K.: V toku pohyblivých obrazov. Afad Pess, Bratislava, 2005.

[58]

Scheutz, M. (Ed.): Computationalism – New Directions. The MIT Press, Cambridge, Mass., 2002.

[59]

Sontagová, S.: Jedna kultura a nová senzibilita. In: UmČní ve století vČdy (VanČk, J., Holub, M., sest.). Mladá fronta, Praha, 1988, s. 212-222.

[60]

Thagard, P.: Úvodu do kognitivní vČdy. Portál, Praha, 2001.

[61]

Turing, A. M.: Computing machinery and intelligence. Mind 59 (1950) 433-460; pĜeklad do slovenštiny viz v (Gál, Kelemen, 1992, pp. 18-36).

[62]

Turing, A. M.: On computable numbers, with an application to the Entscheidungsproblem. Proc. London Mathematical Society 42 (1936), pp. 230-265; corrections 43 (1937), pp. 544-546.

[63]

Turkle, S.: Life on the Screen. Simon and Schuster, New York, 1997.

[64]

Turner, V.: The Ritual Process. Aldina, Chicago, Ill., 1966.

[65]

Vesna, V.: Toward a third culture – being in between. Leonardo 34, No. 2 (2001), pp. 121-125.

[66]

Virilio, P.: Informatická bomba. Marvert, ýervený Kostelec, 2004.

[67]

Vise, D. A., Malseed, M.: Google Story. Pragma, Praha, 2007.

[68]

Wardrip-Fruin, N., Montfort, N. (eds.): The New Media Reader. The MIT Press, Cambridge, Mass., 2003.

[69]

Warwick, K.: Úsvit robotĤ a soumrak lidstva. Vesmír, Praha, 1999.

[70]

Warwick, K.: I, Cyborg. The University of Illinois Press, Urbana, Ill., 2004.

41


20.9.2010 12:47:07

JanaHorákováaJozefKelemen [71]

Webster, F.: The Information Society Revisited. In: Lievrouw, L. A., Livingstone, S. (eds.): Handbook of New Media. Sage, London, 2002, pp. 255-266.

[72]

Weibel, P.: The Apparatus World – a world unto itslef. In: D. Dunn, (Ed.): Eigenwelt der Apparate-Welt. Pioneers of Electronic Art. Ars Electronica, Linz, 1992.

[73]

Welsch, W.: Postmoderna, pluralita jako etická a politická hodnota. Konias Latin Press, Praha, 1993.

[74]

Whitelaw, M.: Metacreation – Art and Artificial Life. The MIT Press, Cambridge, Mass., 2004.

[75]

Wiener, N.: Cybernetics, or Control and Communication in the Animal and the Machine. The Technology Press, Cambridge, Mass., and John Wiley & Sons, New York, 1948.

42


20.9.2010 12:47:07

SvČt algoritmĤ a svČt firem Michal Chytil ANIMA Praha, s.r.o. [email protected]

Anotace: Informatika z osobní perspektivy þlovČka, který se ze svČta algoritmĤ zatoulal do svČta firem.

Na úvod osobní poznámka Poþátkem roku 2005 pĜinesl internetový portál "the ONION" zprávu [1] o sebevraždČ Rona Butlera, projektového manažera firmy Williams+Kennedy Marketing Consultants. Sebevrah po sobČ zanechal 48-stránkovou PowerPointovou prezentaci na rozlouþenou. Podle prezidenta firmy, pro niž Butler pracoval, byla jeho prezentace finalgoodbye.ppt „ jasná, struþná a výstižná“. Když si ji pan prezident podrobnČji prostudoval, konstatoval, že ho „dostala“, protože „Ta prezentace plnČ využívala multimediální možnosti PowerPointu“. „Ron nám bude chybČt“, dodal. ěeditel IT zase chválil, že prezentace mČla barvy dokonale kalibrované pro promítání na dataprojektoru. Pouze jeden jeho pĜítel ve firmČ zalitoval, že mu Ron „neposlal e-mail(!) s prosbou o pomoc“. Ponurá historka, divné reakce pozĤstalých spolupracovníkĤ a hlavnČ nezvyklý zpĤsob rozlouþení. Dovedu si však pĜedstavit, že pro nešĢastného Rona byla PowerPointová prezentace ten nejpĜirozenČjší zpĤsob komunikace v situacích, kdy mČl ostatním nČco sdČlit. ProstĜedek, který nejlépe ovládal. Jiné už možná ani neumČl poĜádnČ používat. Znám firmy, kde je to skoro standard: máš ostatním nČco sdČlit = pĜedneseš PowerPointovou prezentaci. Narazili jste také na firmy, kde PowerPoint zaujímá podobné výsadní postavení? Zaslechli jste nČkde vČtu "Pošlete mi svou prezentaci pĜedem"? Byli jste ve škole, kde odpadla pĜednáška, protože nefungovalo promítání? ZbystĜete pozornost. Sice to ještČ samo o sobČ nemusí nic znamenat, ale možná jste zahlédli symptom vážné choroby organizace. NepodceĖoval to napĜíklad ani Lou Gerstner, manažer, jenž pomohl zachránit propadající se IBM pĜed koncem, který se zdál neodvratný. PĜipomeĖme si, co popsal v knize "Who Says Elephants Can’t Dance?": "Nick byl u druhého slidu, když jsem pĜistoupil a co nejzdvoĜileji - bylo to pĜed jeho týmem - jsem vypnul projektor ... bylo to jako by jimi probČhl mimoĜádnČ silný záchvČv ... ohromení. Bylo to jako by prezident Spojených státĤ zakázal na schĤzích v Bílém domČ používat angliþtinu."

43


20.9.2010 12:47:07

MichalChytil Mám zkušenost, že tato maliþkost - jakou roli hrají v organizacích prezentace, zejména ty PowerPointové - je velmi dobrým východiskem pro hlubší debatu o tom, jak informaþní technologie ovlivĖují fungování firem - v dobrém i ve zlém. Plánoval jsem tuto osvČdþenou cestu použít, když mČ pánové Doc. RNDr. JiĜí Šíma, DrSc. a RNDr. Stanislav Žák, CSc. rafinovanou kombinací své vybrané zdvoĜilosti a buldoþí neústupnosti nakonec pĜesvČdþili, že pro téma informatického výzkumu v ýR pĜece jen mohou mít nČjakou cenu i subjektivní pozorování þlovČka, který se po 18 letech strávených ve svČtČ informatiky pohybuje skoro stejnČ dlouhou dobu ve svČtČ manažerského poradenství. Zaujala je i témata nČkterých þlánkĤ, která už nČkolik let píši na blog ANIMA Forbína [3]. Takže mĤj plán byl celkem jasný: vyberu tématicky relevantní þlánky a vytvoĜím z nich páteĜ svého pĜíspČvku. A zaþnu tĜeba právČ þlánkem "Jak se Vás týká, že sebevrah zanechá PowerPointovou prezentaci na rozlouþenou". SvĤj plán jsem po nČjaké dobČ opustil. PĜíprava þlánku mČ totiž v myšlenkách pĜenesla zpátky do první poloviny sedmdesátých let, kdy jsem mČl možnost být u samých zaþátkĤ výuky informatiky na MFF UK, zaþal jsem vzpomínat, jak jsme si tehdy pĜi sestavování uþebních plánĤ pĜedstavovali další vývoj a srovnával jsem to s tím, co se pĜihodilo doopravdy. Najednou se mi vyrojily námČty ležící mimo pĤvodnČ plánovanou trasu výkladu, takže jsem nakonec využil jen krátké úryvky ze dvou þlánkĤ na blogu ([3] þlánky z 16. 10. 2007 a z 8. 9. 2008). Místo toho jsem hledal silnČjší tahouny a nakonec jsem vsadil na dvČ pozoruhodné knihy publikované kolem r. 1975. Knihy, které jsem s obrovským zájmem þetl už tehdy dávno, knihy, které jsou pĜitom aktuální ještČ dnes po 35 letech, pĜestože krajina informatiky se od té doby úžasnČ zmČnila. HlavnČ jsem si nad nimi uvČdomil, co všechno pomáhají rozpoznat ve svČtČ firem. Ony dvČ lokomotivy, které jsem zapĜáhl do tohoto þlánku, jsou knihy x „Computer Power and Human Reason - From Judgement to Calculation“ od Josepha Weizenbauma [4] a x „The Mythical Man-Month“ od Fredericka P. Brookse, Jr. [5]. První z nich nám pomĤže zamČĜit nebezpeþí „informatického redukcionismu“ a to, jak se promítá do pĜedstavy, že firma je v podstatČ poþítaþ. Druhá kniha nám pĜedstaví þlovČka, jehož osobní pĜíklad ukazuje, jak to nebezpeþí pĜekonat. PĜi pĜepĜahání mezi obČma knihami si pomohu tĜetí knihou ze stejné doby, která nepochází od informatika, ale od významného ekonoma: x „A Guide for the Perplexed“ od E. F. Schumachera [6]. Zaþneme první z uvedených knih. Nebezpeþí bludných bójí Nejprve struþný úvod pro ty, kdo mČli v uplynulých 34 letech takový frmol, že se k WeizenbaumovČ knize zatím nedostali. Joseph Weizenbaum byl dobČ napsání knihy profesorem na MIT a dosáhl významných úspČchĤ na poli tehdy ještČ velmi mladé vČdecké disciplíny - umČlé inteligence. Proslavil se

44


20.9.2010 12:47:07

SvĢtalgoritmƽasvĢtfirem zejména programem ELIZA, který stavČl na konceptech umČlé inteligence a na amerických universitách se stal hitem. Jenomže oslavné tirády lingvistĤ, psychoanalytikĤ a dalších odborníkĤ Weizenbauma vydČsily. Navíc zjistil, že vĤbec není jednoduché lidem vysvČtlit, proþ ho tak vydČsily. SvĤj zážitek srovnává Weizenbaum v úvodu knihy se zkušeností fyzikálního chemika Michaela Polaniyho z university v Manchesteru, který se v roce 1935 setkal s komunistickým teoretikem Nikolajem Bucharinem, a ten mu Ĝekl, že „za socialismu zmizí koncept vČdy pČstované pro ni samu, protože zájmy vČdcĤ se budou spontánnČ obracet k potĜebám pČtiletky“. Polanyi byl v šoku. Cítil, že Bucharinovo pojetí þlovČka a dČjin je úplnČ defektní, ale že kupodivu není snadné rychle Ĝíci proþ. A protože to nebylo možné Ĝíci rychle, vČnoval tomu následující desítiletí. Weizenbaum pĜirovnával Polanyiho úsilí ke zkoumání, jak jsou ukotveny bóje. NČkteré þasto i jednoduché myšlenky jsou dĤležitými bójemi v prudkých a nebezpeþných intelektuálních proudech. Jestliže se nČkterá z bójí ztratí nebo pĜemístí na špatné místo, mĤže to zpĤsobit katastrofu. I Weizenbaumovu knihu je možné chápat jako pojednání o bójích: kde jsou nebo bývaly dĤležité bóje, kdo a kde jakou dĤležitou bóji pĜemístil nebo úplnČ odstranil a jakému nebezpeþí tím moĜeplavce vystavil. Podívejme se teć na jeden takový ošidný názor a na to, jak proniká do svČta firem. BPR ZaþnČme citátem: "... chorobný programátor (compulsive programmer) je pĜesvČdþen, že život není nic jiného než program bČžící na obrovském poþítaþi a že proto každý aspekt života mĤže být konec koncĤ vysvČtlen v programátorských termínech“ ([4], str. 126). V citátu figuruje postava chorobného programátora. Vrátíme se k nČmu pozdČji, teć se chvíli vČnujme zjištČní, jak jeho pĜesvČdþení popsané v citátu koresponduje s nČkterými pĜedstavami o Ĝízení firem. Jako v mnoha jiných oborech, mĤžete i v oblasti Ĝízení firem zaznamenat módní vlny, které pĜicházejí a odcházejí. Jsou jako pĜívaly, které po sobČ nČkdy nČco užiteþného zanechají nČkdy skuteþné zlaté valounky - nČkdy po nich nezĤstane nic, jen zkáza. Takovou módní vlnou bylo v 90. letech tzv. BPR (Business Process Reengineering). Jakousi jeho biblí se stala kniha Michaela Hammera a Jamese Champyho [7]. Byla to skuteþnČ mohutná vlna a pĜinesla konzultaþním firmám, které se na ní vezly, obrovské zisky. NČkterým firmám (v úzce vymezeném výseku), aplikace BPR do jisté míry dala to, co slibovala, vČtšinČ však pĜinesla rozþarování. Z pohledu toho, þím se v tomto þlánku zabýváme, je dĤležité, že za celým BPR se skrývala pĜedstava firmy jako poþítaþe. V jisté fázi BPR jste podle používaných metodologií mČli vzít povČstný "þistý list papíru" a zaþít navrhovat procesy "nové firmy". Podle toho skrytého pĜedpokladu staþilo poĜádnČ definovat vstupy a výstupy procesĤ, popsat rozhraní mezi nimi, atd. Výsledkem mČla být výkonnČjší firma. Proþ to nefungovalo, je možné uhodnout i z toho, kterým smČrem mizeli konzultanti, když se nakonec ztratila vlna BPR, která je živila. Mnoho z nich jste totiž mohli spatĜit odplouvat na

45


20.9.2010 12:47:07

MichalChytil následné menší vlnce tzv. "Ĝízení znalostí" (knowledge management). Ta sice nemČla dlouhého trvání, ale do jisté míry naznaþuje, jakou mezeru vnímaví konzultanti vytušili ve skrytém pĜedpokladu o firmČ jako poþítaþi - BPR pĜíliš nepoþítala se znalostmi, s tím, co lidé nosí v hlavách. PodrobnČjší rozbor toho, co se tehdy dČlo, mĤžete najít v knize „The Social Life of Information“ [8]. Její autoĜi John Seely Brown a Paul Duguid jdou ve svém rozboru za hranice vlny BPR a všímají si i širšího konceptu "procesního Ĝízení". Za pĜeþtení v ní stojí napĜíklad shrnutí výzkumu sociologa Juliana Orra [9] o tom, jak se opraváĜĤm kopírek ve firmČ Xerox podaĜilo udržet vysokou míru profesionality navzdory procesnímu Ĝízení, které bylo ve firmČ zavedeno. Je BPR jediným projevem toho, co se v jiné zajímavé knize „Does IT Matter?“ charakterizuje jako: "... obvyklý nedostatek v myšlení technologĤ: jejich tendence plést si byznys se zpracováním informací, pĜání vidČt firmy v podstatČ jako poþítaþe" ([10], str. 103)? UrþitČ to není jediný projev, podívejme se na další pĜíklad. Prokrustovské systémy Jedna anekdota vypráví o þlovČku, který se chlubí kamarádovi, že vynalezl nČco, na þem vydČlá hromadu penČz. "A co to má být?", ptá se kamarád. "Automatický stĜihaþ nehtĤ." "Jak to funguje?" "Je to velmi jednoduché", Ĝíká ten þlovČk. "V podstatČ je to krabiþka s deseti otvory. Do nich zasuneš prsty. Na konci každé té díry se svrchu vysune zahnutý ocelový bĜit, který nehet zkrátí. KrásnČ do oblouþku." "No dobĜe", Ĝíká kamarád, "ale vždyĢ každý má jinak dlouhé prsty." "NejdĜív ano", pĜipouští vynálezce. Anekdota vystihuje, co s firmami dČlají nČkteré informaþní systémy, zejména tzv. ERP – systémy (ERP = Enterprise Resource Planning). StejnČ fungovalo i Prokrustovo lože ve staroĜecké báji. Prokrustes byl kováĜ - bandita, jenž lákal pocestné, aby si odpoþinuli na jeho železném loži, které jim údajnČ padne jak ulité. Pak se postaral o to, aby jim jeho lože opravdu padlo. Ty pĜíliš dlouhé pocestné pĜiĜízl na správnou délku, do tČch pĜíliš krátkých mlátil svým perlíkem tak dlouho, až je natáhl na správnou velikost. Stejný fenomén pozorujeme u informaþních systémĤ, a to v rĤzných modifikacích. Vznikají bizarní situace, nČkdy zábavné, nČkdy vzbuzující obavy. Zkuste si vzpomenout na pĜíklady, jak i vás rovnali na Prokrustovo lože nČjakého informaþního systému. NepĜehlédnČte ani malé pĜíklady. Jako ty dva, které uvedu z vlastní zkušenosti. PĜíklad 1. První pĜíklad, který se mi vybavuje, se udál už pomČrnČ dávno. Tehdy naši firmu zaskoþil podivnou objednávkou zákazník, s nímž už jsme delší dobu spolupracovali. Domluvili s námi tenkrát nČjaké manažerské školení, dojednali jsme všechny podrobnosti a pak pĜišla objednávka. Stálo v ní, že si objednávají 1ks manažerského školení, v jakém termínu, za jakou cenu a pak tam bylo napsáno "Místo pĜedání zboží: nákladové nádraží Žižkov". Volali jsme jim

46


20.9.2010 12:47:08

SvĢtalgoritmƽasvĢtfirem a ptali jsme se, zda bude na tom nádraží kde promítat. Oni se omlouvali, že si poĜídili ERP systém a tohle je jediný zpĤsob, jak do nČj objednávku na školení zadat. Co se v tomto pĜíkladu objevuje? Systém není pĜizpĤsoben tomu, jak firma funguje, ale firma se musí pĜizpĤsobit systému. V uvedeném pĜíkladu to má komický nádech - zamČstnanci pĜed systémem švejkují a udržují ho v pĜesvČdþení, že si dataprojektorem promítají nČkde na stČnu vagónu na nákladovém nádraží, zatímco ve skuteþnosti sedí v teple v zasedaþce. Podobné pĜíklady pĜedstírání, „aby se systém nažral a uživatelé zĤstali celí“, znají v leckteré firmČ, která se nČjakým ERP systémem pyšní. Na samotném principu, že se firma pĜizpĤsobí zakoupenému systému, ovšem není nic špatného. Proþ by se firma systému nepĜizpĤsobila, když ji to pĜijde výraznČ levnČji než systém šitý na míru a nic podstatného pro své fungování tím neztrácí (a nenutí ji to pĜedstírat život ve virtuální realitČ). ÚplnČ to souhlasí s pĜedstavou popsanou v už citované knize [10], kterou Nicolas G. Carr pĜed nČkolika lety vyvolal docela slušný poprask. Dovozuje v ní, že informaþní systémy již pro firmy nepĜedstavují konkurenþní výhodu. Firma jimi musí v rozumné míĜe disponovat, aby nepĜestala být konkurenceschopná, ale konkurenþní výhodu jimi nezíská. Carr mj. používá analogii s používáním elektrické energie. JeštČ na zaþátku dvacátého století firmy mohly získat používáním elektĜiny konkurenþní výhodu a bylo to pro nČ tak dĤležité, že nČkteré zĜídily funkci viceprezidenta pro elektĜinu. PozdČji se situace zmČnila. PĜipojení na pĜívod elektĜiny se stalo nutností, ale nikdo od toho neoþekává konkurenþní výhodu. Veškeré starosti s tím spojené nese na svých bedrech energetik firmy usazený nČkde v dolních patrech organizaþní hierarchie. Nicolas G. Carr svou knihou vzbudil nevoli mnoha velkých poþítaþových firem, protože napadl obraz, který malují svým zákazníkĤm, ale asi má pravdu. SamozĜejmČ tím nepotČšil ani lidi sedící na místech CIO (Chief Information Officer), resp. viceprezidentĤ pro IS/IT. PĜíklad 2. Druhý z mých pĜíkladĤ už tak nevinný není, i když se na pohled jedná o drobnou patálii. Nedávno jsem do firemní datové schránky dostal od Ministerstva vnitra ýR informaci o pĜechodu na nový šifrovací systém SHA-2. V úvodu stálo Vážení uživatelé Informaþního systému datových schránek, pĜechod na šifrovací algoritmus SHA-2 je realitou, se kterou se musíme každý vypoĜádat. pak následovala tabulka, který z operaþních systémĤ Windows nový šifrovací systém podporuje a který ne. A potom to pĜišlo: Pokud využíváte podporovaný operaþní systém, jste pĜipraveni na zmČnu ve vydávaných certifikátech. V opaþném pĜípadČ budete muset zaþít využívat jiný operaþní systém, který algoritmy SHA-2 podporuje. Nevím, kolika desítek tisíc lidí se to dotkne: kvĤli datovým schránkám, které nechtČli a které jim zpravidla zatím jenom komplikují život, je nyní Ministerstvo vnitra ýR nutí koupit a nainstalovat na svĤj poþítaþ nový operaþní systém. Na tomto místČ bychom se mohli stoþit k úvahám o aroganci moci a o tom, co všechno mĤže zpĤsobit, je-li podpoĜena informaþními systémy. Nechejme to pro tentokrát stranou a soustĜećme se na široce rozšíĜené pĜesvČdþení, které takovéto situace pomáhá vytváĜet.

47


20.9.2010 12:47:08

MichalChytil Stát se na nás dopouští nejrĤznČjšího násilí. Nutí nás napĜíklad jezdit vpravo. V tomhle konkrétním pĜípadČ snadno zdĤvodní, že se nám to vyplatí. MĤžeme díky tomu jezdit rychleji a bezpeþnČji. Proþ nám vnutil datové schránky (a teć nČkterým nutí nákup nového operaþního systému)? NČkde nČkdo nČkoho musel pĜesvČdþit, že se to vyplatí. Metody pĜesvČdþování bývají nejrĤznČjší, þisté i neþisté. V pĜípadČ informaþních systémĤ a technologií to však ten, kdo pĜesvČdþuje, mívá jednodušší. Panuje totiž všeobecné pĜesvČdþení, že vybudování nebo rozšíĜení informaþního systému je vždy krok správným smČrem, je to „dobrá vČc“. Kdykoli toto pĜesvČdþení nČkdo zpochybní, mĤže oþekávat silnou reakci. Možná pamatujete, jaký ohlas v r. 1987 vyvolal nositel Nobelovy ceny za ekonomii Robert Solow, když napsal: „Poþítaþe dnes najdete všude, jen ve statistikách produktivity ne“ [11]. Následná diskuse o tzv. paradoxu produktivity úplnČ neutichla dodnes. Podívejme se tedy podrobnČji na pĜesvČdþení, že vybudování nebo rozšíĜení informaþního systému je vždy „dobrá vČc“. Informaþní fetišismus I ve firmách se zhusta setkáte s projevy toho, pro co John Seely Brown a Paul Duguid [8] razí název "informaþní fetišismus". Informaþní fetišismus vychází z pĜesvČdþení, že bezpeþnou cestou k tomu, aby se firmČ dobĜe daĜilo, je mít co nejvíce informací. PoĜídit si informaþní systém, v nČmž bude co nejvíce informací o firmČ, jejích zákaznících, atd., a který bude schopný ty informace tĜídit, sumarizovat, vyhodnocovat, jak si jen vzpomenete. Setkáte se dnes s firmami, které se o to snaží a v nichž velká þást jejich zamČstnancĤ tráví podstatnou þást své pracovní doby vkládáním informací do systému a manipulací s nimi. Co máte dČlat, když jste se tou cestou vydali a žádné zlepšení nepozorujete? Recept informaþních fetišistĤ je jasný: potĜebujete více informací! Odkud se to pĜesvČdþení bere? PĜi hlubším zamyšlení nejspíš dojdete ke zjištČní, že pes je zakopaný ve slovech "nic jiného než" v citátu "...život není nic jiného než program bČžící na obrovském poþítaþi" z Weizenbaumovy knihy nebo ve slovech "v podstatČ" v citátu "... plést si byznys se zpracováním informací, pĜání vidČt firmy v podstatČ jako poþítaþe" z Carrovy knihy, které jsme uvedli v pĜedchozích odstavcích. Slova "nic jiného než" þasto prozrazují redukcionismus - nihilismus naší doby, jak to pČknČ vystihl Victor E. Frankl : "Skuteþným nihilismem dneška je redukcionismus ... Souþasný nihilismus už se neohání slovem nicota; dnešní nihilismus je kamuflován jako "nic-než-nost“ (nothing-but-ness). Lidské fenomény jsou tak zmČnČny na pouhé epifenomény 1 “ [12]. Weizenbaum upozorĖoval, že problém, o nČmž hovoĜil, a který jsme ilustrovali na informaþním fetišismu ve firmách, je speciálním pĜípadem redukcionismu. Výše uvedený citát o pĜesvČdþení chorobného programátora totiž pokraþuje vČtou: "Mnozí vČdci (opČt jsou mezi nimi významné výjimky) také vČĜí, že každý aspekt života a pĜírody mĤže být nakonec vysvČtlen výluþnČ vČdeckými termíny" ([4], str. 126).

1

prĤvodní jevy

48


20.9.2010 12:47:08

SvĢtalgoritmƽasvĢtfirem ZmínČná víra mĤže být hodnČ nebezpeþná, jak upozorĖoval ekonom E. F. Schumacher: "Po mnoha staletích teologického imperialismu jsme nyní mČli tĜi staletí mnohem agresivnČjšího "vČdeckého imperialismu" a výsledkem je stupeĖ zmatku a dezorientace, zvláštČ mezi mladými, který mĤže každou chvíli vést ke zhroucení naší civilizace" ([6] str. 14). PodobnČ naléhavý tón zaznívá i ve WeizenbaumovČ knize. Je pĜesvČdþen, že se jedná o palþivý problém a velké nebezpeþí ze dvou dĤvodĤ: x proti redukcionismu je tČžké bojovat, x informatický redukcionismus je nebezpeþný svým zvláštním zpĤsobem. Probereme tyto body jeden po druhém. Proti redukcionismu je tČžké bojovat Proþ je tČžké bojovat proti redukcionismu? Weizenbaum cituje názory nČkolika myslitelĤ, mezi nimi i zmínČného Michaela Polanyiho: "Každý rozpor mezi urþitým vČdeckým pojmem a skuteþnostmi ze zkušenosti bude vysvČtlen jinými vČdeckými pojmy; existuje zásobárna možných vČdeckých hypotéz pĜipravených vysvČtlit jakoukoli myslitelnou událost ... uvnitĜ vČdy samé, stabilita teorií oproti zkušenosti je zachovávána epicyklickými rezervami, které v zárodku potlaþují alternativní koncepce" (citováno ve [4], str. 126). Weizenbaum si všímá toho, že mechanismus naznaþený v Polanyiho citátu je charakteristický pro rĤzné jiné sebepotvrzující systémy myšlení, jako je víra v magické jevy nebo tĜeba životní názor patologického hráþe. Weizenbaum rovnČž používá pĜirovnání k opilci, který hledá ztracené klíþe pod pouliþní lampou - ne proto, že je tam ztratil, ale protože je tam lépe vidČt. Informatický redukcionismus je nebezpeþný svým zvláštním zpĤsobem Od konstatování, že proti redukcionismu je tČžké bojovat, pĜejdČme k další WeizenbaumovČ myšlence: informatický redukcionismus je nebezpeþný svým specifickým zpĤsobem. Zatím jsme pĜemýšleli o vnČjší hranici dané tím, na co dosáhne vČda. Ukazuje se, že je mimoĜádnČ lákavé a pohodlné stáhnout se za hranici vymezující dokonce jen þást toho území – na území toho, co je "možné naprogramovat". Proþ? Weizenbaum nabízí pČkný pĜíklad. Jak by to vypadalo, kdyby se nČkdo spokojil pouze s tím, co je možné popsat parciálními diferenciálními rovnicemi, a ostatními vČcmi se odmítal zabývat? Takto omezené území by také bylo obrovské. Je tady však velký rozdíl. Jestliže napíšete poþítaþový program, také tím obvykle vytvoĜíte jakýsi popis reality, podobnČ jako ji popisujete diferenciálními rovnicemi. Jenomže spustíte-li program na poþítaþi, ono to funguje! NČco to dČlá! Napíšete program popisující pád tČlesa, neumíte fyziku, váš popis naprosto odporuje fyzikálním zákonĤm, ale na obrazovce poþítaþe tČlesa padají podle vašich zákonĤ. Weizenbaum píše:

49


20.9.2010 12:47:08

MichalChytil " ... programátor je tvĤrcem vesmíru, ve kterém on jediný je zákonodárcem ... a co je rozhodující bod, takto formulované a vypracované systémy jednají podle naprogramovaného scénáĜe. OchotnČ poslouchají své zákony a þile pĜedvádČjí své poslušné chování. Žádný dramatik, žádný režisér, žádný císaĜ, jakkoli mocný nikdy nedisponoval takovou pravomocí k uspoĜádání jevištČ nebo bitevního pole, a nikdy nevelel takovým neochvČjnČ poctivým hercĤm nebo jednotkám. ýlovČka by muselo pĜekvapit, kdyby pozorování lorda Actona, že moc korumpuje, se nevztahovalo na prostĜedí, ve kterém je všemohoucnost tak snadno dosažitelná" ([4], str.115). Tady se dotýkáme toho, proþ je tak lákavé držet se v okruhu "naprogramovatelných" záležitostí. Weizenbaum se dále zabývá projevy lidí, které programátorská "všemohoucnost" zkorumpovala a které nazývá "chorobnými programátory". Jejich duševní poškození srovnává s poškozením gamblerĤ - chorobných hráþĤ. Ocitujme aspoĖ pár Ĝádek z nČkolika stránek, na nichž se Weizenbaum zabývá osobností chorobného programátora: Jak se chorobný programátor liší od tvrdČ pracujícího profesionálního programátora: "... skuteþností, že obyþejný profesionální programátor se vČnuje problému, který je tĜeba vyĜešit, zatímco chorobný programátor vidí problém jenom jako pĜíležitost pro interakci s poþítaþem" ([4], str. 116). ýasto je to velmi inteligentní þlovČk: "Chorobný programátor je obvykle vynikající technik, dokonce nČkdo, kdo zná každý detail poþítaþe, na nČmž pracuje, jeho periférií, operaþní systém, atd." Jeho oblíbeným tématem je napsat "systém, který usnadní ostatním poþítaþovým expertĤm psát supersystémy ..." ([4], str. 117). Tyto pasáže je zajímavé srovnat s tím, co je možné pozorovat ve firmách. Je celkem známo, že informatici þasto bývají lidé, kteĜí cítí malou loajalitu k firmČ, pro niž pracují. Mnohem více jsou vázáni napĜ. k technologiím, s nimiž pracují. Jako konzultanti jsme se o tom mohli opakovanČ pĜesvČdþit. Vícekrát jsme napĜíklad uskuteþnili sérii interview se skupinou manažerĤ k nČjakému tématu. VČtšina manažerĤ používala pĜi mluvení o jejich firmČ slova "my": "my (tj. firma) udČláme". Jen informatici používali slova "oni": "firma nám musí specifikovat své požadavky a my (tj. informatici) zaĜídíme ..." Stejný fenomén se objevoval už v dobách, kdy v podnicích bývala výpoþetní stĜediska. Vznikaly tahanice. Vedoucí jednotlivých útvarĤ se snažili ve svých útvarech udržet "svého programátora", který "kopal za útvar". Vedoucí výpoþetního stĜediska proti tomu obvykle bojoval jako proti "nesystémovému pĜístupu". Budeme pĜepĜahat Blížíme se ke konci þásti, v níž jsme se jako za lokomotivu pĜivČsili za Weizenbaumovu knihu. SoustĜedili jsme se na jednu z „bludných bójí“, jimiž se zabývá a otevĜel se nám pohled na to, jak se „informatický redukcionismus“ projevuje ve svČtČ firem napĜíklad v metodologii BPR nebo u ERP systémĤ.

50


20.9.2010 12:47:09

SvĢtalgoritmƽasvĢtfirem Je tĜeba zdĤraznit, že podobných pĜíkladĤ je možné najít více a hlavnČ že to nejsou izolované jevy, ale tvoĜí propojený komplex. NapĜíklad reinženýring procesĤ býval následován zavedením ERP systému (a þasto se obojí prodávalo jako jeden balík). Teprve jejich spojení mČlo naplnit sen o firmČ jako o poþítaþi. Sen, pĜipomínající se i ve výrazech jako „company in a box“, které se objevovaly v reklamách na ERP systémy. Z odstupu, pĜi pohledu na celý komplex drobných patálií, vytváĜení virtuální reality, nenaplnČných velkých oþekávání, nám svČt firem potvrzuje, že pĜesvČdþení, že „každý aspekt života mĤže být koneckoncĤ vysvČtlen v programátorských termínech“, resp. že firma je v podstatČ poþítaþ, je omezujícím ostnatým drátem, který je tĜeba pĜestĜihnout. Než se vypravíme k pĜíkladu významného informatika, který takové „stĜíhání ostnatých drátĤ“ dlouhodobČ praktikuje, vyzbrojíme se ještČ jedním užiteþným pohledem na povahu redukcionismu. Jako plán Leningradu Užiteþný a pĤsobivý pohled nabízí slavný ekonom Ernst Friedrich "Fritz" Schumacher. Širší veĜejnosti je znám knihou „Small Is Beautiful: A Study of Economics As If People Mattered“ [13], která se v 70. letech stala bestsellerem. Možná ho její úspČch vydČsil stejnČ jako Weizenbauma úspČch programu ELIZA, nevím. V každém pĜípadČ o knize [6], kterou napsal o nČkolik let pozdČji a k níž se nyní obrátíme, mluvil jako o tom nejdĤležitČjším, co napsal. Úvodní kapitola knihy má název "O filozofických mapách" a zaþíná Schumacherovou vzpomínkou na to, co zažil pĜi návštČvČ Leningradu. "Na návštČvČ Lenigradu pĜed nČkolika lety jsem se díval do plánu mČsta, abych zjistil, kde jsem, ale nedaĜilo se mi to. PĜed sebou jsem vidČl nČkolik obrovských kostelĤ, ale na mém plánu po nich nebyla ani památka. Když mi nakonec pĜispČchal na pomoc tlumoþník, Ĝekl: 'Na našich plánech neuvádíme kostely'. Odporoval jsem mu a ukazoval jsem na jeden, který byl v plánu jasnČ vyznaþený. 'To je muzeum', Ĝekl, 'ne to, co nazýváme "živý kostel". Nevyznaþujeme pouze "živé kostely"'. Došlo mi tehdy, že to není poprvé, kdy jsem dostal mapu, na níž nebyly vČci, které jsem vidČl pĜímo pĜed sebou. BČhem celé školy a univerzity jsem dostával mapy života a vČdomostí, na nichž byla stČží stopa vČcí, na kterých mi nejvíce záleželo a které mi pĜipadaly nevýš dĤležité pro to, jak mám vést svĤj život. Vzpomínám si, že po mnoho let byl mĤj zmatek úplný a žádný tlumoþník se neobjevil, aby mi pomohl. Zmatek zĤstal totální dokud jsem nepĜestal pochybovat o rozumnosti svého vnímání a místo toho nezaþal podezírat spolehlivost map. Mapy, které mi dali, mČ informovaly, že v podstatČ všichni moji pĜedchĤdci, až do zcela nedávné minulosti, byli ponČkud patetiþtí iluzionisté, kteĜí vedli svĤj život na základČ iracionální víry a absurdních pĜedsudkĤ. Dokonce proslulí vČdci jako Johann Kepler nebo Isaac Newton zjevnČ trávili vČtšinu svého þasu a energie nesmyslným studiem neexistujících vČcí. V prĤbČhu dČjin bylo enormní množství tČžce vydČlaného bohatství vyplýtváno ke cti a slávČ imaginárních božstev - nejen mými evropskými pĜedky, ale všemi lidmi ve všech þástech svČta, ve všech dobách." Celá kapitola má obdivuhodnou gradaci a þte se jedním dechem. Ukazuje absurditu namyšleného postoje, podle nČhož se po celé dČjiny lidé zabývali jako reálnými vČcmi nČþím, "o þem dnes každé dítČ ví, že to bylo naprosto neskuteþné a imaginární".

51


20.9.2010 12:47:09

MichalChytil V dalších þástech kapitoly pak máte možnost se zamyslet nad principy, ze kterých vycházejí tvĤrci souþasných filozofických map, proþ jsou tyto principy pĜinejmenším nepraktické a koneþnČ k þemu vedou: „NepĜekvapuje, že þím podrobnČji se seznámíme s detaily mapy - þím více absorbujeme, co ukazuje, a zvykneme si na absenci vČcí, které neukazuje - tím zmatenČjší, nešĢastnČjší a cyniþtČjší se stáváme." "Lidé žádají o chléb a dostávají kámen. ... Touží po radČ, jak žít jako zodpovČdné lidské bytosti, a dozvídají se, že jsou stroje, jako poþítaþe, bez svobodné vĤle, a tedy bez zodpovČdnosti." Schumacherovo doporuþení – pĜipustit si, že mapa, kterou mČ vybavili, je špatná, a chovat se podle toho – odpovídá obrazu „pĜestĜihnutí ostnatého drátu redukcionismu“, který se nám zaþal vynoĜovat. Dostáváme se teć k pĜíkladu toho, jak to mĤže fungovat. The Mythical Man-Month Necháme se teć vést druhou z knih zmínČných v úvodu, knihou „The Mythical Man-Month“, která nČkdy bývá oznaþovaná za dosud nejlepší knihu v oboru softwarového inženýrství. Její autor Frederick P. Brooks, Jr., je znám jako "otec IBM systému 360". Do obecného povČdomí se kniha zapsala napĜíklad pravidlem, nazývaným BrooksĤv zákon. Podle nČho není rozumné reagovat na zpoždČní softwarového projektu pĜibráním dalších programátorĤ. Vede to naopak k dalšímu zpoždČní projektu. Autor knihu psal pro "profesionální programátory, profesionální manažery a speciálnČ pro profesionální manažery programátorĤ“. Pro manažery je to dodnes užiteþné a poutavé þtení a hlavnČ mĤže autor knihy sloužit jako pĜíklad toho, jak se vyhnout nebezpeþím, pĜed nimiž varoval Weizenbaum. Brooksovy nápady jsou obvykle nejprve inspirovány barvitými obrazy z rĤzných oborĤ lidské þinnosti, z historie, a vČcmi, které na souþasných filozofických mapách þasto chybí. Potom jeho nápady dostávají potĜebnou technickou pĜesnost. Již pĜi prvním þtení knihy se mi vryly do pamČti pasáže z úvodu 4. kapitoly nazvané "Aristocracy, Democracy, and System Design". Na zaþátku kapitoly je fotografie vnitĜku katedrály v Remeši a úryvek z turistického prĤvodce, kde se upozorĖuje na pozoruhodný rys této katedrály. Její návrh vypracoval Jean d 'Orbais a generace jeho následovníkĤ jeho návrh respektovaly. Tím vznikla pozoruhodnČ koherentní a slohovČ jednotná budova. V drtivé vČtšinČ evropských katedrál tomu bylo jinak. Každá generace stavitelĤ pĜicházela se svými nápady, takže stavby byly postupnČ "nastavovány". Brooks pak zaþíná kapitolu pasáží o konceptuální integritČ návrhu systémĤ a v prvních dvou odstavcích píše: "VČtšina evropských katedrál vykazuje rozdíly v plánu nebo architektonickém stylu mezi þástmi budovanými v rĤzných generacích rĤznými staviteli. PozdČjší stavitelé byli v pokušení "vylepšit" návrhy svých pĜedchĤdcĤ, což odráželo jednak zmČny v módČ jednak rozdíly v osobním vkusu. Mírumilovná normanská pĜíþná loć pak tĜeba pĜiléhá k vznosné gotické lodi a protiĜeþí jí, a výsledek hlásá pýchu stavitelĤ ve stejné míĜe jako slávu Boží.

52


20.9.2010 12:47:09

SvĢtalgoritmƽasvĢtfirem Proti tomu stojí ve velkolepém kontrastu architektonická jednota Remeše. Radost, kterou vyvolává v divákovi, pochází stejnČ z integrity návrhu jako z dokonalosti jednotlivých prvkĤ. Jak se píše v prĤvodci, této integrity bylo dosaženo sebezapĜením osmi generací stavitelĤ, z nichž každá obČtovala nČkteré ze svých idejí, aby celek mohl mít þistý design. Výsledek hlásá nejen slávu Boží, ale také jeho moc zachránit padlé lidi od jejich pýchy." Tuto ideu pak Brooks pĜenáší na zkušenosti z návrhu operaþního systému IBM 360, který sice neprobíhal nČkolik staletí, ale do kterého souþasnČ zasahovala spousta rĤzných lidí. ZpČtnČ analyzuje, kdy postupovali jako v Remeši, kdy ne, a co z toho povstalo. Pro manažera jsou zajímavé a inspirující nejen jednotlivé principy a zákonitosti popsané v knize, ale zejména autorĤv pĜístup, který jsme se právČ pokusili ilustrovat malou ukázkou. Pro tento pĜístup je charakteristické, že se pĜi nČm autorĤv intelekt nenechá omezovat ostnatým drátem redukcionismu. V oboru Ĝízení firem se nČco podobného podaĜilo napĜíklad pĜi prosazování tzv. principu subsidiarity. (V nČm jde hlavnČ o to, že se ve firmČ má všechno Ĝešit tak nízko v organizaþní hierarchii, jak to jde. Vyšší úrovnČ Ĝízení se uplatĖují jen tehdy, když to na tČch nižších opravdu zaĜídit nejde.) PĜi podrobnČjším rozboru toho, kde a jak se princip subsidiarity vynoĜil, bychom zjistili tČsnou paralelu s tím, co ve zmínČné 4. kapitole pĜedvedl Brooks. Obraz katedrály na zaþátku 4. kapitoly [5] se patrnČ vtiskl do myslí mnoha lidí. Naznaþuje to napĜíklad už název o þtvrt století pozdČji publikované knihy „The Cathedral and the Bazaar“ [14]. Bazar, který autor knihy Eric Raymod staví do protikladu ke katedrále, má symbolizovat úplnČ odlišný zpĤsob tvorby operaþního systému - v tomto pĜípadČ Linuxu (i dalšího softwaru v Open Source). Letos, 35 let po [5], publikoval Brooks další pozoruhodnou knihu „The Design of Design: Essays from a Computer Scientist“ [15]. Možná má šanci ovlivnit informatiku podobnČ jako „The Mythical Man-Month“, na nČjž navazuje. (Mimochodem knihu [14] v ní Brooks silnČ doporuþuje.) Hlavní sdČlení knihy [15] – jak dĤležité je vČnovat se umČní návrhu (design) možná ovlivní nejen výuku a výzkum v informatice, ale i to, o þem se pĜemýšlí ve svČtČ firem. V každém pĜípadČ v [15] nalézám bohatou inspiraci pro pĜemýšlení o firmách. Jako firemní paralela k vývoji Linuxu mne napĜíklad pĜi její þetbČ napadla brazilská firma Semco [16] fungující úplnČ jinak než jsme u firem zvyklí - napĜíklad v ní dČlníci urþují výši platu manažerĤ, kteĜí je Ĝídí. Do Semca už dlouhé roky proudí na exkurze odborníci na teorii organizací a odjíždČjí s dvojím zjištČním: 1. tohle nemĤže fungovat, 2. funguje to. Pro závČreþný pĜíklad se mĤžeme vypravit do kapitol [15], v nichž Brooks dovozuje, že je tĜeba se zbavit "vodopádového modelu" (waterfall model) vtloukaného do hlav studentĤm na mnoha univerzitách. Podle tohoto modelu má napĜíklad softwarový projekt probíhat tak, že postupnČ prochází fázemi analýzy požadavkĤ, návrhu, implementace, testování (validace), integrace a údržby. Brooks ukazuje, že je tento model chybný a škodlivý. Jak je to s jeho škodlivostí? Provokativní slova o pýše padlých lidí, která jsme ocitovali ze 4. kapitoly [5], mají ozvČnu ve 4. kapitole [15], která je jednou z kapitol vČnovaných právČ vodopádovému modelu. Její název zní "Požadavky, hĜích a kontrakty". Pro vČtšinu lidí, kteĜí zažili napĜíklad prĤbČh IT projektu v nČjaké firmČ, mĤže pĜinést zajímavý zážitek - staþí pĜestĜihnout ostnatý drát redukcionismu a vČci se zaþnou vyjasĖovat. Zaþne být vidČt, z þeho vodopádový model žije a proþ je škodlivý.

53


20.9.2010 12:47:09

MichalChytil Proþ je vodopádový model chybný? Už dlouho se ví, že je to nevhodný model napĜíklad u projektĤ, které mají Ĝešit tzv. špatné problémy (wicked problems), na které upozornil Horst Rittel [17], tvĤrce IBIS (Issue-Based Information System). PĜi þtení nové Brooksovy knihy si uvČdomíte, že vodopádový model odporuje nejen zkušenostem z projektĤ v oblasti „špatných“ (wicked) problémĤ, ale i vČtšinČ projektĤ, které znáte z vlastní zkušenosti, i když Ĝeší problémy které jsou „krotké“ (tame). I malý projekt, jakým bylo napsání tohoto þlánku, je toho pĜíkladem. Už v úvodní poznámce jste se mohli doþíst, že i on se vodopádovému modelu vzepĜel. Literatura [1]

http://www.theonion.com/articles/project-manager-leaves-suicide-powerpointpresenta,1290/ (funkþnost ovČĜena 26. 5. 2010)

[2]

Gerstner Jr., L. V.: Who Says Elephants Can’t Dance? Inside IBM’s Historic Turnaround. New York: Harper Business, 2002.

[3]

http://www.anima.cz/forbina

[4]

Weizenbaum, J.: Computer Power and Human Reason - From Judgement to Calculation. : W. H. Freeman and Company , 1976. (odkazy na stránky v tomto þlánku odpovídají vydání této knihy v Penguin Books v r. 1993)

[5]

Brooks Jr., F. P.: The Mythical Man-Month , Addison Wesley, 1975. (ýtenáĜi doporuþuji „Anniversary Edition“ této knihy z r. 1995 ve stejném nakladatelství – kniha je obohacena o další zajímavý materiál a odkazy na stránky v tomto þlánku odpovídají tomuto vydání)

[6]

Schumacher, E. F. "Fritz“: A Guide For The Perplexed, Jonathan Cape Ltd, 1977.

[7]

Hammer, M. and Champy, J.: Reengineering the Corporation: A Manifesto for Business Revolution, New York: HarperBusiness, 1993.

[8]

Brown, J. S. and Duguid, P.: The Social Life of Information, Boston: HBS Press, 2002.

[9]

Orr, J.: Talking about Machines: An Ethnography of a Modern Job, Ithaca, NY: IRL Press, 1996.

[10]

Carr, N. G.: Does IT Matter? - Information Technology and the Corrosion of Competittive Advantage, Boston: Harvard Business School Press, 2004.

[11]

Solow, R. M.: "We'd Better Watch Out", NY Times Book Review 12 July 1987.

[12]

Frankl, V. E.: "Reductionism and Nihilism" in Beyond Reductionism. Ed. A. Koestler and J. R. Smythies (eds), London, 1969.

[13]

Schumacher, E. F.: Small Is Beautiful: A Study of Economics As If People Mattered, 1973.

[14]

Raymond, E. S.: The Cathedral and the Bazaar: Musings on Linux and Open Source by an Accidental Revolutionary. Sebastopol, CA: O’Reilly Media, 2001.

[15]

Brooks, F. P. Jr.: The Design of Design: Essays from a Computer Scientist. : AddisonWesley, 2010.

[16]

Semler, R.: Maverick: The Success Story Behind the World's Most Unusual Workplace. New York: Warner Books, 1993.

54


20.9.2010 12:47:09

SvĢtalgoritmƽasvĢtfirem [17]

Rittel, H.: On the Planning Crisis: Systems Analysis of the ‘First and Second Generations’, The Institute of Urban and Regional Development, University of California, Reprint No. 107, 1972.

55


20.9.2010 12:47:10

Metodologické problémy a regionální šance výzkumu v oblasti informatiky František Ježek Západoþeská univerzita v Plzni [email protected]

Anotace: Informatika a informaþní technologie dávají nové šance generaci mladých lidí s dobrými pĜedpoklady k tvĤrþí práci a také regionĤm, které mají odvahu k uplatnČní strategického managementu. PĜíprava vČdeckých pracovníkĤ v této oblasti naráží na Ĝadu specifických problémĤ. Jde jak o otázky osobních preferencí finanþních podmínek, postojĤ klasických technických oborĤ, tak i o závažné metodologické problémy (co je a co není vČdecké?). V materiálu je použita i specifická informace a zkušenost, kterou autor získal pĜi vedení doktorandĤ a pĜi pĜípravČ projektĤ do operaþních programĤ, zejména do OP VaVpI. PodČkování: dČkuji pĜedevším ĜešitelĤm projektu OP VK, že podpoĜili sestavení této studie. Za konzultaci k ĜadČ otázek jsem vdČþný pĜedevším prof. J. ŠafaĜíkovi, vedoucímu katedry informatiky a výpoþetní techniky Fakulty aplikovaných vČd Západoþeské univerzity v Plzni. 1

Úvod

Tato studie se zabývá metodologickými otázkami informatiky a významem informatiky pro regionální rozvoj. Mezi metodologické otázky nepochybnČ patĜí þlenČní celé oblasti výzkumu v informatice. V této práci je využit základ, který zpracovala a udržuje ACM. Jde o základ, který významnČ ovlivĖuje oblast vzdČlávání a lze oþekávat, že se tato klasifikace projeví i klasifikaci profesí. Uvedena je i klasifikace, kterou používá vČdecká komunita v rámci citaþních indexĤ. V souvislosti s tím je sledován i pomČr úspČšnosti jednotlivých þástí informatiky tak, jak plyne z rozboru citaþních indexĤ. Studie nepĜináší vlastní návrh, jak Ĝešit metodologické otázky tohoto typu v prostĜedí þeské vČdy, ale upozorĖuje na nevhodnost þi problematiþnost nČkterých zažitých oznaþení. V metodologické oblasti je zásadním problémem každého vČdního oboru postoj k tomu, co je v daném oboru považováno za vČdecké a co již nikoliv. SamozĜejmČ je nutné pĜipustit, že jde o rámcové vymezení, a že pĜekonání takovýchto omezení pĜináší v nČkterých pĜípadech progresivní impuls k rozvoji disciplíny. PĜíkladem mĤže být použití poþítaþe v dĤkazu vČty o þtyĜech barvách, kdy šlo o pĜekonání limitĤ, které si nastavovala matematika – viz [1]. Významným objektem zkoumání a þastým výsledkem výzkumu v poþítaþových vČdách jsou algoritmy. Základní problém vzniká pĜi hodnocení toho, co je v tomto pĜípadČ nové, resp. co pĜináší „lepší“ Ĝešení. S tímto metodologickým problémem se setkáváme zejména tam, kde navĜený algoritmus je posuzován z hlediska multimediálního prostĜedí (napĜ. animace je realistiþtČjší apod.). Podobný metodologický problém Ĝešila nČkolikrát ve své historii matematika – viz napĜ. [10]. Diskuse o aplikovatelnosti poznatkĤ vČdy je mnohdy velice zavádČjící a prvoplánová. V této studii se vČnujeme jedné konkrétní matematické vČtČ, jejímu dĤkazu a vlivu na poþítaþové vČdy, jmenovitČ na geometrické modelování a poþítaþovou grafiku. PĤjde o Weierstrassovu

56


20.9.2010 12:47:10

Metodologicképroblémyaregionálníšancevýzkumu... vČtu o aproximaci a o Bézierovy objekty, resp. o zpracování fontĤ. Na tomto „pĜíbČhu“ se pokusíme ukázat, jak pĜekvapivé mohou být cesty k aplikaci. Studie obsahuje i zamyšlení nad regionální rolí vČdy, což je téma v ýeské republice velmi aktuální, neboĢ operaþní programy mohou zásadním zpĤsobem zmČnit strategickou orientaci nČkterých regionĤ. Prosperita regionĤ je v naší zemi stále ještČ – hodnČ zpozdile – spojována s rozvojem prĤmyslové produkce v tradiþním strojírenství, do kterého se nelogicky zapoþítává pĜedevším automobilový prĤmysl. PĜíslušná pasáž studie mapuje genezi jednoho úspČšného projektu operaþního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), který vychází ze širšího pohledu na informaþní spoleþnost, resp. spoleþnost znalostí, a to v souladu s Porterovým schématem z obr. 1. Oblast informatiky je ve svČtovém mČĜítku hybatelem zmČny paradigmatu, na kterém stojí konkurenceschopnost, prosperita i kvalita života. Vývoj regionĤ ýeské republiky v posledních cca 15 letech byl založen na investicích, velmi þasto do oblastí produkce s nižší pĜidanou hodnotou („montovny“). Pokud se mají pozitivnČ projevit projekty ze strukturálních fondĤ, pak zásadním aspektem musí být celková zmČna vnímání rozvoje. Jde ovšem o zmČnu založenou na investicích do vzdČlávání, výzkumu a vývoje a do odklonu od „hmotového inženýrství“ k „nehmotné inženýrské produkci“. Slovo inženýrství je zde použito obecnČji, než je bČžné pĜi klasifikací oblastí vzdČlávání.

