HOLUBICE - KOZINEC. Čert odměňoval šikovné děti za plnění úkolů. Mikulášská nadílka pro holubické děti

WWW.HOLUBICEKOZINEC.CZ

10. VYDÁNÍ

HOLUBICE - KOZINEC

PROSINEC 2014

NAŠE NOVINY

Čert odměňoval šikovné děti za plnění úkolů.

Mikulášská nadílka pro holubické děti

PŘEČTĚTE SI ROZHOVOR S REDAKČNÍ RADOU

2-5

KULTURNÍ DĚNÍ V OBCI

6-7

ZE ŠKOLNÍCH LAVIC

8-9

KRONIKA VYPRÁVÍ

10

VÁNOČNÍ RECEPTY

11

PLÁNOVANÉ AKCE Silvestr v KD

31. 12.

Poslední listopadovou neděli navštívil holubické děti Mikuláš se svou družinou, než rozdal krásné balíčky plné dobrot, pověřil svého čerta zábavou dětí. Svého úkolu se rarach zhostil po čertu dobře :). Děti tančily, plnily úkoly, za které dostávaly odměny, smály se jeho vtípkům.Neopomněl zapojit i rodiče, ti vozili své ratolesti nadšeně na zádech, nafukovali jim balónky k prasknutí, … rozhodně se bylo na co dívat ;). Dítka a jejich rodiče děkují obecnímu úřadu za tradiční besídku v adventním čase.

Ani gepard s motýlem si nenechali ujít nadílku :).

Třetí adventní víkend v Holubicích 13. 12. 2014 Holubice ožily několika různými akcemi.

Redakční rada Našich novin přeje všem spoluobčanům krásné Vánoce plné pohody a hodně zdraví a štěstí do roku nadcházejícího.

Mírumilovný čertík junior.

Od rána do večera byla v místním kulturním domě k vidění výstava morčat, letos se konal již druhý ročník. Výstava byla pro morčata soutěžní, z roztodivných druhů přecházel zrak, v klecích se nacházely holé exempláře i dlouhosrsté varianty. Návštěvníci si mohli některé druhy hlodavců zakoupit, také krmivo a různé pamlsky.

Mikulášova družina v kulturním domě.

Symbol Vánoc těsně po rozsvícení.

Od 14. hodiny se otevřely dveře obecního úřadu dětem, konaly se zde dílničky. Vyráběly se krásné vánoční dekorace pod vedením šikovných lektorek. ... pokračování na str. 7

Na tvořivých dílničkách se vystřídalo množství rodičů s dětmi.

2

Informace z obce a rozhovor s redakční radou

Zastupitelstvo obce Starostka: Bc. Eva Ježková Místostarosta: Petr Satrapa Členové zastupitelstva: Ing. Jan Miller, Markéta Pilecká, Ing. Daniel Dubský, Ondřej Šrámek, Věra Bittnerová, Markéta Šedivá, Ing. Lucie Chorváthová.

Rozhovor s redakční radou Pro vánoční vydání jsme si pro vás připravily rozhovor speciál. Pokusíme se vám v něm představit celou redakční radu Našich novin. Kdo se skrývá pod jednotlivými zkratkami? HM = Hana Marešová

AP = Alena Plachá

Další vydání Našich novin najdete ve schránce v únoru 2015. Kontakty: - tel.: 315 786 086, 605 149 280 - [email protected] - www.holubicekozinec.cz - adresa: Holubice č.p. 175 252 65 p. Tursko Úřední hodiny na konci roku Obecní úřad: 22. 12. 2014 23. 12. 2014 29. 12. 2014 30. 12. 2014 31. 12. 2014

8.00 - 12.00 hod. 8.00 - 12.00 hod. 8.00 - 12.00 hod. 8.00 - 12.00 hod. 8.00 - 12.00 hod.

Knihovna: 22.12. 2014 - 4. 2. 2015 ZAVŘENO

Blahopřejeme jubilantům V listopadu oslavili narozeniny: Jiroušková Marie, 60 let Palas Karel, 81 let Pašteková Klementina, 86 let Pudil Milan, 70 let

AJ = Andrea Jůnová

VU = Věra Urbanová

1. Co bys řekla o sobě?

Zdravotní středisko v Holubicích Ordinační hodiny o vánočních svátcích MUDr. Šmatová Vlasta praktický lékař pro dospělé Ordinační hodiny beze změny. Více informací na: www.mudrsmatova.cz MUDr. Kuglerová Miroslava dětská lékařka Ordinuje pouze v Libčicích/Vltavou. Více informací na www.terapiedeti.cz

VU: Mám být slušná nebo upřímná? Zrzavá, pusatá, Žižkovákem do Kozince zavlečená Jihočeška. Původně jsem chtěla zakotvit ve městě, ale nakonec jsem se svým bývalým přítelem, mým současným manželem, který chtěl naopak z města utéct, našla domov v Holubím háji, kde jsme byli jedni z prvních, kteří se sem nastěhovali. Vzali jsme s sebou dva kočičí sourozence, kteří - ač jsou původně z města - se poměrně rychle aklimatizovali. Když už zahrádka měla konečně plot, tak jsme si pořídili hlídacího psa, kterého musíme neustále hlídat ;) a pak díky častým výpadkům proudu v sychravých

podzimních dnech přibyla do Kozince další malá slečna, Lucinka. Manželovi to v kuchyni jde rozhodně líp, takže stačí založit stranu v kuchařce, nechat pana domácího v kuchyni svému osudu a jít si udělat hlad se sousedkou běháním. HM: Pocházím z Olomouce, v Holubicích bydlíme nějakých 5 let. Jak mnozí vědí, učím na klavír a vedu taneční kroužek holubických roztleskávaček.

