OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

Česko-rakouské partnerství v oblasti energie

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

CityPlan spol. s.r.o.

Odborné zasedání a dotazníková akce

26. – 28. Dubna 2000 Landhaus St. Pölten, Rakousko aktualizovaný v květnu 2000

Česko-rakouské partnerství v oblasti energie

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Odborné zasedání a dotazníková akce

26. – 28. Dubna 2000 Landhaus St. Pölten, Rakousko

Tiráž

Majitel, vydavatel a nakladatel: Energieverwertungsagentur (E.V.A.); Verein zur Förderung der sinnvollen Verwertung von Energie (E.V.A.), Linke Wienzeile 18, A-1060 Wien; Tel. +43 (1) 586 15 24, Fax +43 (1) 586 94 88; e-Mail: [email protected], Internet: http://www.eva.wsr.ac.at Zajištění kvality: Mag. Michael Cerveny Koordinace: Dr. Alois Geißlhofer Layout: Mag. Reinhard Jellinek Produced by: Energieverwertungsagentur (E.V.A.) Published in Vienna Reprint allowed in part and with detailed reference only.

INHALT Program jednání............................................................................................................. 1 Zahájení WOLFGANG SOBOTKA ..................................................................................................... 3 DANIEL WESELKA ......................................................................................................... 3 Dosavadní spolupráce Dolního Rakouska a ČR FRIEDRICH RAUTER ....................................................................................................... 5 Současný stav česko-rakouské spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie a její další výhled IRENA RŮŽIČKOVÁ ........................................................................................................ 7 ALOIS GEISSLHOFER ...................................................................................................... 8 Požadavky na projekty překračující hranice z hospodářského hlediska DALIBOR STRÁSKÝ ...................................................................................................... 11 Stav dálkového vytápění z biomasy v Dolních Rakousech FRANZ BLOCHBERGER ................................................................................................... 13 Projekty ke využívání biomasy jako příležitost pro kooperace v oblast energie KAREL NOVÝ .............................................................................................................. 15 Potenciál biomasy pro výrobu tepla v českých městech a obcích JAN WEGER ............................................................................................................... 19 Potenciál trhu pro zásobování teplem z biomasy v ČR ANDREAS MORAWETZ ................................................................................................... 25 Hospodárnost výtopen na biomasu v Dolním Rakousku ALBERT RIESS ............................................................................................................ 27 Zkušenosti z provozu výtopny na biomasu v Trhových Svinech KONRAD WUTSCHER .................................................................................................... 31 JIŘÍ ŠTOJDL .............................................................................................................. 32 IVANA BOŽÁKOVÁ ....................................................................................................... 33 Veřejná rentabilita projektů obnovitelných zdrojů energie (biomasy) IVAN BENEŠ .............................................................................................................. 37 FRANZ MEISTER .......................................................................................................... 41 Nabídka komerčně zralých spalovacích zařízení na biomasu a zařízení pro přípravu ušlechtilejších forem biomasy na trhu v ČR JAN KARTÁK, KAMILA HAVLÍČKOVÁ ................................................................................. 51 Příklad úspěšného česko-rakouského Joint-Venture při výrobě a odbytu kotlů na biomasu ERWIN STUBENSCHROTT ............................................................................................... 57 FRIEDRICH HARRICH ................................................................................................... 58 Stav vývoje kotlů na biomasu v ČR a jeho výhledy FRANTIŠEK JIROUŠ ...................................................................................................... 61 Hospodárnost výroby elektrické energie z biomasy vč. společním spalováním biomasy ALFRED HAMMERSCHMID............................................................................................... 63

Obnovitelné Zdroje Energie, 26. - 28. dubna 2000, St. Pölten

Rakouské provozní zkušenosti z výroby elektrické energie a tepla v kogeneračních systémech NORBERT HÜTTLER ...................................................................................................... 69 Provozní zkušenosti z výroby elektrické energie a tepla z biomasy v kogeneračním zařízení Český Rudolec UDO SONNENSCHEIN .................................................................................................... 71 RADOMÍR DEMEK ........................................................................................................ 72 Solární energie – stav a další možnosti využití v České Republice KAREL BROŽ .............................................................................................................. 75 Využití solární energie v Rakousku WERNER WEIß ........................................................................................................... 81 Využití solární energie v České republice – Projekty využití solární energie a plánovaný pilotní projekt GERTRAUD GRABLER-BAUER .......................................................................................... 85 Využití solární energie na Moravě, stav rozvoje průmyslové výroby zařízení v ČR JAROMÍR SUM ............................................................................................................ 89 Stav využívání bioplynu v České republice LUBOŠ MILTR ............................................................................................................. 95 Předpoklady hospodárného provozu zařízení na bioplyn WALTER GRAF ............................................................................................................ 99 Vztah bankovního ústavu a inženýrské poradenské organizace PROKOP BENEŠ......................................................................................................... 105 Přehled podpor pro rozvoj využívání obnovitelných zdrojů ze zdrojů EU ANDREAS TROJER ...................................................................................................... 109 Problematika přípravy projektů: požadavky na dovozce (přepravce), investory, zpracovatele, provozovatele, plánovače, veřejnost WILHELM HANTSCH-LINHART ...................................................................................... 117 Přehled podpor pro rozvoj využívání obnovitelných zdrojů v Rakousku, napájení elektrickou energií z obnovitelných zdrojů, ekonomické požadavky ALOIS GEIßLHOFER.................................................................................................... 121 Zhodnocení zasedání z hlediska agentury E.V.A. ALOIS GEIßLHOFER.................................................................................................... 141 Výsledky burzy spolupráce ............................................................................................143 Shrnutí a rozloučení FRIEDRICH RAUTER ................................................................................................... 147 Energetická síť: severní Dolní Rakousy – jižní Čechy-západní Slovensko EA WALDVIERTEL ..................................................................................................... 149 Dolní Rakousy podporují pro Dukovany dálkové zásobování teplem z biomasy ÚŘAD ZEMSKÉ VLÁDY DOLNÍHO RAKOUSKA ...................................................................... 153 Seznam referentů uvedených v tomto souboru.................................................................155 Seznam účastníků........................................................................................................159

PROGRAM JEDNÁNÍ

St ř eda, 26. dubna 2000 ZAHÁJENÍ W. Sobotka, Rada pro ŽP v Dolním Rakousku D. Weselka, MZ Vídeň

Čtvrtek, 27. dubna 2000 KOTLE NA SPALOVÁNÍ BIOMASY A ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Z BIOMASY II 08:30

Veřejná rentabilita projektů obnovitelných zdrojů energie (biomasy) I. Beneš, CityPlan; F. Meister, UBA

09:00

Nabídka komerčně zralých spalovacích zařízení na biomasu a zařízení pro přípravu ušlechtilejších forem biomasy na trhu vČR J. Karták, CityPlan; I. Havličková, VÚOZ Průhonice

09:30

Příklad úspěšného česko-rakouského Joint-Venture při výrobě a odbytu kotlů na biomasu E. Stubenschrott, Fa. KWB; F. Harich, HAMONTConsulting

14:00

Zahájení

14:20

Dosavadní spolupráce Dolního Rakouska a ČR F. Rauter, Úřad zemské vlády Dolního Rakouska

14:40

Současný stav česko-rakouské spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie a její další výhled I. Růžičková, ČEA; A. Geisslhofer, E.V.A.

15:00

Požadavky na projekty překračující hranice z hospodářského hlediska D. Straský, MŽP Praha

10:00

Stav vývoje kotlů na spalování biomasy v ČR a jeho výhledy F. Jirouš, FS ČVUT Praha

15:20

Průběh a organizace dotazníkových akcí Ph. Loward, BIT

10:30

Diskuse

11:00

Přestávka

15:30

Přestávka

KOTLE PRO SPALOVÁNÍ BIOMASY A ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Z BIOMASY I 16:00

Stav vývoje zásobování teplem z biomasy v Dolním Rakousku F. Blochberger, Rada pro zemědělství a energie

16:20

Projekty ke využívání biomasy jako příležitost pro kooperace v oblast energie K. Nový, Fa. Neuwith s.r.o., Buchlovice

16:40

Potenciál pro zásobování teplem z biomasy v českých městech a obcích J. Weger, VÚOZ Průhonice

17:00

Potenciál trhu pro zásobování teplem z biomasy v ČR A. Morawetz, Agiplan, Rakousko

17:20

Hospodárnost výtopen na biomasu v Dolním Rakousku A. Riess, EVN

17:40

Zkušenosti z provozu výtopny na biomasu v Trhových Svinech K. Wutscher, Fa. SFC; J. Stojdl, Tepelné Hospodárství Trhové Sviny a.s.; I. Božíková, místostarostka Trhové Sviny

18:00

Diskuse

18:30

Přeprava ke "Heurigenu" na pozvání LH Dr. Erwina Prölla

11:00 – 13:00 Současně: Dotazníková akce - Část 1 (výtopny, kotle) Moderace: St. Hinteregger, Ph. Loward, BIT

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA Z BIOMASY 11:30

Hospodárnost výroby elektrické energie z biomasy vč. společním spalováním biomasy A. Hammerschmid, BIOS, Styrský Hrad

12:30

Rakouské provozní zkušenosti z výroby elektrické energie a tepla v kogeneračních systémech N. Hüttler, Schweighofer Holzindustrie AG, Brand

13:00

Provozní zkušenosti z výroby elektrické energie a tepla z biomasy v kogeneračním zařízení Český Rudolec U. Sonnenschein, Fa. Polytechnik DI Demek, Český Rudolec 13:00 Diskuse 13:30 – 15:00 Polední přestávka – oběd 15:00 – 17:00 Současně: Dotazníková akce - Část 2 (kogenerace) Moderace: St. Hinteregger, Ph. Loward, BIT

Pátek, 28. dubna 2000

Čtvrtek, 27. dubna 2000 SOLÁRNÍ ENERGIE 15:00

Solární energie – stav a další možnosti využití v ČR K. Brož, FS ČVUT Praha

15:20

Využití solární energie v Rakousku W. Weiss, ARGE EE, Gleisdorf & Spolkový Svaz Solar

15:35

Využití solární energie v České republice – Projekty využití solární energie a plánovaný pilotní projekt G. Grabler-Bauer, ARGE EE, Dolní Rakousko

15:50

Využití solární energie na Moravě, stav rozvoje průmyslové výroby zařízení v ČR J.Sum, EKO-SOLARIS Kroměříž

16:10

Diskuse

16:30

Přestávka

17:00 – 19:00 Současně: Dotazníková akce - Část 3 (solární energie) Moderace: St. Hinteregger, Ph. Loward, BIT

BIOPLYN

STRATEGIE FINANCOVÁNÍ, PŘEHLED PODPOR 09:00

Vztah bankovního ústavu a inženýrské poradenské organizace P. Beneš, GAUFF, Praha T

09:30

Přehled podpor pro rozvoj využívání obnovitelných zdrojů ze zdrojů EU A. Trojer, BIT

10:00

Problematika přípravy projektů: požadavky na dovozce (přepravce), investory, zpracovatele, provozovatele, plánovače, veřejnost W. Hantsch-Linhart, FGG-O-W-Fonds

10:30

Přestávka

11:00

Přehled podpor pro rozvoj využívání obnovitelných zdrojů v Rakousku, napájení elektrickou energií z obnovitelných zdrojů, ekonomické požadavky A. Geisslhofer, E.V.A.

11:20

Výsledky dotazníkové akce St. Hinteregger, BIT

11:40

Shrnutí výsledků zasedání z hlediska ČEA I. Růžičková, ČEA, Praha

12:00

Shrnutí, program odpolední exkurze a rozloučení F. Rauter, Úřad zemské vlády Dolní Rakousko

12:15 – 13:30 Oběd 17:00

Stav využívání bioplynu v ČR L. Miltr, Ministerstvo zemědělství ČR

17:30

Předpoklady hospodárného provozu zařízení na bioplyn W. Graf, ARGE Biogas, Rakousko

18:00

Diskuse

18:30 – 20:00 Večeře 20:00 – 22:00 Dotazníková akce - Část 4 (bioplyn, veškeré) Moderace: St. Hinteregger, Ph. Loward, BIT

EXKURZE 13:30 – 17:00 Exkurze I: Výtopna na biomasu Cíl/průvodce: Výtopna na biomasu Allentsteig (EVN) Exkurze II: Výroba elektrické energie a tepla z biomasy Cíl/průvodce: Schweighofer Holzindustrie AG, Brand (N. Hüttler) Exkurze III: Solární ohřev (teplo) Cíl/průvodce: Solární ohřev sídlištích (teplo) (ARGE EE) Exkurze IV: Bioplyn Cíl/průvodce: Zařízení na bioplyn Schmid, Böheimkirchen (ARGE Biogas)

Wolfgang Sobotka

ZAHÁJENÍ Wolfgang Sobotka Dobré sousedství se vyznačuje tím, že sousedé spolupracují při dosahování cílů, které mohou oběma přinést užitek. Česko-rakouské partnerství v oblasti energie je dobrým příkladem takové spolupráce, v níž se oba partneři společně snaží najít řešení pro úsporu energie, využití obnovitelných nositelů energie a pro ochranu životního prostředí. To má velký význam také proto, že ani účinky škodlivin ani zásobování energií neznají mezí. Právě liberalizovaný trh energie, který se již projevuje v Rakousku a který bude mít také podstatný vliv na českou politiku v oblasti energie, až se Česká republika stane členem Evropské unie, klade nové požadavky na energetické hospodářství. Na volném trhu s energií bude důležité snažit se o určitou regionální energetickou autonomii formou decentrálních řešení, aby zde neexistovala výhradní závislost na gigantech energetického hospodářství, s nimiž se ani relativně velké národní a regionální podniky zásobování nemohou na dlouhou dobu měřit. Využití vlastních zdrojů, jako biomasa, sluneční energie, alternativní zdroje energie, avšak také vodní energie je cestou k vybudování takovýchto samostatných systémů zásobování. Také využití obzvlášť efektivních energetických technologií, jako např. kogeneračních zařízení může podstatně přispět k odbourání závislosti na dovozu energie a ke snížení nutnosti velkých elektrárenských kapacit. V Rakousku a předeším v Dolních Rakousech se s obavou sleduje, že se k tomu téměř ve všech sousedních zemích využívá také jaderné energie. Přitom i přes veškerou technickou perfekcionalizaci bez pochyby existuje zbývající riziko a daleko do budoucna sahající problematika likvidace. Pokud mají být také v současné době na základě této technologie dosaženy zdánlivě nízké výrobní náklady na elektrickou energii, protože nejsou zohledněny náklady na dodatečnou péči, nebude zcela jistě možné tento stav udržet natrvalo. O to důležitější je hledat již nyní alternativní řešení, což je také cílem tohoto odborného zasedání. Hledají se také možnosti spolupráce, a to přes burzu spolupráce, aby bylo možné zdůraznit také hospodářský význam využití obnovitelných nositelů energie a vyvolat pozitivní efekty pro živnostenské a průmyslové podniky v obou zemích. Země Dolní Rakousy má velký zájem o spolupráci s Českou republikou a jejími regiony jižní Čechy a jižní Morava v oblasti životního prostředí a energie. To podtrhují již stávající partnerství a projekty, jako např. rámcový program mezi zájmovou oblastí České republiky a zemí Dolní Rakousy, projekt Interreg „Kroky a strategie ke zlepšení životního prostředí na základě mezinárodní spolupráce a vytvoření sítě“, energetická koncepce pro obec Dukovany nebo právě nabíhající projekt solární energie v České republice. Cílem tohoto zasedání by mělo být rozšířit již stávající dobré sousedství a kontakty ještě více k užitku obou zemí.

Daniel Weselka Dovolte mi, abych Vás jménem spolkového ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství srdečně přivítal na odborném zasedání a burze spolupráce „Obnovitelní nositelé energie“ v rámci akce Česko-rakouské partnerství v oblasti energie. Dovolte mi na úvod několik zásadních úvah.

3


Rakouská energetická politika má v úmyslu podporovat jak pro Rakousko, tak i ve vztahu ke středoevropským a východoevropským kandidátům o vstup do EU takové energetické opce, které umožňují pro budoucnost únosné, ekologické, sociálně únosné a nákladově výhodné zásobování energií, a podporovat programy, které sníží energetickou intenzitu všech hospodářských sektorů. V Rakousku jsou tyto snahy vyjádřeny ve strategiích •

racionálního a efektivního využití energie a

•

podpory obnovitelných nositelů energie.

V bilaterálních vztazích Rakouska s kandidáty střední a východní Evropy o vstup do EU probíhají takového iniciativy v rámci „partnerství v oblasti energie“. V této souvislosti by bylo možné vyzdvihnout zde především dva motivy takových iniciativ: •

Zaprvé je to nabídka solidarity, kdy jeden z nejbohatších států země, Rakousko, podporuje reformní státy ve střední a východní Evropě při jejich mimořádně těžkém úkolu restrukturalizovat své energetické systémy resp. energetická hospodářství.

•

Zadruhé nabízí intenzívní energeticko-hospodářská spolupráce v nezanedbatelné míře šance pro rakouské hospodářství samotné.

s těmito

státy

také

Koncepce „partnerství v oblasti energie“ byla vyvinuta na základě zkušeností získaných ve středoevropských a východoevropských sousedních státech. Po prvních začátcích, které byly často spojené také s neúspěchy, nabrala „partnerství v oblasti energie“ v poslední době značně na dynamice. Tato koncepce dnes zahrnuje následující aspekty: „Partnerství v oblasti energie“ jsou založena na ujednání principů politickými reprezentanty obou států. Spolupráce „energetických agentur“ - resp. institucí s podobnými úkoly – slouží jako krystalizační resp. výchozí bod pro rozvoj rozsáhlých spoluprací. „Partnerství v oblasti energie“ nabízejí platformu pro identifikování a realizaci konkrétních projektů v hospodářství. Umožňují a podporují podnikatelské jednání, avšak nenahrazují je. Při zohlednění specifických rakouských silných stránek a ve světle priorit rakouské energetické politiky se „partnerství v oblasti energie“ soustřeďují tématicky – jak již bylo uvedeno – na opatření ke zvýšení efektivity využití energie a na využívání obnovitelných nositelů energie. Toto těžiště je však v praxi uplatňováno pružně, aby tak bylo možné co nejlépe vyjít vstříc zájmům a potřebám partnerů. „Partnerství v oblasti energie“ jsou formálními bilaterálními vztahy, např. v rámci bilaterálních vědecko-technických dohod, jakož i komplementárně multilaterálními kooperacemi, např. v rámci Evropské unie. Ve smyslu moderní a štíhlé správy byla agentura E.V.A. pověřena, aby pracovala jako točna pro „partnerství v oblasti energie“. Na tomto místě považuji za vhodné vyslovit agentuře E.V.A. dík a uznání za její odborně kompetentní a angažovanou práci v této oblasti. Je zvláště potěšitelné, že stále vyšší měrou vnášejí do „partnerství v oblasti energie“ své regionální aktivity také jednotlivé spolkové země a že tím zvyšují vesměs jejich viditelnost a účinnost. Náš dík patří dnes především dolnorakouské zemské vládě, která se chopila iniciativy pro tuto odbornou konferenci a která vyslovila pozvání do St. Pölten. Dík však patří také partnerským organizacím, české energetické agentuře ČEA a E.V.A. jakož i firmě CityPlan z Prahy za přípravu a provedení této akce, které přeji konstruktivní a úspěšný průběh.

4

Friedrich Rauter

DOSAVADNÍ SPOLUPRÁCE DOLNÍHO RAKOUSKA A ČR Friedrich Rauter Dolní Rakousy pěstují již po mnoho let kontakty s Českou republikou, aby mohly na jejich základě provádět výměnu zkušeností v oblastech úspory energie, efektivního využití energie a využití obnovitelných nositelů energie. Tak byli např. již od počátku 90. let častokrát pozváni čeští odborníci, aby se zúčastnili diskusí a prohlídek zařízení k využití obnovitelných druhů energie. Dolní Rakousy považují také v souvislosti s důsledným sledováním svého postoje vůči využití jaderné energie ve střední Evropě za mimořádně důležité, aby nabízely konstruktivním způsobem know-how a podporu rozvoje ekologických forem energie v zemích svých sousedů. Dosavadní kontakty vedly k následujícím konkrétním projektům ve spolupráci se sousedními zeměmi: •

Výtopna České Velenice: Projekt České Velenice plánuje přestavbu výtopny železniční hlavní dílny „ZOS“ využívající hnědé uhlí na blokovou kogenerační jednotku na výrobu tepla a elektrické energie provozovanou na zemní plyn s elektrickým výkonem 1,5 MW a špičkovou kotelnou na zemní plyn. Parní kotelna tohoto provozu byla již přebudována na zemní plyn, čímž bylo dosaženo podstatného zlepšení situace v oblasti životního prostředí, protože odpadly emise z původního zařízení na hnědé uhlí. V dalším sledu má být zřízena bloková kogenerační jednotka provozovaná na zemní plyn, která vyrobí elektrickou energii ve výši téměř 8 mil. kWh za rok. Tento projekt sníží celkové množství škodlivin, které jsou díky hlavnímu směru větru přenášeny z velké části do Rakouska, o více než 90%. Dále bude možné snížit emise CO2 o více než jednu polovinu. Země Dolní Rakousy poskytla již podporu ve výši cca 3,5 mil. ATS pro plánovací podklady k této kogenerační jednotce.

•

Energetická koncepce Dukovany: Před nedávnem prezentovala jedna delegace z Dolních Rakous studii o dálkovém vytápění z biomasy na bázi slámy v obci Dukovany. Zjištěný výkon zařízení na dálkové vytápění činí cca 3500 kW a mohlo by pro výrobu tepla využívat slámu, jíž je v daném regionu značný potenciál. Iniciativa pro vypracování této studie, která má podpořit využití obnovitelného druhu energie a výměnu elektrického vytápění v dané obci, vzešla od starosty obce. Práci financovala země Dolní Rakousy a vykonala firma Agrar Plus za spolupráce českých odborníků. Při prezentaci autoři sdělili, že projekt lze v zásadě realizovat hospodárně, když bude možné poskytnout příslušné podpůrné prostředky a když bude možné dosáhnout akceptace obyvatel obce pro připojení k dálkovému vytápění. Na základě projektu by byly drasticky zredukovány také celkové emise v obci.

•

Energienetzwerk NÖ Grenzland: ARGE Energienetzwerk NÖ Grenzland předložila projekt v rámci programu INTERREG. V jeho rámci mají být vypracovány svazky opatření pro NÖ Grenzland (čtvrť lesů a vína) k realizaci energetické koncepce země při zohlednění vývoje sousedních oblastí v České republice a na Slovensku a mělo by dojít k přeshraničnímu transferu know-how v oblastech poradenství v oboru energie a technická ochrana životního prostředí, k vypracování studie feasibility pro energetické projekty a k vytvoření společných plánovacích a prezentačních podkladů.

•

Projekt INTERREG II C „Kroky a strategie ke zlepšení životního prostředí na základě mezinárodní kooperace a vytvoření sítě“: Projekt, který má provést Výzkumný ústav plánování v oblasti energie a životního prostředí, společnost Wirtschaft und Marktanalysen GmbH, byl v rámci programu INTERREG II C CADSES oceněn jako důležitý příspěvek pro přeshraniční spolupráci zemí CADSES (CentralAdriatic-Danube-South European Space) a bylo o něm pozitivně rozhodnuto. Projekt

5


podporuje EU a země Dolní Rakousy. Cílem projektu je vyvinout pomocné prostředky pro rozhodování a přijmout opatření k dlouhodobému snížení spotřeby energie v regionu východní Rakousko, jižní Morava, jižní Čechy, západní Slovensko a západní Maďarsko, ke snížení množství vypouštěných škodlivin a ke zvýšení efektivity sítě na měření imisí. Transfer know-how, který přitom směřuje z Dolních Rakous do sousedních zemí, má partnerům v těchto státech zprostředkovat potřebné nástroje. V rozsáhlém, přibližně dvouletém pracovním programu budou v regionech sestavovány bilance spotřeby energie a vypracovány konkrétní návrhy řešení k dosažení zlepšení v oblasti efektivity energie. Pro provozy budou vypracovány koncepce sanace a proběhne transfer know-how a výměna zkušeností (na seminářích, workshopech, informačních akcích, v rámci partnerství mezi městy a obcemi atd.). Vlastní podprogram pro práci s veřejností (včetně práce s tiskem) by měl iniciovat tvorbu uvědomění a pozitivně motivovat obyvatelstvo. Na základě tohoto balíku opatření by se mělo dosáhnout dlouhodobého snížení zatížení životního prostředí, pozitivních důsledků na ochranu klimatu a snížení spotřeby energie, především snížení spotřeby elektrické energie. •

Projekt solární energie v České republice: Pracovní společenství Erneuerbare Energie Niederösterreich zpracovává tržní studii o tepelných solárních zařízeních v České republice. Tato studie by měla být podkladem pro tvorbu uvědomění a další vzdělávání v oblasti tepelného využití solární energie.

Kromě toho má země Dolní Rakousy různé další kontakty, jako např. rámcový program ke spolupráci mezi zájmovou oblastí České republiky a zemí Dolní Rakousy, v jehož rámci jsou v různých oblastech životního prostředí hledány možnosti spolupráce, či pracovní hovory s českým ministerstvem životního prostředí. V této souvislosti pracuje země Dolní Rakousy také s dalšími institucemi, jako např. s agenturou Energieverwertungsagentur, které se touto oblastí zabývají.

6

Irena Růžičková

SOUČASNÝ STAV ČESKO-RAKOUSKÉ SPOLUPRÁCE V OBLASTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE A JEJÍ DALŠÍ VÝHLED

Irena Růžičková

Česko – rakouská spolupráce a její další výhled Úvodem považuji za užitečné v souhrnu informovat o realizaci závěrů a doporučení, která vyplynula ze setkání expertů v březnu 1999 k zaměření spolupráce mezi Českou a Rakouskou republikou v oblasti energetiky. Diskutovaný materiál byl upraven ve smyslu závěrů vzpomínané konference a byl v září minulého roku postoupen české straně, tzn. ministerstvu průmyslu a obchodu k dalšímu projednání. Ministerstvo se zaměřilo na posouzení navrhovaného partnerství zejména z hlediska souladu se záměry státní energetické politiky. V lednu tohoto roku pak proběhlo jednání zástupců Umweltbundesamt ( Spolkový úřad pro životní prostředí ) a E. V. A. za rakouskou stranu a ředitele odboru energetické politiky a zástupce ČEA za českou stranu. Při tomto jednání byly prodiskutovány názory obou stran na smysl a přínosy spolupráce pro oba partnery. Z hlediska zajištění maximální operativnosti plnění záměrů spolupráce v energetice bylo dohodnuto, že bude probíhat velice neformálně a to na úrovni partnerské spolupráce mezi Českou energetickou agenturou a Energieverwertungsagentur Wien. Obě energetické agentury jsou tedy pověřeny vlastní realizací dohodnutých záměrů. Pokud se týká spolupráce České republiky a Rakouska zejména v oblasti širšího využívání obnovitelných zdrojů, je nutno konstatovat, že zatím jsou akce z pozice státu minimálně koordinované a jedná se zejména o přímé pracovní a obchodní vazby mezi jednotlivými partnery. Je otázkou, zda pro budoucnost je tento postup optimální a zda by přece jenom vytvoření nějakých standartních a rutinním způsobem fungujících systémů nebylo vhodné. Česká republika má řadu závazků, které jí vyplynuly jak z asociačního procesu, tak z mezinárodních úmluv, které se přímo dotýkají využívání obnovitelných zdrojů energie jako jednoho z nástrojů ke snižování znečišťování ovzduší. Ze zkušenosti z realizací dnes již značného množství projektů na využívání obnovitelných zdrojů energie vyplývá, že nelze tuto problematiku řešit samostatně bez zvážení všech širších souvislostí. Je obecně známo, že rekonstrukce legislativy pro oblast energetiky se dostává do konečné fáze. V současné době se zpracovávají poslední připomínky k návrhu znění zákona o hospodaření energií, kde se využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie výrazně akcentuje, dále pak je na parlamentní úrovni projednáván tzv. energetický zákon, který bude upravovat podmínky trhu s energií v ČR. Tyto dvě nové legislativní normy jsou zpracovány tak, aby byly srovnatelné s obdobnými zákonnými normami zemí EU. Je tedy zřejmé, že pro budoucnost spolupráce mezi našimi zeměmi se jedná o legislativu zásadního významu Předpokládá se, že zákon o hospodaření bude ukládat vyšším územně správním celkům povinnost zpracování energetické koncepce na úrovni kraje. Je tedy zřejmé, že v rámci naplňování těchto zákonných požadavků bude vytvořen odpovídající prostor pro stanovení potenciálu využití dostupné energie z jejích obnovitelných zdrojů. V souladu s postupy ostatních zemí EU a s využitím pozitivních zkušeností České republiky obsahuje návrh zákona o hospodaření také paragraf týkající se programů státních podpor úsporám energie a využívání jejích obnovitelných zdrojů. Zakotvení tohoto principu uzákoňuje zájem státu na efektivním využívání energie a staví ho na vyšší úroveň než je dnes dáno usnesením vlády.

7


Z předchozího je tedy zřejmé, že zájem státu na využívání obnovitelných zdrojů se výrazně prosazuje a otevírá zásadním způsobem realizační prostor. Česká energetická agentura každoročně analyzuje stav v oblasti využívání těchto energetických zdrojů a na tomto základě definuje okruhy technických řešení projektů k využití ONZE. Ukazuje se, že pro naše klimatické podmínky je stěžejní využívání biomasy a obnovená tradice provozování zejména malých vodních elektráren. Ostatní postupy jako např. masivní rozšiřování technologií na využívání solární energie, geotermální a zejména větrné energie nejsou zatím tak nadějné. Z pozice českého partnera tedy věříme, že aktivní spolupráce v oblasti ONZE, která bude spočívat na přenosu zkušeností a informací o realizovaných projektech, nových technologiích a postupech bude neformálním příspěvkem k zajištění energetické soběstačnosti středoevropského regionu při současném omezování znečišťování společného životního prostoru produkcí a užitím energie.

Alois Geisslhofer

Výpis z akčního plánu pro česko – rakouské partnerství v oblasti energie Jedním pohledem U příležitosti pracovní návštěvy rakouské spolkové ministryně Prammer v Praze v říjnu 1998 bylo dohodnuto „Česko-rakouské partnerství v oblasti energie“. Na základě energeticko-hospodářské kooperace budou analyzovány problémy a realizovány koncepce alternativní energie v Čechách. České ministerstvo průmyslu a obchodu a české ministerstvo životního prostředí toto pozvání přijalo. Následně převzala Česká energetická agentura ČEA a rakouská agentura Energieverwertungsagentur E.V.A. obsahovou přípravu společné konference. Přitom stálo v popředí docílení shody o tématech oboustranného zájmu. Tématickými těžišti byly zvoleny následující body •

hospodaření s energií (růst efektivity v oblasti zásobování teplem a kombinovaná výroba elektřiny a tepla),

•

rozšířené použití obnovitelných nositelů energie a

•

energie a architektura (nízkoenergetické domy a sanace starých domů).

Z obsahového hlediska panovala shoda o tom, že se bude jednat především o transfer rakouského know-how •

u růstu efektivity energie v průmyslu a veřejné správě (kogenerační jednotky, kontrakting, energeticky úsporná výstavba a bydlení, financování, marketing) a

•

v oblasti obnovitelných nositelů energie (technologie k energetickému využití biomasy, výroba biomasových produktů a jejich uplatnění na trhu apod.).

Přibližně 90 vybraných expertů z těchto oblastí obou zemí zpracovávalo na konferenci konané ve dnech 9. a 10. března 1999 návrhy konkrétních plánů.

8

Alois Geisslhofer

Výsledkem této konference – provedené agenturou Energieverwertungsagentur E.V.A. ve spolupráci s Českou energetickou agenturou ČEA – je tento akční plán odsouhlasený agenturami E.V.A. a ČEA pro česko – rakouské partnerství v oblasti energie pro příští 3 roky.

Základy akčního plánu Obnovitelní nositelé energie Pozadí Velmi nízký stav uvědomění a vědomostí v České republice kromě poznatků o bioplynových zařízeních v zemědělství a v čističkách. Zájem o vytvoření předpokladů pro rozvoj trhu v této oblasti, přičemž stávající energeticko-politické rámcové podmínky (ceny uhlí, ceny elektřiny, zásobování zemním plynem) jsou dosud velmi nevýhodné. Proto se jedná především o tvorbu vědomí, informační činnosti, politické poradenství a především o vybudování trhu jak u výrobců zařízení tak i v oblasti trhu s biomasovými palivy.

Programové návrhy

1. Vybudování česko-rakouského kontaktního střediska „Financování“: s těmito cíli: a) rozsáhlý sběr a zpracování informací o možnostech financování a podpůrných programech pro projekty RES na regionální, národní a mezinárodní úrovni (A, CZ, programy EU, Světová banka atd.). b) vypracování financování.

mechanismu

k

optimálnímu

využití

stávajících

možností

podpory

a

2. Vybudování společného kontaktního střediska „Obnovitelné energie“ pro podniky, projektanty, politiku a NGO. Vypracování systematického zdroje informací (databanky) o technologiích, potenciálech, hospodářských a zákonných podmínkách jakož i o stávajícím trhu (podnicích). Přitom se má stavět na stávajících strukturách a databankách. 3. Vypracování společného strategického a akčního plánu „Obnovitelná energie“ pro Českou republiku a Rakousko ve smyslu regionální konkretizace bílé knihy „Energie pro budoucnost: Obnovitelné zdroje energie” Evropské komise tak, jak je navrhováno v kapitole 1.3.2 a 2.4 bílé knihy pro členské státy. V něm by měly být obsaženy potenciály a cíle jakož i opatření k dosažení cílů a program k realizaci. Vypracování a realizace strategického a akčního plánu bude využívat zkušeností především z bodu 4 tohoto návrhu. Institucionalizovaná pracovní skupina zajistí dlouhodobou úzkou energetickopolitickou spolupráci. 4. Podpora realizace projektů na využití obnovitelných energií v jednom nebo více těžištních regionů (příp. i přesahující česko-rakouské hranice). Tento/tyto vzorový/é region(y) by měl(y) být podporován(y) v rámci „Campagne for Take-Off“ navrhované v bílé knize EU, v níž má být po celém území EU do roku 2010 přebudováno jedno sto obcí a regionů na úplné zásobování z RES.

První kroky realizace Prvními kroky realizace, které mohou být provedeny ihned a souběžně, jsou 1. evidence podpůrných nástrojů a mechanismů financování pro projekty RES v České republice a v Rakousku. To lze provést během krátké doby, neboť většinu informací mají energetické agentury k dispozici.

9


2. zřízení společného informačního střediska RES k třídění a koordinaci stávajících informací. 3. Sestavení společných pracovních skupin k vypracování a realizaci společného akčního plánu. 4. Vypracování společné bílé knihy odborníky. 5. Definování jednoho nebo více vhodných těžištních regionů pro 100 %-ní přestavbu na RES („Campaigne for Take-Off“ EU) 1. Vypracování regionální politiky hospodaření s energií a programu pro přestavbu zvoleného/ých regionu/ů na 100 % RES do roku 2010. Businessplan na základě návrhů podle bodu 5.

Posavadní realizace (od roku 1999) Zatím co se v oblasti „energie a architektura“ podařilo v minulém říjnu uskutečnit odborné zasedání v Brně, na kterém se zúčastnili asi 100 expertů, v oblasti „obnovitelné zdroje energie“ tato akce je první společná akce E.V.A. a ČEA od doby konference v Badenu. Vedle těchto aktivit na „oficiální“ úrovni se vyskytlo mnoho dalších bilaterálních aktivit, které by dnešní zasedání chtělo představit. Doufám, že dnešní akce k tomu přispěje, usilovat existující kontakty, navázat další kontakty a pomůže uskutečnit nové projekty. Chtěl bych se poděkovat u naších zákazníků a naších českých partnerů a kolegů, a zvláště také u Úřadu Nizkorakouské Vlády za angažmá, s kterým umožnil a podporoval tuto konferenci.

10

Dalibor Stráský

POŽADAVKY NA PROJEKTY PŘEKRAČUJÍCÍ HRANICE Z HOSPODÁŘSKÉHO HLEDISKA

Dalibor Stráský

Současný stav v oblasti společných česko-rakouských projektů na využití obnovitelných zdrojů energie Mnohdy je Rakousko prezentováno ve sdělovacích prostředcích hlavně jako země s jasně odmítavým postojem k využívání jaderné energie. Úmyslně či neúmyslně se přitom zapomíná na to, že tuto zemi je možno představit i jako iniciátora, podporovatele a provozovatele celé řady velmi pozitivních projektů. Mezi ně patří nepochybně projekty z oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie. Rakousko ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi poměrně rychle rozpoznalo nesporné přednosti využití obnovitelných zdrojů energie jak v oblasti energetické, tak zejména v oblasti zemědělství, regionálního rozvoje a ochrany životního prostředí. Dosáhlo na tomto úseku pozoruhodného rozvoje a je jen přirozené, že své poznatky a zkušenosti nabízí k uplatnění i v jiných zemích, neboť ochrana životního prostředí a trvalá udržitelnost nemůže být záležitostí pouze jednoho státu, což v evropském prostoru platí o to více. Dnes můžeme zaznamenat společné česko-rakouské aktivity ve využívání snad všech druhů obnovitelných zdrojů energie. V dnes bouřlivě se rozvíjející oblasti využití energie větru lze zmínit společné projekty českých a rakouských nevládních organizací i soukromých firem při měření parametrů větru na vybraných lokalitách v příhraničí České republiky a jejich vyhodnocování. České subjekty se rovněž podílejí přímo na rakouských společnostech provozujících větrné elektrárny. Lze očekávat, že po vyhodnocení několika vybraných lokalit z hlediska jejich vhodnosti instalace větrné elektrárny vzniknou společné projekty větrných elektráren i na českém území. V oblasti využívání solární energie existuje řada drobných příkladů společných projektů, o nichž patrně ani neexistuje celkový přehled. Za všechny proto jmenujme pouze solární zařízení pro přípravu teplé vody v mateřské školce v jihomoravských Dukovanech nebo podobné zařízení v jihočeském Neznašově. V současné době probíhají práce na rozsáhlejším projektu nevládních organizací majícím za cíl prosazení výuky předmětů o obnovitelných zdrojích energie do středních škol a rychlejší rozšíření jejich využívání. Zdaleka nejvýznamnější jsou ovšem společné projekty v oblasti využití energie biomasy. Mezi projekty v současné době otevřené lze započítat vytápění objektů biomasou v obcích Roštín, Staré Hobzí a Dukovany. V posledních dvou jmenovaných případech se jedná o aktivitu energetické společnosti EVN. Vývoj technologie spalování biomasy má za cíl projekt EUREKA, který má řešit systém zásobování teplem v celku. Zatímco česká strana řeší část technologickou, rakouská řeší systém řízení a monitorování. Cílem je vývoj systémů výkonové řady 1 MW, 2 MW a 4 MW. V neposlední řadě je třeba zmínit činnost poradenskou a koncepční. V Českých Budějovicích působí úspěšně Energy Center zřízené hornorakouskou společností Energiesparverband. Dlouholetou činností v oblasti osvěty, vzdělávání i realizace konkrétních projektů na využití obnovitelných zdrojů proslula česko-rakouská společnost EUPRI. Pouze v důsledku změn na politické scéně a z toho plynoucích postojů členů příslušné pracovní skupiny se zvolnila práce na Akčních plánech využití obnovitelných zdrojů, které představují jeden z produktů konference v Badenu v červnu minulého roku. Na Ministerstvu životního prostředí v Praze bylo zřízeno české národní koordinační centrum pro mezinárodní subvence ochrany životního prostředí za podpory rakouského partnerského

11


ministerstva. Jeho činnost se zaměřuje na přípravu žádostí o subvence z mezinárodních zdrojů a vyhledávání projektů v ČR. Úplný výčet společných aktivit a projektů by jistě přesáhl možnosti tohoto příspěvku. Je možné vyjádřit přesvědčení, že spolupráce na tomto poli se bude i nadále rozšiřovat a zmíněný výčet nebude konečný ani do budoucna.

12

Franz Blochberger

STAV DÁLKOVÉHO VYTÁPĚNÍ Z

BIOMASY V

DOLNÍCH RAKOUSECH

Franz Blochberger Země Dolní Rakousy podporuje již mnoho let využití alternativních energií, mimo jiné v oblasti bytové výstavby, průmyslu a také v oblasti zemědělství a lesního hospodářství. Již na počátku 80. let bylo stále silněji zdůrazňováno rozšiřování dálkového vytápění z biomasy, v důsledku čehož bylo v Dolních Rakousech mezitím uvedeno do provozu 128 zařízení dálkového vytápění, která mají následující spotřebu paliva za rok pro tepelné zhodnocení: v rámci zemědělství více než 11.300 t slámy a v oblasti lesního hospodářství necelých 440 000 SRM (kubických metrů sypané hmoty) lesních štěpků a vedlejších produktů z pil. Nainstalovaný výkon kotle na biomasu činí přibl. 150.000 kW. Pomocí více než 250.000 bm dlouhé trasy dálkového vytápění je v Dolních Rakousech zásobováno ekologickým teplem z biomasy cca 6500 odběratelů (soukromé domácnosti, veřejné budovy, živnostenské podniky atd.). Od vstupu do EU v roce 1995 došlo v rámci dálkového vytápění opět k rozmachu. Na základě kalkulovatelných podpůrných prostředků, které byly stanovené v dokumentu o programovém plánování na celé období plánování, bylo možné vytvořit cílené plánování zařízení pro následující roky a realizovat 57 zařízení. Zřízení a provoz zařízení na dálkové vytápění z biomasy zajišťují v Dolních Rakousech větší měrou zemědělci, skupiny zemědělců nebo zemědělská družstva, k čemuž podstatně přispěla zemědělská podpora, jejíž cíle spočívají na jedné straně v podpoře zemědělské tvorby hodnot, která je dána využitím lesních štěpků, a na druhé straně ve snížení zatížení životního prostředí, především emisemi CO2. Konkrétní sazby podpor pro podpůrný program platný od roku 2000 nejsou ještě stanovené s konečnou platností, protože ještě nedošlo k oficiálnímu schválení Evropskou komisí. Předložený návrh programu předpokládá opět –jako tomu bylo- intenzitu podpory ve výši 55%, přičemž však nelze vyloučit redukci. V současné době lze identifikovat trend „zásobování dálkovým teplem“ z biomasy ve směru „zásobování blízkým teplem“ (mikrosíť), u níž lze na základě nižších specifických investičních nákladů využít více hodnotného paliva (např. lesní štěpky), které však má opět vyšší ceny. Omezená disponibilita veřejných podpůrných prostředků vyžaduje absolutně efektivní využití finančních prostředků, které je dáno podporou zařízení blízkého vytápění většími odběrateli. Dalším krokem ve směru budoucnost je rovněž kombinovaná výroba tepla a elektrické energie z biomasy. Pokud byla dosud „spojená výroba elektrické energie a tepla“ vyhrazena na základě technického standartu velkým zařízením, nachází se nyní několik veskrze zajímavých technologií ve fázi vývoje, přičemž v dohledné době lze počítat s jejich zavedením na trh.

13

Karel Nový

PROJEKTY KE VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY JAKO PŘÍLEŽITOST PRO KOOPERACE V OBLAST ENERGIE

Karel Nový vystoupení naší firmy NEUWIRTH nepokládáme za propagaci, nýbrž naznačení, že i čistě soukromé firmy mohou přispět k realizaci projektů a podporovat využití alternativních zdrojů energie. Naše firma se zabývá alternativními zdroji energie od roku 1994. Bez jakýchkoliv státních dotací či příspěvků působíme na tomto trhu, kde převládají rozpočtové a příspěvkové organizace, šest roků. Převážnou většinu našich aktivit vyplňuje projekční a poradenská činnost v investiční výstavbě zařízení na výrobu tepelné energie. Spotřeba energie (v jakékoliv podobě) ve světě neustále a velmi rychle vzrůstá. Meziroční růst spotřeby energie činí (podle odhadu Světové konference o energii) cca 2,4 %, což znamená zvýšení spotřeby energie na dvojnásobek v průběhu 30-ti let. Z celkové celosvětové spotřeby energie je asi 85 % kryto spalováním fosilních paliv a to je velmi vážné porušování přijatého požadavku na trvale udržitelný rozvoj. Fosilní paliva představují obrovskou energetickou konzervu vzniklou před mnoha miliony až stovkami milionů let. Obrovská spotřeba fosilních paliv k energetickým účelům způsobuje nejen velmi rychlé vyčerpávání těchto zdrojů, ale také významně poškozuje životní prostředí produkcí prachu, oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidů uhelnatého a uhličitého. Současně jsou spotřebou fosilních paliv k energetickým účelům neúměrně a nevratně likvidovány suroviny, které jsou velmi důležité a téměř nenahraditelné v jiných odvětvích průmyslu. Vzhledem ke zvýšenému nebezpečí globálního oteplování je nejškodlivější částí emisí oxid uhličitý. Nejen proto byly hledány jiné energetické zdroje, které by poskytovaly energii bez produkce tohoto, skleníkový efekt podporujícího, plynu. Jedním z těchto zdrojů je biomasa (oxid uhličitý je při spalování biomasy prakticky v koloběhu); zatím se zdá, že využití biomasy k energetickým účelům je ze všech obnovitelných zdrojů nejsnadnější, jelikož proces spalování je relativně nejlépe zvládnut. Navzdory tomu, že naše spolupráce s rakouskou stranou do dnešní doby obnášela pouze rakouskou podporu na dofinancování projektů na biomasu, jsme přesvědčeni, že další forma spolupráce je možná, zejména v oblasti využití technologie a „know-how“ s níž má Rakouská strana dlouholeté zkušenosti. V České republice je řada výrobců kotlů a jejich příslušenství. Tato zařízení jsou podstatně levnější, než zařízení vyrobená v Rakousku. Nicméně, při porovnání provozních parametrů, které u většiny českých zařízení nejsou garantovány, české zařízení nedosahují očekávané výsledky. U středních a malých zdrojů je sledovanost parametrů jako výkon, spotřeba paliva, emise a spotřeba energií zanedbatelná, pokud zdroj vyrobí dostatek tepelné energie do systému. Tento trend se postupně přenáší i na větší zdroje. Tímto chceme naznačit, že skutečné „know-how“, provozní zkušenosti a dobré technicko-ekonomické výsledky tepláren na biomasu nejsou (až na některé výjimky) v České republice dostupné. Spolupráce je společná práce osob nebo institucí. Na poli zavádění alternativních zdrojů tato činnost je v současné době převážně jednostranná. Snaha pomoci je z rakouské strany zviditelněna zpracováním mnoha studií, z nichž jen nepatrné množství bylo realizováno formou konečného projektu. Typickým projektem, který byl úspěšně dokončen, je Staré Město pod Landštejnem. Negativní mediální přístup zničil snahu a úsilí rakousko-české spolupráce i přes to, že toto technicky vyspělé zařízení je zdařilé pro kladnou propagaci alternativních zdrojů energie. Podobná situace je i v plánovaných projektech, kde rakouská strana vytvořila finanční rezervy již

15


v roce 1997. Bohužel liknavost či nezájem české strany finančně podpořit pilotní na projekty biomasu stále přetrvává. Předmětem této konference není ovšem kritika neschopnosti meziresortní spolupráce českých ministerstev zemědělství, životního prostředí, financí, průmyslu a obchodu, ale tvorba spolupráce mezi Rakouskem a Českou republikou v oblasti alternativních zdrojů energie. Nicméně je nutné si uvědomit, že funkční spolupráce předem zmíněných ministerstev by značně tuto situaci ulehčila. Novým vymýšlením známých a funkčních technologií nenapomáháme zdárné propagaci alternativních zdrojů energie. Typickým příkladem jsou, v současné době kritizované, větrné elektrárny v Hrádku. Je kritizována jejich přílišná hlučnost, provozovatelé se však domnívají, že si lidé zvyknou. Pozvolné vyrovnávání cen energií jen velmi pomalu napomáhá zavádění či realizaci alternativních zdrojů energie. Jsou to převážně vysoké investiční náklady, které zabraňují širšímu rozmachu využití alternativních zdrojů. Největším problémem při využívání obnovitelných zdrojů energie (nejen v České republice) je dosti vysoká investiční náročnost, jelikož je nutné budovat nejen vlastní energetický zdroj, ale také (ve většině případů) rozvodnou síť, zvláště pak při budování tepelných zdrojů. Domníváme se, že vysoká investiční náročnost je způsobena zejména cenou vlastního energetického zdroje a pak také dosti vysokou cenou rozvodných sítí (předizolované potrubí kladené pod chodníky či vozovky). Cena vlastního zdroje energie je dána především kusovou výrobou spalovacího zařízení. (U ostatních zdrojů tepla, ať jsou to kotle na uhlí nebo kotle na spalování zemního plynu či topných olejů, je výroba zařízení alespoň maloseriová nebo dokonce některé jejich komponenty jsou vyráběny ve velkých seriích, případně hromadně.) Zde vidíme největší možnost snížení ceny spalovacího zařízení. Pravděpodobně by bylo možné sestavit mezinárodní konsorcium výrobců zařízení na spalování biomasy, a jistým rozdělením vývoje a pravděpodobně i výroby dosáhnout zvětšení počtu vyráběných kusů a tím snížení jejich cen. Víme, že rakouští výrobci jsou velmi dobří v návrzích a vlastní výrobě spalovacích komor (jsou velmi dobří i při výrobě výměníkové části kotlů i dalších přídavných zařízení). Víme také, že jejich kontrola a řízení spalovacího procesu je na velmi vysoké úrovni. Tomu dosvědčuje množství instalací s kotli na dřevní štěpku a jejich praktické využití. Domníváme se ale také, že čeští výrobci dokáží vyrábět velmi dobré výměníky tepla a zcela jistě také dopravní zařízení paliva ke kotlům nebo zařízení pro čištění spalin (multicyklony). Zcela jistě by byla možná kooperace ve výrobě kotlů pro spalování biomasy a to jak v rámci vnitrostátním, tak v rámci mezinárodním. Doufáme, že by byla možná dohoda v tom směru, že jeden výrobce bude například vyrábět spalovací komory pro modelovou řadu od 1,0 MW do 2,5 MW, další výrobce od 2,5 MW až do 5,0 MW. Jiný výrobce by vyráběl pro takto utvořené modelové řady výměníky tepla a další pak dopravní zařízení a zařízení na čištění spalin. Samozřejmě modelové či výkonové řady mohou být vytvořeny i na jiném základě a pro výkony nižší, než je 1,0 MW a samozřejmě také směrem k vyšším výkonům, i když zde už je potřeba takovýchto zařízení podstatně menší a efektivita společné výroby a vývoje by byla nižší. Podle našich zkušeností by taková modelová řada zcela pokryla s dostatečnou přesností požadavky výrobců a odběratelů tepla. A bylo by jistě možné doplňovat takovéto tepelné zdroje akumulačními nádržemi o dostatečné kapacitě tak, aby každý zdroj tepla pracoval vždy v optimálním režimu. Zde je nutné uvést, že v České republice byla velká tradice ve výrobě spalovacích zařízení a na tuto tradici je stále ještě možno navázat, zvláště vzhledem k tomu, že odborníci (jak v řadách vývojových a technických pracovníků, tak v řadách výrobních profesí) jsou k dispozici.

