Hodnocení turnaje Trophy v Římě A.Organizace : Turnaj – vše ok, žádné významné problémy. Prostorově, zázemím by tento turnaj u nás udělat nešel. Jak UT, která byla vynikající, tak malými rozměry areálu. Jedině snad s využitím zadního prostoru Hliniště, kde by však muselo být odpovídající zázemí. S s horním patrem. Naopak divácky si myslím, že bychom počet vyrovnali, možná předčili. Na stadionu bylo odhadem na 500 míst, nejvíce se objevilo cca 400 lidí, s tím, že cca ¼ tvořili samotní hráči. Hotel - díky zajištění Petra vše odpovídající. Problém jídla se opakuje a určitě není optimální, že to necháváme na samotných hráčích. Na druhou stranu to byla otázka ceny. Pokud budeme v blízké budoucnosti opět podobný turnaj absolvovat, jsem pro zajištění veškerého servisu ofic.. Otázka peněz je samozřejmě na stole, byl jsem moc rád, že nás jelo takové množství – zázemí a hráči. Pak by muselo být vyšší sponzorské zajištění.. - Vzdálenost hotelu od hřiště – tentokráte optimální. Doprava – myslím, že bez problémů, pomalejší jízda tam je mi záhadou, zpět OK. Atmosféra v buse tam OK, zpět zbytečné kontraverze kvůli zastávkám – chyba na obou stranách. Ale nevychované incidenty inkriminovaných hráčů – nedělá mi to dobře.
B. Diváci Byla paráda mít s sebou opět někoho, kdo nám drží palce, že za náma přijel Kozák – to jsem ocenil, hlavně proto, že mu zase náš sport není tak blízký… Díky moc skalním divákům, opravdu škoda, že tento společný prožitek neříká nic několika dalším bývalým či současným hráčům. Pak by to byla ta správná „rodina „ a společná sounáležitost.
C.Realizační tým Bylo mi ctí spolupracovat s partou lidí, kteří táhli za jeden provaz, bez sebemenších rozmíšek – ba naopak. V. Janouškovec – bez historického vztahu k nám, popisoval po nocích naše zápasy, nahrával rozhovory a následně posílal do ČR. Zatímco se jiní bavili či odpočívali, on pracoval. Bez odměny, s vlastním přispěním na pobyt. L.Brašna – navnadění kluků na zápasy, dynamičtější přípravou před zápasy a obrovským prožíváním našich úspěchů a neúspěchů a nekonečným povzbuzováním, byl tím správným člověkem na svém místě. Velké oživení pro všechny. Petr M. – nadhledem, klidem, věcným posuzováním správný člověk na správném místě. Bylo mi ctí vše spolu probírat, rozhodovat, připravovat ! Já – dalo se více natrénovat, dalo se více teoreticky připravit. Měl jsem vyčistit kameru …. :-). Myslím, že jsme po koučovské stránce turnaj zvládli, odehráli se ctí, přizpůsobili se trendu hry. I pro mne je takovýto turnaj velká škola, protože takovouto školu u nás nikdo nedostane. Důležitá je četnost takovéto školy v budoucnu se stejnou přípravou týmu, tak aby se získané zkušenosti v čase neztráceli ( přípravné
turnaje s podobnou úrovní ). Mé dva drobné incidenty s hráči, kvůli jejich nekázni byli zbytečné, zpětně mne mrzeli a měl jsem je nechat na vyřešení hráči samotnými. Ať je to mou horkou hlavou nebo mou historickou vytížeností se všemi hráči za uplynulých 10-15 let, jen to podtrhlo to, co cítím poslední 2-3 měsíce. Je toho na mne moc stát u třech kategorií. Po mém návratu k benjamínkům se opět objevil tento úžasný svět prvních kontaktů se sportem a začíná být tento svět pro mne důležitější, než-li ten dospělý. Pro a. příliš času na třech liniích b. pro moc hlubokou svázanost se všemi hráči c. šidím svého kluka d. nic nedělám pořádně. Jsem ochoten v budoucnu pomáhat částí zodpovědností ( tréninkem atp.), ale hlavní zodpovědnost nést nechci. Kdo by to měl dělat…dle mne by byl ideální někdo zvenčí, nezatížený vztahy, zaplacený, který by všechny postavil do správné latě s přihlédnutím k jejich momentálnímu přístupu k hokeji. Šli bychom tak o kus dál. Je pravda, že tento člověk by asi řešil přístup hráčů k tréninku, zápasu, asi by se pak také těžko podílel na nějakém pozápasovém posezení s hráči. V případě nějakých týmových problémů by pak asi řešil určité věci velmi radikálně. To je těžké odhadovat a je to asi také věc diskuse s užším okruhem lidí, kteří jsou v obraze a není jim směřování litického hokeje lhostejné , jestli je tento způsob řešení vhodný.