Obr 1.: Porterovo schéma

2

Základní vymezení pojmĤ

V této kapitole uvedeme pohled na rozþlenČní oblastí informatiky, a to z pohledu tvorby vzdČlávacích rámcĤ a z pohledu klasifikace vČdeckých oborĤ. Je nutné poznamenat, že jde o terminologii nestabilní, což je daĖ za relativní krátkou existenci informatiky jako vČdecké disciplíny, která je dnes významnČ i pĜedmČtem vzdČlávacích aktivit. Tato nestabilita se projevuje, a to zejména v podmínkách ýeské republiky, v nesprávném až škodlivém pĜiþleĖování informatiky k jiným disciplínám, zejména k matematice nebo k obecnému inženýrství.

57


20.9.2010 12:48:37

FrantišekJežek 2.1

Klasifikace podle ACM

ZĜejmČ nejvČtšímu respektu se v oblasti vzdČlávání tČší klasifikace, kterou zpracovala a udržuje ACM (Association for Computing Machinery) – viz [4]. Práce na této klasifikaci a popisu obsahu vzdČlávání zapoþaly již pĜed cca 50 lety a do široké škály aktivit je zapojena silná skupina univerzitních i mimouniverzitních odborníkĤ. V následujícím pĜehledu jsou uvádČny i þeské ekvivalenty anglických termínĤ. Jde ovšem jen o námČty þi neformální praxi, která by mČla být pĜedmČtem diskuse. Uvećme charakteristiku jednotlivých oblastí informatiky podle zmínČných analýz a syntéz ACM: x Computer Science (teoretická informatika) – zahrnuje vývoj a inovaci základních principĤ informatiky. Obsahem jsou zejména teoretické základy informatiky (diskrétní matematika apod.), algoritmy, programovací techniky a jejich aplikace v operaþních systémech, umČlé inteligenci apod. x Computer Engineering (poþítaþové inženýrství) – zahrnuje návrh a konstrukci procesorových systémĤ pĜi zahrnutí hardwarových, softwarových a komunikaþních komponent. Tato oblast se zamČĜuje na propojení elektrotechniky a elektroniky s informatikou tak, aby spoleþnČ umožnily návrh systémĤ pro komunikaci, spotĜební elektroniku, medicínské elektronické systémy, bezpeþnostní prvky a vojenské technologie. x Software Engineering (softwarové inženýrství) – zahrnuje návrh, vývoj a testování rozsáhlých a z hlediska bezpeþnosti kritických aplikací. Hlavním smČrem v této oblasti je integrace poznatkĤ teoretické informatiky s inženýrskou praxí vývoje software v oblastech, jako jsou systémy avioniky letounu, zdravotnické aplikace, kryptografie, Ĝízení dopravy, metrologické systémy apod. x Information Systems (informaþní systémy) – zahrnuje aplikaci systému informatiky do procesĤ obchodu, a to propojováním technických a managerských oblastí. Pozornost je vČnována návrhu, implementaci a testování informaþních systémĤ pro úþetní systémy, lidské zdroje, podnikové databáze, elektronický obchod, finance, správu vztahĤ k zákazníkĤm (CRM) a podporu rozhodování. x Information Technology (informaþní technologie) - zahrnuje návrh, implementaci a údržbu technologie, a to vþetnČ podpory uživatele takového systému. Tato oblast tedy Ĝeší technické a softwarové otázky poþítaþových sítí, bezpeþnosti, vztahu klientserver, podporu mobilních sítí, web aplikace, multimediální zdroje, komunikaþní systémy a rozvrhování a správu životního cyklu technologie.

Obr. 2 Klasifikace oblastí podle ACM – viz [4], vlastní doplnČní

58


20.9.2010 12:48:37

Metodologicképroblémyaregionálníšancevýzkumu... 2.2

Klasifikace použitá v RCIO

Pro potĜeby hodnocení relativních citaþních indexĤ oborĤ (RCIO) a publikaþních aktivit je v analýze [2] použita klasifikace (pĜevzatá od spoleþnosti Thomson) podle obr. 3.

Obr. 3 Oblasti informatiky používané pro stanovení RCIO – viz [2] V publikaci [2] je uvedena následují definice RCIO: Relativní citaþní index vČdního oborĤ (RCIO) – porovnává intenzitu citaþní odezvy na þlánky daného státu v daném oboru s prĤmČrnou úrovní citaþní odezvy v daném oboru ve svČtČ. Je uvádČn jako podíl relativní produkce citací státu v jednom vČdním oboru a celosvČtové relativní produkce citací v tomtéž oboru vynásobený 100, tedy vyjádĜený v procentech. Relativní citaþní index vČdního oboru státu roven 100 % tedy znamená, že daný stát v daném oboru dosahuje oborovČ prĤmČrné citaþní odezvy. V mezinárodních publikaþních databázích se tedy do informatiky (Computer Science) zahrnuje i kybernetika a umČlá inteligence. Obr. 4 obsahuje srovnání oblasti informatiky z hlediska relativní „produkce“ publikací na 1 mil. obyvatel ve srovnání mezi EU-15 a ýR. Tabulky jsou pĜevzaty z publikace [2]. Je evidentní, že kybernetika a umČlá inteligence je v ýR ve srovnání s EU-15 výraznČ úspČšnČjší než ostatní oblasti informatiky.

Obr. 4 Relativní produkce þlánkĤ podle oblastí informatiky – viz [2] Na základČ srovnání tabulek z obr. 3 a 4 lze dovodit pomČrnČ významné kolísání ukazatele RCIO ve vČtšinČ zmínČných oborĤ, zatímco relativní poþet publikací takové výkyvy neobsahuje. Zajímavé je, že v diskusích o hodnocení výsledkĤ VaVaI se Ĝada diskutujících dovolává právČ významnČjšího využití citaþních indexĤ. VČcnČ jde pochopitelnČ o logický požadavek, ale zároveĖ je nutné vhodnými nástroji – je-li to proveditelná – odstranit významné kolísání RCIO.

59


20.9.2010 12:47:11

FrantišekJežek 3

Metodologické otázky

Na základČ zkušeností z vedení studentĤ doktorských studijních programĤ v oblasti informatiky a na základČ oponování kvalifikaþních prací se dá pojmenovat nČkolik metodologických problémĤ vČdecké práce v oblasti informatiky. Základním problémem je otázka vČdeckosti a novosti v pĜípadČ výsledkĤ, které mají charakter algoritmu nebo software. ěešení metodologických otázek každé z vČdních disciplín je nutností a povinností. OstatnČ i matematika, disciplína s dlouhou tradicí a silnČ vypČstovaným citem k metodologické þistotČ, zažila ve své historii nČkolik zásadních metodologických problémĤ. Uvećme alespoĖ dvČ takové události. První pĜíklad pochází z matematické analýzy. Snaha o vČdeckou þistotu vedla matematiky k náhradČ pĤvodní formulace definic a základních tvrzení pomocí „nekoneþnČ malých veliþin“. Evidentní je, že toto pojetí bylo ovlivnČno pĜedevším fyzikou. Matematika dostala nové základy matematické analýzy pomocí tzv. epsilon-delta metody. Ovšem P. VopČnka – viz [10] – pozdČji ukázal, že obČ teorie se liší. PĜesnČji, že pĤvodní popis pomocí nekoneþnČ malých veliþin dovoluje rozhodnout nČkteré problémy až ve formČ nutné a postaþující podmínky. SvČt epsilon-delta analýzy má pro daný problém jen podmínky nutné nebo postaþující, tedy není v nČm možné dojít k Ĝešení, které (tĜeba i intuitivnČ) známe z fyzikálního svČta nekoneþnČ malých veliþin. Ovšem nejhorším dĤsledkem je, že pak v takovém pĜípadČ mĤže ke každému tvrzení v epsilon-delta analýze existovat tvrzení silnČjší, tedy mĤže vzniknout nekoneþná posloupnost vČdeckých poznatkĤ, které jsou postupnČ silnČjší nebo obecnČjší, a „limita“ této posloupnosti je poznatkem ze svČta nekoneþnČ malých veliþin, ale nikoliv poznatkem epsilon-delta analýzy. Pro metodologii vČdy je to vážným varováním, neboĢ tak vzniká nekoneþná Ĝada vČdeckých prací, které nepĜinášejí zpravidla nic nového, ale mají všechny formální náležitosti vČdeckého výsledku. Tím druhým problémem je rozhodnutí o problému þtyĜ barev v teorii grafĤ – viz [1]. Jde o otázku, zda k obarvení planárního grafu staþí þtyĜi barvy, což názornČ (ale nepĜesnČ) mĤžeme vnímat jako otázku poþtu barev, pomocí nichž mĤžeme obarvit mapu tak, aby sousední státy (mají spoleþnou hranici tvoĜenou nekoneþnČ mnoha body) mČly vždy odlišnou barvu. Matematici dokázali, že k tomu staþí pČt barev, ale otázka, zda staþí jen þtyĜi barvy, zĤstávala dlouho nerozhodnuta. Snaha po nalezení planárního grafu, který nelze obarvit þtyĜmi barvami, byla marná, ale ani dĤkaz, že þtyĜi barvy staþí, nebyl k dispozici. V roce 1976 podali K. Appel a W. Haken dĤkaz o potvrzení hypotézy o postaþujících þtyĜech barvách. Ovšem dĤkaz byl založen na poþítaþovém testování jedné tĜídy nerozložitelných grafĤ. Pro matematickou obec šlo o zlomový okamžik. Je možné pĜijmout „dĤkaz“ založený na poþítaþovém testování variant? Navíc testy byly extrémnČ nároþné na þas. PĜi tehdejší výkonnosti procesorĤ si „dĤkaz“ vyžádal více než 1 000 hodin procesoru. DĤležité bylo, aby byla prokázána správnost algoritmu. PĜíznaþné je, že autor algoritmu nebyl uvádČn mezi oslavovanými autory. Teprve v následných publikacích se jméno J. Kocha, programátora – informatika, objevilo. Matematická obec se ovšem s takovýmto rozuzlením stále nesmíĜila a hledá matematicky „þistý“ dĤkaz. Zatím se daĜí najít jen rychlejší a prĤzraþnČjší algoritmy. Velkou metodologickou otázkou je, zda vĤbec „plnohodnotný“ matematický dĤkaz mĤže být nalezen. Poznamenejme, že otázky automatizovaného rozhodování hypotéz, resp. automatizovaného dokazování, dnes tvoĜí svébytnou oblast matematiky a teoretické informatiky. Využívá se k tomu fundamentálních výsledkĤ moderní algebry a algebraické geometrie – viz napĜ. [3].

60


20.9.2010 12:47:11

Metodologicképroblémyaregionálníšancevýzkumu... 3.1

Algoritmus jako výsledek bádání

V ĜadČ vČdních oblastí se objevuje jako výsledek þinnosti algoritmus nebo dokonce program (software). Základním problémem je, zda dosažený výsledek lze vĤbec oznaþit za nový, resp. za pĜinášející pokrok. RelativnČ jednoduchá je situace pĜi návrhu algoritmĤ v situaci, kdy je souþástí vČdecké práce i odhad výpoþetní nebo pamČĢové složitosti. Pak je možné pĜínos vČdecké práce doložit zlepšením nČkterého z takových parametrĤ. Ponechme stranou to, že lze použít relativnČ velkou škálu metrik, tedy, že jde vlastnČ o hledání optima v mnohadimenzionálním prostoru. SložitČjší situace nastane, když autor dokazuje kvalitu algoritmu experimentálnČ, tedy na základČ nČkolika provedených testĤ. Metodologický problém pĜedstavuje jak volba testovacích úloh, tak výbČr sledovaných parametrĤ pĜi provádČném experimentu. Jednou z oblastí, v níž þeská vČda dosahuje zajímavých výsledkĤ, je poþítaþová grafika. RovnČž mezi studenty informatiky je o tuto profilaci pomČrnČ významný zájem. Bohužel poþítaþové grafice velmi þasto hrozí vážné metodologické problémy, neboĢ celkem logicky jsou výstupy konfrontovány s vnímáním þlovČka. PĜesto je nepĜípustné, aby odborná práce konþila konstatováním „navržený algoritmu realizuje animaci, která je vČrnČjší než dosud používané postupy animace“ apod. Jak takový problém Ĝešit? ZĜejmČ i exaktní vČdecká disciplína, jako je informatika, bude muset v nČkterých pĜípadech využít metod sociologie a kvalita výsledkĤ algoritmu bude v nČkterých pĜípadech muset být hodnocena validním sociologickým výzkumem. Nejde ale zatím o cestu provČĜenou. 3.2

Aplikovatelnost poznatkĤ a skuteþné aplikace

Diskuse o hodnocení výsledkĤ VaVaI a o financování výzkumných aktivit velmi þasto konþí u povrchní a „politizující“ diskuse o úloze základního a aplikovaného výzkumu, o jejich proporcích a financování. Hranice mezi základním a aplikovaným výzkumem je neostrá. Velmi tČžko popsatelná je i aplikaþní hodnota dosažených výsledkĤ. DĤvodem je, že v prostoru vČdy vznikají nové a nové vazby, a to i mezi zdánlivČ odlehlými oblastmi bádání. Tak se poznatky zdánlivČ ryze teoretické stávají teprve v promČnnách þasu v nČkterých pĜípadech klíþem k zásadním aplikacím. Jako jeden z pĜíkladĤ takové promČny uvedeme pĜenos poznatkĤ mezi numerickou matematikou a geometrickým modelování (Computer Aided Geometric Design) – viz [7]. PĤjde o popis cesty od Weierstrassovy vČty pĜes objev Bernsteinových polynomĤ až k aplikaci Bézierových kĜivek. V roce 1885 formuloval K. Weierstrass vČtu o nejlepší aproximaci spojité reálné funkce polynomem: NechĢ f (x) je spojitá funkce na intervalu (a,b). Pak pro každé İ > 0 existuje polynom p(x) tak, že pro každé x (a, b) platí | f ( x) p( x) | H . WeierstrassĤv dĤkaz tohoto tvrzení nebyl konstruktivní, tj. neobsahoval skuteþný popis zmínČného polynomu. V roce 1912 publikoval S. Bernstein nový dĤkaz Weierstrassovy vČty, a to dĤkaz konstruktivní. To, že je k nČjakému tvrzení publikován nový, þasto jednodušší dĤkaz, je v matematice vČcí þastou a vČtšinou se takovýmto krokĤm nepĜikládá vČtší význam a rozhodnČ ne pĜínos pro aplikace.

61


20.9.2010 12:47:11

FrantišekJežek V dalším výkladu budeme bez újmy na obecnosti pracovat místo intervalu (a,b) s intervalem (0,1). BersteinĤv dĤkaz Weierstrassovy vČty je založen na tom, že pro hledaný polynom platí

p ( x)

i

n

¦ f (n) B i 0

kde

B

i ,n

( x)

i ,n

( x) ,

( n i ) §n· i ¨¨ ¸¸ x (1 x) , i ©i¹

0,..., n ,

,

což jsou tzv. Bernsteinovy polynomy. Je nutné poznamenat, že pro matematickou korektnost je nutné doplnit definici o speciální hodnoty, tj. pro i=0 a pro x=0. P. Bézier, který po celý živost pracoval ve firmČ Renault, se v dobČ nástupu poþítaþĤ pokusil o podporu automatizace výroby (dá se mluvit o základech mechatroniky) a k tomuto cíli potĜeboval jiný popis tvarovČ složitých objektĤ, než jaké mu nabízela klasická matematika, resp. geometrie. P. Bézier v 60. letech minulého století vyvinul originální zpĤsob popisu kĜivek a ploch. PozdČji se ukázalo, že matematickým základem Bézierovy ideje jsou Bernsteinovy polynomy, byĢ Bézierova myšlenka vycházela z jiného pojetí a byla silnČ podmínČna geometrickým a technickým vidČním problému. Bézierovské objekty dnes patĜí k základním prvkĤm geometrického modelování (Computer Aided Geometric Design) – viz [7]. O jejich užiteþnosti pro aplikace nikdo nepochybuje. Tyto objekty pĜinesly uživatelĤm grafických a CAD systémĤ novou metodu návrhu pomocí Ĝídícího polygonu nebo Ĝídící sítČ. PozdČji tyto objekty posloužily k popisu fontĤ v rámci postskriptu a setkáme se s nimi jako s komprimaþními metodami pro vektorovČ reprezentovaná grafická data. Na uvedeném „pĜíbČhu“ jsme snad poukázali na skuteþnost, že zdánlivČ zbyteþné opakované dokazování mĤže vést k vytvoĜení aparátu (zde Bernsteinových polynomĤ), který se po mnoha letech mĤže stát základem pro zásadní aplikace a pro zmČnu celého odvČtví prĤmyslu (zde návrhu a výroby automobilĤ, resp. poþítaþové typografie). 4

VČda, speciálnČ informatika v regionech

V této þásti studie se zamČĜíme na otázky konkurenceschopnosti zemí a region ve vazbČ na rozsah a podporu výzkumu, který je v dané zemi nebo regionu provádČn. Pozornost budeme vČnovat následujícím otázkám: Jak se mČĜí inovaþní potenciál zemČ nebo regionu a jakou roli v takovém mČĜení hraje oblast informatiky? Jaký je vztah mezi rozvojem základny výzkumu a vývoje v regionech a jejich konkurenceschopností a v þem je specifický rozvoj výzkumu v oblasti informatiky? MĤže rozvoj výzkumu a vývoje v regionu ovlivnit statistiky nezamČstnanosti, pĜíchod perspektivních investorĤ apod.? Jakou roli v ýeské republice mohou v tomto ohledu sehrát strukturální fondy, zejména operaþní program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI)? 4.1

Otázky konkurenceschopnosti region

Jedním z významných indikátorĤ pĜi srovnávání zemí z hlediska jejich orientace na budoucnost a dlouhodobČ udržitelnou prosperitu je index inovaþního potenciálu. Pro hodnocení inovaþního potenciálu zemí se používá 7 skupin ukazatelĤ a celkem 29 hodnotících kritérií (viz [5] a [2]). Jedná se o následující sadu ukazatelĤ:

62


20.9.2010 12:47:12

Metodologicképroblémyaregionálníšancevýzkumu... 1) Lidské zdroje a) Osoby ve vČku 20 – 29 let, které prvnČ dokonþily terciární vzdČlání v oblasti technických, pĜírodních, humanitních nebo spoleþenských vČd (pĜepoþteno na 1000 obyvatel) b) Absolventi doktorského studia v pĜírodovČdných, technických, spoleþenskovČdních a humanitních oborech (na 1000 obyvatel ve vČku 25 – 34 let) c) Obyvatelstvo s vysokoškolským vzdČláním (na 100 obyvatel ve vČku 25-64 let) d) Zapojení do celoživotního vzdČlávání (na 100 obyvatel ve vČku 25-64 let) e) Mládež se stĜedoškolským vzdČláním (% populace ve vČku 20-24 let s úplným nebo nižším stĜedním vzdČláním) 2) Finance a podpora a) VeĜejné výdaje na VaV (% HDP) b) Rizikový kapitál (% HDP) c) ÚvČry poskytnuté soukromým sektorem (v pomČru k HDP) d) Širokopásmová komunikaþní síĢ (% firem) 3) Výdaje podnikĤ a) Výdaje podnikové sféry na VaV (% HDP) b) Výdaje na IT (% HDP) c) Výdaje na inovace bez VaV výdajĤ (% obratu) 4) Vazby na podnikání a) MSP s vlastními inovacemi (% z celkového poþtu MSP) b) MSP se spoluprací na inovacích (% z celkového poþtu MSP) c) Obnova firem (vzniklé a zaniklé MSP) (% z celkového poþtu MSP) d) Spoleþné publikace (public-private) (na 1 milion obyvatel) 5) Výkonnost a) PĜihlášky patentĤ u EPO (poþet/mil. obyv.) b) Ochranné známky Spoleþenství (poþet/mil. obyv.) c) PrĤmyslové vzory Spoleþenství (poþet/mil. obyv.) d) Technologická platební bilance (% HDP) 6) InovátoĜi a) MSP zavádČjící produktové nebo procesní inovace (% z celkového poþtu MSP) b) MSP zavádČjící marketingové nebo organizaþní inovace (% z celkového poþtu MSP) c) Efektivita zdrojĤ u inovátorĤ, nevážený prĤmČr z: i) Podíl inovátorĤ, jimž inovace významnČ snížila pracovní náklady ii) Podíl inovátorĤ, jimž inovace významnČ snížila náklady na materiál a energii 7) Ekonomické efekty a) ZamČstnanost v medium-high a high-tech zpracovatelském prĤmyslu (% celkové pracovní síly) b) ZamČstnanost ve znalostnČ intenzivních službách (% celkové pracovní síly) c) Export medium-high a high-tech zpracovatelského prĤmyslu (% z celkového exportu) d) Export intenzivnČ znalostních služeb (% z celkového exportu služeb) e) Prodej nových produktĤ z hlediska trhu (% z celkového obratu všech podnikĤ) f) Prodej nových produktĤ z hlediska firmy (% z celkového obratu všech podnikĤ) Po agregaci dat za uvedené ukazatele je urþen inovaþní index zemČ a následnČ jsou zemČ podle hodnoty indexu a charakteru dat rozdČleny do þtyĜ skupin, a to od zemí s vynikajícími pĜedpoklady v oblasti inovací až po zemČ, které nevykazují inovaþní potenciál. Na obr. 5 jsou uvedené þtyĜi kategorie zemí odlišeny barevnČ. Pozice ýeské republiky jako celku je relativnČ dobrá, ale mohla by se pomČrnČ rychle významnČ zlepšit. Je velmi pravdČpodobné, že bČhem 1-2 let mĤže naše zemČ postoupit do skupiny „následovníkĤ“, tedy do druhé neúspČšnČjší skupiny. Pokud analyzujeme podrobnČji data – viz [5] – zjistíme, že uvedený systém hodnocení inovaþního potenciálu vidí výhody ýR napĜ. v míĜe stĜedoškolského vzdČlání v populaci (ukazatel 1e)) nebo v zamČĜení na produkci s vyšší pĜidanou hodnotou (ukazatel 7a), resp. 7c)). Uvedené dva ukazatele jsou ale z vnitĜního pohledu snadno

63


20.9.2010 12:47:12

FrantišekJežek relativizovatelné. Vysoká míra dokonþování stĜedoškolského vzdČlávání má i negativní stránky, napĜ. v þásteþné devalvaci hodnoty tohoto vzdČlání, což mČlo být Ĝešeno tzv. státní maturitou, ale pravdČpodobnČ se nepodaĜí tento zásadní a dĤležitý krok prosadit. Orientace na produkci s vyšší pĜidanou hodnou je v ýR tažena automobilovým prĤmyslem, což je do jisté míry velké riziko, zejména když producenti automobilĤ a dodavatelé dílĤ jsou závislí na mezinárodnČ pĤsobících koncernech. V uvedeném hodnocení nemĤže být zohlednČno, že v pĜíslušné zemi je výrobek „jen sestavován“ a není v ní vyvíjen þi inovován. Publikace [5] pĜináší i srovnání zemí EU s dalšími ekonomickými centry (zejména USA, Japonsko, ýína, Indie) a poukazuje na jednoznaþné zaostávání EU v orientaci na inovace. NapĜ. u ýíny je evidentní velice rychlý rĤst vČtšiny parametrĤ, zejména pak v oblasti informaþních technologií (a to i pĜes jisté politické pĜekážky v dané oblasti). EU vykazuje dlouhodobČ o 30 % nižší inovaþní index než Japonsko a v souþasné dobČ o 22% nižší než USA. V pĜípadČ USA došlo, zĜejmČ vlivem pĜíznaku ekonomických obtíží, za posledních pČt let ke mírnČní tohoto odstupu z cca 32 % na uvedených 22 %. Tato zmČna vedoucí ke sbližování je zpĤsobena zejména pomČrnČ rychlým rĤstem výdajĤ EU do oblasti informaþních technologií. Obavu ale budí relativnČ nízká ekonomická efektivnost investic do infrastruktury a pĜetrvávající problémy ve spolupráci veĜejného a soukromého sektoru. ZároveĖ však „snímek“ ýR ukazuje, že v tČch oblastech, ve kterých naše zemČ nejvíce zaostává, vykazuje i velmi rychlý rĤst parametrĤ – jde zejména o podíl absolventĤ vysokých škol v populaci a o spolupráci veĜejného a soukromého sektoru v oblasti inovací. Teprve þas ale ukáže, zda tento rychlý rĤst zmínČných parametrĤ bude mít skuteþný efekt z hlediska zmČn HDP, zamČstnanosti apod.

Obr. 5: Index inovaþní aktivity a potenciálu – pĜevzato z [5] Na obr. 6 jsou zemČ, které jsou srovnávány v materiálu [5], umístČny podle dvou parametrĤ, a to stavu inovaþního indexu a zmČny v tomto indexu. Tak vznikají þtyĜi skupiny zemí. ýR vykazuje mírnČ podprĤmČrný inovaþní index, ale zároveĖ velmi dobrou dynamiku rĤstu tohoto ukazatele. PĜesto odstup ýR oproti vedoucím zemím (napĜ. Dánsku, Finsku apod.) je cca 15 let, a to za pĜedpokladu, že by se zlepšování inovaþního potenciálu v uvedených zemích zastavilo (to se stalo v souþasnosti v Dánsku) a ýR udržela souþasné tempo zlepšování, což je pomČrnČ málo pravdČpodobné, neboĢ toto tempo je nyní ovlivnČno zejména rĤstem poþtu studentĤ v terciárním vzdČlávání. Z uvedených materiálĤ není zcela zĜejmé, jakou mČrou se na tomto vývoji podílí oblast služeb a výzkumu v oblasti informatiky. ZĜejmé je zlepšování infrastruktury pro tuto oblast, ale nelze jednoznaþnČ vysledovat, že by klasické strojírenství a zejména automobilový prĤmysl mČly vážného konkurenta v rozvoji IT prĤmyslu. Lze se domnívat, že v ýR není dostateþnČ podchycen svČtový a evropský trend orientace na sofistikované služby. PĜetrvává

64


20.9.2010 12:48:39

Metodologicképroblémyaregionálníšancevýzkumu... zamČĜení na „hmotnou inženýrskou produkci“. Dokladem toho je i stanovení priorit pro þeskou vČdu (viz konkurenceschopné strojírenství) a mnohdy i zamČĜení programĤ podpory pro aplikovaný výzkum.

Obr. 6: RozdČlení zemí podle inovaþního potenciálu a rychlosti jeho zmČny – pĜevzato z [5] V materiálu [9] je podrobnČ studována regionální struktura evropského prostoru z hlediska inovaþního potenciálu. Materiál dokládá, že v ýR jsou extrémnČ vysoké regionální rozdíly z hlediska sledovaných veliþin, kterými jsou vybrané položky (celkem v poþtu 16) z 29 ukazatelĤ inovaþní výkonnosti þi inovaþního potenciálu zemČ. PĜíslušná mapa regionĤ (NUTS 2) je uvedena na obr. 7 (pĜevzato z [9]). Barevná stupnice dČlí regiony do þtyĜ skupin podle inovaþního potenciálu. Tmavší odstíny znamenají vyšší inovaþní aktivity, naopak nejsvČtlejší odstíny znaþí významné zaostávání regionu. PodrobnČjší pohled na použité indikátory ukazuje, že pozice Prahy vĤþi ostatním regionĤm v ýR je významnČ odlišná, než tomu je ve vztahu mezi hlavním mČstem a regiony v jiných zemích. V podmínkách ýR Praha významnČ dominuje napĜ. ve vzdČlanostní struktuĜe a ve veĜejných výdajích na VaVaI, ale naopak regiony mají významnČ lepší ukazatele v ochotČ firem vkládat soukromé zdroje do oblasti VaVaI i jiných inovací. Lze dovodit, že firemní sektor si uvČdomuje nutnost investic do budoucnosti a v nČkterých pĜípadech se již touto cestou vydává. Z osobní zkušenosti plyne, že velmi þasto jde o zásadní investice do oblasti ICT. Nejde již o využití informaþních technologií ke standardnímu Ĝízení firmy, ale jde o zásadní inovace celého životního cyklu výrobku nebo služby. Zásadní otázkou proto je, jak je na zmČnu požadavkĤ pĜipraveno zejména vysoké školství a sektor výzkumu a vývoje. V mnoha pĜípadech již složitost a hloubka inovací neumožní, aby si takovou zmČnu provádČl firemní sektor pouze vlastními silami.

65


20.9.2010 12:48:40

FrantišekJežek

Obr. 7: Inovaþní potenciál podle regionĤ soudržnosti NUTS 2 – pĜevzato z [9] 4.2

Stanovení priorit pro oblast VaVaI

Podívejme se nyní na strategické dokumenty, které se snaží o stanovení priorit v oblasti VaVaI. V evropském prostoru je takových prognóz a zámČrĤ velké množství, ale za nejprĤkaznČjší a zastĜešující lze považovat stanovení priorit pro rámcové programy (napĜ. pro 7. rámcový program). Z tČchto podkladĤ lze tvrdit, že Evropa zaþíná i fakticky, tj. v penČžním vyjádĜení, klást zásadní dĤraz na výzkum v oblasti informaþních a komunikaþních technologií a na rozvoj potenciálu lidí pro oblast výzkumu a vývoje. Na úrovni ýR je pravidelnČ zpracovávána (pod rĤznými názvy) národní politika výzkumu, vývoje a inovací. Poslední z nich je zpracována na období 2009 – 2015 – viz [8] - obsahuje i pĜílohu, v níž jsou formulovány priority aplikovaného výzkumu. Jednou z osmi priorit je i téma „Informaþní spoleþnost“. Jednání o zahrnutí této priority nebylo jednoduché, byĢ jde o logické a nutné zaĜazení. Stále se projevuje pĜedstava, že ýeská republika musí spojit svoji budoucnost se strojírenstvím. Tato pĜedstava má své silné zastánce nejen na vládní úrovni, ale i v regionálních strukturách (Ostrava, PlzeĖ). Priorita „Informaþní spoleþnost“ v národní politice výzkumu – viz [8] - se orientuje na obdobná témata, jaká jsou prioritami evropského prostoru: aplikace v Ĝízení státu a podnikĤ, ve zdravotnictví, v prĤmyslu (robotika), ve správČ dat o území. Popis tohoto prioritního smČru (na rozdíl od ostatních) obsahuje ve zvýšené míĜe vazbu na základní výzkum zejména v oblasti matematiky a fyziky. Priority ýeské republiky v oblasti výzkumu by se mČly projevit pĜedevším v zapojování do mezinárodních projektĤ, jmenovitČ do rámcových programĤ. V analýze [2] se konstatuje, že

66


20.9.2010 12:48:40

Metodologicképroblémyaregionálníšancevýzkumu... týmy ýeské republika se ucházejí o 0,85 % z dosud alokovaného rozpoþtu 7. RP pro státy EU. NejúspČšnČjší je ýR v projektech zamČĜených na vytváĜení regionĤ znalostí a výzkumného potenciálu. Týmy z ýR získaly 3,95 % z celkové podpory, ovšem tato podpora je urþena jen zaostávajícím regionĤm. Za mimoĜádné je oznaþeno, že v ýR jsou velice úspČšné v žádostech o podporu z rámcových programĤ malé a stĜední firmy – zisk 2,98 % prostĜedkĤ. Pokud provedeme srovnání podle tematických priorit, pak ýR významnČ uspČla napĜ. v oblasti dopravy (1,6 %), nanotechnologiích a materiálovém inženýrství (1,16 %). Naopak slabší výsledek dosáhly oblasti, v nichž jsou v evropském prostoru alokovány nejvČtší finanþní zdroje, tedy ICT (0,69 %) a zdravotnický výzkum (0,59 %). 4.3

Zkušenosti s pĜípravou integrovaných plánĤ rozvoje mČst

V pĜedcházejících odstavcích jsme zmínili skuteþnost, že pro evropský prostor je dĤležitý rozvoj regionĤ (NUTS 2). Pro ýR je charakteristické, že regionální rozdíly jsou velice významné, a to nejen v momentálních ekonomických a jiných ukazatelích, ale také, resp. zejména, v ukazatelích, které zakládají dlouhodobou perspektivu regionu. Mezi takové ukazatele patĜí napĜ. index konkurenceschopnosti. Na pĜíkladu PlzeĖského kraje a mČsta PlznČ vysvČtlíme postup, který vedl k pojmenování problému regionu a k pĜípravČ ambiciózního plánu na zmČnu. V rámci diskuse o pĜípravČ projektĤ do operaþních programĤ poĜádala ZýU nČkolik setkání s významnými regionálními osobnostmi a snažila se získat názor na pĜedstavy ZýU o podpoĜe vzdČlávání a výzkumu. PĜedstavitelé mČsta pĜišli v roce 2007 s myšlenkou pĜípravy dvou integrovaných plánĤ rozvoje mČsta PlznČ: „PlzeĖ - univerzitní mČsto 2015“ a „PlzeĖ – hlavní evropské mČsto kultury 2015“. V závČru roku 2007 zadalo vedení mČsta PlznČ univerzitČ formou zakázky zpracování prvního z integrovaných plánĤ rozvoje. V tu dobu mČla ZýU již rámcovČ pĜipravenu pĜedstavu o projektech, které by chtČla uplatnit v rámci strukturálních fondĤ. V první polovinČ roku 2008 organizovala ZýU mČstský a krajský dialog o dalším zamČĜení výzkumu a vývoje v kraji a mČstČ a o požadavcích na vzdČlávání. Následných schĤzek (spíše usilovné práce) se úþastnili pĜedstavitelé vzdČlávacích institucí, výzkumných organizací, zástupci mČsta, rozvojových agentur, VČdecko-technického parku, Techmanie (interaktivní technické muzeum) apod. Pro pracovníky univerzity to byla nejen nároþná práce, ale i velká výzva. V oblasti výzkumu vykrystalizovala jako perspektivní oblast materiálového výzkumu a oblast informaþních technologií. K tomu byla provedena Ĝada analýz a nebylo jednoduché pĜesvČdþit napĜ. pĜedstavitele mČsta, že orientace na oblast informaþních technologií je velice perspektivní. Tradiþní nazírání na PlzeĖ jako mČsto tČžkého strojírenství se postupnČ mČnila. ZýU v rámci tČchto rozvah zpracovala dlouhodobé smČry rozvoje univerzity v oblasti výzkumu a vývoje. Pro oblast informaþních technologií byl identifikován velký potenciál i odpovídající zázemí v tČchto oblastech: x x x x x x x

bezpeþný internet, senzorové sítČ a jejich aplikace, metody vytČžování informací z dat, komunikace s poþítaþem v pĜirozeném jazyce (Ĝeþové systémy), metody zpracování grafické a geometrické informace, metody identifikace systémĤ a Ĝízení složitých systémĤ, nové metody pro GIS systémy a jiné aplikace.

Po pĤlroce práce byl cca v polovinČ roku 2008 pĜedložen výsledný dokument – viz [6] – k projednání jak zastupitelĤm mČsta, tak pĜíslušným strukturám NUTS 2 Jihozápad. PotČšitelné bylo, že jednání o obsahu dokumentu, který zahrnuje aktivity v rozsahu cca

67


20.9.2010 12:47:15

FrantišekJežek 9 mld. Kþ, bylo vČcné, nároþné, korektní a neneslo stopy politických sporĤ. Podpora ve schvalovacích orgánech byla témČĜ absolutní. V souþasné dobČ se pravidelnČ schází výbor tohoto integrované plánu, koordinuje postup a vyhodnocuje naplnČní stanovených cílĤ. Dosavadní vývoj je velmi nadČjný, byĢ nČkteré události (napĜ. program ROP Jihozápad) znamenaly pozdržení plánovaných aktivit a mohou i zpĤsobit potíže v provázanosti a návaznosti. ParalelnČ k pĜípravČ a realizaci integrovaného plánu „PlzeĖ – univerzitní mČsto 2015“ byl pĜipravován a je realizován druhý projekt: „PlzeĖ – evropské hlavní mČsto kultury 2015“. Oba projekty mají mezi sebou jistou vazbu. Je zĜejmé, že pro výzkumná centra evropského významu je nutné zajistit, aby pro zahraniþní spolupracovníky i pro mladé vČdecké pracovníky bylo mČsto všestrannČ atraktivní, což je jedním z cílĤ projektu zamČĜeného na oblast kultury. 4.4

Oþekávání od investic pomocí strukturálních fondĤ

ýeská republika pĜi návrhu schémat strukturálních fondĤ respektovala Lisabonskou strategii a vážnČ se zabývala otázkami regionálního rozvoje, úloze rozvoje lidských zdrojĤ a dostupnosti kapacit výzkumu, vývoje a inovací. SvČdþí o tom obsah i rozsah analytických materiálĤ, zejména národního referenþního rámce. V evropském prostĜedí je dnes struktura operaþních programĤ spravovaných MŠMT, tedy programĤ VzdČlávání pro konkurenceschopnost a programu Výzkum a vývoj pro inovace, považována v ideové rovinČ za pĜíklad dobré praxe. Z dosavadní osobní zkušenosti s pĜípravou a Ĝešení projektĤ lze formulovat následující poznatky (dojmy): x Administrativní nároþnost projektĤ v OP VK mĤže zpĤsobit, že zásadní bude u projektĤ administrativní správnost, naplnČné výkaznictví a dodržení stále se mČnících a zpĜísĖujících se pravidel. Do pozadí mĤže ustoupit obsahová náplĖ a faktické zmČna v konkurenceschopnosti regionĤ. Hrozbou je i to, že v dobČ krize mohou být prostĜedky OP VK v nČkterých pĜípadech vnímány jako „substituþní zdroje“ pro financování standardních þinností. x ZýU zahájila pĜípravu projektĤ pro OP VK již v roce 2006 a postupovala metodou shora dolĤ, tedy od strategické vize regionu a vlastní univerzity k tematickému zacílení projektĤ. Toto pojetí bylo plnČ podpoĜeno i v rámci pĜípravy integrovaného plánu rozvoje mČsta (škoda je, že takovéto rozvojové plány nepĜipravily i kraje). UvnitĜ univerzity mČl být kladen dĤraz na všestranné zajišĢování kvality a na orientaci pracovníkĤ i studentĤ na oblast výzkumu, vývoje a inovací. Vyhlašované výzvy ovšem neumožnily naplnČní této pĜedstavy. ZvítČzila praxe dílþích zmČn v jednotlivých studijních programech nebo oborech. Oþekávání, že pĤjde o zásadní intervenci vedoucí ke zmČnČ parametrĤ celého systému (zejména v regionálních charakteristikách), se nenaplnila a nenaplĖuje. x PĜíprava projektĤ pro OP VaVpI byla velice nároþná na finanþní a lidské zdroje, ale tato nároþnost byla v souladu se závažností projektĤ. Zkušenost ZýU s pĜípravou projektĤ je pozitivní, neboĢ na pracovištích probČhly klíþové strategické debaty. PĜípravy každého z projektĤ se úþastnilo cca 50 osob, a to napĜíþ generacemi vČdeckých pracovníkĤ. Nejmladší vČdeþtí pracovníci si uvČdomili, že jde pro nČ o životní šanci. Celý proces pĜípravy projektĤ (cca 40 mČsícĤ þinnosti cca 300 osob v rámci jedné instituce) byl Ĝízen a strategicky usmČrĖován kolegiem pro rozvoj, které sdružuje nejvýznamnČjší osobnosti univerzity. OpakovanČ se konala setkání s potenciálními partnery projektĤ z odbČratelské sféry, zejména z prĤmyslu (strojírenství, elektrotechnika, informaþní technologie). x Podporu Ĝídícího orgánu lze v pĜípadČ OP VaVpI oznaþit za dobrou. Nejlepší dojem ale zpracovatele projektĤ získali z kvality posuzování projektĤ a z konkrétnosti a korektnosti vyjednávání o smlouvČ. Ukazuje se, že využití

68


20.9.2010 12:47:15

Metodologicképroblémyaregionálníšancevýzkumu... panelu zahraniþních odborníkĤ je úþelnou cestou, jak do posuzování projektĤ a do rozdČlování prostĜedkĤ v oblasti VaVaI vnést Ĝád a elementární princip objektivity. Vysoce oceĖujeme zejména hloubku a vČcnost písemných stanovisek.

5

ZávČry

VČda, výzkum, vývoj a inovace jsou logicky þinnostmi, které nejsou ve své podstatČ pĜesnČ místnČ lokalizovatelné. Informaþní technologie tuto vlastnost zmínČných þinností ještČ posilují. Ovšem dĤsledky územní lokalizace výzkumných týmĤ, kontaktĤ mezi producenty (výrobci, firmami) a výzkumnými týmy mají jednoznaþnČ i regionální charakter. PĜítomnost univerzity þi jiné výzkumnČ zamČĜené organizace v regionu má nepochybnČ pozitivní vliv na stabilitu zamČstnanosti, kultivovanost prostĜedí i na veĜejnou þi státní správu. Univerzitní þi výzkumné instituce jsou dnes stabilními zamČstnavateli i pro Ĝadu dalších profesí (napĜ. ZýU patĜí v PlzeĖském kraji mezi 10 nejvČtších zamČstnavatelĤ a na cca 1 000 akademických pracovníkĤ pĜipadá další 1 000 zamČstnancĤ v servisních þinnostech). Nepominutelným rysem je i internacionalizace prostĜedí mČsta, neboĢ na instituce zabývající se výzkumem a s ním spojených rozvojem lidských zdrojĤ pĜijíždČjí zahraniþní pracovníci a hosté, resp. se v místČ instituce konají semináĜe, konference a kongresy. Pro ýeskou republiku pĜedstavuje rozvoj výzkumných kapacit v regionech (ale nejen tam) i nadČji na lepší zhodnocení poznatkĤ VaVaI v praxi. Pro vČtšinu regionĤ v ýR (mimo Prahy a Brna) je totiž typické, že rozsah veĜejných prostĜedkĤ vkládaných do VaVaI pĜevyšuje objem veĜejných prostĜedkĤ, které jsou v dané lokalitČ použity v oblasti VaVaI. Z hlediska lepšího propojení potĜeb praxe a zamČĜení aplikovaného výzkumu je rozhodnČ dĤležité, aby OP VaVpI inicioval vytvoĜení zázemí pro takovou spolupráci a úspČšnČjší (rychlejší, efektivnČjší) transfer poznatkĤ. ZároveĖ je ale nutné odmítnout pĜedstavu, že v regionech má být pČstován jen aplikovaný výzkum a nikoliv výzkum základní. V odĤvodnČných pĜípadech, tedy pĜi jasné vazbČ na aplikovaný výzkum, je vhodné, aby i regionální centra mČla dostateþnou oporu v základním výzkumu (v prostĜedí PlznČ jde napĜ. o matematické modelování, teoretickou informatiku, fyzikální a materiálové inženýrství). Oblast informatiky patĜí ve své významné þásti mezi oblasti s neostrým regionálním ukotvením. Samou podstatou oboru je pĜeci odbourávání bariér daných rozdíly v sídle odborníka. Informatika je dnes pomČrnČ slabČ závislá na velké infrastruktuĜe. Výjimkou jsou v nČkolika málo pĜípadech snad jen superpoþítaþe. ObecnČ platí, že týmy z oblasti výzkumu v informatice jsou velmi þasto územnČ rozptýlené a jádra týmĤ jsou relativnČ snadno i pĜenositelné do nové lokality. ýas ukáže, zda i v oblasti výzkumu a vývoje dojde k hledání levnČjších lokalit pro sídlo jádra týmĤ þi administrativnČ – správní sídlo. Kritickou podmínkou pro takový krok mĤže být pak i atraktivita nového sídla (kvalita prostĜedí, kulturní úroveĖ, dostupnost služeb). Literatura [1]

Appel, K., Haken, W. and Koch, J.: Every Planar Map is Four Colorable. I: Discharging. Illinois J. Math. 21, 429-490, 1977.

[2]

Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v ýeské republice a její srovnání se zahraniþím v roce 2009. ÚĜad vlády ýR, Rada pro výzkum, vývoj a inovace, 2009. ISBN 978-80-7440-005-6. Dostupné z .

[3]

Cox, D. A., Little, J. and O'Shea, D.: An Introduction to Computational Algebraic Geometry and Commutative Algebra, Springer, 2007, ISBN: 978-0-387-35650-1.

69


20.9.2010 12:47:16

FrantišekJežek [4]

Curricula Recommendations, ACM [citováno 2010-05-15]. .

Dostupné

z

[5]

European Innovation Scoreboard (EIS) 2009. European Union, 2010. ISBN 978-9279-14222-2. Dostupné z .

[6]

IPRM PlzeĖ - univerzitní mČsto 2015, UKEP, PlzeĖ [citováno 2010-05-16]. Dostupné z < http://www.ukep.eu/content/view/135/33/ >.

[7]

Ježek, F.: Geometrické a poþítaþové modelování. ZýU, PlzeĖ, 2009 [citováno 201005-16]. Dostupné z .

[8]

Národní politika výzkumu, vývoje a inovací ýeské republiky na léta 2009 – 2015, ÚĜad vlády, 2008 (dne 8. þervna 2009, usnesení vlády þ. 729) [citováno 2010-05-23]. Dostupné z http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=5579

[9]

Regional Innovation Scoreboard (RIS) 2009 [citováno 2010-05-15]. Dostupné z .

[10]

VopČnka, P.: Pojednání o jevech povstávajících na množstvích. OPS, Praha, 2009. ISBN 978-80-87269-02-2.

70


20.9.2010 12:47:16

Výzvy, hrozby a úzká místa informatiky Jaroslav Král Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Fakulta informatiky, Masarykova univerzita v BrnČ [email protected]

Abstrakt: Informatika je inženýrský a vČdecký obor, pro nČjž je typický neobyþejnČ rychlý vývoj velmi þasto s prakticky okamžitými dopady na spoleþenské procesy a zájmy lidí. Ti se þasto snaží pĤsobení informaþních technologií (IT) ovlivĖovat, napĜ. tím, že prosazují pravidla práce s daty, která vedou k podstatnému omezování positivních efektĤ IT a vedou pod záminkou ochrany dat a soukromí k pĜímému ohrožení základních lidských práv, jako je právo na život, na zdraví, na informace þi na kvalitní vzdČlání a nakonec i na toho soukromí. Rychlý vývoj informatiky je hlavní pĜíþinou publikaþních zvláštností v informatice. To zpochybĖuje souþasné zásady hodnocení informatického výzkumu. Tempo zmČn a vliv informatiky na spoleþenské procesy klade specifické nároky na vzdČlávání informatikĤ. IT umožĖuje prudký nárĤst složitosti administrativních procesĤ þasto bez významných pozitivních efektĤ i pĜi rĤstu investic. IT odborníci se budou proto muset více vČnovat i prosazování zmČn v právním a spoleþenském prostĜedí, ve kterém pracují jimi vytvoĜené systémy. Musí více dbát na implementaci procesĤ vývoje IT, aby nedocházelo k pĜehmatĤm a ztrátám, jako v pĜípadČ datových schránek. Efekty IT jsou v dĤsledku neznalosti, nezájmu, lobystických tlakĤ a nedomyšlených omezení menší, než se oþekávalo. To vede ke snižování podpory IT a informatického výzkumu ze strany vlády i veĜejnosti. Náznaky tohoto vývoje lze vysledovat v projevech nového ministra školství a v nižším zájmu o studium informatických oborĤ. To mĤže být fatální nejen pro informatiku, ale i pro celou spoleþnost. Hrozí, že se nepodaĜí využít fascinující pĜíležitosti, které informatika nabízí. IT umožĖuje globalizaci a tím mimo jiné i vznik daĖových rájĤ a snazší uplatĖování strategie vítČz-prohrávající. To však neznamená, že je tím v dlouhodobém výhledu vylouþen výsledek „prohrávají všichni“. Ukážeme, že IT dokonce zvyšuje v dlouhodobém výhledu pravdČpodobnost varianty „prohrávají všichni“. Pokusíme se navrhnout principy možných Ĝešení výše uvedených problémĤ. Úvod V této studii se pokusíme zviditelnit nČkteré opomíjené vlastnosti informaþních technologií (IT) a informatiky a opomíjené aspekty jejich využívání a hodnocení. Ukážeme, že mnohé existující problémy používání a hodnocení informaþních technologií a informatiky jako jejich teoretického zázemí lze odvodit z jejich nezpochybnitelných vlastností – a to jak pĜímo, tak nepĜímo pĜes jejich pĤsobení na spoleþnost a spoleþenské prostĜedí.