16

Karel Nový

K lepšímu porozumění celkové situaci je třeba identifikovat oblasti kde vzájemná spolupráce je dosažitelná a prospěšná oběma spolupracujícím stranám. Jako typický příklad jsi dovolujeme předložit projekt, který je v současné době ve fázi přípravy realizace. Projekt bude sloužit pouze k identifikaci společných zájmů a vytýčení možností budoucí spolupráce v oblasti využití alternativních zdrojů energie. I když předložený projekt se zabývá pouze využitím biomasy, v našem případě řepkové a obilní slámy, očekáváme, že vaše diskusní příspěvky zahrnou celou škálu využití alternativních zdrojů energií. Domníváme se, že by bylo ku prospěchu věci postavit pilotní projekty založené na důsledné rakousko-české spolupráci a to nejen pokud jde o přípravné a projektové práce, ale především v oblasti realizace projektu a to tak, že především spalovací zařízení včetně veškerého příslušenství bude vyrobeno v rozumné rakousko-české spolupráci. Z grafu č.1 - graf je rozdělen pro lepší srozumitelnost do dalších tří dílčích grafů – (Celkové náklady projektu) je zřejmé, že náklady na technologické zařízení kotelny činí přibližně 34% celkových nákladů projektu, z toho připadají asi devadesát procent na vlastní spalovací zařízení (včetně přípravy a dopravy paliva a měření a regulace kotelny). Je tedy patrné, že snížením nákladů na spalovací zařízení o 30% (což je reálné číslo), snížíme celkové náklady na výstavbu o 10%, což považujeme již za dosti významný přínos pro větší dostupnost zařízení. U ostatních částí či souborů projektu již snížení cen není tak výrazné, ale důsledným využitím různých druhů spolupráce by bylo možné další snížení ceny projektu – podle našeho názoru o 5 až 10%, což závisí vždy na místních podmínkách. Přílohy •

Celkové náklady projektu

•

Technologie kotelny

•

Rozdělení nákladů na projektovou dokumentaci

•

Náklady průměrného projektu ROZDELENÍ NÁKLADU NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI

Provádecí projekt 30%

Studie prílež itosti Technicko 4% ekonomická studie 5% Projekt pro územní rízení 12%

Projekt pro stavební povolení 49%

17


NÁKLADY PRUMERNÉHO PROJEKTU

Projekt ová a predprojektová príprava 4%

Tepelné rozvody 24%

Stavební cást (kotelna a sklad paliva) 25%

Prípojky a merení spotreby tepla 5% Technologie kot elny vc. spalování 42%

TECHNOLOGIE KOTELNY

Strojní cást 9%

Príprava a doprava paliva 16%

Merení a regulace 7%

Akumulacní nádrž 7% Cištení spalin 12%

Spalovací zarízení 49%

CELKOVÉ NÁKLADY PROJEKTU

Zem ní práce 7%

Merice spotreby Projektová a t epla predprojektová 2% Prípojky vcetne príprava zem ních prací 4% 4%

Kotelna 16%

Pot rubí vcetne m ontáž e 16%

Sklad paliva 9%

Merení a regulace 3%

Strojní cást 4% Príprava a doprava Akum ulacní nádrž paliva 3% 7% Cištení spalin 5%

18

Spalovací zarízení 20%

Jan Weger

POTENCIÁL BIOMASY PRO VÝROBU TEPLA V ČESKÝCH MĚSTECH A OBCÍCH

Jan Weger

Úvod aneb je biomasa pro energii pro ĆR něco nového? Současný zájem o využití biomasy jako zdroje energie někdy navozuje pocit, že se jedná o něco převratně nového, co zde nebylo. Je však třeba říci, že biomasa je tradiční zdroj energie o čemž svědčí i fakt, že v zemích tzv. třetího světa dodnes tvoří výraznou část primárních energetických zdrojů, např. v Indii 45% a v Číně 30% (Hall, Rossilo-Calle, 1997). Biomasa a to nejen tzv. zbytková (sláma, lesní klest, dřevařské zbytky či vrbové proutí), ale i značně ušlechtilá ve formě brambor či palivového dříví sloužila v Českých zemích ještě poměrně nedávno – v období od konce 1. světové do konce 2. světové války - k výrobě nezanedbatelného množství biopaliv (lihu, dřevěného uhlí) nebo k přímo k získávání energie. Například před nástupem spalovacích motorů a strojní mechanizace byla až třetina produkce obilnin (zejm. ovsa) používána pro krmení hospodářských a zejm. tažných zvířat, která ji biologicky transformovala na kinetickou energii (Šimon, ústní sdělení). Velká část produkce brambor v Českých zemích mezi světovými válkami byla určena k výrobě lihu, který se používal také jako kapalné palivo. Z historických dokladů také víme, že vrby byly pěstovány v našem regionu na košíkářské proutí od středověku, a že v zimních obdobích bylo dřevo z vrboven používáno také ke topení. Současný návrat k vyššímu a efektivnějšímu využívání biomasy pro energii v českých zemích je nutno chápat jako přirozený proces stabilizace kulturní krajiny a rozumného využití jejího produkčního potenciálu. Jakési znovuobjevení biomasy jako zdroje energie se odehrálo v celém průmyslovém světě, po ropné krizi v roce 1971. Současná vysoká úroveň tohoto oboru v západní Evropě (EU) je tedy důsledkem více než 20 let výzkumu a praktického ověřování. Zde je v posledním desetiletí energetická biomasa považována za významný nástroj zlepšení životního prostředí a kvality života, stabilizace zemědělství a trhu s pracovními příležitostmi, ale i rozvoje ekonomiky (např. export technologií a know-how). Díky tomu je dnes EU na špici technologického vývoje a může v tomto oboru úspěšně expandovat na světové trhy a předpokládá, že biomasa bude hlavním obnovitelným zdrojem, jehož rozvoj umožní dosažení ambiciózního cíle 15% energie z obnovitelných zdrojů energie do roku 2015.

vítr 0%

biomasa 70%

MVE 27%

tepelná cerpadla 2% slunecní energie 1%

Není potřeba připomínat, že ropná krize v roce 1971 se nedotkla zemí bývalého Sovětského Svazu včetně tehdejší ČSSR, které tak na svoji „energetickou křižovatku“ dorazily až po pádu železné opony. Po politických a hospodářských změnách v letech 1989 - 1992 začala i nová Česká republika mapovat svůj potenciál obnovitelných zdrojů energie. Bylo provedeno několik studií analyzující potenciál těchto zdrojů a záhy se ukázalo, že biomasa je v současnosti výrazně nejvýznamnější obnovitelný zdroj energie. V roce 1996 tvořila

Energie z biomasy 70% z celkové energie vyrobené ze všech obnovitelných zdrojů (OZE). Podle údajů MŽP ČR bylo v tomto roce k výrobě energie (zejm. tepla) použito 0,9 mil. tun biomasy, což znamenalo 1,1% v celkové energetické bilanci primárních zdrojů energie (Jiránek, Weger,1998). Pro srovnání v 15 zemích EU pokrývala energie z biomasy v roce 1988 okolo 3% energetické bilance.

19


Potenciál biomasy v ČR Výsledky studií z posledních let (Sladký,1996; Scholes,1997) ukazují, že v České republice má biomasa z obnovitelných zdrojů největší potenciál. Například, jak je uvedeno v Grafu 1, zakládání a pěstování porostů produkčních klonů topolů a vrb (tzv. plantáží rychle rostoucích dřevin - r.r.d.) na nevyužité a méně produktivní zemědělské půdě by mohlo do roku 2015 přinést roční produkci biomasy mezi 4 – 6 mil tun biomasy. Využití této biomasy pro výrobu energie (tepla) by znamenalo zvýšení podílu biomasy na energetické bilanci v ČR o 4 až 6 %, což je nejvíce ze všech obnovitelných zdrojů. Graf 1: Využití a potenciál produkce biomasy v ČR. 14 1 2 ,5

V y u ž it á b i o m a s a v 1998

12

mil. tun / rok

10

V y u ž it á b i o m a s a v 1996

9 ,1

8 6 ,5 6

P o te n c iá l p o r o s t ů r y c h le r o s to u c í c h d ř e v in

5 ,1

4

2

r e á ln ě v y u ž i te ln ý p o te n c iá l ( z e jm . le s n í a s k liz ň o v é z b y tk y )

1 ,9 0 ,9

0

V y u ž ití b io m a s y , M Ž P

P o te n c iá l b io m a s y S la d k ý , 1 9 9 6

P o te n c iá l b io m a s y S c h o le s , 1 9 9 7

Re álnost dosažení uvedených hodnot pro záměrně produkovanou biomasu (plantáže r.r.d.) v ČR závisí na několika faktorech, z nichž nejvýznamnější jsou: • • •

množství zemědělské půdy, která bude k dispozici (300 - 600 tis. ha) dosažený výnos r.r.d. (předpoklad 8–15 tS/ha/rok), který závisí na volbě klonů, péči o porosty a půdně-klimatických podmínkách ekonomické efektivitě produkce biomasy a vývoji cen fosilních paliv

Je však nutno dodat, že pro produkci biomasy byly a jsou ověřovány také nedřevnaté plodiny, z nichž některé dosahovaly i několikanásobně vyšších výnosů než topoly a vrby. Jedná se například o tzv. energetické obilí, křídlatky, slézy, šťovíky nebo technické konopí. Navíc jejich sklizňové technologie jsou v podstatě totožné s konvenčními plodinami. Využití těch nejvýnosnějších brání jejich invazivní či plevelné schopnosti, které jsou neakceptovatelné pro orgány ochrany přírody a i pro zemědělce.

20

Jan Weger

křídlatky

V ý n o s y p lo d in p r o p r o d u k č n í p o r o s ty b io m a s y

0

obilná sláma

řepková sláma

řepka

čirok

slévy

vrby

10

šťovík

20

konopí

30

topoly

(t/ha/rok)

40

Co se týče zbytkové biomasy a jejího využití jako zdroje energie důležité bude: •

zda budou nalezeny ekonomicky z pěstovaných lesních porostů

•

zda se cena za prodej sklizňových zbytků na biopalivo, zejména řepkové a obilné slámy dostane na úroveň, která bude zemědělce motivovat k její prodeji

efektivní

technologie

získávání

těžebních

zbytků

Je však nutno říci, že tento segment biomasy je v současnosti hlavním zdrojem biopaliv v ČR a začínají se v něm projevovat ekonomické stimuly. Vytváří se domácí tržní cena a konkurence zdrojů. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty potenciálu biomasy vyjádřené v přepočtu jednotky energie (MWh), konkrétně na instalovatelnou kapacitu podle 5 základních konverzních technologií. Při posuzování těchto čísel je nutno vzít v úvahu uvedená faktická omezení, která nebyla vzata studií v úvahu jako například velmi málo pravděpodobné pěstování křídlatek na velkých rozlohách atd.. Graf 4: Instalovatelná kapacita zdrojů v závislosti na použité technologii a zdroji biomasy (Scholes eat al.,1997)

Druh

Výtopny Elektrárny

biomasy

Teplárny (kogenerace)

MWh

th

MWh

e

MWh

e

Elektrárny: zplyňování + zážeh. motor

MWh

MWh

e

Teplárny (kogenerace): zplyňování a plyn. turbíny MWh

e

MWh

th

Vrba

813

124

93

249

155

205

311

Topol

1147

175

132

351

219

290

439

Slézy

1669

255

191

510

319

421

638

Šťovík

3409

521

391

1043

652

860

1303

Křídlatka

16540

2530

1897

5059

3162

4174

6324

Lesní zb.

209

32

24

64

40

53

80

2717

416

312

831

-

-

-

Sláma

21


Regionální rozložení zdrojů biomasy V roce 1997 byly výsledky výzkumných projektů z let 1993-1996 zaměřených na biomasu, (koordinované VÚOZ Průhonice) použity ve studii potenciálu obnovitelných zdrojů v ČR provedené britskou firmou CSMa, (Scholes, H., Manning, M., Markvart, T.; 1997), která se zaměřila i na regionální rozložení zdrojů biomasy. Parametry, které rozložení ovlivňovaly byly zejména: •

produkční charakteristiky vybraných speciálních plodin v různých produkčních podmínkách

•

rozloha půd potenciálně využitelných pro pěstování těchto plodin v různých regionech

•

produkce zbytkové slámy v zemědělství a nehroubí v lesních porostech

•

technická a zákonná omezení produkce a využití biomasy (Národní parky, CHKO aj.)

•

poměr mezi jednotlivými zdroji biomasy v různých vegetačně -hospodářských oblastech

Velmi názorným výsledkem studie jsou mapy realizovatelného potenciálu jednotlivých zdrojů biomasy v ČR. (Realizovatelný potenciál je limitován následujícími omezeními: rozloha území, produkce plodiny, Národní parky a CHKO, institucionální omezení, využití půdy pro jiné účely např. pro jinou plodinu.). Uvádím zde mapy rozdělení potenciálu biomasy vlevo z plantáží vrb, vpravo zbytkové slámy, které okazují dva možno říci logické závěry. V zemědělsky produkčních nížinách bude hlavní zdrojem biomasy zbytková sláma. Produkční porosty vrb (i topolů) v současných podmínkách mají největší potenciál se stát hlavním zdrojem biopaliv v pohorských oblastech, předhořích a vrchovinách. Ze zde nereprodukované mapy lesní zbytkové biomasy je možno doplnit závěr, že tato forma biomasy bude hlavním zdrojem biopaliv v horských a lesnatých oblastech. U všech tří forem biomasy se výnos biomasy v jejich nejvýnosnějších oblastech pohyboval okolo 400 tS/km2.

22

Jan Weger

Na základě uvedených hodnot realizovatelného potenciálu bylo potom vypočten a graficky znázorněn komerční potenciál neboli optimální umístění energetického zařízení o středním výkonu (teplárny, výtopny 1-10 MW), včetně naznačení přepokládané svozové oblasti. Následující mapa ukazuje optimální umístění potenciálních zařízení (35) spalující biomasu z plantáží vrb.

23


Závěr Předkládané výsledky ukazují, že Česká republika a její obce či města mají v mnoha regionech zcela reálnou možnost využít biomasu, jako domácí a životnímu prostředí příznivý zdroj energie pro výrobu energie. Uvedená data je nutno interpretovat s důrazem na regionální potenciál a nezaměřovat se na konkrétní lokality. Pro konkrétní obce či města je nutné uvedená čísla ověřit speciální studií, která by zohlednila změny ve vstupních parametrech od roku 1996 (ceny, výnosy, omezení) a navíc kombinovala různé zdroje a formy biomasy, což současná spalovací zařízení umožňují.

Použitá literatura Berz P. (1998): Catastrophes and Clinate change. In: Proceedings of the International Conference Biomass for Energy and Industry, Wurzburg. Hall, O., Rossilo-Calle, A., (1997): The Role of Bioenergy in Developing Countries. Proceedings of The International Conference Biomass for Energy and Industry, Wurzburg Jiránek J., Weger J., (1998): Potential and Utilisation of Biomass in The Czech Republic. In: Proceedings of the International Conference Biomass for Energy and Industry, Wurzburg. MŽP (1997): Druhé sdělení ČR o plnění závazků vyplývajících z přistoupení k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. MŽP, Praha. Scholes, H., Manning, M., Markvart, T. (1997): Czech Republic Renewable Energy Study - Resource Assessment Report. CSMa, Pernyn Sladký V. (1996): Využití biomasy jako náhrady fosilních paliv. In: Weger (ed.): Produkce a využití biomasy jako obnovitelného zdroje v krajině. Závěrečná zpráva PPŽP 640/96, VÚOZ Průhonice Ustjak, S (1996):Založení porostů vytrvalých rostlin. In: Weger, J. (ed.), (1996): Produkce a využití biomasy jako obnovitelného zdroje v krajině. VÚOZ, Průhonice Weger, J. et al. (1996): Produkce a využití biomasy jako obnovitelného zdroje v krajině. ZZ 419, VÚOZ Průhonice Weger, J., (1998): Výzkum a produkce biomasy v ČR včetně srovnání se situací v EU. Sborník Konference EBBW’98, SEVEn, Praha.

Weger, J., Knorr, L. (1997): Rychle rostoucí dřeviny a jejich netradiční využití v krajině, Acta průhoniciana No. 64, pp.232-246.

24

Andreas Morawetz

POTENCIÁL TRHU PRO ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Z BIOMASY V ČR Andreas Morawetz České ministerstvo životního prostředí si po svém založení v roce 1990 v rámci programu životního prostředí stanovilo jako jeden ze svých hlavních cílů využití obnovitelných zdrojů energie. V energetické bilanci činí v současné době využití obnovitelných zdrojů energie v České republice přibl. 2 %. Z toho zaujímá největší podíl využití biomasy. I přes nesporně pozitivní příklady a výsledky zbývá tedy provést k dosažení stanovených cílů v této oblasti v České republice resp. v EU do roku 2010 ještě stále podstatný krok. Současně probíhá na rakouské straně ofenzíva na export s cílem usnadnit přístup k profesionálním studiím trhu, a tím snížit náklady v souvislosti se zpřístupněním nových trhů a zvýšit tak vývoz. Spolková vláda poskytla k tomuto účelu rakouského hospodářství přes banku Österreichische Kontrollbank na 3 roky vždy po 40 milionech ATS. V souladu s oběma těmito cíli byla společnost agiplan ze strany Österreichische Kontrollbank pověřena vypracovat studii „Tržní potenciál zásobování blízkým teplem z biomasy v České republice“. Studie byla zpracovávána od září roku 1998 do dubna 1999 a lze si ji objednat u Österreichische Kontrollbank. Postup při zpracování výsledků lze popsat takto: •

rešerže a evaluace dosavadních aktivit v oblasti biomasy v České republice,

•

zjišťování hospodářských / právních rámcových podmínek,

•

evaluace jednotlivých potenciálových oblastí,

•

budování kontaktů a získávání informací u rakouských výrobních firem,

•

budování kontaktů s českými podniky / firmami,

•

uspořádání workshopu k prezentování výsledků a k vytvoření fóra pro budoucí spolupráce,

•

představení rozdílných možností podpory a financování,

•

inicializace dalších opatření / strategií.

V následujícím textu představíme některé výsledky studie, které však představují pouze výtah z celkového množství: 1. Bylo možné zjistit velký zájem rakouských firem o český trh a současně výhrady k financování, praktické realizaci a navazování kontaktů. 2. Bylo identifikováno a kontaktováno 23 českých firem v oblasti zásobování blízkým teplem. Většina z těchto firem má velký zájem o spolupráci s rakouskými firmami. 3. V oblasti zásobování blízkým teplem na bázi biomasy bylo identifikováno a analyzováno 6 realizovaných projektů. 4. Dosavadní aktivity v České republice odhalily problémy v následujících oblastech: – – – – – –

současné nízké náklady fosilních paliv, vysoké investiční náklady biomasových zařízení, masivní dostavba infrastruktury zemního plynu, dosud žádná dostatečná podpora biomasy v České republice, prakticky žádné zkušenosti s modely provozovatelů, nejasné odpovědnosti, proto malá motivace k zahajovací iniciativě.

5. Všeobecně lze říci, že ani rakouské ani české firmy nejsou dostatečně informovány o různých možnostech podpory, financování a pojištění. Proto nebyly ve studii zkoumány a popsány pouze rakouské a české možnosti financování a podpory, nýbrž také různé programy EU a možnosti podpory a financování multilaterálními institucemi.

25


Byly identifikovány a v rámci studie blíže zkoumány tři oblasti potenciálu: 1. Dřevařský průmysl: V této oblasti se v jedné třetině podniků nejen tepelně využívá odpadové dřevo vznikající v daném podniku, nýbrž i deponuje. U zbývajících dvou třetin byla zjištěna potřeba sanace na základě zastaralé kotelní technologie. 2. Stávající sítě blízkého vytápění na bázi fosilních nositelů energie s opcí přebudování na biomasu:U stávajících sítí blízkého vytápění, které v současné době vytápějí pomocí fosilních nositelů energie, nebyla zjištěna žádná motivace provozovatelů k přechodu na biomasu. Předtím, než bude možné využít potenciálu v této oblasti, musí ze všeho nejdříve dojít k informování resp. motivaci provozovatelů. 3. Nově zřizované sítě blízkého vytápění na bázi biomasy: U nově zřizovaných biomasových zařízení na dálkové vytápění bylo tehdy identifikováno a analyzováno 17 projektů ve stádiu plánování.

Očekávaný vývoj v zásobování biomasovým blízkým teplem v České republice V České republice je v současné době v provozu teprve několik málo takových zařízení (>1MW) v komunální oblasti. Dokonce i když připočteme projekty nacházející se v project-pipeline, vidíme, že Česká republika je v porovnání s Rakouskem v této oblasti teprve na začátku. 490

500 450

434

400

356,7

350

305

267,8

250

255 232

221,1 199

200

166,8

150 50

359

308,7

300

100

376

Výkon (MW) Počet

164 128

122,2 90,1 46

59

79

0 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997

To znamená, že při podobné politické podpoře jako v Rakousku jsou možnosti rozvoje, a tím i potenciál v oblasti sítí blízkého vytápění enormní. Na základě těchto výsledků bylo doporučeno podstatné opatření k vybudování informační a poradenské sítě pro oblast biomasy. Aby se velké potenciály, které jsou ve studii popsány, mohly dále rozvinout také do konkrétních projektů, mělo by mít vybudování informační a poradenské sítě v oblasti biomasy pro Českou republiku nejvyšší prioritu. Pojem „síť“ namísto střediska vychází vstříc regionálnímu charakteru biomasy. Úkolem by mělo být nejen dělat všeobecnou reklamu pro biomasu resp. dodávat všeobecné informace, nýbrž sledovat definitivní projekty a také provádět studie prefeasibility, a tak věnovat podporu zde – v počáteční oblasti, tedy takové oblasti, kde se již většinou rozhoduje o tom, zda bude projekt stát nebo zda padne. Tento návrh byl již předložen také v rámci českorakouského partnerství v oblasti energie a je také dále sledován.

26

Albert Riess

HOSPODÁRNOST VÝTOPEN NA BIOMASU V DOLNÍM RAKOUSKU Albert Riess

Využití biomasy u EVN Biomasa jako nositel energie Zásobování teplem z centrálních výtopen se těší již mnoho let stále vzrůstající oblibě. Výhody této koncepce – profesionální provoz tepelných centrál oproti jednotlivých topeništím vede k nabídkám pohodlného zásobování a ke značnému odlehčení životního prostředí – přesvědčují jak soukromé tak i průmyslové zákazníky a zajišťují na celém světě dynamicky rostoucí trh. Také EVN pracuje v této oblasti již od 60. let (dálkové vytápění v Mödlingu, Badenu atd.) a má proto dlouholeté zkušenosti a know-how. Jako primárního nositele energie používá EVN v těchto zařízeních na výrobu tepla především biomasu, skládající se z lesních štěpků, kůry a vedlejších produktů z pil. V roce 1993 byla poprvé v Krumbachu v Bucklige Welt uvedena do provozu výtopna EVN na dálkové vytápění, provozovaná na biomasu. Mezitím již bylo uvedeno do provozu 25 biomasových zařízení s výkonem 120 – 7.000 KW. Primární nositel energie činí v současné době 250.000 kubických metrů sypané biomasy za rok. Tím je EVN největším výrobcem tepla z biomasy v Rakousku. Vedle národohospodářských výhod v oblasti místní tvorby hodnot sebou přináší biomasa především značné odlehčení životního prostředí. Nehledě k náhradě mnohých jednotlivých topenišť za jednu centrální výtopnu s příslušným čištěním kouřových plynů má velký význam také to, že biomasa patří k nositelům energie s neutrálním množstvím CO2, což znamená, že při spalování biomasy (lesní štěpky, kůra atd.) se neuvolní více CO2, než tyto rostliny během svého růstu přijaly ze vzduchu.

„Energie z biomasy“ – uzel kompetencí pro technologický rozvoj V současné době neexistuje žádná vyzkoušená a hospodářská technologie pro výrobu elektrické energie z biomasy, která by zajišťovala také v zařízeních s menším výkonem, potřebných pro dolnorakouské sídlištní struktury, potřebnou elektrickou účinnost vyšší než 25%. Aby bylo umožněno prosazení slibných nových technologií v této oblasti, iniciovala EVN např. společně s Technickou univerzitou ve Vídni, jedním podnikem zabývajícím se investiční výstavbou a společností Güssinger Fernwärme GmbH Uzel kompetencí RENET „Energie z biomasy“. V prvních dvou letech se mají aktivity sítě soustředit na otázky výroby elektrické energie z biomasy. Přitom byla zvolena cesta přes výrobu plynu v kombinaci s plynovým motorem, protože této metodě byl v předběžných studiích přiznán největší potenciál. Tato inovační koncepce by měla být otestována v jednom demonstračním zařízení, které bude zřízeno v nové vídeňské čtvrti Wiener Neustadt „Civitas Nova“ během příštích dvou let. Pokud se

27


projekt prokáže jako úspěšný, mohla by se po příslušném přebudování již stávajících a budoucích dálkových výtopen EVN stát výroba elektřiny z biomasy ve větším rámci realitou.

EVN biomasové výtopny, provozní zkušenosti v Dolních Rakousech Zákazníci Zásobování dálkovým teplem od EVN přináší našim zákazníkům velký komfort a velkou jistotu při zásobování – teplo je dodáváno takříkajíc „franko dům“, aniž by se zákazník musel starat o pořízení energie (topný olej, uhlí atd.), údržbu kotle a podobně. Profesionální údržba a vedení provozu, tzn. nonstop servis EVN 24 hodin garantují spolehlivé a nepřetržité zásobování. Teplo EVN z biomasy je schopné konkurence s jinými nositeli energie. EVN zpracovává na základě údajů zákazníka (náklady na palivo, údržbu, reinvestici, čištění komínů atd.) srovnávací výpočet na bázi úplných nákladů.

Dálkové teplo z biomasy – motivace zákazníků

Legenda: Příspěvek k životnímu prostředí Úspora času a práce Nepřetržité zásobování teplem Podpora zemědělců Samostatný regionální rozvoj Nadšení pro technologii Zastaralý topný systém Úspora místa

28

Raumersparnis

veraltetes Heizsystem

Technologiebegeisterung

eigenständige Regionalentwicklung

Unterstützung der Bauern

kontinuierliche Wärmeversorgung

Ersparnis von Zeit & Arbeit

Beitrag zum Umweltschutz

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Raumersparnis

veraltetes Heizsystem

Technologiebegeisterung

eigenständige Regionalentwicklung

Unterstützung der Bauern

kontinuierliche Wärmeversorgung

Beitrag zum Umweltschutz

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Ersparnis von Zeit & Arbeit

Albert Riess

Sortimenty biomasy

Využití sortimentů biomasy probíhá pro naše partnery na základě dlouhodobě zajištěných smluv o dodávce. Jako sortimenty se používají lesní štěpky, kůra či vedlejší produkty z pil. Biomasové suroviny, které se používají ve výtopnách EVN, mají následující složení:

Rinde Waldhackgut Sägenebenpro Recyclingholz

Srm 188.260 52.765 3.900 7.150

Legenda: Kubické metry sypaného materiálu Kůra Lesní štěpky Vedlejší produkty z pil Dřevo z recyklace Ceny používaných sortimentů biomasy kolísají v závislosti na technické koncepci zařízení, hospodářských rámcových podmínkách a používaných sortimentech. V průměru se ceny pohybují mezi 8 a 26 g/kWh před kotlem, to je 50 – 200 ATS/kubických metrů sypané hmoty. Podíl lesních štěpků činí u všech zařízení minimálně 20%.

Hospodárnost & náklady Optimalizované plánování a provedení stavby, jakož i reálný vývoj odbytu přinášejí při provozu biomasových výtopen pozitivní hospodářské výsledky.

29


V zásadě je však třeba konstatovat, že na základě současných ještě vysokých investičních nákladů na zřízení výtopny a tepelné sítě je třeba poskytovat podpory. Biomasová zařízení jsou však stále zralejší k uvedení na trh. Náklady, které vzniknou v běžném provozu zařízení, jsou závislé na výkonu a člení se, jak je uvedeno v příkladu – ve vztahu k procentům ceny tepla – podle následujících faktorů:

Personal 17% Energieeinsatz kosten 37% Pachtzahlungen & Kapitalkosten 23% Sonstiges 2%

Instandhaltung& Wartung 21%

Legenda: Personal – personál Energieeinsatzkosten – náklady na využití energie Pachtzahlungen + Kapitalkosten – platby nájemného + kapitálové náklady Instandhaltung + Wartung – údržba Sonstiges – ostatní

Financování & modely kooperace EVN sleduje zásadně strategii nabízení profesionálních řešení pokud možno za spolupůsobení s partnery. Tím se optimálně skloubí synergie a možnosti. U modelu kooperace „Model Krumbach“, který byl již několikrát úspěšně realizován, zřizujeme celé zařízení z pověření partnera jako generální dodavatel. Partner je investorem a zůstává vlastníkem zařízení. Po zhotovení provozuje EVN zařízení společně s partnerem jako nájemce na základě smlouvy o nájmu, dodávce a o dílo. Platby nájemného pokrývají v podstatě náklady partnera na financování, minimalizují finanční riziko cizího financování a probíhají ve formě ročních pevných plateb, upravených podle umořování a úroků cizího financování.

30

Konrad Wutscher

ZKUŠENOSTI Z PROVOZU VÝTOPNY NA BIOMASU V TRHOVÝCH SVINECH Konrad Wutscher Poznámky k realizaci kotle na bioodpad v Trhových Svinech z pohledu generálního dodavatele Náš podnik SFCU, společně s firmou Dipl.-Ing. Komín, Vöcklabruck obdržel výběrovým řízením zakázku na pevnou cenou a daný čas pro realizaci celého projektu instalace kotle na bioodpad (tzn. kotel se všemi ostatními pracemi jako vypracování projektu, stavební práce, elektroinstalace, spojovací potrubí, měření a regulace atd.). Ze zkušenosti s jinými projekty je třeba věnovat pozornost těmto faktům: •

Spolupráce rakouského generálního dodavatele s českým subdodavatelem může být v jednotlivých případech kritická (jazyková bariéra, rozdílné chápání obchodní etiky a přesnost v termínech apod.)

•

doba pro rozhodování investora

•

vypočitatelnost rozhodnutí úřadů a jejich časová dynamika

Tyto úvahy nevedly oři projektu Trhové Sviny k těžkostem, takže dílo mohlo být provedeno v rekordním čase (již 3 měsíce od zahájení stavby bylo dílo uvedeno do zkušebního provozu). Připouštíme však, že jsme měli štěstí a všechny faktory byly příznivé. Vystoupil však neočekávaný fenomén, totiž že CE - certifikace na produkty z EU nejsou beze všeho uznávány, takže bylo třeba učinit k tomu odpovídající kroky. Ze zkušeností na projektu v Trhových Svinech bychom rádi předali jiným investorům následující doporučení: •

Pro plynulou realizaci projektu je důležité, aby byla rozhodnutí (investice a vývoj) institučně oddělena od politické roviny. Jinak je třeba počítat s nejistotami a zpožděními.

•

Je třeba zorganizovat výběrové řízení tak, aby bylo bez velkých záchvěvů zabezpečeno využití nového kotle v plné zimní sezóně. Z provozně-hospodářského hlediska není nic horšího než nevyužitelná investice.

•

Do výběrového řízení je třeba uvést podmínky z hlediska kvality a komfortu. Jinak se ve vyhodnocování nabídek srovnávají jablka s hruškami. Vylučovaní nejlevnější uchazeči nastolí eventuelně protestem u politiků a u soutěžní komise problémy, které v jednotlivých případech při hledání rozhodnutí jsou převažujícími.

•

Nic se neodehraje jednou návštěvou referenčního zařízení před výběrovým řízením. Nejlépe se vyloučí chyby, jestliže je komunikace nejen s lidmi z firmy, nýbrž také s lidmi z provozu.

•

(Prostá pravda zůstává bohužel někdy bez povšimnutí).

Máme společně s Tepelným hospodářstvím Trhové Sviny s.r.o. radost, že se dílo podařilo a děkujeme všem zúčastněným na straně české za důvěru a spolupráci a subdodavatelům za dobré výkony a to především v krátké fázi realizace.

31


Jiří Štojdl

Montáž kotle na spalování biomasy Úvodem bych Vás chtěl seznámit s energetikou našeho města. Od roku 1996 má město Trhové Sviny v územním plánu zapracovanou též energetiku. Následoval energetický koncept, poté rozptylová studie a zároveň byla založena energetická komise města. V součinnosti s energetickou komisí řeší tepelné hospodářství rozšiřování sítí a možnosti připojování nových odběratelů na stávající rozvody, s přihlédnutím k plynofikaci města. Chtěl bych navázat na vystoupení mé kolegyně a trochu podrobněji Vás seznámit s realizací celé akce. Instalace kotle na spalování biomasy je pouze jeden článek v celém řetězci plánovaných investic a opatření, která jsou nutná pro moderní, ekonomický a ekologický chod tepelného hospodářství. V závěru svého příspěvku Vás s některými body seznámím. V roce 1997 jsem se začal hlouběji zajímat o alternativní zdroj tepla jak u nás, tak v zahraničí. Právě v této době jsem se seznámil s Ing. Komínem Büro z hornorakouského Vöcklabrucku. Nezištně nám pomohl při organizování a zajišťování exkurzí v kotelnách spalujících biomasu. Návštěv se vždy účastnili zástupci vedení radnice, pracovník životního prostředí, členové rady města a v neposlední řadě též několik zastupitelů. Chtěl jsem touto cestou udělat alespoň částečnou osvětu a poukázat tak na výhodnost spalování biomasy. Ing. Komín se několikrát zúčastnil zasedání městského zastupitelstva, kde podrobně seznamoval zastupitele s problematikou spalování biomasy a odpovídal na dotazy. Při vlastní realizaci tohoto díla se účastnil všech kontrolních dní, stejně tak jako ředitel dodavatelské firmy Ing. Wutscher. Svým přístupem se oba velkou měrou podíleli na hladkém průběhu celého projektu, za což jim patří jak ode mne, tak od vedení radnice velký dík. Jak již bylo řečeno, od podpisu smlouvy po slavnostní uvedení kotle do provozu uplynulo pouhých pět měsíců. V této době muselo tepelné hospodářství plnit svou hlavní úlohu, což je výroba a rozvod tepla a dokonale tak skloubit potřeby odběratelů s požadavky jednotlivých dodavatelů stavebních a montážních prací. V květnu bylo stavebním úřadem vydáno stavební povolení a začínaly přípravné práce pro zahájení demontáže dvou uhelných kotlů Slatina 2500 U. V následujícím měsíci byly demontážní práce ukončeny. Znamená to, že kromě demontáže vlastních kotlů musely být provedeny i úpravy elektrických rozvodů a dalších provizorních propojení tak, aby nebyla ohrožena výroba a rozvod tepla. V červenci byly odstraněny stávající kouřovody a odlučovače prachu, venkovní dopravníky, násypky atd. V té době již byla určena stavební firma na dodávky všech stavebních prací a úprav. Tyto práce začaly 1. srpna a byly ukončeny 30. října. V době odstávky byly připraveny podmínky pro připojení nového kotle již za provozu kotelny. V září jsme se zúčastnili u výrobce firmy KOHLBACH tlakové zkoušky kotle a na vlastní oči tedy viděli jeho výrobu. Po dopravě byl kotel za dozoru šéfmontéra firmy KOHLBACH usazen na předem připravené podkotlí. Vlastní připojení kotle na technologii a elektrické zapojení včetně ovládání bylo dílem českých firem. Každých čtrnáct dnů byl svolán kontrolní den, kde byli přítomni zástupci všech zúčastněných firem. Jedině tak se dal zajistit hladký průběh celé akce. Poslední týden v říjnu byl již kotel plně funkční, což zkontroloval a celý systém oživil technik firmy KOHLBACH. V tomto týdnu bylo zahájeno a též ukončeno vysoušení vyzdívky a příprava na zahájení provozu. Kotel byl slavnostně uveden do provozu za přítomnosti televize a dalších sdělovacích prostředků, oficiálních hostů 3. listopadu 1999. Od této chvíle kotel produkuje teplo 24 hodin denně bez problémů. Palivo do kotle máme smluvně zajištěno z nejbližšího okolí - okruh cca 20 km. Máme i několik dodavatelů, kteří nám dodávají palivo na základě telefonické objednávky. Ostatní naváží dle smluvního ujednání. Co se týče rychle rostoucích dřevin, máme předjednáno s vlastníky

32

Ivana Božáková

zemědělské půdy v katastru Trhových Svinů, možnosti pěstování na předem vytipovaných lokalitách. Toto bychom řešili až při počátečním zjištění nedostatku paliva. Dle energetického auditu nám kotel ročně ušetří na úsporách za plyn cca 3.400.000,- Kč. Zatím se tyto kalkulace plně potvrzují. Ročně takto vyrobíme 36.500 GJ, což je 73 % z celkového objemu. Kotel je řízen počítačem, kde lze citlivě nastavit režim provozu, ať už co se týká teplot, časových prodlev nebo procentuálního zatížení ventilátoru. Doprava paliva je řízena pomocí fotobuněk. Posun paliva na rošt, pohyb roštu a následné odpopelňování zajišťuje hydraulický systém. Popel si odváží zaměstnanci zemědělského podniku a používají ho jako hnojivo. Tepelné hospodářství pronajalo přímo v areálu centrální kotelny prostor pro stavbu sušárny dřeva soukromé firmě. Tím byl získán celoroční odběratel tepla, což je pro provoz kotle na biomasu ekonomicky velmi výhodné. Ještě bych Vás chtěl seznámit s dalšími opatřeními, která jsou nutná k optimalizaci celého provozu tepelného hospodářství. V loňském roce jsme nainstalovali v kotelně centrální dispečink k monitorování a řízení provozu jednotlivých předávacích stanic. V současné době takto monitorujeme a dálkově řídíme šest předávacích stanic, jak s ohřevem TUV nebo pouze pro odběr tepla. V letošním roce plánujeme postupné rozšiřování dispečérsky řízených stanic. Dále budeme rozšiřovat síť tepelných rozvodů k novým odběratelům. Od roku 1994 jsme takto připojili na náš systém odběratele s celkovým příkonem více jak 2.000 KW. V letních měsících tohoto roku plánujeme montáž kogenerační jednotky. Tato nám bude pokrývat téměř celou naší roční potřebu elektrické energie. Plánovaná investice do tohoto zařízení má návratnost tři až čtyři roky. Současně chceme modernizovat chod tepelného hospodářství, například instalací čerpadel s frekvenčním měničem otáček, čímž vzniká nemalá úspora elektrické energie. Na závěr bych se s Vámi rád podělil o důležitý poznatek, který se mi mnohokrát vyplnil za dobu svého působení v tepelném hospodářství a sice: jděte svojí vlastní cestou, o které jste přesvědčeni, že je správná a nespoléhejte se na sliby „různých tak zvaných odborníků“, že Vám mohou to či ono zařídit nebo výhodně sehnat. Jedině tak můžete dosáhnout cíle, který jste si stanovili a svoje zkušenosti z realizace tohoto cíle, potom můžete sdělovat těm, kteří jsou v situaci, ve které jste nedávno byli Vy sami. V případě zájmu jsme připraveni poskytnout zájemcům bližší informace zde, nebo nás můžete navštívit přímo v areálu kotelny v Trhových Svinech.

Ivana Božáková

Instalace kotle kohlbach o výkonu 2,5 mw na spalování biomasy Ráda bych se s Vámi podělila o zkušenosti, které jsme získali na naší trnitě cestě, na jejímž konci byla instalace kotle na spalování dřevního odpadu – biomasy. Město Trhové Sviny se nachází v jihovýchodní části okresu České Budějovice, přibližně 20 km od okresního města. Klimaticky patří Trhové Sviny o nadmořské výšce 458 m n.m. do oblasti mírně teplé, charakterizované mírným, krátkým a srážkově suchým až mírně suchým podnebím, zimou pak normální délky, mírně teplou, srážkově suchou s normálním až krátkým sněhovým obdobím. Hlavním zdrojem tepla ve městě je teplovodní centrální kotelna. Vedle tohoto zdroje pracují ve městě nezávisle na sobě další zdroje – blokové kotelny, které se postupně omezují vlivem rozšiřování centrálního zdroje tepla. Zároveň s rozvojem teplovodních rozvodů dochází i k plošné plynofikaci města, kdy se jedná zejména o okrajové části města se starší zástavbou rodinných domků

33


Systém centrálního zásobování teplem v Trhových Svinech tvoří centrální kotelna o projektovaném výkonu 12 MW a přibližně 6,5 km teplovodních rozvodů, z nichž převážná část je vedena v teplovodních kanálech,. Teplo vyrobené v centrálním zdroji (jedná se o cca 36500 GJ za rok) je rozděleno mezi následující odběratele tepla: Ø

bytové sféra

30 %

Ø

školství

24%

Ø

zdravotnictví

3%

Ø

průmysl

33 %

Ø

ostatní

10 %

Dne 1.7.1998 byla založena společnost s ručením omezeným Tepelné hospodářství Města Trhové Sviny se stoprocentní účastí města. Tato společnost zajišťuje nejen vlastní výrobu tepla v centrální kotelně, ale i rozvod tepla k vlastním odběratelům, dále provozuje jednu plynovou kotelnu, jednu výměníkovou stanici s centrálním ohřevem teplé vody a předávací stanice jednotlivých odběratelů. Do listopadu 1999 byla výroba tepelné energie zajišťována pomocí tří plynových kotlů o celkovém výkonu 9 MW. Mimo provoz byly dva uhelné kotle, které nebylo možné spustit, neboť nevyhovovaly technicky ani technologicky (nesplňovaly emisní limity dle platného zákona o ovzduší). Mezi nejdůležitější úkoly Tepelného hospodářství bylo zařazeno zajistit provozní rezervu centrální výtopny pro případ, že by došlo k havárii na některém z plynových kotlů v době, kdy musí být v provozu všechny tři kotle a dále zajistit alternativní (tzv. záložní) zdroj, aby výroba tepla nebyla závislá pouze na jediném topném médiu, tj. zemním plynu. Provozní rezervy by bylo možné docílit například pořízením čtvrtého plynového kotle v hodnotě cca 2,500.000,- Kč a alternativní zdroj bylo možné vyřešit instalací kotle na spalování lehkých topných olejů s příslušným olejovým hospodářstvím v částce přibližně 7,000.000,- Kč. Jednalo by se však o „mrtvou“ investici, která by byla v provozu pouze při výpadku dodávky plynu do města a nepřinášela by žádnou zpětnou finanční úsporu. Z tohoto důvodu se zástupci Tepelného hospodářství i představitelé města snažili najít cestu, která by odstranila výše uvedené problémy, ale zároveň by vedla i k zefektivnění výroby tepelné energie. Právě v této době (hovoříme o roce 1997) se uskutečnilo pro Tepelné hospodářství historické setkání s Ing. Komínem, který nám zprostředkoval návštěvy některých biokotelen v Rakousku. Po téměř dvouletých úvahách a ekonomických propočtech, po téměř dvouletém získávání zkušeností u nás i v Rakousku se jako nejvhodnější řešení nabídlo pořízení kotle na spalování dřevního odpadu (piliny, odřezky, štěpky, kůra apod.), kterého se v nejbližším okolí nachází dostatečné množství. Bylo důležité odhadnout velikost požadovaného výkonu, aby byl kotel po celý rok optimálně využit, aby sloužil jako hlavní zdroj výroby tepla. Proto byl navržen kotel o výkonu 2,5 MW. Tento projekt se zároveň jevil jako ideální i z hlediska stavebního uspořádání samotné výtopny v našem městě - nebylo nutné provádět zásadní změnu dispozičního řešení kotelny. Nový kotel na spalování dřevního odpadu nahradil nefunkční uhelné kotle, přičemž ostatní zařízení (komín, skládka dřeva apod.) byly použity stávající. Následovalo výběrové řízení, ve kterém zvítězila zejména na základě technického řešení nabídka firmy SFC Umwelttechnik GmbH Salzburg zastoupená Ing. Wutscherem. Vítězná nabídka doporučila kotel firmy Kohlbach o výkonu 2,5 MW, jehož provoz byl slavnostně zahájen dne 3. listopadu 1999 (od podpisu dodavatelské smlouvy v květnu 1999 do doby spuštění uběhlo pouhých pět měsíců). Tento kotel o tomto výkonu byl první svého druhu, který byl v naší republice instalován s tím, že splňuje náročné požadavky Tepelného hospodářství především po stránce technické, tzn. „umí“ spálit právě dřevní odpad - piliny, kůru, odřezky, které lze nakoupit za přijatelnou cenu. Kvalitu kotle Kohlbach potvrdil i odborný posudek vypracovaný na Ministerstvu životního prostředí, který ho označil za v současné době nejlepší dostupnou technologii na spalování dřevního odpadu. Tento kotel je využíván jako hlavní zdroj na výrobu tepla pro spotřebitele (otop a teplá užitkové voda). Plynové kotle slouží pouze k doplnění výroby tepla a zároveň jako záložní zdroj.

