Kukuřičná siláž • hodnocení stravitelnosti • dva zdroje energie • možnosti šlechtění Skalský Dvůr 4.11.07 Stanislav Studénka LIMAGRAIN Central Europe
Jak se mění kukuřice na mléko a maso….. ?
30 let speciálně zaměřeného šlechtění silážních kukuřic
NAJDETE ROZDÍL? Kvalita je skrytá uvnitř
Přínos siláže založen
na celé rostlině Rozdělení SH
listy stonek vřeteno
palice
54%
listeny zrno
46%
Rozložení suché hmoty a obsahu energie v silážní hmotě Kvalita ENERGIE vlákniny
Složení SH
listy stonek
Hemicellulose Cellulose
Lignin
Stravitelnost SH
20 až 90 % 0%
vřeteno
palice
listeny zrno
tuky protein škrob
90 až 100 %
Jak se mění kukuřice na mléko a maso…. Silážní kukuřice přináší dva zdroje energie do krmné dávky
škrob
vláknina
bachor
Ten. střevo
bachor
Ten. střevo
Stravitelnost vlákniny
výkaly
Pokud není využita v bachoru, je ztracena !
Pokud není využit v bachoru může být využit v tenkém střevu
Jak se mění kukuřice na mléko a maso…..
70 zu ž
100% příjem
SOitková% H no
LG hybridy jsou šlechtěny na co nejlepší zhodnocení v bachoru
30% vý
kaly
Jak se mění kukuřice na mléko a maso…. SOH – Stravitelnost Organické Hmoty
Příjem 10 kg 3,5 kg škrobu 6,5 kg vlákniny
zužitkováno
7,5 kg
zužitkováno
7 kg
3,5 kg škrobu 3,5 kg vlákniny 4,0 kg vlákniny
70 75%%
3 kg 2,5 vlá kg vknin lákny iny
Energie celé rostliny je jen částečně závislá na obsahu škrobu Energetická hodnota NEL
150 hybridů testováno Y.Barrière, INRA
7,0
6,9
průměr 6,8
6,7
6,6 6,5 20
30
40
Podíl zrna (% SH)
50
Energie celé rostliny je jen částečně závislá na obsahu škrobu Energetická hodnota NEL 7,0
6,9
6,87
6,8
6,7
6,65
6,6 6,5 20
30
40
Podíl zrna (% SH) (Y.Barrière, INRA 1992)
50
cíl šlechtění Limagrain - zvýšit stravitelnost vlákniny SOH % 81 (Demarquilly, INRA 1994)
79 77
stravitelnost (SOH) roste s menším podílem nestravitelné vlákniny (NDF nd)
75 73 71 69
dMO = 92.28 - 0.0946 NDFnd +/- 0.65
67 65 280
260
240
220
200
180
160
140
120
Podíl nestravitelné vlákniny (g/kg sušiny) = NDF nd
Na čem záleží stravitelnost vlákniny? Stavba buněčných stěn se liší provázáním ligninu s ostatní vlákninou ! !
!☺
bakterie „na vlákninu“
☺
☺ ☺
Celulóza a hemicelulóza Degradovatelná z 20 – 100% Lignin nedegradovatelný
!
!
☺
☺
Buněčná stěna Celuloza Hemi-Celuloza ester
diFA
FA
FA
pCA
ether
Lignin
H
G
FA diFA
nestravitelný
S pCA
FA
diFA
Tvrdnutí stěn
pCA = p-coumaric acid FA = ferulic acid H = p-hydroxyphenyl G = guaiacyl S = syringyl
Stravitelnost vlákniny je dána geneticky energie
1 6,85 0,95 6,8 6,75 0,9
Hybride A Hybride B
6,7 0,85 6,65 0,8 6,6 0,75
1
2
3
4
5
6
Lokality /roky
7
8
9
Zisková kukuřice!
€ + Energie
+ SOH
+ kvalita vlákniny (DINAG) vyšší DINAG v kukuřici, bohatší hmota v energii, vyšší produkce a produktivita !
Hybridy kukuřice s označením
• Celých 30 roků cílevědomé práce – Úplné oddělení šlechtění hybridů pro výživu přežvýkavců od hybridů určených pro zrnové využití – Doposud jediná osivářská firma, která se drží této diverzifikace a získané poznatky se ve velké mířee využívají v praxi. Získaný náskok je v současnosti obrovský.