... pokračování na str. 3

Rozhovor s redakční radou ... pokračování ze strany 2

Jako svoji hlavní profesi bych ale měla uvést webovou architekturu, optimalizace a copywriting UX a SEO, což zní hrozně – jednodušeji řečeno prostě vymýšlím weby a texty na ně. Mám tři děti – Háňa se chystá na střední školu a hraje fotbal za Roztoky, dvojčata (Anežka a Jeník) nám půjdou příští rok do školy. Kromě muziky a tance mám odmala v srdci fotbal – letos jsem si díky kamarádům splnila starý sen, udělala si licenci a začala dělat fotbalovou rozhodčí (byť do programu pro mladé a perspektivní mne už nezařadí...). :-) AJ: Pocházím z kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a Josefa Škvoreckého, je tam velmi krásná příroda, např. Adršpašské skály, Broumovské stěny, osada Peklo, Dobrošov, Babiččino údolí v Ratibořicích... Rodné hnízdo jsem opustila čistě z pracovních důvodů. Praha nabízí mladému člověku přece jen více možností. Dlouhodobě bych ale ve velkoměstě žít nemohla, utekla jsem z ruchu civilizace a panelákového bytu do poklidného života na vesnici a bydlení se zahrádkou. Žiji v Kozinci skoro 6 let – společně se svou rodinou - předškolačkou Adriankou a manželem Martinem. Jsem hodně aktivní člověk, mám ráda pohyb na čerstvém vzduchu, v létě jsou to kolečkové brusle, kolo, běh, plavání, turistika. V zimě běžky, což je v posledních letech problém, když není sníh ani na horách ;(. Také se zabývám kaligrafií a grafikou. Ozdobná písmenka používám při psaní obecních kronik, grafiku využívám v zaměstnání při tvorbě tiskovin, pracuji jako marketingový specialista v laboratořích humánní medicíny. AP: Před 6 lety jsme se s rodinou rozhodli radikálně změnit dosavadní způsob života a přestěhovali jsme se z Prahy do Holubic. Na našich cestách při hledání místa, kde bychom chtěli žít, jsme několikrát dorazili do Holubic, a protože tvrdím, že nic není náhoda, naše volba padla na tuto lokalitu. Ohledně mé rodiny - mám jednu dceru, která v současnosti studuje v Olomouci čínštinu. Manžel podniká ve stavebnictví a já se také po 20 letech práce na Letišti Ruzyně rozhodla jít cestou podnikatelskou.

Ráda bych v naší obci postavila studio, které by svým charakterem rozšířilo sortiment služeb poskytovaných v Holubicích. Více bych nerada prozrazovala, vše je ve stádiu úvah, plánování a projektování. 2. Pro představu čtenářů - co přesně pro Naše noviny děláš? VU: Grafiku, takže uvítám jakékoli připomínky, náměty, nápady, připomínky... HM: Mojí hlavní parketou v NN jsou rozhovory s různými představiteli obce, ve spolupráci s Kubou Dvořákem a Frantou Marešem píšeme články o holubickém fotbale, na starost mám i příspěvky ze školy a školky. A pak dle potřeby. AJ: Píšu hlavně reportáže z dětských či kulturních akcí, občas fotím, vybírám zajímavosti z kroniky, dělám celkovou korekturu novin. AP: V Našich novinách se věnujíc nejvíce Společenské rubrice tzn. významná jubilea, výročí svatby apod. Píši i články na aktuální témata, události či problémy, které se v naší obci vyskytnou. 3. Jak Tě napadlo zapojit se do redakční rady Našich novin? VU: Moje původní potřeba byla spojit příjemné a užitečné, pomoci obci, ve které je mi dobře a zároveň přijít na jiné myšlenky v době mé mateřské „dovolené“ (termín dovolená v uvozovkách pro to, že ho musel vymyslet určitě chlap). Ze začátku jsem si myslela, že přesně vím, do čeho jdu, ale čím déle se této činnosti věnuji, vnímám problematiku fungování obce se značně omezeným rozpočtem velmi diplomaticky řečeno jako nelehkou až komplikovanou. HM: Asi podobně jako ostatní – tenkrát vyšla v NN výzva ke spolupráci. Tou dobou jsem byla na mateřské a zajímala se o to, co se v obci děje hlavně ve prospěch dětí. Tak jsem to zvážila a přihlásila se... AJ: Reagovala jsem na výzvu v novinách, v minulém zaměstnání jsem pracovala jako šéfredaktorka vnitropodnikového časopisu, jsem tvůrčí typ, takže jsem neodolala ;).