34

Ivana Božáková

Nejdůležitějšími přínosy instalace kotle na spalování dřevního odpadu jsou: Ø

demontáž uhelných kotlů, které nevyhovovaly po stránce ekologické,

Ø

značná úspora tradičního paliva – v tomto případě zemního plynu;

Ø

spalování dřevního odpadu;

Ø

využití dřevního popela jako zemědělské hnojivo;

Ø

snížení provozních nákladů (hlavně snížení plateb za palivo);

Ø

získání dostatečně výkonově zajištěného centrálního zdroje místní sítě CZT (centrální zásobování teplem)

Ø

zvýšení spolehlivosti dodávek tepla do místní sítě CZT vyplývající z odstranění 100% závislosti na dodávkách plynu.

Nevýhodou této investice je vysoká pořizovací hodnota kotle na spalování biomasy (cca 20,000.000,- Kč), kterou nemohlo Tepelné hospodářství uhradit z vlastních zdrojů, a proto ve spolupráci s městem muselo uzavřít úvěrovou smlouvu s ČSOB a.s. Jedná se však o úvěr z prostředků PHARE s přijatelnou mírou úrokové sazby. Investice bude splácena z úspor za palivo. Můžeme hovořit o progresivní metodě, neboť se jedná o samofinancovatelný projekt, jehož návratnost byla spočítána na osm let s minimálním dopadem na zvýšení ceny odebraného tepla, což prokázal i energetický audit V současné době lze předpokládat, že investice se zaplatí dříve díky nenávratné dotaci ve výši 3,000.000,- Kč, kterou Tepelnému hospodářství poskytla Česká energetická agentura. (Jedná se o agenturu, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Agentura podporuje energeticky úsporné projekty.) Vzhledem k tomu, že kotel KOHLBACH využívá obnovitelný zdroj energie (v tomto případě dřevní hmotu) a vzhledem k tomu, že se nám podařilo získat úvěr z prostředků PHARE, dovolili jsme si požádat ještě o další nenávratnou dotaci ve výši 3,000.000,- Kč rakouskou vládu, která tímto způsobem podporuje ochranu životního prostředí. Dle předběžných jednání je velmi vysoká šance, že dotace bude městu přidělena v I. pololetí letošního roku. K největším obavám mezi tzv. odpůrci kotle patřily pochybnosti, zda bude pro kotel dostatečná zásoba paliva. V současné době má Tepelné hospodářství smluvně (!) zajištěn dřevní odpad v množství 36900 prm za rok v ceně nižší, než na jakou byla spočítána návratnost. Přitom plánovaná roční spotřeba se předpokládá 15000 prm/rok. Samozřejmě, že připravujeme další kroky, které by měly vést ke snižování nákladů na výrobu tepla. Jedná se zejména o: Ø

pořízení kogenerační jednotky;

Ø

rozšiřování teplovodní sítě o nové rozvody, aby teplo z centrální kotelny mohlo být nabídnuto novým odběratelům.

Ø

rekonstrukce stávajících teplovodů, kdy by se postupně dle finančních možností Tepelného hospodářství vyměňovaly stávají rozvody za předizolované potrubí s tím, že vzdušná vedení budou uložena do země;

Provozování Tepelného hospodářství je složitá záležitost, která vyžaduje cíleně vedenou koncepci. Výroba tepla se musí rozvíjet nejen s ohledem na potřeby občanů, ale i s ohledem na potřeby celého města. Znamená to, že tepelná energie musí být vyráběna za přijatelnou cenu pro všechny odběratele tepla, přitom však nesmí zhoršovat kvalitu životního prostředí - zejména ovzduší. Kotel na spalování dřevního odpadu je v tomto směru ideální, což potvrdila i Česká inspekce životního prostředí, která kotel KOHLBACH označila jako v současné době nejlepší dostupnou technologii s přihlédnutím k přiměřenosti výdajů na její pořízení, přičemž emisní koncentrace jsou hluboko pod limity stanovených vyhláškou o znečišťování ovzduší. Vedlejším produktem je ve srovnání se spalováním uhlí minimální množství popele, který je navíc ekologický - nemusí se skládkovat, ale používá se jako hnojivo pro zemědělskou výrobu.

35


Věříme, že dnešní investice na pořízení tzv. dřevního kotle a následné finanční vklady do kogenerační jednotky a rekonstrukce tepelných rozvodů přinesou v budoucnu takovou cenu tepla z centrálního zdroje, která bude lákavá zejména pro ty občany, kteří dnes uvažují o přechodu na jiná paliva než tuhá. Závěrem bych ráda poděkovala všem, kteří se na realizaci celého projektu podíleli. Děkuji zastupitelům Města Trhové Sviny, zprostředkovatelské firmě Ing. Komína, dodavatelské firmě SFC Umwelttechnik GmbH Salzburg zastoupené Ing. Wutscherem, ČSOB a.s., České energetické agentuře a v neposlední řadě pracovníkům Tepelného hospodářství za jejich pomoc při instalaci kotle na spalování dřevního odpadu.

36

Ivan Beneš

VEŘEJNÁ RENTABILITA PROJEKTŮ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE (BIOMASY) Ivan Beneš Rentabilita veřejných výdajů při podpoře projektů obnovitelných zdrojů energie „Trhy dokáží dělat mnoho věcí dobře, nedokáží však dělat dobře úplně všechno. Vlády mohou někdy zlepšit výsledky fungování trhů. Tržní selhání spadají do obecné kategorie nazývané externality. Externalita je vliv činností jednoho člověka na blahobyt lidí neúčastnících se této činnosti. Je-li tento vliv nepříznivý, je nazýván negativní externalitou; je-li příznivý, je nazýván pozitivní externalitou. Jsou-li externality přítomny, zájem společnosti na výsledku fungování trhu sleduje zájmy lidí, kteří jsou ovlivňování, i když se dané činnosti neúčastní. Protože kupující a prodávající při rozhodování o tom, kolik nakoupí či prodají, opomíjejí vliv externalit, rovnováha na trhu není za přítomnosti externalit efektivní. To znamená, že rovnováha nemaximalizuje celkový užitek společnosti jako celku. Firma nebude brát v úvahu všechny náklady znečištění, které vytváří, pokud jí v tom vláda nezabrání. Vláda reaguje tím, že se pokouší toto chování ovlivnit, aby chránila zájmy nezúčastněných stran. Jedná ve veřejném zájmu, aby zvýšila celkový ekonomický blahobyt země, které vládne.” (N. Gregory Mankiew: Principles of Economics) Veřejný zájem je velmi důležitá kategorie, neboť ve veřejném zájmu je možné na základě platného stavebního zákona vyvlastnit soukromý majetek. Investiční záměry se zařazují do kategorie staveb ve veřejném zájmu v územně plánovací dokumentaci. Opomenutí externalit se projeví deformovanými koncepcemi využití území. Při zhotovování územně plánovací dokumentace dosud přežívají staré přístupy z dob centrálně plánované ekonomiky, kde o veřejném zájmu rozhodovala Státní plánovací komise a její rozhodnutí byly zapracovány zpracovatelem bez jakéhokoliv kritického posouzení do územně plánovací dokumentace. V rámci transformace české ekonomiky do tržního prostředí byla Státní plánovací komise zrušena. Namísto ní plánuje každý podnikatelský subjekt sám. Současně proběhla privatizace a probíhá liberalizace trhu s energiemi. Privatizace znamená, že provoz infrastruktury, která se privatizací dostala do rukou soukromých investorů, slouží ke generování zisků pro zajištění žádoucí rentability kapitálu do této infrastruktury vloženého. Liberalizace znamená, že na základě směrnic EU o volném trhu s elektřinou a zemním plynem bude umožňovat svobodný obchod nejen uvnitř jednotlivých zemí ale i mezinárodní obchod. Z hlediska územního plánování to znamená, že zpracovatel územně plánovací dokumentace nemůže nadále přejímat podnikatelské záměry podnikatelských subjektů v infrastruktuře automaticky jako veřejně prospěšné jako tomu bylo v centrálně plánované ekonomice, nýbrž musí rozumět podnikání jako takovému a musí umět rozlišit, jakým způsobem podnikatelský záměr působí v daném území. Zejména musí zpracovatel dbát na kvantifikaci externích dopadů, tj. dopadů zamýšleného podnikání na blahobyt lidí neúčastnících se této činnosti. Současné praxe, kdy sice česká legislativa zná povinnost vyhodnocovat dopady staveb na životní prostředí, avšak zpracovatelé těchto dokumentací a zpracovatelé územních plánů se neorientují v současném liberalizovaném tržním světě pracují navyklými postupy, nebrání dostatečně tomu, že prostřednictvím kategorie veřejného zájmu mohou být ve prospěch zisků soukromých investic „tunelovány“ veřejné statky (zejména životní prostředí) a soukromý majetek občanů stavbou dotčených (snížením jeho tržní hodnoty). Je tomu tak tehdy, když do ceny soukromých statků (výrobků a služeb) není zahrnuta degradace veřejných statků (negativní externality).

37


Podobně na druhé straně nebývají doceněny úspory energie a surovin, využívání místních zdrojů a čistší produkce. které vytvářejí pozitivní externality (např. zaměstnanost), nebo existující negativní externality snižují. Aby k těmto negativním jevům nedocházelo je v kompetenci nejen zpracovatelů územně plánovacích dokumentů, ale zejména orgánů státní správy a samosprávy v čele s Ministerstvem pro místní rozvoj. Je jejich odpovědností posoudit, zda rentabilita soukromé investice není na úkor blahobytu lidí neúčastnících se této činnosti a na účet nezúčastněných podnikatelských subjektů, tj. na úkor veřejného zájmu. Zejména v oblasti privatizované a liberalizované infrastruktury je důležité zajistit, aby se v plánovací dokumentaci do kategorie veřejného zájmu nedostávaly stavby, které přinášejí více užitku jejich dodavatelům, než veřejnosti. Souběžnost interní a externí ekonomiky ukazuje následující tabulka: výkaz hospodaření

oblast soukromých statků

oblast veřejných statků

+ výnosy

+ výnosy za prodej produktů/služeb

+ pozitivní externality

- náklady

- náklady

- negativní externality

= zisk (ztráta)

= zisk (ztráta) podnikatele

= ztráta (zisk) nezúčastněných

Správce veřejného zájmu (politik) by měl pomocí ekonomických nástrojů zabránit ztrátě nezúčastněných, například zavedením environmentálních daní:

výkaz hospodaření

oblast soukromých statků

+ výnosy

+ výnosy za produktů/služeb

oblast veřejných statků

prodej + pozitivní externality + environmentální daně

- náklady

- náklady

- negativní externality

- environmentální daně = zisk (ztráta)

= zisk (ztráta) podnikatele

= 0 (vyrovnaná bilance)

Posuzování rentability investora, tj. interní ekonomie projektu, je celkem všeobecně známá a méně problematická činnost. Naproti tomu posuzování externích dopadů a rentability projektu z hlediska veřejných statků není dosud rozšířeno. CityPlan užívá pro posuzování veřejné rentability při zajišťování trvale udržitelného regionálního rozvoje veličinu čistý ekonomický blahobyt (Net Economic Welfare – NEW), která nejlépe charakterizuje životní úroveň v regionu. Při posuzování makroekonomické výkonnosti regionu vyhodnocujeme přidanou hodnotu (VA – Added Value), vliv na zaměstnanost a čisté vývozy z regionu (vývoz z regionu minus dovoz do regionu). Cíle makroekonomické politiky regionu můžeme shrnout takto: •

Vysoká a rostoucí úroveň přidané hodnoty VA.

•

Nízká nezaměstnanost, vytváření vhodných pracovních míst s přiměřenou odměnou.

•

Vývozy z regionu vyšší nebo v rovnováze s dovozy do regionu.

Přidanou hodnotu vytvořenou v regionu lze zjistit jako součet:

38

Ivan Beneš

VAr = Cr + Ir + Gr + Xr Výdaje na osobní spotřebu statků a služeb občanů a firem v regionu (Cr) Hrubé soukromé regionální investice (Ir) Výdaje regionální správy na statky a služby (Gr) Čisté vývozy z regionu (Xr) Při používání veličiny „čistý ekonomický blahobyt“ (NEW) se k makroekonomickému hodnocení připočítávají pozitivní externality Er+ a odečítají negativní externality Er-, tj. do ekonomiky investora se přičítají dopady na nezúčastněné: NEW = VAr +d

Er+ - Er- = Cr + Ir + Gr + Xr + Er+ - Er-

Dokud není zavedená ekologická daňová reforma, je nutno výstavbu obnovitelných zdrojů energie ekonomicky přímo podpořit (dotace, měkké úvěry), aby byly konkurenceschopné vůči konvenčním zdrojům. Z ekonomického hlediska jde o vynaložení veřejných peněz, jejichž návratnost by měla být zajištěna tím, že podpořený projekt zvýší zaměstnanost v regionu, sníží dovozy do regionu, sníží negativní externality, případně přinese i pozitivní externality. Příklad: Správní orgán má rozhodnout o podpoře výstavby kotelny na dřevěné pelety o výkonu 300 kW, která je investičně o 2 mil.Kč dražší oproti kotelně na zemní plyn aby byla vyrovnána cena tepla na shodnou úroveň. Zdroj dřevěného odpadu a výroba dřevěných pelet jsou umístěny v regionu. Zemní plyn se do regionu dováží. Následující tabulka uvádí rozdílové hodnoty důležité z hlediska kritéria čistého ekonomického blahobytu (NEW) daného regionu.

Dopad na NEW: Xr snížení dovozů (zlepšení)

hodnota

převod na Kč

100000 m3 ZP

Er vytvořená pracovní místa

1

Er SO2 ekvivalent (zhoršení)

-360

Er CO2 ekvivalent (zlepšení)

160000

5 Kč/m3

Kč/rok 500000

2000 Kč/místo

24000

80 Kč/kg

-28800

0,63 Kč/kg

100800

Zvýšení NEW celkem

596000

Poznámka: Rozdílové emise byly vypočteny modelem GEMIS Jestliže provedeme výpočet návratnosti a rentability vložených veřejných peněz do podpory tohoto projektu pro energetické využití biomasy, získáme tyto výsledky: •

rentabilita podpory činí 29,2%

•

čistá současná hodnota přínosu podpory činí 2303 tis.Kč (při diskontní míře 10%)

•

prostá doba návratnosti podpory činí 4 roky

Na dalších dvou grafech jsou zobrazeny toky hotovosti, tj. podpora jako výdaj, která se vrací zvýšením čistého ekonomického blahobytu regionu v důsledku snížení dovozů, vytvořením pracovních míst a příznivějším dopadem na ovzduší.

39


Cistý tok hotovosti 1000 500 tis.Kc

0 -500 -1000 -1500 -2000 -2500 0

1

2

3

4

5

nediskontovaný

6

7

8 9 10 11 12 13 14 15

diskontovaný

Kumulovaný tok hotovosti 8000 6000 tis.Kc

4000 2000 0 -2000 -4000 0

1

2

nediskontovaný

40

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15

diskontovaný

Franz Meister

Franz Meister

Ekologická bilance Life Cycle rakouských systémů vytápění Úvod Silnější využití biomasy k zajišťování vytápění místností patří k vyhlášeným cílům energetické politiky rakouské spolkové vlády. Jednota názorů vládne v oblasti výhodnosti biomasy z hlediska emise plynů způsobujících skleníkový efekt v porovnání s fosilními nositeli energie. Cílem tohoto referátu je znázornit porovnání charakteristik emisí různých zařízení určených k zajišťování vytápění místností. K tomuto účelu představím analýzu Life Cycle pro různé systémy vytápění a k tomu přiřaditelné externí náklady zkoumaných systémů vytápění.

Metoda Výpočet emisí probíhá na základě počítačového modelu GEMIS (Gesamt Emissionsmodell Integrierter Systeme – Celkový emisní model integrovaných systémů) a na základě soustavy dat GEMIS-Rakousko, kterou sestavil Spolkový úřad životního prostředí. (Bližší informace - viz http://www.oeko.de/service/gemis resp. http://www.ubavie.gv.at ) GEMIS zohledňuje všechny kroky od získávání primární energie resp. surovin až po poskytování užitkové energie a zahrnuje současně náklady na pomocnou energie a na materiál na výrobu energetických zařízení a přepravních systémů. Všechny procesy jsou opatřeny místní referencí – tak lze pomocí GEMIS přesně zjistit, kde emise vystupují během celého procesového řetězce až po zajištění požadované užitkové energie. Místní reference zahrnuje jednotlivé státy EU (EU-A, EU-D, atd.), státy MOE (Polsko, Česká republika), SNS, státy v Africe a Austrálii a v USA. Vedle toho byly definovány určité regiony (OPEC, tropy). V následujícím textu bude znázorněn příklad procesového řetězce pro elektrické vytápění akumulačními zařízeními na noční proud v Rakousku. Vynesené hodnoty elektrické energie přitom odpovídají zimní výrobě elektrické energie z roku 1995 s podílem vodní energie ve výši 30%

41


Wasser-KW-groß-A Öl-S-KW-DT-A Holz-KW-DT-A El-KW-Park-A-Stromimport Ko-KW-DT-A

Müll-KW-DT-A Gas-KW-GuD-A BrK-KW-DT-A El-KW-Park-A-1995-kal Netz-el-hoch-A-VG-kal Netz-el-lokal-A-kal

Netz-el-lokal-HH-Nacht-A-kal El-Nachtspeicher-Hzg-A-kal Obrázek 1: Procesový řetězec pro elektrické vytápění akumulačními zařízeními na noční proud v Rakousku Spotřeba zdrojů je znázorněna jako součet všech primárních energií (kumulovaná spotřeba energie) rozdělený na obnovitelné a neobnovitelné primární energie.

Porovnání vybraných systémů vytápění v Rakousku Pro následující rakouské systémy vytápění byly vypočteny emise Life Cycle, kumulovaná spotřeba energie a externí náklady: • • • • • • • • • • • • • •

Elektrické vytápění akumulačními zařízeními na noční proud Tepelná čerpadla Sole – stávající v polovině 90. let Tepelná čerpadla Sole – nová Plynové vytápění – výhřevnostní kotel Plynové vytápění staré – před rokem 1995 Vytápění olejem nové Vytápění olejem staré – před rokem 1995 Vytápění na uhlí staré – před rokem 1995 Vytápění na uhlí nové Vytápění dřevem – štěpky z plantáže (energetický les) Vytápění dřevem – pelety Vytápění dřevem – štěpky nové Vytápění dřevem – stávající Vytápění dřevem staré – před rokem 1995

V daném případě se rozlišovalo mezi starými zařízeními (nainstalovanými před rokem 1990), stávajícími zařízeními (průměrná instalace zařízení v polovině 90. let) a novými zařízeními

Celkový stupeň využití a stupeň využití primární energie zařízení Pro zkoumané systémy vytápění bylo provedeno porovnání mezi stupněm využití jednotlivých zařízení a celkovým stupněm využití (poměr zajištění užitkové energie/spotřeby primární energie včetně „šedé energie“).

42

Franz Meister

Nutzungsgradvergleich von Heizsystemen 120%

100%

80%

60%

40%

20%

ei zu ng

G as h

N ac h

ts pe i

ch er Br en nw G er as t H ei zu ng Ö A lH lt ei zu ng N Ö eu lH K ei oh zu le ng H ei A zu lt ng Be K oh st an le d H e iz H un ol zh g ei N zu eu ng Pl H an ol ta zh ge ei zu ng Pe H lle ol ts zh e iz H un ol zh g N ei eu zu ng Be st H an ol d zh ei zu ng A lt

0%

ETA-Anlage

ETA-Gesamt

Obrázek 2: Porovnání stupňů využití systémů vytápění Legenda: Porovnání stupňů využití systémů vytápění Akumulační vytápění na noční proud Plynové vytápění – výhřevnost Plynové vytápění – staré Olejové vytápění – nové Olejové vytápění – staré Vytápění na uhlí – stávající Vytápění na uhlí – nové Vytápění dřevem – plantáž Vytápění dřevem – pelety Vytápění dřevem – nové Vytápění dřevem – stávající Vytápění dřevem – staré Zařízení ETA ETA celkem Akumulační vytápění na noční proud mají sice vysoký stupeň účinnosti zařízení, avšak v porovnání s jinými topnými zařízeními dosahují nejvyšší hodnoty využití primární energie na kWh užitkové energie. Biomasová topná zařízení dosahují takových hodnot pro zařízení i celkový stupeň využití, které dobře korespondují s hodnotami topných zařízení na fosilní paliva.

43


Bilance zdrojů Bilance zdrojů ukazuje, v jakém podílu se používají obnovitelní resp. neobnovitelní nositelé energie v rámci celého procesového řetězce. (Bilance primární energie)

Primärenergiebilanz von Heizungen für 1 kWh Nutzenergie 2,50

kWh (Primär)/1 kWh( Nutz)

2,00

1,50

1,00

0,50

W

N ac h

ts pe är ic m he ep r um W är p m e G ep A as lt u he m pe iz un N eu g B re nn G as w er H t ei zu ng Ö lH A ei lt zu ng Ö N K lH eu oh ei le z un H ei g zu A ng lt K B oh es le ta H nd H ei ol z un zh ei g zu N eu ng H Pl ol an zh ta ei ge zu ng H Pe ol lle zh ts H e iz ol un zh g ei N zu eu ng B es H ta ol nd zh ei zu ng A lt

0,00

erneuerbar

nicht erneuerbar

Obrázek 3: Bilance primární energie systémů vytápění Legenda: Bilance primární energie topení na 1 kWh užitkové energie kWh (primární) / 1 kWh (užitková) Akumulační vytápění na noční proud Tepelná čerpadla - stará Tepelná čerpadla - nová Plynové vytápění – výhřevnost Plynové vytápění – staré Olejové vytápění – nové Olejové vytápění – staré Vytápění na uhlí – stávající Vytápění na uhlí – nové Vytápění dřevem – plantáž Vytápění dřevem – pelety Vytápění dřevem – nové Vytápění dřevem – stávající Vytápění dřevem – staré Obnovitelní Neobnovitelní

44

Franz Meister

Neobnovitelné podíly nositelů energie u biomasového vytápění vyplývají jak z použití nafty pro přibližování a řezání, tak i z toho času fosilní výroby pomocné elektrické energie pro ústřední topení.

Bilance plynů způsobujících skleníkový efekt Podíl neobnovitelných nositelů energie znázorněný na obr. 3 je zásadně odpovědný za emise CO2 resp. ekvivalentů CO2. Z hlediska CO2 a ekvivalentů CO2 se biomasová vytápění jeví vesměs jako výhodnější než topná zařízení na fosilní paliva. Bilance plynů způsobujících skleníkový efekt u biomasových zařízení zde uvádí na základě přípravného procesového řetězce a jeho přiřaditelných emisí hodnoty CO2 a ekvivalentů CO2, ačkoli je rozdíl oproti konkurenčním systémům významný.

Treibhausgasbilanz für Heizsysteme 0,90 0,80

kg/1 kWh Nutzenergie

0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10

N ac ht s

pe ic W her he är m i ep zun W u ä m g G as rme p he pu e A iz un mp lt e g Br Ne u G as enn w H e ei zu rt Ö l H ng ei A z l Ö ung t lH N K oh eizu eu le ng H K A e oh lt iz u l e n H H g ol A zh eiz lt u ei zu ng N ng H e ol zh Pla u ei zu nta ng ge H ol zh Pel H ol l zh eizu ets ei zu ng N n eu H gB es ol zh t ei and zu ng A lt

0,00

CO2

CO2-Äquivalent

Obrázek 4: Bilance plynů systémů vytápění způsobujících skleníkový efekt Legenda: Bilance plynů způsobujících skleníkový efekt pro systémy vytápění kg/1 kWh užitkové energie Akumulační vytápění na noční proud Tepelná čerpadla - stará Tepelná čerpadla - nová Plynové vytápění – výhřevnost

45


Plynové vytápění – staré Olejové vytápění – nové Olejové vytápění – staré Vytápění na uhlí – stávající Vytápění na uhlí – nové Vytápění dřevem – plantáž Vytápění dřevem – pelety Vytápění dřevem – nové Vytápění dřevem – stávající Vytápění dřevem – staré CO2 Ekvivalent CO2

Emise ekvivalentů SO2 ze systémů vytápění Emise ekvivalentů SO2 (viz poznámka 1) porovnávaných systémů vytápění byla v následujícím grafu rozčleněna podle místních referencí. Přitom se rozlišuje mezi procesy s místní referencí v Rakousku (místo vytápění a přípravné procesy v Rakousku) a přípravnými procesy v zahraničí.

Emissionsbilanz SO2-Äquivalent für Heizsysteme 5,00 4,50

g/1kWh Nutzenergie

4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50

N

ac ht sp

ei ch er W he är iz m un e p g W u m är pe G m as ep A he lt um iz pe un g N eu Br en G nw as H er ei t zu Ö n lH g A ei lt zu ng Ö K lH N oh eu le ei zu H n ei g zu A ng K lt oh Be le st H an H ei ol d zu zh ng ei zu N ng eu H ol Pl zh an ei ta zu ge n g H P ol el zh le H ei ts ol zu zh ng ei zu N eu ng Be H st ol an zh d ei zu ng A lt

0,00

SO2-Äquivalent - A

SO2-Äquivalent - Ausland

Obrázek 5: Bilance ekvivalentů SO2 ze systémů vytápění

46

SO2-Äquivalent - Gesamt

Franz Meister

Legenda: Bilance ekvivalentů SO2 pro systémy vytápění g/1 kWh užitkové energie Akumulační vytápění na noční proud Tepelná čerpadla - stará Tepelná čerpadla - nová Plynové vytápění – výhřevnost Plynové vytápění – staré Olejové vytápění – nové Olejové vytápění – staré Vytápění na uhlí – stávající Vytápění na uhlí – nové Vytápění dřevem – plantáž Vytápění dřevem – pelety Vytápění dřevem – nové Vytápění dřevem – stávající Vytápění dřevem – staré Ekvivalent SO2 Ekvivalent SO2 – zahraničí Ekvivalent SO2 - celkem Významné emise ekvivalentů SO2 z vytápění akumulačními zařízeními na noční proud a tepelných čerpadel vyplývají z dovozu elektrické energie v zimním půlroce, na němž se velkou měrou podílejí polské uhelné elektrárny se špatnými hodnotami emisí. Biomasové systémy vytápění vykazují v bilanci vysoké emise ekvivalentů SO2 v Rakousku. Rozčlenění emisí ekvivalentů SO2 z biomasových systémů vytápění ukazuje přiřazení podle procesů v Rakousku.

Emissionsbilanz SO2-Äquivalent für Holzsysteme Prozesse in Österreich 1,400

g/1kWh Nutzenergie

1,200 1,000 0,800 0,600 0,400 0,200 0,000 Holz HS Plantage

Holz Pellets

Holz HS Neu

Holz HS Bestand

Holz Heizung Alt

Vor Ort

Transport

Bringung

Material

Hilfsstrom

Obrázek 6: Příspěvky emisí ekvivalentů SO2 z procesů biomasového vytápění v Rakousku

47


Legenda: Bilance emisí ekvivalentů SO2 pro procesy vytápění dřevem v Rakousku g/1 kWh užitkové energie Systémy vytápění dřevem – plantáž Dřevěné pelety Systémy vytápění dřevem – nové Systémy vytápění dřevem – stávající Systémy vytápění dřevem – staré - v místě - přeprava - přibližování - materiál - pomocná elektrická energie Analýza příspěvků ukazuje, že emise ekvivalentů SO2, které lze přiřadit biomasovému vytápění, z procesů přepravy a pomocné elektrické energie, jsou spíše nevýznamné, avšak přibližování, sušení resp. lisování (pelety) vykazují značné podíly na celkové bilanci emisí. V případě využití biomasy z energetických lesů by mohly být příslušné podíly emisí oproti konvenčnímu způsobu vypěstování, přiblížení a sušení zredukovány.

Externí náklady Emise plynů způsobujících skleníkový efekt (CO2, CH4, N2O), klasické látky poškozující vzduch (SO2, NOx, CO, prach) a radioaktivní odpady, které vznikají v zahraničí, byly vyčísleny peněžně. Z toho vyplývá bilance externích nákladů systémů vytápění (viz poznámka 2).

Externe Kosten von Heizsystemen 0,90

0,84

0,80

0,74

ATS/1 kWh Nutzenergie

0,70 0,61 0,60 0,50 0,40 0,40 0,30 0,20

0,33 0,34 0,24

0,22 0,16

0,10

0,12 0,13 0,09 0,09 0,10

N ac ht sp ei ch er W he är iz m un e pu W g ä m rm G pe as ep he um Alt iz un pe g N eu Br en G as nw H er ei t zu Ö n lH g A ei lt zu ng Ö lH N e ei K zu u oh ng le H A K e i oh zu lt le ng H H A ol lt zh eizu ei n g zu N ng eu H ol P la zh nt ei ag zu e n H g ol Pe zh lle H ei ol ts zu zh ng ei zu ng Neu Be H ol zh stan ei zu d ng A lt

0,00

Obrázek 7: Externí náklady systémů vytápění

48

Franz Meister

Legenda: Externí náklady systémů vytápění ATS/1 kWh užitkové energie Akumulační vytápění na noční proud Tepelná čerpadla - stará Tepelná čerpadla - nová Plynové vytápění – výhřevnost Plynové vytápění – staré Olejové vytápění – nové Olejové vytápění – staré Vytápění na uhlí – stávající Vytápění na uhlí – nové Vytápění dřevem – plantáž Vytápění dřevem – pelety Vytápění dřevem – nové Vytápění dřevem – stávající Vytápění dřevem – staré Bilance externích nákladů ukazuje, že dokonce i v případě peněžního ohodnocení klasických látek poškozujících vzduch způsobují biomasová zařízení nižší náklady na životní prostředí – mezi 61% (min.) a 74% (max.) – než např. olejová ústřední topení.

Poznámky Ekvivalenty SO2 Ekvivalenty SO2 se počítají přes molekulární hmotnosti a vaznost pro protony. Na základě definice činí ekvivalent pro SO2 = 1. Pro ostatní emise vyplývá Ekvivalent SO2 pro NOx = 0,5 * molekul. hmotnost SO2 / molekul. hmotnost NOx = 0,696 Ekvivalent SO2 pro HF = 0,5 * molekul. hmotnost SO2 / molekul. hmotnost HF = 1,601 Ekvivalent SO2 pro HCl = 0,5 * molekul. hmotnost SO2 / molekul. hmotnost HCl = 0,8785

Externí náklady Externí náklady v GEMIS jsou peněžně vyjádřené náklady na životní prostředí způsobené emisemi a zbytkovými látkami. Tyto náklady reprezentují peněžní hodnotu takových škod nebo nákladů na jejich zabránění, které jsou spojené s emisemi nebo zbytkovými látkami. Externí náklady nejsou součástí konvenčních posuzování hospodárnosti, v nichž se vyskytují pouze interní náklady: společenské náklady emisí a zbytkových látek se pohybují mimo (externě) rozhodování jednotlivých hospodářství. Ze společenské perspektivy by však měly být externí náklady při rozhodování o efektivnosti nákladů investic nebo výdajů zohledňovány. Databáze GEMIS poskytuje pro SO2, NOx, prach a plyny způsobující skleníkový efekt (CO2, CH4, N2O atd.) hodnoty pro externí náklady, které spočívají na výši prostředků vynaložených k zabránění jejich emisí. Pro výpočty externích nákladů byly stanoveny následující hodnoty: CO2 : 800 ATS/t

49


SO2 : 35000 ATS/t NOx : 28000 ATS/t Prach : 7000 ATS/t Náklady na likvidaci radioaktivního odpadu: 5,250E+7 ATS/t

Použitá literatura Joanneum Research – Institut pro výzkum energie (IEF) 1996 Der technologische Fortschritt bei Holzfeuerungen (Technologický pokrok u topenišť na dříví) G. Jungmeier et. al.; Štýrský Hradec březen 1999 svazek 11/1999 řady publikací BMUJF Joanneum Research - Institut pro výzkum energie (IEF) 1996: Emissionsfaktoren und energietechnische Parameter für die Erstellung von Energie- und Emissionsbilanzen im Bereich Raumwärmeversorgung (Faktory emisí a energeticko-technické parametry pro sestavování bilancí emisí v oblasti zásobování pro vytápění místností), Stanzel/Jungmeier/Spitzer, z pověření spolkového ministerstva životního prostředí, mládeže a rodiny, Štýrský Hradec Joanneum Research - Institut pro výzkum energie (IEF) 1996: GEMIS Österreich - Energetische Kennzahlen im Prozeßkettenbereich Endenergie- Nutzenergie (GEMIS Rakousko – energetičtí ukazatelé v oblasti procesového řetězce konečné energie - užitkové energie), z pověření spolkového ministerstva životního prostředí, mládeže a rodiny, Štýrský Hradec Joanneum Research - Institut für Energieforschung (IEF) 1996: GEMIS Österreich - Energetische Kennzahlen im Prozeßkettenbereich Nutzenergie-Energiedienstleistung (GEMIS Rakousko – energetičtí ukazatelé v oblasti procesového řetězce užitkové energie – energetické služby), z pověření spolkového ministerstva životního prostředí, mládeže a rodiny, Štýrský Hradec Kosteneffektivitätsanalyse von CO2-Minderungsoptionen (Analýza efektivity nákladů opcí pro snížení CO2) – studie případu pro Rakousko, Baladynowicz/Reuter/Voss, z pověření Hospodářské komory Rakousko, Průmyslového sdružení Rakousko, Svazu elektrárenských podniků Rakouska; řada publikací Svazu elektrárenských podniků Rakouska, Vídeň 1994 Systemanalyse der Nahwärmeversorgung mit Biomasse (Analýza systému blízkého zásobování teplem z biomasy) Stockinger/Obernberger, řada publikací Thermische Biomassenutzung (Tepelné využití biomasy), svazek 2; Štýrský Hradec 1998 Spolkový úřad životního prostředí - GEMIS-Österreich Gesamt Emissionsmodell Integrierter Systeme, modelová verze 3.1; soustava dat pro Rakousko, F. Meister et al.; Vídeň 2000

50

Jan Karták, Kamila Havlíčková

NABÍDKA KOMERČNĚ ZRALÝCH SPALOVACÍCH ZAŘÍZENÍ NA BIOMASU A ZAŘÍZENÍ PRO PŘÍPRAVU UŠLECHTILEJŠÍCH FOREM BIOMASY NA TRHU V

ČR


Úvod Podle různých podkladů se dnes využívá v ČR asi 1,5 % obnovitelných zdrojů energie (OZE) z celkové spotřeby primárních energetických zdrojů. Tento podíl by se měl v příštích deseti letech zdvoj- až ztrojnásobit, přičemž na tomto zvýšení by se měla podílet hlavně biomasa, jejíž podíl ve spotřebě OZE činí dnes kolem 85 %. Podíl spotřeby biomasy je v ČR menší než ve většině průmyslových států a několikrát menší než je její ekonomický potenciál. S ohledem na žádoucí zvýšení podílu spotřeby biomasy v příštích letech je nutno analyzovat příčiny malé spotřeby biomasy v ČR. Z tohoto hlediska je také nutno posuzovat současný stavy vývoje technologie spalovacích zařízení a zařízení pro další úpravu biomasy. Hlavní výhody využití biomasy v energetice jsou dostatečně známé (obnovitelnost, neutrální palivo z hlediska emisí CO2, malý obsah síry a dalších škodlivých látek, využití biomasy snižuje závislost na dovozu paliv, zlepšuje sociální situaci venkova atd.). Příčinou dosud malého rozšíření biomasy jsou některé problémy, které dosud nebyly vyřešeny: •

cena biomasy může přestoupit vlivem nákladů na zpracování a dopravu cenu konkurenčních paliv ( k tomu přispívá též současná situace v ČR s deformovanými cenami paliv),

•

sezónnost pěstování energetických rostlin vyžaduje skladování v poměrně velkém rozsahu,

•

spolehlivost dodávky biomasy může být nižší než u ostatních paliv (také vlivem dosud nestabilního trhu),

•

dosud neukončený vývoj zařízení pro energetické využití biomasy a z toho vyplývající velký cenový rozptyl těchto zařízení,

•

škodlivé působení některých látek při energetickém sloučeninami chlóru a jiných látek při spalování slámy).

využití

biomasy

(např.

koroze

S energetickým využitím biomasy jsou proto spojena rizika: •

pro pěstitele a zpracovatele riziko při zavádění a pěstování nového typu biomasy s několikanásobným ročním cyklem (otázka uplatnění na trhu),

•

riziko nedostatečné technologické infrastruktury (důsledkem je příliš nákladná doprava a zpracování biomasy),

•

riziko provozovatele energetické výrobny spočívající v zajištění dlouhodobé spolehlivé dodávky biomasy a v nedostatku zkušeností se skladováním a zpracováním biomasy,

•

riziko investora při financování nové, nevyzkoušené technologie a infrastruktury,

•

riziko dodavatele technologie spočívající v nedodržení parametrů stavby, technologie o spolehlivosti nového zařízení.

Eliminace uvedených rizik většinou zvyšuje pořizovací i provozní náklady zařízení na využití biomasy.

51


Spalovací a zplyňovací zařízení na biomasu Volba typu technologického zařízení na energetické využití biomasy je ovlivněna především jednotkovým výkonem zařízení a dále ekonomicky optimálním způsobem přípravy biomasy (např. stupněm desintegrace). Přehled nejčastěji používaných spalovacích a zplyňovacích technologií je uveden na obr. 1. Silnějšími čarami jsou na schématu označeny technologie nejčastěji používané v ČR, popř. technologie, jejichž vývoj se experimentálně sleduje. Vzhledem k celkové současné hospodářské situaci ČR je pozornost zaměřena na zařízení s menšími výkony, která mohou dodávat menší výrobci bez většího obchodního rizika. Jsou to především lokální topidla na dřevo a teplovodní kotle na ústřední vytápění. Měrné ceny těchto kotlů jsou v závislosti na výkonu uvedeny na obr. 2. Tato zařízení většinou používají pevný rošt, popř. využívají tzv. dvoustupňové spalování, tj. kombinaci zplyňování a následného dohořívání. Tepelná účinnost těchto zařízení se pohybuje mezi 70 až 87 %, větší zařízení mají automatizovaný přísun paliva. Zařízení větších výkonů (nad 20 MWt) na spalování biomasy dosud nenašla v ČR širšího uplatnění, zřejmě v důsledku příliš velkých ekonomických rizik, která nejsou kompenzována institucionální nebo legislativní podporou. Příkladem může být poměrně podrobně vypracovaná studie proveditelnosti obnovy elektrárenského bloku o výkonu 110 MWe na hnědé uhlí, který byl určen k likvidaci. Studie předpokládá postavení nového fluidního kotle pro spalování směsi hnědého uhlí z přilehlého dolu a max. 30 % biomasy ve formě odpadní slámy a později i cíleně pěstované dřevní hmoty. Navrhované řešení by příznivě ovlivnilo restrukturalizaci zemědělské výroby v přilehlé oblasti a současně by umožnilo účelným způsobem rekultivovat půdu devastovanou důlní činností. Přesto, že v tomto případě musela biomasa soutěžit s laciným hnědým uhlím, studie prokázala, že projekt je z technického i ekonomického hlediska proveditelný. Studie ukázala že biomasa může ekonomicky konkurovat lacinému hnědému uhlí za předpokladu poměrně malých subvencí na počáteční fázi pěstování a zpracování biomasy. Tyto subvence však jsou oprávněny s ohledem na sociální a environmentální přínosy v oblasti. Projekt bohužel nebyl dosud realizován. Studie projektu dále prokázala výhody kombinovaného spalování klasických paliv a biomasy. I když takový způsob spalování vyžaduje některé technologické úpravy, jeho hlavní výhodou je, že eliminuje řadu výše uvedených rizik spalování biomasy. Systémy se zplyňováním biomasy s většími výkony (řádově stovky MW) nejsou v ČR v provozu, ani se nevyvíjejí. Zplyňování biomasy v kombinaci s kogeneračními jednotkami menších výkonů však umožňuje experimentovat bez relativně velkých investic a rizik i menším výrobcům. Příkladem takového řešení může být demonstrační jednotka s výkonem 35 MWe a 100 MWt na zplyňování kusového dřeva. Přes poměrně vysoké investiční náklady může být toto řešení ekonomicky výhodné v oblastech, kde není zaveden zemní plyn, kde je dostatek odpadní laciné biomasy a kde vlastní výroba elektřiny může nahradit nakupovanou elektřinu. O ekonomické výhodnosti tohoto řešení rozhodují však především investiční náklady.

52


Obr. 1

Technologie pro energetické využití

Spalování

Zplyňování Kombinace spalování/zplyňování

balíkové (cigárové)

v prostoru

fluidní

pevný rošt

na roštu

přesuvný rošt

v prostoru

fluidní

protiproud

na roštu

souproud

53


Merné ceny kotlu na biomasu (1999) 2500

C [Kc/kW]

2000 1500 1000 500 0 0

100

200

300

400

500

600

P [kW]

Obr. 2

Zařízení pro úpravu ušlechtilých forem biomasy na spalování Tuhá biopaliva je možno upravovat do rozmanitých forem (řezanka, balíky, brikety, pelety, dřevní štěpka). Zvyšování objemové hmotnosti má význam především pro dopravu na větší vzdálenosti, ale i pro zjednodušení manipulace a skladování u kotelen, ovšem za cenu vyšších zpracovatelských nákladů. Při briketování, které sice spotřebovává jen asi 5% energie obsažené v palivu, ale zvyšuje výrobní náklady na dvojnásobek, má rozhodující význam a vliv zajištění maximálně možného využití briketovacího lisu během roku. Postup při briketizaci dřeva: •

nadrcení dřeva,

•

usušení,

•

kontinuální lisování.

Existuje několik typů lisů o velmi vysokém tlaku 350 atmosfér. V současné době se v ČR briketuje 140 tis. tun/ročně a byla do provozu uvedena linka briketující dřevo s velkým podílem kůry v papírnách Větří u Českého Krumlova. Podobným příkladem zařízení na výrobu briket je Brick-lis Slapy u Tábora. Dalším ušlechtilým palivem pro malospotředitele jsou pelety, které mají nízký obsah vody (do 12%), s vysokou výhřevností (18 MJ/kg). Pod pojmem peletování se rozumí zpracování dřevního prachu a jemných pilin vznikajících jako odpad z dřevozpracujícího průmyslu. Při průmyslovém zpracování odpadního suchého dřeva je výroba pelet levnější, zatímco zpracování přímo na pelety vyžaduje jednak sušení, jednak štěpkování a mletí a výroba je dražší. Postup výroby dřevních pelet: •

Sušení je nutné u surovin s vyšší vlhkostí než 12-17%.

•

Úprava velikosti suroviny je nezbytná.

54


•

Kondicionování je výlučnou operací při peletizaci. Provádí se horkou parou, která napařením suroviny ji připraví pro protlačující proces.

•

Peletování dřevní suroviny se provádí na protlačujících lisech.

•

Chlazení a provětrání vyrobených pelet je nezbytné, protože třením v kanálcích protlačovací matrice se pelety zahřejí, odpařuje se přebytečná voda a vznikající pára a teplo se musí odvést.

Další surovinou pro výrobu pelet je sláma obilná a řepková. Příklad zařízení na výrobu pelet ze slámy je TMS Černá za Bory, firma Prokop Pardubice. U středních a velkých spotřebitelů v oblasti tepelného využití slámy převládá forma obřích hranatých balíků a to pro zjevné výhody z hlediska sklizně, dopravy, skladování i spalování, resp. přípravy pro spalování. Doménou jsou zejména velké výtopny a teplárny, ale i kotle s výkonem do 300 - 600 kW mohou využít této formy. Pro skutečně velká topeniště může být obří balík slámy to, co pro malý kotel dřevní nebo slaměná briketa. Vzhledem k tomu, že v ČR není zavedena výroba lisů na stébelniny, jsou naši zemědělci odkázáni výhradně na dovoz. U standartních nízkotlakých balíků je objemová hmotnost kolem 60 kg/m3, u vysokotlakých standartních balíků o hmotnosti 10 kg je objemová hmotnost do 120 až 160 kg/m3. Svinovací kompaktory vytvářející dřevěné „špalky“ o průměru kolem 30 cm dosahují objemové hmotnosti kolem 300 kg, u brikety i přes 1000 kg/m3, ovšem v „sypaném“ stavu jen 500 - 600 kg/m3. Energetická biomasa by měla být využívána zejména u samotných výrobců tohoto paliva, kteří by přebytek vyrobeného paliva ve standartních formách mohli uplatnit na trhu paliv. Z ekonomických a ekologických důvodů by mělo být těžiště spotřeby v blízkosti výroby, to znamená na venkově a z hlediska ekonomiky a ekologie v místech komunálních a podnikových výtopnách. Použitá literatura: CITYPLAN spol. s r.o.: Elektrárna s přídavným spalováním biomasy 1x110, 2x50, 2x10 MWe. Studie proveditelnosti. Praha, 1995 CITYPLAN spol. s r.o.: Pěstování a využití biomasy v severočeském regionu. Praha, 1995. SURÝ J.: Kogenerační jednotka se zplyňováním dřeva. Moravská Nová Ves, 2000 (ústní informace). SLADKÝ, V. : Spalování biomasy. In: Obnovitelné zdroje energie, 1993, Praha, MZe ČR, Agrospoj, s. 167. SLADKÝ, V. : Produkce a využití biomasy jako obnovitelného zdroje v krajině. Praha, MŽP ČR 1996. SLADKÝ, V. : Technika potřebná pro využívání biomasy pro energii. In: Sborník z konference Biomasa pro energii v obcích a městech ČR s využitím zahraničních zkušeností, 1998, Praha, CZ-Biom, s. 38. HAVLÍČKOVÁ, K.: Diplomová práce. Možnosti využití obnovitelných zdrojů energie na konkrétním příkladě obce Šťáhlavy, 1999, Ústí nad Labem, UJEP fakulta životního prostředí.

55

Erwin Stubenschrott

PŘÍKLAD ÚSPĚŠNÉHO ČESKO-RAKOUSKÉHO JOINT-VENTURE PŘI VÝROBĚ A ODBYTU KOTLŮ NA BIOMASU

Erwin Stubenschrott

Know How Joint Venture pro zařízení na spalování biomasy v České republice Firma KWB-Kraft und Wärme aus Biomasse GmbH (KWB – energie a teplo z biomasy s.r.o.) se zabývá již sedm let spalováním biologických paliv ve formě štěpků, pelet a briket. Původ produktu KWB sahá na Technickou Univerzitu ve Štýrském Hradci, kde probíhal vývoj kotle KWB od roku 1984 pod vedením výše uved. Univ.-Prof. Univ.-Doz. DI Dr. techn. Augusta Raggama. Na základě sílící poptávky po těchto vyvíjených produktech byla v roce 1994 založena firma KWB-Kraft und Wärme aus Biomasse GmbH za účelem zlepšení výroby a prodeje produktů na trhu. Kompletní paleta produktů se vyrábí v jednom z nejmodernějších podniků Evropy za dodržování těch nejpřísnějších norem. Prodej probíhá přibl. přes 90 prodejních a opěrných partnerů, jakož i přes dobré specializované obchody v celém Rakousku, Německu, Švýcarsku a Jižních Tyrolech. Na základě vesměs dobré situace v oblasti zakázek a stálého rozšiřování provozu byl podnik v roce 2000 rozšířen o další stupeň. V letošním roce poukazuje KWB na hrdou úspěšnou bilanci celkem přibl. 2.500 topných zařízení na pelety a štěpky uvedených do provozu. Nainstalovaný výkon činí mezitím cca 60 MW. •

Fólie – koncepce bioenergie

Ve vlastním firemním oddělení výzkumu a výroby pracují specialisté permanentně na obnovách a vylepšeních, aby tak vyhověli stále rostoucím požadavkům. Topné systémy KWB jsou rakouským kvalitním produktem a podléhají nejpřísnějším evropským normám, zkouškám a směrnicím. Interní systém zajištění kvality (ISO 9001, CE, Öko-Audit, Rakouský vzorový provoz, značka jakosti Austria) zabezpečuje to nejlepší zpracování a je současně garantem nejvyšší funkčnost. •

Fólie – Znázornění zařízení na štěpky o výkonu 80kW v řezu

Aby bylo možné obsluhovat také český trh, hledali jsme partnera, který a) zná český trh b) hovoří řečí lidí c) zná mentalitu lidí d) bude moci vyrábět produkt v Čechách Dodávky kompletních zařízení z Rakouska do Čech byly z ekonomického hlediska vyloučeny. Tak jsme se rozhodli pro Know-How Joint Venture. S výjimkou několika málo komponent, jako např. řízení kotlů, se celé zařízení s naším know-how a našimi technickými podklady vyrábí v České republice a na trhu ho prodává náš český partner. Spolupráce funguje velmi dobře a bude do budoucna rozšiřována. Podrobnější informace o výstavbě v České republice uslyšíte od našeho partnera, pana DI Harrich.