71


20.9.2010 12:47:16

JaroslavKrál Základním problémem využívání a rozvoje IT jsou omezení pĜístupu a využívání dat, mnohdy dokonce zákaz uchovávání dĤležitých dat. Ukážeme kritické dĤsledky souþasné praxe v oblasti ochrany lidských práv, vzdČlávání, v oblasti zdraví a možnosti pracovat a v omezování možnosti výzkumu v ĜadČ klíþových oborĤ. Prudký vývoj informatiky omezuje použitelnost obvyklých metod hodnocení vČdecké práce na informatické publikace. To spolu s výše uvedenými problémy ohrožuje budoucnost informatiky. Dochází totiž k poklesu prestiže informatiky, „IT vychází z módy“ snad ještČ více než jiné technické obory. Prosazování informaþních technologií, za jejichž klesající úþinnost nesou do znaþné míry odpovČdnost sami politici, již politici nepovažují za prioritní, viz napĜ. vyjádĜení nového ministra školství. Obrana proti tomu je obtížná. ÚspČšná mĤže být jen tehdy, jestliže se prosadí spoluúþast informatikĤ na všech etapách specifikace požadavkĤ a prosadí se žádoucí zmČny v legislativČ, napĜ. když se zmČní pravidla práce s daty. PĤsobení IT skrývá nČkteré významné hrozby, které ohrožují stabilitu globální ekonomiky. IT pĜitom z Ĝady dĤvodĤ nemĤže, spíše nesmí, využívat své možnosti pĜi predikci a prevenci nepĜíznivých jevĤ a likvidaci jejich následkĤ. Specifika informatiky Informatika je inženýrský obor, má všechny typické vlastnosti technických oborĤ: vývoj a údržba artefaktĤ poskytujících urþité funkce, opotĜebení, potĜeba urþitých Ĝemesel, norem, atd. Zvláštností je, že vytváĜené artefakty jsou þasto nehmotné povahy. DĤsledky této vlastnosti se þasto pĜeceĖovaly, dnes se spíše nedoceĖují. Informatika vyžaduje znaþný rozsah vývojové práce. Je to zároveĖ obor, který se rozvíjí nikdy dĜíve nevidČnou rychlostí. Výkon hardwaru se podle Mooreho zákona zdesetinásobí bČhem pČti let. Za zhruba stejnou dobu zastará více než polovina informatických znalostí. Rozsah informatických znalostí se navíc bČhem této doby podstatnČ rozšíĜí. Na to by mČl být brán ohled pĜi hodnocení kvality informatického výzkumu a v pĜípravČ a celoživotním vzdČláváni IT odborníkĤ. Podle Mooreho zákona se za tĜicet let zvČtší výkon hardware vice než milionkrát. Zapoþteme-li zlepšení software, zjistíme, že úlohy, které by vyžadovaly pĜed tĜiceti léty desetiletí výpoþtĤ, trvají dnes ménČ než sekundu. To má zásadní dĤsledky pro informatický výzkum. IT a tedy i informatika zásadním zpĤsobem ovlivĖují spoleþenské procesy a zájmy lidí. Tím se informatici stávají aktivními úþastníky spoleþenských procesĤ. NČkdy si to ani neuvČdomují, leckdy si neuvČdomují dĤsledky. Velmi þasto potĜebu znalostí spoleþenských procesĤ a znalostí obecnČ humanitních podceĖují, což je závažný problém pĜi vzdČlávání informatikĤ. UrþitČ ale pociĢují vliv spoleþenské situace v nejrĤznČjších omezeních, které zásadním zpĤsobem omezují positivní efekty informaþních technologií, aniž by významnČ omezovaly jejich záporné efekty. To vše ohrožuje prestiž informatiky, snižuje podporu informatiky a informatického výzkumu a snižuje zájem o studium informatiky. To je velmi významná hrozba.

Problém hodnocení kvality informatického výzkumu Rychlost vývoje informatiky má zásadní dopady na rĤzné indikátory kvality výzkumu informatikĤ, jako jsou impaktfaktory. Valná vČtšina poznatkĤ dosažených v IT nemĤže být obvykle vþas publikována v þasopise a vþas i citována, protože je pravidlem, že termíny zveĜejnČní publikací a reakcí na nČ vyžadují nČkolik let, takže pĜi rychlosti vývoje informatiky,

72


20.9.2010 12:47:16

Výzvy,hrozbyaúzkámístainformatiky

kdy je poloþas rozpadu informatických znalostí pČt let, jsou citace v þasopisech þasto možné až v dobČ, kdy jsou citované práce již pomČrnČ zastaralé. Jedná se o prĤmČrnou hodnotu. Odtud plyne, že v nČkterých, pĜedevším nových informatických oborech obvykle spojených s novými principy budování softwaru je poloþas rozpadu podstatnČ kratší než pČt let. A to nemluvíme o tom, že mnohé novČ získané poznatky jsou v dobČ objevu natolik neobvyklé, že je zprvu obtížné najít þasopis, kde by mohly být vþas publikovány. Pak nezbývá, než aby byly publikovány jako pĜíspČvek ve sborníku þi dokonce jako výzkumná práce nebo kniha. Navíc neustále dochází ke zmČnám v možnostech publikovat. NČkteré þasopisy vznikají, jiné mČní náplĖ, þi zanikají. To je dĤležitý dĤvod, proþ se v informatice vČtšina poznatkĤ musí publikovat ve sbornících konferencí þi dokonce v knihách. Mnohé poznatky vyjdou z tohoto dĤvodu jen ve výzkumných zprávách nebo jsou pouze souþástí dokumentace softwaru. Tento problém je dobĜe znám vedoucím osobnostem v informatice, viz. B. Meyer et all, Research Evaluation for Computer Science, Comm. ACM Vol. 52, No. 4., April 2009, 31-34, nebo D. Parnas, Stop the Numbers Game, Comm. ACM vol. 50, No. 11, Nov. 2007, 19-21, http://tinyurl.com/2z652a. Hlavní poznatky tČchto þlánkĤ jsou ve volném shrnutí následující: 1.

Informatika je specifický obor, který má specifická pravidla publikování.

2.

V informatice jsou velmi dĤležité vybrané konference a knihy.

3.

NČkteré artefakty, jako fungující software, by se mČly hodnotit stejnČ vysoko jako publikace.

4.

PoĜadí autorĤ uvedené v publikacích není v informatických publikacích významné.

5.

RĤzné numerické indikátory kvality nesmí být mechanicky používány jako míry kvality publikací. V uvedených þláncích jsou uvedeny kĜiklavé pĜíklady, kam až to mĤže vést.

6.

Poþty publikací v informatice mČĜí spíše píli než kvalitu.

7.

Každé hodnocení kvality výzkumu, zvláštČ hodnocení kvantitativní, musí být založeno na jasných publikovaných kriteriích.

8.

Stejné numerické indikátory nesmí být bez dalšího používány v rĤzných disciplinách.

9.

Hodnotící kriteria publikací, napĜ. ta, která jsou používána v ISI Web of Science, nejsou adekvátní pro vČtšinu informatických oborĤ.

10. Kriteria hodnocení musí být pravidelnČ hodnocena a revidována. Výše uvedené všeobecnČ uznávané zvláštnosti informatiky, pĜedevším rychlost jejího vývoje, pĜímo implikují body 1, 2, 4, 5 a do znaþné míry i body 8, 9, 10. Jsou tedy do znaþné míry nezpochybnitelné. Tento fakt není dostateþnČ zdĤraznČn ani v MyersovČ þlánku. Ve zmínČném þlánku se doporuþují alternativy k Web of Science, napĜ. Google Scholar. My dodáváme, že ten je plnČ automatický, ale nemá prostĜedky na opravu pĜípadných nedostatkĤ. Rychlý vývoj informatiky zpĤsobuje, že se v informatice na rozdíl od mnoha klasických vČdeckých oborĤ mohou jen obtížnČ vytváĜet mezinárodní skupiny vČdeckých pracovníkĤ spoleþnČ pracujících na urþité dlouho existující þasto dosti úzké oblasti spoleþného zájmu (napĜ. teorie kategorií). ýlenové takových skupin se pĜirozenČ dlouhodobČ vzájemnČ citují a mají i svoje þasto dosti úzce zamČĜené þasopisy, které se také vzájemnČ citují. Výsledky bývají vynikající. Vznik takových skupin v informatice, zvláštČ v aplikované informatice, je z výše uvedených dĤvodĤ velmi ztížen.

73


20.9.2010 12:47:17

JaroslavKrál O to více je tĜeba ocenit ty informatické publikace, které zavedeným kriteriím hor vyhovují. Je v principu vČci, že jich nemĤže být mnoho a nelze se omezovat jen na nČ. Pak by se nikdo nevČnoval publikacím, které souvisí s nČkterými aplikacemi potĜebnými lokálnČ (napĜ. výzkum a aplikace v lingvistice þeštiny) anebo se jedná o lokálnČ dĤležité aplikace informatiky ve výrobČ. VšimnČme si, že kritéria uplatĖovaná v ýR pĜi hodnocení informatického výzkumu, ale také pĜi hodnocení pedagogické zpĤsobilosti informatikĤ na univerzitách, velmi málo zohledĖují výše uvedená fakta. Existuje napĜ. lingvistik, který navrhl a implementoval elektronický morfologický slovník þeštiny. Vyžadovalo to znaþnou informatickou, organizaþní i lingvistickou erudici. Pro Web of Science je to bezvýznamné. Kdo se ve svČtČ zajímá o þeštinu. Informatika ve spoleþenských procesech Informatika zásadním zpĤsobem ovlivĖuje spoleþenské procesy a zájmy lidí. To vyvolává protitlak projevující se v rĤzných omezeních na využívání dat, pĜedevším tČch osobních. DČje se tak bez ohledu na možné ztráty, k nimž dochází tím, že se informatika nemĤže využívat pro posilování žádoucích zpČtných vazeb ve spoleþnosti a pro zabezpeþování oprávnČných zájmĤ obþanĤ. PĜíkladem této situace je evaluace kvality vzdČlávání nebo informace o potĜebČ urþitých profesí a jejich pĜíjmech v závislosti na typu vzdČlání a na tom, kde a jak bylo získáno. Výsledky takových analýz by mohly být použity i pĜi úpravách studijních plánĤ, jako je podpora studia potĜebného pro technická þi vČdecká místa, vþetnČ tČch v informatických oborech. To by mohlo být podstatnČ úþinnČjší, než využívání rĤzných pseudoĜešení založených na jiných kriteriích, než je hodnocení výstupĤ a výsledkĤ škol založené na profesní úspČšnosti jejich absolventĤ. Prudký vývoj IT a oblastí jejích aplikací znamená, že je pravdČpodobnČ nutné realizovat následující opatĜení: x zvýšit kvalitu výuky provádČné na nižších stupních škol v oblasti STEM (science, technology, engineering, mathematics) a zároveĖ cviþit schopnost soustavné práce 1 , x na vysokých školách pĜedávat znalosti nutné pro vývoj aplikací IT urþených pro použití ve spoleþenských procesech, x zároveĖ razantnČji prosazovat zmČny výuky vývoje moderních softwarových architektur (SOA, webovské aplikace), x zajistit kvalitní prĤbČžné celoživotní zdokonalování znalostí IT odborníkĤ, pĜedevším však i klíþových uživatelĤ IT. PĜi specifikaci tČchto úkolĤ jsme museli vycházet z kvalifikovaného odhadu, protože není k dispozici vhodný systém evaluace škol, napĜ. takový, který je popsán níže.

1

Bohužel je to odmítáno pod záminkou, že dril na školy nepatĜí. PĜitom se pod termínem dril míní i každý trénink schopnosti pracovat a výcvik dovedností vĤbec. To se zápornČ projevuje nejenom ve STEM, ale také ve znalosti cizích jazykĤ a hlavnČ þeštiny. Nedostateþná schopnost používat þeštinu má nepĜíznivý dopad na mnohé informatické profese, pĜedevším na analytiky.

74


20.9.2010 12:47:17


Informaþní technologie by mohly pomoci zjistit, proþ vlastnČ není zájem o studium zamČĜené na vČdu, technologii, inženýrství a matematiku (STEM), zda to není nízkými platy inženýrĤ a vČdcĤ a zda je situace opravdu vážná. Ve všech tČchto pĜípadech jsou znaþné mezery v metodách využívání IT, které nejenom ztČžují využívání informatiky, ale vedou ke vzniku velmi silných pĜedsudkĤ o vzdČlávání ve spoleþnosti a dokonce k nČþemu, co lze nazvat zneužívání škol k tunelování veĜejných i soukromých prostĜedkĤ. Z tohoto dĤvodu jsou nutná další opatĜení, aby nedošlo k opakování pĜípadu státních maturit (zamítnutí, odklady). V pĜípadČ zdravotních dat se nevyužívají takové možnosti, jako jsou pĜímé kontroly správné medikace. To má v nejednom pĜípadČ fatální následky pro pacienty. Touto cestou lze navíc ušetĜit miliardy na zdravotnických výdajích a usnadnit i medicínský výzkum. PĜedevším lze takto ztížit produkci nČkterých drog, pĜedevším Pervitinu. Tímto fenoménem se zabýváme podrobnČji v paragrafu Ochrana dat jako zdravotní hrozba. Klíþovým problémem jsou ve všech výše uvedených pĜípadech omezení práce s daty, které vedou k hrozivým dĤsledkĤm pro kvalitu dat a k blokování efektivního využívání IT. ýastou záminkou je tzv. ochrana osobních údajĤ. Úzké místo IT – procesy ochrany dat Souþasná praxe ochrany osobních dat vede k závažným ztrátám. MĤže totiž vést k ohrožení životĤ a zdraví, k masivním pĜímým finanþním ztrátám rĤzného typu a v dlouhodobé perspektivČ ke ztrátČ konkurenceschopnosti státĤ, napĜ. postupným a není vylouþeno, že i dosti rychlým, úpadkem kvality vzdČlávacích procesĤ a následnČ i kvality pracovní síly. Jde skuteþnČ o úzké místo (bottleneck ve smyslu manažerských vČd) informatiky a nejen jí. Je paradoxní, že souþasná brutální praxe ochrany dat jejich likvidací þi jejich znepĜístupnČním nezajišĢuje dostateþnou ochranu dat, napĜ. kvĤli únikĤm dat ze sociálních sítí, e-komerce, nebo legálním využíváním rĤzných státních registrĤ. Domníváme se, že lepší výsledky by umožnily promyšlenČjší postupy ochrany dat a nemusely by mít tolik negativních dĤsledkĤ. Kritickým problémem je skuteþnost, že nČkteré zákony a nČkteré úĜady provádČjí þinnosti, které ve svých dĤsledcích znamenají ztrátu dat nebo podstatné zhoršení jejich kvality. PĜíkladem jsou takové dimense kvality dat, jako je dostupnost a použitelnost dat [6], [4]. Vychází se pĜitom z nevysloveného, zato ale naprosto scestného pĜedpokladu, že omezení pĜístupu k datĤm má oþekávané efekty a pĜitom neimplikuje žádné podstatné záporné dĤsledky (napĜ. zhoršení možností Ĝízení státu þi zhoršení ochrany zdraví). Budeme diskutovat nejzávažnČjší dĤsledky souþasné praxe a pokusíme se navrhnout možná Ĝešení. To mĤže být založeno na existenci chránČných datových úložišĢ a zavedení pravidla, že každý má mít až na jasnČ vymezené výjimky právo na anonymní (ze zákona otevĜené) informace, napĜ. o kvalitČ škol, aĢ jsou vypoþteny z jakýchkoliv dat, která nejsou v soukromém vlastnictví. Nesprávné þi nedostateþnČ úþinné procesy ochrany dat pĜispívají k tomu, že se nedaĜí vþas analyzovat spoleþenské procesy a, jak jsme nyní svČdky, vþas detekovat blížící se ekonomické otĜesy a ĜádnČ analyzovat jejich prĤbČh a pĜedpovídat jejich budoucí vývoj. Meze a dĤsledky souþasné praxe ochrany dat Souþasná praxe ochrany dat mlþky pĜedpokládá, že z hlediska potĜeb obþanĤ, tedy z hlediska zabezpeþování jejich soukromí, staþí omezit rozsah dat ve správČ státu a tato data zabezpeþit a omezovat shromažćování osobních dat v nestátních rukou tak, aby nemohla být zneužita. Tento požadavek nemĤže být splnČn.

75


20.9.2010 12:47:17

JaroslavKrál Data ve správČ státu musí být rozsáhlá. Soukromá data jsou legálnČ þi pololegálnČ shromažćována na mnoha jiných místech: ve zdravotnictví, bankách, sociálních sítích atd. Existuje tedy mnoho kanálĤ úniku dat v dĤsledku nedostateþné kontroly pĜístupu k citlivým datĤm. ýasto je ten pĜístup velmi snadný. 1.

Mobilní telefony nejsou imunní vĤþi odposlechu a prozrazují i svou polohu. Obsah komunikace mĤže, nČkdy dokonce musí být v databázích operátora po pomČrnČ dlouhou dobu. Operátor má snad dokonce povinnost po dlouhou dobu (min. 6 mČsícĤ) udržovat informace o tom, s kým se urþitý klient bavil, s kým se pokoušel spojit a kdo se pokoušel spojit s ním. Není ani problém zaznamenávat i polohu mobilu, a to i ze satelitu. Všechna tato data nejsou zcela imunní vĤþi zneužití. A urþitČ je pĜedpokládáno, že jsou operátoĜi dĤvČryhodné instituce a data ochrání.

2.

Elektronická komunikace mezi podniky a mezi obþany a úĜady nebývá dostateþnČ kódována. NapĜíklad formuláĜe obsahující citlivé údaje jsou mnohdy posílány v nezakódované podobČ (prostĜednictvím http místo https). Šlendrián, avšak realita.

3.

Obrovské množství osobních údajĤ státní správy je ze zákona veĜejnČ dostupných (katastr nemovitostí, seznamy þlenĤ rĤzných spolkĤ, obchodní rejstĜík, atd.).

4.

Mnoho služeb (hotely, banky, atd.) shromažćuje data o klientech a není zajištČno, aby se data vþas likvidovala. Nedá se to ani efektivnČ kontrolovat.

5.

Osobní data jsou vyžadována u mnohých blogĤ, serverĤ, databází a elektronických obchodĤ.

6.

Mnoho citlivých dat je dostupných neopatrným využíváním sociálního softwaru (blogy, systémy jako Facebook, atd.). Filosofie mnohých takových sociálních systémĤ je taková, že je neobyþejnČ obtížné být dostateþnČ opatrný.

7.

Citlivá osobní data jsou poskytována mnoha státĤm v rámci vstupních (imigraþních) procedur.

8.

Zabezpeþení serverĤ a klientského software proti cíleným útokĤm není bez problémĤ. Je otázka, zda je v dostateþné míĜe za daných podmínek vĤbec možné.

Za této situace se lze oprávnČnČ domnívat, že nejþastČjší opatĜení ochrany dat založené na formálním znepĜístupnČní nebo jejich fyzické likvidaci není pro reálnou ochranu dat dostateþné. Zato škody tím zpĤsobené jsou urþitČ více než dostateþné. Ztráty plynoucí z toho, že se dĤležitá data nesmí využívat ani eticky nezávadným zpĤsobem, jsou možná dokonce mnohem vČtší, než jsme si vĤbec ochotni pĜipustit a mohou dokonce ohrožovat naše právo na život. PĜehlížené efekty souþasné praxe ochrany dat Souþasná praxe ochrany dat vede ve svých dĤsledcích k nevyužívání dat, a to i tehdy, kdy je možnost jejich zneužití velmi nepravdČpodobná. To vede k virtuální skartaci obrovských objemĤ dat s kritickými dlouhodobými dĤsledky na kvalitu rozhodnutí a rozhodovacích procesĤ státu, podnikĤ i obþanĤ. A také k ohrožení zdraví a životĤ, kvality života a rozsáhlým finanþním ztrátám. Souþasná legislativa a praxe ochrany dat pĜi tom nemĤže podstatnČ snížit škody, ke kterým dochází v dĤsledku kompromitace osobních dat, protože nemĤže – díky existenci mnoha cest kompromitace (viz neúplný výþet výše) – rozsah kompromitace dat, a tím vyvolaných škod, podstatnČ omezit. Možnost zneužití dat v informaþních systémech se v jednotlivých pĜípadech dá snížit rĤznými technickými opatĜeními. To umožĖuje omezit pĜekážky ve využívání dat. To by mohlo pĜinést významné spoleþenské efekty. Situaci si osvČtlíme na problému hodnocení vzdČlání a na problému ochrany medicínských dat.

76


20.9.2010 12:47:18


IT a evaluace škol S tím, že je kvalita vzdČlání dĤležitá, každý slovy souhlasí. Praxe je ale taková, že se kvalita vzdČlávání spíše zhoršuje. Neustále se provádČjí reformy bez toho, aby se kvalifikovanČ hodnotily jejich efekty - zda skuteþnČ zlepšují kvalitu vzdČlání a v þem. DĤvodem pochyb je neexistence efektivního systému evaluace škol. Mnoho škol vlastnČ za kvalitu výuky neruþí. Nelze se ubránit dojmu, že to mnohým vyhovuje. Neruþit za kvalitu „produktu“ je listČ velmi pohodlné, zvláštČ, vedu-li školu za úþelem zisku. Evaluace škol a vzdČlání je proces vyhodnocování kvality urþitých objektĤ þi artefaktĤ. Podle ISO 8402 je kvalita multidimenzionální koncept vycházející z potĜeb uživatele, resp. hodnotitele. Podle ISO 9000: 2005-Plain English Dictionary (http://www.praxiom.com/isodefinition.htm) je kvalita popsána takto: "The quality of something can be determined by comparing a set of inherent characteristics with a set of requirements. If those inherent characteristics meet all requirements, high or excellent quality is achieved. If those characteristics do not meet all requirements, a low or poor level of quality is achieved. Quality is, therefore, a question of degree. As a result, the central quality question is: How well does this set of inherent characteristics comply with this set of requirements? In short, the quality of something depends on a set of inherent characteristics and a set of requirements and how well the former complies with the latter. According to this definition, quality is a relative concept. By linking quality to requirements, ISO 9000 argues that the quality of something cannot be established in a vacuum. Quality is always relative to a set of requirements." Kvalita urþité školy, respektive urþitého vzdČlání, mĤže skuteþnČ být pro rĤzné hodnotící subjekty rĤzná, ponČvadž záleží na jejich situaci a jejich požadavcích. Na druhé stranČ existují dimense kvality vzdČlávání, které jsou použitelné pro vČtšinu evaluátorĤ. PĜíkladem mĤže být kariérní úspČšnost absolventĤ. IT navíc umožĖuje, aby si každý evaluátor mohl vytváĜet žebĜíþky kvality podle vlastních kriterií. Použitelnost žebĜíþkĤ vypracovaných rĤznými státními orgány, novinami þi institucemi nemusí proto odpovídat potĜebám jednotlivých obþanĤ. To opomíjíme fakt, že tyto žebĜíþky mohou být úmyslnČ zkresleny. Zlozvyk hodnocení bez jasného vymezení kriterií hodnocení (zvolených atributĤ kvality) je velmi rozšíĜen. To významnČ snižuje úþinnost informaþních technologií použitých pĜi evaluaci. VzdČlanost a talenty Moderní spoleþnost nemĤže prosperovat bez talentovaných a kvalitnČ vzdČlaných lidí a dnes také bez správného využití prostĜedkĤ informaþních technologií. Oba tyto aspekty vzájemnČ souvisí. Nedostateþné využívání informaþních technologií (IT) v e-governmentu i jinde je do znaþné míry zpĤsobováno nedostatkem nČkterých profesí – pĜedevším tČch, kde jsou potĜeba talent a hluboké a správnČ zamČĜené vzdČlání. Týká se to i schopnosti soustĜedČnČ pracovat, což je dovednost, která by se také mČla cviþit ve škole a která je velmi tĜeba i v informatice. Nedostatek kvalitnČ vzdČlaných odborníkĤ omezuje vývoj nových prostĜedkĤ informaþních technologií a možnosti efektivního využívání nástrojĤ využívajících IT. Je tĜeba umožnit, aby si jednotlivci þi organizace vypracovali zjednodušenČ Ĝeþeno vlastní virtuální "žebĜíþky" kvality oborĤ þi škol podle dynamicky a individuálnČ volitelných kriterií. To lze zajistit napĜíklad vhodnými dotazy nad databází umožĖující hodnotit úspČšnost absolventĤ podle rĤzných kritérií – pokud možno tČch, které vČtšina subjektĤ považuje za

77


20.9.2010 12:47:19

JaroslavKrál relevantní. MĤže to být prĤmČrný plat pracovníkĤ urþité profese v závislosti na vČku þi nČjaké kritérium spoleþenské prestiže. NejbČžnČjší dotazy by mohlo umožĖovat jádro systému, výpoþty specifických informací požadovaných nČkterými uživateli by mohly být za vhodných bezpeþnostních opatĜení provádČny provČĜenými aplikacemi poskytnutými (vyvinutými) samotnými uživateli. Moderní IT takové Ĝešení v principu umožĖuje. Jedno z možných Ĝešení je popsáno v [3]. Háþek je v tom, že je nutné dlouhodobČ udržovat informace o absolventech jednotlivých škol þi oborĤ vþetnČ jejich pĜíjmĤ a jiných osobních dat. To je ale podle ÚOOÚ nepĜípustné. VšimnČme si, že informace, které jsou relevantní jako kriterium kvality, jsou zpravidla anonymní, neidentifikují konkrétní osoby, ke kterým se daná data vztahují. Obþané by k nim mČli mít ze zákona pĜístup. Dokonce na to mají podle nČkterých zákonĤ právo. PĜesto to naráží na legislativní bariéry a na nich založená nedomyšlená až primitivní pravidla ochrany dat. Na druhé stranČ je možné specifikovat obecná kriteria (požadavky na kvalitu) hodnocení škol a vzdČlání relevantní pro širokou veĜejnost. ZĜejmČ by to mČlo být jasné stanovení primárních úkolĤ vzdČlanosti. Samotné jasné formulování takového požadavku nejen umožní návrh vhodného softwarového systému, ale je dĤležité pro formulaci obecných spoleþenských postojĤ ke vzdČlávání a vybudování žádoucích kontrolních mechanizmĤ. Je ale dĤležité i pro efektivní využívání informatiky. Informatika zde mĤže velmi pomoci, ale jen tehdy, podaĜí-li se pĜekonat pĜedsudky o ochranČ osobních dat a zlomit odpor mocných lobby a pĜesvČdþit veĜejnost o potĜebČ kontroly a evaluace vzdČlávacích systémĤ. To je významná bariéra využívání IT vĤbec. PĜípad státních maturit je dostateþnČ výmluvný. Cíle vzdČlávání a informatika Domníváme se, že prvotním cílem studia je vytvoĜení pĜedpokladĤ k tomu, aby se byl absolvent schopen uživit. Pokud se neuživí, nemá cenu mluvit o tom, jak se bČhem studia podaĜilo rozvinout jeho osobnost. V tomto smČru pĜevládají pĜedsudky a nepodložené dohady. V prĤzkumech personálních agentur z posledních let, napĜ. agentury Manpower, bije do oþí nedostatek technických a technologických profesí a kvalifikovaných dČlnických profesí. U nás to asi souvisí i s tím, že se bezhlavČ omezovaly nebo rušily nČkteré studijní a uþební obory. To se má teć zmČnit. Nebude to snadné. Mnohaleté tradice, zkušenosti a uþitelé jsou vČtšinou ztraceni. Dnes má na mnoha gymnáziích matematika menší dotaci hodin, než historie. Asi se tam domnívají, že se absolventi snáze uplatní s historií než s matematikou. MĤže to být dokonce pravda, i když o tom lze oprávnČnČ pochybovat. Pochybnosti ale prakticky nelze provČĜit. Nedostatek dČlnických a technických profesí a také vývojáĜĤ a vČdcĤ se považuje za problém až hrozbu i pro USA [2], [5]. Je s podivem, že tento fakt nijak neznepokojuje naši veĜejnost ani naše ministerstvo školství. To dokonce v podstatČ podporuje omezování výuky pĜírodních vČd, technických oborĤ a matematiky. V USA se nedostateþná podpora výuky tČchto oborĤ oznaþovaných zkratkou STEM (science, technology, engineering, mathematics) považuje za závažný problém (viz www.stemeducation.com a [2]). I tam není náprava snadná, možná že i z podobných pĜíþin jako u nás. Nedostatky výuky STEM ohrožují perspektivy všech technických oborĤ, vþetnČ informatiky. A asi i perspektivy celé ekonomiky. V tom se asi shodneme, nejsme ale bez systému evaluace schopni dostateþnČ pĜesvČdþivČ prokázat, že je to chyba.

78


20.9.2010 12:47:19


Naši studenti se v mezinárodních srovnáních STEM znalostí a také informatiky propadli až nČkam mezi zemČ, kde je problém zajistit povinnou školní docházku. PĜitom stále trvají snahy dále redukovat výuku STEM znalostí a dovedností na stĜedních i základních školách. Bohužel jsou i pĜíznaky toho, že ani v ostatních pĜedmČtech, napĜíklad jazycích, se dosahované výsledky nezlepšují, i když právČ zlepšení v tČchto smČrech má být údajnou motivací pro redukci STEM pĜedmČtĤ. Zvládání jazykĤ je totiž také dĜina a „dril“. Vinou rĤzných humanitnČ vzdČlaných „odborníkĤ“ došlo k tomu, že se místo trénink Ĝíká dril a odsuzuje se. Ale bez tréninku nemohu nejen sportovat, ale nedokážu ani pracovat a nenauþím se ani cizí jazyk, ani matematiku. To vše silnČ ohrožuje budoucnost informatiky – a nejen jí – u nás. IT je totiž inženýrský obor, který je navíc blízký matematice. Hrozí, že nebude dostatek odborníkĤ, kteĜí by byli schopni nejen vyvíjet IT systémy, ale ani je instalovat a udržovat. Na stranČ uživatelĤ pak bude problém konceptuálnČ složité IT systémy vĤbec používat. Mnozí absolventi škol budou nakonec schopni provádČt práce pouze na úrovni utahování šroubĤ u montážního pásu. Možná ani to ne – nenauþí-li se soustavné práci, bude jim i tato primitivní práce þinit nemalé potíže. Výcvik píle a soustavná práce, vþetnČ napĜ. zvládání matematiky a vlastnČ i jazykĤ, je nČco, co se pod záminkou vylouþení drilu z výuky odsuzuje. Informatika by mohla poskytovat vhodnou zpČtnou vazbu. To ale naráží na nedostateþný zájem veĜejnosti i státních orgánĤ. Ty teć zaþínají, zdá se, považovat IT za málo perspektivní obor. Ochrana zdravotních dat jako zdravotní hrozba. Pro ochranu zdravotních dat existují velmi pĜísné pĜedpisy. Tak pĜísné, že se þasto preferuje fyzická likvidace dat. PĜesnČ to se stalo pĜi pokusu vytvoĜit systém S, který mČl ztížit možnosti produkce drogy pervitinu. Ve výrobČ pervitinu je ýeská republika velmoc a lze jen obtížnČ odhadovat, kolik pĜevážnČ mladých lidí pošle pervitin na onen svČt a kolik kriminálních aktivit se na toto „odvČtví“ nabaluje a kolik lidských tragédií to zpĤsobuje. Princip Ĝešení byl v principu jednoduchý. Léky mohly být vydávány jen proti pĜedložení obþanského prĤkazu a bylo on-line kontrolováno, zda na daný prĤkaz nebylo vydáno v poslední dobČ pĜíliš mnoho lékĤ použitelných k výrobČ pervitinu. Systém S, možná i díky použití servisnČ orientované architektury, se osvČdþil. Výroba pervitinu po spuštČní S významnČ poklesla. ZároveĖ se objevily další možné významné aplikace. Systém umožĖoval on-line kontrolu a blokování evidentnČ chybných medikací 2 , které mohou mít a nezĜídka mají fatální následky. Znamenalo by to záchranu nemalého poþtu životĤ, prevenci ještČ vČtšího poþtu poškození zdraví. Existovaly i možnosti podstatného snížení léþebných nákladĤ a využití systému v epidemiologické operativČ a zdravotnickém výzkumu. Možnost úspor byla možná hlavním dĤvodem odporu mocných lobby. Výsledek je znám. ÚĜad pro ochranu osobních údajĤ (ÚOOÚ) þinnost systému zakázal a sebraná data musela být zniþena. Výroba pervitinu se zase naplno rozebČhla. Pokud bude systém S vĤbec provozován, budou jeho možnosti podstatnČ omezeny, a to pĜesto, že pravdČpodobnost vyzrazení dat byla velmi malá a také k nČmu nedošlo.

2

DĤvodĤ chybných medikací je více. NejþastČji je dĤvodem to, že lékaĜ není správnČ a úplnČ informován o zdravotním stavu pacienta, provádČných léþbách a jejich komplikacích a není upozornČn na nejnovČjší komplikace spojené s aplikací zvažovaných lékĤ. Mohou být i lidská selhání.

79


20.9.2010 12:47:19

JaroslavKrál Je zĜejmé, že akcí ÚĜadu na ochranu osobních údajĤ byly pĜímo ohroženy životní zájmy pacientĤ i zdravých obþanĤ. Vážné poškození zájmĤ obþanĤ systém S prakticky neumožĖoval. Základní práva obþanĤ však byla faktickým zákazem používání systému S významnČ ohrožena. Zdravotnický výzkum a statistická analýza efektĤ léþby by mohly být významnČ zlepšeny, pokud by byla správnČ využívána rozsáhlá data shromáždČná zdravotními pojišĢovnami. I to je v podstatČ zakázáno. Zákaz je asi i obcházen tČmi, kterým leží na srdci zdraví pacientĤ. Ochrana dat a copyright Informaþní technologie mají positivní, ale leckdy naopak velmi nežádoucí efekty pĜi ochranČ autorských práv. IT umožĖují efektivní kontrolu plagiátorství. PĜedevším avšak usnadĖují vyhledáváni informací, þasto jsou i nutnou podmínkou pro efektivní vyhledávání informací po celém svČtČ. IT nabízí technické prostĜedky usnadĖující v dĜíve nepĜedstavitelném rozsahu editaci a tisk a také kopírování dokumentĤ. To vše jsou vČci, které lze jen pĜivítat. Bohužel nejsou bez stínĤ. Autorské právo omezuje pĜístup k informacím a má proto pĜi necitlivém uplatĖování Ĝadu nepĜíjemných dĤsledkĤ, které zesiluje používání IT. Velcí vydavatelé si þasto vymiĖují pĜevod autorských práv na sebe, aby zajistili dostateþný prodej svých produktĤ. To silnČ omezuje prostor pro budování centrálních úložišĢ þlánkĤ a knih známých jako digitální knihovny. Právo kopírovat dokumenty je mnoha pĜípadech striktnČ omezováno, ale bez toho nelze moderní IT rozumnČ používat. Mimo jiné proto, že kromČ bariér daných legislativou jsou pĜi vyhledávání informací i problémy související s tím, že je na webu stále vČtší množství balastu. Koncentrace a fúze editorských firem vyvolává nebezpeþí, že nČkteré firmy, které požadují pĜevod autorských práv na sebe, získají þasem monopol na urþité typy znalostí. Tato situace je velmi nepĜíznivá a má tendenci se dále zhoršovat. Možná Ĝešení jsou založena na þásteþném oslabení síly autorského práva, zvláštČ editorských molochĤ, protože hrozí, že zemČ, které se souþasné praxe ochrany dat drží, budou vĤþi ostatním zemím postupnČ v nevýhodČ. Problém je i v oblasti lidských práv, neboĢ to ohrožuje veškerou tvĤrþí þinnost, i tu ve vČdČ. Není dokonce vylouþeno, že nebudeme moci volnČ psát formule popisující novČ objevené pĜírodní zákony. OpČtnČ jsme v situaci, kdy lze dosáhnout velké pĜínosy z používání IT (napĜ. digitální knihovny), není to ale v plném rozsahu možné, pokud se nezmČní legislativa. Navíc i zde vlastnČ dochází k omezování nČkterých práv, které považujeme za samozĜejmé. ýásteþným Ĝešením mĤže být použití obdoby otevĜených licencí známých z oblasti softwaru. Pokusem o Ĝešení v oblasti kultury je licence Creative Commons. Tento problém a Ĝada dalších problémĤ spjatých s IT, pĜedevším s Internetem je studována v knize Lawrence Lessig: Free Culture, How Big Media Uses Technology and the Law to Lock Down Culture and Control Creativity, þeský pĜeklad lze nalézt na http://wiki.root.cz/Main/FreeCulture. V této knize jsou uvedeny mnohé další hrozby zpĤsobované tím, že se na webu používá þi spíše zneužívá copyright vhodný spíše pro 19. století. Samotná kniha je volnČ dostupná na Internetu a lze zakoupit i její tištČnou verzi, viz ISBN 0-14-303465-0. I v tomto pĜípadČ dochází k nevyváženému pĜístupu nadmČrnČ omezujícímu pĜístup k datĤm, a to dokonce ve prospČch velkých editorĤ. Souþasná praxe ochrany autorských práv skrytČ i zjevnČ preferuje Ĝešení, která hrozí, že bude v oblasti vČdeckého výzkumu výraznČ omezována možnost výzkumu mimo obĜí korporace.

80


20.9.2010 12:47:19


Podpora zpČtných vazeb ve spoleþnosti Proþ k tomu dochází? MĤžeme za to i my – odborná veĜejnost. Prakticky jsme se nepokusili zabránit tomu, aby legislativa omezovala používání dat natolik, že i seznam nejvíce žádaných profesí jsme pro úþely tohoto þlánku museli zjišĢovat v materiálech firmy Manpower, protože jsme nemohli snadno využít informace od nČjakého þeského zdroje, napĜíklad od Ministerstva školství nebo Ministerstva práce a sociálních vČcí. NemĤžeme ani dostateþnČ pĜesvČdþivČ vylouþit, zda omezování vČdecké, technické, technologické a matematické (STEM) výuky na školách není nakonec správné. Nevíme totiž dostateþnČ pĜesnČ, kde jsou kteĜí odborníci potĜeba a jaký prĤmČrný plat tam mají a jaké jsou tam profesionální vyhlídky. Moderní IT umožĖuje Ĝešení, které zjišĢování takových informací technicky umožĖuje. O legislativČ platí opaþné tvrzení. Jedno z možných Ĝešení je popsáno v [3] a je ve zkrácené podobČ popsáno níže. Háþek je v tom, že je nutné dlouhodobČ udržovat informace o absolventech jednotlivých škol þi oborĤ vþetnČ jejich pĜíjmĤ a jiných osobních dat. To naráží na legislativní bariéry. K prozrazení citlivých dat potĜebných k výpoþtu zveĜejnitelných informací by pĜi vhodném technickém Ĝešení docházet nemuselo. Malý zájem o efektivní kontrolu ekonomických procesĤ pomocí IT je možná hlavní pĜíþinou nízké úþinnosti IT v makroekonomice. Nízká úþinnost IT je pak dĤvodem snižování podpory IT a informatického výzkumu. Správnost tohoto rozhodnutí je stále více zdĤvodĖována nízkým impaktem informatických publikací. To, že to mĤže být dĤsledkem vnitĜní dynamiky informatiky, se nebere dostateþnČ do úvahy. To má dva dĤsledky. Klesá prestiž informatiky jako celku a narĤstá tendence nepoužívat vČdecké metody informatiky pĜi vývoji nových systémĤ. KĜiklavým dĤsledkem jsou pĜehmaty pĜi implementaci datových schránek a chování þeských výrobcĤ softwaru. Tím je ohrožována informatika jako obor a omezována na montáž softwarových systémĤ dodávaných zvenþí. Výzkum i výchova odborníkĤ nejsou považovány za žádoucí. Výchova informatických odborníkĤ Výchova informatikĤ je ohrožena klesající kvalitou STEM vzdČlávání na nižších stupních škol. Doby, kdy se ve svČtových soutČžích programátorĤ umisĢovali naši studenti na pĜedních místech, jsou dávno pryþ. Možné cesty ke zlepšení využívající možnosti souþasné informatiky jsou uvedeny výše. Na vysokých školách je problém optimální kombinace úzce technických („programátorských“) znalostí a dovedností se znalostmi „humanitního“ typu, jako je schopnost práce v týmu, dovednost vyjednávat, schopnost chápat a dovést i mČnit sociální procesy a základy managementu potĜebné pro specifikaci požadavkĤ na softwarové artefakty a pro Ĝízení vývojových prací. V þistČ technické oblasti je významným problémem návrh a realizace rozsáhlých systémĤ využívající moderní softwarové architektury (SOA, gridy, webovské služby, atd.). Jedná se o specifické paradigma vyžadující specifické dovednosti odlišné od tČch, které se uþí pĜi objektovém pĜístupu. Hlavní výzvou pro universitní studium je potĜeba kombinace vysoce technických (programátorských) znalostí a dovedností se sociálními znalostmi a dovednostmi. Podobné požadavky existují i pro jiné technické obory. V informatice je vazba mezi technickými a netechnickými znalostmi užší. Mladí informatici hledí na humanitní znalosti s velkým despektem. To je zvláštČ silné u lidí, kteĜí mají tendenci se uplatnit jako hekĜi.

81


20.9.2010 12:47:20

JaroslavKrál ServisnČ orientovaný pĜístup, schopnost spolupráce s uživateli a schopnost specifikovat požadavky s využitím humanitních znalostí se obtížnČ cviþí, neboĢ se pro to obtížnČ hledají vhodné projekty. Kontakt s uživateli nelze pro všechny studenty v plnČ šíĜi zajistit. Rychlý vývoj informatiky vyvolává potĜeby neustálého celoživotního studia informatikĤ. Na tom by mČly spolupracovat všechny instituce, které v tomto smČru pĤsobí: vysoké školy, firmy i konsultaþní a školící firmy. Jednotlivé instituce spolu až dosud málo kooperují. IT mĤže významnČ zlepšit podmínky a výsledky celoživotního vzdČlávání. Celoživotní vzdČlávání a trénink jsou nutnou podmínkou pro vykonávání stále širší palety zamČstnání, IT obory jsou jen jedním pĜíkladem z mnoha, viz Karolina Bartsch, The Employment Projections 2008-2018, US Bureau of Labor Statistics, November 2009, stránka 10; viz www.bls.gov/opub/mlr/2009/Art1full.pdf. Technická Ĝešení pro zabezpeþení a využití dat Technické Ĝešení výše uvedených problémĤ mĤže být založeno na následujících zásadách: 1. Pro zvýšení bezpeþnosti se data uloží výhradnČ do datového úložištČ spravovaného dĤvČryhodnou instituci I. 2. Veškeré výpoþty informací provádí I. Je ale možné a z praktických dĤvodĤ žádoucí, aby nČkteré potĜebné aplikace vypracovávali uživatelé. Aplikace ale musí být institucí I provČĜovány a používány až po tom, co se provČĜí, že s velkou pravdČpodobností nenarušují soukromí. 3. Všechny informace vypoþtené v I jsou na výstupu provČĜovány, zda nekompromitují osobní data. Toto opatĜení je žádoucí jako další bariéra proti úniku osobních dat. OpatĜení z pĜedchozích bodĤ mohou být velmi úþinná, nemohou ale být absolutnČ úþinná. 4. Data potĜebná pro výpoþet otevĜených informací se anonymizují, tj. data umožĖující jednoduchou identifikaci osob, napĜ. osobní þísla, se zakódují tak, aby byly zachovány vazby mezi údaji pro danou osobu pocházející z rĤzných þasových okamžikĤ a rĤzných zdrojĤ. 5. Každý uživatel se zavazuje nezneužít pĜípadné selhání ochranných mechanizmĤ. Toto opatĜení je pro úplnost, protože pravdČpodobnost, že všechna ostatní opatĜení selžou, je prakticky nulová. Anonymizace dat vznikajících v dlouhém þasovém intervalu Hlavním problémem informaþních systémĤ pracujících s osobními daty, které vznikaly v prĤbČhu mnoha let, je fakt, že vztahy mezi daty musí být založeny na jednoznaþné identifikaci subjektĤ (napĜ. osob) a ta nemĤže být zcela nezávislá na identifikátorech, kterými se prokazuje totožnost daných subjektĤ v reálném svČtČ. Tyto identifikátory používané v reálném svČtČ nazveme otevĜené. V oblasti e-governmentu je takových systémĤ mnoho. Systém hodnocení škol je jen jedním z nich. ýásteþným Ĝešením tohoto problému je požadavek, aby byla taková data používána jen na akreditovaných serverech [3] a jejichž výstupem jsou anonymizované informace vyžadované uživateli. Zabezpeþení dat mĤže být dále zlepšeno tímto obratem: Každému subjektu se pĜi vstupu dat, které se ho týkají, do systému pĜiĜadí nový identifikátor (nazvČme jej uzavĜený) a tento identifikátor zĤstává v jednodušším Ĝešení pevný po celou dobu, kdy systém pracuje s daty

82


20.9.2010 12:47:20


vztahujícími se k danému subjektu. Postup lze dále zdokonalit tak, že se bude i uzavĜený identifikátor obþas mČnit. UzavĜený identifikátor se pĜiĜadí náhodnČ pĜi prvním výskytu otevĜeného identifikátoru ve vstupních datech a pĜiĜazení otevĜený identifikátor – uzavĜený identifikátor se udržuje pomocí dobĜe zabezpeþené tabulky nebo vhodného kódovacího algoritmu. V samotné databázi se otevĜený identifikátor vĤbec nevyskytuje. Toto Ĝešení je možné modifikovat tak, aby se uzavĜený identifikátor v zájmu bezpeþnosti pravidelnČ mČnil. Tuto proceduru nazveme anonymizací dat. Anonymizace dat by teoreticky mohla umožnit, aby s daty mohl pracovat kdokoliv, nejen pouze povČĜená instituce. Problém je s bodem 4. StriktnČ vzato se mĤžeIbez anonymizace obejít. DĤvodem anonymizace je to, že se tímto zpĤsobem zvyšuje odolnost systému vĤþi útokĤm hackerĤ i zamČstnancĤ instituce I (inside attacker). Vybudování dostateþného aparátu zpĜístupĖujícího data za dostateþné úrovnČ bezpeþnosti není tedy technicky neĜešitelný problém. Problém je zlomení nedĤvČry obþanĤ a pĜedsudkĤ politikĤ a zlomení odporu lobby tČch, kterým souþasný stav vyhovuje. Informatické hrozby S informatikou jsou spojeny významné hrozby. NejdĤležitČjší není široce medializovaná a velmi rozšíĜená obava z Velkého Bratra (zneužívání osobních dat politiky a státem). Tato obava vedla k výše popsaným nevhodným procesĤm ochrany dat. NejdĤležitČjší je pravdČpodobnČ podpora raketového rĤstu složitosti administrativních procesĤ, která zvyšuje administrativní nároþnost témČĜ všeho. Tento fenomén znevýhodĖuje bČžné obþany, kteĜí si obvykle nemohou dovolit pomoc poradcĤ. NepĜímým dĤkazem rostoucí složitosti administrativních procesĤ jsou hejna výškových administrativních budov v Praze i okolí, stále složitČjší zákony a také pĜetrvávající pomalost a jiné nedostatky administrativy. SouþasnČ se šíĜí pocit, že velké systémy musí být výhradnČ založeny na rutinnČ dodávaných velkých systémech velkých výrobcĤ a že v takových systémech není místo pro uplatnČní domácího vývoje a výzkumu, To, že to nemusí být pravda, napĜ. pĜi uplatnČní servisní orientace, mnohým uniká, bohužel i nČkterým vysokoškolským uþitelĤm. Tak k montážním automobilkám pĜibývají montážní softwarové firmy. Tyto hrozby mohou být fatální, srv. knihu Tainter, A, Kolapsy složitých spoleþností, DokoĜán, Praha, 1998. V této knize se mj. uvádí, že ve složitých civilizacích je obvyklé, že se spoleþenská struktura a administrativní procesy stávají stále složitČjší, ale investice do nich pĜinášejí postupnČ stále nižší efekt. To pak dosti þasto vyústí do kolapsu takových civilizací. Dokonce se tvrdí, že úpadek hospodáĜství v Osmanské Ĝíši byl kdysi urychlen tím, že se Turci od þínských váleþných zajatcĤ nauþili vyrábČt papír a záhy byly jejich správní orgány zavaleny horami papíru. OstatnČ i z vlastní zkušenostmi víme, že se naše státní správa i pĜes masivní investice do e-governmentu nijak nezjednodušuje. Klesající výnosy investic do informatiky jsou skuteþností, i když z výše uvedeného vyplývá, že to není nutností. Tedy pokud se nedomníváme, že moc partikulárních lobby, kterým vyhovuje souþasný stav, je absolutní. ZmČny vyžadují spoleþné úsilí IT odborníkĤ a uživatelĤ IT, tedy spolupráci se širokou veĜejností, která je hlavním uživatelem veĜejných informaþních systémĤ, zvláštČ v e-governmentu.