3 AP: Byl to spontánní, momentální nápad. Prostě jsem si přečetla výzvu v novinách a přihlásila jsem se. 4. Jak zvládáš práci pro NN? VU: Čas, který v dnešní době při plném úvazku a dálkovému studiu věnuji novinám, je bohužel často na úkor rodiny a mého volného času. Čímž si nechci stěžovat, ale o to víc mě mrzí, když někdo má spoustu řečí a rad, jak by to či ono šlo dělat lépe a mluví o práci jiných, aniž by ji znal, a když pak přijde na „lámání chleba“, nemá čas nebo se mu to zrovna nehodí. A tuhle marnost cítím zejména pokud se tato kritika týká zastupitelstva obce. HM: Nevíte, kde je možné se nechat naklonovat? Ale tak dá se – zhruba jednou za 14 dní máme sezení na obci, kde se domlouváme, co bude v dalších novinách, dělíme si práci. A na tu si pak holt musíme každá udělat kousek času. AJ: Na mateřské „dovolené“ to byla legrace, měla jsem dost času na rodinu i noviny. Při současném pracovním vytížení je to hodně těžké - služební cesty, víkendové či večerní marketingové akce, to se pak těžko zvládá i rodina, natož kronika a noviny… AP: Záleží na okolnostech. Někdy je vše v pohodě, jindy ve větším stresu – prostě, jak jde život… 5. Už jsi někdy dříve pracovala pro nějaké noviny? VU: Měla jsem velmi blízko k marketingu, přípravě tiskových materiálů a publikací a zároveň velmi pozitivní vztah ke grafickým programům, což při mé práci pro obec zúročuji. HM: Myslím, že své první třídní „noviny“ jsem vydala už na základní škole. Na střední vycházely s oficiálním posvěcením vedení školy, to byla tenkrát nutnost. Vždycky jsem zapisovala perličky a legrační situace, ty byly v novinách populární, nechyběly rozhovory, reportáže, ankety nebo třeba i „taháky“ do výuky.

... pokračování na str. 4

4 ... pokračování ze strany 3

AJ: Kromě on-line časopisu pro Siemens jsem přispívala do Našeho regionu, psala fejetony pro regionální noviny ve východních Čechách, odkud pocházím. AP: Ano, dříve jsem pracovala pro nakladatelství Grada. Pozn.: Na následující 2 otázky budou odpovídat jen ty z nás, které se řadí mezi „psavce“ – grafičku Věrku s ohledem na zaměření její práce v Našich novinách vynecháme. 6. O čem píšeš nejraději? HM: Hodně mne baví povídat si s lidmi – naše rozhovory. V tom jsem po své babičce. Potěší, když někdo, o kom se říká, že je nemluvný, si s Vámi skvěle povídá tři hodiny, nebo když Vás někdo přijme s určitým despektem, ale v průběhu rozhovoru „roztaje“ a pak už je s Vámi na jedné vlně. AJ: V rámci Našich novin? O tom, co je pro mě jakýmkoliv způsobem vybočením ze stereotypu – nějaká nová akce či událost v obci. AP: Nejraději píši právě o významných výročích našich spoluobčanů. Jsou to nádherné okamžiky, krásná setkání a příběhy, životní moudrosti. Tato setkání mě hrozně pozitivně nabíjejí do běžného života. 7. O čem píšeš nerada? HM: O smutných věcech. Ještě se nabízí o problémech, ale o těch píšu ráda - člověk má pocit, že je tím pomáhá řešit. AJ: O tématech, ke kterým nemám vztah. Nerada bych psala o sportovních utkáních… Ale na to máme v redakční radě odbornici na svém místě - Hanku Marešovou ;). AP: O sobectví, lidské lhostejnosti a nevšímavosti, o aroganci… 8. Jak by se daly podle Tvého názoru NN vylepšit? VU: Je to jen o finančních prostředcích (barevnost, kvalitnější tisk a papír) a množství a kvalitě příspěvků našich sousedů. Umím si představit nové rubriky, více přispěvovatelů. Kritických příspěvků je dost, ale ne

Rozhovor s redakční radou všechny negativní příspěvky jsou konstruktivní a znalé problematiky. Kulturní dění v obci je dle mého názoru velmi bohaté a jednotliví pořadatelé věnují těmto akcím nemálo času a prostředků, málokdy se jim dostane patřičného poděkování. HM: Za těch pár let, co noviny ve stávající sestavě děláme, se myslím hodně posunuly co do kvality sazby, tisku i obsahu. Možná by se daly zavést nové zajímavé rubriky, ale měnit je na zábavný časopis by nemělo smysl. Pořád jde hlavně o předávání informací ze života obce, co bylo a co bude. Osobně bych uvítala, kdyby do novin přispívali i další lidé z obce. U piva či vína se toho napovídá tolik zajímavého – proč to jednou nesepsat pro ostatní? Nebo i jen dát podnět, téma, tip na rozhovor... AJ: Novými rubrikami, které by se mohly střídat dle ročních období – např. náměty na výlety na jaro, tipy na bazény a dovolené pro léto, recepty na cukroví před Vánocemi,… AP: Já jako milovnice různých aktivit – kutání v zahradě, ruční práce, vaření a pečení – bych přivítala rady, návody, recepty, zkušenosti ostatních na tato témata. 9. Měly by být NN více zábavné, čtivější a myslet třeba i na děti, nebo mají být hlavně informační jako dosud? VU: Vždycky něco může být lepší, ale obávám se, že po době, kterou věnuji Našim novinám, už jsem utrpěla profesní slepotou a ráda přivítám podněty z našeho okolí. Pište prosím na adresu: [email protected]. HM: Zmínila jsem to u minulé otázky – nám se to těžko posuzuje. Svoje by k tomu měli říct hlavně čtenáři – obyvatelé Holubic a Kozince. A ti jsou tak různorodí, že slýcháme hlasy pro zábavný obsah i proti němu... Pamatujete si pohádku o dětském ubrousku, spláchnutém do záchodu? To byl trochu jinak napsaný článek o čističce a o tom, co se do ní nemá dostávat - a jakou článek vzbudil vlnu nevole, protože byl tak nějak jiný... Myslím, že nás všechny by zajímal váš názor - jaké by Naše noviny mohly být, co vám v jejich obsahu schází – psát