57


Friedrich Harrich

Představní Jsem jednatelem společnosti HAMONT-C&E GmbH ve Štýrském Hradci a české dceřinné firmy HAMONT-Contracting and Trading spol.s r.o. se sídlem v Sedlišti u Frýdku-Místku v okrese Ostrava na severní Moravě. Jak jsem přišel do severní Moravy? Byl jsem jako vedoucí staveniště odpovědný za vybudování továrny na výrobu buničiny BIOCEL v Paskově na klíč v letech 1981 až 1984. Paskov leží mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem Po vybudování 20 MWattového zařízení na spalování kůry v celulózce BIOCEL v Paskově v letech 1989 a 1990, kde jsem byl se svou firmou z pověření dánského dodavatele Burmeister & Wain Energi a/s odpovědný za celkový management staveniště, jsme se začali zabývat využíváním obrovského množství stávající biomasy v České republice. Mnoho pil platí za odvoz pilin a kůry, které se většinou ukládají v lesích. Samy přitom vytápějí uhlím, za což platí mezitím zavedenou pokutu za emise CO². Odřezky ze stromů a keřů se ve velkých množstvích spalují většinou na polích. Pokud na druhé straně pojedete v zimě po dálnici z Brna do Ostravy, můžete vidět a cítit neúnosné emise, které jsou způsobené bezčetnými topeními na uhlí. Potenciál vytápění z biomasy je v této zemi tedy obrovský.

Spolupráce Při hledání vyzrálého, automaticky pracujícího zařízení na spalování biomasy s vysokou účinností jsem v roce 1995 přišel do firmy KWB. Naštěstí měla také KWB zájem o spolupráci s českým zástupcem, a tak byla nalezena velmi dobrá základna pro intenzívní spolupráci. KWB nám poskytla k dispozici kotel pro veletrh INFOTHERMA ve Frýdlantu, kde jsme se setkali s velkým zájmem pro tento „nový“ druh pohodlného vytápění. Brzy na to jsme získali zákazníka pro kotel s výkonem 100 kW s prostorovým vynášením, který provedl platbu přes odběr tepla. U tohoto prvního a také jediného zařízení importovaného z Rakouska byla analyzována problematika poměrně vysoké ceny a my jsme se usnesli, že trhu odpovídající a dostupnou cenu může vytvořit pouze kompletní výroba zařízení v České republice. S KWB byla ujednána smlouva o spolupráci, která nám jako uživateli licence pro výrobu kotelen podle plánů KWB umožňuje vyrábět český produkt s rakouskou špičkovou technologií a prodávat ho jako výhradní zástupce firmy KWB v zemích Česká republika, Slovensko a Polsko. KWB provozuje intenzívní činnost v oblasti výzkumu a vývoje a my se nacházíme ve šťastné pozici, že přinášíme na český trh neustále nejnovější stav tohoto vývoje.

Výroba Od roku 1996 byl vybudován a rozšířen výrobní podnik dceřinné firmy HAMONT-Contracting and Trading sro. se sídlem v Sedlišti, který je dnes s 24 zaměstnanci schopen vyrábět a dodávat kotelny a komponenty v nejvyšší kvalitě. Přirozeně, že jsou pro různé dodávky zapojeny také partnerské podniky v nejbližším okolí až do Ostravy, takže dočasně zaměstnáváme až 50 pracovních sil. V tomto případě nám velmi pomáhá průmyslové aglomerační centrum kolem ocelářské metropole Ostravy. To nám poskytuje téměř neomezené kapacity a optimální přizpůsobení výkyvům ve vytížení. Podnik řídí jeden rakouský specialista jako prokurista a zajištění kvality provádí rovněž jeden Rakušan. Aby mohla být zařízení vyrobená v Sedlišti schválená pro prodej v České republice, musela být provedena zkouška konstrukční řady státně autorizovaným brněnským zkušebním institutem. Obdrželi jsem certifikáty výrobce pro všechny typy kotlů KWB od 15 do 100 kW a získali jsme po zažádání na ministerstvu životního prostředí České republiky a po příslušné zkoušce jak kotelen tak i výroby na brněnském veletrhu dne 13.10.1999 od ministerstva životního prostředí certifikát

58

Friedrich Harrich

Ekologicky šetrný výrobek (13-06). Ten platí pro zařízení KWB typu USV, USD, USZI od 15 do 100 kW. Je to první a doposud jediný ekologický certifikát pro biomasové topné zařízení v České republice. Mezitím jsme na základě silnější poptávky po větších výkonech tuto konstrukční řadu společně dále vyvinuli a jsme nyní schopni vyrábět kotle ve velikosti do 500 kW na této vysoké technologické úrovni. Také pro tuto větší konstrukční řadu jsme již nechali provést technickou zkoušku a certifikaci a očekáváme vbrzku ekologický certifikát od ministerstva životního prostředí.

Prodej To, že bude prodej biomasových topných zařízení obtížný a tuhý, nám bylo známo již od počátku. Na jedné straně jsou tuzemská topná zařízení pro uhlí, dřevo, topný olej a plyn o více než polovinu levnější než biomasové zařízení, na druhé straně jsou vědomosti o technice vytápění pomocí biomasy stále ještě chatrné a vyžadují ještě masivní a stálou informační činnost. Dále bylo spotřebiteli po revoluci v celé zemi relativně snadno zpřístupněno takovéto pohodlné a údajně „ekologické“ vytápění plynem formou neuvěřitelně agresivní plynofikace. Pokud je přípojka k plynu na venkově u zemědělce s vlastnictvím lesa přede dveřmi, je i tam těžké argumentovat pro vytápění biomasou. Především proto, že všude chybějí peníze pro investice. Na mnoha místech chybí také ještě odpovídající infrastruktura pro zásobování biomasovým topným materiálem, vývoj k celoplošnému zásobování je však rasantní. Tak se v současné době buduje v Ostravě velký podnik na výrobu pelet za příměsi sušeného a čištěného kalu. Protože uvědomění lidí pro životní prostředí může ovlivnit pouze neustálé informování a osvěta o výhodách a smyslu topení pomocí obnovitelných paliv, navštěvujeme všechny veletrhy a výstavy mající souvislost s energií, vytápěním a teplem a organizujeme semináře a sympozia s technickými kancelářemi, starosty a dřevozpracujícími podniky. Jako malý podnik jsme přirozeně velmi omezeni na oblast Ostravy, a proto jsme vděčni za jakoukoli iniciativu a organizaci z druhé strany. Největší překážkou pro nákup biomasového topného zařízení je však v současné době ještě chybějící podpora vlády pro malá zařízení. Předali jsme v současné době ministerstvu životního prostředí, s nímž neustále udržujeme dobrý kontakt a které se velmi snaží o vyřízení podpor, žádosti o podporu pro různá zařízení s celkovým výkonem přibl. 8.000 kW. Předpokládá se, že vláda vydá rozhodnutí o možnostech podpory v květnu. Celkem jsme odevzdali nabídky pro zařízení v oblasti výkonu od 50 kW do 9 MW s celkovým výkonem 40 MW, které se všechny nacházejí ve stádiu jednání. U zařízení s výkonem vyšším než jeden MW spolupracujeme se známými rakouskými výrobci kotlů. Doposud jsme prodali zařízení s celkovým výkonem 3.500 kW, která jsou rozmístěná po celém území republiky. Jsme schopni kompletně zajistit veškeré projekty s plány, předkládanou dokumentaci, žádosti o podporu, financování, montáž a uvedení do provozu. V důsledku dobré spolupráce s leasingovou firmou můžeme nabídnout výhodné možnosti leasingového financování. Úzce spolupracujeme také s Ekologicko-Energetickým Fórem, které se usídlilo v Eko-TechnoParku v Milenovicích u Protivína a které se plně a zcela zabývá osvětou a informováním o všech formách obnovitelné energie. Existuje konkrétní projekt pro instalování našeho biomasového topného zařízení na vytápění domu a seminárních prostorů, najatých od E-E-F. Podpora by byla pro realizaci velmi přínosná. Souhrnně mohu říci, že jsme se spoluprací s KWB velmi spokojeni, protože prodáváme na trhu náš produkt s velkou hrdostí jako český kvalitní produkt s rakouskou špičkovou technologií.

59


Dobrá spolupráce s českými úřady a především s ministerstvy životního prostředí a hospodářství, jakož i stále stoupající uvědomění lidí ohledně potřeby zachování přírody a zvýšeného používání obnovitelných nositelů energie nám dává naději, že v budoucnu budeme moci s našimi zařízeními přispět velkou měrou ke zlepšení ekologické, avšak také ekonomické situace v České republice. Spalování biomasy je neutrální ohledně množství CO2, při vytápění biomasou zůstávají peníze v regionu a vytvářejí se pracovní příležitosti. Děkuji pořadatelům za pozvání a publiku za pozornost.

60

František Jirouš

STAV VÝVOJE KOTLŮ NA BIOMASU V ČR

A JEHO VÝHLEDY

František Jirouš

Úvod Podle návrhu energetické politiky ČR, který vypracovalo MPO, se uvažuje s vytvořením dobře fungujícího a motivačního systému podpory úspor energie, s aplikováním Státního programu úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů. Systém podpor bude kompatibilní se systémy uplatňovanými v zemích EU. Využití obnovitelných zdrojů se tak stane významným přínosem pro rozvoj lokální a regionální energetiky. Též připravovaný zákon o hospodaření energií upraví legislativu pro větší uplatnění kogeneračních jednotek s energetickým využitím biomasy. Cílem všech těchto opatření je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů z dnešních asi 1,5 % na 3 až 6 % v roce 2010 [1]. Podstatný podíl z těchto zdrojů bude činit energetické využívání biomasy. Pro srovnání v zemích EU se v roce 2010 má využívat biomasa k výrobě 3150 PJ/rok tepla a k výrobě elektrické energie a tepla v kogeneračních jednotkách 2520 PJ/rok [2]. Už dnes v Rakousku činí podíl spalování biomasy na výrobě energie 19 %, v Dánsku 23 % a Švédsku 27 % [3]. Při energetickém využívání biomasy převládá spalování biomasy v kotlích k ohřevu vody, nebo k výrobě páry.

Kotle na spalování biomasy Tradicí ČR byl rozvinutý průmysl s výrobou kotlů všech typů, výkonů, na spalování paliv všech druhů. Z této tradice dnes žije ještě několik českých firem, které se soustřeďují na výrobu kotlů malých a středních výkonů, vhodných pro spalování biomasy [4]. ČKD DUKLA Praha nabízí parní kotle pro kombinované spalování dřevního odpadu a topného oleje nebo plynu o výkonech 2,5 ; 4; 8; a 12 t/h nebo se spalováním pouze dřevního odpadu 2,5 a 4 t/h s tlakem páry 1,32 MPa a teplotou páry 220 C. Parní kotel je vodotrubný s přirozeným oběhem, s cyklonovým ohništěm, ve kterém je možno spalovat dřevní prach, hobliny a dřevní štěpky. Účinnost je kolem 82 %. Dvacet těchto kotlů je provozováno v České a Slovenské republice. PV Roučka kotle s.r.o. Brno vyrábí středotlaké parní, horkovodní a teplovodní kotle na spalování dřevního odpadu, pilin a hoblin s obsahem vody do 45 %. Kotle typu VSD 1000 a VSD 2500 dávají výkon 1 MW a 2 MW s provozním přetlakem 0,3 až 1,3 MPa. Kotle sestávají z válcovitého tělesa, předtopeniště s posuvným roštem. Spaliny z předtopeniště jsou vedeny do plamence kotle. Podél plamence jsou symetricky umístěny dva svazky trubek. Verner a.s. Červený Kostelec dodává na trh kotle VERNER – GOLEM o výkonu 90 kW až 2,5 MW na spalování pilin a dřevní štěpky, kůry a slámy. Při kaskádovém řazení lze dosáhnout výkonu 5 MW. Kotle jsou určeny pro ohřev vody nebo na výrobu páry. Kotle mají modulové uspořádání. Sestávají z hořákového modulu, dohořívací komory a výměníku tepla. Kotle mají automatickou regulaci zapalování, výkonu a odpopelňování, takže vyžadují minimální obsluhu. Dva kotle na spalování slámy o celkovém výkonu kotelny 2,7 MW jsou umístěny v první české výtopně na biomasu v Dešné [5]. Další kotle V25, V30, P45 a G75 na spalování dřevní štěpky až po polena o výkonech 25, 30, 45 a 75 kW jsou určeny pro ústřední vytápění. Spalování v kotlích probíhá ve třech stupních. Nejdříve je to sušení a zplyňování dřevní hmoty, dále hoření dřevního plynu a dohořívání v nechlazeném spalovacím prostoru. Nuclea s.r.o. Třebíč nabízí horkovodní nebo parní kotle na spalování biomasy o výkonech 1 až 6 MW s maximálním přetlakem media 1,2 MPa. Kotel je samonosný, celosvařované skříňové

61


konstrukce. Palivo je hydraulicky podáváno na šikmý přesuvný rošt. Ohniště je dvouprostorové pro stupňové spalování. Palivem může být dřevní štěpka, piliny, kůra nebo obilná a řepková sláma. Výrobce ATMOS Jaroslav Cankař a syn Bělá pod Bezdězem dodává na trh malé kotle na spalování suchého dřeva s obsahem vody do 20 % o výkonu. 18 až 88 kW. Kromě jmenovaných výrobců jsou na trhu kotle na spalování biomasy malých výkonů od dalších výrobců, které jsou určeny pro vytápění a ohřev vody malých objektů [6].

Vývoj kotlů na spalování biomasy Upravená legislativa jmenovanými připravovanými zákony umožní rozvoj kogeneračních jednotek a tím i kotlů na spalování biomasy. Ve vývoji jsou malé kogenerační jednotky na energetické využití biomasy s parními turbinami a parními motory. Zdrojem páry pro ně budou parní kotle na spalování biomasy. Do výzkumu jsou zapojeny výzkumné ústavy, technické university a výrobci, aby mohl být realizován cyklus pěstování plodin pro energetické účely, výroba energetických jednotek, energetické využití biomasy z plodin i odpadu v jednotkách se sdruženou výrobou elektrické energie a tepla, zásobování elektrickou energií a teplem vhodných lokalit. Vývoj kotlů na spalování biomasy není řízen centrálně, takže každý výrobce postupuje vlastní cestou za podpory účelových státních dotací, prostřednictvím grantů. Kromě vývoje kotlů na spalování biomasy probíhá výzkum kombinovaného spalování biomasy v roštových a fluidních kotlích společně s uhlím, podobně, jak tomu je ve světě [7].

Literatura [1] Sýkora,R.: Tištěná přednáška. Mezinárodní energetické symposium. PANORAMA group, Praha 1. a 2. prosince 1999. [2] Stromerzeugung aus Biomasse – Technologien und Entwicklung in Osterreich. Forschungsforum http://www.bmwfegv.at/6extern/forschungsforum/d/kwkthem.html [3] Stránka internetu http://www.verner.cz [4] Firemní prospekty [5] Brož,K.: První česká výtopna na biomasu. Energie, 1999, č. 3/4, str. 86 – 88. [6] Stránka internetu http://www.atmos.cz [7] Juchelková,D.: Náhrada fosilních paliv. Kombinované spalování biomasy a uhlí. Sborník přednášek z mezinárodní konference DNY PLAMENE ´99. ČVUT v Praze, Fakulta strojní 8, a 9. června 1999, str. 131 – 134.

62

Alfred Hammerschmid

HOSPODÁRNOST VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE Z BIOMASY VČ. SPOLEČNÍM SPALOVÁNÍM BIOMASY

Alfred Hammerschmid

Úvod V současné době probíhá v Rakousku výroba elektrické energie z biomasy především ve velkých průmyslových zařízeních na výrobu papíru a buničiny (na 10 místech; převážně s výluhem a kůrou jako palivem) a dále ve více než 10 malých až středně velkých zařízeních, z větší části ve dřevozpracujících provozech. Důvod tohoto malého počtu zařízení v porovnání s celkovým energetickým využitím biomasy v Rakousku spočívá především v dosud chybějících vyzrálých technologiích na výrobu elektrické energie v oblasti malého výkonu a v chybějící ekonomické motivaci ve formě tarifů pro napájení elektrickou energií, které se –alespoň v minulostipohybovaly zčásti pod cenami za teplo. Ve větší míře se však biomasa používá k výhradní výrobě tepla ve dřevozpracujících provozech, v biomasových výtopnách pro dálkové vytápění a v domácnostech. Na základě silně decentrálního rozmístění obyvatelstva a velkého tuzemského bohatství lesů by se nabízely především energetické koncepce s decentrálními biomasovými kogeneračními zařízeními (KWK – spojená výroba elektrické energie a tepla). Zpravidla mají potenciální provozovatelé k dispozici pouze malé personální zdroje a omezené finanční prostředky, v důsledku čehož jsou kladeny vysoké nároky na robustnost, bezporuchový provoz a dobrou regulovatelnost resp. automatizovatelnost decentrálního kogeneračního zařízení. V posledních letech byly stále silněji vyvíjeny resp. zlepšovány technologie na výrobu elektrické energie v oblasti výkonu přibl. do 2 MWel, které se zdají být pro využití v biomasových kogeneračních zařízeních velmi slibné. Taková zařízení by měla být provozována převážně podle potřeby tepla, aby se dosáhlo vysoké celkové účinnosti. V rámci rozsáhlého šetření [1] byly tyto koncepce podrobně zkoumány, zhodnoceny a porovnány z technologického (chování při provozu, regulační technika, náklady na údržbu, ekologické aspekty, stav vývoje) i z hospodářského hlediska (investiční náklady a náklady na výrobu elektrické energie). V současné době existují tři tržně vyzrálé technologie na decentrální výrobu elektrické energie z pevné biomasy. Jedná se o proces parní turbíny, proces parního pístového motoru a proces ORC. Dvě inovační technologie, totiž proces parního šroubového motoru a proces motoru Stirling dosáhly již vysoké úrovně vývoje a stojí před odrazem k zavedení na trh. Zplyňování v pevném loži se sériově zařazeným motorem a fluidní zplyňování se sériově zařazeným plynovým motorem resp. plynovou turbínou mohou tohoto stádia rovněž dosáhnout, pokud bude možné vyřešit problém čištění produktového plynu pomocí efektivních a k praxi způsobilých koncepcí. Dvě nové inovační technologie, přímý (inverzní) proces plynové turbíny a nepřímý proces plynové turbíny (proces horkovzdušné turbíny) se nacházejí teprve na nízkém stavu vývoje. Tyto technologie mohou podle daných rámcových podmínek a dimenzování zařízení pokrýt všechny případy využití pro decentrální biomasová kogenerační zařízení v oblasti výkonu až 2 MWel, některé technologie i značně vyšší oblasti výkonu. Všechny zkoumané inovační technologie mají společný zčásti ještě velký potenciál technického a hospodářského vývoje. Zpřístupnění tohoto potenciálu může vést ke zvýšení efektivity procesů a ke snížení nákladů. Po dosažení tržní zralosti a po zahájení případné výroby malých sérií lze u zkoumaných inovačních procesů počítat s dalším snížením nákladů. Typickými příklady využití biomasových kogeneračních zařízení jsou dřevozpracující provozy, výtopny pro blízké resp. dálkové vytápění, ostatní průmyslové provozy s velkou potřebou procesního tepla (ty by musely biomasové palivo odebírat mimo provoz) a přídavné spalování biomasy ve stávajících uhelných elektrárnách. Pro všechny tyto případy využití existují v Rakousku značné realizační potenciály.

63


Hodnocení hospodárnosti Měli bychom všeobecně poukázat na to, že údaje o hospodárnosti mohou vést k rozumnému rozhodování o realizaci projektu pouze v souvislosti s charakteristikami jednotlivých technologií a s oceněním pro specifické případy využití. Při zjišťování jednotlivých druhů nákladů se postupovalo podle směrnice VDI 2067, která se používá v oblasti energie. Druhy nákladů se podle ní člení následujícím způsobem: •

náklady vázané na kapitál

•

náklady vázané na spotřebu

•

náklady vázané na provoz

•

ostatní náklady

Decentrální biomasová kogenerační zařízení Při zjišťování investičních nákladů se evidují výhradně investiční náklady na tu část jednotlivých technologií, která vyrábí elektrickou energii. To znamená, že byly zohledňovány pouze zvýšené náklady biomasového kogeneračního zařízení v porovnání s konvenčním biomasovým topeništěm s horkovodnými kotli, které vykazuje stejný výkon užitečného tepla. Toto východisko bylo zvoleno z následujícího praktického důvodu: Danou veličinou u kogeneračního zařízení je ve většině případů potřeba tepla pro síť provozního resp. dálkového vytápění. Pro provozovatele zařízení se proto naskýtá otázka, zda má pokrýt svou spotřebu tepla konvenčním biomasovým horkovodním zařízením nebo zda se mu vyplatí zvýšené investice do biomasového kogeneračního zařízení se stejným množstvím poskytovaného tepla. Pokud by základem nebyl horkovodní kotel, nýbrž např. parní kotel (ten je potřebný, jestliže se teploty pohybují výše), pak by byly zvýšené náklady na kogenerační zařízení příslušným způsobem nižší. Tak je možné uvést investiční náklady čistě pro výrobu elektrické energie, a to nezávisle na topeništi, což při zapojení nákladů libovolných topenišť umožňuje porovnání různých kogeneračních zařízení s různými topeništi resp. zdroji tepla, které nejsou založené na bázi biomasy. Za základ výpočtu byly položeny následující podstatné rámcové podmínky: •

cena paliva pBr=15 g/kWh

•

investiční podpora 30 % (běžná pro průmyslová zařízení)

•

roční počet hodin s plně vytíženým provozem 4.000 h/a

Nejvýhodnější technologie na decentrální výrobu elektrické energie z pevné biomasy dosahují v současné době již specifických zvýšených investičních nákladů (náklady na výrobu elektrické energie jako zvýšené náklady v porovnání s biomasovým horkovodním zařízením stejného výkonu užitečného tepla) těsně pod hranicí 20.000 ATS/kWel. Podle rámcových podmínek (dobré vytížení zařízení, střední ceny paliv) jsou tak umožněny specifické náklady na výrobu elektrické energie z biomasových kogeneračních zařízení ve výši přibl. od 0,5 ATS/kWhel, přičemž nejlépe jsou na tom parní procesy a proces ORC. Vliv hodin s plně vytíženým provozem (viz obrázek 1) na náklady na výrobu elektrické energie je velmi signifikantní. Z toho se odvozuje, že důkladné plánování spotřeby energie je mimořádně důležité k tomu, aby bylo možné správně dimenzovat zařízení, které bude zaručovat velký počet hodin s plně vytíženým provozem.

64

Alfred Hammerschmid

spez. Biomasse-Stromkosten [S/kWhel]

5,00

höchster BiomasseEinspeisetarif (NÖ)

pBr = 15 g/kWh Förderung 30%

4,50

niedrigster BiomasseEinspeisetarif (Bgld)

4,00

DT

3,50

DKM

3,00

SM

2,50 IGP

2,00 HLTP

1,50

STM

1,00

ORC

0,50

FBV

0,00 0

2.000

4.000 6.000 elektrische Vollaststunden in [h/a]

8.000

WSV

Obrázek 1:

Specifické náklady na výrobu elektrické energie pro rozdílné decentrální biomasové kofenerační technologie v závislosti na počtu hodin s plně vytíženým elektrickým provozem při ceně paliva pBr=15 g/kWh a investiční podporou ve výši 30 %

Legenda:

Förderung – podpora spez. Biomasse-Stromkosten – spec. náklady na výrobu elektrické energie z biomasy elektrische Vollaststunden – počet hodin s plně vytíženým elektrickým provozem höchster Biomasse-Einspeisetarif (NÖ) – nejvyšší tarif napájení elektrickou energií z biomasy (Dolní Rakousy) niedrigster Biomasse-Einspeisetarif (Bgld) – nejnižší tarif napájení elektrickou energií z biomasy (Burgenland) DT-proces parní turbíny, DKM-proces parního pístového motoru, SM-proces parního šroubového motoru, proces ORC, STM-proces motoru Stirnling, IGP-přímý proces plynové turbíny (inverzní proces plynové turbíny), HLTP-nepřímý proces plynové turbíny (proces horkovzdušné turbíny), FBV-zplyňování v pevném loži a plynový motor, WSV-fluidní zplyňování a plynová turbína

Společné spalování biomasy (Co-Firing) Konkrétně byly hodnoceny následující technologie společného spalování biomasy ve velkých elektrárnách: •

společné spalování na biomasovém roštu vedle kotle na uhlí

•

společné spalování v práškovém topeništi

•

společné spalování ve fluidačním topeništi

•

společné spalování pomocí používání zvláštního fluidačního spalovacího zařízení a společného vedení páry

•

společné spalování pomocí zplyňování a společné spalování vyrobeného plynu ve spalovacím zařízení.

Při sepisování investičních nákladů se u všech technologií vychází ze stávající elektrárny spalující fosilní paliva, která má být adaptována pro společné spalování biomasy. Jinými slovy - investice a také roční náklady zahrnují pouze dodatečně nainstalovanou jednotku pro společné spalování biomasy a je třeba je posuzovat odděleně od stávající elektrárny.

65


Aby byla umožněna hospodářská porovnatelnost různých technologií, vycházeli jsme z tepelného výkonu na bázi biomasového paliva ve výši přibl. 100 MWth, kterého se má dosáhnout pomocí biomasy. Jako základ pro výpočet byly stanoveny následující podstatné rámcové podmínky: •

Cena paliva pBr=15 g/kWh

•

Investiční podpora 0 %

•

Roční počet hodin s plně vytíženým provozem 3.000 h/a

Všeobecně lze poznamenat, že společné spalování biomasy ve stávajících fluidačních topeništích (tak jak existují např. především v rakouském průmyslu na výrobu papíru a buničiny) představuje na základě relativně nízkých investičních nákladů pro přestavbu nákladově nejvýhodnější variantu. Společné spalování v práškovém topeništi (vysoké investice a vysoké provozní náklady na základě velmi nákladného mletí biomasového paliva) a samostatné biomasové fluidační topeniště (vysoké investice na základě kompletní spalovací a kotlové jednotky) představují v porovnání s ostatními nákladově nejintenzivnější technologie ke společnému spalování biomasy.

spez. Biomasse-Stromkosten [ATS/kWhel]

3,00

pBr = 15 g/kWh Förderung 0% 2,50

höchster BiomasseEinspeisetarif (NÖ) niedrigster BiomasseEinspeisetarif (Bgld) Biomasse-Rost

2,00 Staubfeuerung

1,50 WirbelschichtMitverbrennung

1,00

separate BMWirbelschicht Biomasse-Vergaser

0,50

St.Andrä

0,00 0

Obrázek 2:

2.000

4.000 6.000 elektrische Vollaststunden in [h/a]

8.000

Zeltweg

Specifické náklady na výrobu elektrické energie pro různé technologie společného spalování biomasy v závislosti na počtu hodin s plně vytíženým elektrickým provozem při ceně paliva pBr= 15 g/kWh a investiční podpoře ve výši 0 %

Legenda: Förderung – podpora spez. Biomasse-Stromkosten – spec. náklady na výrobu elektrické energie z biomasy elektrische Vollaststunden – počet hodin s plně vytíženým elektrickým provozem höchster Biomasse-Einspeisetarif (NÖ) – nejvyšší tarif napájení elektrickou energií z biomasy (Dolní Rakousy) niedrigster Biomasse-Einspeisetarif (Bgld) – nejnižší tarif napájení elektrickou energií z biomasy (Burgenland) Biomasse-Rost – rošt na biomasu Staubfeuerung – práškové topeniště Wirbelschicht-Mitverbrennung – fluidační společné spalování separate BM-Wirbelschicht – samostatná biomasové fluidační topeniště Biomasse-Vergaser – zařízení na zplyňování biomasy

66

Alfred Hammerschmid

Jak je zřejmé z obrázku 2, začínají náklady pod počtem hodin s plně vytíženým provozem ve výši 2.500 h/a značně rychleji narůstat. Z toho lze odvozovat, že hospodárnost jednotek pro společné spalování biomasy je podstatně závislá na minimálním počtu hodin s plně vytíženým provozem elektrárny.

Shrnutí Z předcházejících poznámek lze vyvodit, že náklady na výrobu elektrické energie decentrálních biomasových kogeneračních jednotek by se za stejných rámcových podmínek vesměs pohybovaly výše než náklady na výrobu elektrické energie u technologií společného spalování biomasy. Předpokládáme-li pro současné poměry reálné rámcové podmínky, pak se nejhospodárnější technologie (parní procesy a proces ORC) decentrálních zařízení pohybují v oblasti nákladů technologií společného spalování biomasy (avšak spíše v horní oblasti), takže lze odvodit určitou porovnatelnost, a obě oblasti – jak společné spalování tak i decentrální kogenerační zařízení – mohou významným podílem přispět k dosažení cíle stanoveného v zákoně ElWOG. Při porovnávání společného spalování biomasy a decentrálních kogeneračních technologií musejí být současně zohledněny také rámcové podmínky tarifů pro napájení elektrickou energií. Tarify pro napájení platné pro elektrickou energii z biomasy platí v jednotlivých spolkových zemích maximálně do 2 MWel instalovaného výkonu, v Horních Rakousech platí tarify do 5 MWel. V této oblasti výkonů jsou usídlena především decentrální biomasová kogenerační zařízení. Pro zde hodnocené technologie společného spalování neexistují v reálu ještě žádné řízené tarify napájení, protože oblasti výkonů leží daleko nad současně řízenými výkony elektráren. Decentrální zařízení jsou ve většině případech dimenzovány jako kogenerační jednotky, přičemž v oblasti společného spalování není vždy dáno vyvázání tepla. Výsledkem této skutečnosti je pak vyšší počet hodin s plně vytíženým provozem decentrálních zařízení v porovnání se zařízeními společného spalování, pokud vycházíme z toho, že v Rakousku se v létě vyrábí elektrická energie prakticky výhradně z vodních zdrojů. Ke zvýšení hospodárnosti přispívá ještě i zvýšení tarifů pro napájení pro elektrickou energii vyrobenou z regenerativních zdrojů energie. V nedávno vydaném zákonu o organizaci a zásobování elektrickou energií (ElWOG) je stanoveno, že do roku 2005 se má dosáhnout dodatečné (v porovnání s rokem 1998) výroby elektrické energie z obnovitelných tuzemských energií (bez vodních zdrojů) ve výši 3% množství proudu odevzdaného konečným spotřebitelům (referenční rok 2005). To odpovídá množství proudu přibl. 1.500 GWh/a. Biomase jsou mezi obnovitelnými zdroji energie připisovány nejvyšší potenciály. Ohledně disponibility biomasového paliva neexistují v zásadě žádné restrikce z hlediska 100%-ního krytí potřeby pevné biomasy dodatečně indukované na základě zadání zákona ElWOG. Avšak v každém případě lze doporučit podstatné ujednocení tarifů pro napájení elektrickou energií, platných ve spolkových zemích, protože jinak bude hospodárnost projektů zcela masivně závislá na místě situování, což by vlastně nebylo možné logicky vysvětlit. ElWOG otevírá také nové možnosti uplatnění elektrické energie na trhu, které se zčásti již používají ve Skandinávii ale také v jiných evropských zemích. Také v Rakousku budou na trh v dohledné době stále větší měrou pronikat „noví prodejci elektrické energie“ vedle dosud známých elektrorozvodných podniků. Pokud budeme předpokládat, že se má pomocí biomasových kogeneračních zařízení dosáhnout celkem 80% cíle stanoveného v zákonu ElWOG a že tato zařízení mají průměrný roční počet hodin s plně vytíženým elektrickým provozem 4.000 h/a, byl by k tomu účelu potřebný celkový instalovaný výkon ve výši 300 MWel. Pokud k tomu dále připočteme doby plánování a náběhu, zjistíme, že je třeba začít rychle jednat. [1] OBERNBERGER Ingwald, HAMMERSCHMID Alfred, 1999: Dezentrale Biomasse-Kraft-WärmeKopplungstechnologien – Potential, technische und wirtschaftliche Bewertung, Einsatzgebiete, Schriftenreihe „Thermische Biomassenutzung“ (Decentrální biomasové kogenerační technologie – potenciál, oblasti využití, řada spisů „Tepelné využití biomasy“), svazek 4, ISBN 3-7041-0261-X, dbv-Nakladatelství Technické univerzity ve Štýrském Hradci, Štýrský Hradec, Rakousko.

67

Norbert Hüttler

RAKOUSKÉ PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI Z VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA V KOGENERAČNÍCH SYSTÉMECH

Norbert Hüttler

Proces parního pístového motoru: Firma Schweighofer / Brand Firma Schweighofer provozuje biomasovou kotelnu s procesem parního pístového motoru (660 kWel). Pila v Brandu (Waldviertel, Dolní Rakousy) zpracovává množství pořezu cca 460.000 bm/a, převážně smrk a borovici. Vznikající kůra (podíl přibl. 10%) se zhodnotí v kogeneračním zařízení (cca 200 až 250 kubických metrů sypané hmoty/den), přebytečná množství se prodají (především pro úpravu zahrad). Veškeré ostatní odpadové dřevo (štěpky, piliny a hobliny) se odevzdává do průmyslových podniků zpracovávajících papír, buničinu a dřevotřískové desky. V průměru se kůra skladuje 2 týdny. Kůra má v zimě většinou menší obsah vody, protože při zmrznutí se trochu vody vytlačí. V létě se kulatina ještě dodatečně postřikuje vodou. Provoz běží v obráběcím závodě a na rámové pile ve dvou směnách, v hoblírně, v dílně na výrobu klínovitých ozubů a v kotelně ve třech směnách. Elektrický připojovací výkon činí přibl. 2,4 MVA. Do sítě se nedodává nic, protože je vždy zajištěna dostatečně vysoká vlastní spotřeba. Celkové investice pro zařízení činily cca 30. mil. S (včetně stavební techniky), přičemž 30% z této částky představovala podpora ÖKK. Zařízení naplánovala firma Urbas v roce 1996 a bylo uvedeno do provozu v březnu roku 1997. Skládá se z následujících komponent: •

Parní kotel firmy Urbas s palivovým tepelným výkonem 7 MW, stupňový rošt, kotel s třemi tahy (čelem k otvírání), čištění pneumatickým zametacím přístrojem (3 hodiny, 1 krát za měsíc). Parametry páry: 8,5 t/h, odběrný tlak 30 bar, max. provozní tlak syté páry 26 bar.

•

Kotel pro špičkové zatížení firmy Göransson se spalováním na stupňovém roštu.

•

Čištění kouřových plynů pomocí elektrofiltrů, aby byly dodrženy hodnoty emisí zadané ÖKK pro podporované projekty s množstvím prachu max. 25 mg/Nm³ (podle zákona o udržování čistoty vzduchu pro kotelny činí limit 50 mg/Nm³). Dodržování ostatních emisních limitů není žádný problém. Teplota kouřových plynů u komínu činí cca 170-220°C, předhřívání vzduchu je zajištěno. Přímo před parním kotlem se nachází v parním potrubí odlučovač kapek, který odstraňuje kapky kapaliny.

•

4-válcový, dvoustupňový parní motor (vysokotlaký a nízkotlaký stupeň) firmy Spilling s výkonem 660 kWel (spotřeba mazacího oleje cca 2 l/d, dosud žádné problémy s usazováním sazí v kotli) a synchronní generátor (teoreticky je možný ostrůvkový provoz). Síťový paralelní provoz probíhá s otáčkami 1.200 ot/min přímo přes spojku a generátor. Výkon motoru, který činil v prvních 8 měsících od uvedení do provozu v průměru 350 kWel, se má v budoucnu zvýšit.

Odpadní pára parního motoru (regulace protitlaku) vzniká při 1,5 bar (max. 130°C) a využívá se v 9 komorách na sušení dřeva (4x 250 m³, 5x 150 m³ v průměru pro 30 mm řeziva) a k vytápění místností (podíl na spotřebě tepla <10%). V sušárenských komorách s vysokou teplotou se suší při 110°C (tyto komory jsou vytápěny čerstvou párou), což např. u 30 mm dřeva vyžaduje dobu sušení pouze 24 h. V létě je spotřeba tepla asi o 1/3 nižší než v zimě. K denním výkyvům na základě třísměnného provozu nedochází, nedochází ani k žádným všeobecným závodním dovoleným. Spouštění a vypínání kogeneračního zařízení se provádí ručně. Parní motor lze regulovat až na 50 kWel. 2 regulační systémy tvoří regulace odpadní páry a bypassový regulační ventil. Nainstalován je provoz BOSB s intervalem potvrzování 12 h, která má být zvýšen na 24 h.

69


Kvalitu vody, kondenzát a olej (náklady na olej mají pouze podřadný význam) je třeba pravidelně kontrolovat. Přesnější zkoušky kondenzátu (z hlediska obsahu oleje) provádí OMV. Jako interval pro pravidelnou revizi byl stanoven jeden rok. Celkové parní zařízení kontroluje každý rok TÜV. Celkem bylo vyškoleno 5 údržbářů parního kotle (zkoušku provedla TÜV). Co se týká času na obsluhu, je třeba počítat přibl. s 3h/d pro údržbáře kotle resp. motoru a 1-2 h/d pro vedoucího směny, celkem tedy 4-5 h/d. V zařízení na úpravu vody se upraví denně cca 15-24 m³ čerstvé vody. Náklady na vodu a soli pro zařízení na úpravu vody se pohybují mezi 20.000-50.000 S/měsíc. Popel se odevzdává zdarma do zemědělských podniků nebo jako příměs ke kompostu. Zdroj: OBERNBERGER Ingwald, HAMMERSCHMID Alfred, 1998: Dezentrale Biomasse-Kraft-WärmeKopplungstechnologien – Potential, technische und wirtschaftliche Bewertung, Einsatzgebiete, Endbericht zum gleichnamigen Forschungsprojekt im Auftrag des Bundesministeriums für Wissenschaft und Verkehr, (Decentrální biomasové kogenerační technologie – potenciál, technické a hospodářské zhodnocení, oblasti použití, závěrečná zpráva ke stejnojmennému výzkumnému projektu z pověření spolkového ministerstva pro vědu a dopravu) BIOS Bioenergiesysteme (Hrsg.), Štýrský Hradec, Rakousko

Hodnocení celkové koncepce a potřebné změny Úprava vody Provozní zkušenost ukázala, že běžná úprava vody (změkčovací zařízení) nastačí. Podle dnešního stavu techniky je u kotle na 30 bar bezpodmínečně potřebná reverzní osmóza.

Oběh páry Na základě našeho daného stavu zkušeností bychom nainstalovali do zařízení na parní kotel přehřívačový nástavec. Ukázalo se, že sytá pára v sobě přináší pro provoz parního motoru rizikové faktory. Při určitých provozních stavech se parní motor s přesycenou párou neshodne. Problémy vznikají především při expanzi mezi vysokotlakým a nízkotlakým stupněm parního motoru. Při expanzi v parním motoru mezi vysokotlakým a nízkotlakým stupněm vznikají daleko větší množství kondenzátu, která motor není schopen dostatečně odvádět. To zase v sobě skrývá to nebezpečí, že tato zvýšená množství kondenzátu omyjí film maziva na stěně válce a že v důsledku toho nebude mít motor dostatečné mazání (poškození pístů, pístních kroužků a stěn válců).

Čištění kondenzátu Vznikající množství kondenzátu, které přichází od motoru Spilling resp. od výměníku tepla, je třeba čistit. K tomu účelu se nacházejí v systému tři odlučovací systémy: svíčkový filtr, samotížný odlučovač oleje a filtr s aktivním uhlím. Vyčištěný kondenzát se přivádí opět do parního procesu. Tento vyčištěný kondezát je třeba stále kontrolovat z hlediska obsahu oleje. Zde však rovněž dochází při určitých stavech provozu k problémům, kdy je v kondezátu obsaženo příliš velké množství oleje, což opět škodí parnímu kotli. Zde by byl potřebný dodatečný odlučovací systém (odstředivka oleje).

70

Udo Sonnenschein

PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI Z VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE A TEPLA Z BIOMASY V KOGENERAČNÍM ZAŘÍZENÍ ČESKÝ RUDOLEC Udo Sonnenschein

Dolnorakouský podnik budoval v České republice kogenerační jednotku na bázi biomasy (kůra) s neutrálním podílem CO2 Firma Český Rudolec byla dříve státním lesním podnikem a byla v druhé vlně kupónové privatizace ze 100 % privatizovaná a přeměněná na akciovou společnost. Obhospodařuje cca 21.000 hektarů lesa a z nich vytěží za rok cca 80.000 plnometrů (FM) dřeva. Hlavní středisko zpracování dřeva se nachází přímo na rakouské hranici ve městě Slavonice, které leží cca 25 km severně od města Waidhofen/Thaya. Ve Slavonicích se na jednom skladu přeloží ročně 100.000 FM dřeva. Z toho se na protilehlé pile nařeže 35.000 FM dřeva. Na skladu se odkorňovalo ročně přibl. 60.000 FM kulatiny (smrk a borovice) a vznikalo tak ročně 4.000 - 5.000 t kůry. Tato kůra byla skladována na skládce, přímo na rakouské hranici a její množství mezitím narostlo na 20.000 t. Na základě tohoto soustředěného sběru hrozilo nebezpečí znečištění spodních vod. Firma Český Rudolec se nato rozhodla, že kůru využije tepelně i elektricky jako ekologické palivo ve spalovacím zařízení. Na základě silně rostoucí tendence vznikajícího množství kůry mělo být toto zařízení dimenzováno tak, aby bylo možné zhodnotit roční množství kůry přibl. 8.000 t. Toto zařízení bylo objednáno u dolnorakouského podniku, a to s následujícími parametry. Kůra, vznikající z odkorňovacích strojů, se skladuje v zastřešeném meziskladu a z něho se přiváží pomocí kolových nakladačů k dennímu silu (zásobník paliva) spalovacího zařízení. Zásobník paliva je konstruován jako ploché silo s vynášením hydraulickými šoupátky. Pomocí šoupátek se kůra dopravuje ze sila do topeniště na napříč ležící hydraulicky poháněný zasouvací dávkovač. Srdcem spalovacího zařízení je rošt s hydraulickým posuvem. Rošt odpovídá plochému schodišti, u něhož se jednotlivé stupně pohybují hydraulicky. Palivo, přiváděné v dávkách pomocí hydraulického zasouvače, se v první zóně roštu předsuší, v druhé zóně roštu dojde k hlavnímu spalování a ve třetí zóně roštu k vypálení a k automatickému odvozu popela. Výška vrstvy paliva na roštu je kontrolována světelnými závorami a řídí rychlost posuvu v jednotlivých zónách spalování. K plameni, vedenému hadovitě ve spalovacím prostoru s dvojitou klenbou, se v několika zónách přivádí vzduch. To způsobí z hlediska energetické účinnosti a minimalizace emisí optimální využití paliva. Celý proces spalování je kontrolován a řízen počítačem (regulace 02). Spalovací plyny se vedou ve vysokotlakém kotli s přehřátou párou, umístěném nad spalovacím zařízením, s následujícími technickými údaji: Max. trvalý parní výkony:

2600 kg/h

Max. trvalý tepelný výkon:

2000 kW

Schválený tlak kotle: 30 bar Provozní tlak kotle:

28 bar

Tlak páry na výstupu přehřívače:

26 bar

Teplota přehřáté páry na výstupu přehřívače:

380° C

Teplota napájecí vody na eko-výstupu:

103° C

71


Nasycená pára z kotle se vede přes přehřívač a opustí ho s řízenou teplotou 380° C a tlakem na výstupu přehřívače 26 bar. Po výstupu kouřových plynů z kotle s přehřátou párou se tyto plyny vedou před předehřívač napájecí vody a opustí ho s teplotou cca 190° C a odvádějí se přes zařízení na odprašnění kouřových plynů a sací ventilátor do komína. Přehřátá pára se nyní přivede do stroje na výrobu elektrické energie, který je koncipován jako protitlaké zařízení. Stroj na výrobu elektrické energie je agregátem s generátorem Spillingova parního motoru a dosahuje při vyrobeném množství páry 2.600 kg/h elektrického výkonu na generátoru 280 kWel. Vysokotlaká pára se ve Spillingovu parním motoru ve dvou expanzních stupních nastaví na protitlak 0,5 bar. U nainstalovaného Spillingova parního motoru se jedná o dvouválcový agregát se jmenovitými otáčkami 1.000 min-1. Trojfázový synchronní generátor je spojen přímo s motorem. Na základě dvoustupňové expanze se pomocí tohoto agregátu, i přes relativně malý masový proud, dosáhne velmi dobré expanzní účinnosti a tím vysoké proudové účinnosti. Odváděný elektrický výkon agregátu lze buď nastavit na pevnou hodnotu nebo ho lze pomocí regulátoru tlaku odpadních par přizpůsobit potřebě páry tepelných spotřebičů. Odpadní teplo vznikající za strojem činí ve výpočtovém bodě 1.625 kW a přeměňuje se ve výměníku tepla (topný kondenzátor) na teplou vodu (95° C) a přivádí se k tepelným spotřebičům. Ty představují komunální zásobování dálkovým teplem a výrobní zařízení (zařízení na sušení dřeva) na pile. Kondenzát vznikající za výměníkem tepla (topný kondenzátor) se sbírá v nádrži kondenzátu a pomocí čerpadla přivádí přes odplyňovač s vodním zkrápěním do nádrže napájecí vody. Z nádrže napájecí vody se provádí napájení pomocí napájecího čerpadla kotle přes ekonomizér (předehřívač napájecí vody) v části parního kotle s nasycenou párou. Díky zřízení tohoto zařízení s neutrálním podílem CO2 lze nyní odstavit jednotlivá topeniště pracující na uhlí, což dodatečně vedlo ke značné redukci škodlivin a tím i ke zlepšení situace v oblasti životního prostředí. Projekt finančně podpořila rakouská společnost Kommunalkredit AG, a to převzetím nehmotných výkonů (jako náklady na plánování a podobně).