83


20.9.2010 12:47:21

JaroslavKrál PĜehlížené hrozby globalizace Globalizace ekonomických procesĤ, pĜedevším finanþních tokĤ, umožnČná IT, je podmínkou existence daĖových rájĤ a ztráty pocitu odpovČdnosti mnohých obþanĤ vĤþi spoleþnosti, ve které žijí. Zaþíná se z jejich strany stále þastČji vĤþi vČtšinČ spoleþnosti uplatĖovat taktika vítČz-ztráta. Preferují snižování vlastního pĜíspČvku na fungování spoleþnosti a státu bez ohledu na ohrožení jeho stability. Tvrdí, zþásti oprávnČnČ, že se státními penČzi plýtvá. To je skuteþnost zpĤsobená i nekvalitním návrhem informatických systémĤ ve veĜejných informaþních systémech. Je to ale ve skuteþnosti výmluva. Problém je, že se neplatí danČ potĜebné nejen na dĤchody, ale také na silnice a obecnČ na fungování státu. Chování tČchto skupin je nČkdy pĜirovnáváno k chování koþovníkĤ, kteĜí napadali a niþili staré civilizace, aby po dílu zkázy zmizeli kdesi ve své pĤvodní domovinČ. Dnes kamsi do neznáma mizí finance a rostou nejrĤznČjší finanþní bubliny. I v tomto pĜípadČ by se našly informatické prostĜedky, jak škody omezit. Není k tomu ale opČtnČ vĤle. Je ale velmi pravdČpodobné, že i dnes stále platí poznatek, že situace „vítČz-prohrávající“ nakonec vyústí do situace „prohrávají všichni“, napĜ. díky globální nestabilitČ. Informaþní systémy by mohly pĜispČt ke snížení této hrozby. Je to ale velmi obtížný úkol smČĜující proti krátkodobým zájmĤm velmi vlivné vrstvy obþanĤ a institucí. Moderní informaþní systémy situaci spíše zhoršují. IT otevírá velký prostor pro nejrĤznČjší spekulaþní aktivity probíhající ve milisekundách. Takové þinnosti jsou výhodnČ k vytváĜení nejrĤznČjších spekulaþních bublin a pro zvyšování nestability globální ekonomiky. ZávČr. ZmČna úkolĤ informatiky Domníváme se, že informatici se musí více starat o podmínky, ve kterých pracují jejich technologie a zahrnovat je do specifikace požadavkĤ na informaþní systémy a také se pokoušet je nepĜijímat pasivnČ. Je nejvýše žádoucí mít základní znalosti o spoleþenských procesech ovlivĖovaných informatickými systémy. Souþasná nevyhovující praxe ochrany citlivých dat vede k velmi kritickým dĤsledkĤm. Jen s trochou nadsázky ji lze pĜirovnat k rozhodnutí zahazovat to, co je ve vztahu mezi státy obdobou "competitive intelligence" nebo “business intelligence“ ve vztahu mezi podniky. Prvým krokem k nápravČ by mČlo být prosazení zmČny v pĜístupu k datĤm. NemČlo by se vycházet z úvah typu: Data nemohou být použita, protože mohou být pĜípadnČ (s jakkoli malou pravdČpodobností) zneužita. PĜi rozhodnutích implikujících pĜekážky v použití dat by se mČlo ze zákona stanovit, jak to ovlivní možnost, že data budou zneužita (lépe Ĝeþeno: jak se zmČní pravdČpodobnost jejich zneužití s uvážením všech existujících bezpeþnostních hrozeb), a vyhodnotit, zda neexistuje cesta, jak data upravit a bez pĜekážek využívat. MČlo by se také vyhodnocovat, jaké ztráty jsou spojeny s faktickým zákazem využití dat. To vše by mČlo být zahrnuto do procesĤ e-governmentu. Možná není pĜehnané tvrzení, že je to nutný pĜedpoklad toho, abychom mohli pomýšlet na dlouhodobé þlenství v klubu rozvinutých ekonomik. Problematická praxe ochrany dat je þástí širšího problému. Je to stav spoleþenského prostĜedí, které je málo vstĜícné a þasto plné pĜedsudkĤ vĤþi používání informatiky tam, kde by mohla pĜinést nejvČtší efekty. To se týká mikrospoleþenských i makrospoleþenských procesĤ. Pokud se nepodaĜí zvrátit dosavadní trendy, budou dále omezovány positivní efekty informatiky a bude pokraþovat pád její prestiže i popularity a také podpory informatického

84


20.9.2010 12:47:21


výzkumu, studia informatiky a zájmu o kvalitní aplikace IT. Je to perspektiva, která je nevýhodná pro informatiky i pro vČtšinu spoleþnosti. Problémy k Ĝešení v budoucnu: Z našich diskusí lze odvodit následující klíþové úkoly informatikĤ a informatického výzkumu, 1.

Studium dĤsledkĤ stávající praxe práce s daty, jako je pozastavení kontroly výdeje léþiv v ýR a spolupráce na prosazení zmČn. PĜedevším je nutné seznámit veĜejnost s tím, že hysterie z Velkého Bratra je spojena s velkými riziky.

2.

Možné zmČny pravidel práce s daty, napĜ. pomocí akreditovaných institucí a pomocí zmČn legislativy. ěešení souvisejících technických problémĤ jako je úþinná filtrace vypoþítaných informací.

3.

Návrh a pokud možno i prosazení pravidel hodnocení škol podle dlouhodobé úspČšnosti jejich absolventĤ. ěešení souvisejících technických problémĤ. Získávání argumentĤ pro bod 1.

4.

Modernizace pravidel ochrany autorských práv. Cílem je kromČ zpĜístupnČní dat na webu i Ĝešení problému elektronického smetí.

5.

Studium možností jak upravit metody hodnocení výzkumu v informatice i v jiných oblastech.

6.

Optimalizace a modernizace studia IT odborníkĤ, pĜedevším jeho celoživotních forem.

7.

Výuka nových technologií, pĜedevším v oblasti komponentové výstavby jako je SOA a rĤzné systémy softwarových komponent, hlavnČ na webu.

8.

Cesty prosazování potĜebných legislativních zmČn a nalezení cest, jak pozitivnČ ovlivĖovat prostĜedí a specifikaci požadavkĤ tak, aby byl aktivován potenciál informaþních technologií.

9.

Cesty využívání informatiky pro zefektivnČní procesĤ analýzy spoleþenských procesĤ. Analýza podmínek nutných pro zmČnu 10. Boj o návrat informatiky na výsluní prestiže, zájmu i podpory poukázáním na opomíjené pĜíležitosti. Využít možnosti pĜedchozích úkolĤ. Literatura Publikace þastČji citované v textu: [1]

Committee on Engineering Education, National Academy of Engineering: Education of Engineer of 2020. The National Academies Press, Washington, DC, USA, 2007.

[2]

Jamieson, L.: Engineering education in a changing world. The Bridge, Spring 2007, 2007.

[3]

Král, J., Žemliþka, M.: Kvalita dat a informací - základní omezení IT ve veĜejné správČ. V: Pour, J., VoĜíšek, J. (Eds.) Systems Integration 2006. VŠE Praha, Praha, 2006. s. 215-222.

[4]

Pipino, L., Lee, Y. W., and Wang, R. Y.: Data quality assessment. Comm. of ACM, 45(4): s. 211-218, 2002.

[5]

Spellings, M.: Answering the challenge of a changing world. 2006.

[6]

Wang, R. Y., Ziad, M., and Lee, Y. W.: Data Quality, vol. 23 of The Kluwer International Series on Advances in Database Systems. Springer, 2001.

85


20.9.2010 12:47:21

Role akademických institucí v inovaþních procesech (se zamČĜením na ICT) Vladimír MaĜík Katedra kybernetiky, Fakulta elektrotechnická, ýeské vysoké uþení technické v Praze

[email protected]

Úvod Zapojení a efektivní využití akademických institucí jako zdroje znalostí pro inovaþní procesy se jeví klíþovým celospoleþenským úkolem, bez jehož splnČní bude ýR jen stČží dosahovat konkurenceschopnosti a držet krok s rozvojem svČtové ekonomiky v pĜíštích 10-15 letech. Není to problém jenom specificky þeský, pĜed všemi zemČmi EU i pĜed tČmi nejrozvinutČjšími státy (jako je USA þi Japonsko) stojí obdobná úloha. Desítky zemí se ji snaží Ĝešit nejrĤznČjšími zpĤsoby, a to s respektováním lokálních specifik. Ve svém pĜíspČvku jsem se snažil identifikovat – samozĜejmČ ze svého subjektivního pohledu – specifika situace v ýR a hledat þi navrhovat rozumná Ĝešení jak v obecné rovinČ, tak pĜedevším s ohledem na potĜeby sektoru ICT v ýR. NechĢ je tento pĜíspČvek tolerantnČ posuzován jako jakési východisko pro širší diskusi.

1. Pozice ICT sektoru v þeské ekonomice Oblast informaþních a komunikaþních technologií se v prĤbČhu posledního desetiletí posunula do pozice jednoho z nejvýznamnČjších oborĤ þeské ekonomiky. V ýR je dnes registrováno 33 tisíc ICT firem, v nichž pracuje 130 tisíc zamČstnancĤ. V roce 2008 se odvČtví podílelo 15% na þeském exportu, pĜiþemž export služeb pĜedstavoval v roce 2007 témČĜ 14 mld. Kþ a zvýšil se za posledních 7 let 8,3 x. Firmy v oblasti ICT generují druhou nejvyšší prĤmČrnou roþní pĜidanou hodnotu na zamČstnance z celé þeské ekonomiky, a to ve výši 1,8 mil. Kþ. Každá tĜetí zahraniþní investice míĜí do sektoru ICT. ýeská republika by mohla (a mČla) mít vizi být pĜední evropskou ICT zemí, silným lídrem v oblasti služeb s pĜidanou hodnotou, a to nejen v oblasti vývoje IT Ĝešení a aplikací, ale též ve výzkumu a vývoji v oblasti ICT produktĤ a služeb. Máme pro to dostateþné pĜedpoklady, a to jak díky relativnČ rozsáhlému a kvalitnímu výzkumu, technické inovativní schopnosti našich lidí i dostateþné kapacitČ vzdČlávacích a výzkumných institucí . Za posledních 10 let vzrostl poþet odborníkĤ zamČstnaných v oblasti ICT o 49.400. Je však otázkou, zdali jsme schopni obdobné tempo nárĤstu nových odborníkĤ v dalším desetiletí udržet, pokud nedojde k výrazné a viditelné podpoĜe technickému vzdČlávání a vzdČlávání v oblasti ICT zvláštČ. Bez stanovení jasných celospoleþenských priorit, bez jasné orientace státní politiky ve prospČch rozvoje jednoho z nejperspektivnČjších odvČtví ekonomiky ýR, se však dostatek lidských zdrojĤ pro oblast ICT pĜipraví jen stČží. ObdobnČ jako ve všech sektorech ekonomiky ýR je i v oblasti ICT nezbytné koncentrovat úsilí ke zvyšování podílu exportu s co nejvyšší pĜidanou hodnotou. Místo vývozu hardwarových komponent þi vývozu intelektuálnČ nenároþných služeb typu manuální testování software þi údržba webových stránek, je tĜeba usilovat o získávání a realizaci

86


20.9.2010 12:47:21

Roleakademickýchinstitucívinovaēníchprocesech.... rozsáhlejších projektĤ s vysokou pĜidanou hodnotou (napĜ. s vysokým obsahem kvalitních, speciálních þi dokonce unikátních znalostí) þi inovativních, svým zpĤsobem prĤlomových Ĝešení. PrávČ vysoký podíl znalostí, inovativnost Ĝešení spoleþnČ s mimoĜádnou kvalitou prací je potenciální oblastí, kde mĤžeme být nejen úspČšní, ale kde ICT sektor mĤže významným zpĤsobem pĜispČt k ekonomické výkonnosti ýR. Inkubátorem znalostí a inovativních Ĝešení jsou pĜedevším akademické instituce, aĢ již univerzity þi ústavy AV ýR, v nichž se soustĜećuje témČĜ všechen základní výzkum v ýR a podstatná þást aplikovaného výzkumu. I v nejbližší budoucnosti bude akademický sektor hrát rozhodující roli pĜi získávání poznatkĤ a znalostí pro náš prĤmysl, vþetnČ prĤmyslového odvČtví ICT. Specifikou základního i aplikovaného výzkumu v ICT jsou relativnČ nevysoké investiþní náklady. Základním klíþovým faktorem je pĜedevším kvalita lidských zdrojĤ, jejich vzdČlání, schopnost tvĤrþího myšlení i do urþité míry schopnost hledat netradiþní Ĝešení a pĜevratné inovace. JedinČ s kvalitními výzkumníky lze dosahovat výsledkĤ a znalostí na evropské þi dokonce svČtové špiþce. Pro pĜetavení výzkumných výsledkĤ a znalostí do ekonomicky pĜínosných Ĝešení, tedy pro zásadní i ménČ zásadní, avšak užiteþné technologické inovace, je pak neménČ dĤležitá schopnost transferu teoretických i experimentálních výsledkĤ smČrem k reálným aplikacím. Inovace jsou znalosti pĜetavené do ekonomických pĜínosĤ. Je tedy zcela zĜejmé, že akademický sektor je a v mnohem vČtší míĜe ještČ musí být základním teoretickým, technickým a technologickým zdrojem inovací, startovacím bodem inovaþních procesĤ v ýR. Výzkum v oblasti ICT bude nejen motorem inovací v samotné oblasti ICT, ale bude katalyzovat inovaþní procesy také v dalších oblastech. NapĜ. moderní strojírenství má jen dva technologické zdroje inovací – vlastní strojní obory a ICT. Totéž platí, byĢ v menší míĜe, pro prĤmysl potravináĜský, skláĜský, pro dopravu i cestovní ruch, abychom zmínili alespoĖ nejklíþovČjší ekonomicky aktivní odvČtví naší ekonomiky. ICT je významným zdrojem inovací i pro zdravotnictví, výchovu a vzdČlávání, péþi o pĜestárlé atd. Je jádrem zásadních inovací ve všech druzích služeb.

2. PĜedpoklady úspČšných inovací Základním pĜedpokladem úspČšných technických a technologických inovací jsou pĜedevším kvalitní výzkumné výsledky. Druhým neménČ významným pĜedpokladem je schopnost transferu výsledkĤ do prĤmyslové, klinické þi spoleþenské praxe. Kvalitní výsledky mohou vznikat pouze na pracovištích, která považují kvalitu a mezinárodní špiþkovost výsledkĤ za jádro své dlouhodobé vize, doslova za podstatu své existence. Této vizi je pak potĜeba podĜizovat vše, všechny další aktivity. DlouhodobČ prorĤstová výzkumná vize není v rozporu se schopností efektivnČ pĤsobit ve výukovém a výchovném procesu – naopak špiþkový výzkum je a musí být pĜirozenČ spojován s výchovou nové generace špiþkových odborníkĤ. VždyĢ v interakci s novou generací studentĤ a doktorandĤ mnohdy vznikají ty nejlepší výsledky. Výzkum a výchova opravdových odborníkĤ by proto nemČly být umČle separovány. V ýR existuje mnoho velice schopných a efektivních výzkumných jednotek, laboratoĜí a týmĤ, dosahujících velmi pozoruhodných, špiþkových výsledkĤ. CitelnČ však chybí efektivní nástroje pro pĜenos výsledkĤ do praxe, metody a metodologie pro podporu inovací. To platí pro všechny oblasti bez rozdílu, vþetnČ oblasti ICT.

87


20.9.2010 12:47:22

VladimírMaƎík ModelĤ pro transfer know-how je hodnČ. Jedná se napĜ. o -

-

-

-

-

-

Klasické hospodáĜské smlouvy Prodej patentu þi licence – jsme zatím v úplných zaþátcích skuteþné formulace, ochrany, udržování práv duševního vlastnictví a obchodování s nimi. ZvláštČ obtížné je to v oblasti algoritmizace a vývoje SW, kde (na rozdíl od USA) ýR a EU neumožĖují SW efektivnČ patentovat. Spoleþné laboratoĜe akademického výzkumného pracovištČ a prĤmyslové entity, v našich pomČrech však pĜi vytváĜení spoleþných laboratoĜí pĜevažují pĜedevším velké zahraniþní firmy a budují takovéto laboratoĜe jako rozšíĜení potenciálu svých výzkumných a vývojových jednotek v ýR Start-up firmy, tedy malé spoleþnosti obvykle opírající se o jedno inovativní technologické Ĝešení, hledající investory þi kupce, eventuálnČ rozvíjející technologie až do masovČji prodávaného produktu – v našich podmínkách start-upy trpí nedostatkem investiþního kapitálu, nedostatkem odhodlaných investorĤ, nedostatkem zkušeností i nedostateþnČ nastaveným celospoleþenským klimatem. Spin-off firmy jako vČtší entity dlouhodobČji podporující transfer technologií z akademického prostĜedí do praxe se stabilnČjším personálním jádrem a schopností realizovat produkty þi jejich prototypy ve vČtším technologickém spektru – takovéto firmy jsou vlastnČ pĜirozeným pokusem o pĜeklenutí volného prostoru mezi akademickým výzkumem a prĤmyslovou praxí a mohou trpČt silnou nestabilitou zakázek a finanþních tokĤ Centra transferu technologií, schopná propojovat požadavky institucí praxe se schopnostmi vČtšího poþtu týmĤ se snaží zabezpeþit transfer v obvykle relativnČ širokém technologickém spektru, bývají podporována ze státního rozpoþtu þi strukturálních fondĤ. Inkubátory a technologické parky – tČch vznikly v ýR desítky, ale s výjimkou jednoho až dvou neplní svoji funkci, slouží þasto jenom jako fyzický prostor pro umístČní firem nejrĤznČjšího charakteru. Technologické parky mají totiž smysl jenom v blízkosti skuteþných center špiþkových znalostí, tedy v blízkosti univerzit a výzkumných ústavĤ.

Všechny uvedené mechanismy pro transfer znalostí a inovace slouží k pĜeklenutí vakua mezi aplikovaným výzkumem a prĤmyslem. Problémem je, že žádný z uvedených modelĤ nemĤže být uveden v život bez skuteþné snahy obou zúþastnČných stran inovací þi transferu dosáhnout. Znamená to, že výzkumná pracovištČ i jednotliví vČdci a výzkumníci musí kromČ své vlastní vČdeckovýzkumné þinnosti alespoĖ þásteþnČ pĜipravit své výsledky k využití a k pĜevodu þi prodeji. Musí vynaložit úsilí k porozumČní potĜeb aplikaþní a realizaþní sféry a k relevantnímu marketingu svého know-how. Musí udČlat vstĜícné kroky smČrem k odbČrateli. ObdobnČ odbČratel þi realizátor nemĤže pasívnČ þekat na „tok“ výzkumných výsledkĤ a inovaþních nápadĤ z akademického prostĜedí, nýbrž musí proaktivnČ vyhledávat pracovištČ, jednotlivce i výsledky, které pro své realizaþní aktivity potĜebuje. I on musí udČlat krok smČrem k akademické komunitČ, pĜiþemž kromČ proaktivnosti se od nČj oþekává i finanþní vklad do transferu. PrávČ þeské firmy teprve postupnČ zaþínají chápat nezbytnost finanþního vkladu pro hladký prĤbČh transferu, zaþínají si uvČdomovat, že znalosti jsou obchodní komoditou, pro níž se postupnČ vytváĜí trh jako pro jakoukoliv komoditu jinou – byĢ je tento trh nesmírnČ složitý, teprve v plenkách, hledající nejvhodnČjší zpĤsoby prodeje. Podívejme se nyní detailnČji na nČkteré pĜekážky rozvoje kvalitního výzkumu na akademických pracovištích jako základu inovací i na pĜekážky, které na tČchto pracovištích objektivnČ brání efektivitČ inovaþních procesĤ.

88


20.9.2010 12:47:22

Roleakademickýchinstitucívinovaēníchprocesech.... 3. VČda a inovace na VŠ a výzkumných pracovištích RoztĜíštČnost financování snižuje jeho efektivitu a pĜipravenost pro inovace. Dosavadní zpĤsob financování výzkumu na VŠ a ve výzkumných organizacích ze státního rozpoþtu, který navíc neumožĖuje úþelnČ sdružovat a koncentrovat prostĜedky na Ĝešení nároþnČjších a rozsáhlejších problémĤ, nevyhovuje souþasným potĜebám. To je zvláštČ patrné v oblasti ICT, kde se setkáváme s dynamickým rozvojem þi útlumem témat, s rychlými zmČnami v cílech, metodách i technologiích v závislosti na svČtových trendech. PĜesto, že v roce 2010 došlo k založení Technologické agentury ýR, která bude v prĤbČhu nČkolika let nahrazovat cca desítku rezortních grantových agentur, ke koncentrovanČjšímu úþelovému financování výzkumných a inovaþních aktivit zatím stále nedochází. Formy a výše financování u nČkterých programĤ se dokonce mČní v prĤbČhu Ĝešení (viz Výzkumné zámČry MŠMT ýR od r. 2010 – þást prostĜedkĤ byla odejmuta ĜešitelĤm a pĜedána managementu univerzit k následnému rozdČlení dle jejich uvážení). Velký poþet malých grantĤ zvyšuje administrativní nároþnost a neúþelnČ spotĜebovává cenný þas výzkumníkĤ. Stávající systém nás nutí soutČžit mezi sebou, místo abychom radČji koncentrovali zdroje. To vše vede k dalším negativním projevĤm (obtížnČ se budují vČtší týmy, potĜebné pro dosahování výzkumných výsledkĤ svČtového formátu, není zabezpeþena kontinuita výzkumných týmĤ ani u úspČšných). To je mimoĜádnČ závažná skuteþnost, zejména pro oblast ICT, kde kontinuita Ĝešitelských týmĤ je základním pĜedpokladem pro pĜetváĜení výsledkĤ teoretického a experimentálního výzkumu do podoby inovaþních Ĝešení. VýtČžnost výzkumu financovaného EU není v ýR dostateþná. Není vypracován systém programĤ/projektĤ podporujících rychlé využívání výsledkĤ a know-how dosaženého v rámci výzkumu financovaného EU pro navazující inovaþní procesy v ýR. Tedy: þeské subjekty se zúþastĖují výzkumného projektu EU v rámci mezinárodního konsorcia, avšak nemají prostĜedky na uplatnČní úspČšných výsledkĤ EU výzkumu v inovaþních procesech v þeském prostĜedí. Je nutné uznat, že situace se zde zaþíná mírnČ mČnit k lepšímu, zejména tlaku na kofinancování projektĤ ze strany EU. Projekty MPO vyžadují finanþní spoluúþast, jsou vyhlašovány jen þas od þasu a þasový interval od vyhlášení programu do zaþátku financování je pomČrnČ dlouhý – to naprosto nevyhovuje pro dynamicky se vyvíjející technologie a požadavky ICT trhu, kde je nutné reagovat mimoĜádnČ rychle. Navíc rozdČlování grantĤ MPO není pĜíliš prĤhledné a jejich vČdecká þi technologická kvalita nejsou vždy zárukou úspČchu pĜihlášek. Plošnost financování podporuje prĤmČrnost. Financování výzkumu je navíc vedeno pĜevážnČ plošnČ, aĢ již vČdomČ þi v dĤsledku nedostatkĤ v evaluaci. Evaluace tuzemských výzkumných projektĤ a posuzování kvality a využitelnosti jejich výsledkĤ je totiž – ve srovnání se svČtem - velmi povrchní, formální, nefunguje jako úþinná zpČtná vazba. To vše podporuje prĤmČrnost a vykazování formálních výsledkĤ na úkor špiþkovosti a skuteþnČ v praxi použitelných výstupĤ. Systém Ĝízení procesu výzkum - vývoj - inovace se rozdČlil mezi dvČ ministerstva (MŠMT -výzkum a MPO - vývoj a inovace), Radu vlády pro vČdu, výzkum a inovace a Czechinvest, takže nemá jediného „vlastníka" (odpovČdnou instituci). Komunikace mezi obČma ministerstvy tradiþnČ vázne, takže celý systém Ĝízení nefunguje tak, jak by mČl. Zejména v rezortu MŠMT a v AV ýR není pro financování þi kofinancování inovaþních aktivit dostatek možností, neboĢ požadavky MPO nedostateþnČ reflektují skuteþné možnosti akademického prostĜedí. Otázku kofinancování inovaþních procesĤ v akademické sféĜe by bylo záhodno co nejdĜíve Ĝešit. Její neĜešení zpĤsobuje významnou ztrátu inovaþního potenciálu. NedostateþnČ Ĝízená orientace výzkumu. Cílený orientovaný výzkum je znaþnČ podfinancován, a to i pĜes pozornost a úsilí, které byly vČnovány programĤm NPOVaV. Dosud se nenašla odvaha a politická vĤle identifikovat a veĜejnČ vyjmenovat nČkolik vybraných oblastí, kde má ýR šanci být svČtovým technologickým lídrem nebo kde je

89


20.9.2010 12:47:22

VladimírMaƎík nezbytné podporovat klíþová prĤmyslová odvČtví ýR. Bez takovéhoto výbČru se však nepodaĜí dosáhnout kritického objemu financí potĜebných pro skuteþnČ významný prĤlom a úspČch þeské vČdy. Oblast ICT rozhodnČ patĜí mezi nČkolik nejklíþovČjších oblastí, které budou determinovat ekonomický rozvoj ýR v pĜíštích desetiletích skuteþnČ rozhodujícím zpĤsobem. Dosud však soustĜedČnému financování této oblasti nevČnuje nikdo žádnou explicitní pozornost. Inovaþní procesy v globalizovaném svČtČ. V globalizovaném svČtČ mají inovaþní procesy souþasnČ globální i regionální charakter. Bude nutno nalézt a stanovit vhodnou proporci mezi investicemi do inovací globálního celosvČtového charakteru, které by dávalo ýR významnou technologickou pozici ve svČtČ i pĜísun prostĜedkĤ, a do plošnČ smČrovaných inovací regionálního charakteru, které by trvale zabezpeþovaly absorpci nových technologií v malých a stĜedních podnicích regionálního významu a udržovaly tak i lokální výrobky, výrobní procesy a služby na úrovni doby. VČdecko-výzkumnou základnu inovací svČtového þi evropského významu by mČly poskytovat výzkumnČ orientované univerzity a organizace základního výzkumu, pro neménČ dĤležité regionální procesy pak další vysoké školy. Výzkumné univerzity/centra excelence. Náš prĤmysl - nemáme-li být montovnou jihokorejských automobilek – potĜebuje pĜedevším dobĜe vzdČlané mozky se schopností systémového a inovativního myšlení, tahouny inovací. Je proto tĜeba institucionalizovat výzkumné univerzity (fakulty, ústavy) jako centra špiþkového výzkumu a inovací na jedné stranČ a kvalitní výchovy budoucích nejvýznamnČjších specialistĤ na stranČ druhé. ProstČ je tĜeba jasnČ identifikovat špiþku a cílenČ ji podporovat. Formou úþelného smČrování dotací je tĜeba podporovat nČkolik pĜísnČ vybraných výzkumných univerzit (fakult, ústavĤ) þi nČkolika národních center excelence a z hlediska dlouhodobých potĜeb ýR smysluplnČ vybraných výchovných programĤ na nich. Preferované programy pak budou pĜirozenČ pĜitahovat i tolik potĜebný soukromý kapitál. Budou i dobrou „výstavní skĜíní“ potenciálu þeské ekonomiky navenek. Propojení výzkumných organizací rĤzného typu. Je tĜeba nalézt formu pĜímého systémového propojení (integrace) výzkumných univerzit s dalšími výzkumnými organizacemi, zejména s tČmi, u nichž pĜevažuje základní výzkum, ale i s laboratoĜemi, provozovanými prĤmyslem. Kvalitní základní výzkum se za souþasného systému financování provádí na VŠ velmi obtížnČ a je tĜeba ho pĜi transformaci univerzit na výzkumné univerzity a centra excelence posílit. Zkušenosti s aplikovaným výzkumem jsou však na VŠ pĜirozenČ vČtší než u výzkumných organizací v rámci AV ýR, a proto by propojení mohlo pomoci i s aplikacemi a inovaþními procesy vycházejícími z potenciálu základního výzkumu ve výzkumných organizacích. Jednalo by se tedy o „win-win“ Ĝešení pro vysokoškolské instituce a ústavy AV ýR. Velkým pĜínosem pro inovaþní procesy by navíc bylo pĜímé napojení na výzkumné a vývojové laboratoĜe provozované prĤmyslem. ProstĜedí vysokých škol a AV ýR si takové laboratoĜe prostČ nemĤže dovolit financovat, bez nich však pronikají inovace do prĤmyslu jen obtížnČ. Inovaþní procesy pro regionální potĜebu. Na výzkumné univerzity, centra excelence a pracovištČ AV ýR by mČly navazovat svoji výzkumnou þinností i další vysoké školy, které by se výraznČ orientovaly na aplikovaný výzkum pro potĜeby regionĤm a na transfer technologií. Tyto by se zapojovaly do inovaþních procesĤ v úzké spolupráci s podnikateli a regionálními a místními institucemi státní správy. Využívaly by pĜitom pĜirozeným zpĤsobem výsledkĤ center excelence a výzkumných organizací. Nezapomínejme, že v oblasti ICT inovací mĤže být i zavedení drobných inovaþních vylepšení, nevyžadujících podporu špiþkové výzkumné instituce, velice finanþnČ efektivní inovací. Nároþná evaluace vysokých škol a jednotlivých vysokoškolských pracovišĢ i výzkumných ústavĤ podle mezinárodnČ platných multikriteriálních mČĜítek pro excelenci a využitelnost výsledkĤ jako nástroj diferencovaného financování by mČlo významný motivaþní

90


20.9.2010 12:47:23

Roleakademickýchinstitucívinovaēníchprocesech.... úþinek. Motivovalo by jak univerzity i jejich jednotlivá pracovištČ k systémovým zmČnám, ale i jednotlivé výzkumníky. VytvoĜení skuteþnČ motivujícího prostĜedí je klíþovým prvkem k aktivizaci univerzit, výzkumných ústavĤ i jednotlivých pracovníkĤ. Výchova a motivace k inovacím. Na vysokých školách a ve výzkumných organizacích je dnes nedostateþné povČdomí o inovacích, jejich podstatČ, významu a dopadu. Chybí jakákoliv výchova k inovacím – a to se týká jak pracovníkĤ, tak i studentĤ. Chybí jakýkoliv systém zainteresovanosti vČdeckých a výzkumných pracovníkĤ s cílem získat jejich podporu ve všech fázích inovaþního procesu – od nápadu až ke komercionalizaci (zde je zajímavým pĜíkladem systém zavedený ve Finsku). Chybí legislativní podpora k úþasti výzkumníkĤ na inovaþních procesech. Chybí zkušenosti s ochranou duševního vlastnictví a finanþní prostĜedky na tuto ochranu. To je vše tĜeba rychle zmČnit. Podpora inovací jako vysoká vládní priorita – jsme si toho vČdomi? VytvoĜení dostateþnČ silného celonárodního povČdomí o významu inovací a jejich podpoĜe ze strany vlády by bylo významným motivujícím faktorem. Takovouto deklaraci by bylo tĜeba zĜetelnČ pĜijmout, halasnČ vyhlásit a trvale opakovat. RozhodnČ je potĜeba získat výraznČ vyšší podporu sdČlovacích prostĜedkĤ pĜi popularizaci výsledkĤ inovaþních procesĤ, ale pĜi popularizaci technického vzdČlávání a výzkumu vĤbec. Start-upy a spin-offy - nedostatek zkušeností a kapitálu. Myšlenky start-upĤ a spin-off firem se v praxi prosazují jen obtížnČ. Chybí pĜedevším finanþnČ silné subjekty (venture kapitál), které by do nich byly ochotny investovat. KromČ toho chybČjí v ýR dostateþné znalosti a zkušenosti s þinností start-upĤ, s marketingem, financováním a kofinancováním, pĜedstavy Ĝady pracovníkĤ akademické sféry je spíše podobná sci-fi vizím. Chybí vhodné spoleþenské prostĜedí. Více se hovoĜí o jejich nutnosti v obecné poloze než bychom vidČli konkrétní kroky ke konkrétním pozitivním výsledkĤm. Spin-off a start-up firmy tak v ýR zpravidla živoĜí, nemají velkou šanci k úspČchu a nemotivují ostatní k následování. PĜitom transfer technologií a nápadĤ prostĜednictvím start-upĤ je v pĜípadČ ICT Ĝešení ve svČtČ velmi obvyklou metodou, v pĜípadČ „nejdivoþejších“ nových prĤlomových ICT technologií témČĜ výluþnou. Prvním chvályhodným krokem ve zlepšení situace je úsilí Czechinvestu, který od dubna 2010 provozuje inkubátor þeských start-up firem v Plug-and-Play Technical Center v Sillicon Valley v Kalifornii. Zde mohou þeské subjekty získávat velmi hodnotnou a chybČjící zkušenost. PĜesto finanþní náklady na pobyt inovátorĤ z þeských výzkumných pracovišĢ je významnou pĜekážkou k masovČjší úþasti. Administrativní nároþnost a právní složitost Ĝady krokĤ v rámci vČdeckovýzkumných aktivit a inovaþních procesĤ spolu je další obtížnou pĜekážkou, kterou musí pracovníci akademické sféry pĜekonávat, pokud se chtČjí úþastnit inovaþních procesĤ. Patentování v zahraniþí, licencování, Ĝešení a ochrana autorských práv – to jsou ty nejbČžnČjší úlohy, pro které nemáme v ýR dostatek kvalifikovaných a schopných sil. Sem by se mČla napĜít specifická pozornost pĜi výchovČ právníkĤ a ekonomĤ. 4. Spolupráce VŠ s praxí Je tĜeba zásadních zmČn. Spolupráce VŠ a výzkumných organizací je na zcela nedostateþné úrovni. Pokud chceme zĤstat zemí s technickou inteligencí schopnou absorbovat i rozvíjet nejnovČjší technologie i v budoucnu, budeme muset naše technické školství spoleþnČ s prĤmyslem projít nároþnou cestou zásadních zmČn ve vzájemných vztazích. Tyto zmČny budou mít v brzké dobČ klíþový význam jak pro technické školství, tak pro prĤmysl. Ideální by byla cesta od poþáteþních vzájemnČ poznávacích procesĤ, pĜes komerþní vztahy až ke skuteþnému partnerství institucí spoleþenské praxe a institucí akademických.

91


20.9.2010 12:47:23

VladimírMaƎík

Jak dnes prĤmysl vnímá naše technické a pĜírodovČdné vysoké školy? PĜedevším jako líheĖ kvalifikované pracovní síly, které je na trhu práce þím dál tím vČtší nedostatek, v mnohých oborech již dokonce kritický. O absolventy je v nČkterých oborech skuteþnČ boj (firmy nabízejí stipendia, stáže, dobré nástupní platové podmínky, školení v zahraniþí atd.). Firmy se pĜirozenČ smiĜují s tím, že školy jsou uzavĜeny požadavkĤm praxe na výchovu odborníkĤ, že neprofilují své absolventy podle potĜeb jejich budoucích zamČstnavatelĤ a že je bude nutné doprofilovat v první fázi zamČstnání. Profily absolventĤ by mČl, dle názoru pĜedstavitelĤ prĤmyslu, v budoucnu ve vČtší míĜe stanovovat trh práce, nikoliv vlastní pĜedstavivost univerzity. V menším mČĜítku spatĜuje prĤmysl v technických školách zdroj více þi ménČ kvalitních vČdeckovýzkumných výsledkĤ, zdroj tolik potĜebných inovací. Z tohoto pohledu lze firmy rozdČlit do tĜí skupin: velké zahraniþní firmy, vyhledávající skuteþnČ špiþková Ĝešení, která jsou konkurenceschopná v celosvČtovém mČĜítku. PracovišĢ se schopností poskytovat špiþková Ĝešení dle zadání odbČratele není však mnoho. Druhou skupinu tvoĜí velké tuzemské podniky, které se þasto nebojí investovat do výzkumu na našich technických školách, avšak chtČjí provázat výzkum s výchovou skupiny odborníkĤ. Jde jim více o získání a výchovu svých budoucích zamČstnancĤ než o vlastní výzkum. TĜetí skupinu tvoĜí malé a stĜední podniky, které se snaží hledat na školách tolik potĜebné nápady, invence a inovace, ale nemají ekonomickou sílu významnČji výzkum ovlivnit. A tČch potenciálních nápadĤ na inovace v oblasti ICT mají studenti, doktorandi a mladí zamČstnanci opravdu hodnČ – je tĜeba najít ještČ efektivnČjší metody podchycování, rozvoje a komercionalizace takovýchto nápadĤ a podnČtĤ. Jak se naopak dívají vysoké školy na prĤmysl? Vidí v nČm zdroj doplĖkového financování svého výzkumu eventuálnČ zlepšení vybavení svého pracovištČ, tedy dotaci na pĜilepšenou. Jiné hledají „povinné“ partnery pro evropské þi národní výzkumné projekty, bez nichž nelze žádosti podat. Jen ty nejambicioznČjší pak motivaci ke kvalitnČjší vČdeckovýzkumné práci a kvalitnČjší výchovČ studentĤ. Spolupráce VŠ s prĤmyslovou praxí je svým objemem na nízké úrovni. PrĤmysl financuje výzkum na VŠ ve výši jen z 0,7 % celkových prostĜedkĤ na výzkum na VŠ, což je 4x ménČ než prĤmČr v EU (pro porovnání v Dánsku 5,5%, ve Finsku 4,5%, v Rakousku 2,8%). Velkou pĜekážkou zvyšování objemu investic ze strany prĤmyslu je dosavadní zpĤsob Ĝízení VŠ, poþítající s rozhodujícím vlivem akademických senátĤ (které mají velké pravomoci a žádnou zodpovČdnost) a zabraĖující skuteþnČ manažerskému Ĝízení VŠ. Správní rady VŠ mají jen druhoĜadou roli a vliv na Ĝízení škol. Management VŠ tedy paradoxnČ skládá úþty jen svým zamČstnancĤm (které má Ĝídit) a studentĤm (které má vychovávat), pĜiþemž je hodnocen na základČ þasto se mČnících, senátem umČle vytváĜených a subjektivnČ vyhodnocovaných kritérií: cílem je pĜežít, dále existovat a dostávat (pokud možno vyšší) dotaci. ProstĜedí na VŠ je velmi uzavĜené. Mnohde pĜevažuje obava vstoupit do konkurenþního prostĜedí, snaha žít v klidu, ve sklenČné kouli. Mnohdy je patrná neschopnost þi neochota nejen prodat, ale i vhodnČ presentovat vlastní výsledky. Do takovéhoto uzavĜeného, z pohledu prĤmyslu nestandardnČ Ĝízeného prostĜedí, kde subjekty jen þekají na dotace (od státu, EU, soukromých firem), samozĜejmČ nemohou firmy bez obav dlouhodobČ investovat vČtší prostĜedky. Probíhající procesy vzniku technologických parkĤ jsou jasným dĤkazem toho, že prĤmysl nemá zájem do tČchto parkĤ masivnČji vkládat prostĜedky, a to nejen z dĤvodu legislativní tČžkopádnosti, tak pĜedevším proto, že þeské vysoké školy pro nČj zĜejmČ nepĜedstavují dostateþnČ silný magnet. Zapojování podnikĤ a pracovníkĤ prĤmyslové praxe do výchovného a výukového procesu by se mČlo stát samozĜejmým trendem pomáhajícím rozbíjet uzavĜenost škol a prĤmyslu a pĜispívat k lepší profilaci absolventĤ dle potĜeb prĤmyslové praxe. PrávČ

92


20.9.2010 12:47:24

Roleakademickýchinstitucívinovaēníchprocesech.... propojení akademického prostĜedí s prĤmyslovou sférou ve výzkumu umožĖuje jednak vyvažovat proporce mezi výukou a výzkumem, jednak pomáhat pĜi ovlivĖování profilu absolventĤ smČrem k potĜebám praxe. Velmi dĤležitým krokem k lepšímu pochopení potĜeb praxe ze strany vysokých škol by bylo zavedení fungujícího systému tzv. funkþních þi nadaþnČ dotovaných profesur, který by pĜivádČl na školy zkušené odborníky z praxe. Takovýto systém by urþitČ pomohl prolomit výše zmiĖovanou uzavĜenost vysokoškolského prostĜedí. Technologické parky a centra pro pĜenos technologií, hojnČ vznikající za podpory EU, mají v mnoha pĜípadech (až na nČkolik skuteþnČ prosperujících výjimek) spíše formální charakter než že by skuteþnČ transferovaly know-how. Transferovat know-how lze jenom tam, kde kvalitní a využitelná znalost opravdu existuje. Má je proto smysl budovat jenom tam, kde je zdroj kvalitních špiþkových znalostí, tedy v bezprostĜední blízkosti výzkumných univerzit, center excelence a vČdeckých ústavĤ. ZvláštČ v oblasti ICT je bezprostĜední návaznost základního a aplikovaného výzkumu a technologických parkĤ navýsost dĤležitá pro rychlý a efektivní pĜenos inovaþnČ orientovaných znalostí. Strukturální fondy budou pĜedstavovat další finanþní injekce pro vznik parkĤ, inkubátorĤ, center pro transfer technologií – je tĜeba urychlenČ nalézt zpĤsob, jak organizovanČ a efektivnČ tyto injekce využít pro vytvoĜení skuteþných motorĤ skuteþných inovací. Nebezpeþí „zneužití“ strukturálních fondĤ ke vzniku dobĜe financovaných (a z rozpoþtu dlouhodobČ odþerpávajících), ale nepotĜebných jednotek je skuteþnČ aktuální. Další nebezpeþí plyne ze skuteþnosti, že podpora vČdy ze strukturálních fondĤ se vyhýbá Praze, v níž je koncentrováno 38% výzkumných kapacit (spolu se StĜedoþeským krajem pak 55%). V oblasti ICT výzkumu se odhaduje, že v Praze a StĜedoþeském kraji je koncentrováno dokonce až 65 % kapacit. Po skonþení financování z EU mohou totiž leckde v regionech þi za hranicemi Prahy zbýt obrovské prosklené budovy bez vČdeckovýzkumného personálu. A jádro þeského výzkumu, vþetnČ ICT výzkumu, bude živoĜit v rozpadajících se budovách v centru hlavního mČsta anebo odejde jinam (spíše za hranice než do pohraniþí). Je tĜeba stále mít na pamČti významné nebezpeþí: všechny instituce vzniklé za podpory strukturálních fondĤ podléhají pĜedpisĤm Rámce spoleþenství, tedy dotace z fondĤ se musí promítnout do budoucích nákladĤ práce v tČchto institucích. Úloha výzkumných stĜedisek velkých svČtových firem. Ke globalizaci našeho výzkumu a procesu inovací pĜispívají svými investicemi silné celosvČtové firmy, které zde v relativnČ významné míĜe budují svá výzkumná a vývojová centra, zejména v oblasti ICT. PĜes tato centra vzniká nezanedbatelné procento celosvČtových patentĤ a inovací þeských autorĤ a je vytváĜena elitní komunita výzkumníkĤ schopných podílet se efektivnČ na inovaþních procesech globálního výzkumu v budoucnosti. Centra zahraniþních firem vykazují o 40-60 procent vyšší efektivitu výzkumu než þeské výzkumné organizace. Tato centra ukazují cestu ve spolupráci univerzit a prĤmyslové praxe, napomáhají kvalitní výchovČ odborníkĤ, ale zejména vnášejí do výzkumných, výchovných a inovaþních procesĤ prvky mezinárodní evaluace a srovnávání. Bylo by proto tĜeba pobídky pro pĜíliv zahraniþního kapitálu aktivnČ a výluþnČ orientovat na budování center, která by se vyznaþovala aktivitami s velkou znalostní pĜidanou hodnotou (tedy nepodporovat výrobny, ale vývojová centra). A oblast ICT je pro budování takovýchto center velmi zralou a vhodnou. 5. NČkterá doporuþení 1. Podmínkou lepší spolupráce s prĤmyslem je otevĜení VŠ: Jednou z hlavních pĜekážek je uzavĜenost vysokých škol, jejíž odstranČní je nezbytným pĜedpokladem pro lepší a efektivnČjší spolupráci prĤmyslu a vysokých škol. Správní rady vysokých škol, v nichž musí zasednout v rozumné proporci též pĜedstavitelé prĤmyslové sféry a veĜejného života, by mČly plnit plnohodnotnČ roli správních rad tak, jak je tomu

93


20.9.2010 12:47:24

VladimírMaƎík všude ve svČtČ. Dnes Ĝeší mnohdy podĜadné úkoly. Je tĜeba vysoké školy více otevĜít, správním radám dát pak funkce, které jim skuteþnČ náleží. 2. Nabídka a poptávka výzkumu, financování výzkumu a transferu: Je tĜeba, aby se pracovníci VŠ více zajímali o skuteþné problémy prĤmyslu a nabízeli jejich Ĝešení (nabídka výzkumu). Naopak stát by mČl svoji þinností pĜispívat ke zvyšování výzkumné poptávky (napĜ. pĜi tendrech zvýhodĖovat nabídky umožĖující zapojení þeských vČdeckovýzkumných subjektĤ do výzkumu a vývoje Ĝešení). Je tĜeba doĜešit formy a zpĤsoby kofinancování projektĤ, umožnit vysokým školám efektivnČji rozhodovat o kofinancování výzkumu z vlastních zdrojĤ. Financování transferu znalostí je skuteþnČ klíþovým problémem. 3. Výzkumné univerzity / centra excelence: VytvoĜit institut výzkumné univerzity (fakulty, ústavu) není zcela nezbytné, navíc by to byl pomČrnČ nároþný a zdlouhavý proces s nejistým výsledkem. VýhodnČjším se jeví financovat úspČšná pracovištČ s vynikajícími výsledky (centra excelence), tedy navýšit úþelové financování špiþkového výzkumu. ProstĜedky, které by vČnoval privátní sektor, by bylo možné podle jistého procentuálního klíþe navyšovat ze státních prostĜedkĤ - tím by se pĜirozeným zpĤsobem diferencovala špiþková pracovištČ a jejich financování. Totéž platí i pro ústavy AV ýR. 4. Koncentrace ICT výzkumu a jeho bezprostĜední napojení na inovaþní procesy: Koncentrace ICT výzkumu kolem špiþkových pracovišĢ již þásteþnČ probíhá, jmenovitČ na TU Ostrava, ZûU PlzeĖ a VUT a MU Brno. Tam budou v nejbližších letech pĜitékat významné prostĜedky pro vybudování infrastruktury pro ICT výzkum z EU fondĤ. To je pro oblast ICT významné a skvČlé!! Praha jako dnes nejvýznamnČjší centrum výzkumu však zĤstává stranou. Jediným projektem v oblasti ICT výzkumu, kterým má ještČ nadČji na realizaci, je projekt ýeského institutu informatiky a kybernetiky - Centra excelence Antonína Svobody na pozemcích ýVUT. Projekt pĜedpokládá alespoĖ þásteþnou integraci pražského ICT výzkumu, pĜímou návaznost na inkubátory a další instituce transferu technologií, které by de facto byly souþástmi ýIIK. Oþekává se, že ýIIK by byl trvale propojen datovými a komunikaþními okruhy s dalšími centry excelence ICT výzkumu (Brno, Ostrava, PlzeĖ) a mohl by tak sehrávat integraþní roli v celostátním mČĜítku. Jeho vybudování by mohlo a mČlo podpoĜit výzkumné aktivity v mimopražských centrech excelence ICT výzkumu a zhodnotit tak efektivnČji investice do ICT výzkumu z EU prostĜedkĤ. Koncentrace a integrace je nezbytnou podmínkou pro vČtší úspČšnost našeho výzkumu v mezinárodním prostoru. Jediné velké, dobĜe koordinované týmy, které pĜekraþují „critical mass“, mají šanci uspČt! 5. Zvyšování všeobecného povČdomí o inovaþních procesech a jejich významu: Odborná veĜejnost vþetnČ výzkumníkĤ a pracovníkĤ vysokých škol má jen malé povČdomí o inovacích a jejich významu pro dlouhodobý ekonomický rozvoj ýR. To je tĜeba zmČnit. Je tĜeba poskytnou veškerou podporu trvalému a opakovanému zdĤrazĖování významu inovaþních procesĤ na všech stupních Ĝízení státní správy, a to vládou poþínaje. ÚplnČ optimální by bylo vyhlásit podporu vČdČ a výzkumu, transferu technologií a inovacím jako jednu z hlavních priorit vlády ýR pro dosažení konkurenceschopnosti (obdobnČ jako se tomu stalo ve Finsku pĜed nČkolika lety). Je tĜeba motivovat a svým zpĤsobem doslova mobilizovat (a to i systémem finanþních výhod) organizace i jednotlivé pracovníky. Je tĜeba získat podporu médií, alespoĖ tČch státních. Je tĜeba, abychom výzkumníky, ale pĜedevším mladou generaci, studenty, vychovávali smČrem k inovacím, motivovali je a poskytli jim pro jejich participaci v inovaþních procesech dostateþné znalosti o tČchto procesech a jejich specifikách.

94


20.9.2010 12:47:24

Informatický výzkum v regionech - pĜednosti a úskalí Peter Mikulecký Katedra informaþních technologií, Fakulta informatiky a managementu, Univerzita Hradec Králové [email protected]

Anotace: VČtšina výzkumných programĤ, skrze které proudí þi by mohly proudit finanþní prostĜedky na podporu výzkumu, má svou regionální dimenzi. Na regiony jsou zamČĜené zejména prostĜedky Evropské unie, které jsou þi mohly by být k dispozici regionĤm pro jejich další rozvoj a vyrovnání disparit. NČkteré programy jsou, jak známo, pĜímo zamČĜené na rozvoj regionĤ, jiné, jako je 7. rámcový program, mají svoji regionální dimenzi. Staþilo by požádat o prostĜedky a region bude vzkvétat, Ĝekli bychom si. Že situace není tak jednoduchá, je zĜejmé. Tento pĜíspČvek, napsaný z pohledu pracovníka jedné z regionálních vzdČlávacích institucí, se zabývá tím, zda existuje nČco jako regionální informatický výzkum, jak by mČl þi mohl být orientovaný a jaké jsou jeho pĜípadné pĜednosti a rĤzná úskalí. Teze v pĜíspČvku vyslovené vycházejí z þetných zkušeností autora a jeho kolegĤ z pokusĤ o získání podpory pro rozvoj nČkterých moderních smČrĤ informaticky orientovaného výzkumu v rámci Královéhradeckého regionu. Proto jsou dále v pĜíspČvku spíše rozebíraná úskalí, než pĜednosti regionálního výzkumu, potažmo výzkumu v regionech. 1. Úvod Informatický výzkum v regionech je pojem ne zcela dobĜe definovaný. Máme-li na mysli informatický výzkum zamČĜený na potĜeby regionu, budeme mluvit pravdČpodobnČ o nČþem zcela jiném, než když uvažujeme o výzkumu v oblasti informatiky, jež provozují rĤzné vČdecko-výzkumné a vzdČlávací instituce sídlící v daném regionu. V prvním pĜípadČ mĤžeme zcela jistČ zmínit spolupráci mezi podniky z daného regionu a regionálními vzdČlávacími institucemi þi výzkumnými ústavy, v druhém pĜípadČ nebudeme de facto mluvit o nČjaké formČ výzkumu zamČĜeného na regionu, ale o výzkumu v oblasti informatiky, zamČĜeném na nČkterou z jejích podoblastí a provozovaném na té které instituci nacházející se v daném regionu. Oba pĜípady stojí za hlubší analýzu a zcela jistČ taková analýza mĤže pĜinést zajímavé a místy až pĜekvapující výsledky. Skuteþností je, že analýza podobného zamČĜení v ýeské republice pravdČpodobnČ nebyla provedena, alespoĖ autor pĜíspČvku o ní neví. Z þasových i dalších dĤvodĤ si tento pĜíspČvek nemĤže dČlat nárok na to, aby podobnou analýzu prezentoval þi nČjak nahradil. Spíše je zamČĜen na dosavadní zkušenosti a poznatky autora, pedagoga jedné z regionálních univerzit, þi radČji jedné z univerzit, sídlící v jednom z regionĤ ýeské republiky, mimo sídla centrálních republikových orgánĤ. Tyto zkušenosti a poznatky jsou výsledkem dlouholetého vČdecko-výzkumného a pedagogického pĤsobení autora na jeho souþasném pracovišti UniverzitČ Hradec Králové, kde patĜí k (témČĜ) zakládajícím þlenĤm Fakulty informatiky a managementu (do roku 2000 pod názvem Fakulta Ĝízení a informaþní technologie) a kde pracuje již sedmnáctým rokem.