Nejlepší kriteria na ocenění siláže = Agronomická hodnota + Nutriční hodnota Výnos
SOH
Stabilita
DINAG
Počáteční vývoj
Škrob
Plasticita
NEL Ranost
Protein
Kvalitativní rozbory NIRS, jednotná metodika, centrální laboratoř CUKRY Hybrid
VLÁKNINA NDF ADF Lignin
PROTEIN
suš MM SS škrob
HV
MAT PDIA PDIE PDIN
A
33,3
42
48
328
177
404
212
23
83
19
84
52
B
36,2
37
45
366
175
385
208
25
70
16
81
44
ENERGIE Hybrid
SOH DINAG NEL NEV
A
76,1
59,9
6,85
6,32
B
75,2
57,8
6,78
6,24
2 3 . 2 3 LG ly kontro
u d o b 5 1, + g a in 52,3 D ag in 50,8 D
analýz 5 9 6 , 3 roky
,
Potvrzení ve výživě zvířat Kvalifikace hybridů (NIRS) – Obsah proteinu, kvalifikace vlákniny, obsah energie, …
=
X
Výhoda pro zvířata
– příjem, odbourávání škrobu a využití vlákniny v bachoru,, …
Výroba mléka a masa, kvalita a profit
+
Potvrzení ve výživě zvířat • Zkoušky přímo na farmách farmy).
(běžné nebo experimentální
• Metodika vytvořená odborníky – 2 hybridy kukuřice s podobným FAO, běžně pěstované na trhu, jeden s výbornou stravitelností – Pěstování na stejném poli, sklizeň při stejné sušině – Vytvoření dvou identických skupin dojnic (užitkovost, laktace, hmotnost, prvotelky,…)
– Krmení po dobu cca 2,5 měsíce – Systematické měření (příjem, užitkovost, hmotnost, kvalita mléka, výkaly,..)
Výhody spojené s
1.Vyšší výnos energie z ha 2.Zvýšený příjem krmiva 3.Lepší zdravotní stav skotu 4.Vyšší užitkovost 5.Lepší ekonomika živočišné výroby
Vyšší výnos energie z ha Lepší stravitelnost vlákniny vždy znamená zvýšení SOH + 1% SOH zvyšuje energetický obsah suché hmoty o 0,14 MJ NEL/kg
+ 1% of SOH a 15 t SH/ha =
+ 2100 MJ NEL /ha Ekvivalent 200 kg ječmene = 1500 Kč/ ha
3,14 NEL pro 1 kg mléka
+ 1% SOH
+ 670 kg mléka / ha
Lepší zdravotní stav Lépe stravitelná vláknina – lépe fungující bachor Příliš mnoho škrobu = acidoza
Nejvíce viditelný následek acidózy je ztráta kvality a užitkovosti mléka: # obsah bílkovin minimálně o 0,1 % #obsah tuku klesá o 0,3 to 0,5 % # mléčná užitkovost klesá min. o 10% na několik dnů i při okamžité nápravě
LGNA
prevence proti acidózám
Lepší zdravotní stav Náklady spojené s acidózou
• problémy s končetinami/ paznehty - 11 EUR / dojnici/rok • metabolické problémy ztráta v kvalitě a užitkovosti
- 35 EUR / dojnici/rok
• opakovaná inseminace
- 40 EUR / dojnici/rok
Nejefektivnější prevence acidóz je dobře vyvážená krmná dávka s kvalitní, stravitelnou vlákninou LGNA
prevence proti acidózám
Zvýšený příjem krmiva Testovací období
Adaptační období 20
20
19
19
18
18 17
17
16
16 15
15
14
14
13
13
11
11
dny
27
1
1
/1
18 /
1
1
/1
11 /
24
4/ 1
1
12
/1
28 /
21
12
1
21 /
/1
12
18
14 /
1
7/ 12
/1
11
10
10 15
-- LGNA -- kontrola
12
12
30 /
Příjem SH
Francie 2005, mléčná farma Bretagne
dny
Průměrný rozdíl v příjmu = 1,28 kg SH/ dojnici/ den
Zvýšený příjem krmiva příjem (TMR) Polsko 2007 55 50 45
LGNA kontrola
40 35 30 25.1
01.02
20.02
10.03
30.03
16.04
Průměrný rozdíl v příjmu = 1,1 kg / dojnici/ den
Vyšší užitkovost Francie Příklad z běžných farem, Testy probíhaly pod dohledem nezávislých institucí od roku 2000 Počet krav ve skupinách od 5 do 40. EVývoj VO LU T IO N " la it b ru t" užitkovosti
32
Lait en kg / VL / jrs Kg mléka /dojnice/den
31 30 29 28 27
LLGNA G 2 2 .7 5
26
Astandar 285
d
25 C L 25/10
C L 27/11
C L 12/12
C L 21/12
CL
g/kg 1 Protein 0/01 CL
Průměrný obsah proteinu v průběhu 22/01 testu
34, 0 33, 0 32, 0
+ 0,93 32,73
33,66
31, 0 30, 0
kontrola
LGNA
Vyšší užitkovost Česká republika červenostrakatý skot, počet dojnic ve skupině 24, siláž z raných hybridů, Hybrid LGNA vykazoval při stejném obsahu škrobu vyšší stravitelnost vlákniny, příjem krmiva byl u LGNA mírně vyšší, obsah NDF stejný development milk production Vývoj mléčnéofužitkovosti 27,00 26,00 25,00 24,00 23,00 22,00 21,00 20,00
LGNA standard
12.1. start
19.1.