Radomír Demek

Příspěvek firmy Lesy Český Rudolec a.s. Naše firma Lesy Český Rudolec a.s. vznikla 1.10.1992 rozdělením původních Státních lesů na dva subjekty – Lesy České republiky s.p. a lesní akciové společnosti. Lesy České republiky dostaly všechny státní lesní půdu a péči o les. My jsme z původních státních lesů podědili všechny výrobní prostředky a většinu budov, ale žádný les – dříví musíme kupovat od LČR a naopak pro ně vykonáváme všechny pěstební a těžební práce v lese. Naše firma sídlí na hranici Čech, Moravy a Rakouska, hlavní výrobní prostředky máme ve Slavonicích, přímo na hranici s Rakouskem. Mezi prostředky, které připadly naší firmě, patří i manipulační sklad ve Slavonicích, kde ročně zpracováváme asi 100 000 m3 surového dříví. Více než 50% tohoto dříví se odkorňuje (4000 až 5000 t kůry ročně). Do roku 1990 zpracovávaly tuto kůru české firmy na zemědělské substráty – pak se ale tento odběr omezil. Na začátku roku 1993 jsme měli u manipulačního skladu na skládce 20 000 tun kůry (300x20x8 m). V té době díky tlaku ekologů byla kůra prohlášena za „ekologicky nebezpečný odpad“, kde podmínky skladování se blížily chemickému odpadu.

72

Radomír Demek

Jako jediný dostupný způsob likvidace tohoto „nebezpečného odpadu“ se nám v té době jevilo spalování. Proto jsme v roce 1993 započali hledat firmu, která by zajistila bezpečné spalování této kůry a v roce 1994 začali jednat s rakouskou firmou Polytechnik o výstavbě kotelny. Stavba začala „na zelené louce“ v září 1995 a zkušební provoz se rozběhl na jaře 1996. Kůra se spaluje v středotlakém parním kotli s podsuvným roštem s výkonem 2,2 MW (2,6 t páry/hod). Pára pohání dvoupístový parní motor, o výkonu 290 kW elektřiny. Zbytkové teplo ohřívá vodu, která je využívaná k vytápění sušáren řeziva (4 x 100 m3). Vyrobenou elektřinu spotřebujeme především pro vlastní provozy (manipulační sklad a pila). Ta pokrývá naši spotřebu z cca 80%. Přebytky prodáváme zpět do sítě, což ale není ekonomicky zajímavé. Elektřinu totiž nakupujeme za 3,80 Kč/kWh, ale prodáváme za 0,69 Kč/kWh. Celá stavba stále kolem 60 mil. Kč (včetně sušáren). Z české strany se nám podařilo získat pouze dotaci na pokrytí části úroku z úvěru. Rakouská strana prostřednictvím firmy Kommunalkredit AG přispěla na nemateriální výkony spojené s projektem a stavbou celkovou částkou 2,69 mil. ATS. Jednou z podmínek bylo, že emise musí odpovídat rakouským předpisům. Tato podmínka byla splněna (opakovaně probíhají měření rakouskou stranou). S provozem kotelny jsme ale měli opakovaně i problémy. Jednak nebylo jednoduché získat všechny potřebné podklady pro povolení k provozu od firmy Polytechnik a dále došlo vícekrát k zadření parního motoru, který vyrábí elektřinu. Hlavním důvodem bylo, že nám zahraniční firmy opakovaně dodaly jiný olej na mazání motoru, než bylo objednáno nebo dokonce než bylo uvedeno na obalu a dodacím listu. Každá tato porucha nás stála nejméně 20 000 DEM na opravách a ztrátě výroby elektřiny. Některé škody nám již dodavatel oleje uhradil, některé zřejmě budou řešeny soudně. Lze ale říci, že nyní vcelku bez problémů spalujeme „ekologicky nebezpečný odpad“ – tj. jehličnatou kůru na zcela inertní popel (na což máme atest) a veškeré emise s rezervou odpovídají rakouským i českým předpisům. Výroba elektřiny pokrývá z 80% naši spotřebu a zbytkové teplo nám suší 18 000 m3 řeziva ročně. Výroba elektřiny nám přináší úsporu asi 3,5 mil. Kč ročně, sušení řeziva více než 10 mil. Kč ročně (s následnou výrobou palubek ještě více). Náklady na palivo (kůru) je třeba počítat jako záporné – kůra by musela být nějakým způsobem zlikvidována. Tato záporná cena by měla uhradit náklady na provoz. Zařízení nám přináší to, co jsme od něj očekávali.

73

Karel Brož

SOLÁRNÍ ENERGIE – REPUBLICE

STAV A DALŠÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ V

ČESKÉ

Karel Brož

Podmínky a možnosti Možnosti využívání sluneční energie, které poskytují klimatické jevy, jsou obdobné jako v sousedních zemích. Dopad sluneční energie na naše území je plošný, takže podmínky pro její využití jsou téměř rovnocenné po celém území státu (téměř 79 000 km2). Doba přímého slunečního záření se pohybuje mezi 1 700 a 2 000 hodinami za rok při celoroční průměrné intenzitě okolo 650 W/m2, což znamená průměrné dopadající množství 1 150 až 1200 kWh/m2 za rok. Při tom však 75 % této energie dopadá v teplejší polovině roku od dubna do začátku října a jen 25 % zbývá na chladnější polovinu. Je tedy zřejmé, že pro širší využití sluneční energie k vytápění by bylo nutné vybudovat nákladné sezónní akumulátory tepla. Více než 60 % přicházejícího záření zaujímá viditelné světlo a jeho fototermální přeměna na teplo (prodloužení vlnové délky nad 0,8 mikrometru) probíhá vždy při dopadu na neprůsvitný povrch. Tato přeměna slunečního záření je zároveň technicky nejsnazším způsobem jejího využití a uskutečňuje se na absorbérech slunečních kolektorů. Aktivní solární systémy, tj. celky složené z kolektorů záření, zásobníků ohřáté kapaliny, oběhových čerpadel, pojistných zařízení, potrubí, čerpadel a automatické regulace, které jsou správně navržené a provozované, mohou vysoce efektivně využít dopadající záření. Ve sféře bydlení je technicky i ekonomicky vhodnější využít sluneční záření k přípravě teplé užitkové vody, a to zejména v teplejší polovině roku, ve které se vystačí s relativně malým akumulátorem vody. Spotřeba tepla na ohřívání užitkové vody se dnes v ČR pohybuje okolo 1 350 kWh za rok na 1 osobu, což odpovídá průměrné denní spotřebě 3,86 kWh/os. včetně ztrát. To by (očištěno od ztrát) odpovídalo průměrné denní spotřebě asi 65 litrů vody, ohřáté na 55 °C z počáteční teploty 10 °C. Ztráty při rozvodu teplé vody (TUV) nejsou zanedbatelné – u rozvodů s cirkulací TUV ve větších domech činí okolo 25 %, u rodinných domů do 15 %. Kvalitní kolektor může zachytit 50 i více % energie slunečního záření v teplejší polovině roku, tj. zhruba 450 kWh/m2. Protože spotřeba TUV v této polovině roku je okolo 650 kWh na 1 osobu, stačí v našich podmínkách přibližně 1,5 m2 kolektoru na 1 osobu k přípravě TUV v letním období a k jejímu předehřívání v zimním období. Solární zařízení pro ohřev TUV v rodinném domku pro 3 až 4 trvalé obyvatele může mít tedy plochu kolektorů 4 až 6 m2 a zásobník zhruba 0,4 až 0,3 m3. Solární ohřev TUV se nejsnáze instaluje v rodinných domech, ale mělo by na něj být pamatováno ve všech nových stavbách již jako na součást stavby. Tak se totiž snižují náklady na projekt a montáž systému a kromě toho lze kolektory použít jako střešní krytinu – tím se ušetří příslušná část nákladu na vlastní střechu. V ČR žije dnes 10,25 milionu obyvatel, kteří mají k dispozici celkem 3 650 000 bytů, tedy průměrně asi 3 osoby na 1 byt. Z toho je 1 540 000 bytů v rodinných domcích (42 %) a 1 150 000 bytů v panelových domech (32 %) s plochými střechami. Zbylých 26 % bytů je v tradičních cihlových domech se sedlovými střechami v centrech měst a na vesnicích. Bylo by možné vytvořit reálný program pro využívání sluneční energie k ohřevu TUV zejména v rodinných domcích, kde při postupné aplikaci solárních zařízení například jen v 1/3 počtu domků by vznikla potenciální potřeba 0,5 milionu zařízení o celkové ploše 2 až 2,5 milionu m2 kolektorů, nahrazujících po instalaci ročně okolo 1 milionu MWh energie (většinou elektrické), jež by byla vyráběna bez emisí. Při rozvržení programu na určitou dobu (např. na 15 roků) by byly zároveň vytvořeny nové trvalé pracovní příležitosti asi pro 3 000 lidí.

75


Vývoj a současný stav Vývoj solárních zařízení v ČR začal v roce 1978, kdy byla zároveň založena Československá společnost pro sluneční energii, sdružující první nadšence pro aktivní využití této energie. Tato společnost trvá dodnes a je členkou ISES, ovšem rozvoj solární techniky v ČR za dlouhou dobu 22 roků se mnoho nezvětšil. Je to do značné míry dáno tím, že ceny strojů a zařízení v ČR již odpovídají relacím v EU (v kursovním přepočtu), zatímco ceny paliv a energií v maloodběru jsou zatím asi poloviční než v EU, avšak mzdy jen zhruba čtvrtinové. Přesto je dnes možné v ČR najít velmi kvalitní tuzemské výrobky a výrobce. Například firma EKOSOLARIS, a.s. v Kroměříži dodává velmi kvalitní ploché kapalinové kolektory Ekostart Therma s vysoce selektivní absorpční vrstvou na měděném absorbéru a vysokou účinností, dále levné plastové kolektory a absorbéry, vhodné zejména pro bazény a dále zřejmě jako jediný evropský výrobce také kolektory teplovzdušné. Ve spolupráci s ČVUT je vyvíjen hybridní kolektor kapalino-vzduchový. Na fotoelektrickou přeměnu slunečního záření se zaměřila firma SOLARTEC v Rožnově pod Radhoštěm, která dodává fotovoltaické články z monokrystalického křemíku za ceny nepříliš nižší než světové. Firma ENVI s.r.o. v Třeboni dodává koncentrující kapalinové kolektory s cylindrickými (lineárními) Fresnelovými čočkami (obr.1). Plochá čočka může být hladkou stranou nahoru montována jako součást střechy – střešní okno. V tom případě jsou absorbéry pohyblivé a jsou naváděny automaticky do ohniska soustředěných paprsků tak, aby sledovaly azimut slunce. Poměr zahuštění slunečního zářivého toku je 5:1. Druhá možnost instalace je taková, že čočka i absorbér tvoří kompaktní kolektor na samostatné konstrukci a kolektor sleduje azimut slunce jako celek. Tato zařízení jsou vhodná zejména k docílení vysokých teplot ohřívané kapaliny nebo i k výrobě páry z upravené vody.

Obr. 1 Kontinuální výroba těchto lineárních Fresnelových čoček je již od r. 1984 vyvinuta a odzkoušena v závodě Glaverbel a.s. (dříve Sklo-Union Teplice) na základě dřívějších výzkumů Ústavu aplikované fyziky, oddělení optiky bývalé ČSAV. V minulosti bylo také dodáno 10 000 m2 těchto čoček do bývalého SSSR. ENVI s.r.o. také dokončuje vývoj Fresnelových čoček (tzv. optických rastrů) korigovaných pro šikmý dopad slunečních paprsků. Na tomto vývoji se podílejí také dvě pracoviště ČVUT. Tyto optické rastry budou součástí tzv. energetických fasád budov, kdy budou v určené vzdálenosti předsunuty před fasádou budovy. Fasáda tak bude plnit 3 funkce:

76

Karel Brož

Osvětlovací difusní složka záření projde bez výrazných změn a vytváří rovnoměrné osvět-lení beze stínů, zatímco přímé záření je koncentrováno a separováno

Klimatizační v letním období při šikmém dopadu paprsků je přímé záření odraženo (obr.2) a opět je propouštěno jen záření difusní. Tak je eliminována tepelná zátěž budovy, která by se jinak energeticky náročně odváděla z budovy klimatizačním zařízením,

Energetickou v zimním období procházejí kolměji dopadající paprsky optickým rastrem do ohniska na absorbér, kde po přeměně na teplo jsou tyto energetické zisky odváděny teplonosnou látkou do soustavy ústředního vytápění, resp. akumulátoru tepla.

Obr. 2 Většinu v ČR realizovaných případů solárních systémů tvoří malé soustavy s kapalinovými kolektory pro ohřívání užitkové vody v domácnostech. Přesná evidence o jejich provozu není k dispozici. Podle dodávek těchto zařízení od různých dodavatelů během posledních 22 roků se odhaduje, že v provozu zůstalo asi 150 000 m2 kapalinových kolektorů, které dodávají asi 45 000 MWh tepelné energie ročně, převážně pro ohřívání užitkové vody. To je velmi málo vzhledem ke vpředu uvedenému potenciálu a údaj svědčí o tom, že perspektivy trhu a rozvoje využití sluneční energie v ČR jsou velmi dobré.

Příklady větších kombinovaných zdrojů Přes všechny překážky ve využívání sluneční energie byly vybudovány a jsou v provozu některé větší zdroje, kombinované s tepelnými čerpadly a dalšími zdroji energie. Nejdéle provozovaný takový zdroj (od r. 1982) je ve výukovém středisku ČVUT v Herbertově u Vyššího Brodu (obr. 3). Ve schéma zdroje není vyznačena vodní turbina s generátorem o jmenovitém výkonu 120 kW, která pracuje samostatně do sítě a vyrobí průměrně 850 MWh/r elektřiny. Původně měl být plně elektrifikovaný objekt (s ubytovací kapacitou 90 lůžek) připojen pouze na síť. Spotřeba byla propočtena na 700 MWh elektřiny za rok. Díky tepelným čerpadlům a soustavě slunečních kolektorů tato spotřeba klesla na 300 až 320 MWh/r a výsledná bilance zdroje včetně vlivu vodní

77


elektrárny je zisková o 530 až 550 MWh elektřiny za rok, prodávané do sítě. Sluneční kolektory (kombinované parabolické koncentrátory vlastní konstrukce) mají zahuštění slunečního záření v poměru 2,1: 1 a jsou v provozu celoročně. Byl docílen energetický zisk ze sluneční energie z 1 m2 kolektorové plochy 550 kWh za rok včetně sluneční energie přečerpané tepelnými čerpadly. Funkce tohoto zdroje je v posledních letech dálkově monitorována z ČVUT v Praze.

Obr. 3 Další významný zdroj byl vybudován ve Slatiňanech pro odzkoušení sezónní akumulace sluneční energie (tzv. solární dům – obr. 4). Zařízení je provozováno od r. 1996. Celkem 148 m2 plochých kapalinových kolektorů se selektivním povrchem ve spolupráci s tepelným čerpadlem dodalo přes 98 MWh tepelné energie za rok 1999 do akumulátoru o objemu 1 108 m3. Celková výtěžnost sluneční energie včetně vlivu tepelného čerpadla tedy byla 662 kWh/m2. Ztráty nadzemního akumulátoru v r. 1999 činily 10,5 % zachycené energie.

78

Karel Brož

Obr. 4 Celková spotřeba energie na vytápění objektu o výpočtové tepelné ztrátě 57 kW byla v r. 1999 zhruba 99 MWh, z toho 87,5 % bylo kryto akumulovanou sluneční energií a 12,5 % činila spotřeba elektřiny pro pohon tepelného čerpadla (asi 10 %) a spotřeba špičkového elektrického kotle (2,5 %). Zařízení bylo investičně náročné (zejména akumulátor) a účelem monitorování je ještě více zefektivnit funkci zdroje (například navrhnout zlepšení tepelné izolace dna akumulátoru – ztráty dnem činily cca 40 % celkových ztrát).

79

Werner Weiß

VYUŽITÍ SOLÁRNÍ ENERGIE V RAKOUSKU Werner Weiß

Vývoj trhu Od počátku 80. let zaznamenává využití sluneční energie pomocí tepelných kolektorů vzrůstající tendenci. V roce 1980 bylo v Rakousku nainstalováno 23.000 m² kolektorové plochy, v roce 1995 byla poprvé překročena hranice 200.000 m². Do konce roku 1999 bylo v Rakousku nainstalováno celkem 2 mil. m² kolektorové plochy. V současné době dochází ke stabilizaci na této vysoké úrovni. Na počátku tohoto vývoje byly zřizovány převážně systémy na úpravu teplé vody v soukromých malých zařízeních, avšak také první větší plastové plochy absorberů pro ohřev vody v bazénech. Výroba kolektorů probíhala výhradně v malých živnostenských a průmyslových podnicích, které své produkty nabízely většinou také pouze na regionálním trhu. Ostatní komponenty jako zásobník a regulace byly dokupovány a celkové zařízení nainstaloval instalatér podle specifických podmínek zákazníka. Pouze velmi málo podniků učinilo ten krok, že by nabízely i celé systémy. Tato struktura platila po dobu několika let a motivovala další malé podniky, aby na základě rostoucí poptávky a podpůrných programů celého státu a jednotlivých spolkových zemí zahájily výroby kolektorů. V současné době je na rakouském trhu nabízeno více než 60! různých typů kolektorů od 35 výrobců a dovozců 60! /1/. Vakuové trubicové kolektory se dosud ještě příliš neprosadily a zaujímají tržní podíl ve výši pouhého 1% 250

200

[1000m²]

150

100

50

0 1984

1985

1986

1987

1988

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

Solarmarkt in Österreich

Obr. 1: Tržní situace v oblasti solárních zařízení v Rakousku /2/

Legenda: Solarmarkt in Österreich – Solární trh v Rakousku Na základě těchto rámcových podmínek byl na podniky vyvíjen velký cenový tlak. Ceny zařízení mohly být proto masivně zredukovány. Na druhé straně by struktura malých živnostenských podniků při výrobě a prodeji jakož i malé počty vyrobených kusů na jeden podnik sotva umožnily inovace a další vývoj systémů. Teprve od doby specializace a výstavby celostátních prodejních struktur některými podniky od poloviny 90. let lze pozorovat obrat v trendu. To se odráží na jedné straně v technologiích průmyslové výroby a na druhé straně v profesionálních strukturách prodeje. Ukazatelem stupně

81


tohoto obratu ve struktuře je skutečnost, že v roce 1998 zásobovaly více než 50% pouze čtyři podniky. Tyto podniky jsou již několik let velmi úspěšné také v oblasti exportu zařízení. V roce 1998 činil podíl exportu plochých kolektorů, vyrobených v Rakousku, 21 % (41.514 m²) a u absorberů pro bazény 37 %, tedy 16.000 m². Naproti tomu stojí import 8.707 m² u plochých kolektorů a 5.455 m² u plastových absorberů /2/.

[m²] 45.000 40.000 35.000 30.000 25.000 20.000 15.000 10.000 5.000 0

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

Obr. 2: Export plochých kolektorů v letech 1992 až 1998 /2/ Nová orientace na větší trhy, přesahující i státní hranice je od roku 1995 patrná také podle toho, že se některé podniky nyní podílí také na evropských výzkumných a demonstračních projektech. To se týká vývoje nových zásobníkových a kolektorových technologií v rámci projektů JOULE, stejně jako účasti na velkých demonstračních projektech a projektech pro transfer know-how. Největší takový společný projekt se provádí v současné době ve spolupráci s SOLPROS AY ve Finsku s pracovní skupinou ERNEUERBARE ENERGIE a jednou rakouskou firmou zabývající se solární technikou v Helsinkách. V rámci tohoto projektu, který spolufinancuje Evropská unie jsou v městské čtvrti Ekoviikki na několika domech pro více rodin zřizována solární zařízení s celkovou plochou 1250 m². V důsledku specializace na nové výklenkové trhy si mohl jeden vorarlberský podnik zajistit pevné místo na solárním trhu jak v Rakousku tak i v zahraničí. Tento podnik vyrábí exkluzivní solární fasády, které vzbuzují stále více zájmu nejen u tuzemských architektů.

Oblasti využití Pokud nepřihlédneme k absorberům pro bazény, používají se tepelná kolektorová zařízení dosud z více než 90% na úpravu teplé vody resp. v jednorodinných domcích. Na druhé straně existují dobré potenciály rozšíření trhu v následujících oblastech. •

kombinovaná zařízení k dílčímu solárnímu vytápění místností

•

zařízení na domy pro více rodin domy a hotely

•

sítě blízkého vytápění pomocí biomasy, podporované solární technikou

•

využití v oblasti živností a průmyslu

82

Werner Weiß

Kombinovaná zařízení k dílčímu solárnímu vytápění místností Zpřístupnění nových oblastí využití tepelných solárních zařízení bylo spuštěno a podporováno výzkumnými a podpůrnými programy státu a jednotlivých spolkových zemí. Především vývoj systémů na solární vytápění místností podnítil na základě větších potřebných ploch kolektorů a nových požadavků na zásobníky četné inovace. Tržní podíl těchto kombinovaných zařízení (teplá voda a vytápění místností) na celkové nainstalované ploše kolektorů činil v roce 1998 již 50%. V této oblasti převzalo Rakousko v evropském srovnání bezpochyby úlohu předjezdce. Mezinárodní pokračování tohoto vývoje probíhá pod rakouským vedením v současné době v rámci Task 26 (solární kombinované systémy), programu Solar Heating and Cooling Program agentury Internationalen Energieagentur.

Zařízení na domy pro více rodin a hotely Až do konce roku 1997 bylo v Rakousku nainstalováno cca 240 tepelných kolektorových zařízení na domech nejméně s pěti bytovými jednotkami. Celková kolektorová plocha těchto zařízení činí cca 15.000 m², tedy pouze přibl. 6% z celkové plochy kolektorů instalované v Rakousku každý rok. Pokud však přihlédneme ke skutečnosti, že v Rakousku bydlí cca 43% obyvatel v domech pro více rodin, zjistíme, že se jedná o v současné době téměř zcela opomíjený trh. Rozdělení tepelných kolektorových zařízení na jednotlivé spolkové země je znázorněno na obrázku 3.

12

Burgenland 4

Kärnten

17

Niederösterreich

18

Oberösterreich

76

Salzburg 24

Steiermark 17

Tirol

53

Vorarlberg 16

Wien 0

10

20

30

40

50

60

70

80 Anzahl

Obr. 3: Rozdělení 237 zdokumentovaných domů nejméně s pěti bytovými jednotkami a tepelným solárním zařízením ve spolkových zemích

Sítě blízkého vytápění pomocí biomasy, podporované solární technikou Tato zařízení určená k zásobování teplem (vytápění místností, úprava užitkové vody) se v principu skládají ze spalování biomasy, ze solárního zařízení včetně vyrovnávacího zásobníku a sítě blízkého vytápění. Pomocí tohoto kombinovaného využití energie z biomasy a solárního záření je umožněno zásobování teplem v obcích a městech z regenerativních zdrojů energie při maximálním komfortu. Tato kombinovaná zařízení se používají především tam, kde není z ekonomických a ekologických důvodů topný provoz ze spalování biomasy v letních měsících účelný. Protože se podle zkušeností mnoho zákazníků připojuje pouze na síť blízkého vytápění, pokud je nabízen celoroční provoz, je obzvlášť účelné provádět úpravu teplé vody v letních měsících pomocí centrálního solárního zařízení. To je většinou namontované přímo na střeše biomasové teplárenské centrály (výtopna a skladištní hala paliva). Z uvedených důvodů doplnilo

83


v posledních letech několik provozovatelů sítí blízkého vytápění pomocí biomasy svá zařízení solárním zařízením.

Rok výroby

Výkon kotle

Délka trasy

Zásobník

Plocha kolektorů

[kW]

[m]

[m³]

[m²]

Deutsch Tschantschendorf

1994

600

2.500

34

325

Bildein

1995

1.000

2.960

38

450

Obermarkersdorf

1995

750

3.400

68

567

Unterrabnitz

1995

650

3.800

58

477

Gnas

1996

1.640

2.200

40

441

Urbersdorf

1996

450

1.650

60

350

Bad Mitterndorf

1997

4.000

3.500

140

1.120

Eibiswald

1997

2.000

3.200

105

1.250

Lindgraben

1997

350

1.300

37

350

Poysbrunn

1997

1.000

3.140

85

870

Nikitsch

1997

2.250

6.900

60

780

Kroatisch Minihof

1997

700

3.100

60

740

Schwanberg

1998

Tabulka: 2: Solární-biomasová zařízení blízkého vytápění v Rakousku Literatura /1/

Purkarthofer, G.: Marktübersicht Thermische Solaranlagen (Přehled trhu s tepelnými solárními zařízeními), pracovní skupina Erneuerbare Energie, Gleisdorf, 1998

/2/

Faninger, G.: Solarmarkt in Österreich (Solární trh v Rakousku), spolkový svaz Solar, 1998

84

Gertraud Grabler-Bauer

VYUŽITÍ SOLÁRNÍ ENERGIE V ČESKÉ REPUBLICE – PROJEKTY VYUŽITÍ SOLÁRNÍ ENERGIE A PLÁNOVANÝ PILOTNÍ PROJEKT

Gertraud Grabler-Bauer Předběžná studie k vývoji projektu pro opatření k úpravě vzdělávání a trhu Úvod Využití obnovitelných nositelů energie, především solární energie, se dosud v České republice ještě neprosadilo dostatečně. Tento projekt je zaměřen na identifikaci současné situace na trhu, různých rámcových podmínek a překážek pro rozšiřování využití solární energie v České Republice na a formulování katalogu opatření pro úpravu vzdělávání a trhu. Cíle projektu

Představit aktuální obraz solárního trhu v České republice. Identifikovat překážky pro rozšiřování tepelných solárních zařízení. Vypracovat opatření k odstranění překážek. Vytvořit koncepční směrnice pro rozhodování v oblasti politiky energie. Vyvinout projekt vzdělávání a síť odborníků pro solární teplo v České republice

Popis

Rámcové podmínky a překážky pro rozšiřování tepelných solárních zařízení a využití obnovitelných nositelů energie v České republice jsou zčásti prozkoumány a známy. Ze stávající literatury a na základě doplňujících rešerší je v rámci tohoto projektu aktualizován stav vědomostí a zpracovány a uveřejněny výsledky pro vzdělávací činnost a pro rozhodování relevantní s politikou energie.

Partner projektu

AEE-NÖ-Wien (Wiener Neustadt), CALLA (České Budějovice), Centrum Energie (České Budějovice)

Financování

Úřad dolnorakouské zemské vlády

Časový plán

Březen až červen 2000

Opatření provedená v projektu Analýza literatury

Stav tepelných solárních zařízení v České republice Stávající solární firmy a nabídka v České republice Rámcové podmínky (nákladová situace, zákonná ustanovení, podpory, hospodářská situace) Překážky pro rozšiřování

Rešerše

Solární firmy v České republice: Adresy, nabídka, referenční zařízení Realizovaná kolektorová plocha Dotazy na překážky Očekávaný vývoj trhu

Rakouské solární firmy Adresy, nabídka, referenční zařízení a českými pobočkami Realizovaná kolektorová plocha nebo aktivitami v České

85


republice

Překážky Očekávaný vývoj trhu

České organizace, které Adresy, hlavní pracovní zaměření, regionální těžiště, aktuální projekty a pracují v oblasti výsledky (výzkumu) obnovitelné energie Rakouské organizace, Adresy, hlavní pracovní zaměření, regionální těžiště, aktuální projekty a které pracují v Čechách výsledky (výzkumu) v oblasti obnovitelné energie Učební plány

Současné zakotvení tématu „Obnovitelná energie“ ve vyučování na středních a vyšších všeobecně vzdělávacích školách a odborných učilištích v České republice

Prozatímní zpráva o výsledcích z rešerší: První shrnutí výsledků z rešerší přednesli naši čeští partneři projektu přímo při zasedání.

Katalog opatření a směrnice Výsledky shrnutí

z

Workshop energie

1.

a

2. Analýza mezer, kde jsou synergie, co chybí atd. jako báze pro diskusi na workshopu

Solární Partneři projektu a odborníci z oblasti politiky a vědy prodiskutují tyto výsledky s cílem vypracovat katalog opatření a směrnice pro rozhodování v oblasti politiky energie.

Projekt vzdělávání Výsledky těchto rešerší slouží k vyvinutí a vypracování projektu vzdělávání sítě odborníků, který je v současné době vypracováván společně s několika rakouskými a českými partnery. (viz nástin projektu na následující straně)

Solární teplo – Česká republika / Síť odborníků Dolní Rakousy – Česká republika - Nástin projektu Úvod Hospodářsko-politickým pozadím projektu je mimo jiné zájem Rakouska spolupracovat s Českou republikou při upouštění od používání atomové energie a při snižování spotřeby fosilních nositelů energie. V Rakousku se 40 % celkové spotřeby energie používá k vytápění místností a k úpravě teplé vody. Z toho by bylo možné pokrýt přibl. 50 % pomocí solárního tepla. Podobně velký potenciál existuje v České republice. Přestup na obnovitelné nositele energie způsobí kromě toho oživení úplně nového hospodářského sektoru, který v Rakousku kvete již několik let. Podstatnou překážkou pro rozšiřování tepelných solárních zařízení v České republice je především chybějící kapitál u uživatelů pro zřízení těchto zařízení, malá známost ekologické a energetické účelnosti tepelných solárních zařízení, prakticky nevyvinutý image pro produkt solárního zařízení, relativně nízké ceny energie, a proto relativně dlouhá fáze návratnosti investičních nákladů ve formě uspořené energie pomocí tepelných solárních zařízení.

Cíl projektu •

86

podporovat všechny aktéry v sektoru solárního tepla v České republice svým know-how a zkušenostmi,

Gertraud Grabler-Bauer

•

podporovat oblast solárního tepla,

•

vybudovat propojení s rakouskými odborníky

•

a podporovat krok od základny – ekologického hnutí až po mladé hospodářské odvětví

Vývoj projektu

Arsenal Research (Vídeň), AEE-NÖ-Wien (Wiener Neustadt)

Partneři projektu

Jsou plánováni další rakouští a čeští partneři, v současné době oslovováni

Financování

Dotazováno (Interreg EU, Úřad dolnorakouské zemské vlády atd.)

Časový plán

Podzim 2000 – konec roku 2001

Plánované moduly projektu: •

Nákladově výhodný stavebnicový kolektor Designování (vyvinutí) nákladově výhodného stavebnicového kolektoru pro tepelná solární zařízení při speciálním zohlednění materiálů, které jsou v české republice k dispozici, a nákladů přijatelných pro soukromé osoby.

•

Demonstrační zařízení A) U dvou větších plánovaných zařízení je podpora vykonávána ve fázi plánování poradenstvím, B) tato nebo 2 již nainstalovaná zařízení mají být proměřena s cílem zjistit a zdokumentovat, zkontrolovat a zajistit funkci zařízení.

•

Práce s veřejností Do odborných novin jakož i denního tisku by měly být ve spolupráci s českými odborníky dodávány texty a informace zaměřené na silnější podporu tohoto tématu. Dále by měly být na homepage projektu uveřejněny podstatné údaje o solárních zařízeních v České republice, o odbornících a kontaktních partnerech atd.

•

Školní projekt

•

Vzdělávání Jsou vyvíjeny koncepce vzdělávání (od jednodenního semináře až po prohlubující vzdělání) a organizovány akce během doby projektu v České republice. Cílovými skupinami jsou: architekti, stavební inženýři, plánovači, učitelé na odborných školách, instalatéři, poradci v oboru energie, sídlištní spolky, stavitelé domků.....

•

Vybudování sítě odborníků Soupis všech odborníků v České republice, vytvoření databanky, aktivity v oblasti sítě jsou mimo jiné: workshopy, newsletter, exkurze, podpora práce s veřejností... Na jedné společné stránce na Internetu by měli být představeni odborníci, kontaktní osoby, organizace, firmy, produkty, zařízení atd. Cílem sítě by mohlo být vytvoření informačního nebo později formálního lobby pro solární teplo v zemi.

•

Posílení hospodářství Hospodářské aktivity, firmy a produkty v oblasti solárního tepla jsou již zjišťovány v rozpracované předběžné studii AEE. Podle komplexnosti situace je třeba tuto rešerši ještě prohloubit nebo by mohly být výsledky rešerší prezentovány v přehledu trhu. Navíc by mohla být velmi důležitá technologická podpora firem (poradenství při výrobě kolektorů, kontrola produktů atd.).

Implementace tématu Obnovitelná energie, především tepelná solární zařízení do pravidelného vyučování na vyšších školách na příkladu jednoho školního projektu.

87

Jaromír Sum

VYUŽITÍ SOLÁRNÍ ENERGIE NA MORAVĚ, PRŮMYSLOVÉ VÝROBY ZAŘÍZENÍ V ČR

STAV ROZVOJE

Jaromír Sum Využití solární energie na Moravě, stav rozvoje průmyslové výroby solárních zařízení V poslední době se často hovoří o energii. Platíme za ni stále víc a zdražování postihuje všechny. Odpad ze spalování fosilních paliv znečišťují naše životní prostředí. Fosilní paliva jsou nenahraditelná chemická surovina, o kterou okrádáme naše potomky. Jejich zásoby jsou omezené a povážlivě jich ubývá. Tyto důvody (to jest omezenost zdrojů, znečišťování prostředí a ničení nenahraditelných surovin) nás nutí ohlédnout se po jiných zdrojích energie. Po zdrojích trvalých, levných a ekologicky čistých. Energie má podstatnou roli v našem životě, ve všem dění ve společnosti, na Zemi a vůbec v celém vesmíru. Je v každém pohybu a v každé změně. Bez ní si život neumíme představit. Životní úroveň ve státě (vyjádřená národním důchodem) je přímo úměrná celkové spotřebě energie. Kolik kterého paliva by spotřebovala např. Praha za rok? Praha spotřebuje podle statistiky z roku 1997 za jeden rok cca. pět milionů megawatthodin elektrické energie. Porovnejme, jaké množství různých druhů paliva by se spotřebovalo, aby se vytvořilo toto množství elektrické energie. 1. Fosilní paliva jsou velmi neúčinná v uvolňování energie, a proto jich bude třeba velké množství: Uhlí bude třeba jeden a čtvrt milionu tun. K dovozu by bylo třeba 125 vlaků po sto vagónech. Ropy by bylo třeba pět a půl milionu barelů a každou sekundu by se pálilo 30 litrů. 2. Štěpné reakce jsou mnohem účinnější: 14 tun uranu (oxidu uraničitého), jeden vagón, spotřeba 38 kg na den. 3. Sluneční energie: Přeměna 25 kg vodíku v helium v nitru Slunce. Palivo, z něhož byla odčerpána energie je nepříjemným odpadem, který znečišťuje naše životní prostředí. Jak moc by jednotlivá paliva znečišťovala Prahu? Elektrárna na fosilní paliva, která by dodávala veškerou elektrickou energii pro Prahu (to je kolem 5 milionů megawatthodin) by za rok vyprodukovala: •

5,5 mil. tun oxidu uhličitého, který způsobuje oteplování Země.

•

Dalším odpadem je 110 tis. tun oxidu siřičitého, který způsobuje kyselé deště.

•

Jako odpad ještě vznikne 15 tis. tun oxidu dusičitého, který také straší ekology.

Elektrárna atomová (štěpení uranu) by zanechala na dlouhou dobu 14 tun radioaktivního odpadu.

89


Co říci na závěr? Základním, nevyčerpatelným, nejčistším a nejlevnějším zdrojem energie je Slunce. Zatím však zůstává mezi zdroji energie popelkou. Není to paradoxní, že lidstvo potřebuje 10 TW, draze je platí penězi, zdravím i mnoha životy a přitom 180 000 TW nabízených Sluncem nechává bez povšimnutí? Proč? V ČR je začátek aktivnějšího využívání sluneční energie pomocí slunečních kolektorů datován rokem 1974 - 75. V této době řada nadšenců skládajících se z projektantů, výzkumných pracovišť, vysokých škol a málo výrobců pokoušelo zavádět tuto technologii do užívání. Bylo instalováno několik větších zařízení, převážně pro výrobní a rekreační podniky na přípravu T.U.V. (teplé užitkové vody). Na území Moravy si od prvopočátku získávala prvenství skupina pracovníků z města Kroměříže soustředěná postupně na různých pracovištích za účinné a nezištné podpory vzpomínaných výzkumných pracovišť. Pravděpodobně nejstarší a plně funkční zařízení stále v provozu je solární zařízení na přípravu T.U.V. pro nynější firmu „Mechanické dílny“ Kojetín - dříve pobočný závod Vítkovice - Ostrava (vzdálenost od Kroměříže 10 km).

24 let v provozu, solární systém na přípravu v množství spotřeby 7000 l/den Dodávka byla uskutečněna v roce 1976. Dodavatelem byla firma OPS Kroměříž, pokračovatel EKOSOLARIS, a.s. Návratnost vložené investice byla v prvních letech provozu vyhodnocena uživatelem na 3,6 roku. Údržba představuje minimální náklady. Zařízení nevyžaduje pravidelnou obsluhu. Dlouhodobý provoz prokázal z celkové energetické potřeby na přípravu T.U.V. 66% úsporu. Při narůstajících cenách za energii a nevyhovujícím stavu životního prostředí je zařízení pro uživatele velmi prospěšné i do dalších let. Referenci podával ředitel firmy ing. Bohumil Vykoupil. Hlavní rozvoj v technologii vývoje, výroby a montáže solárních zařízení však nastává po roce 1989 v novém společenském uskupení umožňující svobodné rozvíjení podnikání. V roce 1990 byla založena soukromá firma EKOSOLARIS v Kroměříži s vlastním vývojem za spoluúčasti ČVUT. Vrcholem činnosti byl červenec 1998, kdy v Kroměříži byla uskutečněna dvoudenní mezinárodní konference za účasti 335 účastníků ve všech oborech využívání sluneční energie. Tuto konferenci umožnilo sponzorství Českomoravské stavební spořitelny, odborná spolupráce ČVUT Praha - doc. ing. K. Brož a československé solární společnosti.

90

Jaromír Sum

2 roky - 1996-98 byl zkoušen prototyp malého rodinného domu s použitím obnovitelných zdrojů energie •

solární zařízení na přípravu T.U.V. 300 litrů, vestavěný sluneční kolektor do střešního pláště

•

vzduchové sluneční kolektory určené k přitápění vestavěné do obvodového pláště domu

•

solární zařízení na přímou přeměnu určené k nouzovému osvětlení domu

•

tepelné čerpadlo vzduch - vzduch pro vytápění rodinného domu

Hodnocení předpokládaných výsledků prováděl doc. ing. K. Brož Csc. Vzhledem k rozvíjející se činnosti firmy proběhla v srpnu 1998 transformace na akciovou společnost. Sídlo společnosti je v Kroměříži, ve městě kde aktivity využívání sluneční energie mají své pevné kořeny. Společnost EKOSOLARIS, a.s. čerpá z více než 25-ti letých zkušeností v oboru využívání alternativních zdrojů energie, převážně však ve využívání energie ve formě slunečního záření. Od roku 1998 je EKOSOLARIS členem mezinárodní organizace WREN - world renewable energy network, patřící do UNESCO. Služba je základním kamenem společnosti EKOSOLARIS, a.s. Solární systémy realizované od počátku existence činnosti již přinesly své zhodnocení. Kvalita výrobku je vyjádřena mnohými oceněními na mezinárodních veletrzích, např. Grand Prix Pragotherm Praha 90, 92, 94, 98, 99, Grand Prix Energo Brno 94, i oceněním poskytovaných služeb Mezinárodní cenou za nejlepší službu a kvalitu Edicoin 95. V současné době společnost EKOSOLARIS, a.s. vyrábí a dodává na moravský a český trh své výrobky a ucelené solární systémy. Vývojem a inovacemi svých výrobků si udržuje dobré postavení producenta slunečních kolektorů a dalších výrobků se širokou základnou obchodních partnerů a montážních firem. Společnost se dále zaměřuje na návrh a instalaci energetických systémů využívajících obnovitelné zdroje energie. Zkušenosti pak následně předává svým obchodním partnerům tak, aby nové poznatky mohli co nejdříve sloužit zákazníkům. Mezi zákazníky společnosti EKOSOLARIS, a.s. se řadí nejen občané, ale i podniky, firmy, školská zařízení, nemocnice a další instituce. Všichni spokojení zákazníci jsou tou nejlepší referencí a barometrem o kvalitě výrobků a služeb jim poskytovaných.

91


Sídlo společnosti EKOSOLARIS, a.s.

Použité obnovitelné zdroje energie: •

kompletní systém pro vytápění - sluneční kolektory, akumulační zásobníky, kotel na spalování biomasy, tepelné čerpadlo vzduch - vzduch, vzduchový sluneční kolektor

•

na volném prostranství před společností jdou předváděny funkční modely různých druhů solárních zařízení

Výrobní program EKOSOLARIS, a.s. SCOUT 40 Nejjednodušší solární zařízení na ohřev 40 litrů vody za den (až 40°C) vhodné pro mototuristiku, kempování, zahrádkáře a chataře. Systém pro letní sezónu.

SCOUT 50 Malé mobilní solární zařízení pro ohřev 50 litrů vody denně (až 50°C), je možné připojit na tlakový rozvod vody. Vhodné pro chataře a odloučené pracoviště. Systém pro letní sezónu.

TPA – Textil-Plast-Absorber Je vhodný jako levná absorpční plocha pro ohřev vody v malých i velkých rekreačních bazénech. Další použití je vhodné při odběru tepelné energie z odpadní teplé vody a vzduchu.

92

Jaromír Sum

EKOSTART THERMA – Flüssigkeits-Sonnenkollektor Je určen pro solární systémy s nuceným nebo samotížným oběhem topného média, především však ve spojitosti s celoročním provozem na přípravu T.U.V., přitápění a jiné speciální případy. Je vyroben z materiálů, které zaručují vysokou životnost, absorbér je se selektivním povrchem. MISTRAL – Warmluft-Sonnenkollektor Je úplné solární zařízení sloužící k přitápění místností a objektů v přechodném období roku

Součástí výrobního programu je dále: •

START 100 - úplné solární zařízení na ohřev 100 litrů T.U.V.

•

AURA 170 - úplné solární zařízení na ohřev 170 litrů T.U.V.

•

kompletní solární systémy s dodávkou všech komponetů na ohřev T.U.V - 200, 300, 400, 500 litrů.

•

dodávky dalších komponentů jako střešní konstrukce, automatické regulace, hnací jednotky a systémy pro ohřev vody v bazénech

V inovačním programu byl dokončen vývoj velkoplošného slunečního kolektoru EKOSTART THERMA MAX o absorpční ploše 6 m2. EKOSOLARIS, a.s. se sídlem v Kroměříži může bez výrazného navýšení technologie v současné organizaci výrobních postupů uvádět na trh až 6000 m2/rok slunečních kolektorů EKOSTART THERMA a pokrýt požadavky ostatních uváděných výrobků. V ČR má vybudovanou síť více jak 60 zástupců, kteří jsou schopni poskytnout nejen obchodní zastoupení, ale také zajistí úplnou dodávku včetně montáže. Příklad uložení kolektorové plochy na rovném střešním plášti pro solární zařízení sloužící k ohřevu 500 litrů T.U.V. pro výrobní firmu.

93


Příklad uložení kolektorové plochy na sedlové střeše a technologie solárního zařízení pro ohřev T.U.V. a ohřev vody krytého bazénu

model stanice v Antarktidě pro českou vědeckou expedici s použitím obnovitelných zdrojů energie (sluneční kolektory pro ohřev T.U.V. a vytápění, využití větrné energie, tepelného čerpadla a fotovoltaické přeměny pro osvětlení)

Závěr Jsme si vědomi skutečnosti, že využívání obnovitelných zdrojů energie (v našem případě fototermální přeměny slunečního záření) na území Moravy (ČR) je závislé na dvou základních principech. a) Systematickou dotací pro uživatele b) Cílenou výchovou, zvláště mladé generace V Kroměříži za spoluúčasti dalších institucí je v plné přípravě program „VIA SOLIS“, který sleduje výchovu mladé generace na školách od 12 do 20 let. V tomto programu jsou zahrnuty nejen učební texty, ale také malé mobilní funkční modely solárních zařízení a tepelného čerpadla s jednoduchým měřením. Žák se pak může přesvědčit při vhodném učebním čase o skutečnosti a významu sluneční energie. Dá se předpokládat, že již v letošním roce bude tohoto programu využívat prvních 50 škol středního typu na Moravě v regionu Kroměříž. Tato nová generace, která v reálném čase nastoupí do řízení a organizace společnosti může pak s větším uvědoměním zavádět plnější využití obnovitelných zdrojů energie.

94

Luboš Miltr

STAV VYUŽÍVÁNÍ BIOPLYNU V ČESKÉ REPUBLICE Luboš Miltr Všude na světě je vkládaná naděje do biomasy, jako alternativního a obnovitelného zdroje energie. Předpokládá se, že biomasa nahradí v budoucnu podstatnou část mizejících neobnovitelných klasických zdrojů energie, jako je uhlí, ropa a zemní plyn. Za biomasu je v užším pojetí považována organická hmota rostlinného původu, získaná na bázi fotosyntetické konverze solární energie. Jako vhodnější se však jeví definice biomasy jako substance biologického původu, která zahrnuje rostlinnou i živočišnou biomasu. Biomasa využívaná k energetickým účelům je buď záměrně získávaná jako výsledek výrobní činnosti, nebo je odpadem zemědělské, potravinářské nebo lesní výroby, nebo odpadem komunálních hospodářství a údržby a péče o krajinu. Odhadovaná roční celosvětová produkce energeticky využitelné biomasy převyšuje téměř desetkrát svým energetickým potenciálem roční objem světové produkce ropy a zemního plynu. Přesto je podíl obnovitelných zdrojů energie, kam biomasa patří, na celkové spotřebě energie poměrně malý. Například 15 zemí EU má tento podíl ve výši asi 5%, když nejvýše stojí Rakousko, Švédsko, Finsko a Portugalsko se 14 - 18% využitelné energie z biomasy. O to výraznější bude rozvoj odvětví bioenergetiky v příštích letech, když si státy EU vytýčily jako cíl do roku 2010 zajišťovat 10% celkové spotřeby energie z biomasy. V České republice se otázkou energetického využívání biomasy zabývá několik výzkumných ústavů a vědeckých pracovišť Vysokých škol a univerzit. Prakticky využitelné jsou především výsledky Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Praze, Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích a Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze a jeho pracoviště v Chomutově, ale i dalších pracovišť. Za teoreticky důležité poznání považuji zatřídění energeticky použitelné biomasy do kategorií, ke kterým jsou přiřazeny nejvhodnější způsoby konverze a technologické podmínky způsobu konverze. Systém rozlišuje tyto základní typy konverze: •

Termochemická konverze 1. Spalování - výroba tepla 2. Zplynování - výroba generátorového plynu a uhlíkatého paliva 3. Pyrolýza - výroba generátorového plynu

•

Biochemická konverze 1. Anaerobní fermentace - výroba bioplynu 2. Aerobní fermentace - výroba tepla 3. Alkoholová fermentace - výroba etanolu a metanolu

•

Fyzikálně chemická konverze 1. Esterifikace bioolejů - výroba metylesterů olejů

Každý z těchto typů konverze má své zastánce a propagátory. Dá se také říci, že každá má své opodstatnění v různých podmínkách a to proto, že bioenergetika neplní jenom účel výroby energie, ale také účel ekologické likvidace odpadních organických hmot a další doplňkové funkce. Dá se dokonce říci, že některé způsoby konverze mají prvotní a nebo alespoň důležitou funkci v ekologickém zpracování organických odpadů. K těmto způsobům patří anaerobní fermentace, která při zpracování organických odpadů přináší jako produkt bioplyn. Se stavem řešení této problematiky v České republice bych vás chtěl dále seznámit.