95


20.9.2010 12:47:25

PeterMikulecký Prezentované zkušenosti jsou zamČĜené jednak na dlouholetou snahu o vybudování fakulty zamČĜené zejména na informatiku a nČkteré úzce související obory, na postupné vybudování výzkumných týmĤ pracujících na vhodnČ orientovaných výzkumných tématech z oblasti informatiky a na vybudování pevné regionální pozice jako zásadní vzdČlávací a vČdecko-výzkumná instituce Královéhradeckého kraje a tím i regionu Východních ýech. 2. Vymezení pojmĤ Co budeme rozumČt pod informatickým výzkumem v regionech? Chceme-li tyto pojmy precizovat, je nutno brát v úvahu okolnosti, kdy lze informatický výzkum považovat za regionální þi na konkrétní region vázaný. Je zĜejmé, že budeme mluvit o institucích, provozujících v rámci své þinnosti mimo jiné i výzkum patĜící do oblasti informatiky. Je-li to ryze teoretický výzkum bez pĜímé aplikaþní dimenze, pak asi nemá smysl mluvit o výzkumu v regionu. V tomto pĜípadČ je obsahem pojmu pouze ta skuteþnost, že v daném regionu pĤsobí instituce dosahující zĜetele hodné výsledky v informatice, þi už teoretické, nebo aplikované. Takovýto výzkum zcela jistČ mĤže hranice regionu zcela pĜekraþovat a obvykle se tak i dČje. Jistý zĜetelný regionální rozmČr tento výzkum nabude ve chvíli, kdy jsou na jeho výsledky navázány další instituce z daného regionu, zejména podniky v regionu pĤsobící, které mají zájem výsledky výzkumu uplatnit ve své praxi. Pak by bylo možné mluvit o regionální dimenzi informatického výzkumu, je však nutno pamatovat i na to, že nic nenutí podniky regionu, aby pĜebíraly pouze výsledky od jim blízké regionální výzkumné instituce. A na druhé stranČ, nic nenutí onu výzkumnou instituci uplatĖovat tyto své výsledky toliko v rámci regionu, kde pĤsobí. Výjimkou zde mohou být klastry, jimiž se budeme za chvíli struþnČ zabývat. Klastry tuto regionální dimenzi obvykle z dobĜe definovaných dĤvodĤ mívají. Budeme tedy spíše uvažovat o tČch vzdČlávacích a vČdecko-výzkumných institucích, které pĤsobí a rozvíjejí se jako centrum vzdČlanosti daného regionu a v tomto regionu je zájem rĤzných dalších institucí (jiných vzdČlávacích ústavĤ, výzkumných ústavĤ, podnikĤ, ale i institucí státní þi veĜejné správy) s nimi spolupracovat. PĜi tomto vymezení pojmu pĤjde tedy spíše o aplikace informatického výzkumu do praxe dalších institucí v regionu. Od tohoto vymezení pojmĤ je už pouze krĤþek k nejdĤležitČjší souþasné metodČ integrace výzkumného potenciálu v regionu, jíž je napĜíklad vytváĜení klastrĤ nebo vČdeckotechnických parkĤ. Dle [4] nebo [5] lze klastr vymezit jako geograficky blízké seskupení vzájemnČ provázaných firem, specializovaných dodavatelĤ, poskytovatelĤ služeb a souvisejících institucí v konkrétním oboru, i firem v pĜíbuzných oborech, které spolu soutČží, ale také spolupracují, mají spoleþné znaky a také se doplĖují. ěada klastrĤ zahrnuje státní a jiné instituce (univerzity, výzkumná pracovištČ, odborné školství, obchodní a jiná sdružení), které tak mohou poskytovat firmám nejrĤznČjší druhy podpory. Rozvoj klastrĤ ukázal, že síĢová spolupráce je dobrá a silná myšlenka, která zasluhuje zvýšenou pozornost a zejména v regionech mĤže v celkem krátkém horizontu pĜinést významné výsledky založené na transferu technologií, nápadĤ a nových výsledkĤ výzkumu. A to samozĜejmČ i informatického výzkumu. VČdecko-technické parky se budují obvykle ve vymezené lokalitČ konkrétního mČsta za silné podpory orgánĤ mČsta. Mezi hezké pĜíklady patĜí iniciativy Univerzity T. Bati ve ZlínČ, kde ve spolupráci s mČstem Zlín má vzniknout již druhý vČdecko-technický park [6]. Nový vČdeckotechnický park by mČl vyrĤst ve ZlínČ na Jižních svazích, v tČsné blízkosti Fakulty aplikované informatiky UTB. Stavby vČdecko-technických parkĤ podporuje program EU s názvem Prosperita.

96


20.9.2010 12:47:25

InformatickývýzkumvregionechͲpƎednostiaúskalí 3. Regionální dimenze evropských výzkumných programĤ V souþasném období, v rámci už nČkolikaletého plného þlenství ýeské republiky v Evropské unii, jsme svČdky stále silnČjšího posilování výzkumného potenciálu evropských regionĤ, zejména pomocí vhodnČ orientovaných programĤ EU. V této souvislosti lze zmínit regionální dimenzi 7. rámcového programu EU, a to zejména prostĜednictvím programĤ Regiony znalostí a Výzkumný potenciál (viz [2] a [3]). Dle pĜedstav EU by regiony mČly více posílit své kapacity a investice do výzkumných a inovaþních aktivit, což mĤže být výrazným impulzem pro hospodáĜský rĤst, tak dĤležitý v dobČ souþasné krize. Program Regiony znalostí je v tomto smČru orientován a konkrétnČ podporuje mezinárodní spolupráci, rozvoj a integraci klastrĤ. Hlavním cílem programu Regiony znalostí je posilování výzkumného potenciálu evropských regionĤ, zejména prostĜednictvím podpory rozvoje regionálních výzkumem Ĝízených klastrĤ napĜíþ Evropou. Regionální výzkumem Ĝízený klastr musí být složen nejménČ ze tĜí subjektĤ, z nichž jedním je právnická osoba provádČjící výzkum na regionální úrovni (což jsou univerzity nebo soukromé þi veĜejné výzkumné instituce, napĜ. ústavy Akademie vČd), dalším je podnik (velký nebo malý þi stĜední dle obvyklých definic) a tĜetím musí být regionální þi místní správní orgán s možností vytváĜet þi implementovat pĜíslušnou regionální nebo inovaþní politiku. Mohou to být orgány místní þi regionální samosprávy, ale i regionální rozvojové agentury. V posledních letech bylo pro projekty tohoto programu typické, že se jich musí zúþastnit minimálnČ tĜi regionální výzkumem Ĝízené klastry ze tĜí rĤzných þlenských státĤ EU nebo zemí asociovaných k 7. rámcovému programu. V programu Regiony znalostí mČla ýR dobré zastoupení v letech 2007 a 2008 (viz [3]), v roce 2008 dva projekty koordinovaly instituce z ýR. Nejvíce se tohoto programu úþastnily instituce ze Zlínského kraje, dále z Jihomoravského a Moravskoslezského kraje, zastoupeno bylo rovnČž Hlavní mČsto Praha. V letech 2009 a 2010 se však zástupci regionĤ ýR neúþastní na žádném z projektĤ. Hlavním cílem programu Výzkumný potenciál je pak dle [2] podpora existujících excelentních výzkumných institucí pocházejících z konvergenþních a nejvzdálenČjších regionĤ EU a posílení jejich výzkumného potenciálu. KonkrétnČ to znamená zlepšení vČdecko-výzkumných kapacit v regionech, zvýšení zapojení regionĤ do dalších projektĤ rámcového programu a lepší integrace do Evropského výzkumného prostoru ERA. Za konvergenþní regiony se považují regiony s HDP nižším než 75% prĤmČru HDP Evropské unie a regiony zemí asociovaných k 7. RP. V rámci ýeské republiky se tento pojem týká všech regionĤ mimo Hlavního mČsta Prahy. Návrhy projektĤ v programu Výzkumný potenciál mohou podávat excelentní vČdeckovýzkumné instituce pocházející z konvergenþního regionu, což dává dobrou pĜíležitost pro vícero univerzit z ýR podobný návrh pĜedložit. Žadatel o projekt v tomto programu mĤže být pouze jeden, ale v návrhu projektu musí uvést alespoĖ tĜi partnerské instituce z jiných zemí, které se budou na nČkterých aktivitách projektu podílet. Program není tematicky omezen, ovšem žadatel by mČl provádČt výzkum v nČkteré z tematických oblastí 7. rámcového programu. DĤležitým aspektem projektĤ tohoto programu je jejich propojení zejména s kohezními programy, napĜ. prostĜednictvím strukturálních fondĤ. Specifickou je také mezinárodní dimenze programu, neboĢ jsou vyhlašovány výzvy zamČĜené na rozvoj konkrétních regionĤ mimo EU, zejména v zemích západního Balkánu a StĜedomoĜí. Z þeských institucí v minulých létech v tomto programu uspČly instituce z Jihomoravského kraje, mezi nimi zejména Masarykova univerzita a Vysoké uþení technické v BrnČ.

97


20.9.2010 12:47:25

PeterMikulecký 4. PĜípadová studie - Univerzita Hradec Králové Univerzita Hradec Králové (UHK) je veĜejnou vysokou školou založenou v roce 2000. Do té doby pĤsobila pod názvem Vysoká škola pedagogická a jako taková vznikla v roce 1990 z tehdejší Pedagogické fakulty v Hradci Králové. UHK je mladou a rozvíjející se akademickou institucí, která tvoĜí centrum vzdČlanosti Královéhradeckého kraje. Univerzita pČstuje širokou paletu studijních programĤ a jejich oborĤ, které jsou dĤležité pro rozvoj regionu a jejichž absolventi nacházejí dobré uplatnČní v praxi nejen v Královéhradeckém kraji. UHK tvoĜí v souþasné dobČ þtyĜi fakulty: Pedagogická fakulta (PdF), Fakulta informatiky a managementu (FIM), Filozofická fakulta (FF) a od 1. 9. 2010 novČ ustavená PĜírodovČdecká fakulta (PĜF). PĜedpokládaný cílový stav je pČtifakultní univerzita, ve stĜednČdobém þasovém horizontu se uvažuje o utvoĜení páté fakulty - Fakulty sociální práce. Vedle svého základního poslání v oblasti vzdČlávání má UHK aktivity v oblasti vČdeckovýzkumné a tvĤrþí þinnosti, a to zejména v oblasti historických vČd, pedagogických vČd, informaþních a znalostních technologií a systémĤ, politologie, kvantitativních metod v ekonomii, pĜírodních vČd, nových forem vzdČlávání a dalších oborech. Univerzita se tČší trvalému zájmu o studium a relativnČ stabilní poptávce po absolventech vČtšiny studijních programĤ. Univerzita má velmi dobrou spolupráci s orgány mČsta a kraje. IntenzivnČ se rozvíjí spolupráce s podniky a institucemi v regionu a s ostatními univerzitami. Univerzita rozvíjí také významnou mezinárodní spolupráci realizovanou v rámci bilaterálních smluv i programĤ Evropské unie. Potud oficiální dokumenty o UniverzitČ Hradec Králové (viz napĜ. [1] þi [7]). Z pĜedchozího krátkého nástinu historie UHK plyne nČkolik dĤležitých faktĤ: UHK sice vyrĤstá z tradic vysokoškolského vzdČlávání ve Východoþeském regionu, ale pĤvodní Pedagogická fakulta v Hradci Králové zcela jistČ nepĜedstavuje podobný pevný základ pro rozvinutí informatického výzkumu, jaký mají tradiþní vysokoškolské instituce v Praze, BrnČ þi OstravČ. Byla založena v roce 1959 jako Pedagogický institut, poté v roce 1964 pĜetvoĜena na samostatnou Pedagogickou fakultu, z níž se v roce 1990 vyvinula Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové. Tato pĤsobila jako jednofakultní do roku 1993, kdy byla zĜízena další fakulta - Fakulta Ĝízení a informaþní technologie, jako fakulta ekonomicko-manažerského zamČĜení se silným dĤrazem na informatiku a informaþní technologie. Postupné budování této fakulty po personální, pedagogické i výzkumné stránce vyústilo v roce 2000 do získání akreditace doktorského studijního programu Systémové inženýrství a informatika. V tomtéž roce byla Vysoká škola pedagogická pĜejmenována na Univerzitu Hradec Králové, rovnČž Fakulta Ĝízení a informaþní technologie získala svĤj nový a pĜiléhavČjší název Fakulta informatiky a managementu. V roce 2008 se fakulta pĜestČhovala do novČ vybudovaného objektu, jenž koneþnČ poskytuje velice dobré zázemí pro další rozvoj pedagogického i vČdecko-výzkumného pĤsobení fakulty v oblasti informatiky. Od roku 2008 je Univerzita Hradec Králové zakládajícím þlenem sdružení firem pĤsobících v oboru informaþních technologií, který nese název HIT klastr (Hradecký IT klastr). Hradecká univerzita se založením IT klastru pĜihlásila k trendu zintenzivĖování kontaktĤ mezi akademickou sférou a podnikatelským svČtem. Klastry jsou, jak bylo už výše vymezeno, skupiny nezávislých spoleþností, které spolupracují a zároveĖ si konkurují, jsou geograficky koncentrovány v jednom nebo nČkolika regionech, specializují se na urþitou oblast a jsou provázány spoleþnými technologiemi a dovednostmi.

98


20.9.2010 12:47:26

InformatickývýzkumvregionechͲpƎednostiaúskalí Hradecký IT klastr sdružuje právnické osoby podnikající v oblasti informaþních technologií a dalších navazujících služeb, vysoké a stĜední školy a nestátní organizace, které se informaþními technologiemi zabývají. Cílem sdružení je zejména výzkum, vývoj, inovace, spolupráce s vysokými a stĜedními školami a výzkumnými institucemi, propagace odvČtví IT a poradenství, vzdČlávání a rozvoj zamČstnanosti. HIT klastr sdružuje 21 spoleþností pĤsobících zejména v Hradci Králové a blízkém okolí. PĜedsedkyní klastru byla zvolena prodČkanka Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové doc. Petra Poulová. Tento ponČkud delší popis historie budování zázemí pro rozvoj informatického výzkumu v Hradci Králové chce demonstrovat, jak þasovČ nároþné bylo dojít do období, kdy lze snad už plným právem pĜedpokládat, že v regionu Královéhradeckém má informatický výzkum jisté možnosti a pĜedpoklady k dalšímu rozvoji. Fakulta má v dané chvíli dvČ katedry orientované na informatické obory. PersonálnČ na nich pĤsobí 5 interních profesorĤ jmenovaných v informatických a pĜíbuzných oborech, jakož i 7 docentĤ s habilitací v informatice þi pĜíbuzných oborech. Na výzkum v informatice se orientuje rovnČž 8 odborných asistentĤ s titulem Ph.D. a 8 odborných asistentĤ o titul Ph.D. ještČ usilujících. Fakulta má akreditované doktorské studium v oboru Informaþní a znalostní management (ve studijním programu Systémové inženýrství a informatika), usiluje o získání akreditace pro další obor doktorského studia zamČĜený na aplikovanou informatiku a rovnČž má habilitaþní práva a právo Ĝízení k jmenování profesorem v oboru Systémové inženýrství a informatika. To vše poskytuje relativnČ dobré institucionální i personální zázemí pro vČdecko-výzkumné aktivity v informatice. Informatický výzkum se cílevČdomČ pČstuje v rámci pČti již etablovaných výzkumných skupin: x x x x x

skupina pro výzkum autonomních systémĤ skupina pro výzkum optimalizace a podpory rozhodování skupina pro výzkum znalostních pĜístupĤ a inteligence prostĜedí skupina pro výzkum v kognitivních vČdách skupina pro výzkum mobilních systémĤ.

MezinárodnČ zĜetele hodné výsledky již dosahují první tĜi výzkumné skupiny, þtvrtá skupina se v souþasnosti intenzivnČ rozvíjí, zatímco pátá skupina je relativnČ na poþátku svého snažení, ale i pĜesto už dosahuje zajímavých výsledkĤ. Jaké jsou tedy dĤvody, pro které Fakulta informatiky a managementu stále ještČ nedosahuje tČch výsledkĤ v informatickém výzkumu, pro které by byla právem Ĝazena mezi špiþkové instituce v informatice pĤsobící? NČkteré z dĤvodĤ lze vidČt i z pĜedchozího popisu historie: x

x

informatický výzkum je v Královéhradeckém regionu budován na „zelené louce“; sice se povedlo již od poþátku budování fakulty získat nČkolik osobností, které mnoho let pĜedtím už pĤsobily v informatickém þi pĜíbuzném výzkumu, ale pĜechodem do nového prostĜedí byly jednak nuceny se do tohoto prostĜedí znovu zaþlenit a jednak postupné budování fakulty a jejich pracovišĢ kladlo zejména na tyto osobnosti vysoké nároky, které jim zejména z þasových a kapacitních dĤvodĤ nedovolily již od zaþátku plnČ rozvinout výzkumné aktivity; novČ vznikající fakulta potĜebovala nejdĜíve rozvinout studijní obory a vyprofilovat se na trhu vzdČlávání, což opČtovnČ bylo þasovČ nároþné; vzhledem k poþáteþní nedĤvČĜe akreditujících orgánĤ v potenciál fakulty šlo zprvu všechno docela obtížnČ - tato etapa v podstatČ skonþila v roce 2000 akreditací doktorského studijního programu informatického zamČĜení (studijní program Systémové inženýrství a informatika);

99


20.9.2010 12:47:26

PeterMikulecký x

až stabilizace pracovišĢ fakulty v moderním prostĜedí nové budovy poskytuje veliké pĜíležitosti ke koneþnČ niþím nerušenému rozvoji výzkumných aktivit informatického zamČĜení.

Další dĤvody však plynou ze skuteþností, které budeme dokumentovat na nČkolika pĜíkladech. Týkají se vesmČs financování vČdy a výzkumu na popisované regionální vzdČlávací instituci. Lze pĜedpokládat, že tyto pĜíklady budou ilustrovat situaci i na jiných podobných institucích v dalších regionech. Je zcela zĜejmé, že k solidnímu rozvoji výzkumu na té které vzdČlávací instituci pĜispívá skuteþnost, zda tato instituce získá financování z mimorozpoþtových zdrojĤ, tedy z grantĤ, výzkumných zámČrĤ þi projektĤ strukturálních fondĤ EU anebo samozĜejmČ z mezinárodních vČdecko-výzkumných projektĤ (napĜ. rámcové programy EU). Toto se popisované regionální univerzitČ relativnČ daĜilo a daĜí, pokud jde o granty z Grantové agentury ýR. Od roku 2001 bylo získáno 15 projektĤ GA ýR, orientovaných v nČjakém smyslu na informatický výzkum. Pracovníci fakulty se podíleli v daném období na sedmi mezinárodních projektech, zejména rámcových programĤ EU. Šlo zejména o výzkum, jehož výsledky pĜinášely jistý aplikaþní potenciál, a pĜevážnČ zamČĜený na oblast znalostních systémĤ a technologií, managementu znalostí, ambientní inteligence a využití moderních technologií ve vzdČlávání. Fakulta Ĝešila dva výzkumné zámČry do roku 2004, poté se v roce 2005 nepovedlo získat žádný navazující výzkumný zámČr. Kde jsou pĜíþiny tohoto stavu? Mnoho mČsícĤ trvající úsilí na pĜípravČ zámČru, jenž byl podán pod názvem „Management znalostí pro zvýšení inteligence prostĜedí“ skonþilo na rozhodnutí meziresortní hodnotící komise, která dle názoru autora hrubČ porušila zásady objektivity, nepĜedpojatosti a vČdecké etiky. K tomuto tvrzení lze uvést následující dĤvody: x

x

x

V hodnotícím protokolu jsou sumarizovány názory oponentĤ v podobČ výþtu jejich hodnocení ve škále A-D. První oponent (z ýR) uvádČl 5x hodnocení B a 3x hodnocení C, z þehož vyšlo z neznámých dĤvodĤ celkem hodnocení C. Druhý oponent (zahraniþní) uvádí 3x hodnocení A a 5x hodnocení B, celkem hodnocení B. TĜetí oponent uvádí jednou hodnocení A, 5x hodnocení B a 2x hodnocení C, celkem B/C. Tedy sumárnČ návrh zámČru od oponentĤ obdržel 4x A, 15x B a 5x C, což by celkem objektivnČ mČlo zaĜazovat zámČr smČrem k hodnocení B, pĜinejhorším na pĜelomu B a C. Dále je v protokolu konstatováno, že je relativnČ dobrá shoda mezi oponenty, pĜiþemž komise pĜichází k domnČnce, že 2. oponent je oproti ostatním mírnČjší. Takovéto posouzení hodnocení oponenta však silnČ zavání subjektivizmem a snahou o jakousi nadĜazenost nad oponenty, kteĜí snad byli vybráni jako odborníci na danou problematiku, a tedy jejich názory mČly být respektovány. A koneþnČ bylo v protokolu bez bližšího zdĤvodĖování a s ignorancí hodnocení od oponentĤ Ĝeþeno: „Výzkumný zámČr nemá špiþkovou mezinárodní úroveĖ v žádném smČru. V národním mČĜítku je zĜejmČ na dané téma první, ale šance na úspČšné vyĜešení s významným dopadem je vzhledem k dosavadním výsledkĤm výzkumného týmu malá. Dle názoru komise oponenti þ. 2 a 3 projekt nadhodnotili.“ K tomu je tČžké nČco dodat, protože se ukázalo, že komise (kde notabene nebyl jediný odborník na problematiku v zámČru Ĝešenou) ke svým rozhodnutím od zeleného stolu prakticky žádné oponenty nepotĜebovala.

Netransparentnost rozhodování v podstatČ anonymní komise bez možnosti odvolání se proti výsledku zpĤsobila, že výzkumný zámČr fakulta nedostala a musela se s tím nČjak vyrovnat.

100


20.9.2010 12:47:26

InformatickývýzkumvregionechͲpƎednostiaúskalí NicménČ od té doby, kdy fakulta zmínČný zámČr nedostala, se oblasti výzkumu, na které byl výzkumný zámČr orientován, pĜesto na fakultČ dobĜe rozvíjejí a jsou pČstovány v rámci tĜí výše zmínČných výzkumných skupin. Získání výzkumného zámČru by však celý tento rozvoj urychlilo a zkvalitnilo. Proto pozdČji, po zahájení operaþních programĤ ESF, se fakulta pochopitelnČ o tyto fondy ucházela. Sice se zde nejedná pĜímo o podporu výzkumných aktivit, ale prostĜedky na rozvoj své infrastruktury, pĜístup ke zdrojĤm informací apod. by každé pracovištČ uvítalo. Fakulta nČkolik projektĤ úspČšnČ získala, ale v daleko menší míĜe než by bylo adekvátní úsilí, které bylo pĜípravČ návrhĤ projektĤ vČnováno. Uvedeme další pĜíklad. V dubnu roku 2009 byly vyhodnoceny žádosti o podporu ve velice relevantní výzvČ 09 Operaþního programu VzdČlávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji. Byla podána žádost pod názvem „Systémovost, flexibilita a interdisciplinarita pro dlouhodobČ perspektivní efektivitu výzkumu“, požadující podporu ve výši nČco pĜes 13 mil. Kþ. Tato žádost, aþ získala od jejích hodnotitelĤ v prĤmČru 88 bodĤ (jeden 83, druhý 93 bodĤ) a i vyjádĜení zpravodaje výbČrové komise bylo pozitivní, byla nakonec Ministerstvem školství, mládeže a tČlovýchovy ýR odmítnuta, pĜiþemž dĤvody odmítnutí byly v pĜímém rozporu se stanovisky obou hodnotitelĤ i zpravodaje. Nabízí se otázka, k þemu vlastnČ jsou hodnotitelé i zpravodajové, když pak nČkdo rozhodne bez ohledu na získaný poþet bodĤ i stanoviska odborných posuzovatelĤ? Pozoruhodné pak bylo, že v tabulce Seznam pĜíjemcĤ IPo 2.3 bylo celkem 64 projektĤ - pĜíjemcĤ se ziskem menšího poþtu bodĤ než 88, pĜiþemž na posledním místČ byl projekt se ziskem pouhých 66 bodĤ, dle názvu s podobným zamČĜením na efektivitu výzkumu a s alokovanou þástkou pĜes 15 mil. Kþ. PochopitelnČ ne z UHK. Pro objektivitu nutno uvést, že v uvedené výzvČ UHK uspČla ve dvou pĜípadech, ale žádný z tČchto projektĤ neslouží pro podporu informatického výzkumu. PrávČ ten výše uvedený nepĜijatý projekt byl pro podporu výzkumu v informatice zamýšlený. Nedávno byl na bázi výše zmínČného projektu ve výzvČ IPo 2.3 podán nový projekt na podporu rozvoje výzkumných týmĤ vyjmenovaných výše v této kapitole. Projekt je zamČĜen na další rozvoj v minulých létech slibnČ zahájené mezinárodní spolupráce, na získání informaþních zdrojĤ a na další rozvoj kompetencí þlenĤ výzkumných skupin. Do pĜípravy projektu þlenové tČchto pracovních skupin vložili veliké úsilí a doufají v úspČšné hodnocení. Pokud však budou nČkteré z vysokých škol pokraþovat ve svých „kobercových náletech“ na fondy EU, jak tomu bylo v nČkterých pĜedchozích výzvách, pak zejména díky netransparentnosti pravidel hodnocení, potažmo i nedodržování vyhlášených pravidel pĜi hodnocení pĜihlášek projektĤ, se na univerzity skromnČ pĜipravující v mezích pravidel nČkolik málo integrovaných projektĤ,vĤbec peníze z tČchto fondĤ dostat nemusí. Aniž bychom chtČli zatím adresnČ toto dČlení fondĤ kritizovat, pĜesto se zdá být podivné, aby v jedné výzvČ byla jedna univerzita schopna vyprodukovat kolem 100 návrhĤ projektĤ. Pomineme-li ryze numerické výpoþty kolik že lidí se tak mĤže na jednom takovém projektu podílet a pĜipustíme-li, že to nČjak možné je, pak zcela jistČ pĜi analýze pĜijatých a k financování doporuþených projektĤ nelze pĜehlédnout takové skuteþnosti, že tĜeba jedna jediná katedra dostane 4 mnohomilionové projekty, které se nutnČ musí prolínat a v principu jsou orientované na plnČní stejných cílĤ. Jinými slovy, zcela jistČ se zde nejedná o veliké integrované projekty, jak to bylo vesmČs metodicky doporuþováno. Bylo by namístČ, aby se pĜíslušné orgány státní správy, v jejichž pravomocech dČlení tČchto fondĤ je, zamyslely nad tím, zda je toto skuteþnČ to správné a pro rozvoj regionĤ prospČšné dČlení fondĤ EU, nebo zda jde, jak se to mnoha úþastníkĤm tohoto procesu jeví, o zcela bezprecedentní rozhazování mnohamiliardových zdrojĤ.

101


20.9.2010 12:47:26

PeterMikulecký 5. Perspektiva aneb kdo nemá minulost, nemá mít budoucnost? Výše uvedená pĜípadová studie nemá za cíl nČjak omlouvat skuteþnost, že na této škole, a tedy ani v Královéhradeckém regionu, nebylo zatím dosaženo výzkumných úspČchĤ na poli informatického výzkumu v rozsahu, jaký by si tam pĤsobící výzkumné skupiny pĜedstavovaly a zasluhovaly. Chceme pouze poukázat na to, že je-li regionální pracovištČ více ménČ založeno na „zelené louce“ bez mnohaleté pĜedchozí tradice, bez institucí typu Akademie vČd, jejichž pomoc zejména v zaþátcích fungování pĜíslušné vzdČlávací instituce mĤže být (a obvykle je) neocenitelná, pak je takováto instituce silnČ odkázaná na to, co si sama dokáže získat. Ale k tomu je nutné transparentní konkurenþní prostĜedí, ve kterém i projekty od institucí, které v daných komisích nemají personální zastoupení, jsou hodnocené spravedlivČ, na základČ jasných a striktnČ dodržovaných pravidel. Jinak tyto instituce, jejichž minulost v dosahování výsledkĤ výzkumu je, ĜeknČme, nepĜíliš výrazná (a jak bylo výše ukázáno, ze zcela objektivnČ pochopitelných dĤvodĤ), nabudou dojmu, že nemají nárok na žádnou svČtlejší budoucnost. A bez korektnČ posuzovaného pĜístupu ke zdrojĤm finanþní podpory jejich budoucnost nebude patrnČ žádná. PĜitom minimálnČ fondy z ESF byly primárnČ urþeny k odstranČní disparit mezi regiony, ale doposud jsou rozdČlovány velice netransparentnČ, a jak jsme již výše na nČkolika pĜíkladech uvedli, zĜejmČ i dost marnotratnČ. Tak co s tím? 6. ZávČr Tento pĜíspČvek chtČl být zamČĜen na informatický výzkum v regionech, ale patrnČ se od tématu ponČkud odchýlil. PĜíþinou je to, že autor nemá zcela jasno o obsahu pojmu „informatický výzkum v regionech“, jak bylo už výše vysvČtleno. Proto ani nemohl pĜíliš rozsáhle pojednat o pĜednostech a úskalích tohoto typu výzkumu. NicménČ, jistČ se dá z toho, co bylo v pĜedchozích kapitolách pĜíspČvku Ĝeþeno usuzovat, že chceme-li v regionech budovat vzdČlávací a vČdecko-výzkumné instituce zamČĜené mimo jiné i na informatický výzkum, je nutno k tomu vytvoĜit jisté podmínky. Co tedy navrhujeme? Mezi principiální otázky dalšího rozvoje institucí zamČĜených na informatický výzkum a sídlících v regionech, pokud samozĜejmČ je spoleþnost takovému rozvoji naklonČna, patĜí: x

x

x

zvýšit transparentnost všech veĜejných soutČží o fondy na podporu vČdeckých, výzkumných a vzdČlávacích aktivit tČchto institucí, zejména rozvojem kontrolních mechanizmĤ zamezujících nespravedlivému a až korupþnČ orientovanému hodnocení projektĤ, zejména u programĤ EU; upravit metodiku hodnocení výsledkĤ výzkumu tak, aby se výzkumní pracovníci v oborech bez staleté tradice nemuseli stydČt, jak jsou dle tohoto hodnocení vlastnČ ubozí a nevýkonní; odstranit excesy toho typu, kdy je þlánek i ve velice slabém, ale na seznamu recenzovaných þasopisĤ se nacházejícím periodiku hodnocen stejnČ jako pĜíspČvek na špiþkové konferenci s výstupem ve sborníku vydaném vydavatelstvím Springer Verlag (což stále ještČ v informatice znamená velice solidní kvalitu); zvýšit procento úþasti regionálních institucí vČdy a výzkumu zamČĜených na informatický výzkum, v programech EU zamČĜených na rozvoj vČdecko-výzkumných kapacit regionu, tedy v programech Regiony znalostí a Výzkumný potenciál (pĜípadnČ dalších vhodných programĤ); zejména se zdá, že existující klastry by mohly úspČšnČ prorĤstat do mezinárodních superklastrĤ, napĜ. s využitím programu Regiony znalostí;

102


20.9.2010 12:47:27

InformatickývýzkumvregionechͲpƎednostiaúskalí x

zvýšit úroveĖ vzájemné informovanosti informatických pracovišĢ o aktivitách, projektech, Ĝešených tématech, apod., napĜ. vČtším rozvinutím aktivit oznaþovaných jako „networking“, tedy vytváĜením podobných sítí, jakou je právČ vznikající SoSiReýR.

A samozĜejmČ pokraþovat v budování již osvČdþených síĢových struktur, které napomáhají vČtší provázanosti podnikĤ v regionu a vzdČlávacích þi výzkumných institucí na informatický výzkum a jeho aplikace zamČĜených. Tedy zejména klastrĤ a perspektivnČ i superklastrĤ. Ale to už budeme mimo regionĤ. Dalšímu rozvoji informatického výzkumu by to však nemuselo vĤbec vadit.

Literatura [1]

Dlouhodobý zámČr vzdČlávací a vČdecké, výzkumné, vývojové, umČlecké a další tvĤrþí þinnosti Univerzity Hradec Králové na období 2011 - 2015. Návrh dokumentu, pracovní verze k 2. 6. 2010.

[2]

Havlíþková, L.: Regionální dimenze 7.RP - programy Regiony znalostí a Výzkumný potenciál. ECHO 2, 2010, s. 7-9.

[3]

Havlíþková, L.: Krátké shrnutí úþasti v programech Regiony znalostí a Výzkumný potenciál 7.RP. ECHO 2, 2010, s. 9-11.

[4]

Leeder, E., Sysel, Z., Lodl, P.: Klastr. Základní informace. [online] 2004, IPM, PlzeĖ, [cit. 2010-05-28]. Dostupné z: http://www.ipm-plzen.cz/import/1077034083_importKLASTRY_zakladni_informace.pdf.

[5]

Pavelková, D. a kol.: Klastry a jejich vliv na výkonnost firem. GRADA Publishing, Praha, 2009.

[6]

VČdeckotechnický park UTB. Firemní partner [online] 2008, þ. 4 [cit. 2010-05-27]. Dostupné z: http://www.firemnipartner.cz .

[7]

Výroþní zpráva o þinnosti UHK za rok 2009. [online] 2009, UHK, Hradec Králové, [cit. 2010-05-30]. Dostupné z: http://www.uhk.cz/app/zobraz.php?inf=13376.

103


20.9.2010 12:47:27

Vztah mezi základním a aplikovaným výzkumem a tvorbou moderních studijních plánĤ v informatice Pavel Tvrdík Fakulta informaþních technologií, ýeské vysoké uþení technické v Praze [email protected]

V následující stati se pokusím nastínit své pochopení základních tezí architektury studia dle boloĖské deklarace 3 cyklĤ terciárního vzdČlávání v oblasti informatiky na technické univerzitČ, které jsem pĜi tvorbČ našich nových studijních plánĤ a koncipování architektury Fakulty informaþních technologií mČl možnost pochopit, a jejich vazeb na výzkum v jeho rĤzných podobách. Podle mých zkušeností jsou tyto teze podobnČ chápány a materializovány na ĜadČ evropských informatických fakult a kateder, ale na druhou stranu, jednotný názor na tyto otázky neexistuje a hodnČ záleží, o kterém místČ pro informatiku uvnitĜ trojúhelníka pĜírodní vČdy, technické vČdy a humanitní (spoleþenské) vČdy budeme hovoĜit. Univerzita s ekonomicko-manažerským zamČĜením se na informatiku dívá pochopitelnČ jinak než technologická univerzita vychovávající pĜevážnČ vývojáĜe a konstruktéry. Ve své stati si povšimnu vztahu mezi obsahem a formou studijních plánĤ a požadavky výchovy k vČdecké práci a inovacím v moderní technologicky vyspČlé zemi, kam ýR podle mého názoru stále ještČ patĜí. Terciární technické vzdČlání ve 3 cyklech má dle mého názoru naplĖovat následující teze: z (3leté) bakaláĜské studium by mČlo c vštípit teoretické základy, c nauþit pracovat v týmu, c umožnit zvládnout angliþtinu a prezentaþní, komunikaþní a ostatní osobní mČkké dovednosti, c zabudovat dobrou znalost "Ĝemesla", þili praktické dovednosti v používání moderních ICT. z (2leté) magisterské studium by mČlo navazovat a c doplnit zkušenost s vedením menšího týmu, c umožnit zkušenost s manažerskými postupy, c doplnit nároþnČjší kapitoly teoretické informatiky a poskytnout pĜehled o souvislostech jednotlivých þástí informatiky a matematiky, c umožnit zkušenost s vytvoĜením vlastního tvĤrþího inženýrského díla nebo jeho samostatné þásti, c umožnit získat zkušenost s prezentací výsledkĤ své práce na alespoĖ národní úrovni, c získat alespoĖ jednosemestrální zkušenost studia na zahraniþní fakultČ s podobným programem. z (4leté) doktorské studium by mČlo navazovat a c umožnit hluboký vhled do vybrané užší oblasti na úrovni posledních výsledkĤ veĜejného výzkumu a pĜispČt novými poznatky k jejímu pochopení þi využít její výsledky v nových oblastech použití, c nauþit studenty formulovat vČdecké problémy a nauþit je metodám systematické vČdecké práce v mezinárodním kontextu, c umožnit získat zkušenost v mezinárodních týmech Ĝešících výzkumné projekty se zahraniþními Ĝešitelskými týmy.

104


20.9.2010 12:47:27

Vztah mezi základním a aplikovaným výzkumem ...

Mezi takovýmto pojetím výukového a vzdČlávacího procesu a rĤznými formami výzkumu je celkem pĜirozená vazba. Vezmeme-li to v stejném poĜadí, pak z bakaláĜskému studiu odpovídá prĤmyslový vývoj a aplikace, z magisterskému studiu odpovídá aplikovaný výzkum a technologické inovace, z doktorskému studiu odpovídá základní výzkum. PochopitelnČ, zelený je strom života a realita je vždy složitČjší, ale jako první pĜiblížení, domnívám se, je tento pohled použitelný. Tato korespondence by se mČla odrážet v jednotlivých prvcích výstavby moderních studijních programĤ v informatice, tedy ve zpĤsobech, z jak se stanovuje pomČr mezi seminární a pĜednáškovou formou výuky a projektovou formou výuky, z jak se studijní plány þlení do specializací a oborĤ, z jak nastavit správný pomČr teoretického a technologického obsahu výuky, z jak se pĜi formulování cílĤ studia pĜihlíží k potĜebám praxe a prĤmyslu, z jak se do výuky zahrnují osvČdþené a provČĜené koncepty v porovnání s moderními, ale možná prchavými koncepty. Míra konzervatismu obsahu studijních plánĤ ve školství a tradiþních vzdČlávacích systémech klesá smČrem k vyšším úrovním. V základním bakaláĜském studiu se typicky vyuþuje podle osvČdþených uþebnic a na rĤzných univerzitách v rĤzných zemích se používají více ménČ podobné uþebnice. V magisterském studiu se ve vČtšinČ oblastí dají nalézt dobré uþebnice, ale diverzita je ĜádovČ vČtší, takže rĤzné univerzity pĜedstavují rĤzné "školy", profesoĜi mají tendenci psát své vlastní texty, skripta, þi uþebnice, a dva obory se stejným názvem na dvou rĤzných univerzitách mohou mít i velmi odlišný obsah. V doktorském studiu se už pracuje s þlánky z konferencí a þasopisĤ þi výzkumnými monografiemi a každé školící pracovištČ má svá unikátní specifika daná osobnostmi, které na nČm pĤsobí. Moderní metodou návrhu studijních plánĤ je postup smČrem od koncových požadavkĤ na požadovaný znalostnČ-vČdomostní profil absolventa a explicitní výþet požadovaných kompetencí, které absolvent má na konci ovládat. To konvenuje s rostoucí evropskou potĜebou standardizovat a systematicky vymezit profily, u kterých se pĜedpokládá vysokoškolské vzdČlání. Motivací jsou jednak obecné trendy budování sjednocené Evropy se snadnou celoevropskou mobilitou i vysoce kvalifikovaných profesí, jednak stále složitČjší technologické znalosti, které musí absolvent technické vysoké školy zvládat pro to, aby obstál v praxi, potĜeba v podstatČ kontinuální rekvalifikace. Je dobré si uvČdomit, že právČ ICT prĤmysl je v otázkách globalizace a mobility pracovní síly velmi progresivní. NapĜ. v dobách nejvČtšího nedostatku vysoce kvalifikovaných informatických odborníkĤ v ýR byl hlavní metodou stabilizace tohoto stavu právČ pĜíchod zahraniþních odborníkĤ do þeských firem þi þeských poboþek nadnárodních firem. Úskalí provázání výuky a aplikovaného výzkumu v podmínkách ýR PĜestože je informatický sektor v ýR svým obratem i poþtem pracovníkĤ na stejné úrovni jako automobilový prĤmysl, ýR nemá dost firem typu finská Nokia þi švédský Ericsson, které skuteþnČ ve svém nejvlastnČjším zájmu podporují nejmodernČjší formy výuky ve své zemi a jsou zdrojem vynikajících témat pro výzkumné a vývojové projekty univerzit. Na druhou stranu, v ýR vznikla v posledních 20 letech Ĝada menších inovativních firem (pĤvodnČ þeských, dnes už možná vlastnČných zahraniþní firmou), které vyvíjejí vlastní Ĝešení a jsou v menším mČĜítku pĜíznivČ naklonČny spolupráci s technickými univerzitami.

105


20.9.2010 12:47:27

PavelTvrdík

V následujících 3 odstavcích nastíním vazbu mezi formou a obsahem jednotlivých cyklĤ terciárního vzdČlávání a výzkumem. Jsou to témata kontextovČ citlivá. Na rĤzných univerzitách þi v rĤzných státech mohou mít rĤzné interpretace. Ale i v rámci jedné univerzity mohou existovat rĤzná oborová kritéria. Omezím se samozĜejmČ opČt na téma technologicky a teoreticky zamČĜené informatiky. BakaláĜské studium a prĤmyslové aplikace Absolvent bakaláĜského studia v informatice na technické univerzitČ by mČl rozumČt základním principĤm fungování ICT systémĤ na všech úrovních, a to nejen na úrovni systémové a architektonické, ale i na úrovni teoretických principĤ. Architektura ICT systémĤ se stále dá nejsnáze popsat jako hierarchie od elektronických a optických prvkĤ pĜes procesory a další jednotky poþítaþĤ, operaþní systémy, poþítaþové sítČ a distribuované systémy, databázové a informaþní systémy, poþítaþovou bezpeþnost, až po mnohaþetné aplikaþní vrstvy. SoubČžnČ s tČmito znalostmi si student musí osvojit dovednosti, jako je programování a algoritmizace, analyzování složitosti, návrh a testování systémĤ a programĤ. A toto vše je tĜeba propojit teoretickými základy a diskrétní matematikou, jako je teorie složitosti a vyþíslitelnosti, teorie grafĤ, kombinatorika, logika, algebra, pravdČpodobnost a statistika, teorie automatĤ a formálních jazykĤ. Vzhledem ke složitostem dnešních ICT a 3letému þasovému vymezení nelze v žádném z tČchto okruhĤ jít do hloubky, ale bakalant by mČl mít rozumný vhled do každé z tČchto oblastí. Jazyková prĤprava z angliþtiny, základní mČkké dovednosti a úvod do ekonomické problematiky pak doplní netechnické prvky profilu absolventa. BČhem 3 let pak zbývá kreditový prostor pro nČkolik prohlubujících pĜedmČtĤ, které se dají se pomČrnČ þitelnČ sestavit do oborĤ, jejichž podoba je více ménČ sjednocena díky dlouholetým iniciativám IEEE Computer Society a ACM. Kreditní kapacita na volitelné pĜedmČty je pak s výhodou využitelná na zaþlenČní pĜedmČtĤ, ve kterých se student mĤže nauþit konkrétní aktuální technologie, ICT nástroje þi systémy. V rámci tČchto oborových a volitelných odborných pĜedmČtĤ už student mĤže pracovat na projektech, ve kterých si vyzkouší využití postupĤ a technologií, které se bČhem studia uþil, pro konkrétní aplikaci. VytvoĜení SW nebo HW modulu, který u existujícího systému rozšíĜí jeho funkcionalitu, nebo ovČĜení funkþnosti algoritmu þi protokolu jeho implementací na zadané platformČ jsou typická zadání pro bakaláĜské práce. Na této úrovni lze ideální inspiraci nalézt v tématech, která nabízejí firmy, které potĜebují takové menší projekty Ĝešit, což jim dává možnosti studenta poznat a zjistit, zda je vhodný jako budoucí zamČstnanec. Situace v oblasti ICT se za posledních nČkolik let posunula tak, že v ĜadČ pĜípadĤ studenti informatiky již v rámci bakaláĜské práce Ĝeší úlohu pokroþile výzkumného charakteru, plnČ srovnatelné s diplomovými pracemi pĜed pár lety. Rozvoj ICT zpĤsobuje, že Ĝada témat se pĜesouvá do projektĤ na stĜední technické školy. BakaláĜské studium bude stále více míĜit do oblasti systémĤ, systémových Ĝešení, integrace technologií. V mnoha pĜípadech se jedná o vývojové práce na Ĝešení vČtšího díla, kdy bakalant je souþástí týmu, aĢ už profesionálního ve firmČ nebo akademického na univerzitČ. Tyto trendy se budou v nadcházejících letech výraznČ promítat do studijních plánĤ na univerzitách. Magisterské studium a aplikovaný výzkum Evropský trend s 2 letým magistrem (ve svČtČ existují i jiné formáty studia, napĜ. 4+1) smČĜuje jednoznaþnČ k výzkumnému zamČĜení magisterského studia. MénČ hodin u tabule, více samostatné domácí práce na nČkolika izolovaných projektech nebo na jednom prĤchozím projektu, Ze 4 semestrĤ magisterského studia je tĜeba poslední poþítat témČĜ celý pro magisterskou diplomovou práci (vyjma doplĖkových humanitních þi manažerských 106


20.9.2010 12:47:27

Vztah mezi základním a aplikovaným výzkumem ...

pĜedmČtĤ, pĜípadnČ volitelného pĜedmČtu). V souladu s výše popsanými obsahovými tezemi o magisterském studiu se do 3 semestrĤ musí vtČsnat nČkolik pĜedmČtĤ z teoretické informatiky a matematiky a nČkolik pĜedmČtĤ oborových. Obory se dají pĜeddefinovat staticky výþtem, nČkteré z nich jako výbČr z povinnČ-volitelné nadmnožiny. Vždy musí být pamatováno na rozumný stupeĖ volitelnosti a pĜeddiplomové projektové pĜedmČty. Tyto pomČrnČ silnČ omezující okrajové podmínky nedovolují vČtší rĤznost formy magisterských studijních plánĤ. Magisterský student má bČhem studia vyzkoušet všechny etapy inženýrské práce, od analýzy, rešerše, vytþení cílĤ a postupu prací, pĜes návrh, implementaci, testování, nasazení, dokumentování a pĜípadné optimalizace. MĤže se to týkat jak nového tvĤrþího Ĝešení, tak pĜepracování neefektivního nebo nefunkþního Ĝešení (refaktoring kódu). Magisterská diplomová práce má být vyvrcholením pĜedchozích projektĤ, sahajících tĜeba až k bakaláĜské práci. Podstatné je, že souþástí diplomové práce má být srozumitelný a znatelný prvek vlastního pĜínosu, nápadu, inovativnosti. Nestaþí dobré zvládnutí Ĝemesla, ale je požadovaná invence. Zde existuje Ĝada variant, uvedu nČkteré z nich. z Typická návrhovČ-implementaþní z Diplomant má vyĜešit problém, jehož Ĝešení je teoreticky známé, ale není vyzkoušené a ovČĜené. To je základní podoba aplikovaného výzkumu. Jsou známy desítky a stovky publikací, jejichž teoretické vývody nebyly pozdČji implementaþnČ ovČĜeny. Není jasné, za jakých podmínek a v jakých prostĜedích se dají nebo nedají použít. Existují algoritmy s malou asymptotickou složitostí, ale díky vysokým skrytým konstantám jsou v praxi nepoužitelné. PatĜí sem i výzkum podmínek, za kterých lze efektivnČ þi vĤbec dané teoretické Ĝešení použít. z Diplomant má Ĝešit problém, který má variantní možnosti Ĝešení a má vybrat nejlepší z nich. Nebo k známým variantám má navrhnout a ovČĜit Ĝešení na jiném principu a ukázat zda þi kdy je nové Ĝešení lepší. z Diplomant má integrovat do jednoho celku komponenty, samostatnČ navržené a nekompatibilní. Systémová integrace je i v praxi þastý problém, který informatici musejí Ĝešit. z NejcennČjší pro rozvoj tvĤrþích schopností jsou výzkumné diplomové práce. NapĜ. to mĤže být návrh nové metody þi algoritmu, dĤkaz nových vlastností ICT systému, návrh nové architektury þi výpoþetního modelu, vytvoĜení formálního modelu, který dává nový vhled do chování þi vlastností ICT systému, apod. V každém pĜípadČ, témata pro tento typ aplikovaného výzkumu na úrovni magisterského studia ve všech tČchto subkategoriích mohou pĜicházet z firem, které chtČjí zavádČt nové metody, inovovat postupy þi vyvíjet nová Ĝešení. Ale mohou být, a to je pro akademické pracovištČ ideální symbióza, inspirována požadavky Ĝešení dizertaþních témat. Tato ideální symbióza tedy v praxi umožĖuje, že doktorand pod vedením akademického školitele provádí základní teoretický výzkum a tým magisterských studentĤ umožĖuje odsimulovat navržené postupy, implementaþnČ ovČĜovat použitelnost výsledkĤ, praktickou složitost, spolehlivost. Doktorské studium a základní výzkum Doktorské studium není spojitý pĜechod z magisterského, alespoĖ ne dle našich zákonĤ. Doktorand dostává stipendium, studium je z definice individuální a cílem není se nČco nauþit, ale nauþit se metodám vČdecké práce a nČco nového vymyslet nebo objevit (angl. Research). VytvoĜit novou nebo zobecnit známou teorii, dokázat þi vyvrátit nČjaká tvrzení ve formálních systémech, vytvoĜit formální a nový pohled a porozumČní umožĖující model, vymyslet nový algoritmus, protokol, ICT architekturu, a tak podobnČ. Student musí prokázat schopnost abstraktního a systémového myšlení a posunout stupeĖ vČdeckého poznání.