můžete na e-mail, který zmiňuje Věra. :-) AJ: Informační charakter novin musí zůstat, ale nebránila bych se třeba dětskému okénku s omalovánkou, doplňovačkou, soutěží, přáním k narozeninám dětí od jejich kamarádů či rodiny (s fotkou oslavence ;) ), přece jenom je tu velké množství dítek. AP: Vzhledem k nesčetným aktivitám, které v naší obci probíhají, je informační charakter NN určitě na místě. Vím, že i finanční rozpočet na vydávání NN je omezený, takže bych ráz NN ve větší míře zachovala. Ráda bych na tomto místě „zalobovala“ za prostor pro kutily. ;) 10. Změnila nějak práce pro NN Tvůj pohled na běh a vedení obce? VU: Určitě ano, jak už jsem zmínila výše... HM: Určitě ano. Díky práci pro NN jsem nahlédla pod pokličku vedení obce, pochopila, co vše se v obci děje či neděje a z jakých důvodů. Člověk má mnohem více informací a může si některých věcí více vážit. AJ: Určitě ano, díky redakčním radám vím, jak se věci opravdu mají – nezkresleně, bez šumů a drbů. Chápu lépe mechanismy toho, jak věci v obci fungují. Nemám potřebu si neustále na něco stěžovat, jelikož si uvědomuji, že spousta vylepšení je o penězích, které obec nemá. Není zde žádný průmysl, který by přispíval daněmi do rozpočtu. Také by obci pomohlo, kdyby se přihlásili k trvalému pobytu ti, kteří tak ještě neučinili. AP: Určitě. Potkala jsem spoustu zajímavých a báječných lidí, které bych za jiných okolností těžko poznala. 11. Co bys vzkázala v předvánočním čase čtenářům NN? VU: V dnešní uspěchané době, kdy se drtivá většina nás honíme mezi prací, dětmi, jejich koníčky a domácností, nám nezbývá čas na lidskou přirozenost.

... pokračování na str. 5

Rozhovor s redakční radou / Informace z obce

5

... pokračování ze strany 4

Ačkoliv máme chytré telefony, sociální sítě, internet, které nám tímto umožňují být v kontaktu téměř s kýmkoli, kdykoli a kdekoli na Zemi, tak kolikrát zapomínáme na svoje nejbližší a nemáme čas na to, abychom si s nimi v klidu sedli, třeba u čaje, skleničky dobrého vína, večeře a bavili se o běžných věcech a byli prostě spolu. Před několika dny nám nečekaně zemřel soused a kamarád Ota, člověk se srdcem na dlani, pouze ve svých 42 letech. Nechci říkat, že za to může dnešní uspěchaná doba, ale tato nejen pro mne velmi smutná zpráva zastavila chod v našem domě a vrátila nás zpět právě do doby, kdy lidé spolu žili a nepotřebovali k tomu internet, mobil... Právě toto zastavení v našich životech mi umožnilo si uvědomit, co je a co není v našich životech důležité. Zastavte se, buďte se svými nejbližšími, s těmi, co je vám s nimi dobře, mějte se rádi. Někdy je třeba tolerance... A přála bych vám, abyste si uvědomili, co je pro vás důležité bez toho, aniž

by vás k tomu přivedlo nečekané náhlé rozloučení s blízkým člověkem. HM: Aby neřešili nějaké vánoční stresy, nějaké vánoční úklidy, aby si raději v klidu sedli k nějakému dobrému hrnečku, popřemýšleli a třeba i sepsali, co by koho z jejich blízkých potěšilo, co by potěšilo je samotné a co pro to mohou udělat. A to nejen proto, že jsou nějaké Vánoce. Vánoce můžeme mít přece v srdcích a mezi sebou po celý rok. :-) AJ: Aby netrávili adventní období v nákupních centrech a raději si našli čas se v předvánočním shonu zastavit a užít si obyčejné malé radosti se svými blízkými. AP: Přála bych všem spoluobčanům co nejméně stresu, který bohužel k tomuto času patří a ať se snažíme sebevíc, nějak se nám ten „neřád“ ze života nedaří vytěsnit. Dále určitě hlavně zdraví. Zní to možná jako klišé, nicméně je to opravdu pro mě to nejdůležitější.

Jsme-li zdraví, všechny problémy a starosti se zvládají lépe. A jako členka redakční rady přeji našim čtenářům, aby ve chvílích pohody rádi sáhli po výtisku Našich novin. 12. Oblíbená zlatá rybka – jaké by bylo Tvé přání? VU: Já vám ho řeknu a ono se mi nesplní... ;D HM: Samozřejmě hlavně zdraví a hodně důvodů k úsměvu mým dětem, mým blízkým, sobě i všem okolo nás. A každému právě tolik všeho, co člověk potřebuje k životu a spokojenosti, aby to nemusel řešit. AJ: Zdraví pro všechny blízké i vzdálené, abychom si ten čas, co nám byl vyměřen, užili plnými doušky ;). AP: Jak jsem již uvedla – hlavně zdraví a žádný stres. HM

Bazar oblečení a doplňků pro dospělé Dne 22. 11. 2014 se v KD v Holubicích konal první Bazar oblečení a doplňků pro dospělé. Na tuto akci se dostavilo velké množství prodávajících, bohužel již méně kupujících, což byla obrovská škoda, protože bylo opravdu z čeho vybírat. Věříme, že další ročník, který proběhne v květnu 2015, navštíví více zájemců, kteří by chtěli vyměnit šatník. Tímto bychom také chtěly poděkovat za půjčení prostor kulturního domu. Zuzana M., Jitka K., Jiřina R.

