Vánoce jsou fuč, zmizely a… je po nich. Někdo říká, že to „prý byly ty poslední“. Co už, jestli opravdu budou-nebudou, ukáže jen čas. Do té doby se třeste strachy a držte náš časopis pevně. Protože jak na Nový rok, tak po celý rok. Nebo tak nějak. Jestli jste ovšem pod stromečkem našli přece jen něco (např. kalkulačku), užívejte si toho. No, nevím, jak si jde užít zrovna ji, ale užitečná zase je. Každopádně se mi opravdu nechce mluvit o kalkulačkách. Mají moc čísel, která k Vánocům ani nepatří. A co k nim patří? Televize, umělý stromeček, rádoby koledy a HROMADA dárků. Ano, dárky, kdo si představí Vánoce bez dárečků? Vdechují jim to pravé kouzlo. Samozřejmě nesmíme zapomenout na trochu vedlejší věci, třeba cukroví, kapr, večeře, kost v krku. S jistotou je tahle doba stresu za námi. Všichni se nyní těší na uzávěrku známek a na strašně jednoduché písemky. Pravděpodobnost konce světa je téměř nulová, a tak se můžete ještě pár let radovat z naší krásné školy, hodných učitelů i učitelek. Hmmm… Nějak se odtud vytratil ten vodník. Tak já ho jdu najít a vy si zatím prohlídněte zbytek časopisu.
Holky a kluci 7.B se v hodinách vaření chystali na jarmark tím, že napekli cukroví, které pak prodávali 15. prosince od 16:00. Mezi cukrovinky, jež jsme kuchtili, patřily křehulky, marokánky, včelí úly, rumové koule, linecké cukroví, vanilkové rohlíčky a samozřejmě kokosoví ježci s oříšky. Do kokosových ježků patří: 180g hladké mouky, 100g hery, 50g moučkového cukru, 1 vejce, 40 lískových ořechů, čokoládová poleva a strouhaný kokos. Postup: Ze všeho (kromě ořechů, polevy a kokosu), uděláme těsto. Musíme ho rozdělit na co nejvíce kousků a do každého dát půlku lískového oříšku, potom vytvarujeme čumák. Po ztuhnutí těsta se špejlí vytlačila očička a ježci se upekli. Poté se půlka namočila do rozpuštěné čokolády a pak hned do kokosu (viz foto). Potom jsme cukrovinky zabalili do celofánu. Po jarmarku, když jsme všechno prodali, jsme „cash“ přepočítali. Dohromady jsme utržili 700Kč, ale později jsme vrátili rodičům peníze za suroviny. Potom nám zbylo 460 Kč, což jsme utratili za vánoční večírek, kde jsme jedli a pili. A hráli hry. Pokud jste letos váhali, určitě se příští rok zapojte, stálo to za tu námahu.
Text: Lucka Vrzalová
Foto: Veronika Lichnovská
Valentýna zase máme a přáníčka dostáváme. Holky, už mi z toho HRABE!! Když kluci nějakou rádi mají, valentýnku jí pak dají, holky lásku stěží tají. Únor, ten nás nemine, čtrnáctého uplyne. A proto se, holky, těšte, svým klukům se na krk věšte!
Jednou zima, jednou jaro, počasí se pomotalo. Když chtěli jsme, aby sněžilo, většinou slunce svítilo. Jaro už je za dveřmi, když nechceš, tak nevěř mi! Za chvíli je tady, lidi, sluníčko nám hodně svítí. Zima už se nevrátí a jaro se navrátí.
Happy Valentine!