95


V České republice a v bývalém Československu byly experimenty s výrobou a využitím bioplynu z odpadních látek v zemědělství zahájeny po II. světové válce. Zájem o tuto problematiku byl vyvolán tak, jako později několikráte, v období, kdy nastaly problémy se zásobováním klasickými druhy paliv a energií. To znamená, že prvotní byla potřeba energie a ekologická hlediska byla pouze podružná. Ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky v Praze byly v roce 1956 provedeny experimenty se získáním bioplynu ze slamnaté chlévské mrvy. Tyto experimenty pokračovaly v poloprovozním a později po roce 1982 v provozním měřítku. Jednou z největším akcí byla bioplynová stanice na zpracování kejdy z velkochovu prasat s příměsí městských kalů v Třeboni, která byla uvedena do provozu v roce 1974 a která má objem dvou reaktorů 3200 a 2800 m2. Výsledky této bioplynové stanice s denní výrobou 4500 – 6000 m3 bioplynu byly v té době srovnatelné celosvětově. V současné době je výstavba bioplynových stanic v zemědělských provozech, ale i v podnicích zpracovatelského průmyslu a v komunální sféře vynucena stále přísnějšími ekologickými předpisy. Energetický přínos je vítaný, není však zpravidla rozhodujícím důvodem investičně náročné výstavby bioplynové stanice. Důvodem je většinou nutnost řešení odpadového hospodářství, které přináší při stále větších požadavcích nové legislativy některým výrobcům i existenční potíže. Teprve následné ekonomické problémy s využíváním tohoto způsobu likvidace odpadů vede většinou hlubší analýze problematiky a hledání způsobů ekonomického využití bioplynových stanic, vyhledávání technologických a organizačně technických možností zapojení výroby bioplynu do podnikové strategie. Proto jsou v ČR známy stejné příklady, kdy vyráběný bioplyn slouží pouze k ohřívání kalů v reaktoru na teplotu fermentace. Jsou však také příklady jako firma RABBIT a.s. v Trhovém Štěpánově, kde bioplynová stanice s produkcí 1000 m3 za den vyrobí ročně téměř 0,5 milionu kWh elektrické energie a dále vyhřívá odpadním teplem z energobloku nejen vlastní fermentační reaktor, ale i odchovnu drůbeže, sušárnu dřeva a dále se ještě s další investicí na využití tohoto tepla počítá. Tento podnik přináší ročně více než 1,5 milionu Kč tržeb a 200 000 Kč zisku. Z pohledu celého systému výroby bioplynu v ČR lze uvést tyto charakteristiky: •

Jako materiály jsou nejvíce používány: Chlévská mrva a kejda, sláma, voda z mléčnic, odpady potravinářských závodů, komunální odpady a odpady z čističek odpadních vod a odpady vznikající při péči o sady, parky a krajinu. Odpady se používají ve formě tuhých odpadů při sušině 20 - 25% a nebo ve formě tekutých, čerpatelných odpadů při sušině 8 - 12%. Poměr obsahu uhlíku k dusíku je 4 - 6 u drůbežího trusu a prasečí kejdy, 7 - 9 u hovězí kejdy, 6 - 11 u kalů ze septiků a odpadů z jatek, 13 - 17 u chlévské mrvy, 20 - 30 u domovních odpadů a rašelinového bahna, 35 - 75 u rostlinných zbytků a 95 - 120 u kůry stromů, pilin a slámy. Do fermentačního reaktoru by podle poznatků VÚZT měla přicházet směs odpadů o poměru C/N v hodnotě 20 - 30 a s optimálním pH 6,8 - 7,8.

•

Metanogenese: Celý proces výroby bioplynu probíhá ve třech fázích: hydrolýza - acidogeneze metanogeneze. Problém spočívá v tom, udržet optimální vazbu mezi těmito fázemi. To se podaří za předpokladu přísunu dostatku materiálu ve výše popsané kvalitě a za předpokladu udržení provozní teploty v generátoru na úrovni 35 - 400C (při mezofilní metanogenezi), respektive 550C ± 10C (při termofilní metanogenezi).

•

Technická zařízení: V ČR se v převážně zemědělských provozech (ale i jinde) používá unikátní zařízení na anaerobní zpracování chlévské mrvy a jiných odpadních materiálů s obsahem sušiny 20 30%. Jde o systém fermentačních košů, zakrytých vzduchotěsným a tepelně izolovaným zvonem. Jde o přerušovanou výrobu s náběhovou, kulminační a klesající křivkou vzniku bioplynu, kde k dodržení pravidelné celkové výroby bioplynu je zapotřebí většinou 5 fermentačních jednotek s rozloženou výrobou do jednotlivých fází. Takové stanice jsou například v Hustopečích u Brna, v ZD Vyškovice u Prostějova, ZD Jindřichov u Hranic a jinde. Obsah metanu ve vyráběném bioplynu se pohybuje od 50 do 65%, obsah syrných sloučenin je zanedbatelný.

96

Luboš Miltr

Druhý typ bioplynových stanic zpracovává tekutý materiál s obsahem sušiny v rozmezí 8 až 12%. Tento obsah sušiny je považován za optimální a to jak z hlediska energetického, to znamená poměru spotřebovaného bioplynu na zahřívání materiálu k vyprodukovanému bioplynu, tak i z hlediska možnosti přečerpávání používaného materiálu. Pro tento typ bioplynových stanic je nejvhodnějším materiálem kejda. Vyprodukovaný bioplyn obsahuje 60% metanu, ale obsahuje více sirných sloučenin. Po využití kejdy na výrobu bioplynu je její tuhý podíl odseparován, tuhá frakce je použita pro organické hnojení a tekutá jako hnojivá zálivka, nebo je dále dočištěna a vypouštěna do vodotečí. V České republice byl postaven tento typ bioplynových stanic v ZD Kladruby u Rokycan, v ZD Plevnice a Skalice nad Svitavou a na bývalém státním statku Třeboň. •

Ekonomické využívání bioplynu Hlavní složkou bioplynu je metan, proto je i obdobně využíván. Nejčastěji je bioplyn spalován v kotlích, které jsou přizpůsobeny na spalování bioplynu. Účinnost těchto zařízení se pohybuje mezi 60 - 80%. Dále jsou vytvářeny systémy výroby elektrické energie, jejichž účinnost se pohybuje kolem 25 - 30% v elektrické energii a dále je účinnost závislá na dokonalosti využívání odpadního tepla. Celý systém může dosáhnout až 90% účinnosti. Využití bioplynu v mobilních prostředcích je většinou závislé na čištění, sušení a zkapalňování plynu, což znamená podstatné zvýšení nákladů Obecně se dá říci, že výroba bioplynu může být rentabilní při dodržení několika zásad: 1. Správně propočtená kapacita bioplynové stanice podle velikosti zdrojů, které jsou k dispozici a její 100% využívání. 2. Využívání dostatečného zásobníku bioplynu, který umožní vyrovnat výkyvy ve výrobě a tím plynulý odběr pro další spotřebu. 3. Využívání bioplynu v integrovaném systému spotřeby energie a tím minimalizovat ztráty energie. 4. Vzhledem k pořizovacím cenám zařízení považujeme za vhodnější větší stanice. 5. Dlouhodobě příznivý vliv na rentabilitu takovýchto provozů má zvyšující se cena fosilních paliv, která se dá do budoucnosti předpokládat.

Použitá literatura Pastorek - Wolf Výroba a využití bioplynu v zemědělství Pastorek Výroba a využití bioplynu Pastorek Využití biomasy k energetickým účelům Porker - Fejtek Linka na výrobu elektrické energie z bioplynu Propagační materiály České energetické agentury

97

Walter Graf

PŘEDPOKLADY HOSPODÁRNÉHO PROVOZU ZAŘÍZENÍ NA BIOPLYN Walter Graf Oblasti využití bioplynových zařízení se v současné době omezují ještě na zemědělskou a komunální oblast s přednostním úkolem - co nejefektivněji zhodnotit biogenní zbytkové látky ze zemědělství a potravinářského průmyslu. Výlučné získávání energie z energetických rostlin a ochrana vod hrají ještě podřadnou úlohu.

Status Quo v Rakousku Z reálného hlediska vděčíme za pokročilý stav bioplynové techniky angažovanosti provozovatelů bioplynových zařízení. V současné době je v Rakousku v provozu již více než 100 bioplynových zařízení, která vyrábějí přibl. 22 milionů kilowatthodin elektrického proudu a přibl. 40 milionů kilowatthodin tepla za rok. Z hledisek nákladů lze takzvaný „kontrolovaný způsob výstavby svépomocí „, nazývaný rovněž komponentová stavební technologie, doporučit. Budoucí provozovatel bioplynového zařízení totiž potřebuje pouze odborníka v oblasti bioplynu jako poradce a zkušeného plánovače s příslušnou koncesí. Ve spolupráci s místním řemeslníkem a dodavateli jednotlivých komponent se nakonec bioplynové zařízení dá sestavit. Přirozeně, že je možné si bioplynové zařízení v jakékoli velikosti a pro jakýkoli účel také nechat postavit. V Rakousku se prosadily tři typy bioplynových zařízení:

Typ A – Zásobníkové průtokové bioplynové zařízení: Základem tohoto typu bioplynového zařízení je standardní betonový sklad kejdy, zřízený způsobem betonového bednění, který je v plynotěsném provedení a je vybavený jak topením tak i míchadlem. Vysoké vlastní výkony ve spojení s přísným vedením stavby jsou předpokladem pro nízké stavební náklady. Tímto způsobem lze bioplynové zařízení také lépe přizpůsobit potřebám budoucího provozovatele. Kvasný prostor slouží někdy i jako skladovací prostor. V tom případě je však třeba dimenzovat trochu větší objem, protože v kvasném prostoru musí vždy zbýt určité zbytkové množství kejdy, aby se přitékající čerstvá kejda „naočkovala“. V poslední době se k fermenteru vždy staví „nádrž pro dokvašování“. Při normálním provozu se fermenter plní pomalu a vykvašená kejda přetéká, pokud je nádrž plná, do jámy na dokvašování. V případě plné nádrže pracuje zařízení na základě průtokové metody s dlouhou dobou zdržení substrátu. Podle zkušeností stoupá účinnost plynu s rostoucí dobou zdržení substrátu. Dodatečné přebudování nějaké již stávající nádrže na kejdu pro účely získávání bioplynu závisí vždy na jejím stavebním stavu. Většinou nejsou nádrže plynotěsné, a proto nejsou vhodné ani pro získávání bioplynu.

Typ B – Zařízení s ocelovou nádrží: Zařízení s ocelovou nádrží je pravděpodobně nejjednodušším řešením. Ležící ocelová nádrž (použitá nebo speciálně zhotovená) pojme množství mezi 50 a 150 kubickými metry. Zařízení může stát, pokud je dobře izolované, běžně v přírodě, elegantnější je přirozeně obestavění.

99


Topení je umístěno v přední třetině fermenteru nebo je v případě dvouplášťových nádrží rozvedeno po celém fermenteru. Míchací hřídel je průběžně osazený míchacími lopatkami a je poháněn malým motorem zevně. Substrát se nepřetržitě přivádí a odvádí. Důležitý je u zařízení s ocelovou nádrží příslušně velký, připojený sklad kejdy.

Typ C – Dvoukomorový systém Tento typ fermenteru pracuje bez mechanického míchadla. Nádrž na kvašení je rozdělena na oddělené funkční prostory. Hlavní komora na kvašení, která leží níže, je spojena komunikační šachtou s prostorem pro dokvašování, který leží nad ní.

Faktory, které ovlivňují hospodárnost bioplynového zařízení: Investiční náklady Investiční náklady jsou rozhodujícím faktorem pro dlouhodobou hospodárnost bioplynového zařízení. Na jedné straně je důležité, které komponenty budou koupeny za jakou cenu, na druhé straně, jakou velikost a jaký výkon tyto komponenty mají. Následující výpočty možných množství kejdy (na GVE a rok), při různém druhu chovaných zvířat vykazují enormní potenciál úspor při daném objemu fermenteru a nádrže na dokvašování bioplynového zařízení. Výpočet bude probíhat pro optimální velikost, a to na základě vzorce pro zatížení kvasného prostoru. Tento vzorec platí přirozeně pro všechny substráty, které mají být v bioplynovém zařízení přeměněny na bioplyn. V Ferm = IV • VSubstr. 3 V Ferm = objem fermenteru (m ) IV = doba zdržení ve fermenteru (d) VSubstr. = denní objem substrátu (m3 /d)

Množství kejdy na GVE a rok při různém druhu chovaných zvířat: Množství hovězí kejdy/GVE ± 10% TS 45 l kejdy/den ± 16 m3 kejdy/rok

± 7% TS

± 5% TS

58 l kejdy/den ± 21 m3 kejdy/rok


Objem fermenteru (30 dnů / 500 GVE) cca 675 m3

cca 870 m3

cca 1.275 m3

Objem zásobníku kejdy (100 dnů / 500 GVE) cca 2.250 m3

cca 2.900 m3

cca 4.250 m3

Množství vepřové kejdy/GVE ± 10% TS

100

± 7% TS

± 5% TS

Walter Graf

30 l kejdy/den

40 l kejdy/den

± 11 m3 kejdy/rok

± 14,5 m3 kejdy/rok


Objem fementeru (30 dnů / 500 GVE) ca. 450 m3

ca. 600 m3

ca. 900 m3

Objem zásobníku kejdy (100 dnů / 500 GVE) ca. 1.500 m3

ca. 2.000 m3

ca. 3.000 m3

Zhodnocení energie Také zhodnocení energie je rozhodujícím faktorem pro hospodárnost, alespoň dokud je možné používat prodej energie, resp. substituci energie za jediný (akceptovaný podpůrnými místy) zdroj příjmů. To, jak efektivně nebo neefektivně lze bioplyn přeměnit na elektřinu a teplo, ukazují následující výpočty. Pro výrobu bioplynu jsou vhodné přirozeně také ještě další substráty. Nejdůležitější z nich jsou: zbytky jídel, energetické rostliny, tuky ze starých jídel a oleje ze starých jídel.

Roční výroba bioplynu ± 500 GVE hovězí/vepřový dobytek cca 255.000 m3 (± ± 65% CH4) Z 255.000 m3 bioplynu /rok lze… …pomocí BHKW s elektrickou účinností 25% vyrobit cca 414.000 kWh elektrické energie a přibl. stejné množství volně disponovatelného tepla. …pomocí BHKW s elektrickou účinností 28% vyrobit cca 464.000 kWh elektrické energie a přibl. stejné množství volně disponovatelného tepla. …pomocí BHKW s elektrickou účinností 32% vyrobit cca 530.000 kWh elektrické energie a přibl. stejné množství volně disponovatelného tepla. ± 700 GVE hovězího/vepřového dobytka cca 360.000 m3 (± ± 65% CH4) Z 360.000 m3 bioplynu /rok lze… …pomocí BHKW s elektrickou účinností 25% vyrobit cca 577.000 kWh elektrické energie a přibl. stejné množství volně disponovatelného tepla. …pomocí BHKW s elektrickou účinností 28% vyrobit cca 655.000 kWh elektrické energie a přibl. stejné množství volně disponovatelného tepla. …pomocí BHKW s elektrickou účinností 32% vyrobit cca 740.000 kWh elektrické energie a přibl. stejné množství volně disponovatelného tepla. ± 1.200 GVE hovězího/vepřového dobytka cca 600.000 m3 /rok (± ± 65% CH4) Z 600.000 m3 bioplynu /rok lze… …pomocí BHKW s elektrickou účinností 25% vyrobit 975.000 kWh elektrické energie a přibl. stejné množství volně disponovatelného tepla.

101


…pomocí BHKW s elektrickou účinností 28% vyrobit 1,090.000 kWh elektrické energie a přibl. stejné množství volně disponovatelného tepla. …pomocí BHKW s elektrickou účinností 32% vyrobit 1,235.000 kWh elektrické energie a přibl. stejné množství volně disponovatelného tepla. ± 2.000 GVE hovězího/vepřového dobytka cca 1,050.000 m3 bioplynu /rok (± ± 65% CH4) Z 1,050.000 m3 bioplynu /rok lze… …pomocí BHKW s elektrickou účinností 25% vyrobit 1,700.000 kWh elektrické energie a přibl. stejné množství volně disponovatelného tepla. …pomocí BHKW s elektrickou účinností 28% vyrobit 1,900.000 kWh elektrické energie a přibl. stejné množství volně disponovatelného tepla. …pomocí BHKW s elektrickou účinností 32% vyrobit 2,160.000 kWh elektrické energie a přibl. stejné množství volně disponovatelného tepla.

Provozní prostředky Do oblasti „provozní prostředky“ spadá v první řadě zdokonalení statkových hnojiv, v důsledku čehož je pak zpravidla zbytečné dokupovat minerální hnojiva. Kromě toho lze do této oblasti započítat odpadnutí různých poplatků za odstraňování a likvidaci, např. poplatků podle různých nařízení o životním prostředí. Podle informací praktiků je třeba u provozních prostředků zdůraznit také snížené použití pesticidů. Vedle úspory minerálních hnojiv a pesticidů je třeba v oblasti „provozních prostředků“ zmínit přirozeně také postupné zlepšování půd. Ekonomická bilance však není zlepšením půd ovlivňována bezprostředně pozitivně, protože ještě chybějí vědecké podklady pro jednotný výpočet. Než budou tyto výpočty vypracovány, budou muset praktikové hodnotit oblast „provozních prostředků“ ještě velmi individuálně.

Podpory Podpory mohou být jako jednorázové investiční podpory nebo jako dlouhodobé výkonové podpory pro plošné prosazení nové techniky velmi pomocné. V zásadě by se však měly používat podpory zaměřené na daný cíl. Pro bioplynovou technologii se jako lepší druh podpory osvědčila výkonová podpora (ve vztahu k vyrobenému množství elektrické energie a tepla za rok). Na jedné straně jsou aktéři výkonovou podporou povzbuzováni k tomu, aby vyráběli co nejvíce energie co nejvýhodněji. Na druhé straně slouží výkonová podpora jako osvědčený regulativ pro moderátní investiční náklady, což nakonec přispívá k hospodárnosti bioplynového zařízení.

Resumé Faktem je, že pomocí bioplynové techniky lze dosáhnout maximálního možného synergického efektu mezi zhodnocením biogenních zbytkových látek a získáváním energie a že z hlediska ochrany životního prostředí a klimatu má bioplynové zařízení nesporné výhody, protože jsou ponechávány stranou pracovní kroky, které ničí koloběh.

102

Walter Graf

Zdroj:Österr. Biomasseverband & ARGE Biogas, 2000. Legenda: Biogasanlagen in Österreich – Bioplynová zařízení v Rakousku Anlagenanzahl (Linie) – počet zařízení (křivka) elektrische Leistung in kW – elektrický výkon v kW installierte elektrische Leistung (Balken) – instalovaný elektrický výkon (sloupce)

103

Prokop Beneš

VZTAH BANKOVNÍHO ÚSTAVU A INŽENÝRSKÉ PORADENSKÉ ORGANIZACE

Prokop Beneš

Vztah bankovního ústavu a inženýrské poradenské organizace Bankovní ústavy a finanční instituce mají objektivně zcela logický zájem na financování zajímavých a perspektivních investičních záměrů (projektů) s předpoklady úspěšného dokončení a tedy i vlastního fungování, které zároveň znamená i výhodnou návratnost vložených úvěrových prostředků navýšených o příslušnou marži (úrok). Přesto je případné uzavření úvěrové smlouvy velmi často provázeno překonáváním dlouhých časových úseků naplněných rozsáhlou i poměrně nákladnou administrativní a rozborovou prací a snahou o vysvětlování potencionálních rizik. Je třeba konstatovat,že banka vždy u každého úvěrového případu s určitou pro ni přijatelnou mírou rizika počítá. Je to však spojeno se zkoumáním celé řady faktorů, z nichž lze na příklad uvést : •

kvalitu projektu a jeho uskutečnitelnost (legislativní,technické,ekonomické,logistické,marketingové předpoklady),

•

způsoby zajištění vložených úvěrových prostředků (finanční,věcné,fiskální,spoluúčast třetích subjektů,vlastní managementu atp.)

•

znalost klienta a průhlednost jeho dosavadního hospodaření,jeho podnikatelská minulost i současnost, včetně odpovídající hmotné,finanční i manažerské účasti na realizaci projektu,

•

znalost podmínek na trhu v dané oblasti, včetně potřeb trhu, možností budoucího odbytu a z toho plynoucích požadavků na jejich uspokojování,

•

znalost nároků na výrobu v dané oblasti ve vztahu k technicko-ekonomickým předpokladům klienta,

•

znalost situace na trhu práce v daném regionu,

•

kvalita managementu investora (klienta),

•

časové proporce uskutečnění potencionálního investičního záměru (projektu) a možnosti návratnosti úvěrových prostředků.

podíl

investora,kvalita

Uvedené faktory ovlivňují výrazně vlastní nároky na investice a tedy i na angažovanost banky na daném projektu. Banka ve snaze o minimalizování svých rizik usiluje o jejich prověření a zajištění často zdánlivě bezpečnou cestou hmotných (nemovitých) záruk a pod. Tato cesta však není a nikdy nebyla optimálním řešením a v některých případech nezabránila akceptování zvýšených rizik spojených s financováním daného projektu, které tak mohlo vyústit až v klasifikovaný úvěr. Příčina tohoto vývoje je zjevná. Bankovní aparát ani odborné institucionální součásti banky specializované na finanční oblast hospodářského života prakticky nemohou rozsáhlou a pestrou problematiku z oblastí národního hospodářství často značně odlišných od bankovní praxe podrobně zvládnout a průběžně detailně sledovat. Úloha investora spočívá v prokázání dobrých předpokladů, které jeho podnikatelský záměr splňuje a to ve všech oblastech naznačených již uvedenými faktory charakterizujícími zájem a předmět ověřování oslovené banky. Zvláště se musí těmito faktory zabývat s ohledem na následující hlediska : •

kvalitní zpracování investičního záměru (projektu) průkazně zdůvodňujícího a opravňujícího nároky na rozsah a reálnost investice ( včetně předpokladů a podmínek její návratnosti,)

105


•

stanovení alternativ řešení investičního záměru (projektu) s ohledem na optimální možnosti jeho realizace (třeba i ve formě dílčích ucelených částí schopných samostatného fungování a tedy i odpovídající částečné alokace finančních prostředků ),

•

vyhodnocení alternativních řešení a možností s cílem optimálně využít provedené marketingové studie (nutnost vyhodnocení reálných potřeb trhu včetně dokumentování budoucích od bytových možností,)

•

výběr preferované alternativy (včetně průkazu solidnosti jejího odpovídajícího zajištění,

•

poskytnutí záruk bance včetně konkrétní a věcné vlastní spoluúčasti a angažovanosti investo ra, )

•

způsoby a formy zabezpečení realizace investičního záměru (projektu) se zvláštním zřetelem na kvalitu dodavatelských firem, výběr umístění provozů, podporu komunálních orgánů ap

To vše má značnou vypovídací hodnotu o bonitě investora a kvalitě jeho investičního záměru (projektu). Často však jen obtížně a zvolna dochází ke sjednocení pohledů a názorů investora a banky na celý projekt,jeho připravenost, zajištěnost, možnosti a podmínky realizace a jeho efektivnost (záruka budoucích zisků). Pokud vůbec ke společnému názoru na reálnost projektu dojde. I v případě vzájemné shody má banka většinou přetrvávající pocit nadměrného rizika, které ovlivňuje i praktická nemožnost průběžného ověřování pravdivosti a oprávněnosti tvrzení investora o účelu vynaložení úvěrových prostředků. Investor na druhé straně ve snaze o urychlenou realizaci svého projektu či dle momentální subjektivní situace mění jeho parametry aniž je řádně předem zdůvodnil a projednal s financující bankou. Vzniklá situace vyžaduje řešení. Znamená to vyřešit při přípravě a posuzování i při vlastní relizaci řadu relativně samostatných úloh : •

posouzeni technických a ekonomických parametrů daného investičního záměru (projektu),

•

porovnání vhodnosti a výhodnosti možných alternativ navrhovaného řešení předloženého projektu,

•

posouzení optimální doby vlastní realizace projektu,

•

posouzení životnosti a kvality staveb a v nich instalovaného zařazení (včetně kvality provedených stavebních a montážních prací a dodržení předepsaných technologií a norem jakosti,)

•

posouzení optimálního času pro realizaci investičního záměru (projektu),

•

posouzení předkládaných záruk a jištění projektu v mimofinanční oblasti,

•

předpoklady odbytových možností a marketingové situace v dané oblasti hospodářství,

•

doporučení optimálního programu a kontroly postupu vlastního uskutečnění díla (v možnostech stavebního dohledu až po převzetí supervize prováděného díla,)

Uvedené úlohy tvoří pracovní prostor, ve kterém se pohybuje další subjekt celého ná-mi analyzovaného procesu - inženýrská a poradenská stavební organizace. Inženýrská organizace se svými technickými i ekonomickými odborníky má ke své dispozici řadu ověřených metod, které jí umožňují výše uvedené úlohy úspěšně plnit. Je si však vědoma toho,že každou investici je nutno vedle stavebně - technických hledisek posuzovat i z hledisek ekonomických (na př.: stanovení hodnoty společnosti investora, finanční analýza atp.) a mimoekonomických. Pro mimoekonomické posuzování investice je na příklad vhodná : •

metoda silového pole ( posuzující důvody pro i proti realizaci projektu,přičemž ekonomické hledisko lze využít jako jeden z důvodů pro/proti uskutečnění investičního záměru,)

•

SWOT analýza (jde o detailnější rozbor investičního záměru (projektu), jehož základem je stanovení čtyř charakteristik dané investice :

106

Prokop Beneš

– – – –

silné stránky nedostatky příležitosti a možnosti rizika.

Optimální investiční záměr se vyznačuje převahou silných stránek nad nedostatky a většími překážkami a možnostmi než riziky. SWOT analýza by měla posuzovateli umožnit rozpoznat i na příklad schopnost investičního záměru čelit hrozbám pomocí svých silných stránek a pod. Stejně jako analýzu silového pole je nutno i metodu SWOT použít v kombinaci se stavebně - technickým a ekonomickým vyhodnocením investičního záměru (projektu). Celkový objem prostředků na investici i na provoz, ale i předpokládaný objem příjmů se odráží ve finančním modelu projektu. Obdobně je postupováno při aplikaci vypracovaného stavebně technického modelu realizace investičního záměru (projektu.) Z dosud uvedených poznámek plyne závěr, že banka, inženýrská organizace a investor jsou tři vrcholy rovnostranného trojúhelníku, které se ve vzájemné součinnosti doplňují nejen při posuzování vhodnosti a všestranné výhodnosti navrhovaného projektu, ale i při jeho přípravě a vlastní realizaci. Bance tento vztah umožňuje: •

hlubší analýzu a poznání investora a jeho investičního záměru (projektu),

•

nahrazení jednorázového uvolnění úvěrových prostředků postupným, v sou-ladu s věcným plněním investora,

•

přesun části odpovědnosti za čerpání úvěru dle skutečného postupu díla na nženýrskou organizaci,

•

prohloubení kontroly účelovosti a hospodárnosti vynakládaných úvěrových prostředků (veškeré financování díla i příjmy plynoucí z jeho dokončení ply -nou přes účet investora v bance, k jejich uvolňování se opět vyjadřuje inže -nýrská organizace.)

•

možnost operativního zásahu do čerpání a využívání úvěru v případě nevyjasněných disproporcí oproti schválenému projektu (ne až po ukončení nebo přerušení akce investorem.)

Investorovi tento vztah umožňuje: •

optimalizaci jeho projektové vize ve smyslu její vyšší efektivnosti a stability,

•

otevřený vztah k financující bance při řešení problémů vzniklých při realizaci projektu,

•

větší jistotu před případnou nehospodárností dodavatelů a kontrolu kvality a asové posloupnosti prací,

•

vyšší míru dodržování projektové kázně a harmonogramu stavby včetně osuzování nezbytnosti úprav projektu a harmonogramu stavby.

Inženýrské organizaci tento vztah umožňuje •

podrobně seznamovat banku se stavebně technickým stavem a postupem díla a v souladu s tím se vyjadřovat k postupnému následnému uvolňování álohových plateb ze schváleného úvěru (úvěrového rámce),

•

provádět komplexní supervizi postupu stavby a podílet se aktivně na řešení vzniklých problémů, včetně problémů dodavatelských v případě,že bude vykonávat přímý stavební dohled,

107


•

operativně projednávat řešení problémů s investorem a vést jej ke konstruk-tivnímu a hospodárnému postupu, v dohodě s bankou (včetně posuzování nezbytnosti případných úprav projektu a harmonogramu stavby během její realizace,

ZÁVĚR 1) Banka -- inženýrská organizace -- investor (a dále v návaznosti zhotovitel díla) představují tři základní subjekty (předpoklady) úspěšného dokončení díla za pomoci komplexního controlingu a ve vzájemné součinnosti a informovanosti. 2) Základními kameny určujícími a ovlivňujícími rozhodování výše uvedených tří subjektů je čas -- kvalita odvedeného díla -- náklady díla. Tyto tři základní kameny musí být během přípravy a realizace díla pružně spojeny a provázány. Lze je v kterémkoliv okamžiku průběhu projektu optimálně vybilancovat. 3) Řízení projektu je možné ve vztahu ke třem základním subjektům díla znázornit jako vzájemně se ovlivňující vztah jednotlivých pater pyramidy: a) vedení projektu, b) financování projektu, c) projekční činnost,řízení realizace,kontrola projektu, d) stavební a stavebně technická část projektu, pozemky, e) vnější zařízení,technické vybavení,provizoria.zaškolení f)

108

a provoz atp.

Andreas Trojer

PŘEHLED PODPOR PRO ROZVOJ VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ZE ZDROJŮ EU Andreas Trojer

Česko-rakouské partnerství v oblasti energie Přehled programů EU pro nenukleární energetické technologie BIT/Umwelt & Energie, 03/00

Třetí vypsaná soutěž ENERGIE Aktuální soutěž z 5. rámcového programu EU pro výzkum, technologický vývoj a demonstraci

5. RP: ENERGIE* CRAFT/KMU* 5. RP: Pořádané akce* 5. RP: Tématické sítě* EUREKA* INTAS*

5. RP: IRC*

TACIS/PHARE* ALURE 5. RP Doprovodná opatření* CARNOT* SAVE* ALTENER* SYNERGY*

Základní výzkum

Výzkum a vývoj

Demonstrace

* vhodné pro kooperaci ČR a Rakouska

Uvedení na trh

Investice

BIT/Umwelt & Energie, 03/00

Strukturální fond INTERREG MEDA EDF TACIS/PHARE*

Strategie

Technologie

Programy EU pro nenukleární energetické technologie

Blízkost trhu

109


Cíle EK • Bílá kniha pro obnovitelné zdroje energie Zdvojnásobení podílu RES ze 6% na 12% do roku 2010

Snížení emisí plynů způsobujících skleníkový efekt o 8% do roku 2010 v porovnání s rokem 1990

Opatření => energetický program


• Cíle Kyoto

Energetický program Základní akce (LA) LA6 Ekonomické a efektivní zásobování energií

Generické akce Zkoumání sociálně ekonomických aspektů energetického sektoru

LA 5: Ekologičtější energetické systémy, obnovitelné zdroje energie

110

5.1

Výroba elektřiny anebo tepla ve velkých zařízeních s malým množstvím vypouštěného CO2

5.2

Činnosti v oblasti vývoje a demonstrací související s nejdůležitějšími novými a obnovitelnými zdroji energie

5.3

Zapojení nových a obnovitelných zdrojů energie do energetických systémů;

5.4

Nákladově výhodné technologie ochrany životního prostředí pro výrobu energie;


LA5 Ekologičtější energetické systémy, obnovitelné zdroje energie

Andreas Trojer

LA 6: Ekonomické a efektivní zásobování energií 6.1 Technologie pro racionální a efektivní konečnou spotřebu energie; 6.2 Technologie pro přenos a rozvod energie; 6.3 Technologie pro akumulování energie; 6.4 Efektivnější explorace, získávání a využití KW; 6.5 Zlepšení efektivity nových a obnovitelných zdrojů energie; 6.6 Vypracování scénářů nabídky a poptávky; analýza cenové výhodnosti;

Rozpočet: 1042 mil. Euro Sociálně ekonomické průzkumy 2%

Ekologické energetické systémy, obnovitelné zdroje energie

Ekonomické a efektivní zásobování energií 52%

46%

3. vypsaná soutěž ENERGIE (dodatečná soutěž)

Rozpočet: 100 milionů EURO

Prezentace hlavních podporovaných bodů

111


Cíl soutěže Snížení množství CO2!!! (Kyoto! Bílá kniha!) Krátkodobá až střednědobá řešení s velkým potenciálem realizace ðPodpora a integrace obnovitelných zdrojů energie ðPalivová buňka pro mobilní a stacionární využití ðEfektivnost energie v dopravě; čistá a alternativní paliva ðEfektivnost energie v budovách

5.1. Výroba elektřiny anebo tepla ve velkých zařízeních s malým množstvím vypouštěného CO2 5.1.2

Efektivnější procesy nebo cykly přeměny energie, včetně vysokých účinností při spalování

5.2. Činnosti v oblasti vývoje a demonstrace pro nejdůležitější nové a obnovitelné nositele energie 5.2.1 Systémy přeměny na biomasu (včetně odpadu) 5.2.2 Optimalizace větrné energie 5.2.3 Ekonomičtější fotovoltaiky 5.2.4 Soustřeďující solárně tepelná zařízení 5.2.5 Další obnovitelní nositelé energie 5.2.6 Účinné, spolehlivé a ekonomické palivové buňky

112

Andreas Trojer

5.3. Zapojení nových a obnovitelných zdrojů energie do energetických systémů

5.3.1 Integrace obnovitelných nositelů energie do sítě a do autonomních systémů 5.3.2 Hybridní systémy

5.3.3 Zlepšení akceptability obnovitelných nositelů energie

5.4. Cenově výhodné ekologické technologie pro výrobu energie

5.4.1 Snížení lokálních a globálních množství ekologicky škodlivých emisí

6.1. Technologie pro racionální a efektivní konečnou spotřebu energie 6.1.3 Efektivní vytápění prostorů, chlazení, větrání, osvětlení a domácí přístroje jakož i integrace obnovitelných nositelů energie do budov 6.1.4 Optimalizace spalování v motorových vozidlech pomocí ekologičtějších uhlovodíků a alternativních pohonných hmot (s omezením na výrobu alternativních pohonných hmot pro palivové buňky včetně vodíku) 6.1.5 Hybridy a elektrické pohonné systémy a přístroje na akumulování a přeměnu energie (s omezením na palivové buňky a s tím spojené procesory, včetně výroby a akumulování vodíku na palubě) 6.1.6 Demonstrace inovačních veřejných i soukromých dopravních prostředků (s omezením na vozidla s pohonem palivové buňky a s tím spojenou infrastrukturu)

113


6.3. Technologie pro akumulování energie

6.3.1 Průběžné akumulování energie, včetně akumulování tepla a chladu (s omezením na systémy s obnovitelnými nositeli energie)

6.5. Zlepšení efektivnosti nových a obnovitelných zdrojů energie 6.5.1 Nákladově výhodné konstrukční díly pro větrné turbíny

6.5.2 Nákladově výhodné konstrukční díly pro fotovoltaické a soustřeďující solárně tepelné systémy

6.5.3 Cenově výhodné konstrukční díly pro zařízení na využití biomasy a odpadů

Výzva k podání návrhů projektů ENERGIE - základní akce: • 3. soutěž: 14. března až 31. května 2000 • 4. soutěž v únoru 2001 (témata a termíny nejsou ještě určeny)

ENERGIE - generické akce: • otevřená soutěž Þ příští rozhodný den: 31. května 2000

114

Andreas Trojer

Základna pro projekt EU? 1) Máte inovační myšlenku anebo

máte problém ve Vašem podniku, který je relevantní na evropské úrovni 2) Chcete k realizaci této myšlenky / řešení problému

spolupracovat s partnery v Evropě anebo

potřebujete k tomu externí podporu anebo

je Vaše myšlenka zajímavá také pro jiné firmy.

Možnosti účasti (1) Provádíte è è è

Jste

výzkum sami?

výzkumné projekty demonstrační projekty kombinované projekty FTE a demoprojekty

KMU a potřebujete nové technologie?

è è

prémie za sondování - „Exploratory Award“ kooperativní výzkum - CRAFT (podporovaný zakázkový výzkum)

Chcete è

adaptovat stávající technologie?

transfer technologií, „inovační“ projekty

Možnosti účasti (2)

Chcete se zapojit do sítě (výmena vědomostí a zkušeností)? è

koordinované akce (tématické sítě, pořádané akce)

Chcete získat zahraniční stipendium? Chcete získat zahraničního výzkumného pracovníka?

è

training (Marie Curie Fellowships)

Plánujete doprovodné akce k výzkumu (studie, konference, workshopy atd.) è

doprovodná opatření

115

Wilhelm Hantsch-Linhart

PROBLEMATIKA PŘÍPRAVY PROJEKTŮ: POŽADAVKY NA DOVOZCE (PŘEPRAVCE), INVESTORY, ZPRACOVATELE, PROVOZOVATELE, PLÁNOVAČE, VEŘEJNOST Wilhelm Hantsch-Linhart Od myšlenky projektu až k realizaci – možnosti podpory komunálních projektů v oblasti infrastruktury poskytované společností Finanzierungsgarantie Gesellschaft m.b.H. (FGG) V minulých letech doznala celková oblast „infrastruktura“ značného pohybu, nejen v celosvětovém měřítku a v sektoru velkých komunálních projektů, nýbrž především také ve východní Evropě a v méně dimenzovaném měřítku rovněž pro rakouské obce a středně velká města. Témata jako „efektivita energie“, „malé elektrárny“ a „Public Private Partnership“ se stala častějším předmětem diskusí. V těch oblastech, které nejsou zpracovávány bankami pro mezinárodní rozvoj při zapojení samých cílových států, může být poptávka po vytvoření infrastrukturních zařízení uspokojována rostoucí měrou pouze tehdy, jestliže budou dodatečně k podporám přizvány také soukromohospodářsky řízené zdroje financování. Z celkového hlediska je působnost nabízejících se podniků spatřována v plánování a provádění staveb vzhledem ke stále sílícímu zájmu mnohých zadavatelů o předkládání individuálních řešení pro technicky a organizačně komplexní požadavky na provoz infrastrukturních zařízení. To platí jak ve formě již vyzkoušených modelů koncesí, tak i stálě více pro formy BOO „build-ownoperate“.

Úloha FGG Úloha FGG spočívá v aktivní podpoře podnikatelských snah o dlouhodobé spojení s projektem jako provozovatel a tím současně o rozšíření operačního rádiu. Oblast veřejné infrastruktury se bude soukromým podnikům stále více nabízet jako pole působnosti, na jedné straně z důvodu nedostatku veřejných prostředků a na druhé straně z důvodu potřebného zvyšování efektivity při poskytování komunálních služeb. Především by se však měla prezence rakouského know-how etablovat rozhodně ve východní Evropě, kde jsou průmyslové podniky již úspěšně zakotvené. Je třeba se zmínit o nutnosti dodatečných investic do infrastruktury ve státech kandidujících na vstup do EU, aby bylo možné co nejrychleji dosáhnout požadovaných standardů v oblasti životního prostředí. Toho lze z douhodobého hlediska dosáhnout především formou spoluvlastnictví zařízení. Úloha FGG spočívá na základě těchto scénářů v urychlení rozhodování rakouských podniků pro jejich aktivní účast na tomto vývoji zajišťováním různých výhod (společné nesení hospodářských rizik, příprava projektů).

Aktivity Aktivity FGG budou při generování projektů vykonávány tím, že budou společně zpracovávány přípravné studie (často ve spolupráci s obcemi) pro podniky / potenciální provozovatele v rámci podpory studií FGG.

117


Uznávaný „added value“ by měl vyplynout z toho, že FGG vedle záruky financování bude na základě nástroje přímé garance větší měrou zapojována do poskytování úvěrů na projekty. Aktuálnost tématu efektivita energie, především ve formě „contractingu“, je potvrzována intenzívními aktivitami některých rakouských podniků, které chtějí ve spolupráci s FGG intenzívně zpracovávat tento trh ve východní Evropě. Se zaměřením na Rakousko, kde se tématem contractingu zabývají četné inženýrské kanceláře a instalační provozy, bude FGG popřípadě pracovat v kooperaci s tuzemskými bankami. Podstatným kritériem pro angažování FGG v daném projektu je kvalita tohoto projektu. Dobrý projekt v oblasti energie je takový projekt, který je realizován. Projekt bude realizován pouze tehdy, jestliže organizace, zvolená technika, hospodárnost i řízení projektu byly naplánovány a zdokumentovány tak, aby byly osoby odpovědné za projekt přesvědčeny o tom, že: „Projekt bude úspěšný.“ Projekt začíná myšlenkou a končí ukončením provozu. Mezitím probíhají různé fáze projektu a také se objevují různé, vzájemně se střídající osoby zúčastněné projektu. Pouze tehdy, jestliže budou všechny fáze projektu vyřízeny pozitivně, bude úspěšný také celý projekt. Fáze projektu mohou být naopak vyřízeny pozitivně pouze tehdy, jestliže budou osoby zúčastněné projektu spolupracovat a jestliže budou vyvíjet vlastní zájem o úspěch projektu. Jako nejdůležitější fáze projektu můžeme rozlišovat přípravu / plánování, investiční a stavební fázi a provoz. Ve fázi přípravy a plánování jsou hlavními osobami nositel projektu a plánovač, kteří jsou odpovědni za zdar projektu. K nositeli projektu je třeba uvést několik dodatečných slov: energetické projekty ve východní Evropě jsou většinou projekty v oblasti infrastruktury veřejného sektoru. To znamená, že odpovědnost nositele projektu spočívá na různých institucích a může být „rozdrobena“. Starosta, rozpočtové oddělení, regionální správa, ministerstva, ti všichni mohou projekt zastavit. Z tohoto důvodu je vývoj takových projektů časově náročnou a obtížnou záležitostí.

FGG podporuje investice do infrastruktury formou vývoje projektů Společnost Finanzierungsgarantie-Gesellschaft tuto okolnost identifikovala a přiznala jí význam vytvořením společností pro vývoj projektů. Společnosti pro vývoj projektů získávají myšlenky projektů především v oblasti energie a vod/odpadních vod, doprovázejí proces vzniku až po veřejnou soutěž a připravují v některých případech potřebné dokumenty. Tímto postupem jsou rakouské podniky stavěny do takové situace, že mohou včas získat informace k jednotlivým záměrům. Jako první účast založila FGG společně se státní maďarskou bankou pro financování a rozvoj MFB a maďarskou společností podnikové dislokace ITD společnost pro vývoj projektů v Maďarsku „DUNA Development Company Ltd.“. V České republice se v současné době vedou rozhovory s Česko-moravskou záruční bankou o založení společné společnosti.

FGG přejímá riziko v provozovatelských modelech V investiční fázi spočívá naopak odpovědnost za projekt na investorovi a na stavebním podniku. U veřejných záměrů v oblasti infrastruktury lze často pozorovat překračování termínů a překračování rozpočtových nákladů. Při účasti soukromých investorů lze tato rizika snížit. Společnost Finanzierungsgarantie-Gesellschaft provádí strukturování projektů více než 25 let a vnáší nyní toto know-how také do projektů v oblasti infrastruktury. Provozní fáze představuje další úsek projektu, který rozhoduje o zdaru projektu. Zde je tím, kdo přejímá odpovědnost za úspěch, provozovatelská firma.

118

Wilhelm Hantsch-Linhart

Faktory úspěšnosti pro energetické projekty Poté, co byly vyčísleny možnosti ztroskotání projektu, uveďme ještě několik stručných slov k faktorům úspěšnosti, proč se rakouské podniky angažují především v oblasti energie ve východní Evropě. Energie, ve formě tepla a proudu, byla v letech před revolucí zbožím, které poskytoval stát. Moderní management v oblasti energie byl využit pouze ve vyjímečných případech. V letech po revoluci se pak investovalo především do jiných sektorů, pouze velké elektrárny byly vylepšeny a přizpůsobeny tak, aby splňovaly podmínky pro emise. V oblasti menších kotelen nebo ohledně využití moderních zařízení na výrobu energie, jako kogeneračních jednotek na výrobu energie a tepla, nebo opatření k tepelné izolaci se událo pouze málo. Na druhé straně ceny za energii průběžně stoupají a státní dotace, jako např. pro dálkové vytápění, jsou postupně odbourávány. Zde vyplývá pro rakouské podniky v oblasti energie a contractingu „Window of Opportunity“. Pozornost je však třeba věnovat ještě potřebnému přizpůsobení právních rámcových podmínek, protože v mnohých oblastech je nejistota ještě veliká. Společnost FinanzierungsgarantieGesellschaft je však schopna nést společně část tohoto rizika („Risk-Sharing“) a zpřístupnit tak rakouským podnikům včas nové možnosti účasti.

119

Alois Geißlhofer

PŘEHLED PODPOR PRO ROZVOJ VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V RAKOUSKU, NAPÁJENÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ, EKONOMICKÉ POŽADAVKY Alois Geißlhofer

(1) Výtah z: EnergieSparFörderungen und EnergieBeratung 1999 (Podpory úspory energie a poradenství v oblasti energie) vybrány byly tyto podpory: •

Förderungen Niederösterreich (Podpory Dolních Rakous)

•

Bundesweite Förderungen Österreich (Celospolkové podpory Rakouska)

•

EU-Förderungen (Podpory EU)

Již v šestém vydání uveřejňuje agentura Energieverwertungsagentur (E.V.A.) příručku o energeticky relevantních podporách v Rakousku. Toto vydání EnergieSparFörderungen & EnergieBeratung 99 bylo oproti vydání z minulého roku zcela nově rešeršováno. Dodatečně byly do publikace zařazeny také nabídky energetických poradenství a podpory zemských hlavních měst. Pomocí Ukazatele cest k úsporám energie (viz strana 124 a násl.) můžete získat rychlý přehled pro Vás relevantních podpor a středisek poradenství, orientovaný na projekty. Na straně 123 jsme kromě toho uvedli několik tipů k úspoře energie. EnergieSparFörderungen & EnergieBeratung 99 lze získat v následujících verzích: •

v tištěné formě: tu si lze objednat u agentury Energieverwertungsagentur.

•

jako vydání on-line na WorldWideWeb (Internet): obsahem odpovídá tištěné verzi se všemi výhodami hyperlinkové techniky, pomocí níž můžete projít džunglí podpor pouhým kliknutím myši. Vydání on-line naleznete na následující internetové adrese: http://www.eva.wsr.ac.at/esf. Na této adrese si můžete také zdarma nahrát tuto publikaci a sami si ji vytisknout.

Důležité informace EnergieSparFörderungen & EnergieBeratung 1999 obsahují všechny nám známé podpory v oblasti energie (s výjimkou univerzitního výzkumu) na úrovni země, spolku a EU. Kromě toho popisují ve stručné formě nabídku nejdůležitějších energetických poradenských středisek v Rakousku. Dodatečně byly poprvé integrovány také podpory a poradenská střediska zemských hlavních měst. Vedle uvedených podpor existují často ještě možnosti poskytování podpor danou obcí a v některých případech také energetickými rozvodnými podniky. Krátká poptávka u daných středisek má smysl v každém případě. Dodatečně může pomoci kontakt s lokálními nebo regionálními energetickými poradenskými středisky. Popis podpor lze považovat pouze za základní informaci. Je bezpodmínečně třeba, abyste si u uvedených kontaktních míst obstarali podrobné směrnice pro poskytnutí podpory resp. požádali o pomoc pro podání žádosti.

121


Podpory země Horní Rakousy byly převzaty se schválením hornorakouské akademie životního prostředí z website země Horní Rakousy (http://www.ooe.gv.at/). Nové podpory nebo poradenská střediska resp. změny u stávajících směrnic pro podporu nebo nabídky poradenství i ostatní feedback posílejte laskavě na adresu [email protected]. Všechny údaje jsou bez záruky.

Využití EnergieSparFörderungen & EnergieBeratung 1999 Pomocí ukazatele cesty k úsporám energie (viz strana 124 a násl.) si můžete krok za krokem získat přehled o podporách, které jsou pro Vás relevantní: 1. krok:

Nalezněte vhodnou kategorii Vašeho předmětu podpory.