107


20.9.2010 12:47:29

PavelTvrdík Výsledek není nezbytné souþasnČ vyzkoušet, implementovat, þi prakticky ovČĜit, ale je to výhoda, pokud se i toto podaĜí. Zde je ale tĜeba poznamenat, že stejnČ jako není jednoznaþnČ definovatelná hranice mezi bakaláĜskou a magisterskou diplomovou prací (kde to ale pĜíliš nevadí), není tato hranice jednoznaþnČ urþitelná a nastavitelná ani mezi magisterskou a dizertaþní prací. Zde ale špatné ohraniþení tČchto oblastí mĤže mít nepĜíjemné dĤsledky. Jedná se dle mého názoru o velmi závažný problém, který je stĜídavČ banalizován a zdĤrazĖován, ale Ĝešení se nám þasovČ spíše neustále vzdalují. Je známo, že magisterské diplomové práce na nČkterých univerzitách mají vyšší kvalitu než dizertaþní práce na jiných. ÚroveĖ práce se ovČĜuje lokálnČ (posudek vedoucího a oponenta) a globálnČ (referát o výsledcích na konferenci, výjimeþnČ i v þasopise). Víme všichni, jak pestré a nepĜehledné jsou recenzní procesy na informatických konferencích. Masivní nástup asijských konferenþních a þasopiseckých aktivit neumožĖuje dost dobĜe zajistit koherenci. Konferenþní pĜíspČvky referující o návrzích nových systémĤ jsou vzájemnČ nesrovnatelné. Je v podstatČ nemožné zaruþit, že se jedná o nový výsledek. Na konferenci ISCA byla pĜed lety zaveden track o reinkarnovaných myšlenkách a nápadech v oblasti návrhu poþítaþových architektur. Toto je téma, které by se mČlo v rámci tohoto projektu podrobit širší diskuzi. Konsensuální názor je však málo pravdČpodobný. I v rámci jedné univerzity þi fakulty se stává, že to, co "projde" jako úspČšná dizertace na jednom oboru, na jiném by nebylo obhajitelné. O doktorském studiu a jeho úloze vzhledem k výzkumu akademických pracovišĢ se dá samozĜejmČ Ĝíci mnoho. Informatika se dostává do stavu, kdy je stále obtížnČjší o nČjakém publikovaném výsledku prohlásit, že je nový, garantovat, že tato myšlenka byla vyslovena poprvé. Podstatné je, aby mladí lidé byli motivování vČnovat se základnímu výzkumu i v situaci, kdy to je objektivnČ stále nároþnČjší. Na hledání tČchto motivaþních nástrojĤ by se mČl tento projekt zamČĜovat. ZávČr Tato studie je formulována jako podklad pro diskuzi, neþiní si vzhledem k svému rozsahu ambici na úplnost nebo nadþasovou platnost. Výzkum v informatice je oblast velmi dynamická a rĤznČ interpretovatelná. StejnČ tak, metody provázání výuky a výzkumu na univerzitách jsou rĤzné a není jediné univerzální a nejlepší Ĝešení. NČkolik pevných záchytných bodĤ v této nepĜehlednosti bychom však mČli mít a na nČkteré z nich jsem se snažil poukázat.

108


20.9.2010 12:47:29

Klastry - platforma pro spolupráci v oblasti informatického výzkumu a vzdČlávání Ivo Vondrák Vysoká škola báĖská - Technická univerzita Ostrava [email protected]

Obecná východiska rozvoje spolupráce s prĤmyslem Zvýšení konkurenceschopnosti ýeské republiky je podmínČno inovaþními aktivitami a tČsnČjší spoluprací prĤmyslových podnikĤ s vČdecko-výzkumnými institucemi. Objemy prostĜedkĤ, které podniky vynakládají na pĜímou spolupráci s vČdecko-výzkumnými pracovišti, jsou však velmi nízké. Na vysokých školách netvoĜí tato þástka ani 5% z celkové podpory vČdy a výzkumu. PĜíþin je nČkolik, podniky potĜebují vČtšinou rychlá Ĝešení aktuálních technických problémĤ a jen výjimeþnČ se v této kapitole orientují na dlouhodobý výzkum a vývoj. K tomu by mČly být využívány spíše národní veĜejné zdroje, jako jsou grantové agentury resortních ministerstev, pĜípadnČ GA ýR, TA ýR. Národní veĜejné prostĜedky tvoĜí v podpoĜe aktivit vysokých škol celých 92 %. To pĜesto, že celkový podíl výdajĤ na VaV z národních veĜejných prostĜedkĤ þiní pĜibližnČ 0.64% a celková výše podpory dosahuje témČĜ 1.6%. Soukromé zdroje na podporu vČdy a výzkumu tvoĜí tedy 0.9% HDP. To je naprosto odlišná situace ve srovnání s Japonskem, kde jsou vysoké školy financovány státem jen asi z 50%, ale i napĜíklad s Maćarskem, kde tento podíl þiní nČco pĜes 70%. Pro zvýšení efektivnosti spolupráce prĤmyslových podnikĤ v oblasti vČdy a výzkumu a vysokých škol je nutné do budoucna odstranit nČkteré bariéry, pĜedevším je potĜeba zaþít intenzivnČ a konstruktivnČ komunikovat o spolupráci s vymezeným okruhem podnikĤ, jejichž orientace odpovídá disciplinám pČstovaným na vysoké škole. Aktuální technické problémy mají pomČrnČ velmi úzké, specializované zamČĜení a na pracovištích vysoké školy se proto hledají partneĜi pro okamžitou spolupráci obtížnČ, pracovištČ budou muset být v tomto smČru mnohem více flexibilní v Ĝešených tématech i v rychlosti Ĝešení. Bohužel, velká þást vČdecko-výzkumných kapacit je lokalizována mimo území ýR, jedná se zejména o zahraniþní firmy, které mají v ýR jen své filiálky, výzkum a inovace výrobkĤ se zde prakticky nerealizují, a jsou orientovány jen na výrobu. KromČ vlastní vČdecko-výzkumné kooperace by pro vysoké školy byla velmi prospČšná analýza budoucích potĜeb podnikĤ, která urþuje schopnost porozumČt a brát na vČdomí to, co urþuje obchodní úspČch podniku. Bez vnímání technických aplikací zkoumaných témat a novČ vyvíjených technologií se výzkum na vysokých školách stává neefektivním, s velmi malým vlivem na zvýšení konkurenceschopnosti podnikĤ. Pro podchycení tohoto mechanismu se vysoké školy musí více pĜipravovat na zmČny v aplikovaných vČdách a novČ vyvíjených technologiích a dostateþnČ se otevĜít aplikaþní sféĜe. Na druhé stranČ nesmí být touto komunikací a následnou spoluprací vysoké školy omezeny v akademické nezávislosti a nemohou se stát pouhým smluvním partnerem pro poskytování výsledkĤ technických a vČdeckých aktivit. Pro splnČní tČchto cílĤ musí aplikaþní sféra lépe a úþinnČji informovat vysoké školy o svých budoucích požadavcích. Spolupráce vysokých škol s aplikaþní sférou má dvČ základní roviny. První rovinou je zájem aplikaþní sféry o nové kvalitní zamČstnance, to je o absolventy vysokých škol, a druhou rovinou je spolupráce s vysokými školami v oblasti smluvního, kolaborativního výzkumu a projektová spolupráce pĜi pĜípravČ a Ĝešení spoleþných projektĤ výzkumu a vývoje podporovaných z národních veĜejných prostĜedkĤ.

109


20.9.2010 12:47:29

IvoVondrák Spolupráce vysokých škol a prĤmyslu se musí rozvíjet na partnerském základČ, vþetnČ rozdČlování prostĜedkĤ z fondĤ EU a veĜejné podpory VaV s respektováním potĜeb obou stran. Je nutné chápat ochranu informaþních výstupĤ z této spolupráce a v maximální možné míĜe odstranit administrativní, organizaþní a legislativní problémy spojené s tČmito aktivitami, napĜ. složitost administrativy projektĤ z dotace OP VaVpI nebo novČ ustavené TA ýR. Souþástí spolupráce je i zvýšení vlivu aplikaþní sféry na tvorbu studijních programĤ a výuky, podíl na zajišĢování uchazeþĤ o studium oborĤ, které nejsou studenty obsazeny dle potĜeb aplikaþní sféry, a podpora mobilit odborníkĤ z aplikaþní sféry na vysoké školy a akademické obce do aplikaþní sféry s vhodnČ nastavenou veĜejnou stimulací. Takové mobility nahradí z velké þásti souþasnou neúþinnost aktivit facilitátorĤ, tedy osob nebo subjektĤ, které slaćují vzájemná oþekávání vysokých škol a podnikĤ. K lepší komunikaci pĜispČjí cílené exkurze studentĤ a akademické obce obecnČ v podnicích. Integrace pĜednášek odborníkĤ z praxe do bČžné výuky magisterských studijních programĤ by cílenČ orientovaným aktivitám ke zvýšení úþinnosti inovaþních procesĤ a ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikĤ jen napomohla. V ĜadČ pĜípadĤ by pomohlo i zavedení kritérií k efektivnímu hodnocení výsledkĤ dotaþních programĤ orientovaných na inovace a zvýšení konkurenceschopnosti a sankcí pĜi jejich nesplnČní i v prĤbČhu Ĝešení. U studijních programĤ, které požaduje aplikaþní sféra a u kterých se na vysokých školách nedaĜí zajistit studenty, by bylo vhodné zavést veĜejné pobídky a pro studenty tČchto oborĤ speciální podniková stipendia. SamozĜejmostí by mČlo být Ĝešení diplomových prací na základČ témat, která poskytne aplikaþní sféra spolu s konzultantem z praxe a stimulace této studentské výzkumné þinnosti finanþní pobídkou. CelkovČ by tak došlo k vČtšímu zapojení studentĤ i akademické obce do praktických aktivit aplikaþní sféry, a tím i hlubšího pochopení problémĤ, které jsou pro zajištČní úspČchu podniku, tedy naplnČní požadavkĤ a zájmĤ trhu a zákazníkĤ, nutností. Aplikaþní sféra by tak mohla zpČtnČ lépe identifikovat talenty pro svoji budoucí potĜebu a následnČ s nimi pracovat. V oblasti rozvoje VaV pro inovace a zvýšení konkurenceschopnosti podnikĤ by se mČly zvážit další veĜejné pobídky pro vytváĜení spoleþných výzkumných pracovišĢ mezi VŠ a aplikaþní sférou tvoĜené nejen spoleþnými výzkumnými týmy, jak to bývá obvyklé ve veĜejných projektech VaV, ale i spoleþnČ vytvoĜenou a využívanou výzkumnou infrastrukturou. Nutností je dĤslednČ vyhodnotit pĜínos výzkumné infrastruktury vzniklé z projektĤ OP VaVpI z pohledu aplikaþní sféry, které musí být hodnoceny i ze strany aplikaþní sféry, nezávisle na poskytovateli. Nutná je i zmČna veĜejné podpory výzkumu a vývoje smČrem k vČtší orientací na aplikovaný výzkum. O pomČru podílĤ veĜejné podpory VaV mezi základní a aplikovaný výzkum musí spolurozhodovat obČ strany. I u základního výzkumu by mČla významnou þást témat a vČdeckých disciplín stanovit aplikaþní sféra, která danČmi na podporu VaV pĜispívá a má nejvČtší oþekávání, jak využívat takto vytvoĜené výsledky v delším þasovém horizontu. O tématech a cílech základního výzkumu, u kterých nelze pĜedpokládat využití ani ve vzdálené budoucnosti, by mČli rozhodovat vČdci, o jejich financování pak vláda. Teze, že vČdu v podstatČ Ĝídit nelze, protože nelze pĜedem odhadnout, jaké výsledky vlastnČ pĜinese, jsou neudržitelné. DanČ, ze kterých je vČda financována, se získávají pĜedevším z aktivit aplikaþní sféry, proto aplikaþní sféra musí formulovat i požadavky na rozvoj smČrĤ výzkumu, které považuje za nosné a vhodné k podpoĜe. Stát tak musí hrát mnohem vČtší roli ve formulaci podmínek poskytování a rozsahu podpory na VaV, jedinČ tak mĤže tato podpora zajistit rozšíĜení inovaþních aktivit a zvýšení konkurenceschopnosti podnikĤ.

110


20.9.2010 12:47:29

KlastryͲplatformaprospoluprácivoblasti... Podmínky vzniku klastru zamČĜeného na IT Všechna výše uvedená obecná východiska a jejich konkretizace do oblasti vzdČlávání a výzkumu jedné z nejrychleji se rozvíjejících oblastí, kterými IT nespornČ jsou, vedla k hledání platformy spolupráce s potenciálem možného Ĝešení výše uvedené situace. V závČru roku 2004 probČhlo první setkání vedení Fakulty elektrotechniky a informatiky (FEI) VŠB – Technické univerzity Ostrava s Ĝadou firem pĤsobícím v regionu Moravskoslezsko vþetnČ národních i nadnárodních firem z oblasti IT. Cílem bylo formalizovat a pĜedevším sjednotit do té doby velmi roztĜíštČnou formu spolupráce, a to nejen mezi akademickou a prĤmyslovou sférou, ale také mezi firmami jako takovými. K tomuto úþelu byla následnČ zpracována studie proveditelnosti projektu založení klastru jako možné infrastruktury pro takovou spolupráci. Z pohledu definice jsou klastry regionálnČ umístČná uskupení navzájem propojených firem, specializovaných dodavatelĤ, poskytovatelĤ služeb, firem v pĜíbuzných oborech, bank, pĜidružených institucí a organizací, které si navzájem konkurují, ale také navzájem kooperují za úþelem zvýšení konkurenschopnosti, ziskovosti a postavení na trhu. ZávČry této studie byly shrnuty do následujících nČkolika bodĤ: 1. Moravskoslezský kraj, zainteresované firmy a vysoké školy považují realizaci projektu založení klastru zamČĜeného na IT za pĜínosný pĜedevším proto, že umožní hlubší poznání tohoto složitého a dosud v podmínkách ýR komplexnČ neanalyzovaného sektoru. Výstupem projektu bude vytvoĜení modelu postupu vytvoĜení takového uskupení použitelného i v jiných krajích ýR, potažmo na národní úrovni, a pĜiblížení se úrovni organizace sektoru ICT v ostatních zemích EU (OECD). 2. ICT sektor patĜí k odvČtvím, kde se prolínají témČĜ všechny ostatní ekonomické þinnosti a z toho vyplývá jeho mimoĜádný význam pro rozvoj lidských zdrojĤ, technologických procesĤ a dalšího vývoje samotného ICT sektoru. Jeho podporou na základČ dat zjištČných mapováním a získáním zájmu relevantních firem následným založením klastrové iniciativy dojde k posílení rozvoje znalostní ekonomiky, zamČstnanosti, pĜidané hodnoty, inovaþní úrovnČ kraje a jeho konkurenceschopnosti. 3. Realizace navrhovaného projektu pĜispČje k hlubšímu propojení univerzitní sféry se sférou soukromou a veĜejnou, což umožní intenzivnČjší komunikaci a identifikaci spoleþných potĜeb a jejich Ĝešení jak v oblasti vzdČlávání a studijních programĤ, tak pĜi Ĝešení vČdecko-výzkumných projektĤ, vzniku nových firem pĜedevším cestou inovaþních spin-offs a vzniku další infrastruktury, vþetnČ inkubátoru þi ICT parku. 4. Realizace projektu napomĤže k vytvoĜení optimálních právních, organizaþních a technických podmínek pro založení klastrové iniciativy, vytvoĜení konsorcia lídrĤ klastru (FEI VŠB a vĤdþích firem regionu vþetnČ významných investorĤ), které budou urþovat vize, strategii a další rozvoj klastru ve prospČch prosperity zúþastnČných firem a celého Moravskoslezského kraje. 5. ZámČr projektu je plnČ v souladu s prioritami regionální rozvojové strategie Moravskoslezského kraje a národními prioritami. Na základČ této iniciativy byl v lednu roku 2006 založen v Moravskoslezském kraji IT Cluster, který tehdy þítal 18 þlenĤ, pĜiþemž klíþová vedoucí role byla pĜiĜazena akademickému pracovišti FakultČ elektrotechniky a informatiky. Poslání sdružení IT Cluster Posláním sdružení IT Cluster je spojit vzdČlávací instituce a podnikatelské subjekty do celku s cílem zajistit pĜípravu lidských zdrojĤ, vytvoĜit potenciál pro Ĝešení inovaþních projektĤ a podpoĜit spoleþné aktivity v oblasti marketingu. Z pohledu pĜípravy lidských zdrojĤ je hlavní prioritou vtažení firem podnikajících v oblasti IT do vzdČlávacích procesĤ nejen na vysoké

111


20.9.2010 12:47:30

IvoVondrák škole, konkrétnČ FakultČ elektrotechniky a informatiky VŠB - Technické univerzity Ostrava, ale i na stĜedních školách a institucích zabývajících se celoživotním vzdČláváním. Na stranČ druhé existuje zjevná snaha uplatnit na trhu výsledky výzkumu a vývoje cestou spolupráce firem s akademickou sférou. Cílem je aplikovat dosažené výsledky v oblasti vČdy a výzkumu a zajistit tak jejich transfer do podoby komerþnČ orientovaných produktĤ. V neposlední ĜadČ stojí snaha o vybudování silné znaþky IT Cluster, která definuje Moravskoslezský kraj jako centrum pokroþilých technologií, kde IT hrají klíþovou roli. V tomto kontextu lze tedy hovoĜit o tĜech základních úlohách, které musí IT Cluster naplnit (obr 1).

•

Lidské zdroje •

Marketing + Komunikace

In o v a c e

•

People for IT – KrytípotƎeby graduovaných absolventƽ vpotƎebném množstvía kvalitĢ. – ZajištĢní celoživotního vzdĢlávání a definicedlouhodobýchcílƽvtéto oblasti. ITfor People – Výzkum ainovace bymĢly být chápány jako „sdílená budoucnost“, nikoliv jen jako operativní Ǝešení aktuálních problémƽ. – Výzkum ainovace bymĢly naplŸovat také regionální potƎeby. Marketingakomunikace – ZajištĢníspoleēnýchprojektƽ, dle konkrétníchpotƎeb ēlenƽclusteru.

Obr.1:RámcovéoblastipƽsobenísdruženíITCluster ZpĤsob plnČní tČchto úloh lze následnČ formulovat do poslání sdružení IT Cluster a konkretizovat je do následujících nČkolika základních bodĤ: x v úzké spolupráci se vzdČlávacími institucemi vytváĜet prostĜedí pro všestranný rozvoj odborníkĤ v oblasti IT s cílem zajistit rozvoj lidských zdrojĤ pro þleny sdružení, x podporovat inovace a zvýšení konkurenceschopnosti, x vytváĜet podmínky pro maximální využití synergií výrobního a rozvojového potenciálu v IT a v souvisejících oborech, x podporovat inovaþní procesy, výzkum a rozvoj þinností provozovaných þleny sdružení, x podporovat komunikaci mezi podnikatelskými, veĜejnoprávními, samosprávnými a neziskovými organizacemi, které mají související zájem, x pĜispívat ke zdárné realizaci rozvojových a sociálních programĤ þlenĤ sdružení a Moravskoslezského kraje, x nabízet poradenské služby svým þlenĤm x a poĜádat semináĜe zamČĜené na klastrovou problematiku, na problematiku IT a dalších souvisejících oborĤ.

112


20.9.2010 12:48:56

KlastryͲplatformaprospoluprácivoblasti... Toto poslání sdružení naplĖuje zejména touto þinností: x poskytováním poradenských služeb pro þleny sdružení v oblasti ekonomiky, daní, právní problematiky a analýz, týkajících se získání podpory z veĜejných fondĤ, vše se zamČĜením na problematiku informaþních a komunikaþních technologií, x organizováním vzdČlávacích akcí, pracovních setkání a prezentací s problematikou informaþních a komunikaþních technologií (semináĜe, odborné kursy, veletrhy, výstavy) a zajišĢováním úþasti þlenĤ na tČchto akcích poĜádaných jinými osobami, x pĜípravou projektĤ pro získání grantĤ a dotací ze strukturálních fondĤ EU a z jiných zdrojĤ, x shromažćováním a správou prostĜedkĤ na podporu svých neziskových aktivit, x zpracováním analýz prĤzkumu trhu, konkurenþního prostĜedí a vyhodnocení ekonomických dopadĤ inovací se zamČĜením na spoleþné potĜeby þlenĤ, x zpracováním analýz benchmarkingu v odvČtví informaþních a komunikaþních technologií, x podporou informovanosti veĜejnosti o poslání sdružení a propagací svých þlenĤ, x koordinací plánĤ výuky vysokých škol – þlenĤ sdružení, x koordinací výzkumných, seminárních, diplomových a doktorandských prací, x a koordinací spoleþných projektĤ þlenĤ. Realizace cílĤ a dosažené výsledky Založení sdružení IT Cluster otevĜelo celou Ĝadu problémĤ. V prvé ĜadČ nebyla k dispozici žádná znalost ani zkušenost, jak spojit dohromady celou Ĝadu firem, které si konkurují na vysoce kompetitivním trhu s akademickým prostĜedím univerzity. Bylo nutné nalézt finanþní zdroje, které by mohly zajistit nejen rozvoj klastru, ale také všech jeho þlenĤ. SamozĜejmČ byly a jsou k dispozici dotaþní prostĜedky urþené k úþelu podpory klastrových uskupení, ale tyto zdroje nebyly považovány v dobČ založení sdružení IT Clusteru za primární, neboĢ jejich stabilita objemová i þasová je velmi diskutabilní a nelze se na nČ spolehnout. Bylo nutné hledat zdroje financování v podobČ dlouhodobých projektĤ, které by pokryly náklady realizace podpory vzdČlávací þinnosti, inovací a marketingu. Modus operandi sdružení byl tedy s ohledem na výše uvedené definován následujícím zpĤsobem: x IT Cluster musí pĤsobit jako atraktor projektĤ z oblasti IT, jejichž myšlenka, složitost þi rozsah pĜesahuje možnosti jednotlivých þlenĤ. x IT Cluster slouží jako generátor virtuální firmy úþelovČ vytvoĜené z þlenĤ sdružení s cílem vytvoĜit kooperující jednotku umožĖující Ĝešení projektĤ výše uvedeného typu. x IT Cluster je platformou pro komunikaci a vytváĜení partnerských vztahĤ mezi þleny sdružení a jejich zákazníky. x IT Cluster nenabízí jeden konkrétní produkt, ale je schopen flexibilnČ reagovat na všechna témata nabízená celým spektrem þlenĤ družení. x IT Cluster tak uplatĖuje synergický efekt spolupráce firem a organizací podnikajících v rĤzných oblastech IT.

113


20.9.2010 12:47:31

IvoVondrák V následném kroku bylo nutné definovat také byznys model toho, jakým zpĤsobem se mĤže sdružení ucházet o jednotlivé zakázky vþetnČ veĜejných. Základem se stal koncept virtuální firmy, jejíž rozhraní na zákazníka je tvoĜeno IT Clustrem, a v rámci sdružení je k danému projektu pĜiĜazen hlavní garant Ĝešení, který si následnČ vytváĜí svou síĢ spolupracujících þlenĤ (obr. 2).

Obr.2:SchematizacefungovánísdruženíITCluster Nutnou podmínkou každého takto vytvoĜeného virtuálního uskupení je to, že jeho souþástí musí být univerzita, která vnáší do realizovaného Ĝešení výzkumný a následnČ i inovaþní potenciál. Oþekávané pĜínosy takto v následujících bodech:

definovaného

stylu

fungování

sdružení

lze

formulovat

x Vznik platformy pro spoleþnou komunikaci firem v regionu v IT. x Garance kvality – daná spojením univerzity a firem. x Spoluúþast na rozvoji regionu – je ambicí þlenĤ podílet se na pĜetváĜení regionu a využití všech možností, které rozvoj pĜináší. x Spolupráce s institucemi regionu – naslouchat jejich potĜebám a ovlivĖovat jejich þinnost. x Spoleþné aktivity þlenĤ clusteru – chceme kooperovat a vytváĜet synergické efekty. V daný okamžik je také nutné zdĤraznit sociální rozmČr takto definované spolupráce. I když výše uvedené bylo zamČĜeno na formalizaci kolaborativního pĜístupu k Ĝešení projektové þinnosti, ukazuje se neménČ dĤležitý aspekt neformální spolupráce a komunikace, která má potenciál spojit dohromady þleny, kteĜí mČli dĜíve problém k sobČ najít cestu. Dosažené výsledky lze rozdČlit do tĜí základních kategorií tak, jak byly definovány v poslání sdružení IT Cluster.

114


20.9.2010 12:48:57

KlastryͲplatformaprospoluprácivoblasti... Oblast vzdČlávání a lidských zdrojĤ (People4IT) Na základČ sdružením organizovaných semináĜĤ na téma vzdČlávání byly identifikovány hlavní potĜeby i problémy spojené s pĜípravou lidských zdrojĤ pro práci v oblasti IT. Na základČ tČchto diskuzí byly realizovány tyto konkrétní kroky a opatĜení: 1. Zapojení expertĤ z praxe do výuky. V rámci studijního programu Informaþní a komunikaþní technologie byly otevĜeny nové pĜedmČty, jako jsou napĜ. Projektový a procesní management, Informaþní management a Podnikové informaþní systémy. Tyto pĜedmČty jsou zajišĢovány lidmi z praxe a dĤležitý je i fakt, že tato výuka je ze strany firem sponzorována. ZpČtná vazba od studentĤ je extrémnČ pozitivní a zájem o výše uvedené pĜedmČty je velmi vysoký. Ukazuje se, že znalost praxe ze strany pĜednášejících je ve vzdČlávacím procesu nenahraditelná a ze strany studentĤ žádaná. 2. Praxe jako souþást výuky. Masifikace výuky a velké poþty studentĤ na oborech IT se negativnČ projevují v þase nutném pro adaptaci absolventa pro práci v konkrétní firmČ. Ukazuje se, že je mnohem výhodnČjší napojit studenty na praxi a firemní sféru mnohem dĜíve, již bČhem studia. Na základČ této zkušenosti byl na FakultČ elektrotechniky a informatiky zaveden princip tzv. co-operative education, který umožĖuje studentĤm ve firmČ placený pobyt jako souþást zpracování závČreþné práce ve tĜetím roþníku bakaláĜského studia. Poþet takto nabídnutých a následnČ i využitých míst byl v loĖském školním roce 120 a všichni tito studenti úspČšnČ obhájili svou bakaláĜskou práci. Odezva ze strany firem byla natolik pozitivní, že se v souþasné dobČ zpracovává na univerzitČ projekt v rámci OP VK, který by tyto zkušenosti zobecnil a aplikoval pro další studijní programy a obory. 3. VzdČlávání a certifikace þlenĤ IT Clusteru. Celoživotní vzdČlávání je pro IT oblast absolutní nutností, proto byl pĜipraven a dnes je realizován projekt, který má tuto oblast na starost. Bylo využito výsadního postavení sdružení k tomu, aby náklady na tento projekt byly minimalizovány na maximální možnou míru. 4. MČkké dovednosti. Ukazuje se, že nezbytnou souþástí odborného vzdČlání jsou i mČkké dovednosti, které v rámci IT služeb sehrávají stále vČtší význam. Zkušenost firemní sféry, že i ti nejlepší absolventi studijních programĤ selhávají ve zátČžových situacích, v komunikaci se zákazníkem i mezi sebou, ovlivnila zmČny ve studijních programech. V souþasné dobČ jeden z þlenĤ klastru, který se danou problematikou zabývá na úrovni evropských vzdČlávacích programĤ, pĜipravil kurz z této oblasti. Odezva je opČt velmi pozitivní a hledají se cesty dalšího ukotvení tČchto pĜedmČtĤ v uþebních osnovách s využitím OP VK. 5. Spoleþný postup v propagaci informaþních technologií na stĜedních školách. Ukazuje se, že i pĜes stále rostoucí úlohu IT v životČ spoleþnosti klesá zájem o studium tČchto oborĤ na stĜedních školách, a to zejména na gymnáziích. Tento trend byl prokázán na výzkumech, které jsou každým rokem poĜádány sdružením IT Cluster. Na základČ tČchto negativních trendĤ se ve spolupráci krajským úĜadem a podnikatelskou sférou chystají projekty, které mají za cíl tento vývoj zmČnit a vrátit jej zpČt na trajektorii nutnou pro další rozvoj IT v našem regionu i v ýR obecnČ. Oblast vývoje a inovací (IT4People) Potenciál þlenské základy sdružení IT Cluster otevírá celou Ĝadu možností propojení unikátních znalostí. V dnešní dobČ IT Cluster þítá 50 þlenĤ, pĜiþemž se jedná jak o malé a stĜední podniky, tak o velké nadnárodní spoleþnosti jako HP, IBM, Tieto þi Vodafone. Propojení s univerzitou otevírá nové možnosti nejen pro aplikaci poznatkĤ výzkumu v praxi,

115


20.9.2010 12:47:32

IvoVondrák ale je pouþná i pro univerzitu z pohledu pochopení problémĤ se kterými se potýká praxe. Hlavní oblasti, které byly nebo jsou v daný okamžik v Ĝešení, jsou následující: 1. Analýzy a studie rozvoje IT služeb ve státní správČ. V minulých letech byly jasnČ definovány požadavky ze strany mČstského i krajského úĜadu jak pomoci problematice efektivního provozování IT služeb a e-marketingu. IT Cluster v rámci tČchto požadavkĤ realizoval nČkolik studií a implementaþních projektĤ, které napomohly tuto problematiku Ĝešit. Nespornou výhodou byl fakt, že IT Cluster byl schopen pod vedením zástupcĤ z akademické sféry zajistit nestrannost pĜi analýze souþasného stavu i návrhu opatĜení pro jejich zlepšení. 2. Vývoj softwarových produktĤ. Zástupci univerzity poskytli a dále nabízí znalosti v Ĝešení úloh, které vyžadují mnohem více než jenom schopnost vyvíjet kvalitní software. Jeden pĜíklad za všechny je vývoj softwaru, který se dnes používá na burze prodeje elektrické energie. Tato složitá úloha vyžadovala specifické znalosti a þinnosti výzkumného charakteru, které nejsou v bČžné firemní sféĜe reálné. 3. Problematika dopravní telematiky. Dopravní telematika a Ĝízení dopravy je nepochybnČ velmi aktuální téma. Sdružení IT Cluster pĜišlo s návrhem Ĝešení pro Magistrát mČsta Ostravy jak tuto problematiku Ĝešit. V dnešní dobČ konþí Ĝešení pilotního projektu z této oblasti a chystá se další etapa, která by mČla ještČ mnohem intenzivnČji využívat výzkumného potenciálu univerzity a pĜipravovaného superpoþítaþového centra. 4. Využití zdrojĤ z OP PI. Asi nejvČtším dosavadním úspČchem klastru je realizace projektu „Rozvoj IT Cluster 2009-2012“ o celkovém objemu 120mil. Kþ v rámci programu Spolupráce – klastry. Podstatou Ĝešení jsou výzkumné a inovaþní projekty zamČĜené na problematiku mobilních technologii, Ĝízení dopravy, nových technologií pro oblast bezpeþnosti a krizového Ĝízení, ITIL, Business Inteligence a Ĝízení vývoje softwarových produktĤ s využitím metod SPI (Software Process Improvement). Marketing a komunikace ByĢ je tato oblast uvedena až na tĜetím místČ, jedná se o nesmírnČ dĤležitý bod þinnosti sdružení IT Cluster. Souþasné vysoce kompetitivní prostĜedí vyžaduje budování znaþky, která ovšem vyžaduje mít za sebou silné zázemí vzájemnČ kooperujících firem a univerzity. PrávČ tento aspekt spolupráce umožĖuje sjednocení a zlevnČní marketingových aktivit a vtáhnout do nich také akademické prostĜedí, které v této oblasti nemá pĜíliš zkušeností ani prostĜedkĤ na jejich systematické zajištČní. Konkrétní opatĜení, která se realizují, jsou následující: 1. Integrovaná marketingová komunikace. Náplní tohoto opatĜení je prosazování znaþky IT Cluster a jeho þlenĤ s cílem zajistit pro klastr a þleny klastru silnČjší pozici na trhu. KonkrétnČ se jedná o implementaci takových nástrojĤ, jako je webové prostĜedí, rĤzné typy PR kampaní, tvorba prezentaþních materiálĤ klastru, pĜíprava a realizace mediálních kampaní pro potĜeby þlenĤ clusteru a spoleþné prezentace þlenĤ klastru na veletrzích a výstavách. 2. Marketingové výzkumy. Tady se jedná o plánování a realizace marketingových výzkumĤ a analýz trhu pro potĜeby IT Clusteru jako takového nebo jeho jednotlivých þlenĤ. Projekty jsou realizovány jak spoleþné, tak individuální s cílem zvýšit konkurenceschopnost klastru a þlenĤ klastru a zabezpeþit dostatek informací pro rozhodování a Ĝízení. V podstatČ se k dnešnímu dni každoroþnČ organizují výzkumy zamČĜené na (i) problematiku sestavení platové mapy IT sektoru pro vybrané pozice a na (ii) analýzu oþekávání studentĤ SŠ a VŠ vþetnČ popisu jejich chování pĜi výbČru zamČstnavatele a oþekávání od zamČstnavatele.

116


20.9.2010 12:47:32

KlastryͲplatformaprospoluprácivoblasti... 3. Organizace odborných akcí. Vývoj technologií v oblasti IT je natolik pĜekotný, že je absolutnČ nezbytné organizovat rĤzné typy setkání, kde jsou tyto technologie prezentovány s cílem o nich informovat. Tyto akce jsou dĤležité i pro akademické prostĜedí, neboĢ poskytují kvalifikovanou informaci o tom, jakým smČrem se orientovat v oblasti aplikovaného výzkumu. 4. Neformální setkání. Ukazuje se, že možnost se setkávat na neformální úrovni sehrává v rámci spolupráce mezi þleny nesmírnČ dĤležitou roli. Zdá se, že tato „mimopracovní“ setkání v posledních letech dokonce pĜedstihují význam odborných akcí. Potvrzuje to pĤvodní tezi, že problém nižší úrovnČ spolupráce mezi akademickou sférou a sférou firemní spíše tkví ve vzájemné nedĤvČĜe než v tom, že si obČ strany nemají co nabídnout. Prezentace IT Clusteru v médiích poukazuje na pozitivní pĤsobení takového sdružení na veĜejnost, což je z pohledu další rozvoje IT v naší spoleþnosti nepochybnČ dobrý signál (obr. 3).

Obr.3:VyznĢnítitulƽvmédiíchvevztahukeznaēceITCluster Shrnutí a závČr IT Cluster byl založen v roce 2006 a od svého vzniku úzce spolupracuje s Fakultou elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báĖské-Technické univerzity Ostrava. Díky propojení privátních firem s univerzitním zázemím vytváĜí IT Cluster pĜíležitosti pro rozvoj dalších þinností v oblasti aplikovaného výzkumu a inovací. SouþasnČ vytváĜí a posiluje konkurenþní výhody Moravskoslezského kraje v rámci ýR i EU. PĜi svém vzniku mČlo sdružení poþítaþových expertĤ 18 þlenĤ. PostupnČ se sdružení co do poþtu þlenĤ rozrostlo na dnešních 50 þlenĤ. Poþet odborníkĤ, kteĜí pĜedstavují znalostní konkurenþní výhodu ostravského IT sdružení, již pĜesáhl sedm a pĤl tisíce. Význam IT Clusteru dokládají i výsledky prĤzkumu, který byl uzavĜen v závČru loĖského roku a které ukázaly pĜekvapivý trend: mladí specialisté nehodlají opouštČt region Moravy a Slezska a chtČjí hledat práci v IT firmách na Ostravsku. Ukazuje se, že klastrové uskupení nabízí Ĝešení chronických problémĤ, které se týkají procesu vzdČlávání, výzkumu a vývoje vþetnČ transferu jejich výsledkĤ do praxe. V ýeské republice pĤsobí celá Ĝada klastrĤ, výjimeþnost IT Clusteru ale spoþívá v tom, že v jeho þele stojí akademické pracovištČ. Klíþovým posláním akademického vedení je zajistit nestrannost klastru, kvalitu a dĤsledné trvání na tom, aby takové sdružení firem a univerzity bylo katalyzátorem inovaþního podnikání. Je nepochybné, že IT Cluster sehrál významnou roli ve strategickém smČrování Moravskoslezského kraje. IT se stalo klíþový hráþem pro rozvoj inovací v regionu. Tento potenciál je i nadále nutné realizovat cestou silného partnerství a jednotného postupu s univerzitami, regionální správou a samosprávou.

117


20.9.2010 12:48:59

Informatika a problematické hodnocení inovací JiĜí Zlatuška Fakulta informatiky, Masarykova univerzita v BrnČ [email protected]

Úvod Rada pro výzkum a vývoj (RVV) vypracovala v letech 2004-10 koncept reformy státního financování výzkumu a vývoje, který se v dobČ Topolánkovy vlády realizoval v podobČ nového zákona o podpoĜe výzkumu a vývoje. Topolánek za svého pĜedsednictví RVV pĜevedl do realizované podoby snahy svého pĜedchĤdce Martina Jahna pĜevést významnou þást financování výzkumu a vývoje do podoby podpory „inovací“, tj. financovat prĤmyslové inovaþní aktivity firem namísto financování výzkumu s otevĜeným pĜístupem k výsledkĤm. Ve veĜejnosti je problematiþnost této reformy vnímána pĜedevším tím, jak se projevila v rozpoþtových výhledech smČĜujících k drastické redukci institucionálního financování Akademie vČd ýR. Ohrožení veĜejných výzkumných institucí fungujících pod hlaviþkou Akademie vČd je však jen prvním krokem na cestČ, která se v tomto pojetí reformy ubírá smČrem k výraznČjšímu použití penČz, které jsou sice vykazovány jako vynakládané na výzkum a vývoj, avšak pod hlaviþkou aplikovaného výzkumu a inovací pouze posilují rozpoþty privátních firem a fakticky tak reprezentují výdaje vynakládané na veĜejnou podporu tržních subjektĤ. Firemní aplikovaný výzkum, vývoj a inovace patĜí k samozĜejmým þinnostem každého podniku, který chce na trhu se svými výrobky nebo službami uspČt pĜed konkurencí. VýraznČjší státní podpora tČchto þinností je fakticky protekcionáĜským opatĜením, které snižuje vlastní náklady firem v konkurenþním boji. Z ekonomického hlediska tento trend podporuje vytČsĖování privátních investic do výzkumu a vývoje. Firmy, které z hlediska úspČchu na trhu potĜebují do aplikovaného výzkumu investovat v zájmu toho, aby si svým komerþním úspČchem vytvoĜily pĜíslušný zisk, se mohou spolehnout na to, že þást tČchto investic za nČ prostĜednictvím státu udČlá daĖový poplatník. Rozpoþtové škrty v pĜipravovaném rozpoþtu Akademie vČd byly podle potĜeby vysvČtlovány rĤzným zpĤsobem, ale vždy tak, aby jejich evidentní dĤvody zĤstávaly stranou. NČkdy se hodilo vysvČtlení redukcí státního rozpoþtu v souvislosti s krizí. Celá koncepce zmČny financování však byla pĜipravována dlouho pĜed tím, než krize zaþínala. Když šel v Poslanecké snČmovnČ zákon do prvního þtení, Ĝekl o nČm 11. listopadu 2008 premiér Topolánek mimo jiné tato slova: „Musím Ĝíci, že to byl Martin Jahn, který jako místopĜedseda vlády pro ekonomiku a jako pĜedseda Rady vlády pro výzkum a vývoj napsal a odsouhlasil v tehdejší ParoubkovČ, možná ještČ GrossovČ vládČ základní teze, s jakými bude pĜistupováno pĜi této novele podpory výzkumu a vývoje. A tato novela z tČchto závČrĤ vychází, vážení kolegové v lavicích nalevo ode mČ.“ Když se o pár mČsícĤ poté jednalo na RadČ pro výzkum a vývoj o návrhu rozpoþtu, který vycházel z kompromisní pĜedstavy, na které se dohodli pĜedseda Akademie vČd prof. Drahoš s premiérem Fischerem, je ze zpráv o tomto jednání známo, že byl to bývalý GrossĤv vicepremiér Jahn, který jako jeden z prĤmyslníkĤ v RadČ pro výzkum a vývoj debatu o tomto kompromisu 12. þervna t. r. utnul s poukazem na to, že premiérĤv návrh považuje za zbyteþný a bude hlasovat proti všem pozmČĖovacím návrhĤm tak, aby byl schválen návrh pĤvodní, tedy návrh pĜelévající þást financí Akademie vČd do kapitoly Ministerstva prĤmyslu a obchodu.

118


20.9.2010 12:47:33

Informatika a problematické hodnocení inovací

O tlaku zájmových skupin za politickými stranami na zmČnu smČĜování financí na výzkum a vývoj ostatnČ svČdþí i skuteþnost, že když ýSSD sestavila po pádu Topolánkovy vlády své 27bodové ultimátum, kterým 11. kvČtna 2009 podmiĖovala své hlasy pro dĤvČru vládČ premiéra Fischera, nebyl problematice výzkumu a vývoje (stejnČ jako vzdČlávání) z tČchto požadavkĤ vČnován žádný. Plánovaná drastická redukce rozpoþtu Akademie vČd byla pĜitom již tehdy velmi dobĜe známa. V souvislosti s výmluvami na potĜebu šetĜení v dĤsledku krize je vhodné zdĤraznit, že veĜejnČ nepĜiznaný zámČr „reformy“ podpory výzkumu a vývoje byl potĜebou omezování výdajĤ státního rozpoþtu pouze jasnČ obnažen – pokud by ve státní pokladnČ zbývalo víc penČz, podaĜilo by se ho zamaskovat, nikoli však odstranit. VČc se nemá tak, že reforma by byla v poĜádku, kdyby nedošlo k omezování rozpoþtu - peníze by nejspíš Ĝadu oprávnČných kritikĤ dokázaly umlþet nebo alespoĖ vytlaþit na periferii debaty o reformČ, základní vady reformy, ani zcela konkrétní osobní odpovČdnost þlenĤ Rady pro výzkum a vývoj za nČ by však neodstranily. ObsahovČ lze reformní teze shrnout do dvou prvkĤ. Prvním je zámČr omezit poþet poskytovatelĤ veĜejných financí na menší poþet. Druhým je rozdČlit finance na poskytovatele podle mechanického výpoþtu v pĜímé úmČĜe k bodĤm, které jsou udČlovány za výsledky zahrnuté do databáze výsledkĤ RIV. Bodování je definováno Metodikou, kterou vypracovává Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Metodika poskytuje krytí dominantním politickým cílĤm reformy. Skuteþnost, že její sestavování bylo podĜízeno výše uvedeným politickým cílĤm, je obtížnČ prokazatelná. Její koncepþní vady jsou obecného rázu. Skuteþnost, že se pĜi rozdČlování prostĜedkĤ pĜihlíží k bodĤm za všechny dosažené výsledky, vede sama o sobČ k dominanci kvantity nad kvalitou. Výsledky jsou evidovány pro instituce bez ohledu na vývoj jejich personálního obsazení nebo dynamiku zmČn jejich obsazení, takže dost dobĜe na institucionální úrovni nemohou podporovat strukturální zmČny. Na pĜíkladu kritérií relevantních pro informatiku lze však ukázat jak na jejich vČcnou neadekvátnost, tak na neodborný a evidentnČ pĜedpojatý zpĤsob konstrukce tČchto parametrĤ v prĤbČhu vypoĜádávání pĜipomínek k návrhĤm metodiky. VČdomé ignorování pĜipomínek k posuzování výsledkĤ v informatice Nedostatky metodiky pĜi hodnocení výsledkĤ z informatiky nejsou chybou, která by v metodice byla zahrnuta jen nedopatĜením, bez vČdomí Rady pro výzkum a vývoj (resp. Rady pro výzkum, vývoj a inovace) jako takové. Lze to zcela konkrétnČ dokumentovat na zpĤsobu, kterým se Rada pro výzkum a vývoj se vznášenými pĜipomínkami vypoĜádávala. Základní okruhy problémĤ pĜímo svázaných s informatikou jsou hodnocení publikaþních výstupĤ (parametr J), výstupĤ v podobČ programových dČl (parametr R) a v obecné podobČ i parametr hodnocení patentĤ (ukazatel P). U publikaþních výstupĤ se specificky informatiky týká dominance publikací ve sbornících (viz napĜ. [9] nebo [11] nebo [13]), která v Metodice není nijak reflektována. Námitky ke zpĤsobu hodnocení byly vznášeny z institucí oslovených jako pĜipomínkové místo v každém z posledních tĜí let a objevovaly se konkrétnČ zejména v námitkách vznesených ýeskou konferencí rektorĤ (ýKR) a Radou vysokých škol (RVŠ) i v obecném odmítání zvoleného pĜístupu i Akademií vČd (AV ýR).

119


20.9.2010 12:47:33

JiƎíZlatuška PĜipomínkové Ĝízení v roce 2008

x

PĜipomínka ýKR-2 (zásadní): „Skuteþnost, že výsledky již uplatnČné v pĜedchozích letech (viz oddíl B2.1 str. 4 a odstavec B3.1.2 str. 6) budou hodnoceny podle bodové tabulky v PĜíloze 1, je v rozporu s principem, že kritéria hodnocení musí být pĜedem známá a závazná.“ ZdĤvodnČní: „Skuteþnost, že výsledky uplatnČné v letech 2003 až 2007 budou bodovány podle tabulky, která je známa až poté co výsledky byly uplatnČny, pĜedstavuje hodnocení výsledkĤ se zpČtnou platností. Odporuje to jednak principu, že kritéria hodnocení mají být pĜedem známá a závazná (tomuto kritériu naopak vyhovuje posuzování správnosti zaĜazení výsledku podle jeho definice v dobČ, kdy byl uplatnČn). Postup, kdy se používá zpČtného hodnocení podle každoroþnČ mČnČné tabulky, je také v rozporu se zcela samozĜejmým požadavkem, aby výzkumná organizace mČla možnost si své hodnocení nejen na základČ odvedených výsledkĤ spoþítat a také cílenČ ovlivĖovat volbou publikaþních médií. Za daného stavu, kdy se bodové hodnocení mČní každoroþnČ, nelze v dobČ uplatnČní výsledku ani zdaleka odhadovat jeho bodovou hodnotu v okamžicích hodnocení – každý rok je jiná. Tuto obecnČ platnou zásadní pĜipomínku konkretizují pro jednotlivé druhy výsledkĤ pĜipomínky následující.“ Odmítnutí pĜipomínky ze strany RVVI: „Tato pĜipomínka není relevantní. Každý poskytovatel vyhlásil veĜejnou soutČž na poskytnutí podpory nebo pĜípadnČ zveĜejnil výzvu k pĜedkládání návrhĤ výzkumných zámČrĤ vždy s cílem naplnit svoji koncepci VaV na pĜíslušné období, pĜiþemž ve všech takových koncepcích se klade dĤraz na dosahování výsledkĤ kvalitních a srovnatelných se svČtem. Povinností poskytovatele je pĜi hodnocení návrhĤ projektĤ nebo výzkumných zámČrĤ posoudit cíle a pĜedmČt Ĝešení jednotlivých projektĤ a výzkumných zámČrĤ tak, aby své vize z koncepce

120


20.9.2010 12:47:34


j ý p j ý ý y p vyplývající naplnil, a to i v roce 2002 þi dĜíve. Existence metodiky nemĤže ovlivnit rozhodování poskytovatele o tom, zda návrh projektu þi výzkumného zámČru pĜijme a poskytne mu podporu na Ĝešení projektu þi výzkumného zámČru. V opaþném pĜípadČ by se ze strany poskytovatele jednalo o tendenþní rozhodování bez ohledu na to, zda Ĝešení projektu þi výzkumného zámČru má být skuteþným pĜínosem pro daný obor.“ x

PĜipomínka ýKR-10: „Pro výsledky uplatnČné ve sbornících platí analogicky pĜipomínka 3. Údaje v databázi ISI Proceedings navíc nejsou vždy vČrohodné. Není zdĤvodnČno, proþ pro výbČr bodovaných sborníkĤ byla zvolena právČ databáze ISI Proceedings.“ ZdĤvodnČní: „Viz zdĤvodnČní pĜipomínky 2. Soupis konferencí (poĜádaných v letech 2001 až 2006) v ISI Proccedings není vČrohodný. Konference nelze pĜesnČ identifikovat. U konferencí ze seznamu je uvádČn sloupec „ISSN“. Je v nČm zahrnuto i ISBN? NČkterá identifikaþní þísla nejsou uvedena vĤbec. Z periodicky poĜádaných konferencí jsou uvádČny jen nČkteré. NapĜíklad je uvedena 8th International Conference on Differential Geometry and Applications (konaná 2001), perioda je tĜíletá, konference 9th International Conference on Differential Geometry and Applications (konaná 2004) již uvedena není.“ VypoĜádání RVVI uvedené jako þásteþná akceptace zní: „Tato þást je RadČ pro výzkum a vývoj pĜedkládána variantnČ: Varianta A) v Hodnocení 2008 þlánky ve sbornících hodnotit podle navrženého systému s navrženým poþtem bodĤ (tj. podle zaĜazení sborníku do ISI Proceedings – 20 bodĤ), Varianta B) v Hodnocení 2008 þlánky ve sbornících hodnotit podle navrženého systému s menším poþtem bodĤ (tj. podle zaĜazení sborníku do ISI Proceedings – 8 bodĤ), Varianta C) v Hodnocení 2008 nezahrnout, provést analýzu údajĤ ISI Proceedings a do hodnocení výsledkĤ zahrnout až v roce 2009.“

x

PĜipomínka ýKR-14: „Do hodnocení vstupují výsledky, které nejsou srovnatelné s recenzovanými publikacemi, mČly by být vylouþeny.“ ZdĤvodnČní: „V B.3.1.2 jsou v bodech 4 a 5 uvedeny výsledky, u kterých nemusí existovat nic, co odpovídá recenznímu Ĝízení nebo citacím. Není jasný ani vztah k tabulce v pĜíloze 1, podle níž se budou hodnotit výsledky v roce 2008 (text na str. 6.) V kategorii 4, tj. u patentového Ĝízení, se hodnotí pouze originalita, nikoli užiteþnost nebo relevance. Bez skuteþného uplatnČní patentu jde tedy o ekvivalent sice autorsky pĤvodní, avšak nerecenzované publikace s nulovými citacemi. U uplatnČných patentĤ chybí vyhodnocení ve stylu „total cost of ownership“, tj. vyhodnocení finanþního pĜínosu patentu z prodeje licencí versus všechny náklady na poĜízení patentu, tj. mzdy, materiál, stroje, a poplatky za patent, pĜípadnČ i za soudní spory na vynucení patentu. VČcnČ neodĤvodnČná je preference patentĤ USA a Japonska. V USA se þasto nehodnotí faktická použitelnost patentu. PodobnČ v Japonsku je ochrana patenty pomČrnČ slabá, takže firmy spoléhají na firemní tajemství, nikoli na vynutitelnost patentových práv. V kategorii 5 jsou uvedeny druhy výsledkĤ S, T, jejichž definice chybí v tabulce 2. Není vhodné zahrnovat do bodovaných výsledkĤ autorizovaný software – v této kategorii se dá vykázat jakkoli triviální program (napĜ. výpoþet faktoriálu), který autor napíše v rámci Ĝešení projektu a zaĜadí do evidence poskytovaných programĤ.“ Odmítnutí pĜipomínky ze strany RVVI: „Poskytovatel odpovídá za to, že jím pĜedané výsledky jsou ve vztahu k poskytované podpoĜe relevantní, že se jedná o výsledky þinností ve VaV a že jsou správné (viz pĜipomínky výše). Definice výsledkĤ P, Z a S jsou dostateþnČ pĜesné a poskytovatel pĜi svém hodnocení nebo pĜíslušný patentový úĜad (tj. peer review) jsou srovnatelné s recenzním Ĝízením napĜ.