Určitě víte, že slunce je kulaté, žhavé a nemohli bychom bez něj žít. Ale někteří z vás si určitě myslí, že slunce má barvu oranžovou, žlutou nebo někdy i červenou. Jaká je ale skutečnost? Když jsem se to dozvěděla (v hodině zeměpisu), měla jsem celkem radost. Slunce je totiž MODRÉ. Škoda, že ho takhle nevidíme, mohlo by svítit modře. Já ani nevím, proč ho vidíme tak, jak ho vidíme, ale (podle toho, co jsem přečetla) za to může atmosféra. Slunce je viděno ze Země jako červené jen při svém východu a západu. Tedy tehdy, kdy je nízko nad obzorem a sluneční světlo na Zemi dorazí až poté, co vykonalo dlouhou cestu nižší a hustší vrstvou atmosféry. Molekuly vzduchu absorbují kratší vlnové délky světla (modré světlo), takže pozorovateli zůstane převážně červená. Při východu a západu se může Slunce zdát šišaté či velmi velké, což je také způsobeno tím, že světlo urazí dlouhou dráhu hustší atmosférou, čímž je zkreslen jeho tvar. Je-li Slunce kolem poledne vysoko nad obzorem, jeví se barva oblohy jako modrá, protože sluneční světlo urazí nejkratší vzdálenost atmosférou. Tato vzdálenost odpovídá vlnové délce modrého světla, ostatní vlnové délky (delší - červená,…) jsou molekulami absorbovány, proto je obloha modrá a v této fázi tvar Slunce nejvíce odpovídá skutečnosti. Obsahuje-li ovšem atmosféra velké množství vodních par, dojde k absorpci i vlnových délek odpovídajících modré barvě a na obloze tak vznikají mraky, jež jsou šedé až černé barvy. (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slunce)
Já osobně tomu, co je napsáno na Wikipedii, moc nerozumím. Jestli vy ano (a dočetli jste tenhle článek), tak se mi nesmějte. Teď aspoň víte, že je slunce modré. A možná jste to už věděli…
Historie matematiky sahá od prvních pokusů pravěkého člověka spočítat úlovek až k moderní matematice rozrůzněné ve velký počet oborů, kterými se zabývá ohromný počet matematiků. Dnes univerzálně známé poučky, jako je např. Pythagorova věta, byly objevovány zároveň v Řecku, v Číně… Zvláště ta arabská, čínská a indická matematika během středověku evropskou co do znalostí značně předstihla. Až nástup novověku společně s objevem diferenciálního a integrálního počtu odstartovaly dnešní mohutný rozkvět evropské matematiky. Člověk se stal úspěšným v oblasti technologie, ať už jde o cestu na Měsíc nebo moderní počítač a internet. Více informací na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Historie_matematiky
Jeho jméno vyvolává smích, ale…vyhynul na nemoc zvanou LIDSKÁ BEZOHLEDNOST. Navíc je dokázáno, že lidi ani zvířata nejedli jejich maso, protože bylo příliš tvrdé a nechutné pro požívání, ale jedli jejich vajíčka. A proto vlastně také málem vyhynul vzácný strom, protože blbouni polykali jeho semena, ta pak prošla jejich trávícím ústrojím a posléze mohla vyklíčit. Ještě štěstí, že si toho všiml jeden americký ekolog, a tak po několika neúspěšných pokusech nahradil blbouna nejapného krocanem. Poznámka na závěr-blboun si zahrál i ve filmu Doba ledová.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Blboun_nejapný
Různá náboženství vyznávají (h)různé názory na to, co se stane, když… když se udusíme otráveným bramborem. Poprvé se tento názor objevil hodně let před naším letopočtem. Již v Indii lidé věřili v převtělování. Ano, v té Indii, kde byli požehnáni darem kanalizace. Strašné, představte si, že jste byli (budete) střevní parazit. Jistě, měli byste se dobře, ovšem brzy by bylo po všem. (Tasemnice žije velmi krátkou dobu.) Přesuňme se raději někam jinam. Do Egypta třeba. Ano, v tom Egyptě, kde věřili v posmrtný život. Co je tam zvláštní, většinou vytahovali orgány mrtvých a strkali je do… takových skleniček, lahviček a nádobek a říkejte si tomu, jak chcete. (Mozek údajně dávali žrát psům, a pak se nedivte, že jsou tak chytří.) Nyní nás čeká obrovský přesun časem do středověku. Tam byli lidé většinou strašně normální (kdyby to psal Egypťan, napsal by, že to byli blázni). Lidé se scházeli v takových velkých kulatých… kostelech! No, doufám, že zbytek už znáte. V současnosti věda nahrazuje náboženství. To má své plusy i minusy. Náboženství je krásná věc. Na druhou stranu vzniklo nedostatkem rozvoje vědy. Stále ovšem věří velké množství lidí. Především těch starších. A teď už bych se rád rozloučil.
Správný postup při nalézání věcí je úplně jednoduchý. Nejprve ale musíte něco najít. Když se tak stane, měla by se odevzdat policii. Například když najdete jistý obnos peněz. Nebo doklady. Také je tady jedna poučka pro starší lidi, aby nezapomínali a neztráceli věci. Tady je. K+M+B. Ne, neznamená to Kašpar, Melichar a Baltazar, ale klíče, mobil a brýle. Většina zapomnětlivců by to měla mít napsáno na dveřích. Jinak jistě všichni víte, na koho se v takovém případě obrátit.
Jistě všichni znáte „magické koule“. Je to taková, většinou skleněná koule, ze které se údajně věští. Já bych ale řekl, že jsou to žrouti na peníze. Většinou se nic z toho nevyplní. Pokud tedy není věštec v hospodě. To je potom jasné, že uhodne, co chcete. Pivo. Ale vraťme se k předchozímu tématu. Magická koule je podfuk. A pokud jde o ten kouř v kouli, tak pod stolem je pumpička a ta ………………… další text ………………… ta ……………………. pumpuje. A to je tak všechno, co bych vám o tomhle podfuku mohl říci. Nebo spíše napsat.