Předmět podpory Opatření energie

na

definice

úsporu Tepelná izolace, výměna oken, renovace topení, poradenství, kombinovaná doprava železnice-loď-silnice, elektromobily

Tepelná čerpadla

Zařízení tepelných čerpadel pro úpravu teplé vody a částečně vytápění místností, ostatní účely

Solární zařízení

Tepelné sluneční kolektory na úpravu teplé vody, vytápění místností a další účely, fotovoltaiková zařízení k získávání elektrické energie, solární vozidla

Biomasa

Biomasová topná zařízení (jednotlivá zařízení)

Dálkové teplo

Připojení na dálkové vytápění, zřízení zařízení pro dálkové vytápění (také biomasová zařízení dálkového vytápění), studie dálkového vytápění (k hospodárnosti), zřizování kogeneračních zařízení

Další alternativy energie

Využití malých vodních elektráren, bioplynu, plynu z deponií, větrné energie a geotermálních zdrojů

Výzkum, koncepce

Výzkum, demonstrační a pilotní energetické koncepce pro obce

Cestovní ruch

Opatření na úsporu energie a využití obnovitelných nositelů energie speciálně v provozech cestovního ruchu

Poradenství energie

2. krok:

zařízení,

vývoj,

inovace,

v oblasti Energetická poradenská střediska

Najděte vhodnou kategorii žadatele o podporu:

Žadatel o podporu

Definice

Private

fyzické osoby, spolky, neziskové prospěšné svazy bytové výstavby)

soukromá osoba Unternehmen podnik Gemeinden

organizace

(např.

veřejně

živnostenské a průmyslové podniky, zemědělské svazy, provozovatelé zařízení (k přeměně resp. „získávání“ energie), veřejná zařízení, pokud se jedná o samostatné podniky výhradně tuzemská územní korporace „obec“

obce V ukazateli cest k úsporám energie jsou platné kategorie žadatelů o podporu zřejmé na levném kraji pod zkratkou (P / U / G).

122

Alois Geißlhofer

3. krok:

Najděte podpory/poradenství, příslušející Vašemu Všechny názvy podpor obsahují danou geografickou platnost.

místu

projektu.

Platnost

Definice

Spolková země

Podpory platné pouze v dané spolkové zemi.1

Rakousko

Podpory, které jsou udělovány v celé spolkové oblasti. V některých případech (např. podpora východu) mohou jak projekty tak i žadatelé o podporu přicházet ze zahraničí.

Evropská unie

Podpory, které uděluje Evropská komise. V mnoha případech je pro poskytnutí podpory potřebné konsorcium se zahraničními partnery projektu.

Podpory nejsou všechno! Podpory pro opatření na úsporu energie dávají dodatečnou motivaci k provádění investic pro úsporu energie. Často však nejsou potřebné vůbec žádné – nebo jen zanedbatelné dodatečné investice k tomu, aby se spotřebovávalo méně energie a aby se tak šetřila peněženka a přitom ulehčilo životnímu prostředí. •

Již při plánování domu by měly být zohledněny pozdější náklady na energii. Nízkoenergetické domy jsou dnešním nejnovějším stavem techniky a nemusejí stát již tolik jako „konvenční“ domy. Pomocí šikovného plánování lze podstatně ovlivnit pozdější faktury za energii. Obraťte se k tomu účelu na četné odborníky v energetických poradenských střediscích. Další a dodatečné informace získáte také na website etn na Internetu (http://www.etn.wsr.ac.at/). Tam se také dozvíte, kde ve Vaší blízkosti stojí nějaký nízkoenergetický dům a kdo dům naplánoval.

•

Využívejte znalostí energetických poradenských středisek a zkušených plánovačů a řemeslníků. Tak můžete zajistit, že Vaše opatření k úspoře energie dosáhnout maximálního ekonomického a ekologického profitu. Především správné plánování, výběr a instalace topného zařízení vyžaduje rozsáhlé odborné vědomosti a neměla by být prováděna bez profesionální pomoci.

•

Také Vaše chování při nakupování může rozhodující měrou ovlivnit náklady na energii: ne vždy je nejlevnější přístroj co se týče délky životnosti tím nejvýhodnějším. Informační plakety (labely) uvádějí u mnoha domácích přístrojů, jako např. u praček, myček, chladniček a mrazniček, jak je přístroj efektivní. Orientujte se při koupi podle nich. Informace k těmto bodům a přirozeně také k elektropřístrojům, na nichž se žádné informační plakety nenacházejí, Vám poskytnou energetická a spotřebitelská poradenská střediska.

•

I když úsporné žárovky nejsou laciné, úspory energie dosažené pomocí nich mohou být enormní a zvýšená životnost oproti klasickým žárovkám zlepšuje navíc hospodárnost. V místnosti, v níž svítí každý den 2 hodiny jedna 100 wattová žárovka, můžete pomocí úsporné žárovky snížit Vaše náklady na energii o více než 100 šilinků na rok.

•

Podniky avšak také obce s náklady na energii cca od 500.000 šilinků mají možnost uzavřít kontraktingovou smlouvu. V tomto případě se o Vaše využití energie postarají odborníci, kteří kromě toho financují opatření na úsporu energie. Zaplacení těchto výdajů probíhá formou takto dosažených úspor energie. Další informace k tomu naleznete na Internetu na adrese: http://www.eva.wsr.ac.at/contracting. Tam najdete seznam rakouských firem nabízejících kontrakting a četné referenční projekty.

123


•

Televizor, který je stále připravený k provozu („Stand-by“), je vesměs příjemná záležitost. Sáhneme po dálkovém ovladači a obraz je tu. Tento luxus však působí na Vaše náklady na energii. Za rok může činit až 100 šilinků.

•

Pokud chcete sami zjistit, kolik energie Vaše domácí přístroje potřebují, můžete to změřit pomocí přístroje na měření proudu. Většina energetických poradenských středisek elektrorozvodných podniků půjčuje tyto přístroje zdarma. Adresy a telefonní čísla poradenských středisek zjistíte v této brožuře.

EnergieSparWegweiser (Ukazatel cesty k úspoře energie)

Opatření na úsporu energie P

G Dolní Rakousy: Podpora bytové výstavby a sanací obytných domů

P

Dolní Rakousy: Výměna topných kotlů a připojení k dálkovému vytápění U

Dolní Rakousy: Zemská investiční podpora

U

Dolní Rakousy: Zemská provozní sídlištní akce

U

Dolní Rakousy: Akce země Dolní Rakousy ve formě příspěvku k úrokům pro zařízení na ochranu životního prostředí

U

Dolní Rakousy: EU iniciativa společenství KMU v Dolních Rakousech

U

Dolní Rakousy: Zemská společná podpora k akci ke zlepšení živnostenské struktury BÜRGES G Dolní Rakousy: Zemská finanční zvláštní akce „Snížení nákladů na energii“ pro obce

P U G Dolní Rakousy: Podpora úsporných elektropřístrojů P U G Dolní Rakousy: Podpora plynu EVN U

Rakousko:Úvěry ERP dopravnímu hospodářství

U

Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Využití průmyslového odpadního tepla

U

Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Provozní opatření na úsporu energie

U

Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Tepelná sanace budov

U

Rakousko: BÜRGES – Akce ke zlepšení živnostenské struktury

U

Rakousko: Velký program ERP pro kombinovaný pohyb zboží

P

Rakousko: Zvláštní výdaje odečitatelné od daně z příjmů U

P U

Evropská unie: Podpůrný program „Růst a životní prostředí“ Evropská unie: Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti energie – SYNERGY

Tepelná čerpadla P

G Dolní Rakousy: Podpora bytové výstavby a sanace obytných domů

P

Dolní Rakousy: Podpora fotovoltaikových zařízení

solárních

zařízení,

zařízení

tepelných

čerpadel

a

P U G Dolní Rakousy: Podpora úsporných elektrických přístrojů U P

124

Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Provozní opatření na úsporu energie Rakousko: Zvláštní výdaje odečitatelné od daně z příjmů P . . . P r i v a t e;

U . . . U n t e r n e h m e n;

G...Gemeinden

Alois Geißlhofer

U

Evropská unie: Podpůrný program „Růst a životní prostředí“

Solární zařízení P


P

Dolní Rakousy: Podpora fotovoltaikových zařízení

P U

Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Solární zařízení

U P

solárních

zařízení,

zařízení

tepelných

čerpadel

a

Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku - Fotovoltaika Rakousko: Zvláštní výdaje odečitatelné od daně z příjmů

U


Biomasa P


P

Dolní Rakousy: Výměna topných kotlů a připojení k dálkovému vytápění

P U

Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Biomasová malá zařízení

P U

Rakousko: Podpora kogenerační zařízení

životního

prostředí

v tuzemsku

–

Biomasa

a

biomasová

U

Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Výměna biomasových kotlů

U

Rakousko: Odvětví 69 – Energie z biomasy a další alternativy energie

U


Dálkové vytápění P


P

Dolní Rakousy: Výměna topných kotlů a připojení k dálkovému vytápění U

Dolní Rakousy: Podpora dálkového vytápění

P U G Dolní Rakousy: Podpora dálkového vytápění EVN U P U

Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Bioplyn Rakousko: Podpora kogenerační zařízení

životního

prostředí

v tuzemsku

–

Biomasa

a

biomasová

P U G Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Plyn z deponií U

Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku - Kogenerační zařízení na zemní plyn

U

Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Přestavba na dálkové vytápění

U G Rakousko: Regionální a komunální energetické koncepce a studie U


U


Další alternativy energie U

Rakousko: Investiční příspěvky pro malé vodní elektrárny

U

Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Bioplyn

P U G Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Plyn z deponií

125


U

Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku - Geotermie

U

Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Malé vodní elektrárny

P U

Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Větrné elektrárny

U


U


Výzkum, koncepce U

Dolní Rakousy: EU iniciativa společenství KMU v Dolních Rakousech

U

Dolní Rakousy: Příspěvky k zakázkám na výzkum a vývoj

U

Dolní Rakousy: Dolní Rakousy – podpora inovace

U

Rakousko: Fondy na podporu výzkumu průmyslového hospodářství

U G Rakousko: Regionální a komunální energetické koncepce a studie U

Rakousko: Podpory životního prostředí v zahraničí

U

Rakousko: Podpory ve středoevropských a východoevropských státech (MOEL) a v nových nezávislých státech (NUS) – Podpůrná opatření úřadu spolkového kancléře

P U G Evropská unie: Doprava v 5. rámcovém programu P U G Evropská unie: Nenukleární energie v 5. rámcovém programu U

Evropská unie: INCO-Copernicus-2

P U G Evropská unie: SAVE II (Specific Actions for Vigorous Energy Efficiency) P U G Evropská unie: ALTENER II (Alternative Energies) P U G Evropská unie: Strukturální fond EU – Energetické projekty P U

Evropská unie: Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti energie – SYNERGY

U

Evropská unie: Technologická podpora pro KMU v 5. rámcovém programu

U

Evropská unie: Evropská iniciativa v oblasti výzkumu a technologií – EUREKA

Cizinecký ruch U

Dolní Rakousy: F.I.T. 2001 Standard (Podpora v turismu)

U

Rakousko: Podpora životního prostředí v tuzemsku – Tepelná sanace budov

U

Rakousko: Top-Tourismus-Aktion

U

Rakousko: Úvěry ERP pro turistické hospodářství

Poradenství v oblasti energie P U G Dolní Rakousy: Energetické poradenství obchodního střediska pro energetické hospodářství P

G Dolní Rakousy: Energetické poradenství pracovní skupiny ARGE Erneuerbare Energie

P

Dolní Rakousy: Energetické poradenství komory pracujících

P U G Dolní Rakousy: Energetické poradenství energetické agentury Waldviertel U

Dolní Rakousy: Poradenství v oblasti ekologického provozu

P U G Dolní Rakousy: Energetické poradenství EVN P

126

G Dolní Rakousy: Energetické poradenství poradenského střediska životního prostředí P . . . P r i v a t e;

U . . . U n t e r n e h m e n;

G...Gemeinden

Alois Geißlhofer

P U

Dolní Rakousy: Energetické poradenství městských podniků St. Pölten

P

Rakousko: Energetické poradenství pracovní skupiny ARGE Erneuerbare Energie U

Rakousko: Poradenské akce v rámci iniciativy společenství KMU

U

Rakousko: Energetické poradenství pro podniky s velkou spotřebou energie

U G Rakousko: Energetické poradenství Rakouského svazu spotřebitelů energie

Následující směrnice pro podpory jsou k dispozici pouze v německém jazyce. Žadatel o podporu musí pro žádost – kromě případů programů EU – také používat německý jazyk.

(2) Aspekty hospodárnosti tepla získaného z biomasy Dálkové/blízké vytápění z biomasy Přepočty a normy RMM

FMO

SRM

kg měkkého dřeva

kg tvrdého dřeva

kg smíšeného dřeva

Štípané dřevo Prostorové metry s kůrou

Kulatina Plnometry bez kůry

Štěpkovina Prostorové metry sypané hmoty G 30- G 50

w=25%

w=25%

w=25

1

0,7

1,9

490

630

560

1,4

1

2,8

700

900

800

0,55

0,4

1

250

330

290

2,3

1,6

4

1.000

-

1,7

1,2

3

-

1.000

Zdroj: Ing. H. Bartmann, LFS Pyhra Velikost kusů Název

Zkratka

Velikost

Jemné štěpky

G 30

< 3 cm

Střední štěpky

G 50

< 5 cm

Hrubé štěpky

G 100

< 10 cm

Třídy jakosti Obsah vody

Označení

Obsah vody

vyschlé na vzduchu

W 20

WG < als 20%

odolné proti poškození při skladování

W 30

WG >= 20 < 30%

Výhřevnost Doba skladování cca v kWh/kg 4,0

cca 3 roky

127


omezeně odolné proti poškození při skladování

W 35

WG >= 30 < 35%

vlhké

W 40

WG >= 35 < 40%

čerstvě sklizené

W 50

WG >= 40 < 50%

3,4

přes 1 léto

2,0

čerstvě přivezené z lesa

Zdroj: Energie aus Holz (Energie z dřeva), Dolnorakouská zemědělská komora, 1997 Obsah vody je množství vody uvedené v % vztažené k čerstvé hmotnosti (celková hmotnost). Základem pro výpočet výhřevností je hmotnost, protože výhřevnosti jednotlivých druhů dřev vypočtené na bázi hmotnosti (výhřevnost v kWh/kg) nevykazují prakticky žádné rozdíly. Podle objemu (výhřevnost v kWh/Srm) dochází ke značným rozdílům (až 70%) např. mezi topolem a akátem. Náklady a výnosy z výroby palivového dříví Náklady na tunu v ATS *)

Strojní náklady

Pracovní náklady**)

Celkové náklady

Ø Výnosy

Příspěvek na úhradu

1-metrová polena W 20

160,7

428,6

589,3

600,0

10,7

Kusové dříví, připravené k vsázce do pece

250,0

642,9

892,9

900,0

7,1

*) podle NÖ LK, směrné hodnoty ÖKL, 1 RMM = 0,56 t smíšeného dřeva (50% tvrdého, 50% měkkého) **) 100,- ATS/Akh Náklady a výnosy výroby štěpkovin v ATS na tunu

Strojní náklady

Lesní štěpky W 30-35

448,3

Výkon sekání v Srm/h

9

Ø prostředky Ø v cm

7

Pracovní náklady*) 344,8

Celkové náklady

Výnosy

793,1

800,0

Příspěvek na úhradu 6,9

*) 100,- ATS/Akh, 50% přiřazeno údržbě lesa, 50% přiřazeno výrobě štěpků 1 SRM (prostorový metr sypané hmoty) = 0,29 tun Podle výkonu sekacího stroje (v SRM/h) však lze produktivitu zvýšit až na dvojnásobek, a tím snížit náklady na pracovní dobu až o přibl. um 35%. Proti tomu však stojí strojní náklady, které jsou vyšší až o 70%.

128

Alois Geißlhofer

Náklady a výnosy zemědělského družstva pro dálkové vytápění Nákladové účetnictví – dálkové vytápění v Pyhře

Všechny ceny bez daně Vlastní z obratu! kapitál:

Výchozí údaje Ztráty v síti Výnos z energie na MWh za kotlem Účinnost kotle Podniková mzda pro výtopnu EVN

Roční údaje 20% 192,78% 70.000,-

Obsahy energie

Odbyt energie zákazníkům

3,40 MWh

Obsah energie v 1 t kůry >W 50

2,25 MWh

2000

2001

2002

..

2010

Spotřeba energie za kotlem

3.100 3.400 3.600 3.700 MWh MWh MWh MWh 3.875 MWh 4.250 MWh 4.500 MWh 4.625 MWh

4.000 MWh 5.000 MWh

Primární spotřeba energie před kotlem

4.968 MWh 5.449 MWh 5.769 MWh 5.929 MWh

6.410 MWh

Spotřeba energie minus FS

4.696 MWh 5.177 MWh 5.497 MWh 5.657 MWh

6.138 MWh

Množství WHG (zemědělci) v t

Obsah energie v 1 t lesních štěpků

1999

1.200.000, -

Množství kůry (W50) v t

259 t

275 t

283 t

307 t

1.910 t

2.028 t

2.087 t

2.264 t

2.047 t

2.248 t

2.383 t

2.450 t

2.651 t

Podíl WHG

17%

Náklady na WHG z dodacího práva

170.762,-

188.244,-

199.899,-

205.727,-

223.209,-

Podíl kůry atd.

83%

Náklady na kůru

467.716,-

515.601,-

547.524,-

563.486,-

611.370,-

80 t

Náklady WHG FS

38.982,-

38.982,-

38.982,-

38.982,-

38.982,-

677.460,-

742.827,-

786.405,-

808.194,-

873.561,-

Množství WHG za nájem (FS) v t Ceny surovin

Spotřeba surovin v t celkem

235 t 1.732 t

Náklady na nákup surovin celkem

Cena za t WHG

727,-

Výnos z energie z WHG

119.555,-

131.795,-

139.955,-

144.035,-

156.275,-

Cena za t kůry (W50)

270,-

Výnos z energie z kůry

583.710,-

643.470,-

683.310,-

703.230,-

762.990,-

Cena za t WHG W30 (FS)

487,-

Výnos z energie z WHG FS

40.735,-

40.735,-

40.735,-

40.735,-

40.735,-

744.000,-

816.000,-

864.000,-

888.000,-

960.000,-

814.000,-

886.000,-

934.000,-

958.000,-

1.030.000, -

804.460,-

865.827,-

909.405,-

931.194,-

996.561,-

9.540,-

20.173,-

24.595,-

26.806,-

33.439,-

Docílitelná cena bez daně z obratu

768,-

805,-

817,-

822,-

836,-

Docílitelná cena WHG z daní z obratu

845,-

886,-

898,-

904,- #

920,-

Vesměs konstantní náklady / rok

Výnosy z prodeje energie celkem

ZA na náhradu vlastních prostředků – AIK Náklady na účetnictví

13.000,-

Celkové příjmy:

20.000,-

(Výnosy z energie + podniková mzda)

Revize, bilance

10.000,-

Mzdové náklady pro správce topení

70.000,-

Náklady na nájem Ostatní náklady (porto, telefon,..) ? Cena za t WHG včetně daně z obratu

4.000,10.000,0,800,-

Výdaje celkem: (Suroviny, různé náklady, mzda) Výsledek pro FWG

Zdroj: Ing. H. Bartmann, LFS Pyhra

129


Z toho vyplývá, že za zvolených předpokladů •

výnos zemědělského družstva pro dálkové vytápění ve výši 192,- ATS na MWh (netto) po výstupu z kotle a

•

cena ve výši 800,- ATS brutto za tunu zemědělských štěpků franko výtopna

může družstvo žít akorát tak, aby pokrylo své náklady, pokud použije přibl. 83% kůry a (pouze) 17% zemědělských štěpků. Pro pily byl vykalkulován nákup kůry ve výši 270,- ATS/tunu (netto). Pokud lze získat kůru levněji, rentabilita se podstatně zlepší.

Hospodárnost podniku zásobujícího teplem Pro zvolený příklad dálkové výtopny v Pyhře byl použit následující výpočet hospodárnosti pro provozovatele EVN. Protože není znám konečný odběr tepla ani speciální podmínky pro velkoodběratele, jedná se pouze o fiktivní předpoklady založené na vlastním odhadu: Předpokládaný odběr tepla Č.

Název

Stavby

Stávající zařízení

1.

Školní budova, internát 270 kW vytápění Zemědělská na olej, >20 let odborná škola Bj. 75 v Pyhře

2.

Dílny, hala na Provoz zpracování mléka, 6 Kyrnberg (k odborné škole obytných jednotek v Pyhře)

4.

Obytný útvar GEBAUNIOBAU (4)

5.

Hlavní škola (II. stupeň) a obecní úřad v Pyhře

270 není bezpodmínečně nutné, ale je silně žádané 200 Přestavba stávajícího topení plánována již na zimu 98/99; velmi nutné

48 bytových jednotek (poslední etapa výstavby dokončována) Bj.97,98,99

Zásobování teplem na základě blízkého vytápění EVN (kotle na olej)

200 Přestavba topného systému podle uvážení EVN

8-třídní hlavní škola s vedlejšími místnostmi; sanována, cca Bj.50

Olejové vytápění, uvedené do provozu před několika málo lety, s výkonem 270 kW k zásobování obou budov

270 v důsledku nového topného zařízení není bezpodmínečně nutné

Olejové vytápění s výkonem 270 kW k zásobování obou budov, 20 let staré, obnovu lze očekávat v příštích letech

250 obě budovy jsou již propojeny teplovodním potrubím; přechod z důvodu starého zařízení je myslitelný

Základní škola (I. stupeň) a budova požárního sboru v Pyhře

8- třídní základní škola s vedlejšími místnostmi a tělocvičnou; Bj 78

7.


48 bytových jednotek Olejové vytápění Bj cca 65, pošta, 25 let lékařská praxe, policie

8.


16 bytových jednotek Bj cca 75

130

Naléhavost připojení k dálkovému vytápění

cca 60 kW vytápění na štěpky 12 let

obecní úřad nově sanován (96) 6.

Spotř. kW cca

budova požárního sboru Bj. cca 75

Vytápění elektřinou

200 Zařízení běží v současné době údajně bezvadně a s výhodnými náklady, zájem o porovnání nákladů 80 Přestavba je žádána z důvodu drahého vytápění elektřinou, technicky nákladnější

Alois Geißlhofer

9.

Alpenland

17 bytových jednotek a záchranná služba

žádné (stavební záměr)

90 Zásobování teplem již ujednané s EVN

10. Obytný útvar GEBAUNIOBAU (3)

45 bytových jednotek Bj cca 88

Olejové vytápění (?) 10 let

220 Zásobování teplem v současné době přes EVN?

CELKEM

1780

Výpočet nákladů na teplo na jednorodinný dům (12 kW)

Hodnota

Jednotka

20.000

kWh spotřeba/rok

1.666

h/a hodin/rok

12

kW přípojný výkon

10.600

ATS pracovní ceny/rok

2.628

ATS základní ceny/rok

648

ATS ceny měření/rok

13.876

ATS celkem netto/rok

16.651

ATS celkem brutto/rok

Zdroj: EVN u FWG Pyhra 1999 Základní údaje, investiční náklady a financování Stupně dostavby

Jednotka

Spotřeba tepla

kW

Počet odběratelů tepla (EFH Äqu.)

#

Délka potrubí v síti (bez domovního bm potrubí)

2001

2002

2003

1.600

1.780

1.930

133

148

161

2.500

3.500

4.000

Speciální ztráty tepla 0,25 MWh/m.a.

kW

347

486

556

Celková spotřeba tepla

kW

1.947

2.266

2.486

Hodiny provozu s plným vytížením

h.a

1.800

1.800

1.800

Vyrobené množství tepla za kotlem

MWh

3.505

4.079

4.474

Současnost

%

90

90

90

Potřebný příkon

kW

1.753

2.040

2.237

Prodané množství tepla

MWh

3.155

3.671

4.027

Plánované investice (ND 20 let)

ATS

40.000.000

Vlastní prostředky

ATS

1.200.000

Podpora 45% bez důvodu/WMZ

ATS

18.000.000

Předávání tepla 27.500/dům

ATS

3.666.667

Příspěvek ke stavebním nákladům 800/kW

ATS

1.280.000

131


Připojení k síti 8.500/dům

ATS

1.133.333

Úvěr (tč. AIK 3,5%, zbytek 8%)

ATS

14.720.000

Průměrné investiční náklady podle BIOCOST 12.438 ATS/kW nebo 904 Euro/kW. (v tomto případě však 20.725 ATS) Výpočet úspěšnosti při plném odepsání Výpočet úspěšnosti

2001

%

2002

%

2003

%

Výnosy z tepla

2.108.685

100,00

2.468.097

100,00

2.505.119

100,00

Řádné provozní náklady ovlivňující výdaje

1.634.000

77,49

1.718.300

69,62

1.778.785

71,01

952.600

45,18

857.340

34,74

762.080

30,42

-477.915

-22,66

-107.543

-4,36

-35.746

-1,43

2.000.000

94,85

2.000.000

81,03

2.000.000

79,84

-117,51 -2.107.543

-85,39

-2.035.746

-81,26

Úrokové náklady ŘÁDNÝ CASH FLOW Odpisy HOSP. VÝSLEDEK

-2.477.915

Zdroj: LWK Stm. DI Plank, 8.2.1998 Zohledněno: topné zařízení, náklady na prostory, naplňovací šnek s plnicím žlábkem Není zohledněno: příjezd, rozvod tepla, komín

Shrnutí Nová výstavba projektů dálkového vytápění včetně nové rozvodné sítě s odbytem menším než 1.500 kWh/bežný metr délky sítě resp. s výkonem nižším než 1 MW na kilometr délky sítě není z hospodářského hlediska rentabilní. Proto lze pro Českou republiku doporučit především: •

přebudovat stávající systémy dálkového vytápění spalující uhlí na biomasu, pokud bude možné modernizovat potrubní síť bez velkých nákladů,

•

zřídit projekty blízkého vytápění, v nichž bude jeden kotel zásobovat teplem několik málo budov v bezprostřední blízkosti,

•

nebo naplánovat odběratelů.

zařízení

v blízkosti

větších

průmyslových/živnostenských

V Rakousku se pohybuje minimální cena pro zemědělské lesní štěpky na úrovni 800,ATS/tunu při obsahu vody < W 35. To podmiňuje, že se ve větších výtopnách musí používat přibl. 80% levné kůry nebo nějakých jiných levných vedlejších produktů z pil, aby bylo možné vést provoz pokrývající náklady. Jednotlivá zařízení s kusovým dřevem a se štěpky jsou rentabilní v každém případě, i když nejsou tak pohodlná jako dálkové vytápění. Moderní jednotlivá zařízení s peletami jsou v Rakousku velmi módní pro ty domácnosti, které nelze připojit k dálkovému vytápění. Komfort těchto zařízení je velmi vysoký, cena paliva je porovnatelná přibl. s cenou oleje. Ceny kotelen mohou z dlouhodobého hlediska klesat, avšak v současné době jsou ještě podstatně vyšší než pro kotle na olej.

132

Alois Geißlhofer

(3) Výtah z: „LIBERALIZACE RAKOUSKÉHO TRHU S ELEKTRICKOU ENERGIÍ: DOSAVADNÍ ZKUŠENOSTI“ vypracoval Ing. Mag. Herbert LECHNER (E.V.A.)

Podmínky pro napájení elektrickou energií z obnovitelných zdrojů

Vysvětlivky S-HT: letní vysoký tarif: Duben až září včetně: pondělí až pátek od 6 do 22 hod. a sobota od 6 do 13 hod. (ve Vorarlbergu, Dolních Rakousech: denně od 6 do 22 hod.) S-NT: letní nízký tarif: Duben až září včetně: zbývající doba (viz doby platné pro tarif S-HT) W-HT: zimní vysoký tarif: Říjen až březen včetně, denně od 6 do 22 hod. W-NT: zimní nízký tarif: Říjen až březen včetně, denně od 22 do 6 hod. Kompletní dodavatel: Výrobce elektrické energie, který dodává do sítě veškerou svou roční výrobu (s výjimkou vlastní spotřeby elektrárny) KWK: kogenerační zařízení Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla, zpravidla s provozem za řízení tepla Ø: roční průměrný tarif jako vážený průměr: Vážení probíhá podle podílu hodin příslušejících k jednotlivým dobám tarifů (např. 33,24 % připadá na W-HT, 16,62 % na W-NT atd.). Poznámka: Sotva by z jednoho zařízení probíhala po celý rok konstantní dodávka elektrického proudu do sítě. Naopak větrné elektrárny a biomasové elektrárny dodávají typicky největší část své roční výroby v zimním období, zařízení na bázi bioplynu, skládkového plynu a kalového plynu – pokud disponují zásobníky na plyn – dodávají téměř výhradně v době platnosti vysokého tarifu a fotovoltaiková zařízení hlavně během doby letního vysokého tarifu. Zde uvedený roční průměrný tarif tedy není vhodný k tomu, aby byl používán při výpočtech hospodárnosti pro jednotlivá zařízení. Spíše by měl být považován za indikátor, který slouží ke zpřehlednění a který je třeba posuzovat s mimořádnou opatrností.

Vysvětlení dolnorakouského nařízení o napájení Toto nařízení vyžaduje zvláštní vysvětlení, protože jeho komplexní použití není bez dalších poznámek zřejmé z výhradního posuzování tabulek 1 až 5 (čísla bez záruky). Nejdříve dojde k rozlišení podle data vybudování zařízení. Zařízení, která byla uvedena do provozu před nabytím platnosti tohoto nařízení, získají nižší tarify napájení než „nová“ zařízení.

133


Pro „nová“ zařízení do 5 MW platí: V rámci soutěže pořádané zemským hejtmanem a konané každý rok jednou až dvakrát se pro jednotlivé obnovitelné nositele energie vypíší určité kontingenty. Všichni potenciální zřizovatelé zařízení se musejí těchto soutěží zúčastnit, pokud chtějí získat výhodu vyšších tarifů pro napájení. Znalci pak vyhodnotí nejlepší zařízení v rámci daných kategorií nositelů energie. Jednotlivá zařízení jsou vyhodnocována na bázi rozsáhlých projektových podkladů podle kritérií (valence energie, hospodárnost projektu, příspěvek k politickým cílům v oblasti energie a životního prostředí, technologické aspekty, sociální akceptace a regionální rozmístění). Tarify nejsou poskytovány všem zařízením automaticky! Tyto tarify získají ta nejlepší zařízení, aby se tímto způsobem stanovily priority a podporovaly inovace. Tarify pro napájení, které jsou uvedené v následujících tabulkách pro „nová“ zařízení, které se zčásti vyplácejí ve formě jednorázové platby ceny předem při uvedení zařízení do provozu, mohou být také sníženy, pokud by v důsledku toho nebo na základě případných podpor byla překročena celková rentabilita zařízení ve výši maximálně 6 %. Uvedené tarify pro napájení se poskytují na dobu 15 let, což poskytuje velkou míru investiční a plánovací jistoty.

Pevná a kapalná biomasa

Tarify pro napájení v g/kWh (bez daně z obratu) pro dodávky elektrické energie ze zařízení na bázi pevné nebo kapalné domácí biomasy: Spolková země

Případná diferenciace podle nositele energie, výkonu a stáří

Burgenland, 23.8.1999

Kompletní dodavatelé z kog. zaříz.

Korutany, 8.3.1996

Při nezajištěném výkonu

S-NT

W-HT

W-NT

Ø

80

60

130

100

95,1

35,46

31,56

60,75

47,81

45,0

53

47

80

68

63

47,3

42,1

72

60,7

56,5

56

50

171

120

103,86

55

49

90

71

68,29

Kompletní dodavatelé do 2000 kW při víceletém smluvním závazku

89,87

79,99

171

126,92

120,6

Kompletní dodavatelé nad 2000 kW při víceletém smluvním závazku (cena výkonu: ATS 114/kW.měsíc)

89,87

79,99

136,8

115,33

107,3

Dodavatelé přebytků

80,94

72,01

136,8

115,33

103

243

180,36

171,4

194,4

163,89

146,5

Ostatní Při zajištěném výkonu v zimě (Cena výkonu: ATS 1.706/kW.a)

Dolní Rakousy, Až do dosažení „cíle 3%“ 18.8.1999 Ostatní zařízení Horní Rakousy

S-HT

„Nová“ zařízení do 5 MW:

Kompletní dodavatelé do 2000 kW s podílem lesních štěpků min. 30 % 127,71 113,67 Dodavatelé přebytků do 2000 kW s podílem lesních štěpků min. 30 %

115,02 102,33

Stará a ostatní zařízení do 5 MW: 47,3

42,1

90

66,8

63,5

Kompletní dodavatelé nad 2 MW při víceletém smluvním závazku (cena výkonu: ATS 114/kW.měsíc)

47,3

42,1

72

60,7

56,5

Dodavatelé přebytků

42,6

37,9

72

60,7

54,2

Kompletní dodavatelé do 2 MW při víceletém smluvním závazku

134

Alois Geißlhofer

Salzburg, 18.8.1999

do 2000 kW

47,3

42,1

90,0

66,8

63,48

nad 2000 kW

42,6

37,9

72,0

60,7

54,25

44,9

40

90

66,8

62,3

40,5

35

72

60,7

53

Štýrsko, 26.9.1995 Kompletní dodavatelé (při víceletém smluvním závazku) Dodávky přebytků Tyrolsko, 18.8.1999

Pevné zbytkové mater. do 2000 kW

76

Štěpky atd. do 2000 kW

114

114

Kapalné do 30 kW

114

114

95

95

Kapalné nad 30 kW Vorarlberg, 8.6.1999 Vídeň, 22.11.1999

76

121,1

52,5

153,1

86,3

114,5

Kompletní dodavatelé při výhradní dodávce provozovatelům sítě

55,2

49,2

171

120,4

103,1

Kompletní dodavatelé při částečné dodávce provozovatelům sítě

55,2

49,2

162,0

116,8

99,5

Dodávky přebytků při výhradní dodávce provozovatelům sítě

46

41

143,6

110,3

87,9

Dodávky přebytků při částečné dodávce provozovatelům sítě

46

41

138,6

107,1

85,7

55,2

49,2

90

70,8

67,9

46

41

77

64,9

58,2

„Nová“ zařízení (od pros. 1999):

Stará zařízení (před pros. 1999): Kompletní dodavatelé (při víceletém smluvním závazku) Dodávky přebytků

Plynná biomasa (bioplyn, kalový plyn, skládkový plyn)

Tarify pro napájení v g/kWh (bez daně z obratu) pro dodávky elektrické energie ze zařízení na bázi plynné biomasy (bioplyn, kalový plyn, skládkový plyn) Spolková země



Kompletní dodavatelé Kompletní dodavatelé před 18.2.1999)

(zařízení

Ostatní Korutany, 8.3.1996

S-NT

W-HT

W-NT

Ø

80

65

130

90

94,7

47,3

42,1

72,6

60,7

56,7

35,46

31,56

60,75

47,81

45,0

(až do 1 MW v oblasti země) při nezajištěném výkonu při zajištěném výkonu (1706/kW)

Dolní Rakousy, 18.8.1999 Horní Rakousy

S-HT

63

56

96

81

75,3

47,3

42,1

72

60,7

56,5

130

100

130

100

120

225

167

158,7

„Nová“ zařízení do 5 MW: Kompletní dodavatelé el. energie 118,25 105,25 z bioplynu do 200 kW Dodavatelé přebytku el. energie z bioplynu do 200 kW

106,5

94,75

180

151,75

135,6

Kompletní dodavatelé el. energie ze skládkového plynu do 200 kW

61,49

54,73

117

86,84

82,5

Dodavatelé přebytku el. energie ze

55,38

49,27

93,6

78,91

70,5

135


skládkového plynu do 200 kW Stará a ostatní zařízení do 5 MW: 47,3

42,1

90

66,8

63,5

Kompletní dodavatelé nad 2 MW při víceletém smluvním závazku (cena výkonu: ATS 114/kW.měsíc)

47,3

42,1

72

60,7

56,5

Dodavatelé přebytku

42,6

37,9

72

60,7

54,2

do 2000 kW

47,3

42,1

90

66,8

63,48

nad 2000 kW

42,6

37,9

72

60,7

54,25

44,9

40

90

66,8

62,3

40,5

35

72

60,7

53

Kompletní dodavatelé do 2 MW při víceletém smluvním závazku

Salzburg, 18.8.1999

Štýrsko, 26.9.1995 Kompletní dodavatelé víceletém smluvním závazku)

(při

Dodávky přebytku Tyrolsko, 18.8.1999

Bioplyn do 30 kW

114

114

Bioplyn nad 30 kW

95

95

Skládkový plyn, kalový plyn

76

76

121,1

52,5

153,1

86,3

114,5


71,8

61,5

126

95,6

91,3


69

59

121,5

92

87,9

Dodávky přebytku při výhradní dodávce provozovatelům sítě

59,8

51,3

107,8

87,6

78,3

Dodávky přebytku při částečné dodávce provozovatelům sítě

57,5

49,2

104,6

84,4

75,6

55,2

49,2

90

70,8

67,9

46

41

77

64,9

58,2

Vorarlberg, 8.6.1999 Vídeň, 22.11.1999


Stará zařízení (před pros. 1999): Kompletní dodavatelé (při víceletém smluvním závazku) Dodávky přebytku

Větrná energie

Tarify pro napájení v g/kWh (bez daně z obratu) pro dodávky elektrické energie z větrných elektráren Spolková země



Zařízení kompletních dodavatelů po 18.2.1999 (až po dosažení 12 MW v oblasti země!) Zařízení kompletních dodavatelů před 18.2.1999, pokud je rendita vyšší než 6% Ostatní

136

S-HT

S-NT

W-HT

W-NT

Ø

52,5

42,1

90

63,75

64,3

47,3

42,1

72,6

60,7

56,7

35,46

31,56

60,75

47,81

45,0

Alois Geißlhofer

Korutany, 8.3.1996

83

74

126

106

98,9

75

50

122

85

88,11

Zařízení před 1.1.1998

70

45

98

75

75,96

Ostatní zařízení

55

49

90

71

68,29

Kompletní dodavatelé do 2000 kW

89,87

79,99

171

126,92

120,6

Kompletní dodavatelé nad 2000 kW (Cena výkonu: ATS 114/kW.měsíc)

89,87

79,99

136,8

115,33

107,3

47,3

42,1

90

66,8

63,5

47,3

42,1

72

60,7

56,5

42,6

37,9

72

60,7

54,2

do 2000 kW

47,3

42,1

90

66,8

63,48

nad 2000 kW

42,6

37,9

72

60,7

54,25

44,9

40

90

66,8

62,3

40,5

35

72

60,7

53

(až po dosažení 1 MW v oblasti země!)

Dolní Rakousy, Zařízení po 18.2.1999 (až po 18.8.1999 dosažení 80 MW nebo „cíle 3%“ v oblasti země!)

Horní Rakousy


Stará a ostatní zařízení do 5 MW: Kompletní dodavatelé do 2 MW při víceletém smluvním závazku Kompletní dodavatelé nad 2 MW při víceletém smluvním závazku (Cena výkonu: ATS 114/kW.měsíc) Dodavatelé přebytku Salzburg, 18.8.1999

Štýrsko, 26.9.1995 Kompletní dodavatelé (při víceletém smluvním závazku) Dodávky přebytku Tyrolsko, 18.8.1999

114 121,1

52,5

153,1

86,3

114,5


71,8

61,5

117

88,5

87,1


66,2

59

108

85

81,5

Dodávky přebytku při výhradní dodávce provozovatelům sítě

59,8

51,3

100,1

81,1

74,7


55,2

49,2

92,4

77,9

69,9

55,2

49,2

90

70,8

67,9

46

41

77

64,9

58,2


114


Stará zařízení (před pros. 1999): Kompletní dodavatelé (při víceletém smluvním závazku) Dodávky přebytku

Fotovoltaika Tarify pro napájení v g/kWh (bez daně z obratu) pro dodávky elektrické energie ze zařízení na bázi sluneční energie Spolková země


S-HT

S-NT

W-HT

W-NT

Ø

137



Kompletní dodavatelé

Korutany, 8.3.1996

(Jednotlivá zařízení: max. 3 kW; až do 1 MW v oblasti země)

Ostatní

200

100

200

100

159,2

35,46

31,56

60,75

47,81

45,0

1000

1000

178

178

Dolní Rakousy, 18.8.1999 Horní Rakousy

„Nová“ zařízení do 5 MW: Zařízení pro přednostní vlastní spotřebu (= dodavatelé přebytku) až max. 10 kW (jednorázová platba ceny předem: ATS 50.000/kW)

127,8

113,7

216

182,1

162,7

47,3

42,1

90

66,8

63,5

Kompletní dodavatelé nad 2 MW při víceletém smluvním závazku (Cena výkonu: ATS 114/kW.měsíc)

47,3

42,1

72

60,7

56,5


42,6

37,9

72

60,7

54,2

do 2000 kW

47,3

42,1

90

66,8

63,48

nad 2000 kW

42,6

37,9

72

60,7

54,25

44,9

40

90

66,8

62,3

40,5

35

72

60,7

53

Stará a ostatní zařízení do 5 MW: Kompletní dodavatelé do 2 MW při víceletém smluvním závazku

Salzburg, 18.8.1999

Štýrsko, 26.9.1995 Kompletní dodavatelé (při víceletém smluvním závazku) Dodávky přebytku

380

380

Vorarlberg, 8.6.1999

153,1

153,1

Vídeň, 22.11.1999

152,2

152,2

Tyrolsko, 18.8.1999

do 10 kW

Geotermie Tarify pro napájení v g/kWh (bez daně z obratu) pro dodávky elektrické energie ze zařízení na bázi geotermální energie Spolková země


S-HT

S-NT

W-HT

W-NT

Ø


Kompletní dodavatelé

80

65

130

100

95,1

35,46

31,56

60,75

47,81

45,0

56

50

171

120

103,86

Kompletní dodavatelé do 2000 kW při víceletém smluvním závazku

70,95

63,15

135

100,2

95,2

Kompletní dodavatelé nad 2000 kW při víceletém smluvním závazku bei (Cena výkonu: ATS 114/kW.měsíc)

70,95

108

91,05

84,7

Ostatní

Korutany, 8.3.1996 Dolní Rakousy, 18.8.1999 Horní Rakousy

Salzburg, 18.8.1999

138


63,15


63,9

56,85

108

91,05

81,4

do 2000 kW

47,3

42,1

90

66,8

63,48

nad 2000 kW

42,6

37,9

72

60,7

54,25

Alois Geißlhofer

Štýrsko, 26.9.1995 Tyrolsko, 18.8.1999

114


114

121,1

52,5

153,1

86,3

114,5

55,2

49,2

171

120,4

103,1

Kompletní dodavatelé (z kogener. zařízení řízených teplem) při částečné dodávce provozov. sítě

55,2

49,2

162,0

116,8

99,5

Dodávky přebytku při výhradních dodávkách provozovatelům sítě

46

41

143,6

110,3

87,9


46

41

138,6

107,1

85,7

55,2

49,2

90

70,8

67,9

46

41

77

64,9

58,2

„Nová“ 1999):

zařízení

(od

pros.

Kompletní dodavatelé (z kogener. zařízení řízených teplem) při výhradní dodávce provozovatelům sítě

Stará zařízení 1999):

(před

Kompletní dodavatelé víceletém smluvním závazku)

pros. (při

Dodávky přebytku

Financování vyšších nákladů pro ekologickou elektrickou energii Aplikací souboru nástrojů ke stanovení přirážky k tarifu pro využití systému se má přihlédnout k té okolnosti, že s rostoucí liberalizací zásobování elektrické energie a na základě účetního oddělení výroby a provozování sítě jsou možnosti zatížení podniků zásobování omezené a že se současně všichni odběratelé – lhostejno zda přípustní zákazníci nebo tarifoví odběratelé – budou podílet na financování vyšších nákladů na ekologickou elektrickou energii. Do počátku března 2000 vydali tři zemští hejtmani „Nařízení o přirážce k tarifům pro využití systému“. S dalšími nařízeními (alespoň pro Vídeň) lze počítat ještě v roce 2000. Burgenland Nařízení je v platnosti od 1.1.2000. Výše přirážky je stanovena na 0,44 g/kWh. Provozovatelé sítě musejí čtvrtletně •

odvádět vybranou přirážku zemskému hejtmanovi,

•

sdělovat případné zvýšené náklady na napájení oproti svým ostatním zajištěným prostředkům podle daných stanovených minimálních cen včetně množstevních údajů,

•

s koncem 4. čtvrtletí předkládat prognózu o očekávaných zvýšených nákladech.

Přirážku za využití systému vybírají rozvodné podniky a lze ji na jejich fakturách vykazovat zvlášť. Správu prostředků dodaných rozvodnými podniky z vybrané přirážky provádí středisko, které není v nařízení blíže specifikováno a které je musí plnit řadu povinného vykazování.

139


Ve vysvětlivkách k nařízení se (mj. s odkazem na § 47 odst. 4 zákona ElWOG) konstatuje, že zvýšené náklady na napájení elektrickou energií z výrobních zařízení nebudou spláceny přirážkou k tarifům za využití systému mimo danou oblast zásobování. Dolní Rakousy Nařízení je v platnosti od 1.11.1999. Výše přirážky je pro oblast sítě Dolní Rakousy stanovena ve výši 0,30 g/kWh a pro oblast sítě Vídeň v Dolních Rakousech ve výši 0,24 g/kWh. S těmito přirážkami se mají provozovatelům sítě pokrýt vícenáklady, které jim vzniknou na základě nařízení o napájení oproti jejich ostatním zajištěným prostředkům včetně případných úhrad za systémové služby. Povinné vykazování a způsob vyúčtování je podobný jako v burgenlandském nařízení. Horní Rakousy Nařízení je v platnosti od 1.1.2000. Výše přirážky je stanovena pro úrovně sítě 1 – 3 na 0,9 g/kWh, pro úrovně sítí 4 a 5 na 1,3 g/kWh a pro úrovně sítí 6 a 7 na 1,7 g/kWh. Příjmy z přirážek musejí provozovatelé rozvodných sítí ukládat do společného zúčtovacího střediska nazvaného „Öko-Energie-Pool“, které ze své strany hradí vícenáklady rozvodných podniků na základě nařízení o napájení. Öko-Energie-Pool je zřizován podle pokynů zemského hejtmana provozovateli rozvodných sítí a pracuje z pověření zemského hejtmana. Modality vyúčtování a povinnosti vykazování jsou podobné těm, které jsou uvedené v nařízeních Dolních Rakous a Burgenlandu. Pozoruhodné na hornorakouském nařízení o přirážkách jsou odlišné přirážky pro různé úrovně sítí. To znamená, že odběratelé na nejnižší úrovni napětí musejí platit téměř dvojnásobně vysokou přirážku než odběratelé na nejvyšší úrovni napětí. Na rozdíl od nařízeních o přirážkách Dolních Rakous a Burgenlandu se však ve vysvětlivkách k hornorakouskému nařízení ohledně „cíle 3%“ konstatuje: „Za účelem odběru z takových zařízení mají provozovatelé rozvodných sítí také právo odebírat tuto elektrickou energii z vlastních zařízení a ze zařízení výrobců mimo jejich oblast zásobování a ze zařízení jiných provozovatelů sítě nebo založit společný podnik, který zřídí a bude provozovat taková zařízení v Horních Rakousech.“ Nařízení tedy nevylučuje zařízení ležící mimo oblast Horních Rakous a umožňuje přeshraniční koncepci této země k dosažení cíle 3%. Právní ustanovení v nařízeních Dolních Rakous a Burgenlandu mají opačné znění.

140

Alois Geißlhofer

ZHODNOCENÍ ZASEDÁNÍ Z

HLEDISKA AGENTURY

E.V.A.