D.Hráči, tým Technika, kondička V průběhu turnaje se ukázalo, že máme malé procento hráčů na hřišti, kteří jsou připraveni na takovýto hokej. Ukázala se pravdivá slova T. Babického, že od nás by chtěl jen 2-3 hráče – Ti všichni obstáli v podobné konkurenci. Stačilo by jich však mít v týmu cca 5-7 a byli bychom o kus jinde. Hráči typu „Ondry Vetchého a Speeda Gonzálese „ z HC Řím jsou těmi typy. Špatné návyky nás snižovali v konkurenci těch takřka top týmů, kdyby jich bylo menší množství, mohli jsme lépe obstát i přes některé taktické nedostatky. Především – hra s pokrčenými koleny, pestrý úderový rejstřík, 99% zpracování balonů, čisté odebírání soupeřových míčků po zemi a ve vzduchu, využití prostoru a změny směru při obcházení soupeře, hra 1:1 do vzduchu, umění nechat se takticky faulovat, přesnost nahrávky v těžkých situacích, rozhodnost v těžkém prostoru, dravost v os. Soubojích, u některých kondiční stránka ( vše – síla, vytrvalost, obratnost !, rychlost) a jistě mnoho dalších. Taktika Defenzivní – průběhem času jsme ji doladili na naše maximum, rozhoduje o ni v klíčových situacích morálně volní vlastnosti a technická vyspělost Ofenzivní – největší nedostatky, nemáme to zažité pod takovým tlakem, naše výhozy ven nic neznamenají, pokud nedopadají na útočnou ¼, a bez cesty po zemi se hrát nedá. Zde je nejvíce, co zlepšovat. Při natrénovaném, navrčeném přechodu vpřed ve všech oblastech můžeme být o řád výše. Důležitý okamžik – nabízení se útočníků ve větším rozsahu, narážečky. Opět souvisí s ochotou to dělat poctivě. Zde se můžeme hodně zlepšit. Turnaj se mohl překvapivě odehrát bez hry vzduchem. Pro obránce soupeřů (vyjma Jendovo gólovky) to byla velmi snadná kořist. Atmosféra, nasazení Atmosféra o řád vyšší, než-li v předchozích turnajích. Všichni zestárli, někteří se chopili svých funkcí ( Vychr ). Jeden větší incident byl řešen zevnitř. Přesto, že nám i na hřišti občas padla brada, bylo dáno vývojem zápasu nebo chybějícími motory ve správném věku, dle kterých by se tým řídil. Určitě k atmosféře přispělo i okolí – L. Brašna prožitkem. Zpáteční cesta busem byla toho dokladem – zpívající
autobus jsem s áčkem ještě nezažil. Je na co navazovat. Zase bylo důležité, že jsme spali na jednom místě, několikrát i spolu jedli. Nezapomenout toto do příště. Hráči Jurek – dle mne nej gólman turnaje, nejvíce zákroků, odchytal jej v tak vyrovnaném výkonu a v takové výši, že i na Novém Zélandu nějakou dobu bude pár hráčů na slovo Džurek vzpomínat. Vokurka – nechytal – určitě , ale povahou je ideální na post dvojky , velmi tím pomáhá stmelit tým Nicklas – výborné úderové kapacity. Dlouhé držení míče, soupeři ho svojí rychlostí nejednou donutili k chybě, někdy zbrklost, problém s obrannou disciplínou, zbytečně se nechává rozladit výroky rozhodčích, hrou spoluhráčů. Nezklamal, ale ani nevynikal.Přesto má obrovský potenciál na hráčský růst. Je to jen otázka hlavy. V přípravě patřil k nejlepším. Koryťák J.- viděním, nahrávkami, souboji 1:1 v defenzívě, často i v ofenzívě, hrou při zemi, patřil k našim nejlepším. Škoda, že mu ještě padá brada při nepříznivém vývoji utkání, snad to s věkem odejde. Důležité pro něj nezpychnout, musel vidět, že takovéto výkony jsou v těžkých zápasech standart. Dvořák – první velký turnaj byl znát, trápil se některými chybami, ale měl to na svém postu těžké. Zvláště, když neplatili některé věci, které v lize platí. Na kraji se mi zdál platnější, když je výš, jeho centry platili. Přesto se snažil přizpůsobit taktice, jak bylo v jeho silách. Straka – odehrál slušný turnaj, opět plný obětavosti. Problémy s technickým přechodem útočníků okolo něj, zvláště do vzduchu, někdy nerozhodnost v přechodu vpřed. Škoda malého úderového rejstříku. Rollinger – hrál jen jeden zápas, ale nevyhořel. Potřebuje hrát, přitvrdit. Rozhodnost. Šanci dostane. Poustka – první zápas byl koordinačně, fyzicky slabší, z čehož vyplývaly i chyby. Pak se