7.2.
22.2.
7.3.
20.3.
5.4.
Průměrný rozdíl 1,02 kg /dojnici /den
Vyšší užitkovost Polsko Holštýnské dojnice, ve skupině 38 dojnic, hybridy FAO 240. Příjem navýšen o 1,1 kg /dojnici/den u LGNA hybridu, NDF vyšší o 1 % u LGNA. Stravitelnost vlákniny DINAG i OH o 1 bod vyšší u hybridu LGNA i při o 1% nižším obsahu škrobu. 24 23,5 23 22,5 22
LGNA
21,5 21
standard
20,5 20 19,5 19 2.2.2007
17.02.07
03.03.07
16.03.07
30.03.07
12.04.07
Průměrný rozdíl 1,34 kg /dojnici /den
Vyšší užitkovost Slovensko Na stanici ÚKSÚP byl po dobu 7 měsíců proveden pokus ve výkrmu. Testovány dva hybridy na dvou skupinách skotu po 30 kusech
Vyšší denní přírustek o
2,56 % z 1,132 na 1,161 kg /býk/den Zdravotní stav beze změn
Zlepšení ekonomiky živočišné výroby 15 t SH/ha při 15 kg příjmu = 1000 dnů krmení = 3 dojnice na laktaci = 19500 kg mléka
Kvalita mléka navýšení ceny o 0,05 Kč/kg za vyšší obsah bílkovin do 0,1%
Navýšení užitkovosti 2 kg mléka denně x 300 dnů laktace x 3 dojnice na ha x 8 Kč /kg mléka
Udržení zdravotního stavu 11 EUR za paznehty 32 EUR za metabolické problémy 40 EUR za problémy s opakovanou inseminací Celkem cca 2300 Kč / dojnici /rok
Osivo LGNA 3400 Kč/ha Levné 1900 Kč/ha
Zlepšení ekonomiky živočišné výroby Ekonomická bilance využití LGNA hybridů vztažená na jeden
náklady navíc Kč/ha Osivo LGNA
až 6 900,-
Zvýšení kvality mléka
až
Navýšení užitkovosti Plus
Přínos Kč/ha
až 1500,-
Udržení zdravotního stavu
Celkem
hektar a rok:
975,-
až 14 400,až 1500,-
až 22 275,až 20 775,-
Výběr osiva s označením LGNA je nejjednodušší cestou v dnešním ekonomickém prostředí jak zlepšit ekonomiku výroby mléka.
Zlepšení ekonomiky živočišné výroby Ekonomická bilance využití LGNA hybridů vztažená na jednu
náklady navíc Kč/dojnici Osivo LGNA
dojnici a rok:
Přínos Kč/dojnici
až 500,-
Udržení zdravotního stavu
až 2 300,-
Zvýšení kvality mléka
až 325,-
Navýšení užitkovosti Celkem Plus
až 4 800,až 500,-
až 7 425,až 6 925,-
Výběr osiva s označením LGNA je nejjednodušší cestou v dnešním ekonomickém prostředí jak zlepšit ekonomiku výroby mléka.
Certifikát kvality Viditelné na první pohled
Dnes lze siláž s nejvyšší kvalitou pro výživu zvířat nalézt s označením LGNA na obalech
Bez LGNA označení nevíte, jak kvalitní či nekvalitní hybrid pěstujete / krmíte
Lepší zhodnocení vlákniny přináší + + + + … +
příjem užitkovost kvalita mléka zdravotní stav produktivita / zisk
Hlavní evropské uplatnění LGNA hybridů
Test na zvířetech Francie Česká rep. Polsko Slovensko
Hybridy
pro Česko 2008
FAO 22O FAO 25O FAO 26O FAO 28O FAO 38O
Děkuji za pozornost