ZÁPIS DO PRVNÍ TŘÍDY se koná v sobotu 17. 1. 2015 od 9:00 do 14:00 hod. a v pondělí 19. 1. 2015 od 14:00 do 19:00 hod. v budově Základní školy V HOLUBICÍCH Navštivte Den otevřených dveří 13. 1. 2015 od 17:30 hodin! www.zstursko.cz

6

Kulturní dění v obci

Setkání u rozsvícení vánočního stromečku Druhý adventní víkend (6.12.) se konalo tradiční rozsvícení stroměčku u dětského hřiště v Holubím háji. Jednalo se již o 4. předvánoční setkání rodičů s dětmi, takže se z něho pomalu stává taková mini tradice. Děti pověsily na stromeček ozdobičky, řetězy a po samotném rozsvícení stromečku si všechny s velkou radostí a nadšením zapálily prskavky. Jako pod každým stromečkem, i tady na děti čekaly dárky (v podobě časopisů). Dospělí přinesli ochutnávku cukroví, něco slaného na zub a samozřejmě něco na zahřátí v podobě svařáku a medoviny. Musím říci, že je to pro mne vždy milé setkání se sousedy a moment, kdy si člověk uvědomí, že v Holubicích žije rád. Zkrátka i přes nepřízeň počasí se akce vydařila, děti se sice vrátily domů kompletně obalené bahnem, ale spokojené, někteří dospělí ještě dlouho stáli navzdory děšti a jejich povídání nebylo k zastavení. Všem přeji krásné dny sváteční. Hedvika Dideková

Pozdní sběr andělského pekla s přívlastkem a výběrem z hroznů Když se před několika lety, řekněme na zkoušku, jedna část domu v Holubicích proměnila ve vinný sklípek, byl to zprvu pokus, který se naštěstí ujal. Pan Pavel Pilecký, který je vínem zdravě posedlý, začal krok po kroku postupně zvelebovat onu část svého domu (tuším bývalou garáž).

Dnes, po zdařilé přestavbě, zde máme útulné posezení s kvalitním vínem, milou náladou, drobným občerstvením, sezónním zbožím, laskavou obsluhou a do jisté míry stálou/klubovou klientelou. Tato vinárna rozhodně není jen pro některé (i když jsou zde k dostání láhve s nápisem „víno, které není pro každého“ - nikoli cenou). Naopak; každý, kdo má chuť na dobré víno za rozumnou cenu, může dorazit, posedět nebo si vzít láhev jako katalyzátor romantické atmosféry

domů. A právě v této vinárničce se na 6. prosince domluvilo několik přátel vína a udělali si hezký večer. Tato původně recese a nápad, který někdo našel na dně skleničky, se přerodila do reálného obrysu. Celý andělsko-ďábelský večer se protáhl lehce za půlnoc. Nejen, že každý donesl něco „na zub“, že se všichni dobře bavili a zároveň tím nikoho neobtěžovali, že možná vznikla tradice, že se najde jiná příležitost, ale hlavně je na co vzpomínat. Co bylo zajímavé, že aniž by se kdokoli s kýmkoli domluvil, byly všechny dámy převlečené za čertice a pánové převlečení za anděly, tedy až na výjimku. Není v tom nějaká skrytá symbolika? To nechme raději stranou. Nicméně opravdu se potvrdilo jedno moravské rčení, že po víně se zpívá a po pivu se řve. Tak až budete mít chuť na víno, budete si chtít s někým popovídat někde, kde se nekřičí a nekouří, půjdete jen tak okolo nebo budete shánět dárek ve formě dobrého vína, nebojte se vejít, rád Vám tento otevřený a neoficiálně klubový podnik s vůní vína doporučím. Jakub Urban

Kulturní dění v obci

7

... pokračování ze strany 1

Od 16. hodiny hráli před obecním úřadem kralupští žesťoví sólisté. Slavnostní atmosféru dokreslovaly adventní trhy, originální betlém a vánoční strom, který byl úderem 17. hodiny oficiálně rozsvícen. Děkujeme obecnímu úřadu, organizátorům výstavy i všem dalším dobrovolníkům za den plný zážitků.

Na výstavě bylo na co se dívat.

Žesťoví sólisté z Kralup.

AJ

Na scénu přišel čert...

Malé adventní trhy před obecním úřadem.

Společné úkoly dětí a tatínků.

Besídka se každoročně těší velké účasti. Letos přišel i lev :). A bude se nadělovat...