121


20.9.2010 12:47:34

JiƎíZlatuška publikaþních výsledkĤ. Vztah vyjmenovaných kategorií k pĜíloze 1 je více než zĜejmý (napĜ. výsledek J v þásti B.3.1.2. je stejný jako výsledek J v pĜíloze 1). U patentĤ je odlišeno, zda jde o patent pouze udČleny nebo zda je využíván. Navíc na základČ kritických pĜipomínek (i ze strany ýKR) a požadavky na nezohledĖování výdajĤ na Ĝešení výzkumných aktivit (tj. nákladĤ na dosažení výsledkĤ) je tento požadavek na zohlednČní ekonomických pĜínosĤ protichĤdný. Lze tedy hodnotit výsledky na základČ jejich dosažení, nebo na základČ nákladĤ na jejich dosažení – ovšem potom je tĜeba to zohledĖovat ve všech þástech. Tabulka 2, jak z názvu vyplývá, je výpisem definicí ve struktuĜe pro rok 2009. Výsledek T jako samostatný neexistuje již od roku 2006 (což je mimochodem v pĜíloze 1 uvedeno), druh výsledkĤ S bude od roku 2009 rozdČlen do nČkolika kategorií. PĜíloha 2 neĜíká, že výsledek R bude bodovČ hodnoceným výsledkem s hodnotou vyšší než nula. Tento druh výsledku je definován s ohledem na to, že do souþasné doby byl souþástí druhu S.“ x

PĜipomínka ýKR-19: „Databáze ISI není oborovČ neutrální.“ ZdĤvodnČní: „V odborné literatuĜe existují prĤkazná data o mezioborové nevyváženosti dat ISI. Metodika by mČla tuto nevyváženost korigovat a redukovat adekvátnČ hodnocení u oborĤ, které jsou preferovanČ obsaženy v ISI, posílit indexem obory, které jsou v ISI zastoupeny špatnČ (obory humanitní a aplikované vČdy).“ Akceptace strany RVV (s ignorováním faktu, že v pĜipomínce jsou výslovnČ zmiĖovány i aplikované vČdy, které do NRRE nejsou zahrnuty): „Tato skuteþnost byla dĤvodem pro zavedení oborĤ NRRE a vyššího bodového ohodnocení výsledkĤ vztahujících se k oborĤm zahrnutým v NRRE.“

x

PĜipomínka RVŠ-3: „Druh výsledku B - není zĜejmé, proþ by musela odborná kniha být vydána tiskem s uvedeným nákladem – navrhujeme vypustit.“ ZdĤvodnČní: „Mnohem vyšší citovanost a použití lze pĜedpokládat u elektronického díla vystaveného (þi prodávaného) na internetu. Aktivity pĜedních nakladatelství smČrem k poskytování on-line pĜístupu do svých knih jasnČ podporují tento moderní a efektivní zpĤsob pĜístupu k vČdeckým informacím (napĜ. Taylor & Francis eBooks, Wiley InterScience OnlineBooks).“ Odmítnutí pĜipomínky ze strany RVVI: „Návrh metodiky je výsledkem Komise pro hodnocení výsledkĤ VaV, která již od listopadu roku 2007 provádČla podrobné analýzy úrovnČ všech druhĤ výsledkĤ vþetnČ zpĜesĖování definic tak, aby nedocházelo k tendenþnímu vydávání „knih“ v elektronické podobČ. Informace o výsledcích jednání Komise (zápisy z jednání) jsou zveĜejnČny na www.vyzkum.cz.“

x

PĜipomínka RVŠ-6: „Druh výsledku D - „Sborník musí být evidován v databázi ISI Proceedings spoleþnosti Thomson Scientific“ – nesouhlasíme s vazbou na ISI Proceedings.“ ZdĤvodnČní: 1) Stávající seznam konferencí (a pĜíbuzných akcí) ukazuje na netransparentní zaĜazení konferencí do tohoto seznamu. ZpĤsob zaĜazování není nikde vysvČtlen, pĜitom u konferencí jsou vybírány þasto jen nČkteré roþníky. NapĜ. v seznamu „Thomson 2001-2006 unique conferences“ je mezi cca 57000 konferencí uvedena i Annual IEEE International Symposium on High Performance Distributed Computing, roþník 10, 11, 13 a 14 a chybí roþník 12, který se konal v Seattle, 2003 (http://www.hpdc.org/past.html). Dále napĜ. je v seznamu „1st Siberian Russian Student Workshop on Electron Devices and Materials (EDM 2000)“, ovšem další roþníky již chybí. Lze se jen dohadovat, že pravdČpodobnČ uvedení konference souvisí s citací nČkterého pĜíspČvku ve Web of Science. 2) VŠ a ani AV nemají zaplacený pĜístup do prohlížení a vyhledávání þlánkĤ v tomto zdroji. Podle sdČlení Asociace VŠ knihoven se s rozšíĜením grantu MŠMT, ze

122


20.9.2010 12:47:35


kterého se platí pĜístup do ISI Web of Knowledge, nepoþítá. Pokud nebude zajištČn vstup do této databáze, mČlo by zaĜazení þlánku do tohoto zdroje malý praktický význam.“ VypoĜádání ze strany RVVI oznaþené jako þásteþná akceptance: „Tato þást je RadČ pro výzkum a vývoj pĜedkládána variantnČ: Varianta A) v Hodnocení 2008 þlánky ve sbornících hodnotit podle navrženého systému s navrženým poþtem bodĤ (tj. podle zaĜazení sborníku do ISI Proceedings – 20 bodĤ), Varianta B) v Hodnocení 2008 þlánky ve sbornících hodnotit podle navrženého systému s menším poþtem bodĤ (tj. podle zaĜazení sborníku do ISI Proceedings – 8 bodĤ), Varianta C) v Hodnocení 2008 nezahrnout, provést analýzu údajĤ ISI Proceedings a do hodnocení výsledkĤ zahrnout až v roce 2009.“ x

PĜipomínka RVŠ-10: „Databáze ISI není oborovČ neutrální.“ ZdĤvodnČní: „V odborné literatuĜe existují prĤkazná data o mezioborové nevyváženosti dat ISI. Metodika by mČla tuto nevyváženost korigovat a redukovat adekvátnČ hodnocení u oborĤ, které jsou preferovanČ obsaženy v ISI, posílit indexem obory, které podporují inovaþní výkonnost ýR a jsou v ISI zastoupeny špatnČ.“ Odmítnutí pĜipomínky ze strany RVV: „Publikace v Jimp jsou, v souladu s Reformou systému VaVaI v ýR definovány jako výsledky základního výzkumu, nelze tedy u takových výsledkĤ posuzovat jejich inovaþní potenciál. V tomto ohledu jsou znevýhodnČny ty obory, které jsou definovány jako NRRE.“

x

PĜipomínka RVŠ-15: „Do hodnocení vstupují výsledky, které nejsou srovnatelné s recenzovanými publikacemi urþené k podpoĜe inovaþních procesĤ – položky 4 a5.“ ZdĤvodnČní: „V B.3.1.2 jsou v bodech 4 a 5 zahrnovány výsledky, u kterých nemusí existovat nic, co odpovídá recenznímu Ĝízení nebo citacím. Není jasný ani vztah k nedatované tabulce v pĜíloze 1. V kategorii 4 u patentového Ĝízení se hodnotí pouze originalita, nikoli užiteþnost nebo relevance, bez skuteþného uplatnČní patentu je to tedy ekvivalent nerecenzované publikace (pouze publikace autorsky pĤvodní) s nulovými citacemi. U uplatnČných patentĤ chybí vyhodnocení ve stylu „total cost of ownership“, tj. vyhodnocení finanþního pĜínosu patentu z prodeje licencí versus všechny náklady na poĜízení patentu, tj. mzdy, materiál, stroje, a poplatky za patent, pĜípadnČ i za soudní spory na vynucení patentu. StejnČ nelze vyhodnotit finanþní pĜínos þlánkĤ a odborných knih ve vztahu k podpoĜe konkurenceschopnosti ekonomiky zemČ poskytující finance. NeodĤvodnČné vČcnČ je preferování patentĤ USA a Japonska. V USA se þasto nehodnotí faktická použitelnost patentu (nČkteré patenty jsou navíc znaþnČ sporné, viz napĜ. U.S. patent 5,965,809: Metoda urþení velikosti podprsenky (pĜímým mČĜením), patent udČlen vynálezci Edwardu Pechterovi v roce 1999). Jsou tyto typy patentĤ opravdu to, oþ se RVV jedná? PodobnČ v Japonsku je ochrana patenty pomČrnČ slabá, takže firmy spoléhají na firemní tajemství, nikoli na vynutitelnost patentových práv. V kategorii 5 jsou uvedeny kategorie S, T, jejichž definice chybí v tabulce 2. Je zásadnČ nesmyslné hodnotit autorizovaný software – v této kategorii se dá vykázat jakkoli trirviální program (napĜ. výpoþet faktoriálu), který autor napíše v rámci Ĝešení a zaĜadí do evidence poskytovaných programĤ (Ĝešením není ani úplata za takové programy, která mĤže být fingovaná, navíc by to nepokrývalo open source software).“ Odmítnutí pĜipomínky ze strany RVV: „Poskytovatel odpovídá za to, že jím pĜedané výsledky jsou ve vztahu k poskytované podpoĜe relevantní, že se jedná o výsledky þinností ve VaV a že jsou správné (viz pĜipomínky výše). Definice výsledkĤ P, Z a S jsou dostateþnČ pĜesné a poskytovatel pĜi svém hodnocení nebo pĜíslušný

123


20.9.2010 12:47:36

JiƎíZlatuška patentový úĜad (tj. peer review) jsou srovnatelné s recenzním Ĝízením napĜ. publikaþních výsledkĤ. Vztah vyjmenovaných kategorií k pĜíloze 1 je více než zĜejmý (napĜ. výsledek J v þásti B.3.1.2. je stejný jako výsledek J v pĜíloze 1). U patentĤ je odlišeno, zda jde o patent pouze udČleny nebo zda je využíván. Navíc na základČ kritických pĜipomínek (i ze strany ýKR) a požadavky na nezohledĖování výdajĤ na Ĝešení výzkumných aktivit (tj. nákladĤ na dosažení výsledkĤ) je tento požadavek na zohlednČní ekonomických pĜínosĤ protichĤdný. Lze tedy hodnotit výsledky na základČ jejich dosažení, nebo na základČ nákladĤ na jejich dosažení – ovšem potom je tĜeba to zohledĖovat ve všech þástech. Tabulka 2, jak z názvu vyplývá, je výpisem definicí ve struktuĜe pro rok 2009. Výsledek T jako samostatný neexistuje již od roku 2006 (což je mimochodem v pĜíloze 1 uvedeno), druh výsledkĤ S bude od roku 2009 rozdČlen do nČkolika kategorií. PĜíloha 2 neĜíká, že výsledek R bude bodovČ hodnoceným výsledkem s hodnotou vyšší než nula. Tento druh výsledku je definován s ohledem na to, že do souþasné doby byl souþástí druhu S.“ x

PĜipomínka RVŠ-16: „Chybí sankce pro fiktivní projekty vypisované místo veĜejných výbČrových Ĝízení – týká se poskytovatelĤ i uživatelĤ.“ ZdĤvodnČní: „V metodice nejsou žádné mechanismy sankcí pro fiktivní „výzkumné“ projekty, u kterých se evidentnČ nejedná o výzkum. Typickým pĜípadem je odpovČdnost bývalého Ministerstva informatiky jako poskytovatele a RVV jako uživatele výsledku u projektu pod oznaþením MI20042007. TĜi roky trvající projekt za 15 milionĤ Kþ s poþtem výsledkĤ v evidenci RIV rovným nule je samou RVV užíván pro provoz databáze RIV. Metodika by mČla vČdomým uživatelĤm tohoto druhu podvodĤ udílet sankce, pokud jsou to subjekty financované ze státního rozpoþtu.“ Odmítnutí pĜipomínky ze strany RVV: „Uvedený projekt je realizován jako infrastruktura VaV a byl podporován zcela v souladu se zákonem þ. 130/2002 Sb. a vybrán na základČ veĜejné soutČže (údaje jsou dostupné ve veĜejnČ pĜístupných údajích IS VaV). Tvrzení autora pĜipomínky o podvodu je nemístné a není založeno na faktech. Podobné aktivity zamČĜené na rozvoj infrastruktury jsou v souladu s usnesením vlády ze dne 23.6.2004 þ. 644 z hodnocení (stejnČ jako v uplynulých letech) vyĖaty. K uvedenému projektu je tĜeba rovnČž upozornit na skuteþnost, že projekt byl ukonþen v roce 2007, byl poskytovatelem vyhodnocen a v souladu s § 31 odst. 6 zákona þ. 130/2002 Sb. budou ve stanoveném termínu pĜedány i údaje o výsledcích. Namátkou lze uvést další aktivity zamČĜené na infrastrukturu VaV, které nelze (s ohledem na zamČĜení) objektivnČ hodnotit podle dosažených výsledkĤ: Projekt 1N04058 - Informaþní zdroje na podporu výzkumu v Informatice (pĜíjemce Masarykova univerzita), Projekt 1N04144 - Multilicence na vstup do Web of Knowledge (celkem 39 úþastníkĤ), Projekt 1N04151 - Informaþní zdroje pro zemČdČlský a potravináĜský výzkum (pĜíjemce Ústav zemČdČlských a potravináĜských informací) apod. Dále jsou nČkteré programy VaV zamČĜeny výhradnČ na rozvoj infrastruktury, napĜ. LI – Informaþní zdroje pro výzkum a vývoj, LP – ZpĜístupĖování výsledkĤ výzkumu a vývoje, které rovnČž nejsou souþástí hodnocení.“

124


20.9.2010 12:47:36


PĜipomínkové Ĝízení v roce 2009

x

PĜipomínka ýKR-23 (zásadní): „Str. 6, poznámka 11 pod þarou: Zvolit jiné, relevantní kritérium kladené na pĜípustné sborníky (kategorie „recenzované sborníky“).“ ZdĤvodnČní: „Požadavek zaĜazení sborníku do ISI Proceedings (dĜívČjší název) jako nutná podmínka k tomu, aby publikacím v nČm uveĜejnČným bylo pĜidČleno nenulové bodové hodnocení, nemá žádné opodstatnČní oproti jiným kritériím kladeným na sborník. Databáze je nespolehlivá (lze doložit konkrétním pĜíklady – výbČr sborníkĤ pro zaĜazení se nedČje na základČ kritérií kvality, mezi konáním konference a zaĜazením sborníku do databáze je až nČkolikaletá prodleva, ISBN elektronické a tištČné verze se liší a nedojde ke spárování, nČkteré sborníky z prestižních periodicky poĜádaných mezinárodních konferencí databáze neobsahuje,nebo obsahuje jen nČkteré jejich roþníky, apod.). Vliv výzkumných organizací a vydavatelĤ, zejména þeských, i v pĜípadČ sborníkĤ z prestižních mezinárodních konferencí na zaĜazení do databáze je mizivý. Požadavek zaĜazení sborníkĤ do ISI Proceedings je þistČ formalistickým kritériem a jeho souvislost s kvalitou publikace není nijak zdĤvodnČna. Kritéria kladená na sborníky nepĜipouští v nČkterých pĜípadech vĤbec uplatnit nČkteré výsledky aplikovaného výzkumu, jejichž publikace v recenzovaných sbornících umožní rychlejší vstup aplikovaných výsledkĤ do praxe.“ Odmítnutí ze strany RVV (bez zohlednČní toho, že se námitka týkala i aplikovaných oborĤ a bez kvantifikace toho, co znamená „pĜijatelná míra“): „Po podrobné a dlouhé diskusi bylo rozhodnuto, že databáze ISI Proceeedings v pĜijatelné míĜe pokrývá spektrum oborĤ a v rámci nich poĜádaných konferencí a podobných akcí.“

125


20.9.2010 12:47:37

JiƎíZlatuška x

PĜipomínka ýKR-44 (zásadní): „PĜíloha 1, str. 19, Patenty jsou silnČ nadhodnoceny. Mezinárodní a užívané národní patenty snížit na polovinu, „ostatní patenty“ zrušit. I mezinárodní patenty zapoþítat pouze tehdy, jsou-li prokazatelnČ využívány (na základČ platné licenþní smlouvy).“ ZdĤvodnČní: „Pouhé udČlení patentu (pro pĜidČlení 500 bodĤ patentu evropskému, mezinárodnímu, USA a Japonsko nevyžaduje, aby byl patent využíván) není samo o sobČ dokladem, že jde o hodnotný výsledek VaV. Pokud je patent využíván na základČ platné licenþní smlouvy, pĜináší zisk, a pĜínos institucionální podpory „za body“ za tento patent je v podstatČ zdvojeným financováním. „Ostatní patenty“ by nemČly být bodovČ hodnoceny vĤbec, þasto jde o drobné pĜípravky þi nástroje, jejichž pĜínos k úrovni aplikovaného výzkumu je sporný.“ Odmítnutí ze strany RVV: „Tím, že danému výsledku je udČlen patent, je ze strany pĜíslušných patentových úĜadĤ potvrzeno, že splĖuje kritéria pro udČlení patentu. Nelze rozlišovat patenty na horší þi lepší. Systém poskytování institucionální podpory na základČ dosažených výsledkĤ je celý de facto zdvojeným financováním, neboĢ každého výsledku v RIV bylo dosaženo Ĝešením aktivity s veĜejnou podporou – tedy náklady na dosažení výsledkĤ již byly tvĤrcĤm uhrazeny v této veĜejné podpoĜe. Stejným zpĤsobem, jak je v pĜipomínce argumentováno, by bylo možno zpochybĖovat pĜínos þlánkĤ v þasopisech nebo knih.“

x

PĜipomínka ýKR-45: „PĜíloha 1, str. 19, F, G, R: Výsledky F a G bodovČ odlišit snížením bodĤ za funkþní vzorek. ObecnČ je tĜeba hodnocení tČchto výsledkĤ (F, G, R) snížit. UpĜesnit a zpĜísnit definici software.“ ZdĤvodnČní: Ad (a) U funkþního vzorku se nepĜedpokládá prĤmyslové využití. Ad (b) Vysoké bodové ohodnocení drobných výsledkĤ aplikovaného výzkumu povede k jejich inflaci, a tím fakticky ke snížení úrovnČ aplikovaného výzkumu (v rozporu s proklamovanou snahou o její zvýšení). Ad (c) Software by mČl být za výsledek základního výzkumu považován jen tehdy, pokud byl publikován v nČkterém vČdeckém þasopise, spolu se studií jeho fungování, nebo komerþnČ uplatnČn v urþité softwarové knihovnČ (nikoliv jednorázovČ), nejlépe vyvíjené a šíĜené bezplatnČ, jako statistická knihovna R nČkterým výzkumným pracovištČm. Odmítnutí ze strany RVV: „Nejedná se o konkrétní pĜipomínku ale o polemiku nad závČry Komise pro hodnocení výsledkĤ a Rady pro výzkum a vývoj. Po podrobné a dlouhé diskusi a na základČ analýz, které si Komise pro hodnocení provedla, bylo rozhodnuto o bodovém ohodnocení jednotlivých druhĤ výsledkĤ. RovnČž tak bylo rozhodnuto, že za svČtové jazyky budou oznaþeny uvedené jazyky. Software rozhodnČ nepatĜí mezi základní výsledky základního výzkumu a o tom, zda se jedná o relevantní výsledek dané výzkumné aktivity je kompetentní rozhodnout právČ a jen poskytovatel, který na danou výzkumnou aktivitu poskytuje veĜejnou podporu a jehož prostĜednictvím je výsledek do RIV pĜedáván.“

x

PĜipomínka RVŠ-1 (zásadní): „PĤvodní znČní: str. 7 pozn. 15: Jedná se o databáze Scopus (http://www.scopus.com/scopus/home.url) a ERIH (http://www.esf.org/research-areas/humanities/researchinfrastructures-includingerih.html). Návrh na zmČnu: Jedná se o databáze Scopus (http://www.scopus.com/scopus/home.url), ERIH (http://www.esf.org/researchareas/humanities/researchinfrastructures-including-erih.html), Zentralblatt MATH (http://www.zentralblatt-math.org/zmath/) a MathReview (http://www.ams.org/mathscinet/). ZdĤvodnČní: PĤvodní znČní opomíjí existenci mezinárodnČ uznávaných oborových databází, které mají velmi dobrou tradici a mají daný obor a periodika v nČm lépe

126


20.9.2010 12:47:37


zmapované. Navrhované doplnČné databáze pokrývají recenzované a mezinárodnČ uznávané matematické þasopisy, které v pĤvodnČ uvedených databázích pokryty nejsou.“ Odmítnutí ze strany RVV: „Neakceptováno. Po podrobné a dlouhé diskusi bylo rozhodnuto, že databáze Scopus a ERIH pokrývají celé spektrum oborĤ. PĜipomínka bude diskutována pĜi pĜípravČ Metodiky 2010.“ x

PĜipomínka RVŠ-4 (zásadní): „PĜíloha þ.1 Výsledky typu R, software, 40 bodĤ. Návrh na zmČnu: VyĜadit z bodového hodnocení.“ ZdĤvodnČní: „Souþasná definice umožĖuje bodování triviálního softwaru tvoĜeného jen za úþelem bodového zisku. Chybí jakýkoliv zpĤsob objektivního rozlišení mezi užiteþným, netriviálním softwarem a softwarem potČmkinovským, tvoĜeným pro body.“ Odmítnutí ze strany RVV: „Neakceptováno. Nelze tvĤrcĤm takového výsledku upĜít právo na hodnocení tohoto výsledku. ÚroveĖ na posouzení, zda se jedná þi nejedná o relevantní výsledek, je spíše apelem na poskytovatele, aby dĤslednČ plnili povinnosti uložené jim zákonem þ. 10/2002 Sb. Pro ohodnocení Ĝešení výzkumných aktivit a správnost a pravdivost údajĤ pĜedávaných do RIV. I zde byla možnost škálování diskutována, zatím však bez akceptovatelného výsledku. PĜipomínka bude znovu diskutována pĜi pĜípravČ Metodiky 2010.“

x

PĜipomínka RVŠ-5 (zásadní): „PĜíloha þ. 1, poznámka 4 a PĜíloha þ. 2, poznámka 6: sborník musí být evidován v databázi Conference Proceedings Citation Index – Science nebo Social Science & Humanities (dĜíve ISI Proceedings) spoleþnosti Thomson Reuters. Návrh na zmČnu: sborník musí být evidován v databázi Conference Proceedings Citation Index – Science nebo Social Science & Humanities (dĜíve ISI Proceedings) spoleþnosti Thomson Reuters nebo Google Scholar, CiteSeer nebo ACM’s Digital Library. ZdĤvodnČní: „ISI Proceeding nepokrývá dostateþnČ informatické obory a nemá tedy dostateþnou relevanci. Viz závČr þ. 9 na str. 6 následujícího þlánku: http://www.informaticseurope.org/ECSS08/papers/Research_evaluation_CACM.pdf“. Odmítnutí ze strany RVV: „Po podrobné a dlouhé diskusi bylo rozhodnuto, že databáze ISI Proceeedings v pĜijatelné míĜe pokrývá spektrum oborĤ a v rámci nich poĜádaných konferencí a podobných akcí.“

x

PĜipomínka RVŠ-6 (zásadní): „PĜíloha þ. 2, písmeno D: D – þlánek ve sborníku – 8. Návrh na zmČnu: D – þlánek ve sborníku – 12 (informatické obory) / 8 (ostatní obory).“ ZdĤvodnČní: „Prestižní publikace v oblasti informatiky a IT jsou publikovány pĜedevším na špiþkových konferencích – na rozdíl od jiných oborĤ, kde prestižní práce jsou publikovány pĜedevším ve špiþkových þasopisech. Viz závČr þ. 2 na str. 3 následujícího þlánku: http://www.informaticseurope.org/ECSS08/papers/Research_evaluation_CACM.pdf.“ Odmítnutí ze strany RVV: „Neakceptováno. ZdĤvodnČní pro diferencované hodnocení pĜíspČvkĤ ve sbornících pro obory informatické a neinformatické nelze akceptovat. V opaþném pĜípadČ by bylo relevantní naopak napĜ. þlánkĤm v þasopisech v informatických oborech dát bodové ohodnocení nižší než u oborĤ jiných.“

127


20.9.2010 12:47:37

JiƎíZlatuška PĜipomínkové Ĝízení v roce 2010

R

software

Výsledek „Software“ realizoval pĤvodní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskuteþnČny autorem nebo týmem, jehož byl autor þlenem. Jedná se o výsledek, kdy software vznikl prokazatelnČ v souvislosti s Ĝešením výzkumné aktivity a jeho autorem (tvĤrcem) je / jsou osoby podílející se u pĜíjemce (nebo dalšího úþastníka) na Ĝešení výzkumné aktivity, a který mĤže být volnČ využíván v souladu s licenþními podmínkami tvĤrce a v souladu s § 16 zákona þ. 130/2002 Sb. Nejedná se o software, který pĜíjemce vytvoĜil pouze pro svoji potĜebu a který využívá pouze pĜíjemce nebo další úþastník, nebo který je urþen výhradnČ a pouze po potĜeby poskytovatele (tzn. pokud není jeho vývoj dán požadavkem právních pĜedpisĤ). UpozornČní k výsledkĤm druhu R: Podmínkou pro zaĜazení takového výsledku do IS VaVaI bude uzavĜení pĜíslušné smlouvy o využití/uplatnČní výsledku mezi autorem výsledku (tj. pĜíjemcem event. dalším úþastníkem) a uživatelem(-li) (realizátorem(-y)) výsledku, tak aby byl doložen ekonomický pĜínos výsledku R v minimální výši 1 mil. Kþ

128


20.9.2010 12:47:38


x

PĜipomínka ýÚZK-138: „V poznámce 19) na stranČ 26 Metodiky je uvedeno „Vlastní výpoþet je velmi složitý, matematicky je to úloha z lineárního programování, …“. To prakticky znamená, že výstupy výpoþtu hodnot bodĤ jsou pro zúþastnČné prakticky nekontrolovatelné a hodnoty bodĤ se nedají ani vydedukovat. Celá metodika hodnocení je postavena na nesourodé kombinaci matematicky nároþného zpĤsobu výpoþtu a subjektivnČ stanovených hodnot bodĤ a pomČru 85:15 za výsledky druhu J, B, C, D k výsledkĤm druhu P, Z, F, G, H, N, R, V. To spoleþnČ s nČkterými diskutabilními (popis delší 64 znakĤ) þi problematickými kritérii (vyþíslení ekonomických parametrĤ) a obtížnČ ovlivnitelnými vnČjšími faktory (kniha je již evidována v Národní knihovnČ v Praze, avšak dosud není uvedena v ýeské národní databázi, protože z kapacitních dĤvodĤ þeká na zpracování) snižuje dĤvČryhodnost v objektivitu hodnocení a zpĤsobu rozdČlování finanþních prostĜedkĤ. Žádáme proto, aby byly zveĜejnČny podklady, na jejichž základČ byly stanoveny jednotlivé parametry pro hodnocení vþetnČ bližšího popisu matematického aparátu použitého pro výpoþet hodnoty bodu.“ Odmítnutí ze strany RVVI: „Matematický vztah nelze vyjádĜit pomocí vzorce. Poznámka pod þarou byla odstranČna. Jiný mechanizmus výpoþtu není do zavedení oborových metodik možný. Další zmiĖované þásti této pĜipomínky jsou zodpovČzeny již výše.“

x

PĜipomínka ýÚZK-141: „U výsledkĤ druhu „R – software“ je podmínkou pro zaĜazení takového výsledku do IS VaVaI doložení ekonomického pĜínosu výsledku v minimální výši 1 mil. Kþ. Tento obecnČ správný požadavek nelze objektivnČ vyþíslit v pĜípadech, kdy uživatelem je státní správa. Tento výsledek je specifický, nemá na trhu analogii a je užíván v komplexu jiných technologií a postupĤ. Žádáme proto tuto podmínku zrušit þi umožnit výjimku (napĜ. snížení výše ekonomického pĜínosu výsledku na 200 tis. Kþ), pokud je výstup užíván ve státní správČ.“ Odmítnutí ze strany RVVI: „Výsledek druhu R je aplikovaným výsledkem, který na základČ definice není urþen pro využití státní správou. Pro využití státní správou by mČly být urþeny výsledku druhu H a V, pĜípadnČ N. U tohoto druhu výsledku lze vyþíslit jeho ekonomický pĜínos i v pĜípadČ, že bude využíván státní správou.“

x

PĜipomínka RVŠ-255: „Na str. 9 je uvedena vČta „Údaje o výsledcích dosažených v minulém roce (pro hodnocení 2010 v r. 2009 a pĜedchozích) a o zmČnách výsledkĤ v letech pĜedchozích, je nutné pĜedávat v aktuální platné struktuĜe údajĤ IS VaVaI a v souladu s platnými definicemi pro aktuální rok (tj. pro hodnocení 2010 v souladu s definicemi pro r. 2010).“, ze které vyplývá, že pro výsledky za rok 2009 budou platit definice, které jsou souþástí pĜipomínkované metodiky, tzn. definice podle metodiky, která dosud nebyla schválena. PĜitom ve srovnání s dokumentem „PĜedávání údajĤ do Informaþního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací RIV – RejstĜík informací o výsledcích 2010“, který je stále vyvČšen jako platný na stránce http://www.vyzkum.cz a který popisuje zpĤsob zadávání výsledkĤ do RIVu v r. 2010, došlo k zásadní zmČnČ u definice výsledku typu R-software. ZásadnČ nesouhlasíme s takovýmto postupem v dobČ, kdy na VŠ jsou výsledky již uzavĜeny a tČsnČ pĜed odesláním, protože na výsledky z r. 2009 tak budou aplikována dodateþnČ jiná pravidla, než ta, která byla v dobČ odevzdávání výsledkĤ do RIV známa. Rada vlády takovýmto krokem zpochybĖuje celý systém hodnocení vČdy a jen nahrává kritikĤm nových trendĤ v hodnocení VaVaI v ýR. Navrhujeme zachovat oznamování zmČn definic výsledkĤ tak, jak to bylo v pĜedchozích metodikách (napĜ. v metodice 2008 byly uvedeny definice, které platily od r. 2009, v metodice 2009 byly definice, které mČly platit od r. 2010 atd. V metodice 2010 by tedy mČly být definice výsledkĤ, které budou platit až od r. 2011). Jedná se o projev dĜíve kritizovaného pĜístupu, kdy se pravidla stanoví nebo mČní až po období, kdy jsou dosahovány a vykazovány výsledky.“

129


20.9.2010 12:47:38

JiƎíZlatuška Reakce RVVI: „Akceptováno. U softwaru bylo doplnČno, že podmínka milionu korun jako zásadní principielní zmČna platí od roku 2011.“ x

PĜipomínka ýKR-273 (zásadní): „Nová definice výsledku druhu R-software sice omezí úþelové chování VO, ovšem za cenu nemožnosti vykázat Ĝadu kvalitních výsledkĤ (napĜ. u volnČ dostupného softwaru nelze zjistit a doložit jeho skuteþný ekonomický pĜínos). Do metodiky se tímto navíc zavádí nejednotnost, protože minimální ekonomický pĜínos není vyžadován u dalších aplikovaných výsledkĤ (napĜ. Z, F þi G). Podmínky pro zaĜazení výsledku typu R (smlouva o uplatnČní výsledku a ekonomický pĜínos výsledku v minimální výši 1. Mil. Kþ) jsou pĜísnČjší než podmínky pro zaĜazení výsledku typu Z (pouze smlouva o uplatnČní výsledku), pĜitom bodové hodnocení výsledku typu R (40 bodĤ) je výraznČ nižší než bodové hodnocení výsledku typu Z (100 bodĤ). MČlo by být jasnČ vysvČtleno, co znamená formulace „fyzické ovČĜení stažení SW“ u zpĤsobu verifikace u výsledku R-software v tabulce 1. Není možné požadovat, aby veškerý software byl komukoli volnČ dostupný. Pokud bude fyzické stažení SW chránČno napĜ. licenþními podmínkami, je to dĤvod k vyĜazení výsledku? Požadavek ekonomického pĜínosu u výsledku R v minimální výši 1 mil. Kþ je naprosto nesmyslný. Jednak z toho dĤvodu, že ekonomický pĜínos jako jediné kritérium relevantnosti SW pro vstup do RIV je nevhodný - existuje Ĝada významných SW Ĝešení, které nebyly vyvíjeny na komerþní bázi a práva k jejich užití jsou poskytována bezúplatnČ. Vyhodnocení a pĜedevším prokázání ekonomického pĜínosu je v tomto pĜípadČ témČĜ nemožné. Pokud pĜesto pĜijmeme ekonomický pĜínos jako kritérium relevantnosti SW pro vstup do RIV, není toto kritérium jednoznaþnČ vymezeno - jedná se o tržby nebo zisk?, jaké je rozhodné období (rok, 5 let, 10 let nebo celá doba využívání výsledku)?, jedná se o ekonomický pĜínos jednorázový nebo opakovaný? KromČ toho, je-li SW vyvinutý v rámci urþitého projektu (napĜíklad projekty MPO), je specifikace oþekávaných pĜínosĤ tohoto SW závaznou souþástí projektu. Pokud je celkový zisk z užití/prodeje SW oþekáván ve výši 0,5 mil. a je splnČn, bude z hlediska RIVu takový SW diskvalifikován. Naopak, když v projektu bude celkový zisk z užití/prodeje SW oþekáván ve výši 10 mil. Kþ a bude dosaženo pouze výše 1 mil. Kþ, bude takovýto výsledek v RIVu hodnocen pĜesto, že v rámci projektu nedošlo ke splnČní oþekávaných výsledkĤ. Navrhujeme: Zvýšit bodové hodnocení výsledku typu R alespoĖ na 100 bodĤ, tedy na hodnotu hodnocení výsledku typu Z a u výsledku typu R zrušit nesmyslnou podmínku doložení ekonomického pĜínosu v minimální výši 1 mil. Kþ.“ ZdĤvodnČní: „PĜi posuzování kvality softwaru by mČla být respektována možná rĤznorodost tohoto typu výsledkĤ. MĤže se jednat jak o software, který pĜímo realizuje výsledky základního výzkumu a vývoje v oblasti computer science a matematiky a má tČžko vyþíslitelný ekonomický pĜínos (viz napĜ. vysoce kvalitní a volnČ šiĜitelný statistický software „R“), tak i o typický výsledek aplikovaného výzkumu s vysokým ekonomickým pĜínosem. Pro hodnocení softwaru z hlediska VaVaI by nemČlo být podstatné, kdo je jeho uživatelem. Ekonomické hledisko nemĤže být bráno jako jediné kritérium pro zaĜazení softwaru do kategorie R. Stanovení pevné hranice ekonomického pĜínosu (1 milion Kþ) je z hlediska metodiky hodnocení zcela nesystémové (není u žádné jiné kategorie výsledkĤ VaVaI).“ Reakce RVVI (bez ohledu na to, že v odkazované pĜipomínce byl Ĝešen jiný problém): „VysvČtleno, viz pĜipomínka þ. 255.“

x

PĜipomínka RVŠ-274 (zásadní): „Kategorie R je nepĜimČĜenČ tvrdČ stanovena s ohledem na reálné právní podmínky i autorskou praxi. Podmínka smlouvy dokazující doložitelnost „ekonomického pĜínosu výsledku“ je zmateþná, protože cena licence/programu není totéž jako ekonomický pĜínos pro zákazníka – staþí tedy smlouva o nákupu softwaru za jednu korunu se závazkem použít daný program v takovém nasazení, které za nČjakou stanovenou dobu klientovi pĜinese ekonomický pĜínos jeden milion. Podmínka poskytování softwaru na základČ licence pomíjí

130


20.9.2010 12:47:38


poskytování licence formou služby (tzv. SSME) a pĜedstavuje výrazné omezení možností efektivního nakládání s produkovaným duševním vlastnictvím. Formulace o „volném používání v souladu s licenþními podmínkami tvĤrce“ je vČcnČ nesmysl i tam, kde se s licencemi pracuje – licenþní podmínky nebude stanovovat tvĤrce jako fyzická osoba, jak požaduje Metodika, ale pĜíjemce, který bude v typických pĜípadech zamČstnavatelem tvĤrce, který pro nČj program zpracuje jako zamČstnanecké dílo. Požadavek existence smlouvy mezi autorem programu a uživatelem je v pĜímém rozporu s obecnými zásadami, ve kterých bude jako subjekt smlouvy vystupovat zamČstnavatel autora, nikoli autor sám. Je to absurdní poskytnutí práv autorovi výsledku, které nemá obdobu v ostatních pĜípadech (napĜ. u patentĤ nebude „patent“). Reakce RVVI (opČt bez souvislosti s referovaným problémem nebo použitelností reakce na nČj): „Akceptováno, viz. pĜipomínka þ. 255.“ x

PĜipomínka RVŠ-275 (zásadní): „U aplikovaných výsledkĤ (v definicích þást II) by zásadnČ mČla být stanovena podmínka výsledných výnosĤ z užití výsledku vyšších než veškerých vynaložených nákladĤ na získání takového výsledku (vþetnČ nákladĤ dotaþních a vþetnČ následné platby v podobČ institucionálního financování, které stát za takto uplatnČné výsledky následnČ poskytne), jinak se jedná o evidentnČ nehospodárné nakládání s veĜejnými prostĜedky, protože je to financování aktivit, které jsou fakticky ztrátové.“ Reakce RVVI (bez ohledu na to, že je chybnČ referováno o obsahu pĜedchozích pĜipomínek, kde se nezpochybĖovalo uvažování ekonomického pĜínosu, nýbrž jeho unifikované stanovení bez ohledu na skuteþný stav): „VysvČtleno. PrincipielnČ odporuje pĜedchozím zásadním pĜipomínkám, které požadují vyĜadit ekonomické parametry (SW) i tam, kde byly zavedeny a kde to má vČcné opodstatnČní. Tento vnitĜní rozpor v pĜipomínkách vzniklo nedostateþným spojením Ĝady dílþích pĜipomínek od jednotlivých autorĤ.“

x

PĜipomínka RVŠ-281 (zásadní): „Podmínkou pro zaĜazení výsledku R do IS VaVaI má být uzavĜení smlouvy o využití/uplatnČní výsledku mezi autorem výsledku (tj. pĜíjemcem event. dalším úþastníkem) a uživatelem nebo uživateli, pĜíp. s realizátorem výsledku tak, aby byl doložen ekonomický pĜínos výsledku R v minimální výši 1 mil. Kþ. Zdá se být zvláštní, že podobné podmínky nejsou zavedeny napĜ. u výsledkĤ typu G. NejrozumnČjším Ĝešením u výsledkĤ typu G a R, které nepodléhají registraci, je úprava poþtu bodĤ na úroveĖ podobných výsledku namísto nesystémového definování speciálních podmínek (jako je ekonomický pĜínos v minimální výši 1 mil. Kþ). StejnČ tak by bylo i rozumné zvýšit poþet bodĤ za výsledek typu D minimálnČ na 10 bodĤ.“ Reakce RVVI (bez toho, aby se zabývala tím, že vyþíslitelnost ekonomického pĜínosu užití programu nesouvisí s uzavĜením smlouvy o využití výsledkĤ): „VysvČtleno. § 11 zákona þ. 130/2002 Sb. stanovuje jednoznaþnČ povinnost pĜíjemce pĜi ukonþení Ĝešení projektu aplikovaného výzkumu uzavĜení smlouvy o využití výsledkĤ. Proto kritérium ovČĜitelnosti je stanoveno správnČ. Kritérium je takto stanoveno, protože výsledek mĤže být vykázán pĜed ukonþením Ĝešení projektu, tj. smlouva o využití výsledkĤ nemusí být ještČ uzavĜena.“

x

PĜipomínka RVŠ-291: „VČcnČ je problematické stanovení bodových hodnot v kategorii P, kde chybí porovnání celkových nákladĤ s výnosy, pĜipuštČna je fakticky možnost realizace patentu napĜ. za jednu korunu, zcela chybí zohlednČní amerických „patent pools,“ kde jsou patenty mezi zúþastnČnými sdíleny bezplatnČ. Ve srovnání s programy, které se musí prodávat nejménČ za milion, je to neodĤvodnitelná libovĤle normotvĤrce (zcela chybí, autoĜi metodiky ji zĜejmČ neznají), zatímco

131


20.9.2010 12:47:39

JiƎíZlatuška programy se musí prodávat nejménČ za milion. ObdobnČ chybí kvantifikace pĜínosĤ u Z.“ Reakce RVVI (bez toho, aby se zabývala nekonzistencí se svou odpovČdí k 281, kde pĜedpokládá, že smlouva k využití výsledku obsahuje i ekonomický pĜínos): „VysvČtleno. Porovnání celkových nákladĤ a pĜínosĤ (efektivnost) u hodnocení výsledkĤ výzkumných organizací bylo na základČ zásadních pĜipomínek Ĝady výzkumných organizací vþetnČ RVŠ a AV ýR atd. opuštČno. Není dĤvod toto udČlat pouze v jediné kategorii (patentní), která je v celkovém podíle hodnocení velmi minoritní (1.8% bodového hodnocení).“ x

PĜipomínka MŽP-328: „Požadujeme do materiálu doplnit nové druhy výsledkĤ a navrhujeme následující text: Do pĜílohy þ. 2 doplnit (str. 37): Xa – specializované databáze. Databáze þi ucelený soubor databází pĜevážnČ vlastních dat výzkumného charakteru nebo specializovaná databáze vybavená analytickými nástroji pro zpracování a hodnocení uložených údajĤ. U výsledku Specializované databáze budou do RIV povinnČ uvádČny údaje o využití souboru databází þi specializované databáze vybavené analytickými nástroji pro zpracování a hodnocení uložených údajĤ na stranČ poskytovatele nebo na stranČ zpracovatele programu þi jiného orgánu veĜejné správy. Do pĜílohy þ. 1 doplnit (str. 30): Xa - vytvoĜení databáze nebo uceleného souboru databází pĜevážnČ vlastních dat výzkumného charakteru za 200 bodĤ, Xa - roþní provoz a aktualizace databází nebo uceleného souboru databází pĜevážnČ vlastních dat výzkumného charakteru. Do pĜílohy þ. 2 doplnit (str. 37): Xb – sbírky genofondĤ živých organismĤ a sbírky neživých pĜírodnin. SoustĜedČní a dlouhodobé provozování sbírek genofondĤ živých organismĤ nebo sbírek neživých pĜírodnin s nejménČ 1 tisícem položek. Podmínkou je dostupný prĤbČžnČ aktualizovaný katalog položek a pĜístupnost sbírek k vČdeckému zkoumání. (...)“. Reakce RVVI (smČšující vytvoĜenou databázi s programem, který ji eventuálnČ využívá): „Neakceptováno. Pro tento druh výstupu je urþen druh výsledku R – software, za pĜedpokladu, že se opravdu jedná o sw aplikaci pracující s daty obsaženými v pĜedmČtné databázi. V pĜípadČ, že se jedná o vznik souboru dat, který nebude sloužit pro potĜeby výzkumu, nelze takto vzniklý výstup (databázi) oznaþovat za výstup výzkumu. PĜedložené ideové návrhy budou Komisí pro hodnocení výsledkĤ RVVI diskutovány s cílem navrhnout takové formulace definic výsledkĤ, které by skuteþnČ zaruþovaly výsledky odpovídající výstupĤm výzkumu a vývoje.“

Informatics Europe – zásady pro korektní hodnocení S pĜístupem k hodnocení zvoleným Radou vlády pro výzkum a vývoj a její Komisí pro hodnocení výsledkĤ kontrastují doporuþení Informatics Europe [10], která reflektují specifickou situaci informatiky jako kombinace discipliny inženýrské, pĜírodovČdné i matematické, stejnČ jako specifickou publikaþní kulturu, která se v informatice ustanovila. Základní požadavky, které Informatics Europe ve svém poziþním dokumentu ustanovila, jsou: 1.

Informatika je svébytné disciplina kombinující vČdu s inženýrstvím. Hodnocení výzkumu musí být upraveno s ohledem na její specifiþnost.

2.

Význaþným rysem publikování výsledkĤ v informatice je dĤležitost výbČrových konferencí a knižních publikací. ýasopisy nepĜedstavují automaticky prestižnČjší zpĤsob publikace.

132


20.9.2010 12:47:39


3.

K hodnocení impaktu výzkumu v informatice jsou artefakty jako software stejnČ dĤležité jako publikace.

4.

U informatických publikací zpravidla poĜadí autorĤ nenese význam. Pokud není specificky uvedeno jinak, nemČlo by se k nČmu pĜi hodnocení výzkumníkĤ pĜihlížet.

5.

Numerické hodnoty jako napĜíklad poþty citací nesmí být nikdy užívány jako jediné hodnotící kritérium. Musí být filtrovány prostĜednictvím interpretace þlovČkem, zejména s ohledem na možné chyby, a doplnČny hodnocením peer review a zhodnocením jiných výstupĤ, než pouze publikací.

6.

Poþty publikací nejsou adekvátním indikátorem hodnoty výzkumu. MČĜí produktivitu, nikoli však impakt nebo kvalitu.

7.

Každé hodnotící kritérium, zejména kvantitativní, musí být založeno na jasných a zveĜejnČných kritériích.

8.

Numerická porovnání nesmí být užívána pro srovnání mezi disciplinami.

9.

PĜi posuzování publikací a citací je ISI Web of Science nedostateþným nástrojem pro vČtšinu oblastí informatiky a nesmí být pro tento úþel užíván. K alternativám patĜí Google Scholar, CiteSeer a (potenciálnČ) ACM’s Digital Library.