přizpůsobil. Potřebuje asi více jednoduchých drah směrem vpřed, které našimi špatnými návyky, soupeřem vždy nefungují. Chybí rychlá bystrost na naražení, bezpečnou kličku na malém prostoru – ale to chybí snad vyjma Kuby všem našim bekům. Rumplík – obstál v nejvyšší třídě na velmi těžkém postu středního záložníka. Kdo neviděl neuvěří. K ještě lepšímu výkonu chybí fyzička a někdy jeho zbytečné nesoustředěnost a rozladěnost z vnějších vlivů – spoluhráči, rozhodčí. Od druhého zápasu byla hlavně ve druhých půlích chybějící fyzička znát. Koryťák T. – vystříhal se takřka svých zbytečných soubojů, dokáže někdy jít do osobního souboje dostatečně důrazně. Často špatná orientace v prostoru na nahrávku, na výběr místa. A bídná kondice, ta není na záložníka. Přesto nezklamal, ba možná i překvapil. Soukup – vyhnán na záložníka pro jejich absenci na turnaji. Splnil si svoji roli výborným fyzickým fondem, někdy chybí větší soustředěnost pro danou situaci. Asi díky změně postu a delším psychickým srovnáním se s postem krajního záložníka byl v první části turnaje trochu neviditelný. Avšak probudil se a celkově rozhodně patřil k lepší polovině týmu. Nocar – neztratil se, předpoklady má, zbytečné chyby pramenili z tlaku, malého akčního rádia. Problém fyzička, ta bude omezovat, pokud s tím sám nebude pracovat. Šance ještě přijde. Bárta – když se naučí zjednodušit pohyb vpřed, plnit 100% úkoly vzad, bude pro svoji lehkonohost velkým příslibem. Šanci dostane. Petrek – z trápení na postu záložníka na nadějný výkon na postu útoku. Chybí absolutně zkušenost ze situací 2:1, výběr místa, ale postupně se přizpůsoboval. S podobným výkonem se nepočítalo, příjemné překvapení. Strejc – přes problémy s nehraním dlouhou dobu, se v turnaji postupně zlepšoval, bylo vidět , jak mu turnaj pomáhá. Dolejš – věk se nedá zastavit a zvláště na tomto postu, chybí větší akční rádius pro balon, větší drive směrem vpřed. Spolu s dalšími staršími hráči velmi přispěl k potřebné diskuzi mezi hráči.V lize přesto jeden z nejplatnějších. Vychron – příkladem směrem vzad, trápení směrem vpřed, ale velká chuť do hry. Nebál se jako jeden z mála osobních soubojů.Příkladný přístup z pozice kapitána. Sochor – stejně jako Vychron, ještě se více rozdělit o míčky a myslet na situace 2:1. Svým nadšením pro hru strhával i ostatní.
E.Závěr Zážitků je mnoho, vše je možná popsáno ještě s trochou euforie, která v nás po 16-ti hodinové cestě busem přetrvává. Ale… Pro tuto soutěž musíme ještě trochu herně vyspět. Pro nižší jsme však získaly dobré zkušenosti. Přesto bylo i zde na první pohled vidět, že týmově jdeme nahoru. I individuální výkony byly sebevědomější, technicky však byli ostatní hráči vyspělejší. Upřímně ale, všichni jsme asi čekali větší nátěry. To se naštěstí ani jednou nesplnilo. Nedařily se nám hlavně druhé půlky zápasů, poločas s Rotwiess 0:1, s Bra 1:1, s Římem 0:0, to byly takticky velmi povedené části zápasu. Ty druhé poločasy jsou také dost o fyzičce a zkušenostech z více odehraných těžkých zápasů. A těch je zatím opravdu málo. To všechno přijde.
Přeji týmu, aby se nejen herně dál rozvíjel. Snad žádný velký odchody nebudou, za rok by to mohla být ideální odpověď, jestli poslední tři povedený sezóny nebyly jen náhodné. Všem ještě jednou děkuji za příkladný přístup. Kluci
a děvčata, děkuji!!!
Ještě rada mladým jak reagovat na rozhovor typu: A. Jak jste dopadli? B. Skončili jsme poslední, ale nebylo to nejhorší. A. Takže jste spadli! B. Hmmm, dělali jsme, co jsme mohli, ty ostatní týmy byly lepší, musíme ještě dost makat. C. To jste to tedy pěkně posrali. D. Asi jo, ale mohli jste se předvést vy! Kolikátý jste loni skončili? A. Třetí proč? B. Letos jsme Vás taky smázli, ne? A. Jo, ale to jste měli štěstí. B. Hmmm, aha, já jsem taky egoista, jako každej chlap, ale u tebe už je to asi na léčení. Loni jsme Vás smázli, letos taky, tak buď rád, že jsme tam hráli my. To by totiž mohla bejt mezinárodní ostuda.