8 Svatý Martin 11. 11. 2014 Tradiční školou pořádané Martinské posvícení připadlo letos na úterý. Od školy vyšel lampiónový průvod ke kostelu, kde žáci předvedli svá vystoupení. Byla to martinská říkadla, lidová i dětmi skládaná, pěvecké vystoupení, hudební vystoupení Jakuba Vrabce, scénka inspirovaná legendou o sv. Martinovi a čtená pohádka O milionáři, který ukradl slunce. To slunce jsme pak u rybníka v podobě lampiónu štěstí společně vrátili na oblohu. Zavedl nás tam svatý Martin na svém bělouši. Po příchodu do Křižovnické bašty jsme mohli obdivovat dětskou výzdobu sálu a pochutnat si na martinské huse s knedlíky a zelím a na martinských rohlíčcích. Pro rodiče nechybělo ani svatomartinské víno. Děkujeme obci Tursko za podporu a finanční přispění na celou akci, děkujeme panu Procházkovi z Holubic za „Martina na koni“, panu Vernerovi za loďku, Mateřské škole Tursko za příspěvek k výzdobě sálu a v neposlední řadě panu faráři

Ze školních lavic Lipenskému za možnost využití Kostela svatého Martina v Tursku. Vy, co jste byli, i vy, co jste nebyli, shlédněte krásné fotografie paní Příhodové, které najdete pod jménem martin a heslem 2014 zde: http://tursko.rajce.idnes.cz/ Svaty_Martin_Tursko_11.11.2014/ Mgr. Vít Šolle

Ze školních lavic Vážení rodiče, ve čtvrtek 20. 11. 2014 jsem byl na ustavujícím zastupitelstvu v Praze 5, kde bydlím, zvolen do rady městské části. V důsledku této volby jsem po dobu výkonu funkce radního a zástupce starosty uvolněný zastupitel. Je to samozřejmě zajímavá příležitost a přijmout jsem ji chtěl, především proto, že v mojí působnosti bude školství a mohu tak zůstat „u svého“! Bohužel ale ne u svých žáků, v Tursku a Holubicích, kde jsem od roku 2007 měl tu čest spolupracovat se skvělými lidmi, skvělými rodiči a učit skvělé děti. Snažil jsem se o maximální prospěch svěřené základní školy. Rozhodnutí pro mě opravdu nebylo lehké. Pan starosta Vlk pověřil vedením školy paní zástupkyni Mgr. Renatu Vařechovou, která má zkušenost s vedením školy i ze svého předchozího pracoviště. Děti čtvrté třídy bude učit paní učitelka Fürstová, kterou už děti znají a ona je. Jsem připraven předat paní zástupkyni v potřebném časovém horizontu všechny postupy, dokumenty, zkušenosti tak, aby škola kontinuálně pracovala a vše pozitivní, čeho bylo dosaženo, mohlo být zachováno. Rád dokončím a povedu pro školu některé započaté projekty a pravidelně se proto v Tursku a v Holubicích budu vyskytovat. Mgr. Vít Šolle

Turnaj deskových her Jak je v naší škole zvykem, pokaždé tu v listopadu probíhá turnaj deskových her. Ani tento školní rok nebyl výjimkou. V minulých letech jsme zápolili ve hrách DÁMA, MLÝN či ČLOVĚČE, NEZLOB SE. Tentokrát jsme soupeřili v piškvorkách. Každý, kdo tuto hru zná, může namítnout, že piškvorky nejsou deskovou hrou. Není tomu úplně tak, piškvorky je možné hrát i na klasické šachovnici. Úlohu křížků zastupují černé figurky a roli koleček hrají ty bílé. Školní turnaj měl nejprve třídní kolo, který určil pět zástupců jednotlivých ročníků. Mezi nejlepší patřili tito žáci a žákyně: Daniel Rohan, Kryštof Trzyniecki, Vojtěch Klinkl, Natálie Šindelářová a Matyáš Servus. Po třídním kole následovalo celoškolní kolo, ve kterém se na třetím místě umístil žák první třídy - Daniel Rohan, na druhém místě žák páté třídy - Matyáš Servus a na prvním místě Natálie Šindelářová, zástupkyně

čtvrtého ročníku. Všem zúčastněným blahopřejeme a těšíme se na další ročník turnaje v deskových hrách.

9

V pátek 31. 10. 2014 jsme se se žáky 2. třídy vypravili na vycházku do podzimní přírody. Trasa vedla z Holubic po žluté, odbočkou přes Rusavku do Otvovic a zpět po žluté do Holubic - celkem 6 kilometrů. Po cestě jsme pozorovali podzimní přírodu, pojmenovávali stromy a rostliny, sledovali i další zajímavé objekty. Také došlo na závody v běhu do kopce, na svačinu a i na oddechovou chvilku na dětském hřišti v Otvovicích. Za splněné úkoly i za trasu, kterou děti v pohodě ušly, dostaly odměnu medvídky Haribo a želé bonbony. Vycházka se nám moc povedla a už se těšíme na další akci. Mgr. Renata Vařechová

do okolí školy, kde jsme poznávali, co se v přírodě změnilo. Kolikrát jsme zahlédli divokou zvěř nebo se učili o životě polních zvířátek. Aby nám cesta lépe utíkala, hráli jsme ledajaké pochodové hry a měřili síly v pohybových dovednostech. Při jedné procházce jsme si ve skupinkách postavili domečky pro skřítky ze všeho, co jsme nalezli na zemi, protože se učíme, že v přírodě nic netrháme. Kromě vycházek jsme nezaháleli ani v oblasti tvorby. Kromě podzimních obrázků, které visí na chodbě a nástěnkách v ZŠ Tursko, jsme také vyráběli malé výrobky pro potěšení rodičů. Ježečky jsme zvládli levou zadní, tak jsme zkusili vyrobit něco těžšího. Paní vychovatelka vymyslela listový stromeček v květináči, se kterým jsme měli sice hodně práce, ale výsledek byl moc hezký. V neposlední řadě jsme se zúčastnili podzimní družinové akce „Dračí klání“, kde jsme obhájili druhé místo. Říjen se tedy podařil a už teď jsme zvědaví, co přinese listopad.