Proč se směješ?
Víš, co to jsou pudy?
OMG! WTF?!
Tady čtu: Tatranky.zip - energie sbalená na cesty.
To je krmivo pro pavouky, ne?
Welcome to facebook, lol!
Stevensová mě vyhodila za dveře. Ani se nedivím, za tu dobu, co tu učí, si z ní nikdo neudělal srandu. Všichni se té staré rašple bojí. „Co jsi provedla, že jsi tady?“ zeptal se mě nějaký kluk, kterého jsem ve škole nikdy neviděla. Byl štíhlý, vysoký, s hnědými vlasy a se zelenýma očima. Hned jsem se do něj zamilovala. „Přišla jsem pozdě a udělala jsem si z úči srandu. Odkud jsi? Nikdy jsem tě tu neviděla,“zeptala jsem se. „Pocházím z Kalifornie, ale museli jsme se přestěhovat tady do Čech.“ „A jak to, že mluvíš česky? Promiň, jak se vlastně jmenuješ?“ „Ryan. Můj otec je Čech a matka Američanka. Jenže….před měsícem umřela.“ Nejradši bych si nakopala do zadku. Chudák. „To je mi líto. Jsme na tom stejně. Můj otec zemřel, když mi bylo devět.“ Vzpomínám si na něj jenom matně. Bil mě i mamku. Jednou mi rozsekl ret a matka mu nic neřekla. Matku bil tak, že skončila v nemocnici s otřesem mozku. Důvod: nekoupila mu pivo. Taky ji bil jenom za to, že se za ní otáčeli jiní chlapi-jako kdyby za to mohla. Jednou, když jsem přišla ze školy, našla jsem matku ležet na zemi v kaluži krve. Otec seděl na židli a pil pivo. Jen řekl: „Spadla ze schodů, asi bychom měli zavolat záchranku.“ V nemocnici jí pak řekl, že jestli cekne, tak už se z nemocnice nevrátí. Ten @@@ ji málem zabil a ona ho nenahlásila na policii a ani od něj neodešla! Nechápala jsem ji a nechápu. Dlouho jsem s ním život netrávila. Zemřel v lednu, když šel z hospody a spadl do sněhu. Už se domů nevrátil. Já si oddychla-vím, že bych to neměla říkat, jenže…. byl hrozný. Máma z toho byla nešťastná a chtěla mu zaplatit pohřeb. Stál velké prachy. Já na něj nechtěla jít, a tak jsem předstírala, že mám chřipku. Máma není hloupá, proto na mě zařvala, že jsem blbá nána, která si nevážila svého otce. Já jí
na to zaječela: „Myslíš toho opilce, který nás mlátil, vyhrožoval nám a málem TĚ ZABIL???!!!“ Přišla ke mně a dala mi facku. Už mě mlátí i za to, že mám z matiky trojky. Na pohřeb šla sama, když se v noci vrátila, byla opilá a nadávala mi. Od té doby je ožralá pořád. „Nemusíš mě litovat. Měl jsem mamku rád, jen jsme nevycházeli moc dobře,“ odpověděl nevesele Ryan. Vtom začalo zvonit. „Tak ahoj!“ řekl. „Čau.“ Rozběhla jsem se na hodinu fyziky. Nesnáším fyziku, je děsně nudná a ani nevím, k čemu ji budu potřebovat. Nestačí snad, že máme matiku? Když fyzikář kecal a žvástal, tak jsem nakreslila sebe s mámou. Vyměněnou mámou, starostlivou a hodnou. To jsem neměla dělat. Fyzikář po mě začal ječet, co si to dovoluju, že jsem drzá a blbá a místo kreslení bych se měla učit…. Bla,bla,bla. Já se mu dívala do očí a usmívala se, to ho ještě víc vytočilo-přesně tak, jak jsem očekávala. Mohl mi jen napsat poznámku z toho, že si kreslím v hodině. Nic víc. Nic jsem mu neřekla, a tak byl v pasti. Po fyzice byla čeština, matika, chemie a tělák. Když skončil tělák, všichni šťastní, že končí škola, se rozběhli domů nebo na školní blivajzy. Jen já se stresovala, co mi zas udělá matka a její přítel… Pokračování příště