Alois Geißlhofer

Jedním pohledem Odborné zasedání a burza spolupráce „OBNOVITELNÍ NOSITELÉ ENERGIE“, která se konala ve dnech od 26.- 28. dubna 2000 v zasedacím sále zemského domu v St. Pölten, lze označit jako zvlášť vydařený krok z dalšímu budování česko – rakouského partnerství v oblasti energie. Nejen proto, že byl s 139 účastníky vytvořen nový rekord pro taková zasedání (po Badenu v březnu 1999 přibl. 90 účastníků, Brnu v říjnu 1999 se 102 účastníky), nýbrž především proto, že v účasti dolnorakouské zemské vlády poprvé projevila nějaká spolková země masivní zájem o tento program. Také politické zajištění na úrovni federální vlády a zapojení českého ministerstva průmyslu a obchodu (přes Českou energetickou agenturu) a českého ministerstva životního prostředí bylo tímto zasedáním – i přes některé rozdíly v minulosti – účinně dokumentováno. Podařilo se však také oslovit soukromé hospodářství a tím skutečné i potenciální investory (přes 60% účastníků), pro něž by mělo partnerství v oblasti energie vytvořit optimální rámcové podmínky. Tomu odpovídal také velký zájem o burzu spolupráce, pořádanou BIT – kanceláří pro Mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a technologie, která probíhala paralelně, na niž se přihlásilo 61 účastníků. Z ní mají organizátoři k dispozici protokoly o 16 kooperačních záměrech. Dodatečně bylo během zasedání projednáváno přibližně 10 projektových záměrů, takže lze po právu říci, že tímto zasedáním byla iniciována řada nových projektů především v oblastech tepelného využití biomasy (výtopny pro dálkové vytápění z biomasy, kotle na biomasu), kogeneračních jednotek na výrobu elektrické energie a tepla z biomasy, solární energie a bioplynu. Protože tentokrát spočívalo těžiště na hospodárnosti a financování, lze také počítat s velkou mírou realizace těchto projektů.

Rozšíření okruhu účastníků pro česko – rakouské partnerství v oblasti energie 170 přihlášek, z toho se na zasedání dostavilo 139 účastníků (kteří však nebyli přítomni stále), mezi nimi 58 českých účastníků. Přibližně 63 % účastníků přišlo ze sektoru soukromého hospodářství. V zasedacím sále zemského sněmu bylo na počátku zasedání napočítáno: •

přibl. 90 účastníků 1. den

•

přibl. 70 účastníků 2. den

•

přibl. 55 účastníků 3. den.

61 účastníků burzy spolupráce, z toho 15 zaprotokolovaných rozhovorů o spolupráci, bohužel také 28 poptávaných, avšak nerealizovaných setkání (z důvodu nepřítomnosti jednoho z požadovaných účastníků), o něž se však bude pečovat dále. V následujícím textu jsou ve stručném výběru shrnuty nejdůležitější obsahové zprávy a vyčísleny projednávané projekty.

141


Projednávané myšlenky projektů v jednotlivých referátech 1. Analýza míst pro výtopny z biomasy (EUPRI, EVN) 2. Pilotní pokus společného topeniště na biomasu v České republice (BIOS, CityPlan, uhelné elektrárny) 3. Společné informační centrum Obnovitelní nositelé energie (CEA, E.V.A., Energy Centre České Budějovice, Austrian Biofuel Exchange ABEX) 4. Tržní studie k použitelnosti kolektorů s Fresnelovými čočkami v rakouských sklenících (Svaz solární energie České republiky) 5. Energetická koncepce v Dukovanech (Agrar Plus, země Dolní Rakousy, obec Dukovany) 6. CZ-BIOM: Hledání sponzorů pro český televizní seriál o Obnovitelných nositelích energie na podzim (státní televize – hlavní večerní program!) 7. ARGE EE: Pilotní plán – solární kolektory (země Dolní Rakousy, české ministerstvo životního prostředí) 8. Společné předložení projektů v rámci programů EU (BIT, KWB, Hamont) 9. Společnost pro vyvíjení projektů při FGG v České republice (FGG, CityPlan, KWI)

142

Alois Geißlhofer

VÝSLEDKY BURZY SPOLUPRÁCE Zaprotokolovaná kooperační setkání Č. 1

Účastník Ing. CSc Václav Sladký, Praha DI Emmerich Seidelberger, Vídeň

Instituce VÚZT

2

Petr Jevic, Ph. D.; DI Walter Sailer

VÚZT; SW-Energietechnik

3

Ing. Petr Janacek

EKOLOGIK-CZ s.r.o., Energieagentur Waldviertel Arge Erneuerbare Energie; EKOSTYL spol.s.r.o.

Dr. Horst Lunzer 4

Gertraud GrablerBauer; Dr. Antonin Kutil

5

Dr. Vlasta Petríková; Gertraud GrablerBauer Dr. Horst Lunzer DI Walter Sailer Ing. Josef Breinesberger; Dr. Vlasta Petríková; Dr. Antonin Kutil

6 7

Institut výzkumu rizik univerzity ve Vídni

Témata Fermentace bioplynu z biomasy pomocí kejdy. Zplyňování dřeva – slámy. Kogenerace. Odstraňování rizik. Zařízení na výrobu bionafty s high quality z řepkového oleje: technické a hospodářské detaily Spolupráce energetických sítí a agentur

Práce s veřejností pro obnovitelné nositele energie, televizní vysílání CZ-BIOM český svaz Výměna informací pro oblast biomasy; Arge Erneuerbare Energie; EA Waldviertel; BHKW a Contracting SW-Energietechnik Agrar Plus GmbH; Výměna informací

Otevřené problémy Výběr rostlin, zušlechťování na vysoký výnos energie (také konopí), nové metody výroby bioplynu se srovnatelnými vlastnostmi jako zemní plyn Dodávání řepkového oleje pro použití v motorových teplárnách (MHKW) v Rakousku, dlouhodobá dohoda o dodávkách; plánování a koncepce; dodávky MHKW z Rakouska do České republiky Financování pro společné projekty v rámci projektů EU ALTENER a LEONARDO

Plánované financování EU 5. RP Národní zdroje Rakouska a České republiky Národní zdroje Rakouska a České republiky

Next Step Hledání dalších partnerů v SRN-Sasko; podrobný vývoj projektů; poté plánováno další setkání ještě otevřený

Altener, Leonardo

Další kontakty

Hledání sponzorů pro televizní vysílání o solární energii, spolupráce

?

Další kontakty

budoucí spolupráce

?

Další kontakty

?

?

další kontakty

?

?

další kontakty

CZ-BIOM český svaz pro oblast biomasy; EKOSTYL spol.s.r.o.

143


8

9

10 11 12 13

14

15

144

Ing. CSc Václav Sladký, Prag DI Friedrich Harrich

VÚZT

Výstavba celkového systému analogického kotlům na štěpky

EU 5. RP

KE Kelit podnik na Předizolované trubky výrobu plastů, Linz; pro dálkové vytápění EKOSTYL spol.s.r.o. Dr. Antonin Kutil CZ-BIOM český svaz Dr. Vlasta Petríková pro oblast biomasy; Egon Russ soukromá spol. Kotle na biomasu Ing. Petr Kuzelka Nuclea s.r.o.

možná kooperace

?

možná kooperace

?

David Dub

Předizolované trubky na dálkové vytápění

možná kooperace

?

Záruka pro bankovní úvěr na výrobu kotlů na biomasu v ČR Vybudování trhu pro solární teplo

potřebné další jednání

EU 5. RP

Skupiny svépomocné výstavby a komerční výrobci – rozvoj trhu

Interreg, národně Rakousko a ČR

Vývoj projektu společností ARGE Erneuerbare Energie

Využití GEMIS pro energetické plánování města

Test jako rozhodovací nástroj pro městskou správu – energetické plánování

národně Rakousko a ČR

Příprava propozic, test na příkladu města Prachatice

Využití energetických rostlin; výroba pelet z nedřevitých energetických rostlin; spolupráce při výzkumu s Rakouskem

Subvence do ladem ležících ploch v ČR; národní financování

Geißlhofer zprostředkuje odborníky z Rakouska a shromáždí informace

Fa. Hamont

Výroba peletových kotlů a jejich zavedení na trh

Helmut Dines

DI Walter Sailer DI Friedrich Harrich; Dr Hantsch-Linhard Yvonna Gaillyová Ing. Werner Weiß, Gertraud GrablerBauer Ing. Josef Breinesberger; DI Ivan Benes Dr. Antonin Kutil Dr. Vlasta Petríková; Dr. Alois Geißlhofer

Iromez s.r.o. Pelhřimov SW-Energietechnik Fa. Hamont FGG-O-W-Fonds Ekologicky Institut Veronika ARGE Erneuerbare Energie Agrar Plus GmbH; CityPlan Ltd..

EKOSTYL spol.s.r.o. Nabídnout rekultivaci CZ-BIOM český svaz oblastí s dobýváním pro oblast biomasy; hnědého uhlí E.V.A.

Hledání dalších partnerů; podrobný vývoj projektu; poté plánováno další setkání podrobný vývoj projektu; poté plánováno další setkání podrobný vývoj projektu; poté plánováno další setkání podrobný vývoj projektu; poté plánováno další setkání setkání s paní Winkler

Alois Geißlhofer

Nerealizovaná setkání z důvodu absence nějakého účastníka Č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

Účastníci Johann Posch Ing. CSc. Ladislav Michalicka Ing. Udo Sonnenschein; Dr. Antonin Kutil Dkfm. Karl Wiedermann; Dr. Antonin Kutil Ing. Ernst Grim Ing. Zdenek Svoboda DI Mario Ortner Ing. Prokop Benes Ing. Josef Streißelberger; Yvonna Gaillyová DI Walter Sailer; Ing. Zdena Šedivá Ing. Petr Janacek; DI Axel Swoboda Ing. Petr Janacek; Ing. Vladimir Verner Ing. Petr Janacek; Ing. Zdenek Svoboda Dr. Kurt Leeb; Dr. Antonin Kutil Ing. Jan Mertlik; Ing. Zdenek Svoboda Dr. Herbert Patschka; DI Walter Sailer Ing. Helena Soukova; Ing. Josef Streißelberger Andreas Spari Dr. Antonin Kutil Jri Stojdl; DI Walter Sailer Eberhard Herrmann; Dr. Antonin Kutil Dr. Vlasta Petríková Ing. Petr Janacek; Ing. Herbert Klement Ing. Petr Janacek; Dr. Horst Lunzer Ing. Petr Janacek; Ing. Jan Mertlik; Dr. Herbert Patschka; Dr. Vlasta Petríková Ing. Petr Janacek; Ing. Herbert Klement Werner Vale; Dr. Antonin Kutil DI Walter Sailer; Dr. Antonin Kutil Ing. Zdena Šedivá DI Mario Ortner DI Josef Farták; DI Mario Ortner Ing. CSc Václav Sladký; DI Mario Ortner Ing. Aleš Vychodil; DI Mario Ortner

Instituce/Firma Fa. Wodke (výrobce kotlů na biomasu); Cs. spol. pro sluneční energii Polytechnik; EKOSTYL spol.s.r.o. Ökorecycling Klosterneuburg EKOSTYL spol.s.r.o. Ernst Grim GmbH; Ekosolaris A.S. iC Consultenten; Fa. Gauff Prag Agrar Plus GmbH; Eckologický Institut Veronika SW-Energietechnik VÚZT Ekologic s.r.o., Ökostrom AG; Ekologic s.r.o., Verner a.s. Ekologic s.r.o., Ekosolaris A.S. ASIC Austria Solar Innovation Centre; EKOSTYL spol.s.r.o. Alternativa 3000 Ekosolaris A.S. Contrasta Consulting s.r.o.; SW-Energietechnik VÙZE; Agrar Plus GmbH Elektrotechnik Pichlmaier Biogasanlagenbau; EKOSTYL spol.s.r.o. FHW Trhove Sviny; SW-Energietechnik Redakce TGA EKOSTYL spol.s.r.o. CZ-BIOM Ekologic s.r.o., Klement Consult Ekologic s.r.o., Energieagentur Waldviertel Ekologic s.r.o., Alternativa 3000 Contrasta Consulting s.r.o.; CZ-BIOM Ekologic s.r.o., Klement Consult AE Energietechnik; EKOSTYL spol.s.r.o. SW-Energietechnik; EKOSTYL spol.s.r.o. VÚZT; iC Consultenten EGF, spol. s.r.o.; iC Consultenten VÚZT; iC Consultenten Státní Fond životního prostředí; iC Consultenten

145

Friedrich Rauter

SHRNUTÍ A ROZLOUČENÍ Friedrich Rauter Na tomto zasedání jsme slyšeli, že existuje množství aktivit v oblasti Obnovitelných nositelů energie – aktivit ve Vaší zemi, aktivit v naší zemi – které mají všechny vlastně stejný cíl. Proto považuji výměnu zkušeností tak, jak se konala zde, za velmi důležitou. Přitom byla pro mě velmi důležitá a zajímavá následující okolnost: Když jsme v různých referátech slyšeli problematiky, které se týkají tohoto tématu, mohli bychom většinu z těchto výpovědí vztáhnout ke každé z našich dvou zemí. Problematika je podobná, i když je v mnoha oblastech termín jejího vzniku trochu posunutý. Z dalších problémů, které nelze přenést na druhou zemi, se lze zase poučit, že je třeba vždy brát v úvahu rámcové podmínky, které vládnou u druhé strany. Nic nepomůže, když budeme posuzovat problematiku pouze z jedné strany, nýbrž je třeba vždy usilovat o poznání možností, které má ten druhý. A já věřím, že toto zasedání přispělo i k takovému pochopení. Jaké jsou vlastně motivy pro to, abychom podporovali Obnovitelné nositele energie? Nejdříve bych chtěl uvést zcela banální motiv, který může znít až paradoxně, a to jednoduše finanční motiv. Možná, že to v dnešní době nezní proto tak hodnověrně, že máme v obou zemích relativně nízké ceny energie. Přibližně před 20 lety však byla cena v Rakousku závažným problémem, kdy ceny ropy náhle explodovaly a bylo třeba se zoufale pokoušet dosáhnout během jednoho roku něčeho takového, co by se bývalo mělo připravovat již 10 let předtím. Tehdy byla totiž energie náhle drahá, a tak se hledaly alternativy, z nichž vyplynul první motiv pro to, abychom se vážně začali zabývat Obnovitelnými zdroji energie. Naštěstí pro hospodářství, možná trochu naneštěstí pro Obnovitelné nositele energie, ceny energie v Rakousku opět poklesly. Vzrostlo však přesto naštěstí pro Obnovitelné zdroje energie vědomí životního prostředí u obyvatelstva. O tom, že vládne velké, rozvíjející se vědomí životního prostředí také v České republice, jsem se mohl přesvědčit při mnoha návštěvách ve Vaší zemi. Ochranu životního prostředí bych uvedl jako druhý velký motiv pro podporu Obnovitelných nositelů energie: Musíme přispět ke snížení množství emisí. Máme globální problém s CO2, avšak máme také regionální problémy. A tyto emise pak pociťuje také soused jejich původce. To platí pro nejmenší oblast, mezi dvěma sousedními domy, stejně jako pro dvě sousední země. V obou případech je třeba najít společnou cestu, jak snížit zatížení životního prostředí. Dalším podstatným motivem v rámci tohoto uvažování o životním prostředí je jistě také starost o využití jaderné energie. To se týká na jedné straně strachu obyvatelstva z nehod – až na Lichtenštejnsko provozují všichni sousedé Rakouska atomové elektrárny. Pomyslím zde např. na četné telefonáty Rakušanů před příchodem nového tisíciletí, kteří se tázali, co by se zde všechno mohlo stát. Naštěstí byla hysterie neodůvodněná. Já osobně ani tak příliš nevěřím, že by nebezpečí nehod atomových elektráren bylo tak velkým rizikem. Mohl jsem se při návštěvách ve Vaší zemi osobně přesvědčit o tom, že zde přirozeně pracují vysoce vzdělaní odborníci s vysokými odbornými znalostmi, kteří mají také svůj vlastní zájem na tom, aby chránili Vaše obyvatelstvo před nehodami. Také technika je velmi vysoce rozvinutá. Problém je podle mého názoru spíše následující: Co bude třeba udělat, až bude muset nějaká atomová elektrárna ukončit svůj provoz, protože bude jednoduše příliš stará? Neboť potom totiž budou následovat dlouhodobé problémy. Využívání jaderné energie je podle mého přesvědčení velmi krátkozraké řešení energetického problému. Před nedávnem jsem vyhrabal jeden technický časopis, který byl vydán před 35 lety, a tam stálo, že v několika letech se bude vše provozovat pomocí atomu – až po atomem poháněné žehličky. A to bylo míněno vážně. Některé vize nebyly naštěstí realizovány, některé vize se zase stanou přežitkem. A zde myslím na to, že všechny sousedící země, které používají jadernou energii, se budou ještě muset vypořádat s těmito dlouhodobými problémy: Co se udělá s radioaktivním odpadem, kde se bude skladovat, jak bude možné nést náklady, které z toho vzniknou? Občané sice budou velmi rádi využívat

147


levnou atomovou energii, avšak daleko méně budou rádi, až se dozvědí, že vedle jejich města bude zřízen sklad radioaktivního odpadu. Třetí motiv: Využíváme – takzvané konvenční – fosilní nositele energie ve velmi rozsáhlém měřítku. Avšak jsou to vyčerpatelní nositelé energie, kterých za několik desetiletí, tedy během pouze velmi krátkého časového rámce ubyde a které by bylo možné lépe využít k nějakým jiným účelům a kterých by se mělo používat méně také z hlediska snížení zatížení životního prostředí. To by tedy byly tři hlavní motivy toho, proč se zde všichni - i když z různých hledisek– zabýváme Obnovitelnými nositeli energie. Další důležitý bod, který také vyplynul z tohoto zasedání, zní: Je třeba zvýšit tvorbu vědomí v širokých masách obyvatelstva. Na široké úrovni vládne možná na několika místech ještě nepochopení pro to, proč by se měla používat drahá energie, když přece existuje levnější. Zde se zapomíná na zákonitost, že levná energie často znamená, že je třeba počítat s osobními újmami. Věřím, že je třeba vytvořit také vědomí pro odpovědnost do budoucna. Nic nám nepomůže, když budeme žít co nejlépe s využitím našich zdrojů energie pouze my a pokud nebudeme myslet na to, jak bude situace vypadat po naší generaci. Měli bychom včas začít s hledáním alternativních řešení pro dlouhodobější posuzování energetického problému. Dalším zcela důležitým poznatkem z výsledků tohoto zasedání je pro mě to, že by všichni měli tahat za jeden provaz. To platí na jedné straně jak pro instituce v obou našich zemích, které mají často z různých okolností určité rozpory, ačkoli vlastně pracují na stejném cíli a mohly by ho společně dosáhnout rychleji. Na druhé straně lze velmi často pozorovat, že se jednotlivé sektory Obnovitelných nositelů energie vzájemně podrývají, že snad jeden druhému nedopřeje, aby získal v daném momentu více podpory. Věřím, že je velmi důležité – ať už z hlediska nositelů energie, ať už z hlediska oficiálních nebo neoficiálních míst – aby se síly spojily a společně se přiblížily k cíli. Jako podnět k tomu mělo sloužit toto zasedání. Nyní mi dovolte, abych poděkoval mnoha referentům z obou zemí, kteří nabídli své vědomosti na vysoké odborné úrovni. Přirozeně, že bych chtěl poděkovat také organizátorům: České energetické agentuře, podporované firmou CityPlan; agentuře Energieverwertungs-agentur, která zajistila organizační přípravu a provedení; kanceláři BIT, která zajistila organizaci profesionálně řešené burzy spolupráce; Úřadu životního prostředí a spolkovému ministerstvu zemědělství a lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství (BMLFUW), které nás tím nejlepším způsobem podporovaly. Nakonec bych chtěl poděkovat také mému zaměstnavateli, zemi Dolní Rakousy, která nám umožnila zasedat v tomto „zemském parlamentu“. Srdečný dík také všem účastníkům za to, že se živě účastnili zasedání, diskusí, burzy spolupráce. Doufám a jsem přesvědčen o tom, že toto zasedání přinese plody při další spolupráci. Doufám v setkání na podzim v Praze, kde již snad budeme moci projednat ten nebo onen projekt či ten nebo onen vývoj z tohoto dnešního zasedání.

148

EA Waldviertel

DODATEK ENERGETICKÁ SÍŤ: SEVERNÍ DOLNÍ RAKOUSY – ZÁPADNÍ SLOVENSKO

JIŽNÍ

ČECHY-

EA Waldviertel

Náplně činnosti •

práce na podkladech se zástupci regionu,

•

vypracování katalogu opatření s výpočty hospodárnosti,

•

sestavení databanky a

•

první doprovodná opatření při realizacích projektů.

Region: •

Dolní Rakousy (Waldviertel a Weinviertel)

•

jižní Čechy (JH, PE, TÁ, CB), jižní Morava (ZN, JI, ZD, TR, BR, HO)

•

západní Slovensko: Bratislava, Bratislava-Vidiek, Záhorie (Senica/Skalica), Trenčin

Průběh činnosti Vybudování datové sítě a informačního systému pro region •

sběr a předávání technických, finančních a právních informací

•

soubor adres – stávající projekty, iniciativní skupiny, podpůrná střediska atd.

Vypracování přeshraničního realizovatelnosti

regionálního

katalogu

opatření

včetně

studií

•

shrnutí a zhodnocení opatření vypracovaných na okresních informačních akcích poradenským týmem z hlediska šancí těchto opatření na realizovatelnost

•

studie feasibility pro řídicí projekty hraničního regionu

•

prezentace katalogu opatření a projektů na úrovni okresů a regionů

•

plánování realizace s moderními formami financování (např. kontrakting pro úspory energie)

Přeshraniční výměna informací a transfer v oblasti know-how •

vypracování společných podkladů pro plánování

•

coaching při budování regionální tématicky specifické sítě

•

propojení regionů pomocí e-mailu/homepage

•

zpracování projektů přeshraniční spolupráce

•

Regionální odborně specifické poradenství v zúčastněných regionech

149


Očekávané výsledky •

Vyhodnocení průzkumu skutečného stavu a potenciálů

•

Seznam prioritních potřeb a požadavků zjištěných z průzkumu a rozhovorů

•

Struktura pro budování a další rozvoj energetické sítě

•

Datová síť o projektech, provozovatelích projektů a o údajích k projektům

•

Platforma pro výměnu a spolupráci, regionální a nadregionální

•

Studie realizovatelnosti pro vybrané a zpracované projekty

•

Plánovací podklady pro přípravu a realizaci takových projektů

•

Prezentační materiály ke zlepšení akceptace projektů

Cílové skupiny •

Všechny osoby, instituce, podniky, sdružení, obce a ostatní veřejné instituce, které mohou a chtějí přispět k této problematice, především

•

spotřebitelé energie, pro něž je úspora energie, efektivita energie a obnovitelná energie důležitou záležitostí

•

dodavatelé energie, jejichž nabídka se nachází nebo se v budoucnu nacházet bude v oblasti obnovitelné energie

•

výzkum, průmysl, živnosti a plánování

Obsah databanky Zkušenosti a výsledky ze všech ostatních projektů jako •

regionální energetické koncepce

•

komunální energetické koncepce

•

optimalizace budov

•

studie dálkového vytápění

•

projekty ekologické energie

•

poradenství ke kontraktingům

Užitek Všeobecné efekty •

Vybudování a poskytnutí kontaktů ke všem zájmovým skupinám v regionu, výměna informací a zkušeností

•

Spolupráce při vývoji a realizaci projektů, sběr a vyhodnocení dat a výsledků projektů

•

Přístup k datové síti s průběžnou aktualizací

•

Spojení nabízejících firem a zákazníků v oblasti obnovitelné energie

Přímé efekty pro provozovatele vzorových projektů •

Spolupráce se zkušenými poradci a podniky

•

Podpora při vytváření koncepcí a předběžných projektů a studie realizovatelnosti pro plánované projekty

150

EA Waldviertel

•

Využití inovačních řešení a technologií

•

Představení vhodných způsobů financování a podpor pro realizaci projektu

•

Výměna a spolupráce s jinými provozovateli projektů, představení projektů v rámci cílené práce s veřejností

Přímé lokální efekty způsobené vzorovými projekty •

menší spotřeba fosilní energie pro výrobu tepla a elektřiny

•

méně emisí v důsledku nahrazení fosilních nositelů energie, méně kilometrů přepravy v důsledku získávání energie na místě

•

tvorba hodnot pro odběratele energie v důsledku úspor nákladů, pro místní obce v důsledku rentability okliky, pro provozovatele zařízení na místě, pro dodavatele obnovitelných energií, pro místní podniky v důsledku zakázek

•

uzavřené regionální hospodářské cykly

Časový plán 05/2000-04/2002

Okolí projektu Tým poradců: ARGE Energienetzwerk NÖ Grenzland skládající se z: Energieagentur Waldviertel Ing. Otmar Schlager, Aignerstraße 1, A-3830 Waidhofen / Thaya Tel: 0043 - 2842 – 501 503, Fax: 0043 – 2842 – 501 500 email: [email protected]; http: www.wvnet.at/energieagentur/ Wallenberger & Linhard Regionalberatung GmbH Gerhard Linhard, Florianigasse 9, A-3580 Horn Tel: 0043 – 2982 – 4521 16, Fax:0043 – 2982 – 4521 10 email: [email protected] Weinviertel Management DI Hermann Hansy, Hauptstraße 25, A-2225 Zistersdorf Tel: 0043 – 2532 – 2818; Fax: 0043 – 2532 – 2818 18 email: [email protected]

Partneři Niederösterreichische Landesregierung Landhausplatz 1, 3109 St. Pölten Tel: 0043/2742/200/4787 email: [email protected] Bundesministerium für wirtschaftliche Angelegenheiten A-.1010 Wien, Stubenring 1 Tel: 0043 – 1 – 71100-0 email: [email protected]

151


Beratungsbüro für Raumplanung und Entwicklungsprojekte DI Bernhard Schneider A-3943 Kottinghörmanns Nr. 58 Tel: 0043 – 2853 – 72358 Fax: 0043 – 2853 – 76140 email: [email protected] CZ: Partneři jsou v současné době vybíráni. SK: Partneři jsou v současné době vybíráni. Energieagentur Waldviertel Aignerstraße 1 A-3830 Waidhofen an der Thaya Tel.:0043 / (0)2842 / 501-501 Fax:0043 / (0)2842 / 501-500 email: [email protected]

152

Úřad zemské vlády Dolního Rakouska

DOLNÍ RAKOUSY PODPORUJÍ PRO DUKOVANY DÁLKOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Z BIOMASY

Úřad zemské vlády Dolního Rakouska Spolupráce ve smyslu protiatomové politiky země Za „důležitou přeshraniční spolupráci v oblasti obnovitelných nositelů energie ve smyslu protiatomové politiky země“ označuje zemský rada pro životní prostředí, Mag. Wolfgang Sobotka návštěvu dolnorakouského protiatomového koordinátora Dipl.Ing. Friedricha Rautera v Dukovanech. Rauter předal nedávno společně s delegací zástupců Dolních Rakous starostovi města Dukovany, Vítězslavu Jonášovi, studii dálkového zásobování teplem z biomasy na bázi slámy v obci Dukovany. „Snahy napomoci prosazení alternativních forem energie v sousedních zemích, které byly zahájeny v Levici, budou naší angažovaností v Dukovanech ještě prohloubeny a zintenzivněny. Studie byla vypracována ve smyslu protiatomové politiky země a má podporovat využití obnovitelné energie a nahrazení vytápění elektřinou v České republice. Studii financovala země Dolní Rakousy“, tolik Sobotka. Výkon zařízení dálkového vytápění, zjištěný ve studii, činí cca 3500 kW a dosahuje se na bázi slámy využívané na výrobu tepla, jíž je v daném regionu značný potenciál. Starosta Jonáš chce touto studií postavit protipól k jaderné elektrárně a nabídnout obci k možnému zásobování plynem alternativu ve formě obnovitelné energie. Při prezentaci bylo uvedeno, že projekt lze v zásadě ekonomicky realizovat, pokud bude zaručena akceptace obyvatel obce pro připojení k dálkovému vytápění. Starosta Jonáš doufá, že projekt na bázi studie bude možné uskutečnit v dohledné době.

153

Seznam referentů uvedených v tomto souboru

SEZNAM REFERENTŮ UVEDENÝCH V TOMTO SOUBORU (V pořadí vystoupení) Landesrat Mag. Wolfgang Sobotka Amt der NÖ Landesregierung Landhausplatz 1 A-3109 St.Pölten E-Mail: [email protected]

Dr. Daniel Weselka Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (BMLFUW) Abteilung I/7 U Nuklearkoordination Stubenbastei 5 A-1010 Wien Tel. +43/ (0)1 / 51522-4006 Fax +43/ (0)1 / 5131679 - 7210 (515227210) E-Mail: [email protected]

Dipl.-Ing. Friedrich Rauter Amt der NÖ Landesregierung Abt. Umwelttechnik Abteilungsleiter HR Landhausplatz 1, Haus 13 A-3109 St.Pölten Tel. +43/ (0)2742 / 200 4250 Fax +43/ (0)2742 / 200 4985 E-Mail: [email protected]

Dipl.-Ing. Irena Růžičková The Czech Energy Agency (ČEA) Stv. Direktorin Vinohradská 8 CZ- 120 00 Praha Tel. +420 (0)2 / 24 21 77 74 Fax +420 (0)2 / 24 21 77 01 E-Mail: [email protected] , [email protected] Internet: www.ceacr.cz

Dr. Alois Geisslhofer Energieverwertungsagentur (E.V.A.) Linke Wienzeile 18 A-1060 Wien Tel.: +43 (0)1 / 586 15 24 -33 Mobil: 0664 / 4517559 Fax: +43 (0)1 / 586 94 88 E-Mail: [email protected] Internet: http://www.eva.wsr.ac.at

Dipl.-Ing. Dalibor Strasky Ministry of Environment of the Czech Republic Adviser to the Minister Vrsovicka 25 CZ-100 10 Prague 10 Czech Republic Tel +420 (0)2 / 67122331 Fax +420 (0)2 / 67310200 E-mail [email protected]

http://www.env.cz/env.nsf/pages/english

Philippe Loward

Landesrat Franz Blochberger Amt der NÖ Landesregierung Landhausplatz 1 A-3109 St.Pölten E-Mail: [email protected]

Karel Nový, Fa Neuwirth, Újezda 579 CZ 687 08 Buchlovice Tel./Fax: +420 (0)632 / 595 137 Mobil: +420 (0)602 / 777 814 E - mail: [email protected]

Dipl.-Ing. Jan Weger Výzkumný ústav okrasného zahradnictví (VÚOZ) 252 43 Průhonice, Tel. +420 (0)2 / 67750 364 Fax: +420 (0)2 / 6775 0023 E-mail: [email protected]

BIT – Büro für Internationale Forschungs- und Technologiekooperation Secretariat for Central and Eastern Europe Wiedner Hauptstraße 76 A-1042 Wien Tel.: +43 (0)1 / 581 16 16 Handy 0676 6196571 Fax: +43 (0)1 / 581 16 16-16 E-Mail: [email protected]

155


Ing. Andreas Morawetz agiplan Planungsgesellschaft m.b.H Loeschenkohlgasse 6 1150 Wien Tel: +43/ (0)1 / 981 66-0 Fax+43/ (0)1 / 981 66-30 E-Mail: [email protected] Internet: http://www.agiplan.co.at

Dipl.-Ing. Konrad Wutscher Geschäftsführer der SFC Umwelttechnik GmbH Julius-Welser-Straße 15 A- 5020 Salzburg Tel. +43/ (0) 662 / 434901-0 Fax +43/ (0)662 / 434901-8 E-Mail: [email protected]

Franz Meister Umweltbundesamt Abt. Allgemeine Ökologie Spittelauer Lände 5 A-1090 Wien Tel.: +43 (0)1 / 31304-3740 od. -3720 Fax: +43 (0)1 / 31304-3700 E-Mail: [email protected] Internet: http://www.ubavie.gv.at

Dipl.Ing. Ivan Beneš Prof.Ing. Miroslav Pichal Prof. Jan Kartak CityPlan Consulting, Engineering and Design Odborů 4 CZ-120 00 Praha 2 Tel.: +420 (0)2 / 249 15274- 252 Mobil: +420 603 261470 Fax: +420 (0)2 / 29 49 39 E-mail: [email protected]

Dipl.-Ing. Kamila Havlíčková Výzkumný ústav okrasného zahradnictví (VÚOZ) 252 43 Průhonice Tel. +420 (0)2 / 67750 364 Fax: +420 (0)2 / 6775 0027 E-mail: [email protected]

Geschäftsführer Erwin Stubenschrott Fa. KWB, Kraft & Wärme aus Biomasse Ges.m.b.H. 8321 St. Margarethen/Raab Tel. +43/ (0)3115 / 6116-0 Fax: +43/ (0)3115 / 6116-4 [email protected]

DI Friedrich Harrich Geschäftsführer der HAMONT-Consulting und Engineering GmbH St. Veiterstraße 4 8045 Graz Tel: +43/ (0)316 / 69 40 81-0, Fax – 4 E-Mail: [email protected]

DI Friedrich Harrich Tochterfirma in Tschechien: HAMONT- Contracting and Trading Prokurist Gerhard HAID Sedliste 227 CZ-739 36 Sedliste Tel/Fax: +420 (0)658 / 658 119

Dipl.-Ing. Alfred Hammerschmid Ingenieurbüro BIOS Sandgasse 47 A- 8010 Graz Tel. +43/ (0)316 / 4813 00 Fax +43/ (0)316 / 48 13 00 -4 E-Mail: [email protected]

Ing. Norbert Hüttler Fa. Schweighofer Holzindustrie AG 3531 Brand Nr. 44 Tel. +43/ (0)2826 / 7001-0 E-mail: [email protected]

Ing. Udo Sonnenschein Techn. Direktor der Fa. Polytechnik Luft-und Feuerungstechnik GmbH&CoKG A- 2564 Weißenbach/Triesting Tel. +43/ (0)2672 / 8900 Fax +43/ (0)2672 / 890-13 E-Mail: [email protected], E-Mail: [email protected]

DI Radomír Demek Geschaeftsdirektor der Fa Lesy Český Rudolec, a.s. 378 83 Český Rudolec Firmenanschrift: 378 81 Slavonice Tel. +420 (0)332 / 493 126 Fax: +420 (0)332 / 493 426 E - mail: [email protected]

Doc.Ing. Karel Brož FS ČVUT (Techn. Universität PragMaschinenbau) Tel. +420 (0)2 / 3111273 Fax: +420 (0)2 / 24310292 E-Mail: broz@fsid.

Ing. Werner Weiß Geschäftsführer der Arbeitsgemeinschaft Erneuerbare Energie & Bundesverband Solar Gartengasse 5, 8200 Gleisdorf Tel. +43/ (0)3112 / 5886-18 E-Mail: [email protected]

156

Seznam referentů uvedených v tomto souboru

Mag. Gertraud Grabler- Bauer Arbeitsgemeinschaft (ARGE) Erneuerbare Energie, Landesorganisation NÖ Bahnstraße 46, A- 2700 Wiener Neustadt Tel. +43/ (0)2622 / 21389 - 2 Fax +43/ (0)2622 / 21389 - 5 E-Mail: [email protected]

Jaromir Sum Fa. EKO-SOLARIS Kotojedská 2381 76701 Kroměříž Tel: +420 (0)634 / 24591 Fax.: +420 (0)634 / 330343 Mobiltelefon: 0603/535256 E-mail: [email protected]

Dipl.-Ing. Luboš Miltr Ministerstvo zemědělství (Ministerium für Landwirtschaft) Těšnov 17 117 05 Praha 1 Tel.: +42 (2) / 21811111 Fax: +42 (2) / 24810478

Walter Graf Vorsitzender der ARGE Biogas Blindengasse 4/10-11 A-1080 Wien Tel. +43/ (0)1 / 406 45 79

Dipl.-Ing. Prokop Beneš Gauff Praha s.r.o. Pod Pekárnami 7 CZ- 190 00 Praha 9 Tel. +420/ (0)2 / 8389 1434, 8389 1435 Fax +420/ (0)2 / 8389 1434, 8389 1435 E-Mail: [email protected]

Dr. Wilhelm Hantsch-Linhart FGG Finanzierungsgarantie-Gesellschaft m.b.H. Ost-West-Fonds Prinz-Eugen-Straße 8 A-1041 Wien Tel. +43/ (0)1 / 501 75-311 Fax: +43/ (0)1 / 501 75 - 360 E-Mail: [email protected] Internet: http://www.fgg.at

DI Franz Stephan Hinteregger BIT - Büro für Internationale Forschungs- und Technologiekooperation Referatsleiter Mittel- und Osteuropa Sekretariat Philippe Loward (Handy 0676 6196571) Robert Worel Wiedner Hauptstr. 76 A-1040 Wien Tel. +43/ (0)1 / 581 16 16-135 Fax +43/ (0)1 / 581 16 16-18 E-Mail: [email protected]

157

Seznam účastníků

SEZNAM ÚČASTNÍKŮ Číslo účastníku v levém článku slouží k identifikací u dotazníkové akci. 163 Christian

AICHERNIG

AE Energietechnik GmbH

Wien

2 Dona

ANDERSON

Energy Centre Bratislava

Bratislava

3 DI Heidemarie

ARTNER

EUPRI

4 Direktor Prok. Kurt

ATZGERSTORFER

VA TECH ELIN EBG GmbH

5 Mag. DI Dr. Brigitte

BACH

Arsenal Research

6 DI Harald

BALA

TBB Consulting

7 Christian

BECHERER

PAN – Verein Leben für Kinder

8 Ing. Prokop

BENEŠ

Gauff, s.r.o.

Praha

9 Ing. Ivan

BENEŠ

CityPlan,s.r.o.

Praha

10 Rudolf

BICHL

Fa Nordplan GmbH

11 LR ÖkRat Franz

BLOCHBERGER

Amt der NÖ Landesregierung

12 Ing. Marie

BOEHMOVÁ

MŽP (Tschech. Umweltministerium)

14 Ing. Ivana

BOŽÁKOVÁ

Tepelné hospodářstvi Města

15 Jürgen

BRAND

E.V.A.

17 Ing. Josef

BREINESBERGER

Agrar Plus GmbH

19 Renate

BURIAN

CERE

Wien

20 Ing. Pavel

CABLK

SFŽP

Praha

157 Ing. Václav

CHYTIL

SFŽP

Praha

21 DI Radomír

DEMEK

Forstbetrieb

22 Helmut

DINES

KE Kelit Kunststoffwerk

23 Heinz

DÖTZL

Verbund

DUB

IROMEZ s.r.o.

Pelhřimov

24 Heinrich

ERBEN

TINOX GmbH

München

25 DI Josef

FARTÁK

EGF, spol. s.r.o.

26 DI Andrea

FIDRMUC

Denk!statt

Wien

27 Ing. Alexander

FISCHER

IC Consulenten

Wien

28 DI Andreas

GABLER

Waldviertel Management

29 RNDr Yvonna

GAILLYOVÁ

Eklogicky institut Veronica

Brno

30 Dr. Alois

GEIßLHOFER

E.V.A.

Wien

GLÖCKL

Wärmebetriebe Fernwärme

Wien

33 Gertraud

GRABLER-BAUER

ARGE Erneuerbare Energie

Wiener Neustadt

34 Walter

GRAF

ARGE Biogas

Wien

35 Ing. Ernst

GRIM

Ernst Grim GmbH

Melk

36 Otto F.

HABERHAUER

Agrarmanagement NÖ-Süd

37 Mag. Dr. Brigitte

HAHN

UMBERA

38 DI Alfred

HAMMERSCHMID

Bios

39 Dr. Wilhelm

HANTSCH-LINHART FGG Finanzierungsgarantie-GmbH

40 Ing. Otto

HANZLIK

200 David

205 Johann

Amt der N.Ö. Landesregierung

Geras Linz Wien Asten Großschönau

Zwettl St. Pölten Brno Trhové Sviny Wien St. Pölten

Český Rudolec Linz Wien

Sušice

Zwettl

Warth St. Poelten Graz Wien Krems

159


41 Dipl.-Ing. Friedrich

HARRICH

Hamont

42 Kamila

HAVLÍČKOVÁ

VÚOZ (Inst. für Pflanzenbau)

Průhonice

43 Vladimir

HECL


Bratislava

44 Eberhard

HERRMANN

Redaktion TGA

Wien

46 DI Franz

HINTEREGGER

BIT

Wien

HOLUB

MEPS Vsetin

49 Ing. Günther

HUEMER

Guntamatic Heiztechnik

50 Ing. Norbert

HÜTTLER

Schweighofer Holzindustrie

52 Ing. Petr

JANACEK

EKOLOGIK - cz, s.r.o.

53 Mag. Reinhard

JELLINEK

E.V.A.

Wien

54 Ing. CSc Petr

JEVIČ

VÚZT

Praha

55 Ing. Jiří

JIRÁNEK


Praha

56 Ing. Jiří

JIRÁNEK

Nuclea,s. r.o.-úsek marketingu Praha

Praha

57 Prof.Ing.DrSc František JIROUŠ

ČVUT fak. Strojní (TU Prag)

Praha

58 DI Anton

JONAS

Landwirtschaftskammer NÖ

St. Pölten

206 Milan

JUREČKA

Slovenská Energetická Agentúra

Bratislava

208 Helmut O.

KARAS

Brandes GmbH

210 Andreas

KARNER

KWI

61 Johannes

KAUFMANN

Fa Nordplan GmbH

63 Stefan

KEHERER

TBB Consulting

64 Ing. Herbert

KLEMENT

Klement Consult

65 Ing. Martin

KLOZ


66 Miroslava

KNOTKOVÁ

OÚ Uherské Hradiště

KOHÁNYI

CEU Centrum Energetických úspor (öffentl. Energieagentur)

Košice

68 Johann

KRENN

Fa Krenn - Lohnhackguterzeugung

Groß-Schönau

69 Ing. Jaromír

KUDLÍK

MÚ města Vsetín

211 Mag. Georg

KURY

Enairgy

70 DI Antonin

KUTIL

EKOSTYLE s.r.o.

Praha

71 Ing. Petr

KUŽELKA

Nuclea,s. r.o.-úsek marketingu Praha

Praha

LAMERS

BMLFUW

Wien

72 Mag. Ulrike

LASAR

Raiffeisenlandesbank NÖ-Wien

Wien

73 Andreas

LEDERMANN

Rauscher OHG Maschinenbau

Wien

75 Siegfried

LOICHT

Energieparkt Bruck/Leitha

76 Philippe

LOWARD

BIT

77 Dr. Horst

LUNZER

Energieagentur Waldviertel

78 Dr Michael

MAYER

NÖ Landesakademie

St. Pölten

79 Ing. Christian

MAYERHOFER

AGRAR Plus GmbH

St. Pölten

80 Ing. Jiří

MEDLÍN

Pražská strojírna, a.s.

MEINOLF


81 Franz

MEISTER

Umweltbundesamt

83 Ing.,CSc. Ladislav

MICHALIČKA

Čs. spol. pro sluneční energii

203 Jaromir

164 Dipl Ing František

209 Gottfried

199 Mag. Erika

160

Graz

Vsetin Peyerbach Brand Slavicin

Wien St. Pölten Zwettl Asten Messern Praha Uherské Hradiště

Vsetín Wien

Bruck/Leitha Wien Waidhofen/ Thaya

Praha St. Pölten Wien Říčany

Seznam účastníků

84 Jaroslav

MIKLÍK

EB-ZET,s.r.o., Žďár/Svr.

86 Ing. Andreas

MORAWETZ

Agiplan Planungsgesellschaft Ges.m.b.H.

87 Dipl.Ing. Christian

MUNDIGLER

Huemer Solar GmbH

MURY

Enairgy

90 Václav

NOVOTNÝ

Hospodář. družstvo

91 Ing., CSc Pavel

NOVOTNÝ


92 Karel

NOVÝ

Neuwirth s.r.o.

93 Ing. Johann

NOWAK

KELAG

OFNER

Ofner GmbH

94 DI Mario

ORTNER

IC Consulenten

95 Dr. Herbert

PATSCHKA

Contrasta Consulting s.r.o.

96 Ing. Franz

PATZL


97 Ing. DrSc. Vlasta

PETRIKOVA

CZ Biom – české sdružení pro biomasu

Praha

98 Prof.Ing. DrSc Miroslav PÍCHAL

CityPlan, s.r.o.

Praha

99 Ing. Oto

POLAKOVIČ

VÚJE Trnava, a.s.

166 MR Mag. Gisela

POLTE

BM f. auswärtige Angelegenheiten

100 Johann

POSCH

Wodtke

101 Dr. Sepp

PROBER

Agrarmanagement NÖ-Süd

102 Horst

PROFANT

104 Ing. Ladislav

RAFAJ

VÚJE Trnava, a.s.

105 DI Friedrich

RAUTER


St. Pölten

106 Ing. Franz

REDL


St. Pölten

108 Ing. Albert

RIEß

EVN

Maria Enzersdorf

110 Ing. Irena

RŮŽIČKOVÁ

ČEA

Praha

111 Ing. Miroslav

ŠAFAŘÍK

ČEA

Praha

112 DI Walter

SAILER

SW-Energietechnik

113 Nina

SANTNER

114 DI Klaus

SCHÄFFLER

KWI Architects Engineers Consultants

116 Wolfgang

SCHMIDT

Ingenieurbüro Krug.Schmidt.Röthig

117 DI Bernhard

SCHNEIDER

Ingenieurkonsulent für Raumplanung

118 Ing. Manfred

SCHÖNBAUER

Fa Nordplan GmbH

120 DI Alice

SEDMIDUBSKY

E.V.A.

Wien

202 DI Emmerich

SEIDELBERGER

Institut für Risikoforschung

Wien

122 Roman

ŠIMEČEK

OÚ Uherské Hradiště

123 Ing. CSc Václav

SLADKÝ

VÚZT

207 Pawel

SLAWATYCKI

Energy Centre České Budéjuvice

124 Ing. Martina

SMILKOVÁ

DEKONT Umwelttechnik

125 LR Mag. Wolfgang

SOBOTKA


126 Techn. Direktor Ing. Udo

SONNENSCHEIN

Fa. PolytechnikLuft-und Feuerungstechnik GmbH&CoKG

127 Ing. Helena

SOUČKOVÁ

VÚZE

Praha

204 Josef

STAŠ

agiplan

Praha

159 Mag. Georg

162 Ing. Franz

Žďár/Svr. Wien Vorchdorf Wien Unhošť Brno Buchlovice Villach Mödling Wien Znojmo St. Pölten

Trnava Wien Unterrohr Warth Graz Trnava

Velden Wr. Neustadt St. Pölten D-Rödental Schrems Zwettl

Uherské Hradiště Praha České Budéjuvice Zlín St. Pölten Weißenbach/ Triesting

161


130 Jiří

ŠTOJDL

MÚ Trhové Sviny

131 Ing. Dalibor

STRÁSKÝ


Praha

133 Erwin

STUBENSCHROTT

KWB, Kraft & Wärme aus Biomasse

St. Margarethen

134 DI Alois

STUDENIC

BBP/AE Energietechnik

135 Ing. Petr

SUCHÝ

Nuclea, spol.s r.o.

137 Ing. Zdeněk

SVOBODA

Ekosolaris, A.S.

141 DI Andreas

TROJER

BIT

Wien

143 Werner

VALE

AE Energietechnik

Graz

146 Ing. František

VESELÝ

Pražská strojírna, a.s.

Praha

198 Ing. Ondřej

VRBICKÝ

SFŽP

Praha

148 Dr. Erich

WAGNER

KWI Project Development & Consulting

149 Ing. Jan

WEGER

VÚOZ (Inst. für Pflanzenbau)

150 Ing. Werner

WEIß

Arbeitsgemeinschaft Erneuerbare Energie

151 Dr. Daniel

WESELKA

BMLFUW

201 Ing. Mag. Michael

WILD


Bratislava

152 Dr. Walter

WIRKNER

Ingenieurbüro

Innsbruck

153 Robert

WOREL

BIT

155 Ing. Radek

ZAHRADNÍČEK

Ekosolaris, A.S.

156 Ing. Marie

ZIKMUNDOVÁ

SFŽP

162

Trhové Sviny

Wien Třebíč Kroměříž

Wien Průhonice Gleisdorf Wien

Wien Kroměříž Praha

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

Recommend Documents