Zprávy ze školní družiny

Dračí klání ve školní družině

Strašidýlkové odpoledne ve školní družině

Dne 17. 10. (v pátek) se v naší družině uskutečnilo „Dračí klání“. Smyslem akce bylo uchopit dračí tematiku dle svého uvážení, a proto všechna oddělení vyráběla svého draka. Bylo zcela jedno, z jakých materiálů bude drak zhotoven, jestli bude létací nebo ne, důležité bylo, jak bude originální. Kromě vzhledu se při pátečním vyhlašování posuzoval také příběh, který draka charakterizoval. Bylo zcela jasné, že děti se budou podílet na výrobě draka naplno, a že jim tato činnost zabere hodně času a úsilí, a proto si zaslouží za svou práci hodnotnou cenu. Na prvním místě se se svým drakem a příběhem umístilo II. oddělení a získalo tak pro své členy pěknou knihu o dinosaurech. Na druhém místě se umístilo I. oddělení, a rovněž získalo pro své členy knihu o dinosaurech, jen trošku menší :-) a třetí místo obsadilo III. oddělení, které vyhrálo interaktivní sešit o pravěku. Po předávání cen se uskutečnilo focení s výrobky, nakonec se děti vrhly do prohlížení nových knížek. Mohu směle konstatovat, že naše „Dračí klání“ se povedlo, protože první, co děti zajímalo, bylo „kdy bude nějaká další akce.“ :-) Bc. Eva Zrostlíková Mgr. Kateřina Veverková Mgr. Markéta Pytelová (vychovatelky školní družiny)

Pavel Bartoš

Podzimní příroda

Dne 7. 11. se budova Základní školy v Tursku změnila v rejdiště všelijakých strašidelných postav a bytostí. Bytosti, které přiletěly z nejrůznějších strašidelných koutů na páteční párty, se mohly zúčastnit nejen tanečního reje, ale také si zasoutěžit v nejrůznějších disciplínách nebo si vyrobit strašidelný výrobek. V „soutěžní“ místnosti si mohly ověřit znalosti z pohádek a tipnout si, kolik váží připravené dýně. V dílničce si někteří vyrobili strašidelné přání nebo ducha z vlny. Ke konci strašidelné párty se samozřejmě vyhlašovaly nejhezčí a nejoriginálnější masky, a to ve dvou kategoriích. Za 1. a 2. třídu vyhrál hodnotnou cenu se strašidelnou tematikou Lubor Sodomka coby vodník. Za 3. a 4. třídu vyhrála hodnotnou cenu, rovněž se strašidelnou tematikou, Kristýna Písková coby čarodějnice. Ostatní strašidla neodešla s prázdnou, některá dostala ceny za dílčí soutěže, ale všechna si odnesla určitě plno hezkých vzpomínek. Už teď se těšíme na příští Strašidelnou párty! Říjen ve školní družině Říjen se začal krásně probarvovat. Stromy proměnily listy do tak pestré škály barev, že bylo škoda toho nevyužít. V družině jsme podnikali procházky

10

Kronika vypráví

Ohlédněme se zpět časem, co zaznamenali pamětníci této obce do kroniky okolo roku 1945…

1945 - Samospráva Květen roku 1945 zlikvidoval obecní samosprávu z doby protektorátní, také název obecní zastupitelství obecní úřad byl zrušen, nastupuje název národní výbor. Obecní zastupitelství se svým starostou Karlem Šuldou odstoupilo a z usnesení veřejné schůze občanů správu obce převzali: Arnošt Humpl, předseda Rud. Statečný, …ad. Rok byl velice rušný, mnoho vojska ruského se sty koní se zde vystřídalo, koně byli ustájeni ve dvoře i v parku, vojsko po stodolách i v obci po domech. Koně byli větším dílem voděni houfně z říše německé. V Minicích byla třídicí stanice vojenská, kde byli koně určováni pro další armádní službu. Rolníci z okolí si zde také měli možnost své koně vyměnit nebo i bez výměny nové získat. Několik jich bylo darováno na maso zdarma do okolních obcí, také sem k nám, kdo chtěl, zdarma maso dostal. Na lukách byla také pasena ještě po žních stáda krav určených pro zásobení ruského vojska, které bylo zásobeno ze svých zásob. Do Chejnovského lesa byli přiváděni z Německa ruští zajatci a po svém zjištění byli znovu zařazováni do vojska a posíláni domů, náš lid tam chodil a za různé věci, případně i potraviny, dostával oděv i prádlo, které z říše vojsko přinášelo. Všeobecná radost ze skončení války, kterou lid náš dával najevo různým způsobem, byla ale kalena v rodině Jos. Gotharda, maj. č. p. 20 ztrátou syna Karla, který padl v boji s okupanty v Praze u Trojského mostu, převezen a pohřben byl zde. Pro svoji milou, veselou, starostlivou povahu byl velmi oblíben, pohřbu se zúčastnilo mnoho lidí z okolí. Padl v boji se zbraní v ruce, obětoval svůj mladý život zanechav zde 1 dítko. POZNÁMKA JINÝM PÍSMEM – DOPSÁNA POZDĚJI JINÝM KRONIKÁŘEM: „Později manželka se synem hrob nechala vykopat a ostatky převezla do Prahy, kde žijí.“