Představte si, že žijete ve starověkém Egyptě. Co by vás nejvíce zajímalo? Móda? Pyramidy nebo snad faraon? Mě nejvíc zaujaly rituály a kouzelné formule, proto vám o tom něco málo řeknu. K dosažení požadovaného účinku a ke splnění přání bylo třeba určité formule vyslovit v přesném pořadí a podle přísného rituálu. Vše bylo jasně uvedeno v kouzelné formuli. Mág nebo lékař se mohl obracet přímo na nemoc nebo na ducha považovaného za strůjce zla. Na papyrech se tak mohl objevit třeba tento text: Zaříkání proti nemocí mešpent. Odejdi, ty, která jsi vstoupila, a jakkoli nemáš ruce, nesmíš si při odchodu nic odnést. Vzdal se ode mne, já jsem Hor! Odejdi, jsem syn Usirův! Magické formule mé matky chrání mé tělo, takže se mým údům nemůže stát nic zlého a mešpent se nemůže usadit v mém těle. Vyjdi! Aby formule byla účinná, je třeba ji odříkat sedmkrát." V tomto přísném rozkazu je nemocný ztotožněn s Horem, jako by mu to mělo dát sílu. V dávných dobách musely být formule opakovány čtyřikrát, někdy sedmkrát. MAGICKÉ PŘEDMĚTY: Hieroglyf ve tvaru egyptského kříže dával život, bůh Hor stojící na dvou krokodýlech chránil proti uštknutí hadů a různých ještěrů. Hroší bohyně byla zárukou úspěšného mateřství. Někdy se používala část místo celku, můžeme zmínit příklad sloní žíně zastupující slonovinové kly, které měly chránit proti zubním kazům. Bližší informace na http://www.starovekyegypt.net/zivot/magie/index.php
S velkou lítostí začínám psát článek o zubařích. Nejdříve se podrobně podívejme na slovo zubař. ZUB jistě značí ten kousek hmoty, co trčí z dásní. AŘ může znamenat buď nářek, nebo překlep od slova vař. ZUBVAŘ. Vařič zubů. Vařič, dal bych si slaninu. VÍC SLANINY. Je pravda, že jestli by vás zubař uviděl se slaninou,… zbytek si domyslete. (Ano, vzal by vám ji a sám by ji snědl.) Taky jste si všimli toho odporného puchu, který cítíte, když zubař otevře ústa?! Myslím, že to nebude slanina. Už jste někdy slyšeli: „Aby ses nebál, tak ti raději ukážu pár mých nástrojů.“ A teď snad i ti největší machři zavřou oči. Já ne . Co je ale ještě horší? Že zubaři u toho mají taky zavřené oči. Co víc dodat?
Dead chick walking
Svět přežbleptů. Každý se někdy spletl, v písemné práci nebo při ústním zkoušení. Některé z nich jsme pro vás s pomocí vyučujících zapsali do tohoto článku. Správná odpověď je vždy v závorce.
9.ročník: Zeměpis ….. místní pochoutka jsou frkály (frgály) Finanční gramotnost ….. vyprodáno vzniklo od slova … jako že nic není! 8.ročník: Zeměpis …… nejvyšší hora Ameriky je Gala Gagua (Agoncagua) 7.ročník: Dějepis ……. Jan Lucemburský zemřel na Kamčatce (u Kresčaku) ……. příbytky Slovanů jsou mešity (polozemnice) ……. Kosmas byl děkovník (děkan) 6.ročník: Zeměpis …… 12. stupeň Beaufortovy stupnice je orgán (orkán) Dějepis …… perský král Xerox (Xerxes) …… Otázka: „Jaký kov objevili už v době pravěku?“ Odpověď: „Kámen.“ Otázka: „Bronz je slitina čeho?“ Odpověď: „Bronz je slitina medu a cínu.“ Otázka: „Z čeho si nechávali dělat ženy své šperky?“ Odpověď: „Ze železa.“
5. ročník: Český jazyk …… zajíci se pásly věteli (pásli v jeteli)
Na fungování školního parlamentu jsme se zeptali paní učitelky Komárkové a Daniela Eduarda Petráše, člena školního parlamentu. Otázky pro paní učitelku Komárkovou a její odpovědi: 1. K čemu je dobrý školní parlament??? Že můžete říct svůj vlastní názor. 2. Jaká témata jste probírali na minulé poradě??? Probírali jsme to, že by mohly být nová okna, židle, nové hříště, solničky na obědě, abyste si nemuseli půjčovat sůl od učitelů, ve vybraných třídách lavice pro jednoho. Otázky pro Daniela Eduarda Petráše a jeho odpovědi: 1. Kdo vede školní parlament??? Paní učitelka Komárková. 2. Jak často se scházíte a kde??? Jednou do měsíce a scházíme se v IX.B. 3. Které nápady byly uskutečněny??? Uskutečněny byly solničky na obědě, nové židle a lavice.
U příštího čísla se na Vás opět těší naše redakce: Radim Bednárik Jaromír Kořenek Anna Juchelková
Kateřina Hoffmannová
Adéla Lysková
Lucie Vrzalová
Lucie Sochová
Roman Vašut
Grafická úprava: Marcel Pavič
Korektura: Hana Veselková