10. Hodnotící kritéria musí sama podléhat hodnocení a revizi. Z obsahu Metodiky Rady pro výzkum a vývoj i konkrétních reakcí na vznášené pĜipomínky k návrhĤm Metodiky je zĜejmé, že tato doporuþení nejsou s pĜístupem Rady pro výzkum, vývoj a inovace sluþitelná. V obecné rovinČ lze podobný odsudek vyslovit i na základČ analýzy citaþních statistik, jak ji publikovala Mezinárodní matematická unie [8]. Patenty jako hodnocení aplikovaného výzkumu V pojetí Metodiky jsou patenty hodnoceny výraznČ velkými bodovými hodnotami, nicménČ fakticky se jedná o hodnocení výstupu, které svou povahou odpovídá nerecenzovaným publikacím. Realizace patentĤ a jejich hodnocení se nevejde do þasového okna hodnocení. Patentový úĜad sice zkoumá originalitu Ĝešení, nikoli však faktickou užiteþnost nebo použitelnost. Patenty samy o sobČ nestimulují invenci, ale jsou nástrojem boje s konkurencí na trhu. Patenty rychlost výzkumu nestimulují, ale brzdí [14]. Z oblasti softwaru a pokusĤ využít softwarových patentĤ stojí za pĜipomenutí kauzy, které mohly mít potenciálnČ devastující dopad, jako byl pokus SCO z bĜezna 2003 žalovat IBM z porušení práv k operaþnímu systému Unix (firma SCO po pČti letech od své neúspČšné žaloby zbankrotovala). V souþasné dobČ se rozbíhá potenciálnČ podobný spor, kdy v první polovinČ srpna 2010 podává Oracle žalobu na Google z porušení nČkolika patentĤ vztahujícího se k platformČ programovacího jazyka Java (Oracle pĜed þasem koupil firmu Sun, která Javu vyvinula) jako implementace operaþního systému Android, který Google používá ve svých smartphonech. Zdá se, že žaloba by nemČla mít velkou šanci na úspČch, protože Google svĤj software vyvinul bez použití technologie Sunu, žaloba sama ovšem v takovém pĜípadČ jen potvrzuje, že jde o právní tah jedné spoleþnosti proti úspČšnému produktu spoleþnosti jiné. Rozsáhlá studie fungování amerického patentového systému [1] došla na základČ analýzy evropských i amerických dat k závČru o tom, že ze srovnání nákladĤ na získávání a udržení patentĤ ve srovnání s pĜínosy patentových licencí vyplývá celková spoleþenská ztrátovost fungování celého systému: „Medián [hodnoty patentu] slouží jako rozumná míra „hodnoty“ typického patentu. Tato hodnota není ve skuteþnosti není nijak vysoká [pĜibližnČ 10 tisíc dolarĤ v cenách z roku 1992 pro americké patenty a zhruba þtvrtina této þástky u patentĤ

133


20.9.2010 12:47:39

JiƎíZlatuška v NČmecku, Francii a Velké Británii] a mĤže být menší, než souþet nákladĤ za právní služby a administrativní poplatky, které jsou pro udČlení patentu potĜeba. Každý patent je jako sázka do loterie. Vynálezci jsou ochotni finanþnČ ztrácet na platbách do takové loterie s vyhlídkou možnosti velké výhry na jednom patentu. PrĤmČrná hodnota placená za patent [mezi 50 a 500 tisíci dolarĤ u amerických patentĤ a cca 16 tisíc u patentĤ evropských] pak lépe odpovídá þástce, kterou je vynálezce za takový lístek do loterie ochoten zaplatit pĜed tím, než získá informaci o kvalitČ svého vynálezu. Je to prĤmČr, ve kterém jsou zohlednČny malé pravdČpodobnosti velkých výher, stejnČ jako mnohem bČžnČjší nízké hodnoty patentĤ.“ Výrazná státní podpora, kterou do této smČĜuje vládní reforma financování výzkumu a vývoje a na které pĜes námitky na tento problém z rĤzných stran upozorĖující Rada pro výzkum, vývoj a inovace doposud zcela nekompromisnČ trvala, je podporou sázení v této „patentové loterii.“ Vzhledem k tomu, že se takto budou rozdČlovat finance z omezeného celkového objemu prostĜedkĤ, je velmi pravdČpodobné, že tyto þástky sníží finance smČĜující do pracovišĢ produkujících kvalitní výsledky ve výzkumu, kde užití dat WoS sice nČkteré oblasti neoprávnČnČ diskriminuje a z toho hlediska není optimální vzhledem k pobídkám, které v rĤzných vČdních oborech vytváĜí, nevede však samo o sobČ k podpoĜe pseudovýsledkĤ. Z hlediska uplatnČní patentových práv se ukazuje jako zvlášĢ dĤležitá schopnost vymezit pĜesné hranice uplatnČní patentu. U abstraktních pojmĤ toto vymezení zpravidla zcela selhává, což z informatických atrefaktĤ vytváĜí zvlášĢ nevhodný pĜedmČt patentování. Z amerického prostĜedí jsou sice známy pĜíklady patentovaných trivialit, aktuální vývoj po soudním verdiktu amerického Nejvyššího soudu v kauze Bilski v. Kapos na konci þervna 2010 ukazuje možnost, že pĜevládne doktrína znemožĖující patentovat abstraktní principy maskované jejich poþítaþovou implementací. Je pravdČpodobné, že takový vývoj by ovlivnil i snahy EU umožnit softwarové patenty pozitivnČ ve smyslu nezavádČní takové možnosti. Software jako inovace Hodnotící pravidla metodiky zavedla jako „inovaþní“ produkt vycházející z informatiky kategorii softwaru. Ve starších verzích se jednalo o tzv. autorizovaný software, kde jediným definiþním znakem byla skuteþnost, že je nabízen k licenþnímu užití. Nový návrh metodiky z roku 2010 pĜidává podmínku ekonomického pĜínosu nejménČ jeden milion Kþ. Zásadní slabinou tohoto pĜístupu je fixace jednoho modelu poskytování softwarových produktĤ, modelu poskytování licence na vyvinutý software (koncept pocházející cca z roku 1976, kdy ho Bill Gates uplatnil jako obchodní model pro programovací jazyk Basic vyvinutý pro personální poþítaþ Altair). Mimo zorné pole vládní Metodiky zĤstává software využívaný na základČ otevĜených systémĤ, resp. programĤ s otevĜeným zdrojovým kódem (viz napĜ. [12]). Progresivní oblast poskytování služeb v oblasti IT, tzv. service science [7], zĤstává rovnČž mimo uvažovaná paradigmata. Jedná se pĜitom o koncept, který má v prostĜedí s dobĜe rozvinutou síĢovou infrastrukturou pĜedpoklady s prostým poskytováním licencí soupeĜit. V ýeské republice se navíc velmi úspČšnČ usadily prĤmyslové aplikace tohoto konceptu (IBM, Infosys), které z hlediska možného využití produkce nových znalostí a technik využitelných v praxi mají velký potenciál dalšího rĤstu. Další zcela pominutou oblastí je tzv. experimentální informatika, tj. konstrukce netriviálních softwarových nebo hardwarových systémĤ nebo experimentování s nimi. Ve Spojených státech byla tato oblast identifikována jako vysoce dĤležitá pro rozvoj výzkumu pro americkou vČdu i prĤmyslové aplikace již v roce 1979 [4] a pozdČji americká Národní Akademie vČd publikovala i manuál, ve kterém tuto oblast americkým výzkumným pracovištím popsala a identifikovala zvláštnosti od „bČžných“ vČdních oborĤ [3].

134


20.9.2010 12:47:40


Další v ĜadČ vynechaných typĤ výstupĤ jsou výstupu na pomezí informatiky a klasických vČdních disciplin. Informatika svými modely i metodou transformace systémĤ pĜedstavuje vedle teorie a experimentĤ tĜetí metodologii vČdy [6], rovnČž tento aspekt na pomezí interdisciplinárních aplikací a základního výzkumu zĤstává metodikou zcela nepostižen. ZávČr Informatika je z hlediska metod hodnocení zapracovaných do Metodiky, jak ji pĜipravila Rada pro výzkum, vývoj a inovace, ve zvlášĢ špatné situaci. Tam, kde se jedná o informatiku jako vČdní disciplínu, trpí všemi neduhy tzv. amatérské bibliometrie [5] zejména v tom, jak se snaží vyhovČt politickým požadavkĤm na jednoduché hodnocení jedním þíslem. V oblasti inovací míjí zvolený model posuzování výsledkĤ všechny koncepty, které se nevejdou do konceptu placení licence za poskytnutý software. Z hlediska politických proklamací je sice informatika jedním z vysoce perspektivních oborĤ, hesla o budování informaþní spoleþnosti však tváĜí v tváĜ neadekvátním metodám posuzování výsledkĤ a jejich hodnoty vyznívají ponČkud problematicky. Na pĜíþiny tohoto stavu lze ukázat zcela adresnČ – jsou to þlenové Rady pro výzkum, vývoj a inovace a její Komise pro hodnocení výsledkĤ, kteĜí vznášené pĜipomínky vČdomČ ignorovali. Srovnání profesních standardĤ hodnocení výsledkĤ výzkumu i využívání progresivních prvkĤ v oblasti nasazování inovací obnažuje malou kompetenci konání Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Literatura [1]

Bessen, J. and Meurer, M. J.: Patent Failure: How Judges, Bureaucrats, and Lawyers Put Innovators at Risk, Princeton University Press, 2008

[2]

Bitlaw: Are Software and Business Methods Still Patentable after the Bilski Decisions? (http://www.bitlaw.com/software-patent/bilski-and-software-patents.html)

[3]

Computer Science and Telecommunications Board: Academic Careers for Experimental Computer Science, National Adademies Press, 1994

[4]

Feldman, J. A. and Sutherland, W. R.: Rejuvenating Experimental Computer Science, Communications of the ACM, September 1979, pp. 497–502

[5]

Gläser, J. and Laudel, G.: The Social Construction of Bibliometric Evaluations, in R. Whitley and J. Gläser (eds.). The Changing Governance of the Sciences, Springer Seience+Business Media D.V., 2007, pp. 101-127

[6]

Gruska, J.: A Perception of Informatics, Academia Europeana, kvČten 2010 (http://www.ae-info.org/attach/Acad_Main/Sections/Informatics/Personal_Views/1005-05-Gruska-Informatics.pdf)

[7]

Hefley, B. and Murphy, W., eds.: Service Science, Management and Engineering, Education for the 21st Century, Springer, 2008, 384 p.

[8]

Joint Committee on Quantititive Assessment of Research (IMU, ICIAM a IMS): Citation Statistics, þerven 2008 (http://www.mathunion.org/fileadmin/IMU/Report/CitationStatistics.pdf)

[9]

Mattern, F.: Bibliometric Evaluations of Computer Science – Problems and Pitfalls, European Computer Science Summit – ECSS 2008, Oct. 9-10, 2008, Zurich

[10]

Meyer, B., Choppy, Ch., Staunstrup, J., and van Leeuwen, J.: Research evaluation for computer science, Communications of the ACM, April 2009, pp. 31-34.

135


20.9.2010 12:47:40

JiƎíZlatuška [11]

Moed, H. F.: Citation Analysis in Research Evaluation, Springer 2005, 346 p.

[12]

Open ePolicy Group: Roadmap to Open ICT Ecosystems, Berkman Center for Internet 7 Society, Harvard university, 2005

[13]

Sandström, U.: A Metric for Academic Performance applied to Australian universities, 2001-2004, WCU-2, Shanghai 2007

[14]

Stiglitz, J. and Sulston, J.: Who Owns Science, Institute for Science, Ethics and Innovation, University of Manchester, þervenec 2008

[15]

USPTO: Memorandum on Supreme Court Decision in Bilski s. Kappos, þerven 2010 (http://www.bitlaw.com/source/uspto/2010_USPTO_Bilski_Memo.PDF)

136


20.9.2010 12:47:40

Technická pĜíloha: 1. Struþná informace o projektu Stanislav Žák 2. Analýza portálu pro podporu sítČ informatikĤ v ýR Kamil Matoušek, Jaromír Doležal, JiĜí Doležel, JiĜí Kubalík, Martin Neþaský 3. Informatický výzkum v regionech - sbČr dat pro potĜeby pĜipravovaného informatického webového portálu JiĜí Šíma, Martin Víta 4. Nabídka ke spolupráci v rámci projektu Stanislav Žák

137


20.9.2010 12:47:40

138


20.9.2010 12:47:41

Struþná informace o projektu Projekt „Sociální síĢ informatikĤ v regionech ýR (SoSIReýR)“ pĤsobí v rámci operaþního programu VzdČlávání pro konkurenceschopnost (prioritní osa 2 Terciární vzdČlávání, výzkum a vývoj, oblast podpory 2.4 Partnerství a sítČ). Partnery projektu jsou Univerzita Karlova v Praze (MFF), Vysoká škola ekonomická v Praze, Ústav informatiky AV ýR, v. v. i., ýeské vysoké uþení technické v Praze (FEL) a Vyšší odborná škola a StĜední prĤmyslová škola Šumperk. Cílem projektu je pĜispČt ke konkurenceschopnosti ýeské republiky v oboru informatiky cestou vytvoĜení komunitní sítČ informatikĤ ze všech regionĤ republiky jako základu pro partnerství nejrĤznČjších typĤ. SíĢ je vytváĜena zpoþátku na základČ osobních kontaktĤ (semináĜe, workshopy, regionální síĢ kontaktĤ, pravidelná práce skupin osob na reflexi postavení informatiky ve spoleþnosti) a dále bude budována a také zastĜešena webovým portálem spoluvytváĜeným informatickou komunitou. (Plán portálu a jeho role jsou od jeho autorĤ z FEL ýVUT a MFF UK výstižnČ popsány v úvodní þásti následujícího pĜíspČvku „Analýza portálu …“ ). Pro podporu spolupráce institucí informatického výzkumu a vzdČlávání se soukromým sektorem a státní správou mapujeme za pomoci informatické komunity obsah a úroveĖ terciárního vzdČlávání v informatice (MFF UK). Dále mapujeme informatický výzkum v regionech pro potĜeby vznikajícího portálu a provádíme analýzu výzkumu a vývoje v regionech a jeho perspektiv (ÚI AV ýR). Zabýváme se také otázkou lidských zdrojĤ v oblasti ICT a posílením vztahĤ mezi hospodáĜskou sférou a akademickým svČtem prostĜednictvím sociální sítČ (VŠE). Všechny tyto aktivity jsou zamČĜeny k tématu konkurenceschopnosti þeské informatiky. PrĤbČh a výsledky projektu vytváĜejí pĜedpoklady jak ke komunikaci uvnitĜ informatické komunity tak ke komunikaci a spolupráci s hospodáĜským svČtem a se státní správou a pĜispívají tak k pĜekonání rozdrobenosti informatického svČta v ýeské republice a ke zvýšení jeho akceschopnosti. Jako o významném pĜíspČvku ke konkurenceschopnosti se uvažuje mimo jiné o vytváĜení spojených velkých programátorských týmĤ þi o velkých spoleþných evropských projektech. V Ĝíjnu tohoto roku projekt dovrší prvý rok svého trvání. Doufáme, že výsledky prvého roku i výsledky dvou let následujících splní oþekávání do projektu vkládaných.

Stanislav Žák

139


20.9.2010 12:47:41

Analýza portálu pro podporu sítČ informatikĤ v ýR Kamil Matoušek1, Jaromír Doležal1, JiĜí Doležel1, JiĜí Kubalík1, Martin Neþaský2 1

Fakulta elektrotechická , ýeské vysoké uþení technické v Praze Technická 2, 166 27 Praha 6 {matousek,dolezja7,dolezjir,kubalik}@fel.cvut.cz 2 Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze [email protected]

1

Úvod

Projekt SoSIReýR je zamČĜen na vybudování sociální sítČ informatikĤ v regionech ýR 1 s cílem zlepšit postavení informatiky v ýR a její pĜínos spoleþnosti a zvýšit konkurenceschopnost ýR v oblasti informatiky. KromČ jiných prostĜedkĤ, použitých k dosažení tČchto cílĤ, jako jsou konference, workshopy a semináĜe, síĢ regionálních kontaktĤ, je v rámci projektu vyvíjen i webový portál s prvky sociální sítČ, který poskytne zastĜešující platformu pro aktivní spolupráci informatikĤ. Portál bude sloužit jednak jako centralizovaný zdroj relevantních informací rĤzného druhu, navíc poskytne služby a prostĜedky pro využití tČchto informací smČrem ke sjednocení komunity informatikĤ v ýR a zefektivnČní komunikace aktuálních problémĤ a provádČní aktivit v této oblasti. Hlavní pĜínos portálu SoSIReýR vidíme v tČchto oblastech: -

UsnadnČní komunikace mezi informatiky v regionech i s dalšími subjekty z oblasti vzdČlávání a výzkumu, hospodáĜské sféry a státní správy prostĜednictvím globálního fóra resp. tématicky zamČĜených fór pro centralizovanou diskuzi naléhavých témat v oblasti informatiky, jako napĜ. studijní plány, financování výzkumu, apod.

-

ZpĜístupnČní velkého množství informací, materiálĤ a odkazĤ ohlednČ informatiky a informatikĤ (studijní materiály, dokumentace úspČšných projektĤ, apod.).

-

Navazování a rozvíjení spolupráce, vytváĜení pracovních þi zájmových skupin, vyhledávání vhodných entit (lidí, institucí, výzkumných týmĤ, firem).

-

ZprostĜedkování nabídky a poptávky pracovních pĜíležitostí.

Tento pĜíspČvek shrnuje výsledky první fáze vývoje portálu, kterou byla analýza požadavkĤ, zajišĢovaná spoleþnČ týmy ýVUT a MFF. První þást nejprve podává struþnou analýzu þtyĜ vybraných zahraniþních projektĤ, zamČĜených na spolupráci vČdcĤ, vývoj a vzdČlávání. Budou struþnČ popsány základní rysy tČchto portálĤ a vyjmenovány nejdĤležitČjší závČry, vyplývající z analýzy, s ohledem na pĜipravovaný portál SoSIReýR. Ve druhé þásti pĜíspČvku popíšeme páteĜ sociální sítČ informatikĤ v regionech ýR, kterou má portál podporovat. PĜedstavíme dvČ dĤležité charakteristiky osob i dalších entit v síti: znalostní a vČdecké profily. Ty umožní strukturovaným zpĤsobem popsat znalosti a vČdecké zamČĜení a poskytne tak pokroþilejší nástroje pro vyhledávání a porovnávání entit v sociální síti v porovnání s existujícími Ĝešeními. Nakonec budeme demonstrovat výhody použití znalostních a vČdeckých profilĤ na základních pĜípadech užití.

1

Sem se Ĝadí pracovníci a studenti regionálních vyšších odborných škol a vysokých škol a pracovníci zabývající se vzdČláváním, výzkumem a vývojem v regionálních výzkumných organizacích.

140


20.9.2010 12:47:41

AnalýzaportálupropodporusítĢinformatikƽvR 2

Analýza vybraných portálĤ pro vČdu, výzkum a inovace

V zahraniþí existují podobné projekty zamČĜené na spolupráci vČdcĤ, vývoj a vzdČlávání, proto jsme zaþali nejdĜíve s jejich analýzou. Pro analýzu jsme si zvolili následující þtyĜi portály, které jsou provozovány již minimálnČ tĜetím rokem: -

ResearchGate [1],

-

SciSpace [2],

-

Epernicus [3],

-

ScienceStage [4].

Portály srovnáváme z pohledu poskytovaných funkcí, pĜehlednosti jejich rozmístČní a vzájemné provázanosti, a hodnocení a dĤvČryhodnosti obsahu. 2.1

ResearchGate

Portál ResearchGate je navržen pro spolupráci vČdcĤ a sdílení souvisejících dat. Podle našeho názoru má ze zkoumaných portálĤ nejvíce propracované funkce. Portál naplno využívá možnosti automaticky doporuþovat obsah na základČ uživatelského profilu, který je rozsáhlý a dobĜe strukturovaný. Portál poskytuje možnost vyhledání þlánkĤ v interních i externích databázích, a to nejen na základČ klíþových slov, ale také na bázi analýzy volnČ dostupných abstraktĤ. U výsledkĤ hledání je v procentech zobrazena relevance jednotlivých klíþových slov použitých vyhledávácím systémem, což pĤsobí jako zpČtná vazba na þlena portálu, aby byl schopen lépe formulovat své další dotazy. Sémantické vyhledávání je dále využito u funkce Similar Abstract Search, která na základČ abstraktu umožĖuje nalézt podobné þlánky k þlánku, na kterém autor právČ pracuje. ObdobnČ je vyhledávání využito u funkce Journal Finder, která pak na základČ abstraktu þlánku uživatele poskytne výþet možných þasopisĤ vhodných pro publikaci. Portál nabízí také podporu pro zveĜejnČní nabídky a poptávky pracovních pĜíležitostí. Hlavní uživatelské rozhraní pro þerpání ovČĜených informací pĜedstavuje tzv. ResearchBlog, který shrnuje již publikované, recenzované þlánky nebo dĤležité myšlenky a koncepty. Pro rychlou distribuci informací je dostupný informaþní kanál News a pro þasto aktualizované pĜíspČvky je možné použít kanál RSS. Publikace na ResearchBlogu procházejí peþlivým schvalovacím procesem þleny portálu. Obsah na portálu ResearchGate je možné oznaþit jako nevhodný nebo naopak použít funkci „I like this“ pro pozitivní hodnocení, které není anonymní, což dále pĜispívá k dĤvČryhodnosti obsahu. Uživatelský profil na portálu ResearchGate je pĜíkladem správné struktury, dobĜe využitelné pro automatické doporuþení obsahu. Obsahuje základní informace jako kontakty a odbornost uživatele. Dále seznam publikací uživatele v interní i externích databázích (pro vložení je možné použít reference v nČkolika formátech), seznam oblíbené literatury, kterou si uživatel pĜeje sdílet s dalšími þleny, seznam potvrzených a ovČĜených kontaktĤ uživatele a seznam skupin, jichž je uživatel þlenem. Pro zveĜejnČní široké škály informací slouží blog. Souþástí uživatelského profilu portálu ResearchGate je také nástroj pro vizualizaci vazeb. Vizualizovat lze prakticky všechny vazby uživatelského profilu, napĜíklad vazby na publikace podle žurnálĤ a zemČ pĤvodu autorĤ. Úvodní stránka portálu obsahuje celkový pĜehled, poštu, nastavení a vyhledávání. Úvodní stránka také umožnuje personalizaci portálu, dostupné jsou napĜíklad panely News in my network, Researchers you might know a Next appointments. ýást Researches podporuje pĜímou spolupráci mezi þleny. Podpora týmové spolupráce je pak v þásti Groups a souþástí skupin je vlastní diskuzní fórum Discussion board. Souþástí podpory práce s literaturou jsou funkce pro doporuþení obsahu.

141


20.9.2010 12:47:41

KamilMatoušek,JaromírDoležal,JiƎíDoležel,JiƎíKubalík,MartinNeēaský Velice rozšíĜenou funkcí na tomto portálu jsou doporuþení pro pozvání kolegĤ do systému pomocí importu vazeb (napĜ. seznamĤ e-mailových kontaktĤ) nebo pomocí doporuþení výzkumné skupiny. 2.2

SciSpace

Tento portál poskytuje svým þlenĤm pouze základní nástroje sociální sítČ urþené pro spolupráci. Klíþovým rysem portálu SciSpace je komplexnost oblíbených položek bookmarks. PĜidávat oblíbené položky je možné u vČtšiny položek portálu. Další funkcí podporující oblíbené položky je nástroj bookmarklet k integraci do webového prohlížeþe, který pĜi stisku tlaþítka bookmark it odešle odkaz k uložení do profilu uživatele na portálu SciSpace. U vČtšiny položek portálu SciSpace je také možnost pĜihlásit se k odbČru pomocí RSS. U portálu SciSpace pĜedstavují skupiny uživatelĤ speciální entity s vlastním blogem, prostorem pro sdílení souborĤ a se stejnými položkami a nástroji, které jsou dostupné v profilu jednotlivého uživatele. 2.3

Epernicus

Portál Epernicus je více zamČĜen na komunikaci a nástroje pro vytváĜení vazeb uživatelĤ s podobným zamČĜením. Skupiny uživatelĤ zahrnují jednak specifické obecné komunity, do nichž se uživatel musí zaĜadit již pĜi registraci, dále pak volitelné skupiny vytváĜené uživateli a také tzv. Automated networks, do nichž je þlen portálu zaĜazován automaticky na základČ uživatelského profilu. Klíþovým rysem portálu je aplikace BenchQ, která slouží k rychlé distribuci otázek a odpovČdí v komunitČ portálu. Rychlosti spolupráce pomáhá možnost distribuce otázek pomocí elektronické pošty vþetnČ možnosti odpovČdČt na otázku opČt e-mailovou zprávou, která je zpracována a následnČ vložena do portálu. Aplikace také umožĖuje podrobnČ specifikovat, jaké podmnožinČ þlenĤ portálu bude otázka položena. Za zmínku stojí také vizualizace vazeb þlenĤ portálu. Uživatelský profil je svým rozsahem srovnatelný s portálem ResearchGate a je také dobĜe strukturovaný pro automatické zpracovaní. Profil se dČlí na dosažené vzdČlání a praxi, krátké shrnutí výzkumného zamČĜení uživatele ve formČ jednoho odstavce, odborné znalosti uživatele, seznam dosažených ocenČní, seznam vlastních publikací, umožĖuje vkládat prezentace a materiály z konferencí spolu s doprovodnými informacemi, seznam oblíbených stránek a oblíbených dokumentĤ. Navíc je možné vložit soubor obsahující životopis. Uživatele, respektive uživatelské profily, je možné oznaþit jako nevhodné nebo jim lze naopak dávat souhlasné hodnocení, v pĜípadČ portálu Epernicus nazývané „Kudos“. 2.4

ScienceStage

Portál ScienceStage je zamČĜen primárnČ na prezentaci a sdílení multimédií, a to i pro komerþní sféru. Svoji prezentaci (Stage) zde má mnoho známých zahraniþních univerzit, napĜíklad Yale University. Své prezentace a vysílání zde mají televizní stanice a kanály, spíše menšího charakteru, které jsou zamČĜeny na vČdu. Charakteru multimediálního portálu odpovídají i nástroje pro práci s obsahem. Základní prezentace je na portálu dostupná zdarma, je však možno si zakoupit i profesionální varianty prezentací, které zahrnují vystavení do popĜedí, zvýšené limity uložení dat, multimediální pĜehrávaþ HD-videa a další výhody. Obsah portálu je možné procházet bez registrace a pĜihlášení. NávštČvník je pouze omezen na obsah, který je þleny oznaþen jako veĜejný. Multimédiální zdroje hodnotí uživatelé na stupnici 1-5. Úvodní stránku pĜihlášeného uživatele má nejpĜehlednČjší ze všech analyzovaných portálĤ. Plní dokonale funkci rozcestníku, neboĢ obsahuje odkazy na všechny funkce portálu.

142


20.9.2010 12:47:41

AnalýzaportálupropodporusítĢinformatikƽvR Uživatelský profil je v pĜípadČ portálu ScienceStage díky zamČĜení na prezentaci multimédií shodný s prezentací Stage. RozdČlen je pouze na tĜi þásti: þást se základním údaji, þást s adresou a vČdeckým zamČĜením, které se vybírá ze nabízeného seznamu a nepojmenovaná þást, obsahující informace o pracovních zkušenostech, projektech, publikacích a grantech. Tyto upĜesĖující informace nejsou dále stukturovány, vkládají se jako odstavce textu, což není pĜíliš vhodné pro automatické doporuþování obsahu. Nastavení soukromí je možné provést pouze u oblíbených položek. U Stage je možné v sekci Blogstream pĜipisovat poznámky. Hlavní funkcí je zde možnost vkládat audiovizální materiály a textové dokumenty. 2.5

Porovnání portálĤ

NejdĜíve zmiĖme nejdĤležitČjší spoleþné rysy analyzovaných portálĤ sociálních sítí. Uživatelský profil obsahuje klíþové informace pro identifikaci uživatele – þlena portálu. HodnovČrná identifikace uživatele umožĖuje posoudit dĤvČryhodnost a relevanci jím pĜedkládaných informací. Na základČ uživatelského profilu mohou být uživateli aktivnČ pĜedkládány informace jako alternativa ke klasickému (pasivnímu) vyhledávání. Pro automatizované zpracování a doporuþování obsahu je tĜeba, aby byl uživatelský profil co nejvíce a nejlépe strukturovaný. Úvodní stránka pĜihlášeného uživatele, þlena portálu, je samozĜejmČ nejþastČji navštČvovanou stránkou. Stránka nemusí být jen strohým rozcestníkem portálu, ale mĤže v sobČ obsahovat také upoutávku na zajímavé funkce pro uživatele, kteĜí o nich ještČ nevČdí. NČkteré portály zde uvádČjí výþet posledních vykonaných funkcí (událostí), zatímco jiné pĜedkládají nabídku „doporuþených“ funkcí na základČ uživatelského profilu. TČmito doporuþeními s konkrétním náhledem se portály snaží pĜispČt k intuitivnosti systému. Jejich cílem ale také mĤže být zachycení pozornosti uživatele tak, aby se vydal prozkoumat nabízený informaþní kanál. NČkteré portály typicky umožĖují personalizaci úvodní stránky a to pĜidáním panelĤ typu “widgets” nebo jiných. Úvodní stránka nepĜihlášeného uživatele, návštČvníka portálu, je dĤležitá pro oslovení potenciálních zájemcĤ. MĤže obsahovat vybrané funkce i pro neregistrované návštČvníky. NapĜíklad portál ResearchGate umožĖuje bez pĜihlášení zobrazit pracovní pĜíležitosti, základní informace o svých þlenech a výzkumných skupinách. Detailní profily a další funkce jsou dostupné až po pĜihlášení. Portál Epernicus bez pĜihlášení žádné své funkce nenabízí, zobrazuje opČt jen veĜejný profil svých þlenĤ. Portál ScienceStage naopak nabízí všechny informace i pro nepĜihlášené uživatele. Strategií nČkterých portálĤ bývá nechat ze zaþátku systém otevĜený a po urþitém þase ho þásteþnČ uzavĜít. ÚplnČ uzavĜený systém nedává prostor uživatele zaujmout, naopak otevĜený systém nemotivuje uživatele k registraci. Vhodné je také použít pro nové þleny nebo návštČvníky urþitou demonstraci funkcí za úþelem seznámení se možnostmi jaké portál nabízí þi nabídnou þásti plné funkcionality s opakujícími se výzvami k registraci. PĜi porovnání analyzovaných portálĤ se zamČĜíme na použité uživatelské profily a související podpĤrné nástroje (Tabulka 1) a dále na ostatní vybrané aspekty analyzovaných portálĤ (Tabulka 2).

143


20.9.2010 12:47:42

KamilMatoušek,JaromírDoležal,JiƎíDoležel,JiƎíKubalík,MartinNeēaský Tabulka 1: Podrobné srovnání propracovanosti uživatelského profilu. Položky a uživatele

funkce

profilu

ResearchGate

SciSpace

ScienceStage*

Epernicus

O

O

X

X

XXX

XXX

X

XX

X

XXX

X

O

XX

O

X

X

XX

X

X

O

X

XX

X

XX

Informace týkající se výzkumu

XXX

O

X

XXX

Informace týkající se vzdČlání

XXX

X

X

XXX

Možnost uzavĜení úþtu Nastavení soukromí Záložky, oblíbené položky VČdní obor Blog a diskuze Informace zamČstnání

týkající

se

Indikace statusu uživatele

O

O

X

O

Export profilu

X

O

O

O

XX

O

X

X

X

O

XXX

X

VČdecké publikace Prezentace

* Analyzována byla základní neplacená verze uživatelského profilu (Stage). Symbol „O“ v tabulce oznaþuje aspekt, který není na portálu pĜítomen vĤbec nebo pouze nepĜímo. NapĜíklad „vČdecké publikace” v portálu SciSpace nejsou pĜímo uvádČny, pouze lze vložit libovolný soubor. Poþty „X“ v tabulkách pak indikují relativní propracovanost jednotivých aspektĤ. Pro zajímavost si lze povšimnout, že jen dva portály umožĖují uzavĜít (zrušit) uživatelský úþet.

Tabulka 2: Srovnání propracovanosti samotných portálĤ Propracovanost aspektĤ

dalších ResearchGate

PĜátelé, kontakty a pozvánky Vazby na sociální sítČ

SciSpace

ScienceStage

Epernicus

XXX

X

XX

XX

XX

0

XX

XX

Skupiny a spolupráci

nástroje

pro

XXX

XXX

XX

XX

Literatura, vyhledávání

publikace

a

XXX

X

X

XX

událostí

a

XXX

XX

X

XX

DĤvČryhodnost a hodnocení obsahu

XXX

X

XX

XX

XX

XX

X

X

Oznamování notifikace

Zabezpeþení obsahu

Položka pĜátelé, kontakty a pozvánky zahrnuje nástroje pro nábor nových þlenĤ portálu pomocí pozvánek, dále pak doporuþení obsahu þlenĤm i potenciálním zájemcĤm, vytváĜení a import kontaktĤ, práci s pĜáteli a se skupinami pĜátel. Položka vazby na sociální sítČ zahrnuje možnosti sdílení materiálĤ, skupin a „statusu“ uživatele na dalších sociálních sítích, jako napĜíklad Facebook a dalších. Položka skupiny a nástroje pro spolupráci zahrnuje nástroje pro týmovou spolupráci – vytváĜení výzkumných, pracovních i zájmových skupin, automatické doporuþování obsahu, ale napĜíklad i plánování schĤzek.

144


20.9.2010 12:47:42

AnalýzaportálupropodporusítĢinformatikƽvR Položka literatura, publikace a vyhledávání reprezentuje nástroje pro práci s vČdeckými publikacemi, pĜístup a vyhledávání v interních a externích vČdeckých databázích. Položka oznamování událostí a notifikace pĜedstavuje oznamování pomocí elektronické pošty, interních zpráv, ale také RSS a News kanálĤ. Položka dĤvČryhodnost a hodnocení obsahu se týká obsahu vloženého þleny portálu a zahrnuje nástroje pro hodnocení obsahu a možnost diskuze nad obsahem. Položka zabezpeþení obsahu zahrnuje nastavení soukromí u obsahu vloženého uživatelem, u skupin a dalších þástí kromČ uživatelského profilu.

3

Doporuþení pro vývoj portálu SoSIReýR

DĤležité vlastnosti, funkce a služby, které by mČl portál SoSIReýR nabízet: -

Získávání nových þlenĤ: Získávání nových þlenĤ je velmi dĤležité hledisko, protože na vytvoĜení komunity závisí úspČch portálu. Mezi základní funkce podporující získávání nových þlenĤ patĜí import již existujících kontaktĤ uživatelĤ, podpora doporuþování obsahu na portálu potenciálním uživatelĤm, veĜejná prezentace þlenĤ portálu a v neposlední Ĝade zpĜístupnČní þásti obsahu þi funkcí i neregistrovaným návštČvníkĤm.

-

Interakce uživatele a portálu: S využitím sémantických technologií mĤže být portál schopen "porozumČt" významu svého obsahu, což umožĖuje automatické doporuþování obsahu na základČ profilu uživatele. Podpora komunikace s portálem pĜes e-mail - notifikace, diskuze na portálu, zasílání pĜíspČvkĤ do blogu a další.

-

Podpora interakce mezi uživateli: Interní pošta, blogy a jiné nástroje, umožĖující rychlou distribuci otázek a odpovČdí v komunitČ portálu, viz aplikace BenchQ u portálu Epernicus.

-

RozmístČní funkcí a pĜehlednost grafického rozhraní: Pro uživatele je dĤležitá pĜehlednost a snadná orientace na portálu. Portál by mČl udržovat, pokud možno, stejnou strukturu všech stránek. ZvláštČ dĤležitá je úvodní stránka pĜihlášeného uživatele, þlena portálu, která je nejþastČji navštČvovanou stránkou. Stránka nemusí být jen statickým rozcestníkem portálu, ale mĤže obsahovat také dynamickou þást s upoutávkami na zajímavé informace a funkce pro uživatele.

-

Profil uživatele: HodnovČrná identifikace uživatele umožĖuje posoudit dĤvČryhodnost a relevanci jím pĜedkládaných informací. Na základČ uživatelského profilu mohou být uživateli aktivnČ pĜedkládány informace jako alternativa ke klasickému (pasivnímu) vyhledávání. Pro automatizované zpracování a doporuþování obsahu je tĜeba, aby byl uživatelský profil co nejvíce a nejlépe strukturovaný. Bude-li profil uživatele rozsáhlý, nemusí se celý vyplĖovat hned pĜi registraci. Potom je vhodné zobrazovat uživateli výzvy k doplnČní profilu. Stav vyplnČní profilu uživatele lze indikovat v procentech a výzvy zobrazovat napĜ. ve tvaru: „VyplĖte si pracovní minulost abyste dosáhli 73% a mohli naplno využívat možnosti, které Vám portál nabízí".

4

Znalostní profil a jeho využití v portálu SoSIReýR

PáteĜí portálu SoSIReýR (dále jen portál) bude sociální síĢ osob, skupin a projektĤ. Konceptuální schéma sociální sítČ je znázornČno na obrázku þ. 1.

145


20.9.2010 12:47:42

KamilMatoušek,JaromírDoležal,JiƎíDoležel,JiƎíKubalík,MartinNeēaský Osoby reprezentují jednotlivé informatiky z akademické, státní i soukromé sféry. Osoby jsou zároveĖ i uživateli portálu. Osoby vytváĜejí skupiny, které odpovídají výzkumným i pracovním skupinám v reálném svČtČ. Projekty pak odpovídají projektĤm reálného svČta a jsou strukturovány tak, jak jsme v souþasnosti zvyklí strukturovat projekty ve výzkumné sféĜe (napĜ. GAýR a TAýR projekty). Zde se projekt skládá z ĜešitelĤ, pĜiþemž právČ jeden z nich je Ĝešitelem hlavním.

Obrázek 1: Konceptuální schéma sociální sítČ informatikĤ NastínČná sociální síĢ má v reálném svČtČ složitou strukturu. Cílem portálu je tuto strukturu nejen zachytit, ale také nad ní umožnit efektivní vyhledávání. K tomu je nutné identifikovat dĤležité charakteristiky jednotlivých entit v sociální síti, které vyhledávání umožní. BČhem analýzy požadavkĤ budoucích uživatelĤ portálu jsme kromČ klasických charakteristik, jako jméno a zamČstnavatel osoby, þlenové a mateĜská instituce skupiny þi projektu, identifikovali další dvČ významné charakteristiky, které nazýváme znalostní a vČdecký profil. Znalostní profil strukturovaným zpĤsobem popisuje znalosti dané entity, napĜ. osoby nebo skupiny. PodobnČ vČdecký profil popisuje vČdecké zamČĜení. Specifikace požadovaného znalostního þi vČdeckého profilu potom slouží jako dotaz pro nalezení entit, které disponují danými znalostmi þi mají dané vČdecké zamČĜení. Ve zbytku této kapitoly podrobnČji popíšeme znalostní a vČdecké profily. Popíšeme také typické pĜípady užití, které budou demonstrovat výhody použití tČchto dvou charakteristik. 4.1

Znalostní profily

Znalostní profil je asociován s entitou. Charakterizuje znalosti, které entita poskytuje nebo naopak požaduje. NapĜ. mĤže charakterizovat znalosti osoby nebo celé skupiny osob. Na druhou stranu znalostní profil studijního plánu mĤže charakterizovat znalosti typického absolventa tohoto plánu. Znalostní profil také mĤže charakterizovat požadované znalosti ideálního kandidáta na pracovní pozici.

146


20.9.2010 12:47:43

AnalýzaportálupropodporusítĢinformatikƽvR Portál bude podporovat znalostní profily v podobČ zavedené v rámci projektu “Konkurenceschopnost absolventĤ IT oborĤ VŠ a VOŠ na trhu práce v ýR” [6]. Znalostní profil se v této podobČ skládá ze 17 os, z nichž každá reprezentuje urþitou oblast informatických znalostí, napĜ. modelování procesĤ þi datové inženýrství. Znalostní profil obsahuje pro každou osu ohodnocení na stupnici 0-5. PĜíklad je znázornČn na obrázku þ. 2. Profil charakterizuje znalosti uživatele.

Obrázek 2: PĜíklad znalostního profilu 4.2

VČdecké profily

PodobnČ jako znalostní profil je vČdecký profil asociován s entitou. Tentokrát charakterizuje její vČdecké zamČĜení. MĤže tak charakterizovat vČdecké zamČĜení osoby nebo celého pracovištČ. MĤže také charakterizovat vČdecké zamČĜení projektu þi volného pracovního místa v rámci projektu. Portál bude podporovat vČdecké profily v podobČ strukturované podle všeobecnČ uznávané ACM klasifikace [5]. Ta je hojnČ využívána pro klasifikaci vČdeckých výsledkĤ. Kategorie ACM klasifikace reprezentují obory informatického výzkumu a tvoĜí jednotlivé osy vČdeckého profilu. Ohodnocení na dané ose na stupnici 0-5 charakterizuje úroveĖ vČdeckých výsledkĤ dané entity v oboru reprezentovaném osou. ACM klasifikace má hierarchickou strukturu – kategorie mĤže být buć listová a nebo mĤže být þlenČna na podkategorie. Z tohoto dĤvodu je hierarchický i vČdecký profil. Manuální ohodnocení probíhá pouze na osách odpovídajících listovým kategoriím. Ohodnocení os nelistových kategorií je agregací os odpovídajících pĜíslušným podkategoriím. PĜíklad vČdeckého profilu je znázornČn na obrázku þ. 3. Struktura vČdeckého profilu se odráží i ve zpĤsobu jeho prezentace. Zatímco v pĜípadČ znalostního profilu je znázornČno ohodnocení všech os v podobČ jednoho pavuþinového grafu, v pĜípadČ vČdeckého profilu je možné zobrazit pomocí jednoho pavuþinového grafu

147


20.9.2010 12:47:43

KamilMatoušek,JaromírDoležal,JiƎíDoležel,JiƎíKubalík,MartinNeēaský pouze ohodnocení os odpovídajících podkategoriím jedné vybrané kategorie. Z tohoto dĤvodu je vždy zobrazeno nejprve ohodnocení hlavních os (graf vlevo nahoĜe na obrázku). Hlavní osou myslíme osu, která odpovídá nČkteré z hlavních kategorií ACM klasifikace. Uživatel poté mĤže vybrat jednu z os, pro níž je zobrazeno ohodnocení os odpovídajících podkategorií (další dva grafy na obrázku). Takto mĤže uživatel pokraþovat rekurzivnČ až k listovým kategoriím, jak ukazujeme na obrázku. 4.3

PĜípady užití

V této kapitole pĜedstavíme nČkolik základních pĜípadĤ užití znalostních a vČdeckých profilĤ, které budou demonstrovat výhody jejich použití.

Obrázek 3: PĜíklad vČdeckého profilu

148


20.9.2010 12:47:44

AnalýzaportálupropodporusítĢinformatikƽvR 4.3.1

Vyhledávání

Základním pĜípadem užití je vyhledávání znalostních þi vČdeckých profilĤ podobných zadanému profilu. Uživatel vyplní požadovaný profil nebo vybere ze sady pĜedvyplnČných (napĜ. mĤže portál obsahovat typické znalostní profily jednotlivých informatických profesí). Systém poté vyhledá k entit s nejpodobnČjšími profily þi všechny entity s profily s podobností se zadaným profilem alespoĖ p. 4.3.2

Porovnávání

Porovnání dvou znalostních þi vČdeckých profilĤ znamená takové zobrazení, které jednoduše znázorĖuje rozdíly mezi profily. To mĤže napĜ. využít uživatel pĜi procházení profilĤ svých pĜátel, kdy je na profilové stránce pĜítele zobrazeno porovnání znalostního profilu pĜítele se znalostním profilem uživatele. Uživatel tak mĤže prĤbČžnČ porovnávat, jakým zpĤsobem si jeho pĜátelé, kteĜí napĜ. absolovovali ve stejném studijním programu, dopĖují svoje znalosti. 4.3.3

Inzerce

Znalostní a vČdecké profily mohou být také využity pro popis inzerátĤ. V pĜípadČ, že spoleþnost poptává zamČstnance na danou pozici se specifickými znalostmi, popíše tyto znalosti v podobČ znalostního profilu místo klasického textového nestrukturovaného popisu. PodobnČ mĤže hlavní Ĝešitel projektu ve fázi pĜípravy vČdeckého projektu pro nalazení vhodných spoluĜešitelĤ popsat požadavky na spoluĜešitele v podobČ vČdeckého profilu. To umožní daleko pĜesnČjší vyhledávání vhodných kandidátĤ než souþasná Ĝešení. 4.3.4

Reporty

Znalostní a vČdecké profily umožní generování profilĤ dle rĤzných parametrĤ. Bude možné napĜ. sledovat vývoj znalostí urþité skupiny osob v þase þi rozdíly mezi znalostmi v jednotlivých regionech ýR. Jiným pĜíkladem je sledování vývoje poptávky firem apod. 5

ZávČr

V tomto pĜíspČvku jsme poskytli základní pĜehled v oblasti existujících portálĤ podporujících sociální sítČ vČdeckých komunit. Podali jsme pĜehled jejich vlastností a nedostatkĤ z pohledu potĜeb pĜipravovaného portálu SoSIReýR a poskytli jsme nČkterá doporuþení pro jeho vývoj. V další þásti práce jsme pak popsali základní strukturu sociální sítČ informatikĤ v regionech ýR a pĜedstavili jsme dvČ originální charakteristiky þlenĤ této sociální sítČ: znalostní a vČdecké profily. Nakonec jsme krátce popsali typické pĜípady užití, které demonstrovaly výhody použití tČchto profilĤ. PodČkování Tento pĜíspČvek vznikl v rámci Projektu SoSIReýR – „Sociální síĢ informatikĤ v regionech ýeské republiky“ reg. þ. CZ.1.07/2.4.00/12.0039 v rámci Operaþního programu VzdČlávání pro konkurenceschopnost. Literatura [1]

Portál projektu ResearchGate, http://www.researchgate.net/

[2]

Portál projektu SciSpace, http://www.scispace.com/

[3]

Portál projektu Epernicus, http://www.epernicus.com/

149


20.9.2010 12:47:44

KamilMatoušek,JaromírDoležal,JiƎíDoležel,JiƎíKubalík,MartinNeēaský [4]

Portál projektu ScienceStage, http://sciencestage.com/

[5]

The ACM Computing Classification System (1998). ©2010. http://www.acm.org/about/class/ccs98-html. [verze z 4. srpna 2010].

[6]

VoĜíšek, J., Doucek, P., Novotný, O.: Konkurenceschopnost absolventĤ IT oborĤ VŠ a VOŠ na trhu práce v ýR. Hlavní výsledky projektu. 15.5.2007. Vysoká škola ekonomická v Praze. http://www.vse.cz/media/konkurenceschopnost_it.pdf

150


20.9.2010 12:47:44

Informatický výzkum v regionech - sbČr dat pro potĜeby pĜipravovaného informatického webového portálu motto: "Informatika sebeevidující" Smyslem této aktivity je zmapování a informaþní podpora informatického výzkumu v ýeské republice. Za tímto úþelem manuálnČ shromažćujeme veĜejnČ dostupné údaje (vČtšinou z webu) týkající se informatického výzkumu v ýR: x x x x x x x x x x x x x

instituce (VŠ, v. v. i.) v ýR na úrovni informatických kateder, oddČlení, výzkumných týmĤ þi pracovních skupin; firmy v ýR provádČjící informatický výzkum, pĜípadnČ spolupracující s informatickými výzkumnými institucemi; informatiþtí výzkumní pracovníci v ýR; informatické spoleþnosti; informatické obory (vyšší úrovnČ ACM klasifikace); prestižní oborové informatické konference a þasopisy; zavedené národní informatické semináĜe; knihovny a informaþní zdroje o informatice; poskytovatelé informatických grantĤ v ýR, EU, USA; informatické projekty a zámČry (odkazy do CEP); velké vývojové softwarové projekty; profesní diskusní skupiny; vývČsky s inzercí odborných akcí, zájmu o výzkumnou spolupráci atd.

UpĜednostĖujeme kvalitu, aktuálnost a konzistenci dat pĜed kvantitou, proto pĜi sbČru dat nevyužíváme webových automatĤ a získané údaje jsou ruþnČ kontrolovány, pĜíp. autorizovány. Ve skuteþnosti neshromažćujeme vlastní data, ale webové odkazy na nČ, a snažíme se zachytit jejich vzájemné vztahy propojováním tČchto odkazĤ v souladu s principy Linked Data (napĜ. informace o výzkumníkovi obsahuje odkaz na instituce, kde pĤsobí, þi na projekty, do kterých je zapojen apod.). V první fázi sbČru dat používáme standardní formát XML, který bude možné transformovat do jiných formátĤ dle aktuální potĜeby. ShromáždČné údaje budou poskytnuty informatické komunitČ na webovém portálu, který vzniká v rámci projektu SoSIReýR. Tento portál by mČl ve své cílové verzi umožnit autorizovanou uživatelskou aktualizaci informací vþetnČ zavádČní nových typĤ dat a jejich vztahĤ, automatickou kontrolu funkþnosti odkazĤ a další uživatelskou podporu. V meziþase, než bude hotova implementace vlastního webového portálu, budou dostupná data postupnČ publikována na internetu v jednoduché statické databázi i za úþelem ladČní a zpČtné vazby informatické komunity. VČĜíme, že strukturované dynamické údaje ve formČ odkazĤ umožní primární orientaci v prostĜedí informatického výzkumu a pomohou pĜi každodenním vyhledávání informací a kontaktĤ, které pĜispČjí ke snadnČjšímu navazování spolupráce a ke zmnožení profesní i sociální sítČ informatikĤ v ýeské republice. Na tomto místČ bychom si dovolili þleny informatické komunity pozvat ke spolupráci v první fázi sbČru dat pro potĜeby pĜipravovaného webového portálu ve dvou konkrétních oblastech. PĜi prĤzkumu informaþních potĜeb informatikĤ by nás zajímaly Vaše postĜehy a nápady, jaké údaje z prostĜedí informatického výzkumu by pro Vás byly užiteþné. PĜi vlastním sbČru dat bychom uvítali Vaši podporu a otevĜenost, napĜ. pĜi ovČĜování údajĤ týkajících se Vašich profesních aktivit þi zjednodušení pĜístupu k veĜejným datĤm Vaší instituce apod. Kontaktní osobou, na kterou se mĤžete obrátit se svými pĜíspČvky nebo která Vás pĜípadnČ bude pĜi shromažćování údajĤ kontaktovat, je Mgr. Martin Víta ([email protected]). JiĜí Šíma & Martin Víta

151


20.9.2010 12:47:44

Nabídka ke spolupráci v rámci projektu Tento sborník podává Ĝadu podstatných informací o projektu. Další informace o projektu je možno získat na fóru www.sosirecr.cz, dále u vedoucí kanceláĜe projektu Mgr. Markéty Liškové [email protected] a u vedoucích pracovních týmĤ jednotlivých partnerĤ. Všichni þtenáĜi tohoto sborníku jsou vyzýváni ke sdČlení názorĤ na zacílení projektových aktivit nejlépe na diskusním fóru www.sosirecr.cz. Je dobĜe možné, že tyto názory budou uplatnČny pĜi rozvoji projektu. Nabízíme úþast na projektových aktivitách. Je možno se zúþastnit regionálních semináĜĤ poĜádaných partnerem MFF UK, tĜí celoprojektových semináĜĤ konaných v každém roce trvání projektu, je možné partnerovi ÚI navrhnout, které další informace o výzkumu a vývoji shromažćovat pro úþely vznikajícího informatického webového portálu, pĜípadnČ se na jejich shromažćování podílet. Také je možné zúþastnit se práce pracovní skupiny v rámci aktivit partnera ÚI þi s tvĤrci portálu z FEL ýVUT diskutovat o zpĤsobu jeho rozvoje. Také budou k disposici výsledky studie VŠE o situaci v oblasti lidských zdrojĤ v ICT firmách. Zatím na fóru www.sosirecr.cz a pozdČji na portálu bude možno diskutovat a ovlivĖovat chod projektu a využívat data a znalosti tam shromáždČné.

Stanislav Žák

152


20.9.2010 12:47:45

Hovory s informatiky 2010

Recommend Documents