Padli v boji s okupanty za naši svobodu, cizí země buď jim lehkou Další smutná zpráva došla – Josef Táborský, maj. č. p. 68, otec 2 dítek, zajatý gestapem 2. března 1944 po několika měsíčním mučení na Pankráci v Praze a v Terezíně, pro svoji ilegální činnost převezen do Norimberka, kde odsouzen k trestu smrti, hnán byl stohodinovým pochodem bez jakékoliv potravy do Dachau, cestou ale byl již od armády angloamerické 1. května osvobozen, ale prožité útrapy, špatné ošetření a nevhodné jídlo (konzervy) zavinili jeho smrt 8. května na bavorskorakouských hranicích. Jeho pracovitá mírná povaha, spořádaný život, zjednával jemu vždy i u politických odpůrců přátele. Jmenovaný jest bratrem mé ženy. Tito dva výše jmenovaní rozmnožili ještě v poslední době počet obětí z naší obce v době okupace, které zde uvádím. Zdejší příbuzní bydlící v Kozinci - Bohuslav Tyl odvlečen do říše gestapem v roce 1943 pro poslech zpráv ze zahraničí, jejich rozšiřování, na udání spoludělníka z kralupské petrolejky byl umučen neznámou smrtí. Alois Ženíšek, můj synovec, pro odbojovou činnost zajat gestapem 1. října 1942 a 12. ledna 1944 v Drážďanech v 18 hodin popraven, zprávu dostala jeho bezdětná vdova bydlící v Libčicích. Jmenovaný byl předsedou str. komun. zde a členem rev. výboru pro okolí v době okupace, prozrazením jako poslední z výboru byl zajat, všichni zahynuli. … pokračování v dalším vydání NN.

Zpracovala AJ

Pan Antonín Helebrant veze osadníky z Holubic na oslavu 1.máje do Kralup nad Vltavou. Snímek je pořízen při průjezdu Minicemi v roce 1956. Zdroj: Antonín Helebrant

Komerční inzerce / Vánoční recepty Řádková inzerce Hlídání dětí - poptávám Hledám paní na hlídání v Holubím háji pro osmiměsíčního chlapečka. Prozatím pondělí a pátek 7.00 17.00 hod. Platba 120,-/hodina. Kontaktní telefon: 602 816 980.

Úklid domácnosti - poptávám Hledám pomocnici do domácnosti na úklid 1x za 14 dní, ideálně pátek na cca 3 hodiny. Holubí háj - 3pokojový byt. Zašlete prosím zprávu na tel.: 777259752, zavolám zpět. Děkuji.

Vánočka z tvarohu

Masarykovo cukroví

15 dkg moučk. cukru 15 dkg Hery 2 celá vejce 25 dkg měkkého tvarohu 2 lžíce rumu 1 vanilkový cukr 5 lžic mléka 50 dkg polohr. mouky 1+1/2 prášku do pečiva hrozinky

30 dkg hladké mouky 10 dkg moučk. cukru 20 dkg Hery 1 žloutek 15 dkg lískových jader 2-3 lžíce kakaa

Smícháme mouku s práškem do pečiva. Z bílků ušleháme sníh. Utřeme Heru s cukrem, přidáme žloutky, tvaroh, rum, vanilkový cukr, mléko. Vše společně promícháme. Nakonec opatrně vmícháme sníh z bílků. Přidáme hrozinky. Směs vylijeme do vymazané formy a pečeme v předehřáté troubě na 170°C cca 45 min.

11

Lískové oříšky namočíme nejlépe přes noc do studené vody. Z mouky, cukru, Hery, kakaa a žloutku vypracujeme těsto. Zapracujeme celé oříšky a těsto rozdělíme na 4 díly. Z každého vyválíme váleček o průměru cca 5 cm. Dáme do chladu ztuhnout. Ostrým nožem krájíme z válečků tenké plátky asi 0,5 cm silné. Klademe na vymazaný plech a upečeme do růžova. Vlažné obalujeme v moučkovém cukru.

RE/MAX Reality Plus+ Váš realitní maklérˇ

Michaela Masopustová [email protected]

725 293 495 Skvelý ˇ servis a férové jednání V této lokalitě jsem prodala již mnoho nemovitostí a jsem připravena pomoci při prodeji i té Vaší. Neváhejte se na mne kdykoliv obrátit. Jsem tu pro Vás!

VÁNOČNÍ STROMKY

NEJVĚTŠÍ VÝBĚR V PRAZE A OKOLÍ

Přímo od pěstitele

Velký výběr stromků 27. 11. – 24. 12. 2014 denně 7–19 hod

ceny stromků

od

249 Kč/kus

Rýznerova 3/24 Únětice 3 252 62 Horoměřice BAOBAB – péče o zeleň s.r.o. Tel.: 224 319 917 [email protected]

Zpravodaj Naše noviny vydává obec Holubice - Kozinec a redakční tým: Andrea Jůnová (AJ), Alena Plachá (AP), Hana Marešová (HM), Eva Ježková (EJ), Věra Urbanová (VU). ● Přispěvatelé: zaměstnanci OÚ, škol, vedoucí sportovních klubů. ● Vychází 1x měsíčně (pouze červenec - srpen je dvouměsíčník) v nákladu 830 ks. ● Registrační číslo na Ministerstvu kultury ČR: MK ČR E 18946. ● Pro občany obce výtisk zdarma. ● Obec neodpovídá za obsah placené inzerce. ● Tisk zajišťuje firma Helma Beta, s. r. o., Nademlejnská 600/1, 198 00 Praha 9. ● Uzávěrka dalšího čísla: 21. 1. 2015. ● Další číslo vychází: v únoru 2015 ● Tel.: 315 786 086, e-mail: [email protected], www.holubicekozinec.cz.